Revitalisierungsleitfaden. Příručka revitalizace Sanace a zachování církevních staveb. Sanierung und Erhalt kirchlicher Bauten

Revitalisierungsleitfaden – Sanierung und Erhalt kirchlicher Bauten Ergebnisse aus den Studien zu Erhaltung und Revitalisierung des kirchlichen baukulturellen Erbes in Niederösterreich und Südmähren

Příručka revitalizace – Sanace a zachování církevních staveb Výsledky studií pro zachování a revitalizaci církevního stavebně kulturního dědictví v Dolních Rakousích a na jižní Moravě

ISBN 390186347-8

9 783901 863479

ISBN 978-3-901863-47-9

Impressum: Herausgeber und Verleger: Diözesanarchiv St. Pölten, 3100 St. Pölten, Domplatz 1 Tel.-Nr.: +432742 324 400 E-Mail: [email protected] DVR: 0029874(159) Für den Inhalt verantwortlich: Diözese St. Pölten, 3100 St. Pölten, Domplatz 1 Donau-Universität Krems, 3500 Krems Dr.-Karl-Dorrek-Straße 30 Technische Universität Brünn, 601 90 Brno Antonínská 548/1 Exzellenzzentrum Telč, 588 56 Telč Batelovská 485-486 Diözese Brünn, 601 43 Brno, Petrov 269/8

Tiráž: Vydavatel a nakladatel: Diözesanarchiv St. Pölten 3100 St. Pölten, Domplatz 1 Tel.: +43 2742 324 400 E-Mail: [email protected] DVR: 0029874(159) Za obsah zodpovídá: Diözese St. Pölten, 3100 St. Pölten, Domplatz 1 Donau-Universität Krems, 3500 Krems Dr.-Karl-Dorrek-Straße 30 Vysoké Ucení Technické Brně, 601 90 Brno Antonínská 548/1 Centrum Excelence Telč, 588 56 Telč Batelovská 485-486 Biskupství Brnenské, 601 43 Brno, Petrov 269/8

Wissenschaftlicher Rezensent: dr.habil.Ing. Ondrej Michalko, CSc.

Vědecký recenzent: doc.Ing. Ondrej Michalko, CSc.

Hergestellt von Niederösterreichisches Pressehaus, Druck- und Verlagsgesellschaft mbH, 3100 St. Pölten, Gutenbergstraße 12

Vydal: Niederösterreichisches Pressehaus, Druck- und Verlagsgesellschaft mbH, 3100 St. Pölten, utenbergstraße 12

2

Inhaltsverzeichnis 1.

Vorwort 1.1. Vorwort der Diözese St. Pölten – Diözese St. Pölten............................................................................Seite7 1.2. Vorwort der Diözese Brünn – Diözese Brünn ........................................................................................Seite8

2. Einleitung – Diözese St. Pölten..............................................................................................................................Seite9 3. Projektpartner – Diözese St. Pölten ....................................................................................................................Seite 

12

4. Diözesen 4.1. Diözese St. Pölten – Diözese St. Pölten ....................................................................................................Seite13 4.2. Diözese Brünn – Diözese Brünn ..................................................................................................................Seite17 5. Fallstudien – Donau-Universität Krems..............................................................................................................Seite20 5.1. Donau-Universität Krems ..............................................................................................................................Seite20 5.2. Themeneinführung ..........................................................................................................................................Seite20 5.3. Revitalisierungsansätze zum Kloster Louka (Projektwoche Znaim im Jänner 2014)...............Seite22 5.3.1. Einführung .............................................................................................................................................Seite22 5.3.2. Ziel der Projektwoche .......................................................................................................................Seite22 5.3.3. Arbeitsmethoden ................................................................................................................................Seite23 5.3.3.1. Umfeldanalyse ...........................................................................................................................Seite24 5.3.3.2. Die Bausubstanz von Kloster Louka...................................................................................Seite24 5.3.3.3. Machbarkeit ...............................................................................................................................Seite26 5.3.3.4. BürgerInnenbeteiligung .........................................................................................................Seite28 5.3.3.5. Sanfte Revitalisierung .............................................................................................................Seite28 5.3.3.6. Synergien .....................................................................................................................................Seite29 5.3.3.7. Entfaltung einer Aufwärtsspirale ........................................................................................Seite29 5.3.4. Energie und Raumkonditionierung .............................................................................................Seite31 5.3.4.1. Energetische Sanierungsmaßnahmen ..............................................................................Seite32 5.3.5. Schlussfolgerung ................................................................................................................................Seite34 5.3.6. Referenzen ............................................................................................................................................Seite35 5.4. Revitalisierungskonzept Stift Eisgarn (Projektwoche April 2014)....................................................Seite36 5.4.1. Einleitung................................................................................................................................................Seite36 5.4.2. Ziel der Projektwoche........................................................................................................................Seite36 5.4.3. Umfeldanalyse......................................................................................................................................Seite38 5.4.4. Standortanalyse....................................................................................................................................Seite38 5.4.5. Bausubstanz...........................................................................................................................................Seite40 5.4.6. Intensivierung der Nutzung.............................................................................................................Seite41 5.4.7. Ökonomische Strategie.....................................................................................................................Seite45 5.4.8. Schlussfolgerung.................................................................................................................................Seite45 5.4.9. Referenzen..............................................................................................................................................Seite46 5.5. Revitalisierungsansätze zum Kloster Louka (Projektwoche Znaim im Juni 2014).....................Seite47 5.5.1. Ziel der Projektwoche........................................................................................................................Seite47 5.5.2. Arbeitsverlauf........................................................................................................................................Seite47 5.5.3. Raum für Visionen...............................................................................................................................Seite48 5.5.4. Strategische Annäherung.................................................................................................................Seite49 5.5.5. Umsetzungsansatz..............................................................................................................................Seite51 6. Semesterarbeiten der Studierenden der Fakultät für Architektur VUT Brünn – Technische Universität Brünn.................................................................................................................................Seite54

3

7. Handbuch für Baudiagnostik – Exzellenzzentrum Telč ...............................................................................Seite56 7.1. Einleitung ..........................................................................................................................................................Seite56 7.2. Präsentation der Methoden der Baudiagnostik und Voraussetzungen für ihre Anwendung.Seite56 7.3. Untersuchung zur Beurteilung des technischen Zustands................................................................Seite57 7.3.1. Typische Mängel, Fehler und Defekte an langfristig ungenutzten oder vernachlässigten Objekten.....................................................................................................Seite57 7.3.2. Grundlegende (visuelle) Untersuchung des baulichen Zustands.....................................Seite62 7.3.2.1. Vorbereitungsphase.................................................................................................................Seite62 7.3.2.2. Anfangsphase der Untersuchung.......................................................................................Seite63 7.3.2.3. Informationen von der/vom EigentümerIn oder BenutzerIn...................................Seite63 7.3.2.4. Beschreibung des Gebäudes................................................................................................Seite64 7.3.2.5. Außenoberflächen (Fassaden)..............................................................................................Seite64 7.3.2.6. Innere Untersuchung...............................................................................................................Seite68 7.3.2.7. Konstruktionssystem und Elemente aus Beton.............................................................Seite70 7.3.2.8. Konstruktionssystem und Elemente aus Metall.............................................................Seite71 7.3.2.9. Holz und Holzgebäude...........................................................................................................Seite71 7.3.2.10. Bedachung.................................................................................................................................Seite72 7.3.2.11. Übrige Elemente......................................................................................................................Seite75 7.3.2.12. Mit dem Objekt verbundene Kunstwerke.....................................................................Seite75 7.3.3. Spezielle Untersuchungsmethoden..............................................................................................Seite76 7.3.3.1. Feststellung der Materialcharakteristika der verwendeten Materialien...............Seite77 7.3.3.2. Übersicht über die ausgewählten Methoden für die Prüfung eingebauter Baumaterialien....................................................................Seite78 7.3.3.3. Weitere Methoden zur Feststellung der Charakteristika von Materialien und Umfeld.................................................................................................Seite83 7.3.3.4. Übersicht über ausgewählte Spezialmethoden für die Diagnostik von Baukonstruktionen.........................................................................Seite85 7.4. Prävention von Störungen bei langfristig ungenutzten Objekten.................................................Seite88 8. Statements von Mitwirkenden...............................................................................................................................Seite92

4

Rejstřík 1. Úvodní slovo 1.1. Úvodní slovo Diecéze St. Pölten...................................................................................................................Strana7 1.2. Úvodní slovo Brněnská diecéze ..................................................................................................................Strana8 2. Úvod – Diecéze St. Pölten........................................................................................................................................Strana9 3. Partneři projektu – Diecéze St. Pölten.................................................................................................................Strana12 4. Diecéze 4.1. Diecéze St. Pölten – Diecéze St. Pölten.....................................................................................................Strana13 4.2. Brněnská diecéze – Brněnská diecéze.......................................................................................................Strana17 5. Případové studie – Donau-Univerzita v Kremsu.............................................................................................Strana20 5.1. Dunajská univerzita Krems ............................................................................................................................Strana20 5.2. Uvedení do tématu ..........................................................................................................................................Strana20 5.3. Náměty na revitalizaci kláštera Louka (projektový týden ve Znojmě, leden 2014)..................Strana22 5.3.1. Úvod do tématu...................................................................................................................................Strana22 5.3.2. Cíl projektového týdne......................................................................................................................Strana22 5.3.3. Metody práce........................................................................................................................................Strana23 5.3.3.1. Analýza prostředí.......................................................................................................................Strana24 5.3.3.2. Stavební substance Louckého kláštera.............................................................................Strana24 5.3.3.3. Proveditelnost.............................................................................................................................Strana26 5.3.3.4. Účast občanů..............................................................................................................................Strana28 5.3.3.5. Šetrná revitalizace.....................................................................................................................Strana28 5.3.3.6. Synergie........................................................................................................................................Strana29 5.3.3.7. Rozvoj vzestupné spirály........................................................................................................Strana29 5.3.4. Energie a kondicionování prostor.................................................................................................Strana31 5.3.4.1. Opatření pro energetickou sanaci......................................................................................Strana32 5.3.5. Závěr.........................................................................................................................................................Strana34 5.3.6. Prameny..................................................................................................................................................Strana35 5.4. Koncepce revitalizace kláštera Eisgarn (workshop, duben 2014)....................................................Strana36 5.4.1. Úvod.........................................................................................................................................................Strana36 5.4.2. Cíl workshopu.......................................................................................................................................Strana36 5.4.3. Analýza prostředí.................................................................................................................................Strana38 5.4.4. Analýza lokality.....................................................................................................................................Strana38 5.4.5. Stavební substance.............................................................................................................................Strana40 5.4.6. Intenzivnější využití.............................................................................................................................Strana41 5.4.7. Ekonomická strategie.........................................................................................................................Strana45 5.4.8. Závěr.........................................................................................................................................................Strana45 5.4.9. Prameny..................................................................................................................................................Strana46 5.5. Náměty na revitalizaci kláštera Louka (projektový týden ve Znojmě, červenec 2014)...........Strana47 5.5.1. Cíl projektového týdne......................................................................................................................Strana47 5.5.2. Průběh práce.........................................................................................................................................Strana47 5.5.3. Prostor pro vize....................................................................................................................................Strana48 5.5.4. Strategické přiblížení..........................................................................................................................Strana49 5.5.5. První kroky realizace...........................................................................................................................Strana51 6. Semestrální práce studentů Fakulty architektury VUT v Brně – Vysoké Ucení Technické Brně....Strana54

5

7. Rukověť stavební diagnostiky – Centrum Excelence Telč ..........................................................................Strana56 7.1. Úvod ....................................................................................................................................................................Strana56 7.2. Prezentace metod stavební diagnostiky a předpoklady jejich aplikace.......................................Strana56 7.3. Průzkum pro posouzení technického stavu............................................................................................Strana57 7.3.1. Typické nedostatky, vady a poruchy na dlouhodobě neužívaných nebo zanedbaných objektech...............................................................................Strana57 7.3.2. Základní (vizuální) průzkum stavebního stavu.........................................................................Strana62 7.3.2.1. Přípravná fáze.............................................................................................................................Strana62 7.3.2.2. Počáteční fáze průzkumu.......................................................................................................Strana63 7.3.2.3. Informace od vlastníka nebo uživatele.............................................................................Strana63 7.3.2.4. Popis budovy..............................................................................................................................Strana64 7.3.2.5. Vnější povrchy (fasády)...........................................................................................................Strana64 7.3.2.6. Vnitřní průzkum ........................................................................................................................Strana68 7.3.2.7. Betonový konstrukční systém a prvky...............................................................................Strana70 7.3.2.8. Kovový konstrukční systém a prvky...................................................................................Strana71 7.3.2.9. Dřevo a dřevěné budovy........................................................................................................Strana71 7.3.2.10. Zastřešení ..................................................................................................................................Strana72 7.3.2.11. Ostatní prvky............................................................................................................................Strana75 7.3.2.12. Umělecká díla spojená se stavbou...................................................................................Strana75 7.3.3. Speciální průzkumné metody.........................................................................................................Strana76 7.3.3.1. Zjišťování materiálových charakteristik použitých hmot...........................................Strana77 7.3.3.2. Přehled vybraných metod pro zkoušení zabudovaných stavebních materiálů................................................................................................................Strana78 7.3.3.3. Další metody zjišťování charakteristik materiálů a prostředí...................................Strana83 7.3.3.4. Přehled vybraných speciálních metod pro diagnostiku stavebních konstrukcí.....................................................................................Strana85 7.4. Prevence poruch u dlouhodobě neužívaných staveb..........................................................................Strana88 8. Slovo účastníků ..........................................................................................................................................................Strana92

6

Generalvikar Prälat Mag. Eduard Gruber Vorwort der Diözese St. Pölten

Fachleute, StudentInnen und kirchliche Verantwortungsträger denken gemeinsam über die Zukunft schwer oder gar nicht mehr nutzbarer Objekte im Eigentum der Kirche nach. Sie tun das im Rahmen eines von der EU geförderten grenzüberschreitenden Projektes. Tschechien und Österreich, die Diözesen Brünn und St. Pölten arbeiten zusammen unter dem Motto „Gemeinsam mehr erreichen“. Das erfüllt mich mit Freude und Hoffnung. Ein Revitalisierungsleitfaden wird mit dieser Publikation als erste Frucht der gemeinsamen Arbeit vorgelegt. Revitalisierung hat eine technische Dimension. Die mit dem Objekt verbundenen bautechnischen Probleme müssen analysiert und einer Lösung zugeführt werden. Revitalisierung hat aber auch und vor allem eine kulturhistorische und eine zukunftsgestaltende Dimension. Aus dem Verstehen der historischen Bedeutung und Nutzung der Objekte sollen Vorschläge für eine neue, den Möglichkeiten und Bedürfnissen unserer Tage entsprechende Nutzung entwickelt werden. Das ist eine anspruchsvolle und herausfordernde Aufgabe. Da es sich um kirchliche Objekte handelt, ist damit notwendig auch eine Auseinandersetzung mit der historischen und aktuellen Aufgabe der Kirche verbunden. Kirche war und ist eine unersetzliche Kraft in der Gestaltung des gesellschaftlichen Lebens. Ich freue mich, dass Fachleute und Studierende sich mit Kompetenz und Engagement auf diese Herausforderung einlassen und wünsche dem gemeinsamen Projekt viel Erfolg und den Segen Gottes.

Generální vikář prelát Mag. Eduard Gruber Úvodní slovo Diecéze St. Pölten

Odborníci, studenti a církevní činitelé společně přemýšlejí o  budoucnosti objektů v  majetku církve, jejichž využitelnost je nízká či vůbec žádná. Činí tak v  rámci přeshraničního projektu podporovaného EU. Česko a Rakousko, diecéze Brno a St. Pölten, spolupracují pod heslem „Společně dosáhneme víc“. To mě naplňuje radostí a nadějí. Příručka revitalizace předkládaná touto publikací je prvním plodem společné práce. Revitalizace má technický rozměr. Stavebně technické problémy spojené s objektem je nutno analyzovat a navrhout jejich řešení. Revitalizace má však také především rozměr kulturně historický a význam pro utváření budoucnosti. Z  pochopení historického významu a využití objektů by měly vzejít návrhy nového využití, jež odpovídají možnostem a potřebám dnešních dnů. To je náročný úkol a současně výzva. Jelikož se jedná o církevní objekty, je přitom nutné vypořádat se i s historickou a současnou úlohou církve. Církev byla a je nenahraditelnou silou v  utváření společenského života. Mám radost, že se odborníci a studenti této výzvy chopili s  potřebnou erudicí a nadšením, a přeji tomuto společnému projektu hodně úspěchů a boží požehnání.

7

Generalvikar Prälat Mons. Jiří Mikulášek Vorwort der Diözese Brünn Die Zusammenarbeit mit der Diözese St. Pölten an diesem Projekt freut mich sehr. Ich glaube, dass die gemeinsame Arbeit die partnerschaftlichen Beziehungen beider Diözesen und Nationen nach langer Zeit der gewaltsamen Trennung aufbauen und vertiefen wird. Die sich vermehrenden gegenseitigen Kontakte zwischen den EinwohnerInnen und den Gemeinden im grenznahen Gebiet helfen uns, viel Gemeinsames im geistlichen und kulturellen Bereich zu finden. Der Unterschied besteht darin, dass das, was bei unseren NachbarInnen lebendig war, bei uns unter Einfluss der Verfolgung der Kirche und durch den Wechsel der EinwohnerInnen unterbrochen wurde. Die neue Generation baut bereits eine Beziehung zu diesen Bereichen auf und möchte an das anknüpfen, was früher in dieser Region gelebt wurde. Das kann sie lebendig bei unseren österreichischen NachbarInnen finden. Die durch den technischen Fortschritt hervorgerufenen gesellschaftlichen Änderungen berühren auch die kirchliche Verwaltung. Es ändert sich die Struktur kleiner Pfarren, der Schwerpunkt der kirchlichen Verwaltung verschiebt sich in die Städte, wo die Menschen arbeiten, einkaufen und häufig ihre Freizeit verbringen. Die Evangelisierung muss zu den Menschen gehen, dorthin, wo diese sind. Das ändert selbstverständlich auch die Mission kleiner Landpfarren und deren Nutzung. Sicher, auch hier ist an ein bestimmtes Umfeld für das Leben der hiesigen Gemeinschaft der Gläubigen zu denken, die Pfarre sollte die erste Kontaktstelle für Menschen sein, die sich an die Kirche wenden wollen. Aber was soll mit weiteren Räumen, mit freien Wohnungen dort, wo kein Priester mehr wohnen wird, und mit ehemaligen Wirtschaftsobjekten geschehen? Die Pfarrhöfe sind mit der Geschichte der Gemeinden verbunden und gehören zu den ältesten Gebäuden, wie oft auch die niedrige Konskriptionsnummer zeigt. Über Jahrhunderte waren sie nicht nur das Zentrum des religiösen, sondern auch des kulturellen Lebens. Häufig bilden sie zusammen mit der Kirche eine architektonische Einheit. Wie kann dieses wertvolle Kulturerbe wieder in das Leben der Gemeinde eingegliedert werden? Wie können die notwendigen finanziellen Mittel für die Adaptierung und den Betrieb sichergestellt werden? Das sind die Ausgangsfragen, auf die das Projekt AEDECC eine Antwort suchen will.

8

Generální vikář prelát Mons. Jiří Mikulášek Úvodní slovo Diecéze Brno Velmi mě těší spolupráce s diecézí St. Pölten na tomto projektu. Věřím, že společná práce vytvoří a prohloubí partnerské vztahy obou diecézí a národů po dlouhé době násilného rozdělení. Množící se vzájemné kontakty mezi obyvateli a obcemi příhraniční oblasti nám pomáhají nalézat mnoho společného v duchovní a kulturní oblasti. Rozdíl je v tom, že to, co u našich sousedů žilo, u nás vlivem pronásledování církve a výměny obyvatel bylo přerušeno. Nová generace už získává k těmto oblastem vztah a chtěli by navázat na to, čím tento kraj žil v minulosti. To mohou nalézt živé u našich rakouských sousedů. Převratné společenské změny vyvolané technickým pokrokem se dotýkají i duchovní správy. Mění se struktura malých farností, hlavní těžiště duchovní správy se přesunuje do měst, kde lidé pracují, nakupují, ale také hledají a často tráví i svůj volný čas. Evangelizace musí jít za lidmi tam, kde jsou. To samozřejmě mění i poslání malých venkovských far a jejich využití. Jistě, i zde je třeba myslet na určité zázemí pro život místního společenství věřících, fara by měla zůstat také prvním kontaktním místem pro lidi, kteří se chtějí na církev obrátit, ale co s dalšími prostorami, s uvolněnými byty tam, kde už kněz nebude bydlet, a  bývalými hospodářskými objekty? Fary jsou spojeny s  historií obcí a patří k  nejstarším budovám, jak ukazuje často i nízké popisné číslo. Po celá staletí byly centrem nejen náboženského, ale i kulturního života. Často tvoří spolu s kostelem jeden architektonický celek. Jak toto cenné kulturní dědictví znovu začlenit do života obce? Jak zajistit potřebné finnanční prostředky na adaptaci a provoz? To jsou výchozí otázky, na které chce projekt AEDECC hledat odpověď.

2 Einleitung

2 Úvod

Der vorliegende Leitfaden wurde im Rahmen des Forschungsprojektes „AEDECC – (Studien zu) Erhaltung und Revitalisierung des kirchlichen baukulturellen Erbes in Niederösterreich und Südmähren“ in Zusammenarbeit aller ProjektpartnerInnen erstellt.

Tato příručka byla vytvořena v  rámci výzkumného projektu „AEDECC – (studie k) zachování a revitalizaci církevního stavebně kulturního dědictví v Dolních Rakousích a na jižní Moravě“ za spolupráce všech projektových partnerů.

Was ist das Projekt „AEDECC“? Der Projektname AEDECC steht als Abkürzung für „AEDificia ECClesiae“, kommt aus dem Lateinischen und bedeutet „Bauten der Kirche“. Ein wesentlicher Bestandteil des Projekts ist die Erstellung von Konzepten zur Revitalisierung kirchlicher Bauten um baukulturelles Erbe in Niederösterreich und Südmähren zu erhalten. Das Akronym spannt somit den Bogen von zukunftsweisenden, nachhaltigen Ideen zu den historischen Wurzeln der baulichen Denkmäler. Das Projekt wird aus dem Europäischen Fonds für regionale Entwicklung (EFRE) der Europäischen Union im Rahmen des Programmes Europäische Territoriale Zusammenarbeit (ETZ) gefördert. Ziel des Programmes ist, die grenzüberschreitende Zusammenarbeit zu fördern und die Kooperation der Projektpartnerschaften über die Projektlaufzeit hinaus zu erhalten. Dieses Ziel stellt einen wichtigen Beitrag dazu dar, die Entwicklung in den Grenzregionen der benachbarten Länder zu stärken.

Co je projekt „AEDECC“? Název projektu AEDECC je zkratkou pro „AEDificia ECClesiae“, pochází z latiny a znamená „stavby církve“. Podstatnou součástí projektu je vytvoření konceptů revitalizace církevních památek pro zachování stavebně kulturního dědictví v Dolních Rakousích a na jižní Moravě. Akronymum tak klene pomyslný oblouk mezi pokrokovými, trvale udržitelnými návrhy řešení a historickými kořeny stavebních památek. Projekt je podporován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRE) Evropské unie v rámci Programu Evropské územní spolupráce (ETZ). Cílem programu je podpořit přeshraniční spolupráci a zachovat kooperaci projektových partnerů i po ukončení projektu. Tento cíl významně přispívá k posílení rozvoje v hraničních regionech sousedních zemí.

Wie kam es zum Projekt? Die Abwanderung der Bevölkerung und der konstante Rückgang der Kirchenmitglieder entlang der Grenze zwischen Österreich und Tschechien stellen die Gemeinden und Diözesen vor ähnliche Fragen und Herausforderungen. In den betroffenen Gebieten stehen viele Gebäude, darunter auch eine Vielzahl ungenutzter kirchlicher Bauten, leer. Die häufig im Zentrum gelegenen Bauwerke sind mittel- bis langfristig vom Verfall bedroht, wodurch das lokale Erscheinungsbild an Attraktivität verliert. Am Beispiel von jeweils vier Objekten beidseits der Grenze wollen nun ExpertInnen wissenschaftlicher Einrichtungen beider Länder in Zusammenarbeit mit den Diözesen St. Pölten und Brünn Konzepte für eine nachhaltige Erhaltung und Revitalisierung der kirchlichen Objekte als baukulturelles Erbe erarbeiten.

Jak k projektu došlo? Odchod obyvatelstva a konstantní úbytek členů církve podél hranice mezi Rakouskem a Českem staví obce a diecéze před stejné otázky a výzvy. V  dotčených oblastech stojí mnoho prázdných budov, mezi nimi i bezpočet nevyužívaných církevních staveb. Budovy, umístěné často v centru obce, jsou ve střednědobém až dlouhodobém horizontu ohroženy zchátráním, čímž vzhled lokality ztrácí na atraktivitě. Experti vědeckých zařízení z obou zemí tak chtějí ve spolupráci s diecézemi St. Pölten a Brno vypracovat vždy na příkladu čtyř objektů na obou stranách hranice koncepty pro trvalé zachování a revitalizaci církevních objektů jako stavebně kulturního dědictví.

Projektinhalte und Ablauf Das Projekt wurde im Jänner 2014 gestartet und wird Ende Dezember 2014 abgeschlossen sein. In dieser kurzen Zeit trafen sich die ProjektpartnerInnen in regelmäßigen Abständen um gemeinsam unter anderem den Projektfortschritt, die Projektentwicklungen und weiteren Arbeitsschritte mitereinander abzustimmen. Es wurden Ideen für Nutzungen und Revitalisierungsmöglichkeiten gesucht und disku-

Obsahy a průběh projektu Projekt byl odstartován v lednu 2014 a bude uzavřen koncem prosince 2014. V  této krátké době se projektoví partneři pravidelně setkávali, aby mimo jiné odsouhlasili pokrok projektu, jeho vývoj a další pracovní kroky. Společně hledali možnosti využití a revitalizace, diskutovali o nich, shromažďovali nápady na programy projektových týdnů a probírali nejvhodnější obsahy projektových publikací. Na Vysokém učení

9

tiert, für Programme der Projektwochen gesammelt und besprochen welcher Inhalt für die Projektpublikationen am besten geeignet ist. Auf der Technischen Universität in Brünn wurde in Zusammenarbeit mit der Donau-Universität Krems ein Semesterprojekt gestartet in dessen Rahmen die Ideen und Ziele des Projektes den Studierenden näher gebracht wurden. Auf Basis dieser Grundlagen folgten Besichtigungen der Objekte, die von den Diözesen für die Studien zur Verfügung gestellt wurden. Die Universitäten haben in Zusammenarbeit mit den ProjektpartnerInnen Projektwochen in Österreich und Tschechien veranstaltet. Die gewonnenen Informationen und Ergebnisse aus den Projektwochen und den produktiven Diskussionen miteinander, aus Untersuchungsberichten der Experten des Exzellenzzentrums Telč und aus den Studien der Studierenden wurden im Laufe des Jahres gesammelt um sie am Ende des Projektes in einem Revitalisierungsleitfaden zu veröffentlichen. Der Revitalisierungsleitfaden Mit der Bereitstellung dieser modellhaften Ausarbeitungen soll die Möglichkeit gegeben werden, wegweisende Entwicklungsimpulse für die Bevölkerung und die Belebung der Wirtschaft in den Regionen zu setzen. Die im Zuge des Projekts entwickelten beispielhaften Studien dienen als Grundlage für weitere Umsetzungsprojekte, wodurch die grenzübergreifenden kulturellen Bezüge der kirchlichen Bauten, deren städtebaulicher Stellung und Wert für die Ortschafts­ identität gestärkt werden sollen. Der Revitalisierungsleitfaden ist zudem mit einem umfangreichen technischen Teil ausgestattet, der wichtige Schritte zur Untersuchung von historischen, oft denkmalgeschützten, Gebäuden enthält um ein fundiertes Wissen über die baulichen und technischen Eigenschaften und Zustände des Gebäudes zu erhalten. Das Wissen um die vorhandene Gebäudesubstanz ist die Grundlage für eine fachgerechte und nachhaltige Sanierung. Die Herangehensweise, einzelnen Schritte und Untersuchungsmethoden werden anhand unterschiedlicher Beispiele dargestellt und detailliert beschrieben. Am Ende des Revitalisierungsleitfadens werden die Erkenntnisse aus den Untersuchungen und Projektergebnissen in einem Conclusio zusammengefasst um einen Überblick über die Chancen für die Zukunft zu geben. Erfolge Die grenzüberschreitende Mobilität und der Austausch von Lehrkonzepten, Lehrenden und Studierenden werden nicht nur während der Forschungstätigkeiten sondern auch über die Projektlaufzeit hinaus gefördert. Durch die gemeinsame Bearbeitung des Projektthemas ist sowohl bei ExpertInnen, als auch

10

technickém v Brně byl ve spolupráci s Dunajskou univerzitou v  Kremži odstartován semestrální projekt, jehož cílem bylo přiblížit studentům myšlenky a cíle projektu. Poté následovaly prohlídky objektů, které studentům pro jejich studie poskytly diecéze. Univerzity zorganizovaly ve spolupráci s  projektovými partnery projektové týdny v Rakousku a v České republice. Získané informace a výsledky z projektových týdnů a vzájemných produktivních diskuzí, z výzkumných zpráv expertů Centra Excelence v Telči a ze studií studentů byly shromažďovány v  průběhu celého roku, aby pak mohly být na závěr projektu zveřejněny v příručce revitalizace.

Příručka revitalizace Tyto modelové práce mají poskytnout určující podněty pro demografický vývoj a oživení ekonomiky v regionech. Příkladové studie vyvinuté v rámci projektu slouží jako poklad pro další realizační projekty, které mají posílit kulturní vazby církevních staveb přesahující hranice států, jejich postavení v  urbanistickém kontextu a jejich hodnotu pro identifikaci s lokalitou. Příručka revitalizace je navíc vybavena rozsáhlou technickou částí, která obsahuje důležité kroky k  prozkoumání historických, často památkově chráněných budov, aby byly zachovány fundované informace o stavebních a technických vlastnostech a stavu objektu. Znalost stávající substance budovy je základem pro odbornou a trvalou sanaci. Přístup, jednotlivé kroky a metody zkoumání jsou znázorněny na různých příkladech a podrobně popsány. V závěru příručky jsou shrnuty poznatky z průzkumů a projektových výsledků, které dávají přehled o budoucích možnostech.

Úspěchy Přeshraniční mobilita a výměna výukových koncepcí, vyučujících a studentů jsou podporovány nejen během výzkumných aktivit, ale také po skončení projektu. Společným zpracováním projektového tématu získali jak experti, tak občané povědomí o obdobné

bei der Bevölkerung der Regionen ein Bewusstsein für die jeweils ähnliche Situation im anderen Land geschaffen worden. Die Entwicklung von Strategien und Lösungsansätzen, der wechselseitige Erfahrungsund Wissensaustausch sowie die Zusammenarbeit bei grenzübergreifenden Fragestellungen führen langfristig zum Aufbau nachhaltiger Beziehungen und Strukturen. Der große Wert der Ergebnisse aus der gemeinsamen Zusammenarbeit wurde von vielen Seiten erkannt. Daher konnten bereits die ersten Schritte in Richtung Umsetzungsprojekte gemacht werden. Im Namen aller ProjektpartnerInnen darf ich Ihnen noch mitteilen, dass wir stolz darauf sind, an diesem Projekt mitgewirkt zu haben und mit dieser Publikation eine kompetente Hilfestellung zu Ihrem Revitalisierungs- und Sanierungsprojekt geben zu können. Viel Erfolg bei Ihrem Projekt wünscht Ihnen

situaci v  sousední zemi. Vývoj strategií a přístupů k  řešení, vzájemná výměna zkušeností a vědomostí, jakož i spolupráce při otázkách přesahujících hranice států vedou z  dlouhodobého pohledu k  vytvoření trvalých vztahů a struktur. Vysokou hodnotu výsledků společné spolupráce již mnozí rozpoznali, a tak mohly být zahájeny první kroky směrem k realizačním projektům. Jménem všech partnerů projektu si Vám ještě dovoluji sdělit, že jsme hrdí na to, že jsme na tomto projektu spolupracovali a touto publikací Vám můžeme předložit kompetentní pomůcku pro Váš revitalizační a sanační projekt. Mnoho úspěchů ve Vašem projektu Vám přeje Claudia Schmid-Mikula Vedoucí partner diecéze St. Pölten

Claudia Schmid-Mikula Lead-Partner Diözese St. Pölten

11

3 Projektpartner

Diözese St. Pölten Domplatz 1 3100 St. Pölten, (A) www.dsp.at Donau-Universität Krems Dr.-Karl-Dorrek-Straße 30 3500 Krems, (A) www.donau-uni.ac.at Vysoké Ucení Technické Brně Antonínská 548/1 601 90 Brno, (CZ) www.vutbr.cz Centrum Excelence Telč Batelovská 485-486 588 56 Telč, (CZ) cet.arcchip.cz Biskupství Brnenské Petrov 269/8 601 43 Brno, (CZ) www.biskupstvi.cz

12

3 Partneři projektu

Diözese St. Pölten 20 Dekanate

422 Pfarren

214 Pfarren - Viertel ober dem Manhartsberg 208 Pfarren - Viertel ober dem Wienerwald

4 Diözesen

Haugschlag Reingers Litschau Kautzen Brand

Diözese Budweis

Eisgarn Eggern

Nagelberg

Reibers Waldkirchen Dobersberg

Gastern

Heidenreichstein Seyfrieds Pfaffenschlag Langegg

Puch

Diözese Brünn

Weikertschlag

Münchreith Obergrünbach Thaya

4 Diecéze

Niklasberg

Großau

Speisendorf Raabs

Drosendorf Eibenstein

Felling Hardegg

Zissersdorf Langau Aigen Buchbach Pleißing WAIDHOFEN/ THAYA Schrems Oberhöflein Großsiegharts GMÜND Niederfladnitz Langschwarza Japons GERAS Windigsteig Ludweis Höhenberg Weitersfeld Hoheneich Vitis Gmünd II Heinrichs Schwarzenau Blumau Trabenreith Harth Hirschbach Dietmanns Waldenstein Kirchberg/Wild Obermixnitz Sallapulka Nondorf Unserfrau Echsenbach Scheideldorf Pernegg Kirchberg/Walde Süßenbach Theras Messern Großhaselbach Harbach Weitra Walkenstein Göpfritz Dietmannsdorf Allentsteig St. Marein St. Bernhard Mödring Rodingersdorf St. Wolfgang Weißenalbern Sallingstadt (VOMB) nörlich der Donau Spital Siebenlinden St. Martin Sigmundsherberg Kattau Neukirchen Großglobnitz Schweiggers Strögen Pfarren Roggendorf Truppenübungsplatz Harmanschlag Stockern Röhrenbach Großschönau HORN Jagenbach Geras ............................... 26 M. Dreieichen Eggenburg Oberstrahlbach Neupölla Altenburg Bad Großpertholz Rieggers Kühnring Altpölla Gmünd ............................ 32 Franzen St. Leonhard/Hw. Zwettl-Stift Wurmbrand Schloß Rosenau ReinprechtsOberkirchen Horn ................................ 32 Burgschleinitz Krumau Idolsberg Karlstift Gars pölla ZWETTL - STADT Jahrings Tautendorf Rastenfeld Friedersbach Krems .............................. 25 Langschlag Großgerungs Freischling Marbach/W Maria Taferl ...................... 18 Etzen Niedernondorf Großgöttfritz Plank Brand Kirchbach Spitz ................................ 18 Waldhausen Gföhl Griesbach Schiltern Niedergrünbach Rappottenstein Stiefern Waidhofen/Th. ................. 26 Rastbach Schönberg Mittelberg Grafenschlag Zwettl ............................... 37 Lichtenau Zöbing Arbesbach Loiwein Grainbrunn Lengenfeld Sallingberg Langenlois Altmelon Großreinprechts Albrechtsberg Obermeisling Droß Schönbach Stratzing Gobelsburg Senftenberg Imbach Purk Els Bad Traunstein Brunn Weinzierl Rohrendorf Ottenschlag KREMS St. JohannDürnstein Egelsee Kottes Lerchenfeld LoibenStein Bärnkopf Martinsberg Kirchschlag Theiß Weißenkirchen Rossatz Mautern Wösendorf Hollenburg MühldorfGutenbrunn Brunnkirchen Niederranna Unterbergern Furth Nußdorf Stollhofen SPITZ Arnsdorf Maria Ponsee Dorfstetten Pisching Traismauer Raxendorf GÖTTWEIG PaudorfM. Langegg Zwentendorf Getzersdorf Reidling Langenlebarn Laimbach Pöggstall Heiligenblut Göttweig Inzersdorf Maria Laach Oberwölbling TULLN Zeiselmauer Statzendorf St. Andrä/Tr. Heiligeneich Gansbach Neukirchen Rust Langenrohr Königstetten Ysper Weiten AggsbachSt. Andrä/ Aggsbach Dorf Obritzberg HERZOGENBURG Gutenbrunn/Heiligenkreuz Markt St. Oswald Altenmarkt Tulbing Hagentale Pöbring Judenau Freundorf Weißenkirchen/ Münichreith Chorherrn Michelhausen Schönbühel Hain Perschling Kapelln Ollern Abstetten Gerolding Karlstetten Artstetten Emmersdorf Ried M. Jeutendorf Asperhofen Würmla Nöchling Ebersdorf Hafnerbach M. TAFERL Sieghartskirchen Neidling Viehofen Kl. Pöchlarn Pottenbrunn Rappoltenkirchen Murstetten Johannesberg MELK Mauer Marbach ST. PÖLTEN St. Pantaleon Haunoldstein M. Lourdes Böheimkirchen Persenbeug Gottsdorf Krumm- Pöchlarn Franziskaner Dom Matzleinsdorf Neustadtl Erla Ardagger-Markt Kirchstetten- NEULENGBACH St. Josef Wagram nußbaum Markersdorf YBBS Zelking Loosdorf GerersdorfKollmitzberg Totzenbach M. Anzbach J. Kapistran Haindorf St. Valentin SäusensteinGolling St. Leonhard/F. Prinzersdorf St. Christophen Eichgraben Stattersdorf Ardagger Stift Hürm St. Margarethen Ollersbach Erlauf Langenhart St. Martin Spratzern Sindelburg Pyhra Stefanshart Viehdorf Kasten Neumarkt Petzenkirchen Strengberg St. Georgen/Stfd. Ernsthofen AMSTETTEN Blindenmarkt Ruprechtshofen Zeillern Altlengbach Ober Grafendorf Stössing Wald St. Georgen/ Wieselburg HAAG Oed Mauer Öhling Weinburg Ybbsf. Mank Bischofstetten Wilhelmsburg Grünau Haidershofen Michelbach Brand-Laaben Winklarn Ferschnitz St. Johann WolfsbachAschbach Kilb Ulmerfeld Euratsfeld Steinakirchen Oberndorf Kirnberg Schwarzenbach/Gölsen Vestenthal Rabenstein Krenstetten St. Peter Purgstall Eschenau Weistrach Neuhofen Biberbach Texing Traisen St. Veit/Gölsen Rohrbach St. Gotthard Behamberg Kematen-Gleiß St. Georgen/Leys Seitenstetten (VOWW) südlich der Donau Plankenstein Kirchberg/Pielach Allhartsberg Hainfeld LILIENFELD Randegg St. Michael Sonntagberg Pfarren Kaumberg St. Leonhard/ Kürnberg Loich SCHEIBBS Amstetten ....................... 22 Böhlerwerk Walde St. Georgen/ Ramsau Windhag Klaus Frankenfels Gresten Reinsberg Ertl Haag .............................. 17 Kleinzell WAIDHOFEN/YBBS Konradsheim St. Anton/Jeßnitz Herzogenburg ................ 13 Lehenrotte

Erzdiözese Wien

Viertel ober dem Manhartsberg

Diözese Linz

Viertel ober dem Wienerwald

Zell

Diözesankarte St. Pölten Stand 08/20141

Diözese Linz

Ybbsitz

Puchenstuben

Schwarzenbach

Türnitz

Gaming

Hohenberg

Opponitz Lunz

St. Georgen/Reith

LackenhofNeuhaus

Annaberg St. Ägyd am Neuwald

Josefsberg Mitterbach

Hollenstein Göstling Mendling zu Lassing

© Hausdruckerei der Diözese St. Pölten

se ze iö zd ien r E W

Lilienfeld ......................... 25 Melk ................................ 21 Neulengbach ................. 18 Göttweig ........................ 15 St. Pölten ....................... 11 Scheibbs ....................... 17 Tulln ............................... 20 Waidhofen/Y. ................. 17 Ybbs .............................. 12

Diözese Seckau - Graz

Mapa diecéze St. Pölten – stav 08/20141

Stand August 2015

4.1 Diözese St. Pölten

4.1 Diecéze St. Pölten

Folgende Zahlen veranschaulichen die Veränderungen der EinwohnerInnenzahlen im Diözesangebiet von 2001 bis 2011:

Následující čísla dokládají změny počtu obyvatel na  území diecéze od roku 2001 do roku 2011:

Volkszählung 20013 Volkszählung 20114 678.605 686.074

Stav podle sčítání lidu v r. 20013 20114 678.605 686.074

Die Anzahl der KatholikInnen im Diözesangebiet veränderte sich von 2003 bis 2013 wie folgt: Kirchl. Statistik 20035 in % 566.837 83,5 Kirchl. Statistik 20136 in % 516.765 82,6

Počet katolíků se na území diecéze v letech 2003 až 2013 změnil následovně: Stav círk. statistiky v r. 20035 v% 566.837 83,5 Stav círk. statistiky v r. 20136 v% 516.765 82,6

Diözesandaten Die Diözese St. Pölten wurde 1785 errichtet, umfasst eine Fläche von 10.450 km² im westlichen Niederösterreich und ist derzeit in 20 Dekanate und 422 Pfarren, davon 61 Pfarren in 16 Pfarrverbänden (Stand 2014), eingeteilt.2

Údaje o diecézi Diecéze St. Pölten byla založena v roce 1785, zaujímá plochu 10.450 km² v západní části Dolních Rakous a v současnosti je rozdělena na 20 děkanátů a 422 farností, z toho 61 farností v 16 svazech farností (stav 2014).2

In der Diözese St. Pölten sind - 282 Diözesanpriester (20 außerhalb der Diözese) - 222 Ordenspriester - in der Seelsorge 177 Diözesanpriester und 105 Ordenspriester - 158 Ordensfrauen - 86 Ständige Diakone - 103 PastoralassistentInnen tätig.7 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Quelle: Archiv Hausdruckerei Quelle: http://www.dsp.at/dioezese/dioezesandaten – Abruf am 07.10.2014 Quelle: STATcube – Statistische Datenbank von STATISTIK AUSTRIA – Abruf am 01.09.2014 Quelle: STATcube – Statistische Datenbank von STATISTIK AUSTRIA – Abruf am 01.09.2014 Quelle: http://www.katholisch.at/site/kirche/article/102078.html – Abruf am 01.09.2014 Quelle: http://www.dsp.at/dioezese/dioezesandaten – Abruf am 07.10.2014 Quelle: http://www.dsp.at/dioezese/dioezesandaten – Abruf am 07.10.2014

V diecézi St. Pölten je činných7 - 282 diecézních kněží (z toho 20 mimo diecézi) - 222 řádových kněží - v duchovní službě 177 diecézních kněží a 105 řádových kněží - 158 řeholnic - 86 stálých diakonů - 103 pastoračních asistentů a asistentek7 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

Pramen: Archiv Hausdruckerei Pramen: http://www.dsp.at/dioezese/dioezesandaten – zobrazeno dne 07.10.2014 Pramen: STATcube – Statistická databáze STATISTIK AUSTRIA – zobrazeno dne 01.09.2014 Pramen: STATcube – Statistická databáze STATISTIK AUSTRIA – zobrazeno dne 01.09.2014 Pramen: http://www.katholisch.at/site/kirche/article/102078.html – zobrazeno dne 01.09.2014 Pramen: http://www.dsp.at/dioezese/dioezesandaten – zobrazeno dne 07.10.2014 Pramen: http://www.dsp.at/dioezese/dioezesandaten – zobrazeno dne 07.10.2014

13

Diözesangeschichte8 1785 Am 28. Jänner wird die päpstliche Bulle für die Errichtung des Bistums St. Pölten ausgestellt. Am 8. Mai erfolgt die feierliche Inthronisation von Bischof Kerens in seinem neuen Bistum. 1789 Das Zisterzienserstift Lilienfeld wird aufgehoben. In diesem Jahr fand die Französische Revolution statt. 1790 Kaiser Joseph II. stirbt am 20. Februar. 1792 Am 4. März stirbt Kaiser Leopold II. Bischof Kerens stirbt am 25. November im 68. Lebensjahr in Wien. Die Diözese St. Pölten wird von Generalvikar Gottfried Josef Crüts von Creits (Kerens‘ Neffe) weiterregiert. 1794 Sigismund Anton Graf von Hohenwart wird am 10. Jänner zum St. Pöltner Diözesanbischof ernannt. 1803 Hohenwart wird am 20. Juni zum Erzbischof von Wien ernannt. Die Diözese führt bis 1806 Crüts von Creits als Generalvikar. 1804 Kaiser Napoleon beginnt seine Eroberungskriege gegen Preußen und Österreich. 1805 Am 11. November zieht Napoleon gegen 13 Uhr in St. Pölten ein. Dem Stadtklerus gewährt er eine Audienz. Die Franzosen richten furchtbare Verwüstungen im Diözesangebiet an. Es kommt zu zahlreichen Kirchenschändungen. Bei seiner Rückkehr nach Frankreich passiert Napoleon am 27. Dezember nochmals St. Pölten. 1806 Am 14. März wird Crüts von Creits Bischof. 1809 Zweite französische Invasion. Am 7. Mai zieht Napoleon in Melk ein und übernachtet im Stift. In der bischöflichen Residenz in St. Pölten wird das Hauptquartier des französischen Generalstabes eingerichtet. 1814 Beginn des „Wiener Kongresses“, politische Neuordnung Europas unter Fürst Metternich. 1815 Am 3. April stirbt Bischof Creits im 58. Lebensjahr. Sein Nachfolger, Ernst Johann Franz von Schwarzenberg, resigniert noch vor Antritt seines Amtes. 1816 Am 10. Juni wird Johann Nepomuk von Dankesreither zum 4. Bischof von St. Pölten ernannt. 1823 Am 10. November wird Joseph Chrysostomus Pauer zum Bischof von St. Pölten ernannt. 1827 Am 2. Jänner wird Jakob Frint zum Diözesanbischof ernannt. 1831 Die Cholera fordert in Niederösterreich bis Herbst 1832 viele Opfer. 1836 Am 24. April wird Michael Johann Wagner, ein profilierter Gegner des Josephinismus, Diöze­ sanbischof. 1843 Am 9. Dezember wird Anton Aloys Buchmayer zum Bischof ernannt. 1852 lgnaz Feigerle wird am 23. Mai Bischof. 1855 Das Konkordat drängt das Staatskirchentum zurück. 1865 Am 30. April wird Josef Feßler in St. Pölten inthronisiert.

Dějiny diecéze8 1785 28. ledna je vydána papežská bula pro založení biskupství St. Pölten. 8. května se koná slavnostní uvedení biskupa Kerense do nového biskupského úřadu. 1789 Ruší se cisterciácký klášter Lilienfeld. V  tomto roce se konal1a Velká francouzská revoluce. 1790 20. února umírá císař Josef II. 1792 4. března umírá císař Leopold II. Biskup Kerens umírá 25. listopadu ve věku 68. let ve Vídni. Diecézi St. Pölten přebírá generální vikář Gottfried Josef Crüts von Creits (Kerensův synovec). 1794 Hrabě Sigismund Anton von Hohenwart je 10. ledna jmenován biskupem diecéze St. Pölten. 1803 Hohenwart je 20. června jmenován vídeňským arcibiskupem. Diecézi vede do roku 1806 Crüts von Creits jako generální vikář. 1804 Císař Napoleon zahajuje své dobyvatelské války proti Prusku a Rakousku. 1805 11. listopadu kolem 13 hodiny vstupuje do St. Pöltenu Napoleon. Uděluje audienci městskému kléru. Francouzi zanechávají na území diecéze hrozivou spoušť. Dochází k mnoha případům zneuctění církve. Při svém návratu do Francie prochází Napoleon 27. prosince opět St. Pöltenem. 1806 14. března se Crüts von Creits stává biskupem. 1809 Druhá francouzská invaze. 7. května Napoleon vstupuje do Melku a v  klášteře přenocuje. V  biskupské rezidenci v St. Pöltenu je zřízen hlavní stan francouzského generálního štábu. 1814 Zahájení „Vídeňského kongresu“, nového politického uspořádání Evropy za císaře Metternicha. 1815 3. dubna umírá osmapadesátiletý biskup Creits. Jeho nástupce, Ernst Johann Franz von Schwarzenberg, rezignuje ještě před nastoupením do úřadu. 1816 10. června je Johann Nepomuk von Dankesreither jmenován 4. biskupem St. Pöltenu. 1823 10. listopadu je jmenován biskupem St. Pöltenu Joseph Chrysostomus Pauer. 1827 2. ledna je Jakob Frint jmenován diecézním biskupem. 1831 Cholera si v Dolních Rakousích až do podzimu roku 1832 vybírá mnoho obětí. 1836 24. dubna se diecézním biskupem stává Michael Johann Wagner, zarytý protivník josefinismu. 1843 9. prosince je biskupem jmenován Anton Aloys Buchmayer. 1852 Biskupem se 23. května stává lgnaz Feigerle. 1855 Konkordát potlačuje státní církevnictví. 1865 30. dubna je uveden do úřadu v St. Pöltenu Josef Feßler.

8. Quelle: http://www.dsp.at/dioezese/dioezesangeschichte – Abruf am 01.09.2014

8. Pramen: http://www.dsp.at/dioezese/dioezesangeschichte – zobrazeno dne 01.09.2014

14

1866 Durch die Niederlage Österreichs im Krieg gegen Preußen und Italien Stärkung des Liberalismus. 1869 Am 14. Mai wird das „Reichsschulgesetz“ verabschiedet, das die Kirche aus dem Schulwesen verdrängt. Am 8. Dezember wird das 1. Vatikanum eröffnet. Bischof Feßler ist Konzils-Generalsekretär. 1870 Italienische und französische Truppen besetzen den Kirchenstaat. Das Konzil verabschiedet das Dogma der Unfehlbarkeit und des päpstlichen Primats. Österreich kündigt das Konkordat. 1872 Als erster Diözesanpriester wird am 7. Dezember Dompfarrer Matthäus Josef Binder Diözesanbischof. 1873 Pfarrer Josef Kinzl gründet den „Katholischen patriotischen Volks- und Preßverein für Niederösterreich“. 1868 hatte Bischof Feßler den „St. Pöltner Boten“ als Sprachrohr gegen den Liberalismus gekauft. 1894 Am 5. Jänner wird Johannes Baptist Rößler zum Bischof ernannt. 1910 Gründung eines Kirchenbauvereins. Die „Nichtpolitische Katholikenorganisation“ wird in den Katholischen Volksbund umgewandelt. 1914 Am 23. Juli bricht der Erste Weltkrieg aus. 1927 Am 18. April wird mit Michael Memelauer der Bischof von St. Pölten erstmals vom Papst ernannt, am 26. Mai erfolgt die Weihe im Dom. 1929 Einführung der Kath. Aktion in der Diözese. 1938 Am 12. März erfolgt durch den Einmarsch Hitlers der „Anschluss“. 1941 Bischof Memelauer in seiner Silvesterpredigt: „Vor unserem Herrgott gibt es kein unwertes Leben.“ 1945 In einem Hirtenschreiben vom 21. Mai fordert Bischof Michael Memelauer die vollständige Abstinenz aller Priester von der aktiven Politik. 1952 Am 31. Mai wird Dr. Franz König Memelauers Bischof-Koadjutor mit Nachfolgerecht. 1955 Am 15. Mai wird der Staatsvertrag unterzeichnet. 1956 Am 4. Dezember wird Dr. Franz Zak zum Bischof-Koadjutor mit Nachfolgerecht ernannt. Am 10. Mai war Bischof König zum Erzbischof von Wien berufen worden. 1959 Am 3. Oktober legt Bischof Memelauer den Grundstein für das Bildungshaus St. Hippolyt. 1961 Am 30. September stirbt Bischof Michael. Dr. Zak übernimmt die Leitung der Diözese. Vom 1. bis 4. Oktober findet die dritte Diözesansynode statt, die noch Bischof Memelauer einberufen hatte. 1962 Am 11. Oktober eröffnet Papst Johannes XXIII. das II. Vatikanum.

1866 V důsledku porážky Rakouska ve válce proti Prusku a Itálii dochází k posílení liberalismu. 1869 14. května je přijat „říšský školský zákon“, který vypuzuje církev ze školství. 8. prosince je zahájen 1. vatikánský koncil. Biskup Feßler je generálním sekretářem koncilu. 1870 Italská a francouzská vojska obsazují církevní stát. Koncil přijímá dogma neomylnosti a papežského primátu. Rakousko vypovídá konkordát. 1872 Farář katedrály Matthäus Josef Binder se jako první diecézní kněz stává 7. prosince biskupem diecéze. 1873 Farář Josef Kinzl zakládá „Katolický vlastenecký lidový a tiskový spolek pro Dolní Rakousy“. 1868 koupil biskup Feßler list „St. Pöltner Bote“ jako „hlásnou troubu“ antiliberalismu. 1894 5. ledna je biskupem jmenován Johannes Baptist Rößler. 1910 Založení Církevního stavebního spolku. „Nepolitická organizace katolíků“ se mění na Katolický lidový svaz. 1914 23. července vypuknutí 1. světové války. 1927 18. dubna se Michael Memelauer stává prvním biskupem St. Pöltenu, kterého jmenoval papež. 26. května následuje vysvěcení v katedrále. 1929 Zavedení Katolické akce v diecézi. 1938 12. března prohlašuje Hitler připojení Rakouska, tzv. „Anschluss“. 1941 Biskup Memelauer ve svém silvestrovském kázání: „Před naším Pánem Bohem není žádný život bezcenný.“ 1945 V pastýřském dopisu z 21. května vyzývá biskup Michael Memelauer všechny kněze, aby se naprosto zdrželi aktivní politiky. 1952 31. května se Dr. Franz König stává Memelauerovým biskupem-koadjutorem s  právem nástupnictví. 1955 15. května je podepsána státní smlouva. 1956 4. prosince je biskupem-koadjutorem s právem nástupnictví jmenován Dr. Franz Zak. 10. května byl biskup König povolán do funkce arcibiskupa Vídně. 1959 3. října pokládá biskup Memelauer základní kámen pro vzdělávací středisko St. Hippolyta. 1961 30. září umírá biskup Michael. Dr. Zak přebírá vedení diecéze. Od 1. do 4. října se koná třetí diecézní synoda, kterou svolal ještě biskup Memelauer. 1962 11. října zahajuje papež Jan XXIII. II. vatikánský koncil. 1967 15. srpna je v sanktpöltenské katedrále vysvěcen Dr. Alois Stöger na pomocného biskupa diecéze.

15

1967 Am 15. August wird im St. Pöltner Dom Dr. Alois Stöger zum Weihbischof der Diözese geweiht. 1969 Im September nimmt die Pädagogische Akademie der Diözese St. Pölten (Grundsteinlegung 1965) den Studienbetrieb auf. 1971 Mit einem feierlichen Hochamt eröffnet Bischof Zak am 16. Oktober die vierte Diözesansynode. Die drei Vollversammlungen tagen vom 28. bis 30. April, 13. bis 15. Oktober und 10. bis 12. November 1972 in der Pädagogischen Akademie in Krems. 1983 Vom 10. bis 13. September besucht Papst Johannes Paul II. Österreich. 1985 Die Diözese begeht ihren 200. Geburtstag 1988 Papst Johannes Paul II. besucht zum 2. Mal Österreich, gemeinsam für die Diözesen Linz und St. Pölten gibt es eine Papstmesse in Enns-Lorch. 1986 St. Pölten wird Landeshauptstadt. Das Rücktrittsgesuch von Weihbischof Dr. Alois Stöger wird am 10. November angenommen. 1987 Dr. Kurt Krenn wird am 26. April in Wien zum Weihbischof geweiht. 1989 Am 21. Jänner wird DDr. Klaus Küng zum Diözesanbischof von Feldkirch bestellt und am 5. März geweiht. 1991 Bischof Dr. Franz Zak reicht seinen Rücktritt aus Altersgründen ein. Bischof Dr. Kurt Krenn wird am 9. Juli zum Bischof ernannt und übernimmt am 15. September sein Amt. Ordinariatskanzler Dr. Heinrich Fasching wird Generalvikar. 1993 Generalvikar Dr. Heinrich Fasching wird Titularbischof von Acci und Weihbischof von St. Pölten. 1998 Papst Johannes Paul II. besucht St. Pölten und feiert am 20. Juni nach einem Besuch im Dom mit Gläubigen im Landhausviertel den Festgottesdienst. 1999 Am 12. Dezember verstirbt Weihbischof Dr. Alois Stöger. 2004 Am 28. Jänner stirbt der St. Pöltner Altbischof Dr. Franz Zak und am 13. März Kardinal DDr. Franz König. Nach Vorfällen im Priesterseminar wird der Vorarlberger Bischof DDr. Klaus Küng am 20. Juli zum Apostolischen Visitator von St. Pölten berufen. Auf Wunsch des Papstes reicht Bischof Dr. Kurt Krenn am 20. September sein Rücktrittsgesuch ein, das am 7. Oktober vom Papst angenommen wird. Bischof DDr. Klaus Küng wird zum 17. Bischof der Diözese St. Pölten ernannt.

16

1969 V září je uvedena do provozu Pedagogická akademie diecéze St. Pölten (položení základního kamene v roce 1965). 1971 16. října zahajuje biskup Zak slavnostní mší čtvrtou diecézní synodu. Tři valná shromáždění se konají ve dnech 28. až 30. dubna, 13. až 15. října 10. až 12. listopadu 1972 v  Pedagogické akademii v Kremži. 1983 Ve dnech 10. až 13. září navštěvuje Rakousko papež Jan Pavel II. 1985 Diecéze slaví 200 let od svého založení. 1988 Papež Jan Pavel II. podruhé navštěvuje Rakousko, pro diecéze Linec a St. Pölten se v Enns-Lorchu koná společná papežská mše. 1986 St. Pölten se stává zemským hlavním městem. Žádost pomocného biskupa Dr. Aloise Stögera o odstoupení je přijata 10. listopadu. 1987 Dr. Kurt Krenn je 26. dubna vysvěcen ve Vídni na pomocného biskupa. 1989 21. ledna je DDr. Klaus Küng jmenován biskupem diecéze Feldkirch a 5. března vysvěcen. 1991 Biskup Dr. Franz Zak podává svou rezignaci z věkových důvodů. Biskup Dr. Kurt Krenn je 9. července jmenován biskupem a 15. září přebírá úřad. Kancléř ordinariátu Dr. Heinrich Fasching se stává generálním vikářem. 1993 Generální vikář Dr. Heinrich Fasching se stává titulárním biskupem v Acci a pomocným biskupem St. Pöltenu. 1998 Papež Jan Pavel II. navštěvuje St. Pölten a 20. června po návštěvě katedrály celebruje s  věřícími ve čtvrti Landhausviertel slavnostní bohoslužbu. 1999 12. prosince umírá pomocný biskup Dr. Alois Stöger. 2004 28. ledna umírá sanktpöltenský emeritní biskup Dr. Franz Zak a 13. března kardinál DDr. Franz König. Po událostech v  kněžském semináři je voralberský biskup DDr. Klaus Küng dne 20. července povolán do funkce apoštolského vizitátora St. Pöltenu. Na přání papeže podává biskup Dr. Kurt Krenn 20. září žádost o odstoupení, kterou papež 7. října přijímá. 17. biskupem diecéze St. Pölten je jmenován biskup DDr. Klaus Küng.

4.2 Diözese Brünn

4.2 Brněnská diecéze

Die Brünner Diözese erstreckt sich auf einer Fläche von 10.597 km2, und ist flächenmäßig die drittgrößte in der Tschechischen Republik. Die Gründung des Brünner Bistums ist mit den Kirchenreformen von Maria Theresia und Joseph II. verbunden, die in den 70er Jahren des 18. Jahrhunderts in der gesamten Habsburger Monarchie radikal in das kirchliche Leben eingriffen. Auf direkte Veranlassung der Kaiserin Maria Theresia und auf der Grundlage der Bulle von Papst Pius VI. wurde 1777 das Olmützer Bistum zum Erzbistum erhoben, und in Südwestmähren kam es zur Gründung eines neuen Bistums mit Sitz in Brünn. Das geschah am 5. Dezember 1777. Zum ersten Brünner Bischof wurde Mathias Franz Graf von Chorinsky Freiherr von Ledske, der bisherige Propst des Brünner Kapitels und Olmützer Weihbischof, ernannt. Die Brünner Diözese umfasste 151 Pfarren in achtzehn Verwaltungseinheiten – Dekanaten. Gegenwärtig hat die Diözese 451 Pfarren in zwanzig Dekanaten.

Brněnská diecéze se rozkládá na ploše 10.597 km2 a svou rozlohou je třetí největší v České republice. Založení Biskupství brněnského je spjato s církevními reformami Marie Terezie a Josefa II., které v 70. letech 18. století radikálně zasáhly do života církve v celé habsburské monarchii. Na přímý podnět císařovny Marie Terezie a na základě buly papeže Pia VI. bylo roku 1777 povýšeno olomoucké biskupství na arcibiskupství a na jihozápadě Moravy došlo k založení biskupství nového, se sídlem v Brně. Stalo se tak 5. prosince 1777. Prvním brněnským biskupem byl jmenován hrabě Matyáš František Chorinský z Ledské, dosavadní probošt brněnské kapituly a pomocný biskup olomoucký. Brněnská diecéze zahrnovala 151 farností v osmnácti správních celcích – děkanátech. V současné době má diecéze 451 farností ve dvaceti děkanátech.

Diözese gegründet Fläche der Diözese

Diecéze založena Rozloha diecéze

5.12.1777 10.597 km2

5.12.1777 10.597 km2

– EinwohnerInnen (Zählung März 2001)1.354.361 – KatholikInnen (Zählung März 2001) 533.250  (d.h. 39,4 %)

– obyvatel (dle sčítání z března 2001) 1.354.361 – katolíků (dle sčítání z března 2001) 533.250  (tj. 39,4 %)

Dekanate20 exempte Pfarren 1

Dĕkanství Exemptních farností

Pfarren – besetzte – excurrendo verwaltete

Farností – obsazených – spravovaných excurrendo

451 200 251



Bischöfe – insgesamt2 – per Dekret auf dem Gebiet der Diözese eingesetzt 1 – mit Dekret der Diözese und dennoch außerhalb der Diözese 1

Biskupů – celkem – ustanovených dekretem na území diecéze – s diecézním dekretem a přesto mimo diecézi

Diözesanpriester Ordenspriester Priester anderer Diözesen Diakone – Priesterkandidaten der Diözese Diakone – Ordenspriesterkandidaten ständige Diakone der Diözese ständige Ordensdiakone

Kněží diecézních Kněží řeholních Kněží jiných diecézí Jáhnů – kandidátů kněžství diecézních  Jáhnů – kandidátů kněžství řeholních  Stálých jáhnů diecézních Stálých jáhnů řeholních

253 90 15 7 1 44 1

20 1 451 200 251 2 1 1 253 90 15 7 1 44 1

17

Brünner Diözese – Dekanate und Pfarren Pfarre Brünn – Dom (1) 1. Dekanat Blansko (Blanz) – Pfarren (15) 2. Dekanat Boskovice (Boskowitz) – Pfarren (20) 3. Dekanat Brno (Brünn) – Pfarren (24) 4. Dekanat Břeclav (Lundenburg) – Pfarren (12) 5. Dekanat Hodonín (Göding) – Pfarren (19) 6. Dekanat Hustopeče (Auspitz) – Pfarren (24) 7. Dekanat Jihlava (Iglau) – Pfarren (20) 8. Dekanat Mikulov (Nikolsburg) – Pfarren (25) 9. Dekanat Modřice (Mödritz) – Pfarren (24) 10. Dekanat Moravské Budějovice (Mährisch Budwitz) – Pfarren (19) 11. Dekanat Moravský Krumlov (Mährisch Kromau) – Pfarren (27) 12. Dekanat Rosice (Rossitz) – Pfarren (18) 13. Dekanat Slavkov (Austerlitz) – Pfarren (28) 14. Dekanat Telč (Teltsch) – Pfarren (29) 15. Dekanat Tišnov (Tischnowitz) – Pfarren (18) 16. Dekanat Třebíč (Trebitsch) – Pfarren (32) 17. Dekanat Velké Meziříčí (Groß Meseritsch) – Pfarren (17) 18. Dekanat Vranov (Wranou) – Pfarren (20) 19. Dekanat Znojmo (Znaim) – Pfarren (32) 20. Dekanat Žďár (Schdiar) – Pfarren (27)

18

Brněnská diecéze – děkanáty a farnosti Exemptní farnost Brno – dóm (1) 1. Děkanství blanenské – farnosti (15) 2. Děkanství boskovické – farnosti (20) 3. Děkanství brněnské – farnosti (24) 4. Děkanství břeclavské – farnosti (12) 5. Děkanství hodonínské – farnosti (19) 6. Děkanství hustopečské – farnosti (24) 7. Děkanství jihlavské – farnosti (20) 8. Děkanství mikulovské – farnosti (25) 9. Děkanství modřické – farnosti (24) 10. Děkanství moravskobudějovické – farnosti (19) 11. Děkanství moravskokrumlovské – farnosti (27) 12. Děkanství rosické – farnosti (18) 13. Děkanství slavkovské – farnosti (28) 14. Děkanství telčské – farnosti (29) 15. Děkanství tišnovské – farnosti (18) 16. Děkanství třebíčské – farnosti (32) 17. Děkanství velkomeziříčské – farnosti (17) 18. Děkanství vranovské – farnosti (20) 19. Děkanství znojemské – farnosti (32) 20. Děkanství žďárské – farnosti (27)

Geschichte der Diözese in Zahlen

Historie diecéze v číslech

1777 Gründung des Brünner Bistums mit 151 Pfarren in 18 Dekanaten 1783 Erweiterung des Gebiets der Diözese um die gesamte Fläche des Bezirks Brünn und Znaim 1807 Gründung des Priesterseminars 1817 Laut der Zählung leben in der Brünner Diözese 648.389 EinwohnerInnen, davon 94,7 Prozent KatholikInnen 1863 Abtretung des Dekanats Vyškov (Wischau) an die Olmützer Erzdiözese im Austausch gegen das Dekanat Boskowitz 1891 Bischof Franziskus von Sales Bauer konsekrierte den Hauptaltar der Kathedrale (21.5.), den gleichen Tag feiert die Diözese als Jahrestag der Weihe der Kathedrale 1905 Bauvollendung der zwei Türme der Kathedrale, Dominanten der südmährischen Metropole 1909 Bischof Pavel Huyn berief die I. Diözesansynode ein 1930 Laut der Zählung leben in der Brünner Diözese 1.260.295 EinwohnerInnen, davon 88,38 Prozent KatholikInnen 1934 Bischof Josef Kupka berief die II. Diözesansynode ein 1938 Unter Einfluss der politischen Ereignisse wurde ein Teil der Brünner Diözese abgerissen, Generalvikariat in Nikolsburg eingerichtet 1941 -1946 Sedisvakanz 1945 Generalvikariat in Nikolsburg aufgelöst 1950 Auflösung des Priesterseminars 1972 -1990 Sedisvakanz 1999 Neue regionale Verwaltungsaufteilung der Diözese in zwanzig Dekanate und 449 Pfarren 2001 Laut der Zählung leben in der Brünner Diözese 1.354.361 EinwohnerInnen, davon 39,4 Prozent KatholikInnen

1777 založení Biskupství brněnského se 151 farnostmi v 18 děkanátech 1783 rozšíření území diecéze o celou rozlohu kraje brněnského a znojemského 1807 založení kněžského alumnátu 1817 dle sčítání žije v brněnské diecézi 648.389 obyvatel, z toho 94,7 procent katolíků 1863 odstoupení vyškovského děkanství arcidiecézi olomoucké výměnou za děkanství boskovické 1891 biskup František S. Bauer konsekroval hlavní oltář katedrály (21.5.), tento den slaví diecéze jako výročí posvěcení katedrály 1905 dobudovány dvě věže katedrály, dominanty jihomoravské metropole 1909 biskup Pavel Huyn svolal I. diecézní synodu 1930 dle sčítání žije v brněnské diecézi 1.260.295 obyvatel, z toho 88,38 procent katolíků 1934 biskup Josef Kupka svolal II. diecézní synodu 1938 vlivem politických událostí z brněnské diecéze část odtržena, zřízen generální vikariát v Mikulově 1941 -1946 sedisvakance 1945 zrušen generální vikariát v Mikulově 1950 zrušení kněžského alumnátu 1972 -1990 sedisvakance 1999 nové územně správní rozdělení diecéze do dvaceti děkanátů a 449 farností 2001 dle sčítání žije v brněnské diecézi 1.354.361 obyvatel, z toho 39,4 procent katolíků

19

5 Fallstudien

5 Fallstudien

Peter Morgenstein

Peter Morgenstein

5.1 Donau-Universität Krems

5.1 Dunajská univerzita Krems

Als Universität für Weiterbildung, gegründet im Jahre 1994, reagiert die Donau-Universität Krems mit ihrem Angebot von Masterstudiengängen und Kurzprogrammen besonders auf Bedürfnisse der berufstätigen StudentInnen. Auf dem europäischen Weiterbildungsmarkt vertritt sie mit über 8.000 Studierenden und 16.000 AbsolventInnen von 90 Ländern eine führende Rolle. Innovation und höchste Qualitätsstandards werden nicht nur in der Lehre, sondern auch in der Forschung angestrebt, bei der speziell auf Interdisziplinarität, Transferfähigkeit und Anwendungsorientierung geachtet wird. Die Universität setzt sich aus drei Fakultäten zusammen, die über Ihre Fachgrenzen hinaus kooperieren – Fakultät für Gesundheit und Medizin, Fakultät für Wirtschaft und Globalisierung und Fakultät für Bildung, Kunst und Architektur. Die wissenschaftliche Spezialisierung der Donau-Universität Krems (DUK) beruht auf Fachbereichen wie Biomedizinische Technologie, Biopsychosoziale Gesundheit, Regenerative und Evidenzbasierte Medizin, Migration, Lifelong Learning oder Bauen und Umwelt. Das Department für Bauen und Umwelt setzt sich mit aktuellen wissenschaftlichen Fragen und Aufgaben aus verschiedenen Bereichen des Bauwesens auseinander. Ein multidisziplinärer Fokus wird auf Nachhaltigkeit, Lebenszyklusoptimierung, Gebäudetechnik, Pflege von baukulturellem Erbe und Gebäudebewertung gelegt.

Jako univerzita pro další vzdělávání, založená v roce 1994, reaguje Dunajská univerzita Krems svou nabídkou kurzů magisterského studia a krátkých vzdělávacích programů zejména na potřeby profesně činných studentů. S více než 8000 studujícími a 16000 absolventy z 90 zemí zastává čelné místo na evropském trhu dalšího vzdělávání. O inovativnost a nejvyšší jakostní standardy usiluje nejen ve výuce, ale i ve výzkumu, u něhož se zvláště dbá na interdisciplinárnost, přenosnost a zaměření na praktické aplikace. Univerzitu tvoří tři fakulty, kooperující přes hranice svých oborů Fakulta zdraví a medicíny, Fakulta pro ekonomiku a globalizaci a Fakulta vzdělávání, umění a architektury. Vědecká specializace Dunajské univerzity Krems (DUK) spočívá v odborných oblastech jako Biomedicínské technologie, Biopsychosociální zdraví, Regenerativní medicína a medicína založená na důkazech, Migrace, Celoživotní vzdělávání nebo Stavitelství a ekologie. Ústav stavitelství a ekologie se zabývá aktuálními vědeckými otázkami a úkoly z různých oblastí stavitelství. Multioborové zaměření se soustředí na udržitelnost, optimalizaci životního cyklu, technické zařízení budov, péči o stavebně-kulturní dědictví a oceňování staveb.

5.2 Themeneinführung

5.2 Uvedení do tématu

Im Rahmen des Projekts AEDECC bestand die Aufgabe der Donau-Universität Krems darin, Konzeptionen von modellhaften Sanierungen und Revitalisierungen von ausgewählten (ehemaligen) kirchlichen Immobilien zu entwickeln. Dabei waren sowohl StudentInnen, als auch PädagogInnen und wissenschaftliche MitarbeiterInnen der Donau-Universität in Zusammenarbeit gefragt, Konzepte aufzustellen, die rücksichtsvoll mit dem baukulturellen Erbe umgehen und dabei finanziell möglichst anspruchsfrei/-gering bleiben. Die römisch-katholischen Diözesen St. Pölten und Brünn verfügen über eine Vielzahl ungenutzter Bauten (Pfarrhöfe, Klöster, Kirchen, etc.) in ländlichen, teils strukturschwachen Gebieten. Die „Nicht-Nutzung“ dieser, für die regionale Identität der Menschen oftmals sehr wichtigen, Objekte birgt jedoch für die städtebauliche Entwicklung einer Ortschaft weitreichende Potentiale. Zumeist im Zentrum gelegen, sind sie ohne Setzung entsprechender Maßnahmen mittel- bis langfristig dem Verfall preisgegeben, wodurch das lokale Erscheinungsbild massiv leidet. Durch

20

Úkol Dunajské univerzity v rámci projektu AEDECC spočíval ve vypracování koncepcí modelové sanace a revitalizace vybraných (dříve) církevních nemovitostí. Při tom měli studenti i pedagogové a vědečtí pracovníci Dunajské univerzity ve vzájemné spolupráci vytvořit koncepty, které budou ohleduplně zacházet se stavebně-kulturním dědictvím a při tom budou co nejméně finančně náročné. Římskokatolické diecéze St. Pölten a Brno mají řadu nevyužívaných staveb (fary, kláštery, kostely apod.) ve venkovských, zčásti strukturně slabých oblastech. „Nevyužívání“ těchto objektů, které jsou často velmi důležité pro regionální identitu obyvatel, však skrývá značné potenciály pro urbanistický rozvoj daných obcí. Objekty, umístěné většinou v jejich centru, jsou bez provedení vhodných opatření ve středním až dlouhodobém výhledu odsouzeny k chátrání a zániku, čímž silně trpí vzhled místa. Trvale udržitelná obnova a revitalizace stavebně-kulturního dědictví však nabízí perspektivní rozvojové impulzy, protože stavby vytvářející identitu mají velký význam i pro regionální rozvoj.

deren nachhaltige Erhaltung und Revitalisierung als baukulturelles Erbe werden jedoch wegweisende Entwicklungsimpulse ermöglicht, da sie als identitätsstiftende Bauten auch für die regionale Entwicklung eine große Bedeutung haben. Während der Projektlaufzeit wurden drei wochenlange Workshops veranstaltet (2 in Znaim, 1 in Eisgarn) bei denen die interessierte Öffentlichkeit, StudentInnen und Fachleute aus den Bereichen Architektur, Städtebau, Bausanierung, Bauphysik, Bautechnik, Energieeffizienz, Immobilienentwicklung, usw. beteiligt waren. Das Thema der Revitalisierungsnotwendigkeit von ehemaligen bzw. verlassenen kirchlichen Immobilien in Niederösterreich und Südmähren wurde zum Teil auch im postgraduellen Lehrgang Sanierung und Revitalisierung behandelt, da sich dadurch beidseitige Synergien ergeben haben. Auf diesem Wege war es im Laufe des Projektes möglich die potentiale räumliche Entwicklung des ehemaligen Passauer Bischofshofs in Krems an der Donau im Kontext der historischen Altstadt zu konzipieren. Das Konzept der Projektwochengestaltung diente der Impulssetzung und Ideenfindung für VerwalterInnen und EigentümerInnen der (ehemaligen) kirchlichen Immobilien, für die lokale Bevölkerung, Behörden und andere verantwortliche Personen. Zu den wesentlichen Resultaten der projektbezogenen Forschungsaufgaben gehören die anhand umfassender Analysen ausgelegten Herangehensweisen und Methoden der Dialogeinleitung mit der Bevölkerung, systematische Steigerung des Themenbewusstseins, sowie Entwicklung modellhafter Gebäudenutzungen von kirchlichen Immobilien. Jeder dieser Aspekte findet sich im Konzept unter dem Begriff der „sanften Revitalisierung“ als essenzieller Stützpunkt wieder. In der Situation wo ein Gebäude mit wenig Finanzmitteln wiederbelebt werden soll benötigt es ein besonderes Konzept, das auf dem Potential der lokalen Bevölkerung aufbaut und auf der partizipativen Energie, die in der folgenden Phase auch die Umsetzung antreibt. Sensibilisierung der beteiligten Personen kann als relativ einfaches und wirksames Motivierungsmittel eingesetzt werden. Nämlich, wenn man außer dem materiellen Wert der Immobilie auch die immateriellen unsichtbaren Werte wahrnimmt und deren gesellschaftliche Bedeutsamkeit (auch aus Sicht der städtebaulichen Wirkung) erkennt, ist man eher bereit zu handeln. Bauten der Kirche auf beiden Seiten der Österreichisch-Tschechischen Grenze haben in vielen Fällen nachweisbare grenzübergreifende historische Entwicklung und stehen auch heute vor einer gemeinsamen Bedrohung durch den Leerstand. Der kulturelle Wert eines Gebäudes ist stark auf seine aktive Nutzung gebunden – menschenleer verfällt jedoch sowohl die bauliche Substanz, als auch die immanente Immaterialität.

V průběhu projektu se konaly tři týdenní workshopy (2 x Znojmo, 1 x Eisgarn), kterých se zúčastnili zájemci z řad veřejnosti, studentů a odborníků z oblasti architektury, urbanismu, sanace staveb, stavební fyziky, stavební techniky, energetické efektivity, rozvoje nemovitostí atd. Tématem nutnosti revitalizace bývalých, resp. opuštěných církevních nemovitostí v Dolním Rakousku a na jižní Moravě se zčásti zabýval i postgraduální kurz Sanace a revitalizace, protože z toho vyplynuly vzájemné synergie. Touto cestou bylo v průběhu projektu možné koncipovat potenciální územní rozvoj bývalého Dvora pasovských biskupů ve městě Krems an der Donau v kontextu historického centra města. Koncept projektových týdnů sloužil k vydávání podnětů a hledání nápadů pro správce a majitele (bývalých) církevních nemovitostí, místní obyvatele, úřady a jiné odpovědné činitele. K hlavním výsledkům výzkumných úkolů vztahujících se k projektu, vypracovaným na základě komplexních analýz, patří přístupy a metody zahájení dialogu s obyvatelstvem, systematické zlepšování povědomí o tématu a vpracování modelových funkcí pro využití církevních nemovitostí. Každý z těchto aspektů se v konceptu odráží v pojmu „měkké revitalizace“ jako základním východisku. V situaci, kdy se má budova revitalizovat s malým množstvím finančních prostředků, je zapotřebí zvláštní koncept vycházející z potenciálu místního obyvatelstva a z participativní energie, která v následující fázi také popohání realizaci. Jako poměrně jednoduchý a účinný motivační prostředek lze využít duchovního souznění zúčastněných osob. Když totiž kromě materiální hodnoty nemovitosti vnímají i nehmotné, neviditelné hodnoty a jejich společenskou významnost (také z hlediska urbanistického působení), jsou ochotnější jednat. Církevní stavby na obou stranách rakousko-české hranice mají v mnoha případech prokazatelný historický vývoj překračující hranice a dnes jsou společně ohroženy tím, že jsou prázdné a opuštěné. Kulturní hodnota budovy je silně vázána na její aktivní využívání v opuštěnosti však chátrá jak stavební substance, tak i její imanentní imaterialita.

21

5.3 Revitalisierungsansätze zum Kloster Louka (Projektwoche Znaim im Jänner 2014)

5.3 Náměty na revitalizaci kláštera Louka (projektový týden ve Znojmě, leden 2014)

Peter Morgenstein, Christian Hanus

Peter Morgenstein, Christian Hanus

5.3.1 Einführung Die Studierenden der Donau-Universität Krems stellten während der Projektwoche eine besonders interdisziplinäre und zugleich kohärente impulsgebende Expert­ Innengruppe dar. Die Resultate spiegeln zweierlei Phänomene wider: einerseits fließen die Erfahrungen aus beruflicher Praxis der StudentInnen in die Ideenkonzipierung ein, andererseits geht zugleich das typisch akademische erfinderische Denken hervor. Neben der strukturierten Arbeitsweise war die Zielstrebigkeit der Beteiligten, die jedoch nicht bei jedem Gruppensegment auf gleichem Niveau war, ebenfalls markant. Die Studierenden arbeiteten in kleineren Arbeitsgruppen, die sich auf fachspezifische Aspekte der Aufgabenstellung konzentrierten. Diese Teilergebnisse wurden im Rahmen der zwei großen Gruppen (Baukulturelles Erbe und Revitalisierungskonzept; Energetische Sanierung), koordiniert und in den gesamtheitlichen Kontext gesetzt. An der Projektwoche haben sich 13 StudentInnen des Lehrgangs Sanierung und Revitalisierung 2012-2014, bzw. Akademischer Energieberater, unter fachlicher Begleitung von tschechischen und österreichischen ExpertInnen im Bereich Denkmalschutz und Denkmalpflege, Architektur, Städtebau, Projektentwicklung, Energetik, Lebenszykluskosten beteiligt. Eingebunden waren auch lokale Vereine, aktive BürgerInnen sowie die Stadtverwaltung.

5.3.1 Úvod do tématu Diecéze římsko-katolické církve St. Pölten a Brno disponují řadou nevyužívaných staveb (fary, kláštery, kostely atd.) ve venkovských, mnohdy strukturálně slabých regionech. Nepoužívání těchto objektů, často velmi důležitých pro regionální identitu lidí, však skýtá pro urbanistický rozvoj dané lokality dalekosáhlý potenciál. Jestliže nebudou přijata odpovídající opatření, jsou tyto budovy, jež se často nacházejí v centru obce, ve střednědobém až dlouhodobém horizontu ohroženy zchátráním, čímž ztrácí vzhled lokality na atraktivitě. Díky jejich trvalému zachování a revitalizaci jako stavebně kulturního dědictví však mohou podstatným způsobem nasměrovat vývoj, neboť mají jako stavby posilující identitu občanů velký význam také pro regionální rozvoj. Cílem koncepce projektových týdnů bylo poskytnout podněty a nápady pro správce a majitele (bývalých) církevních nemovitostí, pro místní obyvatelstvo, úřady a další zodpovědné činitele. Studenti Dunajské univerzity v Kremži tvořili během projektového týdne vysoce interdisciplinární a zároveň koherentní a podnětnou skupinu expertů. Výsledky reflektují dva fenomény: v koncipování nápadů se jednak odrážejí zkušenosti z profesní praxe studentů, na druhé straně se zde však zároveň projevuje také typicky akademické, vynalézavé myšlení. Kromě strukturovaného způsobu práce byla rovněž patrná cílevědomost účastníků, jejíž úroveň však nebyla u všech skupinových segmentů stejná. Studenti pracovali v menších pracovních skupinách, které se zaměřily na odborné aspekty úkolu. Tyto dílčí výsledky byly koordinovány v rámci dvou velkých skupin (Stavebně kulturní dědictví a koncepce revitalizace; Energetická sanace) a zasazeny do celkové koncepce. Projektového týdne se zúčastnilo 13 studentů studijního oboru Sanace a revitalizace 2012 – 2014, resp. Akademický energetický poradce, pod odborným dohledem českých a rakouských expertů v oblasti ochrany památek a památkové péče, architektury, urbanismu, vývoje projektů, energetiky, nákladů životního cyklu. Zapojily se rovněž místní spolky, aktivní občané a městská správa. Zúčastnění studenti: Sanace a revitalizace, MSc: DI Ralf Aydt, MSc; Bmstr. DI (FH) Alois Eislmair; Bmstr. Ing. Romana Heindl; Bmstr., Ing. Richard Hörtl; Karin Kirschenhofer; Ing. Ulrich Korbut; Bmstr. Franz Schopper, MBA; SV Arch. Andreas H. Smuskiewiecz Akademický energetický poradce, AE: Ing. Sebastian Josef Unger; Mag. (FH) Ing. Franz Alois Figl; Isabella Grasmann; Ing. Franz Gugerell, MSc; Ing. Gerhard Los

Teilnehmende Studierende: Sanierung und Revitalisierung, MSc: DI Ralf Aydt, MSc; Bmstr. DI (FH) Alois Eislmair; Bmstr. Ing. Romana Heindl; Bmstr. Ing. Richard Hörtl; Karin Kirschenhofer; Ing. Ulrich Korbut; Bmstr. Franz Schopper, MBA; SV Arch. Andreas H. Smuskiewiecz Akademischer Energieberater, AE: Ing. Sebastian Josef Unger; Mag. (FH) Ing. Franz Alois Figl; Isabella Grasmann; Ing. Franz Gugerell, MSc; Ing. Gerhard Los 5.3.2 Ziel der Projektwoche Das ehemalige Prämonstratenserkloster Louka in Znaim verkörperte das im Rahmen der Projektwoche konzeptionell zu sanierende und zu revitalisierende Bauobjekt. Das auf die Gründung von 1190 zurückgehende Kloster wurde in seiner Geschichte mehrmals zerstört und geplündert. Zur Gotik und Barockzeit erfolgten umfangreiche Um- und Neubaumaßnahmen. Unter Kaiser Josef II. wurde das Kloster aufgelöst und in der Folge in eine Ingenieur-, später eine k.u.k. Militärakademie umgewandelt. Die Klosteranlage wurde in ihrer Geschichte auch von der Deutschen Wehrmacht

22

und der Sowjetischen Besatzungsmacht genutzt. Seit den 1990er Jahren liegt die Anlage brach; einzig für das Erd- und Kellergeschoß gelang es mit der Weinbaugenossenschaft Znovín einen langfristigen Nutzer zu finden. Mehrere Revitalisierungsideen des Klosters, das sich zurzeit im Besitz der Stadt Znaim befindet, sind aufgrund des Investitionsaufwandes gescheitert. Die Aufgabe der Studierenden war es, durch ein gesamtheitliches Sanierungs- und Revitalisierungskonzept einen neuen Impuls mit realen Umsetzungsaussichten für die dauerhafte Nutzung der Gebäudeanlage zu setzen. Diese wurden am Ende des Seminars den politischen VerantwortungsträgerInnen, BehördenvertreterInnen, Fachpersonen und der interessierten Öffentlichkeit vorgestellt und mit ihnen diskutiert. 5.3.3 Arbeitsmethoden Im Rahmen der Projektwoche wurden die möglichen künftigen Entwicklungen der Klosteranlage anhand von Analysen der vorherigen (gescheiterten) Revitalisierungsmodelle, sowie der regionalen und lokalen Bedingungen, der rezenten städtebaulichen Entwicklung und zukünftigen Strategien der Stadt Znaim dargelegt. Das vorgeschlagene Revitalisierungskonzept resultierte aus Synthese eines breiten Spektrums von Aspekten, die herangezogen wurden. Zur Präsentierung der Ergebnisse wurde die sogenannte „Tafel der Methodik“ eingesetzt, die auf einen Blick die Zugangsweise, die analysierten Teilbereiche samt der vorgeschlagenen Revitalisierungsschritte und der Zusammenhänge einzelner Aspekte übersichtlich erfasst und verdeutlicht (Abb. 1). Die Studierenden haben sich mit dem Aufstellen des resultierenden Revitalisierungskonzepts mit umfangreicher Umfeldanalyse und Objektanalyse befasst, das durch eine Machbarkeitsstudie vervollständigt wurde. Ferner sind die Energieflüsse im Gebäude und Möglichkeiten der Gebäude-Konditionierung analysiert worden. Aus diesen Teilaspekten ist letztendlich ein umfassendes Sanierungs- und Revitalisierungskonzept entstanden.

Abb. 1 Tafel der Methodik zur vorgeschlagenen sanften Revitalisierung des Stifts Klosterbruck in Louka (Christian Hanus)

5.3.2 Cíl projektového týdne Bývalý premonstrátský klášter Louka ve Znojmě ztělesňoval stavební objekt, pro který je třeba v rámci projektového týdne vytvořit koncepci sanace a revitalizace. Klášter založený v roce 1190 byl několikrát ve své historii zničen a vyrabován. V období gotiky a baroka byly realizovány rozsáhlé přestavby a dostavby. Za císaře Josefa II. byl klášter zrušen a následně přeměněn na inženýrskou a později na c.k. vojenskou akademii. Areál kláštera využívali ve své době také německý wehrmacht a sovětské vojenské posádky. Od 90. let minulého století leží areál ladem; pouze pro část přízemí a sklepa se podařilo najít dlouhodobého nájemce, vinařství Znovín. Několik nápadů na revitalizaci kláštera, který se v současnosti nachází v majetku města Znojma, ztroskotalo kvůli investičním nákladům. Úkolem studentů bylo vytvořit pomocí komplexní koncepce sanace a revitalizace nové podněty pro trvalé využití budovy s vyhlídkou na skutečnou realizaci. Tyto pak byly na konci semináře prezentovány a prodiskutovány se zástupci z oblasti politiky, správy, s odborníky a zájemci z řad veřejnosti. 5.3.3 Metody práce V rámci projektového týdne byly nastíněny různé varianty možného budoucího směřování kláštera na základě provedených analýz předchozích (neuskutečněných) modelů revitalizace, dále také regionálních a místních podmínek, nedávného urbanistického vývoje a budoucích strategií města Znojma. Navrhovaná koncepce revitalizace vyplynula ze syntézy široké palety zohledněných aspektů. K prezentaci výsledků byl použit tzv. „přehled metodiky“, jež v rámci jednoho formátu zachycuje a znázorňuje přístup k řešení, analyzované dílčí oblasti včetně navrhovaných revitalizačních kroků a souvislostí jednotlivých aspektů (obr. 1). Studenti se v rámci sestavování výsledné koncepce revitalizace zabývali komplexní analýzou prostředí a objektu, která byla doplněna

Obr. 1 Přehled metodiky navrhované šetrné revitalizace kláštera Louka

23

5.3.3.1 Umfeldanalyse Das Revitalisierungs- und Entwicklungspotential des Klosterareals Louka in Znaim hängt stark von der lokalen Konstellation und der Sozialstruktur ab und kann die gesellschaftliche Lage in der Stadt und Region rückwirkend positiv beeinflussen. Ein schwerwiegendes Problem stellt die Überalterung der Bevölkerung dar, die einerseits im allgemeinen gesellschaftlichen Wandel ihren Ursprung findet und andererseits durch mangelnde höhere (universitäre) Bildungseinrichtungen hervorgerufen ist. Abzug der Industriegesellschaften aus der Stadt, fehlende Arbeitsmöglichkeiten und auch die geographische Lage der Stadt trägt zur Abwanderung, vor allem der jüngeren Bevölkerung, bei. Znaim kann von der, auch historisch bedingt, ausgesprochen Österreich-affinen Lage profitieren. Die öffentliche Verbindung nach Wien beträgt 1 h 30 min – nach Brünn beträgt die Dauer 2 h 21 min und nach Prag sogar 5 h 18 min. Individueller Autoverkehr ist vor allem in Richtung der tschechischen Großstädte um einiges schneller. Die Nähe der Grenze bedingt kaum die Selbstverständlichkeit der Sprachfertigkeiten der Znaimer – lediglich 20% der Bevölkerung sprechen Deutsch und ca. 35% Englisch. Vor allem die deutsche Sprache wäre aus Sicht des naheliegenden deutschsprachigen Arbeitsmarktes und für den stark ausgeprägten Tourismus von Vorteil. 5.3.3.2 Die Bausubstanz von Kloster Louka Der Gründer des Klosters war der tschechische Fürst Otto mit seiner Mutter Maria, welche ihre Absicht in dem Gründungsdokument vom Jahre 1190 zum Ausdruck brachten. Bald wurde das Kloster mit einer Reihe von Liegenschaften beschenkt. In den Jahren 1273 und 1285 erhielt das Kloster päpstlichen Schutz und Bestätigung von Besitztum. Das Recht zur Verwendung von Pontifikalien erhielt der Abt im Jahre 1379. Die Hussiten brannten das Kloster im Jahre 1425 nieder. Im 16. Jahrhundert litt das Kloster unter inneren Ausfällen, die erst unter Abt Sebastian Freitag von Čepirohy im letzten Viertel des Jahrhunderts beseitigt werden konnten.1 Die heute zu findende Objektfassung geht von dem umfangreichen Umbau hervor, der in der zweiten Hälfte des 18. Jahrhunderts erfolgte. Das geplante Ausmaß des Prämonstratenserklosters wurde dabei nur etwa zur Hälfte ausgeführt. Im Jahre 1784 wurde das nicht fertiggestellte Kloster von Franz Joseph II. aufgelöst. Das Objekt kann in vier Hauptteile eingeteilt werden: das Hauptgebäude – der neue Konvent, das alte Schulgebäude, die verbindende Prälatur und das Offizierspavillon. Das eigentliche Herz der Anlage bildet die, sich im Besitz der Diözese Brünn befindende, basilikale Kirche der Jungfrau Maria und des Heilligen Wenzel und ist mit dem Betrieb der restlichen Bauobjekte (die sich im Besitz der Stadt befinden) in heutiger Situation nicht assoziiert. 1. Monasterium.net. fond: Premonstráti Louka (1190-1798). MOM. [online] Available at: http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E57/fond [2014-11-11]

24

studií proveditelnosti. Dále byly analyzovány energetické toky v budově a možnosti jejího kondicionování. Z těchto dílčích aspektů pak nakonec vznikla komplexní koncepce sanace a revitalizace. 5.3.3.1 Analýza prostředí Revitalizační a rozvojový potenciál klášterního areálu Louka ve Znojmě výrazně závisí na místní konstelaci a sociální struktuře a může mít zpětně pozitivní vliv na společenské poměry ve městě i v regionu. Závažný problém představuje vysoký podíl staršího obyvatelstva, vyvolaný jednak obecnými změnami ve společnosti a jednak nedostatečnou nabídkou vyššího (univerzitního) vzdělání. Odliv průmyslových firem z města, nedostatek pracovních příležitostí a také jeho geografická poloha přispívají k odchodu především mladších obyvatel. Znojmo může profitovat i z vysloveně prorakouské orientace, podmíněné rovněž historicky. Spojení veřejnou dopravou do Vídně trvá 1 hod. 30 min. – do Brna 2 hod. 21 min. a do Prahy dokonce 5 hod. 18 min. Individuální cestování autem především do českých měst je o něco rychlejší. Přestože leží Znojmo u hranic, nejsou jazykové znalosti jeho obyvatel samozřejmostí – pouze 20% z nich mluví německy a zhruba 35% anglicky. Především němčina by byla z pohledu blízkého německy mluvícího pracovního trhu a výrazně rozvinuté turistiky výhodou. 5.3.3.2 Stavební substance Louckého kláštera Zakladatelem kláštera byl český kníže Konrád II. Ota se svou matkou Marií, kteří vyjádřili svůj záměr v zakládací listině v roce 1190. Klášter byl brzy obdarován řadou nemovitostí. V letech 1273 a 1285 získal papežskou ochranu a potvrzení držebnosti. Právo k užívání pontifikálií obdržel opat v roce 1379. V roce 1425 vypálili klášter husité. V 16. století trpěl vnitřními výboji, které byl schopen odstranit teprve opat Šebastián Freitag z Čepiroh v poslední čtvrtině století.1 Dnešní podoba kláštera vychází z rozsáhlé přestavby, která se uskutečnila v druhé polovině 18. století. Přitom se realizovala jen zhruba polovina plánované přestavby premonstrátského kláštera. V roce 1784 byl nedokončený klášter Františkem Josefem II. zrušen. Objekt lze rozdělit na čtyři hlavní části: hlavní budovu – nový konvent, starou budovu školy, spojovací prelaturu a důstojnický pavilón. Vlastním srdcem areálu je bazilikální chrám Panny Marie a svatého Václava, který je ve vlastnictví Brněnské diecéze, a za současné situace není spojen s provozem ostatních objektů (v majetku města).

1. Monasterium.net. fond: Premonstráti Louka (1190-1798). MOM. [online] Available at: http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E57/fond [2014-11-11]

Abb. 2

Abb. 2 Bauliche Zusammensetzung der Klosteranlage Obr. 2 Stavební skladba areálu kláštera (A) Klosterhauptgebäude; (B) Prälatur; (C) Offizierspavillon; (D) Reithalle; (E) Alte Schule; (F) Basilikale Kirche (autor; portalymest.cz, Available from: http://www.portalymest.cz/obrazky/loucky-klaster-4.jpg [2015-02-10]) Alle Bereiche der Klosteranlage sind in irgendwelcher Weise von der Gebäudenutzung nach der Ära der Prämonstratenser betroffen, es wurden zum Beispiel neue bauliche Schichten aufgetragen (wie z.B. die Stuckverzierungen der Säle im Kellergeschoß des neuen Konvents, oder die bauliche Umstrukturierung der Räumlichkeiten im Hauptgebäude, Offizierspavillon und dem alten Schulgebäude), oder tragen auch Bauschäden, die während der Kriegszeit entstanden sind (Zerstörung der doppelstöckigen Bibliothek durch einen Bombeneinschlag im zweiten Weltkrieg). Viele der unglücklichen Baueingriffe, der teilweise brachiale Zustand und vor allem der andauernde Leerstand bedeuten für die Bausubstanz die Gefahr von weiterem Verfall (einzig die ausgeführte Dachrekonstruktion verhindert die unabdingbare Zersetzung). Zurzeit sind die Kellerräumlichkeiten langfristig an die Weingenossenschaft Znovín vermietet, was aus Sicht der Objekterhaltung ein strategisch sehr wertvoller Umstand ist, auf dem die Revitalisierungsstrategie aufgebaut werden kann. Die städtebauliche Entwicklung über die Jahrhunderte hat zwar das Areal von Kloster Louka in den Intravilan integriert, jedoch blieb es weiterhin in einer strengen städtischen Randlage und dort auch ohne tieferes Interesse lokaler Bevölkerung bzw. Behörden. Ohne Zweifel ist aber die visuelle Bedeutung von Kloster Louka für das Stadtbild. Bei der Stadteinfahrt von der südwestlichen Richtung (z.B. Wien oder Retz) prägt das Gebäude des neuen Konvents die mentale Wahrnehmung besonders stark. Mit der historischen Altstadt ist das Klosterareal imaginär durch den Thaya-Fluss verbunden, der knapp am Offizierspavillon vorbeifließt. Das Wasserelement auf der westlichen Seite und der weite Klostergarten im Osten bergen (neben dem Innenhof und dem Kirchenvorplatz) besonderes Interaktionspotential mit dem Umfeld.

Způsob využití budovy po éře premonstrátů se určitým způsobem dotknul všech částí klášterního areálu: Buď byly naneseny nové stavební vrstvy ( jako např. štukové ozdoby sálů nového konventu v podzemním podlaží, nebo stavební restrukturalizace prostor v hlavní budově, důstojnickém pavilónu a staré škole), nebo vykazují stavební poškození, k nimž došlo během války (zničení dvoupatrové knihovny při bombardování za druhé světové války). Mnoho z nešťastných stavebních zásahů, částečná zchátralost a především trvající nepoužívání budovy znamenají pro stavební substanci nebezpečí dalšího rozpadu ( jedině provedená rekonstrukce střechy zabrání nevyhnutelnému rozkladu). V současnosti jsou sklepní prostory dlouhodobě pronajaty vinařství Znovín, což je z pohledu zachování objektu strategicky velmi výhodný stav, na který lze ve strategii revitalizace navázat. Po staletí probíhající urbanistický vývoj sice areál kláštera Louka začlenil do intravilánu města, objekt však nadále zůstal na jeho okraji a tím také bez hlubšího zájmu místního obyvatelstva, resp. úřadů. Loucký klášter má však bez pochyb vizuální význam pro panorama města. Při příjezdu do města z jihozápadního směru (např. od Vídně nebo Retzu) tvoří budova nového kontentu obzvlášť výraznou dominantu. S historickým jádrem města je klášterní areál imaginárně spojen řekou Dyjí, která protéká těsně kolem důstojnického pavilónu. Vodní prvek na západní straně a rozsáhlá klášterní zahrada na východě skrývají (vedle vnitřního nádvoří a prostranství před kostelem) zvláštní potenciál pro interakci s okolím (obr. 2).

25

Abb. 3 Potential der urbanen Interaktion von Kloster Louka mit seinem Umfeld (autor; portalymest.cz, Available from: http://www.portalymest.cz/obrazky/loucky-klaster-4.jpg [2015-02-10]) Obr. 3 Potenciál urbánní interakce Louckého kláštera s okolím

5.3.3.3 Machbarkeit Zur Selektierung und Analyse möglicher Nutzungsvarianten wurde eine tabellarische Methode herangezogen, die jedoch lediglich zur Ausschließung einiger Möglichkeiten führte. (Tab. 1) Anhand der Objektgröße und zur Gewährleistung der ökonomischen Stabilität und Eigenfinanzierung ist eindeutig eine Mischnutzung empfehlenswert. Tab. 1 Tabellarische Bewertung der NutzungsmögTab. 1 Tabellarische Bewertung der lichkeiten

Die 26

5.3.3.3 Proveditelnost Pro výběr a analýzu možných variant využití byla použita tabulková metoda, která však pouze vedla k vyloučení některých možností (tab. 1). Vzhledem k velikosti objektu a pro zajištění ekonomické stability lze jednoznačně doporučit smíšený způsob využití. Tab. 1 Tabulkové hodnocení možností využití

Nutzungsmöglichkeiten

Sicherstellung der Finanzmittel bedeutet eines der ernsten Probleme bei der

Sanierung und Wiederbelebung der Klosteranlage. Eine bedeutende Investition seitens des Eigentümers (also aus städtischen Mitteln) scheint sehr unwahrscheinlich, da

Die Sicherstellung der Finanzmittel bedeutet eines der ernsten Probleme bei der Sanierung und Wiederbelebung der Klosteranlage. Eine bedeutende Investition seitens des Eigentümers (also aus städtischen Mitteln) scheint sehr unwahrscheinlich, da innerhalb des historischen Stadtzentrums bereits eine hohe Rate an leerstehenden Gebäuden, die mit einfacheren Eingriffen und Mitteln instand gebracht werden könnten, vorzufinden ist. Die gesetzten Bedingungen lassen zurzeit auch keine kommerzielle Nutzung des Klosters Louka zu, was die Möglichkeiten einer umfangreichen Privatinvestition deutlich reduziert. Ein Revitalisierungskonzept, dass sehr wenig bis keine Finanzmittel benötigt, wäre in diesem Fall ein optimaler Ausgangspunkt. Die Schlüsselaufgabe für den Anfang stellt die Themensensibilisierung und Einbeziehung der StadtbewohnerInnen dar. Diese kann im Extremfall auch auf eine leicht provokative Weise durch die Darstellung von dem „Worst-Case-Szenario“ durchgeführt werden. Anhand der Verlustvisualisierung kann der Wert der Klosteranlage, sowohl für das unmittelbare Umfeld, als auch für das Identitätsbild der Stadt, verdeutlich werden.

Zajištění finančních prostředků znamená jeden z vážných problémů při sanaci a opětovném oživení klášterního areálu. Významná investice ze strany majitele (tedy z prostředků města) se zdá být velmi nepravděpodobná, protože již v samotném historickém jádru města se nachází velké procento opuštěných budov, (které by bylo možné opravit za méně prostředků a pomocí jednodušších stavebních zásahů). Stanovené podmínky ani v současnosti komerční využití Louckého kláštera neumožňují, což výrazně snižuje možnosti rozsáhlejší soukromé investice. Koncepce revitalizace vyžadující jen velmi málo finančních prostředků či téměř žádné by byla v tomto případě optimálním východiskem. Klíčovým úkolem pro začátek je sensibilizace témat a zapojení obyvatel města. To by se mohlo v extrémním případě provést mírně provokativním způsobem, a to prezentací „nejhoršího možného scénáře“. Pomocí vizualizace ztrát lze demonstrovat hodnotu klášterního areálu jak pro přímé okolí, tak také pro obraz identity města.

Abb. 4 „Worst-Case-Szenario“ – die Darstellung des Gebäudeverfalls kann durch die „Verlustvisualisierung“ die Handlungsfähigkeit der BürgerInnen steigern (Zeichnungen: Richard Hörtl, 2014)

Obr. 4 „Nejhorší možný scénář“ – znázornění rozpadu budovy může pomocí „vizualizace zrát“ podnítit akceschopnost obyvatel (kresby: Richard Hörtl, 2014)

27

5.3.3.4 BürgerInnenbeteiligung Eine Beteiligung der BürgerInnen im Prozess der Konzeptfindung, seiner Umsetzung und der allmählichen Gebäuderevitalisierung ist für die Nachhaltigkeit des Projektes von besonderer Bedeutung. Die Entstehung eines sozialen Stützpunktes dient bei der Konzeptfindung als eine Basisvoraussetzung. Einbeziehung von verschiedenen BewohnerInnenschichten kann durch Schulen, Jugendvereine und andere Verbände erfolgen. Die soziale Interaktion bei diversen Festigkeiten und gemeinsamen Veranstaltungen kann zur Identifikation der BürgerInnen mit dem Bauobjekt führen, unterstützt unter anderem durch Tage der offenen Tür, Führungen, usw. Um den BürgerInnen die baukulturellen Werte korrekt zu vermitteln, ist die Einleitung eines Dialogs mit dem Denkmalamt gleich am Anfang des Prozesses unverzichtbar.

5.3.3.4 Účast občanů Účast občanů na procesu hledání koncepce, jeho realizaci a postupné revitalizaci budovy má pro budoucí udržitelnost projektu velký význam. Základním předpokladem při hledání koncepce je vznik určité společenské základny. K zapojení různých vrstev obyvatelstva může dojít prostřednictví škol, mládežnických spolků a jiných sdružení. Sociální interakce u příležitosti různých oslav a společných akcí, podpořená mimo jiné dnem otevřených dveří, prohlídkami apod., může vést k identifikaci občanů s objektem. Aby byly stavebně kulturní hodnoty zprostředkovány občanům správným způsobem, je nezbytně nutné zahájit hned na počátku procesu dialog s památkovým úřadem.

5.3.3.5 Sanfte Revitalisierung Wie Stephan Emitt schreibt, jeder Standort definiert sich durch seinen physischen, drei-dimensionalen Kontext. Jeder Standort ist eine Zusammensetzung von spezifischen Grundkonditionen, eigenem Mikroklima und der einzigartigen Juxtaposition zu benachbarten Gebäudestrukturen, Straßenzügen und Abgrenzungen. Jeder Bau ist ein Prozess der Identitätsveränderung. Im Falle einer „Sanften Revitalisierung“ ist die Erhaltung der ursprünglichen Identität weitläufig erreichbar.2 Die Definition der „Sanften Revitalisierung“, (die nur in Ansätzen vorzufinden ist), könnte sich einerseits an das Konzept des „Sanften Tourismus“ anlehnen, andererseits an Prinzipien des „Soft-Launch“ von einem Service oder Produkt. Die „Sanfte Revitalisierung“ sollte also „[…] [F] ormen und Maßnahmen [suchen, die] stärker […] in Einklang mit der sozialen und natürlichen Umwelt […] stehen, um so dauerhaft („nachhaltig“) die – auch wirtschaftliche – Basis […] zu sichern“3. Inspiriert von dem „Soft-Launch“ Prinzip, könnte die „Sanfte Revitalisierung“ – als Resultat einer Sanierung/Revitalisierung – eine Einschränkung der Gebäudenutzung auf eine engere (spezifische) NutzerInnengruppe (oder auf einen Bereich) vor der vollen Nutzung/Eröffnung des Objekts ausdrücken.4 Übertragen auf die Revitalisierung einer Baustruktur würden dann folgende Punkte die Sanfte Revitalisierung kennzeichnen: • Minimalisierung des Eingriffs in die bauliche Struktur • Reduzierung des Logistik-, Installations- und Vorhalteaufwands • Verkürzte (oder eventuell auch verlängerte) Zeitachse der Intervention

5.3.3.5 Šetrná revitalizace Jak píše Stephan Emitt, každé místo je definováno svým fyzickým trojrozměrným kontextem. Každé místo je kombinací specifických základních podmínek, vlastního mikroklimatu a jedinečné juxtapozice vzhledem ke strukturám sousedních budov, liniím ulic a ohraničením. Každá stavba je procesem změny identity. V případě „šetrné revitalizace“ je zachování původní identity do značné míry možné. 2 Definice „šetrné revitalizace“, (kterou lze najít pouze v náznacích), by se jednak mohla opírat o koncepci „udržitelné turistiky“, jednak o principy „omezeného spuštění (soft launch)“ určité služby či produktu. „Šetrná revitalizace“ by tedy měla „[…] [hledat] formy a opatření, [ jež] jsou více […] v souladu se sociálním a přirozeným prostředím […], aby tak trvale („udržitelně“) zajistila – také ekonomickou – základnu […]“3. Inspirovaná principem „omezeného spuštění“, by „šetrná revitalizace“ mohla – jako výsledek sanace/ revitalizace – vyjadřovat omezené užívání budovy užší (specifickou) skupinu uživatelů (či užívání pouze její určité části), dříve než dojde k plnému využití/otevření objektu.4 Přeneseme-li definici na revitalizaci stavební struktury, charakterizovaly by šetrnou revitalizaci následující body: • minimalizace zásahu do stavební struktury • snížení logistických, instalačních a udržovacích nákladů • zkrácená (nebo eventuálně také prodloužená) časová osa intervence • postupná realizace v několika fázích nebo na více rovinách • využití možných synergií s okolím

2. Emmit, 2012. S.26. Emmitt, Stephen. Architectural Technology : 2nd Edition. Wiley-Blackwell : New Jersey, 2012. 264 s. ISBN 978-1-4051-9479-2 3. Kirstges, 2003. S.24 Kirstges, T. Sanfter Tourismus. München : Oldenbourg, 2003. 399 S. ISBN 3-486-25756-0 4. Frei nach der Definition von soft launch: The release of a new product or service to a restricted audience or market in advance of a full launch. Oxford Dictionaries. www.oxforddictionaries.com. [online]. Available at: http://www.oxforddictionaries. com/definition/english/soft-launch [2014-11-16]

28

2. Emmit, 2012. S. 26. Emmitt, Stephen. Architectural Technology: 2nd Edition. Wiley-Blackwell: New Jersey, 2012. 264 s. ISBN 978-1-4051-9479-2 3. Kirstges, 2003. S.24 Kirstges, T. Sanfter Tourismus. München: Oldenbourg, 2003. 399 s. ISBN 3-486-25756-0 4. Volně podle definice pojmu soft launch: The release of a new product or service to a restricted audience or market in advance of a full launch.

• Allmähliche Umsetzung in mehreren Phasen oder auf mehreren Ebenen • Verwertung möglicher Synergien mit dem Umfeld Die erwünschte Wiederbelebung von Louka kann aufgrund der abgestumpften sozio-kulturellen Bedürfnisse und Impulse nur mittels sanfter Revitalisierung erfolgen. Diese wird dabei als Impulssetzung zur Entfaltung des kulturellen und sozialen Milieus der Gesellschaft wahrgenommen. Es handelt sich um einen langfristigen Prozess, der in kleinen Schritten wie eine Aufwärtsspirale nach und nach in seiner Komplexität wachsen soll. Die Verfolgung aktueller gesellschaftlicher Bedürfnisse kann dann zum Zeitpunkt einbezogen werden und die Nachhaltigkeit der Revitalisierung steigern. Die Allokation von Finanzmitteln erfolgt bei solch einem Verfahren auch in einem zeitverzögerten Modus – im Laufe des Gebäudebetriebs, größtenteils als eigengenerierte Einnahmen. Am Anfang der sanften Revitalisierung benötigt das Objekt nur eine geringe finanzielle Investition, um die Basisnutzung zu ermöglichen.

K požadovanému znovuoživení Louckého kláštera může na základě utlumených /potlačených sociokulturních potřeb a impulzů dojít pouze prostřednictvím šetrné revitalizace. Ta pak bude vnímána jako podnět pro rozvoj kulturního a sociálního prostředí společnosti. Jedná se o dlouhodobý proces, který bude v malých krocích ve vzestupné spirále nabývat na komplexnosti. Ve správný okamžik pak může dojít k zohlednění aktuálních společenských potřeb, a tím ke zvýšení udržitelnosti revitalizace. K alokaci finančních prostředků dochází při takovémto procesu také s časovou prodlevou – v průběhu provozu budovy, z větší části formou příjmů generovaných vlastní činností. Na počátku šetrné revitalizace objekt vyžaduje jen malou finanční investici, která umožní jeho základní využití.

5.3.3.6 Synergien Die Analyse der für Kloster Louka in Frage kommenden lokalen Synergien zeigt mehrere Möglichkeiten im Rahmen der Stadt und ihrer Umgebung. Der Komplex verfügt über die größten Säle in der Gegend, die im Zusammenhang mit Festlichkeiten oder Veranstaltungen der Stadt eingesetzt werden können. Verschiedene Arten von Konzerten oder Festivals könnten im Innenhof stattfinden – dank der Lage, ohne die Wohnbereiche der Stadt negativ zu beeinträchtigen. Das Potential, das die nötigen Restaurierungsarbeiten am Objekt bergen, könnte in Zusammenarbeit mit einer Bildungsinstitution genutzt werden, um RestauratorInnen von weiterem Umfeld auszubilden. Die Sanierungs-/Räumungsarbeiten können in Synergie mit der Znaimer Strafanstalt erfolgen, indem die Sträflinge eingebunden und zugleich sozialisiert werden. Freiflächen und die Nähe zur Thaya verkörpern Potenzial weiterer Synergien. Die Vereine sind für das gesunde und vielfältige Gesellschaftsleben und seine Entwicklung ausschlaggebend. Mehrere von ihnen sollten sich hier niederlassen und zur Revitalisierung des Klosters in kreativer Weise beitragen (Führungen, Diskussionen, Wettbewerbe, Urban Gardening – das archäologische Perimeter respektierend, Workshops, usw.). Diese Events sollen dazu dienen, die soziale Interaktion aufzugleisen und weitere Nutzungsmöglichkeiten zu öffnen – beispielsweise Kunstateliers, Büroräumlichkeiten, Seminarräume mit Unterkunftsmöglichkeiten und weiteres.

5.3.3.6 Synergie Z analýzy místních synergií, které přicházejí pro Loucký klášter v úvahu, vyplývá několik možností v rámci města a jeho okolí. Komplex disponuje největšími sály v okolí, které mohou být využity v souvislosti s různými slavnostmi či jinými akcemi města. Různé druhy koncertů či festivalů by se mohly konat na vnitřním nádvoří a díky poloze kláštera by tak nebyly rušeny obydlené části města. Potenciál, který skrývají potřebné restaurátorské práce na objektu, by mohl být využit ve spolupráci s určitou vzdělávací institucí pro vzdělávání restaurátorů z širšího okolí. Sanační / odklízecí práce by mohly být prováděny ve spolupráci se znojemskou věznicí, čímž by došlo k zapojení vězňů do pracovního procesu a současně k jejich socializaci. Volné plochy a blízkost řeky Dyje představují potenciál dalších synergií. Rozhodující význam pro zdravý a pestrý společenský život a jeho rozvoj mají nejrůznější spolky. Několik takovýchto organizací by se zde mělo usadit a kreativním způsobem přispívat k revitalizaci kláštera (prohlídky, diskuse, soutěže, Urban Gardening – respektující archeologický perimetr, workshopy, atd.). Tyto akce mají sloužit k nastartování sociální interakce a otevřít další možnosti využití – například umělecké ateliéry, kancelářské prostory, seminární místnosti s možností ubytování a další.

5.3.3.7 Entfaltung einer Aufwärtsspirale Als mögliche Einnahmenquellen für den Einsatz in der Aufwärtsspirale wurden Führungen, Familienfeste, Ausstellungen, Weinfeste, Konzerte, Kunstveranstaltungen, Hochzeiten, (saisonale) Unterkünfte, sowie

5.3.3.7 Rozvoj vzestupné spirály Jako možné zdroje příjmů se v rámci zapojení do vzestupné finanční spirály jeví prohlídky, rodinné oslavy, výstavy, vinařské slavnosti, koncerty, umělecké akce, svatby, (sezónní) ubytování, jakož i různé semináře, restaurátorské

29

Abb. 5 Darstellung der finanziellen Aufwärtsspirale anhand geschätzter jährlicher Erhaltungs-/ Sanierungskosten von € 200.000 (A) Jährliche Investition; (B) Generierte Einnahmen (Graphik: Autor)

Obr. 5 Znázornění vzestupné finanční spirály

diverse Seminare, Restaurierungsworkshops, oder eine Ausbildungsinstitution als geeignete Nutzungen identifiziert. Diese werden in bestimmten Segmenten der Aufwärtsspirale, in Abhängigkeit von Bedarf und Bereitschaft des Objekts, eingesetzt. Da das Kloster Louka im Moment größtenteils unbenutzt steht, sind auch keine Erhaltungskosten bekannt. Erfahrungsgemäß kann man in diesem Fall von Erhaltungskosten in der Höhe von 1% der (theoretischen) Errichtungskosten ausgehen, also ca. € 200.000,– jährlich. Die Abschätzung von benötigten Investitionen und generierten Jahreseinnahmen ist in der Tab. 2 dargestellt. Die Anfangsinvestition soll das Objekt in einem Ausmaß instand setzen, sodass eine Nutzung und Weiterentwicklung innerhalb eines Jahres ermöglicht. In weiteren Jahren sollen immer geringere Investitionskosten anfallen, die schrittweise die Konzeptentfaltung entlang der Aufwärtsspirale erlauben. Bereits ab dem fünften Jahr sollte das Kloster imstande sein, einen Gewinn zu generieren.

workshopy či vzdělávací instituce. Své uplatnění naleznou v jednotlivých segmentech vzestupné spirály, a to v závislosti na potřebách a připravenosti objektu. Jelikož je klášter Louka momentálně z větší části nevyužitý, nejsou známy ani žádné náklady na údržbu. Ze zkušeností lze v tomto případě vycházet z nákladů na údržbu ve výši 1% (teoretických) pořizovacích nákladů, tedy z částky cca 200 000 € ročně. Odhad potřebných investic a generovaných ročních příjmů je znázorněn v tab. 2. Počáteční investice má objekt udržet ve stavu, který umožní jeho užívání a další rozvoj v průběhu jednoho roku. V dalších letech by se investiční náklady, které postupně umožní rozvoj koncepce podél vzestupné spirály, měly nadále snižovat. Již od pátého roku by měl být klášter schopen generovat zisk.

Tab. 2 Aufwärtsspirale in Zahlen Jahr

1.

2.

Nutzung Nutzung der Räumlichkeiten für Hochzeiten, Betriebsfeiern, Führungen, Events – Festivals – Konzerte, Vermietung des Garten, bestehende Weingenossenschaft Nutzung entsprechend des Jahres zuvor, Errichtung von Ateliers, bestehende Weingenossenschaft

Erhaltungs­ kosten pro Jahr

Einnahmen pro Jahr

Gesamtinvestition im Jahr*

€ 200.000,–

€ 50.000,–

€ 150.000,–

€ 200.000,–

€ 100.000,–

€ 100.000,–

3.

Saisonale Unterkünfte, Ansiedlung Büro, Kleingewerbe

€ 200.000,–

€ 150.000,–

€ 50.000,–

4.

Saisonale Weiterbildung, Lehrgänge für Restaurierung

€ 200.000,–

€ 200.000,–

€ 0,–

5.

Schule, Weiter- und Ausbildung, Ausweitung Unterkunft ganzjährig

€ 200.000,–

€ 250.000,–

Generierter Gewinn von € 50.000,–

* Diese Kosten werden in Abhängigkeit von den Investitionen, dem Objektzustand und der Nutzung variieren, für die Berechnung werden diese aber vereinfacht gleichgehalten. ** Nötige Gesamtinvestition im Jahr inkl. Erhaltungskosten und Erträge.

30

Tab. 2 Vzestupná spirála v číslech Rok

Využití

Roční náklady na údržbu

Roční příjmy

Celková roční investice*

1.

Využití prostor pro svatby, podnikové oslavy, prohlídky, akce – festivaly – koncerty, pronájem zahrady, stávající vinařství

€ 200.000,–

€ 50.000,–

€ 150.000,–

2.

Využití jako v předchozím roce, zřízení ateliérů, stávající vinařství

€ 200.000,–

€ 100.000,–

€ 100.000,–

3.

Sezónní ubytování, usídlení kanceláří, drobných živnostenských podniků

€ 200.000,–

€ 150.000,–

€ 50.000,–

4.

Sezónní vzdělávací akce, kurzy restaurování

€ 200.000,–

€ 200.000,–

€ 0,–

generovaný zisk ve výši € 50.000,– * Tyto náklady budou variovat v závislosti na investicích, stavu objektu a způsobu využití, pro zjednodušení kalkulace jsou však uvedeny ve stejné výši. ** Potřebná celková investice za rok včetně nákladů na údržbu a výnosů. 5.

Skola, školení, další vzdělávání, rozšíření ubytování na celoroční

5.3.4 Energie und Raumkonditionierung In heutiger Fassung benötigt der Baukomplex im Verhältnis zu seiner Größe relativ geringe Energiemengen, die jedoch nur durch die partielle Nutzung zustande kommen. Ein theoretischer Energieausweis ergab eine Einstufung in Kategorie C (Abb. 6). Durchgeführte thermographische Untersuchungen und bauphysikalische Berechnungen deuten auf ein relativ gutes Mauerwerk hin, allerdings mit Problemen in den Fensterbereichen. Viel Wärme geht über die alten undichten Fenster verloren, sowie entstehen kalte Bereiche in den Fensternischen (Abb. 7, Abb. 8). Die bestehende Elektroheizung im Bereich von Znovín ist aufgrund hoher Betriebskosten und Energieverbrauch suboptimal.

Abb. 6 Laut dem erstellten Energieausweis für Kloster Louka würde das Objekt nach der Sanierung in die Kategorie C fallen. (Franz Figl)

€ 200.000,–

€ 250.000,–

5.3.4 Energie a kondicionování prostor V dnešním stavu má stavební komplex v poměru k jeho velikosti relativně nízkou spotřebu energie, která však vyplývá pouze z jeho částečného využití. Teoretický energetický průkaz zařazuje budovu do kategorie C (obr. 5). Provedená termografická měření a stavebně fyzikální kalkulace svědčí o relativně dobrém zdivu, avšak s problémy v oblasti oken. Mnoho tepla uniká starými netěsnými okny a chlad se drží v okenních výklencích. (obr. 6, obr. 7) Stávající elektrické topení v oblasti vinařství Znovín je vzhledem k vysokým provozním nákladům a spotřebě energie suboptimální.

Obr. 6 Podle energetického průkazu Louckého kláštera spadá objekt do kategorie C

31

Abb. 7 Thermographische Aufnahme der Fassade. Die Räumlichkeiten hinter der unteren Fensterreihe sind in Nutzung. (Aufnahme: Franz Gugerel, 2014)

Obr. 7 Termografický snímek fasády. Prostory za spodní řadou oken se využívají.

Abb. 8 Heizkörpernische unter dem Fenster. Der Horizontalschnitt zeigt den Temperaturverlauf im Mauerwerk an.

Obr. 8 Výklenek na topné těleso pod oknem. Horizontální řez ukazuje průběh teplot ve zdivu.

5.3.4.1 Energetische Sanierungsmaßnahmen Für die Erfüllung zeitgemäßer Ansprüche, die eine umfangreiche Gebäudenutzung erlauben würden, wären energetische Sanierungsmaßnahmen erforderlich. Die Wärmedämmung der obersten Geschoßdecke hilft, die aufsteigende Wärme im Objekt zu halten. Diese Maßnahme ist nicht besonders aufwendig, erhöht aber deutlich die Nutzungsqualität – vor allem in den oberen Geschoßen. Da die Mehrheit der bestehenden Fenster stark beschädigt ist, herrscht im Objektinneren annähernd das Außenklima, wodurch die Bausubstanz weiterhin leidet. Bloß die Reparatur der Fensterscheiben würde eine Verbesserung hervorrufen. Im Zuge der Sanierung können jedoch auch Doppelfenster (oder Kastenfenster) mit höherem Wärmedurchgangskoeffizienten eingebaut werden. Um die wärmetechnisch schwächsten Stellen der Gebäudehülle zu beheben, sollen zusätzlich in den Fenster-/Heizungsnischen wärmedämmende Mineralschaumplatten eingesetzt und neue Heizkörper mit möglichst breiter Heizfläche montiert werden. Die erforderlichen Leitungen des Heizungssystems sollten in der unteren Hälfte der Wände eingestemmt werden. Die absichtlich ungedämmten Leitungen dienen zur direkten Wandaufwärmung – Prinzip der Bauteilaktivierung.

5.3.4.1 Opatření pro energetickou sanaci Pro splnění současných nároků, které by umožňovaly široké využití budovy, by bylo potřeba provést energetická sanační opatření. Tepelná izolace stropu horního podlaží pomáhá udržet stoupající teplo v objektu. Toto opatření není příliš nákladné, výrazně však zvyšuje kvalitu využití – především v horních podlažích. Vlivem silného poškození většiny stávajících oken panuje uvnitř objektu téměř venkovní klima, což nadále zhoršuje stavební substanci. Pouhá oprava okenních tabulí by situaci podstatně zlepšila. V rámci sanace by však mohla být instalována rovněž dvojitá (nebo špaletová okna) s vyšším koeficientem tepelné prostupnosti. Pro odstranění nejslabších článků obálky budovy z hlediska tepelných ztrát by měly být navíc v okenních výklencích / výklencích pro topení osazeny izolační desky z minerální vlny a namontována nová topná tělesa s co nejširší topnou plochou. Potřebná vedení topného systému by měla být zadlabána ve spodní polovině stěn. Záměrně neizolovaná vedení souží k přímému ohřevu stěn – princip aktivace stavebních prvků.

32

Abb. 9 Vorgeschlagene energiesparende Sanierungsmaßnahmen (A) Wärmedämmung – Oberste Geschoßdecke; (B) Eingestemmte Heizungsleitungen; (C) Mineralschaumplatte mit Heizkörper; (D) Fenstersanierung; (Graphik: Autor)

Obr. 9 Navrhovaná sanační opatření pro úsporu energie

Die komplexe Frage des Heizungssystems hängt eng mit der Wärmeversorgung des Objekts, bzw. der eingesetzten Energiequelle, zusammen. Laut Energietechniker der Stadt wären für das Objekt im Fernwärmenetz noch Leistungen verfügbar (eventueller Anschlusspunkt ca. 500 m entfernt). Alternativ könnte für das Kloster ein eigener Heizkessel errichtet werden, betrieben mit Erdgas oder mit der in der Gegend reichlich verfügbaren Biomasse. Die notwendige Heizleistung wäre in allen Fällen insgesamt ca. 1.140 kW. Vergleich der möglichen Heizsysteme zeigt Tab. 3.

Heizwärmebedarf poptávka topení

[kWh/a]

Menge množství

Komplexní otázka systému vytápění úzce souvisí s tepelným zásobováním objektu, resp. použitým energetickým zdrojem. Podle městského energetického technika existuje možnost zásobování objektu ze sítě dálkového vytápění (eventuální napojovací místo by bylo ve vzdálenosti cca 500 m). Alternativně by bylo možno zřídit v klášteře vlastní topný kotel na zemní plyn nebo biomasu, které je v okolí k dispozici dostatek. Potřebný topný výkon by byl ve všech případech celkem cca 1 140 kW. Srovnání možných systémů vytápění je patrné z tab. 3.

Erdgas zemní plyn

Heizöl topný olej

dálkové vytápĕne

Fernwärme

Biomasse biomasa

[m3]

[l]

[kWh]

[srm]

1.500.000 208.333

Jährliche Heizkosten ročni náklady na vytápění

[Kr]

2.812.500

Investkosten investiční náklady

[Kr]

6.000.000

Monatslagerraum 4m Úložný prostor 1 měsíc 4m

[m2]

0

1.500.000

1.500.000

1.500.000

200.000

1.666.667

2.222

7.000.000

3.016.667

1.044.444

5.750.000

14.250.000

0

93

33

Erdgas zemní plyn

Heizöl topný olej

dálkové vytápĕne

Fernwärme

Biomasse biomasa

[m3]

[l]

[kWh]

[srm]

HWB poptávka topení

[kWh/a]

1.500.000

1.500.000

1.500.000

1.500.000

Kosten/Einheit cena za jednotku

[Kr/VE]

13,50

35,00

1,81

470,00

[kWh/VE]

9,60

10,00

1,00

900,00

Wirkungsgrad ƞ učinnost ƞ

[1]

0,75

0,75

0,90

0,75

f CO2 ekuvivalent CO2

[Kr/kWh]

0,236

0,311

0,236

0,004

Kosten/kWh náklady/kWh

[Kr/kWh]

1,88

4,67

2,01

0,70

2.812.500

7.000.000

3.016.667

1.044.444

354.000

466.500

354.000

6.000

Heizwert/Einheit výhřevnost na jednotku

Gesamtkosten celkové náklady Gesamtverbrauch CO2 celkové spotřeba CO2

[Kr] [kg/a]

f CO2: Konversionsfaktoren lt. OIB RL6, Ausgabe Oktober 2011 f CO2: konverznich faktorŭ podle OIB (Austrian Institute of Construction Engineering) RL 6. října 2011 Edice

Tab. 3 Vergleich der Invest- und Betriebskosten in Frage kommender Heizsysteme. Biomasse erreicht besonders gute Werte des ökologischen Fußabdrucks und auch die geringsten Jahreskosten.

Tab. 3 Srovnání investičních a provozních nákladů na topné systémy, které přichází v úvahu. Biomasa dosahuje zvlášť příznivých hodnot ekologické stopy a také nejnižší roční náklady.

Ein großes Potential der Weinbaugegend ist die Biomasse in Form von Rebschnitt oder Trester aus den Weingärten. Anhand des Heizwertes ist der potentiale Energieertrag aus der Biomasse (Trester, Rebschnitt) von einem Hektar ca. 1.440 kWh. Auf dieser Basis könnten sich in der Region weitere Synergien ergeben. Um einen energieeffizienten Betrieb des Klosters zu erreichen, müssen zugleich auch Energiesparmaßnahmen zum Einsatz kommen. Dazu gehört eine ausreichende Dämmung aller Wasserleitungen, Energiesparbeleuchtung, Optimierung der Stromspitzen, intelligente Raumheizung, etc. Einzelne Elemente des Systems müssen aufeinander abgestimmt und in einem ganzheitlichen System durch Monitoring optimiert werden. Als Sparmaßnahme wäre eine zentrale Gebäudesteuerung für das große Gebäude von besonderem Vorteil.

Velkým potenciálem vinařské oblasti je biomasa ve formě odpadního dřeva z vinné révy nebo matoliny z vinic. Na základě výhřevnosti je potenciální energetický výnos z biomasy (matolina, odřezky) z jednoho hektaru cca 1 440 kWh. Na tomto základě by mohly v regionu vzniknout další synergie. Pro zajištění energeticky efektivního provozu kláštera je třeba učinit také opatření na úsporu energie. Patří k nim dostatečná izolace všech vodovodních potrubí, úsporné osvětlení, optimalizace energetických špiček, inteligentní vytápění místností atd. Jednotlivé prvky systému musí být vzájemně sladěny a tvořit tak komplexní systém optimalizovaný pomocí monitoringu. Jako velmi výhodné úsporné opatření pro velkou budovu se jeví centrální řízení budovy.

5.3.5 Schlussfolgerung Die Eindeutigkeit des Handlungsbedarfs im Falle des ehemaligen Klosters Louka geht einerseits von dem Zustand der baulichen Substanz hervor, andererseits aber auch von der Absenz eines bürgerlichen Stützpunktes, der eine essenzielle Basis für die soziale Interaktion und kulturelle Entwicklung der StadtbewohnerInnen darstellen sollte. Das Team der DonauUniversität Krems hat bei der Projektentwicklung auf

5.3.5 Závěr Jednoznačná potřeba jednat vychází v případě bývalého Louckého kláštera jednak ze stavu stavební substance a jednak také z absence občanské platformy, která by představovala nezbytnou základnu sociální interakce a kulturního rozvoje obyvatel města. Tým z Dunajské univerzity v Kremži vsadil při vývoji projektu na strategii šetrné revitalizace. Navrhovaný postup revitalizace vyžaduje z počátku jen minimální zásahy

34

die Strategie der sanften Revitalisierung gesetzt. Das vorgeschlagene Revitalisierungsverfahren verlangt anfangs nur minimale Eingriffe in die Baustruktur. Ebenso wird mit möglichst niedrigen finanziellen Mitteln gearbeitet, die erst parallel mit der Gebäudenutzung hineinfließen (und nicht im Voraus). Somit wird eine nachhaltige Entwicklung der Klosteranlage unterstützt, da grundsätzlich der tatsächliche Bedarf die Kosten generiert und zugleich den Leerstand beseitigt. Die Investitionskosten werden nach diesem Modell von Jahr zu Jahr sinken und der finanzielle Eigenbeitrag allmählich steigen, bis sich der Revitalisierungsprozess finanziell selbst tragen kann. Der Gewinn sollte nach etwa fünf Jahren den Verlust übersteigen können. Für die Stadt Znaim wäre eine solche Investition viel einfacher zu tragen, unter Umständen auch mit der Unterstützung durch eine EU-Förderung/ ein EU-Förderprojekt. In jedem Hinblick ist jedoch die bürgerliche Energie für das Kloster die meist gesehene Investition, von der sowohl das baukulturelle Erbe, als auch die Gesellschaft und letztendlich die Stadt gleichzeitig profitieren können.

do stavební struktury. Pracuje také s co nejnižšími finančními náklady, které budou investovány teprve současně s využíváním budovy (a nikoliv předem). Tím bude podpořen udržitelný rozvoj klášterního areálu, protože náklady budou v zásadě vygenerovány až skutečnou potřebou, která rovněž zaplní prázdné části objektu. Investice se budou podle tohoto modelu rok od roku snižovat a postupně se bude zvyšovat vlastní finanční příspěvek, až bude proces revitalizace nakonec finančně samonosný. Zisk by měl zhruba po 5 letech převýšit ztrátu. Pro město Znojmo by bylo mnohem jednodušší vzít na sebe takovouto investici, případně i s podporou dotací z EU / dotačního projektu EU. V každém ohledu je však pro klášter tou nejpotřebnější investicí energie občanů, z níž budou moci současně profitovat jak stavebně kulturní dědictví, tak také společnost a v neposlední řadě i město.

5.3.6 Referenzen

5.3.6 Prameny

1. Monasterium.net. fond: Premonstráti Louka (1190-1798). MOM. [online] Available at: http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E57/fond [2014-1111] 2. Emmitt, Stephen. Architectural Technology : 2nd Edition. Wiley-Blackwell : New Jersey, 2012. 264 s. ISBN 978-1-4051-9479-2 3. Kirstges, T. Sanfter Tourismus. München : Oldenbourg, 2003. 399 S. ISBN 3-486-25756-0 4. Oxford Dictionaries. www.oxforddictionaries.com. [online]. Available at: http://www.oxforddictionaries.com/definition/english/soft-launch [201411-16]

1. Monasterium.net. fond: Premonstráti Louka (1190-1798). MOM. [online] Available at: http://monasterium.net/mom/CZ-MZA/E57/fond [2014-1111] 2. Emmitt, Stephen. Architectural Technology : 2nd Edition. Wiley-Blackwell: New Jersey, 2012. 264 s. ISBN 978-1-4051-9479-2 3. Kirstges, T. Sanfter Tourismus. München: Oldenbourg, 2003. 399 S. ISBN 3-486-25756-0 4. Oxford Dictionaries. www.oxforddictionaries.com. [online]. Available at: http://www.oxforddictionaries.com/definition/english/soft-launch [201411-16]

35

5.4. Revitalisierungskonzept Stift Eisgarn (Projektwoche April 2014)

5.4. Koncepce revitalizace kláštera Eisgarn (workshop, duben 2014)

Peter Morgenstein, Christian Hanus

Peter Morgenstein, Christian Hanus

5.4.1. Einleitung Das Stift Eisgarn, auch Propstei Eisgarn genannt, liegt im nördlichsten Waldviertel zwischen Litschau und Heidenreichstein. Die Propstei befindet sich nur etwa 10 km südlich der tschechischen Grenze und repräsentiert somit einen Raum der von der Nähe der Grenze und dem wirtschaftlichen und kulturellen Austausch direkt profitieren kann. Eisgarn ist unter allen Stiften Österreichs das kleinste. Es wurde von Johann von Klingenberg, dem Pfandinhaber der Grafschaft Litschau, zwischen den Jahren 1314 und 1346 neben der bereits bestehenden Marienkapelle gegründet.1 „Dem Stift wurden die Pflege des feierlichen Gottesdienstes, der Seelsorge und der kulturellen Tätigkeit übertragen. 1393 ist die Existenz der Stiftsschule urkundlich belegt, welche heute noch als öffentliche Schule und somit als eine der ältesten Schulen Niederösterreichs besteht. 1432 kam es zu blutigen Hussiteneinfällen in der Region.“2 Das Stift befindet sich am östlichen Rand der alten Dorfsiedlung Eisgarn. Das hufeisenförmige Propsteigebäude liegt auf einem Steilhang über der Talmulde des Braunaubaches. Heutzutage setzt sich die Marktgemeinde Eisgarn aus dem alten Dorf (1294 erstmals urkundlich erwähnt) und dem Vordorf zusammen, das im Jahre 1680 von Propst Ezechiel Ludwig (16651699) geschaffen wurde.3

5.4.1. Úvod Klášter Eisgarn, nazývaný také proboštství Eisgarn, je situován v nejsevernější části regionu Waldviertel mezi obcemi Litschau a Heidenreichstein. Proboštství se nachází jen zhruba 10 km na jih od českých hranic a je tak místem, které může přímo profitovat z blízkosti hranic i z hospodářské a kulturní výměny. Eisgarn je ze všech rakouských klášterů nejmenší. Založil ho Johann von Klingenberg, zástavník hrabství Litschau v letech 1314 až 1346 vedle stávající Mariánské kapličky.1 „Klášteru byla svěřena péče o slavnostní bohoslužbu, duchovní službu a kulturní činnosti. V roce 1393 je písemně doložena existence klášterní školy, která dodnes existuje jako veřejná škola, a je tedy jednou z nejstarších dolnorakouských škol. V roce 1432 došlo v regionu ke krvavým nájezdům husitů.“2 Klášter se nachází na východním okraji staré vesnické osady Eisgarn. Budova probošství ve tvaru podkovy stojí na příkrém svahu nad žlebem potoka Braunachbach (Skřemelice). Dnes se obec s tržním právem Eisgarn skládá ze staré vesnice (první úřední zmínka v roce 1294) a z „předměstí“ (Vordorf), které roce 1680 založil probošt Ezechiel Ludwig (1665 – 1699).3

5.4.2. Ziel der Projektwoche Das Stift ist ein Wahrzeichen von Eisgarn, welches das Ortsbild schon von weitem, insbesondere die Ostansicht von der Bundesstraße, bestimmt. Aus der heutigen Sicht befindet sich die Propstei fast in der geometrischen Ortsmitte. Der in einer exponierten Lage liegende Gebäudekomplex „unterbricht“ die – ansonsten gerade – Straßenführung und wird in einer steigenden Schleife umfahren. Diese Konstellation verleiht der Stelle im lokalen Rahmen eine besondere Bedeutung. In breiteren Zusammenhängen geriet das Stift schon fast in Vergessenheit. Deshalb war das während der Projektwoche verfolgte Ziel, das Objekt aus städtebaulicher, bautechnischer und architektonischer Sicht zu analysieren und durch eine gesamtheitliche Konzeptentwicklung mögliche Wiederbelebungsstrategien darzustellen. Die TeilnehmerInnengruppe setzte sich aus Themeninteressenten seitens der Donau-Universität Krems (DUK) und aus StudentInnen der Architekturfakultät der Technischen Universität Brünn (VUT) zusammen.

5.4.2. Cíl workshopu Klášter je dominantou Eisgarnu a již zdálky utváří panorama obce, především při příjezdu od východu ze státní silnice. Z dnešního pohledu se proboštství nachází téměř v geometrickém středu obce. Komplex budov umístěný v exponované poloze „přerušuje“ jinak přímou linii silnice, která jej objíždí ve stoupající zatáčce. Tato konstelace propůjčuje místu v místním měřítku zvláštní význam. V širších souvislostech již klášter upadl téměř v zapomnění. Cílem projektového týdne tak bylo analyzovat objekt z urbanistického, stavebně-technického a architektonického hlediska a vytvořit celkovou koncepci prezentující strategie možného znovuoživení. Skupinu účastníků tvořili zájemci o téma z Dunajské univerzity v Kremži (DUK) a studenti Fakulty architektury Vysokého učení technického v Brně (VUT). Odbornou záštitu poskytli vědci z Centra excelence v Telči, pedagogickou podporu pak zajistily DUK a VUT a na hledání koncepce se podíleli také zástupci církve / diecéze.

1. Ambros, 2010. S.146 2. Marktgemeinde Eisgarn, 2013. 3. Ambros, 2010. S.147

1. Ambros, 2010. S.146 2. Marktgemeinde Eisgarn, 2013. 3. Ambros, 2010. S.147

36

Abb. 1 Die Postkarte zeigt die prägende Wirkung des Stiftes Eisgarn auf das Ortsbild. (LöfflerVerlag) Obr. 1 Z pohlednice je patrný výrazný vliv kláštera Eisgarn na vzhled obce. (nakladatelství Löffler-Verlag)

Abb. 2 Die Ortsbildprägende Wirkung des Stiftes im Anblick von Osten (Foto: A. Stallinger) Obr. 2 Klášter a jeho vliv na panorama lokality při pohledu z východu (foto: A. Stallinger)

Expertenbegleitung war durch die Wissenschaftler des Exzellenzzentrums Telč (CET) gesichert, pädagogische Unterstützung war seitens der DUK sowie VUT gewährleistet und auch Vertreter der Kirche/Diözese wirkten in der Konzeptfindung mit. Mitwirkende der Projektwoche in Eisgarn: Jiří Betlach; Thomas Graf; Karin Gundacker; Matej Halinár; Martin Jirka; Isabella Mader; Katja Bettina Schmidt; Roland Schoblocher; Andreas Stallinger; Josef Veselý; Jiří Adámek; Miloš Drdácký; Christian Hanus; Karel Havliš; Michael Hofstätter; Propst Andreas Lango; Peter Morgenstein; Claudia Schmid-Mikula

Účastníci projektového týdne v Eisgarnu: Jiří Betlach; Thomas Graf; Karin Gundacker; Matej Halinár; Martin Jirka; Isabella Mader; Katja Bettina Schmidt; Roland Schoblocher; Andreas Stallinger; Josef Veselý; Jiří Adámek; Miloš Drdácký; Christian Hanus; Karel Havliš; Michael Hofstätter; probošt Andreas Lango; Peter Morgenstein; Claudia Schmid-Mikula

37

5.4.3. Umfeldanalyse Eisgarn liegt im „tiefsten“ Waldviertel, das sich mit 99 Gemeinden in 5 Bezirke gliedert. Im Bezirk Gmünd leben 38.214 EinwohnerInnen – auf jeden fällt mehr als ein Waldhektar. In Eisgarn leben davon 667 EinwohnerInnen (die unweit liegende größere Ortschaft Litschau hat 2.272 EinwohnerInnen). In Betrieb sind ein Gasthaus, ein Kaufhaus, eine Volksschule, ein Kindergarten; die lokale Population kann kaum eine ausreichende Wirtschaftsbasis bilden. BewohnerInnenabzug hat, ähnlich wie andere Dörfer und Städte im Waldviertel, auch diese Ortschaft betroffen. Die positiven Aspekte, auf denen Eisgarn aufbauen kann, ergeben sich aus der grenznahen Lage und den Möglichkeiten an unmittelbarer Beteiligung an Entwicklungsprogrammen der Grenzgebiete. Der bereits stattfindende kulturelle Austausch fällt zugunsten beider Grenzregionen, müsste aber gestärkt werden. Eine natürliche Kulisse bildet die Kulturlandschaft des Nordland Naturparks mit dichten Nadelwäldern, stillen Teichen, Hochmoorlandschaften und Wiesenfluren, mit botanischen Raritäten und verschiedenen naturbezogenen Attraktionen.4 Die Orientierung der Region auf den sanften Tourismus sowie Sporttourismus unterstützen auch die zahlreichen Grenzübergänge, Wanderwege und Radwege. Mit einer starken Orientierung auf Golf wird ein breiteres Einzugsgebiet angesprochen und bedient.

5.4.3. Analýza prostředí Eisgarn se nachází v „nejhlubším středu“ regionu Waldviertel, který tvoří 99 obcí v 5 okresech. V okrese Gmünd žije 38 214 obyvatel – na jednoho obyvatele připadá více než jeden hektar lesa. Z toho v Eisgarnu žije 667 obyvatel (nedaleká větší obec Litschau má 2 272 obyvatel). V provozu je zde jedna restaurace, obchodní dům, obecná škola a mateřská škola; místní populace může sotva vytvořit dostatečnou ekonomickou základnu. Odliv obyvatelstva postihl tuto obec stejně jako mnoho dalších vesnic a měst ve Waldviertelu. Pozitiva, na kterých může Eisgarn stavět, vyplývají z polohy v blízkosti hranic a z možností bezprostřední účasti na rozvojových programech příhraničních lokalit. Již probíhající kulturní výměna má pozitivní vliv na oba příhraniční regiony, je však potřeba ji ještě více posílit. Přirozenou kulisu tvoří kulturní krajina přírodního parku Nordland s hustými jehličnatými lesy, klidnými rybníky, bažinatou krajinou a nivami, s botanickými raritami a různými přírodními atrakcemi.4 Zaměření regionu na udržitelnou a sportovní turistiku podporují četné hraniční přechody, turistické a cyklistické stezky. Díky nabídce golfových aktivit je možno oslovit a obsloužit širší spádovou oblast.

5.4.4. Standortanalyse Die städtebauliche Strukturierung im Schwarzplan lässt die geschichtliche Entwicklung der Ortschaft erahnen. Die Streuung der Objekte im alten Dorf weist im Westen auf die Positionierung der Häuser um eine Verbreiterung der Straße (Platz) hin. Nähere Betrachtung zeigt jedoch, dass ein Dorfplatz eigentlich fehlt und der Raum in der Dorfmitte von der Straße und Parkplätzen eingenommen wird. Im alten Dorf nimmt das Stift eine prominente Lage ein und bildet einen wesentlichen Bestandteil des alten Dorfes. In dem beinahe 400 Jahre jüngeren Vordorf im Osten dominiert eine straßenartige Entwicklung mit geringerer Gebäudedichte. Der Gebäudekomplex besteht aus dem u-förmigen Stiftsgebäude im Osten (mit dem Pfarramt) und aus der Kirche, die auf der West-Ost Achse im Westen des Grundstücks liegt. Zugang zum Stift erfolgt von der Nordseite über einen kleinen Vorplatz, direkt in den Innenhof. Der Vorplatz dient als Parkplatz. Der Südtrakt saturiert primär die Wohnfunktion für den Pfarrer im Obergeschoß und beinhaltet Ausstellungsräumlichkeiten im Erdgeschoß. Baulich sowie räumlich ist er an den Pfarramt-Trakt angeschlossen, der eine Verbindung über die Sakristei zum Presbyterium er-

5.4.4. Analýza lokality Z urbanistické struktury ve zjednodušené černobílé variantě územního plánu (tzv. Schwarzplan) lze vytušit historický vývoj lokality. Rozptyl objektů poukazuje ve staré vesnici na západě na umístění domů kolem rozšíření ulice (náměstí). Při bližším pohledu se však ukazuje, že zde vlastně chybí náves a prostor v centru obce zabírá ulice a parkovací místa. Ve staré vesnici zaujímá prominentní polohu klášter a tvoří její zásadní část. Pro „předměstí“ na východě, které je téměř o 400 let mladší, je typická ulicová struktura s nižší hustotou zástavby. Komplex budov se skládá z budovy kláštera ve tvaru U na východě (s farním úřadem) a z kostela umístěného na západovýchodní ose na západě pozemku. Do kláštera se vchází ze severní strany přes malé náměstíčko, přímo do vnitřního nádvoří. Náměstíčko slouží jako parkoviště. Jižní trakt plní primárně obytnou funkci – v horním podlaží se nachází byt faráře a v přízemí výstavní prostory. Stavebně i prostorově je napojen na trakt farního úřadu, který přes zákristii umožňuje propojení s presbytářem. Na východní straně přechází jižní trakt v přízemí kontinuálně do podlouhlého východního trak-

4. Der Naturpark ist auch Lebensraum für Birkhühner, Auerhühner und verschiedene Insektenarten. Tiergehege, Abenteuerspielplatz, Grillanlage, Aussichtsturm, Moor-Heilbad, Waldbadeteich, rekonstruierter Triftkanal, Schauraum zum Leben der Holzarbeiter, Themenwanderwege: „Auf dem Holzweg“ und „Obstle(h)rpfad“.

4. Přírodní park je také místem výskytu tetřívka obecného, tetřeva hlušce a různých druhů hmyzu. Výběhy pro zvířata, zážitkové hřiště, grilovací zařízení, vyhlídková věž, slatinné lázně, lesní koupaliště, zrekonstruovaný plavební kanál, ukázky ze života dřevařů, tematické turistické stezky: „Cestou dřeva“ a „Naučná ovocnářská stezka“.

38

Abb. 3 Der Schwarzplan von Eisgarn zeigt die zweifache Dorfstrukturierung getrennt durch das Tal des Braunaubaches. (Grafik: Martin Jirka) Obr. 3 „Schwarzplan“ obce Eisgarn naznačuje dvojí strukturu obce rozdělené údolím potoka Braunaubach.

möglicht. An der Ostseite geht der Südtrakt im Ergeschoß in einen länglichen Bauteil kontinuierlich über – der Osttrakt beinhaltet derweil ungenutzte Räumlichkeiten im Erdgeschoß, die einst der Wohnfunktion dienten. Im Obergeschoß befinden sich die linear hintereinander gereihten prunkvollsten Säle des Stiftes, abgeschlossen mit einer Stiftsbibliothek zwischen dem öffentlichen Bereich und der Pfarrerwohnung. Die Säle werden vor allem für diverse Veranstaltungen genutzt. Der Nordtrakt wird derzeit im Erdgeschoß als Werkstatt bzw. Lager benutzt und bietet im Obergeschoß beschränkte saisonale Unterkunftsmöglichkeiten. Alle Gebäudetrakte verfügen über eigene Zugänge vom Innenhof. Es bestehen auch zahlreiche (auch ungenutzte) vertikale Kommunikationen, die das Hauptgebäude mit den Kellerräumlichkeiten unter dem Nordtrakt verbinden. Abgegrenzt von drei Seiten von dem Stiftsgebäude und vom Presbyterium im Westen, stellt der Innenhof den gesamtheitlichen Zugangspunkt zum Stiftsgebäude dar. Hier kreuzen sich die Wege von Pfarrer, BesucherInnen, Personal. Über diesen Innenhof gerät man (durch das Stiftsgebäude) auch zur großen Ostterrasse, die ihm gegenüber einen halbprivaten Charakter hat, derweil ohne spezifische Nutzung. Westlich des Pfarramts, südlich vom Kirchenschiff, erstreckt sich der kleinste Innenhof – eigentlich ein Rückzugsort, Paradiesgarten mit einer Kreuzgangandeutung. Die ganze Bausubstanz erstreckt sich auf 3 Ebenen (Abb. 4), die sich besonders durch den Niveauunterschied der drei „Gärten“ erkennbar macht – aufsteigend von der halbprivaten östlichen Terrasse, über den großen öffentlichen Innenhof, bis zu dem privaten Kreuzganggarten.

tu, kde se v přízemí nachází v současnosti nevyužívané prostory, jež dříve sloužily k bydlení. V horním podlaží nalezneme lineárně za sebou řazené reprezentativní sály kláštera, jež jsou zakončeny klášterní knihovnou umístěnou mezi veřejně přístupnými prostorami a bytem faráře. Sály se využívají především pro různé akce. Severní trakt slouží momentálně v přízemí jako dílna, resp. sklad a v horním podlaží nabízí omezené možnosti sezónního ubytování. Všechny trakty budovy disponují vlastním vchodem z nádvoří. Je zde několik (také nevyužívaných) vertikálních komunikací, které spojují hlavní budovu rovněž se sklepními místnostmi pod severním traktem. Nádvoří, ohraničené ze tří stran budovou kláštera a presbytářem na západě, představuje komplexní přístupový prostor do budovy kláštera. Zde se kříží cesty faráře, návštěvníků i personálu. Z tohoto nádvoří se (přes klášterní budovu) dostaneme také na velkou východní terasu, která má na rozdíl od něj částečně soukromý charakter, momentálně bez specifického využití. Na západ od farního úřadu, jižně od chrámové lodě, se nachází nejmenší nádvoříčko – vlastně místo ke zklidnění, rajská zahrada s náznakem křížové cesty. Celá stavební substance se rozkládá ve 3 rovinách (obr. 4), což se projevuje zejména výškovým rozdílem tří „zahrad“ – vzestupně z částečně soukromé východní terasy přes velké veřejné nádvoří až po soukromou zahradu s křížovou cestou.

39

Abb. 4 Die Erstreckung der Stiftsinnenhöfe und -gärten über drei Ebenen. (Graphik: Josef Veselý)

Obr. 4 Vnitřní nádvoří a zahrady kláštera se rozprostírají do tří rovin.

5.4.5. Bausubstanz Im Rahmen des Workshops wurde eine Bestandsanalyse durchgeführt. Bauelemente der Gebäudehülle (Dach, Fassade und Fenster) sowie Innenbereiche (Böden, Wände…) wurden auf Bauschäden untersucht, und entsprechende Maßnahmen wurden vorgeschlagen. Die Dachrenovierung ist für den Erhalt der hochwertigen Innenräume des Stiftes von besonderer Wichtigkeit. Um weitläufige Gebäudenutzung zu unterstützen und im Sinne der energetischen Optimierung wird das Einziehen einer Dämmebene empfohlen (Schüttdämmung). Bei der Fassade zeigen sich Auswirkungen von (früherer) Durchfeuchtung. Um weitere Degradierung zu verhindern, sollte der Putz in beschädigten Bereichen erneuert werden (Kalkputz). Manche der Fenster weisen Defekte auf, häufig zerfällt der Anstrich. Die Fenster können nach dem Abschleifen mit Kunstharzfarbe oder Leinöl instand gebracht werden. In Innenräumlichkeiten gibt es Bereiche, die durch zu hohe/ aufsteigende Feuchte leiden. Die Feuchtigkeitsquellen müssen beseitigt werden (Drainage, bzw. horizontale Abdichtung). Die Kostenschätzung für die vorgeschlagenen Maßnahmen sind in Tab. 1 aufsummiert.

5.4.5. Stavební substance V rámci workshopu byla provedena analýza stavu. Stavební prvky pláště budovy (střecha, fasáda a okna) i interiéru (podlahy, stěny …) byly zkoumány z hlediska stavebních škod a byla navržena příslušná opatření. Renovace střechy je velmi důležitá pro zachování cenných interiérů kláštera. Pro podporu širokého využití budovy a ve smyslu energetické optimalizace se doporučuje natažení izolační vrstvy (sypaná izolace). Na fasádě se projevují účinky (dřívějšího) provlhčení. Aby se zabránilo další degradaci, měla by být obnovena omítka v poškozených oblastech (vápenná fasáda). Některá okna vykazují poškození, často se rozpadá nátěr. Okna mohou být po obroušení obnovena syntetickou pryskyřicí nebo lněným olejem. V interiéru se nacházejí úseky, které trpí příliš vysokou / stoupající vlhkostí. Zdroje vlhkosti je nutno odstranit (drenáž, resp. horizontální izolace). Odhad nákladů navrhovaných opatření je znázorněn v tab. 1.

40

Tab. 1 Maßnahmen und Kosten zur Sanierung der Gebäudehülle

Tab. 1 Opatření a náklady na sanaci pláště budovy

Gewerk

Stavební práce

Dach

Menge Einheit Ca. Kosten (€)

Jednotka

Přibl. náklady (€)

1.650

m²

178.000

300

m3

22.500

1.800

m²

142.000

Množství

1.650

m²

178.000

300

m3

22.500

Fassade

1.800

m²

142.000

Fenster

100

Stk

36.000

Okna

100

Stk

36.000

Horizontale Abdichtung

360

m²

93.000

Horizontální izolace

360

m²

93.000

Drainage

230

lfm

72.000

Drenáž

230

lfm

72.000

1

Stk

21.645

Venkovní plochy

1

Stk

21.645

Oberste Geschoßdecke

Außenanlagen Zwischensumme

565.145

5.4.6. Intensivierung der Nutzung Gegenwärtige Nutzung des Stiftes basiert auf einem stark saisonal bedingten Nutzungsmodell. Die Ausnahmen stellen der Pfarrhof und die Kirche dar, mit ganzjährlicher Nutzung. Die Intensivierung der Objektnutzung wäre als eine wirtschaftliche Basis für die weitere Entwicklung und Instandhaltung erforderlich. Das Objekt hat Potential im breiteren Umfeld zu einem Stützpunkt des kulturellen und gesellschaftlichen Lebens zu werden (was in Ansätzen bereits in Form verschiedener Veranstaltungen und Seminaren erfolgt). Eine besondere Bedeutung können die öffentlichen Bereiche des Stiftes für die lokale Kommunität darlegen, da die Ortschaft über keinerlei städtischen Raum verfügt, der zur Stärkung und Entfaltung des Gesellschaftslebens dient. Der Innenhof simuliert die städtische Fassung eines Platzes, der für allerlei Veranstaltungen genutzt werden kann. Ob Märkte, Festigkeiten, Musikveranstaltungen, Festivals, Schauspiel oder einfache Agapen – die OrtsbewohnerInnen (und umliegende Ortschaften) würden durch dieses Konzept einen städtischen Raum mit hochwertigstem baukulturellem Hintergrund gewinnen. Die Studien möglicher Hofgestaltung belegen die Variabilität des Raumes und seine Kapazität (Abb. 5, Abb. 6). Der Hof verdankt seine einzigartige Atmosphäre der Zusammensetzung verschiedener Maßstäbe, die hier vorzufinden sind und die eine natürliche Zonierung in diverse Bereiche ermöglichen. Der Entwurf rechnet auch mit der Errichtung einer (temporären) Bühne, die zur Akzentuierung der länglichen nord-süd-Achse und somit zu einer Wechselwirkung mit der Hauptfassadenachse in west-östlicher Richtung beiträgt. Eine zum regen Betrieb des öffentlichen Stiftshofs kontrastierende Atmosphäre würde der kleine Pa-

Střecha Strop horního podlaží Fasáda

Mezisoučet

565.145

5.4.6. Intenzivnější využití Současný model využití kláštera je do značné míry sezónně podmíněný. Výjimkou jsou fara a kostel, jež se využívají celoročně. Nezbytným ekonomickým základem pro další rozvoj a údržbu objektu by bylo jeho intenzivnější využití. Objekt má potenciál stát se v širším kontextu základnou kulturního a společenského života (což se již v omezené míře děje formou různých akcí a seminářů). Zvláštní význam mohou získat veřejně přístupné části kláštera pro místní komunitu, protože vesnice nemá k dispozici žádný obecní prostor, který by sloužil k posílení a rozvoji společenského života. Vnitřní nádvoří simuluje náměstí městského typu, které lze využít pro různé akce, ať už trhy, slavnosti, hudební představení, festivaly, hry nebo jednoduché agapy – obyvatelé Eisgarnu (a přilehlých obcí) by díky této koncepci získali obecní prostor s vysoce hodnotným stavebně kulturním zázemím. Studie možného ztvárnění nádvoří svědčí o variabilitě tohoto prostoru a o jeho kapacitě (obr. 5, obr. 6). Za svou jedinečnou atmosféru vděčí nádvoří použití různých měřítek, která ho přirozeně člení na jednotlivé zóny. Návrh počítá také se zřízením (dočasného) jeviště, které přispěje k akcentování podélné severojižní osy, a tím k interakci s osou hlavní fasády v západovýchodním směru. Atmosféru kontrastující s čilým ruchem veřejného klášterního nádvoří by skýtala malá rajská zahrada. Ta by se měla v návaznosti na kostel a farní kancelář stát soukromým místem pro zklidnění (obr. 8). Základem pro využití nádvoří je vytvoření ploch pochozích při každém počasí. K tomu se nabízí vodopropustná dlažba, která prostoru zároveň propůjčí charakter náměstí.

41

radiesgarten bieten. Dieser sollte zu einem privaten Rückzugsort werden in Anbindung an die Kirche und Pfarrkanzlei (Abb. 8). Eine Basis für die Innenhofnutzung stellt die Errichtung von Flächen, die bei jedem Wetter begehbar wären, dar. Hierfür bietet sich eine wasserdurchlässige Bodenpflasterung an, die zugleich dem Raum den Charakter eines Platzes verleiht.

Abb. 5 A) Veranstaltung: Sitzplätze für 320 Personen (20 Reihen x 16 Personen, 80 Bänke) B) Feierlichkeit: Sitzplätze für 192 Personen (24 Tische x 8 Personen, 48 Bänke) (Grundrisse: Karel Havliš, Peter Morgenstein)

Obr. 5 A) Akce: místa k sezení pro 320 osob (20 řad x 16 osob, 80 laviček) B) Oslava: místa k sezení pro 192 osob (24 stolů x 8 osob, 48 laviček)

Abb. 6 A) Kleiner Vortrag: Sitzplätze für 128 Personen (8 Reihen x 16 Personen, 32 Bänke) B) Fest oder Markt: 10 Stände (Grundrisse: Karel Havliš, Peter Morgenstein)

Obr. 6 A) Malá přednáška: místa k sezení pro 128 osob (8 řad x 16 osob, 32 laviček) B) Slavnost nebo trh: 10 stánků

42

Abb. 7 Perspektivische Darstellung der Vorstellung des Innenhofes als sozialen und kulturellen Stützpunkt des Ortslebens (Abbildungen: Peter Morgenstein, Martin Jirka)

Obr. 7 Perspektivní znázornění představy vnitřního dvora jako společenské a kulturní základny obecního života

Abb. 8 Ein Rückzugsort: Der Kreuzganggarten. In den Überlegungen ist auch eine kompositorische Vervollständigung des ursprünglich nicht vorhandenen Kreuzgangs entlang der Pfarre. (Abbildungen: Matej Halinár; Jiří Betlach)

Obr. 8 Místo pro zklidnění: Zahrada s rajskou zahradou. Uvažovalo se i o kompozičním doplnění původně neexistující křížové cesty podél fary.

Die Innenraumkonzeption unterstützt die Idee der gemeinschaftlichen Nutzung. Die repräsentativen Räumlichkeiten entfalten ihr volles Potential und sollen möglichst intensiv zu diversen Seminaren und gesellschaftlichen Veranstaltungen genutzt werden. Die architektonische Konzeption, die in der Projektwoche entstandenen ist, gliedert das Stiftsgebäude in separat funktionierende Bereiche. Das Untergeschoß beinhaltet einen Ausstellungssaal (Galerie), 3 (temporäre) Wohnungen, den Servicebereich zur Versorgung der Veranstaltungen sowohl im Innen-, als auch im

Interiérová koncepce podporuje myšlenku společenského využití. Reprezentativní místnosti odhalují její plný potenciál a měly by být využity pokud možno intenzivně pro různé semináře a společenské akce. Architektonická koncepce, která vznikla v průběhu projektového týdne, člení budovu kláštera na samostatně fungující úseky. Přízemí zahrnuje výstavní sál (galerie), 3 (dočasné) byty, servisní část pro zázemí akcí jak v interiéru, tak v exteriéru, dílnu, jakož i nezbytné technické místnosti. Horní podlaží plní tři základní funkce – fara, kulturní část pro společenské

43

Außenbereich, Werkstätte, sowie notwendige Technikräume. Das Obergeschoß ist in drei Elementarfunktionen gegliedert – die Pfarre, den Kulturbereich für Veranstaltungen und entsprechende Unterkunftsmöglichkeiten. Durch klare Strukturierung des Gebäudes ist eine parallele Nutzung der Stiftsräumlichkeiten möglich (Abb. 9, Abb. 10). Die gebäudeeigene Nutzungsvielfalt und -variabilität unterstreichen auch die ineinander übergreifenden Zonen. Ausschlaggebend für die allmähliche Bausanierung wird in der ersten Phase die Bereitstellung der Unterkunftsmöglichkeiten im Nordtrakt sein. Da die Übernachtungsmöglichkeiten in der Ortschaft nur sehr beschränkt sind, können sie zu einer stabilen Einnahmequelle des Stifts werden. Außerdem erweitert die Synergie der Säle-Vermietung und der Unterkünfte die Komplexität und Angebotsqualität und damit das Einnahmespektrum. Eine mögliche Einteilung der Räume wurde bei dem Workshop in Form einer architektonischen Studie erfasst (Abb. 11).

akce a související možnosti ubytování. Díky jasnému strukturování budovy je možné paralelní využití klášterních prostor (obr. 9, obr. 10). Rozmanitost a variabilitu využití budovy podtrhuje také vzájemné prolínání jednotlivých zón. Rozhodující pro postupnou stavební sanaci je v první fázi poskytnutí ubytovacích možností v severním traktu. Jelikož jsou možnosti ubytování v místě jen velmi omezené, mohou se stát stabilním zdrojem příjmů kláštera. Synergie pronájmu sálů a ubytování navíc rozšiřuje komplexnost a kvalitu nabídky, a tím také spektrum příjmů. Možné rozdělení místností bylo na workshopu zpracováno formou architektonické studie (obr. 11).

Abb. 9 Architektonische Konzeption der funktionalen Zusammensetzung der Räumlichkeiten im Erdgeschoß des Stiftsgebäudes (Grundriss: Josef Veselý) Obr. 9 Architektonická koncepce funkční skladby místností v přízemí budovy kláštera [Legenda: dílna, servis, byt, byt, byt, galerie, kotelna]

Abb. 10 Architektonische Konzeption der funktionalen Zusammensetzung der Räumlichkeiten im Obergeschoß des Stiftsgebäudes (Grundriss: Josef Veselý) Obr. 10 Architektonická koncepce funkční skladby místností v horním podlaží budovy kláštera [Legenda: ubytování, kultura, fara]

44

Abb. 11 Entwurf der möglichen Aufteilung der Räume für Unterkunftsmöglichkeiten im Nordtrakt (Grundriss: Josef Veselý) Obr. 11 Návrh možného členění místností pro ubytování v severním traktu

5.4.7. Ökonomische Strategie Die Betrachtung von Gebäudeökonomie kann sich nicht allein auf Finanzmittel beschränken. Der Baukomplex dient der Seelsorge und schafft Werte, die durch einen rein ökonomischen Blick nicht erfasst werden können. Diese Werte haben einen tieferen Sinn und sind für die Gesellschaft/Kommunität von höherer Bedeutung. Eine ökonomische Darstellung der Finanzmittel erlaubt die Aufteilung der Betriebs-, bzw. Sanierungskosten auf einen pfarrlichen (ca. 28%) und einen profanen (ca. 72%) Anteil. Die Wartung und Instandhaltung beträgt jährlich ungefähr € 45.620, wovon ca. € 32.847 für den Profanbereich anfällt. Anhand einer ungefähren wirtschaftlichen Beurteilung des Profanbereichs wäre es durch Veranstaltung von verschiedenen Events, Seminaren, Vermietung von Kultur- sowie Unterkunftsräumlichkeiten, und Einnahmen von privaten Feiern, Hochzeiten usw. möglich, jährlich etwa € 41.000 zu akquirieren, und eine positive Wirtschaftsbilanz zu schaffen.

5.4.7. Ekonomická strategie Posouzení ekonomiky budovy se nemůže omezit jen na finanční prostředky. Komplex slouží duchovní službě a vytváří hodnoty, které nemůže striktní pohled ekonoma vůbec zachytit. Tyto hodnoty mají hlubší smysl a mají pro společnost / komunitu vyšší význam. Ekonomické znázornění finančních prostředků umožňuje rozdělení provozních, resp. sanačních nákladů na farní (cca 28%) a světské (cca 72%). Údržba a opravy činí ročně přibližně 45 620 € , z čehož zhruba 32 847 € připadá na světskou část. Na základě přibližného ekonomického posouzení světské části by bylo možné pořádáním různých akcí, seminářů, pronájmů kulturních a ubytovacích prostor a díky příjmům ze soukromých oslav, svateb atd. získat ročně zhruba 41 000 €, a vytvořit tak pozitivní ekonomickou bilanci.

5.4.8. Schlussfolgerung Die im Rahmen des Workshops zu Stift Eisgarn erarbeiteten Konzepte versuchen sowohl die sakrale als auch die profane Stellung der Stiftsanlage nicht nur in Bezug auf die Gemeinde, sondern auch im breiteren Umfeld zu schaffen. Ziel ist, einen pfarrlichen und gesellschaftlichen Stützpunkt zu schaffen, der die Entfaltung des sozialen und geistlichen Lebens für die BewohnerInnen von Eisgarn und von benachbarten Orten unterstützt. Eisgarn braucht einen würdigen Raum zur Manifestierung des sozialen Lebens. Das Schaffen eines „Dorf-

5.4.8. Závěr Koncepce kláštera Eisgarn vypracované v rámci workshopu se snaží zohlednit jak jeho sakrální, tak také světskou funkci, a to nejen ve vztahu k obci, ale i k širšímu okolí. Cílem je vytvořit farní i společenskou základnu, která napomůže rozvoji společenského a duchovního života obyvatel Eisgarnu i přilehlých obcí. Eisgarn potřebuje reprezentativní prostor k manifestaci společenského života. Vytvoření „náměstí“ v interiéru kláštera slouží ke zvýšení kvality kulturního života a účasti obyvatel na veřejném dění. Poloha areálu vytváří jasnou vazbu mezi církví a životem obce, která má umožnit kre-

45

platzes“ im Stiftsinnenhof dient der Steigerung der kulturellen Lebensqualität und der Präsenz der BewohnerInnen im öffentlichen Geschehen. Durch die Lage wird ein deutlicher Bezug zwischen Kirche und Gemeindeleben geschaffen, der Synergien beider Entitäten auf eine kreative Weise ermöglichen soll. Eine weitere Gelegenheit für Eisgarn stellt die Einbindung in neugeschaffene Pilgerwege dar, die auch über die tschechische Grenze hinausreichen können. Nach Süden besteht die Möglichkeit den Pilgerweg an bereits bestehende Wege anzuschließen, unter anderem auch an den „Niederösterreichischen Mariazellerweg 06“. Ein neuer Pilgerpfad, z.B. nach Maria Taferl, den bedeutendsten Wallfahrtsort Niederösterreichs, könnte von Eisgarn aus auch geschaffen werden. Eisgarn bewirbt sich bereits durch diverse kulturelle Veranstaltungen in der Region. Diese Tätigkeiten sollen durch die vorgeschlagene Sanierung und durch schaffen von vermietbaren Unterkunftsmöglichkeiten unterstützt werden. Die für die Instandhaltung und Wartung benötigten Einnahmen sollen auch durch entsprechendes Angebot für Privatveranstaltungen akquiriert werden. Eine Initialinvestition in die Gebäudesanierung muss jedoch seitens der Diözese erfolgen, um die gewünschte Entwicklung aufzugleisen. Die Wiederbelebung des Stiftskomplexes hat sogar das Potential, die soziokulturelle Revitalisierung der Region mitzutragen.

ativním způsobem rozvinout synergie obou entit. Další příležitost pro Eisgarn představuje začlenění do nově budovaných poutních cest, které mohou pokračovat až za české hranice. Směrem na jih je možno napojit poutní stezku na stávající cesty, mj. také na „Dolnorakouskou mariacelskou cestu 06“. Nová poutní stezka, např. do Maria Taferl, nejvýznamnějšího poutního místa Dolních Rakous, by mohla vést např. přímo z Eisgarnu. Eisgarn se již nyní uchází o pořádání různých kulturních akcí v regionu. Tyto činnosti by měla podpořit navrhovaná sanace a vytvoření možností k pronájmu ubytování. Příjmy nutné na opravy a údržbu by měla přinést nabídka soukromých akcí. Počáteční investici do sanace budovy však musí provést diecéze, aby nastartovala požadovaný vývoj. Opětovné oživení klášterního komplexu má dokonce potenciál podílet se na sociokulturní revitalizaci regionu.

5.4.9. Referenzen

5.4.9. Prameny

1. A MBROS, Edeltraud. Der Heilige Koloman : Der erste Landespatron von Niederösterreich. [Dissertation]. Wien : Universität Wien, 2010. 362S. 2. Marktgemeinde Eisgarn, (2013). Stift Eisgarn. [online]. [2014-11-19]. Available from: http://www. markteisgarn.at/system/web/gelbeseite.aspx?menuonr=220380412&detailonr=220370654 3. AMBROS, Edeltraud. Der Heilige Koloman : Der erste Landespatron von Niederösterreich. [Dissertation]. Wien : Universität Wien, 2010. 362S.

46

Abb. 12 Tafel der Methodik zur Sanften Revitalisierung des Stiftes Eisgarn. (Christian Hanus) Obr. 12 Tabulka metodiky šetrné revitalizace kláštera Eisgarn. (Christian Hanus)

1. AMBROS, Edeltraud. Der Heilige Koloman : Der erste Landespatron von Niederösterreich. [Dizertace]. Wien : Universität Wien, 2010. 362 s. 2. Marktgemeinde Eisgarn, (2013). Stift Eisgarn. [online]. [2014-11-19]. Available from: http://www. markteisgarn.at/system/web/gelbeseite.aspx?menuonr=220380412&detailonr=220370654 3. AMBROS, Edeltraud. Der Heilige Koloman : Der erste Landespatron von Niederösterreich. [Dizertace ]. Wien : Universität Wien, 2010. 362 s.

5.5. Revitalisierungsansätze zum Kloster Louka (Projektwoche Znaim im Juni 2014)

5.5. Náměty na revitalizaci kláštera Louka (projektový týden ve Znojmě, červenec 2014)

Peter Morgenstein, Christian Hanus

Peter Morgenstein, Christian Hanus

5.5.1. Ziel der Projektwoche Der zweite Workshop der Donau-Universität Krems in Znaim, der gemeinsam mit der Fakultät für Architektur der Technischen Universität Brünn gehalten wurde diente der Weiterführung und Konkretisierung der Ergebnisse aus der Jänner-Projektwoche. Im Rahmen des Workshops sollte daher ein Revitalisierungskonzept für das alte Schulgebäude gefunden werden, das als ein ausschlaggebender Impuls für die allmähliche Wiederbelebung des ganzen Klosterkomplexes dienen sollte. An der Projektwoche haben seitens der Donau-Universität Krems vier Personen teilgenommen, die sich für den Workshop angemeldet haben. Fachliche Begleitung haben Mitarbeiter der Donau-Universität Krems, sowie der Technischen Universität Brünn geleistet. Teilnehmende Personen: DI Arch.in Mirela I. WeberAndreșcov; Siegbert Sappert; Magdalena Fohringer; Elfriede Janczyk Die TeilnehmerInnen sollten die Prinzipien der sanften Revitalisierung aufgreifen und einen ersten Entwicklungsschritt zur Wiederbelebung der Klosteranlage konzipieren. Am Ende der Projektwoche wurden die Ergebnisse den politischen VerantwortungsträgerInnen, BehördenvertreterInnen, Fachpersonen und der interessierten Öffentlichkeit vorgestellt und mit ihnen diskutiert.

5.5.1. Cíl projektového týdne Cílem druhého workshopu Dunajské univerzity Kremž ve Znojmě pořádaného společně s Fakultou architektury Vysokého učení technického v Brně bylo rozvinutí a konkretizování výsledků prvního projektového týdne v lednu. V rámci workshopu tak měla být nalezena koncepce revitalizace staré školy, která měla sloužit jako startovní impulz pro postupné znovuoživení celého klášterního komplexu. Projektového týdne se ze strany Dunajské univerzity zúčastnily 4 osoby, které se přihlásily na workshop. Odborný dohled zajišťovali pracovníci Dunajské univerzity v Kremži a VUT Brno. Účastníci: DI Arch. Mirela I. Weber–Andreșcov; Siegbert Sappert; Magdalena Fohringer; Elfriede Janczyk Účastníci měli za úkol uchopit principy šetrné revitalizace a koncipovat první vývojový krok ke znovuoživení klášterního areálu. Na konci projektového týdne byly výsledky prezentovány a prodiskutovány se zástupci z oblasti politiky, správy, s odborníky a zájemci z řad veřejnosti.

5.5.2. Arbeitsverlauf Die TeilnehmerInnen haben die historische Entwicklung des Klosters sowie rezente Revitalisierungsversuche studiert. Es wurde die Lage des Klosters und seine Wahrnehmung im städtebaulichen Umfeld analysiert, der Zustand der Gebäudesubstanz bei Begehungen erfasst, ein Verständnis für lokale Zusammenhänge verinnerlicht. Die Konzeptfindung verlief als ein komplexer Prozess. Von Darstellungen der gemeinsamen Vergangenheit der Tschechen und Deutschen, über die Abwanderung der deutschen Bevölkerung und Neubesiedelung der Stadt, bis zur Aufstellung einer „Inneren Brücke“ zwischen den beiden Nationen wurde selbstständig durch Arch.in Weber-Andreșcou ein Konzept entwickelt: Museum und Forschungszentrum der Deutschen (Ein/Aus)Siedlungen in der Tschechischen Republik. (Abb. 1)

5.5.2. Průběh práce Účastníci studovali historický vývoj kláštera i nedávné pokusy o revitalizaci. Analyzovali polohu kláštera a jeho vnímání v urbanistickém kontextu, při pochůzkách zjišťovali stav substance budovy a získávali vhled do místních souvislostí. Hledání koncepce probíhalo jako komplexní proces. Paní architektka Weber – Andrescou samostatně vypracovala koncepci: Muzeum a výzkumné centrum německého osídlení/vysídlení z České republiky (obr. 1) – od znázornění společné historie Čechů a Němců přes odchod německého obyvatelstva a nové osídlení města až po vytvoření „vnitřního mostu“ mezi oběma národy.

47

Abb. 1 Die „Innere Brücke“ – Darstellung einer Geschichte (Darstellung: Mirela Weber-Andreșcou)

Obr. 1 „Vnitřní most“ – znázornění historie (Weber–Andreșcou)

Die restliche TeilnehmerInnengruppe hat sich in gemeinsamer Arbeit um die Aufstellung eines Konzeptes zur sanften Revitalisierung des alten Schulgebäudes und des dahinterliegenden Torso des Kreuzgangs bemüht. Im täglichen Brainstorming und Diskussion neuer Erkenntnisse hat sich eine Konzeptidee geformt, mit der Überschrift „Monasterium Nostrum – Raum für Visionen“.

Zbývající skupina účastníků se společně snažila vytvořit koncepci šetrné revitalizace staré školy a torza křížové cesty za školou. Denně probíhající brainstorming a diskuze o nových poznatcích daly vzniknout nové myšlence koncepce pod názvem „Monasterium Nostrum – prostor pro vize“.

5.5.3. Raum für Visionen Die Konkretisierung der Prinzipien der sanften Revitalisierung wurde in ganzheitlicher Betrachtung auf drei Ebenen verstanden: - Formulierung der Ziele - Strategische Annäherung - Umsetzungsansatz

5.5.3. Prostor pro vize Konkretizace principů šetrné revitalizace byla komplexně vnímána na třech úrovních: - formulování cílů - strategické přiblížení - první kroky realizace

Abb. 2 Die Formulierung der Ziele der sanften Revitalisierung hat sich an die Sensibilisierung eines breiten Bevölkerungsspektrums angelehnt (Graphik: Autor)

48

Obr. 2 Formulování cílů šetrné revitalizace se opíralo o senzibilizaci širokého spektra obyvatel

Im Falle der ehemaligen Klosteranlage Louka stellt die gesamtheitliche Revitalisierung auf allen Ebenen einen langjährigen Prozess dar. Der nötige Zufluss an Finanzmitteln wird ohne direkte Einbindung der Bevölkerung, ohne Interessensaufbau, wenig erfolgreich sein. Die BewohnerInnen von Znaim haben in der Regel wenig Bezug zum Kloster Louka – dem gigantischen Bau, der langsam verfällt, zu dem sie nie wirklich Zutritt hatten. Für viele ist es nur ein Erbe aus vergangenen Zeiten, an dem sie täglich gefühllos vorbeigehen. Dies muss sich allmählich ändern, falls Louka überleben und aufleben soll. Eine zielbewusste Strategie soll dabei behilflich sein (Abb. 2) und muss auch lokal z.B. von einem Verein oder von einer kleinen Aktivistengruppe getragen und weiterentwickelt werden.

V případě bývalého klášterního areálu Louka je komplexní revitalizace na všech úrovních dlouholetý proces. Potřebné finanční prostředky by bylo možné jen stěží sehnat bez přímého zapojení obyvatel, bez vzbuzení jejich zájmu. Obyvatelé Znojma většinou nemají k Louckému klášteru – k té gigantické, pomalu se rozpadající budově, k níž nikdy neměli skutečný přístup – žádný vztah. Pro mnohé je to jen dědictví minulosti, které denně bez emocí míjejí. To se musí postupně změnit, pokud má Louka přežít a ožít. Přispěje k tomu cílená strategie (obr. 2), kterou musí také lokálně podpořit a rozvinout např. určitý spolek či skupina aktivistů.

5.5.4. Strategische Annäherung Die strategische Annäherung wurde als eine Vertiefung der formulierten Ziele auf dem Weg zur Umsetzung aufgestellt. Diese Ebene versucht die wesentlichen Stützpunkte konkret zu benennen, die das Interesse der Öffentlichkeit wecken, aber zugleich auch saturieren und weiterführen könnten. Die strategische Annäherung nennt folgende drei Punkte: - Akzentuierung des Außenraumes - Projektbegleitende Medienaktivitäten - Aufbau einer Infrastruktur (Sanitärräume) & eines Multifunktionsraumes. Ein öffentlicher Dialog ist von der Präsenz eines öffentlichen Raums abhängig. Das vorliegende Konzept hat Ambition solchen Raum zu schaffen. Um in erster Phase der Umsetzung die Aufmerksamkeit der PassantInnen zu erwecken und eine Revitalisierungsabsicht bekannt zu geben, soll das Potential des Vorplatzes genutzt werden. Dieser Raum ist durch umliegende Baustrukturen deutlich abgegrenzt und eine Veränderung wird visuell leicht wahrnehmbar. Die Akzentuierung des Außenraumes kann in beliebiger Darstellungsform verwirklicht werden. Es würde sich beispielsweise eine farbige Markierung auf der Straße anbieten, die gleichzeitig als psychologische Verkehrsberuhigung dienen könnte, (denn, das Phänomen der schnellen Durchfahrt unter der Prälatur und vor der Kirche und alten Schule, stellt eine besondere Herausforderung dar). Das Farbkonzept sollte von mehreren Elementen im Raum (Vorplatz) getragen werden die die BesucherInnen ins Gebäudeinnere leiten würden.

5.5.4. Strategické přiblížení Strategické přiblížení bylo koncipováno jako prohloubení formulovaných cílů na cestě k realizaci. Tato úroveň se snaží konkrétně pojmenovat podstatné body, které by mohly vzbudit zájem veřejnosti, zároveň ho však také saturovat a rozvinout. Strategické přiblížení uvádí následující tři body: - akcentování venkovního prostoru - mediální aktivity doprovázející projekt - vybudování infrastruktury (sociální zařízení) a multifunkčního prostoru. Veřejný dialog je závislý na přítomnosti veřejného prostoru. Předkládaná koncepce má ambici takovýto prostor vytvořit. V první fázi realizace je třeba vzbudit pozornost kolemjdoucích a informovat je o záměru revitalizace. K tomu lze využít potenciál prostranství před klášterem. Tento prostor je výrazně ohraničen okolními stavbami a změna bude opticky snadno identifikovatelná. Akcentování venkovního prostoru se může uskutečnit jakýmkoliv způsobem. Nabízelo by se například barevné značení silnice, které by mohlo současně sloužit jako psychologický prvek ke zklidnění dopravy (neboť fenomén rychlého průjezdu pod prelaturou a před kostelem a starou školou představuje zvláštní výzvu). Barevnou koncepci tohoto prostranství by mělo nést několik prvků, které by návštěvníky dovedly až k návštěvě budovy.

49

Abb. 3 Die Akzentuierung des Außenraumes, die eine Form von farbigen Elementen annimmt, wird im Vorplatz leicht wahrnehmbar und weist auf neue Entwicklung und Aktivität hin. Durch diese Gestaltung gelingt es auch einen öffentlichen Raum zu schaffen, der Sozialleben unterstützt. (Darstellung: Autor)

Obr. 3 Akcentování venkovního prostoru formou barevných prvků bude na tomto prostranství viditelné na první pohled a upozorní na nový vývoj a aktivity. Díky tomuto barevnému ztvárnění se také podaří vytvořit veřejný prostor, který podpoří společenský život.

Neben der Akzentuierung des „Vorraums“ sollten projektbegleitende Medienaktivitäten die Revitalisierungsidee ins Leben rufen. Ein kreatives interaktives Präsentationskonzept kann die PassantInnen ansprechen und den Zustand der Gebäude durch eine künstlerische Projizierung an die Fassaden unaufdringlich bemerkbar machen. Andere Aktivitäten können im virtuellen Raum erfolgen. Über soziale Netzwerke, Online-Fragebogen und Berichte können spezifische Informationen der interessierten Bevölkerung zugetragen werden. Um die Entfaltung weiterer Schritte zu unterstützen ist es unabdinglich die nötigen Basisräumlichkeiten in-situ bereitzustellen (um Workshops und kleinere Events, sowie Vereinsmeetings veranstalten zu können). Das notwendige Minimum stellen Sanitäranlagen, eine kleine Küche und ein oder mehrere möglichst vielseitige Multifunktionsräume und Lagerräumlichkeiten dar. Damit kann das Bauobjekt einen Ausgangspunkt für die gesamtheitliche Revitalisierung des Areals darstellen. Die ersten Einnahmen können somit von eventueller Vermietung an externe

Kromě akcentování „venkovního prostranství“ by měly myšlenku revitalizace podpořit doprovodné mediální aktivity. Kreativní interaktivní prezentace může oslovit kolemjdoucí a nevtíravě je informovat o stavu budovy pomocí umělecké projekce na fasádu. Další aktivity mohou probíhat ve virtuálním prostoru a informovat tak zainteresované občany prostřednictvím sociálních sítí, online dotazníků a zpráv. Pro podporu dalších kroků je nezbytně nutné připravit potřebné základní prostory přímo na místě (pro konání workshopů a menších akcí, spolkový schůzí apod.). Nezbytným minimem je sociální zařízení, malá kuchyňka a jedna či více pokud možno multifunkčních místností a skladovacích prostor. Objekt se tak může stát výchozím bodem celkové revitalizace areálu. První příjmy mohou plynout z případného pronájmu externím zájemcům. Pro začátek by bylo možné uvažovat i o sezónním využití budovy, aby byly provozní náklady a počáteční investice co nejnižší.

50

Interessenten fließen. Für den Anfang wäre auch eine saisonale Gebäudenutzung anzudenken, um die Betriebskosten und die Initialinvestition möglichst gering zu halten. 5.5.5. Umsetzungsansatz Der Umsetzungsansatz soll als ein impulsgebendes Beispiel betrachtet werden. Das alte Schulgebäude in Louka soll den Ideenaustausch unter Einbeziehung der Bevölkerung vor Ort fördern. Hier fließen die Ideen zusammen, die das konkrete ganzheitliche Revitalisierungskonzept für Louka bestimmen. Die Maßnahmen bleiben somit flexibel und können der Marktsituation angepasst und schrittweise umgesetzt werden. Das Entwicklungspotential bleibt uneingeschränkt. Die Entscheidung über die tatsächliche Nutzungsart des ehemaligen Klosters kann somit um einige Jahre vorgeschoben werden, um einen passenden Augenblick abzuwarten.

5.5.5. První kroky realizace První kroky realizace mají sloužit jako určitý startovní impulz. Stará budova školy Louckého kláštera by měla podpořit výměnu nápadů, a to zapojením obyvatel přímo na místě. Zde se budou sbíhat nápady, jež budou určující pro konkrétní komplexní koncepci revitalizace Louky. Jednotlivá opatření tak zůstanou flexibilní a bude možné je přizpůsobit tržní situaci a realizovat postupně, rozvojový potenciál zůstane neomezený. Rozhodnutí o skutečném způsobu využití bývalého kláštera tak lze o několik let oddálit a vyčkat na vhodný okamžik.

Abb. 4 Projektion auf die Fassade schafft eine Themenpräsenz und ist für die Außenwahrnehmung der Revitalisierungsidee von großer Wichtigkeit. Als ein Pendant wird im Innenraum ein multifunktioneller Visualisierungsraum entstehen, der eine Basis für diverse Ausstellungen und Events bieten soll. (Darstellung: Autor)

Obr. 4 Projekce na fasádu prezentující téma je velmi důležitá pro veřejné vnímání myšlenky revitalizace. Paralelou v interiéru pak bude multifunkční vizualizační prostor, který poskytne zázemí různým výstavám a akcím.

Für den Anfang und für die Initialaktivierung der Znaimer Bevölkerung soll der Focus auf das Schulgebäude, den Vorplatz und an den Bereich hinter dem Schulgebäude gelegt werden, wo sich der ursprüngliche Kreuzgang befunden hat. Hier findet man noch einen Teil des Ambits an der Südseite der Kirche. Der Kreuzganggrundriss soll in einer zeitgemäßen Weise angedeutet werden um die ursprüngliche Form erahnen zu lassen. Durch sanfte Maßnahmen soll der historische Kollos in Bewegung gebracht werden. Sein Wert für die Stadt in der Vergangenheit soll über Gegenwart in die Zukunft überbrückt werden.

Pro začátek a vstupní aktivaci Znojemčanů by se měla pozornost zaměřit na budovu školy, prostranství před areálem a na oblast za budovou školy, kde se nacházela původní křížová cesta. Zde nalezneme také část ambitu na jižní straně kostela. Půdorys křížové cesty by měl být naznačen soudobými prostředky, abychom mohli vytušit jeho původní formu. Historický kolos by měl být šetrnými zásahy uveden do pohybu. Jeho význam pro město v minulosti by měl přes přítomnost sklenout oblouk do budoucnosti.

51

Abb. 5 Der historische Kreuzgang soll durch zeitgemäße Raumgestaltung angedeutet und genutzt werden. (Darstellung: Autor)

Obr. 5 Historická křížová cesta by měla být naznačena a využita pomocí moderního prostorového ztvárnění.

Der möglichst reversible Ausbau von weiterer Infrastruktur und die Wiederbelebung zusätzlicher Räume werden sich je nach Bedarf und Visionen richten, wodurch die Nachhaltigkeit einzelner Schritte gerechtfertigt wird. Zusammenhängend muss die angesetzte Entwicklung in Louka durch Kooperation mit lokalen Institutionen mitgetragen werden. Es sollten beispielsweise Schulen und SchülerInnen über Wettbewerbe, Veranstaltungen, interaktive Ausstellungen eingebunden werden. Auf diese Weise können indirekt auch ihre Eltern und Großeltern angesprochen und einbezogen werden.

Pokud možno reverzibilní výstavba další infrastruktury a znovuoživení dalších prostor se budou řídit podle aktuálních potřeb a vizí, čímž bude obhájena udržitelnost jednotlivých kroků. Započatý rozvoj Louky musí jít ruku v ruce ve spolupráci s místními institucemi. Měly by být zapojeny např. školy a jejich žáci prostřednictvím různých soutěží, akcí, interaktivních výstav. Tímto způsobem mohou být nepřímo osloveni a zainteresováni také jejich rodiče a prarodiče.

Abb. 6 Sensibilisierung und Aktivierung der Öffentlichkeit soll teilweise auf einer virtuellen Ebene in Form einer Topothek stattfinden. Errichtung eines offenen Wissensspeichers und Kooperation mit Schulen und (Senioren-)Vereinen kann Generationen verbinden. (Beispiel: topothek.at; Darstellung: Autor)

Obr. 6 Senzibilizace a aktivace veřejnosti by měla zčásti probíhat na virtuální úrovni (sociální sítě, internetové platformy). Zřízení otevřeného informačního úložiště a spolupráce se školami a (seniorskými) spolky může propojit generace.

52

Die Aufgleisung des Wiederbelebungsprozesses verlangt am Anfang nur ein Minimum an Finanzmitteln und ehrenamtliche Arbeit. Die Mittel könnten seitens der Stadt oder Sponsoren zur Verfügung gestellt werden, oder können durch freiwillige Spenden, eventuell auch einem Start-Up Projekt ähnlich, akquiriert werden. Diese Finanzierung ermöglicht die Verwirklichung der ersten Phase, die in der Folge weiteres Potential der Anlage allmählich enthüllt und der Suche weiterer Finanzierungsmöglichkeiten beiträgt. Die präsentierte sanfte Herangehensweise öffnet der Bevölkerung einen Raum für Visionen und soll ein selbstbestimmendes Revitalisierungskonzept ins Leben rufen. Stark durch seine Offenheit geprägt, beruht das Konzept auf Reversibilität und Nachhaltigkeit. Durch freie Entfaltungsmöglichkeiten soll es die ZnaimerInnen ansprechen und zur Partizipation einladen. Nur in einem Dialog der engagierten Öffentlichkeit, an dem sich die Stadtbehörden beteiligen und ihn unterstützen, kann eine nachhaltende Nutzung des Klosterkomplexes gefunden werden. Die vorgelegten sanften Revitalisierungsansätze und Prinzipien können für die Lösungssuche (nicht nur in Znaim) inspirierend werden.

Nastartování procesu znovuoživení vyžaduje na počátku pouze minimum finančních prostředků a dobrovolnickou práci. Prostředky může poskytnout město nebo sponzoři nebo mohou být získány prostřednictvím dobrovolných darů, případně obdobně jako u projektu typu „start-up“. Toto financování umožní uskutečnit první fázi, která pak postupně odhalí další potenciál areálu a přispěje k nalezení dalších možností financování. Prezentovaný šetrný přístup otevře veřejnosti prostor pro vize a měl by odstartovat sebeurčující koncepci revitalizace. Tato koncepce, jejímž výrazným znakem je otevřenost, spočívá na reverzibilitě a udržitelnosti. Možnost svobodného spoluutváření má oslovit obyvatele Znojma a přizvat jek účasti. Trvalý a perspektivní způsob využití klášterního areálu lze nalézt pouze formou dialogu s angažovanou veřejností, kterého se zúčastní orgány města a podpoří jej. Předložené podněty a principy šetrné revitalizace mohou být při hledání řešení inspirující (a to nejen ve Znojmě).

53

6 Semesterarbeiten der Studierenden der Fakultät für Architektur VUT Brünn

6 Semestrální práce studentů Fakulty architektury VUT v Brně

Karel Havliš

Karel Havliš

Die inhaltliche und programmatische Ausrichtung des Projektes ist ein hochaktuelles Thema mit einem Mehrwert, das in die Architektur und den Städtebau in kleinen Städten und Dörfern Niederösterreichs und Tschechiens eingreift. Das Projekt vertieft die Partnerschaft und aktive Zusammenarbeit zwischen der Fakultät für Architektur VUT Brünn mit der DU Krems, es knüpft frei an das vorherige erfolgreiche grenzüberschreitende Projekt aus dem Jahr 2013 „5+5 Stadterneuerung – Kleinstadterneuerung in Niederösterreich und Südmähren“ an. An der tschechischen und österreichischen Seite befinden sich wegen Vermögensrestitutionen, der Bevölkerungsmigration sowie des Abflusses aktiver Gläubiger (sowie aus vielen anderen Gründen) ungenutzte oder schwach genutzte kirchliche Bauten und Areale (Klöster, Pfarranwesen, Kirchen…). Beiderseits der Grenze weisen sie eine ähnliche Typologie und ähnliche Probleme auf und sind ein Ausdruck der einstigen kultur-historischen Beziehungen zwischen den beiden Ländern, die durch eine unterschiedliche, bis vor Kurzem getrennte historische Entwicklung unterbrochen wurden. Das Projekt brachte die Möglichkeit, gegenwärtige europäische Programme (Programmperiode bis 2015) zur Erneuerung und einer neuen Anbahnung der kultur-historischen Beziehungen und Zusammenhänge zu nutzen. Die (auch ehemaligen) kirchlichen Bauten und Areale sind vielerorts ein markantes Element in der urbanen Struktur der Städte und Dörfer, sie sind ein integrierter Teil deren Identität. Aus diesen Gründen handelt es sich um eine wichtige siedlungsbildende Bausubstanz, die eine gebührende Aufmerksamkeit verdient. Das Projektziel war es, unter Teilnahme von Expert­ Innen aus den Bereichen Architektur, Städtebau, Denkmalpflege, RepräsentantInnen der Kirche (bzw. ihrer VermögensverwalterInnen), PädagogInnen und StudentInnen der beiden Universitäten sowie mit Partizipation der BürgerInnen der betroffenen Städte und Dörfer aktuelle Konzepte zur Erneuerung und Belebung einzelner architektonischer Objekte und Areale in einem neuen gesellschaftlichen und urbanen Kontext zu finden. Es handelte sich um ein einleitendes Impulsprojekt, das als Vorbereitung zu anschließenden, weiterreichenden Aktivitäten für die nächste Planungsperiode der EU-Projekte (nach 2015) konzipiert wurde, mit dem Ziel der Findung und Durchsetzung konkreter nachhaltiger Revitalisierungsmaßnahmen.

Obsah a programové zaměření projektu je vysoce aktuálním tématem s přidanou hodnotou přesahující do architektury a urbanismu malých měst a obcí NÖ a ČR. Projekt prohlubuje partnerství a aktivní spolupráci Fakulty architektury VUT V Brně s DU Krems, volně navázal na předcházející úspěšný přeshraniční projekt z roku 2013: „5+5 Stadterneuerung – Obnova malých měst v Dolním Rakousku a na Jižní Moravě“. Na české i na rakouské straně se z důvodů restituce majetků, fluktuace obyvatel, ale také odlivu aktivních věřících z církví, (i z mnoha jiných důvodů), objevují nevyužité nebo málo využívané církevní stavby a areály (kláštery, farské dvory, kostely…). Ty se na obou stranách hranice vyznačují podobnou typologií, vykazují podobné problémy a jsou projevem společných dávnějších kulturně-historických vazeb mezi oběma zeměmi, které byly přerušeny rozdílným, donedávna přerušeným a odděleným historickým vývojem. Projekt nabídnul využít současné možnosti v rámci evropských programů (plánovací období do roku 2015) k obnovení a novému propojení kulturně-historických vztahů a souvislostí. Církevní stavby a areály (i bývalé) jsou v mnohých případech výrazným elementem v urbánní struktuře měst a obcí, jsou nedílnou součástí jejich identity. Z těchto důvodů jde o důležité sídla tvořící stavební substance, které si zaslouží náležitou pozornost. Cílem projektu bylo za účasti odborníků z oblastí architektury, urbanismu, památkové péče, za účasti představitelů církví (resp. správců majetku), pedagogů a studentů obou univerzit, za participace obyvatel dotčených měst a obcí, nalézt aktuální koncepty k obnově a revitalizaci konkrétních architektonických objektů anebo areálů v novém společenském a urbánním kontextu. Jednalo se o úvodní iniciační projekt, který byl koncipovaný jako přípravný k následným rozsáhlejším aktivitám pro další plánovací období EU-projektů (po roce 2015), s cílem nalézat a prosazovat konkrétní udržitelná revitalizační opatření. Úloha Fakulty architektury VUT v Brně jako projektového partnera spočívala především v realizaci studentských ateliérových semestrálních projektů po dobu probíhajícího příhraničního projektu. Do projektu byly zahrnuty studijní cykly dvou semestrů (letní semestr 2013-14 a zimní semestr 2014-15). V rámci ateliérového předmětu navrhování si téma zvolili postupně studenti třetího a čtvrtého ročníku bakalářského studia. Neobvyklému tématu se specifickým zadáním

54

Die Aufgabe der Fakultät für Architektur VUT Brünn als eine der ProjektpartnerInnen bestand in erster Linie in der Erarbeitung von Atelier-Semesterarbeiten ihrer StudentInnen im Rahmen des grenzüberschreitenden Projektes. Das Projekt umfasste Studienzyklen in zwei Semestern (Sommersemester 2013-14 und Wintersemester 2014-15). Im Atelierfach „Planung“ haben sich StudentInnen des dritten und vierten Jahrgangs des Bakkalaureatstudiums das Thema gewählt. Dem unüblichen Thema mit einer spezifischen Vorgabe musste sich allerdings die Beteiligung von Student­Innen an allen Ebenen des Studiums (Bakkalaureat-, Magisterund Doktorstudium) anpassen. Die ergänzenden Vorlesungen und Seminare sowie die aktuell angepasste Methode der Atelierführung über den Rahmen des geplanten Programms hinaus wurden zu einem Nebenprodukt und einer positiven Erfahrung. Als Unterstützung für die anspruchsvolle Vorgabe zum gemeinsamen Thema der Revitalisierung kirchlicher Bauten und Areale im tschechisch-österreichischen Grenzgebiet wurden breite Begleitaktivitäten organisiert, die von der Partnerschaft im Rahmen des europäischen Projektes AEDECC angeboten und ermöglicht wurden. Für die Suche nach Strategien und Konzepten der Erneuerung von kirchlichen Bauten und Arealen wurden thematische Workshops im authentischen Milieu der Projektstandorte (Eisgarn und Znojmo) veranstaltet und mit Fachvorträgen ergänzt. Die Teilnahme an den Workshops wurde den StudentInnen beider Universitäten sowie ExpertInnen der eingeschalteten Institutionen und externen LektorInnen angeboten. Für die StudentInnen der Fakultät für Architektur VUT fanden 2014 zwei zweitägige Exkursionen zu ausgewählten Orten in Niederösterreich und mehrere eintägige Exkursionen zu ausgewählten Projekt-Standorten in Südmähren statt. Eine Ambition des gerade endenden Projektes ist die Veröffentlichung von Planungen und theoretischen Beiträgen von StudentInnen, DoktorandInnen und PädagogInnen der Fakultät für Architektur zum Projektthema. Eine aktuelle Gelegenheit dafür ist die Herausgabe einer zweisprachigen Publikation, die vom Leadpartner des Projektes, der Diözese St. Pölten, mit Beiträgen von allen ProjektpartnerInnen vorbereitet wird. Die Publikation wird als methodisches und theoretisches Handbuch für die Vorbereitung der Erneuerung von kirchlichen Denkmälern und Areale im spezifischen grenznahen Gebiet Österreichs und Tschechiens dienen. Die Semesterarbeiten der StudentInnen der Fakultät für Architektur VUT Brünn sind Teil der Veröffentlichung als ein selbständiger Bilderanhang. Sämtliche Arbeiten wurden zugleich zu einer zweisprachigen Ausstellung für Aufklärung und Bedürfnisse der beiden Diözesen zusammengefasst, die im authentischen Milieu der (Pfarr-)Gemeinden an beiden Seiten der Grenze präsentiert werden kann.

se ale musela přizpůsobit zainteresovanost a účast studentů všech úrovní studia (bakalářské, magisterské i doktorské). Doplňující přednášky a semináře včetně aktuálně upravované metody vedení ateliérů nad rámec plánovaného programu se staly vedlejším produktem a pozitivní zkušeností. K podpoře náročného zadání společného tématu Revitalizace církevních staveb a areálů v česko-rakouském příhraničním území byly organizovány významné doprovodné aktivity, které nabídlo a umožnilo partnerství v rámci programu evropského projektu AEDECC. Pro hledání strategie a konceptů obnovy církevních staveb a areálů byly zorganizovány tematické workshopy v autentickém prostředí řešených míst (Eisgarn a Znojmo), doplněné odbornými přednáškami. Účast na workshopech byla recipročně nabídnuta studentům obou univerzit, stejně také odborníkům zainteresovaných institucí a externím lektorům. Pro studenty Fakulty architektury VUT byly zorganizovány v roce 2014 dvě dvoudenní exkurze po vybraných místech v Dolním Rakousku a několik jednodenních exkurzí po vybraných řešených lokalitách Jižní Moravy. Ambicí končícího projektu je publikovat studentské projekty a teoretické příspěvky studentů, doktorandů a pedagogů Fakulty architektury k řešenému tématu. Aktuální příležitostí je vydání dvojjazyčné publikace, která je připravována hlavním partnerem projektu Diecézí v St Pölten s přispěním všech zúčastněných partnerů. Publikace bude sloužit jako metodická a teoretická příručka pro přípravu obnovy církevních památek a areálů ve specifickém příhraničním prostředí Rakouska a České republiky. Semestrální práce studentů Fakulty architektury VUT v Brně budou součástí této připravované publikace jako samostatná obrazová příloha. Všechny práce jsou zároveň připraveny ve formě dvojjazyčné putovní výstavy, určené k osvětě a potřebám obou diecézí, s možnostmi instalace v autentickém prostředí obcí a farností po obou stranách hranice.

55

7. Handbuch für Baudiagnostik

7. Rukověť stavební diagnostiky

Miloš Drdácký, Jiří Adámek

Miloš Drdácký, Jiří Adámek

7.1 Einleitung

7.1 Úvod

Vor Beginn der Arbeiten an einem Revitalisierungsvorhaben langfristig ungenutzter und meist auch langfristig vernachlässigter oder nur teilweise genutzter und gewarteter Objekte ist eine Untersuchung ihres gesundheitlichen Zustands unter bautechnischem Gesichtspunkt durchzuführen. Für die Zwecke der Revitalisierungsstudie oder für die Planung der Wartungsarbeiten ist eine vereinfachte Bauuntersuchung, meist ohne Verwendung von Spezialausrüstung oder spezielle diagnostische Methoden, ausreichend. Für die Projektionstätigkeit müssen der Zustand der Baumaterialien, der Konstruktionen und die Bedingungen, die für die Stabilität und Lebensdauer des Objekts entscheidend sind, bereits eingehender bekannt sein. Eine detaillierte bautechnische Untersuchung ist eine verantwortungsvolle und anspruchsvolle Arbeit, die beträchtliche Fachkenntnisse und Erfahrungen voraussetzt und nur von Personen durchgeführt werden kann, die für diese Tätigkeit qualifiziert und berechtigt sind. Dieses Kapitel soll eine Anleitung bieten, die für die Durchführung einer vereinfachten Untersuchung durch Personen mit üblicher technischer Ausbildung ausreichend ist, und gleichzeitig soll es die EigentümerInnen oder VerwalterInnen von Objekten über die Möglichkeiten der ausgewählten Methoden der modernen Diagnostik von Defekten informieren.

Před zahájením prací na záměru revitalizace dlouhodobě nevyužívaných a většinou i dlouhodobě zanedbaných nebo jenom částečně využívaných a udržovaných objektů je třeba provést průzkum jejich zdravotního stavu ze stavebně technického hlediska. Pro účely studie revitalizace nebo pro plánování udržovacích prací je dostatečný zjednodušený stavební průzkum, většinou bez použití speciálního vybavení nebo diagnostických metod. Pro projekční činnost je již nutno znát podrobněji stav stavebních materiálů, konstrukcí i podmínek, rozhodujících pro stabilitu a životnost objektu. Podrobný stavebně technický průzkum je odpovědnou a náročnou práci, vyžadující značné odborné znalosti a zkušenosti a může být prováděn pouze osobami k této činnosti způsobilými a oprávněnými. Tato kapitola by měla poskytnout poučení, dostatečné pro provádění zjednodušeného průzkumu osobami s běžným technickým vzděláním a zároveň informovat vlastníky či správce objektů o možnostech vybraných metod moderní diagnostiky poruch.

7.2 Präsentation der Methoden der Baudiagnostik und Voraussetzungen für ihre Anwendung

7.2 Prezentace metod stavební diagnostiky a předpoklady jejich aplikace

Im Hinblick auf die Mannigfaltigkeit baulicher Objekte, auf das breite Spektrum der in der Vergangenheit verwendeten Baumaterialien und der Technologien sowie der Vielfalt der Baukonstruktionen und Defekte, auf die wir in der Praxis treffen, sind die zusammengestellten allgemeinen Informationen mit konkreten Erkenntnissen aus den Untersuchungen österreichischer und tschechischer Objekte unterlegt, die Gegenstand des AEDECC-Projekts waren. Detailliertere ausgewählte Ergebnisse der Untersuchungen in den AEDECC-Objekten sind auf der beigefügten CD zu finden. Das Handbuch für Baudiagnostik setzt voraus, dass die Untersuchung und Beurteilung des technischen Zustands des Objekts von einer fachlich qualifizierten Person, mit zumindest mittlerer technischer Ausbildung im Baubereich, durchgeführt wird. Für die Planung und Steuerung der Wartung von Gebäuden und zusammen-

56

Vzhledem k rozmanitosti stavebních objektů, širokému spektru v minulosti používaných stavebních materiálů a technologií i různorodosti stavebních konstrukcí a poruch, které v praxi nacházíme, jsou utříděné obecné informace dokumentovány konkrétními poznatky z průzkumů rakouských a českých objektů, které byly předmětem projektu AEDECC. Podrobnější vybrané výsledky průzkumů na objektech AEDECC jsou uvedeny na přiloženém CD. Rukověť stavební diagnostiky předpokládá, že průzkum a posouzení technického stavu objektu provádí osoba odborně způsobilá, přinejmenším se středním technickým vzděláním ve stavebním oboru. Pro plánovaní a řízení údržby budov i souvisících stavebních konstrukcí a úprav rukověť poskytuje potřebné informace v takové formě,že by měly být srozumitelné i osobám bez specializovaného odborného vzdělání.

hängenden Baukonstruktionen und Baumaßnahmen bietet das Handbuch die erforderlichen Informationen in einer Form an, die auch für Personen ohne fachliche Spezialausbildung verständlich sein sollte. Die beschriebene Untersuchung verlangt keine speziellen Geräte oder Anlagen, nur die Grundausrüstung, die aus den folgenden Posten besteht. Beim Werkzeug sind insbesondere ein Hammer, gewöhnlich ein Zimmermannshammer, ggf. auch ein Hammer für Restaurierungsuntersuchungen, ein Schraubenzieher und Tütchen für die entnommenen Proben notwendig. Für die Aufzeichnung der Befunde werden Diktaphon, Papier, Bleistift, ein Lineal, ein Maßband (5 m), ggf. eine Schmiege (2 m), ein Bandmaß (20 m), ein Fotoapparat oder eine Videokamera (beides immer mit Reservebatterien) verwendet. Für die visuelle Untersuchung sind eine Lampe, eine Lupe, ggf. ein Fernrohr und ein Spiegel erforderlich. Außerdem eine Wasserwaage und ein Senkblei für das Messen von Schrägen und Neigungen, ein Messgerät für die Breite der Risse und ein manueller Feuchtigkeitsmesser. Häufig sind eine Klappleiter und Vierkantschlüssel zum Öffnen von Durchgängen, Verteilerschränken usw. notwendig. Die Person sollte Schutzkleidung, Sicherheitsschuhe und Helm, Atemschutz und Handschuhe tragen, es ist empfehlenswert, eine Signalweste anzuziehen. Derzeit gehört auch ein Handy mit den gespeicherten Nummern des Rettungsdienstes zur Pflichtausrüstung. Außerdem haben moderne Telefone auch GPS, das die genaue Lokalisierung des untersuchten Objekts ermöglicht. Diese Grundausrüstung wird im Falle spezieller Arbeiten um weitere Instrumente und Geräte ergänzt, die in dem Teil, der diese speziellen Untersuchungsmethoden beschreibt, näher aufgeführt sind.

Popisovaný průzkum nevyžaduje speciální přístroje či zařízení, pouze základní vybavení, které sestává z následujících položek. Z nářadí je potřebné zejména kladívko, obvykle s rozštípnutým nosem, případně i kladívko pro restaurátorské průzkumy, šroubováky a sáčky na odebrané vzorky. Pro záznam nálezů se používá diktafon, papír, tužka, pravítko s měřítkem, svinovací metr (5 m), případně skládací metr (2 m), pásmo (20 m), fotoaparát nebo videokamera (oboje vždy se záložními bateriemi). Pro vizuální průzkum je potřebná svítilna, lupa, případně dalekohled a zrcátko. Dále vodováha a olovnice pro měření sklonů a náklonů, měřítko šířky trhlin a ruční měřič vlhkosti. Často je třeba skládací žebřík a čtyřhranné klíče k otvírání průlezů, rozvodných skříní apod. Pracovník by měl být oblečen do ochranného oděvu, mít bezpečnostní boty a helmu, respirační ochranu, rukavice, vyplatí se i signální vesta. V současné době patří mezi povinnou výbavu i mobilní telefon s vloženými čísly záchranné služby. Navíc moderní telefony mají i aplikace GPS, umožňující přesnou lokalizaci objektu průzkumu. Toto základní vybavení se pro speciální práce rozšiřuje o další nástroje a přístroje, které jsou podrobněji uvedeny v části, popisující speciální průzkumné metody.

7.3 Untersuchung zur Beurteilung des technischen Zustands

7.3 Průzkum pro posouzení technického stavu

7.3.1 Typische Mängel, Fehler und Defekte an langfristig ungenutzten oder vernachlässigten Objekten

7.3.1 Typické nedostatky, vady a poruchy na dlouhodobě neužívaných nebo zanedbaných objektech

Der Zustand der Gebäude und der Konstruktionen wird üblicherweise in Bezug auf den Bautyp, das überwiegend verwendete Material, das Alter und die Nutzungsgeschichte beurteilt, denn diese Charakteristika sind häufig mit typischen Mängeln und Defekten verbunden. Die untenstehende Klassifikation ist nicht erschöpfend und zieht überwiegend historische Objekte und Konstruktionen in Betracht, die üblich bei Sakralbauten auftreten. Es ist üblich, dass in Arealen oder in größeren Gebäuden mit längerer Baugeschichte Kombinationen von Bautypen und Baumaterialien auftreten können. Außerdem ist im Gedächtnis zu behalten, dass auch ähnliche visuelle Äußerungen einer Beschädigung unterschiedliche Ursachen haben können.

Stav budov a konstrukcí je obvykle posuzován ve vztahu ke stavebnímu typu, převažujícímu použitému materiálu, stáří a historii užívání, neboť tyto charakteristiky jsou často spojeny s typickými vadami a poruchami. Níže uvedená klasifikace není vyčerpávající a uvažuje zejména historické objekty a konstrukce, které se běžně vyskytují u církevních staveb. Je běžné, že v areálech nebo na větších budovách s delší stavební historií se mohou vyskytovat kombinace stavebních typů i materiálů. Dále je třeba mít na paměti, že i podobné viditelné projevy poškození mohou mít různé příčiny.

Es gibt Probleme, die an allen Gebäudetypen auftreten. Typisch sind insbesondere:

Existují problémy, které se vyskytují na všech typech budov. Typické jsou zejména :

57

- Instabilität der Fundamente oder des Untergrunds (Absetzung, Absenkung des Gründungsbodens, Einfluss der Vegetation, Bewegung des Grundwasserspiegels usw.), - gesamte Instabilität des Objekts oder örtliche Instabilität der Konstruktionselemente (kritische Elemente, die beim Versagen einen progressiven Einsturz verursachen können), - ungeeignete bauliche Eingriffe, Änderungen (Konstruktionsänderungen, Installationsöffnungen, Umbauten usw.), - falsche oder unangemessene Nutzung, Überlastung der Konstruktionen, - absichtliche Beschädigung, Vandalismus, - Verwahrlosung durch Alter oder geringe Qualität der Baumaterialien, - dürftige handwerkliche Qualität des Objekts, fehlerhafte Details, minderwertige Bauausführung, - vernachlässigte, mangelhafte oder fehlende Wartung, - Undichte oder defekte Dachdeckung, bei Flachdächern auch Überlastung durch gestaute Niederschläge, - emporkriechendes, eindringendes und kondensierendes Wasser (fehlende oder unwirksame Abdichtung gegen Bodenfeuchte, eindringender und kondensierender Dampf oder Luftfeuchtigkeit, Undichte und Defekte der Wasserleitungen, unzureichende oder mangelhafte Ableitung des Niederschlags- oder Abwassers usw.), - Volumenänderungen durch Temperatur und Feuchtigkeit und Bewegungen, - Degradierung des Materials durch biologische, chemische und physikalische Einflüsse (Holzfäule, Versalzung, Regen, Frost usw.), - Mängel, die die Nutzungssicherheit herabsetzen (fehlende Teile von Konstruktionen, beschädigte Geländer und Brüstungsmauern, Balustraden usw.), - unzureichende thermische, akustische und gesundheitliche Funktionstüchtigkeit, - Installationen der technischen Anlagen der Gebäude, einschl. Heizung und Abzug der Verbrennungsprodukte, die am Ende ihrer Lebensdauer oder veraltet sind, - Vorhandensein unzugänglicher Räume für Wartung, Inspektion oder Reparaturen, - schädigende Umwelteinflüsse – natürliche und industrielle Gefahren (Exhalationen, Vibrationen, Überschwemmungen usw.).

- nestabilita základových konstrukcí nebo podloží (sedání, pokles základové půdy, vliv vegetace, pohyb hladiny spodní vody apod.), - celková nestabilita objektu nebo místní nestabilita konstrukčních prvků (kritické prvky, které mohou při selhání způsobit progresivní zřícení), - nevhodné stavební zásahy, změny (konstrukční úpravy, otvory pro instalace, přestavby atd.), - chybné nebo nepřiměřené užívání, přetěžování konstrukcí, - záměrné poškození, vandalismus, - zchátralost stářím nebo nízkou kvalitou stavebních materiálů, - bídná řemeslná kvalita stavby, chybné detaily, nekvalitní výstavba, - zanedbaná, nekvalitní nebo chybějící údržba, - netěsnost nebo poruchy střešní krytiny, u plochých střech i přetížení zadrženými srážkami, - vzlínající, pronikající a kondenzující voda (chybějící nebo neúčinné izolace proti zemní vlhkosti, pronikající a kondenzující pára nebo vzdušná vlhkost, netěsnost a poruchy rozvodů vody, nedostatečný nebo vadný odvod srážkové či odpadní vody apod.), - teplotní a vlhkostní objemové změny a pohyby, - degradace materiálu biologickými, chemickými a fyzikálními vlivy (hniloba dřeva, zasolení, déšť, mráz atd.), - vady snižující bezpečnost užívání (chybějící části konstrukcí, poškozená zábradlí a parapetní zdi, balustrády apod.), - nedostatečná tepelná, akustická a zdravotní funkčnost, - dožívající nebo zastaralé instalace technického zařízení budov včetně vytápění a odvodu spalin, - přítomnost nepřístupných prostor pro údržbu, inspekci či opravy, - poškozující vlivy okolí – přírodní i průmyslové hrozby (exhalace, vibrace, záplavy atd.).

Bei Mauerwerk und gemauerten Konstruktionen sind außerdem häufig spezifische Mängel oder Defekte vorhanden, wie: - Verwitterung und Verlust der mechanischen Eigenschaften des Steins oder der Ziegel, - Verwitterung und Verlust der mechanischen Eigenschaften des Mörtels,

U zdiva a zděných konstrukcí jsou dále často přítomny specifické vady a poruchy, jako je: - zvětrávání a ztráta mechanických vlastností kamenu nebo cihel, - zvětrávání a ztráta mechanických vlastností malty, - použití nevhodné malty pro opravy, zejména spárování a omítky, komínové zdivo apod.,

58

- Verwendung ungeeigneten Mörtels für Reparaturen, insbesondere Fugarbeiten und Verputze, Schornsteinmauerwerk usw., - Verwendung luftundurchlässiger Oberflächenschichten – Verputze oder Anstriche – bei Reparaturen und Anpassungen von Verputzen oder Sichtmauerwerk, - unzureichende Tragfähigkeit von Fenster- und Türstürzen und Fenster- und Türbögen, - Ablösung der Oberflächenschichten des Ziegeloder Steinmauerwerks und der Verputze, - Defekte des Mauerwerksverbands, insbesondere bei mehreren Schichten – Mantel (Risse, Beulen des Mantels usw.), - verborgene Hohlräume und Kanäle im Mauerwerk, - verdecktes minderwertiges Mauerwerk unter Putzschichten (ungebrannte Ziegel, gemischtes Mauerwerk usw.), - unzureichende räumliche Verbände/Versteifungen (fehlende oder funktionslose Maueranker, Zugglieder, Kränze, Auseinanderdrücken durch den Dachstuhl oder das Gewölbe), - Defekte nach außerordentlichen Belastungen, insbesondere Brände, Hochwasser und Erdbeben oder Explosionen, - Korrosion der Verbindungselemente der Steinbauten, einschl. des Skulpturenschmucks und ihrer Beschädigungen.

- použití neprodyšných povrchových vrstev – omítek či nátěrů – při opravách a úpravách omítek či režného zdiva, - nedostatečná nosnost okenních a dveřních překladů a záklenků, - oddělování povrchových vrstev cihelného či kamenného zdiva a omítek, - poruchy vazby zdiva, zejména vícevrstvého – plášťového (trhliny, boulení pláště apod.), - skryté dutiny a průduchy ve zdivu, - skrytá nekvalita zdiva pod omítkovými vrstvami (nepálené cihly, smíšené zdivo, apod.), - nedostatečné prostorové ztužení (chybějící nebo nefunkční kleštiny, táhla, věnce, roztlačování krovem nebo klenbami), - poruchy po mimořádných zatíženích, zejména požárech, povodních a zemětřesení či explozích, - koroze spojovacích prvků kamenných děl v četně sochařské výzdoby a jejich poškozování.

Holz und Holzkonstruktionen sind einerseits unter geeigneten Bedingungen sehr dauerhaft, andererseits können sie in ungünstigem Milieu schnellem Zerfall unterliegen. Probleme sind: - voll im Mauerwerk eingemauerte Konstruktionselemente, insbesondere in Außenmauern, oder in Kontakt mit Mauerwerk, - Elemente, die wiederholt dem Einfluss erhöhter Feuchtigkeit ausgesetzt waren (abspritzendes Regenwasser, tauender Schnee, Hinterläufigkeit), - Degradierung durch biotischen Befall, - Zugelemente und ihre Anker, - Überlastung von Holzdecken und übermäßiges Durchhängen, - nicht fachgemäße Reparaturen oder fehlende Elemente, - Mängel des Holzes (Äste, Risse usw.), - Schrumpfen durch Austrocknen, - Deformationen alter Elemente und ihre Einflüsse auf das Tragvermögen, - Qualität und Festigkeit der Verbindungen, Korrosion von Metallverbindungselementen, - Wirksamkeit der Schutzanstriche und Imprägnierungen, Eignung und Angemessenheit, - chemische Degradierung des Holzes (z.B. unter Einfluss von Brandschutzanstrichen),

Dřevo a dřevěné konstrukce jsou na jedné straně ve vhodných podmínkách velmi trvanlivé, na druhé straně mohou v nevhodném prostředí podléhat rychlé zkáze. Problémem jsou: - konstrukční prvky plně zazděné ve zdivu, zejména v obvodových zdech, nebo v kontaktu se zdivem, - prvky opakovaně vystavené vlivu zvýšené vlhkosti (odstřikující dešťová voda, tající sníh, zatékání), - degradace biotickým napadením, - tažené prvky a jejich kotvení, - přetěžování dřevěných stropů a nadměrný průhyb, - neodborné opravy nebo chybějící prvky, - vady dřeva (suky, praskliny apod.), - výsušné smrštění, - deformace starých prvků a jejich vlivy na únosnost, - kvalita a pevnost spojů, koroze kovových spojovacích prvků, - účinnost ochranných nátěrů a impregnací, vhodnost a přiměřenost, - chemická degradace dřeva (např. vliv protipožárních nátěrů), - rozsah poškození požárem a vliv na únosnost prvků,

59

- Umfang der Beschädigungen durch Brand und Einfluss auf das Tragvermögen der Elemente, - Holzelemente in ständigem Kontakt mit Erdreich (Fundamente, Pfähle usw.), - Bestimmung der mechanischen Eigenschaften der eingebauten Holzelemente.

- dřevěné prvky v trvalém styku se zeminou (základy, piloty apod.), - určení mechanických vlastností zabudovaných dřevěných prvků.

Metallkonstruktionen treten in historischen sakralen Gebäuden meist in der Bedachung, als Deckenbalken oder Geländerkonstruktionen auf. Mängel und Defekte sind vom Materialtyp abhängig. Gusskonstruktionen werden meist nur in Wirtschaftsgebäuden oder als dekorative Elemente (Geländer, Gitter, Blenden) verwendet. Bei ihnen ist die Verankerung in der unterstützenden Stein- oder Betonkonstruktion oder der gemauerten Konstruktion das Hauptproblem. Herdstahl (genutzt überwiegend in den Jahren 1880-1905) lässt sich auf dem Bau schwer von den übrigen Arten von Baustahl unterscheiden, nichtsdestoweniger leiden beide Arten an den gleichen Problemen. Das sind: - Korrosion der Elemente, insbesondere solcher, die Witterung ausgesetzt sind, der Blechverkleidung der Dächer, der Dachrinnen und Regenfallrohre, der Metallelemente in den Außenwänden, in Kellern und Fundamenten, in Lagern, in verborgenen Hohlräumen, - Defekte der Verbindungen (Schweiß-, Niet-, Bolzenverbindungen), - mangelhafte Ausführung der Verbindungen, fehlende Verbindungselemente, - unzureichende räumliche Verbände/Versteifungen oder Auflagerungen, - Beseitigung von versteifenden Elementen bei Reparaturen, bei Vandalismus (Verbände, gemauerte Füllungen usw.), - Hinterläufigkeit beim Dach, aus Fallrohren, Undichte von Verblendungen, - Korrosion im Inneren von Hohlelementen, - elektrochemische Korrosion (Bimetallkorrosion), - Verlust der Qualität des Oberflächenschutzes, erschöpfte Lebensdauer der Anstrichsysteme, - funktionsloser oder mangelhafter (Asbest) Brandschutz, - Schutz der Elemente in Kontakt mit Erdreich.

Kovové konstrukce se v historických církevních budovách vyskytují většinou v zastřešení, jako stropní nosníky nebo konstrukce zábradlí. Vady a poruchy jsou závislé na typu materiálu. Litinové konstrukce byly většinou užívány jen v hospodářských budovách nebo jako dekorativní prvky (zábradlí, mříže, obklady). U nich je hlavním problémem stav ukotvení do podporující kamenné nebo betonové či zděné konstrukce. Svářková ocel (užívaná převážně v letech 18801905) se na stavbě obtížně odliší od ostatních druhů stavební oceli, nicméně oba druhy trpí stejnými problémy. Je to: - koroze prvků, zejména vystavených povětrnosti, oplechování střech, žlaby a svody, kovové prvky v obvodových stěnách, ve sklepích a základech, v ložiscích, ve skrytých dutinách, - poruchy spojů (svařovaných, nýtovaných, svorníkových), - vadná provedení spojů, chybějící spojovací prvky, - nedostatečné prostorové ztužení nebo podepření, - odstranění ztužujících prvků při opravách, při vandalismu (ztužidla, zděné výplně apod.), - zatékání střechou, ze svodů, netěsností obkladů, - koroze uvnitř dutých prvků, - elektrochemická koroze (bimetalický efekt), - ztráta kvality povrchové ochrany, vyčerpaná životnost nátěrových systémů, - nefunkční nebo vadná (asbest) protipožární ochrana, - ochrana prvků v kontaktu se zeminou.

An weiteren Materialien können an sakralen Objekten Beton und Stahlbeton, ggf. auch ungebrannte Ziegel oder eine andere Lehmtechnologie auftreten. Bei Stahlbetonkonstruktionen ist ein häufiges Problem die unzureichende Abdeckung der Stahlbewehrung mit Beton und ihre anschließende Korrosion, die häufig vom Abfallen der Mehrheit des carbonatisierten Betons begleitet wird. Die Carbonatisierung entsteht durch das Einwirken von Kohlendioxid. Innerhalb von 10 bis 20 Jahren degradieren die Oberflächenschichten des Betons und seine Festigkeit verringert sich beträchtlich. Es kommt

Z dalších materiálů se na církevních objektech může vyskytovat beton a železobeton, případně i nepálená cihla nebo jiná hliněná technologie. U železobetonových konstrukcí je častým problémem nedostatečné krytí ocelové výztuže betonem a její následná koroze, často doprovázená odpadáváním většinou zkarbonatovaného betonu. Karbonatace vzniká působením vzdušného oxidu uhličitého. Během 10 až 20 let jsou povrchové vrstvy betony degradovány a jejich pevnost se značně snižuje. Dochází k postupné degradaci struktury povrchové vrstvy (ob-

60

zu einer schrittweisen Degradierung der Struktur der Oberflächenschicht (gewöhnlich bis 50 mm) durch das Einwirken weiterer biologischer, chemischer und physikalischer Einflüsse. Es kommt zu einer Veränderung des Tragevermögens der tragenden Konstruktionsteile. Ungünstig wirken auf Betone außerdem Temperaturänderungen, Vibrationen usw. Es entstehen Risse in der Oberflächenschicht, und es kommt zu einer anschließenden Korrosion der Trag- und Konstruktionsbewehrung. Für ältere Objekte wurden ungebrannte Ziegel oder verschiedene Formziegel verwendet. Diese Produkte wurden manuell hergestellt, und in älteren Objekten können sie in reichlichem Maße auftreten. Sie wurden aus geeigneten Lehmen geformt und getrocknet. Sie erreichten unterschiedliche Druckfestigkeiten, es hing von der Qualität der verwendeten Lehme ab. Die Ziegel wurden meist für senkrechte Wände genutzt, manchmal wurden sie mit Naturstein, ggf. mit gebrannten Ziegeln durchsetzt. Die größte Gefahr für ihr Tragvermögen ist die Feuchtigkeit, durch deren Wirken es häufig zur Zerstörung des getrockneten Ziegels und anschließend zur Destruktion der ganzen Wand kommt.

vykle do 50 mm) působením dalších biologických, chemických a fyzikálních vlivů. Dochází ke změně únosnosti nosných částí konstrukce. Dále na betony nepříznivě působí teplotní změny, vibrace apod. Dochází ke vzniku trhlin v povrchové vrstvě a následné korozi nosné i konstrukční výztuže.

Eine Reihe weiterer Störungen ist mit der Nutzung der Objekte verbunden. Für die Zwecke dieser Arbeit wählen wir nur Typen aus, die häufiger in Betracht kommen. Bei bewohnten Objekten sind das: - erhöhtes Brandrisiko bei Objekten mit beträchtlicher Brandlast (Holzdecken, Holzdachstühle, brennbares Material auf Dachböden), - ungeeignete und meist ungemeldete Baumaßnahmen, - Grundwasserspiegel (erhöhte Feuchtigkeit in den Kellern), - ungünstiger Einfluss der Vegetation in der Umgebung der Gebäude.

Řada dalších poruch je svázána s užíváním staveb. Pro účely této práce vybíráme jenom typy, které mohou častěji přicházet v úvahu. U obývaných objektů to je: - zvýšené požární riziko u objektů s významným požárním zatížením (dřevěné stropy, dřevěné krovy, hořlavý materiál na půdách), - nevhodné a většinou neohlášené stavební úpravy, - hladina spodní vody (zvýšená vlhkost ve sklepích), - nepříznivý vliv vegetace v okolí budov.

Bei historischen und denkmalgeschützten Objekten kommen hinzu: - Bedarf der Bewilligung des Zutritts und der Durchführung der Untersuchung, meist unter Aufsicht der Denkmalschutzbehörde, - große Vielfalt an Konstruktionen und Materialien (einschl. verschiedenen Alters, verschiedener Maße und unterschiedlicher Qualität), - beträchtliche Menge an verborgenen oder ungewöhnlichen (altertümlichen) Konstruktionen und Elementen, - meist unbekannte und häufig unzureichende Gründung der Objekte, - langfristige Degradierung der Materialien, - fehlender Schutz vor Blitzschlag.

U historických a památkově chráněných objektů k tomu přistupuje: - potřeba povolení vstupu a provádění průzkumu, většinou i s památkovým dohledem, - velká rozmanitost konstrukcí i materiálů (včetně různého stáří, rozměrů a různé kvality), - značné množství skrytých nebo neobvyklých (starobylých) konstrukcí a prvků, - většinou neznámé a často nedostatečné založení objektů, - dlouhodobá degradace materiálů, - chybějící ochrana proti blesku.

Na starší stavby byly používány nepálené cihly nebo různé tvarovky. Tyto výrobky se vyráběly ručně a ve starších stavbách se mohou vykytovat v hojné míře. Byly tvarovány z vhodných hlín a sušily se. Dosahovaly různých pevností v tlaku, záleželo na kvalitě použitých hlín. Cihly se používaly většinou na svislé stěny, někdy byly prokládány stavebním kamenem, případně pálenými cihlami. Největším nebezpečím pro jejich únosnost je vlhkost, jejímž působením dochází často k porušením usušené cihly a následně k destrukci celé stěny.

61

Bei ungenutzten Objekten ist außerdem ein Problem: - Verschlechterung des Materialzustands aufgrund unzureichender Lüftung, - Befall durch pflanzliche und tierische Schädlinge (höhere Pflanzen, Vögel, Nagetiere, kleine Raubtiere usw.), - Material- und Ausstattungsverlust durch Diebstahl.

U neužívaných objektů je dále problémem - zhoršení stavu materiálů díky nedostatečnému větrání, - napadení rostlinnými a živočišnými škůdci (vyšší rostliny, ptáci, hlodavci, malé šelmy atd.), - rozkrádání materiálu a vybavení.

7.3.2 Grundlegende (visuelle) Untersuchung des baulichen Zustands

7.3.2 Základní (vizuální) průzkum stavebního stavu

7.3.2.1 Vorbereitungsphase Die Vorbereitungsphase umfasst insbesondere die Bekanntmachung mit dem Zweck und Ziel der Untersuchung, mit den Nutzungsvorhaben des untersuchten Objekts, mit dem Umfang der Untersuchung – mit dem Verzeichnis der Nebenobjekte, die Gegenstand der Untersuchung sind, und mit der Sicherstellung des Zugangs zu ihnen, ggf. mit der Einschränkung des Zugangs zu einigen Teilen. Im Hinblick auf den Zweck dieses Handbuchs wird vorausgesetzt, dass die Identifikationsdaten des Objekts (Adresse, Name und Adresse des Eigentümers, Denkmalschutz oder anderer Schutz usw.) bekannt sind, dass die eventuellen BenutzerInnen mit der Durchführung der Untersuchung bekannt gemacht wurden und dass der sichere Zugang zum Objekt gewährleistet ist. Vor der Untersuchung ist es notwendig, die verfügbare Dokumentation über das Objekt zu sammeln, einschl. aller Unterlagen über Änderungen, über die Art der Nutzung, über eventuelle außerordentliche Ereignisse und Belastungen. Es zahlt sich aus, die Baubücher zu besorgen, ggf. technische Unterlagen von früheren Rekonstruktionen sicherzustellen. Es ist angebracht festzustellen, ob die/der BauleiterIn oder die/der VorarbeiterIn, die den Aufbau oder die Rekonstruktion realisierten, noch verfügbar sind. Weiterhin ist es wichtig festzustellen, welche Probleme im betreffenden Gebiet und der Umgebung des Objekts auftreten, z.B. besondere geologische Verhältnisse (Schlicke/Tone, thixotrope Böden, vorhergehender Bergbau, Aufschüttungen, unterirdische Hohlräume), Standort des Objekts in einem Hochwassergebiet oder einem Gebiet mit Überschwemmungsgefahr, Objekte oder Bewüchse, die den Grundwasserspiegel beeinflussen (tiefe Einschnitte für Verkehrsobjekte, Aushübe für Ver- und Entsorgungsleitungen, mächtige Bäume in der Nähe des Objekts). Am Tag der Untersuchung werden die Namen und Kontaktdaten der MitarbeiterInnen verzeichnet, die die Untersuchung durchführen, das Datum und die Zeit der Untersuchung, das Wetter in der Untersuchungszeit und seine Einflüsse auf die Untersuchung.

7.3.2.1 Přípravná fáze Přípravná fáze zahrnuje zejména seznámení se s účelem a cíli průzkumu, se záměry využívání zkoumaného objektu, s rozsahem průzkumu – seznamem vedlejších objektů, které jsou předmětem průzkumu a se zajištěním přístupu do nich, případně omezením přístupu do některých částí. Vzhledem k účelu této rukověti se předpokládá, že jsou známa identifikační data objektu (adresa, jméno a adresa vlastníka, památková nebo jiná ochrana apod.), že případní uživatelé byli seznámeni s prováděním průzkumu a je zajištěn bezpečný přístup do objektu. Před průzkumem je třeba shromáždit dostupnou dokumentaci o objektu, včetně všech dokladů o změnách, způsobu užívání, případných mimořádných událostech a zatíženích. Vyplatí se získat stavební deníky, případně zajistit technické podklady z dříve probíhajících rekonstrukcí. Je vhodné zjistit, zda žije a kde se nachází stavbyvedoucí nebo předák, kteří realizovali výstavbu nebo rekonstrukci. Dále je důležité zjistit, jaké problémy se v daném území a okolí objektu vyskytují, např. specifické geologické poměry ( jíly, prosedavé zeminy, předchozí těžba, násypy, podzemní dutiny), umístění objektu v záplavovém území nebo území s nebezpečím povodní, stavby nebo porosty, ovlivňující hladinu spodní vody (hluboké zářezy pro dopravní stavby, výkopy pro sítě, mohutné stromy v blízkosti objektu). V den průzkumu se zaznamenají jména a adresy pracovníků, kteří průzkum provádí, datum a čas průzkumu, počasí v době průzkumu a jeho vlivy na průzkum.

62

7.3.2.2 Anfangsphase der Untersuchung Nachdem die/der MitarbeiterIn und BenutzerIn des Objekts mit der Durchführung der Untersuchung bekannt gemacht wurde, erfolgen die Anfangsschritte: - Äußere und innere Besichtigung des Objekts zum Erhalt der grundlegenden Informationen über das Gebäude und den Ort. - Besichtigung des Objekts aus Abstand zur Beobachtung von Unregelmäßigkeiten der Dächer, der senkrechten Lage von Schornsteinen, Fenstern und Türen. - Besichtigung der umliegenden Objekte, ob an ihnen irgendwelche gemeinsamen Probleme auftreten. - Feststellung von Einschränkungen für die Untersuchung – Zugänglichkeit oder Unzugänglichkeit von Räumen, feste Ausstattung, die an der Untersuchung hindert. - Feststellung, ob die Wände nicht verkleidet sind und keine Defekte der Konstruktion verbergen können. - Bestimmung der Orientierung des Gebäudes und welche besonderen Probleme sich daraus ergeben können. - Präzisierung des Typs des Untergrunds, wenn irgendwo der aufgedeckte Gründungsboden oder Gartenerdreich zu sehen ist. - Feststellung, ob besondere Sicherheitsmaßnahmen für die Untersuchung notwendig sind (Gerüst, Absicherung). - Feststellung, ob nicht irgendwo verdeckte Räume sind oder sein können. - Bildung einer grundlegenden Ansicht über den klaren Kräfteverlauf in der Konstruktion. - Feststellung visueller Anzeichen für eine Überlastung von Konstruktionen – übermäßiges Durchhängen, Zerquetschungen von Material, Risse usw. - Feststellung von Anzeichen für eine mangelhafte ursprüngliche Konstruktion oder unpassende spätere Maßnahmen und Änderungen. - Klärung der Art der Stabilitätssicherung des Gebäudes. - Feststellung und Auswertung der Zugänglichkeit des Objekts für die Wartung.

7.3.2.2 Počáteční fáze průzkumu Po seznámení spolupracovníků a uživatelů objektu s prováděním průzkumu se provedou počáteční kroky: - Vnější i vnitřní prohlídka objektu pro získání základní informace o budově a místě. - Prohlídka objektu z odstupu pro pozorování pravidelnosti střech, svislosti komínů, oken a dveří. - Prohlídka okolních objektů, jestli se na nich nevyskytují nějaké společné problémy. - Zjištění omezení pro průzkum – (ne)přístupnost prostor, pevné vybavení, které brání průzkumu. - Zjištění, zda stěny nejsou obloženy a nemohou zakrývat poruchy konstrukce. - Určení orientace budovy a co z toho může vyplývat pro zvláštní problémy. - Upřesnění typu podloží, pokud je někde vidět odkrytou základovou půdu nebo zahradní zem. - Zjištění, zda budou třeba zvláštní bezpečnostní opatření pro průzkum (lešení, zabezpečení). - Zjištění, zda jsou nebo mohou někde být nějaké skryté prostory. - Vytvoření základního názoru o jasném průběhu sil v konstrukci. - Zjištění vizuálních známek přetížení konstrukcí – nadměrné průhyby, drcení materiálu, trhliny atd. - Zjištění známek vadné původní konstrukce nebo nepatřičné pozdější úpravy a změny. - Ujasnění způsobu zajištění stabilitu budovy. - Zjištění a zhodnocení přístupnosti objektu pro údržbu.

7.3.2.3. Informationen von der/vom EigentümerIn oder BenutzerIn - Wie lange besitzt oder nutzt sie/er das Gebäude. - Wer verwaltet oder wartet das Gebäude und welche Kenntnisse hat sie/er von dessen Wirken. - Historische Informationen, die sich auf das Gebäude und seine Umgebung beziehen. - Welche Änderungen wurden am Gebäude durchgeführt: Anbauten, Dachgeschoßeinbauten, Abbruch von Wänden, Errichtung neuer Öffnungen, Beseitigung von Pfeilern usw.

7.3.2.3. Informace od vlastníka nebo uživatele - Jak dlouho budovu vlastní nebo užívá. - Kdo budovu spravuje nebo udržuje a jaké má poznatky o jejím působení. - Historické informace týkající se budovy nebo jejího okolí. - Jaké změny byly na budově provedeny: přístavby, vestavby podkroví, bourání zdí, zřízeny nové otvory, odstraněny sloupky apod. - Údaje o větších opravách nebo sanačních pracích, např. o podchycení základů, hubení

63

- Angaben über größere Reparaturen und Sanierungsarbeiten, z.B. über Unterfangungen der Fundamente, Bekämpfung von Holzschwamm usw., einschl. der Bestimmung des Orts und der Zeit, ggf. Dokumentation. - Datum des letzten Malens oder Streichens des Objekts. - Datum des Austauschs der Dachdeckung. - Angaben über Bauarbeiten in der nahen Umgebung – an benachbarten Objekten oder auf einem öffentlichen Grundstück. - Angaben über die vorhergehende Nutzung des Objekts und eventuelle ökologische Lasten. - Angaben über die kürzliche Beseitigung von größeren Bäumen oder größeren Büschen in der Umgebung des Objekts, einschl. der Bestimmung der Stelle. - Angaben über die Existenz und Anwendung eines Wartungshandbuchs. - Mitteilung von Problemen mit Wärmeverlusten oder Kondensation von Wasserdampf. - Angaben über eventuelle Probleme mit der Entwässerung. - Daten über Probleme mit dem Betrieb oder mit der Überhitzung von Räumen oder Fassaden. - Geschichte einer eventuellen Überschwemmung oder wiederholter Überflutungen des Objekts. - Daten über den Kanalisationsanschluss des Objekts.

- - - - - - - - - - -

dřevomorky atd., včetně určení místa a času, případně dokumentace. Datum posledního malování nebo natírání objektu. Datum výměny krytiny. Údaje o stavebních pracích v blízkém okolí – na sousedních stavbách nebo na veřejném pozemku. Údaje o předchozím užívání objektu a případné ekologické zátěži. Údaje o nedávném odstranění nějakých velkých stromů nebo větších keřů z blízkosti objektu, včetně určení místa. Údaje o existenci a užívání nějakého manuálu pro údržbu. Oznámení problémů s tepelnými ztrátami nebo kondenzací vodní páry. Údaje o případných problémech s odvodněním. Data o problémech s provozem nebo přehříváním některých místností či fasád. Historie případného zaplavení nebo zaplavování objektu. Data o odkanalizování objektu.

7.3.2.4. Beschreibung des Gebäudes Die grundlegende Aufzeichnung über die Untersuchung enthält vor allem eine kurze Beschreibung des untersuchten Objekts mit den folgenden Grundzügen. - Gebäudetyp (z.B. selbständig stehendes Haus, Doppelhaus, Reihenhaus, einstöckiges, mehrstöckiges Haus). - Anzahl der Stockwerke, Unterkellerung, Bodenraum oder Dachgeschoß. - Annäherndes Alter (wenn es bekannt ist). - Nutzungstyp, historische Änderungen, Zukunftsvorhaben. - Kurze Beschreibung der verwendeten Baumaterialien, Typ der Bedachung, Typ des Mauerwerks. - Kurzbeschreibung des Konstruktionssystems. - Beschreibung der Absicherung der Stabilität des Gebäudes. (Bekannte typische Mängel ähnlicher Gebäude gleichen Typs und gleicher Aufbauzeit – anhand der Literatur oder der Erfahrungen der Person, die die Untersuchung durchführt).

7.3.2.4. Popis budovy Základní záznam o průzkumu obsahuje především stručný popis zkoumaného objektu s následující osnovou. - Typ budovy (např. samostatně stojící dům, dvojdům, řadový dům, přízemní, vícepodlažní). - Počet podlaží, podsklepení, půdní prostor nebo podkroví. - Přibližné stáří (pokud není známo). - Typ užívání, historické změny, zamýšlený výhled. - Stručný popis použitých stavebních materiálů, typ zastřešení, typ zdiva. - Stručný popis konstrukčního systému. - Popis zajištění stability budovy. (Známé typické vady podobných objektů stejného typu a období výstavby – podle literatury nebo zkušenosti osoby, provádějící průzkum).

7.3.2.5. Außenoberflächen (Fassaden) Die visuelle Untersuchung des Zustands der Außenoberflächen gewährt ein Gesamtbild von der Stabilität des Objekts, und sie setzt sich aus folgenden Schritten zusammen.

7.3.2.5. Vnější povrchy (fasády) Vizuální průzkum stavu vnějších povrchů poskytuje celkový obraz o stabilitě objektu a sestává z následujících kroků.

64

- Besichtigung aller Außenwände und Aufzeichnung der gefundenen Risse – ihre Größe, Lage, Charakter, Verlauf, ggf. Alter. - Aufzeichnung möglicher Zusammenhänge in der nahen Umgebung – Bäume, Regenfallrohre, Gullys usw. Worauf deuten Risse hin – möglicher Ursprung der Risse: - Setzung (Senkung) / Anhebung: äußert sich im Mauerwerk meist durch schiefe Risse, die sich in einem Winkel von etwa 45° über dem abgesenkten Teil neigen – eine Senkung wird meist durch das Ausspülen feiner Teile des Erdreichs durch Wasser oder durch die Absetzung unzureichend verdichteten Erdreichs, ggf. durch Austrocknung von Schlicken/Tonen durch Rückgang des Grundwasserspiegels (Aushübe, Bäume) bewirkt, eine Anhebung wird häufig durch Bäume, Frost oder Bewässerung und anschließendes Quellen von Schlick-/Tonerden bewirkt; - thermische Volumenänderung: äußert sich im Mauerwerk meist durch senkrechte Risse (um Rauchabzugskörper, an Grenzen zwischen dem sonnenbeschienen und dem nicht sonnenbeschienen Teil des Objekts (insbesondere bei Türmen); - Materialschrumpfungen: meist nur im Verputz als Netz feiner Risse (Krakelierung); - Überlastung: äußert sich im Zerquetschen des Materials – meist von steinernen Elementen der Laibungen/ Gewände oder von Pfeilern mit einem Netz dichter kleiner senkrechte Risse und durch das Ausbrechen der Kanten in Lagerfugen; - Korrosion eingemauerter Eisen- und Stahlelemente: Sternrisse, Zerreißen von Elementen; - Korrosion von Ankerschellen der Vormauerungen: Abfallen oder Wegneigen der Vormauerungen und der Verkleidungen; - Verbiegen von Wänden: meist durch Auseinanderdrücken durch das Dach oder durch eine Beschädigung der Ankerschellen; - Trennung der Zugglieder auf dem Niveau der Kränze (an Treppen): senkrechte Risse, die die Treppe abtrennen; - Durchhängen der Stürze: verursacht durch unzureichende Steife oder den Verlust der Materialqualität; - Korrosion der Bewehrung der Stürze, Verfaulen von hölzernen Stürzen; - fehlende Stürze (gewöhnlich Gebäude aus der Zeit vor 1950); - Bewegungen in den Bögen: unzureichende Widerlager der Bögen - Degradierung des Mauerwerks: Verlust der Gleitfestigkeit des Mörtels.

- Prohlídka všech vnějších stěn a záznam nalezených trhlin – jejich velikost, poloha, charakter, průběh, příp. stáří. - Záznam možných souvislostí v blízkém okolí – stromy, dešťové svody, guly atd. Na co trhliny ukazují – možný původ trhlin: - sedání (pokles) / nadzdvižení: projevuje se ve zdivu většinou šikmými trhlinami, klonícími se v úhlu kolem 45° nad pokleslou část – pokles většinou způsobuje vyplavení jemných částí zeminy vodou nebo sedání nedostatečně zhutněných zemin, případně vysýchání jílů poklesem hladiny spodní vody (výkopy, stromy), nadzdvižení je často způsobeno stromy, mrazem nebo zavodněním a následným bobtnáním jílových zemin; - teplotní objemové změny: projevuje se většinou svislými trhlinami ve zdivu (kolem komínových těles, na rozhraní mezi osluněnou a neosluněnou částí objektu (zejména u věží); - smrštění materiálu většinou jenom v omítce jako síť jemných trhlin (krakeláž); - přetížení: projevuje se drcením materiálu – většinou kamenných prvků ostění nebo pilířů se sítí hustých drobných svislých trhlin a odlamováním hran v ložných spárách; - koroze zazděných železných a ocelových prvků: hvězdicové trhliny, roztržení prvků; - koroze kotvících spon přizdívek: odpadávání nebo odklánění přizdívek a obkladů; - ohýbání stěn: většinou roztlačováním střechou nebo porušením kotvících spon; - přerušení táhel v úrovni věnců (u schodišť): svislé trhliny oddělující schodiště; - průhyb překladů: způsobeno nedostatečnou tuhostí nebo ztrátou kvality materiálu; - koroze výztuže překladů, tlení dřevěných překladů; - chybějící překlady (obvykle budovy z doby před rokem 1950); - pohyby v záklencích: nedostatečné opěry záklenků - degradace zdiva: ztráta smykové pevnosti malty.

65

Beispiele für Defekte des steinernen und gemischten Mauerwerks des Pfarrhauses in Altpölla (Österreich). Der schräge Riss wird von einem Netz weiterer Risse begleitet, was von einer Degradierung des Mauerwerks zeugt. Es handelt sich um einen statisch ernsten Riss. Der senkrechte Riss auf dem rechten Bild hat seine Ursache wahrscheinlich in einem unzureichenden Mauerwerksverband.

Příklady poruch kamenného a smíšeného zdiva fary v Altpölla (Rakousko). Šikmá trhlina je doprovázena sítí dalších trhlin, což svědčí o degradaci zdiva. Jedná se o trhlinu staticky závažnou. Svislá trhlina na pravém obrázku má pravděpodobně příčinu v nedostatečné vazbě zdiva.

Wenn die Risse ernst sind (in große Tiefe reichen, die ganze Mauer durchdringen, plötzlich auftraten), und ihre Ursachen nicht ersichtlich sind, muss ihr Verhalten überprüft und beobachtet werden (siehe spezielle Untersuchungsmethoden). - eingehende Besichtigung der Fugen des Mauerwerks, der Fensterlaibungen mit besonderem Augenmerk auf Abweichungen von der Senkrechten und Waagerechten (Wasserwaage verwenden). - Feststellung von Anzeichen einer Bewegung des Gebäudes insgesamt. - Besichtigung der Wände von außen und von innen mit Kontrolle der senkrechten Lage und von Beulen. - Aufzeichnung eines eventuellen Ausweichens der Außenwand vom Gebäude nach außen. Weicht die ganze Wand oder nur die Oberflächenschicht aus? - Feststellung der räumlichen Verbände/Versteifungen des Gebäudes, Vorhandensein und Funktionsfähigkeit der Maueranker, Kränze usw., Zustand der Zugglieder – korrodierte oder fehlende Zugglieder des Mauerwerks. - Feststellung von Anzeichen einer unzureichenden Verankerung der Wände in den Deckenkonstruktionen, Balken usw. - Kontrolle der Fenster und weiterer Öffnungen zur Feststellung übermäßiger Kreuzungen. - Feststellung anderer Anzeichen unterschiedlicher, auch lokaler Setzung (z.B. nach einem Hochwasser – Senkung der Trennwände auf Aufschüttungen).

Pokud jsou trhliny závažné (zasahují do velké hloubky, prostupují celou zdí, objevily se náhle) a jejich příčiny nejsou zřejmé, je třeba navrhnout monitorování jejich chování (viz speciální průzkumné metody. - Podrobná prohlídka spár zdiva, okenních ostění se zaměřením na odchylky od svislosti nebo vodorovnosti (použití vodováhy). - Zjišťování známek pohybu budovy jako celku. - Prohlídka stěn zvenku i zevnitř s kontrolou svislosti a boulení. - Záznam případného vychylování vnější stěny ven z budovy. Vychyluje se celá stěna nebo jen povrchová vrstva? - Zjištění prostorového ztužení budovy, přítomnost a funkčnost kleštin, věnců apod., stav táhel – zkorodovaná nebo chybějící táhla zdiva. - Zjištění známek nedostatečného kotvení stěn do stropních konstrukcí, trámů atd. - Kontrola oken a dalších otvorů pro zjištění nadměrných křížení. - Zjištění jiných známek rozdílného sedání i lokálního (např. po povodni pokles příček na násypech). - Záznam viditelných známek větších sanačních prací (např. podchycování základů) a zhodnocení jejich účinnosti. - Kontrola svislosti rohů a pilířů. - Kontrola stavu uložení stropů / stropních nosníků na stěnách. - Jsou příčky efektivně svázány se stěnami?

66

- Aufzeichnung sichtbarer Anzeichen größerer Sanierungsarbeiten (z.B. Unterfangungen der Fundamente) und Bewertung ihrer Wirksamkeit. - Kontrolle der senkrechten Lage von Ecken und Pfeilern. - Kontrolle des Zustands der Lagerung der Decken /der Deckenbalken auf den Wänden. - Sind die Trennwände effektiv mit den Wänden verbunden? - Äußere und innere Kontrolle der Stürze hinsichtlich übermäßigen Durchhängens. - Kontrolle des Mauerwerksverbands, insbesondere Einbindung neuen Mauerwerks in das alte bei Anbauten und Reparaturen. - Bestimmung der Stellen mit neuen Fugarbeiten oder Verkleidungen des Mauerwerks und Feststellung der Gründe für diese Maßnahmen. - Bei verputzten oder verkleideten Wänden Kontrolle des Zustands der Oberflächenschicht hinsichtlich der Vollständigkeit, der Anwesenheit von Rissen, der Beschädigung oder Abtrennung vom Mauerwerk und möglicher Ursachen. - Feststellung des Zustands der Degradierung des steinernen Mauerwerks durch Witterungseinflüsse – für die Beschreibung das Glossar ICOMOS benutzen. - Kontrolle des Zustands der Fugarbeiten – Änderungen der Anordnung, Eignung der Fugarbeiten, Fraß und Salzausblühungen, insbesondere beim Fundamentmauerwerk und in der Nähe von Schornsteinen. - Kontrolle des Zustands von Balkonen und Gesimsen. Der letzte Schritt ist ein eventueller Entwurf für die Durchführung einer ergänzenden Spezialuntersuchung oder die Empfehlung zur Durchführung eines unmittelbaren Eingriffs (rechtzeitige Reparatur, statisches zeitweiliges Abfangen usw.)

- Vnější a vnitřní kontrola překladů z hlediska nadměrných průhybů. - Kontrola vazby zdiva, zejména zavázání nového zdiva do starého u přístaveb a oprav. - Určení míst s novým spárováním nebo obklady zdiva a zjištění důvodů pro tyto úpravy. - U omítaných nebo obkládaných zdí kontrola stavu povrchové vrstvy z hlediska úplnosti, přítomnosti trhlin, porušení nebo oddělení od zdiva a možných příčin. - Zjištění stavu degradace kamenného zdiva povětrností – pro popis využít Glosář ICOMOS. - Kontrola stavu spárování – změny uspořádání, vhodnost spárování, výkvěty a solné porušení, zejména u patního zdiva a v blízkosti komínů. - Kontrola stavu balkonů a říms. Posledním krokem je případný návrh na provedení doplňujícího speciálního průzkumu nebo doporučení provedení nějakého bezprostředního zásahu (včasná oprava, statické dočasné podepření apod.).

Beispiele für Risse zwischen den Trennwänden und dem Außenmauerwerk oder zwischen Trennwänden aufgrund unzureichender Bindung. Riss in der Hohlkehle der Decke, der durch die unterschiedliche Wärmeausdehnung der Holzdecke und des Außenmauerwerks verursacht ist. (Kloster und Pfarrhaus in Eisgarn, Österreich). Příklady trhlin mezi příčkami a obvodovým zdivem nebo mezi příčkami z důvodu nedostatečné vazby. Trhlina ve stropním fabionu, způsobená rozdílnou teplotní roztažností dřevěného stropu a obvodového zdiva. (Klášter a fara v Eisgarn, Rakousko)

67

Beispiel für den abgelösten Deckenverputz von einer Schilfdecke. Dieser Defekt verlangt die Durchführung einer eingehenderen Untersuchung der Untersicht. (Kloster und Pfarrhaus in Eisgarn, Österreich)

Typische Abtrennung des Gewölbes vom senkrechten Mauerwerk, die von der unterschiedlichen Festigkeit und Ausdehnung bei Temperatureinwirkungen verursacht wird. (Pfarrhaus in Altpölla, Österreich)

Příklad odtržené stropní omítky od rákosového podhledu. Tento defekt vyžaduje provedení podrobnějšího průzkumu podhledu. (Klášter a fara v Eisgarn, Rakousko)

Typické odtržení klenby od svislého zdiva, většinou způsobené rozdílnou tuhostí a roztažností při teplotních účincích. (Fara v Altpölla, Rakousko)

7.3.2.6. Innere Untersuchung Für die innere Untersuchung ist es angebracht, sich Pläne für die einzelnen Etagen, ggf. Räume vorzubereiten, in denen sich die Defekte, insbesondere Risse und ihr Verlauf, einzeichnen lassen. Es ist notwendig, alles zu prüfen, was von außen zu sehen war und auch von innen zu sehen sein könnte, z.B. Risse des Mauerwerks, Beulen der Wände. Die Untersuchung ist sehr umfassend und schließt eine breite Zusammensetzung an Materialien ein. Es ist notwendig, auf folgende Erscheinungen zu achten. - Feststellung der Bewegung des Mauersockels des obersten Stockwerks gegenüber der Oberfläche des Fußbodens – Spur eines nicht funktionierenden oder fehlenden räumlichen Verbands/Versteifung – Verbindung der Wände und der Deckenkonstruktion. - Feststellung der Wirkung waagerechter Kräfte auf dem Niveau der Dachrinne – siehe Bedachung. - Das innere System der Risse des Mauerwerks entspricht nicht dem äußeren. - Feststellung von Rissen in der Verbindung der Trennwände oder der Innenwände und der Außenwände – unzureichende Verbindung, evtl. ungleichmäßiges Setzen aufgrund unterschiedlicher Niveaus der Fundamente. - Feststellung von Rissen in Hohlkehlen – Verbindung der Decken und Wände – meist Äußerung der unterschiedlichen Dilatation der Holzdecke und des gemauerten Teils des Gebäudes – häufig in der letzten Etage unter dem Dach. - Netz von Rissen in der Deckenuntersicht – häufig bei Schilfverputzen – Ablösen der Verputzschicht von den Brettern der Decke; wenn es lokal und

7.3.2.6. Vnitřní průzkum Pro vnitřní průzkum je vhodné připravit si plánky jednotlivých podlaží, případně místností, do kterých se dají zakreslovat defekty, zejména trhliny a jejich průběh. Je třeba zkoumat vše, co bylo vidět zvenčí a mohlo by být vidět i uvnitř, např. trhliny zdiva, boulení stěn. Průzkum je velmi komplexní a zahrnuje širokou skladbu materiálů. Je třeba si všímat následujících jevů. - Zjištění pohybu soklové obruby nejvyššího podlaží oproti povrchu podlahy – známka nefungujícího nebo chybějícího prostorového ztužení – spojení stěn a stropní konstrukce. - Zjištění účinku vodorovných sil v úrovni okapu – viz zastřešení. - Vnitřní systém trhlin zdiva neodpovídá vnějšímu. - Zjištění trhlin ve spojení příček nebo vnitřních stěn a vnějších stěn – nedostatečné provázání, případně nerovnoměrné sedání díky různým úrovním základů. - Zjištění trhlin ve fabionech – spojení stropů a stěn – většinou projev rozdílné dilatace dřevěného stropu a zděné části budovy – časté v posledním podlaží pod střechou. - Síť trhlin ve stropním podhledu – často u rákosových omítek – odtržení vrstvy omítky od prkenného podhledu; pokud je lokální a spojeno s vyboulením omítky, zejména u zdí, může signalizovat i hnilobu prkenného podhledu – vyžaduje podrobnější inspekci. - Dokumentace trhlin v klenbách, ve spojení kleneb a stěn.

68

mit der Ausbeulung des Verputzes verbunden ist, insbesondere bei Mauern, kann es auch die Fäulnis der Bretter der Decke signalisieren – erfordert eine eingehendere Inspektion. - Dokumentation von Rissen in Gewölben, in der Verbindung von Gewölben und Wänden. - Mängel, die durch das Auslaufen von Wasser aus einer höheren Etage verursacht wurden, Aufzeichnung von Feuchtigkeitskarten an Wänden und Decken – Spuren von Hinterläufigkeit, nach dem Eindringen von Wasser durch fehlende Fugen des Mauerwerks. - Unebenheiten in den Fußböden – Neigung, Durchhängen, Hohlräume, Beulen – eine detailliertere Untersuchung ist in Abhängigkeit vom Material notwendig (Beton Sulfatierung, Unterspülung usw.) - Feststellung der Spannungsrichtung der Deckenbalken, der Lagerung auf den Außenwänden – Gefahr des biologischen Befalls. - Kontrolle der Lagerung der Wände der höheren Etage auf den Stützen in der unteren Etage, insbesondere ist die Umsteifung oder umgekehrt das Ausbrechen größerer Öffnungen in der unteren Etage zu kontrollieren. - Kontrolle verdächtiger Stellen mit Unebenheiten der Maueroberfläche – möglicher nachträglicher Bewurf von Defekten. - Kontrolle des Öffnens und Schließens der Türen – Probleme signalisieren Setzung, Durchhängen, Spannung usw. - Kontrolle des Raums hinter Wandverkleidungen, insbesondere von Außenwänden, in feuchten Räumen – Küchen, Bädern, in Kellern usw. – Gefahr des biologischen Befalls. - Kontrolle des Raums unter den Deckenuntersichten – Inspektion der Tragelemente. - Besichtigung aller Teile, die von baulichen Änderungen betroffen sind – Beurteilung der Auswirkungen auf bestehende Konstruktionen und Materialien. - Aufzeichnung aller deformierten Elemente – insbesondere von Holzelementen. - Aufzeichnung der Feuchtigkeitskarten des emporkriechenden Wassers, von Salzausblühungen, Schimmel, Pilzen/Schwämmen. - Kontrolle des freien Raums unter den Fußböden. - Kontrolle des Kellerraums – angemessene Belüftung, Degradierung des Mauerwerks (Versalzung, Feuchtigkeit), Wasserableitung. - Kontrolle der Stabilität der Kellerwände – Beulen der Mauern als Stützwände. - Inspektion des Kesselhauses der Zentralheizung – Einfluss der Temperatur auf das Austrocknen des Untergrunds und auf die Konstruktionen. Der letzte Schritt ist ein eventueller Entwurf für die Durchführung einer ergänzenden Spezialuntersuchung oder die Empfehlung zur Durchführung eines bestimmten unmittelbaren Eingriffs.

- Vady způsobené vytopením vodou z vyššího podlaží, záznam vlhkostních map na stěnách a stropech – stopy po zatékání, po průniku vody chybějícími spárami zdiva. - Nerovnosti v podlahách – sklon, průvěs, dutiny, boule – podrobnější průzkum je potřeba v závislosti na materiálu (beton sulfatizace, podemletí, apod.) - Zjištění směru pnutí stropních trámů, uložení na vnějších zdech – nebezpečí biologického napadení. - Kontrola uložení stěn vyššího podlaží na odpory v nižším podlaží, zejména třeba kontrolovat přepažení nebo naopak vybourání větších otvorů v nižším podlaží. - Kontrola podezřelých míst s nerovnostmi povrchu zdí – možné dodatečné omítnutí defektů. - Kontrola otevírání a zavírání dveří – problémy signalizují sedání, průhyby, pnutí apod. - Kontrola prostoru za obklady stěn, zejména obvodových, ve vlhkých prostorách – kuchyních, koupelnách, ve sklepích atd. – nebezpečí biologického napadení. - Kontrola prostoru nad stropními podhledy – inspekce nosných prvků. - Prohlídka všech částí dotčených stavebními změnami – posouzení dopadů na stávající konstrukce a materiály. - Záznam všech zdeformovaných prvků – zejména dřevěných. - Záznam vlhkostních map vzlínající vodou, výkvěty solí, plísně, houby. - Kontrola volného prostoru pod podlahami. - Kontrola sklepního prostoru – přiměřená ventilace, degradace zdiva (zasolení, vlhkost), odvod vody. - Kontrola stability stěn sklepa – boulení zdí jako opěrných stěn. - Inspekce kotelny ústředního topení – vliv teploty na vysýchání podloží a na konstrukce. Posledním krokem je případný návrh na provedení doplňujícího speciálního průzkumu nebo doporučení provedení nějakého bezprostředního zásahu.

69

Typische Äußerungen für die Deformation und Degradierung des Holzes, das von einem holzschädigenden Pilz befallen ist – das Lagerholz ist würfelförmig in der für Hausschwamm typischen Größe gesprungen (links), Zerfall des Holzes durch Braunfäule (rechts). Die Art des Pilzes und seine Aktivität müssen im Labor analysiert werden, siehe unten. (Kloster und Pfarrhaus in Eisgarn, Österreich) Typické projevy deformace a degradace dřeva napadeného dřevokaznou houbou – podlahový polštář rozpraskaný do krychlených tvarů o velikosti typické pro dřevomorku (vlevo), rozpad dřeva hnědou hnilobou (vpravo). Druh houby a její aktivitu je třeba analyzovat v laboratoři, viz níže. (Klášter a fara v Eisgarn, Rakousko) 7.3.2.7. Konstruktionssystem und Elemente aus Beton Betonkonstruktionen sind kein allzu häufiger Typ bei älteren Sakralbauten, dennoch können sie auftreten, und daher wird die minimale Untersuchungsaktivität angegeben. - Bestimmung des Konstruktionstyps, des Umfelds und der Nutzungsbedingungen. - Beschreibung von Rissen – Breite und Anordnung: - Haarrisse – anfängliche Korrosion, Schrumpfung, Temperaturdilatation; - in Knotenpunkten, die waagerechte und senkrechte Elemente verbinden; - in Platten an Säulenkapitellen (insbesondere an der Oberseite); - abbröckelnde Kanten bei Konsolen und Zinken – signalisiert Überlastung; - Gesamtanordnung und Größe – gefährlich in Verbindung mit übermäßigem Durchhängen - sich erhöhende Gefahr des Eindringens von Feuchtigkeit - Durchführung einer einfachen Prüfung der Eigenschaften und des Zustands (vor Ort) – siehe Spezialmethoden.

70

7.3.2.7. Betonový konstrukční systém a prvky Betonové konstrukce nejsou příliš častým typem u starších církevních staveb, nicméně vyskytnout se mohou a tak se uvádí minimální průzkumná aktivita. - Určení typu konstrukce, prostředí a podmínek užívání. - Popis trhlin – šířka a uspořádání: - vlasové – počáteční koroze, smršťování, teplotní dilatace; - ve styčnících spojujících vodorovné a svislé prvky; - v deskách u sloupových hlavic (zejména na horním líci); - odlamující se hrany u konzol a ozubů – signalizuje přetížení; - celkové uspořádání a velikost – nebezpečné ve spojení s nadměrnými průhyby - zvyšují nebezpečí pronikání vlhkosti - Provedení jednoduché zkoušky vlastností a stavu (na místě) – viz speciální metody.

7.3.2.8. Konstruktionssystem und Elemente aus Metall Auch metallische Konstruktionssysteme sind selten, auch wenn metallische fabrikfertige Kirchen produziert wurden und zahlreiche Kirchen einen Stahldachstuhl haben. Die Untersuchung umfasst gewöhnlich: - Definition des Systems zur Sicherstellung der Stabilität. - Feststellung der Anzeichen von Überlastung der Konstruktion oder des Elements. - Bestimmung offensichtlicher geometrischer Unvollkommenheiten des Gebäudes oder Elements: - Gesamtstörung der Geometrie; - ausgebeulte, verbogene oder verdrehte Elemente, einschl. des Typs der Beanspruchung (Druckstab, Zugglieder, gekrümmtes Element); - Gesamtstabilität, Sicherung gegen Verbiegung (insbesondere beim Druckgurt gekrümmter Elemente); - Knotenpunkte und Verbindungen (Anzahl der Verbindungselemente, Vollständigkeit, Qualität der Schweißnähte); - fehlende Elemente; - historische Änderungen und Anpassungen. - Kontrolle der Ausführung und Funktionsfähigkeit des Korrosionsschutzes – Zustand, insbesondere bei eingebauten Elementen, Fußplatten, in aggressivem Umfeld. - Feststellung des Zustands sekundärer Metallkonstruktionen – Anker für Verkleidungen, Verbindungselemente usw. - Kontrolle der Mittigkeit der Belastung der Säulen, insbesondere bei gusseisernen. - Kontrolle der Sicherung der Stabilität bei gusseisernen Skeletten – Möglichkeit der Entstehung eines Dominoeffekts. - Kontrolle der aufgehängten Last auf gusseisernen Trägern. - Feststellung der Exzentrität von Hohlräumen bei gusseisernen Säulen (Spezialmethode) und der senkrechten Lage der Säulen. - Feststellung von Anzeichen für nicht fachgemäße Reparaturen (z.B. Schweißversuche usw.).

7.3.2.8. Kovový konstrukční systém a prvky Rovněž kovové konstrukční systémy jsou vzácné, i když byly vyráběny i kovové prefabrikované kostely a řada kostelů má ocelové krovy. Průzkum obvykle zahrnuje: - Definici systému zajištění stability. - Zjištění známek přetížení konstrukce nebo prvku. - Určení zjevných geometrických nedokonalostí budovy nebo prvku: - celkové narušení geometrie; - vyboulené, ohnuté nebo zkroucené prvky včetně typu namáhání (tlačený prut, táhlo, ohýbaný prvek); - celková stabilita, zajištění proti vybočení (zejména u tlačeného pásu ohýbaných prvků); - styčníky a spoje (počet spojovacích prvků, kompletnost, kvalita svarů); - chybějící prvky; - historické změny a úpravy. - Kontrola provedení a funkčnosti korozní ochrany – stav, zejména u zabudovaných prvků, patních desek, v agresivním prostředí. - Zjištění stavu druhotných kovových konstrukcí – kotvy obkladů, spojovací prvky apod. - Kontrola dostřednosti zatížení sloupů, zejména litinových. - Kontrola zajištění stability litinových skeletů – možnost vzniku dominového efektu. - Kontrola zatížení zavěšeného na litinových nosnících. - Zjištění excentricita dutin v litinových sloupech (speciální metody) a svislosti sloupů. - Zjištění známek neodborných oprav (např. pokusy o svařování apod.).

7.3.2.9. Holz und Holzgebäude Holzkonstruktionen verlangen eine regelmäßige Diagnostik und Wartung, ihre Lebensdauer unter geeigneten Bedingungen ist jedoch sehr hoch. Gefahren stellen die folgenden Tatsachen dar: - Feststellung aller historischen oder kürzlichen Anzeichen einer Störung und Schätzung ihrer Schwere und Prädiktion der Entwicklung. - Enthüllung unzuverlässiger Verbindungen und Bindungen (Nägel, Dübel, Klemmen usw.), von Oberflächenreparaturen, von Laschen. - Feststellung kritischer Mängel des Holzes (Äste, Risse, ...).

7.3.2.9. Dřevo a dřevěné budovy Dřevěné konstrukce vyžadují pravidelnou diagnostiku a údržbu, nicméně, ve vhodných podmínkách je jejich životnost velmi vysoká. Ohrožení představují tyto skutečnosti: - Zjištění jakékoliv historické nebo nedávné známky porušení a odhad jeho závažnosti a predikce rozvoje. - Odhalení nespolehlivých spojů a vazeb (hřebíky, hmoždíky, svěrky apod.), povrchových oprav, příložek. - Zjištění kritických vad dřeva (suky, praskliny, ...). - Nalezení skrytých vad uvnitř prvků s pevným

71

- Auffinden verborgener Mängel im Inneren von Elementen mit fester Oberfläche – Diagnostik (Mikrobohrung, Röntgen), siehe Spezialmethoden. - Kontrolle kritischer Stellen und des Umfelds, das durch biotischen Befall gefährdet ist (Schwämme, holzschädigende Insekten) – eingebaute Elemente, Balkenköpfe, Holz in Bädern usw. - Besichtigung verborgener oder abgeschlossener Hohlräume (Endoskopie, Mikrobohrung). - Kontrolle des Zustands der Konstruktionen, die die Stabilität des Holzrahmens, des Dachstuhls usw. sicherstellen. - Feststellung des Zustands des Schutzes vor dem Eindringen von Feuchtigkeit, der Behandlung mit Bioziden (was und wann), Ersatzholz. Der letzte Schritt bei allen Konstruktionstypen ist ein eventueller Entwurf für die Durchführung einer ergänzenden Spezialuntersuchung oder die Empfehlung zur Durchführung eines bestimmten unmittelbaren Eingriffs.

povrchem – diagnostika (mikrovrtání, rentgen), viz speciální metody. - Kontrola kritických míst a prostředí s nebezpečím biotického napadení (houby, dřevokazný hmyz) – zabudované prvky, trámová zhlaví, dřevo v koupelnách apod. - Prohlídka skrytých nebo uzavřených dutin (endoskopie, mikrovrtání). - Kontrola stavu konstrukcí zajišťujících stabilitu dřevěného rámu, krovu apod. - Zjištění stavu ochrany proti pronikání vlhkosti, ošetření biocidy (co a kdy), náhradní dřevo. Posledním krokem u všech typů konstrukcí je případný návrh na provedení doplňujícího speciálního průzkumu nebo doporučení provedení nějakého bezprostředního zásahu.

7.3.2.10. Bedachung Die Bedachung wird von außen und von innen untersucht. Für die äußere Inspektion ist es meist beim Blick vom Boden angebracht, ein Fernglas oder einen Fotoapparat mit Teleobjektiv zu verwenden. Bei Flachdächern oder Dächern mit geringer Neigung oder mit Steg hinter der Attika kann die Untersuchung beim Ergreifen der notwendigen Sicherheitsmaßnahmen auch auf dem Dach durchgeführt werden. Für die Inspektion des Innenraums brauchen wir eine Lampe. Die Dichtheitskontrolle der Dachdeckung sollte bei Regen und Wind durchgeführt werden, ggf. bei Firnschnee und Wind. Über die Untersuchungsmethode wird eine Aufzeichnung angefertigt. Neben den bereits beschriebenen Verfahren werden bei Holzkonstruktionen die folgenden Parameter geprüft und kontrolliert. - Kontrolle der Zugänglichkeit und Sicherheit (Flechten, Moose, nasse Flächen, Brüchigkeit, Beleuchtung..). - Typ der Dachdeckung – kleinformatige Bedachungen, Asbest-Zement-Formziegel, Wellblech und Platten, Blechformziegel und Tafeln, Schindeln, Deckung aus Dachbahnen. Hersteller, Details. - Geschichte der Reparaturen oder des Austauschs. Gewichtsänderungen des Dachmantels. Absicherung gegen Abheben durch Sog. - Zustand und Vollständigkeit der Bedachung – gesprungene, zerbrochene, aufgeblätterte oder fehlende, rutschende Dachziegel usw., bei den übrigen Typen Brüchigkeit, Zerspringen, Beschädigung – erfordert schnelle Reparatur. Anzeichen kleinerer Reparaturen. - Zustand der Schornsteine – die Schornsteine oder Schornsteinaufsätze neigen sich, Qualität der Fugen – Bedarf der Erneuerung.

7.3.2.10. Zastřešení Zastřešení se zkoumá zvenku i zevnitř. Pro vnější inspekci většinou pohledem ze země je vhodné používat dalekohled nebo fotoaparát s teleobjektivem. U plochých střech nebo střech s nízkým sklonem či s lávkou za atikou je možné provádět průzkum i na střeše při přijetí potřebných bezpečnostních opatření. Pro inspekci vnitřního prostoru potřebujeme svítilnu. Kontrolu těsnosti střešní krytiny je vhodné provádět za deště a větru, případně přemrzlého sněžení a větru. O metodě průzkumu se provede záznam. Vedle již popsaných postupů u dřevěných konstrukcí se zkoumají a kontrolují následující parametry. - Kontrola přístupnosti a bezpečnosti (lišejníky, mechy, mokré plochy, křehkost, osvětlení..). - Typ krytiny – skládané krytiny, asbestocementové tvarovky, vlnité plechy a desky, plechové tvarovky a tabule, šindel, povlakové krytiny. Výrobce, detaily. - Historie oprav nebo výměny. Změny hmotnosti střešního pláště. Zajištění proti nadzvednutí sáním. - Stav a úplnost skládané krytiny – střešních tašky prasklé, zlomené, rozvrstvené nebo chybějící, sjíždějí po střeše apod., u ostatních typů křehkost, popraskání, poškození – vyžaduje rychlou opravu. Známky drobných oprav. - Stav komínů – komíny nebo nástavce komínů se naklánějí, kvalita spár – potřeba obnovy. - Zjištění skrytých úžlabí (vodorovné svody a místa s možností ucpání). - Posouzení vlivu střešní konstrukce na zdivo – roztlačování zděných stěn tlakem krokví. - Kontrola průhybu střechy – nadměrný průhyb signalizuje slabé krokve nebo vaznice.

72

- Feststellung fehlender Kehlen (waagerechte Abläufe und Stellen, die möglicherweise verstopfen können). - Beurteilung des Einflusses der Dachkonstruktion auf das Mauerwerk – Auseinanderdrücken gemauerter Wände durch den Druck der Dachsparren. - Kontrolle des Durchhängens des Dachs – übermäßiges Durchhängen signalisiert schwache Dachsparren oder Pfetten. - Bestimmung von Problemen bei Flachdächern – verminderter Wasserabfluss, unzureichende Wärmecharakteristik, fehlende oder nicht funktionierende Belüftung, Durchhängen usw. - Kontrolle der notwendigen Neigung im Hinblick auf die Bedachung und Lage des Objekts. - Kontrolle des Zustands und der Vollständigkeit der Blechverkleidung an Durchgängen. - Kontrolle der Stärke des Mauerwerks des Giebels – Pfeiler, Verankerung. - Kontrolle des Vorhandenseins und des Zustands der Befestigung der Ziegel auf den Latten, insbesondere in den Kehlen und auf den Firsten. - Kontrolle der Ausführung und Funktionsfähigkeit des Korrosionsschutzes, Anzeichen von Korrosion, Gefahr des Kontakts verschiedener Metalle. - Kontrolle der Ausführung und Angemessenheit der Auflager für Konstruktionen über der Dachebene (Kreuze, Schornsteinstege, Blitzableiter, Antennen, Solarplatten, ...). - Anwesenheit und Umfang der Besiedlung der Dachdeckung mit Moosen und Flechten – Probenentnahme. - Kontrolle der ausreichenden Belüftung des Dachraums. - Feststellung der Degradierung infolge der Sonneneinstrahlung – insbesondere bei Kunststoffen, Anstrichen und Holz.

- Určení problémů plochých střech – zadržování vody, nedostatečné tepelné charakteristiky, chybí nebo nefunkční odvětrání, průhyb atd. - Kontrola potřebného sklonu vzhledem ke krytině a poloze objektu. - Kontrola stavu a úplnosti oplechování kolem prostupů. - Kontrola tloušťky zdiva štítů – pilíře, kotvení. - Kontrola přítomnosti a stavu upevnění tašek na latě, zejména v úžlabích a na hřebenech. - Kontrola provedení a funkčnosti korozní ochrany, známky korozních projevů, nebezpečí styku různých kovů. - Kontrola provedení a adekvátnosti podpor pro konstrukce umístěné nad střešní rovinou (kříže, komínové lávky, hromosvody, antény, solární kolektory, ...). - Přítomnost a rozsah kolonizace střešní krytiny mechy a lišejníky – odběr vzorků. - Kontrola dostatečné ventilace podstřešního prostoru. - Zjištění degradace v důsledku oslunění – zejména u plastů, nátěrů a dřeva.

Repariertes Dach des Pfarrhauses in Polná (Tschechische Republik) mit Anzeichen der Kontaminierung der Kupferdeckung durch Korrosionsprodukte von Eisen (Gefahr der Korrosionsbeschädigung der Kupferdeckung), und Dach aus Stahlblechen mit degradiertem Anstrich, der seine Schutzfunktion einbüßte (Pfarrhaus Obyčtov, Tschechische Republik). Der Defekt verlangt schnelle Abhilfe. Opravená střecha fary v Polné (ČR) se známkami kontaminace měděné krytiny korozními produkty železa (nebezpečí korozního poškození měděné krytiny) a střecha z ocelových plechů z degradovaným nátěrem, který ztratil ochrannou funkci (fara Obyčtov, ČR). Porucha vyžaduje rychlou nápravu.

73

Die Inspektion des Innenraums des Dachs geht auch von den Feststellungen bei der äußeren Besichtigung aus und hängt auch von der Zugänglichkeit der Dachräume ab. Typisch festgestellte Charakteristiken sind folgende: - Feststellung der Dichtheit der Bedachung, Spuren von Hinterläufigkeit oder Einwehen von Schnee – in Abhängigkeit von der Ausführung der Unterdeckbahnen oder der Pappe auf Verschalung. - Feststellung der übermäßigen Belastung des Bodens durch gelagerte Gegenstände oder Material. - Kontrolle der senkrechten Lage der Gespärre und ihre räumliche Steife – keine fehlenden Elemente. - Qualität und Gesundheit des Holzes des Dachstuhls – Feuchtigkeit, biologischer Befall. - Zustand der Stahl- oder Stahlbetonelemente – Korrosion, Abbröckeln von Beton, ... - Zustand der Konstruktion des Dachstuhls und seiner Knotenpunkte – Aufzeichnung von Deformationen der Dachsparren Pfetten, Binderbalken und Deckenbalken – Angemessenheit der Profile der einzelnen Hölzer. - Kontrolle der angemessenen Absteifung der Pfetten – bei allen Typen – klarer Kräfteverlauf. - Feststellung älterer Reparaturen oder Verstärkungen und Beurteilung der Wirksamkeit. - Kontrolle der Sicherung der Enden der Dachsparren gegen waagerechtes Verschieben durch Binderbalken oder Anker. - Absicherung des Raums gegen das Eindringen von Vögeln und anderen Schädlingen. - Kontrolle des Zustands der Dachrinnen und Regenfallrohre für die Ableitung des Regenwassers – Material der Fallrohre und Rinnen, Hinterläufigkeit infolge von Korrosionsschäden der Blechund Gussteile, grüne Spuren an der Fassade signalisieren Undichte, Überlaufen, Verstopfung, ähnlich wie abgefallener Verputz aufgrund der Frostbeschädigung des feuchten Teils. - Kontrolle der Lücke zwischen Traufe und Rinne, Kontrolle der Innenoberfläche der Rinne. - Kontrolle des Anschlusses des senkrechten Fallrohrs an ein liegendes Rohr oder eine Rinne – Gefahr das Abspritzens von Wasser, Ableitung in ausreichender Entfernung vom Objekt. - Kontrolle der Vegetation in nächster Nähe des Objekts oder direkt am Objekt (Efeu usw.) Der letzte Schritt ist der eventuelle Entwurf für die Durchführung einer ergänzenden Spezialuntersuchung oder die Empfehlung zur Durchführung eines bestimmten unmittelbaren Eingriffs.

74

Inspekce vnitřního prostoru střechy vychází i ze zjištění z venkovní prohlídky a také závisí na přístupnosti podstřešních prostor. Typicky zjišťované charakteristiky jsou následující. - Zjištění těsnosti krytiny, stop po zatékání nebo zahánění sněhu – v závislosti na provedení pojistné izolace nebo lepenky na bednění. - Zjištění nadměrného zatížení půdy skladovanými předměty nebo materiálem. - Kontrola svislosti vazeb krovu a jejich prostorové tuhosti – žádné chybějící prvky. - Kvalita a zdraví dřeva krovu – vlhkost, biologické napadení. - Stav ocelových nebo železobetonových prvků – koroze, odpadávání betonu, ... - Stav konstrukce krovu a jeho styčníků – záznam deformací krokví, vaznic, vazných a stropních trámů – adekvátnost profilů jednotlivých dřev. - Kontrola přiměřeného podepření vaznic – u všech typů – jasný průběh sil. - Zjištění starších oprav či zesilování a posouzení účinnosti. - Kontrola zajištění konců krokví proti vodorovnému posunutí vaznými trámy nebo kotvami. - Zajištění prostoru proti vnikání ptáků a dalších škůdců. - Kontrola stavu žlabů a svodů pro odstraňování dešťové vody – materiál svodů a žlabů, zatékání v důsledku korozního poškození plechových a litinových, zelené stopy na fasádě signalizují netěsnosti, přetékání, ucpání, podobně opadaná omítka díky mrazovému poškození provlhlé části. - Kontrola mezery mezi okapem a žlabem, kontrola vnitřního povrchu žlabu. - Kontrola napojení svislého svodu na ležatý svod nebo žlábek – nebezpečí odstřikování vody, odvod do dostatečné vzdálenosti od objektu. - Kontrola vegetace v těsné blízkosti objektu nebo přímo na objektu (břečťan apod.) Posledním krokem je případný návrh na provedení doplňujícího speciálního průzkumu nebo doporučení provedení nějakého bezprostředního zásahu.

Durch Fäule beschädigte Holzauflagerung des Kreuzes. (Kirche Mariä Heimsuchung in Heiligenberg (Svatý Kopeček) bei Olmütz, Tschechische Republik) Hnilobou poškozená dřevěná podpora kříže. (Chrám navštívení Panny Marie na Svatém Kopečku u Olomouce, ČR Fehler in der Konzeption und Blechverkleidung waagerechter Elemente. (Eisgarn) Chyby v koncepci a oplechování vodorovných prvků. (Eisgarn) 7.3.2.11. Übrige Elemente In baulichen Objekten gibt es eine Reihe technischer Anlagen, die für deren Funktionsfähigkeit notwendig sind und Gegenstand von Mängeln und Störungen sein können. Ähnlich ergänzen Nebenobjekte, Anschlüsse der Ver- und Entsorgungsleitungen, Terrainmaßnahmen (Zäune, Oberflächengestaltungen) die untersuchten Objekte oder Areale und können gleichfalls Mängel haben, die bei der Revitalisierung der Objekte beseitigt werden müssen. Im Hinblick auf den Umfang dieses Handbuchs sind auch deswegen, weil ihre Inspektion häufig eine besondere Qualifikation verlangt, hier keine Anleitungen für deren Untersuchung aufgeführt.

7.3.2.11. Ostatní prvky Ve stavebních objektech je řada technických zařízení, která jsou pro jejich funkčnost nezbytná a mohou být předmětem vad a poruch. Podobně vedlejší stavby, přípojky sítí, venkovní úpravy (ploty, úpravy povrchů) doplňují zkoumané objekty nebo areály a rovněž mohou vykazovat nedostatky, které je třeba odstranit při revitalizaci objektů. Vzhledem k rozsahu

7.3.2.12. Mit dem Objekt verbundene Kunstwerke Eine besondere Kategorie bilden Kunstwerke, die mit dem Objekt verbunden sind – Wandmalereien, Statuen, Stuckverzierungen. Diese Elemente verlangen die Durchführung von restauratorischen Untersuchungen, um den Eingriff zu entwerfen und die notwendigen Kosten abzuschätzen. Wir können nur empfehlen, dass die Dokumentation des Zustands mit der eventuellen Beschreibung des „baulichen“ Zustands Teil der hier beschriebenen Untersuchungen ist.

7.3.2.12. Umělecká díla spojená se stavbou Zvláštní kategorii tvoří umělecká díla spojená se stavbou – nástěnné malby, sochy, štuková výzdoba. Tyto prvky vyžadují provádění restaurátorských průzkumů pro návrh zásahu i odhady potřebných nákladů. Můžeme jen doporučit, aby součástí zde popisovaných průzkumů byla dokumentace stavu s případným popisem stavu „stavebního“.

75

Stark durch Korrosion des Zapfens und Witterungseinflüsse beschädigte Statue des hl. Florian. (Kloster und Pfarrhaus Eisgarn, Österreich)

Durch Frost und Salze beschädigter Springbrunnen auf dem Hof des Klosters und Pfarrhauses in Eisgarn, (Österreich).

Silně poškozená socha sv. Floriána korozí čepu a účinky povětrnosti. (Klášter a fara Eisgarn, Rakousko)

Mrazem a solemi poškozená fontána na nádvoří kláštera a fary v Eisgarn, (Rakousko).

7.3.3 Spezielle Untersuchungsmethoden Einige Mängel und Defekte, die bei der grundlegenden Untersuchung festgestellt werden, ggf. Verdachte auf einen ernsteren Defekt, verlangen den Einsatz besserer Ausrüstung oder spezieller Untersuchungsmethoden, um die Materialcharakteristika und den Umfang der Beschädigung der Konstruktion festzustellen. Es gibt eine sehr breite Skala von Möglichkeiten, und für dieses Handbuch wurden nur die Methoden ausgewählt, die für die Planung der Wartung, ggf. für einen größeren baulichen oder restauratorischen Eingriff praktisch am nützlichsten sind. Die aufgeführten Methoden ermöglichen entweder die Messung in situ, oder sie erfordern die Entnahme von Proben und Laborarbeit. Allgemein teilen wir die Methoden in zerstörungsfreie (üblich als NDT – non destructive testing bezeichnet), bedingt zerstörungsfreie (MDT – moderately destructive testing) und zerstörende ein. Für bedingt zerstörungsfreie Methoden wird häufig auch die Bezeichnung halb-zerstörende (SDT – semi destructive testing) verwendet. MDT (SDT) bedeutet, dass die Methode einen schonenden Eingriff in das Konstruktionselement verlangt, der sein mechanisches Verhalten oder die Widerstandsfähigkeit gegen Belastung oder Einwirkungen aus der Umwelt nicht wesentlich stört. In der Regel handelt es sich um den Verlust von Masse durch Herausbohren einer kleinen Öffnung oder die Entnahme eines kleinen Materialvolumens, um eine lokale Beschädigung durch Eindrücken oder Einschießen eines Stempels,

7.3.3 Speciální průzkumné metody Některé vady a poruchy zjištěné základním průzkumem, případně podezření na vážnější defekt vyžadují nasazení lepšího vybavení nebo speciálních průzkumných metod pro zjišťování materiálových charakteristik a rozsahu poškození konstrukce. Možností je velmi široká škála a do této příručky byly vybrány jenom metody prakticky nejužitečnější pro plánování údržby, případně většího stavebního či restaurátorského zásahu. Uvedené metody umožňují buď měření in situ nebo vyžadují odběr vzorků a laboratorní práci. Obecně je dělíme na metody nedestruktivní (obvykle označované NDT – non destructive testing), málo nebo šetrně destruktivní nebo nízko invazní (MDT – moderately destructive testing) a destruktivní. Pro šetrně destruktivní metody se často používá i název polo- destruktivní (SDT – semi destructive testing). MDT (SDT) znamená, že metoda vyžaduje šetrný zásah do konstrukčního prvku, který významně nenaruší jeho mechanické chování nebo odolnost při zatížení či působení okolního prostředí. Typicky se jedná o ztrátu hmoty vyvrtáním malého otvoru nebo odběrem malého objemu materiálu, o lokální poškození zatlačením nebo vstřelením razníku případně o dočasný odběr materiálu pro vložení zatěžovacího nebo měřicího zařízení (např. plochého lisu). Při destruktivních zkouškách (DT) dochází k celkové destrukci zkušebního vzorku nebo části konstrukce.

76

ggf. um eine zeitweilige Entnahme von Material zur Einlage einer Belastungsprüfungs- oder Messeinrichtung (z.B. flaches Druckkissen). Bei zerstörenden Prüfungen (DT) kommt es zur Gesamtdestruktion der geprüften Probe oder eines Teils der Konstruktion. 7.3.3.1 Feststellung der Materialcharakteristika der verwendeten Materialien Die Materialcharakteristika der Baustoffe werden mit standardisierten Methoden, d.h. auf die von den Normen festgelegten Arten, und auch durch nicht standardisierte Methoden bestimmt. Der zweite Fall kommt häufig gerade bei historischen Objekten in Betracht, aus denen wir meist kein Material für Versuchskörper in Standardgröße entnehmen können. In diesem Teil führen wir ausgewählte praktisch bewährte Prüfmethoden auf, die bei der Beurteilung der Qualität und des Zustands älterer Objekte, die zur Revitalisierung ausgewählt wurden oder Reparaturen verlangen, genutzt werden können. Die „in situ“ bestimmten Eigenschaften des Bausteins schließen Härte und das Elastizitätsmodul ein. Neben der nicht standardisierten und eher informativen Spitz­ eisen-Methode, bei der mit einem Hammer von betreffender Masse ein Spitzeisen in die Oberfläche des Steins getrieben wird, werden industriell gefertigte und standardisierte Härteprüfer verwendet, z.B. vom Typ Schmidt L und N. Im Labor wird dann die Festigkeit an Würfeln oder Bohrkernen geprüft, die in den untersuchten Objekten entnommen wurden. Das Elastizitätsmodul und die dynamische Festigkeit werden durch eine zerstörungsfreie Ultraschallmethode geprüft. Die Eigenschaften gebrannter Ziegel U-Härte und Druckfestigkeit werden zerstörungsfrei durch einen angepassten Schmidt-Härteprüfer des Typs LB mit halbrundem Stempel, der für Keramik bestimmt ist, geprüft. Für die Festlegung der Tragfähigkeit des Ziegelmauerwerks wird die Methode des flachen Druckkissens (Flat Jack) direkt am geprüften Mauerwerk verwendet. Gleichzeitig können das Elastizitätsmodul und die Verformbarkeit des geprüften Mauerwerks festgelegt werden. Zerstörungsfrei wird die Festigkeit der eingebauten, von Mörtel gereinigten Ziegel mit dem Schmidt-Härteprüfer des Typs LB1) festgelegt, und gleichzeitig wird die Festigkeit des Bindemörtels direkt in der Lagerfuge um die geprüften Ziegel herum festgelegt. Die Prüfung erfolgt mit Hand- oder Elektrobohrer. Die Festigkeit des Mörtels wird aus der Tiefe des Einbohrens des Bohrers bei der vorgeschriebenen Anzahl an Umdrehungen bestimmt. Zur Berechnung der Festigkeit des Mörtels und der Druckfestigkeit der Ziegel werden meist allgemeine Kalibrierungsbeziehungen verwendet. Aus beiden Werten wird die berechnete Festigkeit des Mauerwerks errechnet. Wichtig ist die Festlegung der Feuchtigkeit des Mauerwerks, die durch Widerstands-, Kapazitäts- oder Mikrowellen-Hygrometer festgelegt wird. Bei Betonen ist die wichtigste Festlegung seine Festig-

7.3.3.1 Zjišťování materiálových charakteristik použitých hmot Materiálové charakteristiky staviv se určují standardními, tj. normami stanovenými způsoby i nestandardními metodami. Druhý případ často přichází v úvahu právě u historických objektů, ze kterých většinou nemůžeme odebírat materiál na zkušební tělesa standardní velikosti. V této části uvádíme vybrané prakticky ověřené zkušební metody, které mohou být využívány při posuzování kvality a stavu starších objektů, vybraných k revitalizaci nebo vyžadujících opravy. Vlastnosti stavebního kamene určované „in situ“ zahrnují tvrdost a modul pružnosti. Kromě nestandardní a spíše informativní metody špičákové, při které se kladivem o dané hmotnosti zaráží do povrchu kamene špičák, se využívají průmyslově vyráběné a standardizované tvrdoměry, např. typu Schmidt L a N, v laboratoři se pak zkouší pevnosti na krychlích nebo jádrových vývrtech, odebraných ze zkoumaných objektů. Modul pružnosti a dynamická pevnost se zkouší nedestruktivní ultrazvukovou metodou. Vlastnosti pálených cihel – tvrdost a pevnost v tlaku se nedestruktivně zkouší upraveným Schmidtovým tvrdoměrem typu LB s půlkulatým razníkem určeným pro keramiku. Pro stanovení únosnosti cihelného zdiva se používá metoda plochých lisů (flat jack) přímo na zkoušeném zdivu. Současně lze stanovit modul pružnosti a přetvárnosti zkoušeného zdiva. Nedestruktivně se stanovuje pevnost zabudovaných cihel očištěných od malty Schmidtovým tvrdoměrem typu LB1) a současně se stanoví pevnost pojivové malty přímo v ložné spáře kolem zkoušených cihel. Zkouška se provádí ruční nebo elektrickou vrtačkou. Pevnost malty se určí z hloubky zavrtání vrtáku při předepsaném počtu otáček. K výpočtům pevnosti malty a pevnosti cihel v tlaku se většinou používají obecné kalibrační vztahy. Z obou hodnot se vypočte výpočtová pevnost zdiva. Důležité je stanovení vlhkosti zdiva, která se stanoví odporovým, kapacitním nebo mikrovlnným vlhkoměrem. U betonů je nejdůležitější stanovení jeho pevnosti na zkušebních krychlích nebo na válcových vývrtech v laboratoři. V terénu se používají nedestruktivní zkoušky pevnosti betonu v tlaku Schmidtovým tvrdoměrem. Pro stanovení dynamického modulu pružnosti se využívají ultrazvukové vlny (UZ). Stanovuje se průchozí nebo odrazovou metodou. V laboratoři se na přesně specifikovaných vzorcích mimo metody

77

keit an Probewürfeln oder Zylinderbohrkernen im Labor. Im Terrain werden zerstörungsfreie Prüfungen der Druckfestigkeit des Betons mit dem Schmidt-Härteprüfer verwendet. Für die Festlegung des dynamischen Elastizitätsmoduls werden Ultraschallwellen verwendet. Es wird die Durchgangs- oder Reflexionsmethode festgelegt. Im Labor wird an genau spezifizierten Proben außer den Ultraschallmethoden die Resonanzmethode verwendet, die neben dem dynamischen Elastizitätsmodul auch die Festlegung der PoissonzahlU ermöglicht. An den Balken oder Walzen werden durch schrittweise Be- und Entlastung des Musters das statische Elastizitätsmodul und die Verformbarkeit festgelegt. Metallische Materialien verlangen die Festlegung ihrer Härte, ggf. ihres Maßes an Korrosion. Für die Festlegung der Härte der Metallteile der Konstruktion wird der Poldihammer, verwendet, ggf. moderne elektronische Härteprüfer für Metall2). Im Labor wird die Härte durch mehrere Methoden festgelegt, und der Wert ihrer Härte wird durch die Bezeichnung der Prüfungsart ergänzt. Die Korrosion der Bewehrung im Beton wird durch einen Bewehrungssucher festgestellt3). Bei hölzernen Materialien werden die Druck-, Zug- und Biegefestigkeit im Labor festgestellt. Die Baustellenmethoden umfassen z.B. die Messung des Widerstands gegen Einpressen oder Einschießen eines Stahldorns in die Holzoberfläche4), Widerstandsbohrung oder Durchpressen eines Dorns durch das Holzelement. Die neueste Methode ist die MDT-Prüfung der Belastung des Holzes im Inneren der ausgebohrten Öffnung durch Öffnen der Backen einer mechanischen Miniaturpresse.

UZ využívá rezonanční metoda, která vedle dynamického modulu pružnosti umožní i stanovení Poissonova součinitele. Na trámcích nebo válcích postupným zatěžováním a odlehčováním vzorku lze stanovit statický modul pružnosti a přetvárnosti. Kovové materiály vyžadují stanovení jejich tvrdosti, případně jejich míry koroze. Pro stanovení tvrdosti kovových částí konstrukce se používá Poldiho kladívko, případně moderní elektronické tvrdoměry na kovy2). V laboratoři se stanovují tvrdosti několika metodami, a hodnota jejich tvrdosti je doplněna označením způsobu zkoušení. Koroze výztuže v betonu se zjišťuje analyzátorem výztuže3). U dřevěných materiálů se laboratorně stanovuje pevnost v tlaku, tahu a za ohybu. Staveništní metody zahrnují např. měření odporu proti zatlačení nebo vstřelení ocelového trnu do povrchu dřeva4), odporové vrtání nebo protlačování trnu dřevěným prvkem. Nejnovější metodou je MDT zkouška zatěžování dřeva uvnitř vyvrtaného otvoru rozevřením čelistí miniaturního mechanického lisu.

7.3.3.2 Übersicht über die ausgewählten Methoden für die Prüfung eingebauter Baumaterialien Rückprallmethoden (NDT) werden zur Schätzung der Druckfestigkeit aus dem gemessenen Wert des Abpralls des Stempels von der Oberfläche des geprüften Materials verwendet. Aus diesem Wert wird mit Hilfe von Kalibrierungsbeziehungen die Druckfestigkeit des Materials mit nicht garantierter Genauigkeit bestimmt. Hierher gehören Schmidt-Härteprüfer1) der Typen L, LB, N, M, P und PT und außerdem die Registrierungsformen NR und LR, der Prüfhammer DIGI SCHMIDT mit der Möglichkeit der digitalen Aufzeichnung und der neue Typ des Härteprüfers SILVER-SCHMIDT ST N / ST L. Ultraschallmethoden (NDT) nutzen die Messung der Zeit des Durchgangs des Signals durch die Struktur des geprüften Materials der betreffenden Stärke. Es wird die Geschwindigkeit der Ausbreitung der Ultraschallwellen berechnet, und anschließend wird der Wert des dynamischen Elastizitätsmoduls, ggf. die Druckfestigkeit des Betons festgelegt. Durch die Durchdringung mit Ultraschallstrahlen durch die Betonstruktur kann die Gleichartigkeit (Homogenität) des geprüften Materials berechnet werden. Die gleiche Applikation wird auch für die Diagnostik von Holz verwendet5).

7.3.3.2 Přehled vybraných metod pro zkoušení zabudovaných stavebních materiálů Odrazové metody (NDT) se používají k odhadu pevnosti v tlaku z naměřené hodnoty odrazu razníku od povrchu zkoušeného materiálu. Z této hodnoty se pomocí kalibračních vztahů určí pevnost materiálu v tlaku s nezaručenou přesností. Patří sem Schmidtovy tvrdoměry1) typů L, LB, N, M, P, PT a dále registrační formy NR a LR, DIGI SCHMIDT s možností digitálního záznamu, nový typ tvrdoměru SILVER-SCHMIDT ST N / ST L.

78

Ultrazvukové metody (NDT) využívají měření doby průchodu signálu strukturou zkoušeného materiálu dané tloušťky. Vypočte se rychlost šíření UZ vln, a následně se stanoví hodnota dynamického modulu pružnosti, případně pevnost betonu v tlaku. Prozvučování UZ vlnami strukturou betonu lze spočítat stejnorodost (homogenitu) zkoušeného materiálu. Stejná aplikace se používá i pro diagnostiku dřeva5).

Durch die Resonanzmethode (NDT) werden die dynamischen Elastizitätsmodule und die Poissonzahl in Längs-, Quer- und Torsionseigenfrequenz festgestellt. Das Wesen der Prüfung besteht im Anregen der maximalen (Eigen-)Frequenz, und aus ihr wird der Wert des dynamischen Elastizitätsmoduls berechnet. Eindrucksmethoden (MDT) bestimmen aus der Tiefe oder der Fläche des Eindrucks einer Kugel oder Pyramide in das Material nach dem Schlag mit einem bestimmten Hammer die Härte des Materials. Hierher gehören der Poldihammer für Metalle und der abgewandelte Poldihammer für Mörtel oder Betone, die Bestimmung der Härte des Holzes gemäß Janka6). Eindringmethoden (MDT) bewerten die Messung der Tiefe des Eindringens eines Spitzeisens oder Dorns in die Oberfläche nach der vorgeschriebenen Anzahl von Schlägen mit einem definierten Hammer oder mit Verfolgung der Anzahl von Schlägen des Hammers zur Deduktion der vorgeschriebenen Tiefe des Eindringens. Es handelt sich um ein Spitzeisen gemäß MAŠEK und gemäß CIGÁNEK7). Hierher gehört auch ein Gerät zur Messung der Holzqualität, wobei das vorgeschriebene Spitzeisen mit Kraft in das Holz ein- oder durchgedrückt wird (z.B. Holzprüfgerät PILODYN, Gerät zum Durchpressen ÚTAM8)). Außerdem gehört die Liste an Geräten hierher, die in der Lage sind, Schläge abzuleiten, die zur Bestimmung der Metallhärte gemäß Vickers, Brinell, Rockwell und weiteren dienen9). Bohrmethoden (MDT) nutzen die Messung unterschiedlicher Parameter. In einer sophistischen Konfiguration wird der Widerstand gegen das Eindringen des Bohrers in das Material in Abhängigkeit von der

Rezonanční metodou (NDT) se zjišťují dynamické moduly pružnosti a Poissonův součinitel z podélné, příčné a kroutivé vlastní frekvence. Podstata zkoušky spočívá ve vybuzení maximální (vlastní) frekvence a z ní se vypočte hodnota dynamického modulu pružnosti. Vtiskové metody (MDT) určují z hloubky nebo plochy vtisku kuličky nebo jehlanu do materiálu po úderu určeným kladivem tvrdost materiálu. Patří sem POLDI kladívko na kovy a upravené POLDI kladívko na malty nebo betony, určování tvrdosti dřeva podle Janky6).

Vnikací metody (MDT) vyhodnocují měření hloubky vniku špičáku nebo trnu do povrchu po předepsaném počtu ran definovaným kladivem, nebo sledováním počtu úderů kladiva k vyvození předepsané hloubky vniku. Jde o špičák dle MAŠKA a dle CIGÁNKA7). Patří sem i přístroj na měření kvality dřeva, kdy se předepsaný razník zatlačuje nebo protlačuje silou do dřeva (např. PILODYN, protlačovací přístroj ÚTAM8)). Dále sem patří škála přístrojů, které jsou schopny vyvozovat rázy sloužící k určení tvrdosti kovů dle Vickerse, Brinella, Rockwela a dalších9).

Vrtné metody (MDT) využívají měření různých parametrů. V sofistikované konfiguraci se měří odpor proti pronikání vrtáku do materiálu v závislosti na rychlosti otáček vrtáku a na přítlačné síle10). Met-

Gerät für das kontinuierliche Durchpressen des Dorns durch das untersuchte Holzprofil und mit graphischer Aufzeichnung des Widerstands des degradierten Fichtenholzes gegen das Eindringen des Dorns.8)

Das Gerät PILODYN, das mit konstanter Energie einen Dorn in die Oberfläche des Holzelements einschießt. Die mechanische Beständigkeit wird aus der Tiefe des Eindringens des Dorns in das Holz bestimmt.

Přístroj pro spojité protlačování trnu vyšetřovaným dřevěným profilem a grafický záznam odporu degradovaného smrkového dřeva proti vnikání trnu.8)

Přístroj PILODYN vystřelující trn do povrchu dřevěného prvku konstantní energií. Mechanická odolnost se odhaduje z hloubky vniknutí trnu do dřeva.

79

Schnelligkeit der Bohrerdrehungen und der Anpresskraft gemessen10). Die Methoden ermöglichen es, die Veränderung der mechanischen Eigenschaften entlang des Tiefenprofils beim Eindringen des Bohrers zu verfolgen. Meist wird die Methode für die Inspektion von steinernem Mauerwerk oder steinernen Kunstwerken und für die Inspektion von Holz verwendet. Einfachere Geräte messen die Anzahl der Umdrehungen, die zum Erreichen der verlangten Tiefe der Bohrung im Material notwendig sind, oder es wird die Tiefe der Bohrung bei der betreffenden Anzahl von Drehungen des Bohrers gemessen11). Sie wird überwiegend bei der Festlegung der Härte des Bindemörtels in Ziegelmauerwerk, gemischtem oder Steinmauerwerk und zur Feststellung verborgener Mängel in Holzelementen verwendet. Abreißmethoden (MDT) haben ebenfalls eine Reihe von Varianten. Im Fach Restauration von Materialien wird eine sehr einfache Abreißmethode verwendet, die auf dem Abreißen eines üblichen Klebebands besteht, das auf die Oberfläche geklebt wird (sog. Peeling-Test oder Scotch Tape T). Eine größere Vorbereitung verlangt die Prüfung des Anhaftens der

ody umožňují sledovat proměnu mechanických vlastností podél hloubkového profilu při průniku vrtáku. Většinou se používá pro inspekci kamenného zdiva nebo kamenných uměleckých děl a pro inspekci dřeva. Jednodušší přístroje měří počet otáček nutných k dosažení požadované hloubky vývrtu v materiálu nebo se měří hloubka vývrtu při daném počtu otáček vrtačky11). Používá se převážně při stanovení pevnosti pojivové malty v cihelném, smíšeném a kamenném zdivu nebo pro zjištění skrytých vad v dřevěných prvcích.

Odtrhové metody (MDT) mají rovněž řadu variant. V oboru restaurování materiálů se používá velmi jednoduchá odtrhová zkouška založená na odtrhu běžného samolepicího pásku, přilepeného na povrch (tzv. peeling test nebo Scotch tape test). Větší přípravu vyžaduje zkoušení přídržnosti povrchových vrstev omítky nebo soudržnost vrstev ve struktuře betonu.

Typische Beispiele für Bohrer zur Messung des Bohrwiderstands von Stein, Ziegel oder Mörtel (links – Bohrmaschine Geotron Elektronik mit pneumatischem Anpressdruck des Bohrers)12) und von Holz (rechts – Bohrmaschine Resistograph)13). Typické příklady vrtaček na měření vrtného odporu kamene, cihel nebo malty (vlevo – vrtačka Geotron Elektronik s pneumatickým přítlakem vrtáku)12) a dřeva (vpravo – vrtačka Resistograph)13).

Oberflächenschichten des Verputzes oder der Haftfestigkeit der Schichten in der Betonstruktur. In einem solchen Falle wird die abgerissene Schicht durch eine Bohrung mit Hohlbohrer bis zur verlangten Tiefe abgetrennt, und das Material wird mit Hilfe einer aufgeklebten Metallscheibe mit Halterung für die Befestigung am Prüfgerät, z.B. DYNA, abgerissen14).

80

V takovém případě se odtrhávaná vrstva oddělí od okolí vývrtem dutým vrtákem do požadované hloubky a materiál se odtrhává pomocí nalepeného kovového terče s úchytem pro připevnění ke zkušebnímu přístroji, např. DYNA14).

Peeling-Test an degradiertem Stein – es wird das Gewicht der Körner des Materials gemessen, die am abgerissenen Band kleben bleiben. Peeling test na degradovaném kamenu – měří se hmotnost zrn materiálu, které ulpí na odtrhávané pásce Kernbohrungen (MDT) dienen zur Entnahme von Material für Laborprüfungen. Gemäß dem Typ der anschließenden Prüfung und dem Typ des geprüften Materials erfolgen Kernbohrungen mit einem Durchmesser zwischen 5 und 150 mm, für Mauerwerk und Beton in der Regel mit 25, 50, 75, 100 oder 150 mm. Die Länge der Bohrung pflegt mindestens 40 mm zu sein, für die Prüfung auf Druckfestigkeit in Richtung der Bohrachse ist eine Probe mit einem Verhältnis der Bohrlänge zum Bohrdurchmesser von wenigstens 2 zu entnehmen. An den entnommenen Proben erfolgt die Festlegung der Druckfestigkeit, der Zugfestigkeit in der Achse oder der Biegezugfestigkeit, ggf. die Festlegung des statischen Elastizitätsmoduls durch Belastung in hydraulischen oder mechanischen Pressen. Die Oberflächenabnahme eines Spans (MDT) ist eine Methode zur Feststellung der Zugfestigkeit des Holzes. Mit einer Handkreissäge mit einstellbarem Schnittwinkel wird von der Oberfläche des Holzelements ein dreieckiger Span abgehoben und auf standardisierte Weise geprüft. Der Span kann auch durch Abnahme von der Kante eines Holzprofils durch Abschneiden mit einem geraden Schnitt gewonnen werden.

Jádrové vývrty (MDT) slouží k odběru materiálu pro laboratorní zkoušky. Podle typu následné zkoušky i typu zkoušeného materiálu se provádí jádrové vývrty o průměru od 5 do 150 mm, pro zdivo a beton typicky 25,50,75,100, nebo 150 mm. Délka vývrtu bývá min 40 mm, pro zkoušení vývrtů na tlakovou pevnost ve směru osy vývrtu je třeba odebrat vzorek s poměrem délky vývrtu k jeho průměru rovný alespoň 2. Na odebraných vývrtech se provede stanovení pevnosti v tlaku, v osovém tahu nebo tahu za ohybu, případně stanovení statického modulu pružnosti zatěžováním v hydraulických nebo mechanických lisech. Povrchový odběr třísky (MDT) je metodou pro zjišťování pevnosti dřeva v tahu. Ruční okružní pilou s nastavitelným sklonem řezu se odebere z povrchu dřevěného prvku trojúhelníková tříska a zkouší standardním způsobem. Třísku lze získat i odběrem z hrany dřevěného profilu odříznutím rovným řezem.

Oberflächenabnahme eines Spans (links) und Durchführung der zerstörenden Prüfung auf Zugfestigkeit (rechts).

Bohrkern aus Holz mit einem Durchmesser von ca. 4 mm und Vorbereitung auf die Druckfestigkeitsprüfung (unten).

Povrchový odběr třísky (vlevo) a provedení destruktivní zkoušky na pevnost v tahu (vpravo).

Jádrový vývrt dřeva o průměru cca 4 mm a přípravek pro zkoušku pevnosti v tlaku (dole).

81

Die Radialpresse (MDT) ist eine der modernsten Methoden und ermöglicht es, an eingebautem Holz die mechanischen Eigenschaften – Festigkeit und Verformbarkeitsmodul – für die direkte Verwendung in Projektionsberechnungen zu messen. Die Methode nutzt die Belastung des Holzes im Inneren einer ausgebohrten Öffnung mit einem Durchmesser von 10 mm durch Öffnen der Backen einer mechanischen Miniatur-Radialpresse und die direkte Messung der Beziehung Kraft/Deformation für die Konstruktion des Arbeitsdiagramms des Materials. Die Methode des flachen Druckkissens (Flat Jack) wird für die Feststellung der Druckfestigkeit und des Elastizitätsmoduls von Ziegelmauerwerk, gemischtem oder Steinmauerwerk verwendet, ggf. des Zustands der Angespanntheit des Mauerwerks in situ. Das flache Druckkissen ist ein extrem niedriger hohler Behälter mit der Höhe von einigen Millimetern. In der typischen Konfiguration werden flache Druckkissen mit rechteckigem oder halbrundem Grundriss in die gereinigten Fugen im Mauerwerk in einer Höhenentfernung von etwa 400 bis 700 mm voneinander eingelegt. Nach dem Einlegen der Kissen in die Fuge wird begonnen, zwischen die Platten beider Kissen unter Druck hydraulisches Öl einzupressen, die Platten der Kissen beginnen, sich voneinander zu entfernen, und rufen in der Fuge Druck hervor. Gleichzeitig wird mit einer Genauigkeit von 0,001 mm ihre gegenseitige Bewegung gemessen. Aus allen gewonnenen Werten wird die Angespanntheit im Mauerwerk festgelegt, und in Kombination mit der gemessenen Verformung wird das Elastizitätsmodul des Mauerwerks zwischen beiden flachen Druckkissen berechnet.

Radiální lis (MDT) je jednou z nejmodernějších metod a umožňuje měřit na zabudovaném dřevě mechanické vlastnosti – pevnost a modul přetvárnosti – pro přímé použití v projekčních výpočtech. Využívá zatěžování dřeva uvnitř vyvrtaného otvoru o průměru 10 mm rozevřením čelistí miniaturního mechanického radiálního lisu a přímé měření vztahu síla/deformace pro konstrukci pracovního diagramu materiálu.

Prinzip der Messung der mechanischen Charakteristika des Holzes mit der Radialpresse in einer ausgebohrten Öffnung mit einem Durchmesser von 10 mm.

Messung der Charakteristika des Mauerwerks zwischen zwei eingelegten flachen Druckkissen (mit Pfeilen gekennzeichnet).

Princip měření mechanických charakteristik dřeva radiálním lisem ve vyvrtaném otvoru průměru 10 mm.

Měření charakteristik zdiva mezi dvěma vloženými plochými lisy (označeny šipkami).

82

Metoda plochých lisů (flat jack) se používá pro zjištění tlakové pevnost a modulu pružnosti cihelného, smíšeného nebo kamenného zdiva, případně stavu napjatosti zdiva in situ. Plochý lis je extrémně nízkou dutou nádobou s výškou několika milimetrů. V typické konfiguraci se ploché lisy obdélníkového nebo půlkulatého půdorysného tvaru umístí do vyčištěných spár ve zdivu ve vzdálenosti zhruba 400 až 700 mm na výšku od sebe. Po vložení lisů do spáry se začne mezi desky obou lisů vhánět pod tlakem hydraulický olej, desky lisů se začnou od sebe oddalovat a vyvozují ve spáře tlak. Současně se s přesností 0,001 mm měří jejich vzájemný pohyb. Ze všech získaných hodnot se stanoví napjatost ve zdivu a v kombinaci s naměřeným přetvořením se vypočte modul pružnosti zdiva mezi oběma plochými lisy.

7.3.3.3 Weitere Methoden zur Feststellung der Charakteristika von Materialien und Umfeld Die Methoden zur Feststellung der thermischen Eigenschaften gehören zu den wichtigsten Parametern von Bauobjekten, und ohne ihre Kenntnis kann die Analyse der festgestellten Störungen häufig nicht durchgeführt werden. Die genaue Bestimmung der physikalischen Eigenschaften ist nur im Labor an Materialproben, die aus der Konstruktion entnommen wurden, möglich. Die Methoden zur Feststellung der Reaktion auf Änderungen der Feuchtigkeit umfassen die Prüfung der Saugfähigkeit, Kapillaraszension, Feuchtigkeit, Versalzung, Beständigkeit gegen Druckwasser, Wasserdurchlässigkeit (Austrocknung), Durchlässigkeit für Wasserdampf, die Empfindlichkeit der Volumenstabilität auf Feuchtigkeit. Die meisten Eigenschaften werden durch Labortests festgestellt. Die Saugfähigkeit, Feuchtigkeit und Versalzung kann direkt an den Bauobjekten festgestellt werden. Für die Saugfähigkeit ist die schnellste und einfache Methode das sog. Mikroröhrchen (Modell ÚTAM), das eine halbautomatische Messung an vielen Stellen in kurzer Zeit ermöglicht. Die Feuchtigkeit wird gewöhnlich mit einem Widerstands-Hygrometer (z.B. HYGROPIN)15), einem kapazitiven Feuchtigkeitsmesser oder einem MikrowellenFeuchtigkeitsmesser gemessen16). Die Untersuchungsmethoden des Umfelds werden meist für die Feststellung und Kontrolle der Temperatur und der relativen Luftfeuchtigkeit, ggf. für die Messung der Geschwindigkeit und der Richtungsänderung der Luftströmung verwendet. Wir ordnen hier auch die Messung der Charakteristik des Untergrunds, von Schwankungen des Grundwasserspiegels und die Verfolgung dynamischer Wirkungen ein, die in der Umgebung des Baus generiert werden (z.B. Erschütterungen durch den Verkehr, von Baumaschinen oder schweren Arbeiten). Die wichtigste Technik ist dabei die langfristige Überwachung der Reaktion der untersuchten Konstruktion und ihrer Störungen auf die Belastung und das Wirken des Umfelds. Die Überwachungsmittel und Systeme können sehr einfach sein, z.B. nur eine fotographische Dokumentation der Risse, die in regelmäßigen Zeitintervallen erfolgt, oder die mechanische Messung der Öffnung des Risses im Mauerwerk, aber auch sehr sophistische und kostspielige Sensoren und Aufzeichnungsanlagen nutzen. In jedem Falle muss erwogen werden, dass alle Baumaterialien und Konstruktionen ihr Volumen und damit auch ihre Form in Abhängigkeit von der Temperatur und der Feuchtigkeit zum Zeitpunkt der Messung verändern. Für jede Überwachung der mechanischen Reaktion der Konstruktion ist gleichzeitig auch die Messung der Temperatur und der Feuchtigkeit des Materials oder wenigstens der umgebenden Luft erforderlich. Diese Abhängigkeit bedeutet gleichzeitig auch, dass die Überwachung über einen längeren Zeitraum durchgeführt werden muss, der den Wechsel der Jahreszeiten einschließt. Die mindestens einjährige Messung kann so

7.3.3.3 Další metody zjišťování charakteristik materiálů a prostředí Metody zjišťování tepelných vlastností patří mezi nejvýznamnější parametry stavebních objektů a bez jejich znalostí často nelze provést analýzy zjištěných poruch. Přesné určení fyzikálních vlastností je možné jenom v laboratoři na vzorcích materiálu, odebraných z konstrukce. Metody zjišťování odezvy na změny vlhkosti zahrnují zkoušení nasákavosti, vzlínavosti, vlhkosti, zasolení, odolnosti vůči tlakové vodě, propustnosti pro vodu (vysýchání), propustnosti pro vodní páru, citlivosti objemové stability na vlhkost. Většina vlastností se zjišťuje laboratorními testy. Nasákavost, vlhkost a zasolení lze zjišťovat přímo na stavebních objektech. Pro nasákavost je nejrychlejší a jednoduchou metodou tzv. mikrotrubice (model ÚTAM), která umožňuje poloautomatická měření na mnoha místech v krátkém čase. Vlhkost se obvykle měří odporovým vlhkoměrem (např. HYGROPIN)15), kapacitním vlhkoměrem nebo mikrovlnným vlhkoměrem16).

Metody průzkumu prostředí se většinou nasazují pro zjišťování a kontrolu teploty a relativní vlhkosti vzduchu, případně pro měření rychlosti a změn proudění vzduchu. Zařazujeme sem i měření charakteristik podloží, kolísání hladiny spodní vody a sledování dynamických účinků, generovaných v okolí stavby (např. otřesy od dopravy, od stavebních strojů nebo těžních prací). Nejvýznamnější technikou je zde dlouhodobý monitoring odezvy vyšetřované konstrukce a jejích poruch na zatížení a působení okolního prostředí. Monitorovací prostředky a systémy mohou být velmi jednoduché, např. jenom fotografická dokumentace trhlin, prováděná v pravidelných časových intervalech, nebo mechanické měření rozevírání trhliny ve zdivu, ale také velmi sofistikované a využívající nákladné snímače a registrační zařízení. V každém případě je ale třeba uvážit, že všechny stavební materiály a konstrukce mění svůj objem a tím i tvar v závislosti na teplotě a vlhkosti v době měření. Pro každé monitorování mechanické odezvy konstrukce vyžaduje zároveň i měření teploty a vlhkosti materiálu nebo alespoň okolního vzduchu. Tato závislost zároveň znamená, že je třeba provádět monitoring po delší čas, zahrnující střídání ročních období. Minimálně roční měření tak může dát základní odpověď na otázku chování konstrukce, pro zjištění trendu se doporučuje minimálně pětileté monitorování. Moderní monitoring používá snímače, poskytující digitální data a dálkový přenos dat na server správce objektu. To zároveň umožňuje zapojení monitorovací sítě do systému včasné výstrahy a rychlou reakci na vzniklý nebo rychle se rozvíjející problém.

83

eine grundlegende Antwort auf die Frage des Verhaltens der Konstruktion geben. Um Trends festzustellen, wird eine mindestens fünfjährige Überwachung empfohlen. Moderne Überwachung verwendet Sensoren, die digitale Daten und die Fernübertragung der Daten auf den Server des Objektverwalters anbieten. Das ermöglicht gleichzeitig die Einbindung eines Überwachungsnetzes in das System zur rechtzeitigen Warnung und schnellen Reaktion auf ein entstandenes oder sich schnell entwickelndes Problem.

Überwachung von Störungen im Kellergewölbe des Franziskanerklosters in Kadaň: Platzierung der Sensoren, die Risse überbrücken, Blick auf das gestörte Gewölbe und typische Aufzeichnung der Bewegung der Risse. Die schraffierte Linie zeigt den Wachstumstrend des Risses unter dem Sensor Nr. 1 an. Er erreichte Werte von annähernd 40 μm/Jahr. Monitoring poruch ve sklípkové klenbě kláštera Františkánů v Kadani: rozmístění snímačů, přemosťujících trhliny, pohled na porušenou klenbu a typický záznam pohybu trhlin. Čárkovaná čára naznačuje trend růstu trhliny pod snímačem č.1. Dosahoval hodnoty přibližně 40 μm/rok. Die Untersuchung der biologischen Degradierung oder der Infektion erfolgt visuell im Terrain und an ausgewählten Proben im Labor mit Hilfe der Kultivierung von Splittern des infizierten Holzes und der Mikroskopie. Die Bewertung des Befalls durch holzschädigende Insekten wird durch die Dichte der Ausflugsöffnungen bewertet, und die Aktivität wird durch die Menge und Frische der Fraßstellen und Ausscheidungen bewertet.

84

Průzkum biologické degradace nebo infekce se provádí vizuálně v terénu a na odebraných vzorcích v laboratoři pomocí kultivace štěpů infikovaného dřeva a mikroskopie. Hodnocení napadení dřevokazným hmyzem se posuzuje hustotou výletových otvorů a aktivita množstvím a čerstvostí požerků a výměšků.

Die entnommenen Proben und die Kultivierung der Splitter bestätigten das Vorhandensein lebensfähiger Keime von Pilzen der Gattung Serpula (Hausschwamm), Gloeophyllum und Trametes. (Kloster und Pfarrhaus in Eisgarn, Österreich) Odebrané vzorky a kultivace štěpů potvrdila přítomnost životaschopných zárodků hub rodu Serpula (dřevomorka) , Gloeophyllum a Trametes. (Klášter a fara v Eisgarn, Rakousko) 7.3.3.4 Übersicht über ausgewählte Spezialmethoden für die Diagnostik von Baukonstruktionen Die Thermovisionsmessung der oberflächlichen Temperatur und der Temperatur unter der Oberfläche der Konstruktion ist ein sehr wirksames Instrument, um Defekte unter der Oberfläche festzustellen, z.B. abgerissene Verputze oder Hohlräume, Strukturen des verputzten Mauerwerks oder Feuchtigkeit, und sie gewährt die Visualisierung der Gleichmäßigkeit und Intensität der Temperaturen unter der Oberfläche. Sie erfordert den Einsatz einer Thermovisionskamera und von Software mit einem relativ hohen Anschaffungspreis. Die eigentliche Messung und Auswertung der Ergebnisse ist meist anspruchslos. Die Interpretation der Ergebnisse verlangt in der Regel auch keine speziellen Kenntnisse.

7.3.3.4 Přehled vybraných speciálních metod pro diagnostiku stavebních konstrukcí Termovizní měření povrchových a podpovrchových teplot konstrukce je velmi účinným nástrojem zjišťování podpovrchových defektů, např. odtržené omítky nebo dutin, struktury omítaného zdiva nebo vlhkosti a poskytuje vizualizaci rovnoměrnosti a intenzity povrchových teplot. Vyžaduje nasazení termovizní kamery a softwaru s relativně vysokou pořizovací cenou, vlastní měření a vyhodnocování výsledků je většinou nenáročné. Interpretace výsledků také obvykle nevyžaduje speciální znalosti.

Beispiel für die thermische Identifikation von Defekten unter der Oberfläche – vom Untergrundmauerwerk gelöste Verputze und große Hohlräume in der Mitte. Verputz, der nicht in Kontakt mit dem Mauerwerk ist, kühlt bei einer plötzlichen Abkühlung der Luft im Raum, z.B. durch Öffnen der Fenster, schneller ab.

Beispiel für die Nutzung der Thermovision für die Kontrolle der Überhitzung von Kunstwerken, die Wärmestrahlung (z.B. Sonneneinstrahlung oder der Wärme von Reflektoren) ausgesetzt sind. (Nach D. Camuffo).

Příklad teplotní identifikace podpovrchových defektů – odtržené omítky od podkladního zdiva a velké dutiny uprostřed. Omítka, která není v kontaktu se zdivem chladne rychleji při náhlém ochlazení vzduchu v místnosti, např. otevřením oken.

Příklad využití termovize pro kontrolu přehřátí uměleckých děl vystavených tepelnému záření (slunečnímu svitu nebo teplu reflektorů). (Podle D.Camuffo).

85

Endoskopische Methoden werden für die Vermittlung von Einblicken in unzugängliche Räume mit Hilfe von Miniaturkameras (Videoskopie) oder eines optischen Systems (Boroskopie) verwendet. Bei der Inspektion der Qualität des Materials und seiner Degradierung wird die Kamera mit Beleuchtung in eine gebohrte Öffnung, üblich mit einem Durchmesser bis 10 mm, eingeschoben und das Bild wird auf einen Bildschirm übertragen, wo es direkt ausgewertet oder im Speicher des Geräts für die Weiterverarbeitung gespeichert werden kann.17)

Endoskopické metody se používají pro zprostředkování pohledu do nepřístupných prostor pomocí miniaturní kamery (videoskopie) nebo optického systému (boroskopie). Při inspekci kvality materiálu a jeho degradace se vkládá kamera s osvětlením do vyvrtaného otvoru obvykle o průměru do 10 mm a obraz je přenášen na obrazovku, kde může být přímo vyhodnocován nebo uložen do paměti přístroje pro další zpracování.17)

Videoskop (links) und Bilder des Zustands der Lücken zwischen dem Deckenbalken und dem Mauerwerk (Mitte) und Reste vermoderter Mauerlatten (rechts). (Schloss Veltrusy, Tschechische Republik) Videoskop (vlevo) a obrázky stavu mezery mezi stropním trámem a zdivem (střed) a zbytky ztrouchnivělé pozednice (vpravo). (Zámek Veltrusy, ČR) Die Radarmessung beruht auf der Ausstrahlung elektromagnetischer Wellen und auf der Messung ihrer Ausbreitungsgeschwindigkeit, der Reflexion und der Phasenänderungen im geprüften Material. Sie ist für die Feststellung von Defekten, Hohlräumen, Materialänderungen und Feuchtigkeit geeignet. Die Radarapparatur ist eine kostspielige Investition, die Messung und Auswertung verlangen einen erfahrenen Bediener, insbesondere dann bei der Interpretation der Ergebnisse. Die Röntgenmessung nutzt die Fähigkeit von Röntgenstrahlen, Materialien mit unterschiedlicher Durchgangsintensität zu durchdringen. Die unterschiedliche Dämpfung bewirkt, dass auf einem empfindlichen Lesegerät Defekte und unterschiedliche Materialien, die im Inneren der durchstrahlten Konstruktion verborgen sind, dargestellt werden. Moderne transportable Geräte registrieren Röntgenogramme auf einem wiederholt verwendbaren Aufzeichnungsmedium.

86

Radarové měření je založeno na vysílání elektromagnetických vln a na měření jejich rychlosti šíření, odrazu a fázových změn ve zkoumaném materiálu. Je vhodné pro zjišťování podpovrchových defektů, dutin, změn materiálu i vlhkosti. Radarová aparatura je nákladnou investicí, měření a vyhodnocování vyžaduje zkušeného operátora, zejména pak při interpretaci výsledků. Rentgenové měření využívá schopnosti Roentgenova záření pronikat materiály s různou intenzitou průchodu. Rozdílný útlum způsobí, že se na citlivém snímači zobrazí defekty a různé materiály, skryté uvnitř prozářené konstrukce. Moderní přenosné přístroje registrují rentgenogramy na záznamové medium opakovaně použitelné.

Verwendung des Radars für die Bestimmung der Lage der eisernen Verbindungsdorne der Statue der Maria vom Siege auf der Mariensäule. (Kácov, Tschechische Republik)

Feststellung der Stärke des Gewölbes des Renai­ ssanceschlösschens mittels Radarmessung. (Lustschloss Stern/Hvězda in Prag, Tschechische Republik).

Použití radaru pro určení polohy spojovacích železných trnů sochy Panny Marie Vítězné na Mariánském sloupu. (Kácov, ČR)

Zjišťování tloušťky klenby renesančního letohrádku pomocí radarového měření. (Zámeček Hvězda v Praze, ČR).

Beispiel für die Untersuchung des Verputzes unter der Freske – auf dem linken Bild ist links unten die Quelle der Röntgenstrahlung, auf dem rechten die empfindliche Folie für das Röntgenogramm (schwarze Fläche) und die resultierende Aufzeichnung. (Schloss Veltrusy, Tschechische Republik) Příklad průzkumu stavu omítky pod freskou – na levém obrázku je vlevo dole zdroj RTG záření, na pravém citlivá folie pro rentgenogram (černá plocha) a výsledný záznam. (Zámek Veltrusy, ČR)

87

7.4 Prävention von Störungen bei langfristig ungenutzten Objekten

7.4 Prevence poruch u dlouhodobě neužívaných staveb

Regelmäßige Besichtigungen genutzter und ungenutzter Objekte sind die grundlegende Voraussetzung für eine erfolgreiche Prävention der Entstehung oder Entwicklung von Störungen bis zu Havarien. Es zahlt sich aus, kritische Elemente, wie es unbestritten der Außenmantel, insbesondere die Dachdeckung und die Klempnerelemente auf dem Dach, Schutzanstriche von Metall- und Holzteilen des Objekts sind, die Witterungseinflüssen ausgesetzt sind, wenigstens einmal jährlich von HandwerkerInnn kontrollieren zu lassen, die eine kleine Reparatur sofort durchführen können. Regelmäßig müssen die Rinnen gesäubert und die Durchgängigkeit der Fallrohre und die Ableitung des Niederschlagswassers vom Gebäude sichergestellt werden. Wird die Wartung längere Zeit vernachlässigt, kommt es früher oder später zu wesentlich kostspieligeren Störungen, die schwerer zu reparieren sind. Für jedes Objekt sollte ein Plan für die regelmäßige Durchsicht ausgearbeitet werden. Langfristig ungenutzte Objekte sind vor beschleunigter Degradierung durch das Wirken von Naturkräften und Naturprozessen, Klimaeinflüssen, biologischen Schädlingen und Vandalismus zu schützen. Gewöhnlich wird der Schutz für eine begrenzte Zeit von etwa 10 Jahren entworfen und realisiert. Die Absicherung kann im Grunde entweder durch ersatzweise zweckgerichtete Nutzung, die einen regelmäßigen Betrieb im Objekt ohne Gefährdung seiner Integrität sicherstellt, oder durch technische Mittel und Maßnahmen erfolgen. Im ersten Falle kann es sich um die Lagerung unbrennbarer Stoffe, ggf. um Notunterkünfte handeln. Eine sorgfältige technische Absicherung eines Objekts ist aufwendig, und das Budget erreicht in der Regel ca. 10 % der Kosten für eine übliche Rekonstruktion oder Rehabilitation. Sie verlangt die Ausarbeitung eines Entwurfs durch qualifizierte ProjektantInnen, häufig unter Beteiligung einer/s Statikerin/s. Der Entwurf erfolgt in drei Blöcken: Dokumentation, Stabilisierung und Absicherung des Gebäudes. Die Dokumentation umfasst die Feststellung des historischen und architektonischen Werts des Objekts für die Entscheidung über die Prioritäten bei Finanzierung und Bewertung des Zustands des Objekts für die Bestimmung vorrangiger Reparaturen und Eingriffe der kurz- oder langfristigen Stabilisierung. Die Stabilisierungsphase setzt sich aus der Konstruktionssicherung der festgestellten, statisch ernsten Störungen durch Verstärkung, Abstützung oder zusätzliche Verbände/Versteifungen der Konstruktionen, ggf. auch aus der Setzung einer Überwachungsanlage zusammen; weiterhin Ausführung des Schutzes gegen Schädlinge durch Vertreibung von Ungeziefer aus dem Gebäude und durch Verschluss aller Zugangs-

Pravidelné prohlídky užívaných i neužívaných objektů jsou základním předpokladem úspěšné prevence vzniku nebo rozvoje poruch do havarijních rozměrů. Kritické prvky, kterými je bezesporu obvodový plášť, zejména krytina a klempířské prvky na střeše, ochranné nátěry kovových i dřevěných částí stavby, vystavených povětrnosti se vyplatí nechat prohlédnout alespoň jednou ročně řemeslníky, kteří mohou zajistit okamžitou drobnou opravu. Je třeba pravidelně čistit žlaby a zajistit průchodnost svodů a odvod srážkové vody od budovy. Při delší době zanedbané údržby dochází dříve či později k mnohem nákladnějším poruchám, obtížněji opravitelným. Každý objekt by měl mít zpracován plán pravidelných prohlídek. Dlouhodobě nevyužívané objekty je třeba zabezpečit proti zrychlené degradaci působením přírodních sil a procesů, klimatických vlivů, biologických škůdců a vandalismem. Obvykle se navrhuje a realizuje na časově omezenou dobu okolo 10 let. Zabezpečení lze v zásadě provést buď náhradním účelovým využíváním, které zajišťuje pravidelný provoz v objektu bez ohro- žení jeho integrity nebo technickými prostředky a opatřeními. V prvním případě může jít o skladování nehořlavých látek případně i nouzové bydlení.

88

Důkladné technické zabezpečení objektu je nákladné a rozpočet obvykle dosahuje cca 10% nákladů na běžnou rekonstrukci nebo rehabilitaci. Vyžaduje vypracování návrhu kvalifikova- nými projektanty, často za účasti statika.Návrh se provádí ve třech blocích: dokumentace, stabilizace a zabezpečení budovy. Dokumentace zahrnuje zjištění historické a architektonické hodnoty objektu pro rozhodování o prioritách financování a hodnocení stavu objektu pro určení priorit oprav a zásahů krátko- či dlouhodobé stabilizace. Stabilizační fáze sestává z konstrukčního zabezpečení zjištěných staticky závažných poruch zesílením, podepřením či přídavným ztužením konstrukcí, případně též z osazení monitorovacího zařízení.

Der stark beschädigte Fensterrahmen und Flügel wird eine kostspielige Reparatur oder den Austausch erfordern. (Kloster und Pfarrhaus in Eisgarn, Österreich). Silně poškozený okenní rám i křídlo bude vyžadovat nákladnou opravu nebo výměnu. (Klášter a fara v Eisgarn, Rakousko)

wege, einschl. Rauchabzüge, durch Netze oder Gitter. Ein wichtiges Element der Stabilisierungsphase ist der Schutz des Außenmantels gegen das Eindringen von Feuchtigkeit und Wasser in das Gebäude und auch unter die Fundamente. Das erfordert selbstverständlich die – möglichst langfristige – Reparatur des Daches, die Auffüllung von Mauerwerk und Verputzen und die Entwässerung des Grundstücks. Bei Zweifeln am richtigen Funktionieren der Kanalisation ist es besser, die Regenfallrohre abzukoppeln und das Wasser über die Oberfläche abzuleiten. In der letzten Phase ist es notwendig, das Gebäude vor Vandalen, Einbruch und Naturkatastrophen zu schützen, nach Möglichkeit durch Anschluss an eine geeignete Signalisierung, durch Beseitigung leicht demontierbarer Elemente und ihre sichere Einlagerung, durch Schaffung von Barrieren gegen Eindringen – Verbauen oder Vermauern von Türöffnungen mit Setzung moderner Sicherheitstüren, durch Abdecken der Fenster mit Jalousien, Fensterläden usw. Es ist angebracht, einen Blitzableiter und Fernsignalisierungen zu installieren. Sehr wichtig ist die Sicherstellung der Lüftung des Gebäudes. Während der Außenmantel maximal wasserdicht sein muss, müssen die Innenräume angemessen gelüftet werden, um das Wuchern von Schimmelpilzen, Schwämmen und Insektenkolonien zu verhindern. Es müssen Lüftungsöffnungen installiert werden, die Querlüftung ist durch Absicherung der geöffneten Position der Türen (es genügen 10 cm), ggf. durch die Installation von Ventilatoren und durch Mindestbeheizung (ca. 7 °C) zu gewährleisten. Die Lüftung verlangt einen fachmännischen Entwurf,

Die perforierte Rinne verursacht die Versottung und Beschädigung der Fassade und muss ausgetauscht werden. Die ungeeignete Verankerung des Türrahmens mit einem Stahlbolzen führte zu seiner starken Korrosion und zum Abreißen eines Teils der steinernen Laibung. Eine restauratorische Reparatur ist notwendig. (Eisgarn, Österreich) Perforovaný žlab způsobuje trvalé zavlhčování a poško- zování fasády a vyžaduje výměnu. Nevhodné kotvení dveřního rámu železným čepem vedlo k jeho silné korozi a odtržení části kamenného ostění. Vyžaduje restaurátorskou opravu. (Eisgarn, Rakousko) Dále provedení ochrany proti škůdcům vypuzením havěti z budovy a uzavřením všech přístupových cest včetně komínových sopouchů síťkami nebo mřížemi. Důležitým prvkem stabilizační fáze je ochrana obvodového pláště proti pronikání vlhkosti a vody do budovy i pod základy. Vyžaduje samozřejmě provést opravu střechy, pokud možno dlouhodobou, doplnění zdiva a omítek a odvodnění pozemku. Při pochybnostech o správné funkci kanalizace je lepší dešťové svody odpojit a vodu odvádět povrchově. V poslední fázi je nutno zabezpečit budovu proti vandalům, vloupání a přírodním pohromám podle možnosti napojením na vhodný signalizační systém, odstraněním snadno demontovatel- ných prvků a jejich bezpečným uložením, vytvořením bariér proti vstupu – zabedněním či zazděním dveřních otvorů s osazením moderních bezpečných dveří, zakrytím oken žaluziemi, okenicemi apod. Je vhodné instalovat bleskosvod a dálkové signalizační systémy. Velmi důležité je zajištění větrání budovy. Zatímco obvodový plášť musí být maximálně vodotěsný, vnitřní prostory musí být přiměřeně větrány, aby se zabezpečilo bujení plísní, hub i hmyzích kolonií. Je třeba instalovat větrací otvory, zabezpečit příčné větrání zajištěním pootevřené polohy vnitřních dveří (stačí 10 cm), případně instalaci ventilátorů a minimálního vytápění (cca 7°C). Větrání vyžaduje odborný návrh a u exponovaných budov by mělo být doplněno automatickým monitorováním teploty a vlhkosti pro řízení vnitřního klimatu. Potřebná výmě- na vzduchu je závislá na klimatické oblasti a ročním období a pohybuje se v hodnotách 1x až

89

und bei exponierten Gebäuden sollte sie von der automatischen Überwachung der Temperatur und der Feuchtigkeit zur Steuerung des Innenklimas ergänzt werden. Der notwendige Luftaustausch ist von der Klimaregion und der Jahreszeit abhängig und bewegt sich in Werten von 1x bis 4x pro Stunde. Neben den Konstruktionen ist die technische Anlage des Gebäudes durch Abtrennung gefährlicher Installationen zu sichern, z.B. Gasleitung oder veraltete Elektroinstallation, durch Leeren der Wasserleitungsrohre und im Hinblick auf die Explosivität der Kanalisationsgase durch Füllen der Siphons im Abflussrohr mit Frostschutzflüssigkeit. Auch für ein ungenutztes Gebäude muss ein Wartungsplan ausgearbeitet werden. Polizei und Feuerwehr müssen darüber verständigt werden, dass das Gebäude nicht genutzt wird. Der Plan der Besichtigungen und der Wartung schließt periodische Besichtigungen durch eine regelmäßige Aufsicht und bei Stürmen und Gewittern mit besonderem Augenmerk auf die Kontrolle der Giebel, Dachdeckungen und Traufen ein. Weiterhin monatliche Streifgänge zur Kontrolle der Eingänge, der Unversehrtheit der Fenstertafeln, ggf. zur Kontrolle von Schäden durch Sprayer und Vandalen. Alle drei Monate ist es notwendig zu lüften und das Interieur zu kontrollieren, zu achten ist auf Modergeruch, Schäden durch Feuchtigkeit, Anzeichen des Eindringens tierischer Schädlinge und die Kontrolle von Glühlampen und eventueller Geräteausrüstung für die Belüftung oder die Überwachung. Einmal in 6 Monaten (im Frühjahr und im Herbst) wird eine Reinigung der Umgebung durchgeführt – Beschneiden und Herausreißen von Vegetation, Reinigung der Ausgüsse und Regenfallrohre und Kontrolle auf Invasion von Schädlingen. Einmal im Jahr erfolgt eine Kontrolle des Daches, des Zustands der Dachdeckung und von Undichtheiten mit stellenweisen Reparaturen von Störungen und Anstrichen. Es erfolgt die Kontrolle und eventuelle Ausrottung tierischer Schädlinge und Insekten, die Beseitigung von Kot und die vorgeschriebene Kontrolle der Installationen und der technischen Anlagen. Die Aufzeichnungen über das Gebäude werden aktualisiert.

90

4x za hodinu. Vedle konstrukcí je třeba zabezpečit technické zařízení budovy odpojením nebezpečných instalací, např. plynovodu či zastaralé elektroinstalace, vyprázdněním vodo- vodního potrubí, naplněním sifonů na odpadním potrubí nemrznoucí kapalinou, vzhledem k výbušnosti kanalizačních plynů. I pro neužívanou budovu musí být zpracován údržbový plán. Policie a hasiči musí být uvědoměni o tom, že budova není užívána.

Plán prohlídek a údržby zahrnuje periodické prohlídky pravidelným dozorem a během vichřic a bouří se zaměřením na kontrolu štítů, krytiny a okapů. Dál měsíční obhlídky s kontrolou vstupů, celistvosti okenních tabulek, případně kontrolou poškození sprejery a vandaly. Každé tři měsíce je třeba vyvětrat a zkontrolovat interiér se zaměřením na kontrolu zatuchlosti, poškození vlhkostí, známek vniknutí živočišných škůdců a s kontrolou žárovek a případného přístrojového vybavení pro větrání nebo monitoring. Jednou za 6 měsíců (na jaře a na podzim) se provádí vyčištění okolí – průklest a vytrhání vegetace, vyčištění odpadů a dešťových svodů a kontrola invaze škůdců. Jednou za rok je kontrolována střecha, stav krytiny a netěsnosti s místními opravami poruch a nátěrů. Provádí se kontrola a případné hubení živočišných škůdců a hmyzu, odstranění trusu i smluvní prohlídka instalací a technického zařízení. Aktualizují se záznamy o budově. Salzausblühungen und Bewüchse von Algen und Cyanobakterien im Erdgeschoß des Pfarrhauses. (Harth, Österreich) Výkvěty solí a porosty řas a sinic v přízemí fary. (Harth, Rakousko)

Anmerkungen

Poznámky

In der Anmerkung sind mögliche Lieferanten diagnostischer Geräte und Verweise auf die entsprechenden Webseiten aufgeführt: 1) Die Anlagen liefert z.B. die Firma PROCEQ – www.proceq.com. 2) Bspw. des Typs EQUOTYP oder EQUOPEN ebenfalls von der Firma PROCEQ. 3) Bspw. des Typs CANIN, geliefert von der Firma PROCEQ. 4) Das am weitesten verbreitete Gerät, das auch in der Forstwirtschaft genutzt wird, ist die Anlage PILODYN – liefert z.B.: http://www.ferret. com.au. 5) Geeignete Anlagen sind z.B. erhältlich von der Firma Geotron Elektronik (www.geotron.de) oder PROCEQ. 6) Eine neuere Variante wurde in Italien entwickelt, siehe Verweis auf den Artikel: Riggio & Piazza, 2011. 7) Siehe Verweis auf den Artikel: Hönig & Zapletal, 1982 8) Siehe Verweis auf den Artikel: Kloiber, Tippner, Drdácký, 2011. 9) Bspw. Geräte der Reihe EQUOTIP der Firma PROCEQ. 10) Bspw. italienische Bohrmaschine DRMS SINT – siehe Verweis auf den Artikel: Pamplona et al., 2007 11) Die tschechische Bohrmaschine des Typs „Kučera“ gehört zu den billigen und zuverlässigen Geräten. 12) www.stonecore-europe.eu/partner_geotron.php und Verweis auf den Artikel: Pamplona et al., 2007 – Bohrmaschine TERSIS 13) Referenzen, z.B. in Kloiber et al., 2014-2015 14) Das Gerät DYNA liefert die Firma Proceq. 15) Der Feuchtigkeitsmesser HYGROPIN ist ebenfalls bei der Firma ebenfalls Proceq im Angebot. 16) Bspw. TROTEC Moist 100. Die Feuchtigkeitsmesser Trotec haben eine breite Skala an Typen von Widerstands-Hygrometern bis zu Mikrowellen-Feuchtigkeitsmessern – www.technooptima.com/catalog/ pdf/microwave-moisture-measurement-systems.pdf 17) Beispiel ist das Videoskop Everest VIT (www.everestvit.de) auf dem Bild.

V poznámce jsou uvedeni možní dodavatelé diagnostických přístrojů a odkazy na příslušné webové stránky: 1) Zařízení dodává např. firma PROCEQ – www.proceq.com. 2) Např. typu EQUOTYP nebo EQUOPEN rovněž od firmy PROCEQ. 3) Např. typu CANIN, dodávaný formou PROCEQ. 4) Rozšířeným přístrojem, užívaným i v lesnictví, je zařízení PILODYN – dodává např. http://www.ferret.com.au. 5) Vhodná zařízení lze získat např. od firmy Geotron Elektronik (www. geotron.de) nebo PROCEQ. 6) Novější varianta byla vyvinuta v Itálii, viz odkaz na článek : Riggio & Piazza, 2011. 7) Viz odkaz na článek : Hönig & Zapletal, 1982 8) Viz odkaz na článek : Kloiber, Tippner, Drdácký, 2011. 9) Např. přístroje řady EQUOTIP firmy PROCEQ. 10) Např. italská vrtačka DRMS SINT – viz. odkaz na článek : Pamplona et al., 2007 11) Česká vrtačka typu „Kučera“ patří mezi levné a spolehlivé přístroje. 12) www.stonecore-europe.eu/partner_geotron.php a odkaz na článek : Pamplona et al., 2007 – vrtačka TERSIS 13) Reference např. v Kloiber et al., 2014–2015 14) Přístroj DYNA dodává firma Proceq. 15) Vlhkoměr HYGROPIN má v nabídce rovněž firma Proceq. 16) Např. TROTEC Moist 100. Vlhkoměry Trotec mají širokou škálu typů od odporových po mikrovlnné – www.technooptima.com/catalog/pdf/ microwave-moisture-measurement-systems.pdf 17) Příkladem je videoskop Everest VIT (www.everestvit.de) na obrázku.

Verwendete Literatur

Použitá literatura

1.

Anzani, A., Binda, L., Cantini, L., Cardani, G., Condoleo, P., Massetti, G. E.: The Basilica of S.Lorenzo in Cremona: Structural investigation and monitoring, Proceedings of the Tenth North American Masonry Conference, St.Louis, Missouri, Omnipress, 2007 (ISBN 1-929081-28-6) 2. Binda, L., Saisi, A., Zanzi, L.: Diagnostic investigation of the stone pillars of S. Nicoló L´Arena, Catania, Proc. of the Ninth Canadian Masonry Symposium, 2000 3. Clancy, B. a kol.: Guide to surveys and inspections of buildings and associated structures, The Institutions of Structural Engineers, London, 2008 (ISBN 978-1-906335-05-2) 4. Drdácký, M., Kloiber, M.: In-situ compression stress-deformation measurements along the timber depth profile. In: Advanced Materials Research 778: Trans Tech Publications, 2013, pp. 209-216. 5. Drdácký, M.: Innovative testing solutions for safeguarding architectural heritage. In Proc. of the International congress on Science and technology for the conservation of cultural heritage (M.A. Rogerio-Candelera, M. Lazzari, E. Cano - eds.). CRC Press / Balkema - Taylor & Francis, ISBN 978-1-138-00009-4 (Hbk), 978-0-203-50801-5 (eBook), 2013, pp. 169-172 6. Hönig, A., Zapletal, V.: Nedestruktivní zkušebnictví, VUT Brno, 1982 7. Kasal, B., Drdácký, M. Jirovsky. I.: Semi-destructive methods for evaluation of timber structures. Structural Studies, Repairs and Maintenance of Heritage Architecture VIII. C.A. Brebia, Editor. Advances in Architecture. WIT Press. Southampton, 2003, pp. 835–842. 8. Kloiber, M., Tippner, J., Drdácký, M.: Semi-destructive Tool for “Insitu” Measurement of Mechanical Resistance of Wood. In: SHATIS´ International Conference on Structural Health Assessment of Timber Structures, June 2011, Lisbon, Portugal. 3 pp. 9. Kloiber, M., Drdácký, M., Tippner, J., Hrivnák, J.: Conventional compressive strength parallel to the grain and mechanical resistance of wood against pin penetration and microdrilling established by in-situ 10. semidestructive devices. In: Materials and Structures: 2014-15, Netherlands. ISSN: 1359-5997, 15 pp. 11. Pamplona, M., Kocher, M., Snethlage, R., Barros, L.A.: Drilling resistance: overview and outlook, Z. dt. Ges. Geowiss., 158/3, p. 665–676, September 2007, DOI: 10.1127/1860-1804/2007/0158-0665 12. Riggio, M., Piazza, M.: Hardness test. In: In Situ Assessment of Structural Timber: Discussion of Classical and Modern Non-Destructive and Semi-Destructive Methods for the Evaluation of Wood Structures; Series: RILEM State of the Art Reports, Kasal B.; Tannert T. (Eds.), Springer, 2011, Vol.7: pp. 85-95.

1.

Anzani, A., Binda, L., Cantini, L., Cardani, G., Condoleo, P., Massetti, G. E.: The Basilica of S.Lorenzo in Cremona: Structural investigation and monitoring, Proceedings of the Tenth North American Masonry Conference, St.Louis, Missouri, Omnipress, 2007 (ISBN 1-929081-28-6) 2. Binda, L., Saisi, A., Zanzi, L.: Diagnostic investigation of the stone pillars of S. Nicoló L´Arena, Catania, Proc. of the Ninth Canadian Masonry Symposium, 2000 3. Clancy, B. a kol.: Guide to surveys and inspections of buildings and associated structures, The Institutions of Structural Engineers, London, 2008 (ISBN 978-1-906335-05-2) 4. Drdácký, M., Kloiber, M.: In-situ compression stress-deformation measurements along the timber depth profile. In: Advanced Materials Research 778: Trans Tech Publications, 2013, pp. 209-216. 5. Drdácký, M.: Innovative testing solutions for safeguarding architectural heritage. In Proc. of the International congress on Science and technology for the conservation of cultural heritage (M.A. RogerioCandelera, M. Lazzari, E. Cano - eds.). CRC Press / Balkema – Taylor & Francis, ISBN 978-1-138-00009-4 (Hbk), 978-0-203-50801-5 (eBook), 2013, pp. 169-172 6. Hönig, A., Zapletal, V. : Nedestruktivní zkušebnictví, VUT Brno, 1982 7. Kasal, B., Drdácký, M. Jirovsky. I.: Semi-destructive methods for evaluation of timber structures. Structural Studies, Repairs and Maintenance of Heritage Architecture VIII. C.A. Brebia, Editor. Advances in Architecture. WIT Press. Southampton, 2003, pp. 835–842. 8. Kloiber, M., Tippner, J., Drdácký, M.: Semi-destructive Tool for „Insitu“ Measurement of Mechanical Resistance of Wood. In: SHATIS´ International Conference on Structural Health Assessment of Timber Structures, June 2011, Lisbon, Portugal. 3 pp. 9. Kloiber, M., Drdácký, M., Tippner, J., Hrivnák, J.: Conventional compressive strength parallel to the grain and mechanical resistance of wood against pin penetration and microdrilling established by in-situ 10. semidestructive devices. In: Materials and Structures: 2014-15, Netherlands. ISSN: 1359-5997, 15 pp. 11. Pamplona, M., Kocher, M., Snethlage, R., Barros, L.A.: Drilling resistance: overview and outlook, Z. dt. Ges. Geowiss., 158/3, p. 665–676, September 2007, DOI: 10.1127/1860-1804/2007/0158-0665 12. Riggio, M., Piazza, M.: Hardness test. In: In Situ Assessment of Structural Timber: Discussion of Classical and Modern Non-Destructive and Semi-Destructive Methods for the Evaluation of Wood Structures; Series: RILEM State of the Art Reports, Kasal B.; Tannert T. (Eds.), Springer, 2011, Vol.7: pp. 85-95.

91

8. Statements

8. Statements

„Österreich und Tschechien sind historisch gesehen ein Kulturraum. Dies manifestiert sich auch in kirchlichen Gebäuden sehr eindrucksvoll. Es ist daher höchst erfreulich, dass die Pflege und Bewahrung dieses gemeinsamen kulturellen Erbes nun auch gemeinsam in Angriff genommen wurde.“ Mag. Dr. Thomas Aigner MAS – Leiter des Diözesanarchivs der Diözese St. Pölten

„Rakousko a Česká republika jsou z historického pohledu kulturním prostorem. To se velmi výrazně projevuje i na církevních stavbách. Je proto velmi potěšující, že péče o toto společné kulturní dědictví a jeho zachování se nyní také staly předmětem společného zájmu.“ Mag. Dr. Thomas Aigner MAS – vedoucí archivu diecéze St. Pölten

„Als jüngster des Konsortiums habe ich mit der Projektentwicklung beginnend, über die Besichtigungen von Bauobjekten, bis zu den Workshops und zahlreichen Treffen viel gelernt, viele Menschen und Orte kennengelernt und viele neue Erkenntnisse gewonnen. Ich danke hierfür allen Projektbeteiligten, in erster Linie jedoch den vier Projektpartnern, mit denen es eine Ehre war zusammenzuarbeiten. Dass bei unseren Projekttreffen die Deutsche, Tschechische, Englische oder Slowakische Sprache ganz natürlich zum Einsatz kam, bestätigt die Kraft der Grenzgebiete, gemeinsam aufzuleben. Ich wünsche mir, dass dieser Leitfaden dazu beiträgt und besonders das Potenzial von leerstehenden kirchlichen Bauten für die Entwicklung dieser europäisch bedeutsamen Region verdeutlicht.“ Ing. arch. Peter Morgenstein, PhD – Stellvertretender Lehrgangsleiter „Sanierung und Revitalisierung“ – Department für Bauen und Umwelt der Donau-Universität Krems

„Jako nejmladší člen konsorcia jsem se počínaje vývojem projektu, přes prohlídky stavebních objektů až po workshopy a četná setkání mnohé naučil, poznal spoustu lidí a míst a získal mnoho nových náhledů. Děkuji za to všem účastníkům projektu, v první řadě pak čtyřem partnerům projektu, s nimiž mi bylo ctí spolupracovat. Skutečnost, že na našich projektových schůzkách zcela přirozeně zaznívala němčina, čeština, angličtina a slovenština, potvrzuje sílu příhraničních oblastí k jejich společnému oživení. Přeji této příručce, aby k tomu přispěla a zdůraznila potenciál nevyužitých církevních staveb pro rozvoj tohoto regionu evropského významu.“ Ing. arch. Peter Morgenstein, PhD – zástupce vedoucího oboru „Sanace a revitalizace“ – Katedra pro výstavbu a životní prostředí Dunajské univerzity v Kremži

„Die Revitalisierung ungenutzter kirchlicher Objekte, insbesondere in kleinen Ansiedlungen oder in der freien Landschaft, ist unter vielen Gesichtspunkten eine sehr schwierige Aufgabe – angefangen mit gesellschaftlichen und wirtschaftlichen Aspekten bis hin zu technischen. Das Exzellenzzentrum Telč, das Teil des Instituts für theoretische und angewandte Mechanik der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik ist, sieht es als eine Ehre an, Partner des Projekts AEDECC zu sein, und gleichzeitig als eine erfreuliche Gelegenheit, seine langjährigen Erfahrungen und seine moderne Ausstattung bei der Rettung kirchlicher Denkmäler im breiteren österreichischtschechischen Grenzland anzuwenden und zur Lösung technischer Probleme beizutragen.“ Prof. Ing. Miloš Drdácký, DrSc., dr. h. c. – Leiter des Instituts für theoretische und angewandte Mechanik der Akademie der Wissenschaften der Tschechischen Republik, öffentliche Forschungsinstitution

„Revitalizace neužívaných církevních objektů, zejména v malých sídlech nebo volné krajině je úlohou velmi obtížnou z hlediska mnoha aspektů – počínaje společenskými a hospodářskými a konče technickými. Centrum excelence Telč, které je součástí Ústavu teoretické a aplikované mechaniky Akademie věd České republiky považuje za čest být partnerem v projektu AEDECC a zároveň za radostnou příležitost uplatnit své mnohaleté zkušenosti i moderní vybavení při záchraně církevních památek v širším rakouskočeském pomezí svým přispěním k řešení problémů technických.“ Prof. Ing. Miloš Drdácký, DrSc., dr. h. c. – ředitel Ústavu teoretické a aplikované mechaniky AV ČR, v. v. i.

Das Projekt AEDECC hat viele neue Impulse in unsere Arbeit in Bezug auf die Konzeptsuche für die Nutzung von leerstehenden Pfarren und kirchlichen Gebäuden gebracht. Wir glauben, dass die gemeinsame Arbeit an Themen, welche die beiden Diözesen verbinden

„Projekt AEDECC přinesl mnoho nových podnětů do naší práce týkající se hledání koncepce pro využívání neobsazených far a nevyužívaných církevních budov. Věříme, že společná práce na tématech, která spojují obě diecéze a dávají prostor tvůrčí kreativitě

92

und auch Spielraum für Kreativität der StudentInnen sowie das Fachwissen der ExpertInnen bieten, auch weiterhin fortgesetzt wird. Mag.a Zlata Keprtová, Projektmanagerin für Diözese Brünn

studentů i specializovanému pohledu odborníků, bude pokračovat i nadále.“ Mgr. Zlata Keprtová, manažer projektu za Biskupství brněnské

„Die Arbeit am Projekt war für mich große Inspiration, vor allem wegen der beispielhaften Zusammenarbeit aller Beteiligten. Es ist eine Freude, mit inspirierenden Menschen, positive Aktivitäten nicht nur für sich selbst, ihre Umgebung, sondern auch für die ganze Gesellschaft, zu arbeiten.“ Ing. Jakub Carda – SPOLEČNĚ, o.p.s., Projektmanager VUT

„Práce na projektu byla pro mne velice inspirativní a to hlavně díky příkladné spolupráci všech zapojených osob. Je radost pracovat s inspirativními lidmi na přínosných aktivitách a to nejen pro ně samotné, jejich okolí, ale i pro celou společnost.“ Ing. Jakub Carda – SPOLEČNĚ, o.p.s., projektový manažer VUT

„Ich schätze die Tatsache, dass ich die Gelegenheit hatte in diesem Projekt mitzuarbeiten. Die Zusammenarbeit mit ArchitektInnen ist wirklich sehr interessant und vor allem nützlich. Durch die Zusammenarbeit habe ich wertvolle Erfahrungen auf dem Gebiet der Architektur, die von den Kenntnissen meiner Ko­ llegen stammt, sondern auch ihre Präzisionstätigkeit.“ Bc. Jan Žáček – SPOLEČNĚ, o.p.s., Projektmanager VUT

„Velice si vážím skutečnosti, že jsem dostal možnost se na projektu podílet. Práce s architekty je opravdu velice zajímavá a především také účelná. Díky vzájemné spolupráci jsem získal cenné zkušenosti v oblasti architektury, které pramení nejen z odborných znalostí mých kolegů, ale také z jejich precizní činnosti.“ Bc. Jan Žáček – SPOLEČNĚ, o.p.s., projektový manažer VUT

93

Notizen

94

Poznámky

Notizen

Poznámky

95

Notizen

Poznámky