Ročenka ČKLOP Autoři a recenzenti Ing. Jan Bedřich a kolektiv autorů

Ročenka ČKLOP 2014

Autoři a recenzenti Ing. Jan Bedřich a kolektiv autorů

Vydala Česká komora lehkých obvodových plášťů, Golčova 486, Praha 4 [email protected], www.cklop.cz Sazba, grafické zpracování a tisk UNIPRINT, s.r.o., Rychnov nad Kněžnou První vydání, Praha 2014

ISBN 978-80-905654-1-8

Obsah Přehled novinek v oblasti norem, předpisů, vyhlášek a směrnic za rok 2014 vztažených k technologii LOP, oken a dveří. ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – požadavky na zabudování ............................................................................................. 7 ČSN P 74 7250 Lehké obvodové pláště – Požadavky na zabudování .................................................................................. 10 Metodický pokyn MMR pro zadávání dodávky nových oken nebo výměnu stávajících oken ................................................ 12 Specifikace výrobků otvorových výplní .................................................................................................................................. 17 Zateplování budov a výměna oken - Průvodce veřejnou zakázkou ....................................................................................... 19 S01 2014 Směrnice ČKLOP - Posuzování přesnosti a vzhledu LOP .................................................................................... 24 S02 2013 Směrnice ČKLOP - Vizuální hodnocení povrchů plastových oken a dveří ............................................................ 32 Připravovaná Směrnice ČKLOP - Použití bezpečného prosklení ve stavbách ...................................................................... 36 Legislativní opatření ke zvýšení bezpečnosti dětí v oblasti stínicí techniky ........................................................................... 37 BIM – Building Information Modelling – nástroj efektivního projektování, výstavby a správy ................................................ 39 Technická normalizace a ČKLOP .......................................................................................................................................... 44 Legislativní požadavky na energetickou náročnost budov se zaměřením na LOP, okna a dveře v okolních státech a jejich vzájemné porovnání ............................................................................................... 47 Větrání, výměna a přívod vzduchu v místnostech ................................................................................................................. 48 IFT Rosenheim – výběr článků z konference 2013 Prevence vzniku kondenzace a plísní ........................................................................................................................ 60 Realizace požadavků na přístup vyplývajících ze stavební legislativy ....................................................................... 64 Fakta – hodnoty – zákulisní informace: vývoj ovlivňující situaci v oboru .................................................................... 68 Fotobioreaktory na fasádách pro výrobu energie ....................................................................................................... 75

Novinky v technologii LOP, oken a dveří. Špičkové sklářské technologie pro udržitelnou výstavbu ....................................................................................................... 79 Historie a současnost použití oceli pro konstrukce oken a LOP ............................................................................................ 80 Novinky ve vývoji prosklených příček a jejich profilů ............................................................................................................. 82 Okno v protoru tepelné izolace .............................................................................................................................................. 85 Stínicí technika a energetická náročnost budov .................................................................................................................... 89 Požární bariéry v kontaktních zateplovacích systémech ....................................................................................................... 91 Střešní okna VELUX v soběstačné horské chatě v Rakousku .............................................................................................. 93 Další velká výzva pro Sipral v UK .......................................................................................................................................... 96 Skanska evropským hráčem na poli lehkých obvodových plášťů .......................................................................................... 99 Inovacemi k ještě více transparentním sklům ...................................................................................................................... 101

Česká komora lehkých obvodových plášťů a její členové Informace o činnosti ČKLOP za rok 2014............................................................................................................................ 103 Kodex kvality ........................................................................................................................................................................ 122 Seznam členů ČKLOP ......................................................................................................................................................... 124

Vydáno 11/2014


3

Ročenka 2014 doplňuje svými informacemi Sborník ČKLOP – Souhrn odborných znalostí a pravidel pro realizaci lehkých obvodových plášťů a otvorových výplní vydaných v prosinci 2013. Oba dokumenty představují ucelenou a aktualizovanou informaci na téma LOP, okna a dveře. Jsou určeny pro potřeby všech odborníků, kteří řeší technické otázky LOP, oken a dveří, a to jak ve fázi přípravy projektu nebo projektových prací, tak i pro odborníky, kteří mají na starosti realizaci samotných staveb. V neposlední řadě jsou oba dokumenty vhodným materiálem i pro studenty odborných a vysokých škol. Své opodstatnění nalezne u správců veřejného majetku, kteří stále častěji řeší otázky spojené s rekonstrukcí obecních budov, tedy se zateplením a výměnou oken. V Ročence 2014 jsou mimo jiné uvedeny čtyři články z konference IFT Rosenheim 2013. Jejich obsah byl se souhlasem IFT publikován na stránkách naší komory v průběhu roku 2014. Česká komora lehkých obvodových plášťů klade vysoký důraz na zvyšování odborné způsobilosti všech zúčastěných, a proto svou činnost zaměřuje na vzdělávání odborníků v daném oboru. Další informace je možné získat na www.cklop.cz

V Praze dne 3.12.2014

Vydáno 11/2014


Ing. Jan Bedřich Výkonný ředitel ČKLOP

5

ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování Autor: Ing. Roman Šnajdr

Nová technická norma, který vyšla v dubnu 2014, navazuje na technickou normalizační informaci TNI 74 6077 z února 2011 se stejným názvem. Při tvorbě původní technické normalizační informace byla jako základ použita slovenská technická norma STN 73 3134. Tato norma čerpala z Návodu pro montáž plastových oken a dveří vydaného Gütegemeinschaft Kunststoff-Fensterprofilsysteme e.V. TNI 74 6077 se stala prvním technickým standardem v české stavební praxi, který se zabýval stanovením kvalitativních měřítek a požadavků při montáži výplní otvorů – oken a vnějších dveří. Její životaschopnost a účelnost se projevila záhy po vydání, protože byla citována a komentována v řadě odborných publikací a časopisů a začala se ve stavební praxi uplatňovat. Mnohé kvalitní firmy, které se zabývaly montáží oken, začaly nabízet montáž provedenou podle zásad TNI 74 6077. Bohužel vlivem tlaku trhu především na nejnižší cenu obchodní nabídky, nabízely tyto firmy provedení připojovací spáry podle TNI 74 6077 jako nadstandardní, příplatkovou variantu k základní ceně, která zahrnovala pouze jednoduché zapěnění montážní pěnou. Další popularizaci zajistili osvícení investoři a projektanti, kteří začali vyžadovat v projektech montáž výplní otvorů podle požadavků TNI 74 6077.

Nově definované pojmy V praxi při provádění a především následné kontrole provedení připojovací spáry se mezi účastníky stavebního procesu diskutovalo o významu pojmů, definujících vlastnosti komponentů připojovací spáry. Pojmy jako vodotěsnost, parotěsnost a paropropustnost mají mnoho významů pro různé aplikace a proto bylo nutné v nové normě tyto pojmy vysvětlit v souvislosti s požadavky na správné provedení připojovací spáry mezi rámem výplně otvoru a ostěním stavebního otvoru. Vodotěsnost Je definována jako odolnost vnější strany připojovací spáry vůči hnanému dešti. Je zřejmé, že nejvíce namáhaná je spodní část svislého ostění, vodorovný detail připojení parapetu a především kritické místo napojení parapetního detailu na svislé ostění. Jestliže v nadpraží a na bocích ostění je dostatečná odolnost zajištěna kvalitním nalepením ukončovací omítkové lišty, potom je důležité důkladné utěsnění lišty na ukončovací prvek okenního parapetu. Jestliže nedojde bezprostředně po montáži oken a vyplnění připojovací spáry k realizaci vnějšího kontaktního zateplovacího systému nebo stavebnímu dokončení vnějšího parapetu a ostění, je bezpodmínečně nutné ochránit tepelněizolační výplň připojovací spáry vhodnou vodotěsnou izolací: fólií nebo komprimovanou páskou, aby nedošlo k průniku srážkové vody do tepelné izolace. Parotěsnost Je schopnost materiálu maximálně zamezit difúzi vodní páry. Jak je zřejmé, nejedná se u běžných stavebních materiálů, používaných na stavební konstrukce a utěsnění, o vlastnost absolutní. Proto je častý dotaz, zda a kdy je vnitřní uzávěr připojovací spáry parotěsný, nesprávně formulovaný. Je vždy nutné mít na zřeteli, že u běžných stavebních konstrukcí a provedení připojovací spáry, musí být zajištěna celoročně aktivní bilance vodní páry. To znamená, že případná vlhkost vzniklá nebo proniklá do tepelné izolace musí být efektivně odvětrána. Pro správné utěsnění připojovací spáry je vždy nutné zvolit na vnitřní uzávěr materiál s řádově vyšší ekvivalentní difúzní tloušťkou, než má materiál vnějšího uzávěru. Problémem může být volba vhodných fólií a pásek, protože výrobci uvádí u různých typů materiálů „parotěsnost“ v různých veličinách: někdy jako faktor difúzního odporu, někdy jako ekvivalentní difúzní tloušťku, případně jako difúzní odpor. Z toho důvodu je vždy pro projektanty a realizační firmy nejvhodnější použít systémové materiály na komplexní řešení utěsnění připojovací spáry a nekombinovat materiály různých výrobců a systémů.

Vydáno 11/2014


7

Paropropustnost Je vlastnost materiálu propouštět vodní páru difúzí. Materiál použitý na vnější uzávěr připojovací spáry musí umožnit efektivně odvětrat vodní páru z tepelněizolační zóny, ale zároveň musí zabránit průniku vody z hnaného deště.

Obecné požadavky Zabudování výplně otvoru do stavby je mnohdy považováno naprosto chybně za jednoduchý pracovní úkon bez zvláštních požadavků a potřebné kvalifikace. Avšak špatné nebo neodborně provedené zabudování kvalitního výrobku může způsobit fatální vady, které nejen znehodnotí investici do kvalitního výrobku, ale ve svém důsledku ovlivní kvalitu vnitřního prostředí, trvanlivost navazující stavební konstrukce a může mít negativní dopad na zdraví uživatelů vnitřního prostoru. Nemusí se jednat jen o chybně provedenou připojovací spáru, ale i nevhodně umístěný výrobek v tloušťce obvodové zdi, případně nedostatečné zateplení vnějšího ostění. Návrh zabudování výrobku do stěny musí být vždy součástí projektové dokumentace. V případě, že při prosté výměně oken není zpracována projektová dokumentace, je vhodné se řídit ověřenými detaily dodavatelů systémů nebo obecně platnými směrnými detaily.

Geometrická přesnost stavebního otvoru Před vydáním ČSN 74 6077 nebyly v žádném standardu jasně definovány požadavky na přípravu stavebního otvoru pro zabudování okna nebo vnějších dveří. Požadavky uvedené v normě se vztahují jak na novostavby, tak na rekonstrukce staveb. Zvláště u rekonstrukcí je nutné po vybourání starých výplní otvorů upravit stavební otvor tak, aby bylo možné okno nebo dveře správně osadit, upevnit a utěsnit. Mnohdy to znamená delší technologický čas, potřebný na výměnu oken, kdy je nutné otvory stavebně začistit a připravit v potřebných rozměrech pro zabudování oken nových. Norma stanoví pro různé rozsahy rozměrů tyto odchylky a tolerance: - mezní odchylky rozměrů stavebního otvoru; - tolerance rovinnosti ostění; - tolerance svislosti a vodorovnosti; - tolerance pravoúhlosti. Použití montážní pěny Velmi rozšířený nešvar utěsňování připojovací spáry oken pouze montážní měnou, která mnohdy nahrazuje i kotevní prvky okna se projevuje na častých reklamacích uživatelů po první zimě. Nejenže dochází k průniku vlhkosti do tepelné izolace z PUR pěny, ale vlhkost se dostává do vnitřního ostění, kde následně vznikají plísně. Rámy dřevěných oken degradují nadměrnou vlhkostí ve styku s vlhkou pěnou. Okna „ukotvená“ pouze montážní pěnou se vlivem užívání časem uvolní a jsou držena pouze omítkou ostění. O vzduchotěsnosti nebo vodotěsnosti nelze vůbec hovořit. V poslední době se na trhu objevila i PUR pěna, u které dodavatel prohlašuje, že obstojí jak jediný uzávěr připojovací spáry, tedy že zajistí trvalou vzduchotěsnost, vodotěsnost a tepelnou izolaci. Podle dostupných zkušebních protokolů je připojovací spára zkušebního vzorku utěsněná pouze pěnou dostatečně vodotěsná. Bohužel dodavatel není schopen prokázat dlouhodobé zajištění požadovaných vlastností při působení dilatačních pohybů rámu vlivem tepelné roztažnosti na vytvrzenou pěnu a účinnost tepelněizolačních vlastností pěny při průniku vnitřního vzduchu do pěny. Proto je v normě jasně uvedeno, že montážní a plnící pěna nesmí být použita jako jediný uzavírací materiál, pokud nemá ověřenou dostatečnou elasticitu pro kompenzaci dilatačních pohybů v připojovací spáře a není schopna zajistit vyšší difúzní odpor na jedné straně spáry oproti druhé.

8


Vydáno 11/2014

Nové přílohy normy Oproti původnímu TNI 74 6077 je současná norma opatřena novými přílohami, které doplňují předmět normy a stanoví další aspekty, které je nutné vzít v úvahu při instalaci či výměně oken a jaké příčiny má vznik kondenzátu na vnitřním povrchu oken. Příloha A stanoví povinnosti stavebníka, projektanta nebo uživatele při montáži a užívání těsných oken v místnostech s instalovanými spotřebiči paliv a také při instalaci takových spotřebičů do místností opatřených těsnými okny. Problematika se netýká jen plynových spotřebičů, ale také rozmachu módních krbů a krbových kamen na tuhá paliva, které v kombinaci s novými těsnými okny, splňujícími přísné požadavky na energeticky úsporné budovy, vytváří život ohrožující vnitřní prostředí. Příloha úzce navazuje na předpis TPG 70401 (38 0704) „Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách“. Příloha B se zabývá příčinami vzniku kondenzátu na vnitřním povrchu oken nebo vnějších dveří. V první části jsou popsány nedostatky při užívání vnitřních prostor, jako je nedostatečné větrání, zbytková zabudovaná vlhkost v novostavbách, zdroje nadměrné vlhkosti v místnostech. Je zde vysvětlena funkce mikroventilace, což je specifická poloha kování, užívaná především u oken z plastových a dřevěných profilů. Při poloze okenního kování v poloze „mikroventilace“ je okenní křídlo mírně odsazeno od dorazového těsnění a je umožněna vyšší průvzdušnost okna. Tato zvýšená průvzdušnost však nemůže zajistit hygienickou výměnu vzduchu v místnosti bez vytvoření odpovídajícího tlakového spádu směrem do interiéru. Proto je mikroventilace částečně účinná pouze v místnostech s nuceným větráním a mechanickým odtahem vzduchu. Jinak hrozí, že vnitřní vlhký vzduch o vyšším tlaku proudí netěsností ven a ve funkční spáře na ochlazeném povrchu profilu kondenzuje a v extrémních případech namrzá. V druhé části jsou popsány vady zabudování okna, jako je špatně provedená a zaizolovaná připojovací spára, nevhodný návrh zabudování okna do stěny, případně omezení proudění teplého vzduchu podél vnitřního povrchu okna například absencí zdroje tepla nebo jeho zakrytím příliš hlubokým vnitřním parapetem. Třetí část popisuje vady výrobku, které mohou způsobit vznik kondenzátu. Nejběžnější příčinou je nevhodná skleněná výplň nebo špatné seřízení okenního kování, způsobující netěsnost funkční spáry a masívní infiltraci studeného vzduchu.

Vydáno 11/2014


9

Předběžná česká technická norma ČSN P 74 7250 Lehké obvodové pláště – Požadavky na zabudování Autor: Ing. Milan Zápotocký

Předběžnou českou technickou normu v konečném znění odevzdala ČKLOP v září 2014, předpokládaný termín vydání je v závěru roku 2014 nebo začátkem roku 2015. Předběžná norma je na úrovni české národní normy s tím, že u takto vydaného dokumentu proběhne po třech letech od vydání vyhodnocení, zdali norma splnila svůj účel. Bude-li vyhodnoceno, že norma má zůstat v platnosti, bude provedena revize a stane se z ní česká národní norma. Předpis řeší v České republice absenci dokumentu, který by předepisoval požadavky na zabudování a vzhled lehkých obvodových plášťů do stavby, stanovil požadovanou geometrickou přesnost. Norma má devět základních kapitol a nemá přílohy: 1) Předmět normy 2) Citované dokumenty 3) Termíny a definice 4) Společné požadavky na zabudování konstrukcí lehkého obvodového pláště 5) Požadavky na přesnost zabudování rastrových konstrukcí 6) Požadavky na přesnost zabudování modulových konstrukcí 7) Požadavky na přesnost zabudování terčových a dvouplášťových konstrukcí 8) Požadavky na zabudování výplní a požadavky na doplňkové konstrukce integrované do lehkých obvodových plášťů 9) Požadavky na povrchovou úpravu lehkých obvodových plášťů V této normě nejsou žádné normativní ani informativní přílohy. Předpis je členěn do dvou částí – kapitoly 4 až 8 se týkají požadavků na zabudování a kapitola č. 9 vzhledu včetně definice jeho posuzování. První část se týká pokynů pro projektování, zásad řešení konstrukce, pokynů k montáži s důrazem na správné řešení odvětrání a odvodnění konstrukcí a jsou v ní definovány i geometrické přesnosti konstrukce v zabudovaném stavu. Důležité je řešení montážních a dilatačních spár a také definování dovolených vzdáleností dilatačních spár z hlediska funkce konstrukce. Zásady řešení konstrukcí řeší samozřejmě ve svých podkladech dodavatelé systémů, kritéria mohou oproti normě zpřísňovat ale nikoli snižovat. Na následujících obrázcích jsou příklady, jak jsou v nové normě definovány geometrické přesnosti zabudované konstrukce:

10


Vydáno 11/2014

V kapitole 9 jsou definována kritéria a především metodika posuzování vzhledu zabudovaných konstrukcí LOP. Pro posuzování vzhledu konstrukcí, odchylek barevnosti nebo struktury povrchové úpravy, posouzení různých poškození je nutné dodržet podmínky při pozorování, a to jak světelné, tak i vzdálenost pozorování. Především u hodnocení vzhledu se nová norma ČSN 74 7250 doplňuje s budoucí normou ČSN P 74 7251 Skládané pláště, obklady a pláště z panelů – Požadavky na přesnost osazení, kvalitu a vzhled.

Předběžná česká technická norma ČSN P 74 7251 Skládané pláště, obklady a pláště z panelů – Požadavky na přesnost osazení, kvalitu a vzhled Autor: Ing. Milan Zápotocký

První návrh předběžné české technické normy byl předložen ÚNMZ v září 2014. Lze předpokládat, že dokument projde několika normalizačními komisemi a vydání této normy bude předcházet delší proces. Důvodem návrhu je absence normy, která by předepisovala požadavky na zabudování do stavby, stanovila standard geometrických přesností a vzhledu zabudovaných obvodových plášťů z panelů, zabudovaných skládaných obvodových plášťů a zabudovaných obkladů obvodových plášťů. Návrh normy má sedm základních kapitol: 1) Předmět normy 2) Citované dokumenty 3) Termíny a definice 4) Společné požadavky na kvalitu zabudování konstrukcí ze sendvičových panelů a skládaných plášťů 5) Konstrukce obvodových plášťů ze samonosných sendvičových panelů s tepelnou izolací a povrchovými plechy 6) Skládané víceplášťové konstrukce a obklady obvodového pláště budovy 7) Požadavky na vzhled a kvalitu povrchu V návrhu normy jsou zařazeny tři přílohy: A) Normativní příloha A týkající se základních požadavků na dřevěné fasádní obklady B) Informativní příloha B doplňující potřebná pravidla pro provádění dřevěných fasádních obkladů C) Normativní příloha C definující povolené tolerance zabudovaných prvků – sendvičových panelů, skládaných plášťů a obkladů Při návrhu je kladen důraz na členění podobné jako u normy ČSN P 74 7250. Tato norma se bude doplňovat s normou ČSN P 74 7250, Lehké obvodové pláště – Požadavky na zabudování a mezi oběma normami jsou vzájemné odkazy.

Vydáno 11/2014


11

Metodický pokyn MMR pro zadávání dodávky nových oken nebo výměnu stávajících oken - návrh Autor: Česká komora lehkých obvodových plášťů a RTS a.s.

Úvod Metodické pokyny jsou pomůckou pro zadavatele při stanovení požadavků v zadávací dokumentaci veřejné zakázky. Jejich smyslem je objektivně specifikovat požadavky na okna ať již při nové výstavbě, nebo rekonstrukci. Základní požadavky a parametry poptávaných oken musí vycházet z právních i normových předpisů. Nelze připustit zadávání požadavků podle nepodložených spekulací, firemních materiálů, nebo tvrzení, jež nejsou doloženy podle technických norem. Dále je nepřípustné omezovat v oblasti technických požadavků účast v soutěži zadáváním požadavků, které jsou v rozporu s normami, nebo které jsou nesplnitelné, popřípadě jejich splnění nelze ověřit. Rovněž je nepřípustné, aby zadávací požadavky v oblasti dodávky okenních výplní, nutily účastníka řešit jinou oblast, než je právě tato oblast, anebo přenášely na dodavatele oken nutnost řešit záležitosti, jež měly být řešeny v projektu, nebo jinými profesemi. Na druhé straně platí zásada, že dodavatel výplní za kvalitu a provedení oken nese plnou odpovědnost, stejně jako za provedení montáže. Tato skutečnost vyplývá z norem i obecných pravidel a zákonů, takže je zbytečné ji v zadání rozvádět. To může vést k chybám v důsledku špatné interpretace norem. Z důvodů nedělitelnosti odpovědnosti nelze v zadávacích podmínkách stanovovat takové požadavky, které nejsou v souladu s výrobními předpisy výrobce oken (například typ a tvar výztuže, složení skla, apod.) jinak se zadavatel stává spoluodpovědným za kvalitu a vlastnosti díla, neboť výrobce plní jeho požadavek. (Zadání má charakter objednávky, a pokud její realizací nedochází k ohrožení života či zdraví, je výrobce povinen ji splnit i v případě, že je to na úkor ceny, nebo funkčnosti – na vysvětlení). Musí být vždy dodržen princip, že zadavatel stanovuje cílové požadavky v souladu s ČSN a ne cestu jak k tomu cíli dojít! Cest totiž může být tolik, kolik je účastníků!! V zadání se nesmí objevovat takové požadavky, které hodnotící komise není schopna posoudit a/nebo mají šikanující nebo diskriminující charakter. Při vytváření zadávacích podmínek, zadavatel vychází z projektu. Pokud některé vlastnosti nejsou v projektu dostatečně specifikovány nebo vyřešeny, je zadavatel povinen doplnit projekt. Irelevantní požadavky v zadávacích podmínkách jsou požadavky, které nejsou podloženy a technicky zdůvodněny normami, nebo legislativou. Vesměs se jedná o parametry, u nichž neexistuje přímá spojitost s vlastnostmi oken. Zejména se jedná o:  požadavky na geometrické vlastnosti profilů (hloubka, tloušťka);  na složení skla (pozor na předepisování skladby skla, které může mít rozporné parametry s požadavkem na Uw, nebo Rw);  požadavky na tvar a tloušťku výztuže (to je dáno technologií dodavatele profilu);  požadavek na zakreslování rozmístění (zavíracích bodů kování);  požadavky dle norem, které nedefinují vlastnosti oken, ale jen jejich komponent jako je např. norma ČSN EN 12608 „…“;  požadavky na chemické a fyzikálně-mechanické vlastnosti materiálu profilů;  požadavek na větrání objektu;  požadavek na statické výpočty jednotlivých oken, nebo jejich spojení (jedná se opět o záležitost, za kterou je plně odpovědný dodavatel oken, statické výpočty se pro plochy menší než 9 m2 nezajišťují a pokud ano může je provádět pouze autorizovaný inženýr, statický posudek musí mít určité formální náležitosti a hodnotící komise stejně většinou není schopna správnost výpočtu ověřit, plnění je hodnoceno pouze formálně. To co většinou předkládají dodavatelé oken jako statický výpočet, je pouze metodika, kterou poskytuje dodavatel systému svým výrobcům za účelem dimenzování výztuže. Tato doporučení jsou empiricky ověřena a ověřena i zkušebnou (proto nevyžadují statický výpočet). Princip jednoznačnosti a ověřitelnosti Zadavatel se při specifikování svých požadavků musí držet principu jednoznačnosti. Toho nejlépe dosáhne požadováním pouze těch vlastností oken, jež jsou v normách definovány a výrobcem oken v dokumentaci doloženy. Jen takový postup může zaručit, že hodnotící komise bude schopna podané nabídky posoudit. Zadavatel se musí vyvarovat požadavků, které nelze kontrolovat, nebo přesahují kompetenci hodnotící komise, jako jsou například:  spára musí být provedena tak, aby odolávala všem zatížením po celou dobu životnosti stavby … neověřitelný požadavek, komise nebude schopna posoudit a životnost třeba 250 let nelze ověřit. Stačilo napsat dle ČSN 74 6077.  zakreslit rozmístění uzavíracích bodů …může pouze zástupce dodavatele kování a ten je předpojatý, komise určitě nebude schopna správnost zhodnotit. …větrací systém reagoval na počet žáků ve třídě…Zcela určitě překračuje vědomosti a schopnosti výrobce oken. … systém o stavební hloubce 85 mm, nebo Uw = 1,2 W/m2K … zadavatel zodpovídá za to, aby jeho zadání bylo jednoznačné a logické. Musí dbát i na formální logiku.  ztužení profilů musí být … je třeba používat správné terminologie a v době podání nabídky stejně nelze ověřit vyztužení, jaké bude na stavbě použito; i tady je odpovědnost plně na dodavateli oken, může ověřit pouze TDI.

12


Vydáno 11/2014

 požadavek na barvu rámu a způsob otevírání doložit čestným prohlášením … žádný exaktně stanovitelný požadavek nelze dokládat čestným prohlášením, barvu lze definovat číslem barvy, nebo dekoru, způsob otevírání podle normy ČSN EN 12519 - Terminologie. Čestné prohlášení je vždy subjektivní výpověď („Čestně prohlašuji, že moje modré ponožky jsou černé“, jinak ani nemohu, jsem barvoslepý.)  …bez recyklátu …jednak je tento požadavek v rozporu se společenskými zájmy, proti všem ekologickým požadavkům. Zejména v případě, kdy garantem dotací je MŽP, jednoznačně dochází k porušení direktiv EU. Použití recyklátu je naprosto v souladu s normou ČSN EN 12608. Dále použití recyklátu v profilech není komise schopna ověřit! (v některých případech má stejnou barvu jako primární surovina). Metodický pokyn stanoví základní parametry pro nastavení kritérií pro dodávku oken určených do novostaveb nebo rekonstrukcí, v rámci veřejné zakázky. Další požadavky zadavatele jsou uvedeny informativně tak, abychom upozornili na souvislosti spojené s výměnou oken a možným dopadem na změny celkového vnitřního prostředí budovy. Souvisejí normy a předpisy: ČSN EN 14351-1+A1 Okna a dveře – Norma výrobků, funkční vlastnosti ČSN EN 12208 Vodotěsnost ČSN EN 12207 Průvzdušnost ČSN EN 12210 Odolnost proti zatížení větrem ČSN 730540-2 Tepelná ochrana ČSN 730532 Akustika ČSN EN 15665 změna Z1 Větrání budov ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování Vyhláška č. 268/2009 Sb. ve znění vyhlášky č. 20/2012 Sb., o technických požadavcích na stavbu Zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) v platném znění Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb v platném znění č. 62/2013 Sb.

Základní parametry oken Hodnoty stanoví projektant s ohledem na potřeby stavby v souladu s normami: ČSN 730540-2 (součinitel prostupu tepla Uw) ČSN EN 14351-1+A1, Národní příloha (průvzdušnost, vodotěsnost, zatížení větrem) Jedná se o základní parametry nezbytné pro výběr okna. a) Součinitel prostupu tepla Uw (okna) Vzhledem k současným trendům snižování energetické náročnosti budov a životnosti okenních konstrukcí se doporučuje požadovat hodnotu maximálně Uw = 1,2 W/m2.K (doporučená hodnota dle ČSN 730540-2). V odůvodněných případech může projektant vyžadovat nižší (lepší) hodnotu. Pokud projektant stanoví přísnější hodnoty než doporučené, je povinen na vyžádání toto písemně zdůvodnit. Požadovaná hodnota je uvedena výpočtovými hodnotami v Průkazu energetické náročnosti budov (PENB). PENB je nezbytnou součástí projektové dokumentace (Vyhláška č. 499/2006 Sb. v platném znění, Příloha č. 5 odst. E5). Pozn.: Hodnota Uw okna je považována za jediné určující kritérium při posuzování tepelných vlastností okna pro dané účely. Hodnoty Uf (rám), Ug (sklo), Ψg (meziskelní rámeček), …., které jsou jen součástí vzorce pro výpočet celkové hodnoty Uw, není důvod požadovat, neboť nejsou vypovídající hodnotou pro splnění kritéria. b) Průvzdušnost c) Vodotěsnost d) Odolnost proti zatížení větrem. Hodnoty uvedené v bodech b), c), d) stanoví projektant na základě doporučení ČSN EN 14351-1+A1, Národní příloha NA (informativní). Tabulky NA.2 a NA.3 uvádějí doporučené hodnoty tříd průvzdušnosti, vodotěsnosti a odolnosti proti zatížení větrem, které byly stanoveny na základě charakteristických hodnot tlaků z tabulky NA.1. Tyto hodnoty tlaků jsou závislé na větrné oblasti, výšce budovy a kategorii terénu podle ČSN EN 1991-1-4. Z toho vyplývá, že není možné stanovit hodnoty, které by platily obecně. Pokud projektant stanoví přísnější hodnoty než doporučené, je povinen na vyžádání toto písemně zdůvodnit. Všechny základní parametry (a, b, c, d) jsou obsahem PD v „Souhrnné technické zprávě“ v částech:  Zásady hospodaření s energií  Hygienické požadavky na stavbu.

Vydáno 11/2014


13

Pozn. 1: Údaje o rozměrech profilu – hloubce a výšce rámu a zejména pak tloušťce stěny, případně počtu komor - jsou zohledněny v hodnotě Uf rámu, proto není důvod je požadovat samostatně, zejména je nepřípustné je požadovat jako dodatečné parametry ZD. Pozn. 2: Zajištění hygienické výměny vzduchu v místnostech není základním parametrem oken. Další parametry oken vyplývající z PD nebo požadavků zadavatele Další parametry jsou uvedeny v projektové dokumentaci, jsou stanoveny s ohledem na normové hodnoty, na estetické požadavky, případně na požadavky provozní. (ČSN EN 14351-1+A1). Tyto vlastnosti se u výrobků sledují během počátečních zkoušek typu pro vydání prohlášení o vlastnostech výrobku, před uvedením na trh. Nad rámec parametrů prohlášení o vlastnostech lze, v odůvodněných případech, požadovat například.: a) b) c) d) e) f) g) h) i) j) k)

Barevné řešení rámu (exteriér/interiér) Způsob a směr otevírání – zaručuje typ kování (pevné, otvíravé, sklápěcí, …) Kování s ohledem na zajištění bezpečnosti proti vniknutí Radiační vlastnosti Vzduchová neprůzvučnost (akustické vlastnosti) Odolnost proti nárazu Odolnost proti vloupání Odolnost omezovačů otevírání a aretačního zařízení Odolnost proti opakovanému otevírání a zavírání Odolnost proti výbuchu Odolnost proti průstřelu

Pozn.: Projektant na vyžádání zdůvodní stanovení dalších parametrů a jejich požadované úrovně.

Požadavky zadavatele na zpracování PD PENB Zadavatel požaduje zpracování Průkazu energetické náročnosti budovy podle vyhlášky č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov v případech určených zákonem č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií ve znění pozdějších předpisů. Pozn. Povinnost vyplývá z vyhlášky č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, E.5. Dokladová část. Základní a další parametry Zadavatel stanoví požadavky odkazem na projektovou dokumentaci. Způsob řešení připojovací spáry Popis způsobu řešení spáry mezi okenním rámem a ostěním (použití parotěsné pásky, těsnících tmelů, ochrana z vnější strany), těsnost atd. musí vycházet z požadavků ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování. Popis je uveden v souhrnné technické zprávě, kde je stanoven způsob provedení, vlastnosti použitých materiálů a jejich funkci. Např.: Z exteriéru bude provedena vodovzdorně a paropropustně. Z interiéru bude provedena parotěsně. K tomuto účelu použije zhotovitel speciální pásky, fólie, těsnící tmely od výrobců vlastnících náležité atesty. Prostor mezi rámem okna a ostěním musí být dokonale vyplněn tepelně izolačním materiálem – viz ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování. Pozn. Projektant doloží použité způsoby řešení připojovací spáry ve výkresech detailu. Větrání místnosti Výměnou oken dojde k utěsnění obálky budovy, čímž se změní původní způsob větrání místnosti, který byl doposud zajišťován zejména infiltrací vlivem netěsností původních oken a připojovací spáry. Proto je nezbytné, aby projekt reagoval na tuto změnu a obsahoval v „Souhrnné technické zprávě“ řešení větrání místností v budově v souladu s normou ČSN EN 15665 změna Z1, příp. ČSN 73 0540-2 v aktuálním znění novel, změn a doplňků. Systém větrání musí být navržen tak, aby zabezpečil potřebnou výměnu vzduchu. Řešení musí být komplexní a zahrnovat koncepci větrání, kterou je možné řešit následujícími způsoby:

14


Vydáno 11/2014

a) Větracími štěrbinami, které jsou integrované do výplní stavebních otvorů b) Specifickými přívodními otvory v obvodových stěnách c) Větrací jednotkou d) Kombinací uvedených způsobů Pozn. Navržené řešení musí být podloženo výpočtem, nemělo by podstatně zhoršovat hodnoty požadované z hlediska tepelné ochrany budov. Zejména úpravy (větrací štěrbiny) integrované do výplní otvorů mají negativní vliv na hodnoty průvzdušnosti a neprůzvučnosti oken. Jejich funkčnost (požadovaný průtok vzduchu) je zajištěna pouze při současném zajištění potřebného tlakového spádu. Dostatečná výměna vzduchu obvykle nemůže být zabezpečena pouze úpravou v rámu oken. Návrh řešení větrání musí doložit projektant jako komplexní řešení. U místností s instalovanými plynovými spotřebiči je třeba zabezpečit trvalý přívod vzduchu z venkovního prostředí pomocí neuzavíratelného otvoru dle dispozic popsaných v TPG 70401 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách.

Detaily osazení nových oken Prováděcí projekt obsahuje soubor detailů, které jsou rozhodující pro realizaci projektu. Zadavatel požaduje po projektantovi, aby tento soubor zahrnoval typové detaily osazení nových oken a zobrazoval následující podrobnosti: a) Svislý a vodorovný řez vedený přes okno a nosnou konstrukci, ze kterého bude patrné přesné umístění okna v obvodové konstrukci. b) Přesnou specifikaci složení nosné konstrukce (materiály). c) Provedení připojovací spáry v oblasti parapetu, nadpraží a ostění. d) Provedení ostění. V případě zateplení druh tepelné izolace, tloušťka. e) Osazení venkovního parapetu, materiálovou specifikaci a způsob zateplení. Pozn.: Projekt by měl počítat s možností dodatečného zateplení fasády a přizpůsobit tomu zejména osazení oken v ostění (hloubku), vzhledem k předpokládanému typu a rozměru tepelné izolace.

Výpočet a zobrazení průběhu izoterm Výpočet teplotního faktoru vnitřního povrchu fRsi a zobrazení průběhu izoterm, nemůže být předmětem výběrového řízení (je součástí PD). Pozn.: Tento výpočet významně napomůže nalezení optimální varianty ve vztahu okna a okolních přiléhajících konstrukcí, zejména zateplení ostění. Předchází se tak vzniku kondenzace na vnitřním povrchu konstrukcí s nízkými povrchovými teplotami. Výpočet nejnižšího teplotního faktoru vnitřního povrchu fRsi napojení otvorové výplně na ostění (tedy řešení připojovací spáry) a jeho porovnání s požadovanými normovými hodnotami fRsi,N dle ČSN 735040-2, musí být upřesněn realizátorem VŘ dle aplikovaného okenního systému, nejpozději před zahájením montáže otvorových výplní.

Požadavky zadavatele na zhotovení stavby Kontrola PD Zadavatel nejprve zkontroluje, zda PD obsahuje základní a další parametry. V případě nedostatků požaduje nápravu u projektanta. Pozn.: Zadavatel nestanoví v rámci ZD žádné jiné hodnoty ani další parametry nad obsah PD. Nemá k tomu důvod. Odpovědnost za technické řešení budovy nese projektant. Požadavek na uvedení výrobku na trh Výrobky musí být uvedeny na trh v souladu se směrnicí EU/305/2011. Výrobky musí být identifikovatelné. Požadavky na doložení základních vlastností Zadavatel stanoví doklady podle platné legislativy pro otvorové výplně, kterými uchazeč prokazuje požadované vlastnosti ve své nabídce. Takovým dokladem je: Prohlášení výrobce o vlastnostech dle ČSN EN 14351-1, na kterém je uveden výčet základních vlastností materiálu nebo výrobku.

Vydáno 11/2014


15

Požadavky na doložení dalších vlastností Zadavatel stanoví požadavek na způsob prokázání dalších vlastností, jež nejsou v rozporu s obecnými deklaracemi vlastností otvorových výplní dle ČSN EN 14351-1.

Posouzení nabídek Zadavatel posoudí obsah nabídek, zda jsou v souladu s požadavky ZD.

Kontrola v průběhu realizace V průběhu realizace je nutné zabezpečit důslednou činnost TDS. TDS nesmí vznášet dodatečné požadavky nad rámec ZD a platných norem a předpisů. Zadavatel může zdůraznit své požadavky související s kontrolou provádění v rámci obchodních podmínek. V souvislosti s dodávkou oken jsou to např. tyto podmínky: Kontrola shodnosti před zabudováním výrobků (tyto informace musí být uvedeny na výrobku nebo na štítku nebo na obalu nebo v obchodních dokumentech = ČSN EN 14351 – označení shody CE a označení štítkem) s požadovanými (v zadání) a přebírání dílčích konstrukcí před jejich následným zakrytím (např. správnost provedení připojovací spáry). Protokol o určení typu výrobku nebo počáteční zkoušce typu Pozn.: Tento protokol obsahuje popis zkušebního vzorku a objednatel (TDS) může zkontrolovat před realizací (při dodání oken na stavbu), zdali jsou dodaná okna shodná s popsaným zkušebním vzorkem. Touto kontrolou by se mělo zabránit tomu, aby se pod prohlášením o vlastnostech ve skutečnosti skrývala jiná okna („ošizená“). Požadavky na pokyny výrobce Uchazeč doloží do nabídky dokumentaci výrobce obsahující pokyny pro: a) Skladování a manipulaci; b) Podmínky montáže a pracovní postup. Zhotovitel předá Objednateli při předání dokončené stavby: a) Pokyny k užívání (uživatelský manuál); b) Pokyny k údržbě a čištění.

16


Vydáno 11/2014

Specifikace výrobků otvorových výplní Autor: Ing. Roman Šnajdr a ČKLOP

Specifikace vlastností oken a vnějších dveří tvar a rozměry výrobku a způsob otvírání typ budovy

typ stavební konstrukce

tvar ostění

rozměry výrobku materiál rámu

povrchová úprava

třída vodotěsnosti výška parapetu nad pochozí podlahou výška parapetu nad terénem vážená vzduchová neprůzvučnost

specifikováno v grafické podobě  rodinný dům  bytový dům  škola  zdravotnické zařízení  administrativní budova  sportovní zařízení  prům. a hospodářský objekt  jiné  plné cihly  dutinové cihly  železobeton  porobeton  kámen  dřevo  jiné  rovné ostění  vně zalomené ostění  uvnitř zalomené ostění  sendvičová stěna  vnější zateplení  předsazený rám  podle zaměření  podle projektu  hliník  ocel  nerez  PVC  PVC + hliník  dřevo  dřevo + hliník …………….. vnější povrch …………….. vnitřní povrch

…….. dle vyhlášky 268/2009 Sb. …….. …….. Rw [dB] …….. C (faktor přizpůsobení …….. spektru) …….. CTr (faktor přizpůsobení …….. spektru) součinitel prostupu tepla Uw [W/m2K] viz ČSN 730540-2 činitel prostupu sluneční en. …….. g činitel prostupu světla …….. v požadovaná požární odolnost …….. kouřotěsnost dveřního uzávěru …….. třída odolnosti skla proti násilnému vniknutí …….. výška spodní hrany křídla nad pochozí podlahou ……..

popis kování oken výška ovladacího prvku kování nad pochozí podlahou funkce kliky

elektrické otvírání třída odolnosti kování proti násilnému vniknutí jiné mechanické ovládání omezovač otvírání křídla povrchová úprava kování

 tmel  parotěsná páska  fólie  jiné  tmel  komprimovaná páska  fólie  jiné  PU pěna  vata  komprimovaná páska  jiné

vnější uzávěr

tepelně izolační

nouzová a paniková funkce třída odolnosti kování proti násilnému vniknutí samozamykací zámek ovládací prvek vnější ovládací prvek vnitřní dveřní samozavírač

povrchová úprava kování další požadavky

parametry výrobku zatížení větrem

……….. hodnota tlaku větru [Pa] v případě, že součástí dodávky je statický výpočet je nutno uvést údaje o stavbě podle ČSN EN 1991-1-4 a definovat: - geografickou poloha budovy - typ terénu a okolí stavby - výšku a tvar budovy - polohu výrobku v budově tř. odolnosti proti zatížení větrem …….. dle ČSN EN 14351-1+A1 třída průvzdušnosti …….. dle ČSN EN 14351-1+A1

Vydáno 11/2014


……..  otvíravě-sklopná  sklopně-otvíravá  s možností uzamknutí  popis ovládání …….. popis ano/ne specifikace

popis kování dveří popis otvírání

utěsnění připojovací spáry vnitřní uzávěr

…….. dle ČSN EN 14351-1+A1

 dveře jednokřídlé  dveře dvoukřídlé  křídla otvíravá ven  křídla otvíravá dovnitř  jiný způsob  podle ČSN EN 1125  podle ČSN EN 179 ……..  …….. (klika, koule, madlo, …….. bez kování,…) …….. (klika, koule, madlo, …….. bez kování,…)  horní  dolní  s aretací specifikace

doplňkové prvky další doplňkové prvky dodávky

17

 vnitřní žaluzie  vnější žaluzie  vnější roleta  vnější roleta s roletovým boxem  vnitřní parapet  vnější parapet  větrací prvek  elektromagnetický kontakt křídla (EPS / EZS)

Specifikace vlastností lehkého obvodového pláště parametry budovy maximální výška budovy

……………..

konstrukční výška podlaží (max.)

……………..

[mm]

maximální průhyb stropních desek

……………..

[mm]

maximální průhyb stropních desek od užitného zatížení

……………..

[mm]

deformace objektu vlivem zatížení větrem

……………..

[mm/patro]

objektové dilatace propsané ve fasádním plášti

……………..

[mm]

platí pro výškové budovy

parametry LOP  rastrová konstrukce

typ konstrukce LOP

 modulová konstrukce  bloková konstrukce  s otvíravými prvky  s předvěšeným obkladem (≤25kg/m2)  s předvěšeným obkladem (>25kg/m2) zatížení větrem

……………..

hodnota tlaku větru [Pa]

třída odolnosti proti zatížení větrem

……………..

dle ČSN EN 13116

třída průvzdušnosti

……………..

dle ČSN EN 12152

třída vodotěsnosti

……………..

dle ČSN EN 12154

výška parapetu nad pochozí podlahou

……………..

modulová šířka LOP

……………..

[mm]

dle vyhlášky 268/2009 Sb.

vážená vzduchová neprůzvučnost LOP

……………..

Rw [dB]

……………..

C (faktor přizpůsobení spektru)

……………..

CTr (faktor přizpůsobení spektru)

vážená vzduchová neprůzvučnost mezi patry nebo místnostmi

……………..

Rw [dB]

třída odolnosti LOP v 1.np proti násilnému vniknutí

……………..

součinitel prostupu tepla LOP

……………..

Ucw [W/m2K]

požadovaná požární odolnost

……………..

vodorovné nebo svislé požární pásy

……………..

povrchová úprava profilů

……………..

vnější povrch

……………..

vnitřní povrch

viz ČSN 730540-2

jiné požadavky

specifikace zasklení součinitel prostupu tepla skla

……………..

Ug [W/m2K]

činitel prostupu sluneční energie

……………..

g

činitel prostupu světla

……………..

v (Lt)

třída odolnosti skla v 1.np proti násilnému vniknutí

……………..

sklo odolné proti propadnutí (zábradelní funkce)

ano/ne

(doplňkový údaj)

doplňkové prvky další doplňkové prvky LOP

 vnitřní žaluzie  vnější žaluzie  vnější roleta  vnější roleta s roletovým boxem  vnitřní pohledový parapet

18


Vydáno 11/2014

Zateplování budov a výměna oken - průvodce veřejnou zakázkou

Rekonstrukce budov v kontextu evropské legislativy - přehled základní problematiky Požadavky na energetickou náročnost novostaveb i rekonstrukcí jsou uvedeny ve Směrnicích Evropské unie, konkrétně ve:  Směrnici o energetické náročnosti budov  Směrnici o energetické účinnosti. Směrnice o energetické náročnosti budov se již promítla do české legislativy, a to konkrétně do zákona č. 406/2000 Sb. v platném znění a vyhlášky č. 78/2013 Sb. Kromě široce diskutovaných energetických průkazů budov přinesla tato nová česká legislativa také minimální požadavky na tepelně technické vlastnosti budov nejen při nové výstavbě, ale také při rekonstrukcích. Sleduje parametry vlivu na životní prostředí, a proto omezuje výši standardizované spotřeby energie včetně limitní úrovně tzv. neobnovitelné energie. Směrnice o energetické účinnosti by se měla promítnout do české legislativy v roce 2014. V návaznosti na předchozí směrnici stanovuje minimální tempo rekonstrukcí pro budovy v majetku státu a umožňuje členským státům iniciovat podobné procesy i na úrovni nižších stupňů samospráv. Ing. Jaroslav Maroušek, CSc., předseda správní rady SEVEn, o.p.s. e-mail: [email protected] http://www.svn.cz/

Projektová dokumentace staveb ve vazbě na stavební zákon V právním řádu ČR je dokumentace ve výstavbě řešena především v následujících právních předpisech (vždy ve znění pozdějších předpisů): Stavební zákon č. 183/2006 Sb. Ke dni 31. 12. 2013 celkem 13 x novelizován.  Novela stavebního zákona č. 350/2012 Sb. s účinností od 1. 1. 2013.  Novela stavebního zákona č. 257/2013 Sb. vyvolaná přijetím zákona č. 256/2013 Sb., o katastru nemovitostí s účinností od 1. 1. 2014. Prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu Vyhláška č. 146/2008 Sb., o rozsahu a obsahu projektové dokumentace dopravních staveb; Vyhláška č. 499/2006 Sb., o dokumentaci staveb, ve které je skladba dokumentace a projektové dokumentace pro výstavbu; Vyhláška č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti; Vyhláška č. 501/2006 Sb., o obecných požadavcích na využívání území; Vyhláška č. 503/2006 Sb. a její změna č. 63/2013 Sb. s účinností k 29. 3. 2013, ve které je předepsána skladba žádostí pro jednotlivé typy procesů ve výstavbě vč. povinných příloh přikládaných k těmto žádostem ze strany stavebníka; Zákon č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Ing. Jindřich Pater, místopředseda ČKAIT e-mail: [email protected] http://www.ckait.cz/

Projektová dokumentace oken a dveří Základní normové požadavky na okna / dveře Okna / dveře jsou výrobky, které se zabudováním do stavby stávají její nedílnou součástí a vztahují se na ně zákonné a normové požadavky pro konkrétní stavbu - vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby ve znění pozdějších předpisů. Základní normy pro okna / dveře: ČSN 74 6077 – Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování ČSN 74 6101 – Dřevěná okna – Základní ustanovení ČSN 74 6210 – Kovová okna – Základní ustanovení ČSN 14351-1+A1 – Okna a dveře – Norma výrobku, funkční vlastnosti ČSN EN 14609 – Okna – Stanovení odolnosti proti statickému kroucení ČSN EN 14600 – Vrata, dveře a otvíravá okna s charakteristikami požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti – Požadavky a klasifikace ČSN 73 0540-1 až -4 – Teplená ochrana budov ČSN EN ISO 10077-1 a -2 – Tepelné chování oken, dveří a okenic

Vydáno 11/2014


19

a) Varianta bez projektu 1. možnost Okna / dveře si můžu koupit v jakémkoliv obchodně se stavebním materiálem nebo na internetu a dám je firmě, která provádí stavbu nebo rekonstrukci – běžný postup u rodinných domů Výhody:  Okna / dveře si můžete hned odvést sebou Nevýhody:  Stavební otvor si budete muset upravit podle okna / dveří, které byly zrovna k dostání 2. možnost Okna / dveře si objednáte přímo u výrobce / dodavatele oken – běžný postup u rekonstrukcí bytových domů Výhody:  Okna /dveře budete mít vyrobeny na míru dle požadovaných, nebo touto firmou zaměřených stavebních otvorů  Odborná firma po vás bude požadovat před cenovou nabídkou projekt a/nebo zadání  I když projekt a zadání nemáte, vyhotoví vám rádi cenovou nabídku na výrobky, ale i montáž.  Většina firem specifikaci z cenové nabídky pak i považuje za montážní dokumentaci Nevýhody:  Protože nemáte projekt a zadání, nabídnou vám většinou pouze osazení oken, jejich „připevnění“ a zapěnění připojovací spáry, aby vám do interiéru přímo nefoukalo a aby nebyly dražší než konkurence b) Varianta s projektem - správný postup Objednat si PROJEKT od nezávislého odborníka (firmy), který vám vypracuje projekt splňující veškeré normové a legislativní požadavky pro váš konkrétní objekt, na základě kterého bude možné provést realizaci a výběrové řízení na dodavatele. Výhody projektanta:  Projektant plně zodpovídá za funkčnost navrženého řešení.  Nebude vám vnucovat konkrétní výrobek.  Doporučí vám kvalitní dodavatele dle objemu a složitosti zakázky.  Bude vám dělat odborný dozor stavebníka. Obsah každého projektu 1. Textová část  Specifikaci objektu a jeho umístění,  Seznam všech zákonů, vyhlášek a norem, které se k obsahu projektu vztahují,  Specifikaci stavebně fyzikálních požadavků (akustických, světelných, tepelných, atd.),  Specifikaci bezpečnostních požadavků (proti vloupání, poranění, propadnutí, atd.),  Popis a specifikaci jednotlivých výrobků a požadavků na ně (požadavky na barevnost, kování, skla, atd.),  Popis konkrétních požadavků na zabudování výrobků do hrubé stavby a řešení připojovací spáry. 2. Výkresová část  Pohledy na celý objekt a půdorysy s označením jednotlivých oken / dveří,  Pohledy na jednotlivá okna / dveře s uvedenými rozměry a vyznačenými detailními řezy zabudování do hrubé stavby,  Detailní vertikální a horizontální řezy okny / dveřmi, ze kterých bude jasné, osazení, připevnění, řešení připojovací spáry, návaznost vnějších / vnitřních parapetů a rozhraní případného rozdělení dodávek. 3. Tabulková část  Tabulkovou specifikaci jednotlivých výrobků s uvedením rozměrů, kování, výplní, počtu kusů pro cenové nabídky při výběrovém řízení. Projekt se pak stává vždy nedílnou součástí smluvních podmínek. Ing. Roman Zahradnický, TPF - Technická příprava fasád e-mail: [email protected] http://www.tpf.cz/

20


Vydáno 11/2014

Vypsání výběrového řízení v souladu se zákonem o zadávání veřejných zakázek a v souladu s platnými českými a evropskými normami Právní úprava zadávání veřejných zakázek je v České republice upravena zejména zákonem č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, do něhož byly implementovány evropské zadávací směrnice. Základními zásadami při zadání veřejné zakázky, kterými se musí každý zadavatel řídit, jsou zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace. Dělení VZ podle:  předmětu: dodávky, služby a stavební práce – pozor – stavební zákon,  výše předpokládané hodnoty: nadlimitní, podlimitní, malého rozsahu. Základní hodnotící kritérium:  ekonomická výhodnost nabídky - dílčí hodnotící kritéria vyjadřující vztah užitné hodnoty a ceny,  nejnižší nabídková cena. Pro budoucí kvalitu plnění je rovněž podstatné posouzení otázky případné mimořádně nízké nabídkové ceny. Dvoukolové řízení veřejných zakázek na stavební práce v podobě užšího řízení. 1. prokázání kvalifikace, 2. podání nabídky. V případě jednodušších stavebních prací lze rovněž doporučit využití rámcové smlouvy. Administrátor veřejné zakázky – zástupce zadavatele veřejné zakázky zajišťuje plnění veškerých zákonných povinností zadavatele v souvislosti s výběrem vhodného dodavatele zakázky. Při výběru administrátora VZ nutno dbát na odbornou a profesní kvalifikaci, jakož i na zajištění dostatečného pojištění pro případ jeho možné odpovědnosti. Připravuje se nový zákon o veřejných zakázkách, který bude vycházet z nových pravidel EU pro zadávání veřejných zakázek, s předpokládanou účinností od roku 2016. Mgr. Václav Kacálek, Advokátní kancelář Dáňa, Pergl & Partneři e-mail: [email protected] http://www.akdpp.cz

Možnosti financovaní stavby z fondů EU 2014-2020 Relevantní operační programy pro obce podporující snižování energetické náročnosti budov ve vlastnictví měst a obcí:  Operační program Životní prostředí (MŽP)  Integrovaný regionální operační program (MMR)  Operační program „Praha – pól růstu ČR“ Operační program Životní prostředí – prioritní osa 5 alokace 13,3 mld. Kč pro celé území ČR včetně Prahy možné využít i pro památkově chráněné objekty Podpora vícenákladů na dosažení standardu budovy s téměř nulovou spotřebou a pasivního energetického standardu v případě výstavby nových budov Integrovaný regionální operační program (MMR) Specifický cíl 2.5 alokace 13,1 mld. Kč zaměřeno na snížení energetické náročnosti domácností Intervence na území všech krajů s výjimkou Prahy Specifický cíl 2.1 zvýšení kvality a dostupnosti služeb vedoucí k sociální inkluzi Mgr. Aleš Kuták, konzultant Šance pro budovy e-mail: [email protected] http://www.sanceprobudovy.cz/

Vydáno 11/2014


21

Časté chyby při zateplování objektů Časté chyby, které vznikají při realizaci zateplení:  Tepelné mosty – příčinou jsou nevyřešené detaily, jako je napojení konstrukcí, nevhodně vyřešené prostupy  Špatná volba materiálů, výrobků a jejich kombinace  Špatné zabudování materiálů a výrobků Ne všechny vady jsou na první pohled patrné, každá vada se dá ale odhalit pomocí technologií jako je například termovize nebo blowerdoor test. Nejčastější důsledky vad – vysoká vlhkost, potažmo plísně, hluk, nedosažitelné úspory. Kvalitní projekt je základní kámen pro úspěšnou realizaci bez chyb:  projekt musí být vždy řešen tak, aby se minimalizovaly tepelné mosty. Projektant by také měl upozornit na souvislosti, které se zateplováním vznikají, např. co se stane, pokud se část nezateplí a jak tomu předejít;  při výměně oken i při změně užívání je nutné myslet i na větrání tak, aby se nezvýšila relativní vlhkost v místnostech;  projektant musí navrhnout práce tak, aby odpovídaly normám a vyhláškám;  projektant musí navrhnout statické části (např. u zateplování síly, které musí kotvení přenášet);  projekt musí být komplexní a jednotlivé části musí být provázané. Stavební práce musí vždy dozorovat technický dozor stavebníka:  musí být nezávislý na stavební firmě;  musí být na stavbě dostatečně často (při zateplování alespoň hodinu každý den). Smlouvy  S projektantem i stavebním dozorem - je potřeba uzavřít tak, aby oba nesli zodpovědnost za jimi prováděnou práci  Se stavební firmou - je potřeba konstruovat tak, aby vždy bylo možné dílo kontrolovat a v případě, že se zjistí chyba v díle, bylo dílo předěláno. Je potřeba ve smlouvě určit, že práce budou prováděny podle doporučení norem a výrobců dodávaných materiálů a výrobků a že práce budou provedeny v souladu s normami. Zádržné - je vhodné pamatovat na zádržné a 10 až 30 % ceny prací proplatit až po převzetí díla a odstranění všech vad a nedodělků. Termíny - u dodavatele je pak nutné, ostatně i u projektanta, domluvit termíny plnění a domluvit se i na mezitermínech, např. že výměna oken v jednom bytě proběhne v jednom dni. Ing. Roman Šubrt, Energy Consulting o.s. e-mail: [email protected] http://www.e-c.cz/

Jak správně definovat požadavky na okna v zadáních výběrových řízení Plastová okna – nejčastější řešení požadavku na výměnu oken ve veřejném sektoru, zejména pro jejich tepelně- technické vlastnosti, nenáročnost na údržbu a dlouhodobou životnost. Požadavky na výplně otvorů – podstatná součást veřejné zakázky na zateplení, rekonstrukci, nebo novostavbu objektu veřejného zájmu (školy, nemocnice, administrativní budovy apod.) je definována v zadávacích podmínkách. Vlastnosti a specifikace plastových oken jsou dostatečně popsány v ČSN - požadavky nad rámec platných norem by měly být technicky odůvodněny. V opačném případě mohou vést k manipulaci s výběrovým řízením. Časté nedostatky – požadavky na výplně otvorů jsou zkreslovány vlastní spekulací, nebo přebíráním informací z firemních marketingových materiálů, či z neoficiálních materiálů. Neduhem je i odkazování se na již neaktuální normy a neznalost problematiky. Návrh zadávacích podmínek ČKLOP - vycházející z platných norem, který zcela objektivizuje požadavky na výplně otvorů a je v souladu se zákonem. Viz: Typové zadání pro zadavatele veřejné zakázky na výměnu oken za plastová okna www.cklop.cz Ing. Vladimír Horák, ředitel společnosti IQ Service s.r.o. e-mail: [email protected] http://www.gealan.net/cz/

22


Vydáno 11/2014

Požadavky na větrání škol z pohledu veřejných soutěží Infiltrace - neboli průvzdušnost otvorovými výplněmi (infiltrace vzduchu) se zkouší podle ČSN EN 1026 objem vzduchu, který unikne při předepsaných stupních tlaku, na jednotku funkční spáry nebo plochy a vyhodnocuje se podle ČSN EN 12207 klasifikací do tříd 0 až 4. Průvzdušnost je schopnost určitého prvku (materiálu, stavebního dílu nebo budovy jako celku) propouštět vzduch, pokud je vystaven tlakovému rozdílu. Škodliviny ve třídách - CO2, vodní pára, ftaláty a těkavé organické látky (VOC), formaldehyd aj. Normy a Předpisy pro větrání: Větrání škol z pohledu veřejných soutěží ČSN EN 15240 Větrání budov – Energ. náročnost budov – Směrnice pro kontrolu klimatizačních systému, ČSN EN 15239 Větrání budov – Energet. náročnost budov – Směrnice pro kontrolu větrácích systému, ČSN EN 13779 Větrání nebytových budov – Základní požadavky na větrací a klimatizační systémy, ČSN EN 12599 Větrání budov – Zkušební postupy a měřicí metody, ČSN EN 15251 Vstupní parametry vnitřního prostředí pro návrh a posouzení energetické náročnosti budov, ČSN EN 15665/Z1 Větrání budov – Stanovení výkonových kritérií pro větrací systémy obytných budov, ČSN 73 0540 - 2 Tepelná ochrana budov Vyhláška č. 410/2005 Sb.- (ve znění Vyhl. 343/2009 Sb.) O hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých, Vyhláška č. 268/2009 Sb.- (ve znění Vyhl. č. 20/2012 Sb.) O technických požadavcích na stavební výrobky. Přirozené větrání - nelze dosáhnout požadované kvality vzduchu Větrací jednotky - samotné - bez rekuperace nesplní energetické požadavky budovy Ing. Čestmír Jandl, místopředseda ČKLOP e-mail: [email protected] http://www.cklop.cz/

Vydáno 11/2014


23

Směrnice České komory lehkých obvodových plášťů S 01/2011, revize 1. 2014 Vydavatel ČKLOP Vydání druhé 2014©

Normativní metodický postup pro posuzování a klasifikaci přesnosti osazení, vzhledu a kvality výplní stavebních otvorů, částí lehkých obvodových plášťů a obkladů provětrávaných fasád Tato směrnice vznikla z důvodu absence evropských a technických norem. Směrnici odsouhlasila technická komise ČKLOP a je vydána se souhlasem ředitele ČKLOP a předsedy představenstva ČKLOP.

1

Předmět a rozsah předpisu

Tento metodický postup vyjadřuje normativní požadavky, které se vztahují na způsob hodnocení kvality pohledových povrchů a přesnosti osazení částí lehkých obvodových plášťů budov a velkoplošných obkladových materiálů provětrávaných fasádních obkladů a interiérových obkladů. Dále stanoví rozměrové tolerance řezaných nebo tvarovaných výrobků a stanovuje způsob interpretace naměřených hodnot a jejich konečné vyhodnocení. Tento metodický postup je určen pro posuzování přesnosti rozměrů, tvarů a osazení a pro posuzování vzhledu těchto konstrukcí, výrobků a materiálů:  okenní konstrukce z hliníkových profilů  lehké obvodové pláště z hliníkových systémů sloupek-příčník  lehké obvodové pláště z hliníkových modulových systémů  provětrávané obklady fasád ze všech typů deskových materiálů  kompozitní kovové sendvičové desky s polyethylenovým nebo minerálním jádrem o tl. 4 mm - 6 mm  kompozitní kovové sendvičové desky s voštinovým jádrem  obkladové prvky z lakovaných plechů  obkladové prvky z plechů s přírodním povrchem (eloxovaný hliník, titanzinek)  kompaktní desky HPL o tl. větší než 2 mm  kompaktní desky CPL o tl. větší než 2 mm  sklocementové a vláknobetonové deskové fasádní dílce Tento metodický postup se netýká:  posuzování přesnosti a kvality obkladů z umělého kamene, které se provádí podle ČSN EN 14617-16: Umělý kámen Zkušební metody - Část 16: Stanovení rozměrů, geometrických vlastností a kvality povrchu tenkých desek  posuzování přesnosti a kvality výrobků z přírodního kamene.

2

Související technické normy

Pro správné používání tohoto dokumentu jsou nezbytné následující technické normy: ČSN ISO 2768-1 ČSN 73 0202 ČSN 73 0205 ČSN 73 0210-1 ČSN 73 0212-1 ČSN 73 0212-3 ČSN ISO 7077 ČSN EN 13830 ČSN EN 14351-1+A1 ČSN 74 6077 ČSN EN ISO 7599 ČSN EN 13523 ČSN EN 10169+A1 ČSN EN 10169-3

Všeobecné tolerance. Nepředepsané mezní odchylky délkových a úhlových rozměrů Geometrická přesnost ve výstavbě. Základní ustanovení Geometrická přesnost ve výstavbě. Navrhování geometrické přesnosti. Geometrická přesnost ve výstavbě. Podmínky provádění. Část 1: Přesnost osazení Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 1: Základní ustanovení Geometrická přesnost ve výstavbě. Kontrola přesnosti. Část 3: Pozemní stavební objekty Geometrická přesnost ve výstavbě. Měřické metody ve výstavbě. Všeobecné zásady a postupy pro ověřování správnosti rozměrů Lehké obvodové pláště – Norma výrobku Okna a dveře - Norma výrobku, funkční vlastnosti - Část 1: Okna a vnější dveře bez vlastností požární odolnosti a/nebo kouřotěsnosti Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování Anodická oxidace hliníku a jeho slitin - Všeobecné specifikace pro anodické oxidové povlaky na hliníku Kontinuálně lakované kovové pásy - Zkušební metody Ocelové ploché výrobky kontinuálně povlečené organickými povlaky (svitky s povlakem) – Technické dodací podmínky Ocelové ploché výrobky kontinuálně povlečené organickými povlaky (svitky s povlakem) - Část 2: Výrobky pro vnější stavební použití

24


Vydáno 11/2014

ČSN EN 1396 ČSN EN 546-3 ČSN EN 485-4 ČSN EN 14509 ČSN EN ISO 3668 ČSN EN 12206-1 ČSN EN ISO 10545-2 ČSN EN 12467 ČSN EN 438-2 ČSN EN 438-7 ČSN EN 988 ČSN EN ISO 10545-2 ČSN EN 572-2 ČSN EN ISO 12543-6 ČSN EN 12150 ČSN EN 14179 ČSN EN 1863 ČSN EN 1096-1

3

Hliník a slitiny hliníku – Svitky povlakovaných plechů a pásů pro všeobecné použití – Specifikace Hliník a slitiny hliníku část 3: Mezní odchylky rozměrů Hliník a slitiny hliníku- Plechy, pásy a desky- Část 4:Mezní odchylky tvaru a rozměrů pro výrobky tvářené za studena Samonosné sendvičové panely s tepelnou izolací a povrchovými plechy - Prefabrikované výrobky – Specifikace Nátěrové hmoty - Vizuální porovnání barevného odstínu nátěrových hmot Nátěrové hmoty - Povrchová úprava hliníku a hliníkových slitin pro stavební účely - Část 1: Povlaky zhotovené z práškových nátěrových hmot Keramické obkladové prvky - Část 2: Stanovení geometrických parametrů a jakosti povrchu Vláknocementové ploché desky - Specifikace výrobku a zkušební metody Vysokotlaké dekorativní lamináty – Desky na bázi reaktoplastů – Část 2: Stanovení vlastností Vysokotlaké dekorativní lamináty – Desky na bázi reaktoplastů – Část 7: Kompaktní laminátové a HPL kompozitní panely pro povrchové úpravy vnitřních a venkovních stěn a stropů Zinek a slitiny zinku - Specifikace pro válcované ploché výrobky pro stavebnictví Keramické obkladové prvky - Část 2: Stanovení geometrických parametrů a jakosti povrchu Sklo ve stavebnictví - Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla - Část 2: Sklo float Sklo ve stavebnictví - Vrstvené sklo a vrstvené bezpečnostní sklo - Část 6: Vzhled Sklo ve stavebnictví - Tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo Sklo ve stavebnictví - Prohřívané (HST) tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo Sklo ve stavebnictví - Tepelně zpevněné sodnovápenatokřemičité sklo Sklo ve stavebnictví - Sklo s povlakem - Část 1: Definice a zatřídění

Způsob použití metodického postupu a jeho určení

Metodický postup je určen zejména pro stanovení normativních podmínek určování a celkovém hodnocení přesnosti osazení a kvality pohledových ploch při realizaci lehkých obvodových plášťů a provětrávaných obkladů fasád, jakož i vnitřních zavěšených obkladů. Správné posouzení a konečné vyhodnocení dokončených částí fasád je nezbytnou součástí protokolárních zápisů, které jsou nutnou administrativní doložkou při kontrolním a předávacím řízení. Je vhodné, když jsou všechny strany srozuměny se zněním stávajících platných předpisů, které detailně specifikují tuto problematiku a přesně určují způsoby celkového hodnocení. V jednotlivých článcích tohoto dokumentu jsou citovány výňatky uvedených norem vztahující se k podstatným jakostním vlastnostem uvedených produktů.

4

Posuzování přesnosti tvaru a osazení

4.1

Posuzování přesnosti tvaru a osazení hliníkových konstrukcí

Při montáži výplní stavebních otvorů (oken a dveří) a při montáži lehkých obvodových plášťů se používá geodetického měření vycházejícího z geodetického systému stavby. Pro tento účel jsou pro každou konstrukci vyneseny na skeletu několika body minimálně dvě různoběžné stavební osy a tyto jsou protokolárně předány zhotoviteli. Množství potřebných vynesených bodů a stavebních os je dáno především tvarovou nebo rozměrovou náročností konstrukcí. Stanovení výškových úrovní v jednotlivých podlažích se provádí kalibrovaným ocelovým pásmem přes celou výšku budovy a vychází se z protokolárně předané referenční rysky, pevně ukotvené na skeletu budovy a přístupné po celou dobu výstavby. Přesnost osazení výplní otvorů je dána tolerancí geodetického vytyčení ± 3 mm a výrobní tolerancí jednotlivých rámových výrobků. Požadavky na přesnost osazení jsou stanoveny v ČSN 74 6077. Poloha sloupků sloupko-příčkového fasádního systému se rozměřuje kalibrovaným ocelovým měřidlem. Spáry ve spojích sloupek – příčka jsou stanoveny dodavatelem systému a dále jsou ovlivněny výrobní tolerancí příček. Velikost spáry u běžné rastrové fasády je 0,5 mm +0 -0,4. Rovinnost rastru sloupko-příčkové fasádní konstrukce je v toleranci geodetického měření ± 3 mm. Přesnost výškového osazení modulů modulové fasády je dána přesností měření nivelačním přístrojem od referenčního výškového bodu. Přesnost stranového osazení modulů je dána tolerancí geodetického vytyčení ± 3 mm. Spáry mezi moduly jsou ovlivněny výrobními tolerancemi jednotlivých modulů (viz obrázek č. 1). mezní odchylky pro vztažný rozměr [mm] L ≤ 2000 L > 2000 ± 1,0 ± 2,0 ± 1,5 ± 3,0 ± 1,0 ± 2,0

Název ukazatele délka hrany rámu úhlopříčka rámu přímost Název ukazatele

≤2 m2 2 mm

rovinnost rámu Tabulka č. 1: Výrobní tolerance hliníkových prvků a rámů

Vydáno 11/2014


25

tolerance rovinnosti pro plochu rámu > 2 m2 3 mm

Obrázek č. 1: Odchylky spáry

4.2

Obrázek č. 2 : Odchylky tvaru

Posuzování přesnosti tvaru a osazení obkladových prvků

Při montáži obkladů provětrávaných fasád a obkladů lehkých obvodových plášťů se používá geodetického měření vycházejícího z geodetického systému stavby. Pro tento účel jsou pro každou konstrukci vyneseny na skeletu několika body minimálně dvě různoběžné stavební osy a tyto jsou protokolárně předány zhotoviteli. Množství potřebných vynesených bodů a stavebních os je dáno především tvarovou nebo rozměrovou náročností konstrukcí. Následné rozměření spárořezu se provádí ocelovým kalibrovaným měřidlem a to od jedné zvolené osy. Konečné rozměry formátované desky, nebo ohýbané kazety nesmí být větší než obdélník o jmenovitých rozměrech zvětšených o mezní odchylku, nebo menší než obdélník o jmenovitých rozměrech zmenšených o mezní odchylku. Tyto obdélníky musí být soustředné a vymezují také toleranci pravoúhlosti (viz obrázek č. 2). Spáry mezi prvky jsou ovlivněny výrobními přesnostmi jednotlivých typů obkladových prvků a přesností montáže při osazení. Spáry mezi deskami nebo kazetami nesmí být širší nebo užší než jmenovitá šířka zvětšená nebo zmenšená o mezní odchylku rozměru výrobku (viz tabulka č. 2) a montážní odchylku (± 1 mm). Při návrhu šířky spáry je nutné vzít v úvahu mezní odchylku výrobního rozměru formátované desky nebo kazety v poměru k uvažované šířce spáry (viz obrázek č. 1). Rovinnost obkladových prvků je dána především zvoleným materiálem, způsobem uchycení, délkovou roztažností a dalšími vlivy a její tolerance jsou uvedeny v tabulce č. 2. Optická rovinnost je dána nejen typem zvoleného materiálu, ale i povrchovou úpravou, rozměrem obkladového prvku a úhlem dopadajícího světla a nelze ji brát jako důvod reklamace. Mezní odchylka  vztažená na délku hrany Kompozitní hliníkové sendvičové desky s polyethylenovým nebo minerálním jádrem

Obkladové prvky z plechů o tloušťce do 2 mm

Obkladové prvky z plechů o tloušťce větší než 2 mm

Kompaktní desky HPL o tl. větší než 2 mm

Kompaktní desky CPL o tl. větší než 2 mm

Sklocementové a vláknobetonové deskové fasádní dílce

rozměr formátované desky 1/1000

1/1000

1/1000

1/1000

1/1000

1/1000

rozměr ohýbané kazety

1/500

1/500

1/500

nedodává se

nedodává se

nedodává se

tolerance rovinnosti

1/1000

1/500

1/1000

1/1000

1/1000

1/500

název ukazatele

Tabulka č. 2: Výrobní tolerance obkladových prvků

26


Vydáno 11/2014

5

Posuzování vzhledu a kvality povrchové úpravy

5.1

Hliníkové profily a plechy s anodickým oxidovým povlakem (eloxované)

ČSN EN 12373-1 „Hliník a slitiny hliníku - Anodická oxidace - Část 1: Metody pro specifikování dekorativních a ochranných anodických oxidových povlaků na hliníku“ specifikuje anodické oxidové (eloxové) povlaky hliníku a hliníkových slitin pro dekorativní a ochranné účely. Tloušťku povlaku řeší kapitola 6 ČSN EN 12373-1 a typické aplikace příloha D této normy. Souhrnné informace jsou v tabulce č. 3.

třída

minimální průměrná tloušťka [μm]

minimální místní tloušťka [μm] (80%)

5

5

4

10

10

8

interiérové architektonické aplikace

15

15

12

venkovní architektonické aplikace

20

20

16

venkovní architektonické aplikace

25

25

20

venkovní aplikace podle národních směrnic (průmyslové a přímořské oblasti) - UK, F, N, S

použití

Tabulka č. 3: Třídy tloušťky anodického oxidového povlaku a jejich použití Vzhled a barvu povlaku řeší kapitola 9 uvedené normy ČSN EN 12373-1. Anodické oxidové povlaky musí být bez viditelných vad, pokud je pozorovatel ve vzdálenosti nejméně 5 metrů pro venkovní architektonické použití a 3 metry pro interiérové architektonické použití. Barva a textura povrchu a jejich mezní odchylky musí být specifikovány odběratelem. Anodický oxidový povrch hliníku má vlastnost dvojitého odrazu světla, proto mohou být vizuální rozdíly odstínu na různě směrovaných profilech, na odlišně vyráběných prvcích (plechy x profily) a na různých výrobních šaržích. Obecně platí: pro jednu konstrukci jeden dodavatel profilů, jeden dodavatel povrchové úpravy. 5.2

Hliníkové profily a plechy s povlaky z práškových nátěrových hmot

ČSN EN 12206-1 „Nátěrové hmoty - Povrchová úprava hliníku a hliníkových slitin pro stavební účely - Část 1: Povlaky zhotovené z práškových nátěrových hmot“ specifikuje požadavky a metody zkoušení povlaků z práškových nátěrových hmot na výrobcích z hliníku a jeho slitin pro stavební účely. Požadovaná průměrná tloušťka nátěrového povlaku je 50 μm s absolutním minimem 80 %, tj. 40 μm. Vzhled se posuzuje ze vzdálenosti 5 metrů pro venkovní použití a 3 metry pro interiérové použití a nesmí být vidět žádné puchýře, póry a škrábance na významném povrchu. Povlak musí být bez defektů vedoucích až k podkladu. Barevný odstín se porovnává vizuálně v souladu s normou ČSN EN ISO 3668. Stupeň lesku musí být v rozmezí ± 10 jednotek od předepsané hodnoty pro povlaky s leskem vyšším než 50 jednotek a v rozmezí ± 7 jednotek pro povlaky s leskem ≤ 50 jednotek. Obecně platí: pro jeden projekt jeden systém lakování, jeden dodavatel nátěru, jeden dodavatel lakování. 5.3

Svitkové plechy kontinuálně lakované a výrobky z nich – profilové plechy, sendvičové panely, kompozitní desky, obkladové kazety a lamely

Hliníkové plechy jsou specifikovány normou ČSN EN 1396 „Hliník a slitiny hliníku - Svitky povlakovaných plechů a pásů pro všeobecné použití – Specifikace“, ocelové plechy jsou specifikovány normou ČSN EN 10169-1 „Ocelové ploché výrobky kontinuálně povlečené organickými povlaky (svitky s povlakem) - Část 1: Všeobecně (definice, materiály, odchylky, zkušební metody)“. Metody kontroly kontinuálního lakování kovových pásů jsou popsány skupinou norem ČSN EN 13523 „Kontinuálně lakované kovové pásy - Zkušební metody“. Tloušťka povlaku je předmětem dohody mezi výrobcem a odběratelem (zpracovatele) a závisí především na materiálu povlaku. Tento je volen zpracovatelem podle způsobu zpracování a typu použití výrobku. Průměrnou (případně minimální) tloušťku povlaku definuje dodavatel v materiálovém výrobku. Dále definuje lesk povlaku a odstín podle referenčního vzorku. Povolené odchylky jsou definovány normou. Pro posuzování vzhledu výrobků určených pro architektonické účely se uplatní stejný postup jako v článku 5.2. Charakteristickým znakem tenkých plechů dodávaných ve svitcích je typická, drobně zvlněná struktura povrchu. Tvoří se v důsledku vnitřního pnutí jako reakce přírodního materiálu na procesy navíjení a odvíjení ve výrobě, jakož i na dílenské zpracování a montáž. Odraz světla zdůrazňuje i velmi jemné zvlnění, zvláště na lesklých či metalických odstínech. 5.4

Titanzinkové svitkové plechy a výrobky z nich

Titanzinkový plech je specifikován normou ČSN EN 988 „Zinek a slitiny zinku - Specifikace pro válcované ploché výrobky pro stavebnictví“. Nejčastěji je používán produkt Rheinzink®.

Vydáno 11/2014


27

Pro architektonické účely se používá buď leskle válcovaný (bez povrchové úpravy), určený pro klempířské zpracování, nebo předzvětralý, na kterém se uměle vytvoří zoxidovaná vrstva. Na lesklém, surovém povrchu se přírodní patina vytváří v závislosti na umístění, sklonu apod. a tvorba patiny je časově velmi rozdílná. Předzvětralý povrch může vykazovat drobné rozdíly vzhledu, které se po čase sjednotí. Zinek koroduje při styku s mědí a jejími oxidy, živičnými pásy, PVC fólií a stavebními materiály (vápno, cement) i stavebním prachem. Charakteristickým znakem tenkých plechů dodávaných ve svitcích je typická, drobně zvlněná struktura povrchu. Tvoří se v důsledku vnitřního pnutí jako reakce přírodního materiálu na procesy navíjení a odvíjení ve výrobě, jakož i na dílenské zpracování a montáž. Odraz světla zdůrazňuje i velmi jemné zvlnění, zvláště na lesklých či metalických odstínech. 5.5

Sklo pro stavební účely

Tato směrnice se netýká posuzování tepelně technických, mechanických a bezpečnostních vlastností stavebního skla. 5.5.1 Rozměrové a optické vady tabulí skla float a vrstveného skla Rozměrové a optické vady tabulí stavebního skla se posuzují podle norem ČSN EN 572-2 „Sklo ve stavebnictví - Základní výrobky ze sodnovápenatokřemičitého skla - Část 2: Sklo float“ a ČSN EN ISO 12543-6 „Sklo ve stavebnictví - Vrstvené sklo a vrstvené bezpečnostní sklo - Část 6: Vzhled“. Konečné rozměry řezané tabule nesmí být větší než obdélník o jmenovitých rozměrech zvětšených o toleranci nebo menší než obdélník o jmenovitých rozměrech zmenšených o toleranci. Tyto obdélníky musí být soustředné a vymezují také toleranci pravoúhlosti. Viz obrázek 2. Tolerance pro všechny jmenovité rozměry je 5 mm. Optické vady se posuzují proti matnému pozadí při osvětlení difuzním, denním, nebo odpovídajícím světlem. Sklo se posuzuje ze vzdálenosti 2 metry v kolmém směru. Vady, které při prohlídce ruší, musí být označeny. Bodové vady menší než 0,5 mm se neberou v úvahu, vady větší než 3 mm jsou nepřípustné, ostatní bodové vady se posuzují podle tabulky č. 4. Lineární vady kratší než 30 mm jsou dovoleny. Lineární vady delší než 30 mm jsou u tabulí menších než 5 m2 nepřípustné. Trhlinky zabíhající od hrany do skla jsou nepřípustné. Velikost vady v mm velikost tabule A v m

0,5 < d ≤ 1,0 2

1,0 < d ≤ 3,0

pro všechny velikosti

A≤1

1
2
A>8

1

2

1/m2

1,2/m2

2

3

1,5/m2

1,8/m2

3

4

2/m2

2,4/m2

4

5

2,5/m2

3/m2

1 a 2 tabule počet přípustných vad

3 tabule 4 tabule

bez omezení, avšak bez nahromadění vad

≥5 tabulí Tabulka č. 4 : Přípustné bodové vady v oblasti vidění

5.5.2 Rovinné a optické vady tabulí tepelně upraveného skla float Tepelně upravené sklo se posuzuje podle ČSN EN 12150 „Sklo ve stavebnictví - Tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo“, ČSN EN 14179 „Sklo ve stavebnictví - Prohřívané (HST) tepelně tvrzené sodnovápenatokřemičité bezpečnostní sklo“ a ČSN EN 1863 „Sklo ve stavebnictví - Tepelně zpevněné sodnovápenatokřemičité sklo“. Z důvodu samotné podstaty procesu tepelné úpravy není možné získat výrobek tak rovinný jako chlazené sklo. Rozdíl závisí na jmenovité tloušťce, rozměrech a poměru mezi rozměry. Z tohoto důvodu může dojít k deformaci známé jako celkové prohnutí. Existují dva typy prohnutí (viz tabulka 5):  celkové nebo všeobecné prohnutí;  místní prohnutí. norma

maximální hodnoty

Proces tepelné úpravy

celkové prohnutí

místní prohnutí

mm/mm

mm/300 mm

tepelné tvrzení

ČSN EN 12150-1

0,003

0,3

tepelné tvrzení s HST

ČSN EN 14179-1

0,003

0,5

tepelné zpevnění

ČSN EN 1863-1

0,003

0,3

Tabulka č. 5: Maximální hodnoty prohnutí tepelně upraveného skla float Protože je během procesu tepelného zpevnění horké sklo v kontaktu s válečky, dochází zhoršením rovinnosti povrchu k povrchové deformaci, známé jako „válečková vlna“. Válečkovou vlnu lze obecně zaznamenat v odrazu. Skla, jejichž tloušťka je větší než 8 mm mohou vykazovat znaky drobných vtisků v povrchu. Při procesu tepelné úpravy se tvoří plochy s rozdílným napětím v průřezu skla. Tyto plochy napětí vytvářejí dvojlomný efekt ve skle, který je viditelný v polarizovaném světle. Pokud je tepelně zpevněné sodnovápenatokřemičité sklo prohlíženo v polarizovaném světle, jeví se plochy napětí jako zbarvené zóny, známé někdy jako „leopardí skvrny“. Polarizované světlo se vyskytuje i v normálním denním světle. Množství polarizovaného světla závisí na počasí a na pozici slunce. Dvojlomný efekt je více znatelný při pohledu pod ostrým úhlem nebo při pohledu přes polarizační brýle.

28


Vydáno 11/2014

5.5.3 Optická a vizuální jakost izolačních skel Izolační dvojsklo (ČSN EN 1279-1) je plněné vzduchem nebo plynem o specifickém tlaku, který by měl odpovídat průměrnému atmosférickému tlaku v místě použití. Kolísání teploty v dutině naplněné vzduchem nebo plynem a kolísání barometrického tlaku atmosféry způsobí smrštění nebo rozpínání vzduchu nebo plynu v dutině a následně dojde k průhybům tabulí skla, projevujících se zkreslením odraženého obrazu. Tyto průhyby, kterým nejde předcházet, vykazují v průběhu času kolísání. Velikost závisí na tuhosti a velikosti tabulí skla a na šířce dutiny. Zvláště u reflexních skel menší tloušťky může docházet vlivem změny atmosférického tlaku k dočasné deformaci tabule (deformaci reflexního obrazu). Tento jev nemá vliv na kvalitativní parametry skla a nemůže být předmětem reklamace. Pokud povrchy tabule skla vykazují téměř dokonalou rovnoběžnost a jakost povrchů je vysoká, objevuje se u izolačního skla interferenční zbarvení. Jde o pásy proměnlivé barvy jako výsledek rozkladu světelného spektra. Pokud je zdrojem světla slunce, mění se barvy od červené po modrou. Tento jev není vadou, jde o jev vyplývající z konstrukce izolačního skla. 5.5.4 Vady skel s povlakem U pokovených skel (ČSN EN 1096-1 „Sklo ve stavebnictví - Sklo s povlakem - Část 1: Definice a zatřídění“) je přípustná jemná odchylka odstínu skla, která se může projevit i u skel pocházejících z jedné výrobní šarže. Vady povlaku a jejich hodnocení je popsáno v uvedené normě. 5.5.5 Zvýšené nároky na kvalitu skel Požadavky na vyšší standard dodávaných skel nad rámec uvedených norem musí být specifikovány před uzavřením smlouvy písemnou formou s jasně definovanými požadovanými parametry. Nadstandardní požadavky nad rámec technických norem, které nebyly předem dojednány, nemohou být akceptovány a nemohou být předmětem reklamace. 5.6

Vláknocementové desky a fasádní prvky

Jedná se především o vláknocementové obkladové desky Eternit, Pericolor, sklocementové desky Rieder a tvarové výrobky ze sklocementu. Tyto výrobky specifikuje norma ČSN EN 12467 „Vláknocementové ploché desky - Specifikace výrobku a zkušební metody“. Vzhled desek je ovlivněn mnoha faktory: technologií výroby, drsností povrchu, dodatečnou úpravou např. lakováním apod. Vzhled dodaného materiálu musí být odsouhlasen odběratelem na reprezentativním vzorku, případně vzorcích. Vláknocementové desky jsou odolné proti povětrnostním vlivům, mohou být hydrofobizované, ale obecně jsou vyrobeny z nasákavého materiálu, takže může docházet k tvorbě skvrn za deště a během vysychání. Řezné hrany formátovaných desek je vhodné penetrovat doporučeným způsobem, ale přesto dochází k zvýšené nasákavosti materiálu touto hranou. Vzhled se posuzuje ze vzdálenosti 5 metrů pro venkovní použití a 3 metry pro interiérové použití a nesmí být vidět žádné mechanické poškození, žádné významné odchylky od schváleného referenčního vzorku (vzorků). Ukazatelé vnějšího vzhledu funkčních povrchů (vady) musí odpovídat předepsaným ukazatelům uvedeným v požadavcích jednotlivých typů obkladových materiálů viz. tabulka č. 4. 5.7

Keramické obkladové prvky

Posuzování kvality rozměrů a povrchu keramických obkladových prvků je stanoveno v normě ČSN EN ISO 10545-2 „Keramické obkladové prvky - Část 2: Stanovení geometrických parametrů a jakosti povrchu“. 5.8

Desky z vysokotlakého dekorativního laminátu (HPL)

Tyto dekorativní desky popisuje skupina norem ČSN EN 438 „Vysokotlaké dekorativní lamináty – Desky na bázi reaktoplastů“. Kontrola kvality povrchu obkladových desek se musí provádět za níže specifikovaných normalizovaných podmínek osvětlení a prohlížení. Tyto podmínky musí být dodrženy a musí být jednotné pro celkové posuzování všech kontrolovaných povrchů předmětného díla. Ukazatele vnějšího vzhledu povrchů se stanoví podle druhu použitých materiálů a jejich specifikace. U fasádních plášťů jsou nejčastěji jako obklad používány neprůhledné (neprůsvitné) obkladové materiály. U těchto typů obkladových materiálů je kontrola kvality funkčního (pohledového) povrchu prováděna formou běžné prohlídky. Běžná prohlídka se provádí při denním rozptýleném nebo podobném umělém světle rovnoměrně ozařujícím celou plochu kontrolovaného povrchu. Vhodná vzdálenost zdroje světla je 1,5 m. Běžná prohlídka se provádí pouhým okem bez použití dalších doplňujících prostředků ze vzdálenosti 2 m od kontrolovaného povrchu. Z této vzdálenosti se pak objektivně kontrolují vady viditelné na povrchu kontrolovaných desek jako jsou barevné skvrny, škrábance, cizí částice, poškození nebo jiné formy vad. U zvláštních typů průsvitných a průhledných kompaktních desek, které jsou častěji používány v interiérech a mají spíše dekorativní a designový charakter se postupuje podle norem na posuzování skla ČSN EN 572-2. Při posuzování kvality povrchu rozlišujeme: a) škrábanec vlasový povrchový – je způsobena mechanickým otěrem drobných (mikroskopických) nečistot o povrch obkladových desek a nezasahuje do nosného jádra samotné desky; b) škrábanec vlasový hrubý – je způsobena mechanickým otěrem hrubších nečistot o povrch obkladových desek a zasahuje do nosného jádra samotné desky;

Vydáno 11/2014


29

c) barevná nestejnorodost – bývá způsobena nekvalitním nanesením podkladových nebo povrchových laků, případně nestejnorodou drsností podkladu a projevuje se růzností odstínů použitých laků (barev); d) povrchová nestejnorodost – bývá způsobena nekvalitním zpracováním funkčních ploch a projevuje se neodůvodněnou různou drsností (hrubostí) funkčních vrstev; e) přítomnost cizích částic – bývá způsobena prachem a nečistotami v dokončovacích výrobních procesech a projevuje se prokazatelnou přítomností cizích částic ve funkčním povrchu; f) povrchové praskliny – bývají způsobeny nadměrným namáháním povrchových vrstev, nebo nerovnoměrným zráním materiálu; g) materiálové praskliny – bývají způsobeny nadměrným namáháním celých desek, nebo nerovnoměrným zráním materiálu; h) póry – bývají způsobeny nekvalitním, nebo nedostatečně upraveným podkladem před nanášením povrchových vrstev nebo laků; i) otlaky – jsou způsobeny nadměrným mechanickým namáháním materiálů bez zjevných povrchových poškození; j) odštípnuté hrany a řezy – bývají způsobeny použitím nevhodných řezných nástrojů nebo porušením správných řezných podmínek; k) jiné formy vad – ostatní nespecifikované vady bránící v bezpečném funkčním užívání. Ukazatelé vnějšího vzhledu funkčních povrchů (vady) musí odpovídat předepsaným ukazatelům uvedeným v požadavcích jednotlivých typů obkladových materiálů viz. tabulka č. 4. Dovolený rozsah na 1 m2 Název ukazatele

Kompaktní desky HPL o tl. větší než 2 mm

Kompaktní desky CPL o tl. větší než 2 mm

Sklocementové a vláknobetonové deskové fasádní dílce

škrábanec vlasový povrchový

délka do 20mm bez omezení, nikoliv však ve shlucích do 30 mm - 2 ks do 40 mm - 1 ks do 50 mm - 1 ks vzájemná vzdálenost vad nejméně 200 mm



škrábanec vlasový hrubý

nedovoluje se (bez možnosti povrchové opravy)


nedovoluje se (s možností povrchové opravy stejnorodým materiálem nebo barvou)

barevná nestejnorodost

nepovoluje se (bez možnosti povrchové opravy)


podle specifikace a vzorků

povrchová nestejnorodost




přítomnost cizích částic

nedovoluje se (s možností povrchové opravy lakem)

nedovoluje se (s možností povrchové opravy lakem)


povrchové praskliny

nedovolují se (bez možnosti povrchové opravy)


nedovolují se (s možností povrchové opravy stejnorodým materiálem nebo barvou)

materiálové praskliny



nedovolují se (s možností povrchové opravy stejnorodým materiálem nebo barvou)

póry

nedovolují se (s ohledem na použitý typ povrchové matrice)


podle specifikace

otlaky



nedovoluje se (s možností povrchové opravy technologického postupu)

odštípnuté hrany a řezy

nedovolují se nedovolují se nedovolují se (s přihlédnutím na doporučené (s přihlédnutím na doporučené (s přihlédnutím na doporučené hodnoty výrobce) hodnoty výrobce) hodnoty výrobce)

Tabulka č. 4: Charakteristické vady povrchu deskových materiálů

30


Vydáno 11/2014

6

Ochrana konstrukcí

Ochranné fólie, které jsou nalepeny na prvky a materiály již z výroby nebo jsou nalepeny po instalaci pro krátkodobou ochranu, nesmí být dlouhodobě vystaveny slunečnímu záření a klimatickým podmínkám. Lepidla, použitá na těchto fóliích mohou časem zanechat na povrchu materiálu neodstranitelné stopy. Při pouze částečném zakrytí povrchů ochrannou fólií (například odchlíplé rohy) může dojít k nestejnoměrnému „stárnutí“ povrchu a změně odstínu.

7

Průběh a vyhodnocení kontroly

Kontrola se provádí na dokončené a finálně očištěné konstrukci, zbavené ochranných fólií a dalších ochranných prvků. Kontrola jednotlivých částí a materiálů se provádí podle výše popsaných postupů a citovaných norem. Vizuální kontrola se provádí jen na pohledových částech konstrukce a míst běžně přístupných. Kontrola rozměrů a tvaru se provádí přiměřenými prostředky a s ohledem na „viditelnost“ detailů. Kontrola se provádí za účasti zástupce dodavatele, objednatele a případně technického dozoru investora. O kontrole musí být proveden zápis, který obsahuje:  identifikaci projektu,  identifikaci kontrolované konstrukce,  datum, čas, světelné a klimatické podmínky při konání kontroly,  podmínky v prostoru konstrukce: stav provádění přilehlých prací, jiné profesní činnosti, prašnost, předpokládané další činnosti profesí apod.,  popis nalezených vad a nedodělků doplněných fotodokumentací a identifikací polohy vady,  u každé vady či nedodělku dodavatel uvede postup odstranění či nápravy vč. možného termínu. Po provedení kontroly a akceptaci kontrolního protokolu je za další vady a poškození spoluodpovědný objednatel, který musí zajistit, aby nedocházelo k poškozování konstrukcí dalšími subjekty, realizujícími práce v přilehlých prostorách. Za škody prokazatelně vzniklé po kontrole a způsobené třetím subjektem je odpovědný původce škody. Náklady na opravu je dodavatel oprávněn nárokovat u objednatele, který je následně nárokuje u původce škody.

8

Platnost směrnice

Směrnice vychází z platných norem a z materiálů, které poskytli jednotliví členové ČK LOP, především výrobní firmy. Směrnice je doporučeným dokumentem použitelným na všechny konstrukce, dodávané členy ČK LOP, kterých se týká. Směrnice je duševním vlastnictvím ČK LOP. Směrnici je možno používat bez změn. Směrnici upravuje pouze ČK LOP na základě vyjádření Technické komise ČK LOP. Všechny normy a jiné předpisy, uvedené v dokumentu, jsou ve znění platném k datu 1.10.2014.

Vydáno 11/2014


31

Směrnice České komory lehkých obvodových plášťů S 02/2013 Vydavatel ČKLOP Vydání první 2013©

Vizuální hodnocení povrchů plastových oken a dveří Technické údaje a doporučení vychází ze stavu techniky a znalostí v době vydání dokumentu. Právní závaznost z dokumentu nelze vyvozovat.

1

Oblast platnosti

Směrnice je určena pro posouzení a hodnocení vzhledových vad na površích oken, dveří, fasád a zimních zahrad z plastových profilů v zabudovaném stavu, nebo hotových elementů určených k zabudování. Platí jak pro základní provedení bez povrchových úprav, tak i pro barevné povrchové úpravy provedené lakováním, kašírováním dekorační fólií, nebo překrytím barevně upravenými plechovými kryty. Stejně tak platí i pro příslušenství jako jsou okenice, nebo vnější rolety, jež jsou zabudovány jako součást oken či dveří. Nevztahuje se na dodatečně namontované samostatné příslušenství tvořící doplňky, jako jsou například vnitřní žaluzie, větrací štěrbiny, sítě proti hmyzu aj. Rovněž se nevztahuje na polotovary určené k dalšímu zušlechtění. Směrnice rovněž neslouží k hodnocení takové kvality povrchu, která je definována v obchodních smlouvách a případně je stanovena normou. Směrnice zahrnuje obecné vlastnosti povrchů plastových výrobků, v případě lakovaných povrchů vychází z obvyklých pravidel hodnocení lakovaných povrchů plastů a v případě povrchů hliníkových krytů vychází z hodnocení kvality a soudržnosti práškově lakovaných povrchů hliníkových ploch. Směrnice nehodnotí poruchy na površích, které vznikly řemeslným opracováváním zabudovaných oken a dveří. To se řídí předpisy pro dané řemeslné práce, nebo ustanovením o kvalitě z dodavatelské smlouvy. Směrnice nehodnotí vady na površích, jež vznikly zanedbáním údržby a péče o výrobek, nebo nevhodnou údržbou, ošetřováním nevhodným prostředkem, nebo v důsledku nedostatečné ochrany výrobku při stavebních pracích (mechanické stírání omítky apod.) Rovněž i závady způsobené vnějšími vlivy, spadem popílku, pylu, pádem předmětů, větví, zaplavením a jinými přírodními úkazy.

2

Podmínky hodnocení a posuzování

Při vizuálním hodnocení vzhledových vad je nutné vycházet ze standardních pozorovacích podmínek a pozorovacích vzdáleností. 2.1

Hodnotící a pozorovací podmínky

Osvětlení – je požadováno denní, difúzní, rozptýlené světlo. Hodnotitel by měl provádět pozorování při alespoň přibližně stejných podmínkách za denního světla, ne proti slunci, nebo jinému světelnému zdroji. Jevy, které jsou viditelné jen při osvětlení určité barvy, nebo jen v určitou dobu podle sklonu slunečního záření jsou přípustné a nejedná se o závady. Pozorovací vzdálenost – pro závady na vnějším povrchu se volí pozorovací vzdálenost 5 metrů od výrobku. Pokud to není možné, tak se posuzuje z obvyklé pozorovací vzdálenosti (například z chodníku pro okno ve třetím patře). Zásadně se pro účely hodnocení nebudují žádné zvláštní konstrukce, nebo lešení, ale vychází se ze vzdálenosti odkud je možné okno či dveře běžně pozorovat. Při vizuálním pozorování vnějších povrchů nelze používat optické pomůcky jako je dalekohled nebo lupa. To není běžný způsob pozorování. Pro závady na vnitřním povrchu se volí pozorovací vzdálenost 3 m. Pokud to pro velikost místnosti není možné tak se okno posuzuje ze vzdálenosti běžné, nejméně však 1,5 m od výrobku. Okna dveře jsou stavební výrobky – výplně otvorů a nelze je proto hodnotit jako jiné užitkové předměty např. pomocí lupy, nebo ze 30 cm. Pozorovací úhel – pozorovatel prohlíží svisle umístěný výrobek přímo, kolmo na plochu výrobku. Odchylka od kolmosti pohledu maximálně + – 30° Způsob pozorování – hodnotitel pohlíží na předmět hodnocení plošně, bez upoutávání pohledu na konkrétní místa pomocí značek, nálepek apod. Před hodnocením je potřeba odstranit z povrchu stopy způsobené užíváním, otisky předmětů, případně místa shromáždění nečistot pokud by upoutávala pozornost na určité konkrétní místo. Je nanejvýš vhodné předmět hodnocení před provedením vizuální zkoušky stejnoměrně očistit, případně omýt. Hodnocení – při hodnocení vad se zkoumá především, zda vada je z pozorovací vzdálenosti viditelná či nikoliv a pokud je viditelná zda působí rušivě, nebo výrazně ruší a upoutává pozornost. Závady nepůsobící rušivě jsou závady, které z pozorovací vzdálenosti nejsou viditelné, nebo jsou viditelné jen po určitou krátkou dobu např. dle sklonu slunečních paprsků a závady, které jsou snadno přehlédnutelné, neupoutávají pozornost a jsou pro daný výrobek obvyklé (např. zalakování sváru profilů s dekory dřeva v rohu, odvodňovací otvory, kousek vyříznutého těsnění pro účely větrání, otisk těsnění na ploše křídla apod.). Závady působící rušivě jsou takové jevy na povrchu profilů, které jsou z pozorovací vzdálenosti zřetelně viditelné, přitahují pozornost, ani při delším pozorování nesplynou s okolím a jsou stále vnímány a v nejzávažnějším případě narušují pohodu užívání předmětu.

32


Vydáno 11/2014

2.2

Předmět hodnocení, plochy

Předmětem vizuálního hodnocení jsou výplně otvorů konstruované z plastových profilů jako jsou okna, dveře, okenní sestavy (fasády) a zimní zahrady. Posuzují se plochy těchto prvků ve třech skupinách náročnosti.

1 2 3

Plochy s vysokými požadavky na vzhled (viditelné po zabudování při zavřeném stavu okna) Plochy s nižšími požadavky na vzhled (viditelné pouze při otevřeném okně či dveřích) Plochy s nepatrnými požadavky na vzhled (po zabudování nejsou viditelné)

Příklady grafického znázornění ploch dle viditelnosti:

Plochy s vysokými požadavky na vzhled (viditelné po zabudování při zavřeném stavu)

Plochy s nižšími požadavky na vzhled (viditelné pouze při otevřeném okně či dveřích)

Plochy s nepatrnými požadavky na vzhled (po zabudování nejsou viditelné)

Rozložení ploch dle viditelnosti na okně s roletou

Označení závad:

Přípustné

Vydáno 11/2014

Přípustné podmíněně, pokud nepůsobí rušivě


Nepřípustné

33

Není vidět

3

Požadavky Hodnocený efekt - vada

3.1

3.2

3.3

3.4

3.5

Bubliny lunkry, lokální nerovnosti, krátery.

Povrch PVC

1

Podmíněně přípustné pokud nepůsobí rušivě

2

Vměstky, nečistoty

Puchýře, odprýsknutí

Kapky

3

Přípustné

Přípustné pro <0,5 mm, max. 10 ks/m

Požadavek nestanoven

3

Přípustné

Přípustné


1 2 3 1


2



Požadavek estanoven

Požadavek nestanoven – nevyskytuje se.

Přípustné pouze pokud je dáno z technologických důvodů, nebo smlouvou pro vrstvu laku >50 μm. Pro vrstvu laku <50 μm jen pokud není vidět z pozorovací vzdálenosti.*2)


Barevné odchylky na technologicky dotčených místech – např. sváry

3

3.8

3.9

Jevy vzniklé při výrobě, nebo užíváním. Nerovnosti z ohýbání, spáry z napojení příček, otlaky od pneumatických pístů, těsnění, škrábance apod.

Přípustné

Přípustné Požadavek nestanoven

1 2

3

2

Přípustné

Přípustné

Přípustné pokud je podmíněno technologicky *7) Přípustné

Podmíněně přípustné pokud nepůsobí nápadně.

3

1

Podmíněně přípustné pokud nepůsobí nápadně, nebo jsou dány technologií výroby, nebo vznikly jako důsledek následné operace (oblouky) *4) a *5)

Podmíněně přípustné pokud nepůsobí nápadně.*6)

1 Poloproduktem podmíněné nerovnosti

Požadavek nestanoven Podmíněně přípustné pokud nepůsobí nápadně, nebo jsou dány technologií výroby*3)

1 3.7

Nepřípustné

Nepřípustné

3

2


Nepřípustné

3

2 Barevné odchylky v ploše

Přípustné, případně není vidět.

2

1

Rozdíly lesku, matu


Podmíněně přípustné pokud nepůsobí rušivě

1

Pomerančová kůra

Povrch nakašírované fólie, nebo koextruze

1

2

3.6

Nástřik nebo lak na povrchu PVC

Typ plochy


Přípustné

Přípustné

Podmíněně přípustné pokud nepůsobí výrazně nápadně z pozorovací vzdálenosti, *5)

34


Vydáno 11/2014

Hodnocený efekt - vada 3.9

dtto

3.10

Nesoulad tisků na sousedních plochách

3.11

Odchylky v barevnosti a potisku dekorů z časově rozdílných dodávek

Typ plochy

Povrch PVC

Nástřik nebo lak na povrchu PVC

Povrch nakašírované fólie, nebo koextruze

Přípustné Požadavek nestanoven


Přípustné *8)

Přípustné *9)

Vady podmíněné vlastnostmi materiálu nebo výrobků 3.12

3.13

Podmíněně přípustné *10)

Mírný průhyb profilů křídel způsobený tepelnou dilatací


Výskyt nečistot mezi sklem a těsněním z vnější strany


Vysvětlivky a doplňky: 1) Podmíněně přípustné pokud nepůsobí nápadně = rozhodující pro posouzení je viditelnost efektu z pozorovací vzdálenosti za podmínek dle 2.1 2) „Pomerančová kůra“ – hrubý z pozorovací vzdálenosti až viditelný vzhled je přípustný pouze pokud bylo dáno technologicky jak důsledek silnějších nátěrů – nástřiků (např. technologicky nutné 2, nebo více nátěrů). Jemná struktura přípustná pokud není viditelná z pozorovací vzdálenosti. 3) Rozdíl v lesku povrchu profilů je dán nejen recepturou, ale i výrobní rychlostí a povrchem nástrojů. Plochy s větším leskem odrážejí více světla a subjektivně působí světleji. Nejedná se však o odchylku v barvě. 4) Lesk profilů s lakovaným povrchem je dán obsahem matovacího činidla. Podle výšky vrstvy a velikosti plochy se může lišit, pokud rozdíl při pohledu z pozorovací vzdálenosti a rozptýleném přímo dopadajícím světle není výrazně nápadný – je přípustný. 5) Kašírované povrchy s dekorem jsou povrchově chráněny bezbarvou fólií na bázi PMMA chránící potisk před působením UV záření. Lesk povrchu se může měnit s hloubkou a rastrem dezénu a ten se může změnit působením tepla např. při ohýbání profilů – rozdíly jsou přípustné. Povrch profilů s akrylátem nanášeným koextruzí se upravuje broušením za výrobní linkou. Směr broušení je vždy v podélném směru. Rozdíly v lesku pokud nejsou výrazně viditelné při přímém pohledu z pozorovací vzdálenosti za rozptýleného světla jsou přípustné. 6) Podmíněně přípustné, pokud nepůsobí výrazně nápadně při hodnocení dle 2.1a kolmém celoplošném osvětlení. 7) Barevné odchylky na místech technologicky opravovaných nebo zpracovávaných – např. místa po odstraněných přetocích svárů. Úprava těchto míst je technologickou nutností a jistě nelze takovéto místo opravit včetně potisku. Oprava k tomu určeným opravným lakem je přípustná i když opravný lak se svým odstínem pouze přibližuje laku použitému na dekoru, zpravidla odpovídá barevnému základu na nějž se provádí tisk. Přípustné, i pokud mírně prosvítá barva nosného profilu. 8) Dekory dřeva se vyrábí tiskem na měkčenou PVC fólii v šířce zpravidla 120 cm. Pro účely kašírování na profily se rozřezává na pásy cca 6 cm – 10 cm, které se na povrch nalepují. Technologicky nelze vyloučit, aby se na sousední plochy (rám, křídlo) nedostaly kresby, které na sebe nenavazují, nelze ani vybírat potisk částí dekorů s větším, či menším efektem. 9) Mírné odchylky v barevném tónu, lesku a desénu, které vznikají jako důsledek výroby v různých časových obdobích (odstup více než 12 měsíců), nebo jako důsledek změny tvaru nosného profilu jsou přípustné. I když se jedná o jednoho a téhož výrobce profilů a stejnou recepturu je možné mírné kolísání odstínu základního profilu, či jeho lesku (nový nástroj ap.), nebo mírná změna struktury tisku (nový tiskací válec). 10) Při posuzování vad – prohnutí křídel v důsledku tepelné dilatace (roztažnosti) je podstatné splnění požadavků na funkčnost v uzavřeném stavu. Plastové profily v bílém i barevném provedení mají poměrně velkou tepelnou roztažnost a současně minimální tepelnou vodivost, takže v důsledku různé teploty na straně exteriéru a interiéru může nastat prodloužení, nebo smrštění profilu na příslušné straně výrobku, což se může projevit mírným prohnutím dovnitř nebo ven. Toto prohnutí, které je viditelné pouze na otevřeném výrobku je přípustné pokud deformace nezpůsobuje zhoršení těsnosti okna. Zpravidla plným uzavřením (uzamčením) výrobku se uvedou do činnosti všechny uzavírací body a křídlo se vyrovná a těsní. 11) Pronikání vody a nečistot do prostoru mezi sklo a zasklívací těsnění nelze zcela zabránit, neboť v důsledku tlaku vzduchu za větru může docházet k prohnutí skla a jeho odtlačení od těsnění. Při těchto nepatrných pohybech skla v uložení může voda splachovat nečistoty právě na povrch těsnícího profilu, kde mohou i nějakou dobu setrvávat. Jejich výskyt je tak v podstatě dočasný a na černém těsnění nepůsobí rušivě (je málo vidět). Výskyt tohoto znečištění je přípustný pokud není příliš nápadný svým rozsahem a v případě, že se nevytváří plíseň. Podobným efektem se mohou shromažďovat nečistoty i na vnějším dorazovém rámovém těsnění, ale tyto nečistoty z vnějšího prostředí lze po otevření okna snadno odstranit.

4

Literatura

(1) VFF Merkblat Visuelle Beurteilung von Oberflächen von Kuststofffenster und Türelemente (2) KVALITATIVNÍ SPECIFIKACE VÝROBKU, Posuzování optických vad & rozměrové tolerance za účelem posouzení reklamace. AGC Flat Glass Czech1.1.2012 (3) ČSN 12608 … (4) RAL-GZ Kunststoff – Fensterprofile, RAL Deutsches Institut für Gütesicherung und Kennenzeichnug e.V – 2008-03 (5) Ročenka České komory lehkých obvodových plášťů 2012

Vydáno 11/2014


35

Připravovaná Směrnice ČKLOP - Použití bezpečného prosklení ve stavbách

ČK LOP vydá na začátku roku 2015 Směrnici o bezpečném prosklení. Tato směrnice stanoví požadavky na prosklené konstrukce v budovách a v občanské vybavenosti tak, aby při běžném užívání byly tyto konstrukce bezpečné a nedocházelo k takovému poškození skleněné výplně, které by ohrozilo zdraví a život lidí, pohybujících se v blízkosti prosklených konstrukcí. Směrnice definuje typy rizikových konstrukcí:  prosklené stěny  prosklené dveře  šikmé a vodorovné prosklené plochy nad pochozí plochou rozdělených podle způsobu užívání budovy: - prostory pro bydlení - školy a školní zařízení - pracoviště a veřejné budovy. Směrnice má za cíl stanovit dosud nedefinované minimální požadavky na prosklené konstrukce, aby splňovaly jeden ze základních požadavků na stavby - bezpečnost při užívání.

36


Vydáno 11/2014

Legislativní opatření ke zvýšení bezpečnosti dětí v oblasti stínicí techniky Autor: Ing. Štěpánka Lubinová, Sdružení výrobců stínicí techniky a jejích částí (SVST)

Dne 1. 9. 2014 vstoupily v platnost tři normy, které zavádějí nové požadavky na ochranu dětí před uškrcením na řetízcích a šňůrách vnitřních (interiérových) clon. Toto opatření je vyvolané skutečností, že na evropském kontinentu došlo v minulých letech k většímu počtu tragických nehod, způsobených ovládacími prvky stínicí techniky. Jedná se o tyto normy:  ČSN EN 13 120+A1: „Vnitřní žaluzie: Požadavky na funkčnost včetně bezpečnosti“; touto normou se nahrazuje ČSN EN 13120 (74 6033) z listopadu 2009,  ČSN EN 16 433: „Vnitřní žaluzie: Ochrana před rizikem uškrcení – testovací postupy“,  ČSN EN 16 434: „Vnitřní žaluzie: Ochrana před rizikem uškrcení, testovací postupy, požadavky a testovací postupy pro bezpečnost dětí“. Z uvedených norem vyplývá povinnost výrobce označovat stínicí techniku s těmito ovládacími mechanismy varovným příbalovým letákem umístěným přímo na výrobku, ale i na dalších místech, jak je uvedeno dále. Další omezení se týká maximální výšky ovládacího mechanismu. V případě, že výška žaluzie/látkové clony je menší nebo rovna 250 cm – max. délka ovládání je 100 cm. V případě, že výška žaluzie/látkové clony je větší než 250 cm – max. délka ovládání je 150 cm (tyto údaje se liší podle použitých bezpečnostních komponentů a blíže jsou specifikovány dále v textu). Dále je výrobce povinen opatřit řetízky a provázky rozpojovacím mechanismem nebo pevným úchytem. Odpovědnost za dodržování nových předpisů se však netýká pouze výrobců. Montážní firmy jsou odpovědné ve vztahu ke koncovému zákazníkovi za objednání a montáž výrobků s bezpečnostními prvky do prostor s výskytem dětí. Výše uvedené bezpečnostní prvky není třeba použít pouze v případě, že zákazník prokazatelně uvede (např. na předávacím protokolu), že montáž bude provedena v prostorách, ve kterých se nebudou nacházet děti, jako jsou kanceláře, výrobní haly, laboratoře a podobně. V tomto případě musí být na výrobku upozornění s následujícím textem: „Výrobek je určen k instalaci v prostorách, kde se nepředpokládá přístup dítěte.“ Na základě zkušeností ze sousedních zemí víme, že kontrolní inspekce uděluje vysoké pokuty firmám odpovědným za instalaci výrobků bez bezpečnostních prvků do prostředí s výskytem dětí. Při opakovaném porušení hrozí i ztráta koncese. Pokud se ve vztahu ke spotřebiteli zaměříme na normu ČSN EN 13 120+A1 (neboť ostatní dvě normy řeší především testování použitých bezpečnostních prvků), potom se hlavní změny týkají provozní délky ovládání žaluzie, která se tímto stala závislou na instalační výšce (pokud se uvádí), a prvku zajišťujícího dětskou bezpečnost.

1.

Žaluzie ovládané řetízkem - systém s pojistkou proti přetržení

Interiérová žaluzie by měla splňovat následující požadavky: a) délka ovládacího mechanismu je limitována těmito podmínkami:  pokud není známa instalační výška žaluzie H0, pak délka ovládacího mechanismu H2 musí být menší nebo rovna 2/3 výšky žaluzie H, platí tedy vztah: H2 ≤ 2/3 H,  pokud je instalační výška žaluzie H0 specifikována, pak vzdálenost mezi podlahou a spodní částí ovládacího mechnismu H1 musí být větší než 0,6 m, platí tedy vztah: H1 > 0,6 m. a b) smyčka ovládacího mechanismu, která představuje potenciální nebezpečí, by měla být eliminována přetržením ovládacího mechanismu při váze ≥ 6 kg.

2.

Žaluzie ovládané řetízkem - při použití vymezovače řetízku

Interiérová žaluzie by měla splňovat následující požadavky: a) délka ovládacího mechanismu je limitována těmito podmínkami:  v případě, že není specifikována instalační výška žaluzie H0, pak platí: - při výšce žaluzie H menší nebo rovné 2,5 m by měl ovládací mechanismus (řetízek) dosahovat výšky H2 ≤ 1 m, - při výšce žaluzie H větší než 2,5 m platí pro ovládací mechanismus (řetízek) následující vztah: H2 ≤ H – 1,5 m,

Vydáno 11/2014


37

 v případě, že je specifikována instalační výška žaluzie H0, pak platí, že minimální vzdálenost ovládacího mechanismu (řetízku) od podlahy musí být H1 > 1,5 m, b) vzdálenost mezi dvěma řetízky v rámci smyčky ovládacího mechanismu by neměla přesáhnout vzdálenost 5 cm.

3.

Žaluzie ovládané šňůrkou (za předpokladu umístění horního profilu ve vzdálenosti větší než 1,5 m od podlahy)

Interiérová žaluzie by měla splňovat následující požadavky: a) délka ovládací šňůry je limitována těmito podmínkami:  v případě, že není specifikována instalační výška žaluzie H0, pak platí: - při výšce žaluzie H menší nebo rovné 2,5 m by měl ovládací mechanismus (šňůrka) dosahovat výšky H2 ≤ 1 m, - při výšce žaluzie H větší než 2,5 m platí pro ovládací mechanismus (řetízek) následující vztah: H2 ≤ H – 1,5 m,  v případě, že je specifikována instalační výška žaluzie H0, pak platí, že minimální vzdálenost ovládacího mechanismu (řetízku) od podlahy musí být H1 > 1,5 m, b) ovládací šňůry musí splňovat následující požadavky:  v případě dvou šňůr platí, že šňůry by neměly být spojeny, v případě, že se zapletou, pak by vzniklá smyčka, která představuje potenciální nebezpečí, měla být eliminována přetržením ovládacího mechanismu při váze ≥ 6 kg; a nebo by měl být aplikován systém pojistky proti přetržení,  stejný princip pak platí v případě dvou a více šňůr. Příklady vzdáleností – H, H0, H1, H2 a příslušných změn:

(Pozn.: 1. – úroveň podlahy.) Další změna se týká výstražného značení. Výrobek musí být označen výstražným piktogramem a následujícím textem:  Výstraha!  Smyčky tažných šňůr, řetízků, pásků a ovládacích šňůrek skýtají nebezpečí uškrcení!  Pro zabránění zamotání nebo uškrcení umístěte tyto mimo dosah dětí. Šňůry a řetízky se mohou obtočit dítěti kolem krku!  Do blízkosti šňůr nestavte postele nebo nábytek!  Zajistěte, aby se šňůry nezamotávaly nebo netvořily smyčky!  Piktogram – riziko uškrcení – viz obrázek: Text varovného upozornění musí být uveden přímo na výrobku, na jeho obalu a rovněž i v návodu na použití. Text na obalu však nemusí splňovat rozměrové požadavky písma, jako je tomu v případě výstražného značení na výrobku. Varování a instrukce přitom musí být v jazyce země, ve které je žaluzie prodávána. Vícejazyčná varování jsou možná, pouze pokud velikost textu odpovídá normě. Norma pro lepší názornost v příloze rovněž pro inspiraci uvádí příklady jednotlivých bezpečnostních systémů, jako jsou různé druhy napínáků řetízků, šňůr, spojek, brzd apod.

38


Vydáno 11/2014

BIM jako nástroj efektivního projektování, výstavby a správy Autor: Ing. arch. Petr Vaněk, Odborná rada pro BIM

Českému stavebnictví chybí dlouhodobá vize a koncepce, středočeské stavební firmy dusí krize, velkým projektům odzvonilo, kat jménem krize: nejhůře se vede službám a stavebnictví, stavebnictví se nedaří vymanit z krize, dál se propadá, krize stavebnictví zasáhla i mobilní záchodky… to je jen několik namátkových zpráv o českém stavebnictví z českých médií. Přiznejme si, kdo z nás nezaznamenal za poslední dva roky jednu z těchto nebo obdobných zpráv? Naštěstí však v některých jiných zemích globální ekonomická krize přiměla odborníky ve stavebnictví společně s jejich vládami zamyslet se nad souvislostmi a výsledkem jejich úvah jak čelit krizi je snaha zefektivnit stavebnictví. I když celková kondice stavebnictví nejen v Česku je zcela jistě odrazem vícero faktorů, není pochyb o tom, že zlepšit situaci by měl pomoci i BIM?

Proč BIM? Podíváme-li se na graf produktivity stavebnictví ve srovnání s průmyslem obecně, možná si mnozí z čtenářů uvědomí, že pomyslné nůžky produktivity stavebnictví a ostatního průmyslu se rozevřely více než je zdrávo. Jeden příklad za všechny, automobilový průmysl. Dokážete si dnes představit výrobu automobilu bez toku digitálních dat natož pak navrhovat a vyrábět nové vozy na základě papírové projektové dokumentace?

Obr. 1. Graf výkonnosti – porovnání produktivity stavebnictví s ostatním průmyslem Produktivita a efektivita, kvalita - podstatná jména, která by měla rozhýbat stavebnictví i v Česku. Ve světě je v souvislosti se synonymem zmiňovaných slov stále více skloňována zkratka BIM. Profesor Stephen Lockley, přední odborník na informační modelování budov (BIM) působící ve Velké Británii během své přednášky v ČR poukázal na následující fakta, jež celkovou produktivitu stavebnictví velmi negativně ovlivňují:  92 % klientů nepovažuje 2D výkresovou dokumentaci za dostatečnou  38 % emisí CO2 pochází z budov  37 % materiálu použitého na stavbě se stává odpadem  30 % projektů je dražší než původní schválený projekt  10 % ceny projektu připadne na změny v projektu

BIM je změna! Co je BIM? BIM z anglického Building Information Modeling neboli Informační model budovy je proces vytváření a správy dat o budově během jejího životního cyklu. (zdroj: wikipedia.org). Ačkoliv definice BIM je poměrně jednoduchá, skrývá se za ní složitý mechanismus změn i nových požadavků na dosavadní a zaběhnuté způsoby práce, zavedené postupy či změny týkající se přehodnocení rolí a odpovědností na úrovni všech účastníků stavebního procesu. Pro úspěšné zavedení BIM je potřeba si uvědomit, že BIM se musí týkat všech účastníků ve stavebnictví!

Vydáno 11/2014


39

Co se skrývá za zkratkou BIM? B - building První písmeno zkratky BIM se překládá jako budova, správněji by možná ale mělo být interpretováno jako stavba. Tím se ale opět vymezujeme, tentokrát ve fázi, kdy je stavba realizována. Možná není ani tak důležité polemizovat o správnosti překladu zkratky BIM, jako si spíše uvědomit, že využití metodiky BIM se neomezuje pouze na budovu, ale obecně na stavbu a také stavební proces. Informační modelování budov je jako metodika práce obecně uplatnitelná pro jakýkoliv druh stavby. Od pozemních staveb, přes stavby dopravní až po infrastrukturní celky. I - information I jako Informace, to je to oč v případě využití metodiky BIM jde především. Hovoříme-li o metodice BIM, je potřeba si uvědomit, že se nejedná jen a pouze o 3D model navrhované stavby. 3D model lze považovat za základ pro další informace, čímž hovoříme o dalších rozměrech informačního modelu. Rozměry informačního modelu budovy (xD/nD) Obecně jakýkoliv model může obsahovat data a údaje dalšího rozměru kromě geometrie týkající se např. plánování, cen, emisí CO2, energie apod. V dnešní době se nejčastěji uvádí použití 6D jako o údajích o životním cyklu budovy nutné pro provoz, správu a údržbu stavebního díla. Začíná se mluvit i o 7D, které nejčastější bývá spojeno s udržitelností staveb a energetickou náročností. 8D pak s bezpečností. Někdy se však setkáváme i se záměnou 6D a 7D. Rozdělení není ještě zcela ustáleno, uvidíme, co přinese další vývoj. 2D – dvourozměrné informace, práce v ploše 3D – práce s prostorem (šířka, délka, výška) 4D – 3D v čase (fázování, etapizace výstavby) 5D – čas a peníze – náklady na projekt (odhad nákladů) 6D – energetická náročnost (energetické analýzy) 7D – řízení životního cyklu (Investor/Facility Management) Level of Detail/Development (LOD) Informace o budově, o použitých stavebních prvcích se rozšiřují tak, jak si to žádá situace, respektive stupeň projektu, či chcete-li konkrétní fáze životního cyklu stavby. V té chvíli mluvíme o tzv. Level of Detail nebo také Level of Development (LOD) - Úrovni podrobnosti objektů/projektu, jež představují množství informací, které můžeme z modelu získat nebo do něj uložit. Level of Detail je spojován zejména s geometrickými údaji, Level of Development pak i s dalšími negrafickými údaji. Řečí současné praxe LOD vyjadřuje úroveň podrobnosti projektu, kterou v tradiční projekční praxi definuje měřítko výkresové dokumentace, které je odvislé od konkrétního stupně projektové dokumentace.

Obr.2 Level of Detail/Development (LOD) M - Modeling, Management, Maintenance... Zkratka BIM v podobě písmene „M“ reprezentuje v první rovině modelování, tedy návrh stavby, projekční práce, simulování situací, ověření realizovatelnosti návrhu, aktualizaci projektu v rámci informační databáze tak, aby aktuální data o stavbě byla přístupná (dle rolí a práv) všem účastníkům stavebního procesu. To vše perfektně sedí především na etapu životního cyklu stavby - projekci. Ale co ostatní zásadní etapy životního cyklu stavby - výstavba a správa? Metodika BIM přináší každému z účastníků stavebního procesu jiné výhody. Klade na něho jiné požadavky. Každý z účastníků stavebního řetězce přistupuje k datovému modelu jinak a očekává jako výstup z databáze jinak interpretovaná data. Projekce – M jako Modeling Základním motivačním faktorem pro využívání metodiky BIM z pohledu projektantů je bezesporu zásadní omezení či dokonce vyloučení vlastních chyb v návrhu. Tím, že stavbu projektanti de facto nasimulují ve virtuálním světě počítače, mohou vyřešit kolize ještě před položením základního kamene stavby, což vede k eliminaci chyb na stavbě, za které by jinak měli nést svůj díl odpovědnosti. Významným pozitivním přínosem je také možnost vytvářet různé analýzy (energetické, cenové, proveditelnosti atd.) již v úvodních fázích návrhu (na základním 3D modelu stavby) a tím docílit kvalitnějšího návrhu stavby bez nutnosti následného předělávání hotového projektu stavby. Čím dříve jsou změny v projektu prováděny, tím je jejich provádění rychlejší, jednodušší, a tedy i levnější.

40


Vydáno 11/2014

Výstavba – M jako Management Pro zhotovitele představuje BIM především aktuální a spolehlivou dokumentaci stavebního projektu. Z hlediska toku informací je dodavatel stavby na jedné straně uživatelem modelu, ale zároveň je důležitým spoluautorem modelu, protože model aktualizuje podle skutečného stavu a skutečných výrobků, které jsou na stavbě použity. V tomto směru je role zhotovitele zcela zásadní, pokud má být model dále použit pro správu a údržbu nemovitosti.

Obr. 3: Tzv. MacLeamyho graf Mohlo by se zdát, že využitím metodiky BIM v předchozích dvou etapách životního cyklu stavby vznikne stavba, která bude kvalitnější, bude postavena s eliminováním chyb během výstavby a za dodržení předem stanoveného rozpočtu s minimální odchylkou. Co víc by si investor mohl přát? Pokud si investor uvědomuje, jaké je rozložení nákladů během celého životního cyklu stavby, bude si od metodiky BIM slibovat rozhodně více. Správa – M jako Maintenance Metodika BIM by měla vést k levnějšímu provozu výsledné stavby. Tedy pokud je návrh zpracováván jako informační model a již v počáteční fázi jsou zapojeni odborníci ze všech profesí (včetně rozpočtářů, odborníků na Facility Management, odborníků na energetické optimalizace a dalších), je možné již v počáteční fázi odstranit většinu zásadních problémů a nastavit správný směr návrhu stavby tak, aby byla výsledná stavba byla pokud možno optimální po stránce spotřeby energie, ceny i uživatelského komfortu. Pokud porovnáme podíl nákladů na návrh stavby (projekt) a celkové náklady (realizace a provoz stavby), zjistíme, že zdánlivě dražší, ale kvalitnější návrh se vyplatí. Data o budově soustředěná během projektování a výstavby jsou potenciálně velice cenná pro budoucího uživatele či správce stavby. Proto již v této fázi nehovoříme o tom, že by se data o budově archivovala, nýbrž s daty o budově se aktivně pracuje.

Obr. 4: Rozložení nákladů během celého životního cyklu budovy

Vydáno 11/2014


41

Zavedení BIM v České republice? Není na co čekat Na první pohled by se mohlo zdát, že k prosazení BIM do českého stavebnictví dojde nejdříve za mnoho let. Současná česká legislativa nikterak nepředepisuje jakékoliv pravidla ve vztahu k využívání metodiky BIM v praxi. Kdy se tedy dočkáme širšího zavádění metodiky BIM do českého stavebnictví? Letos v lednu schválená Evropská směrnice o zadávání veřejných zakázek zavádí BIM do evropského stavebnictví celoplošně. Předmětem veřejné soutěže má být totiž především výsledná hodnota díla, nikoli nejnižší cena. Díky tomu se otevře možnost požadovat BIM v rámci veřejných zakázek jako prostředek pro dokladování a monitorování kvality dodávaného díla. Česká republika má tedy maximálně 24 měsíců (od 4.2.2014) na to, aby výše zmíněnou evropskou směrnici o veřejných zakázkách přejala do svého právního řádu. Nová směrnici Evropského parlamentu, která se týká zadávání veřejných zakázek (2014/24 EU) by v budoucnu měla vést k ozdravení této oblasti i v českém prostředí. V praxi jde o to, že by se už nemělo soutěžit pouze na cenu, ale daleko větší důraz by měl být kladen na kvalitu díla. Tak je tomu především v severských zemích Evropy, Velké Británii a aktuálně i Francie zahájila změny vedoucí k zefektivnění stavebnictví v podobě zavedení metodiky BIM. „Náš cíl je zřejmý, zefektivnit francouzské stavebnictví, zavést BIM na úrovni všech veřejných zakázek staveb i infrastruktury s platností od roku 2017”, říká Cécile Duflot, francouzská ministryně pro místní rozvoj a bydlení a dále doplňuje: „Digitální model je vynikající nástroj pro týmovou práci od návrhu až po realizaci a provoz budov. Cílem je mít skutečný obraz budovy, který umožní odborníkům a uživatelům zachovat historii všech fází výstavby a rekonstrukce“.

Obr. 5: Abychom BIM jako technologii dokázali v ČR úspěšně zavést celoplošně, bude potřeba se podívat „pod hladinu“ a vidět nejen po povrchu metodiky BIM. Komplexnost zavedení BIM velmi pěkně znázorňuje tzv. BIM ledovec - aneb co je vidět a co se skrývá: názorně zobrazuje souvislosti a skutečnosti, které jsou se zavedením metodiky BIM svázány. Na jedné straně to jsou výstupy na straně druhé požadavky, které je potřeba akceptovat pro úspěšné zavedení BIM.

Co by pomohlo uplatnění BIM v ČR? Zásadní pro širší podporu zavádění BIM v ČR budou následující tři kroky:  1 BIM bude součástí standardů výkonů a činností autorizovaných osob  2 BIM bude součástí českých (lokalizovaných) norem  3 BIM bude součástí zákona o zadávání veřejných zakázek V severských státech je BIM pro veřejné zakázky v podstatě používán již dnes. Země jako Velká Británie či Francie již podnikají nezbytné přípravné kroky k tomu, aby u nich byl BIM zaveden na úrovni veřejných zakázek. Jaká bude praxe zavedení BIM do veřejných zakázek v Česku? Jaká je současná situace? Česko má v zavádění metodiky BIM poměrně velký časový skluz, nicméně dokážeme-li využít toho, že se od ostatních zemí, kde jsou se zaváděním metodiky BIM dále, můžeme lecčemu přiučit a inspirovat se, nemuselo by zavedení v ČR být zas takový oříšek, důležité je však někde začít. V tomto ohledu může být pozitivní zpráva, že metodice BIM vyjádřilo veřejnou podporu Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR či Svaz podnikatelů ve stavebnictví v ČR. Ostatně vzkaz vyslaný z britských ostrovů k protinožcům do Austrálie se může uplatnit i v Česku: za prvé: řešte BIM na vládní úrovni, za druhé: prezentujte a sdílejte prokazatelné výhody metodiky BIM a za třetí zvyšte sdílení BIM znalostí s ostatními zeměmi. Jak jednoduchý recept, že?

42


Vydáno 11/2014

Použitá literatura: Černý, M. a kol.: BIM Příručka – základní představení informačního modelování budov (BIM) a význam BIM pro změny procesů ve stavebnictví. Vydavatel: Odborná rada pro BIM, 2013. Černý, M.: BIM vstupuje do státní správy, Veřejná správa 7/2014, s. 18. Vaněk, P.: BIM se plošně dotkne českého stavebnictví již za dva roky, Energeticky soběstačné budovy 2/2014, s. 27.

Příloha 1 Hlavní přínosy BIM  Úspora nákladů a času počítaná za celý životní cyklus stavebního díla  Zlepšení komunikace mezi účastníky stavebního procesu  Zlepšení kontroly stavebního procesu  Zlepšení kvality výsledného díla  Zvýšení transparentnosti a lepší přístup k informacím při rozhodování v různých etapách životního cyklu stavby  Ochrana životního prostředí díky možnostem simulací v etapě přípravy projektu  Snadnější možnost zpracování variant  Větší integrace jednotlivých fází návrhu stavby  Snadnější provádění analýz již v počátečních fázích návrhu  Příležitost pro transformaci stavebního průmyslu Hlavní překážky pro širší uplatnění BIM  Nedostatek příležitostí pro implementaci BIM – chybějící požadavky ze stran investorů, uživatelů, správců  Zpracování jednotlivých stupňů dokumentace různými autory (zpracovateli)  Rozdělení financí mezi etapami stavebního procesu  Fragmentace stavebního průmyslu – oddělení konečného uživatele, investora, stavební firmy, členů projektového týmu a způsob jejich komunikace pomocí 2D dokumentů, textů a tabulek  Skutečná cena projektových prací a někdy až přílišný tlak na cenu, který se projevuje v nižší kvalitě návrhu a nemožnosti nalezení optimální varianty  V případě velkých změn v projektu nedostatek času na vyhodnocení dopadů navrhovaných nebo provedených změn v návazných profesích/etapách. Projeví se opět v nižší kvalitě návrhu nebo dodatečných vícepracích.  Chybějící odborníci pro koordinaci projektu metodikou BIM  Nedostatečné vzdělávání účastníků stavebního procesu  Neochota k aplikaci nových přístupů v praxi  Zvyklosti z tvorby 2D dokumentace – způsob kreslení a obsah dokumentace  Chybějící pravidla (normy) pro formální stanovení procesů  Nedostatečná definice autorských a jiných vlastnických práv pro BIM model  Nekompatibilita používaných nástrojů a nedostatečná podpora – řešením by bylo předávání dat v otevřených formátech  Chybějící knihovna BIM objektů použitelná napříč různými platformami  Celková cena zavedení BIM – software, nastavení procesů ve firmě, školení pracovníků  CAD manuály vydané některými organizacemi zaměřené na čistě formální stránku výkresové dokumentace a ne na obsah informací a práci s nimi

Příloha 2 Přehled ČSN vztahujících se k BIM  ČSN ISO 12006-2 Budovy a inženýrské stavby – Organizace informací o stavbách – Část 2: Rámec pro klasifikaci informací  ČSN ISO 12006-3 Budovy a inženýrské stavby – Organizace informací o stavbách – Část 3: Rámec pro objektově orientované informace  ČSN ISO 16354 Obecné zásady pro znalostní a objektové knihovny  ČSN ISO 22263 Organizace informací o stavbách – Rámec pro správu informací o projektu  ČSN ISO 29481 Informační modelování staveb – Manuál pro předávání informací – Část 1: Metodika a formát  ČSN ISO 29481-2 Informační modelování staveb – Manuál pro předávání informací – Část 2: Rámec pro vzájemnou spolupráci  ČSN P ISO-TS 12911 Rámec pro návody na informační modelování staveb (BIM)  ČSN ISO 16739 Datový formát Industry Foundation Classes (IFC) pro sdílení dat ve stavebnictví a ve facility managementu zdroj: Věstník ÚNMZ únor a srpen 2014

Vydáno 11/2014


43

Technická normalizace a ČKLOP Autor: Ing. Lukáš Tichý, vedoucí oddělení stavebnictví, Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví

Úvod S technickou normou se setkal snad každý stavební inženýr. „ČSNky“ potkával poprvé v průběhu svého studia na „alma mater“, obvykle jako zažloutlé složky papírů v kabinetech přednášejících, kontakt s nimi neztratil ani při svých prvních samostatných projektech a v současné době bez technických norem snad ani nemůže existovat. Víte ale, na jakých principech funguje technická normalizace, jak je definovaná technická norma, jak na tvorbě technických norem participuje ČKLOP a proč se účast při tvorbě technických norem firmám vyplatí? Odpovědi na tyto otázky naleznete v tomto příspěvku.

Stručný náhled do minulosti Technické normy existují takřka od nepaměti. Jednotlivé technické specifikace byly používány už při stavbě egyptských pyramid či při realizaci římských akvaduktů. Pojem technická normalizace se vyskytuje poprvé v průmyslově vyspělých státech na přelomu 19. a 20. století, kdy byl tento pojem použit pro označení procesu tvorby technických předpisů, které podnikům sjednocovaly a popisovaly opakující se technické činnosti. První technické normy se u nás ve větších podnicích začínají objevovat po roce 1906. Svou povahou odpovídaly dnešním podnikovým norám. Od roku 1922, kdy vznikla Československá společnost normalizační, potom národní technické normy nesou písmenné označení ČSN.

Technická normalizace dnes Definice pojmu technická normalizace je uvedena, jak jinak, v technické normě ČSN EN 45020 (01 0101) Normalizace a souvisící činnosti - Všeobecný slovník takto: „Technická normalizace je činnost, kterou se zavádějí ustanovení pro všeobecné a opakované použití, zaměřená na dosažení optimálního stupně uspořádání v dané souvislosti s ohledem na aktuální nebo potenciální problémy (Důležitým přínosem technické normalizace je zlepšení vhodnosti výrobků, procesů a služeb pro zamýšlené účely, předcházení překážkám obchodu a usnadnění technické spolupráce.)“ Pojem „Česká technická norma“ je pak v ČR vymezen zákonem č. 22/1997 Sb. o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů, který ve svém § 4 říká, že: „Česká technická norma je dokument schválený pověřenou právnickou osobou (§ 5) pro opakované nebo stálé použití vytvořený podle tohoto zákona a označený písmenným označením ČSN, jehož vydání bylo oznámeno ve Věstníku Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (dále jen „Věstník Úřadu“).“ A dále je zde uvedeno: „Česká technická norma poskytuje pro obecné a opakované používání pravidla, směrnice nebo charakteristiky činností nebo jejich výsledků zaměřené na dosažení optimálního stupně uspořádání ve vymezených souvislostech.“ Státem pověřenou právnickou osobou podle § 5 uvedeného zákona, která je zodpovědná za tvorbou, vydávání a distribuci českých technických norem, jejich změn a zrušení, je od roku 2009 Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví (ÚNMZ). V rámci ÚNMZ pak za příslušné činnosti souvisící s technickou normalizací odpovídá Odbor technické normalizace (OTN).

Přínosy technické normalizace K již zmíněným přínosům technické normalizace jako je zajištění vhodnosti výrobků, procesů a služeb pro zamýšlené účely, předcházení překážkám obchodu a usnadnění technické spolupráce je třeba přidat následující:  Uživatel technické normy má vždy správné a aktuální informace.  Technická norma platí pro všechny bez rozdílu a znamená tak rovnost šancí.  Pokud je například technologický proces v souladu s technickou normu, zvyšuje se jeho efektivita.  Pokud je služba, výrobek nebo technologický proces v souladu s technickou normou, je to prokazatelnou známkou kvality.  Pokud používám technickou normu a pokud se ještě lépe podílím na jejím vzniku, mám náskok před konkurencí.

44


Vydáno 11/2014

Kde získám technickou normu ČSN? Kompletní znění technických norem je možné zakoupit v Informačním centru ÚNMZ ([email protected]), u smluvních prodejců ČSN nebo prostřednictvím služby ČSN online (http://csnonlinefirmy.unmz.cz/, http://csnonline.unmz.cz/), která je hlavním distribučním kanálem ČSN v České republice a kterou aktivně využívá více než 28 tisíc zákazníků.

EN, ISO, původní ČSN Tvorba norem na národní úrovni dnes spočívá jednak v zavádění evropských (ČSN EN) a mezinárodních norem (ČSN ISO, ČSN IEC) a jednak ve zpracovávání původních ČSN. V tomto kontextu je nutno zmínit Evropský výbor pro normalizaci (CEN; www.cen.eu) na evropské úrovni a na mezinárodní úrovni Mezinárodní organizaci pro normalizaci (ISO; www.iso.org). Obě tyto organizace jsou založeny na principu členství Národních normalizačních orgánů (NNO), tzv. národních členů, což jsou subjekty, které zastupují zájmy konkrétních států ve smyslu uplatňování stanovisek založených na konsenzu technické veřejnosti na národní úrovni. V oblasti elektrotechniky působí na evropské úrovni Evropský výbor pro normalizaci v elektrotechnice (CENELEC; www.cenelec.eu) a Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC; www.iec.ch). Obdobným způsobem je samostatně členěna i oblast telekomunikací.

Zajištění tvorby norem prostřednictvím zpracovatelů a CTN ÚNMZ je za ČR jako NNO členem výše zmíněných evropských a mezinárodních normalizačních organizací. Při realizaci účasti na tvorbě a přejímání evropských a mezinárodních norem využívá ÚNMZ služeb externích smluvních partnerů, kterými jsou licencovaná Centra technické normalizace (CTN) a subjekty vystupující jako zpracovatelé mezinárodní spolupráce. V případě tvorby původních ČSN, ať už se jedná o tvorbu nových původních ČSN, revizi stávajících původních ČSN nebo jejich změny či opravy, je tato činnost zajišťována smluvně opět externími zpracovateli, přičemž těžiště v těchto případech tvoří již zmíněná CTN pro příslušný rozsah působnosti.

ČKLOP jako zpracovatel technických norem Jedním ze smluvních partnerů ÚNMZ, kteří zajišťují tvorbu technických norem, je od roku 2013 Česká komora lehkých obvodových plášťů (ČKLOP). Zájmovou oblastí ČKLOP je normalizace základních funkčních požadavků na okna, dveře, vrata, uzávěry, kování a lehké obvodové pláště včetně zásad pro navrhování, provádění, zkoušení, názvosloví a symboliku. V letošním roce ČKLOP dokončila a ÚNMZ vydal novou ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře – Požadavky na zabudování.

Technické normalizační komise a jejich funkce Pro jednotlivé oblasti technické normalizace jsou zřízeny poradní orgány ÚNMZ - technické normalizační komise (TNK), jejichž úkolem je komplexně posuzovat problematiku ve vymezeném oboru jejich působnosti, zaujímat k ní odborná stanoviska a navrhovat příslušná řešení. V těchto oblastech se TNK podílejí na formulaci konsenzuálního národního stanoviska k otázkám projednávaným na národní, evropské a mezinárodní úrovni tak, jak je popsáno výše. Činnost TNK se řídí Statutem TNK (www.unmz.cz, Prostor pro experty, Technické normalizační komise), kde jsou obsažena ustanovení týkající se působnosti, složení a organizace TNK, práv a povinností členů TNK a součinnosti s NNO a dále jednací řád těchto komisí. Vůči technickým komisím na evropské a mezinárodní úrovni plní TNK často úlohu zrcadlových národních komisí. V současnosti pracuje pro ÚNMZ 114 TNK a působí v nich cca 2000 expertů.

Další poradní orgány ÚNMZ v oblasti technické normalizace Vedle TNK působí při ÚNMZ v oblasti technické normalizace další 2 poradní orgány. Je to Rada pro technickou normalizaci (RTN) a Normalizační výbor (NV). Posláním RTN je napomáhat objektivnímu rozvoji technické normalizace a optimálnímu naplňování požadavků v této oblasti vyplývajících z obecně závazných právních předpisů, mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána, z požadavků ministerstev, jiných ústředních správních úřadů a hospodářské sféry. Posláním NV je napomáhat ÚNMZ při plnění úkolů vyplývajících z podmínek členství v evropských a mezinárodních normalizačních organizacích a spoluvytvářet podmínky pro rozvoj technické normalizace na národní úrovni v souladu s požadavky trhu a uživatelů technických norem. NV řeší případné spory vzniklé na úrovni TNK.

Vydáno 11/2014


45

Zapojení ČKLOP do poradních orgánů ÚNMZ Protože jsou členy ČKLOP také špičkoví odborníci v oboru oken, dveří, lehkých obvodových plášťů a dalších souvisících oborů, je logické, že tito odborníci mají možnost podílet se na tvorbě technických norem, a to svým členstvím a aktivním zapojením do činností v některých TNK a prosazovat tak zájmy ostatních členů ČKLOP, tedy zájmy stovek či tisíců zástupců odborné veřejnosti, které ČKLOP sdružuje. Konkrétně se jedná o tyto technické normalizační komise, do kterých jsou jmenování zástupci ČKLOP: TNK 27 - POŽÁRNÍ BEZPEČNOST STAVEB, jejímž rozsahem působnosti je normalizace v oblasti jednotného systému navrhování požární bezpečnosti staveb a zařízení, požárního hodnocení stavebních hmot, výrobků a konstrukcí; TNK 43 - STAVEBNÍ TEPELNÁ TECHNIKA, jejímž rozsahem působnosti je normalizace navrhování budov s ohledem na tepelnou ochranu včetně částečného přenosu tepla tepelně izolačními dílci, instalovaných zařízení budov, zahrnující:  pravidla pro vyjádření odpovídajících vlastností a požadavků,  výpočtové a zkušební metody,  vstupní údaje, včetně klimatických údajů,  působení vlhkosti; TNK 60 - OTVOROVÉ VÝPLNĚ A LEHKÉ OBVODOVÉ PLÁŠTĚ, jejímž rozsahem působnosti je normalizace základních funkčních požadavků na okna, dveře, vrata, uzávěry, kování a lehké obvodové pláště včetně zásad pro navrhování, provádění, zkoušení, názvosloví a symboliku.

46


Vydáno 11/2014

Legislativní požadavky na energetickou náročnost budov se zaměřením na LOP, okna a dveře v okolních státech a jejich vzájemné porovnání Autor: Ing. Jan Bedřich

ČKLOP zadala u společnosti UCEEB zpracování rešerše s názvem „Legislativní požadavky na energetickou náročnost budov se zaměřením na LOP, okna a dveře v okolních státech a jejich vzájemné porovnání“ z hlediska přístupu k posuzování obálky budovy, porovnání požadovaných hodnot a z pohledu dobrovolnosti (doporučení) nebo závaznosti (vymahatelnosti) těchto hodnot s českou legislativou. Rešerše přinese přehled ohledně norem týkajících se energetických parametrů pro otvorové výplně a LOP v okolních zemích. Jedná se o státy SK, DE, AT, PL, GB, DK, FR, tedy státy v nejbližším okolí ČR a státy ve stejném klimatickém pásu. Rešerše přinese vzájemné porovnání požadavků na výplně otvorů a LOP, případně porovnání přístupu k posuzování obálky budov z hlediska spotřeby energie ve vybraných zemích a v České republice. Výstupem rešerše bude přehled jednotlivých požadavků vytipovaných států v tabulkové podobě a jejich závaznost pro stavebníka, tedy míra doporučení nebo povinnost. Rešerše bude obsahovat:  Požadavky Evropské unie – Nařízení Evropské komise  Přístup vybraných států k implementaci nařízení  Právní status národních norem (legislativních, technických), kalkulace nákladově optimální úrovně (je zohledněna nebo není součástí normy)  Analýza a porovnání metod posuzování energetické náročnosti budov - Základní kritéria - Vstupní údaje - Rozdílné budovy - Požadované výstupy - Nákladově optimální řešení  Vliv výplní otvorů a lehkých obvodových plášťů a jejich parametrů (tepelná izolace, stínění) na celkový výsledek  Analýza Rešerše poskytne členům ČKLOP tyto informace:  Ucelený přehled energetických požadavků na LOP, okna a dveře v určených státech tak, aby se tento přehled stal možným výchozím podkladem pro exportní aktivity členů ČKLOP. Rešerše bude obsahovat přehled závazných a nezávazných požadavků na tyto vyspecifikované stavební konstrukce:  Lehké obvodové pláště  Okna  Dveře  Světlíky Rešerše bude zaměřena na tyto požadavky:  Součinitel prostupu tepla  Kondenzace vodních par a povrchové teploty  Přehled požadavků na celou budovu, přehled, jak do výpočtu vstupují zkoumané konstrukce, jak jsou definovány referenční budovy atd.  Uhlíková stopa budovy Součástí tištěné podoby díla budou i veškeré legislativní, normové a jiné obdobné podklady zakoupené autorem v zahraničí pro účely zpracování rešerše a tyto dokumenty budou součástí díla podle této smlouvy. Zpracovaná rešerše je dostupná pouze pro členy ČKLOP.

Vydáno 11/2014


47

Větrání, výměna a přívod vzduchu Vliv těsných oken na vnitřní prostředí rekonstruovaných budov a novostaveb - Výměna vzduchu v místnostech, přívod vzduchu k plynovým spotřebičům - Nedostatky Autor: Ing. Čestmír Jandl, GEALAN Fensters-Systeme GmbH

Úvod Problematika provětrávání pobytových místností a přívodu vzduchu pro plynové spotřebiče je velmi diskutovaným problémem dnešní doby, což lze detekovat podle zvýšené četnosti dotazů tohoto typu. Nejednou je možné se setkat se zcela nesmyslnými kombinacemi požadavků na okna ve vztahu k větrání, hluku, součiniteli prostupu tepla Uw atd., které byly vydány projektanty a následně využity jako podklady pro veřejné soutěže (!). Na druhé straně je potřeba říci, že určitý chaos do problematiky vnesla tepelně-technická norma pro okna ČSN 73 0540 před revizí v roce 2011, dále vyhláška č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, aplikací §26, odst. 3 před revizí v roce 2012, ale také chybné údaje v TPG 704 01 před revizí v roce 2013, zejména Příloha 11, kde se vypočítává množství vzduchu pro plynové spotřebiče vyříznutím těsnění po obvodu funkční spáry okna. Nejenže v takovémto případě okno okamžitě ztrácí tepelně-technické vlastnosti, ale také ztrácí parametr odolnosti proti zatékání, který výrobce okna deklaroval dle ČSN EN 14 351-1+A1 a samozřejmě i hlukové parametry dle požadavků v ČSN 73 0532. Vycházíme-li z hygienických požadavků, je kvalita vnitřního prostředí budov popsána souhrnem fyzikálních, chemických a biologických ukazatelů a měla by být zaručena dodržením stanovených limitů na jednotlivé faktory tak, aby bylo vyloučeno zdravotní riziko pro člověka, nebo vymezeno alespoň „přijatelné riziko“ tam, kde působení škodlivin je bezprahové a žádné „bezpečné limity“ stanovit nelze. Opatření, které dodržení těchto limitů zajistí, je dostatečné větrání – vznikající „škodliviny“ jsou z prostředí odvedeny, nebo alespoň je jejich koncentrace snížena na přípustnou hodnotu nepoškozující zdraví člověka. Přestože větrání je opatření energeticky značně náročné a v současném trendu šetření energií se hledají všechny možné cesty úspor, je nutné zdůraznit, že hygienické a provozní požadavky (tedy i větrání) musí být vždy nadřazeny požadavkům energetickým. Intenzita větrání v obytných budovách je při současném trendu energeticky úsporného bydlení velmi diskutovanou veličinou. Situaci komplikovaly chybějící a nepřesné požadavky v zákonných předpisech a technických normách. Přesto, že byla vyvinuta velká snaha o zlepšení jak v legislativní, tak normotvorné oblasti (viz např. výše jmenované revize), přesto se doposud v mnoha případech objevují požadavky na otvorové výplně a zejména pak návrhy řešení z hlediska větrání nebo přísunu vzduchu pro plynové spotřebiče, nemající oporu v současné úrovni techniky ani platných předpisů.

Větrání a výměna vzduchu 1. V obytných místnostech Základním prostředkem k zajištění požadované kvality vzduchu ve vnitřním prostředí je větrání, které má zásadní vliv na zdraví a pohodu přítomných osob. V souvislosti s rostoucí cenou energií je v současné době, při výstavbě obytných budov, kladen důraz především na tepelně technické vlastnosti stavebních konstrukcí. Na výplně otvorů (okna, dveře) jsou navíc kladeny velmi vysoké nároky z hlediska neprůvzdušnosti. V důsledku těchto skutečností nelze přirozené větrání infiltrací okenními spárami a netěsnostmi v obvodovém plášti použít pro trvalé větrání budov s novými a rekonstruovanými okny. Nežádoucím důsledkem instalace nových těsných oken je často nedostatečné větrání obytných prostor s negativními dopady, jakými jsou například vyšší koncentrace škodlivin ve vnitřním prostředí, nebo zvýšená vlhkost. To pak může vést ke zvýšení rizika výskytu plísní a tím výraznému narušení hygienických podmínek vnitřního prostředí stavby. Tak např. ve zprávě Německé spolkové vlády z roku 1995 je uvedeno, že po výměně oken souvisí 12,7 % všech poruch na stavbě s plísněmi. Stejně tak Universita v Jeně při svých výzkumech z roku 2003 deklarovala, že 21,9 % všech bytů v Německu je ohroženo nadměrnou vlhkosti s možností budoucího vzniku plísní. Proč jsou náhle tak velké problémy s plísněmi? Problém rosení v obytných domech nebyl v minulosti tolik známý. Dříve používaná okna nebyla totiž tak těsná jako dnešním okno a proudění vzduchu přes spáry kladla jen nepatrný odpor, neboť průběžné utěsnění po obvodě funkční spáry v podstatě neexistovalo. Tato okna měla součinitel průvzdušnosti spár, hodnotu „a“, asi 5 m3/hm při tlakovém spádu 10 Pa, což znamená, že běžným oknem byl vyměněn objem vzduchu cca 15 – 20 m3/h – a přitom toto okno bylo pokládáno za těsné! Dnešním okna mají tento parametr hluboko pod touto hodnotou, kdy a < 0,1 m3/hm . Je to v důsledku zpřísňujících se požadavků na tepelně-technické parametry oken, kdy hodnota součinitele prostupu tepla okna se změnila z hodnoty Uw = 3,7 W/m2K v roce 1977, tedy těsně po první ropné krizi v roce 1973, na dnešní hodnotu Uw = 1,5 W/m2K , tedy téměř na 40% hodnoty z roku 1977! Z tohoto popisu je patrno, že přes okenní spáry prakticky nemůže žádné samočinné větrání fungovat, neboť zvýšená infiltrace přes funkční spáru okna logicky nemůže šetřit energii. V tomto důsledku pak vznikl úplně nový problém - vlhkost. Ta se projevuje jako kondenzace vodních par na oknech, příp. vznikem plísní, poruch staveb a zhoršení vnitřního klimatu budov. A tím nastupuje požadavek správného větrání, kdy se musí zajistit, aby se teplý vlhký vzduch z místnosti vyměnil za chladný suchý vzduch zvenku.

48


Vydáno 11/2014

Co se týká větrání, tak to je důležitou součástí každodenního života v obytném prostředí, která se významnou měrou podílí na dosažení optimální kvality vnitřního vzduchu. V obytném prostředí se vyskytuje celá řada škodlivin, které svým působením mohou mít negativní vliv na pohodu člověka a lidské zdraví. Tyto negativní účinky se mohou projevovat bolestí hlavy, podrážděním očí a sliznic, ale u některých již byla prokázána i jejich karcinogenita Mezi typické škodliviny v obytném prostředí patří CO2, vodní pára, ftaláty a těkavé organické látky, formaldehyd aj.. Metodika přístupu k řešení problematiky přívodu a výměny vzduch se v současnosti, jak lze vypozorovat ze zadávacích podmínek výběrových řízení, dopouští zásadních chyb a omylů, ať se již jedná o oblast předpisů nebo technických požadavků na výrobky. Typickým příkladem jsou požadavky: a) z oblasti legislativy a norem Zde je nejčastěji zmiňována vyhláška č. 268/2009 Sb., a to bohužel i v jejím původním znění z roku 2009. V roce 2012 však byla vydána revize této vyhlášky č. 20/2012 Sb., která zásadně mění přístup k požadavku na větrání místností. Z §26, odst. 2 i odst. 3 byla úplně vypuštěna věta o zajištění výměny vzduchu otvorovými výplněmi. Byl upraven §11, odst. 5, který vznáší požadavky na větrání, nikoliv však na otvorové výplně, nýbrž na stavbu (projekt) jako celek. Tedy v žádném případě zde nejsou uvedeny požadavky na otvorové výplně ve vztahu k zajištění výměny vzduchu. Nově je zmírněn požadavek na hodnotu koncentrace CO2 a to na max. přípustnou hodnotu 1500 ppm na rozdíl od hodnoty 1000 ppm uvedenou v původní vyhlášce, a je uveden přímo jako ukazatel kvality vnitřního prostředí. Problematicky se již ale jeví ustanovení §18 odst. 6 vyhlášky č. 343/2009 Sb., o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých (platí pro vzdělávací zařízení) kde je uvedeno: (6) Přirozené větrání musí být v případě těsných oken zajištěno systémy mikroventilace nebo větracími štěrbinami. Ani jedno z těchto navrhovaných řešení nemůže samo o sobě – nebo alespoň tak, jak je požadováno ve výběrových řízeních – splnit požadavky norem na větrání, vysvětlení viz část B.1.b níže. Co se týká právě norem, které se zabývají větráním, tak těmi stěžejními, které bývají aplikovány na otvorové výplně, jsou: ČSN 73 0540-2: tato norma v platném znění z roku 2011 v žádném ze svých ustanovení nedeklaruje požadavky na otvorové výplně z hlediska výměny vzduchu nebo intenzity větrání, pouze požadavky na budovu jako celek jako podklad k provedení projektu. Tento závěr byl konzultován s jedním z autorů normy (Ing. Jiří Šála, CSc.), který potvrdil, že uvedené požadavky na okna z hlediska větrání nebyly dokonce ani v předchozích verzích z roku 2007 nebo 2002. ČSN EN 15 665 + Z1: norma se týká obytných budov. Transparentně však vyjádřila vztah mezi nově konstruovanými okny s vysokými požadavky na součinitel prostupu tepla a požadavky na větrání, když několikrát ve svém textu zmiňuje nemožnost zajištění větrání infiltrací – tak např. Kap. NA.1 Kap. NA.3

Systémy větrání obytných budov, POZNÁMKA: 1. Větrání infiltrací spárami oken pro budovy s novými a rekonstruovanými okny nelze použít….. Požadavky na koncepci větrání, POZNÁMKA: Přívod vzduchu spárami oken pro budovy s novými a rekonstruovanými okny nelze použít.

ČSN EN 14 351-1+A1: V odst. 4.14. se zabývá metodikou vyhodnocení zkoušek průvzdušnosti s odkazem na platné normy. V odst. 4.18 Větrání se zabývá zařízením pro výměnu vzduchu zabudovanému do okna a žádá deklaraci průtokové množství vzduchu při rozdílu tlaku 4, 8, 10 a 20 Pa (mimochodem, jako jediná z výše uvedených norem!). V Tabulce 1 pak klasifikuje vlastnosti oken podle ČSN EN 12 207 na známé třídy 1 až 4. Tedy ani v této normě nejsou definovány požadavky na otvorové výplně z hlediska zajištění výměny vzduchu. Závěrem lze konstatovat, že v žádném existujícím platném předpisu – ať již v normě nebo legislativě – není vznesen jakýkoliv požadavek na zabezpečení větrání místností, výměny vzduchu či intenzitu výměny vzduchu prostřednictvím otvorové výplně. Tyto požadavky musí být zajištěny již ve fázi projektu (viz vyhláška č. 499/2006 Sb. ve znění novely č. 62/2013 Sb. o dokumentaci staveb) a to opatřením, které není součástí otvorových výplní nebo – pokud je použito větracích klapek – musí být řešeno v kontextu technických požadavků na správnou funkci klapek (viz část B.1.b.) b) z oblasti technických vlastností Jak již bylo uvedeno, ve vyhlášce č. 343/2009 Sb. se objevil termín „mikroventilace“. Co to vlastně je? Mikroventilaci lze definovat jako takový stav otvorové výplně (okna), kdy okenní křídlo je uzavřeno a v této poloze fixováno, ale není „dotlačeno“ k těsnícím profilům. Jednotlivé polohy křídla lze popsat následujícím obrázkem

Vydáno 11/2014


49

Základním principem je, že různé poloze kliky odpovídá různá pozice křídla vůči rámu, tedy i jiné dotěsnění křídla k rámu a tím dochází k jiným velikostem (plochám) průřezů otvoru, kterým může proudit vzduch přes okno.

otevřené okno

ventilace – okno sklopeno

mikroventilace

Z tohoto důvodu nelze definovat množství přiváděného vzduchu přes okno a také žádný výrobce nemá pro tento způsob provedené zkoušky – ani by to nemělo smysl, neboť nelze přesně určit za provozu polohu kliky a tím i velikost otevřeného průřezu! Každopádně vážné nebezpečí mikroventilace tkví v tom, že by se tímto způsobem větralo i v zimě – tedy stálý přívod studeného vzduchu do interiéru – což může vyvolat respirační onemocnění osob, velké tepelné ztráty a namrzání vlhkosti na otvorové výplni. V takovémto případě se samozřejmě nedá mluvit o nízkých součinitelích prostupu tepla otvorové výplně, ani o nízkoenergetických budovách, pasívních domech či budovách s téměř nulovou spotřebou energie. Z technického hlediska proto mikroventilace nemůže být základním řešením pro větrání budov, ale jen omezeným, lokálním, přivětrávacím systémem. Dále je ve vyhlášce č. 343/2009 Sb. o hygienických požadavcích na prostory a provoz zařízení a provozoven pro výchovu a vzdělávání dětí a mladistvých uveden termín „větrací štěrbina“. Pro oblast větrání jsou v praxi často pro tento termín uváděny dva systémy: upravené těsnění na vnitřní horní nebo boční straně falce křídla částečným vyřezáním nebo nahrazením tzv. perforovaným těsněním. Ani tento způsob nemůže dostatečně zabezpečit požadavky hygienicky nutného množství přiváděného vzduchu, což lze doložit provedenou zkouškou ve zkušebně CSI a.s. Zlín. Byla vyrobena dvě okna, jedno s vyřezaným těsněním (vz. č. 2-497/10a), druhé s perforovaným těsněním (vz. č. 3-497/10a).

50


Vydáno 11/2014

V obou případech není dosaženo požadovaných průtoků vzduchu pro zajištění větrání, pouze se okna přeřadila z původní třídy průvzdušnosti 4 na třídu průvzdušnosti 2 v případě vyřezání těsnění (viz následující tabulka), Průvzdušnost vztažená na délku spáry (m3/h.m) Zkušební tlak v Pa Vz.č.

2

3

5

6

8

10

14

25

30

40

50

2- (+) tlak

0,86

1,33

1,78

1,97

2,29

2,61

3,13

3,77

4,59

5,32

5,97

2- (-) tlak

0,92

1,18

1,59

1,73

2,02

2,32

2,79

3,42

4,28

4,99

5,61

průměr

0,89

1,26

1,69

1,85

2,14

2,47

2,96

3,60

4,43

5,17

5,79

nebo na třídu průvzdušnosti 3 v případě perforovaného těsnění (viz následující tabulka). Průvzdušnost vztažená na délku spáry (m3/h.m) Zkušební tlak v Pa Vz.č.

2

3

5

6

8

10

14

25

30

40

50

3- (+) tlak

0,08

0,10

0,15

0,16

0,20

0,23

0,28

0,34

0,43

0,52

0,58

3- (-) tlak

0,00

0,00

0,00

0,06

0,11

0,17

0,22

0,28

0,39

0,47

0,53

průměr

0,04

0,05

0,08

0,11

0,16

0,20

0,25

0,31

0,41

0,50

0,56

větrací klapky umístěné nad okenním křídlem nebo nad okenním rámem, a to jak v provedení pro plastová okna větrací klapka nad křídlem

Vydáno 11/2014


větrací klapka nad rámem

51

tak i pro hliníková okna nebo okna s akustickým útlumem

Obdobným způsobem se mohou aplikovat větrací klapky i v dřevěných nebo ocelových oknech. Zásadním problémem aplikace větracích klapek do otvorových výplní, kromě nutnosti pro takové okno provést nové zkoušky počátečního typu (ITT) a změření součinitele prostupu tepla, je však nutnost zajištění jejich funkčnosti. Tuto funkčnost zajistíme trvalým tlakovým spádem mezi interiérem a exteriérem. Tento tlakový spád stanovuje: 1) jednak ČSN EN 15 665 + Z1, kde je uvedena možnost aplikace větracích štěrbin (větracích klapek) pouze při současném vytvoření tlakového spádu – viz následující text: Požadavky na větrání obytných budov v ČR Tato příloha stanovuje požadavky na větrání obytných budov - rodinných a bytových domů. NA.1 Systémy větrání obytných budov Pro větrání obytných budov lze použít následující větrací systémy: - přívod venkovního vzduchu podtlakem větracími otvory, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů, nebo umístěny v obvodových stěnách, v kombinaci s nuceným odvodem vzduchu z hygienického zázemí a kuchyně (nucené podtlakové větrání), - přívod venkovního vzduchu podtlakem větracími otvory, které jsou integrovány do výplní stavebních otvorů, nebo umístěny v obvodových stěnách se střídavým režimem přirozeného a nuceného odvodu vzduchu - kombinace přirozeného a nuceného větrání k zajištění minimální spotřeby energie (hybridní větrání), - přívod ohřívaného venkovního vzduchu a odvod vzduchu větrací jednotkou (nucené rovnotlaké větrání), případně se zpětným získáváním tepla (ZZT). 2) jednak ji uvádějí samotní výrobci nebo prodejci větracích klapek, když v technické dokumentaci uvádějí množství přiváděného vzduchu přes větrací klapku vždy při různém tlakovém spádu (4 Pa, 10 Pa ale i 50 Pa!). Bohužel již tato informace není brána v potaz při aplikaci větracích klapek a klapky tak nemohou v praxi splnit své technické parametry, neboť chybí ten základní – tlaková spád. Problém bývá i s akustikou, kdy téměř všichni dodavatelé klapek uvádějí pro akustické parametry tzv. normalizovaný rozdíl hladin (někdy je používán výraz akustický útlum), označený písmenem Dn, ale všechny projekty požadují tzv. vzduchovou neprůzvučnost, označenou písmenem Rw, Rozdíl je v systému výpočtu, kdy

S = plocha otvoru, kde je zkoušen prvek

A0 = referenční plocha (ve zkušebnách = 10 m2)

Je nutné si uvědomit, že rozdíl činí až 7 dB ve prospěch Dn! Z důvodu nezajištění trvalého tlakového spádu v obytných domech nelze větrací klapky použít pro větrání místností.

2.

V objektech pro vzdělávání

Obecná problematika větrání je v zařízení pro vzdělávání stejná jako u obytných budov, s tím rozdílem, že pro tuto oblast platí zmíněná vyhláška č. 343/2009 Sb. s nevhodně definovaným §18 odst. 6 o mikroventilaci a větracích štěrbinách. Vysvětlení bylo podáno v bodě B.1. a je platné i pro tuto oblast. Zde však lze považovat situaci za daleko vážnější, neboť ve třídách je koncentrován daleko větší počet osob (dětí, studentů), než je obvyklé v běžných domácnostech.

52


Vydáno 11/2014

V mnoha případech při výběrových řízeních uchazeč proto, aby si zajistil zakázku bez ohledu na dopad na zdraví dětí, uvádí v nabídce, že zajistí větrání při „smluvním přetlaku (tlakovém spádu) 50 Pa“. Tato argumentace je nehoráznost, hraničící s podvodným jednáním, neboť v žádné projektové ani zadávací dokumentaci veřejných zakázek pro základní, mateřské a stření školy, není parametr „smluvní přetlak“ uveden. Není to ani „terminus-technicus“, který by se v odborné veřejnosti nebo literatuře používal. Je potřeba si uvědomit, co tlakový spád 50 Pa znamená: Ze známého vzorce pro tlak větru se dá určit jeho rychlost

qb = 0,5 . ϱ . vb2, z čehož plyne že

tedy že při tlakovém spádu 50 Pa je rychlost proudění vzduchu více jak 30 km/h. Podle Beaufortovy stupnice síly větru platí: Stupeň

Vítr

Uzly

km.h-1

Na souši

Hladina moře

Výška vln v metrech

5

čerstvý vítr

17 - 21

29 - 39

listnaté keře se začínají hýbat

nad vlnami vodní tříšť

1,2 - 2,4

tedy že při průměrné rychlosti proudění 30 km/h jde o stupeň síly větru 5 – čerstvý vítr, kdy se listnaté keře začínají ohýbat, a nad vodními vlnami vzniká tříšť! No a v této „pohodě“ mají sedět žáci a studenti bez hnutí cca 45 minut. Za finančních dotací Operačního fondu životního prostředí bylo rekonstruováno formou zateplení venkovních stěn a výměnou oken cca 4500 škol v ČR. Odhadem cca 80-90 % těchto zařízení neřeší problematiku větrání ve třídách vůbec, nebo pomocí již výše zmiňovaných větracích štěrbin nebo mikroventilace. Nejvíce zarážejícím aspektem je fakt, že Ministerstvo životního prostředí prostřednictvím Státního fondu životního prostředí nechalo zpracovat projekt o větrání v objektech pro vzdělávání, které vydalo v lednu roku 2010 pod názvem „Nucené větrání s možností rekuperace odpadního tepla v objektech pro vzdělávání“ jako metodický pokyn při zpracování projektů (viz níže).

Vydáno 11/2014


53

V této publikaci se na straně 19 uvádí:

Takže nejen že nelze zajistit funkční větrání přirozeným větráním okny, ale měl by být vytvořen nucený systém s rekuperací s možností doplnění přirozeným větráním okny. Že tento úkol – projekt - nemůže zvládnout dodavatel oken, ale pouze odborný projektant, je i podle této publikace nasnadě. Jedním z posledních kroků Státního zdravotního ústavu (SZÚ) bylo v roce 2014 vydání letáku, distribuovaného na hygienické stanice o významu větrání ve školách. I zde je uvedeno upozornění na nucené větrání: „Pokud je účelem výměny oken úspora energie, resp. nákladů na provoz, pak nezbytným prvkem takového řešení je nucené větrání se zpětným získáváním tepla.“ Je tu i upozornění na možnost zajištění přirozeného větrání otevřeným oknem, nikoliv však již štěrbinami nebo mikrovenilací.

54


Vydáno 11/2014

Přívod vzduchu pro plynové spotřebiče Tuto specifickou část větrání řeší předpis TPG 704 01 - Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách. Jak již zkratka napovídá, není to norma, ale technické pravidlo – G (Gas-plyn). Technická pravidla – podle definice ÚNMZ - by měla vždy vycházet z ustálených výsledků vědy, techniky a praxe a současně by měla být zaměřena na podporu optimálních společenských přínosů. Mohou být v případě potřeby vypracovávána pro doplnění předpisových základen oborů s tím, že jejich postavení je obdobné jako u českých technických norem. Vydávána mohou být pouze jako nezávazné technické dokumenty. TPG 704 01 je všeobecně uznávaný předpis a využíván jako hlavní při posuzování a revizích připojení plynových spotřebičů. Podle tohoto předpisu se plynové spotřebiče kategorizují do 3 tříd:

Provedení A: Odebírají vzduch pro spalování z prostoru, ve kterém jsou umístěny a produkty spalování odcházejí do těže místnosti

Provedení B: Odebírají vzduch pro spalování z prostoru, ve kterém jsou umístěny a produkty spalování jsou odváděny spalinovou cestou do ovzduší

Provedení C: Vzduch pro spalování si přisávají z venkovního prostoru a spaliny jsou odváděny tamtéž

Verze TPG 704 01 z roku 2008 však nesprávně definovala možnosti přívodu vzduchu pro plynové spotřebiče zejména typu B, což mj. vyvolalo revizi předpisu, která byla schválena jako Změna Z1 s platností od 1. 8. 2013. Změna byla vydána jako konsolidované - tedy úplné - znění předpisu, což jednoznačně posiluje význam revizního procesu. Revize byla nutná zejména z důvodu chybné úvahy o účinku infiltrace zavřeným oknem, kdy při výpočtu v Příloze 10 a 11 původního předpisu je použita tabulková hodnota iLv z ČSN 73 0540-2:2007, která je však opravdu jen tabulkovou hodnotou. Skutečná okna mají iLv naměřené v renomovaných zkušebnách v řádově nižších hodnotách, kdy např. okna mají dle měřícího protokolu naměřenou skutečnou hodnotu iLv = 0,04.10-4 m3/s.m.Pa0,67, přičemž při výpočtu v Př. 11 TPG 704 01 se počítá s hodnotou iLv = 0,1 až 0,4.10-4 m3/s.m.Pa0,67! Výpočet potřebného množství vzduchu je tak nedostatečný, neboť skutečná infiltrace je 10x menší, než uvažuje výpočet. Dalším problémem byl předpis tzv. úpravy obvodového dorazového těsnění oken a to jeho odstraněním (vyřezáním). Nejenže v takovémto případě okno okamžitě ztrácí tepelně-technické vlastnosti, ale ztrácí parametr odolnosti proti zatékání, který výrobce okna deklaroval dle ČSN EN 14 351-1+A1 a samozřejmě i hlukové parametry dle požadavků v ČSN 73 0532. Navíc se v uvedené příloze uvádí parametr „perforované“ těsnění, přičemž není vůbec jasné, jakou konstrukční úpravu těsnění slovem „perforace“ měli tvůrci přílohy na mysli. Použije-li se těsnění s otvory v těsnění průměru cca 3 mm a roztečí cca 30 mm (které se často nazývá právě jako perforované), pak jednoduchým výpočtem zjistíme, že pro požadovaný přívod vzduchu pro plynové spotřebiče musí vnější vítr dosahovat rychlosti cca 100 km/hod, aby bylo dosaženo požadovaného objemu vzduchu pro plynové spotřebiče. Nehledě na fakt, že žádné okno nebylo v takové úpravě zkoušeno u autorizovaných zkušeben, neboť by neprošlo na průvzdušnost do vícepodlažních budov. O změnách parametrů průvzdušnosti otvorových výplní aplikací úprav obvodového těsnění bylo pojednáno v kapitole B, kde bylo vyhodnoceno jako nedostatečné. Technická pravidla reagují na změny obecně závazných předpisů, českých technických norem (ČSN EN 1775:2008) a v neposlední řadě na poznatky z používání původních TPG 704 01 s důrazem na problematiku přívodu potřebného spalovacího vzduchu pro plynové spotřebiče a na jejich umisťování. Nově jsou stanoveny základní technické předpoklady pro správnou instalaci a používání odběrných plynových zařízení v návaznosti na v současné době často prováděné rekonstrukce a stavební úpravy bytového fondu. Důraz je kladen na bezpečný a spolehlivý provoz odběrného plynového zařízení. Zásadní změnou je nový pohled na průvzdušnost oken a dveří. U nově instalovaných oken s dorazovým nebo středovým těsněním, např. plastových oken nebo dřevěných eurooken, se nově neuvažuje s průvzdušností a pro přívod spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení B jsou stanoveny nové zásady – zřízení samostatných větracích otvorů nebo větracího potrubí. Pro správné navržení a kontrolu přívodu spalovacího vzduchu samostatnými větracími otvory či potrubím, jsou nově v přílohách těchto pravidel uvedeny grafy závislosti průtoku vzduchu na průřezové ploše otvoru nebo potrubí. Z toho jednoznačně plyne velmi obezřetné použití tzv. větracích klapek, ať již systém GECCO, Bristec nebo Renson atd. Zásadně se totiž množství přiváděného vzduchu posuzuje při tlakovém rozdílu Δp = 4 Pa! Tento parametr je nutné v dalším přísně hlídat, vždyť jde o lidské životy!

Vydáno 11/2014


55

Průlomovým se pak jeví zařazení nového odstavce 8.1.6 a 8.1.7, ve kterých se mj. uvádí: 8.1.6 Pokud se provádějí stavební úpravy (např. výměna oken, změna větrání), při kterých se mění přívod spalovacího vzduchu, výměna vzduchu v místnosti nebo objem prostoru pro plynový spotřebič v provedení A nebo B, popř. se instaluje nový spotřebič v provedení A nebo B, musí osoba uvedená v 8.1.7 zajistit provedení: a) přepočtu objemu prostoru, průtoku vzduchu a potřebného množství spalovacího vzduchu pro spotřebiče v provedení A, B podle požadavků pro jednotlivá provedení spotřebičů uvedených v kapitolách 9 a 10; ……………. Pokud se při přepočtu prokáže, že objem prostoru, výměna vzduchu nebo množství spalovacího vzduchu neodpovídá požadavkům těchto pravidel, musí se provést úpravy, kterými se tyto požadavky zajistí. Výměna vzduchu a/nebo potřebné množství spalovacího vzduchu musí vždy odpovídat požadavkům kapitol 9 a 10. Přepočet nebo ověření nepřípustného podtlaku provádí kvalifikovaná osoba, např. revizní technik plynových zařízení, revizní technik spalinových cest, projektant s autorizací v oboru technika prostředí staveb nebo soudní znalec v příslušném oboru. A dále se v odst. 8.1.7 uvádí: 8.1.7 Za užívání plynového spotřebiče odpovídá vlastník spotřebiče, pokud se této odpovědnosti nezprostí jejím prokazatelným přenesením na uživatele např. smlouvou o pronájmu nebo předáním do osobního užívání podle Přílohy 13. Takže – již se nemůže odpovědnost za přívod vzduchu pro plynové spotřebiče po nebo před výměnou oken přenášet na dodavatele oken, ale musí být provedena odbornou osobou a odpovídá za to majitel plynového spotřebiče. Výjimku, kdy lze uvažovat s průvzdušností oken, lze aplikovat pouze podle definice v bodě 1.7: 1.7 Při rekonstrukcích a opravách a při výměnách plynových spotřebičů se postupuje následovně: a) ustanovení týkající se provedení plynovodu a jeho zkoušení se aplikují plně; b) ustanovení týkající se vedení (trasy) plynovodu a umisťování plynových spotřebičů se aplikují přiměřeně při vyhodnocení možných rizik, viz též 8.1.6. Ve stávajících budovách s dřevěnými nebo kovovými okny nebo dveřmi, která nejsou ve spárách po obvodě opatřena dorazovým nebo středovým těsněním, je možné uvažovat s průtokem vzduchu přiváděného průvzdušností z venkovního prostoru stanoveným podle Přílohy 10 část 1. Pokud není možnost jiného stanovení průvzdušnosti části stávající budovy (prostoru propojeného s prostorem s plynovým spotřebičem), je možné provést odhad těsnosti obálky této části budovy na základě měření podtlakovou metodou podle Přílohy 11. V příloze 10, části 1, tabulce 12 je pak uvedeno: Tabulka 12 - Průvzdušnost otvorových výplní na 1 m délky spár, které nejsou ve spárech po obvodě opatřeny dorazovým nebo středovým těsněním, podle druhu oken a dveří Průvzdušnost na 1m délky spár qi [m3.h-1.m-1]

Konstrukce Okna dřevěná jednoduchá

1,73

Okna dřevěná zdvojená

1,27

Okna dřevěná dvojitá (špaletová)

1,09

Okna kovová jednoduchá

0,82

Okna kovová zdvojená

0,82

Okna kovová dvojitá (špaletová)

0,63

Dveře venkovní domovní

3,28

Balkonové dveře venkovní

Jako u odpovídající konstrukce oken

Poznámka: Průvzdušnost na 1 m délky spáry je v Tabulce 12 stanovena při tlakovém rozdílu mezi venkovním a vnitřním prostorem Δp = 4 Pa. A v Příloze 11 jsou pak uvedeny aplikační podmínky tzv. blower-door testu jako odhad těsnosti obálky budovy na základě měření podtlakovou metodou. Závěrem lze konstatovat, že revize TPG 704 01 s platností od 1.8.2013 totálně vyloučila z možností pro přívod vzduchu pro plynové spotřebiče:  použití infiltrace oken;  úpravy těsnění oken;  vyřezáním;  tvarováním (vroubkování, odchlipování atd.). a jednoznačně přenesla odpovědnost za vyhodnocení změny podmínek výměny vzduchu po výměně oken na vlastníka objektu!

56


Vydáno 11/2014

Rosení Uživatelé pobytových místností si stále častěji stěžují na kondenzaci vody na oknech a sklech. Znepokojivá je především ta skutečnost, že tato kondenzace může vést k tvorbě plísní na oknech a okenních rámech. V situacích, kdy dochází ke kondenzaci a tvorbě plísní, vždy existuje několik možných příčin a vždy je možné volat k odpovědnosti několik osob. Příčiny i odpovědné osoby je tudíž zapotřebí vždy zjistit, a to individuálně pro každý případ. Zákonné a normativní požadavky týkající se analýzy kondenzace a tvorby plísní jsou poněkud nejednoznačné a lze je vykládat různými způsoby. Rozsah, ve kterém na površích dochází ke kondenzaci, je v zásadě dán:  absolutním obsahem vody ve vnitřním vzduchu (parciálním tlakem vodní páry) a  teplotou povrchu stavebního komponentu. Jakmile teplota povrchu dosáhne nebo poklesne pod rosný bod vzduchu v interiéru, dojde k výskytu kondenzace. Obě tyto proměnné se dramaticky mění: absolutní obsah vody se vnitřním vzduchu se v průběhu dne mění s tím, jak je vlhkost uvolňována (například při vaření) a odváděna (například větráním). Teploty povrchů se mění v závislosti na teplotě venkovního vzduchu, množství tepla přenášeného konvekcí a také podle toho, jak je řešena tepelná izolace. Navíc se mění v čase a v závislosti na poloze. Plíseň se začne tvořit ihned, jakmile je k dispozici dostatečná vlhkost a dostatek živin. Již několik let je známo, že vlhkost nemusí být přítomna ve formě kapalné vody: plíseň může růst i bez vody, jestliže relativní vlhkost okolního vzduchu je alespoň 80 %. Živiny mohou pocházet z organických materiálů, jako jsou například tapety z dřevité hmoty nebo tenká vrstva prachu. Výskyt plísně je obvykle následkem dlouhodobého výskytu kondenzace. Větrání má nezanedbatelný vliv na vznik kondenzace a případných plísní. Každopádně aplikace větracích klapek může jen snížit riziko vzniku kondenzace, nikoliv je plně odstranit. Pro spolehlivé vyloučení vzniku kondenzace a případných plísní je nutná kombinace nejlépe nuceného větrání (pokud se osvědčí, lze nahradit větracími klapkami) v kombinaci s vyloučením atributů nevhodné instalace otvorových výplní, jak je popsáno v ČSN 74 6077, informativní Příloha B.

Návrhy řešení (výběr) Korektních řešení – bez obcházení norem a předpisů a bez uvádění zavádějících a nepravdivých informací – je stále na trhu spousta podle stávající úrovně techniky. Systém 1 Prostřednictvím příslušných senzorů je průtok vzduchu regulován podle emisí CO2, resp. vlhkosti vzduchu, minimální hlukové zatížení v hodnotě ≤ 26 dB (A), účinnost rekuperace 45 %

Systém 2 Integrovaný výměník s vysokou účinností až 86 %, čímž sníží energetické ztráty na minimum.

Vydáno 11/2014


57

Systém 3 Účinnost rekuperace až 82 %, ovládaní ruční nebo automatické podle koncentrace CO2, resp. vlhkosti vzduchu.

 vnější mřížka s ochranou proti hmyzu 

 tepelně izolační prvek (0,038 W/mK)





 vysoce výkonný keramický akumulátor tepla se stupněm tepelné připravenosti (účinnost) 90,6 % podle DIBT

Systém 4 Účinnost až 90 %, regenerace vlhkosti 20 – 30 %

tlumící prstenec

tlumící vložka

 tichý ventilátor v hlukově izolačním obalu  vnitřní díl pro difúzní proudění s pratelným G3 nebo pylovým filtrem

Systém 5 Účinnost výměníku 75 %, regulace podle vlhkosti vzduchu

58


Vydáno 11/2014

Systém 6 Ovládaní ruční nebo automatické podle koncentrace CO2

Samozřejmostí jsou také centrální systémy pro bytové domy nebo velké budovy.

V levé části schéma centrálního systému se společnou větrací jednotkou s rekuperací s regulačními bytovými boxy.

V pravé části schéma decentrálního systému, v každém bytě vlastní větrací jednotka s rekuperací tepla.

Systémů je na trhu daleko víc, tato směrnice však nemá za úkol dokumentovat všechny možnosti, které různí výrobci nabízí, ale jen dokladovat pestrost nabídky technicky relevantních řešení.

Zdroje: Ing. Zuzana Mathauserová. (25. 2 2013). Hygienické požadavky na vnitřní prostředí staveb. Načteno z TZB-info. Ing. Vladimír Zmrhal, P. (30. 1 2012). Požadavky na větrání obytných budov dle ČSN EN 15 665_Z1. Načteno z TZB-info. GEALAN-Praxishandbuch. (2011). Raumlüftung. Praxishandbuch Nr.1 . Ing. Čestmír Jandl. (30. 7 2014). Zateplili školy, teď se tam nedá dýchat; Nová okna, ale starý vzduch. (M. Březinová, Editor) MLADÁ FRONTA DNES , stránky A1, A3. Dipl.-Ing. Martin Heßler, (. (2013). Prevence vzniku kondenzace a plísní. Mezinárodní konference Okna a fasády 2013 (str. 35 až 39). Rosenheim: ift Rosenheim.

Vydáno 11/2014


59

Prevence vzniku kondenzace a plísní Tipy, informační povinnost a vzorové případy ilustrující možnosti prevence škod ve stávajících i nových budovách Dipl.-Ing. (FH) Martin Heßler ift Rosenheim

1

Úvod

Odborné technické centrum ift Rosenheim a jeho pracovníci obsluhující telefonické informační linky zjistili, že uživatelé si i dnes stále často stěžují na kondenzaci vody na oknech a sklech. Znepokojivá je především ta skutečnost, že tato kondenzace může vést k tvorbě plísní na oknech a okenních rámech. V situacích, kdy dochází ke kondenzaci a tvorbě plísní, vždy existuje několik možných příčin a vždy je možné volat k odpovědnosti několik osob. Příčiny i odpovědné osoby je tudíž zapotřebí vždy zjistit, a to individuálně pro každý případ. Zákonné a normativní požadavky týkající se analýzy kondenzace a tvorby plísní jsou poněkud nejednoznačné a lze je vykládat různými způsoby. Různé zúčastněné strany jsou často poměrně rigidní ve svých pohledech: stavební pracovníci často vnímají jako hlavní příčinu problémů s kondenzací a plísněmi způsob, jakým obyvatelé a uživatelé vytápějí a větrají své stavby, či způsob, jakým v budově žijí. Uživatelé na druhé straně trvají na tom, že vše dělají perfektně. Určení skutečných příčin škod je v důsledku toho úkolem soudů, a tudíž především soudních znalců. Jakákoliv reklamace může vyústit až v soudní spor, který obě strany stojí značné množství času a úsilí. V další části se podíváme na hlavní příčiny kondenzace a tvorby plísní, i na to, kdo je v jednotlivých případech odpovědný. Obr. 1 Kondenzace ve spodní části okna v důsledku distančního prvku působícího jako tepelný most a podrobnosti z DIN 4108-2 pokud jde o situace, kdy je kondenzace přijatelná. DIN 4108-2:2013-02 „Kondenzace na oknech a stékání vody jsou přípustné krátkodobě a v malých množstvích za předpokladu, že povrch neabsorbuje vlhkost, a že jsou přijata vhodná opatření k tomu, aby se zabránilo kontaktu se sousedními náchylnými materiály.“

2

Fyzikální příčiny kondenzace

Rozsah, ve kterém na površích dochází ke kondenzaci, je v zásadě dán:  absolutním obsahem vody ve vnitřním vzduchu (parciálním tlakem vodní páry) a  teplotou povrchu stavebního komponentu. Jakmile teplota povrchu dosáhne/poklesne pod rosný bod vzduchu v interiéru, dojde k výskytu kondenzace. Obě tyto proměnné se dramaticky mění: absolutní obsah vody ve vnitřním vzduchu se v průběhu dne mění s tím, jak je vlhkost uvolňována (například při vaření) a odváděna (například větráním). Teploty povrchů se mění v závislosti na teplotě venkovního vzduchu, množství tepla přenášeného konvekcí a také podle toho, jak je řešena tepelná izolace. Navíc se mění v čase a v závislosti na poloze. Plíseň se začne tvořit ihned, jakmile je k dispozici dostatečná vlhkost a dostatek živin. Již několik let je známo, že vlhkost nemusí být přítomna ve formě kapalné vody: plíseň může růst i bez vody, jestliže relativní vlhkost okolního vzduchu je alespoň 80%. Živiny mohou pocházet z organických materiálů, jako jsou například tapety z dřevité hmoty nebo tenká vrstva prachu. Vzhledem k tomu, že výskyt plísně je obvykle následkem dlouhodobého výskytu kondenzace, bude se zbytek tohoto materiálu zabývat kondenzací.

60


Vydáno 11/2014

3

Příznaky rizika kondenzace

Již rychlý pohled na znalecké posudky a rady odborníků z nedávných let ukazuje celou řadu běžných příčin kondenzace. Ty jsou popsány níže. 3.1

Kvalita stavby

V níže popsaných situacích odpovědnost spočívá zejména na projektantech, stavebních pracovnících a na firmách navrhujících a/nebo instalujících okna. a) Způsoby zástavby oken do obvodových stěn U monolitických obvodových stěn (tj. stěn zhotovených pouze z jednoho materiálu, například z cihel) by měla být okna instalována ve střední třetině každé stěny. U stěn obsahujících vrstvu izolace by měla být okna ideálně umístěna v izolovaném prostoru. Čím blíže k vnějšímu okraji a čím dále od této optimální polohy se okna nacházejí, tím vyšší je pravděpodobnost výskytu kondenzace a plísní. Poznámka: Norma DIN 4108-2 uvádí, že pro okenní rámy musí být doložen „teplotní faktor“ (fRsi). Jeho doložení není zapotřebí pouze v situacích popsaných v DIN 4108, Dodatek 2. b) Nedostatečné venkovní zakrytí oken V hustě obydlených oblastech a ve městech je vhodné používat venkovní zakrytí oken (rolety, stahovací žaluzie či okenice), aby bylo během večerů a nocí zajištěno soukromí. Kromě eliminace nežádoucích pohledů tyto systémy v nočních hodinách zajišťují i dočasnou tepelnou izolaci. Uživatelé, kteří tento typ zakrytí oken nemají, jsou nuceni pro ochranu svého soukromí použít neprůhledné závěsy na vnitřní straně oken. Závěsy na vnitřní straně oken však velkou měrou přispívají ke kondenzaci na povrchu okna! c) Druh vytápění prostoru Hlavním zdrojem tepla v nových budovách je podlahové vytápění. To je výhodné pro zajištění jednotného rozvrstvení vzduchu a pro zachování teplot v topném systému na nízké úrovni. Tento typ distribuce tepla však přispívá ke kondenzaci na oknech a fasádách, neboť u něj nedochází prakticky k žádné konvekci teplého vzduchu (na rozdíl od radiátorů). Je zapotřebí uživatelům zdůrazňovat, že v kritických zónách před okny nesmí nábytek ani koberce tvořit překážku distribuce tepla. Zejména kolem spodních okrajů francouzských oken a především pak u arkýřů a prosklených rohů by měly být topné smyčky v podlaze zesíleny. d) Instalace oken do stávajících budov Instalace nových oken do starších rezidenčních budov s sebou vždy přináší zvýšené riziko výskytu kondenzace a plísní, a to zejména na okenních rámech. Vzhledem k tomu, že tyto budovy byly obvykle budovány z plných materiálů (např. z plných cihel či z betonových bloků), je pro splnění požadavků DIN 4108-2 prakticky nezbytná přilehlá izolace. Trh již prakticky ovládla okna s hlubokými profily a přesahujícím těsněním na vnitřní straně, zatímco izolační skla s tepelně optimalizovanými distančními prvky se stále častěji používají jako standard. Pokud se na trojitém izolačním skle s teplotně optimalizovanými okraji vyskytne kondenzace, je to jasný ukazatel toho, že vlhkost ve vnitřním prostoru je příliš vysoká. V mnoha bytech a domech již nestačí prostory větrat pouze ručním otevřením oken. Je velmi vhodné instalovat venkovní vzduchotechnická zařízení, která by zajistila základní úroveň větrání a výměnu vzduchu. Aby byla zajištěna správná funkce větracích zařízení a aby obyvatelé tato zařízení přijali, je vždy nezbytné uživatelům i správcům budovy důkladně vysvětlit, jak mají tato zařízení správně používat. 3.2

Chování uživatelů

Kondenzace na oknech bohužel často vzniká v důsledku chování uživatelů prostor. V této souvislosti je vhodné uvést především následující příčiny: a) Přestup tepla konvekcí Teplo musí mít možnost dostat se na povrchy součástí stavby buď vyzařováním nebo konvekcí. Okna mají obvykle horší izolační vlastnosti než obvodové stěny, proto je obzvláště důležité zajistit, aby přestup tepla v jejich prostoru nebyl ničím narušen. Častými příčinami vážné kondenzace jsou pak zejména neprůhledné závěsy přes celou výšku místnosti, velké vnitřní parapety s množstvím hrnkových rostlin, či komody, pohovky nebo kuchyňské linky před francouzskými okny. b) Nepřímé vytápění (náhlý kontakt tepla a vlhkosti) Obyvatelé budov často vytápějí ložnice, komory, či málo používané místnosti buď nedostatečně nebo vůbec. Jakmile se vnitřní vzduch z místností, které jsou vytápěny a běžně používány, dostane (nebo je dokonce záměrně přiveden) do těchto nevytápěných místností, je vznik kondenzace velmi pravděpodobný.

Vydáno 11/2014


61

Obr. 2 Kuchyňská linka před francouzským oknem. Na spodní hraně takového okna (zakroužkována červeně) je výskyt kondenzace a plísně prakticky nevyhnutelný c) Zvýšená vzdušná vlhkost (v důsledku chování uživatele) V mnoha případech je kondenzace výsledkem neobvykle vysoké vlhkosti. Byly zjištěny následující příčiny:  Věšení prádla ve vnitřních prostorách  Velký počet hrnkových rostlin, velká akvária atd.  Příliš velký počet osob žijících v daném prostoru  Zvlhčovače vzduchu/hrnce s vodou na kamnech na dřevo. Někteří stavební biologové navrhují maximální relativní vlhkost 60 %; ze stavebního hlediska je však tato hodnota příliš vysoká.

4

Doporučení pro prevenci škod

Pokud bude před zahájením stavebních prací zřejmé, že existují některá rizika popsaná v článku 3, měla by být tato skutečnost zdůrazněna. Jedním účinným způsobem, jak škodám aktivně předcházet, je provést v maximální možné míře tepelnou optimalizaci oken. Důrazně se doporučuje například použití izolačního skla s tepelně optimalizovaným okrajovým těsněním. Nejefektivnějším řešením pro prevenci kondenzace na hranách oken jsou dnes trojitá izolační skla s „teplým“ těsněním (při použití s normálními typy rámů!). Těsnicí plocha na vnitřní straně by měla být navíc pokud možno vzduchotěsná a těsnění by měla být uspořádána podle pravidla „těsnější uvnitř než venku“, aby se předešlo kondenzaci a tvorbě plísní v drážkách rámu. Jako další způsob aktivní redukce kondenzace se doporučuje důsledné dodržování ustanovení DIN 1946-6, neboť větrání nezávislé na uživateli může výrazně snížit vlhkost vnitřního vzduchu. Uživatele je však přesto zapotřebí informovat o různých mechanismech působení a motivovat je ke spolupráci při zajištění nezbytných preventivních kroků.

62


Vydáno 11/2014

Literatura [1]

[2] [3]

DIN 4108-2 : 2013-02 Tepelná izolace a energetické úspory v budovách – minimální požadavky na tepelnou izolaci. Beuth Verlag GmbH, Berlín DIN Fachbericht (Technická zpráva) 4108-8 : 2010-09 Tepelná izolace a energetické úspory v budovách – předcházení tvorby plísní v obytných budovách. Beuth Verlag GmbH, Berlín DIN 1946-6 : 2009-05 Větrání a klimatizace – Část 6: Větrání obytných budov – obecné požadavky, požadavky na projektové řešení, realizaci a značení, předání/přejímku (kontrolu a schválení) a údržbu. Beuth Verlag GmbH, Berlín

Základní užitečné informace Základy pro hodnocení rizika kondenzace 1

2

3 4

5

6

7

Vzhledem k tomu, že okna a fasády mají v porovnání s obvodovými stěnami velmi malou tloušťku, jsou vždy nejslabším místem v plášti budovy pokud jde o prevenci úniku tepla. Proto nelze riziko kondenzace na těchto komponentech zcela eliminovat. Hodnota UW je vždy průměrem jednotlivých komponent. Kondenzace a tvorba plísně jsou však na druhé straně vždy výsledkem geometrických tepelných mostů specifických pro daný materiál - například distanční prvky kolem okraje skla v izolačním zasklení. Na základě hodnoty UW okna tudíž nelze stanovit pravděpodobnost vzniku kondenzace. Riziko kondenzace a tvorby plísně lze vyhodnotit pomocí teplotní simulace (výpočtem izoterm). Prvním parametrem potřebným pro tento postup je teplota povrchu na vnitřní straně, která by podle „plísňového kritéria“ měla být ideálně ≥ 12,6°C. Druhou důležitou proměnnou určující pravděpodobnost kondenzace je relativní vlhkost vnitřního vzduchu. Relativní vlhkost a teplota vnitřního vzduchu se dramaticky mění, jednorázová měření proto nejsou dostatečná. Údaje o teplotě a vlhkosti by měly být shromažďovány po dobu několika týdnů v průběhu topné sezóny. Pro sběr těchto dat se doporučuje použít záznamová zařízení (data loggery). Pro dokumentační účely je v souladu s normou pro návrh komponent uvažováno „klima v interiéru“ s teplotou 20°C a relativní vlhkostí 50 % dle DIN 4108-2. Často se uvádí, že tyto hodnoty představují spolehlivé průměry pro typické vnitřní prostředí – není však tomu tak. Bohužel neexistují žádné zákony či normy, které by stanovovaly maximální přípustnou vlhkost ve vnitřních prostorách. Bylo zjištěno, že teplota vzduchu v prostorách, kde dochází ke kondenzaci či tvorbě plísní, je často 23°C nebo vyšší. Kromě významně vyšších ztrát v důsledku prostupu tepla vyšší teplota také zvyšuje schopnost vzduchu pohlcovat vlhkost a tudíž zvyšuje jeho rosný bod. Při 24°C a relativní vlhkosti 50 % dochází ke kondenzaci při teplotách povrchů plných 12,9 °C (při 20°C/50% => 9,3°C). Uživatel tudíž hraje v tomto procesu významnou roli. Pokud je plně využit aktuálně dostupný potenciál pro optimalizaci (dobrá tepelná izolace; eliminace tepelných mostů; vysoká vzduchotěsnost; definované větrání nezávislé na uživateli), lze problémy s kondenzací víceméně eliminovat.

Dipl.-Ing. (FH) Martin Heßler Narozen r. 1976 v Balve (Märkischer Kreis) 1996

1996 – 1997 1997 – 1999 1999 – 2004 od roku 2004 od roku 2010

Vydáno 11/2014


Allgemeine Hochschulreife (diplom z německé střední školy umožňující studium na univerzitě), Ursulinen-Gymnasium Werl Civilní služba Odborná příprava na profesi tesaře, certifikát Komory řemesel v Soest Studijní kurz na Univerzitě užitých věd v Rosenheimu Diplom na fakultě „Dřevěných staveb a konstrukcí“ Expert v Odborném technickém centru ift Zástupce vedoucího Odborného technického centra ift

63

Realizace požadavků na přístup vyplývajících ze stavební legislativy Technická řešení a jejich omezení Dipl.-Ing. (FH) Robert Kolacny ift Rosenheim

1

Úvod

Požadavek na bezbariérový přístup je pevně zakotven v ústavě Spolkové republiky Německo. Podle článku 3 by nikdo neměl být znevýhodněn kvůli svému postižení. Tento zákaz znevýhodňování byl implementován do Modelového stavebního zákona (Musterbauordnung) a do stavebních zákonů příslušných spolkových zemí (Landesbauordnungen). V důsledku rychlých demografických změn nabývá svoboda bez bariér stále většího významu a dostává se jí společenského přijetí. Podle statistické prognózy organizace BSI (federální unie předních asociací v oboru nemovitostí) bude do roku 2020 jen v Německu pro domácí zdravotní/ ošetřovatelskou péči zapotřebí až 800 000 bezbariérových bytových jednotek.

Obr. 1 Svoboda bez bariér pro všechny (zdroj: Fotolia)

2

Definice svobody bez bariér

„Bez bariér“ označuje charakter budovy a dalších staveb, které jsou přístupné a mohou být používány postiženými a handicapovanými osobami i osobami bez postižení obvyklým a běžným způsobem bez jakýchkoliv zvláštních obtíží a v zásadě bez jakýchkoliv externích pomůcek či asistence. Bezbariérové stavby jsou přínosem nejen pro vážně postižené osoby, ale i pro takzvané dočasně znevýhodněné osoby, jako jsou například rodiče s kočárky nebo osoby s mimořádně velkými nákupními taškami či zavazadly. Dveře a francouzská okna jsou považovány za bezbariérové, pokud je lze intuitivně identifikovat, pochopit, dosáhnout na ně a používat je. Stavební prvky, které mají vyhovovat požadavkům na svobodu bez bariér, musí mít zvláštní konstrukční řešení, aby i přes toto určení splňovaly další požadavky například na prostup vzduchu, vodotěsnost či tepelně-izolační vlastnosti.

3

Izolace budov proti vodě a svoboda bez bariér – protiklad?

Aby bylo možné realizovat bezbariérový přístup do budov a obytných prostor, nejsou podle normy DIN 18040 povoleny spodní závěsy dveří a prahy. Pokud jsou však technicky nezbytné, neměla by jejich výška přesáhnout 2 cm. U stavebních prvků, jako jsou francouzská okna nebo venkovní dveře, jež lze otevírat, by však výška těsnění spodní izolace budov proti vlhkosti měla být podle DIN 18185 nejméně 15 cm, což je v souladu se schválenými a přijímanými odbornými pravidly.

Obr. 2 Odvodňovací mřížka (zdroj: Schweiz. Schreinerzeitung, č. 48, 2006)

64


Vydáno 11/2014

Realizace požadavků na přístup Podle DIN 18195 je přípustné považovat bezbariérové přechody z hlediska utěsnění za speciální technická řešení. Snížení požadované výšky napojení lze dosáhnout pomocí doplňkových opatření, jako jsou například zastřešení na budově nebo řízené odtokové systémy. Pouhé dodržení požadované výšky těsnění tak není dostatečné a nelze je považovat za utěsněnou montáž stavebního prvku. Správnou izolaci budov proti vodě lze zajistit i s menšími výškami za předpokladu, že jsou použita vhodná technická řešení.

Obr. 3 Z tepelného hlediska správná část prahu francouzského okna; Izotermická křivka (červená) uvnitř francouzského okna a podlahové napojení (zdroj: ift Rosenheim)

4

Vodotěsnost a svoboda bez bariér

Maximální výška prahu 2 cm vyžadovaná v DIN 18040 odpovídá vodnímu sloupci 2 cm s dynamickým tlakem kolem 200 Pascalů. V případě nárůstu vodního sloupce dochází k průniku vody do místnosti a z hlediska vodotěsnosti je dosažitelná „pouze“ třída 5A. S pomocí dodatečných stavebních opatření je však možné u dvoukřídlých francouzských oken třídy dosáhnout 7A a u jednokřídlých francouzských oken dokonce třídy 9A. Mezi dodatečná opatření mohou spadat například dostatečně dimenzované lišty se speciální okapovou drážkou, těsnění křídla nebo hadicová těsnění.

5

Splnění minimálních požadavků na tepelnou izolaci

Při návrhu a plánování bezbariérových vstupů musí být splněny požadavky na minimální tepelnou izolaci podle DIN 4108-2 a Nařízení o úsporách energie (EnEV). Mezi důležité hodnoty zde patří teplotní faktor fRSI a koeficient prostupu tepla U. Ověřovací postup musí brát v úvahu z tepelného hlediska nejméně příznivý bod za podmínek ustáleného stavu. Zde systémy bezbariérových prahů ve většině případů představují lineární tepelný most. Uvnitř místnosti s tepelnými mosty mohou být významně nižší teploty povrchů, což může vést ke kondenzaci a k tvorbě plísní. Zároveň může docházet k větším tepelným ztrátám. Realizace požadavků na přístup Ověření teplotního faktoru fRSI musí být provedeno na rozhraní mezi okenním prvkem a jeho napojením na stavební konstrukci. Vlastní stavební prvek je z tohoto hodnocení vyloučen. Pro nové instalace, výměny či instalace nových oken se speciálním zasklením pro splnění požadavků na zvukovou izolaci, požární bezpečnost či odolnost proti vloupání EnEV umožňuje snížení maximálních požadovaných hodnot koeficientu prostupu tepla. Snížení koeficientu prostupu tepla pro stavební prvky bezbariérových budov není v Nařízení o úsporách energie uvažováno.

Vydáno 11/2014


65

Obr. 4 Klika ve spodní provozní poloze (zdroj: WiNKHAUS)

6

Komfort obsluhy

Jednoduchá dostupnost klik a jejich snadné používání vyžadující minimální sílu jsou měřítkem komfortu obsluhy. Zde je zapotřebí zvážit především formát a hmotnost rámu. Velkoformátové okenní prvky by měly být redukovány na menší rámy rozdělením oken pomocí pevného zasklení, světlíků a pevných dílů ve spodní části. Těžké a velké rámy či okna, jež jsou těžko přístupná, ale přesto je zapotřebí je otevírat, musí být opatřena motorizovanými pohony. Přitom by nemělo být zapomínáno na bezpečnost použití.

7

Program ekonomické pomoci KfW – stavby pro seniory

Financování stavebních opatření ve stávajících obytných budovách s cílem vytvořit svobodu bez bariér v souladu s DIN 18040-2 je podporována úvěrovou institucí pro rekonstrukce (KfW - Kreditanstalt für Wiederaufbau). Program KfW 159 „Přestavby přátelské seniorům“ by měl starým lidem s omezenou mobilitou umožnit zůstat co nejdéle ve svém domácím prostředí. O podporu mohou požádat soukromé osoby, vlastníci nemovitostí, stejně tak jako bytové podniky a asociace. Žadateli mohou být i obce, okresy či další místní a veřejné instituce. Předpokladem pro poskytnutí prostředků je splnění minimálních technických požadavků programu KfW. O finanční pomoc lze požádat individuálně nebo společně. Finanční podpora je poskytována na:  rozšíření dveřních otvorů včetně instalace nových dveří,  demontáž prahů,  modernizaci provozních prvků,  zpětnou instalaci automatických dveří a pohonů oken. Výše podpory může činit až 100 % investice včetně všech souvisejících výdajů. Maximální částka na bytovou jednotku je 50 000 €.

8 [1]

[2]

[3]

Literatura DIN 18040-1:2010-10 Výstavba bezbariérových budov – zásady projektování - část 1: veřejné budovy Beuth Verlag GmbH, Berlín DIN 18040-2:2011-09 Výstavba bezbariérových budov – zásady projektování - část 2: obytné budovy Beuth Verlag GmbH, Berlín Bezbariérové budovy Část 1: Komentář k DIN 18040-1 1. Vydání 2011 Beuth Verlag GmbH, Berlín Realizace požadavků na přístup

66


Vydáno 11/2014

[4]

Bezbariérové budovy Část 2: Komentář k DIN 18040-2 1. Vydání 2012 Beuth Verlag GmbH, Berlín [5] DIN 18195-5:2011-12 Izolace budov proti vlhkosti - Izolace proti beztlaké vodě na podlahách a ve vlhkých prostorách, návrh a realizace Beuth Verlag GmbH, Berlín [6] DIN 18195-9:2010-05 Izolace budov proti vlhkosti - přechody, prostupy, napojení a zakončení Beuth Verlag GmbH, Berlín [7] DIN 4108-2:2013-2 Tepelná izolace a energetická ekonomika budov – část 2: Minimální požadavky na tepelnou izolaci Beuth Verlag GmbH, Berlín [8] Pokyny pro instalaci Pokyny pr Group [11] Příloha k informačnímu materiálu Přestavby s ohledem na seniory (159) Minimální technické požadavky KfW Banking Group

Základní užitečné informace Svoboda bez bariér pro všechny 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Výstavba bezbariérových budov již není sekundárním problémem. Tato problematika si našla své místo ve stavebních předpisech. Konstrukční předpisy: DIN 18040 – bezbariérové budovy. Stavby přátelské k handicapovaným osobám, seniorům a osobám na vozíčku – bez bariér! Svoboda bez bariér je problematika, která se dotýká každého z nás a zvyšuje komfort života jak pro mladší, tak pro starší generace Stoupající poptávka po bezbariérových stavebních prvcích je dána demografickým vývojem. Minimálním požadavkem je snadné použití. Optimalizované postupy montáže a instalace a/nebo důmyslné členění oken pomáhají snižovat sílu potřebnou pro obsluhu těchto prvků. 8. Bezbariérové prvky se mohou vyznačovat vodotěsností až 9A (600 Pa): úroveň vodotěsnosti zvyšují odtokové rošty, hluboké drážky a dvouúrovňové systémy. 9. Těsnicí lišty zabraňují pronikání vzduchu prostorem drážek a řízeným způsobem odvádějí srážkovou vodu. 10. Tepelná izolace a svoboda bez bariér se navzájem nevylučují. 11. Stavební opatření lze financovat prostřednictvím skupiny KFW Banking Group. Realizace požadavků na přístup

Dipl.-Ing. (FH) Robert Kolacny Narozen 1976 v Mnichově 1997 1997 – 1998 1998 – 2004

2004 2003 – 2004 2004 2004 – 2006 od roku 2006 od roku 2008 od roku 02/2010 od 07/2010

Vydáno 11/2014


Rozšířená technická kvalifikace (Fachhochschulreife) na vyšší odborné škole Fachoberschule Rosenheim, specializace na technologie Civilní služba v Rosenheimu Diplom po dokončení studia dřevěných budov a konstrukcí na Univerzitě užitých věd v Rosenheimu, praxe v oboru zámečnických a tesařských konstrukcí Diplom na fakultě dřevěných staveb a konstrukcí Richter Spielgeräte GmbH, asistent projektu Spereco Holland BV. Weert, Netherlands Ernst Beltzig Spielgerätemontagen, Kolín nad Rýnem, řízení instalací, Chicago Illinois, USA Zimmerei Holzbau Lantschner, Aldein, Itálie, projektový manažer Zkušební inženýr v ift centru pro okna a fasády Auditor pro ift certifikační a dohledový orgán Znalec v Odborném technickém centru ift Produktový inženýr, asistent vedoucího divize zkušebního centra komponent, ift Rosenheim

67

Fakta – hodnoty – zákulisní informace: vývoj ovlivňující situaci v oboru Profesor Ulrich Sieberath Ředitel ift Rosenheim

V případě německého sektoru výroby oken, fasád a skel bylo posledních 10 let poznamenáno neustálým zvyšováním energetické účinnosti. Rozhodující pro tento vývoj byly nové přísnější německé předpisy v oblasti energetických úspor (EnEV) a stále přísnější kritéria, která musí být splněna pro nárok na podporu ze strany KfW. I tehdy, pokud by norma EnEV pro rok 2014 nestanovila přísnější požadavky, vlastníci dnes mají tendenci budovat nízkoenergetické nebo pasivní domy, což pro okna, fasády a zasklení znamená ještě větší nároky, než jaké jsou stanoveny v EnEV.

1

Energetická účinnost a změny na trhu

1.1

Energetická účinnost

V nadcházejících několika letech se trendy zaměří na „energeticky pozitivní domy“, které budou muset nabízet nejen tu nejlepší tepelnou izolaci, ale také zdroj obnovitelné energie a rekuperaci tepla. Také tepelná izolace v letním období se stává stále důležitějším aspektem, neboť lidé dnes požadují vyšší komfort než v minulosti a vlny veder jsou stále častější i ve střední Evropě. V důsledku toho narůstá význam obvodového pláště budovy, který nově musí splnit mnohem náročnější požadavky než v minulosti. Technická řešení potřebná pro splnění těchto požadavků jsou již dostupná; architekti, plánovači a projektanti však o nich dosud nemají všechny potřebné informace, proto se fáze podrobného plánování často účastní pouze omezeně a obvykle delegují tyto specializované činnosti na odborné projektanty či přímo na výrobce. Pro výrobce oken a fasád to znamená, že stavební projekty nabývají na složitosti, přičemž plánování a řešení detailů musí brát v úvahu všechny technické charakteristiky obvodového pláště – od tradičních funkcí, jako jsou tepelná izolace či ochrana proti povětrnostním vlivům, až po otázky stínění, větrání, zajištění a regulaci denního světla, či výrobu elektrické energie s využitím fotovoltaických článků nebo výkonných tepelněizolačních komponent.

Obr. 1 Vývoj tepelné izolace oken v čase Basic depth, component weight = Základní hloubka, hmotnost komponent Year of installation = rok instalace Regulations = předpisy

68


Vydáno 11/2014

1.2

Vlivy trhu

Obor oken a fasád není v žádném případě imunní vůči neúprosnému postupu globalizace. V Evropě i v zámoří vznikají velké výrobní kapacity. Tito výrobci obvykle v první řadě zásobují především své domácí trhy, pokud však poptávka na domácím trhu poklesne, orientují se na vývoz. K tomuto jevu v současnosti dochází v Evropě: stavební trh v jižní Evropě slábne, což vytváří dovozní tlak na Německo. Stavební průmysl však i v této éře e-commerce funguje především na místní úrovni. Zákazníci nejsou obvykle připraveni hazardovat pokud jde o instalaci a údržbu, ani riskovat neprofesionální řešení svých případných stížností, proto se neznámým on-line dodavatelům vyhýbají. Pro vyrovnání cenového tlaku musí výrobci, poskytovatelé licencí na systémy i dodavatelé podporovat loajalitu zákazníků a nabízet jim adekvátní přidanou hodnotu ve formě lepších technologií, poradenství a služeb. Musí si udržovat své distributory a ty instalační firmy, které působí jako distributoři, aby zákazníkům zabránili v odchodu k mezinárodním dodavatelům. To vyžaduje, aby si udrželi svou technologickou výhodu a nabízeli takové prodejní nabídky a produktové výhody, jež budou schopni srozumitelně komunikovat zákazníkům - například prvotřídní design, služby, bezpečnost, charakteristické hodnoty či funkčnost. Trh v EU je regulován stále větším počtem nových požadavků z dalších evropských zemí - jako příklad lze uvést specifické požadavky týkající se emisí těkavých organických látek ze stavebních komponent ve Francii, požadavky na bezpečnost dětí ze Skandinávie či energetické štítky z Velké Británie a Dánska. Tyto požadavky se nevyhnutelně postupně stanou relevantními i v Německu. 1.3

Metody projektování a realizace

Rostoucí složitost požadavků ovlivňuje také metody výstavby: stále častěji musí být obvodové pláště dodávány a instalovány jako hotové komponenty obsahující všechna okna, neprůhledné části stěn, TZB atd.

Obr. 2 Modulární konstrukce oken Insulation = izolace; Solar shading = odstínění; Safety = bezpečnost; Locally consistent basis = místně konzistentní základ; Colour & decor = barva a dekor Material = materiál; engineering = konstrukční provedení Examples of profiles on the outside = Příklady venkovních profilů Examples of room-facing profiles = Příklady interiérových profilů Tento trend nabízí skvělý potenciál pro přidanou hodnotu a pro zvýšení tržeb. Tento vývoj spolu se skutečností, že okna jsou nyní výrazně těžší než v minulosti, mění způsob jejich instalace, těsnění a kotvení, aby bylo zajištěno odpovídající přenesení zatížení. Vzhledem k výše uvedenému vzniká nový druh zručného instalačního odborníka vybaveného všemi nezbytnými pomocnými a zvedacími nástroji tak, jako tomu zatím bylo pouze v odvětví fasád. Vlastníci staveb a architekti se stávají stále náročnějšími a poskytovatelé licencí na systémy spolu s dodavateli a výrobci oken přicházejí s řadou inovací, aby dokázali jejich přání naplnit. V důsledku toho je dnes k dispozici široká škála různých konstrukčních řešení, materiálů a barev; mezi materiály lze nalézt dřevo/kov, PVC/kov, dřevo/PVC atd. Dodavatelé se však budou muset s touto různorodostí konstrukčních řešení vypořádat z technického, organizačního i finančního hlediska, proto se budou muset více specializovat. Vznikne také řada nových administrativních služeb a služeb týkajících se ověřování a dokumentace. Slibným technickým řešením pro uspokojení rostoucí poptávky po variabilitě se stanou modulární systémy. Návrhy byly představeny na Mezinárodní konferenci Okna a fasády 2013, Rosenheim, a stále častěji se s nimi lze setkat také v praxi.

Vydáno 11/2014


69

2

Změny ve společnosti a v chování spotřebitelů

Ti, kdo odpovídají za propagaci a marketing oken a stavebních komponent, jsou stále silně fixováni na technické parametry a hodnoty U. Při pohledu na chování spotřebitelů a na reklamní strategie v jiných oborech je však zřejmé, že důraz není vždy kladen na úsporu peněz; neméně důležité jsou otázky bezpečnosti a zabezpečení, komfort, pohodlí, design, osvojení si určitého životního stylu, či dobrý pocit ze způsobu života, který je ohleduplný k životnímu prostředí. Tyto „nové“ charakteristiky budou povinné a měly by být zahrnuty v evropských produktových normách, jako je například EN 14351-1. Sektor výroby oken se z tohoto vývoje musí poučit a musí začít zdůrazňovat nové výhody spojené s instalací nových oken, například: bezpečnost, ochranu, komfort, pohodlí, více denního světla, lepší zvukovou izolaci atd. Obor stínění již podnikl několik zajímavých kroků v tomto směru, když na předním oborovém veletrhu R+T ve Stuttgartu byla oceněna řešení nabízející jednoduché a intuitivní ovládání stínicích zařízení 2.1

Změny ve společnosti

Níže jsou uvedeny všechny důležité důsledky demografických a společenských změn:

Obr. 3 Demografické změny a potřeba přístupnosti představují důležité ovlivňující faktory  Větší podíl starších lidí požadujících vyšší úroveň komfortu, pohodlí a bezpečnosti  Urbanizace a migrace z venkova do měst, jež vedou k naplněnosti budov a k většímu počtu malometrážních stavebních projektů  Více osob ze všech demografických skupin využívá výhod e-commerce a on-line poradenství ve všech produktových oblastech  Změněné rodinné struktury, jež vedou například ke slučování rodin, novým koncepcím péče, a tudíž k vyšším nárokům na bezpečnost dětí. Dostupnost zde hraje klíčovou roli. Podle studie „Život ve starším věku“ (Wohnen im Alter) realizované Federálním ministerstvem dopravy, stavebnictví a urbanistického rozvoje bude jen v Německu v blízké budoucnosti zapotřebí 2,5 miliónu bytových jednotek přátelských k seniorům. V 50 % bytových jednotek se ve dveřích nacházejí prahy, které jsou vnímány jako překážka; to platí zejména pro vstupy na balkóny a terasy. Skvělým řešením pro splnění touhy lidí po komfortu a pohodlí jsou automatická okna a dveře.

70


Vydáno 11/2014

Obr. 4 Bezpečnostní rizika při používání oken a dveří „Přístupnost“ je stále do velké míry chápána pouze z pohledu omezené schopnosti chůze, měla by však být interpretována do větší šířky tak, aby pokrývala i další aspekty, jako jsou například poruchy zraku. Maximální síla pro otevírání a zavírání tak, jak ji definují současné standardy, je pro děti a starší osoby příliš velká. Jiným závažným problémem může být také výška kliky. Dalším aspektem ke zvážení je bezpečnost použití, zejména riziko přiskřípnutí prstů při zavírání oken a dveří, vyřazení zábran proti úplnému otevření či nechtěné otevření oken v poloze pro mytí. Ohroženou skupinou jsou především děti, jak ukazují smrtelné nehody s okny, dveřmi a stínicími prvky ve Francii a ve Skandinávii. V důsledku toho Evropská komise vydala mandát k definování odpovídajících požadavků, které by měly tento nedostatek řešit. 2.2

Spotřebitelé

Prémioví klienti se svou vysokou kupní silou mají na trh významný vliv, vyžadují vysokou kvalitu a stavební výrobky „odolné vůči demografickému vývoji“. Pokud jsou budova nebo stavební výrobek „odolné vůči demografickému vývoji“, znamená to, že jsou jednoduché, pohodlné a bezpečné pro každého bez ohledu na věk či postižení. V budoucnu budou výrobky muset kombinovat design s funkčností takovým způsobem, aby umožňovaly flexibilní používání budov i jejich součástí. Tento vývoj je nezbytný, neboť obyvatelé budov stárnou, případně mohou být na konkrétní budovu kladeny odlišné požadavky z důvodu nemoci či nehody, do domu se mohou nastěhovat prarodiče, či se mladému páru narodí děti. V důsledku toho se pohodlí a bezpečnost řadí mezi nejdůležitější priority při renovacích stávajících či při výstavbě nových nemovitostí; a tyto atributy jsou stále častěji označovány výrazem „Univerzální design“ (UD). Pozornost se tudíž přesouvá od tradičních výkonnostních parametrů oken, dveří a vrat směrem ke snadnému a bezpečnému použití. Důležitým hlediskem je například rychlost zavírání automatických dveří: dveře v kuchyních jídelen by se měly zavírat co nejrychleji, zatímco starší lidé potřebují dveře, které se budou zavírat pomalu. 2.3

Zabezpečení a ochrana proti vloupání

S rostoucím počtem starších lidí vyžadujících vyšší bezpečnost a ochranu (vzhledem k demografickým změnám), nejasným obavám z imigrace a globalizace, či stále častějším vloupáním se „starý“ problém odolnosti proti vloupání znovu zařazuje mezi aktuální témata. Jasným důkazem toho je nárůst novinových článků a televizních reportáží na toto téma, s nimiž se dnes setkáváme prakticky každý týden. Tím vzniká velký potenciál pro prodej relevantních produktů, a to včetně dodatečné montáže oken s certifikovanými komponenty. V současné době probíhá příprava právních norem upravujících požadavky na ochranu proti vloupání. Tvorbu stavebních směrnic a předpisů projednávají německé i evropské legislativní orgány. S rostoucími rozměry komponent a s příchodem těžkých trojitých izolačních skel a tepelně optimalizovaných profilů nejsou historické normy a návrhová řešení pro komponenty odolné proti vloupání nadále schopny bez úprav dosáhnout tříd odolnosti RC 2 nebo RC 3. Stávající zásady, kterými se řídí odolnost staveb proti vloupání, musí být upraveny tak, aby odrážely nová konstrukční řešení komponent, a aby umožňovaly integraci a montáž do řady různých typů stěn, zejména u moderních, z hlediska termoizolačních vlastností vysoce účinných flexibilních obvodových stěn.

Vydáno 11/2014


71

Obr. 5 Univerzální návrhová růžice ift

3

Udržitelnost, zdraví a životní prostředí

V Německu a v dalších industrializovaných západních zemích spotřebitelé při svém rozhodování ohledně nákupu stále častěji zvažují problematiku zdraví, ochrany životního prostředí, či to, zda výrobky byly vyrobeny společensky udržitelným způsobem a ohleduplně k životnímu prostředí. Firmy, které do svých výrobních procesů začlení následující prvky, dosáhnou ve střednědobém horizontu většího úspěchu:  Využití obnovitelné energie  Čistou, efektivní výrobu a procesy plánování  Prevenci zbytečného odpadu, minimalizaci přepravních vzdáleností a spotřeby materiálů  Snižování nákladů a spotřeby energie při provozu nebo používání výrobku Snížení množství potřebného čištění a údržby. 3.1

Suroviny a efektivita

Všichni výrobci oken a fasád, bez ohledu na to, s jakými materiály pracují, čelí konstantnímu růstu cen materiálů. Zde jsou problémem náklady na energie: od roku 2010 vzrostly přibližně o 20 % (zdroj: Německý federální statistický úřad). Zavedením systému řízení spotřeby energie podle DIN EN ISO 50001, zahrnujícího systematické hodnocení spotřeby elektrické energie, mohou výrobci nepřetržitě zvyšovat svou energetickou efektivitu a zároveň šetřit na daních: středně velký výrobce oken s 90 zaměstnanci, který vyplácí 300 000 € příspěvků na penzijní připojištění a spotřebovává 5 GWh elektrické energie může ročně ušetřit na daních přibližně 57 000 € díky „Spitzenausgleich“ (limitu ekologické daně), tj. úlevě od ekologické daně pro firmy s vysokou spotřebou elektrické energie. 3.2

Odpad a recyklace

Podle statistik Německého federálního úřadu pro životní prostředí je stavební průmysl odpovědný přibližně za 52 % (stavební a demoliční odpad v roce 2010) celkového objemu odpadu vyprodukovaného v Německu. V oblasti výroby oken jsou hlavním zdrojem problémů moderní, energeticky úsporné kompozity, které lze často rozdělit na původní čisté komponenty pouze manuálně a se značným úsilím. Projektanti musí vzít v úvahu celý životní cyklus produktu, například možnost snadného oddělení dřeva od hliníkového profilu u dřevěných/hliníkových oken. Jinak by vlastníci budov i výrobci mohli čelit závažným rizikům podobně, jako v případě materiálů s obsahem azbestu. Dá se očekávat, že Evropská komise nebo budoucí německá vláda vydají předpisy, kterými budou chtít tuto problematiku řešit.

72


Vydáno 11/2014

Obr. 6 Francouzský systém pro klasifikaci emisí těkavých organických látek Předpis o chemických látkách (REACH) přijatý EU v roce 2007 je rovněž stále více relevantní, neboť se zabývá schvalováním a zákazem chemických látek. Certifikované systémy environmentálního managementu podle DIN EN ISO 14001 podporují ochranu životního prostředí a kladou důraz na prevenci znečištění, přičemž zároveň sledují příslušné ekonomické, společenské a politické cíle. Přinášejí řadu výhod včetně identifikace a eliminace rizik pro životní prostředí, podpory efektivního využívání zdrojů či zlepšování image společnosti. 3.3

Zdraví, hygiena a prostředí

Vzhledem k záplavě zpráv v médiích o nemocích a alergiích způsobených plísněmi, neúměrně suchým vzduchem v interiérech, nedostatečným větráním, či emisemi ze stavebních materiálů dnes spotřebitelé i vlastníci budov často kladou silný důraz na používání „zdravých“ stavebních materiálů a metod. Potřeba větrání nezávislého na uživateli je stanovena v normě DIN 1946-6. Velký počet výrobců je dnes schopen pomoci i s plánováním a návrhem větracích systémů a nabízí všechny potřebné výrobky počínaje jednoduchými větracími otvory až po zařízení vybavená ventilátorem a rekuperací tepla. Díky tomu jsou zákazníci spokojeni, neboť mají u svých oken zajištěno dostatečné větrání i zvukovou izolaci. Vzhledem k poměrně malé ploše oken a fasád v porovnání například s podlahami či obklady stěn a vzhledem k tomu, že jejich významnou část tvoří neškodné sklo, přispívají tyto prvky ke znečištění interiéru těkavými organickými látkami pouze velmi malou měrou. Trh a spotřebitelé však požadují u výrobků, které kupují, spolehlivé důkazy v podobě příslušných dokumentů. Ve Francii již musí být pro různé výrobky včetně oken a dveří deklarována jejich příslušnost do jedné ze čtyř možných tříd podle emisí těkavých organických látek. Na úrovni EU pokračují intenzivní práce na harmonizovaném evropském postupu, který během několika nadcházejících let ovlivní i příslušné produktové normy. V posledních několika letech ift Rosenheim zahájil celou řadu výzkumných projektů, které vedly k úspěšnému vytvoření praktických, reprodukovatelných a finančně efektivních možností pro získání dokumentárních důkazů pro okna a dveře v této oblasti. Tyto projekty navíc poskytly závěry a data, jež bylo možné využít pro vyhodnocení a potvrzení extrémně nízkých emisí těkavých organických látek bez potřeby měření. Požadavky předpisu REACH se ubírají stejným směrem, když požadují deklarování všech nebezpečných látek v každém kroku procesu vzniku výrobku. Tento požadavek představuje výzvu zejména pro výrobce příslušenství, kteří budou muset poskytnout údaje o široké škále materiálů včetně těsnění, plastů, nátěrových hmot a lepidel. Dalším aspektem relevantním pro oblast stavebnictví je riziko, které pro půdní a podzemní vodu představují chemické látky, jež se mohou vyluhovat z pláště budovy. V posledních letech se objevily případy kontaminace vody v blízkosti budov v důsledku fungicidní úpravy vnějších omítek či použití fasádních barev určených k prevenci kontaminace a růstu řas na obvodovém plášti budovy. V důsledku toho bude v budoucnu pro všechny stavební výrobky vyžadováno prohlášení nebo dokumentární důkazy o tom, že nepředstavují v této oblasti žádné riziko. ift Rosenheim zahájil výzkumný projekt i na toto téma s cílem vytvořit spolehlivá prohlášení, praktické analytické metody a co nejjednodušší ověřovací postupy pro oblast oken a fasád. 3.4

Impulsy prostřednictvím hodnocení životního cyklu (LCA) a Ekologických deklarací výrobků (EPD)

Hodnocení životního cyklu podle DIN EN ISO 14040 a EN ISO 14044 analyzuje a kvantifikuje dopady výrobku na životní prostředí v průběhu celého jeho životního cyklu - tedy výrobku samotného, jeho používání, demontáže a recyklace. Tyto čtyři fáze cyklu lze jednotlivě dále rozdělit například na přepravní vzdálenosti, instalaci/montáž atd. Shromážděná data jsou následně zadávána do speciálního analytického programu a použita ve výpočtech s cílem kvantifikovat ekologický dopad, například potřebu primární energie. Tato data následně představují základ pro EPD. Také LCA slouží pro identifikaci potenciálu ke snížení spotřeby materiálů a energií a výsledky LCA lze zapracovat přímo do EPD nebo do systému environmentálního managementu. Oba tyto dokumenty jsou stále častěji vyžadovány společnostmi, které si přejí zapojit se do veřejných zakázek v celé Evropě.

Vydáno 11/2014


73

EPD popisují vliv na životní prostředí – například emise CO2 – vyvolaný produktem, jeho použitím a fázemi na konci jeho životnosti. Článek 56 nového Nařízení o stavebních výrobcích (CPR) požaduje „udržitelné využívání přírodních zdrojů“. Ekologické deklarace výrobků by měly být používány pro hodnocení těchto dopadů a pro určení, zda jsou zdroje skutečně využívány trvale udržitelným způsobem. Pro okna jsou k dispozici vzorové EPD, které by výrobci mohli snadno začít používat (ke stažení na www. ift-service). První zkušenosti ukazují, jak používat EPD pro okna v procesu certifikace budov. Přínosy i zápory tohoto procesu jsou zjevné. Požadavky na trvalou udržitelnost budou impulsem procesu návrhu oken, zatímco funkce oken, jako jsou například zabezpečení či komfort, nahradí dosavadní důraz na tepelné charakteristiky oken a výplňových stěn.

4

Závěr

Stavební komponenty a jejich výrobci v současnosti čelí významným změnám. Nové evropské předpisy, společenské změny i posun od energetické účinnosti coby hlavního parametru vývoje stavebních komponent - to vše staví před tento obor stále více výzev. Tyto výzvy však stojí za to přijmout, neboť okna, dveře, regulace slunečního svitu a stínicí systémy atd. budou vždy důležitou součástí realizace staveb.

Literatura [1] [2]

Studie „Život ve starším věku“ (Wohnen im Alter), výzkumná zpráva 147, Německý federální institut pro výzkum budov, urbanistiky a územního rozvoje, 2011 ift - technická informace UM-02/1 Univerzální design: jednoduchý – bezpečný – udržitelný. Příležitosti a implikace pro stavební prvky. Včetně systému ift pro hodnocení a seznamu položek pro Univerzální design. ift Rosenheim 2013

Profesor Ulrich Sieberath Narozen roku 1957 Studoval Technologii dřeva na Univerzitě užitých věd v Rosenheimu Rosenheim od roku 1982 od roku 1995 od roku 2000 od 02/2004 od 10/2012

Člen týmu ift Rosenheim, Vedoucí oddělení technologie dveří a ochrany proti vloupání Vedoucí centra certifikace systémů řízení kvality a výrobků Koordinace obchodních jednotek ift Rosenheim od roku 2002 zástupce ředitele institutu Ředitel Čestný profesor na Univerzitě užitých věd v Rosenheimu

Další funkce a aktivity:  Přednášející na Univerzitě užitých věd v Rosenheimu  Svolavatel/předseda a člen několika výborů: Svolavatel podvýboru NA 005-09-01 CEN TC33; svolavatel CEN TC33 WG1 Okna a dveře; předseda SG06 (dveře a okna) a SG 06/09 D Člen podvýboru Poradenské skupiny Notifikovaných osob;  Člen zkušebního výboru IHK pro soudní znalce  Specializovaný hodnotitel pro akreditační orgány: – DakkS Berlín – Federální úřad pro měření (Švýcarsko) zejména v oblastech: Testování komponent pro okna / dveře / fasády, testování materiálů – dřevo / materiály na bázi dřeva / sklo, testování odolnosti proti vloupání – okna / rolety / dveře / fasády / sklo / kovové prvky.

74


Vydáno 11/2014

Fotobioreaktory na fasádách pro výrobu energie Alternativní technologie pro obvodové pláště budov Dr.-Ing. Jan Wurm Arup Deutschland GmbH, Berlin

1

Úvod

V březnu 2013 byl v rámci komplexu Mezinárodního stavebního veletrhu (IBA) v Hamburgu dokončen unikátní pilotní projekt „BIQ“ – čtyřpatrový bytový dům, který se stal první budovou na světě, jejíž fasáda byla opatřena fotobioreaktory (PBR). PBR jsou průhledné nádoby pro kultivaci mikroskopických řas, jež lze přeměnit na obnovitelnou energii ve formě biomasy a tepla. Systém byl vyvinut v úzké spolupráci mezi Arup Deutschland, SSC a Colt International.

Obr. 1 BIQ Hamburg © Jan Wurm

2

Základní informace

2.1

Biomasa: uložená energie slunce

Biomasa je „uložená energie slunce“. Jako palivo nabízí značné výhody, neboť dokáže ukládat energii prakticky beze ztrát. Ze všech zdrojů obnovitelné energie představuje bioenergie největší podíl z celkové spotřeby energie v Německu – celkem 8 %. Biomasa může být využita pro celou řadu účelů – pro výrobu elektrické energie, tepla a paliv. Jedná se o uhlíkově neutrální zdroj energie, neboť její spalování do atmosféry uvolní pouze tolik oxidu uhličitého, kolik ho bylo předtím pohlceno při jejím růstu.

Vydáno 11/2014


75

2.2

Technologie mikroskopických řas a fotobioreaktory

Podobně jako jiné rostliny, také mikroskopické řasy tvoří biomasu pohlcováním CO2 a živin fotosyntézou, přičemž jako zdroj energie slouží sluneční záření. Mikroskopické řasy přeměňují energii světla na biomasu mnohem účinněji, než vyšší rostliny. Na rozdíl od energetických plodin, jako je například kukuřice, řasy nezabírají půdu, která by jinak mohla být využita pro pěstování potravinových plodin, neboť mikroskopické řasy lze pěstovat ve fotobioreaktorech (PBR). PBR jsou duté průhledné utěsněné nádoby naplněné kultivačním médiem. Lze je instalovat na místech, která by jinak byla příliš suchá, nebo by pro kultivaci řas neposkytovala dostatek živin – například v centrech velkých měst.

Obr. 2 BIQ Hamburg © Jan Wurm

Obr. 3 BIQ Hamburg © Jan Wurm 2.3

Pozadí

V roce 2010 architekti ze společnosti SPLITTERWERK získali první cenu v plánovací soutěži za jejich návrh Domu z chytrých materiálů, která byla vypsána pro IBA Hamburg 2013. Odlišujícím prvkem navrženého domu byla jeho fasáda tvořená bioreaktory, které pokrývají plochu přes 200 m². SPLITTERWERK připravili návrh takové fasády ve spolupráci se společností Arup, která celé řešení naplánovala a navrhla. Pro účely soutěže byla budova nazvána „Chytrá rosnička“, později ji však investor Otto Wulff přejmenoval na „BIQ“.

76


Vydáno 11/2014

Po soutěži, v letech 2010 až 2012, se firmy Arup, Strategic Science Consult (SSC) a Colt International zapojily do výzkumného projektu částečně financovaného z výzkumné iniciativy německé vlády „ZukunftBau“, v rámci které vyvinuly systém fasády tvořený plochými fotobioreaktory pohlcujícími sluneční záření. Tento systém je nyní na trhu nabízen pod značkou „SolarLeaf“. Souběžně s tím firma Arup vyvinula koncepci energetického a technického zařízení budov, pomocí kterého by bylo možné novou technologii integrovat do budovy BIQ. Pilotní projekt byl dokončen a systém byl uveden do provozu podle harmonogramu v březnu 2013. Od té doby konsorcium zahájilo monitoring celého systému na dobu dvou let. Sem spadá nejen sledování a analýza energetických a technických parametrů budovy, ale také neustálé vyhodnocování přijetí nového systému uživateli budovy. 2.4

Nejmodernější technologie

Konvekční reaktor vyvinutý SSC v rámci pilotního projektu TERM v Hamburku je schopen celoročního provozu ve venkovním prostředí, a to i v severoevropském klimatu. Je také výrazně efektivnější než další reaktorové systémy, neboť dokáže na biomasu přeměnit přibližně 8-10 % slunečního záření. Díky automatickému procesu a použité řídicí technologii je v souvislosti s růstem řas v reaktoru vyžadována pouze velmi malá údržba. Účinnost přeměny slunečního záření na teplo je kolem 40 %.

3

Integrace do fasády

3.1

Potenciál

Díky způsobu, jakým PBR fungují, lze pěstováním řas v bioreaktorech na fasádách budov dosáhnout následujících přínosů:  Spaliny a emise CO2 lze využívat in situ pro produkci biomasy.  Výsledná biomasa představuje obnovitelný zdroj energie, který lze in situ hydrotermální konverzí přeměnit na metan (bioplyn).  Podobně jako solární kolektory, také PBR shromažďují teplo, které může být v budově využito pomocí tepelných výměníků, tepelných čerpadel a uskladňování tepelné energie.  PBR jsou multifunkční fasádní prvky, které zároveň zastávají funkci regulace oslunění, izolují budovu proti teplu a chladu a zajišťují izolaci proti hluku.

Obr. 4 Schéma budovy vybavené PBR © Arup

Vydáno 11/2014


77

3.2

Rámcové podmínky

Fotobioreaktory použité v systému SolarLeaf jsou integrovány do svislých panelů o výšce jednoho podlaží a jejich šířka činí přibližně 70 cm. Pro maximalizaci množství pohlcené energie jsou reaktory umístěny na vnější straně fasády budovy v části od jihozápadu na jihovýchod. Nosná konstrukce, na které jsou PBR instalovány, zastává celou řadu velmi důležitých funkcí: slouží jako základ pro upevnění reaktorů, určuje směr, kterým jsou namířeny a v případě potřeby jim dokonce umožňuje sledovat pohyb slunce. Srdcem systému PBR, který je rozmístěn na jednotlivých podlažích, je centrální místnost TZB. Zde jsou ze směsi přiváděné z PBR odebírány biomasa a teplo, jež jsou podle potřeby ukládány nebo distribuovány. Biomasa vzniklá růstem řas je zachycována pomocí separátoru řas. Vzhledem k tomu, že všechny procesy a systémy jsou řízeny automaticky, mohou řasy růst a být využívány in situ, a to prakticky bez jakékoliv potřeby lidského zásahu. Bioreaktory jsou napájeny vodou z veřejného vodovodu a vznikající odpadní voda je vypouštěna do městské kanalizace.

4

Výhled

Fotobioreaktory jsou v zásadě pokročilé solární termální prvky a jako takové jsou vhodné pro použití s integrovanými fotovoltaickými technologiemi, a to zejména v energeticky pozitivních domech. Výhody PBR fasád spočívají v jejich schopnosti produkovat biomasu a teplo pro energetické účely, pohlcovat CO2 a regulovat množství tepla pronikajícího do budovy. PBR lze instalovat různými způsoby na střechy i fasády; v současnosti v této oblasti probíhá celá řada výzkumných projektů zaměřených na simulaci a analýzu dostupných možností. Systém má potenciál stát se klíčovou technologií pro realizaci uhlíkově neutrálních sídel a čtvrtí. Je důležité systém začlenit do návrhu budovy již v rané fázi přípravy a prověřit, jak by bylo možné toky různých materiálů v rámci nemovitosti co nejlépe integrovat a propojit. Pro plné využití dostupných synergií z hlediska přísunu spalin, produkce správných množství biomasy a tepla, či zpracování odpadních vod ve fotobioreaktorech je zapotřebí transdisciplinární přístup na úrovni okolních staveb. Fotobioreaktory na fasádách pro výrobu energie

Dr.-Ing. Jan Wurm Narozen r. 1972 v Heidelbergu 1991 – 1992 1992 – 1999 1995 – 1996 1999 1999 – 2005 2002 2005 2007 2005 – 2008 2008/09 od 2008 od 2011 od 2012

Výuční list v oboru truhlář/sklenář „Dřevo a sklo“, Ladenburg Kurz architektury na Univerzitě RWTH v Cáchách Studijní pobyt na Oxford Brookes University, Velká Británie Diplomová práce u Prof. Klause Kady Akademický pracovník na Fakultě nosných konstrukcí na Univerzitě RWTH v Cáchách, Prof. Dr.-Ing. Wilfried Führer IDEA League Grant pro výzkum na Fakultě konstrukčních projektů a vývoje produktů na Delft University of Technology, Prof. Mick Eekhout PhD práce „Skleněná pole“ (Spans of Glass) - s vyznamenáním Specializovaná publikace Glas als Tragwerk/ Skleněné konstrukce, Basilej Projektový manažer v Arup Materials a Arup Façade Engineering, Londýn Hostující profesor na Dánské technické univerzitě, Kodaň Vedoucí pro materiály pro evropský region, Arup Berlín Správce výzkumného portfolia, evropský region Člen správní rady, Leader Technology, Německo

78


Vydáno 11/2014

Špičkové sklářské technologie pro udržitelnou výstavbu Vysoce selektivní protisluneční skla

Neustálý vývoj funkčních povlaků skel pro stavebnictví přináší nové výrobky s užitnými vlastnostmi, které umožňují navrhovat budovy otevřené světlu a svému okolí a spojit tento trend s potřebou úspornosti. Ještě relativně nedávno byl vyšší přístup přirozeného denního světla do interiéru vykoupen tepelnými ztrátami přes zasklení a v letní sezónně pak nekomfortem s vysokou energetickou náročností na uchlazení budov. Přenos tepla ze slunečního záření do interiéru bylo možné částečně redukovat využitím skel barvených ve hmotě, avšak za cenu omezení prostupujícího světla a zkreslení přirozeného barevného prostředí v interiéru. Redukce tepelného slunečního záření bylo docíleno jeho vyšší absorpcí v probarveném skle, nezanedbatelná část absorbovaného tepla se však do interiéru dostala ze zasklení v podobě druhotně vyzářené energie. Krokem dopředu byla skla s jednoduchou reflexní vrstvou aplikovanou pyroliticky, tato technologie umožnila část sluneční energie odrážet a tím ji do interiéru nepropustit. Principu odrazu tepelné energie od zasklení využívají i dnešní generace skel. Zásadního zvýšení účinnosti a užitných vlastností však přinesla nová technologie úpravy skla nanášením nanometrických vrstev oxidů kovů s možností vytváření mnohavrstvých povlaků. Touto tzv. magnetronovou technologií se vyrábí celá škála skel, jejichž skladba povlaků byla upravena s ohledem na konečné určení a požadovaný vzhled. K dosažení co nejvyšší světelné propustnosti a přirozeného barevného prostředí se povlaky nanášejí převážně na čiré základní sklo. Pro zvýšení účinnosti z hlediska tepelné ochrany budov a redukce pronikání tepleného slunečního záření do interiéru má rozhodující význam použití stříbra v konstrukci moderních povlaků. Pokud zůstaneme v úvahách u skel protislunečních, je vhodné zmínit jejich vlastnost označovanou jako selektivita, tedy poměr mezi světelnou propustností Lt (světleným činitelem prostupu v) a solárním faktorem g: s = Lt/g. V našich zeměpisných šířkách se zpravidla volí skla velmi výkonná – vysoce selektivní se selektivitou 1,6 a výše. Těchto hodnot se dosahuje s povlaky se dvěma vrstvami stříbra, které zajišťují vysokou světelnou propustnost a zároveň účinně omezují pronikání tepelné složky slunečního záření do interiéru. To vše při zachování přirozeného vzhledu skel s příznivě nízkou mírou vnější odrazivosti (světelným činitelem odrazu v). Absolutní špičkou jsou pak skla poslední generace se selektivitou s > 2,0, například s = 2,14 u skel s Lt = 60 % a g = 28. Zde je patrný další posun v příspěvku nejmodernějších technologií ve výrobě skla pro architekturu k úspornosti a ekonomickému provozu budov při zachování komfortu vnitřního prostředí vyplývajícího jak z pocitu tepelné tak i světelné pohody. Výše zmíněná protisluneční skla zajišťují samozřejmě i splnění požadavku na koeficient tepelné propustnosti Ug dle současných platných požadavků. Níže jsou pro ilustraci škály možností uvedeny některé vzorové parametry izolačních dvojskel a trojskel s požadavkem na vysokou světelnou propustnost, minimální solární faktor nebo vynikající selektivitu, vždy s co nejpříznivějším parametrem Ug (vychází se ze skutečných výrobků dostupných na trhu, povlak aplikován na standardní čirá skla). IZOLAČNÍ DVOJSKLO Světelná propustnost Lt [%]

Solární faktor g [%]

Selektivita (bezrozměrné)

Ug [W-m2.K]

*6+protisluneční povlak #2 – 16 –4

70

35

2,0

1,0

6+protisluneční povlak #2 – 16 – 4

60

28

2,14

1,0

6+protisluneční povlak #2 – 16 – 4 – 16 – 4 + low E 1,1

64

32

2,0

0,5

6+protisluneční povlak #2 – 16 – 4 – 16 – 4 + low E 1,1

45

21

2,14

0,5

Parametr

IZOLAČNÍ TROJSKLO

* skladba izolačního dvojskla/trojskla – vnejší tabule tl. v mm – mezisklení prostor v mm – prostřední tabule tl. v mm – mezisklení prostor v mm – vnitřní tabule tl. v mm; mezisklení prostor plněn argonem 90 %

Technologie mnohavrstvých povlaků je používána rovněž pro výrobu tepelně izoalčních skel a umožňuje reagovat na měnící se požadavky i v tomto segmentu. Nezanedbatelným faktorem ve vývoji protislunečních skel je také schopnost vyrobit modifikace povlaků vhodných k tepelnému opracování. Ochranná vrstva povlaku je upravena tak, aby senzitivní funkční vrstvy vysoce selektivních skel „přestály“ expozici dosažení velmi dobré shody vzhledu a tepelně technických parametrů mezi skly bez tepleného opracování a skly, která tepelnému opracování podrobena byla. Dostupnost vysoce selektivních skel ve verzích určených k tepelnému opracování zjednodušuje logistiku a dobu dodání tepelně tvrzených nebo ohýbaných skel. Při úvaze o použití ohýbaných skel se doporučuje kozultovat volbu typů, rozměry a provedení s výrobcem již ve fázi návrhu s ohledem na vhodnost skla s povlakem i dostupných zařízení a pracovních postupů u výrobce. Michal Hronský / Guardian Glass S.A. Sales Manager pro komerční stavby Tel.: +420 606 682 242 e-mail: [email protected] www.sunguardglass.com

Vydáno 11/2014


79

Historie a současnost použití oceli pro konstrukce oken a LOP

Počátky používání ocelových profilů pro výplně otvorů se datují do meziválečného období - 30. a 40. léta 20. století. Dlouhá staletí před tím bylo doménou okenních konstrukcí dřevo. První ucelené „systémy“ ocelových profilů se na trh dostaly po druhé světové válce. Pochopitelně technicky odpovídaly dané době. O izolačních vlastnostech profilů nemohlo být ani řeči. Od 50. do 70. let nastal významný technologický posun i v ocelových systémech a důsledkem bylo uvedení prvních izolovaných systémů na trh. Vývoj materiálů nezadržitelně pokračoval dál a na trh výplní vtrhly od 60. let profily a později ucelené systémy z hliníku. Tyto systémy získávaly stále větší podíl na trhu oken. Situace se opět výrazně změnila v 80. letech, kdy se na trh dostaly plastové profily. Tyto zcela ovládly masový trh nejnižší cenové úrovně. Dnes na trhu vedle sebe existují všechny uvedené materiály. Každý z materiálů má své výhody a nevýhody a je vždy na koncovém uživateli nebo projektantovi, které z vlastností vyhodnotí jako nejlepší pro daný konkrétní typ použití.

Kovové výplně Z celkového „balíku“ kovových oken a výplní se uvádí poměr hliníkových a ocelových konstrukcí asi 9:1. Je zde tedy zcela patrná nadvlády hliníkových materiálů. Tento stav má své logické důvody. Jedním z podstatných je míra prefabrikace a automatizace, která je u hliníkových systémů na vysoké úrovni, zatím co výroba ocelových prvků je neustále kusová ruční práce. To má dopady jako do cenové náročnosti zpracování tak do celkové efektivity dodávek (obzvláště u velkých sérií oken). Z hlediska stavebně-fyzikálních vlastností nejsou žádné významné rozdíly mezi oběma materiály. Rozhodující pro rozhodování o použití oceli či hliníku jsou rozdílné vlastnosti základního materiálu - tedy hliníku a oceli. Tam, kde lze úspěšně využít mechanicko-pevnostních vlastností oceli, dostává přednost ocel. Kde statika a mechanika nehraje významnou roli, popř. je rozhodující vysoká míra prefabrikace výroby se uplatňuje s úspěchem hliník. Za posledních 20 let se vyprofilovaly některé oblasti použití (popř. typy konstrukcí), kde se s výhodou využijí ty pozitivní vlastnosti, které může ocelový profil nabídnout.

Když je statika na prvním místě Příznivé vlastnosti oceli vynikají především při návrhu staticky náročných konstrukcí LOP. Často se setkáváme s fasádami o výšce 8 i více metrů bez možnosti mezilehlého kotvení po výšce stěny. Pokud se chce projektant vyhnout primární nosné konstrukci, je prakticky jediná možnost použití ocelového fasádního systému. Ještě výraznější je rozdíl u vodorovných (šikmých) konstrukcí - střech. Zde je zatížení kolmo na rovinu prosklené stěny zcela dominantní a rozdílné moduly pružnosti oceli a hliníku (ocel má přibližně trojnásobný modul pružnosti) vedou zejména u větších rozpětí na použití ocelových profilů. U vysokých stěn nebo střech o velkých rozponech hraje důležitou roli ještě jeden často opomíjený parametr - tepelná roztažnost materiálu. Ta je u oceli asi poloviční a zároveň přibližně stejná jako u betonu a skla. Takže tyto tři materiály nemají výrazné rozdíly v teplotní roztažnosti. To může být důležité u konstrukcí, kde nelze libovolně často vkládat dilatační spáry. U konstrukcí velkých rozponů je velký důraz kladen nejen na únosnost (tedy 1. mezní stav), ale i na deformace (2. mezní stav). Zde je kromě modulu pružnosti velmi důležitá tuhost ukotvení a tuhost jednotlivých styčníků konstrukce. Pokud je projektant schopen navrhnout (a výrobce vyrobit) dostatečně tuhé styky, znamená to buď možnost výrazného omezení deformací popř. možnost použití štíhlejších profilů. Předpokladem pro dokonalé tuhé styky je většinou svarový spoj - a jsme opět u vlastnosti, která je vlastní oceli. Další takřka neomezené možnosti zvýšení únosnosti se nabízejí zesílením systémových profilů výztuhami z obyčejné ploché oceli. Jedná se o technicky jednoduché a přitom velmi ekonomické řešení, jak zvýšit i násobně únosnost profilů a vyhnout tím se vývoji a výrobě nových systémů.

Extrémně frekventované dveře Nenápadný typ výplní otvorů - typicky vstupy do bytových domů, popř. marketů apod. Zde nemusí mít dveře ani nijak extrémní rozměr, ale zatížení a frekvence otvírání udělají i z obyčejných dveří velmi náročný konstrukční díl. Zde se opět stává předností svařitelnost a tedy možnost vytvořit velmi tuhý rám, který mechanicky odolá i velmi nešetrnému zacházení např. u panelákových dveří.

Protipožární konstrukce Na poli protipožárních konstrukcí se potkávají až na PVC všechny materiály. Požární dveře lze jistě dobře navrhnout a vyrobit ze dřeva, hliníku i oceli. Ocel zde uplatní opět mechanickou výhodu. Pro nenosné (!) konstrukce se ocelové dveřní a fasádní profily

80


Vydáno 11/2014

upravují jen zcela minimálně. A pokud se úpravy (požární vložky) musí aplikovat, pak se vše odehrává pouze v dutině profilů, který zůstává ovšem ve stejných pohledových šířkách a hloubkách jako nepožární profil. U fasádních a světlíkových konstrukcí se dokonce profily neupravují vůbec (ani na odolnosti 90 min.) a na omezené rozpětí splňují ocelové protipožární střechy i kritérium pro nosné konstrukce (parametr R).

Památková ochrana Samostatnou kapitolou pro použití ocelových profilů jsou památkově chráněné objekty. Jedná se zejména o funkcionalistické stavby a industriální objekty 20. století. Při rekonstrukci takového objektu většinou není jiná možnost, než náhrada výplní novými za zachování materiálových a pohledových vlastností původních oken. Tlak na renovace starých objektů zesílil obzvláště v posledních 10 letech, kdy zelené plochy pro novou výstavbu jsou stále vzácnější. Tomuto tlaku se museli přizpůsobit jak projektanti tak samozřejmě i výrobce ocelových systémů. Na trh se tak dostávají systémové profily, které umožňují věrné repliky okenních výplní historických budov. Předpokladem je samozřejmě docílení přerušeného tepelného mostu nejen u skla, ale i samotných profilů. Izolované profily různých pohledových šířek jsou na trhu již od 80. let. Ovšem technologie výroby nových izolátorů a spřažení ocelových částí i u profilů s pohledovou šířkou již od 25 mm (!) se využívá teprve v posledních deseti letech. A vzhledem k stále častějšímu využívání industriálních komplexů a rekonstrukcím historických objektů můžeme očekávat zajímavý vývoj i v oblasti extrémně štíhlých ocelových izolovaných profilů.

Technologický vývoj Tak jako se mění všechny oblasti kolem nás, lze očekávat i technický posun v oblasti ocelových výplní otvorů a LOP. Tlak na lepší izolační vlastnosti a menší pohledové šířky již způsobil zavedení nové generace izolátorů pro kompozitní profily (kombinace izolátoru o ocelového plechu). Dlouhá léta používané polyamidy jsou postupně nahrazovány polyuretanovým izolátorem vyztuženým skleněnými vlákny. Tato hmota má vynikající mechanické vlastnosti a do jisté míry je schopna přebírat i roli nosného prvku v nových typech profilů. Použitím polyuretanů umožnilo uvést na trh již zmíněné extrémně štíhlé profily s pohledovou šířkou 25 mm (L profil, 40 mm T profil). Další zajímavá technologie, které se začíná používat až v posledních letech je laserové svařování. Tímto způsobem je možné buď upravit (doplnit) libovolný stávající profil popř. vytvořit zcela nový profil libovolného tvaru. Zejména u fasádních systému pro LOP se jedná možnost umožnit architektovi naprostou svobodu z hlediska tvaru a dimenze nosných fasádních profilů. Z hlediska stavební fyziky jsou již dnes k dispozici konstrukce (okenní i fasádní systémy), které nabízí standard pasívních hodnot Uw. Vše je jen otázkou kalkulace poměru nákladů a „výkonu“. Nejnovější okenní i fasádní systémy mají hodnoty Uf (rámů) nižší než 1,0 W/m2K. Takže s použitím špičkových skel dosahují výrobky jako celek pasívního standardu.

Ing. Jiří Handl Product Manager Jansen & DPS 2000 KÖNIGFRANKSTAHL s.r.o. T: +420/323 61 61 30 M: +420/602 614 494 E: [email protected] http://www.ocel.cz

Vydáno 11/2014


81

Novinky ve vývoji prosklených příček a jejich profilů Akustika versus estetika V sortimentu prosklených interiérových příček lze pozorovat obdobný trend a vývoj jako je tomu aktuálně u oken a LOP. Tlak na zmenšení plochy profilů je kladen jak na okenní profily, tak i na profily prosklených příček. Zatímco u oken je za tímto trendem vytýčený cíl zlepšovat tepelně technické vlastnosti oken, estetické hledisko, zvýšení parametru osvětlení a oslunění, u příček se jedná zejména o vylepšování estetických parametrů příčky. Z tohoto pohledu je na trhu v oblasti interiérů dlouhodobě zájem o jednoduché sklo namísto prosklených rámových příček. Jednoduchá tabule skla má však pro své nízké akustické vlastnosti omezené použití. Zvukově izolační vlastnosti zasklení závisí na tloušťce skel a na šířce vzduchové mezery. Pouze jedna tabule jednoduchého kaleného skla ESG 12 mm běžná u bezrámového zasklení má své meze již pod hodnotou 33 dB. Z hlediska splnění norem i uživatelských požadavků na příčky v administrativních prostorách to je nicméně nedostatečné a mnohdy problematické. Lokální kotvení tohoto skla s akustickými mosty pak degraduje konstrukci z hlediska akustiky úplně. S rostoucí poptávkou po kompletně prosklených příčkách jejich výrobci již řadu let usilují o co nejnižší plochu rámu a evokují estetiku jednoduchého skla dvojitými příčkami s vynikajícími akustickými parametry.

Obr. 1 Příklad standardního profilu výšky 30 mm pro jednoduché sklo Z akustického hlediska spočívá optimální řešení příček ve vyrovnaných hodnotách faktorů neprůzvučnosti zasklení, rámu a připojovacích spár. Pokud je neprůzvučnost některé z uvedených složek výrazně nižší, dochází ke znehodnocení zvukově izolačních vlastností i u zbývajících složek a tudíž k poklesu neprůzvučnosti celé příčky. U běžných modulů rámových transparentních příček dosahuje plocha rámu běžně 20 % celkové plochy příček. To znamená, že neprůzvučnost rámu může výrazně ovlivnit výslednou hodnotu celého systému. U hliníkových a ocelových systémů je neprůzvučnost závislá na hmotnosti rámu, množství komor a tloušťce stěn. Obecně platí, že je-li rám výrazně lepší než zasklení, má příčka lepší vlastnosti, a naopak, je-li rám horší, pak výsledná zvuková izolace celé příčky je nižší než hodnota samotného skla. Na zahraničním trhu lze nalézt několik firem, které se vývojem akusticky kvalitních – de facto bezrámových – příček, evokujících esteticky jednoduché sklo, dlouhodobě zabývají. Níže je přehled nejsubtilnějších řad profilů několika top zahraničních výrobců.

Faram P900:  minimální výška viditelného rámu je 42 mm, maximální výška je 70 mm  rám dveří je přiznaný  kontinuální linka rámu u podlahy je přerušena dveřmi

82


Vydáno 11/2014

Clestra PleinAir:  minimální výška viditelného rámu je 40 mm, maximální výška je 55 mm  rám dveří je přiznaný  kontinuální linka rámu u podlahy je přerušena dveřmi  sklo je vloženo do rámu  Rw(C;Ctr) = 45 (-2 ; -7) dB Nejdále se na cestě za nejsubtilnějším profilem dostal pravděpodobně holandský výrobce Maars. Tato firma při vývoji své novinky z letošního roku 2014 vsadila na spolupráci se světovým esem, architektem Remem Koolhaasem. Systém vznikl pro konkrétní Koolhaasův projekt, který chtěl jít za hranice tehdejších možností. Jméno „lalinea“, které pro systém vybrali, znamená v latině linku, jíž chtěli dosáhnout. Na začátku projektu byly jasně definovány cíle, které má výsledný produkt splňovat. Jednalo se zejména o následující kritéria (jichž se podařilo i dosáhnout):  kontinuální minimální linka u podlahy a stropu nepřerušovaná dveřmi  minimální výšky rámů při zachování technických parametrů  maximální výšková tolerance umožňující rektifikaci  dveře bez viditelných pantů s rámem překrytým sklem  jednoduchý a rychlý mechanizmus pro montáž  kompatibilní s ostatními systémy příček – možnost použití neprůhledného materiálu

Maars „lalinea“ vertikální řez příčkou a dveřmi

Vydáno 11/2014


83

Profil Maars lalinea, vysoký pouhých 22 mm a široký 90 mm, je zhotoven z hliníkových profilů. Díly postupně zapadají do sebe. Tím se zvětšuje konečná tloušťka stěn profilů tolik potřebná pro akustiku. Výsledný teleskopický systémový profil umožňuje rektifikaci celkem 26 mm (13 mm u podlahy, 13 mm u stropu). Jednotlivé díly profilu u stropu spojuje oboustranná pěnová lepicí páska. Vkládáním systémových podložek do rámu u podlahy se nastavuje vodorovnost dílu, resp. rektifikace. Do vodorovného profilu se pak velmi jednoduše zacvakne sklo s nalepeným hliníkovým dílem. Tento systém napojení skla na rám je patentovaný. Jedná se tedy o velmi rychlou montáž i případnou demontáž. Vertikální spára mezi jednotlivými skly je řešena systémovou, třímilimetrovou, transparentní páskou z polyplastu. Rám křídla dveří i profily tvořící zárubeň jsou překryty sklem. Sklo dveří pak vytváří se sklem příčky kontinuální vertikální rovinu. Při subtilních rozměrech rámů má příčka vynikající akustické vlastnosti. Při použití dvou lepených šestimilimetrových skel s fólií 66.2 dosahuje laboratorní hodnota vzduchové neprůzvučnosti příčky lalinea maximálních (vynikajících) hodnot Rw(C;Ctr) = 48(-1;-5) dB. Porovnáme-li to například se stejně silnou 100mm betonovou stěnou, jejichž vzduchová neprůzvučnost Rw je 47 dB, nezbývá nám než konstatovat, že cíl – estetická příčka evokující sklo a zároveň splňující akustické parametry – byl dosažen.

Ing. Tomáš Habel / Nevšímal a.s. Interiors Sales manager Telefon: (+420) 727 835 220 E-mail: [email protected] www.nevsimal.cz

84


Vydáno 11/2014

Okno v prostoru tepelné izolace

Montáž okna do prostoru tepelné izolace je v posledních letech velmi aktuálním tématem a jeho důležitost roste s tím, jak se vyvíjí tlak na úsporu energií. Již od ledna 2013 platí novela zákona o hospodaření energií č. 318/2012 Sb. jež je výchozím dokumentem pro zavedení EPBD II v České republice. V návaznosti na tento předpis byla připravena a uvedena v život v dubnu 2013 vyhláška č. 78/2013 Sb., o energetické náročnosti budov, která 7 ukazateli posuzuje energetickou náročnost budovy. Mezi klíčové ukazatele, na než mají vliv i samotná okna a jejich zabudování patří:  průměrný součinitel prostupu tepla  součinitel prostupu tepla jednotlivých konstrukcí Vzhledem k faktu, že okna a dveře u domů jsou běžně 5 krát tenčí než obvodová konstrukce, je proto potřeba při jejich výrobě i osazení dbát zvýšené pozornosti, zejména pokud se jedná o výstavbu nízkoenergetické nebo pasivní budovy a nebo budovy s téměř nulovou spotřebou energie, která je EPBD II definována jako budova, jejíž energetická náročnost je dle přílohy I velmi nízká. Okna by pak měla splňovat následující podmínky:  Uw hodnota celého okna musí být menší než 0,8 W/m/K  Při osazování musí být zvolen takový postup a tvar detailu, aby byly zcela minimalizovány tepelné mosty v místě styku okna a stěny. To se zpravidla řeší umístěním okna do vrstvy tepelné izolace. K posouzení výše uvedeného slouží zejména doložení teplotního faktoru (nejnižší povrchové teploty na konstrukci ostění) a spočítaná hodnota lineárního činitele prostupu tepla, jež musí být nižší než hodnota daná normou ČSN 730540-2:2011 Tepelná ochrana budov – Požadavky. Pro docílení co nejlepších výsledků je zpravidla potřeba okno neumísťovat, jak je zvykem, do vynechaného otvoru v obvodové konstrukci budovy, ale upevnit jej a dotěsnit v prostoru prováděné venkovní tepelné izolace. Tento přístup klade pochopitelně vyšší nároky, jak na montážníky, tak i na použité materiály, postupy a technologie. Na níže uvedených obrázcích je uvedena ilustrativní ukázka 3 různých způsobů osazení moderního kvalitního PVC okna s trojsklem do vápenopískového zdiva o tloušťce 250 mm s venkovním zateplením pomocí EPS o tloušťce 200 mm. Jak je patrné u červeně vyznačených detailů, takový způsob osazení nevyhoví stávajícím požadavkům ČSN 73 05 40-2, přestože byly použity kvalitní a nové materiály, ale okno bylo nevhodně usazeno.

Vydáno 11/2014


85

Proč se zabývat takovou montáží oken a dveří? Z hlediska investora, projektanta nebo dodavatele oken může předsazená montáž vyřešit celou škálu problémů:  Systémy pro předsazenou montáž mají vysokou toleranci vůči geometrické nepřesnosti staveb a otvorů. Díky možnosti vytvoření si nového ideálního otvoru (prostoru) pro okno je tak možné vyřešit např. problémy související s neoptimální připraveností stavby. Připojovací spáru a její velikost je možno snadno upravit a optimalizovat.  Díky usazování rámů oken na nosné profily nebo kotvy či hranoly vždy následně dochází ke kotvení okna do nového únosného materiálu.  Montáž oken do prostoru tepelné izolace eliminuje na minimum riziko vzniku chladných ostění, koutů a pocitu chladu proudícího ok oken.  Předsazená montáž může být naprostou nezbytností také v případě, že bude budova masivně zateplována např. 40 cm tepelné izolace a v takovém případě by montáž oken na líc nosné nebo výplňové obvodové konstrukce byla nevhodná jak z hlediska tepelně technického, tak i z hlediska estetického.

Montáž v souladu s ČSN 74 6077 Zabudování okna do prostoru tepelné izolace podléhá stejným principům a požadavkům, jako jakákoliv jiná montáž okna do vynechaného otvoru v konstrukci obvodového pláště. Aby byla připojovací spára i okno funkční, je potřeba naplánovat a provést vnitřní a vnější uzávěr spáry, instalovat tepelnou izolaci a okno řádně zafixovat. Navíc je nutné se vždy navíc zabývat únosností podkladu a konzol, hranolů, profilů nebo kotev, které okno nebo dveře dlouhodobě zajistí ve správné poloze a přenesou veškeré statické i dynamické namáhání. Zároveň je potřeba při návrhu a tvaru detailu i skladbě materiálů brát v potaz i to, jak bude obtížné nebo snadné k vykonzolovanému, předsazenému oknu připojit klasický ETICS nebo odvětrávanou fasádu. Osazení kvalitního PVC okna s trojsklem do vápenopískového zdiva o tloušťce 250 mm s venkovním zateplením pomocí EPS o tloušťce 200 mm. Stejná kombinace materiálů jako je uvedena výše, nicméně detail je uspořádán a navržen odlišně. Výsledky tomu odpovídají a takto osazené okno vyhovuje doporučeným požadavkům ČSN 73 05 40-2 pro pasivní domy.

86


Vydáno 11/2014

Specifika a rizika některých řešení Do výroby systému pro umístění okna do tepelné izolace se pustila řada společností s vidinou zajímavého budoucího potenciálu. Ne každý jde však cestou prověřených funkčních řešení. Na trhu se proto setkáváme se systémy, které sice vyhovují po stránce finanční, ale nikoliv už funkční. U mnoha systémů pro předsazenou montáž nelze jednoduše dosáhnout jak vysokého energeticky úsporného potenciálu, tak ani požadavků na zvukovou izolaci. Nedostatek testů a výpočtů v oblastech vzduchotěsnosti, tepelné a zvukové izolace a četné chyby při montáži, řeší montážní firmy často pomocí „vlastních hobby řešení a vylepšení“. Velkým úskalím může být i upevnění systému pro předsazenou montáž na obvodovou konstrukci budovy, pokud chybí jasné a ověřené postupy a informace pro bezpečné, dostatečně únosné a trvalé upevnění. Nezřídka vede špatně provedený otvor a technologická nekázeň při budování konstrukce obvodového pláště k jeho neodhadnutelné pevnosti a tedy i k nejasnostem v rámci únosnosti připojeného systému pro předsazenou montáž. Nejčastější rizika neověřených systémů:  Kovové konzole jako tepelný vodič;  Příliš malé vzdálenosti šroubů od krajů na hranách nosné zdi;  Nedržící šrouby, např. u dutých cihel a pórobetonu;  Fóliová těsnění spár s velmi nízkou zvukovou izolací;  Žádné vypodložení nebo jiné srovnatelné opěrné body, které omezují nežádoucí průhyby oken tak, aby funkce zůstala dlouhodobě zaručena;  Neproškolené prováděcí firmy aplikující materiály bez dodržení technologických postupů;  Montáž zcela nevyzkoušených materiálů a řešení pro použití v předsazené montáži oken.

Aktuální možnosti V současné době jsou na trhu k dispozici ověřené systémy pro předsazenou montáž, které jsou schopné, bez jakýchkoliv dodatečných statických výpočtů a posouzení, přenést běžně řádově stovky kilogramů zátěže a vykonzolovat okno až 200 mm před obvodovou konstrukci.

Vydáno 11/2014


87

Jedná se obecně o dva různé přístupy a systémy. Jeden spoléhá při vykonzolování okna pomocí např. profilů, které vytvoří okolo celé konstrukce rámu okna tzv. slepý rám a tím způsobem je i vytvořena po celém obvodu okna nová ideální spára. Okno je poté snadné usadit, zafixovat a dotěsnit. Druhý způsob je zpravidla tvořen pomocí jednotlivých ocelových kotev nebo podpor z jiného materiálu. Ty jsou však kladeny pouze lokálně na ta místa rámu okna, kde bude dále okno podloženo nebo ukotveno. Po osazení vlastního rámu okna je pak zapotřebí využít okenní fólie o zpravidla velké šířce cca 200 mm a více a vytvořit po obvodu rámu okna „fóliový stan“. Tato možnost je často využívána při potřebě překonat a překlenout fóliemi veliké prostory, např. schodišťová stěna nebo pásová okna versus železobetonový monolit. Řešení pomocí fólií a kotev je zpravidla velmi variabilní, ale ve srovnání se systémem vytvořeným z profilů nebo kastlíků velmi zdlouhavé a pracné.

Systém pro předsazenou montáž, které tvoří nosné a zateplovací profily, kladené po celém obvodu.

Systém pro předsazenou montáž, které tvoří opěrné kotvy, těsnicí fólie a tepelnou izolaci kamenná nebo skelná vata.

Stanislav Jirák / Tremco illbruck s.r.o. Head of Technical Department T. 00 420 296 565 331 M. 00 420 724 107 517 [email protected] www.tremco-illbruck.com

88


Vydáno 11/2014

Stínicí technika a energetická náročnost budov

Energetická náročnost budov (ENB) se stala ostře sledovaným tématem, zejména kvůli trvale rostoucím cenám energií. Díky tlaku investorů na snížení provozních nákladů se za podpory směrnic o ENB do zorného pole pozornosti dostávají i taková zařízení v budově, u nichž byl dříve jejich vliv na snížení provozních nákladů nedoceněn. Takovým příkladem je stínicí technika. K posouzení efektu stínicí techniky na potenciální úspory provozních nákladů přistoupíme s ohledem na roční období a na možnou spolupráci s ostatními systémy v budově.

Zachování letní stability Největší potenciál úspor přináší stínicí technika ve snížení provozních nákladů na chlazení prostor, a to zejména v letním období, kdy sluneční paprsky dosahují své nejvyšší intenzity. Aplikace stínicí techniky nejen pomáhá snižovat potřebu strojního chlazení, ale také může vést ke snížení nominálního výkonu chladicího zařízení či dokonce k ustoupení od požadavku jeho instalace. Přestože problémy se zachováním letní stability řeší převážně prosklené administrativní budovy, jsou tímto kritériem posuzovány i ostatní budovy. Moderní domy stavěné v pasivním standardu, které využívají slunečních paprsků jako zdroje tepla v zimním období, řeší problém s letní stabilitou se stejnou intenzitou, jakou věnují tepelným ztrátám obálkou budovy. V oblasti posuzování tepelné stability v letním období projektantům napomáObr. 1: Princip letní stability, zdroj [3] há norma ČSN 730540-2 [2], která stanovuje nejvyšší denní vzestup teploty vzduchu v místnosti v letním období a nejvyšší denní teplotu vzduchu v místnosti v letním období. Ze zjednodušeného modelového příkladu kancelářské místnosti o ploše 20 m2 a s okny orientovanými na jih, jejichž plocha činí 30 % jižní stěny, vyplývá, že zejména v letním období se teploty v interiéru pohybují nad povolenou hranicí nejvyšších denních teplot vzduchu v místnosti, která u nevýrobních prostor činí dle výše uvedené normy 27 °C. Již pouhou instalací stínicí techniky dosáhneme ve zvoleném příkladu snížení letních teplot o cca 5 °C. Letní stability místnosti by však nemělo být dosahováno pouze aplikací stínicí techniky a klimatizace, ale také snahou o minimalizaci vnitřních zisků a důsledným odvodem naakumulovaného tepla, např. pomocí nočního nachlazování budovy.

Zamezení tepelným ztrátám Stažené stínicí prvky zvyšují tepelný odpor průsvitné konstrukce a tím omezují únik tepla z vyhřátého interiéru v zimním období. Působí jako dodatečná tepelná izolace okna, využitelná zejména během nočního období, kdy poloha stínicí techniky není regulována za účelem dosažení světelné pohody nebo maximálních solárních zisků. Účinnost stínicí techniky jako dodatečné tepelné izolace závisí na její poloze vůči průsvitné konstrukci a na tepelněizolačních vlastnostech samotného stínicího prvku. V tomto smyslu budou jistě účinnější venkovní zateplené rolety než vnitřní žaluzie, jejichž lamely jsou z tohoto hlediska méně těsné. Obr. 2: Zamezení tepelným ztrátám, zdroj [3]

Využití solárních zisků Použití stínění jako ochrany proti slunečním paprskům s sebou nese riziko, že bude stíněno v momentě, kdy by bylo z hlediska energetické bilance objektu výhodnější využívat solárních zisků k ohřívání interiéru. Toto riziko hrozí zejména u nepohyblivé nebo ručně ovládané protisluneční ochrany. Protože se současný trend nízkoenergetických domů snaží maximálně využívat energie slunečních paprsků, jedná se při nevhodném používání stínicí techniky o citelnou ztrátu na straně zisků, která se musí nahradit z jiných zdrojů. O tom, jak solární ohřev hraje v celkové energetické bilanci čím dál, tím zásadnější roli, se lze přesvědčit na obrázku 4. V jeho levé části jsou zobrazeny energetické toky u běžného neúsporného domu, který by dle klasifikace ENB spadal do třídy D. Protože by dnes tento dům byl hodnocen jako neúsporný, nebyla by jeho stavba povolena. V pravé části obrázku jsou uvedeny průměrné energetické toky domu, zařazeného do kategorie C. S posuzovaným solárním ohřevem se u tohoto příkladu počítá více než dvojnásobně.

Vydáno 11/2014


89

Obr. 3: Spotřeba energie v neúsporném a úsporném RD, zdroj [3]

Vyčíslené úspory a návratnost investic Při volbě typu protisluneční ochrany nerozhodují pouze provozní náklady či provozní úspory, ale také investiční náklady. Z hlediska investičních nákladů by se pak neměly brát v potaz pouze pořizovací náklady na stínění, ale také dosažené úspory na nákladech za nákup a provoz chladicího zařízení. Z Delftské studie [1] vyplývá, že při promyšleném komplexním návrhu venkovních žaluzií lze docílit návratnosti vložených investic za 5 let. Pokud však budou žaluzie osazeny dodatečně, bez možného ovlivnění velikosti výkonu chladicího zařízení, bude se návratnost pohybovat okolo 16 let. Pokud započteme vliv zdražujících se energií, bude doba návratnosti nižší, avšak k opravdovému snížení doby návratnosti je třeba promyšleného přístupu už od rané fáze projektu, aby se instalace stínicí techniky promítla do samotného návrhu klimatizačního zařízení. Peníze vložené do stínicí techniky se vrací rychleji se zvětšující se plochou průsvitných konstrukcí na fasádě. Rychlejší návratnost prvotních investic tedy dosáhneme spíš u kancelářských budov než u rezidenční výstavby.

Způsob řízení stínicí techniky Z Delftské studie lze čerpat i výsledky vypočtených úspor dle typu řízení venkovních žaluzií. Hodnoceny byly žaluzie ovládané jednak ručně a pak řízené podle sluneční intenzity měřené venku s variantou řízení žaluzií podle stálého osvětlení pracovní plochy na 500 lux. Další posuzovanou variantou bylo doplnění řízení hlídajícího osvětlení na pracovní ploše o integraci s ventilačními okny, která zajišťují noční nachlazování interiéru. Z výsledků vyplývá, že řízení podle intenzity osvětlení v interiéru přináší vyšší provozní úspory než řízení podle intenzity slunečního záření měřené vně objektu. Ještě vyšších úspor bylo dosaženo vzájemnou spoluprací systémů řízení žaluzií a ventilačních oken. Nejnižších úspor z vyjmenovaných variant dosahovaly ručně řízené žaluzie. Tento výsledek přináší jasnou zprávu, že vyšších úspor lze dosáhnout automatizací a hlavně integrací s jinými systémy v budově.

Spolupráce s ostatními systémy v budově V předchozím textu byla naznačena spolupráce systému řízení žaluzií a ventilačních oken. Společným řízením se zajišťuje nejen zamezení možnému blokování koncových výrobků, ale také možnost účinného nočního nachlazování budovy. Může být také sdílena centrální řídicí jednotka s příslušenstvím, včetně meteorologických čidel, což přispěje k investičním úsporám. Ještě blíže k systému stínění má systém osvětlení. Sklonem lamel žaluzií lze regulovat přístup denního světla do interiéru za současného zamezení oslnění a přehřívání prostor. Osvětlení se pak samo reguluje podle intenzity osvětlení v interiéru. Pokud prezenční čidla zjistí, že sledovaná místnost není obsazena, lze nejen snížit nebo vypnout osvětlení, ale také nastavit stínění do energeticky výhodné polohy (v létě zatemnit, v zimě vytáhnout). Společná komunikace obou systémů se zpravidla řeší přes DALI rozhraní. Lze též kombinovat řízení žaluzií a klimatizace, aby tyto systémy byly v součinnosti a nepracovaly „proti sobě“. Kooperace různých systémů vyžaduje výměnu dat. Výměna potřebných informací je usnadněna sdílením dat na otevřeném protokolu, u nás pak na rozšířeném standardu KNX/EIB nebo LonMark.

Jaký typ stínění je nejvýhodnější? Volba ideálního typu stínicí techniky pro konkrétní projekt závisí na mnoha faktorech. Rozhodnutí jistě ovlivní lokalita, orientace a velikost oken, požadovaný kontakt s vnějším prostředím a využití místnosti. Výběr bude jistě ovlivněn i mechanickou odolností, pořizovací cenou, požadavkem na údržbu a třeba také možností funkce nočního nachlazování. Pravděpodobně do úvah vstoupí i kritérium potenciálních úspor energie. Pokud bychom posuzovali stínění pouze na základě tohoto kritéria, pak jako ochrana před přehříváním v letním období bude jednoznačně vítězit vnější protisluneční ochrana, která lépe zajistí, aby se teplo nedostalo do interiéru. Naopak v zimě, kdy ke stínění většinou dochází z důvodu oslnění nízko položeným sluncem, bude výhodnější použít během dne vnitřní protisluneční ochranu, která vpustí sluneční paprsky do interiéru. Pokud bude stínicí technika plnit v noci funkci dodatečné tepelné izolace, pak nás kromě součinitele prostupu tepla bude zajímat také její provzdušnost. Vzhledem k množství činitelů, které volbu typu stínicí techniky ovlivňují, bude výhodné podpořit rozhodnutí i výpočtovým softwarem. Z výpočtů pak lze vyčíst, že přestože často stíněním v zimě ztrácíme část solární energie pro vytápění, jsou tyto ztráty v létě bohatě kompenzovány úsporami na straně chlazení.

Literatura: [1] van Passen, A. H. C.: Benefits of various types of shading and night cooling by vent windows (Delftská studie). [2] ČSN 730540-2. [3] Liébard, Alain – de Herde, André: Bioclimatic facades.

Ing. Štěpánka Lubinová a Ing. Tomáš Veselý Sdružení výrobců stínicí techniky a jejích částí www.svst.cz

90


Vydáno 11/2014

Požární bariéry v kontaktních zateplovacích systémech

Kontaktní zateplovací systémy (ETICS) spolu s výměnou oken a izolováním střech jsou v současné době nejžádanější způsob snížení energetické náročnosti budov. Dodržení požární bezpečnosti při zateplování budov patří mezi základní požadavky. V kontaktních zateplovacích systémech se z tohoto důvodu aplikují požární bariéry z nehořlavých materiálů, které zabrání nebo spíše po jistou dobu omezí šíření požáru do jiných požárních úseků, popřípadě jiných budov. V souvislosti s okenními otvory se požární bezpečnost staveb zabývá především scénářem vnitřního požáru, který vzniká uvnitř požárního úseku (v budově). Nejvíce namáhané jsou v takovém případě horizontální konstrukce opatřené ETICS, mezi nejrizikovější detaily patří nadpraží otvorů, ale také balkonové, lodžiové konstrukce, stropy průjezdů, římsy apod.). Pokud se při požáru rozbijí okna a plameny šlehají z objektu oknem ven, hrana překladu bývá zcela vystavena požáru. U ETICS z hořlavé izolační vrstvy může dojít až k otevření hrany překladu a tím k rozšíření požáru po výšce budovy, a to po povrchu omítky anebo v hořlavém izolantu (někdy skrytě pod omítkou).

Normové požadavky Základní požadavky na požární bezpečnost ETICS udává norma ČSN 73 0810: 2009[1] se změnou Z1 z roku 2012. Rozdílné požární požadavky pro ETICS jsou v České republice kladeny na novostavby a jiné na tzv. dodatečné zateplování stávajících objektů realizovaných před rokem 2000. Rozdílné požadavky jsou patrné ze schémat požárních bariér. Úleva pro objekty postavené před rokem 2000 pozbývá v současné době na významu. Novostavby i stávající budovy by měly být z hlediska požární bezpečnosti ochráněny stejně. Požadavky na zateplení se dále dělí podle požární výšky budovy. Problematika nešíření požáru je řešena standardně u dodatečného zateplení tzv. zateplovacími pruhy výšky 500 mm. U novostaveb jsou to jak zateplovací pruhy, tak vodorovné a svislé požární pásy šíře 900 mm, které jsou umístěny na rozhraní jednotlivých požárních úseků. Zejména vodorovné zateplovací pruhy lze za určitých podmínek vypustit, tj. kolem ostění otvorů lze použít jiný typ detailu ověřený dle ČSN ISO 13 785-1[2].

Schémata požárních bariér podle požární výšky a data výstavby budovy Schéma zateplení novostaveb s požární výškou: hp ≤ 12 m (a), 12 < hp ≤ 30 m (b), hp > 30 m (c)

Schéma zateplení stávajících objektů s požární výškou: hp ≤ 12 m (a), hp > 22,5 m (b)

Vydáno 11/2014


91

Testování požární bezpečnosti detailů ETICS Středněrozměrový test podle ČSN ISO 13785-1[2] se provádí na vzorcích o ploše necelých 5 m2, výkon hořáku je při zkoušce 100 kW. Při reálných požárech vzniká desetkrát až třicetkrát vetší zatížení. Poněkud zvláštně působí fakt, že zkouška podle ISO 13785-1 se v ČR používá za účelem klasifikace (schválení), i když nebyla vyvinuta jako průkazná, ale pouze předběžná ke zkoušce ve velkém měřítku podle ISO 13785-2. Účelem zkoušky podle ISO 13785-1 je pouze ověření, jestli má smysl zkoušet daný systém ve velkém měřítku; úspěšný výsledek této předběžné zkoušky nemá žádný vztah k chování systému při reálném výkonu zdroje požáru[4]. ČSN 73 0810[1] navzdory tomu umožňuje takzvané atypické úpravy ostění a založení zateplovacího systému, pokud vyhoví zkoušce podle ČSN ISO 13785-1[2]. Národní modifikace této středněrozměrové zkoušky navíc zavádí další úlevy jako je například snížení výkonu hořáku na 50 kW nebo snížení doby trvání zkoušky z 30 na 15 minut. Přestože změna normy Z1 ČSN 73 0810[1] zavedla možnost zkoušení ETICS také na velkorozměrovém vzorku dle ISO 13785-2[3], v České republice se tato zkouška prakticky neuplatňuje. Velkorozměrová zkouška ETICS byla u nás provedena doposud pouze jednou. Obecně lze říci, že zkoušky velkého rozměru mají dostatečný tepelný výkon, aby dokázaly simulovat reálné prostředí a o chování systému tak poskytují relevantní informace z hlediska požární bezpečnosti. Na evropské úrovni je aktuálně patrná snaha o vytvoření harmonizované normy pro ETICS, včetně zkoušení a požadavků na požární bezpečnost, která směřuje k trendu velkorozměrových zkoušek bez úlev a úprav. Z několika návrhů má nejblíže k úspěchu právě převzetí ISO 13785-2 do systému evropských norem především proto, že norma vychází z podmínek reálného požáru a byla mnohokrát odzkoušena.

Problémy brzké budoucnosti Kromě problematiky testování požární bezpečnosti ETICS bude potřeba v souvislosti s asanačními opatřeními nebo další energetickou optimalizací budovy podrobněji řešit doplnění stávajících vnějších kontaktních zateplovacích systémů druhým kompletním systémem. V takovém případě dochází často ke kombinaci izolačních materiálů. Změna normy Z1 ČSN 73 0810[1] okrajově problematiku zdvojeného zateplování řeší, ale detailně se nezabývá případy, kdy původní systém je celý hořlavý. Při nevhodné aplikaci hořlavých a nehořlavých materiálů může původní hořlavý systém způsobit šíření plamene po fasádě. V českých normách zatím ani není uvažováno s nárůstem tlouštěk izolace, který vede k nárůstu objemu hořlavých materiálů na fasádách. Stejně tak by bylo vhodné, aby se normové požadavky společně s nadpražím zaměřily i na ostění oken. Přestože se nejedná o horizontální konstrukci, případný plamen může skrze tuto část konstrukce proniknout pod krycí vrstvu ETICS a způsobit nekontrolované šíření ohně.

Zdroje: [1] [2] [3] [4]

ČSN 73 0810 – Požární bezpečnost staveb – Společná ustanovení. Praha: ÚNMZ, 04/2009, Změna Z1. Praha: ÚNMZ, 2012/05 ČSN ISO 13785-1 Zkoušky reakce na oheň pro fasády – Část 1: Zkouška středního rozměru. Praha: ÚNMZ, 2010/02. ISO 13785-2: Zkouška reakce obvodových stěn na oheň. Část 1: Zkouška na vzorku velkých rozměrů, 2002 Zpráva CC 275194 společnosti BRE Global, A comparison of BS 8414-1 & 2, draft DIN 4102-20, ISO 13785-1 & 2, EN 13823 and EN ISO 11925-2, http://www.eurima.org/uploads/ModuleXtender/Publications/92/2012-07-02_BRE_Report_Final_275194_issue_2.pdf

Ing. arch. Marcela Kubů / Asociace výrobců minerální izolace [email protected] tel.: +420 777 248 949 www.mineralniizolace.cz

92


Vydáno 11/2014

Střešní okna VELUX v soběstačné horské chatě v Rakousku

Jen 13 měsíců po ničivém požáru měsíců byla otevřena nová soběstačná horská chata v Rakousku. Chata postavená v roce 1922 vyhořela krátce před začátkem sezóny v loňském roce až po základní zdi. „Nová chata je vzorovým příkladem pro Active-House. Spojuje energetickou účinnost se zdravým vnitřním prostředím a vytváří permanentní interakci budovy a jejího okolí“ Díky vzdálenosti pouze 1 hodinu od bran spolkového hlavního města patří Schneeberg k oblíbeným výletním cílem obyvatel Vídně.

Tvar se řídí energií Ambiciózní plán architektů bylo obnovit chatu v průběhu jednoho roku po požáru a to hezčí, prosvětlenější efektivnější a prostornější než kdy byla. Krátké chodby a funkční koncept místností zaručuje plynulý provoz, aktivní a pasivní využívání sluneční energie a sbírání dešťové vody, resp. vody z roztátého sněhu v rozhodující míře ovlivnily tvar budovy. Požadavkem bylo i atraktivní ztvárnění jižní strany budovy. Svým tvarem a barvou byly střešní okna a fotovoltaické články harmonicky integrované do střechy, resp. plochy fasády. Díky svému sklonu v úhlu 70 ° může sníh v zimě snadno sklouznout, čímž je zaručeno stálé využití solárních zdrojů energie. Střecha severní strany se sklonem 8 ° propůjčuje budově její výraznou siluetu a slouží v první řadě na zásobování vodou prostřednictvím deště a sněhu. Prefabrikace: Po překonání všech administrativních překážek a splnění všech podmínek pro stavbu v chráněné vodohospodářské oblasti města Vídeň, se 8. srpna 2012, pouze po třech měsících plánování začaly stavební práce. Exponované stanovisko v nadmořské výšce 1 250 metrů je dostupné jen lesní cestou, která je v zimě nesjízdná. Pro nedostatek času – stavba musela být dokončena ještě před začátkem zimní sezóny, byly v největší možné míře použity prefabrikované zateplené dřevěné stavební dílce a prefabrikované stavební dílce z pohledového betonu zajišťující požadavky požární bezpečnosti a tepelné stability domu.

Minimální spotřeba energie Budova funguje v nezávislém provozu (při střední obsazenosti je zcela soběstačná), to znamená, že neexistují přípojky na veřejné inženýrské sítě. Prostřednictvím střechy se shromažďuje dešťová voda a upravuje se dále na pitnou vodu. Na přípravu teplé

Vydáno 11/2014


93

vody slouží 15 čtverečních metrů solárních kolektorů na střeše. Pro výrobu elektřiny byly do jižní fasády integrovány fotovoltaické články s výkonem od 9,15 kWp. Kromě toho přináší přímé sluneční záření prostřednictvím střešních oken VELUX pasivní solární tepelné zisky. Jako za dob babiček slouží kamna na dřevo (s výkonem 25 kilowatthodin) na vaření a topení.

94


Vydáno 11/2014

Maximální pohoda Chata nabízí ubytování v 2 až 6 lůžkových pokojích a 27 lůžek ve vícelůžkových pokojích. Ve všech místnostech je vysoký podíl denního světla i výhled: pás střešních oken na celou výšku podlaží otevírá výhled na louky a pohoří Knofeleben a Rax.

Příkladem udržitelného přístupu k návrhu je i strop hostince z „dřevěných odřezků“ - zbytkového produktu výroby řeziva. Dotváří atmosféru a současně je vysoce účinnou akustickou bariérou, aby zde turisté nad hostincem našli po náročné túře zasloužený klid s přímým výhledem na hvězdnou oblohu. Ocenění: Projekt Naturfreundehaus Knofeleben byl oceněný rakouskou environmentální značkou austrian ecolabel.

Autoři: Regina Lettnerová a Günter Lagler, Baukult Fotograf: Jörg Seiler

Vydáno 11/2014


95

Další velká výzva pro Sipral v UK New Engineering Building – The University of Sheffield

Projekt „New Engineering Building“ společnost Sipral získala na podzim roku 2013 a stal se očekávaným comebackem na britský trh po dlouhém období ekonomické krize. Objekt je situován v samém srdci univerzitního města Sheffield na ulici Leavygreave Road a svou jedinečností bude tvořit velmi zajímavý kontrast mezi typickou britskou cihlovou výstavbou a modernějšími budovami v okolí. Investorem této velkolepé stavby je University of Sheffield, pro kterou je tento projekt historicky nejvyšší investicí v oblasti výuky a vzdělávání. Nová budova byla v již v průběhu realizace oficiálně pokřtěna na „The Diamond“, slavnostní ceremoniál proběhl za účasti vysokých představitelů britského parlamentu. Diamant poskytne celkově 19 500 m² užitné plochy pro technickou fakultu sheffieldské univerzity (9 přednáškových sálů pro 80 – 400 studentů, 6 flexibilních učeben pro 80 – 160 lidí, přes 30 skupinových a odpočinkových učeben a 19 technických výukových laboratoří s velmi specifickým vybavením – např. místnost s leteckým motorem) a rámcově asi 5 000 míst ke studiu pro studenty z celého světa. Hlavním cílem univerzity je vybudovat nejlepší a nejlépe vybavené technické učební prostory a laboratoře v Británii, možná i na světě s přístupem pro studenty 7 dní v týdnu a 24 hodin denně. Generálním dodavatelem stavby je přední britská stavební společnost s více než stoletou tradicí Balfour Beatty Construction. Architektonicky je tento objekt návrhem londýnského studia Twelve Architects and Masterplanners. Projektu se mimo jiné také účastní několik konzultantských/poradenských/kontrolních firem zejména britská společnost Arup Facades (specialista na fasády jako konzultant investora), irská společnost Billings Design Associates (fasádní specialista a technický dozor generálního dodavatele) a švýcarská společnost Prometplan (fasádní poradce firmy Sipral).

96


Vydáno 11/2014

Stavba samotná byla zahájena demolicí stávajících objektů v červnu 2013 a plánované dokončení je v létě 2015 tak, aby mohl být zahájen již podzimní studijní semestr 2015. Co se Sipralu týká, výroba byla odstartována v dubnu 2014, zahájení montážních prací na stavbě proběhlo v červenci 2014 a dokončení montáže je plánováno na jaro 2015. Budova je tvořena dvěma betonovými objekty, které jsou propojeny mohutnými ocelovými konstrukcemi (mosty, střecha a konstrukce atrií). Společnost Sipral vyhrála tendr na komplexní dodávku obvodového pláště této honosné stavby. Největší část fasády tvoří modulová fasáda, jejíž celková plocha je okolo 6000 m² a skládá se z 803 unikátních elementů (typická velikost modulu je 1,8 m x 4,5 m, ale výška je také 5,5 m v 1.NP, 5,4 m ve 4.NP a nejmenší výšku 2,2 m mají atikové moduly na střeše). Moduly jsou vyvinuty ze systémových hliníkových profilů Hueck navržených speciálně pro tento projekt v černé barvě RAL9004. Celý systém bylo nutné otestovat proti klimatickým vlivům dle specifikace a požadavků klienta. Testovací sestava se v konečné podobě skládala z 6 modulů. Testování proběhlo úspěšně v průběhu dubna 2014 v certifikované zkušebně Vinci Technology Center v městečku Leighton Buzzard nedaleko Londýna. Fasáda prošla bez zatečení jak statickým tak i dynamickým testem (za použití leteckého motoru s vrtulí). Většina prvků fasády je celoprosklená, pouze v přízemí a částí 1.NP je několik výplní tvořeno perforovaným plechem. Skla jsou na jednotlivé moduly strukturálně přilepena na obvodový rám. Samotná dodávka skel je také velmi náročná a specifická a to z důvodu vysoké druhovosti skel. Na každém elementu jsou minimálně 2, ale až 12 kusů skel různorodých tvarů (trojúhelníky mnoha typů, lichoběžníky, kosočtverce, šestiúhelníky a další mnohoúhelníky), rozměrů a skladeb (průhledná trojskla, průsvitná trojskla a 4 typy smaltovaných skel v místě neprůhledných výplní). Skla mají navíc vždy na okraji elementu černě maskovaný přesah z důvodu strukturálního lepení, který vzhledem k různé orientaci vůči jednotlivým tvarům skel a různé šířce opět mnohonásobně zvyšuje druhovost a jedinečnost skel. Z toho plynou nadstandardní požadavky Sipralu na logistiku a balení skel směrem od dodavatele. Fasáda je kotvena standardně do železobetonových stropních desek v jednotlivých patrech. Z exteriéru většinou do připravených v betonu zalitých halfen, v některých částech z horní strany stropní desky. Na dvou místech je fasáda kotvena do ocelové konstrukce, neboť se jedná o speciální místnosti o výšce přes dvě patra a chybí tedy ŽB deska. Tyto sekundární ocelové konstrukce jsou také dodávkou Sipralu. Střešní atikové moduly jsou kotveny do ocelových sloupů, které jsou dodávkou stavby. Další dominantu objektu budou tvořit rastrové fasády atrií. Na východní a západní straně tyto fasády spojují oba objekty s modulovými fasádami. Jsou navrženy ze systému Schüco FW50+ a celková plocha je 681 m². Značnou část výplní těchto atrií tvoří bezrámové otvíravé prosklené žaluzie, které budou sloužit pro přirozenou ventilaci a odvod kouře. Fasáda je kotvena do velmi složité ocelové konstrukce přes systém předpřipravených závitových tyčí tzv. „Koco brackets“. Odvětrání bude fungovat v součinnosti s další rastrovou fasádou tzv. Clerestory na střeše systému Schüco FW50+ o ploše 273 m². Fasáda se táhne kolem celého obvodu atria a je pouze cca 1,5 m vysoká (vyplňuje prostor mezi železobetonovou střechou a ocelovou střechou atrií. Výplně tvoří opět prosklené otvíravé žaluzie, tentokrát ale z rámového systému.

Vydáno 11/2014


97

Ze systému Schüco FW50+ jsou navrženy také tři rohové rastrové fasády v přízemí v místech vstupů do objektu. Celková plocha těchto fasád je 583 m². Dodávkou Sipralu je také 32 ks dveří v přízemí zahrnující i 8 ks vstupních karuselů s manuálním otvíráním. Mezi další dodávky patří drobné konstrukce eloxovaných podhledů, skleněných obkladů, zakrytí sádrokartonu v interiéru atd. Poslední dodávkou a dá se říci, že takovou třešničkou na dortu této pozoruhodné fasády, je finální obklad ze speciálně ohýbaných hliníkových plechů tzv. Lattice. Návrh této konstrukce provázela mnohá testování, zkoušky, prezentace a vzorkování, než se dospělo k finálnímu požadovanému tvaru, vzhledu a uchycení na fasádě. Jedná se o 2 mm hliníkové plechy různých délek (1 m, 2 m, 3 m, 4 m, 5 m) se specifickým segmentovaným ohybem vždy na jeho obou koncích. Čtveřice těchto plechů tvoří daný kosočtverec na fasádě. Jednotlivé plechy kopírují příčné systémové profily v jednotlivých modulech. Každý plech je ve výrobě osazen navrženým ztužujícím kotevním systém a na fasádu bude přišroubován přes speciální „T“ profil připravený na modulu. Každý kus plechu je nezávislý, tudíž jednoduše demontovatelný a vyměnitelný. Exteriérová fasáda je tvořena 10 814 ks a povrchová úprava je bronzový elox Colinal 3145, která se provádí z důvodu vysokých požadavků na kvalitu až ve Švýcarsku. Interiérová fasáda se skládá z 2 707 ks a plechy jsou černé v barvě profilů RAL9004. Celkový proces výroby je velmi náročný a i s ohledem na složité tvary a velké množství prvků vyžaduje nadstandardní požadavky na balení. Pro tuto konstrukci byly vyvinuty bedny a krabice se speciálními inserty pro jejich ukládání. Inserty a přepravní prvky jsou navrhovány na základě finálních 3D modelů jednotlivých prvků. Modulová fasáda a obklad Lattice byly, z důvodu velké složitosti, kompletně projektovány pomocí 3D softwaru SolidWorks. Poprvé byl také na zakázce interně zaveden systémový kompletně elektronický oběh a odsouhlasování veškeré projektové dokumentace napříč všemi pracovišti. Vzhledem k vysoké druhovosti a množství výrobků je pro některé specifické dodávky (modulová fasáda, dodávka skel, dodávka plechů Lattice) používán systém sledování jejich oběhu od zahájení výroby až po dokončení montáže pomocí systému Track and Trace. Tento systém je mimo jiné poskytnut klientovi. Umožňuje transparentnost v poskytování informací ohledně výroby, dodávek a usnadňuje měsíční fakturace na základě skutečně provedených výkonů. Sipralu pak systém umožňuje efektivní řízení jednotlivých procesů.

Ing. Josef Juráš, vedoucí projektu SIPRAL a.s. www.sipral.cz

98


Vydáno 11/2014

Skanska evropským hráčem na poli lehkých obvodových plášťů

Společnost Skanska patří k největším stavebním firmám na českém trhu. Jako součást nadnárodní skupiny dokončila v roce 2014 oblast Lehké obvodové pláště (LOP), divize Výroba skupiny Skanska v ČR a SR, opláštění polyfunkčního centra ve městě Malmö. Skanska a provincie Skåne patří neodlučně k sobě. Nadnárodní firma s více než 50 000 zaměstnanci vznikla v roce 1887 nedaleko od Malmö. Za více než sto let své existence se přiřadila k dominantním hráčům na stavebním trhu a k největším zaměstnavatelům ve Skandinávii i řadě dalších zemí. V roce 2012 vyhrála Skanska výběrové řízení na generálního dodavatele projektu Malmö Live. Malmö ležící na západním pobřeží Švédska nedaleko osmikilometrového Öresundského mostu je s 290 000 obyvateli třetí největší město království. Město se v posledních letech nebývale rozvíjí, stalo se díky propojení Švédska s Dánskem zbudovaného v roce 2000 atraktivní pro řadu nadnárodních bio-technologických firem a IT společností. Rozvoj byl do značné míry podpořen dlouholetým důrazem na podporu vzdělávání, což přitahuje obyvatele z celého regionu. Město se snaží jít tomuto trendu naproti rozvíjením kulturního života, umění, podporou turistického ruchu a péčí o prostředí. Jedním ze stěžejních projektů této politiky je projekt Malmö Live.

Vydáno 11/2014


99

Malmö Live zahrnuje několik staveb: konferenční centrum pro 1500 osob, koncertní sál pro 1600 posluchačů, hotel s 445 pokoji o 25 podlažích a administrativní objekt. Celý soubor staveb je projektován architektonickou kanceláří Schmidt Hammer Lassen z Dánska. Jedná svým rozsahem o výjimečný projekt, ve kterém sdružilo svoje prostředky několik investorů. Hlavním hybatelem je město Malmö, dále developerská společnost Skanska a řetězec Clarion Hotels. „Vstup na nový trh vždy znamená určité riziko. Jiné předpisy, jiné pracovní postupy a především jiná mentalita spolupracujících kolegů, to všechno byla výzva, kterou jsme museli podstoupit“, podotýká ředitel divize Výroba Ing. Milan Nocar, který inicioval vstup české pobočky firmy do Skandinávie. První projektové práce začaly v červnu 2012, ihned po získání zakázky. Celý projekt byl mimořádně náročný na projekční přípravu. Přestože na první pohled vypadá, že se na stavbě střídá několik typů panelů, ve skutečnosti se muselo vyprojektovat a individuálně připravit 1850 různých elementů. Montáž na staveništi probíhala od května 2013 do června 2014. Celkem bylo instalováno 17 700 m2 elementů. Hliníkové elementy byly sestaveny z profilů Hueck. Náročné tepelně technické požadavky typické pro Skandinávii si vyžádaly zasklení izolačními trojskly tl. 54 mm ze skloviny Guardian se součinitelem tepelného odporu U=0,5 W/m2K. Lepené sklo dodávala firma Izosklo. Fasádní elementy byly osazeny vertikálními keramickými prvky německé firmy Moeding, které byly na sucho upevněny na hliníkovou podkonstrukci. Hlavní předností fasádního systému s panely je především rychlost montáže, která je až 3x rychlejší než u lehkých obvodových plášťů sloupko-příčkových montovaných z lešení. Rychlost a menší počet potřebných montérů na stavbě významně redukuje počet kolizí s ostatními paralelně probíhajícími stavebními aktivitami. Tím se výrazně snižuje riziko případných úrazů, což je kritérium, které společnost Skanska celosvětově důsledně sleduje. Obtížnosti projektu se přizpůsobilo i jeho řízení. Každá čtvrtá projektová porada se odehrávala přímo v sídle LOP v Praze Horních Počernicích. „Domnívám se, že to byl jeden z klíčových faktorů úspěchu. Investor, projektant i generální dodavatel mohli každý diskutovaný prvek návrhu ihned přímo ověřit ve výrobě a získali tak větší porozumění pro práci, kterou děláme“, uvádí ředitel oblasti Ing. Jan Houdek. Malmö Live se stal pilotním a úspěšným projektem, kterým Skanska LOP vstoupila na švédský stavební trh.

Ing. Jan Houdek, ředitel Skanska LOP www.skanska.cz

100


Vydáno 11/2014

Inovacemi k ještě více transparentním sklům

GLASSOLUTIONS inovuje svoji nabídku produktů, snižuje zabarvení základní skloviny a rozšiřuje nabídku nízkoemisivních pokovení.

SGG PLANICLEAR® Doposud používaný SGG PLANILUX® je kompletně nahrazen novou základní sklovinou SGG PLANICLEAR®, která je více transparentní (méně nazelenalá) a vyhovuje tak více novým potřebám trhu. S větší čirostí nové základní skloviny SGG PLANICLEAR® přichází celá řada výhod a to především věrnější podání barev. Toto se pozitivně projeví zejména u skel s potiskem barvou světlejších odstínů (SGG SERALIT® a SGG EMALIT®). Ovšem nejen to. I u skel vrstvených SGG STADIP® MAT, kde je použita matná folie, dochází k výraznému poklesu nazelenalého nádechu. Ten byl rovněž v minulosti zdrojem častých připomínek. Použití nové skloviny SGG PLANICLEAR® pozitivně ovlivní také technické parametry nových pokovení pro izolační skla. Při použití v izolačních dvoj- a troj- sklech je dosaženo lepších parametrů ve srovnání s původní sklovinou.

SGG PLANITHERM® XN GLASSOLUTIONS uvádí na trh také nové nizkoemisivní pokovení SGG PLANITHERM® XN, včetně varianty k tepelnému tvrzení („kalení“) SGG PLANITHERM® XN II. Jedná se o pokovení určené pro izolační dvoj- i troj-skla. Lepší světelná propustnost a zvýšená tepelná izolace nového povlaku SGG PLANITHERM® XN propojuje požadovaný komfort bydlení s potřebnou energetickou účinností. SGG PLANITHERM® XN tak citelně snižuje spotřebu energie, náklady na topení a emise CO2. Efektivním využitím slunečního světla a sluneční energie je klima v místnosti příjemné i v zimě a v blízkosti velkoplošného zasklení. SGG PLANITHERM® XN zcela nahrazuje doposud používané pokovení SGG PLANITHERM® Ultra N.

SGG VIEWCLEAR® II Produkt, který vhodně doplňuje řadu nových pokovení. Zejména u velice kvalitních izolačních trojskel je možné se za určitých klimatických podmínek setkat s vnější kondenzací. Sklo s tímto anti-kondenzačním povrchem SGG VIEWCLEAR® II, který se umisťuje na vnější - exteriérové straně izolačních skel, výrazně snižuje riziko výskytu kondenzátu. SGG VIEWCLEAR® II má zároveň sníženou reflexi a proto jsou hodnoty prostupu světla i tepla vyšší. SGG CLIMATOP® (Izolační trojsklo)

Světlená propustnost LT (%)

Světelná reflexe LR (%)

Solární faktor SF (%)

Hodnota Ug (W/m2K)

SGG PLANITHERM® XN + VIEWCLEAR II na poz. #1

75

14

55

0,6

SGG PLANITHERM® XN

74

16

54

0,6

SGG PLANITHERM® Ultra N

71

15

50

0,6

Skladby: 4 mm skla s pokovením XN nebo Ultra na pozici #2 a #5. 2x distanční prostor tl. 14 mm, plněný Argonem.

SGG COOL-LITE® XTREME Řada extrémně účinných protislunečních skel, která se neustále rozšiřuje. Vyznačuje se jedinečnou selektivitou vyšší než 2. Selektivita udává poměr propustnosti světla (co možná nejvyšší) k celkové úrovni prostupu energie (co možná nejnižší). S hodnotou Ug = 1,0 W/m²K představuje nejúčinnější protisluneční sklo na trhu. K doposud používanému typu SGG Cool-Lite® XTREME 60/28 nově přibyla varianta pokovení SGG Cool-Lite® XTREME 50/22 II. To má ještě nižší propustnost solárního záření. Jeho parametry jsou: propustnost světla TL= 50 %, světelná reflexe RL = 10 %, solární faktor SF = 22 %, Ug = 1,0 W/m²K a vynikající selektivita 2,27. SGG COOL-LITE® XTREME (Protisluneční skla)

Světlená propustnost LT (%)

Světelná reflexe LR (%)

Solární faktor SF (%)

Hodnota Ug (W/m2K)

SGG COOL-LITE® XTREME 60/28

60

14

28

1,0

SGG COOL-LITE® XTREME 60/28 II

61

14

28

1,0

®

50

17

22

1,0

SGG COOL-LITE XTREME 50/22 II

Skladby: SGG COOL-LITE® XTREME 6 mm skla #2, distanční prostor tl. 16 mm, plněný Argonem, Planiclear 4 mm

Vydáno 11/2014


101

Nejen pravidelné inovace produktů, ale i stabilní dodávky pro velké stavby GLASSOLUTIONS ze svých závodů v České Republice tradičně dodává zasklení pro významné domácí stavby. Poslední dobou jsou ale stále častější i dodávky pro velké stavby v Evropě. Copenhagen Towers (Dánsko) Tato stavba je momentálně označovaná za největší ekologicky stavěnou budovu v zemi. A to nejen stavební konstrukcí, ale i jejími nízkoenergetickými parametry zajišťujícími minimum produkce oxidu uhličitého. Je osazena mimo jiné integrovanými solárními panely a chladícím podzemním systémem se zdrojem vody v hloubce 100 metrů. Součástí komplexu jsou kancelářské prostory a nový, čtyřhvězdičkový Plaza Hotel s 25 podlažími. GLASSOLUTIONS CZ dodává 10.000 m2 izolačních trojskel a vrstvených skel SGG Stadip v kombinaci s potiskem SGG Seralit. ÖBB Headquarters (Vídeň) Stavba, která se nachází na jižním nádvoří nového Vídeňského hlavního nádraží. Budova je vybavena externí dvojitou fasádou, která využívá sluneční energii k získávání elektrické energie a k vytápění. Velmi nízká celk ová spotřeba energie je dosahována též díky použitým materiálům schopným regenerovat odpadní teplo. V tomto případě naše dodávky byly složeny jednak z izolačních dvojskel s produktem SGG Planitherm® ONE a dále z vrstvených skel SGG Stadip Protect pro zábradlí. Budova DELTA (Praha) Dodávkami na nejrozsáhlejší projekt v části BB Centra, jsme navázali na dřívější úspěšně realizované projekty Beta, Gamma a Filadelfie developera PASSERINVEST Group. Jedná se o projekt dvou budov půdorysného tvaru „H“ DELTA I + DELTA II, které jsou vzájemně propojeny parterem. Autorem architektonického návrhu DELTY je ateliér Aulík Fišer architekti a generálním dodavatelem stavby společnost GEMO Olomouc. Základním produktem dodávky byla izolační dvojskla s použitím vysoce selektivní vrstvy pokovení SGG Cool-Lite SKN 165. Realizace tohoto projektu byla pro naši společnost velkou výzvou, zejména s ohledem na velký objem dodávek v relativně krátkém období.

Užitečné nástroje a odkazy pro výběr zasklení www.glassolutions.cz Oficiální stránky společnosti GLASSOLUTIONS, kde najdete odkazy na všechny níže uvedené nástroje (http:// www.glassolutions.cz/tools) Calumen II Simulační software pro výpočet klíčových charakteristik skla, jako je světelná propustnost, solární faktor nebo Ug. Tyto hodnoty jsou vypočteny v souladu s normou EN410 a EN673. Program umožňuje také získat Environmentální prohlášení o produktu (EPD). Caluwin Program pro výpočet hodnoty Uw celého okna. GLASS Compass Aplikace, která Vám pomůže najít nejlepší zasklení pro váš dům. A spočítá úspory nákladů za rok a za celou dobu životnosti oken. GLASS dBstation Akustický simulátor od Saint-Gobain Glass. Můžete snadno vybrat nejvýkonnější skla pro okna v závislosti na hlučnosti vašeho okolí. GLASS Facade Foto knihovna referencí, které je možno filtrovat podle použitých produktů, vzhledu nebo lokality projektu. GLASS Vision Tato aplikace prezentuje nejen estetiku skla, pokud jde o vzor a barvy, ale i jeho průhlednost a průsvitnost a to prakticky, pomocí fotoaparátu vestavěné ve vašem zařízení. GLASS Design Referenční fotografie interiérových aplikací Glass Pro Aplikace je přístupná pouze pro obchodní oddělení GLASSOLUTIONS. Jedná se však o unikátní nástroj, který umožňuje realistickou vizualizaci a porovnání zasklení (pokovení).

102


Vydáno 11/2014

Česká komora lehkých obvodových plášťů Předmětem činnosti je sdružovat firmy, společnosti a fyzické osoby, které jsou svou činností zaměřeny na návrh, výrobu a montáž lehkých obvodových plášťů, oken a dveří, nebo jsou s tímto oborem nějak spojeny, a to s cílem prosazovat společné zájmy a názory všech členů sdružení. ČKLOP byla založena v roce 2007 jako zájmové sdružení právnických osob. Sdružení se specializuje na stavební obor lehké obvodové pláště, okna, dveře. V listopadu 2014 sdružuje Komora 40 subjektů s počtem 6000 zaměstnanců a ročním obratem 10.000 mil Kč (údaj za rok 2011, souhrnně za všechny členy). Za rok 2014 realizovala ČKLOP mnoho akcí. Některé z nich vybíráme.

7. národní konference ČKLOP V pražském hotelu Clarion se 19.3.2014 uskutečnila již 7. národní konference ČKLOP. Mottem 7. národní konference České komory lehkých obvodových plášťů byl „Vliv architekta na posun technických možností“. Vliv architekta na technické možnosti stavebních konstrukcí a jednotlivých technologií je výzva pro odborníky všech stavebních oborů, kteří budou takové budovy a objekty realizovat. Kreativita a vize různých architektů generuje stále nové a rostoucí požadavky na stavební technologie. Připravenost výrobců na tyto nové požadavky je určující podmínkou realizovatelnosti takových budov. V pražském hotelu Clarion jsme 19.3.2014 přivítali mnoho zajímavých přednášejících, mezi nimi například architekta Jeana Pierra Carniaux z ateliéru RICARDO BOFILL TALLER DE ARQUITECTURA, Adama Gebriana a další odborníky. Na konferenci přišlo více jak 300 registrovaných posluchačů.

Vydáno 11/2014


103

Konference Zateplování budov a výměna oken - průvodce veřejnou zakázkou ČKLOP ve spolupráci s Asociací výrobců minerální izolace a vydavatelstvím Economia a.s. připravila odbornou konferenci na téma Zeteplování budov a výměna oken – průvodce veřejnou zakázkou. Tato konference se uskutečnila 16.4.2014 v Praze. Výstupem z této konference je Manuál ČKLOP a AVMI – Zateplování budov a výměna oken – průvodce veřejnou zakázkou, který naleznete jak v této ročence, tak i na stránkách www.cklop.cz.

Sborník ČKLOP - Souhrn odborných znalostí a pravidel pro realizaci lehkých obvodových plášťů a otvorových výplní Odborná publikace na téma Lehké obvodové pláště, okna a dveře napsaná týmem odborníků ze členské základny ČKLOP. Publikace je distribuována do všech vysokých škol s oborem pozemní stavitelství nebo architektura a pak dále do všech odborných firem, které se zabývají oborem LOP, okna dveře.

Semináře ČKLOP pořádané v roce 2014 ČKLOP pořádá pro odbornou veřejnost pravidelně několikrát ročně odborné semináře. V roce 2014 proběhli 3 odborné semináře. Seminář č. 1 na téma:  Změny v posuzování shody stavebních výrobků vyvolané nařízením 305/2011/EU – zkušenosti z praxe  ČSN 74 6077 – Okna a vnější dveře – požadavky na zabudování Seminář č. 2 na téma:  Použití bezpečnostního skla ve stavebnictví - zásady a doporučení  Moderovaná diskuze s řadou pozvaných odborníků

104


Vydáno 11/2014

Seminář č. 3 na téma:  Větrání  Tepelné mosty a termovize ČKLOP se aktivně účastní procesu tvorby oborových norem, předpisů a jiných dokumentů.

ČKLOP píše normy 1. ČSN 74 6077 Okna a vnější dveře - Požadavky na zabudování – vydáno duben 2014 2. ČSN P 74 7250 Lehké obvodové pláště – Požadavky na zabudování, požadavky na přesnost a vzhled – vydání do konce roku 2014 3. ČSN P 74 7251 Obvodové pláště - Skládané pláště, obklady a pláště z panelů - Klasifikace přesnosti osazení, vzhledu a kvality – vydání přelom roku 2014/2015

ČKLOP píše směrnice a metodické pokyny  Směrnice ČKLOP S 01/2011 Normativní metodický postup pro posuzování a klasifikaci přesnosti osazení, vzhledu a kvality výplní stavebních otvorů, částí lehkých obvodových plášťů a obkladů provětrávaných fasád – revize č.1  Směrnice ČKLOP S 02/2013 Vizuální hodnocení povrchů plastových oken a dveří  Směrnice ČKLOP S 03/2014 Použití bezpečnostního prosklení ve stavbách  Směrnice S 04 – v plánu Povinnosti projektanta, investora a dodavatele v procesu návrhu oken, vnějších dveří a LOP a to jak při výstavbě nové budovy tak i při rekonstrukci. Souhrnný přehled povinností  Směrnice S 05 – v plánu Vliv těsných oken na vnitřní prostředí rekonstruovaného domu a novostavby - návod na používání - Výměna vzduchu v místnostech, přívod vzduchu k plynovým spotřebičům Metodický pokyn pro MMR - Návrh na změny zadávacích podmínek veřejné zakázky ČKLOP připravila obsah typového zadání pro zadavatele veřejné zakázky na výměnu oken za nová okna. Tento metodický pokyn by měl být vydán ve spolupráci s MMR. Prohlášení o vlastnostech v souladu s CPR V ČR platí Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č.305/2011 ze dne 9. března 2011, kterým se stanoví harmonizované podmínky pro uvádění stavebních výrobků na trh. ČKLOP připravila pro členské firmy metodický pokyn k tomuto Nařízení. Dokument byl připomínkován MPO, ÚNMZ a TZÚS. ČKLOP je členem Technických normalizačních komisí při ÚNMZ a členem Technické komise pro stavební výrobky při ÚNMZ TNK, ve kterých je ČKLOP aktivním členem: TNK 27 – Požární bezpečnost staveb – Ing. Zbyněk Valdmann TNK 43 – Stavební tepelná technika – Ing. Terezia Vydrová, PhD. TNK 60 - Otvorové výplně a LOP – Ing. Jindřich Kalda ČKLOP je členem pracovní skupiny při Hospodářské komoře ČR ČKLOP se aktivně účastní pracovní skupiny, která má za úkol aplikovat Směrnici Evropského parlamentu a rady č. 2012/27EU, o energetické účinnosti ze dne 25. října 2012. Nedílnou součástí činnosti ČKLOP je informační servis pro členy ČKLOP. ČKLOP pravidelně poskytuje členům informace o vydávaných normách, směrnicích, vyhláškách apod.

Hlavní cíl činnosti ČKLOP Udržovat růst odborné a společenské prestiže ČKLOP a posilovat její vliv na českém stavebním trhu.

Vydáno 11/2014


105

Interiérová řešení na míru. Pojďte dál…

Nevšímal, a. s. se letos rozrostl o novou divizi interiérů N|teriors. Nabízíme kompletní space-management s důrazem na individuální charakter každého prostoru a s respektem k vašim představám. Mimo jiné jsme exkluzivními zástupci nizozemské prestižní značky Maars Living Walls® v tomto regionu. Nechte se inspirovat nejužšími profily na světě, širokou škálou integrovaných prvků s ovládáním proudění vzduchu, intenzity světla či multimediálními prvky přímo ve stěně. Anebo zvolte jedno z ekonomických řešení. Pojďte dál… www.nevsimal.cz

106


Vydáno 11/2014

PKS okna a.s., se sídlem ve Žďáru nad Sázavou, působí na českém trhu od samého počátku 90. let. Svojí činností, spojenou s dosažením cca 600 mil. Kč ročního obratu, se firma řadí do skupiny největších výrobců výplní stavebních otvorů v ČR. PKS okna a.s. je držitelem certifikátů systému řízení kvality dle normy ČSN EN ISO 9001 a environmentálního systému řízení dle normy ČSN EN ISO 14001. PKS okna a.s. je řádným členem ČKLOP.

www.pksokna.cz

Vydáno 11/2014


107

PRO VAŠI +͂=̺9@/6+56:; Technický a zkušební ústav stavební Praha, s.p.

76;ǵ,)<1,;,! &HUWLðNÀWYťURENX" &(]QDËNX" &HUWLðNÀWGOH,62" (QHUJHWLFNťŕWķWHNEXGRY\" 2YÔŒLWYÀŕYťUREHN ]NRXŕNDPL"

2EUDŘWHVHSURVķPQDRGERUQķN\7HFKQLFNÒKR D ]NXŕHEQķKR ŜVWDYX VWDYHEQķKR 3UDKD VS GÀOHMHQ7=¯63UDKDVS 7=¯63UDKDVS QDEķ]ķNRPSOH[QķVOXũE\YťUREFŢPSRGQLNŢP L MHGQRWOLYFŢP ]HMPÒQD Y REODVWL ]NRXŕHQķ VFKYDORYÀQķDFHUWLðNDFHYťURENŢSRVX]RYÀQķ V\VWÒPXPDQDJHPHQWXSRUDGHQVWYķHQHUJH WLFNÒQÀURËQRVWLEXGRYDGDOŕķ

TZÚS Praha, s.p.A(10÷Ǻ<1, :3<ù)@=;Ǚ*/;66)3(:;,*/ ÷1RWLðNRYDQÀRVRED (*,aUH̷RH ÷6FKYDORYDFķRVRED (]`Km]mUx,;(*,aUH̷RH ÷$XWRUL]RYDQÀRVRED (WVZ\aV]mUxZOVK`]ûYVIR̓KSLa

:I

]WSH[UtTaU̻Ux

÷*2675 (aRV\úR`WYV]û]VaKV9\ZRHHZ[m[̓:5: ÷$NUHGLWRYDQÒ]NXŕHEQķODERUDWRŒH (aRV\úR`Z[H]LIUxJOTH[LYPmS̓WY]R̓HRVUZ[Y\RJx ÷$NUHGLWRYDQťFHUWLðNDËQķRUJÀQQDYťUREN\ DPDQDJHPHQWX (JLY[PÄRm[`KSLUVYLT0:684:,4::4)6A7 VZ]̻K̷V]mUx,;0*:ZRSLUxRV]tWSÙ`

÷2GERUQÒSRVXGN\ ÷(QHUJHWLFNÒDXGLW\ (LULYNL[PJRtú[x[R`VImSRÌ\KV]WY̓RHa`LULYNL[PJRt UmYV̷UVZ[PI\KV]

7(&+1,&.¹$=.8¦(%1 ¯67$967$9(%135$+$VS 6ķGOR Prosecká 811/76a, 190 00 Praha 9 - Prosek 3RERËN\ 7YHOH)YUV6Z[YH]H̶LZRt)\K̻QV]PJL7SaL̽ ;LWSPJL7̿LKT̻̿PJLUHK3HILT 9ķFHLQIRUPDFķ]ķVNÀWHQD ,THPS!PUMV'[a\ZJa

www.tzus.eu

÷0HWURORJLFNÒVOXũE\ (RHSPIYHJLV]̻̿V]mUx ÷([SHUWķ]\ (]̷WVümYUxJOL_WLY[xaRSHZPÄRHJLWVümYUxVKVSUVZ[P ÷9ť]NXP ÷2GERUQÀŕNROHQķ ÷=DVWRXSHQķðUP\352&(46$¦YťFDUVNR (W̿xZ[YVQLWYVULKLZ[Y\R[P]Ux aRV\úLUxW̿LUVZUt[]YKVT̻Y`H[W

Dokonale těsné Co se děje za vašimi okny, je vaše soukromí. A z něj nepronikne

Uf = 0 ,9 W/m 2 5 K

nic ven ani dovnitř. Okna z prémiových okenních profilů Inoutic Eforte totiž nabízí nejen vysokou tepelnou izolaci vhodnou i pro pasivní domy, ale také vynikající zvukovou izolaci. Je to zkrátka ideální okno, ať už jste primabalerína nebo prostě jen ohleduplný soused. Inoutic / Deceuninck, spol. s r. o., Vintrovna 23, 664 41 Popůvky, Česká republika Tel.: +420 547 427 777, Fax: +420 547 427 779 / [email protected]

www.inoutic.cz Vydáno 11/2014


109

200 let trvání firmy HUECK GmbH & Co. KG Lűdenscheid Loher Straße 9, 58511 Lüdenscheid, Německo výrobce Al systému na výrobu oken, dveří, fasád a protipožárních konstrukcí

20 let trvání zastoupení firmy HUECK v České republice Systém HUECK konstrukce Al oken, dveří, fasád a protipožárních konstrukcí Zastoupení: Hueck s.r.o. Bělohorská 662/196, 169 00 Praha 6- Břevnov Tel: +420 246 083 573, +420 246 083 574 www.hueck.cz offi[email protected]

Vydáno 11/2014


111

SOFTLINE 82MD Profilový systém pro okna, která šetří. 1 Nejvyšší kvalita VEKA – Profily třídy A dle normy DIN EN 12608 s tloušťkou vnější stěny 2,7 – 3 mm (tolerance 0,2 mm)

2 Základní stavební hloubka 82 mm je ideální pro efektivní tepelnou izolaci, univerzálně použitelná jak pro novou výstavbu, tak pro rekonstrukce

3 Vícekomorová geometrie rámu pro nejvyšší energetickou účinnost a nejlepší koeficient tepelné propustnosti Uw až 0,67 W/m2 K *

4 Tři těsnicí roviny pro vynikající odolnost proti větru, lepší ochranu proti nárazovému dešti a vysokou zvukovou izolaci až do třídy zvukotěsnosti 5

5 Velká hloubka zasklívací drážky 28 mm redukuje tepelné mosty a brání tvorbě nežádoucího kondenzátu na vnitřní straně okna

6 Dostatečně velké a dokonale zasazené ocelové výztuhy významně přispívají k velké rozměrové stabilitě a pevnosti, a tím zajišťují dlouhodobou spolehlivost a bezpečnost proti vloupání

7 Klasický design s elegantními tvary, lehce zaoblenými

7

5

hranami a úzkými pohledovými šířkami lze harmonicky zapracovat do jakéhokoliv architektonického stylu * Se zasklením Ug = 0,4 W/m2 K a ȥg = 0,035 W/mK

6

100%

KVALITA

1

4

yA

tříd y l rofi

3

08

dle

DIN

E

KA

P

26 N1

2

E jen od V

VEKA AG Ing. Martin Arendarčik • Jenečská 363/2 • CZ 161 00 Praha 6 tel.: 220 512 696 • mobil: 725 796 806 • fax: 220 512 696 e-mail: [email protected] • www.veka.cz 112


Vydáno 11/2014

Na konci května 2014 posunula společnost Nevšímal v rámci společného výzkumu s Univerzitním centrem energeticky efektivních budov (UCEEB) hranice soudobé architektury opět o něco dále! Unikátní experimentální zkouška požární odolnosti 4,5 metrů vysokého bezrámového skla předčila podobný test, který umožnil pár let zpátky realizaci oceňovaného Krkonošského centra environmentálního vzdělávání KCEV. Cílem experimentální zkoušky bylo posunout technické možnosti požárního skla a tím poskytnou tvůrcům projektů (architekti, investoři) větší volnost při navrhování konstrukcí. Odhalili jsme rovněž opravdové limity tohoto typu skla (odolnost EI 45). Rádi bychom tímto testem prezentovali přístup naší firmy k řešení nestandardních projektů.

www.nevsimal.cz

Vydáno 11/2014


113

• • • • • • •

izolační skla - dvojskla, trojskla nadrozměrná skla pro stavebnictví speciality ve stavebním skle protisluneční izolační skla polostrukturální izolační skla strukturální izolační skla izolační skla s bodovými úchyty

• • • • • • •

vrstvená bezpečnostní skla - VSG tepelně tvrzená skla - ESG pochůzná skla skla s potiskem solární technika v architektuře systémy skleněných markýz opracování stavebního skla

Isosklo, spol. s r.o. Děbolín 51 37701 Jindřichův Hradec tel.: 384 362 447 fax: 384 363 001 www.isosklo.cz

Vydáno 11/2014


115

Miliony zkušeností v hliníku.

m

2

325 LEXINGTON AVENUE, USA

110 CANNON STREET, UK

47 EAST 34TH STREET, USA

SKY TOWER, Poland

www.aluprof.eu 116


Vydáno 11/2014

Nová Generace! Naše energeticky nejefektivnější střešní okna na trhu! Nová generace střešních oken VELUX nabízí výbornou energetickou účinnost díky mimořádné izolaci a solárním ziskům. Nová generace střešní oken VELUX poskytuje modernější a štíhlejší vzhled s vynikající ventilací a pohodlným ovládáním. Více informací o Nové generaci najdete na www.velux.cz

© 2014 VELUX GROUP ∏ VELUX A VELUX LOGO JSOU REGISTROVANÉ OCHRANNÉ ZNÁMKY POUŽÍVANÉ V LICENCI VELUX GROUP.

Materialy pro stavbu 225x300_19.6.indd 1

Vydáno 11/2014


117

27.05.14 11:03

gggcY`bQ\S_] 118


Vydáno 11/2014

PŘÍJEMNÁ ATMOSFÉRA ÚSPORA ENERGIÍ Exteriérové stínící systémy HELLA pomáhají vytvářet osobitou atmosféru v interiéru, barevně dotvářet vzhled fasády a současně šetřit náklady na energii. HELLA, specialista na stínící techniku, je předním evropským výrobcem s tradicí od roku 1959. Dbáme důsledně na moderní design a kvalitu, počínaje výrobou až po služby zákazníkům. Náš úspěch se zakládá především na neustálém vývoji a inovacích. Nabízíme kompletní sortiment jak interiérové tak exteriérové stínící techniky, vše vlastní konstrukce. HELLA stínící technika s.r.o. Türkova 828/20, 149 00 Praha 4 – Chodov, tel.: 272 660 248, e-mail: [email protected] Palackého nám. 91/2, 621 00 Brno - Řečkovice, tel.: 541 231 099, e-mail: [email protected] Průmyslová zóna 201, 549 12 Vysokov, tel.: 491 481 227, e-mail: [email protected]

www.hella.info

Vydáno 11/2014


119

BUILD WITH LIGHT®

7zÉXCLVGUKUXGVNQ 8[EJWVPCLVGUKUMWVQêPÅRQJQFNKG Predstavujeme inovácie v portfóliu skiel Guardian SunGuard

SunGuard eXtra Selective ®

0CLNGRwKG RTQVKUNPGêPÅ UMNQ MVQTÅ OÐzG )WCTFKCP RQPÖMPWĹ5WP)WCTFG:VTC5GNGEVKXGLGUMNQRTGOQFGTPÖ CTEJKVGMVÖTW U RTXQVTKGFPQW UGNGMVKXKVQW 6½ X[LCFTWLG UEJQRPQUĹRQXNCMQXCPÅJQUMNCRTGRWUVKĹFQXPÖVTCDWFQX QRVKO½NPGOPQzUVXQUXGVNC\CVKCĘêQUQN½TPGVGRNQFQM½zG XQRVKO½NPGLOKGTGWFTzCĹOKOQDWFQX[5WP)WCTFG:VTC 5GNGEVKXGX[VX½TCRTÉLGOPÅRTQUVTGFKG\CNKCVGRTKTQF\GPÙO FGPPÙOUXGVNQO

V[R[UMNC5WP)WCTF50:CVGTC\CL50:MVQTÅ RTKP½wCLÖ FXCMT½V XKCE UXGVNC PGz VGRNC 0CwC wRKêMQX½ MQODKP½EKC X[UQMGL UXGVGNPGL RTKGRWUVPQUVK C QEJTCP[ RTQVKUNPGêPÅOWzKCTGPKWRQO½JC\X[wQXCĹMQOHQTVCwGVTKĹ P½MNCF[ )WCTFKCP O½ TQ\UKCJNG \PCNQUVK X RQWzKVÉ UMNC C VÉO X[UQMQMXCNKƂMQXCPÙEJ wRGEKCNKUVQX RTKRTCXGPÙEJ RQOÐEĹ RTKXÙDGTGCCRNKM½EKKXJQFPÙEJXÙTQDMQX

2TQFWMVQX½ TCFC 5WP)WCTF G:VTC 5GNGEVKXG \CJīĢC FXC <Ã>Ìi Û>V vÀ?V ÌßVÌ Û>ÌÛÞV ÛßÀLV > >Äi ÌiÀiÌÛi ÃÌÀ?i ÜÜÜ°ÃÕ}Õ>À`}>ÃÃ°iÕ° /Õ ãiÌi Ì>Ìiã ?ÃŰ Ì>Ìj vÀ?Vi>LV`ßVâ?ÃÌÕ«VÛwÀÞÕ>À`>ÛÛ>ÄÀi}i°

www.sunguardglass.eu

UWPIWCTFGWTQRG"IWCTFKCPEQO

I6ÞÄÄiÃ«iÕÌjÛßÀLÞÃ>«Ài`?Û>ÖÛÃÖ>ìÃÄÌ>`>À`ß«ì>«Ài`>>wÀÞ1Ƃ, Ƃ >ÛÄiÌß«>Ìßâ?ÀÕ>ÛÌ>ŉii«`Li°Õ«ÕÖViÃiâ`«Ûi`ÃŰâ>Ì] ãi«ÕãÌiÛßÀLÕiÛÃÖ>ìÃiÕÀŉi°*ÀÃi«ã>`>ÌiÃÛiÃÌiâ?ÃÌÕ«VÕwÀÞ1Ƃ, Ƃ «ÃÞÌÕÌi«`>`ÛÃ«À>VÛ>Õ>>>ÌÕ?iÄivÀ?ViÛßÀLV >Ã«ÃLÕV«ÕãÌ>°

120


Vydáno 11/2014

Zveme vás na 8. národní konferenci České komory lehkých obvodových plášťů Úterý 17.3.2015 9.00 – 15.00 Clarion Congress Hotel Praha 9

Vydáno 11/2014


Kodex kvality

Česká komora lehkých obvodových plášťů (dále jen ČKLOP) vydává Kodex kvality, jehož akceptací se jednotliví členové ČKLOP při svém podnikání dobrovolně zavazují k dodržování nejen platných norem a předpisů, ale i správných technologických postupů a kvalitativních standardů. Kodex kvality je určen pro zviditelnění dodavatelů s vysokým standardem kvality svých služeb. Usnadňuje orientaci zákazníků ve světě dodavatelů LOP a výplní otvorů a napomáhá jim hledat optimálního partnera pro dosažení požadovaného výsledku při adekvátních nákladech. Odborným základem Kodexu kvality je aktuální Ročenka ČKLOP, která specifikuje jednotlivé postupy, pravidla, normy a předpisy platné pro obor Lehkých obvodových plášťů a výplní otvorů. Nové aktuální vydání Ročenky ČKLOP (nebo jiná odborná publikace vydaná pro tento účel) se vždy stává novým odborným základem Kodexu kvality.

ČKLOP – standard kvality 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8.

ČKLOP prezentuje kvalitativní standard formou Ročenky (poslední aktuální vydání) nebo formou jiné odborné publikace vydané pro tento účel jako dokumentu Standardu Kvality. ČKLOP dbá na kvalitu práce svých členů, a tím je odlišuje od nečlenských podnikatelských subjektů. ČKLOP svým členům poskytuje vzdělávání na odborných Seminářích pro další zvyšování standardu kvality. ČKLOP nabízí pomoc koncovému zákazníkovi při kontrole dodržování požadované kvality. ČKLOP zaručuje objektivní posouzení případných konfliktů prostřednictvím členů Technické komise ČKLOP. ČKLOP spolupracuje se Soudním znalcem se specializací na vady a poruchy staveb se zaměřením na lehké obvodové pláště, okna, dveře a prosklené konstrukce. Technické komise ČKLOP je výkonným orgánem pro kontrolu a dodržování závazných parametrů v souladu s Ročenkou ČKLOP při řešení konfliktních situací. Kolektivní odpovědnost za kvalitu a dodržování všech platných předpisů a norem je nezpochybnitelným krokem ČKLOP za vyšší kvalitou výsledných staveb.

Kodex kvalityČKLOP Souhlas s Kodexem kvality ČKLOP zavazuje jeho signatáře k naplňování jednotlivých postupů, pravidel, norem a předpisů platných pro obor Lehkých obvodových plášťů a výplní otvorů souborně sepsaných v Ročence ČKLOP nebo v jiné odborné publikaci ČKLOP vydané pro tento účel. Zavazuje k respektování ČKLOP jako instituce, která dbá na dodržování Kodexu kvality, a tím tvoří záruku standardu kvality. Ročenka ČKLOP nebo jiná odborná publikace vydaná pro tento účel a Kodex Kvality jsou dokumenty prezentující Standardní kvalitu garantovanou celou členskou základnou ČKLOP. Podpisem kodexu kvality ČKLOP se signatář zavazuje k jeho plnění v rozsahu svého podnikání. Firmy, které se hlásí ke Kodexu kvality, se mohou prokazovat logem a certifikátem

122


Vydáno 11/2014

Seznam firem, které se ke dni 31.10.2014 hlásí ke Kodexu kvality ČKLOP Alufront s.r.o. Aluplast GmbH ALUPROF SYSTEM CZECH, s.r.o. DAFE Plast Jihlava, s.r.o. elumatec CZ, s.r.o. Fenestra Wieden s.r.o. Hella stínící technika s.r.o. Hueck s.r.o. IQ Service, spol. s r.o. Inoutic/Deceuninck spol. s r.o. ISOSKLO, spol. s r.o. ISOTHERM s.r.o. Jaroš CZ s.r.o. KÖNIGFRANKSTAHL s.r.o. Nevšímal a.s. PS BRNO, s.r.o. Reynaers Systems s.r.o. Saint – Gobain Construction Products CZ a.s. Sapa Building System s.r.o. SCHÜCO CZ s.r.o. Sika CZ, s.r.o. Sipral a.s. Skanska a.s. Tremco Illbruck, s.r.o. VELUX Česká republika, s.r.o. Window Holding a.s.

Vydáno 11/2014


123

Seznam členů ČKLOP

Předmětem a cílem činnosti sdružení je sdružovat firmy, společnosti a fyzické osoby, které jsou svou činností zaměřeny na návrh, výrobu a montáž lehkých obvodových plášťů, oken a dveří, nebo jsou s tímto oborem nějak spojeny, a to s cílem prosazovat společné zájmy a názory všech členů sdružení.

Seznam členů k 31.10.2014 Řádný člen ČKLOP Altech MB s.r.o. Alufront s.r.o. Aluplast GmbH ALUPROF SYSTEM CZECH, s.r.o. DAFE Plast Jihlava, s.r.o. DOSTING, spol. s r.o Fenestra Wieden s.r.o. Hella stínící technika s.r.o. Hueck s.r.o. IQ Service, spol. s r.o. Inoutic/Deceuninck spol. s r.o. ISOSKLO, spol. s r.o. ISOTHERM s.r.o. Jaroš CZ s.r.o. KÖNIGFRANKSTAHL s.r.o. Nevšímal a.s. PS BRNO, s.r.o. PKS OKNA, a.s. REMA spol. s r.o. Reynaers Systems s.r.o. Saint – Gobain Construction Products CZ a.s. Sapa Building System s.r.o. SCHÜCO CZ s.r.o. Sipral a.s. Skanska a.s. VEKA AG VELUX Česká republika, s.r.o. Window Holding a.s.

Přidružený člen ČKLOP Biesterfeld Silcom s.r.o. DECOEN v.o.s. EJOT CZ s.r.o. elumatec CZ, s.r.o. Fischer international s.r.o. LANOS spol. s r.o. METALPLAST CZ, s.r. o. ORGADATA South East Europa s.r.o. Sika CZ, s.r.o. Tremco Illbruck, s.r.o. TZÚS Praha, s.p. TPF s.r.o.

124


Vydáno 11/2014

Ročenka ČKLOP Autoři a recenzenti Ing. Jan Bedřich a kolektiv autorů

Recommend Documents