Roèník II
èisto5
záøí 2000
dva bratøi Leander a Izidor. Starši Leander se uèil velmi dobøe a pomáhal v uèeni mladšímll Izidorovi, ale tomu uèení nešlo. Proto, že se mu to zdálo pøiliš tìžké, ale hlavnì proto, že se mu do uèeni moc nechtìlo. Jednou mu Leander vytýkal jeho nedbalost. Izidor si sedl zamraèen u studny. Najednou si všiml, že v kamenné desce pod výtokem vody je dùlek, který tam èasem vyhloubily kapky vody. Tu ho napadlo:
tøebujete. I Vy pracujete tím, že chodíte do školy, uèíte se a pomáháte. Ale samotná práce nestaèí. Vypráví se o pøevozníkovi, který na loïce s dvìma vesly pøevážel pocestné pøes øeku. Na jednom vesle mìl nápis MODLI SE, a na druhém PRACUJ. Jednou pøevážel èlovìka, který se pohrdavì ušklíbl a øekl: "Naè ten nápis modli se, staèí pracovat." Pøevozník vytáhl veslo s nápisem modlit se do loïky a vesloval jen tím druhým. Loïka se zaèala toèit dokola a byla unášena proudem. Pocestný vykøikl: .Co
v
ve .Když
kapky
dokázaly
èastým
padá-
ním opracovat i tvrdý kámen, i já bych mìl dokázat nìco se nauèit, když se èasto budu o to snažit." Zaèal bojovat se svou leností a vítìzil. Uèil se stále lépe. Ukázalo se, že je to nadaný chlapec, mohl studovat a stal se jedním z nejvzdìlanìjších lidí své doby. Ale nejenom to. Jeho obdivuhodná moudrost vyrùstala z jeho lásky k Bohu i k lidem. Je to svatý Izidor, biskup a uèitel Církve. I vy se pøipravujete na to, abyste nìco krásného a velikého v životì vykonali. Zaèíná zase nový školnf rok, dalšf kus cesty Vaší pøfpravy. Jste už o tøfdu výš. Možná, že jste nìkdy slyšeli nebo èetli heslo: "Modli se a pracuj." Ta slova ukazujI, jak se dobøe pøipravovat. A také jak š•astnì žIt a jednou dojlt do vìèné radosti. Pfsmo svaté nám ølká: "Kdo nechce pracovat a• nejl." Vaši rodièe pracujI, aby Vám mohli dávat co po-
to dìláte? Takhle se nedostaneme na druhý bøeh nikdy!" Pøevozník øekl: "Tak je to i v životì, když èlovìk jenom pracuje a nemodlí se. Motá se sem a tam, ale to nejkrásnìjší, to hlavní chybí, je to jen bloudìní." V prvních týdnech školního roku slavíme -kromì jiných -svátky Narození Panny Marie, Panny Marie bolestné, svaté Ludmily, svatého Václava, svatých archandìlù Michaela, Gabriela a Rafaela, svatých andìlù strážných. Mùžete si najít v kalendáøi, na které dny tyto svátky pøipadají. Vy vìtší urèitì o každém z nich nìco víte. Jestli snad o nìkterém ne, zeptejte se pøi náboženství. Panna Maria a všichni andìlé a svatí nás mají velice rádi a chtìjí nám pomáhat. Nezapomínejme na nì. Pán Bùh a• Vám v celém školním roce žehná. Pøevzato z èasopisu IMMACULATA
V závìru mìsíce srpna se odstìhoval z budovy v areálu Španìlské kaple bohoslovec František Urban, aby se vrátil ke svým studiím v semináøi. Budova však nezùstane opuštìná. Pøišel sem otec Michal Petr. Nìkolikrát již v naší farnosti zastupoval. Pøesto vìtšinì farníkù dosud zùstal neznámým. Proto jsme mu položili nìkolik otázek.
Otèe, jaký je váš úkol? Je pravdou, že nebudetepùsobit jen v našífarnosti? Mým úkolemje vypomáhatv místní duchovní správì v daných možnostech pøibývajících let a zhoršujícího se zdravotního stavu. Dle možností budu také vypomáhatv naléhavýchpøípadech knìžím v dìkanstvi Napøíklad bìhem jejich dovolené, nemoci èi jiné zaneprázdnìnosti. Nynf už chápeme, že ve "Španìlce" nebudou každý den mše svaté jak tomu bývalo døíve, když zde pùsobil otec František Krutflek. Kdy zde budou vùbec mšesvaté? Kdy budou ve Španìlské kapli mše svaté,to užje známoz poøadubohoslužeb ve farnosti, to je v nedìli veèer o pùl sedméveèer a v 18 hodin v pondìlí a ve støedu. Otèe, my farníci jsme lidé zvìdaví. Odkud pocházfte? Øíkáte,žejste lidé zvìdaví.. Narodil jsem se na východnímSlovensku,i když moji rodièové se narodili v Tiché u Frenštátupod Radhoštìm.Dìjiny svìtové nás však vtahují do svých dramatù.Pøed vypuknutím druhé svìtové války se Slovenskostalo samostatnýmstátem se všemi dùsledky.Východníèást Slovenska pøipadla Maïarsku. My jako Moravané jsme se pøestìhovali do rodištì mých rodièù. Zdejsem vychodil základní školu, odtud jsem pøešel do Frenštátu a tam jsem v roce 1954takématuroval. A co následovalopak?
Tìžko dnes rysvìtlovat peripetie spojené se studiem na bohoslovecké fakultì v Litomìøicích. Do toho vpadly události maïarské. Studium,jsem ukonèil v roce 1958a odešeljako rysvìcenýjáhen rykonat dvouletou vojenskouslužbu. Po návratu jsem pracoval jeden rok ve .frenštátskétovárnì Thonet.Na knìzejsem byl rysvìcen v èervnu1961.
Mùžete nám prozradit, proè jste se stal knìzem? Kdesi v dalekém dìtství, snad už ve druhé tøídì obecné,jako by se ozvaloono "Za hlasemTvýmjsem šel, Pane, dej sílu dušimé!"
~
Okénko novojièínské farností 512000 strana2 Vzpomenete si ještì na své první jakoby pøilnuli ke svým knìžím. Nìkdy pùsobištì jako knìz? jsem mìl dojem. jako by nás pøíliš První mé kaplanské místo bylo ve rozmazlovali. Cítil jsem to snad díky Fulneku a potom už cesta duchovní mémupobytuv drsnìjšíchfarnostech. správou až po odchod do dùchodu, Znal jste se osobnì s nìkterým knìzem, onemocnìnía v souèasnýchdnech toliko který v našem mìstì pùsobil? Pokud "Ýpomocv duchovnísprávì. ano zkuste si na to zavzpominat. Ve své bohaté knìžské èinnostijste jistì Ano, znal. Tak tøebass P. Weirichem, pùsobil na mnoha místech. Prozraïte pozdìjším správcemna sv. Hostýnì. Ale nám, kde jste pùsobil nejradìji. to jméno už zde bude sotva nìkomu Ta farnost není odtud zase tak známé. Nebo tøeba s konseminaristou vzdálená. Ale její místo úmyslnì P.Janem Vdoleèkem. Konec koncù neprozradím.. Snad to bylo zpùsobeno s panem dìkanem Janem. Vždy•jsem byl mým knìžským mládím, snad stejnou v jeho sféøevlivu takøkajedenáct let. Znal krevní skupinou toložnou s vesnièkou jsem se i s P.Veleboua P.Krutílkem. mého dìtství... Snad to bylo zpùsobeno Kterou myšlenku Pisma sv. by jste dozníváním Pražskéhojara? A pøece pøipomnìl svým "oveèkám"? právì vzpomínkana tutofarnost mì èasto nejvice Myšlenku svatého apoštola Jana: provázelai do konèinnašehomoravského "Mìjte se navzájemrádi!" pohranièí v bruntálskémokrese se vším Chcete "novojièiòákùm" touto cestou dopademtohotoslova... ještì nìco vzkázat? Naposledyjste pùsobil v Kelèi Snad myšlenku P.Josefa Spály: Snad by se tam vytvoøil delším "Mìjte, farníci, i s námi knìžími svatou pobytem vztah vzájemnéhoporozumìní. trpìlivost.. " Tolik je jisté. že farníci kelèskéfarnosti
ek I
Kaplièky v Petfkovicích a na Svinci byly postaveny obèanemŠtibrem z Nového Jièína. V Petøkovicíchv roce 1888 a ve Svinci v roce 1899. Další kaplièka ve Svinci pøibyla v roce 1948,kterou svým náklademstavil Antonín Jakùbekz Louèky za spolupráceFrantiškaJaníka,toho èasu faráøena StarémJièínì. Na tìchto stavebníchpracích se podíleli obèané z okolních obcí zdarma. Nejvìtší zásluhu mají Antonín Jakùbek,faráøFrantišekJaník,zedníkAntonín Trefil z Jièiny, Karel Váòa a JanOrlita z Louèky a Jaroslav Korèák z Jièiny. Do kaplièky u oèní která studánky ; zakoupena sochaPanny Marie Hostýnské, byolabyla pøi svìcení nesenana nosítkáchdružièkamiza velké úèasti lidí a umístìnanad oltáøemv kaplièce. V roce 1984byla na oèníkaplièceprovádìnaoprava.Nové terasovéschodydaroval
Okénko novojièínské farností
5/2000
strana
3
JaroslavKorèák,byla provedenaopravastøechy,oltáøe,dlažbya pøítokvody. Tyto práce provádìla Lidová stranaz Jièiny. V roce 1998bylo 50. výroèí postaveníoèní studáòky ve Svinci na StarémJièinì. V roce 1984 byly také opraveny schody a provedeny betonáøské práceu druhékaplièkyve Svincijako dar od obèanùz okolníchobci. Svìcení a projev v roce 1948 provedl konzistomí rada a faráøFrantišek Janik ze StaréhoJièína. Pobožnostu obou kaplièek se koná každý rok první nedìli v srpnu. Bìhem léta jsou kaplièky hodnì navštìvovány z okolních obci a mìst. Voda je omaèovánaza léèivouna oèi, a proto získalanázevkaplièka u oènístudánky. Kaple na Jièinì byla postavenav roce 1852. Z dùvodu rozšíøenícesty byla v roce 1956zbouránadopravními stavbamia v tomto roce postavenanová kaple. Obraz sv. Martina do novékaple byl zakoupenod akademickéhomalíøez OstravyPištìka za2.360 Kè. Nová kaple byla svìcena 14..9.11958kanovníkemJanem Vylichem z Mošnova. Historické zápisybyly movu uloženédo vìže nové kaple. 1ypisyz kronikyJaroslavaKorèákaz Jièiny V N.Jièínì 28.1.2000
v jubilejním roce 2000 Na prahu nového tislciletl je ruènl opisovánI Bible symbolem vltìzstvl Bollho slova. Proto Èeská biblická spoleènostpò$la s tlmtoprojektem. Na mnoha mlstech na$! republiky se opisovaly biblické texty v èeském ekumenickém pøekladu na samostatné archy, napodobeniny støedovìkéhoruènlhopaplru,na 160 mlstechv èeskézemi. V na$!farnostibyla tato akce zahájena2.kvìtna a ukonèena25.kvìtna. Slavnostnl akt zahájil otec Alois Peroutka úvodnlm slovem a modlitbou.Pøltomenbyl i starosta na$ehomìsta PavelWessely.Prvnlmiopisovaèiver$ù5. Mojll$ovy byli právì otecAlois a pan starosta.
Opisovánízaèalo! Dùstojnì upravená místnost,na stolech Bible, archy, rozsvícenésvíce "Svìtlo Kristovo", ve vázáchkvìtiny. Každýpisatel dostal pokyny,jak bude opisovat a které verše.V tétopohodì ticha a klidu se mohl každýsoustøeditna biblický text. Tutozvláštní atmosféru umocnila 83 letá babièka. Její pøístupk pisování nám nemohl uniknout. S vážnostíusedla ke stolu, vyslechla,které verše bude opisovat a pak si tyto verše polohlasempøeèetlaa velmipìkným úhlednýmrukopisemzaèalapsát. Po opsánísi opìt veršepøeèetlaa vyslovilavdìènostPánu Bohu,že se mohla takézapojit. Do opisováníse zapojilo 200 pisatelù a to nejenomz Nového Jièína, ale i z okolí. Informace získali z èasopisuRegion. Pøišli z Libhoštì, Studénky,Kunína, Bernartic, Vlènova,Životic. StaréhoJièína. Starojické Lhoty. Bludovic. V Žilinì opisovánívedla paní Marie Bayerová. ÈeskáBible bude svázanádo šesti svazkùpodle èlenìní Kralické šestidílky a bude
Okénko novojièínské farnosti 5/2000
strana 4
rystavenav Domu Bible v Praze-Smíchovì.S výstavboutéto stavbybude zapoèatoještì v tomtoroce. Na podporu stavbypøispìli naši opisovateléèástkouKè3. 056.Díky tìm, kteøíobìtovali svùjèas,dopolednei odpoledne,po celýmìsíc kvìten, aby trpìlivì rysvìtlovali a povzbuzovalipøiopisováníBible. ZdenkaKopaczková
Láska nade všechnu lásku To je program komunity v Taizé. "Chceš pro Kristovu lásku zasvìtit se mu celou bytostí?" "Chci!" Tak slibuje novýbrab"této komunity. Je mnoho zla po celém svìtì, ale jsou i dobré vìci a sem právì patøi spoleèenstvív Taizé. Z nìho musí mít køes•anjenom radost.A mìl by o nìm hodnì vìdìt -vždy• v roce 199'0bylo shromáždìnípoøádanétouto komunitou v Prazea úèastniloseho 80,000mladýchlidí. Ve famí knihovnì je o této komunitì více knih.
~
Pøíklady obìtavosti Tolik je v dnešnímsvìtì zla -jak mùžekøes•anpomoci? Mùže se modlit, ale také pøinášetobìti. Až jednou na onom svìtì se dozvíme, kolik dobra pøineslaobì• života sv. Maximiliána Kolbeho. Nebo pi'fklad sv. KateøinySienské:na konci svéhoživota se z posledníchsil (nejedla)ploužila do chrámua nabízelasvé modlitby, bolesti a celý život zacírkev. Když si nìkdo mysli, že obì• znamenájen bolest a smutek,tak tøetípøíklad: anglický novináøžil nìkolik dní mezi sestramiMatky Terezy."Nepoznaljsem š•astnìjšíchžen" prohlásil. Jan Knyll
Vzpomínáte na loòské èíslo farního èasopisu Okénko? Zde byl uveden èlánek o prùbìhu farního tábora. I letos byl pro nás pøipraven. Na stejném mfstì, se stejnými vedoucfmi (jen s malými zmìnami), ale v jiný
èas. Urèitì se již tì~iIi ti, kdo byli na loòském. I letos byl velký zájem. A ~ak se zaplnily oba turnusy velmi rychle a mohlo se jet.
~(tr~.í
Odjezd byl plánovanýopìt v sobotu. Všichni jsme mìli radost, jen ten déš• nám dìlal starosti. Dali jsme to všechno Pánovi s prosbou o sluníèko a jelo se. Dojeli jsme na známou zastávku Kunovice-Louèka. Pìšky se šlo do kostela, kde mìla být mše svatá. Mìli jsme však dostatekèasu,a tak jsme se seznámilina místní faøe,ve kteréjsme se schovalipøeddeštìm. Koneènì pøijelotec Alois a byla mše sv. Pøiní nám otec vyprávìlo sv. Martì, nebo•mìla ten densvátek.Vyprávìl také o její sestøeMarii a o bratru Lazarovi. Jakmile skonèila mše sv., šli jsme do tábora. Po cestì však zaèalopršet, a tak nás dopravili autemna místotábora.Zde však vyvolal velký údiv ne elektrika ani televize, ale bláto. Hodnì veliké bláto. Ihned pøišel první rozkaz -obout gumáky! Potom zaèalo vybalování a seznamování. Druhý den -v nedìli -jsme šli na mši sv. Sloužil ji novoknìz, a tak každý dostal na celý týden, a nejen na nìj, novo~ìžské požehnání.Po návratujsme sedobøenajedlia šli si hráthry. Celý týden probíhal tak krásnì, že každý se zajímal jen o program a samozøejmìo jídelníèek. Program byl pestrý! Bylo v nìm zahrnuto vše -mše sv., hry, jídlo, nástupy, den pøíjezdu rodièù a také pou• na svatý Hostýn, kde mìl každý možnost získat plnomocné odpustky.Byla zde mšesv. a také køížová cesta. Každý mìl možnost si také nìco zakoupitpro sebe,kamarády i rodièe. A jak bývá o' poutích, šli mnozí tam i zpìt pìšky. A tak týden ubìhl jako voda. V pøedposlední den probìhla známá
Olympiáda, kde byly i nìkteré kurioznl disciplíny,jako napøíkladhod gumákem, páka èi potápìní v hroznì studenévodì na èas. V olympiádì letos excelovaly pøedevším holky., Konec tábora se neodvratnì blížil. Veèer se rozdaly poslednídiplomy, povídalo se a smálo,až jídelna praskalave šech. Jelikož bylo už dostpozdì, šlo se spát. V sobotuto pøišlo. Jak balení, tak i déš•,a nezbytnéprobl~my.Vše sezvládlo a s pomoci Božl jsme došli na mši sv., kterou jsme mìli dohromady I. I II. tumus. Tentokrát bylo kázání o svatém Janu Køtiteli a po skonèení mše sv. HuRA domù. Na závìr bych chtìl podìkovat zanás za všechny Bohu, který nám umožnil prožít krásný týden uprostøed dìti i vedoucích a který nás po celý týden žehnal. Dlky patøi také vedoucím za lásku, trpìlivost a obìtavost, kuchaøkám za vynikající jldlo, knìžfm, jáhnovi za podporu duchovnía rodièùm za proviant. VšemVELKÝ PAN BUH ZAPLA•!
No a nakonec pøeci známé heslo: "Kdo zde byl, bude pùl roku vzpomínata pùl roku se tìšit na dalšítábor!! Takže za rok AHOJ! Jakub
~a rni.t ábQ.r4ru h ý. tq.rnq$;;" Farní tábor ve vesnièce Podolí u Rajnochovic, nebo-li u Louèky, se asi každému líbil. Pøijeli jsme vlakem a potom jsme šli 5 km pìšky do Podolí. Všichni, i ti nejmenšíto stateènìzvládali. V táboøebylo 10 chatek a jedna velká jídelna skuchyní. V chatkáchjsme byli ubytováni po pìti a více. Po celý týden tábora se konaly rùzné akce. Napøíklad výlet na sv. Hostýn, hledání pokladu, olympiáda,tajemnástezkaodvahya taky mnoho legraèníchsoutìží. Soutìžilo se vìtšinou po skupinkách. Jmenovaly se Sluníèka,Rychlá rota, Škorpióni,Bubáèci a Gumídci. Ve støedunás pøijelí navštívit rodièe, pro které si každá skupina pøipravilaprogram. Pøestožese nám na táboøelíbilo, takjsme se už skoro všichni tìšili na sobotní ráno, kdy pojedeme domù. Na táboøese námvelice líbil výlet na svatý Hostýn. Jeli jsme vlakem a nahoru jsme šli pìšky. Když jsme tam došli, dostali jsme malý rozchod pøed mší svatou. Mohli jsme si koupit nìco na památku pro sebe, své rodièe, pro jiné èlenyrodiny nebokamarády.Potomjsme šli na mši sv. do krásnéhokostela.Po mši sv. následoval další rozchod, který byl tentokrátevìtší. Prošlijsme zbylé stánky a sešli jsme se v parku. Dostali jsme svaèinu a kdo chtìl, mohl jít na
rozhlednu. Pøi cestì nazpátek jsme si napustili hostýnskou vodu, která nás pøíjemnì osvìžila, protože byla ledová. Vlakemjsme jeli zpátkydo tábora. Kromì Hostýna se nám skoro všem líbila stezka odvahy, kde na nás èekalo pár strašidelných pøekvapení. Byla rozdìlena na dvì skupiny. Starší mìli tu delší a ti mladší kratší. Jinak bylo na táboøe hodnì dalších pøíjemných okamžikù. Na táboøejsme si kromì jiného užili mnoho legrace. Napøíklad,když jsme se pøetahovali lanem. Hrály holky proti klukùm. Vtom jsme najednoupøistályna zemi. Jenžena zemi pøistálii kluci, alejak je to možné? Vysvìtlení jsme získali teprve když jsme vstali a otøepalize sebe nejenom ty, kteøí pøistáli na nás, ale pøedevšímtrávu. Vtom jsme to uvidìli, ano bohuželje to tak, ale lano prasklo. Jinak byla také legrace ty první dny. Zpùsobilo to bláto. Byl to velice legraèní, ale lítostivý pohled, když jste vidìli, jak pøedvámi nìkdo bìží a najednou"bum" a už se válel v tom hroznì špinavémblátì, které vypadalo a hlavnì bylo jako pomazánka.Ten, komu se to podaøilo, musel dát okamžitì obleèeníze sebepryè a potom ho dal vyprat holkám, které si to vzaly na starost.MysUm,že už jen pro tu legraci,ale i pro jiné vìci sempojedeplno dalšíchdìtí. Veronikaa VladkaJanko\}'
Se sestramikøes•anské lásky od sv. Vincencez Pauly, kleré byly v dobì totality v Srnì, jsem se seznámila pøes svou kolegyní.Jednoujsem s ní k nim zašla a pak užjsemje samaèas od èasunavštìvovala.Sestrypeèovaly o staré lidi a bydlely u Milosrdných bratøí (názevnemocnice).Vìtšinoujsem si chvíli
Okénko novojiéinské farnosti 512000 -
strana 8
povídala se sestrouvrátnou.Byla ze Slovenska, již starší,mocmilá sestøièka.Slovenskýchsester tam bylo více než èeských.Nìkdy pøišlo do hovorny i více sester, nejvíce jich pøišlo pøed mým odjezdemdo Øímana svatoøeèení AnežkyÈeské.Sestravrátná mi c. ! pøi odchodudávala ZázraènémedajlonkyPanny Marie. Vìtšinou dva balíèky v uzavøenýchprùhledných sáècích po 20 ks byly posvìcené. Já jsem je pak pøi rùznýchpøíležitostechrozdávala. Nejvíce však jsem je vozila na Starý Jièín Marušce Janíkové a ta je rozdávaladále. Tentoøádpocházíz Francie. Jak je vámjistì známo,zjevila se tam v ulici du Bac v klášterníkapli v roce 1830 sestøeKateøinì LabonhePanna Maria. Bylo to prvé z tìch ryznamnýchzjevení.Pak v roce 1858Lurdy, La Salettea v r.1917 Fatima. Panna Maria si pøála zhotovenímedaile. Všechnyznaky na ní pocházejí z nebe. Dala námje samaMatka Boží. Tìm, kdožje budou nosit,pøislíbila mimoøádnémilosti. Jen co zaèali medaili razit a rozšiøovat,zpùsobila tolik rùzných zázrakù, uzdravení, obrácení,mimoøádnéochrany,žeji lid sám nazval"Zázraènoumedailí". Z rukou SvatéPannypøi zjevenívycházelypaprsky. Podlejejího vysvìtlení paprsky znamenajímilosti,kterérozdávávšem,co o nì prosí. Nìkteré drahokamyvšak nezáøilya to vysvìtlila,že tojsou milosti,o nìž lidé neprosí. Ó, bez høíchu poèatá Panní Maria, oroduj za nás, kteøí se k Tobì utíkáme! Povzdechna medaili,nauèila násho Panna Maria. Pøeložený je už skoro do všechøeèí. Opakujísi ho ve všechkonèináchzemì. Z tìch pøípadùpomoci PannyMarie -Zázraèné medajlonky,o nichž vím od sester, Vámo dvounapíši. Za komunismubylo dovolenoj~dné sestøez Brna navštívit mateøinecv Paøíživ ulici du Bac. Zpìt vezla èernésuknona kleriku pro tajnì vysvìcenéhoknìze. Suknovložila na dno zavazadla,na nì položila medailonkua poprosila Pannu Marii o pomoc. Na celnici pøi kontrolejí žena vyhazovalajednu vìc za druhou. Došlo na sukno. Zahledìla na medajlonkua øekla,abysi to sebrala,zavazadloodstrèila. Druhý pøípadje z Francie. Na venkovì se ztratilo malé dìvèátko. Celou noc ji hledali a až ráno ji našli v nìjaké jámì. Zaptali se jí, zda se v noci nebála. Dìvèátko odpovìdìlo,žese nebála,protožeji chovalata Paní, co má na krèku.
I.~::a:~)
,.
1
,
~
Marie Ridlová
Ahoj kluci a dìvèata, Rád ètu vašepøíbìhyz novojièinskéhookénkaa proto bych se i já chtìl s vámi podìlit o jeden zážitek.Nejdøívebych se vás chtìl zeptat,jestli vìøíte v zázrakya jestli jste už ve svémživotì nìjaký zažili. Ti, kteøíano,tak mne lépe pochopí,a ti kteøíne, tak když budetepozorní a bdìlí, urèitì ve svém životì zázrak
strana 9
Okénko novojièínské farností 5/2000
zažijete.Také bych se vásještì chtìl zeptat,jestli jste nìkdo z vás byli v Medžugorii. Kteøiano, tak budetevìdìt (pøesnìji),o èemmluvím a když ne, tak sezeptáterodièu,jak to v Medžugoriivypadá. Ten zážitek,o kterém vám chci napsat,se stal právì zde. Na tom nejvìtším kopci. Byl to kopec ze saméhotvrdého kameni, které rùznì vyènívalo. Øeknuvám,je to dost nároènácestaa pro nìkteré, kteøí si nedávají pozor Gakojá), i nebezpeèná. I když zasnìkteøítam chodi i bosky, ale to jsou už opravduobìtavci. Urèitì to ti lidé za nìco obìtuji, tøebaza nás dìti. Tak i já s maminkoua tatínkem,babièkoua dìdeèkemjsme byli v Medžugorii. Právì na tom velikém kopci když jsme se vraceli zpátkydolù,já ani nevímjak seto všechnostalo,ale vím to, žejsem bìžel z toho kopce dolù, najednou jsem zakopl a letìl po tìch strašnýchkamenechasi 3 m dolu. Všichni, kteøí to vidìli, si mysleli, že už snad ani nejsemživý. A já jsem po zastavenivstal, trochu zmatenýa pomaèkaný,ale živý a zdravý. Nikdo tomu nechtìl vìøit. Když jsem si to uvìdomil a domyslel, co se vlastnì stalo, sám jsem tomu nechtìl vìøit, žejsem živý a bez vážnéhoúrazu. Tak dìkuji Pannì Marii za její ochranu,kteráje všude, nejen na kopci, ale všude vás chrání a chce nám pomáhata vést nás, když jdeme po nebezpeènécestì nejen tìlesné, ale i duchovní. Tato veliká událostse mi stalapøedpìti lety, když mi bylo 8 rokù teï mi je 13 rokù, ale tento zázrakse mi už asi nikdy nevymažez hlavy. Cítím jej stáleve svémnitru, jako by tam byl tím ostrým kamenemvyrytý. A proto bych Vám pøál,budete-li otevøenia vnímavína všechnoa všechnykolem sebe,urèitì uvidíte zázrak, i když možnáne tak zvláštní,ale to není tak dùležité. Hlavni je, že poznáte,že Bùhje s námi a má násrád. Vlastnì už jen samotnýživot je zázrak,že se každé ráno vzbudíme a mùžeme vstát, chodit a celý den nìco dìlat. Hrát si, pomáhatrodièùm, jít do školy i když se nám nìkterým do školynechce.Tak se s vámi louèíma tìším zasena vašezážitky ze života a zážitky s Bohem,kterémuna nás velmi záleží. Mirek
Osobní údaje,které ti pomužou ulehèit hledání Ježl$ Z Nazareta, 33 let, tmavé pleti, èerné vlasy a brada, rány na rukou a nohou. Následuje ho dvanáct nekompromisnlch spoleènlkù. Èasto je vidìn v pøltomnosti nemocných, malomocných, trplclch, chudobných i dìtI. Poho~uje lidi revoluènlmi hesly jako "Milujte se navzájem!", "Odpou$tìjte svým nepøátelùm!", "Modlete se za ty, kteò vás pronásleduji!", "Nechte malièkých pnjlt ke mnì (pomozte jim)!" Jestli ho najde$, jdi po jeho stopách! Tvá odmìna?
Život vìèný! Jarmila z Kunína
Tak si mnì postìžovali jedni rodièe tøísynù. kteøíztratili víru v Boha. Vídávaljsemje vždyckysedávatv kostelev první lavici a jejich synovéjako ministranti pøisluhovali u oltáøe. Viditelnì zbožná katolická rodina. Jak je tedy možné. že všichni tøi jejich synovéjsou již nejménì potøetí ženatí a jejich víra v Boha (jestli ještì u nich nìjaká existuje)není v souladus uèenímBožím? V jiné zbožnérodinì mìli dva syny,z nichžjednoho nutili na studiumna knìze. Dopadlo to nakonectak, že tenjejich syn místojako knìz skonèil napsychiatrickéléèebnìv Opavì. Jak všakvychovalirodièesvétøi syny,z nichžvšichni tøi byli vysvìceninaknìze? Poznatjejich rychovu rychovy by bylo jistì velmi zajímavépro všechnyvìøící køest'any, kteøíbyje chtìli v dobrémúmyslunásledovat. Jakou správnoumetoduby mìli køes•anštírodièe volit pøi rychovì svých ratolest~ abynedocházelok odcizenísejejich dìtí od víry v Boha? Naléztzde správnouodpovìï pro tu kterou rodinu budezvláš• nesnadnýúkol, ale bylo by jistì zajímavévìdìt, jak ti kteøírodièe mají vlastní zkušenostipøi rychovì svých dìtí. Neškodiloby ani, kdyby sev KT vedlapøípadnádiskuseo tomjak nejlépevychovat svédìti.
Poutník (pokraèování putování
Jubilejního roku farnosti
Jindøichùv
Hradec po místech
Jubilejního
roku)
Chaldejský Ur Ur byl jednou z prvních vesnických osad založených kolem roku 4000 pøed K. tzv. ubaidiánskými obyvateli Sumeru. Bylo to starovìké velkomìsto v Mezopotámii a jeho pozùstatky leží pøibližnì uprostøed mezi moderním mìstem Bagdádem v Iráku, perským zálivem a jižní èástí øeky Eufr~t na okraji pouštì AI ajarah. Ve starovìku øeka Eufrat protékala poblíž zdí mìsta. Bylo to místo výhodné svou
polohou a bylo støediskem rozvoje obchodu a politi-cké moci. Ur byl hlavní støedisko uctívání sumer-ského boha mìsíce -Nanna a jeho baby/ónského protìjšku Sina. Masivní "zigguratU ve výšce 21 m nad pouští. Biblické jméno Ur Chaldeeský se vztahuje k národu Chaldeanskému, který osídlil toto místo kolem roku 900 pøed K. (knihaGenesis11,27-32). Poté co byla v Babyl6nii založena chaldeanská dynastie, král Nebuchadnezzar II. zapoèal nové období výstavby v Uru. Poslední babylonský král Nabonidus (vládl 556 -539 pøed K.J, který jmenoval svou nejstarší dceru vysokou knìžkou v Uru, vyzdobil chrámy a zcela pøestavìl ziggurat Nannovi, aby soupeøil dokonce s chrámem Marduk v Babylonu Potom co Babyl6nie pøešla pod vládu Persie, zaèal Ur upadat Do 4.století pøed K. bylo mìsto prakticky zapomenuto, pravdìpodobnì pro pøemístìní øeèištì Øeky Eufratu. Ruiny mìsta byly nalezeny a poprvé odkryty v roce 1854 -1855 britským konsulem J. E. Taylorem, který èásteènì odkryl ziggurat Nanna. Britské Museum zde zapoèalo v roce 1918 vykopávky. Kromì úplného odkrytí zigguratu výprava odkryla celou è~st ch~mu v Ur a èásti mìsta pùvodnì urèené k bydlení a obchodování. Nejsensaènìjší objev byl Královský høbitov z období kolem roku 2600 pøed K., obsahující umìlecké poklady ze zlata, støíbra, bronzu a drahých kamenù. Na území mìsta samého byly nalezeny tisíce tabulek obsahující administrativní a literární dokumenty, z období od 2700 do 4. století pøed K. Nejhlubší vrstvy mìsta obsahují stopy záplav, jež jsou popisovány v množstvích sumerských, babylonských a hebrejských legend. Všechny vìdecké dùkazy však vypovídají, že šlo pouze o místní povodeò.
Katecheze
Jana Pavla
II.
pøi duchovní zastávce u Chaldejského Uru 23. února 2000 OøivenežMojžiš uslyšelna hoøeSinajznámáslova Jahve:Já jsem Hospod;n, tvùj Bùh, já jsem tì vyvedl z egyptskézemì, z podmínek otroctví (E.1:20.2),patriarcha Abrahám-již slyšeljiná slova: ))Jájsem Hospod;n,já jsem tì vyvedl z Chaldejského Uru.« Musime se tedy odebratv myšlenkáchk tomuto dùležitémumistu dìjin Bož!ho lidu, abychomzde hledali poèátkysmlouvyBoha s èlovìkem. To je dùvod,proè v tomto roce Velkéhojubilea tim, že se ubirárnev srdci k poèátkùmsmlouvy Boha s lidstvem, nášpohled se obraci k Abrahárnovi,k mistu, kde on uslyšel Boži voláni a odpovìdìl na
nì poslušnosti víry. Spolu s námi také židé a muslimové vzhlížejí k postavì Abraháma jako ke vzoru bezpodmíneèné podøízenosti Boží vùli. Autor listu Židùm píše: Protože Abrahám vìøil, uposlechl Boží výzvu, aby se vystìhoval do zemì, kterou mìl dostat v dìdièné držení, vystìhoval se, aèkoliv nevìdìl. kam jde (Žid //,8). Hle, Abrahám, kterého apoštol nazývii naším otcem ve víøe (srov.ØÍlI/ 4,//-/6), uvìøil Bohu, svìøil se tomu, který jej povolal. Uvìøil zaslíbení.
,\ \ I, 1t;. D "'"
(!-
'.Ii l I)\' ~
Mluvime teï snado trasejedné z nesèetnýchmigraci typických pro epochu, ve které bylo pastevectvi základní ekonomickou životní formou? Snad. Nicménì jistì nešlo pouze o toto. V Abrahámovì pl'ihìhu, kterým zaèínají dìjiny spásy, mùžeme již postl'ehnout jiný
význampovolánia zaslibeni.Zemì, do které seodebíráèlovìk vedený
Božim hlasem, nepatl'i výluènì zemìpisu tohoto svìta. Abrahám. vìl'ici, který pi'ijimá Boži pozváni,je tim, kdo smìl'uje do zaslfbenézemì, která není z tohoto svìta. V listì Židùm èteme: Protože mìl Abrahám víru, pøinesl lzáka v obìt; když byl podrobenzkoušce.Svéhojediného syna obìtoval, tøebažemu bylo slíbeno: »Od lztíka budešmít potomstvo,které ponese tvéjméno« (Žid1/,/7-/8).To je vrchol Abrahámovy viry. Abrahámavystavil zkoušceBùh, v nìhož naprosto dùvìøoval,ten Bùh, od nìhož pl'ijal zaslfbeni,které se týká vzdálenébudoucnosti:»Od ]záka budeš mít potomstvo, kteréponesetvéjméno« (Žid//,/8). Zde neplatí lidské výpoèty;je tøebapoužívatBoží mìøítka.Jen tak mùžemesprávnì pochopit významposlušnosti toho, který doufal a vìøil, aèkoliv už nebyla nadìje (Øím ./,18).Doufal, že se staneotcem èetnýchnárodù,a dnes sejistì raduje s námi, protože Boží zaslfbenisenaplòujev prùbìhu vìkù od pokolenído pokolení. .,
.~.~
'
»Váš otec Abrahám zajasalv nadi!)l,ze uvldlmujden; nìho«.
.c
uvldel ho a zaradoval se z (JIJn8,56)
My dnes spojme svùj hlas s Pannou, dcerou sionskou, hlásejme,že Bùh se rozpomnìl na svémilosrdenstv~ jak slíbil našimpøedkùm,Abrahámoviajeho potomstvu navìky (Lk1,55). Jan Pavel II.
Odpovídáme
na
Vaše
dotazy
u.,uW...'.--""Li"" "c.".".,-=.=-",.~-==..
-Jáký je smyslznameníkòze?
~~--~~~
V mìsíci záøí máme svátek Povýšenísv. køíže. Køíž stojí jako znamení v centru života køes•ana.Vlastnì pùvodnì byl køížnástroj, kterým odcházeli z tohoto svìta nejvìtší zloèinci a lidé na okraji spoleènosti. Vlastnì i Kristus odcházís podobnýmodsouzenímz tohoto svìta na køíži.Jeho smrtí se symbol køížemìní. Stáváse znameníma zároveònástrojem spásya vykoupení.Je cestou ke vzkøíšenía životu. SámJežíškjeho nesenízve svénásledovníky. Mnohempozdìji, v dobì svobodykøes•anùve4. stoletíse teprvezaèínáužívatznameníkøížev køes•anství. Jeho smyslmùžebýt. rùzný-prostøedek spásy,znamenílásky, nástroj vykoupeni.Má vlastnì dvì bøevna,která znázoròují dvì roviny našehoživota. Vertikálnínás spojujes Bohema horizontálnís lidmi navzájem.Kde se bøevna protínají je køíž-nástroj, na kterémzemøelJežíš.Svìt Boží a lidí se tak spojuje skrzekøížv Ježíši.Proto bychommìli toto znameníkonat dùstojnì v úctì a lásce. Uèmetomutoznameníkøížedìti a sami zaèínejmevševe svémživotì tímto znamením.Spojujenáss Bohemi lidmi. P.A/ois
Peroutko
.3. 7. mìl první mši svatouv NovémJièínì novoknìzPiotr Rak, který dosudpùsobil v NovémJièínì jako jáhen. Po mši svaté probìhlo s ním setkánífarníkù nafarské zahradì. Nyníjako knìz pùsobív Tøinci. .7.7. sloužil mši svatou ve farním chrámu novoknìz Miroslav Horák. .21.7. se uskuteènilav rámcijubilejního rokupou• na sv. Hotýn. .5.8. se konala pou• novojièínskéhodìkanátu k Pannì Marii Frýdecké .20.8. se konala hlavnípou• v našífarnosti .16.9. na Radhoštibylapout' mužù .17.9. probìhl jubilejní den školní mládeže a uèitelù (k jeho prùbìhu se vrátímev pøíštímèísle) .V øíjnuse uskuteèní jubilejní denfarnosti
Putování kunínských a šenovských. Na zaèatku prazdnin 6.èervencese uskuteènilapou• kunínskýcha šenovskýchfarníkù na Velehrad.Pokud vas zarazilo datum,jeli jsme opravdu6.7. a schvalnì. Atmosféra hlavnipoutì ještì nestaèila"vyèichnout", ale zaroveòjsme si užili klidu a soukromí. Po mši svaté, kterou jsme slavili spoleènìs poutníky z Kojetína,jsme odjeli do Blatnice ke sv. Antoníèkovi.O tom,jak malo z nas zna toto poutní místo, svìdèí fakt, že jsme sluncemzalitou kaplièku malemminuli. Pomodlili jsme se zde litanie ke sv. Antonínovi, pøeèetli životopissvìtce. Pan kostelníknas kratce seznamils historií a mìli jsme možnostprohlídky nebo nakupu naboženské literatury a upomínek. Dalším cílemputování byla Nívnice. Zde bylo domluvenosetkánís otcemJosefem Nuzíkem.Ten nás provedl kostelema pak nás pozval na faru. Po krátkémposezení,kdy jsme byli pohoštìni výbornými koláèky (a nejen jimi)Jsme se vydali na cestudomù. Na cestì zpìt bylo ještì zastavení v Luhaèovicích v novém kostelesvaté Rodiny.Domùjsme dorazili kolem /9 hodiny štastni, spokojeni a posilnìni. Snad nás jen mrzelo to, že autobus nebyl plnì obsazen. Za zlíéastnìné poutníky J. Nevìøi/ová
PO
6.45 farní kostel
ÚT
6.45 farní kostel
18.00 Španìlská
pA kaple
17.00 mše svatá pro rodièe s dìtmi a mládež ve farním kostele farní kostel
18.00 farní kostel
ST
18.00 Španìlská (;T
80
6.45 farní kostel kaple
6.45 farní kostel 18.00 farní kostel
6.45 farní kostel
NE
16.00 nemocnice ní platností)
(s nedìl-
7.15 farní kostel 18.30 Španìlská
kaple
Možnost sv. zpovìdi vždy pùl hodiny pøed ka2doumši svatou,v pátek i bìhemveèernf mše svaté, v nedìli i bìhem mše sv pokud otec Michal Petr nebude zastupovat v jiné farnosti Vydává Øímskohalolichá farnost Nový Jitín, Zerotínova spévhy možno podat formou schránhy S iogem tasopisu no pro vnitfní pottebu farnosti
24, Nový Jitín, 741 Of, tel: 707698 Dotazy, pfipomínhy, podnéty ve farním chrámu nebo na fafe, ti u Ant Urbana mlad~ího (703 197)
a pfIVydá-
Zdravím Vás po prázdninách, které' nevím jak Vám, ale mì utekly velmi. rychle. Nechápu, proè jsem tolik rodièù okolo sebe slyšel øíkat -,jenom a• už ty prázdniny skonèí!" No, možná vím, proè to øíkali. Trochu (nìkdy i trochu více) jsme si dìlali co jsme chtìli a nedìlali do èeho se nám nechtìlo, takže jsme za ty dva mìsíce zvlèili, zdivoèili a já nevím jak ještì jinak nás naši rozumní dospìlí oznaèili. Pøesto všechno si mys/fm, že nám zùstalo dobré srdce, milující nejen své rodièe, ale i brachu nebo ségru, --I kteøí nám obèas dovedou pìknì lézt na nervy.
~
r--'~~'-"u..
A aby naše srdce skuteènì bylo dobré a dokonce bylo poøád lepší, je tøeba do nìj pozvat Pána Ježiše. Ráno, když se vzbudím, ještì v posteli Mu øeknu "Pane Ježíši, pro tebe tento den." Chci Mu ho dát jako dárek, se vším co mì za ten den potká (dobrého i zlého). Mnohem lépe se mi pak vstává z vyhøáté postýlky. A vìøte, že celý ten den je pak jiný (lepší). Tak to dìlám já, -'- ale je spousta možností a každodenních pøíležitostí, jak nabídnout své srdce bohu.
Petra se sehnulaa sebrala ze zemì èervenéstrouhátko." To je moje," nastavilruku Radek."Ne, je moje. Podí~ejse mámhopodepsané." "Tak kdeje to moje?" zlobil se Radek."Nevím, nemámho," odpovìdìla Petra a otevøela svojepouzdro.,,0 èem se tam dohadujete"? Pøerušilaje paní uèitelka. " Vzala mi mojestrouhátko'" øekl Radek."To není pravda,je moje. Podívejte se,je podepsané." "Tak toho nechte a poslouchejte," vyzvalaje paní uèitelka a otoèila se k tabuli. Když Petra ukládala svojestrouhátkodo pouzdra, objevila tamještì další. Bylo zrovna tak èervenéjako to její. Uvìdomila si, že to druhé neníjejí a že by ho mìla vrátit Radkovi, ale bála se, že byjí pøede všemi oznaèiljako zlodìjku. Proto radìji zavøelapouzdro a snažilase dávatpozor.
Vyuèováníuž bylo témìø u konce,a stále nevìdìla, jak strouhátko vrátit. Teprve kdyžzazvoniloa skonèilaposlední hodina, rozhodla se, že odejdeze tøídy poslednía. položí ho Radkovina lavici. On ho tam zítra najde a bude vše vpoøádku. " Tak pojï Petro. Musím zamknoutdveøe.Mám poradu a pospíchám," oslovila jí uèitelka, když vidìla, jak pomalu ukládá své vìci do tašky. Petra nevìdìla, co mádìlat. Rychlenaházelaknihy do aktovkya ryšla ze tøídy. Ten denmuselana strouhátkomysletaž do veèera.A kdyžpak maminkaza ní pøišla, aby se s ní pøed spanímpomodlila, dala se Petra do pláèe a svìøila se ji se svým problémem. "Samozøejmì, že bych ti mohla øíct, co máš dìlat, ale myslím, že to víš i bez mé rady," odpovìdìla ji na to maminka. Druhý Petra do ními. Sotva zamíøila si vyndala z tašky èervené nìco øíci," povìdìla rysvìtlila ji, jak ho se na ni vážnì ø~kla: "A co myslíš, ted?" "Asi bych ho
den pøišla školy mezi prvvešla do tøídy to rovnou k uèitelce a strouhátko."Musím Vám chvìjícím hlasem a našla. Paní uèitelka podívala a potom že bys mìla udìlat mìla vrátit,,.
odpovìdìla Petra, otoèila se a šla pomalu k lavici, kde sedìl Radek. "Radku, našla jsem tvoje strouhátko," zašeptala. "Jo, no toje fajn. Kdebylo?" Zeptal sejí. " V mojempouzdøe.To které spadlo, bylo skuteènìmoje. Ale nevím,kdy jsem to pøehlédlt;1 a dala tam také to tvoje. Promiò,žejsem ti ho nevrátila hnedvèera." Radekse zamraèil a bylo vidìt, že chce øíci nìco ošklivého.Ale pak se zarazil a pochvili s úsmìvem odpovìdìl. "To jsem r4d, žese našlo. Dík, všechnoje v poøádku.,. Petra byla š•astná,že dovedlasvou chybupøiznat a napravit. A víte, kdo byl takérád? Váš l'arníèek
