Rose Parksová a Martin Luther King Anotace : několik poznámek k rasové nesnášenlivosti a segregaci v USA Dětský diagnostický ústav, středisko výchovné péče, základní škola, mateřská škola a školní jídelna Liberec
6.-9. ročník, 20.dubna 2013
Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Alexandr Nišev. Dostupné ze stránek www.ddu-liberec.cz.
VY_32_INOVACE_152
„Pokládáme za samozřejmé pravdy, že všichni lidé jsou stvořeni sobě rovni, že je jejich stvořitel obdařil určitými nezcizitelnými právy a že mezi tato práva náleží život, svoboda a sledování osobního štěstí a že k zajištění těchto práv si lidé ustavují vlády, které odvozují svoji oprávněnou moc ze souhlasu těch, jimž vládnou, a že kdykoli začne tato vláda škodit těmto cílům, má lid právo ji změnit nebo odstranit a nastolit vládu novou…“ (Z úvodu Prohlášení nezávislosti amerických osad, 1776) 1 Tato slova stála u zrodu Spojených států amerických, které se měly stát symbolem svobodné země. Tato slova o několik let později inspirovala francouzské revolucionáře při tvorbě Deklarace práv člověka a občana (1789). Přesto hned od počátku neměla platit pro všechny obyvatele USA.
2
Vznešenost těchto slov tak neměli pocítit původní obyvatelé kontinentu – Indiáni, které běloši vyháněli z jejich území, zabíjeli a zaháněli do rezervací. „Byli jsme na jihu a mnoho jsme vytrpěli. Mnoho našich zemřelo na nemoce, pro něž nemáme jméno. Naše srdce se těšila a toužila po této zemi, v níž jsme se narodili. Zůstala nás jen hrstka a chtěli jsme jen malý kousek půdy, kde bychom mohli žít. Nechali jsme stát své stany a v noci uprchli. Vojáci šli za námi. Vyjel a řekl jsem vojákům, že nechceme bojovat; chceme jenom na sever, a jestli nám dají pokoj, nikoho nezabijeme. Jedinou odpovědí, kterou jsme dostali, byl déšť kulek. Potom jsme se museli probojovat, ale nezabili jsme nikoho, kdo na nás první nestřílel. Můj bratr Tupý nůž pak vzal polovinu tlupy a nedaleko Fortu Robinson se vzdal … Složili zbraně a běloši je všechny pobili.“ Ochcumgache (Malý vlk) z kmene severních Šajenů
3
Vzpomínka na masakr, který se odehrál v r.1890 u Wounded Knee Nevěděl jsem tehdy, kolik jich tam zabili. Když se dnes ohlídnu z vysokého kopce svého stáří, vidím ještě pořád povražděné ženy a děti, jak leží na hromadách, a těla roztroušená podél klikaté rokle tak jasně, jako když jsme je zamlada skutečně viděl na vlastní oči. A vím, že v tom krvavém blátě zemřelo a ve sněhové vánici bylo pochováno ještě něco jiného. Zemřel tam lidský sen. 4 Černý los
Svoboda a stejná práva pro všechny nebyla určena ani pro černé otroky, kteří pracovali především na plantážích na jihu USA. Formálně bylo otroctví zrušeno až během občanské války (1861-1865). Dodatek o zrušení otroctví se stal součástí americké ústavy až na konci roku 1865. Zrušení otroctví však nezabránilo přetrvávající rasové nesnášenlivosti zakořeněné především v jižanských státech. V řadě států se do zákonů dostala důsledná segregační opatření. Některá místa tak byla vyhražena pouze pro „bílé“.
5
Symbolem rasové segregace se stala událost z města Montgomery ve státě Alabama. V autobusech tohoto města byla přední část vyhražena pro bělochy. V prostřední části mohli sedět i černoši, ale pokud si tam chtěl sednout byť jediný běloch, museli mu uvolnit místo a odejít. 1.prosince 1955 toto nařízení odmítla dodržet Rosa Parksová (19132005). Byla kvůli tomu zatčena a odsouzena k pokutě. Tato událost odstartovala tzv. Montgomery Bus Boycott během kterého odmítli všichni černí obyvatelé města používat hromadnou dopravu. Především však přispěla k rozvoji hnutí za občanská práva.
6
7
Jedním z vůdců autobusového bojkotu byl baptistický kazatel Martin Luther King (1929-1968), který se stal vůdčí osobností nenásilného boje za práva Afroameričanů. Díky médiím dokázal informovat nejširší veřejnost o páchaném bezpráví a vzbudil tak obrovský zájem a velkou vlnu sympatií.
8
9
V roce 1963 pronesl svůj slavný projev „I have a dream“. "Mám sen, že tento národ jednoho dne povstane a naplní pravý smysl svého kréda: 'Pokládáme za samozřejmé tyto pravdy: že všichni lidé jsou stvořeni jako sobě rovní.'*" "Mám sen, že synové někdejších otroků a synové někdejších otrokářů si jednoho dne na červených kopcích Georgie dokáží společně sednout ke stolu bratrství." "Mám sen, že i stát Mississippi, pouštní stát, umdlévající horkem bezpráví a útlaku, se jednoho dne promění v oázu svobody a spravedlnosti." "Mám sen, že moje čtyři malé děti budou jednoho dne součástí národa, jenž je nebude posuzovat podle barvy jejich kůže, ale podle charakteru jejich osobnosti." 10
Poté co dosáhl zrušení segregačních zákonů, zaměřil svou pozornost na celkové postavení černochů ve společnosti. Stal se velmi známým a vlivným. V roce 1964 obdržel Nobelovu cenu míru. 4.dubna 1968 byl v Memphisu zavražděn.
SLOVNÍČEK
segregace – původně oddělení, vyloučení, v případě rasové segregace má význam omezení fyzického kontaktu lidí různých ras baptisté – směr v křesťanství, klade velký důraz na vědomé přijetí křtu (nekřtí novorozence)
Citace a použitá literatura 1. Dějepis pro 8.ročník základní školy. Praha: SPN, 1999. ISBN 80-7235-053-6. , str.12 2. Deklarace nezávisloti. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001[cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Us_declaration_independence.jpg 3. Mé srdce pohřběte u Wounded Knee. 1976. vyd. Praha: Odeon, 1976. , str.217 4. Mé srdce pohřběte u Wounded Knee. 1976. vyd. Praha: Odeon, 1976. , str.285 5. obr. dostupný z http://zpravy.idnes.cz/oddelena-pitka-pro-cerne-a-bile-pripominaji-rasovou-segregaci-v-usa-1dh/zahranicni.aspx?c=A101012_162118_zahranicni_ipl 6. Rose Parksová. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Rosaparks.jpg 7. obr.dostupný z http://www.tyden.cz/rubriky/zahranici/amerika/milnik-v-usa-prezidentskym-kandidatemcernoch_63566.html 8. M.L.King. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 201305-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:King_portrait.gif 9. obr. dostupný z http://sixand5.com/2013/02/18/50-years-ago-the-world-in-1963/ 10. I have a dream. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2013-05-27]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/I_Have_a_Dream
