ROK DRUHÝ... z mých projevů

S&D

Skupina Skupina Progresivní Progresivní Aliance Aliance

Socialistů && Demokratů vv Evropském Evropském Parlamentu Parlamentu

ROK DRUHÝ

... z mých projevů ... Poslanec Evropského parlamentu

Robert DUŠEK Člen AGRI Výbor pro zemědělství a rozvoj venkova DSEE Delegace pro vztahy s Albánií, Bosnou a Hercegovinou, Srbskem, Černou Horou a Kosovem Náhradník LIBE

Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci

DANZ Delegace pro vztahy s Austrálií a Novým Zélandem Člen Skupiny progresivní aliance socialistů a demokratů v Evropském parlamentu zvolený za ČSSD

Bruxelles

Strasbourg

Kancelář v ČR:

Parlement européen Bât. Altiero Spinelli 14G157 60, rue Wiertz / Wiertzstraat 60 B-1047 Bruxelles/Brussel +32(0)2 28 45413 +32(0)2 28 49413

Parlement européen Bât. Louise Weiss T07057 1, avenue du Président Robert Schuman CS 91024 F-67070 Strasbourg Cedex +33(0)3 88 1 75413 +33(0)3 88 1 79413

Dům Kultury Liberec - vchod D Soukenné náměstí 613 460 02 Liberec E-mail: [email protected]

Plenární zasedání ve Štrasburku, 9. května 2011 Příprava lesů na změnu klimatu Zpráva o  ochraně lesů řeší problematiku ubývání lesů v  důsledku kácení. S  ohledem na to, že je nutno počítat s další ztrátou v důsledku klimatických změn, ocitá se evropské lesnictví v  problematické a  rizikové situaci. Několik členských zemí (např. Německo, Rakousko) provádí vyrovnanou lesnickou politiku. Velká část zemí – zejména nových členských států včetně ČR – však na  svém území povoluje neudržitelné lesnictví, které lze definovat jako absolutní mýcení a  rabování lesních porostů. Poměr mýcení a přírůstu lesních porostů převyšuje dokonce 100 %. Pokud jsou v těchto zemích tak neschopní anebo zkorumpovaní politici, kteří tento trend neumějí nebo nechtějí zastavit, je bezpodmínečně nezbytné řídit a  regulovat kácení a  mýcení lesních porostů na evropské úrovni. V České republice se stalo lesní hospodářství byznysem, ve  kterém jde výhradně o ekonomické zisky napojených podnikatelských subjektů a osob. O údržbě či udržitelném lesním hospodaření nemůže být řeč. Také je zcela běžné, že určitá část občanů kácí lesní porost bez povolení, protože náklady na topivo stojí výdaje. Musím apelovat na úřady, které toto nepokutují a  ani neřeší, neboť kácení lesních porostů se v  ČR stalo běžnou praxí. Zprávu vítám. Je dalším krokem k udržitelnému lesnictví v Evropě a zastavení rabování lesů v některých členských zemích. Plenární zasedání ve Štrasburku, 5. dubna 2011 Vyřazování jaderných elektráren v EU Zpráva o účinnosti financování EU v oblasti vyřazování jaderných elektráren z  provozu v nových členských státech předkládá souhrn provedeného financování ze strany EU pro odpojení a demontáž jaderných elektráren Ignalina v Litvě, Bohunice na Slovensku a Kozloduj v  Bulharsku. Litva, Slovensko a  Bulharsko se v rámci jednání o přistoupení do EU zavázaly uzavřít a  následně vyřadit z  provozu jmenované jaderné elektrárny, které dle jednání G7 nebylo možno v rámci přijatelných finančních nákladů modernizovat a  ve  kterých nebylo možno zajistit minimální normy bezpečnosti. EU se zavázala financovat toto uzavření a vyřa-

2

zování z provozu a finanční rámec plní. Vítám, že EU může podobné aktivity podporovat. Vyřazování starých a málo bezpečných jaderných elektráren v  Evropě je nezbytností pro udržitelný život a zdraví evropských občanů. Doufám, že budou podobně uzavřeny a vyřazeny z  provozu také nejstarší jaderné elektrárny ve  Francii. Německo se k  podobnému kroku po havárii v Japonsku ihned odhodlalo. Pro přijetí zprávy budu hlasovat, neboť je nutné dokončit proces uzavření a vyřazení z provozu jaderných elektráren Ignalina, Bohunice a Kozloduj za odpovídající finanční spoluúčasti EU. Plenární zasedání ve Štrasburku, 4. dubna 2011 Reakce EU na migrační toky v severní Africe a  v  jižním Středomoří, zejména na  ostrově Lampedusa – Migrační toky plynoucí z nestability: rozsah a úloha zahraniční politiky EU Zpráva o  migraci řeší, jakým způsobem předcházet migračním tokům. Zpravodaj se domnívá, že je nutné migraci předcházet formou investic do zemí, odkud budou migrační toky proudit. V  době hospodářské a  finanční krize však není možné, aby EU masivně „financovala“ třetí svět na úkor zachování životního standardu evropských občanů. Mezi EU a Afrikou byly, jsou a budou velké ekonomické rozdíly. Pokud by byly tyto rozdíly smazány a  občané třetího světa již neměli důvod migrovat do EU, bylo by to proto, že jsme přispěli k úpadku standardu zemí EU. Nedělejme si iluze o tom, že k migraci dochází pouze v důsledku porušování základních lidských práv. Velké procento migrantů míří do  EU pouze za „lepším“ životem. Ze sociologických výzkumů vyplývá, že čím větší je procento migrantů v  EU, tím větší je nespokojenost místních občanů se způsobem života. Pokud totiž počet migrantů překročí určité procento, ztrácejí zájem o zapojení do evropské společnosti a naopak vytvářejí svoji vlastní společnost v rámci EU. EU by se měla v politice migrace zaměřit pouze na  porušování lidských práv. Finanční a hospodářské rozdíly mezi migračními zeměmi a EU nemohou být důvodem pro finanční injekce do  těchto zemí. Politiku předcházení migrace je nutné propojit s politikou zamezení migrace na vnějších hranicích EU.

Plenární zasedání ve Štrasburku, 9. března 2011 Průmysl v EU (A7-0022/2011) Průmysl vytváří přibližně jednu třetinu HDP EU, tři čtvrtiny vývozu tvoří průmyslové zboží a  celkově zaměstnává 57 milionů evropských občanů. Evropský průmysl procházel již před začátkem krize procesem restrukturalizace. V současnosti je ovlivňován zejména rychlým vývojem a změnami ve vývoji globální ekonomiky i  sílící konkurencí. Nová forma globalizace se vyvíjí směrem ke globální společnosti založené na znalostech, výzkumu a inovacích. Nutnost zmírnit změnu klimatu a  zachovat v  maximální možné míře biodiversitu vede průmysl k výrobě s „nulovými“ emisemi CO2 a efektivnímu využívání zdrojů. Evropský průmysl by si měl nadále udržet strategickou pozici v  klíčových odvětvích a  využít možnosti udržitelné obnovy s  cílem zajistit maximum možných pracovních míst pro kvalifikované pracovníky. Aby mohlo být toto umožněno, navrhuje zpravodaj celou řadu opatření. Souhlasím a  podporuji vytvořit inovační řetězec, zvýšit účinnost využití zdrojů, zefektivnit využívání veřejných zakázek zejména pro malé a střední podniky, dále rozšířit výrobu tzv. čisté energie a celkově šíře zapojit malé a střední podniky do  konceptu evropského průmyslu. Zpráva je přínosem pro evropský průmysl, zpravodaj dané problematice skutečně rozumí, podporuji proto přijetí této zprávy svým hlasováním. Plenární zasedání ve Štrasburku, 8. března 2011 Strategie EU pro začleňování Romů Zpráva o  evropské strategii pro začleňování Romů vyjmenovává problematiku a  potíže romských komunit v  EU. Povaha chudoby se za  poslední dvě desítky let ve  střední a  jihovýchodní Evropě výrazně mění. Důsledkem politických a  ekonomických změn došlo i k narušení tradičních komunit, Romové tím ztratili možnost mobility a  stali se nejvyloučenější a  nejméně vzdělanou podskupinou ve  společnosti. Romské obyvatelstvo se navíc vyznačuje typickým rysem, a  to demografickou dynamičností. Zatímco většinová společnost stárne, podíl Romů ve společnosti se vysokým populačním přírůstkem zvyšuje. Tímto

vším je zřejmé, že pokud se nepodaří zvýšit zaměstnanost Romů a více je začlenit do většinové společnosti, budou nadále růst náklady na udržení situace v únosné míře, jako jsou náklady na sociální pomoc a dávky, zbytečné náklady na vzdělávání, dodatečné náklady na zajištění bezpečnosti, administrativní náklady na  dohled nad sociálními výdaji a  také vyšší náklady na  zdravotní péči. Začlenění Romů není tedy pouze povinností z hlediska ochrany lidských práv a morální povinností, ale zejména také ekonomickou nutností. Většina dosud provedených opatření patří mezi tzv. právně nevynutitelné předpisy. Pokud však má dojít k posunu vpřed v této věci, je třeba, aby strategie EU pro začleňování Romů přesáhla toto tzv. soft law a stala se součástí nástrojů stanovených primárním právem. Plenární zasedání ve Štrasburku, 15. února 2011 Práva cestujících v  autobusové a  autokarové dopravě Zpráva o  právech cestujících v  autobusové a autokarové dopravě má za cíl stanovit práva na ochranu cestujících platná po celé Unii, pro všechny dopravce a pro různé druhy dopravy. Rada nesouhlasila s  pozměňovacími návrhy EP, proto bylo nezbytné zahájit tzv. dohodovací řízení. Hlavní body dosažené dohody jsou většinou shodné s  původními návrhy Parlamentu. Podstatné je zejména, že se nařízení bude vztahovat na veškerou linkovou, vnitrostátní a přeshraniční dopravu, přičemž členské státy budou moci uplatnit vyjmutí pro linkové spoje a některé konkrétní služby max. po dobu 8 let. Cestující budou mít nárok na odškodnění v případě nehody až do výše 220 tisíc EUR na osobu a 1 200 EUR na zavazadlo. Dopravce musí navíc v případě nehody zajistit základní pomoc (stravu, oblečení, lékařskou pomoc) a  ubytování až na  dvě noci. V  případě zpoždění o  více než 120 minut či zrušení spoje musí dopravce cestujícím nabídnout možnost volby mezi pokračováním v  cestě, přesměrování cesty bez dalších nákladů pro cestujícího nebo vrácením ceny jízdného. Pokud toto není v jeho silách, musí vrátit cenu jízdného a uhradit navíc 50 % z ceny daného jízdného. Dohoda rovněž ochraňuje práva osob se zdravotním postižením a  osob se sníženou pohyblivostí.

3

Z uvedených důvodů přijetí zprávy plně podporuji. Plenární zasedání ve Štrasburku, 19. ledna 2011 Zdravotní péče - Doporučení pro druhé čtení (A7-0307/2010) V  přístupu ke  zdravotní péči v  přeshraničním režimu panuje všeobecná neinformovanost a a priori zamítavý přístup. V rámci svobod EU by mělo být principiálně umožněno každému občanu využít služeb zdravotní péče v  jiném členském státě, pokud se zde dočká kvalitnější nebo rychlejší léčby či ošetření v  případě, že si toto ošetření či léčbu uhradí sám. Umožnění využití zdravotní péče v jiném členském státě je tedy prioritní otázkou. Tato debata je probírána již roky, ale k  žádnému významnému pokroku jsme dosud nedospěli. V jiném členském státě vás ošetří pouze v krizové situaci. Plánovat si zdravotní péči, případně lékařský zákrok v jiném členském státě tedy není možné. Vždy je zde vyžadováno zdravotní pojištění daného státu, které ovšem může získat pouze občan EU s  trvalým bydlištěm v  daném státě. Je to naprostý nonsens, neboť žádný občan tak nemůže mít sjednané zdravotní pojištění ve  dvou či více státech EU, poněvadž má jen jednu hlavní trvalou adresu, a to ve státě, ve kterém trvale žije. Legislativně tak bráníme občanům EU, aby do svého zdraví a léčby investovali ve větší míře, pokud o to usilují. Doporučení je alespoň mírný posun vpřed, a proto budu pro jeho přijetí hlasovat. Plenární zasedání ve Štrasburku, 18. ledna 2011 Harmonizace podmínek uvádění stavebních výrobků na trh (A7-0343/010) Návrh doporučení o  stanovení harmonizovaných podmínek pro uvádění stavebních výrobků na trh požaduje nejvyšší možnou míru ochrany pracovníků i  osob, které stavby využívají. Souhlasím s  postojem navrhovatelky, že je bezpodmínečně nutné moci vysledovat možné nebezpečné látky ve stavebních výrobcích, a podporuji pozměňovací návrhy o nutnosti uvádět na  stavebních výrobcích údaje o nebezpečných látkách. Nechápu postoj Rady, která toto z původního návrhu zcela vypustila.

4

Pro lepší informovanost o nových i stávajících stavebních výrobcích by měla být zřízena tzv. kontaktní místa, která musí být nestranná, tzn. personálně i  finančně nezávislá na  orgánech zapojených do procesu získávání označení CE. Výjimek z nutnosti nést označení CE předložila Rada příliš mnoho, tyto výjimky je nezbytné revidovat a  maximálně omezit, jinak by celý systém označování CE ztrácel na  významu. Návrh nařízení v upravené podobě podporuji a budu pro jeho přijetí hlasovat. Plenární zasedání ve Štrasburku, 17. ledna 2011 Zemědělství jako strategické odvětví v souvislosti se zajišťováním potravin Zabezpečení dodávek potravin považujeme za jedno ze základních lidských práv. Již dnes je ve světě 900 milionů lidí, kteří kvůli chudobě trpí neustálým hladem. Do  roku 2050 má světová populace překročit počet 9  miliard lidí a  světová produkce potravin se bude muset zvýšit až o 70 %. Zemědělství má na jedné straně zvyšovat produkci a  na  druhé straně se potýká s vysokými cenami energií, stále se zmenšující neznečištěnou půdní plochou a  s následky změn klimatu. Musíme řešit nestabilitu a  kolísání cen způsobené spekulacemi na komoditních trzích i ubývání zásob potravin. Budoucí zajištění dodávek základních potravin vyžaduje silnou společnou zemědělskou politiku (SZP). SZP by měla zlepšit zabezpečení dodávek potravin zvýšením produktivity a  podporovat ekologicky udržitelnou produkci potravin i tradiční zemědělství, drobné zemědělce, ekologické farmy, místní a  regionální distribuci potravin. Tyto modely zemědělství přispívají k  zajišťování dodávek potravin, neboť využívají po  generace vyzkoušené metody a  postupy v  jednotlivých oblastech EU. Zemědělství je nejstrategičtější politikou EU, jeho úspěšnost pomůže zajistit přežití evropské populace v  době potravinové krize. Aby mohla společná zemědělská politika bojovat s následky klimatických změn, s udržením cen potravin na akceptovatelné úrovni a  zvyšovat dodávky nezávadných základních potravin, je nezbytné, aby její rozpočet zůstal zachován na minimálně stávající úrovni.

Plenární zasedání ve Štrasburku, 13. prosince 2010 Územní, sociální a hospodářská soudržnost – Řádná správa a regionální politika EU Zpráva o  řádné správě regionální politiky přináší posílení pravomocí regionálních a místních orgánů ve výkonu politik EU. Větší zapojování orgánů veřejné správy na  nižší než národní úrovni do  koncipování politik Společenství Parlament dlouhodobě podporuje. Princip partnerství ve  smyslu Bílé knihy Výboru regionů o  víceúrovňové správě je třeba posílit již od  rané fáze jednání v  rámci diskuzí v EU. Ve zprávě je podporováno další zjednodušování legislativních i  nelegislativních předpisů. Zde je však nutné zdůraznit, že zejména některé členské státy a jejich veřejná správa často přispívají k administrativní zátěži, jež není předpisy Společenství požadována. Zde je další náprava nezbytná. Pravidla dotačních programů by měla být zjednodušena tak, aby byly jednotlivé postupy srozumitelnější a aby neodrazovala možné příjemce od účasti na projektech. V provádění programů a jejich financování je vykazováno vysoké procento chyb u  proplácených výdajů (12 %). Největší procento chyb je vykazováno stále v  oblasti veřejných zakázek a tzv. nezpůsobilých nákladů. Dohled ze strany EK je nedostatečný a  je zřejmé, že EK nemůže tvořit kontrolní systém na všech národních úrovních. Je nezbytné, aby kontrolní role Komise byla zachována a  podpořena na začátku programů, zatímco v jejich průběhu by byla více přenesena na členské státy a jejich regionální i místní samosprávu. Plenární zasedání ve Štrasburku, 22. listopadu 2010 Dlouhodobý plán pro populaci sardele obecné v  Biskajském zálivu a  lov této populace – Víceletý plán pro západní populaci kranase obecného a  lov této populace – Zákaz odlovu nejkvalitnější části populace ryb a omezení rybolovu platýse bradavičnatého a pakambaly velké ve vodách Baltského moře, Velkého a Malého Beltu a Øresundu – Používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře Zpráva o  zákazu odlovu nejkvalitnější části populace ryb a  omezení rybolovu platýse

bradavičnatého a  pakambaly velké ve  vodách Baltského moře, Velkého a  Malého Beltu a  Øresundu usiluje o  nové ustanovení pravidel pro rybolov v  uvedených oblastech. Baltské moře má status „obzvláště citlivé mořské oblasti (PSSA)“ a  je jedním z  nejcennějších, ale také nejcitlivějších mořských ekosystémů naší planety. Z  tohoto důvodu souhlasím se zpravodajem, že je naprosto nezbytné upustit – a to nejen zde – od průmyslového způsobu rybolovu. Jen ekonomicky a environmentálně vyvážený rybolov se správnými rybolovnými postupy může pomoci zachovat rybolov a  současné množství druhů ryb v  udržitelné podobě pro budoucí generace. V  souvislosti s klimatickými změnami dochází i v Baltském moři k masivnímu přesunu ryb, proto je nutné pravidelně revidovat chráněné mořské oblasti. Vyzývám proto Komisi, aby tak v pravidelných intervalech konala. Dále je nezbytné, aby byly rybářské společnosti legislativně vybízeny k  využívání takových lovných zařízení, která jsou v současné době z hlediska selektivity nejlepší možná, a neprováděly se tak masivně výlovy velkého množství podměrečných ryb a jiných než cílových druhů či výmětů. Zejména toto by měl Evropský parlament zahrnout do návrhu reformy společné rybářské politiky v roce 2011, což budu naléhavě prosazovat. Plenární zasedání ve Štrasburku, 10. listopadu 2010 Demografická výzva a mezigenerační solidarita Zpráva o demografické výzvě se zabývá sociálně-ekonomickými problémy, které vyplývají ze stavu stále rychleji stárnoucí populace a s ní spojené vysoké finanční zátěže budoucích generací. Zajištění mezigenerační spravedlnosti patří k  hlavním cílům evropské sociální politiky. Evropská populace stárne. Porodnost v zemích EU se drží na nízké úrovni. V mnoha zemích sice zmírnilo nedostatečnou porodnost přistěhovalectví, ale to nemůžeme považovat za úspěch. Velké procento dětí z přistěhovaleckých rodin získává jen nízké vzdělání a  v  budoucnu se potýká s  nezaměstnaností. Podstatná část přistěhovalců vytváří vlastní společenské sítě, bez toho, aby se do  společnosti integrovali. Souhlasím se zpravodajem, že podmínkou migrace je ochota přistěhovalců

5

se přizpůsobit a  ochota hostitelů je přijmout. Dalším skrytým problémem je společenské složení narozených dětí. Procentuálně největší část tvoří kromě přistěhovalců děti ze společensky slabých a nejslabších vrstev. Bohužel se dnes již stalo pravidlem, že lidé s kvalifikací a odpovědným přístupem k životu mívají často jen jednoho potomka, zatímco nepřizpůsobiví a  společensky slabší mívají průměrně 4  děti. Tito pak často tzv. porodným řeší svůj aktuální finanční nedostatek. Z těchto důvodů bych kromě prostředků, které žádá zpravodaj, uvítal podpůrné programy pro zvýšení porodnosti kvalifikovaných s  odpovědným přístupem k  životu, a  nikoli zejména těch nepřizpůsobivých, jak se tomu děje dnes. Plenární zasedání ve Štrasburku, 20. října 2010 Zpráva o  revizi dohody o  vztazích EP a  EK (A7-0279/2010) Návrh zprávy o  revizi rámcové dohody o  vztazích mezi Evropským parlamentem a Evropskou komisí má za cíl dosáhnout institucionální rovnováhy mezi EP a EK podložené Lisabonskou smlouvou. Interinstitucionální dohody sice nemění ustanovení primárního práva, ale v  tomto případě vztahy mezi orgány EU vyjasňují. Konečné znění návrhu je dle zpravodaje vyváženým kompromisem mezi postoji a  stanovisky obou institucionálních stran, přičemž nejobtížnější vyjednávání byla v  oblasti mezinárodních vztahů EU. Parlament by měl být plně informován tak, aby bylo usnadněno udělování jeho souhlasu a  neopakovalo se neuzavření mezinárodních dohod, jejichž vyjednávání již byla dokončena. Parlament získal Lisabonskou smlouvou nové pravomoci pro dokonalejší a hlubší sledování provádění právních předpisů EU ve vnitrostátním právu a jejich uplatňování, což velice vítám. Společná evropská legislativa nemá velký význam, pokud není některými členskými státy na  vnitrostátní úrovni uplatňována. Se zněním zprávy souhlasím a budu pro její přijetí hlasovat.

6

Plenární zasedání ve Štrasburku, 19. října 2010 Postup proti opožděným platbám v  obchodních transakcích Zpráva o postupu proti opožděným platbám má za cíl zlepšit fungování vnitřního trhu, zvýšit platební morálku a podpořit platební schopnost malých a středních podniků. Současným trendem je hradit faktury těsně před splatností či až po lhůtě splatnosti. Opatření předloženého návrhu mají vést k nové obchodní kultuře, v níž jsou včasné platby pravidlem a opožděné platby jsou považovány za  nepřijatelné zneužití postavení zákazníka a  porušení smlouvy. Nově má být stanovena sazba 1% náhrady nákladů spojených s  vymáháním opožděných plateb, a to pro jednotlivce, podniky i veřejné orgány, přičemž v  případě opožděné platby jedné splátky by se úrok a sankce vypočítávaly výhradně z opožděné platby. Platební lhůta je návrhem pevně stanovena na 30 dnů. Odchylky jsou přípustné jen výjimečně. Zde je nutné jasně formulovat, kdy se jedná o výjimečný případ. Zpravodajka navrhuje stanovit lhůtu 60 dnů jako maximální délku platební lhůty pro veřejné orgány, což plně podporuji. Úrok z  prodlení by měl být progresivní, aby motivoval dlužníka uhradit závazek co nejdříve. Legalistický přístup včetně sankcí by měl být dle mého názoru ještě doplněn o  tzv. měkká opatření ze strany členských států, a  to např. o podporu elektronických faktur, úpravu splátkového režimu při velkém objemu prací nebo služeb, či pozitivní zveřejňování jmen. Plenární zasedání ve Štrasburku, 22. září 2010 Biocidní přípravky a prostředky (A7-0239/2010) Předložená zpráva má za  cíl sjednotit stávající evropské právní předpisy a  současně je přizpůsobit technickému vývoji. Biocidní přípravky a  prostředky jsou v  naší společnosti již nepostradatelné, neboť pomáhají splňovat vysoké zdravotní a  hygienické nároky. Celá řada mikroorganismů se stala vůči původním přípravkům již rezistentní, a  proto současné biocidní prostředky jsou kvůli zvýšené účinnosti stále více nebezpečné. Plně schvaluji záměr zpravodajky zohledňovat nejen praxi

ze strany výrobců, ale zejména také ochranu spotřebitele a životního prostředí. Je nezbytné rozšířit předpisy o biocidních přípravcích rovněž na výrobce mimo EU. Není přípustné, abychom od našich výrobců za cenu zvyšujících se nákladů požadovali vyšší hodnoty pro ochranu spotřebitele i  životního prostředí a  od  jiných výrobců mimo EU a mimo Evropu, kteří do EU toto zboží dovážejí, nepožadovali nic. Spotřebitelé, kteří biocidní přípravky na území EU zakoupí, musí mít jistotu, že zboží splňuje minimální standardy bez ohledu na  to, zda jej zakoupí v  Polsku či Německu, či zda původně pochází z EU nebo z Číny. Zpráva je jasně formulovaná, požaduje konkrétní a proveditelné legislativní úpravy i  zohledňuje vliv na životní prostředí. Z těchto důvodů budu pro její přijetí hlasovat. Plenární zasedání ve Štrasburku, 21. září 2010 Obchodní vztahy s Tureckem (A7-0238/2010) Zpráva o  obchodních vztazích s  Tureckem poukazuje na největší úspěchy i potíže obchodu mezi EU a Tureckem. Od roku 1963 mělo Turecko s  EU uzavřenou dohodu o  přidružení, která směřovala ke vzniku celní unie v roce 1996. Založení celní unie přispělo k  vysoké integraci trhu a Turecko se stalo jedním z klíčových obchodních partnerů EU. Např. v roce 2009 Turecko vyvezlo do EU zboží v hodnotě 33,6 miliardy EUR a z EU dovezlo zboží v hodnotě 40,4 miliardy EUR. I přes tyto úspěchy by mohlo případné rozšíření celní unie o  služby a veřejné zakázky i odstranění současných problémů, jako je např. nedostatečné uplatňování práv duševního vlastnictví ze strany Turecka, přispět k dalšímu rozvoji obchodních a ekonomických vztahů mezi EU a Tureckem. Dle předložené zprávy komplexní reformě celní unie brání kandidatura Turecka na  přistoupení k  EU. Je tedy nutné zvážit, která z  uvedených možností integrace a  spolupráce by byla pro obě strany prospěšná a v době hospodářské krize pro ekonomiky užitečnější. Zpravodaj dle mého názoru uvedl všechny podstatné problematiky a  zpráva jako celek není jednostranně zaměřená. Z těchto důvodů ji podpořím svým hlasováním.

Plenární zasedání ve Štrasburku, 20. září 2010 Právní předpisy EU zaměřené na  zachování biologické rozmanitosti Ztráta biologické rozmanitosti pokračuje extrémním tempem. Míra vyhynutí některých druhů je 50 – 1000krát vyšší než přirozená. Zastavení ztráty biologické rozmanitosti se pro nás musí stát prioritou zaprvé z  etického důvodu, protože planetu bychom měli zachovat udržitelnou i  budoucím generacím, zadruhé z  ekologického důvodu, neboť škála interakcí mezi druhy živých organismů je nezbytná pro zajištění obyvatelnosti naší planety, zatřetí z ekonomického důvodu, poněvadž příroda a její původní rozmanitost nám poskytuje základní zdroje k životu – potraviny, vodu, palivo, vlákno – i obnovuje úrodnost půdy či zajišťuje opylení rostlin. Udržení biodiversity je pro nás podstatné také z důvodu snížení projevů a následků změny klimatu, neboť pozemní a mořské systémy pohlcují CO2 a jsou jediným přírodním mechanismem pro zachycování a ukládání uhlíku. Směrnice v oblasti životního prostředí umožňují přizpůsobení prováděcích opatření místní situaci. Je třeba ale dbát na to, aby rozdíly mezi členskými státy nebyly v ochraně biodiversity výrazné. Je třeba stanovit principy ochrany, které musí být splněny vždy. Také je nutné rozšířit ochranu biologické rozmanitosti o  oblast rybářství. Zvláštní roli pro účinnou ochranu biodiversity mají zemědělci. Vzhledem k  růstu populace bude třeba zvýšit produkci, ale zároveň podpořit život na  venkově a  udržet biologickou rozmanitost tak, aby tyto tři aspekty byly v rovnováze. Plenární zasedání ve Štrasburku, 9. září 2010 O tvorbě právních předpisů (A7-0215/2010) Zpráva kolegyně de Oedenberg se zabývá zejména hodnocením 15. a 16. zprávy EK o zlepšení tvorby právních přepisů zahrnující roky 2007 a  2008, třetího strategického přezkumu zlepšování právní úpravy z ledna 2009 a akčního programu snižování administrativní zátěže z  října 2009. Zpravodajka usiluje o  výraznější prosazování subsidiarity a  proporcionality jako základních požadavků evropského práva s  cílem umožnit členským státům uplatňovat vlastní legislativní pravomoci a  usilovat o  to,

7

aby očekávání občanů bylo naplněno. V otázce posuzování dopadů právních předpisů a snižování administrativní zátěže je však nutné další úsilí. Zpráva upozorňuje na  skutečnost, že až 32 % administrativní zátěže v  EU je způsobeno přehnaně důsledným uplatňováním evropských předpisů členskými státy, které překračuje požadavky evropské legislativy. V  nových členských státech se s  tímto nešvarem potýkáme velmi často. Vítám, že je poukázáno na nové možnosti evropské občanské iniciativy. Vstupem Lisabonské smlouvy v platnost je totiž prvotně dána občanům EU možnost aktivně se podílet na procesu tvorby evropského zákonodárství. Zpráva jako celek je přínosem pro naši legislativní činnost a souhlasím s jejím přijetím. Plenární zasedání ve Štrasburku, 7. září 2010 O postavení žen a mužů ve společnosti (A7-0237/2010) O  nerovném postavení žen ve  společnosti bylo již řečeno mnoho. Ženy jsou stále diskriminovány v  pracovním životě nižší finanční odměnou za stejnou práci a okolnostmi nuceny často přerušovat kariéru či volit hůře placené zaměstnání v  blízkosti bydliště rodiny. Nejprve z důvodu porodu / péče o dítě, následně o stárnoucí rodiče či nemocného člena rodiny. Ve většině případů jsou to ženy, které se „obětují“ péči o rodinu / děti na úkor své práce a kariéry. Je nutno říci, že společnost to od nich již stereotypně očekává. Následkem je finanční závislost na  partnerovi, nižší či dokonce žádné sociální / důchodové zabezpečení pro stáří. Z  těchto důvodů jsou ženy ve  stáří ohroženy mnohem více než muži a  z  hlediska chudoby jsou nejohroženější skupinou ve společnosti. K  tomu přispívá také skutečnost, že ženy ve stáří pečují často ještě o své rodiče a zároveň vnoučata, tato péče je finančně nehrazená a ženy na ni vydávají veškeré své příjmy či úspory. Potenciál starších osob je nevyužíván. K tomuto přispívá i způsob života společnos-

ti, kde mladí i staří žijí odděleně. V minulosti „velkých rodin“ měl každý svoji funkci a  roli, ani nejstarší osoby nebyly vyčleňovány a  odsouzeny žít v  chudobě. Zprávu kolegyně Pietikäinen podporuji a budu pro její přijetí hlasovat. Plenární zasedání ve Štrasburku, 6. září 2010 Spravedlivé příjmy zemědělců: lepší fungování potravinového řetězce v Evropě Zaručení spravedlivých příjmů pro naše zemědělce je jedním z  hlavních cílů společné zemědělské politiky. Jsme si vědomi problematické situace na trhu s potravinami. Zemědělci jsou ve  vyjednávání s  velkoobchodníky a  řetězci supermarketů znevýhodněni a  nuceni přistupovat na stále nižší výkupní ceny potravin, zatímco občané kupují základní potraviny za stejné či stále se zvyšující ceny. Ziskové marže prodávajících jsou na  cestě od  zemědělce ke  kupujícímu i  více než 200 %. Zpráva poukazuje na  řadu nekalých smluvních praktik, omezený přístup na trh i na poplatky, které jsou ukládány producentům za zařazení do nabídky potravinových produktů v maloobchodním odvětví, pozdní a  odkládané platby, jednostranné změny ve  smlouvách apod. Situaci na trhu s potravinami je třeba neprodleně řešit a  nalézt legislativní rámec pro řízení výkupních i prodejních cen. Pomoci by měla cenová transparentnost v potravinovém řetězci, která by zvýšila konkurenceschopnost a  zamezila kolísání cen i přispěla k informovanosti mezi partnery na trhu o nabídce, poptávce, cenách a  smlouvání. Dle mého pohledu je však jediným účinně fungujícím instrumentem definování nejnižších cen pokrývajících náklady výroby. Garantovaly by se tak spravedlivé příjmy pro zemědělce a  zamezilo by se prodeji se ztrátou. Tato cena by mohla být referenční cenou v rámci vyjednávání mezi organizacemi producentů a navazujícími odvětvími potravinových řetězců.

Výtisk je neprodejný. Financován frakcí SD v Evropském parlamentu.

8