S&D
Skupina Skupina Progresivní Progresivní Aliance Aliance
Socialistů && Demokratů vv Evropském Evropském Parlamentu Parlamentu
ROK TŘETÍ
... z mých projevů ... Poslanec Evropského parlamentu
Robert DUŠEK Člen AGRI Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova DSEE Delegace pro vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou a Kosovem Náhradník LIBE
Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci
DANZ Delegace pro vztahy s Austrálií a Novým Zélandem Člen Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu zvolený za ČSSD
Bruxelles
Strasbourg
Kancelář v ČR:
Parlement européen Bât. Altiero Spinelli 14G157 60, rue Wiertz / Wiertzstraat 60 B-1047 Bruxelles/Brussel +32(0)2 28 45413 +32(0)2 28 49413
Parlement européen Bât. Louise Weiss T07057 1, avenue du Président Robert Schuman CS 91024 F-67070 Strasbourg Cedex +33(0)3 88 1 75413 +33(0)3 88 1 79413
Dům Kultury Liberec - vchod D Soukenné náměstí 613 460 02 Liberec E-mail:
[email protected]
Plenární zasedání ve Štrasburku, 25. října 2012 Společná rybářská politika (A7-0314/2012 ) Společná rybářská politika EU zatím měla omezené pravomoci a řídila rybolov jen „slabým“ způsobem. Nadále tak dochází k masivnímu mizení jednotlivých druhů ryb, které je způsobeno nadměrným rybolovem. Předložená zpráva řeší prodloužení dvouletého režimu zvláštní ochrany pásma do 12 mil od pobřeží, které je nejvíce ohroženo. Apeluji na přijetí zprávy v předloženém znění. A podporu zvětšení této zóny na 20 mil od pobřeží. Některé členské státy řeší ochranu svého pobřeží dobře po svém, ale minimální podmínky ochrany musí být dány ze strany Evropské unie. Zpráva pokračuje v boji za zachování rybolovu jako odvětví pro příští generace, a proto jsem hlasoval pro její přijetí. Plenární zasedání ve Štrasburku, 12. září 2012 Režimy jakosti zemědělských produktů Evropa si zakládá na dlouhodobě a tradičně pěstovaných či vyráběných produktech. Evropští výrobci potravin poskytují spotřebitelům velmi rozmanitou a povětšinou velmi kvalitní nabídku potravin. Vznikají chráněné evropské značky představující svoji historii i současnou kvalitu. Současnými režimy jakosti je např. chráněné označení původu (CHOP), chráněné zeměpisné označení (CHZP), zaručená tradiční specialita (ZTS), produkty ekologického zemědělství a nejvzdálenějších regionů. Potraviny v těchto systémech se vyznačují vlastním logem, čímž umožňují rychlou orientaci spotřebitele. Systém jakosti a označování potravin pomáhá úspěšnějšímu prosazování na evropském i světovém trhu. Je nezbytné v tomto úsilí vytrvat a nadále politiku jakosti produktů a potravin zlepšovat. Nový návrh Evropské komise si klade za cíl upravit právní předpisy EU v oblasti jakosti, zlepšit fungování vnitrostátních a soukromých systémů certifikace, aby byly jednodušší, transparentnější a srozumitelnější i přizpůsobitelné inovacím a rychlému pokroku. Důležité také je, aby představovaly menší zátěž pro producenty i správce. Zpráva o jakosti zemědělských produktů je přínosem pro evropskou legislativu, zemědělský trh, producenty i spotřebitele, a proto podporuji její přijetí. Plenární zasedání ve Štrasburku, 3. července 2012 Nehody v silniční dopravě (A7-0195/2012) Ročně zahyne v EU v dopravě nejvíce osob na důsledky dopravní nehody na silnici. Stále častěji se také setkáváme s tragickými nehodami cestovních autobusů. Největší nebezpečí přirozeně představují nejtěžší vozidla, tzn. nákladní a autobusová dopra-
2
va. Pracovním podmínkám a dodržování předpisů profesionálních řidičů je proto nezbytné věnovat mimořádnou pozornost. Evropská politika kontrol a ověřování v silniční dopravě je založena na směrnici o minimální úrovni silničních kontrol a kontrol v provozovnách dopravců a na nařízení Rady o tachografech. V současné době jsou používány tachografy analogové ve vozidlech registrovaných do 1. 5. 2006 a tachografy digitální ve vozidlech registrovaných od této doby. Problémem je skutečnost, že podmínky stanovené těmito předpisy jsou porušovány. Tím jsou poctiví dopravci dodržující předpisy „sankcionováni“. Společnosti, které předpisy nedodržují, získávají nepřijatelnou konkurenční výhodu na trhu a mohou nabídnout dopravu za nižší ceny. Druhým problémem je nedostatečná účinnost tachografů. Používané tachografy totiž neposuzují, zda došlo k porušení předpisů o počtu hodin jízdy a odpočinku řidiče, nýbrž pouze zaznamenávají údaje o jízdě. S ohledem na možnosti digitálních sítí a satelitů apeluji na budoucí propojení činnosti digitálních tachografů s kontrolními místy. Zprávu jako celek vítám a hlasoval jsem pro její přijetí. Plenární zasedání ve Štrasburku, 2. července 2012 Strategie v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat Zpráva o strategii EU v oblasti ochrany a dobrých životních podmínek zvířat usiluje o dosažení jednoznačné a stejně dobré úrovně životních podmínek zvířat v EU, neboť dosud přetrvávají obrovské rozdíly v rámci Unie i mezi různými druhy zvířat. Dobrá úroveň životních podmínek zvířat je přirozenou součástí udržitelného rozvoje a je nezbytná pro udržení zdraví zvířat, zdraví obyvatel i pro produktivitu a konkurenceschopnost chovu hospodářských zvířat. Právní předpisy mají být jasné, jednoznačné, aby byly snadno a rychle kontrolovatelné. Sankce za jejich případné nedodržení musí být přísné, neboť se stále častěji setkáváme s „nešvarem“ vědomého neaplikování některých předpisů. Taková situace nastala s nedodržením směrnice o chovu nosnic. Je důležité si uvědomit, že smyslem společného trhu je dodržování společně daných podmínek. Subjekty, které pravidla dodržují přirozeně, nesmějí být znevýhodněny tím, že druzí je porušují a získávají tím na trhu konkurenční výhodu, např. nižšími náklady na výrobu či provoz. To je do budoucna absolutně nepřijatelné. Zdůrazňuji, že EU musí požadovat, aby dovozy ze třetích zemí do EU splňovaly stejné standardy a normy jako v EU. Tím zamezíme nelegálnímu znevýhodnění našich zemědělců i přispějeme k lepšímu zacházení se zvířaty ve třetích zemích. Plně podporuji přijetí rámcového zákona EU o dobrých životních podmínkách zvířat.
Plenární zasedání ve Štrasburku, 14. června 2012 Potraviny určené pro kojence a malé děti a potraviny pro zvláštní léčebné účely Zpráva o potravinách určených pro kojence a malé děti a o potravinách pro zvláštní léčebné účely má za cíl revidovat a upřesnit právní předpisy pro tyto potraviny na evropském trhu. V současné době na základě aktuálních předpisů je zpravidla nemožné odlišit v obchodech potraviny pro běžnou spotřebu od potravin pro malé děti, potravin pro diabetickou či jinou dietu nebo pro vrcholové sportovce. Mléčné výrobky označené „pro děti“ mívají mnohem více cukru než ostatní podobné produkty a slazené ovocné nápoje „pro děti“ obsahují množství barviv, umělých sladidel i konzervantů. Jelikož se v tomto případě jedná pouze o reklamní potisk výrobku a označení „pro děti“ nemá žádný závazný evropský legislativní rámec, mohou výrobci podvádět spotřebitele chytrou reklamou. EU musí právními předpisy přimět výrobce k dodávaní potravin bez pesticidů a jiných toxických látek. Zejména kojenci, malé děti, senioři a diabetici jsou ohroženi i malým množstvím toxinů či chemikálií v potravě. Rovněž i ostatní spotřebitelé by měli mít možnost volit vědomě zdravější potraviny. Potraviny musí mít na svém obalu viditelné a pravdivé informace o svém složení. Označení „bez přidaného glutamátu“ či „bez přidaných konzervantů“ nic nevypovídá o množství a obsahu nezdravých látek v potravinách. Pravidelné kontroly dodržování předpisů mají být nezbytnou součástí. Plenární zasedání ve Štrasburku, 20. dubna 2012 Evropské školství O modernizaci evropského školství se diskutuje již minimálně celé toto volební období. Obávám se však, že dochází k zásadním chybám, které naše vysoké školství degradují pouze do úrovně získávání titulů. Zpravodaj o vysokoškolském vzdělání hovoří jako o vysoce kvalifikovaném vzdělání, což jsou dva naprosto odlišné pojmy, mezi kterými nemusí být přímá úměra. Problémem, který se neustále zvětšuje, je rostoucí počet vysokoškoláků v evropském obyvatelstvu, kdy již více než třetina obyvatel dosáhla vysokoškolského titulu. Přičemž nám stále více chybí tradiční řemeslníci. Je nezbytné, abychom si uvědomili, že mnoho vysokoškoláků, pro které není práce, Evropu z krize nedostanou. Jsem pro větší propojení středních odborných škol s podnikatelským prostředím. Na jednu stranu chceme umožnit všem mladým lidem, aby studovali vysokou školu, na druhé straně jim následně nemůžeme být schopni nabídnout žádnou adekvátní pracovní činnost. Pracovní místa, která jsou na trhu volná,
jsou zpravidla řemeslného zařazení. Zvažme tedy, zda zde nečiníme něco špatně. Zda neženeme mladé lidi do bludného kruhu nezaměstnanosti. Nabízejme a podporujme naopak tradiční i nová řemeslná odvětví, které naše hospodářství potřebuje. I přes mé výhrady je zpráva přínosem k této problematice, a proto jsem pro její přijetí. Plenární zasedání ve Štrasburku, 18. dubna 2012 Zdanění energetických produktů a elektřiny Zatímco stávající směrnice 2003/96/ES o zdanění energetických produktů a elektřiny stanoví pravidla pro produkty podléhající zdanění, osvobození od daně, minimální sazby daně pro paliva a elektřinu podle množství spotřebované energie, nový návrh prioritně propojuje energetickou politiku s cíli nízkouhlíkového hospodářství. Zdanění energie se má podle návrhu Komise rozdělit na dvě části. Jednou z nich má být daň na emise CO2 (20 EUR za tunu CO2 ) a druhou platba podle energetického obsahu produktu. Členské státy budou moci nad rámec těchto minimálních sazeb obě části daně zvýšit. Vítám, že zemědělství jako strategickému odvětví zajišťujícímu obživu obyvatelstva budou ponechány snížené sazby daně jako doposud. Přijímám argumenty pro lepší využívání energetických zdrojů i větší využívání méně znečišťující energie. Obávám se však stejně jako zpravodajka výrazného nárůstu cen energií a paliva, zejména motorové nafty. Tento nárůst by zatížil nejen přímé spotřebitele, ale i celé evropské hospodářství. Je nezbytné, abychom problematiku viděli také z celosvětového hospodářského hlediska a následky svých rozhodnutí zvažovali ještě důsledněji než kdy předtím. Stanovení daně z paliva a energie, která bude platná jen v členských státech EU, přinese nové nerovné podmínky na celosvětovém trhu a naše ekonomiky následně přeneseně ještě více zatíží. Plenární zasedání ve Štrasburku, 15. března 2012 Zpráva Chris Davies (A7-0033/2012 ) Plán přechodu na konkurenceschopné nízkouhlíkové hospodářství do roku 2050 má pomoci vytvořit rámec pro nové legislativní akty, které budou spoluurčovat povahu investic. Systém povolenek pro snižování CO2 se ukazuje jako nedostatečný, neboť jejich nadbytek snížil cenu a nemohou již tak plnit svoji funkci pro investice do nízkouhlíkového a udržitelného hospodářství. Navíc v roce 2010 došlo k dalšímu nárůstu emisí o 6 %. Světoví producenti jako Čína či Indie se již nyní připravují k masivnímu přechodu k udržitelným zeleným technologiím. Evropa, pokud chce zůstat konkurenceschopná, by měla usilovat o co nejrychlejší a nejefektivnější sni-
3
žování CO2 a podporovat technologie i procesy, jež mnohem účinněji využívají energie a zdroje. Pokroku se dosáhlo např. v automobilovém průmyslu, letecký průmysl však nadále zaostává a zůstává jednou z nejvíce zatěžujících oblastí. V této souvislosti je bezpodmínečně nutné zdůraznit funkci stromů a lesních porostů pro zachycování CO2. Stromy a lesní porosty na sebe váží CO2 tím nejpřirozenějším způsobem bez nutnosti velkých investic. Je nezbytné omezit masivní rabování lesů za účelem zisku, které se den po dni více a silněji děje ve většině členských států Unie. Zprávu jako celek vítám a podpořím ji svým hlasováním. Plenární zasedání ve Štrasburku, 12. března 2012 Rovnoprávnost žen a mužů v Evropské unii – 2011 - Ženy v politickém rozhodovacím procesu V rovnosti žen a mužů v Evropské unii již bylo dosaženo řady pokroků. Zlepšení je možné konstatovat zejména ve znění právních předpisů. Skutečné rovnosti však dosud dosaženo nebylo. V této problematice jsou obrovské rozdíly. Zatímco v nadnárodních společnostech a v aglomeracích se stejná odměna za stejnou práci při stejné kvalifikaci stává pravidlem, v regionálních či venkovských oblastech převládají genderové stereotypy vedoucí až k absolutní nerovnosti mezi ženami a muži. Členské státy i orgány EU by se měly zaměřit zejména na pracovní trh v těchto oblastech. Rovnosti žen a mužů může být v budoucnu dosaženo pouze tehdy, budou-li mít ženy stejný přístup k pracovnímu trhu již nyní a budou-li za stejnou práci stejně odměňovány. Nepřekonatelným problémem pro pracovní zařazení žen se jeví založení rodiny a mateřské povinnosti. Mladé ženy jsou diskriminovány v mnoha případech při vstupu do prvního zaměstnání, poněvadž se zaměstnavatelé obávají budoucího přerušení práce z důvodu narození dítěte. Vyzývám proto k hledání nových možností podpory žen při nástupu do zaměstnání po mateřské. Druhým výrazným problémem je nedostatečné finanční ohodnocení sociální práce a péče o blízké v nemoci či ve stáří. I zde musíme hledat nové cesty podpory pro ženy, protože jsou to takřka výhradně ony, kdo o své blízké pečují. Plenární zasedání ve Štrasburku, 16. února 2012 Dohoda mezi EU a Marokem (A7-0023/2012 ) Dohoda mezi EU a Marokem je chybná a škodlivá. Zpravodaj José Bové a Výbor pro zemědělství jsou zásadně proti jejímu přijetí. S ohledem na události v Tunisku, Egyptě, Libyi a Sýrii je nutné zdůraznit, že dohody o liberalizaci, které byly dosud zavedeny, nedosáhly deklarovaných cílů, a proto se nesmí nadále pokračovat v politice, která upřednostňuje
4
ekonomické zájmy vlivných subjektů bez toho, aby hodnotila sociální dopady pro obyvatelstvo a způsobené škody na životním prostředí a klimatu. Pro evropské i severoafrické zemědělství a rybolov má předložená zpráva zvlášť drastické negativní důsledky, neboť posiluje průmyslové zemědělství na úkor zemědělství udržitelného. Evropským producentům připravuje nekalou konkurenci v podobě cenového dumpingu z důvodu dětské práce a práce bez jakýchkoliv sociálních standardů. Pro severní Afriku je předložená smlouva škodlivá zejména v oblasti ochrany životního prostředí. Mocné zemědělské subjekty čerpají podzemní sladkou vodu pro své zisky ze zemědělství takovým způsobem, že se její hladina snižuje každoročně o průměrně 1,5 metru. Pro příklad: v Maroku je pro vypěstování 1 kilogramu rajčat nutné spotřebovat 100 litrů vody v porovnání s 10 litry vody ve Francii či Německu. Plně podporuji záporné stanovisko zpravodaje a odmítám přijetí dohody mezi EU a Marokem o liberalizačních opatřeních pro zemědělské produkty a produkty rybolovu. Plenární zasedání ve Štrasburku, 14. února 2012 Smluvní vztahy v odvětví mléka a mléčných výrobků Návrh nařízení o smluvních vztazích v odvětví mléka a mléčných výrobků reaguje na složitou situaci na trhu s mlékem, kolísání cen a nekalé praktiky při vyjednávání o výkupních cenách mléka od zemědělců. Aby se zajistil udržitelný rozvoj výroby mléka a aby bylo možné producentům zaručit přiměřenou obživu, je nezbytné podniknout na unijní úrovni takové kroky, které zajistí spravedlivější rozdělení zisku v rámci dodavatelského řetězce. Zemědělství je nejstrategičtější odvětví v EU vůbec, je bezpodmínečně nutné hledat a také nalézat možnosti podpory. Pokud naši zemědělci nebudou mít dostačující obživu, zemědělskou činnost ukončí a my všichni budeme závislí na dodávkách potravin ze světa. S ohledem na budoucí potravinovou nedostatečnost ve světě je to ten největší hazard, který si EU nesmí dovolit. Producentům mléka navrhujeme sjednocovat se do velkých celků a družstev. Připomínám, že podobné velkostatky jsme úspěšně posledních 20 let v zemích střední a východní Evropy likvidovali. A drobného svobodného zemědělce přitom představovali jako úspěšný model západu. Nedomnívám se, že nějaké minimální smluvní závazky mezi producenty mléka a mlékárnami pomohou situaci vyřešit. Zvažme možnosti stanovení minimálních výkupních cen syrového mléka v rámci celé EU, a to zvlášť pro zimní a letní období. Neobávejme se tohoto rázného kroku vpřed!
Plenární zasedání ve Štrasburku, 2. února 2012 Program Daphne Cílem programu Daphne je bojovat proti násilí páchanému na ženách, dětech a mladistvých. Od roku 2000 se iniciativa Daphne transformovala do víceletého programu na období 2000 až 2003 financovaného částkou 20 milionů EUR. V roce 2004 a následně 2007 byly zahájeny programy Daphne II a Daphne III s průměrnými ročními rozpočty ve výši 10 milionů EUR pro Daphne II, resp. 16,7 milionu EUR pro Daphne III. Od roku 1997 bylo realizováno více než 500 projektů z různých oblastí, jako je sexuální, psychické a fyzické násilí způsobované v rodinách, školách i jiných institucích. Bohužel musím podotknout, že z nových členských států přicházelo dosud jen mizivé procento žádostí na čerpání financí z programu Daphne. Což ovšem může být způsobeno i malou informovaností odborné veřejnosti o tomto programu. Nabádám tímto nevládní organizace, výzkumné ústavy, veřejné úřady, školy i média a všechny další subjekty, jejichž spolupráce by mohla být v boji proti násilí na ženách, dětech a mladistvých užitečná, aby se o tomto programu EU informovaly a usilovaly o jeho větší šíření a zejména využívání. Plenární zasedání ve Štrasburku, 2. února 2012 Sport v EU (A7-0385/2011 ) Článek 165 Smlouvy o fungování Evropské unie přisuzuje EU nové kompetence v oblasti sportu. Sport je bez jakékoliv pochyby pro evropskou společnost důležitý, přispívá k udržení zdraví, podporuje pozitivní formu soutěživosti mezi mládeží, napomáhá udržet fyzickou aktivitu ve stáří i prospívá sociálnímu začleňování. Sport jako odvětví hospodářství přispívá k ekonomickému růstu a udržuje vytvořená pracovní místa. Sport se ovšem také potýká s celou řadou negativních jevů, jako je doping či neukázněnost a násilí fanoušků, které někdy končí až brutálními bitkami na stadionech či v ulicích. Ve věci násilí na stadionech však zpráva kolegy Santiaga Fisase Ayxely nepřináší žádný zlepšující podnět či námět na změnu. Vyzývám proto Komisi, Radu i zpravodaje k větší pozornosti, pokud jde o toto citlivé a složité téma. V některých členských zemích se daří násilí na stadionech zvládat lépe než jinde. Proč tedy nevyužít již existující potenciál? Pojďme společně nalézt možnosti řešení. Zpráva předložená plénu je celkově vyvážená a přínosná, proto, i přes uvedenou výhradu, budu hlasovat pro její přijetí.
Plenární zasedání ve Štrasburku, 19. ledna 2012 Dodavatelský řetězec pro zemědělské vstupy Nerovnováha v potravinovém řetězci Zemědělství čelí stále složitější situaci. Zatímco náklady na nákup zemědělských vstupů jako energie, strojního vybavení, krmných směsí, syntetických hnojiv, pesticidů, osiva či vody výrazně stoupají, zisky zemědělců stagnují. Zemědělská činnost spotřebovává velké množství energie. Zemědělci usilují o maximální úsporu energie zateplováním zemědělských objektů, prostřednictvím alternativních zdrojů energie apod. S ohledem na strategickou pozici zemědělství pro Evropu, produkování nezávadných potravin, zajišťování nezávislé obživy pro evropské obyvatelstvo žádám, aby Komise a Rada zvážily možnosti pro stanovení maximálních cen energií pro primární zemědělskou výrobu. Druhým ekonomicky zatěžujícím faktorem na vstupu jsou náklady na umělá hnojiva a pomocné půdní látky. Zde je prostor pro zlepšení na straně zemědělců. Zemědělci si navykli používat velké množství umělých hnojiv. Omezení masivního užívání chemie půdním ekosystémům prospěje a napomůže přirozenému obnovování. Nabádám proto k většímu používání přírodních hnojiv a přírodních produktů, které již v zemědělství vznikají jako vedlejší produkty. Zdůrazňuji také podporu biologického zemědělství. Třetím zásadním problémem zemědělců jsou rapidně se zvyšující náklady na osivo a sadební materiál. Tento znepokojující stav je způsoben masivním nákupem certifikovaného osiva a malým využíváním osiva vyprodukovaného v hospodářství. Přitom osivo vyprodukované v hospodářství je ekonomicky výhodné a prospívá životnímu prostředí. Vyzývám k revizi všech nařízení, která zemědělce v užívání vlastního osiva omezují. Plenární zasedání ve Štrasburku, 19. ledna 2012 O plýtvání potravinami (A7-0430/2011 ) Plýtvání potravinami je závažným celosvětovým problémem. Týká se celého zemědělsko-potravinářského řetězce od producenta až po konečného spotřebitele, sahá od ztrát při sklizni a skladování přes špatné zajištění produktů při přepravě a chybné balení až po špatné návyky konečných spotřebitelů při nákupu a užívání. Paradoxem je, že se potravinami plýtvá jak v průmyslových, tak v rozvojových zemích. V průmyslových zemích dochází k plýtvání zejména během distribuce a spotřeby, a to z důvodu nadměrná produkce potravin. V rozvojových zemích se znehodnocují potraviny hned v počátečních fázích pomyslného řetězce, a to z důvodu nedostatku technologií, např. chladících, neexistujících dopravních systémů a infrastruktury a možností
5
bezpečného skladování. S mnoha z těchto skutečností je možné málo učinit, v průmyslových zemích se nepřestanou vyrábět nadbytky a celý svět rovněž nemůže být infrastrukturně a technologicky vyspělý. V čem však můžeme konat, a to okamžitě, je likvidace potravin, které už nemají být konzumovány. Většina těchto potravin končí ve směsném odpadu a lidstvo tak vytváří miliony tun směsného odpadu, pro který již není místo. Řešením je třídění odpadu a biologická likvidace potravin. Takto recyklované potraviny mohou být navráceny do zemědělství jako přírodní hnojiva či jako humus. Otevření diskuze k tomuto problému vítám a budu hlasovat pro přijetí zprávy. Plenární zasedání ve Štrasburku, 13. prosince 2011 Rybolov ve Středozemním moři (A7-0392/2011) Paní předsedající, hlasoval jsem pro přijetí doporučení k budoucím ustanovením pro rybolov v rámci dohody Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři. Středozemní moře je nejohroženějším vodním ekosystémem v Evropě. Řada druhů ryb, korálů a jiných živočichů zde byla vylovena tak masivním způsobem, že došlo k nenávratnému vymizení určitých druhů. Celá řada dalších je velmi ohrožena. Problémem je, že v rámci druhů přežívají jedinci s podobným složením DNA, čímž je celý místní ekosystém ohroženější. Sebemenší změna v potravinovém řetězci, změna znečištění či klimatu může vést k vyhynutí dalších druhů. Proto je činnost této komise nezbytná pro ochranu biodiverzity, snížení množství možných odlovů a zvýšení počtu rezervací, ve kterých je rybolov zakázán. Lidstvo dostalo svým přístupem rybolov mezi nejohroženější z činností, lidstvo mu nyní musí pomoci se regenerovat. Dnes mohou mít rybáři méně práce, ale práci musejí mít i v budoucnu. Absolutní vylovení by s sebou přineslo definitivní ztrátu rybářství jako odvětví. Je naší povinností uchovat biodiverzitu druhů a rybolov i pro příští generace. Plenární zasedání ve Štrasburku, 16. listopadu 2011 Evropské dědictví (A7-0331/2011 ) Doporučení pro druhé čtení k rozhodnutí EP a Rady, kterým se zavádí opatření Evropské unie pro označení „evropské dědictví“ má především za cíl posílit u evropských občanů pocit sounáležitosti s Evropou a potažmo EU. Kulturní, historické či jiné památky by mohly získat označení „evropské dědictví“ v rámci výběrového řízení každé dva roky, přičemž hlavním měřítkem by byl doklad o jejich symbolické hodnotě pro Evropu a evropskou integraci. Existuje sice již řada označení kulturních a jiných
6
památek, systém označení „evropské dědictví“ však může při malém finančním nároku přinést přidanou hodnotu v podobě nárůstu v oblasti cestovního ruchu. Může se tak stát dalším symbolem pro turisty z Evropy i světa a přispět tak k hospodářskému růstu v Evropě alespoň malým dílem. Každou takovou iniciativu vítám, a proto jsem hlasoval pro přijetí předloženého doporučení. Plenární zasedání ve Štrasburku, 15. listopadu 2011 Přistěhovalectví v EU (A7-0350/2011) Vážená paní předsedající, Evropa má nejstarší obyvatele a zároveň nejnižší přírůstek obyvatelstva na světě, přičemž migrační vlny ze třetích zemí stále sílí. Pokud vezmeme tyto změny v populaci jako příležitost a budeme je vhodně spoluvytvářet, nestanou se pro Evropskou unii časovanou bombou. Členské státy, regiony i města mohou na rozdíl od strategií využívat prostředků ze strukturálních fondů. V období 2007 až 2013 bylo čerpáno pouhých 9% možných prostředků. Regionální politika je přitom hlavním nástrojem, s jehož pomocí je možné demografické změny řešit. Apeluji na regiony, aby více využívaly možností, které jim Evropská unie nabízí, a pracovaly na adekvátních projektech podpory seniorů, dětí a rodin i zaměstnávání mladých občanů. V oblasti přistěhovalectví zdůrazňuji, že je nezbytně nutné, aby Evropská unie v rámci svých politik rozlišovala mezi migranty, kteří Evropu posunou vpřed, a těmi, kteří do Evropské unie migrují pouze s vidinou jednoduššího života. Předložená zpráva nabízí řadu vhodných řešení, proto jsem hlasoval pro její přijetí. Plenární zasedání ve Štrasburku, 14. listopadu 2011 Zdraví včel a odvětví včelařství Včelařství poskytuje klíčové služby pro zemědělství formou opylování a pomáhá zachovat biologickou rozmanitost druhů i udržet ekologickou rovnováhu. Kromě toho zajišťuje obživu pro více než 600 000 občanů EU. Hospodářská hodnota včelařství je právě proto strategická, neboť samotná úspěšnost produkce potravin závisí na opylování včelami. Evropské včelařství se potýká s občasným, ale velkým úhynem celých včelstev, přičemž příčiny úhynu nelze dostatečně a včas prokázat. K úhynu bezpochyby dochází důsledkem velkého znečištění životního prostředí a masivního využívání pesticidů i antibiotik v zemědělství. Geneticky modifikované plodiny mohou mít na úhynu včelstev také svůj podíl. Můj pohled umocňuje i skutečnost, že výrobci GMO se zásadně na výzkumu vlivu GMO na včely nepodílejí. Včelařství může výrazně napomoci, pokud EU v brzké době zreviduje a ustanoví povolené
a zakázané druhy pesticidů i hnojiv v zemědělství. Vítám záměr Komise zpřístupnit své webové stránky ve všech jazykových verzích pro dialog a výměnu informací mezi včelaři všech členských států, regionů a tím i mezi profesionálními a amatérskými včelaři. Podporuji vypsání zvláštních programů finanční pomoci pro začínající a mladé včelaře napříč EU a podporu chovu původních druhů včel, které byly genově více odolnější proti virům a roztočům. Rozmanitost druhů včelstev může situaci v oblasti včelařství i zemědělství výrazně prospět. Plenární zasedání ve Štrasburku, 26. října 2011 Vzdělávání a pracovní trh (A7-0320/2011) Pane předsedající, hospodářská, finanční a sociální krize má za důsledek především snižování počtu pracovních míst. Celkově jich od roku 2008 v Evropě zaniklo 5,6 milionu. Velice znepokojující je skutečnost, že podstatnou část nezaměstnaných tvoří mladí lidé do třiceti let. Pokud mladý člověk nezačne po ukončení učebního oboru či vysoké školy pracovat, jeho znalosti a schopnosti mizí a on sám začíná být postupně sociálně vyčleňován ze společnosti. Tato situace neumožňuje řádně založit rodinu a k práci vést své děti, potažmo později převzít finanční odpovědnost za své rodiče či prarodiče. Zdůrazňuji, že je nezbytné přehodnotit systém středoškolského vzdělání. V řadě zemí Evropské unie školství produkuje statisíce univerzálně vzdělaných středoškoláků, pro které není práce, zatímco trvá poptávka po tradičních řemeslech a evropský trh se dlouhodobě potýká s nedostatkem řemeslníků. Předložená zpráva obsahuje převážně vhodná opatření s cílem zvýšit zaměstnanost v Evropě, a proto jsem hlasoval pro její přijetí. Plenární zasedání ve Štrasburku, 27. září 2011 Dohoda EU a Palestina (A7-0300/2011 ) Doporučení k návrhu rozhodnutí Rady o uzavření Dohody mezi EU a palestinskou samosprávou Západního břehu Jordánu a Pásma Gazy o liberalizaci v oblasti obchodu se zemědělskými produkty, zpracovanými zemědělskými produkty, rybami a produkty rybolovu zavádí bezcelní a i bezkvótový přístup těchto produktů dovezených z území palestinské samosprávy na evropský trh. Oproti tomu některé produkty z EU budou mít sice bezcelní přístup na palestinský trh, ale budou stanoveny horní kvóty pro jeho dovoz. Chápu, že hlavním cílem této dohody je podpořit rozvoj palestinské ekonomiky, usnadnit možnost vývozu palestinských produktů do EU a pomoci tak zlepšit hospodářský rozvoj regionu. Proto nerovnost v podmínkách akceptuji. Poněvadž evropští občané požadují znát pů-
vod produktů, které konzumují, je nezbytné v této souvislosti zajistit, aby při uplatňování dohody nedocházelo ke zneužívání pravidel o zemi původu produktů. Evropský soudní dvůr považuje ve svých rozhodnutí Pásmo Gazy a Západní břeh Jordánu za palestinské území, tzn. že Izrael nemůže produkty z izraelských osad v této oblasti uplatňovat jako izraelské zboží. Palestinsko-izraelskou otázku v této zprávě jistě nemůžeme chtít vyřešit, zpráva má za cíl především pomoci zemědělcům a rybářům v oblasti vyvážet a prodávat produkty podle práva. Zpráva jako celek je přínosem, proto budu hlasovat pro její přijetí. Plenární zasedání ve Štrasburku, 27. září 2011 Obchodní politika EU (A7-0255/2011) Svět a poměry sil v mezinárodním obchodu se dramaticky mění. Zatímco EU v roce 2000 vykazovala 25% podíl na světovém HDP, počítá se pro rok 2020 již jen s 18% podílem. Naproti tomu Čína a Indie, země s největším počtem obyvatel, nadále rostou, a to jak podílem HDP, tak počtem obyvatelstva. Aby EU mohla i v budoucnu zůstat světovým hráčem a podílet se tak na určování pravidel, je nezbytné na tyto změny reagovat a vypracovat dlouhodobou strategii evropské obchodní politiky. Zpráva o obchodní politice v rámci strategie Evropa 2020 kritickým způsobem hodnotí sdělení Komise z listopadu 2010. Souhlasím se zpravodajem, že toto sdělení je spíše souhrnem pokynů než komplexní strategií EU pro obchodní politiku, která by mohla čelit výzvám měnícího se světového hospodářství. EP přijal strategii „globální Evropa“. Cíle této strategie nebyly dodnes dosaženy. Vítám výzvu zpravodaje určenou EK a členským státům a přidávám se k ní. Je nutné vypracovat analýzu a zjistit, proč se mnohých cílů nepodařilo dosáhnout, a z tohoto pak vyvodit závěry. Schvalujeme řady stanovisek, prohlášení a pokynů bez toho, aby se zpětně cíleně řešilo, zda jsou funkční a účinné. V oblasti mezinárodního obchodu je to však nezbytnost. Plně podporuji zprávu předloženou kolegou Casparym. Plenární zasedání ve Štrasburku, 26. září 2011 Cestovní ruch v Evropě Cestovní ruch představuje 10 % HDP Evropské unie a zajišťuje pracovní zařazení a obživu pro 12 % evropských občanů. Cestovní ruch je rovněž nejcílenějším prostředkem pro zlepšování šíření a propagace Evropy ve světě jako jednotné destinace s jedinečnou specifičností a rozmanitostí jejích regionů. Pro podporu udržitelnosti a konkurenceschopnosti evropského cestovního ruchu je nutné pracovat na vzdělávání a odborné kvalifikaci osob pracujících
7
v oblasti cestovního ruchu a investovat do inovací a nových technologií. V této souvislosti považuji program Erasmus pro mladé podnikatele za vhodný nástroj pro rozvoj nových schopností a dovedností mladých, kteří by následně měli být schopni zajistit nejen obživu sami sobě, ale i vytvořit pracovní místa pro další osoby ve svém okolí. Pro evropský cestovní ruch je nezbytné postupně prodlužovat jeho sezónnost. Vhodným prostředkem by mohl být program Calypso, který by určitým kategoriím osob (mladí, staří, postižení) zabezpečil přístup k cestovnímu ruchu v období mimo hlavní sezóny. V současné době spěchu a shonu bude v budoucnu stále více stoupat zájem o venkovský cestovní ruch a agroturistiku, přírodní cestovní ruch a lázeňský a zdravotní cestovní ruch. Je nutné, abychom byli na tuto změnu připraveni a evropský cestovní ruch nabízel adekvátní možnosti odpočinku nejen evropským občanům. Plenární zasedání ve Štrasburku, 15. září 2011 Politický přístup EU ke Světové radiokomunikační konferenci ITU 2012 Využití a řízení rádiového spektra je strategickou politikou a omezeným zdrojem. Politika rádiového spektra je součástí tzv. digitální agendy Komise pro Evropu a je nezbytná pro plnění cílů strategie EU 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. Cílem politiky rádiového spektra je vytvoření konkurenceschopného a udržitelného průmyslu poskytujícího bezdrátové širokopásmové služby. Problematické bývá adekvátní přidělování spektra, které by mělo sledovat výhradně zájmy většiny občanů. Jeho zneužití ze strany různých ekonomických subjektů je nasnadě, a proto je v této souvislosti nezbytná kontrola jeho přidělování a využívání. Vítám dlouhodobý program této politiky a také její strategický závazek, který zajistí odpovídající právní jisto-
tu při vysokých počátečních nákladech na rozvinutí. Podporuji vytvoření harmonizovaných kmitočtových pásem, uvolnění spektra v rozmezí 790MHz až 862MHz pro mobilní širokopásmové připojení do roku 2013 a zlepšení podmínek pro frekvence s větší kapacitou. Evropa nesmí ve sledu rychlého rozvoje klasických mobilních komunikací zapomenout na další rozvoj rádiové spektra. Pro Evropskou unii je nezbytné nezaostat za zbytkem světa a být nadále i v této oblasti plně konkurenceschopnou. Plenární zasedání ve Štrasburku, 15. září 2011 Dohoda o přidružení s Moldavskou republikou (A27-0289/011 ) Zpráva o doporučení Evropského parlamentu Radě, Komisi a Evropské službě pro vnější činnost pro jednání mezi Evropskou unií a Moldavskou republikou o Dohodě o přidružení usiluje o stanovení priorit pro eventuální budoucí přidružení Moldávie a nastartování hlubší spolupráce s EU. V oblastech zahraniční a bezpečností politiky i spolupráce v oblasti energetiky a obchodu již vedla k úspěšnému uzavření většiny kapitol jednání. Dalšímu zlepšení však nadále brání rozdílné normy Moldávie oproti EU. Je žádáno vytvoření programu vyjednávání o DCFTA, který by se měl zaměřit na odstranění překážek bránících dvoustrannému obchodu a investicím a rozdílů mezi technickými, hygienickými a rostlinolékařskými normami. V této souvislosti vítám nadnárodní iniciativy v rámci Východního partnerství, zejména ve věci celní spolupráce. Spory o podněsterskou oblast a stálé vnitřní problémy Moldavska však brání v současné době rozvoji ještě hlubší spolupráce. Zprávu jako celek vítám, neboť autor usiluje o zhodnocení spolupráce mezi Evropskou unií a Moldávií a ukazuje také řadu potíží bránících jejímu dalšímu rozvinutí. Z těchto důvodů budu hlasovat pro přijetí tohoto doporučení.
Výtisk je neprodejný. Financován frakcí SD v Evropském parlamentu.
8
