Praktické cvičení č. 5
Téma: Pletiva (protokol byl sestaven z pracovních listů, které vytvořila Mgr. Pavla Trčková a jsou součástí DUM) Materiál a pomůcky: Bezová duše, sítina, hruška, stonek hluchavky, stonek podražce, stonek okurky, oddenek kapradiny, oddenek konvalinky, kořen a stonek kukuřice, list voděnky, list pelargonie, list krvokvětu, list begonie, mikroskop a potřeby k mikroskopování.
Rostlinná pletiva podle tvaru buněk a síly buněčné stěny Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:
Pletiva jsou soubory rostlinných buněk se stejným………………......... a stejnou ................................................ Pletiva lze dále dělit z řady různých hledisek. 1. Podle schopnosti buněk ........................................ rozlišujeme pletiva dělivá a trvalá. 2. Podle ............................, kterou pletivo v rostlině vykonává, rozlišujeme řadu druhů pletiv - např. pletiva krycí, vodivá, provětrávací, vyměšovací aj. 3. Podle ............................. buněk, velikosti mezibuněčných prostor a .......................... buněčné stěny pak dělíme pletiva na parenchymatická, kolenchymatická a sklerenchymatická. Tomuto třetímu hledisku dělení pletiv je věnována tato úloha. S využitím obrázků, které vidíte na tabuli, charakterizujte vlastními slovy jednotlivá pletiva Parenchym
Prozenchym
Aerenchym
Kolenchym
Sklerenchym
Vytvořte preparáty, zakreslete nález a určete druh pletiva:
Příčný řez bezovou duší
Příčný řez stonkem sítiny
Zvětšení:
Zvětšení:
Pletivo:
Pletivo:
Příčný řez stonkem hluchavky (hrany stonku)
Kamínkové buňky dužniny hrušky
Zvětšení:
Zvětšení:
Pletivo:
Pletivo:
Krycí pletiva Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:
Krycí pletiva najdeme na ...................................rostlinných orgánů. Zajišťují ochranu orgánů. Základním krycím pletivem nadzemních částí rostlin je ................................. (epidermis), na kořeni pak ................................(rhizodermis). V buňkách pokožky jsou/nejsou (vyber) obsaženy chloroplasty. Mezi buňkami pokožky jsou/nejsou (vyber) mezibuněčné prostory - interceluláry. Součástí epidermis bývají specializované buňky, které zajišťují výměnu plynů. Nachází se obvykle na svrchní/spodní (vyber) pokožce listů a nazývají se ................................(stomata). Podobně jako u živočichů najdeme u rostlin na povrchu další struktury - tzv. deriváty pokožky. Nejrozšířenějšími deriváty jsou .......................(trichomy).
1. Pokožka – epidermis Pod mikroskopem lze pozorovat výrazné rozdíly ve stavbě pokožky u různých skupin rostlin. Pokožka většiny dvouděložných rostlin obsahuje laločnaté buňky nepravidelného tvaru. Mezi nimi jsou nepravidelně rozmístěny průduchy. Pokožka jednoděložných rostlin obsahuje buňky zpravidla výrazně protáhlé v jednom směru. Průduchy jsou rozmístěny mezi těmito buňkami v dlouhé ose pokožkových buněk. Z trav je často okraj pokožkových buněk výrazně vlnkovaný. Zakreslete tvar buněk pokožky a umístění průduchů: Pokožka dvouděložných
Pokožka jednoděložných
Pokožka trav
Zakreslete průduchy Průduch typu Amaryllis
Průduch typu Gramineae
Průduchový aparát
V čem se liší jednotlivé typy průduchů? Vlastními slovy charakterizujte druhy trichomů uvedených na tabuli Kostival
Hlošina
Divizna
Kohoutek
Hluchavka
Kopřiva
Muškát
Netřesk
Rosnatka
Vytvořte preparáty, zakreslete nález a popište, jaké struktury pozorujete: Pokožka pelargonie
Pokožka krvokvětu
Zvětšení:
Zvětšení:
Pozorovaný objekt:
Pozorovaný objekt:
Pokožka begonie
Pokožka voděnky
Zvětšení:
Zvětšení:
Pletivo:
Pletivo:
Vodivá pletiva Úvod - Doplňte chybějící místa v textu:
Vodivá pletiva zajišťují transport látek v rostlinném těle. Jsou sdružena do útvarů nazývaných cévní svazky. Cévní svazek vždy zahrnuje dva druhy vodivých pletiv .......................... (floém), které obsahuje živé buňky s proděravělými přehrádkami - tzv. sítkovice a ...........................(xylém) jehož buňky jsou často mrtvé a zůstává v něm systém vyztužených trubic zvaných cévy, popř. cévice. ...................... částí cévního svazku proudí transpirační/asimilační (vyber) proud - tedy vodný roztok s rozpuštěnými minerálními látkami směrem od ............................ k .......................... ...................... částí cévního svazku proudí transpirační/asimilační (vyber) proud - tedy vodný roztok s obsahem produktů fotosyntézy od ............................ k .......................... Podle toho, jak jsou části cévního svazku vzájemně uspořádány rozlišujeme několik typů cévních svazků.
Zakreslete schématicky rozložení dřeva a lýka
BOČNÝ CS
DVOUBOČNÝ CS
DŘEVOSTŘEDNÝ CS
PAPRSČITÝ CS
LÝKOSTŘEDNÝ CS
Na základě zjištěných skutečností odpovězte na otázky – odpovědi doplňte v souladu se shrnutím na tabuli. K čemu slouží vodivá pletiva? Jak jsou v rostlinném těle uspořádána?
Jak je uspořádáno dřevo a lýko v bočném cévním svazku? Jak jsou uspořádány tyto CS ve stoncích rostlin jednoděložných a dvouděložných?
Jaké druhy soustředných cévních svazků známe a jak je v nich uspořádána dřevní a lýková část?
Doplňte: V kořenech rostlin najdeme …………………………………. cévní svazky. Ve stoncích některých rostlin (např. tykvovitých nebo lilkovitých) najdeme cévní svazky …………………………………………
Vytvořte preparáty, zakreslete nález a určete druh cévního svazku:
Příčný řez stonkem kukuřice
Příčný řez oddenkem konvalinky
Zvětšení:
Zvětšení:
Cévní svazek
Cévní svazek
Příčný řez kořenem kukuřice
Příčný řez oddenkem kapradiny
Zvětšení:
Zvětšení:
Cévní svazek
Cévní svazek
Příčný řez stonkem okurky
Příčný řez stonkem podražce
Zvětšení:
Zvětšení:
Cévní svazek
Cévní svazek