Šplouch 3 Obsah: 1. Nové rozdělení do posádek 1. Brněnská přehrada – 3. díl 3. Dějiny vodního skautingu u nás 4. Výsledky tradičního závodu loděnice – komínská lávka 5. Výpočet průtoku z minulého čísla
Rozdělení Kormoránů a volací znaky REJNOCI KA Káťa MA Majkl KR Krtek VO Vojta ROVEŘI Jezevčík Martin Mládě Ňamlístek Šťovík Viky
ÚHOŘI Kyslík KY Kapr KP Pirát PI Štěpán SP
JZ MN ML NA ST VH
ŽRALOCI Ozón OZ Upýr UP Vašek VA Michal MI
VEDENÍ Pavel PS Dejvy DK Jeňa JE Ondra OK
Brněnská přehrada : 3.díl - přípravné práce V prvním díle jste se dozvěděli, s postavením přehrady se počítalo již za dob Rakouska - Uherska, ale stavba byla oddálena I.světovou válkou. Po vzniku Československa byla vydána pro území Kníniček stavební uzávěra, tzn. nebyly zde povoleny nové stavby a rekonstrukce starých domů. Lidé zde tedy žili s vědomím, že nová stavba bude
realitou. Celé roky se však nic nedělo - občas přišli zeměměřiči a zatloukli kolíky, k těm však přivazovali místní kluci kozy na pastvě a tak se kolíky postupně všechny vytáhli. Lidé s postupem času přestávali věřit, že ke stavbě někdy dojde, a tak si i někteří opravili nebo postavili nové domky avšak bez příslušného povolení. Konečně v březnu 1929 byl vydán Vodoprávní výměr (povolení ke stavbě přehrady). Ten mimo jiné řešil i přidělování náhrad za opuštěné domy a pole ve starých Kníničkách. Celkem bylo vykoupeno 270 hektarů pozemků, které budou zaplaveny přehradou. Pro novou obec bylo vybráno místo pod Mniší horou, kde většina obyvatel dostala pozemek pro stavbu nového domu jako náhradu za starý. Ke stavbě některých nových domů bylo použito starých cihel, ale ne moc, protože většina domů ve starých Kníničkách byla postavena z nepálených cihel vepřovic. V nových Kníničkách se však nedostalo na všechny bohatší sedláci dostali nové pozemky v Ostrovačicích, Říčanech a Pršticích. Majitelé „mlýnku“ získali náhradní pozemky v Jedovnicích. Kromě náhradních domů řešil Vodoprávní výměr i požadavky obce Veverská Bítýška, která byla stavbou přehrady také dotčena, protože zde končí vzdutí přehrady. Obec například přišla o jez u Tejkalova mlýna a tím pádem i o výletní koupaliště a vodu pro mlýn, za což žádala náhradu.
Dějiny vodního skautingu u nás Vodní toky se jako dopravní cesty používaly už od počátků civilizace, ale pro zábavu je poprvé použil až pan Petr Vok z Rožmberka,
který na lodi doplul z Krumlova až do prahy. Jiný rytíř, rytíř Zachař z Pašiněvsi má ve znaku Laponský kajak. Ten si přivezl ze svých putování po severských zemích a jako zvláštnost ho má ve znaku. To jsou naši první doložení vodáci. Dalším byl opat Kryšpín Fuk, který splavnil Vltavu z Prahy do Týna. Na stejném úseku se dalo i koníčkovat zpět. V 19. století se začalo jezdit na gigech a roku 1862 pořádá Sokol „vodní výlet“ do Modřan. V roce 1876 pořádá veslařský klub Blesk vodní zájezd z prahy do Hamburku. Ve starších knihách z konce 19. století se používá i slovo „kanoes“. Asi to byl změněný pozůstatek lodi rytíře Zachaře, protože se poháněl dvoulistým pádlem. Pravou indiánskou kanoi měl jako raritu Český Athletic Club v Roudnici. Mezitím J. Rössler Ořovský založil český Yacht Club. Vedle plachtění se tu pěstoval tzv. „rivercamping“. K tomuto vodáctví spojeném s tábořením se začalo užívat menších lodí typu joly, ševců a jako novinky „canoes“. Ševcům se po roce 1898 začalo říkat maňásek. Kolem roku 1905 se zrodil nápad použít kánoí na naše řeky. Vážily 60 – 80 kg a J. Rössler Ořovský je opatřil kryty na přídi i zádi. Roku 1910 je zaměnil za plátěné. Když se roku 1912 účastnil Olympijských her ve Švédsku, poznal tam námořní skauty. Po návratu založil první družinu vodních skautů při ČYC. Roku 1918 se družina rozrostla a vzniká tak 1. oddíl vodních skautů. Ze 3. pěšího oddílu vzniká roku 1919 2. a 3. oddíl vodních skautů a roku 1920 i 4. ovs. Vzhledem k množícím se vodáckým oddílům vznikl již v roce 1920 Hlavní stan vodních skautů. Jeho prvním kapitánem se stal ing. Ludvík Šimek. Pod jeho vedením vzniká i krojový předpis, jenž s mírnými změnami platí dodnes a vyznamenání „Stříbrný bobr“. V této době vzniklo celkem asi 40 oddílů, které byly prostřednictvím HSVS členy Svazu kanoistů RČS. Během let 1924 až 1938 bratři Kazda, Duka, kteří pro nás přivezli nový styl pádlování na kánoi – v kleče, dále bratři Rus, Felix, Feliček, Mottl a mnozí další vybojovali mnoho medailí na různých mistrovstvích a Olympijských hrách. Co znamenala práce vodních skautů pro kanoistiku nejlépe dokazuje ocenění „Stříbrným odznakem“, které se jako prvnímu kanoistovy dostalo roku 1952 bratru Felixovi za zdokonalení kanoistického stylu, nové tvary lodí a trenérskou práci. V době druhé sv. války žily vodácké oddíly pod patronací veslařských a dalších klubů a mnozí jejich členové se zapojili do odbojové činnosti. Řadě bratů byla udělena vyznamenání,ale řada z nich zahynula.
Po osvobození naší republiky a obnovení skautingu se počet oddílů rychle zvedl až na počet kolem 150. Mimo Prahu byly velké přístavy v Kolíně, Nymburce, Brně a dalších městech. Několik týdnů po osvobození se formuje i HSVS a v únoru se přejmenovává na HKVS. Od 5. 8. 1949 se vydává časopis Pošta HSVS,který od 11. čísla dodnes nese název Kapitánská pošta. Těsně po válce proniká vodní skauting i mezi dívky. Oddíly vznikají v Praze, Brně Jaroměři a Kroměříži. V letech 1946 a 1947 se uskutečnila I. a II. Vodácká lesní škola. Počty oddílů se mírně zvyšovaly až do počtu kolem 200 při násilném rozpuštění Junáka komunisty roku 1949. Oddíly pracovaly ilegalitě až do roku 1968. Tehdy bylo obnoveno 92 chlapeckých a 16 dívčích ovs. a 4 oddíly vlčat a žabiček. 15. září byl však Junák znovu násilně rozpuštěn. Oddíly se opět skryly za TOM a veslařské nebo kanoistické kluby. Roku 1989 byl Junák potřetí obnoven a tím obnovena činnost jak HKVS tak i přístavů a oddílů. Znovu se začala vydávat Kapitánská pošta.
Závod loděnice – komínská lávka Jak jistě víte, 25. září se konal třetí ročník závodu v běhu a jízdě na kajaku délky 1500 m. Šplouch vám přináší výsledky i s časy a také historickou tabulku. Letošní výsledky:
Kyslík Kája Krtek Majkl Ozón Pirát Upýr Vašek Vojta
KY KA KR MA OZ PI UP VA VO
Běh Čas Pořadí 6:30 1. 6:45 3. 9:11 6. 7:09 5. 6:47 4. 9:41 8. 11:22 9. 9:19 7. 6:33 2.
Kajak Čas Pořadí 10:19 1. 11:05 4. 13:42 5. 10:55 3. 10:31 2. 18:43 8. 13:53 6. 15:07 7.
5 nejlepších časů historie
Kyslík Vojta Kyslík Kája Ozón
Běh Čas 6:30 6:33 6:44 6:45 6:47
Rok 2003 2003 2002 2003 2003
Kajak Čas Kyslík 10:19 Ozón 10:31 Majkl 10:55 Kyslík 11:00 Jezevčík 11:04
Rok 2003 2003 2003 2002 2002
Všechny výsledky: 2001 Běh Kajak Dominik Jezevčík Kája Kapr Krtek Kyslík Majkl Martin Ozón Pirát Upýr Vašek Vojta
DO JZ KA KP KR KY MA MN OZ PI UP VA VO
7:35 8:18 7:45 9:17 12:20 8:36
12:45 12:25 11:15 12:32 13:00 11:25
2002 Běh Kajak 10:40 19:54 8:13 11:04 7:51 11:12 8:02 11:59 12:41 16:24 6:44 11:00 8:03 12:17 11:08 12:05 7:44 11:06 11:09
14:37
2003 Běh Kajak
6:45
11:05
9:11 6:30 7:09
13:42 10:19 10:55
6:47 9:41 11:22 9:19 6:33
10:31 18:43 13:53 15:07
To uteklo jako voda - řešení z minulého čísla Šplouchu Náš oddíl byl založen v prosinci 1999, to je před asi 1200 dny. Teď počítejte se mnou : minuta má 60 sekund, hodina má 60 minut a den má 24 hodin. Den má tedy 60x60x24 sekund = 86 400 s. 1200 dnů tedy odpovídá asi 104 milionům sekund. Dlouhodobý průměrný průtok Svratky pod přehradou je 8,263 m3/s. Za 1200 dnů = 104 mil. sekund tedy proteklo kolem loděnice asi 104 mil. x 8,263 = 860 mil. m3 vody.
Jak si představit takové množství vody? Je to například objem 41 Brněnských přehrad nebo objem zhruba 50 500 paneláků o 8 patrech a 3 vchodech. Každým dnem se objem proteklé vody zvětšuje asi o 0,7 mil. m3 vody, což je 1/30 objemu přehrady nebo 42 paneláků. Pozn.: Údaje jsou k 3. 5. 2003.
Autoři příspěvků: Upýr: Rozdělení Kormoránů a volací znaky Dějiny vodního skautingu u nás Závod loděnice – komínská lávka Dejvy: Brněnská přehrada : 3.díl - přípravné práce To uteklo jako voda - řešení z minulého čísla Šplouchu
© Jan Vojtek – Upýr 2003
