Rok 1917 Pokud jsou v dopisech zmínky o Jeníkovi a Vénovi coby odvedencích na frontu, týkají se s největší pravděpodobností bratrance Jeníka Lukeše (syna matčina bratra Jana Lukeše) a bratrance Václava Václava, nar. 1898 (syn otcovy sestry Barbory, provd. Václavové) Shodou okolností i malí bratři, o kterých jsou zmínky, jmenují se Jeník a Véna.
Odesilatel: Kijev, Šuljavka No 3, Ungerman i Nejedlý Alexandr Maxa Dne 5. ledna 1917 r. Drazí rodiče! Přijměte ode mne srdečný pozdrav. Jsem živ i zdráv, čehož přeji i Vám. Mám se dobře. Již několik měsíců nemám od Vás žádných zpráv. Co Vy stále děláte? Je tatí doma? Pozdravujte ode mne všechny známé kollegy. Co dělá náš Jeník? Pozdrav všem sestrám. Není Véna odveden? Doufám, že se ještě někdy shledáme. Srdečně Vás zdraví a líbá Váš syn František Dne 8. ledna 1917 Drazí rodiče! Přijměte ode mne srdečný pozdrav. Včera jsem dostal od Madly lístek z 30.10. Jsem úplně zdráv a mám se dobře. Těším se až se opět uvidíme. Našel jsem zde mnoho známých. Pozdrav Jeníkovi a Vénovi. Vyřiďte pozdrav všem známým. Ještě jednou Vás zdraví a líbá Váš syn František Kromě lístků nic jsem neobdržel. Pošlete mně nějaké peníze. Dne 9. února 1917 r Drazí rodiče! Přijměte ode mne srdečný pozdrav. Jsem živ i úplně zdráv. Vede se mi dobře. Dostávám jen málo zpráv od Vás. Za 4 měsíce jeden lístek. Já zřídka píši, neboť nemám skoro ani času. Klement je zde také zajat. Se mnou byl také Micek z Lín, on byl u muziky na vojně. Náš Franta prý je zase na ruském bojišti. Véna Diviš prý je zabit! Řekl mně to jeden kollega z Plzně, který s ním byl. Srdečně Vás zdraví a líbá všechny Váš syn Alexandr. Dopisuji si z několika kollegy zde zajatými. Též s J. Červeným. Nechal jsem se již 4 kráte fotografovati. Sám a pak s kollegy. Co děláte stále? Jak se daří Jeníkovi na vojně. Co Madla a všichni ostatní? Na brzkou shledanou!
Dne 18. února 1917 Dorogoj otče a matko! Ja Vam prisilaju moj serdečnyj privet a najlučšija poželanija. Pisma ja ot Vas polučaju. Poslednie pismo bylo iz 30.10.1916. Ja Vam tože otvečaju no sovsem malo. Net vremja u nas pisat. Ja nachažus do sich por živ a zdorov, čehož nadejus i ot Vas. Čto delajet moj brat Jan i Vjačeslav? Kak vy provodite vremja …? My chorošo! Nadejus, što skoro uvižu Vas. Ješčo raz pozdravljajet a celujet Vas, Vaš syn Alexandr Dne 21. února 1917 r. Drazí rodiče! Přijměte můj srdečný pozdrav. Píši nyní Vám velice málo neboť nemám kdy. Dnes jsem dostal od Vás 6 lístků a peníze od jednoho zdejšího továrníka s kterým jsem se seznámil. Pošle mne i prádlo. Dopisuji si s mnoha od nás. Jenom z domova od všech mých kollegů nedošel mne dosud ani řádek. Nechci se také k žádnému ani k žádné hlásiti. Jedině z Rumburka dostávám zpráv. Véna Diviš prý padl. Klement je se mnou. Jediný on a Franta Šilhán od nás je s námi na práci. Dosud se máme dobře. Srdečně Vás zdraví a líbá Váš syn František Dne 21. února 1917 r. Drazí rodiče! Přijměte ode mne srdečný pozdrav. Jsem úplně zdráv a mám se dobře. Lístky od Vás dostávám. Nyní jsem dostal lístek od Jeníka Hajdlerovic. Tak mu také ihned odepisuji. Jsem tomu velice rád. Těším se na shledání s Vámi. Pozdravuje Jeníka a všechny doma. Ať se dobře učí! Poslal bych Vám některou z mých fotografií, ale nedošly by. Srdečně Vás zdraví a líbá Váš syn Fr. Dne 1. března 1917 r. Drazí rodiče! Přijměte ode mne srdečný pozdrav. Jsem úplně zdráv a mám se dobře. Zprávy mne docházejí od Vás a od Madly. Jiný bohužel mne nepíše. Však také si toho nyní již nepřeji. Dopisuji se s J. Hajdlerův a s mnoha známými. Zde se naučil každý žíti, zde poznal to, co vlastně znamená život. Myslím a doufám, že se s Vámi ještě shledám. Co je s některými mými známými od nás? Za celé 2 roky nemám od žádného zpráv. Neuznal ani jeden aby mne aspoň 2 řádky napsal. Ještě mládenci ze školy mne píší a těší se na shledanou. Pozdrav na všechny. Srdečně Vás zdraví a líbá Váš syn Alexandr
Dopis sestře Magdaleně Dne 1. března 1917 r. Drahá sestro! Přijmi ode mne srdečný pozdrav. Jsem úplně zdráv. Lístky od Tebe dostávám. Bohužel mám málo času psáti. Též mně psal bratr Andy a Žanky (asi 3 slova černě přeškrtána). Je již podruhé v poli jako korporál a má stříbrnou medaili. Zde si dopisuji s J. Hajdl. A Klementema s mnoha známými. Též dávám kvinde všem mně známým slečnám, které snad mínily míti se mnou nějakou vážnou známost. Těším se až se s Vámi shledám. Co děláte všichni? Jeník ať se učí dobře s Vénou. Můžete-li ho dáti na studie ať jde. Pozdrav na všechny známé. Srdečně Tě zdraví a líbá Tvůj bratr Alexandr Dopis sestře Anně Dne 12. března 1917r. Drahá sestro! Přijmi ode mne srdečný pozdrav. Jsem úplně zdráv a mám se dobře. Minulý týden jsem dostal od Tebe lístek. Nyní přece někdy ke mně zavítá nějaká zpráva od Vás. Bohužel ale z mých známých kollegů mne nenapsal ani jeden. Co dělají Divišovic? Těm jsem psal mnoho lístků a také nemám odpovědi. Však mne poznají až se snad někdy vrátím domů. Nechci z nich žádného znáti. Nikomu nevyřizuj můj pozdrav ani „českým děvčatům!“ mně známým. Co bývalo jindy není dnes. Jedině mně psal bratr Madly z fronty. Má prý se dobře. Srdečně Vás zdraví všechny Tvůj bratr Alexandr Zajatecký tábor Darnica u Kijeva Rusko – dne 21. března 1917 r. Drazí rodiče! Přijměte ode mne srdečný pozdrav. Jsem zdráv a mám se dobře. Čekám jenom na zprávy od Vás, co je s Vámi. Píši Jeníkovi Hajdlerovic každý týden. Srdečně Vás zdraví Váš syn Alexandr Adressa: Voennopolnyj lager, Zajatecký tábor Darnica u Kijeva Darnice u Kijeva I.. polk I. pluk, 7 rota, Jaš. 5 7ja rota, Jaščik No 5. Alexandr Maxa
Dne 4. dubna 1917 r. Drazí rodiče! Přijměte ode mne srdečný pozdrav. Jsem živ a zdráv a mám se dobře. Těším se jenom na brzkou shledanou s Vámi. Zprávy od Vás nyní dostávám. Pošlete mne nějaké peníze. Mám zde mnoho známých kollegů. Srdečně Vás zdraví Váš syn Alexandr František
Dopis sestře Magdaleně Dne 4. dubna 1917r. Drahá sestro! Přijmi ode mne srdečný pozdrav. Dostal jsem od Tebe tento týden dva lístky z 14.11. a 7.12. Mám se dobře. Žanky bratr mne poslal lístek z fronty. Byl na dovolené. Též mluvil s Jeníkem Hajdlerův. Byl u svoji vyvolené. U té dcery toho obchodníka, kde pracoval vloni. Můžete-li mne poslati nějaké peníze, tedy mne je pošlete. Pozdrav na všechny tam známé. Co dělá Véna Václavovic? Pozdrav jemu ode mne! Srdečně Tě zdraví a líbá Tvůj bratr Al. Dne 22.5.1917 Drazí rodiče! Přijměte ode mne srdečný pozdrav. Jsem úplně zdráv. Dopisuji si s Jeníkem Hajdl. a mnoha známými. Pozdrav na všechny Váš syn František Další dva listy převzaty z časopisu Legie, vydaného v Praze 12. července 1934: Činná armáda, v poli 31. 5. 1917 Milý příteli! Předem přijmi ode mne srdečný pozdrav! Jsem tomu velice rád, že jsem našel opět jednoho ze známých. Jsem již v našem vojsku přes rok a nyní jsme právě prodělávali školu praporčíků. Čekáme na formírování 4. pluku, ke kterému budeme přiděleni jako mladší důstojníci. Zítra právě odjíždíme na frontu. Budeme státi proti českým plukům (7., 8., 28. a 29. Landwehr). Bude tam jistě mnoho známých. Minulý rok to bylo mnohem horší s naší věcí; my jsme ale neztráceli hlavu a čekali jsme. Nyní zato vidíme, jak vyvinuta je „naše věc“ a jak daleko jsme nyní s ní vpředu. Zkoušeli jsme někdy strašně na posici. Ti vzadu si ani nedovedou představiti, co to je, být českým vojákem! Někde nás vítali jako heroe, jinde ale jako podezřelé lidi nás nechali hlídati, abychom snad z rozvědky neutekli. Ba jeden důstojník nám řekl při osmotru: „Austrijci!“ Byli jsme rozedráni, bosi a v naší části nic neměli a ruské pluky také nám nechtěly ničeho vydati. Na rozvědky se ale musilo choditi. Jaké klacky nám byly na mnoha místech házeny pod nohy! My jsme ale přetrpěli vše. Nálada u nás zůstávala táž. Obvzláště nyní je „nastrojení“ výborné, když jdeme do zákopů, abychom ukázali těm, kteří nám říkali „ulejváci“, že prý jsme zbabělci a proto že jsme „šli do plenu“, že jakmile se řekne slovo Čech, již nepřítel musí utíkati. Pro nás neplatí bráti někoho „v plen“. S kým my se jednou setkáme na poli válečném jako s nepřítelem, ten je ztracen! A proto jsme si dali také správný název: „bataliony smrti“! Na nás vložili velikou úlohu. Na nás hledí nyní celý svět, jako na zachránce Ruska; My musíme strhnouti za sebou celou tu masu ruské armády, ukázati jim, že prorážeti frontu není dnes nic těžkého. Nám svěřen nejvážnější účastek ruské fronty a my jej také uhájíme, a nejen uhájíme, ale ještě rozšíříme. My musíme stůj co stůj dosáhnouti vítězství a jestli ho nedosáhneme my, dosáhnou ho jiní, třebas přes naše mrtvoly. Proto jsme se dali na vojnu, abychom bojovali a v nejhorším případě i zemřeli! My známe ty Němce, kteří se tak vychvalují, my známe z praxe, že takový obávaný Němec dovede také na kolenou prosit o milost. U nás ale takové milosti nenajde.
Já jsem v rotě u podporučíka Syrového, toho známého hrdiny. Vydobyl jsem si již Georgijevský kříž. Bohužel, od nás ze vsi je zde mnoho zajatých, ale teprve my dva, já i Šilhan, jsme v armádě. Kde jsou ostatní, nevím. Bylo by smutné, aby naši hoši zůstali pozadu. Dnes je svatou povinností každého Čecha, aby se chopil práce na obranu. Zásobujte nás „snarjády“ a my za vás budeme bíti Němce! Víš-li něco zajímavého o domově, prosím Tě, napiš mně vše! Se srdečným pozdravem Tvůj Alexandr Maxa Činná armáda, v poli 8. června 1917 Milý příteli! Přijmi ode mne ještě snad poslední pozdrav! V několika dnech začneme to, co dnes čeká od Ruska celý svět. Budou to česká vojska, která začnou to divadlo. Přesto, že byla u nás různá nedorozumění ohledně výzbroje s naší strany, jdeme s velkým nadšením všichni na jistou smrt! Podle zpráv Němci snad vědí, kde se bude díti nástup, kdo ho má dělat, ale zapomínají, že za námi stojí sta a sta děl i obrněných automobilů. Co se nás týče, jsem přesvědčen, buď zvítězíme nebo se nevrátí z nás nikdo. Nebudu Ti vše vypisovati, neboť nemám již času. Dělají se horečné přípravy ke všemu. Přijdeš-li snad domů, vyřiď tam mým rodičům pozdrav a řekni jim vše, co víš! Kupředu, za českou samostatnost! Srdečně Tě zdraví a líbá Tvůj přítel Alexandr Maxa (Konec citace časopisu Legie) Dne 20. června 1917 Drazí rodiče! Přijměte ode mne srdečný pozdrav. Jsem zdráv a mám se dobře. Zprávy od Vás mně nyní vůbec nedocházejí. Dopisuji si s Langem učitelem. Pozdrav na všechny známé. Srdečně Vás zdraví a líbá Váš syn František
Kijev 19.července 1917 Adresát : Pan Václav Maxa ve Vejprnicích Lístek od sl. Lenky ze dne 24.4. a lístek od sl. Andy ze dne 19.4. t.r. jsem obdržel, nemohu ale lístky tyto p. Alexandru odevzdati, poněvadž on leží těžce nemocen a nesmíme ho ničím vyrušovati. – Jest-li se uzdraví, dám Vám o tom zprávu. V každém případě stav jeho Vám později oznámím. S krajanským pozdravem Vilém Ungermann Dopis Magdaleně Maxové od pana Ungermanna odesílaný zřejmě na podzim 1917 Velectěná! Sděluji Vám truchlivou zvěst, že bratr Váš František není více mezi živými. Psal jsem Vám
To již před 4 měsíci, zda-li snad Vás lístek nedošel píši opětně a myslím, že as od Pechmanna byla Vám smutná zpráva též podaná. V úctě V. Ungermann
Rodina sháněla ještě další informace od Červeného kříže, zda F.A.Maxa skutečně padl. Odesilatel: Comité International de la Croix-Rouge, Geneve, Agence Internationale des Prisonniers de Guerre Adresováno: Herren Gebrüder Drechsler 26.12.1917 Wir erhielten Ihren Brief v. 2.11. und haben nach Kiew geschrieben. Sobald wir die Antwort erhalten, werden wir Ihnen dieselbe mit theilen. Hoch achtungsvollst. Comité Internatioanl de la Croiz-Rouge, Geneve Agence des Prisonniers de Guerre Prisonniers en Russie
