Reverend Son Mjong Mun. Život a mise Ježíše Krista

Reverend Son Mjong Mun

Život a mise Ježíše Krista

OBSAH P edmluva ..........................................................................................................9 Kapitola 1. Ježíšovo narození a mládí............................................................11 1.1 Na po átku ...............................................................................................11 1.2 Jednorozený syn.......................................................................................12 1.3 Ježíš v rodokmen ....................................................................................14 1.4 Zv!stování ...............................................................................................16 1.5 Vánoce .....................................................................................................18 1.6 Chlapec Ježíš ...........................................................................................20 Kapitola 2. Ježíšovo po áte ní p sobení........................................................23 2.1 Jan K+titel ................................................................................................23 2.2 Pokušení na poušti ...................................................................................26 2.3 .i/te pokání, nebo2 se p+iblížilo království nebeské...............................29 2.4 Musíte se znovu narodit...........................................................................30 2.5 Povolání rybá+ ........................................................................................33 2.6 Dobrá novina pro chudé...........................................................................34 Kapitola 3. Kázání na ho e .............................................................................36 3.1 Kristovo kázání na ho+e ...........................................................................36 3.2 Spravedlnost ............................................................................................38 3.3 Zaplacení do posledního halé+e ...............................................................40 3.4 Pokušení...................................................................................................42 3.5 Miluj svého nep+ítele ...............................................................................44 3.6 Bu:te dokonalí, jako je dokonalý váš nebeský otec................................45 3.7 Modlitba...................................................................................................46 3.8 Jako v nebi, tak i na zemi.........................................................................49 3.9 Odpušt!ní.................................................................................................50 3.10 Nesu:te, abyste nebyli souzeni .............................................................51 Kapitola 4. S u edníky.....................................................................................54 4.1 Zázraky a uzdravení.................................................................................54 4.2 Svatba v Kán! ..........................................................................................56 4.3 Ježíšova rodina stojí proti n!mu ..............................................................57 4.4 Nemá, kde by hlavu složil........................................................................59 4.5 Moc na zemi odpoušt!t h+íchy.................................................................60 4.6 Ozna ení Dvanácti...................................................................................60 4.7 Sv!d ení...................................................................................................62 4.8 A2 mrtví pochovají své mrtvé..................................................................63 4.9 Nejprve milovat Ježíše.............................................................................65 4.10 Kdo ztratí sv j život, získá jej ...............................................................67 4.11 Spor o sobotu .........................................................................................68 4.12 Vezmi sv j k+íž a následuj mne .............................................................69 5

4.13 Jan K+titel pochybuje .............................................................................70 4.14 Zázrak s bochníky a rybami...................................................................72 4.15 Ježíš se sám modlí na ho+e.....................................................................73 4.16 Ježíš plakal.............................................................................................75 4.17 Petrovo vyznání .....................................................................................76 4.18 Co je svázáno na zemi, bude svázáno v nebi .........................................77 4.19 Hora Prom!n!ní .....................................................................................78 4.20 Ježíš kárá Petra ......................................................................................79 Kapitola 5. Etika království ............................................................................81 5.1 Ho+ i né semínko ....................................................................................81 5.2 Království nebeské je mezi vámi .............................................................82 5.3 Marnotratný syn.......................................................................................83 5.4 Dobrý Samaritán......................................................................................85 5.5 Cizoložnice ..............................................................................................87 5.6 Manželství ...............................................................................................87 5.7 Rozvod.....................................................................................................89 5.8 Bohatý mladý muž ...................................................................................91 5.9 Nejv!tší p+ikázání ....................................................................................92 Kapitola 6. Ježíš v poslední týden v Jeruzalém, ..........................................94 6.1 Ne, aby si dal sloužit, ale aby sloužil.......................................................94 6.2 Vy išt!ní chrámu .....................................................................................95 6.3 Proroctví o druhém p+íchodu ...................................................................96 6.4 Žena pomazala Ježíšovy nohy olejem......................................................99 6.5 Jidášova zrada........................................................................................100 6.6 Poslední ve e+e ......................................................................................100 6.7 Já jsem ve svém Otci a Otec je ve mn!..................................................102 6.8 Pokoj vám dávám ..................................................................................104 6.9 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti .....................................................106 6.10 Ješt! mnoho jiného bych vám m!l pov!d!t .........................................107 6.11 Církev ..................................................................................................108 6.12 Duch Svatý ..........................................................................................109 6.13 V zahrad! Getsemanské.......................................................................111 6.14 Zat ení a zrada.....................................................................................113 6.15 Petrovo zap+ení ....................................................................................114 6.16 Soud p+ed Pilátem Pontským ...............................................................117 6.17 Barabáš ................................................................................................118 Kapitola 7. Uk ižování ..................................................................................119 7.1 Šimon z Kyrény .....................................................................................119 7.2 Dva zlod!ji.............................................................................................120 7.3 Dokonáno jest ........................................................................................121 7.4 Bože m j, Bože m j, pro jsi mne opustil .............................................122 7.5 Ot e, odpus2 jim ....................................................................................123 6

7.6 Ježíšovo vít!zství na k+íži ......................................................................126 7.7 Chrámová opona se roztrhla ..................................................................128 7.8 Svatí vstali z hrob ................................................................................129 7.9 Sestoupení do pekla ...............................................................................130 Kapitola 8. Vzk íšení .....................................................................................132 8.1 Zjevení Marii Magdalén!.......................................................................132 8.2 Marie volá k Ježíšovi .............................................................................133 8.3 Ježíš se objevuje p+ed u edníky.............................................................134 8.4 Vzk+íšení, nanebevzetí a Letnice ...........................................................136 8.5 Významné pov!+ení ...............................................................................137

7

8

P edmluva Reverend Mun a jeho manželka p+išli do Ameriky v roce 1971 na základ! Božího volání. Vyvrcholením jejich t+icetileté ve+ejné mise v Americe bylo úsp!šné završení turné po padesáti amerických státech, které prob!hlo v dob! od 25. února do 16. dubna 2001. V padesáti jedna denním turné p+edal reverend Mun Boží poselství s vynaložením veškeré energie a s celým srdcem, p+estože již dosáhl v!ku osmdesáti jedna let. Reverend Mun byl p+i návšt!vách jednotlivých stát v+ele p+ivítán množstvím amerických duchovních. Jménem reverenda Muna a jeho manželky bych jim rád vyjád+il up+ímnou vd! nost. Sou asn! však reverend Mun up+ímn! žádá Ameriku, Druhý Izrael, aby pozvedla pochode/ budování Nebeského království na zemi i v duchovním sv!t!. Modlím se a doufám, že Amerika tuto svatou misi naplní. Reverend Mun se s Ježíšem poprvé setkal v šestnácti letech, když se o velikono ní ned!li asn! ráno modlil. Iekl nám, že byl Ježíšem pov!+en p+evzít zodpov!dnost za budování Nebeského království na zemi. Od té doby žil bez jediného dne odpo inku životem pr kopníka a po celém sv!t! ší+il Boží poselství. Jeho život m že být charakterizován jako život k+íže, plný nepochopení, pronásledování a t!žkostí. Kdykoli mluvil reverend Mun na po átku své mise o Ježíšovi, nemohl zadržet slzy. P+ekro il hranice pouhé víry v Ježíše a zatoužil poskytnout mu út!chu v slzách, které s bolestí vytryskly z jeho nitra, když hluboce pochopil Ježíšovu vnit+ní situaci a postoj. Tahle kniha je souborem citát o Ježíšovi, vybraných z projev reverenda Muna, které tvo+í více než 400 svazk jeho projev . O n!kterých událostech, jako nap+íklad o Ježíšových zázracích, nemluvil reverend Mun mnoho. O jiných, nap+íklad o jeho narození, ozna ování se za ženicha, o vztazích s vlastní rodinou nebo s Janem K+titelem, o jeho u ení a utrpení v Getsemanské zahrad!, +ekl tolik, že jsme mohli vybrat pouze zlomky. .tená+i, neznalí u ení reverenda Muna, zjistí, že n!která jeho vysv!tlení se liší od tradi ního chápání. Reverend Mun +ekl: „Nep+išel jsem vám +íct, co už víte, ale p+edat vám nové zjevení od Boha.“ Jsem si jistý, že tento výb!r tená+e povzbudí a inspiruje, bez ohledu na to, zda p+ijme uvedená tvrzení. Velikono ní ned!le, 15. dubna 2001 Dr. Chang Shik Yang Kontinentální vedoucí Severní Ameriky Federace rodin za sv tový mír a sjednocení 9

10

Kapitola 1. Ježíšovo narození a mládí A Simeon jim požehnal a ekl jeho matce Marii: „Hle, on jest dán k pádu i k povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, kterému se budou vzpírat – i tvou vlastní duší pronikne me* – aby vyšlo najevo myšlení mnohých srdci.“ L 2:34-35

1.1 Na po átku Jan 1:1-14 Na po*átku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo B/h. To bylo na po*átku u Boha. Všechno povstalo skrze n a bez n ho nepovstalo nic, co jest… A Slovo se stalo t lem a p ebývalo mezi námi. Spat ili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.

Ideál stvo+ení, který cht!l B h zažít a v jehož st+edu m!li stát lidé, se na zemi neuskute nil kv li pádu Adama a Evy, našich prap+edk . B h stvo+il všechna bytí v šesti dnech skrze Slovo. Všechna stvo+ená bytí… o ekávala jednoho prost+edníka, jeden st+ed, jenž by celému stvo+ení umožnil pohybovat se tehdy, kdy se pohne B h a odpo ívat tehdy, kdy odpo ívá B h. Kdyby se lidé stali takovým st+edem, nerozvinuly by se na zemi zmatené d!jiny. B h o ekával, že se objeví jedno bytí, které by jej reprezentovalo a které by bylo schopno jednat v jeho zájmu. Nejenže si to B h p+ál po pádu lov!ka v pr b!hu d!jin proz+etelnosti; bylo to jeho hlavní touhou od okamžiku stvo+ení.

11



Ježíš p+išel jako zt!lesn!ní Slova. Sou asn! se na základ! Boží lásky musel stát zt!lesn!ním života… V Bibli najdeme verš, jenž zní: „Já jsem ta cesta, pravda i život.“ (Jan 14:6) Ježíš je tou cestou, pravdou a životem. To nazna uje, že a koli se kv li pádu Adama a Evy Boží Slovo vrátilo nezm!n!né k Božímu Duchu, aniž by bylo na zemi napln!no, B h znovu poskytl lidstvu Slovo prost+ednictvím jednoho lov!ka, žijícího na zemi… S p+íchodem Ježíše p+estoupilo Slovo ukryté v Božím v!domí do Ježíšova srdce. To je pro lidstvo nejradostn!jší novinou. Co asi Ježíš cítil, když se objevil jako substanciální projev historického Slova a oznamoval je? Co se odehrávalo v jeho srdci? Ježíš v!d!l, že jeho slova p+edstavují v li d!jin proz+etelnosti. Navíc vnímal hluboký smysl svých slov, jež p+edstavovala vše, co bylo ukryto v Božím v!domí. Pochopil, že jeho slova zahájí Boží d!jiny znovustvo+ení, jež budou trvat, dokud nebude Boží v le na zemi jednou provždy napln!na. Ježíš, zt!lesn!ní pravdy, +ekl: „Já jsem ta cesta a pravda.“ Jaký byl smysl jeho slov? Ježíš je vyslovil proto, aby se lidé stali jako on zt!lesn!ním Slova. Toho mohlo být dosaženo, kdyby lidé v Ježíšova slova uv!+ili. Sta8me se lidmi, kte í následují Boha 2. února 1958

1.2 Jednorozený syn Jan 3:16 Nebo9 B/h tak miloval sv t, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v n ho v í, nezahynul, ale m l život v *ný. Jan 14:6 „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nep ichází k Otci než skrze mne.“

V Bibli je Ježíš popisován jako „jednorozený syn.“ Co to znamená? Ježíš byl jediným lov!kem, který zd!dil absolutní Boží lásku a absolutní Boží linii a jediným lov!kem, který mohl tuto lásku a linii reprezentovat. Proto jím procházela síla Boží linie. Proto je spasitelem. Víme, že B h je otcem lidstva; Ježíš je navíc jednorozeným synem tohoto Boha. S Boží linií m žeme být proto spojeni pouze skrze Ježíše; jinak Boží linie nem že procházet lidstvem. Praví rodi*e a já 15. ervence 1986 12

Kapitola 1

Ježíšovo narození a mládí

Jan 3:16 +íká: „Nebo2 B h tak miloval sv!t, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v n!ho v!+í, nezahynul, ale m!l život v! ný.“ Nejd ležit!jší ástí uvedeného verše je, že B h tak miloval sv!t. Mnozí k+es2ané však kladou nejv!tší d raz na druhou ást verše a zapomínají tu nejd ležit!jší v!c: že B h tak miloval sv!t. B h neposlal svého jednorozeného syna proto, že by tak miloval církev nebo jednotlivce. Poslal ho proto, že tak miloval sv!t, celé univerzum. Ježíš je tudíž lov!kem, který m!l spasit sv!t. V!+íme-li v Ježíše, je sv!t zcela p+ítomen v našem v!domí. B h je v Ježíšovi a Ježíš v Bohu. Dokon*ení obnovení odškodn ním prost ednictvím lidské zodpov dnosti 1. b+ezna 1983 Ježíš se narodil bez h+íchu. Nem!l naprosto nic spole ného se satanskou pokrevní linií. Byla od n!ho zcela odd!lena. Aby se Ježíš mohl narodit jako bezh+íšné dít!, p+ipravoval B h jeho linii po velmi dlouhou dobu. Proto tedy mohl prohlásit: „Já jsem jednorozený syn, jediný syn Boha.“ V d!jinách lidstva to bylo poprvé, co se na zemi narodilo bezh+íšné dít!. „Jsem jedno s Bohem,“ +ekl Ježíš. „Kdo vidí mne, vidí Otce,“ prohlásil. Ve 14. kapitole Janova evangelia Ježíš +íká: „Já jsem ve svém Otci, vy ve mn! a já ve vás. Kdo p+ijal má p+ikázání a zachovává je, ten m! miluje. A toho, kdo m! miluje, bude milovat m j Otec; i já ho budu milovat a dám se mu poznat.“ Ježíš p+išel obnovit bezh+íšnou pozici lásky, která byla od dob Adama ztracena. To nebylo až dosud známo. Existuje ur itý, velmi d ležitý d vod, pro nikdo nem že p+ijít k Otci jinak, než skrze Ježíše. On je náš jediný most, naše jediná nad!je, naše jediná cesta k Bohu. Proto Ježíš ve+ejn! prohlásil: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nep+ichází k Otci než skrze mne.“ V d!jinách lidstva žili mnozí svatí, mnozí náboženští geniové a mnozí moud+í lidé. Nikdo jiný však nemohl sehrát roli Ježíše, který jediný nás p+ivádí k Otci. To proto, že p+išel v neposkvrn!né, bezh+íšné pozici, v jaké nestál nikdo jiný. On je jedinou cestou k Bohu. P+estože Budha, Konfucius a Mohamed byli všichni náboženští svatí, nem!li stejný vztah s Bohem jako Ježíš. Proto narození Ježíše jako Mesiáše bylo dnem nad!je pro celé lidstvo. Nový Mesiáš a Boží vzor v d jinách 21. února 1972

13



1.3 Ježíš v rodokmen Matouš 1:1-17 Listina rodu Ježíše Krista, syna Davidova, syna Abrahamova. Abraham m l syna Izáka, Izák Jákoba, Jákob Judu a jeho bratry, Juda Farese a Záru z Támary, Fares m l syna Chesróma, Chesróm Arama. Aram m l syna Amínadaba, Amínadab Naasona. Naason Salmóna, Salmón m l syna Boaze z Rachaby, Boaz Obéda z Rút, Obéd Isaje a Isaj Davida krále. David m l syna Šalomouna z ženy Uriášovy, Šalomoun Roboáma, Roboám Abiu, Abia Asafa, Asaf Jóšafata, Jóšafat Jórama, Jóram Uziáše. Uziáš m l syna Jótama, Jótam Achaze, Achaz Ezechiáše, Ezechiáš Manase, Manase m l syna Amose, Amos Joziáše, Joziáš Jechoniáše a jeho bratry za babylónského zajetí. Po babylónském zajetí Jechoniáš m l syna Salatiela, Salatiel Zorobabela, Zorobabel Abiuda, Abiud Eljakima, Eljakim Azóra, Azór Sádoka, Sádok Achima. Achim m l syna Eliuda, Eliud Eleazara, Eleazar Mattana, Mattan Jákoba, Jákob pak m l syna Josefa, muže Marie, z níž se narodil Ježíš e*ený Kristus.

Pro byl v Bibli tak podrobn! popsán Ježíš v rodokmen? Odhaluje Boží snahu o vytvo+ení neposkvrn!né linie, z níž se narodil Ježíš. Spor mezi Ezauem a Jákobem, zvláštní postavení Josefovy matky Ráchel a p+íb!h Támar mají velký význam. Bible zaznamenává n!které události, jež se zdají být v rozporu se zvyklostmi doby, avšak byly nezbytné proto, aby byla odstran!na satanova linie a umožnily zrození nového p+edka. Rodi*e, d ti a sv t v centru se mnou 5. ervence 1983 Aby se na zemi narodil syn se zárodkem Boží lásky a linie, musela nejprve existovat matka. A tato matka nemohla porodit dít! obvyklým zp sobem. K po etí muselo dojít podle vzoru obnovení. Veškerá spolupráce mezi matkami a syny v proz+etelnosti obnovení byla p+ípravou a podmínkou pro zrození Božího syna se zárodkem nového života, zbaveného satanského obvin!ní. Matka a syn obnovili lásku, život a linii ovládnuté satanem tím, že položili takové podmínky, aby se vyhnuli satanovým útok m, a pod+ídili si prvorozeného syna, který p+edstavoval zlo. Nap+íklad Rebeka oklamala svého manžela Izáka i svého prvorozeného syna Ezaua a pomohla svému druhorozenému synu Jákobovi získat požehnání. (Genesis 27) B h se postavil na stranu matky a syna, a p+estože použili metody, které se na první pohled zdají být nepoctivé, požehnal jim za jejich skutky. 14

Kapitola 1


V Adamov! rodin! spolu Kain a Ábel bojovali vn! l na. Jejich boj vyústil ve smrt Ábela, druhorozeného syna. Pak p+išel Jákob. Jákob se díky ob!tím mnoha zbožných lidí, kte+í se narodili od dob Ábela, dostal nakonec na úrove/, na níž satan poprvé ovládl lidstvo. Poté se Jákob setkal se svým dvoj etem Ezauem. U brodu Jabok položil Jákob podmínku duchovního vít!zství nad and!lem. (Genesis 32:28). V d sledku vít!zství nad Ezauem (Genesis 33), který stál v pozici substanciálního zt!lesn!ní archand!la, byl pak Jákob požehnán jako první vít!z v d!jinách a dostal jméno „Izrael.“ V té dob! mu však již bylo ty+icet let. Satan zasadil do l na Evy semínko falešné lásky, z n!hož se zrodil zlý život. Proto B h pot+eboval o istit mat ino l no, z n!hož by se mohl narodit nebeský syn. Období o išt!ní pro odd!lení od satana m!lo za ít po etím a od toho okamžiku m!lo trvat ty+icet let. P+estože tedy Jákob zvít!zil, nespl/oval dané podmínky. Významnou matkou, která na sebe vzala zodpov!dnost naplnit tuto podmínku, byla Támar. Támar se provdala za Era, nejstaršího Judova syna. (Genesis 38) Er však urazil Boha a zem+el. Podle zvyk té doby dal Juda Támar svému druhému synovi, Onanovi, aby zplodili Erovi syna. Ale Onan v!d!l, že Táma+ino dít! nebude jeho vlastní, a tak vypoušt!l semeno na zem. To bylo v Božích o ích h+íchem, za který Onan zem+el. Támar pak cht!la za manžela Šelu, t+etího Judova syna, ale Juda jí ho nedal. Juda se domníval, že oba jeho synové zem+eli kv li Támar a obával se, že Šela by mohl zem+ít a rodová linie by tak skon ila. Avšak Támar byla p+esv!d ená, že má zabezpe it pokra ování linie vyvoleného lidu. Pohled Principu na proz etelnostní d jiny spasení 16. dubna 1996 Támar se p+estrojila za prostitutku a spala s Judou, svým tchánem. Tím zvít!zila ve ví+e nad svým tchánem i manželem a zabezpe ila pokra ování Boží linie. Z její strany to byl p+evratný a životu nebezpe ný skutek. V jejím l n! byl obnoven vztah mezi starším a mladším bratrem. Celkový p ehled nebo evidence Božích d jin proz etelnosti 25. prosince 1994 Dva brat+i, Perez a Zerach, bojovali uvnit+ Táma+ina l na. P+i porodu bratr, který byl pozd!ji pojmenován Zerach, vystr il z mat ina l na ruku. Aby bylo jasn! ozna eno, kdo je prvorozený, p+ivázala mu porodní bába kolem záp!stí karmínovou nitku… Po p+ivázání karmínové nitky však došlo v Táma+in! l n! k velkému boji, v n!mž Perez nemilosrdn! odstr il Zeracha zp!t a sám se narodil jako první! Proto jméno Perez znamená „ten, který odstrkuje.“

15



Vít!zství vybojované Jákobem (mladším) nad Ezauem (starším) bylo dovršeno v mat in! l n! Perezem a Zerachem. Nyní bylo v této linii dokon eno obnovení a satan nem!l žádnou možnost uplatnit jakýkoli nárok, dokonce již od okamžiku po etí v l n!. Tento rodokmen pokra oval nep+erušen po dva tisíce let až k Ježíšovu narození. Jak m žete vid!t, B h p+ipravil základ, který byl od ko+ene zcela o išt!n tak, aby se mu v p+íhodném ase mohl z této linie narodit bezh+íšný syn, na n!hož by si satan nemohl init nárok… Po uplynutí ty+ tisíc let biblických d!jin od dob Adama a Evy nastal kone n! as pro narození Mesiáše. Byla to Marie, kdo byl z Božího pohledu vyvolen pro napln!ní této mimo+ádné dispenzace. Byla vyvrcholením veškerého Božího úsilí vynaloženého v období ty+ tisíc let biblických d!jin a vrcholem této dispenzace. Den vít zství nebe 4. +íjna 1979

1.4 Zv,stování Lukáš 1:26-40 Když byla Alžb ta v šestém m síci, byl and l Gabriel poslán od Boha do galilejského m sta, které se jmenuje Nazaret, k pann zasnoubené muži jménem Josef, z rodu Davidova; jméno té panny bylo Maria. P istoupil k ní a ekl: „BuG zdráva, milostí zahrnutá, Pán s tebou.“ Ona se nad t mi slovy velmi zarazila a uvažovala, co ten pozdrav znamená. And l jí ekl: „Neboj se, Maria, vždy9 jsi nalezla milost u Boha. Hle, po*neš a porodíš syna a dáš mu jméno Ježíš. Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán B/h mu dá tr/n jeho otce Davida. Na v ky bude kralovat nad rodem Jákobovým a jeho království nebude konce.“ Marie ekla and lovi: „Jak se to m/že stát, vždy9 nežiji s mužem?“ And l jí odpov d l: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího t zastíní; proto i tvé dít bude svaté a bude nazváno Syn Boží. Hle, i tvá p íbuzná Alžb ta po*ala ve svém stá í syna a již je v šestém m síci, a* se o ní íkalo, že je neplodná. Nebo9, u Boha není nic nemožného.“ Maria ekla: „Hle, jsem služebnice Pán ; sta8 se mi podle tvého slova.“ And l pak od ní odešel. V t ch dnech se Maria vydala na cestu a sp chala do hor do m sta Judova. Vešla do domu Zachariášova a pozdravila Alžb tu.

16

Kapitola 1

Ježíšovo narození a mládí Matouš 1:18-21

Narození Ježíšovo se událo takto: Jeho matka Maria byla zasnoubena Josefovi, ale d íve než se sešli, shledalo se, že po*ala z Ducha svatého. Její muž Josef byl spravedlivý a necht l ji vystavit hanb ; proto se rozhodl propustit ji potají. Ale když pojal ten úmysl, hle, and l Pán se mu zjevil ve snu a ekl: „Josefe, synu David/v, neboj se p ijmout Marii, svou manželku; nebo9 co v ní bylo po*ato, je z Ducha svatého. Porodí syna a dáš mu jméno Ježíš; nebo9 on vysvobodí sv/j lid z jeho h ích/.“

Když byla Marie zasnoubená s Josefem, p+ijala od archand!la Gabriela p+ekvapující zprávu, že se jí narodí Mesiáš. (Lukáš 1:31) Když tehdy neprovdaná žena ot!hotn!la, mohla být zabita. Marie však p+ijala Boží v li s absolutní vírou a odv!tila: „Hle, jsem služebnice Pán!; sta/ se mi podle jeho slova.“ (Lukáš 1:38) Marie okamžit! opustila sv j d m a vydala se na cestu, aby se poradila s kn!zem Zachariášem, svým p+íbuzným a velmi váženým mužem. Zachariášova manželka Alžb!ta nosila pod srdcem s Boží pomocí Jana K+titele. Oslovila Marii: „Požehnaná jsi nade všechny ženy a požehnaný plod tvého t!la. Jak to, že ke mn! p+ichází matka mého Pána?“ (Lukáš 1:42-43) T!mito slovy sv!d ila o nadcházejícím narození Ježíše. Takto dal B h Marii, Zachariášovi a Alžb!t! na v!domí narození Mesiáše d+íve, než komukoli jinému. Každý z nich m!l naprosto rozhodující misi následovat Boží v li a sloužit Ježíšovi. Zachariášova rodina umožnila Marii z stat v jejich dom!. Ježíš byl po at v dom! Zachariáše. Alžb!ta a Marie byly sest+enice z mat iny strany. Z pohledu Boží proz+etelnosti však byly považovány za sestry, z nichž Alžb!ta byla starší (Kain) a Marie mladší (Ábel). Marie p+ijala v Zachariášov! p+ítomnosti Alžb!tinu pomoc. Touto spoluprácí obnovila Zachariášova rodina na národní úrovni nedostatek jednoty mezi matkou a synem v Jákobov! rodin! v p+ípad! Ley a Ráchel. (Genesis 29-30) To umožnilo po etí Ježíše. Poprvé v d!jinách mohl být na zemi skrze p+ipravené l no zrozen zárodek Božího syna, zbavený satanského obvi/ování. Tímto zp sobem se poprvé v d!jinách narodil jednorozený Boží syn, vlastník první Boží lásky. Marie musela u init n!co, co nemohlo být pochopeno zdravým rozumem ani snadno p+ijato zákony doby. Marie, Zachariáš a Alžb!ta byli duchovn! pohnuti. Následovali zjevení, jež p+išlo od Boha a bezpodmíne n! v!+ili, že je to v le a p+ání Boha. P+estože se na zemi mohl narodit Boží syn, pot+eboval ur itou ochranu, aby mohl v satanském sv!t! bezpe n! r st a naplnit Boží v li. B h o ekával, že tito t+i lidé v Zachariášov! rodin! mu pot+ebnou ochranu poskytnou. Je t+eba zvážit, kolik

17



úsilí m!li tito t+i lidé v!novat ochran! a služb! Božímu synovi a jak dlouho m!li z stat vzájemn! sjednoceni. V Bibli je zaznamenáno:„Maria z stala s Alžb!tou asi t+i m!síce a pak se vrátila dom .“ (Lukáš 1:56) Od té doby neexistuje jediný biblický záznam o jakémkoli dalším spojení mezi Marií, Alžb!tou a Zachariášem. Od okamžiku, kdy opustila Zachariáš v d m, nastaly Marii a Ježíšovi t!žkosti. Zachariášova rodina m!la být Ježíšovým ochranným valem až do úplného konce… Protože se Marie rozhodla dát sv j život pro Boží poslání, B h jí pomohl. Josefovi se ve snu zjevil and!l a +ekl mu, aby se nebál vzít si Marii za ženu. Josef byl také Boží muž a co by jiní lidé možná pustili z hlavy jako nesmyslný sen, to vzal vážn!. Odvrátil se od vn!jších projev této situace a p+ijal ji jako Boží v li. Vzal si Marii za ženu s v!domím, že nosí dít!, které není jeho. Myslíte si, že se jí p+irozen! vyptával, í dít! to je, když jí musel nakonec zachránit život? Mohla odpov!d!t, že po ala z Ducha svatého a o ekávat, že to Josef p+ijme? Josef byl však spravedlivý muž. V!+il v Boží zjevení a bránil Marii prohlášením, že t!hotenství je jeho zodpov!dností. Marie mohla být zesm!šn!na tím, že ot!hotn!la v dob!, kdy byla zasnoubena, ale vyhnula se smrti ukamenováním. Josef, který Marii miloval, ji takto chránil na po átku. Hluboko ve svém srdci však prožíval muka. Pohled Principu na proz etelnostní d jiny spasení 16. dubna 1996 Den vít zství nebe 4. +íjna 1979

1.5 Vánoce Lukáš 2:4-7 Také Josef se vydal z Galileje, z m sta Nazareta, do Judska, do m sta Davidova, které se nazývá Betlém, pon vadž byl z domu a rodu Davidova, aby se dal zapsat s Marií, která mu byla zasnoubena a *ekala dít . Když tam byli, naplnili se dny a p išla její hodina. I porodila svého prvorozeného syna, zavinula jej do plenek a položila do jeslí, protože se pro n nenašlo místo pod st echou.

K+es2ané slaví vánoce zobrazováním naivních scének Ježíše v jesli kách. Ve skute nosti jsou jesle velmi ned stojným místem. K+es2ané oslavují, jak byl Je18

Kapitola 1


žíš uložen do jesli ek, ale je to místo, kde se m!l narodit Boží syn, král král ? Myslíte si, že B h opravdu cht!l, aby se jeho syn narodil ve chlév!? A co Ježíšova matka, která díky zjevení v!d!la, jakého syna porodí? Myslíte si, že byla š2astná, když se její syn, Mesiáš, narodil ve chlév!? Marie byla jist! p+esv!d ená, že Boží syn by si zasloužil místo lepší, než nejvznešen!jší palác. Odpovídající zp sob p+íchodu Božího syna by byl s oznámeními a prohlášeními o jeho narození, které by se hodinu co hodinu rozhlašovaly po celé zemi. Jsem si jistý, že kdyby kn!ží, zákoníci a vládci Izraele v!d!li o Ježíšov! p+íchodu, m!síce p+edem by dychtiv! o ekávali jeho narození a p+icházeli by jej uctívat ješt! p+ed tím, než by se narodil. Kdekoli by se Marie objevila, by bylo s ní nakládáno jako s královnou. Bylo by zaznamenáno vše, co by u inila – jestli n!co sn!dla, kolikrát odešla na toaletu, jak dlouho spala. Kdyby lidé opravdu v!d!li, že se Boží syn nachází v Mariin! l n!, všech dvanáct izraelských kmen by se p+edhán!lo v sloužení Mesiáši ješt! p+ed jeho narozením. Domníváte se, že kdyby tomu tak bylo, lidé by kdy dovolili, aby se narodil ve chlév!? Byly by p+ichystány slavnostní fanfáry a p+ipraveny t!žké zvony, aby zvonily a kapely, aby hrály. Nem!lo by být narození Božího syna v!tší událostí než americký den nezávislosti? Amerika uchovává sv j popraskaný zvon svobody, ale malý zvonek, který by zvonil, aby zv!stoval den Ježíšova narození, by byl uschován ve svatyni jako drahocenná památka. Nem!l by Ježíš radost, kdyby existoval záznam o vzájemném soupe+ení lidí o to, kdo první nabídne d!2átku dárek p+i jeho narození? Ježíš p+išel poté, co B h konal po ty+i tisíce let p+ípravy. Po všech t!chto p+ípravách byl nejvýznamn!jší událostí p+íchod Božího syna na zem. Je to, že nakonec p+išel tak skromn! na nikterak vznešené místo, pýchou nebo hanbou d!jin? Ježíš byl nakonec uk+ižován, ale kdyby zahájil sv j život rozpoznán jako Boží syn, neodvíjel by se p+íb!h jeho života jinak? Lidé by s ním skute n! zacházeli jako s králem Izraele. Kdyby byl navíc p+ijat vyvoleným národem, získal by jako Boží p+edstavitel více slávy, než +ímský císa+. B h cht!l, aby se všichni významní kn!ží t!ch dn shromáždili a vzali na ruce svaté dít!. Kdyby byl Ježíš od okamžiku svého narození rozpoznán jako Boží syn a dlouho o ekávaný Mesiáš, pak by všichni hlavní p+edstavitelé dvanácti izraelských kmen sout!žili o to, kdo mu bude b!hem dospívání nejvíce sloužit … Od útlého v!ku by Ježíš v!d!l, že se narodil jako Boží syn a jeho misí je stát se králem král , který na zemi založí Božího království. Nem!li bychom dnes jiné d!jiny? Neslavil by celý sv!t z generace na generaci Ježíšovo narození? Ud!lá ovocný kolá a zmrzlina z vánoc veselé vánoce? Vánoce jsou opravdu oslavou narození Božího syna, proto aniž bychom znali ú el seslání Božího syna, nem žeme skute n! slavit vánoce… Po vyslechnutí mého projevu se „veselé 19



vánoce“ stanou „vážnými vánocemi.“ Skute ným obsahem vánoc je množství lásky, které jste dali b!hem roku. Ta je mnohem oslniv!jší, než jakákoli výzdoba. Skute*ný význam vánoc 25. prosince 1979

1.6 Chlapec Ježíš Lukáš 2:41-51 Každý rok chodívali jeho rodi*e o velikono*ních svátcích do Jeruzaléma. Také když mu bylo dvanáct let, šli tam, jak bylo o svátcích oby*ejem. A když v t ch dnech všechno vykonali a vraceli se dom/, z/stal chlapec Ježíš v Jeruzalém , aniž to jeho rodi*e v d li. Protože se domnívali, že je n kde s ostatními poutníky, ušli den cesty a pak jej hledali mezi svými p íbuznými a známými. Když ho nenalezli, vrátili se a hledali ho v Jeruzalém . Po t ech dnech jej nalezli v chrám , jak sedí mezi u*iteli, naslouchá a dává jim otázky. Všichni, kte í ho slyšeli, divili se rozumnosti jeho odpov dí. Když ho rodi*e spat ili, užasli a jeho matka mu ekla: „Synu, co jsi nám to ud lal? Hle, tv/j otec a já jsme t s úzkostí hledali.“ On jim ekl: „Jak to, že jste m hledali? Což jste nev d li, že musím být tam, kde jde o v c mého Otce?“ Ale oni jeho slovu neporozum li.

Marii a Josefovi se narodily další d!ti a všechny v!d!ly, že Ježíš je svým zp sobem jiný. Bible o tom p+ímo nehovo+í, ale je pravdou, že když byl Ježíš chlapcem, existovalo v rodin! pom!rn! silné vnit+ní nap!tí a dokonce i Marie, která byla ob!tí každodenních událostí, k n!mu byla n!kdy odm!+ená. Jako chlapec byl Ježíš osam!lý a asto opoušt!l d m, aby byl sám. Jednou ho dokonce rodi e zapomn!li v Jeruzalém! a teprve za t+i dny se vrátili, aby ho hledali. Jak mohli rodi e zapomenout malého chlapce? V rodin! Ježíš nezažil p+íliš mnoho š2astných dn . Jsem si jistý, že mnozí z vás jste vyrostli vychováváni nevlastními rodi i a dokonce i v tak otev+ené spole nosti jakou je dnes Amerika existuje nap!tí mezi nevlastními rodi i a nevlastními d!tmi, takže si p+edstavte, o kolik to bylo t!žší p+ed dv!ma tisíci lety. V tomto smyslu stojí Ameri ané v pozici, kdy mohou s Ježíšem soucítit; mnozí mladí lidé zažívají stejné utrpení, jakým prošel on. Den vít zství nebe 4. +íjna 1979

20

Kapitola 1


Ježíš vyr stal pod vlivem komplikovaného vztahu mezi Marií a Josefem. Dokonce už jako dít! vnímal, že je mezi nimi n!jaká neshoda. Josefa a Ježíše nespojoval pokrevní vztah, a tak si byli navzájem cizí. Co se týká Mariiny zodpov!dnosti, i když možná cht!la pro svého syna n!co ud!lat, nap+íklad mu ušít šaty, musela nejprve zjistit, zda má v ten den Josef dobrou nebo špatnou náladu. Ježíš dob+e v!d!l, že rodi e kv li n!mu vedou vnit+ní spor… A co Ježíšovi brat+i? Jeho brat+i vycítili, že kolem Ježíše je n!co nevy+ eného a spletitého. Proto dokonce ani oni ned v!+ovali Ježíšovým skutk m a nev!+ili jim. Navíc nebyla tato záležitost známa pouze Josefovi, ale také všem Ježíšovým p+íbuzným. Ježíš pracoval jako pomocník svého otce truhlá+e a p+itom se vnit+n! p+ipravoval na svoji misi. V!d!l, že bude pod Božím vedením plnit významné poslání. N!kdy se cht!l zeptat své matky: „Pro ? Pro se mnou jednáte takto? Kdo je m j otec? Jaký máš problém a jak se s ním vyrovnat?“ Marie Ježíšovi nikdy neodpov!d!la. Mezi Marií a dít!tem existoval citový odstup. Jak b!žel as, pochopil Ježíš, co má d!lat a jakým sm!rem je veden. B h mu +ekl o jeho misi. Aby mohl Ježíš plnit své poslání, musel projít obdobím p+íprav a p+ichystat vhodné prost+edí, které by mu pomohlo. Nemohl o ekávat, že by jej lidé p+ijali bez tohoto základu. Ježíš si vždy p+ál, aby mu s jeho posláním pomohli vlastní rodi e, brat+i a p+íbuzní. Pokud by mu nepomohli vlastní rodi e, tak kdo jiný? Ježíš p+išel jako pán lásky, princ lásky a centrum lásky. M!l dostat více lásky – od rodi , od bratr a sester a od p+íbuzných a soused – než kdokoli jiný na sv!t!. Ale nem žeme +íci, že by od n!koho takovou lásku dostal … Jak zoufalý musel být! Boží království má být královstvím lásky. Ježíš, který p+išel jako centrum lásky, m!l ze všeho nejd+íve vytvo+it rodinu lásky. Zdálo se to však beznad!jné, a tak musel uprchnout z vlastního domu. Tehdy mu bylo t+icet let. O Ježíšov rodin 25. prosince 1971 Ježíš si v pr b!hu t+iceti let p+íprav p+edsevzal, že v budoucnu povede úsp!šnou bitvu na základ! skutk . Rozhodl se, jakou p jde cestou a jakých využije metod, kdyby se musel stát kv li ostrakismu Žid ob!tí. Napadalo ho mnoho myšlenek, jaké si nikdo jiný ani nedokázal p+edstavit. Plánoval, jaká u iní opat+ení, pokud v n!ho lidé uv!+í, a co ud!lá, když v n!ho neuv!+í. Když se nikdo nezajímal o nebe, Ježíš se hluboce modlil. Po t+icet let, které strávil v Josefov! rodin!, se nemohl radovat, když se radovali jeho brat+i a sestry. Když se veselili jeho p+íbuzní a kongregace v synagóze, nemohl se veselit. M!l mnoho co +íci, p+esto musel ml et. Pot+ebujeme pochopit, jaký smutek Ježíš zažíval b!hem t!chto t+iceti let p+íprav. P+estože zoufale toužil 21



putovat Izraelem z místa na místo a sv!d it o pravd!, musel pomáhat se záležitostmi své rodiny. Protože m!l jako první ustanovit Nebeské království, nebylo dne, kdy by alespo/ n!kolikrát nenavštívil v mysli +íši Božího ideálu. Pot+ebujeme pochopit, jakým byl Ježíš lov!kem. Nikdo na zemi nev!d!l o Ježíšov! vnit+ním utrpení, ale B h byl na jeho stran!. Když Ježíš hoblíkem opracovával d+evo nebo sekerou štípal d+íví, cht!l zažít srdce Boha a jeho situaci a vybudovat Nebeské království, po n!mž B h toužil. Dokonce ani p+i odpo inku po jídle tato touha v jeho srdci nepohasínala. Nebylo chvíle, aby takto neuvažoval. P+edstavte si, co Ježíš prožíval v dob! p+íprav. I když nosil nuzný šat a výraz tvá+e m!l žalostný, jeho pohled by se na zemi nedal srovnat s pohledem žádného dobyvatele ani pr kopníka. Zrak m!l spojen s Božím srdcem a hled!l skrze univerzum. Když takto pohlédl na sv!t, nedokázal se zbavit svíravého a mu ivého pocitu. Nemohl se vyhnout žalu. Zrak m!l up+ený na židovský lid; srdce mu bilo pro izraelský národ a pro celý sv!t. Proto Ježíš bezustání proléval slzy. Když zaslechl zprávu, že má n!jaký lov!k brzy zem+ít, cítil, že se jedná o n!ho samotného. Byl-li n!kdo nespravedliv! pronásledovaný nebo trp!l bezprávím, cítil, že je to on, kdo strádá. V srdci Ježíš p+ijímal veškeré tragické záležitosti svého spole enství, jako by se odehrávaly v jeho život!. Vt lení Ježíšovo 1. února 1959

22

Kapitola 2. Ježíšovo po áte ní p sobení Poslal mne, abych vyhlásil zajatc/m propušt ní a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy. Lukáš 4:18-19

2.1 Jan K titel Lukáš 1:12-17 Když ho Zachariáš uvid l, zd sil se a padla na n ho báze8. And l mu ekl: „Neboj se, Zachariáši, nebo9 tvá prosba byla vyslyšena; tvá manželka Alžb ta ti porodí syna a dáš mu jméno Jan. Budeš mít radost a veselí a mnozí se budou radovat z jeho narození. Bude veliký p ed Pánem, víno a opojný nápoj nebude pít, už od mate ského klína bude napln n Duchem svatým. A mnohé ze syn/ izraelských obrátí k Pán, jejich Bohu. Sám p/jde p ed ním v duchu a moci Eliášov , aby obrátil srdce otc/ k syn/m a vzpurné k moudrosti spravedlivých a p ipravil Pánu lid pohotový.“ Jan 1:19-21 Toto je sv dectví Janovo, když k n mu Židé z Jeruzaléma poslali kn ze a levity, aby se ho otázali: „Kdo jsi?“ Nic nepop el a otev en vyznal: „Já nejsem Mesiáš.“ Znovu se ho zeptali: „Jak to tedy je? Jsi Eliáš?“ Iekl: „Nejsem.“ „Jsi ten prorok?“ Odpov d l: „Ne.“

23



Mnozí lidé se p+i tení Bible jist! pozastaví nad postavou Jana K+titele: „Pokud byl tak významným mužem, pro se nestal nejd ležit!jším následovníkem Božího syna?“ Ježíš sám nazna il, jakou misi p+išel Jan K+titel naplnit: „Nebo2 všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. A chcete-li to p+ijmout, on je Eliáš, který má p+ijít.“ (Matouš 11:13-14) Jan K+titel p+edstavoval vyvrcholení Starého zákona; byl vrcholem zákona a prorok . Byl princem starého v!ku. Ježíš Kristus p+išel jako princ nového v!ku. Kdyby ho Jan K+titel podpo+il, mohl stát na pevném základ! v!ku Starého zákona. Pak by nový v!k vykvetl na úrodné p d! úsp!ch staré doby. Boží syn by ihned ustanovil své slavné království a Jan K+titel by byl jeho úhelným kamenem. Kdyby Jan K+titel následoval Ježíše, vážení v dci tehdejší spole nosti by byli prvními, kdo by p+ijal Ježíše Krista jako Božího syna. Kdo by pak uk+ižoval Pána slávy? Nemyslíte, že B h, který poslal na sv!t svého jediného syna, aby na zemi ustanovil své království, cht!l, aby ho následovali nejschopn!jší lidé té doby? Domníváte se, že si B h p+ál, aby ho následovali jen lidé, kte+í byli vyvrženi ze spole nosti? V žádném p+ípad!! Prosté selhání Jana K+titele rozbilo pouto mezi Božím synem a národem. Proto Ježíše Krista následovali pouze rybá+i, celníci, smilníci a malomocní. To zp sobilo Bohu veliký žal. Kniha Malachiášova ve Starém zákon! má podobný ú el jako kniha Zjevení v Novém zákon!. Jasn! ukazuje dobu a na poslední chvíli také popisuje zp sob Mesiášova p+íchodu. V Malachiášovi naleznete tato slova: „Hle, posílám k vám proroka Elijáše, d+íve než p+ijde den Hospodin v veliký a hrozný.“ (Mal. 4:5) Eliáš … podle Starého zákona vystoupil na nebe v ohnivém ko á+e. Lidé tedy v!+ili, že se Eliáš doslovn! vrátí z modrého nebe v ohnivém ko á+e a ohlásí p+íchod Božího syna. Takové bylo jejich o ekávání. Ale p+išel Eliáš? Problémem bylo, že se Eliáš nevrátil tak, jak lidé o ekávali. Lidé nikdy nezaslechli nic o jeho zázra ném návratu. Nicmén! jednoho dne byl mladý muž z Nazaretu jménem Ježíš prohlášen svými následovníky za Mesiáše, syna Božího. Jaká byla reakce lidí? „Nemožné!“ prohlašovali. „Jak by mohl být Ježíš z Nazaretu Božím synem? Neslyšeli jsme nic o Eliášovi.“ Žádný Eliáš, žádný Mesiáš. Aby p+ijali Ježíše Krista jako Božího syna, museli by p+ehlédnout ty+i tisíce let starou tradici a odhodit Bibli. To však nebyl nikdo ochoten u init. Malachiášovo proroctví o p+íchodu Eliáše skute n! bránilo Ježíšovi úsp!šn! naplnit jeho poslání. Když Ježíšovi u edníci vyšli do Izraele, aby u ili evangelium a vyhlašovali, že Ježíš je Božím synem, lidé odmítali jejich u ení se slovy: „Je-li

24

Kapitola 2

Ježíšovo po*áte*ní p/sobení

váš mistr Boží syn, kde je Eliáš? Kniha +íká, že nejprve musí p+ijít Eliáš.“ Ježíšovi u edníci nebyli dob+e p+ipraveni, aby mohli na takovou otázku odpov!d!t… Zaražení u edníci se tedy jednoho dne rozhodli zajít za Ježíšem, aby ho v této záležitosti poprosili o pomoc. Zpráva o tom se objevuje v Matoušov! evangeliu: U edníci se ho ptali: „Jak to, že +íkají zákoníci, že nap+ed musí p+ijít Eliáš?“ On jim odpov!d!l: „Ano, Eliáš p+ijde a obnoví všecko. Avšak pravím vám, že Eliáš již p+išel, ale nepoznali ho a ud!lali s ním, co se jim zlíbilo; tak i Syn lov!ka bude od nich trp!t.“ Tehdy u edníci pochopili, že mluvil o Janu K+titeli. (Matouš 17:1013) P+edstavme si, že bychom tuto událost posunuli do naší doby. P+ed dv!ma tisíci lety byl Jan K+titel osobou s úžasným vlivem a byl v!hlasn! proslulý po celém Izraeli jako velký Boží muž – p+esn! jako dnes Billy Graham, významný k+es2anský v dce. Iekn!me, že se náhle objeví n!jaký neznámý mladý muž a za ne se p+edstavovat sv!tu jako Boží syn…a +íkat, že Billy Graham je Eliáš. Nepochybn! byste +ekli: „To je nemožné! Jak by mohl být Billy Graham Eliášem? Nesestoupil z modrého nebe. Všichni víme, že pochází se Severní Karolíny!“ P+esn! se stejnou nevírou se setkal Pán Ježíš Kristus… Navzdory ve+ejnému mín!ní, které jím opovrhovalo, však Ježíš nep+estával mocn! a p sobiv! kázat. Lidé nemohli takového muže snadno odmítnout a tak se rozhodli jít za Janem K+titelem, aby se ho zeptali a sv j problém jednou provždy vy+ešili. Zeptali se Jana: „Kdo jsi?“… Jan K+titel pop+el vše. Iekl: „Nejsem Eliáš.“ Dokonce odmítl titul proroka. Každý ho znal a uznával jako Božího proroka, ale on prohlásil: „Nejsem prorok.“ Pro ? Zhodnotil situaci a vid!l, že s Ježíšem Kristem je nakládáno jako s vyvrhelem. Ježíš se zdál být poražen a Jan se rozhodl, že se k n!mu nep+idá. Domníval se, že bude mnohem lepší všechno pop+ít. Tím Jan K+titel dostal Ježíše do obtížné situace a zp sobil, že Ježíš vypadal jako velký podvodník, který se nem že obhájit. Poté, co Jan vše pop+el, nem!l Ježíš v tomto sm!ru žádnou jinou oporu. V Matoušov! evangeliu se m žeme do íst, jak Jan K+titel, když ekal ve v!zení až bude s2at, poslal dva ze svých u edník k Ježíšovi, aby mu položili následující otázku: „Jsi ten, který má p+ijít, nebo máme ekat jiného?“ (Matouš 11:3) Je tohle otázka muže, který v!+í v Ježíše jako v Božího syna? Jan K+titel d+íve o Ježíšovi sv!d il u +eky Jordán: „Já jsem to vid!l a dosv!duji, že toto je Syn Boží.“ (Jan 1:34) P+esto se nyní ten samý lov!k stejnými ústy Ježíše zeptal: „Jsi skute n! Mesiáš nebo máme jít a hledat jiného?“ Jak zdrcující muselo pro Ježíše být, když slyšel tuto otázku! Nová budoucnost k es9anství 18. zá+í 1974 25



2.2 Pokušení na poušti Matouš 4:1-12 Tehdy byl Ježíš Duchem vyveden na pouš9, aby byl pokoušen od Gábla. Postil se *ty icet dní a *ty icet nocí, až nakonec vyhladov l. Tu p istoupil pokušitel a ekl mu: „Jsi-li Syn Boží, ekni, a9 z t chto kamen/ jsou chleby.“ On však odpov d l: „Je psáno:,Ne jenom chlebem bude *lov k živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst. “ Tu ho vezme Gábel do svatého m sta, postaví ho na vrcholek chrámu a ekne mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dol/; vždy9 je psáno: Svým and l/m dá p íkaz a na ruce t vezmou, abys nenarazil nohou na kámen. !“ Ježíš mu pravil: „Je také psáno: ,Nebudeš pokoušet Hospodina, Boha svého. “ Pak ho Gábel vezme na velmi vysokou horu, ukáže mu všechna království sv ta i jejich slávu a ekne mu: „Toto všechno ti dám, padneš-li p ede mnou a budeš se mi klan t.“ Tu mu Ježíš odpoví: „Jdi z cesty, satane; nebo9 je psáno: ,Hospodinu, Bohu svému, se budeš klan t a jeho jediného uctívat. “ V té chvíli ho Gábel opustil, a hle, and lé p istoupili a obsluhovali ho.

Ježíš porazil satana p+ekonáním t+í pokušení na poušti, posledního z nich na vrcholku vysoké hory. P+esto bychom si m!li uv!domit, že když se Ježíš, poté co byl odmítnut vyvoleným Janem K+titelem – což zp sobilo, že bude pravd!podobn! také odmítnut židovským národem – vydal do poušt!, ukrýval v srdci smutek, jaký na zemi nikdy nikdo nezažil. Ježíš se objevil jako jediný Boží syn a p+išel vy+ešit problémy ty+ tisíc let d!jin Boží proz+etelnosti. P+išel jako záruka vít!zství, na n!ž mohl být B h hrdý v jeho generaci i v mnoha dalších, které m!ly p+ijít. P+esto za sebou Ježíš zanechal národ, vyvoleného Jana K+titele i Josefovu rodinu a sám, bez p+ítele, se vydal do poušt!. Ježíš si byl v!dom svého poslání a byl naprosto rozhodnutý zaplatit dluhy historie. O em p+emýšlel b!hem ty+iceti dn p stu? Velmi siln! cítil, že by m!l p+evzít zodpov!dnost a sám odškodn!ním obnovit žalostnou cestu svých p+edk . Když procházel pouští, ur it! p+emýšlel o lidech, potomcích Adama a Evy, kte+í od okamžiku, kdy byli vyhnáni ze zahrady Eden, bloudili pouští soužení a hledali cestu zp!t. Na co myslel, když jej satan vedl na vrchol hory? Ježíš vystupoval na horu s vážností a pod tíhou v!domí, že musí pozvednout štít vít!zství a podmanit si sata26

Kapitola 2


na, a že na tom závisí celý ty+i tisíce let dlouhý b!h d!jin. Také si p+ipomínal historii hory, na níž vystupoval. Ur it! si vzpomn!l na v!rnost Noema, který sto dvacet let snášel strádání, aby na ho+e postavil archu … Ježíš si uv!domoval, že Noe tvrd! pracoval pro n!ho samotného, pro Mesiáše … Ježíš uvažoval o Abrahamovi, který se vydal na horu poté, co dostal p+íkaz ob!tovat Izáka. P+emýšlel nad tím, jak hluboký žal Abraham prožíval, když vedl svého syna na horu Mórija. Pro koho musel dát Abraham svého jediného syna jako ob!2? Ježíš se ur it! pozastavil nad skute ností, že to bylo pro Nebeského otce a v kone ném d sledku pro n!ho, pro Mesiáše. Nato si Ježíš vzpomn!l na Mojžíše. P+edstavil si scénu, v níž se B h zjevil žalem pohnutému Mojžíšovi v ho+ícím ke+i na úpatí Chorébu, kdy mezi nimi vzniklo pevné pouto… Když B h p+ikázal Mojžíšovi vyvést Izraelity z Egypta do požehnané zem! Kanaán, byl Mojžíš již starý osmdesátiletý muž, vy erpaný životem v Midjánské poušti. Jeho pohled a postava však byly živeny srdcem nebe… Mojžíš se ty+icet dní postil a modlil na vrcholku hory a sestoupil dol s Božím Slovem. Za koho se Mojžíš ty+icet dní modlil a postil? Ježíš pochopil, že to bylo pro Nebeského otce, pro ú el ustanovení obnoveného národa prost+ednictvím vyvoleného lidu a pro p+ipravení cesty pro Mesiáše. Kv li komu vyzval Eliáš Baalovy satanské kn!ze, když stál na vrcholku hory Karmel a v dramatickém rozhodujícím boji se modlil k nebi? Ježíš si uv!domil, že to bylo pro Boha a pro n!ho samotného. Když si Ježíš p+ipomínal podobné historické události spojené s horou, byl velmi vážný. Nikdo nikdy nebral Boží v li tak vážn!, jako Ježíš Kristus. Vydal se do poušt! s pal ivou touhou zajmout a ovládnout satana. Stál osamocen na vrcholku hory s pevn!jším rozhodnutím než jaké m!l kdokoli z jeho p+edch dc v historii. Zármutek, s nímž Ježíš vystupoval na horu 25. ledna 1959 Je psáno, že po ty+iceti dnech satan Ježíše t+ikrát pokoušel … Pro vystavil satan Ježíše t+em pokušením? Na po átku stvo+il B h lidi a dal jim t+i velká požehnání – zdokonalit individuální charakter, dát život d!tem a vládnout fyzickému sv!tu – jimiž mohou naplnit ú el stvo+ení. Když satan zp sobil pád prvních p+edk , p+ipravil lidstvo o t+i velká požehnání a zabránil napln!ní ú elu stvo+ení. Ježíš p+išel na tento sv!t, aby t+i požehnání obnovil a naplnil ú el stvo+ení. Satan Ježíše t+ikrát pokoušel proto, aby mu zabránil v obnovení t+ech požehnání a napln!ní ú elu stvo+ení… Poté co Ježíš ukon il ty+iceti denní p st v poušti, zjevil se p+ed ním satan a pokoušel ho: „Jsi-li Syn Boží, +ekni, a2 z t!chto kamen jsou chleby.“ … Ježíš na 27



toto pokušení odpov!d!l: „Ne jenom chlebem bude lov!k živ, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.“ P vodn! byli lidé stvo+eni tak, aby p+ijímali dva druhy potravy. T!lo p+ijímá potravu získanou z fyzického sv!ta, zatímco Duch p+ijímá lásku a pravdu od Boha… Ježíš Satana porazil, protože mluvil a jednal v úplném souladu s Božím Principem. Vít!zstvím nad tímto pokušením naplnil podmínku pro obnovení individuálního charakteru k dokonalosti a tím vytvo+il základ pro obnovení prvního Božího požehnání. Poté vzal Satan Ježíše na vrcholek chrámu a pokoušel ho slovy: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dol .“ Ježíš o sob! mluvil jako o chrámu a je psáno, že k+es2ané jsou Božími chrámy a údy Kristova t!la… Když Satan Ježíše vyzval, aby se vrhl dol , znamenalo to, že se cht!l zmocnit Ježíšovy pozice jako pána chrámu a svést ho k tomu, aby z této pozice klesl na nízkou úrove/ padlého lov!ka… P+ekonáním druhého pokušení Ježíš jako hlavní chrám, ženich a pravý rodi lidstva, otev+el cestu všem lidem víry, aby se mohli obnovit do pozice bo ních chrám , nev!st a pravých d!tí. Tak Ježíš vytvo+il základ pro obnovení druhého Božího požehnání Nakonec vzal Satan Ježíše na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království sv!ta a jejich slávu a +ekl: „Toto všechno ti dám, padneš-li p+ede mnou a budeš se mi klan!t.“ … Ježíš odpov!d!l: „Jdi z cesty, satane; nebo2 je psáno: ,Hospodinu, Bohu svému, se budeš klan!t a jeho jediného uctívat. “ And!lé byli stvo+eni jako sloužící duchové, aby uctívali Boha jako svého stvo+itele a sloužili mu. Svojí odpov!dí Ježíš nazna il, že podle Principu by m!l dokonce i padlý and!l, jako je Satan, uctívat Boha; ze stejného d vodu by si m!l vážit i Ježíše, který p+išel jako t!lo stvo+itele, a sloužit mu. Vít!zstvím nad t+etím pokušením vytvo+il Ježíš podmínku obnovení vlády nad fyzickým sv!tem, t+etího Božího požehnání. Boží princip – výklad Mojžíš a Ježíš 3.2.1.2.

28

Kapitola 2


2.3 4i5te pokání, nebo7 se p iblížilo království nebeské Matouš 4:17 Od té chvíle za*al Ježíš kázat: „Mi8te pokání, nebo9 se p iblížilo království nebeské.“

Když tvrdíte, že v!+íte v Ježíše, v!+íte pouze v to, co je vám p+íjemné? Odmítáte na Ježíšovi to, co je vám nep+íjemné? M!li bychom p+ijmout vše, co Ježíš u il a d!lat v!ci, které by Ježíš sám cht!l, abychom d!lali. Nem!li bychom se podílet na tom, co by se Ježíšovi nelíbilo. Co by se mu nelíbilo? Nelíbil by se mu satan a h+ích. M!li bychom se rad!ji odd!lit od satana a od h+íchu, a pak v!+it v Ježíše, než abychom v život! míchali h+ích, satana a Ježíše dohromady. Proto Ježíš +ekl: „.i/te pokání, nebo2 se p+iblížilo království nebeské.“ Pro bychom m!li init pokání? M!li bychom litovat za to, že jsme po celý život žili se satanem a v h+íchu. Jakmile u iníme pokání a odd!líme se od satana, vyzve nás Ježíš k ví+e v Boha a ke služb! Bohu. Ježíš cht!l vládnout sv!tu, z n!hož byli h+ích i satan vymýceni, ne sv!tu, v n!mž je satan zamíchán do všeho a lidé v!+í v Ježíše jen povrchn!. Ježíšovým posláním bylo zcela odd!lit lidi, rodiny a národy od satana a od h+íchu. Dokonce ani nejv!rn!jší Ježíš v stoupenec ani nejspravedliv!jší církev na zemi nemohou hrd! prohlásit, že jsou absolutn! odd!leni od satana a od h+íchu a že následují Ježíše p+esn! tak, jak by cht!l, aby ho následovali. Nikdo nem že prohlásit, že žije v dokonalé lásce v ideálním sv!t!, kde není žádné utrpení ani slzy. Znamená to, že v církvích je satan p+ítomen stejn! jako kdekoli jinde. Navíc je v církvích tém!+ tolik h+ích jako ve vn!jším sv!t!. Pokud je tomu tak a pokud v!+ící lidé milují a nenávidí stejné v!ci jako lidé ve vn!jším sv!t!, potom je mezi vn!jším sv!tem a církví jen velmi malý rozdíl. V em nachází satan v!tší pot!šení, v církvi nebo ve vn!jším sv!t!? Pro ho všeobecn! t!ší více h+íchy církve než h+íchy spole nosti? Satan má rad!ji h+íchy církve, protože pak m že Bohu namítnout: „Podívej na leny církve. Nemilují druhé; dokonce je nenávidí! Nejsou ani v!rní. To musí být moje církev.“ Dokon*ení obnovení odškodn ním prost ednictvím lidské zodpov dnosti 1. b+ezna 1983

29



2.4 Musíte se znovu narodit Jan 3:1-10 Mezi farizeji byl *lov k jménem Nikodém, *len židovské rady. Ten p išel k Ježíšovi v noci a ekl mu: „Mist e, víme, že jsi u*itel, který p išel od Boha. Nebo9 nikdo nem/že *init ta znamení, která *iníš ty, není-li B/h s ním.“ Ježíš mu odpov d l: „Amen, amen, pravím tob , nenarodí-li se kdo znovu, nem/že spat it království Boží.“ Nikodém mu ekl: „Jak se m/že *lov k narodit, když je už starý? Nem/že p ece vstoupit do t la své matky a podruhé se narodit.“ Ježíš odpov d l: „Amen, amen, pravím tob , nenarodí-li se kdo z vody a z Ducha, nem/že vejít do království Božího. Co se narodilo z t la, je t lo, co se narodilo z Ducha, je duch.“

V Bibli je zaznamenáno, jak Ježíše navštívil farizej jménem Nikodémus, aby se zeptal, jak mohou být lidé spaseni. Ježíšova odpov!: zn!la velmi jasn!: „Nenarodíli se kdo znovu, nem že spat+it království Boží.“ Nikodémus byl zcela zmaten a vyptával se: „Jak se m že lov!k narodit, když je už starý? Nem že p+ece vstoupit do t!la své matky a podruhé se narodit.“ Ježíš +ekl: „Ty jsi u itel Izraele a tohle nevíš?“ V padlé Adamov! linii se každý narodil v pozici Božího nep+ítele. Jak by se lidé mohli stát by2 jen sluhy, kte+í by nem!li satanský p vod? Existuje n!jaká možnost, jak se narodit jako sluha na stran! Boha? Nevíte ani, jak dokázat tohle. Jak byste tedy mohli být znovu zrozeni jako Boží d!ti? Dosažení úrovn! sluhy na Boží stran! je pouze po áte ním stavem obnovení, protože sluha nem že zd!dit pán v majetek. Sluha nemá d!di né právo; proto se každý lov!k pot+ebuje dostat p+inejmenším do pozice adoptivního syna … anebo ješt! lépe do pozice vlastních syn a dcer. Chcete být vlastními d!tmi Boha? Padlí lidé p+irozen! nemohou znát celý proces spasení. Proto jim B h p+islíbil Mesiáše, který by je vedl. B h ví, že se nikdo nem že dozv!d!t pravdu, aniž se setká s pravým Božím synem, jenž je vzorem a modelem. Boží den 1. ledna 1978 Co znamená být obnoven do p vodního, po áte ního stavu? Kv li pádu jsme od samého po átku na odlišném míst!, než na jakém máme být. Být obnoven do p vodního stavu znamená být znovu zrozen. Jinými slovy, protože jsme se 30

Kapitola 2


narodili padlým rodi m, musíme se znovu zrodit z rodi , kte+í nepadli. Je to naprosto nezbytné, nebo to není tak nutné? Jak dokážete, že jsou lidé padlí? Mnozí tomu nev!+í; myslí si: „Lidstvo bylo vždy takové. B h cht!l, aby lidé a sv!t byli takoví.“ Ve skute nosti jsou pouze k+es2ané pevn! p+esv!d ení, že lidé jsou padlí. Jiná náboženství o tom p+esv!d ena nejsou. V k+es2anství je pád základním u ením, zatímco jiná náboženství mu nev!nují p+ílišnou pozornost. Nicmén! je to záležitost nejvyššího významu … Co je p+í inou pádu? Bible u í, že naši první p+edkové sn!dli plody ze stromu poznání dobra a zla. Bible je velmi d ležitá a musíme se držet jejích slov. Co chce Bible +íci tím, že naši p+edkové jedli plody ze stromu poznání dobra a zla? Jaký závažný p+estupek spáchal Adam s Evou, že byl B h, jejich milovaný rodi , nucen vyhnat svého syna a dceru z vlastního domu? Závažnost vzniklého problému nazna uje, že to musely být velmi vzácné plody – vzácn!jší než jablko, vzácn!jší než pomeran . Pokud by jedli skute né plody, jedli by je pomocí úst a rukou. Ruce a ústa by byly jedinými místy lidského t!la, použitými ke spáchání h+íchu. Co si však podle Bible zakryli poté, co jedli? Zakryli si spodní ásti t!la. Podívejte se, jak to d!lají d!ti. Kdykoli ud!lá dít! n!co špatn!, dá to najevo. D!ti jsou p+irozen! up+ímné. Pokud matka +ekne: „Nejez to,“ ale dít! to p+esto sní, co dít! automaticky ud!lá, když matka p+ijde a zeptá se ho? Schová ruce, že? Nezakryje si spodní ást t!la. Už jste n!kdy vid!li dít!, aby si reflexivn! zakrylo spodní ást t!la, když sn!dlo n!co, co nem!lo? Tohle lidé ned!lají. Je to velmi jednoduché a snadno pochopitelné. Zde je další d kaz toho, že se musí jednat o linii. B h tisíce let trp!l a toužebn! si p+ál obnovit linii. Pokud by byl problém zp soben pouhým sn!dením ur ité v!ci, našel by B h snadno možnost nápravy. P+esto a2 se snažíte o nápravu sebevíc, a2 se jak chcete usilujete o zm!nu svých slabostí, p+estáváte h+ešit nebo dokonce odstra/ujete vady svého charakteru, nikdy nem žete zm!nit svoji pokrevní linii. S krví, která ve vás koluje, nem žete nic ud!lat. To jednoduše nelze pop+ít. M žete si od+íznout paži, ale dokud ve vašem t!le koluje zlá krev, spáchá h+ích jiná ást vašeho t!la. Snadno tedy dojdeme k záv!ru, že p vod zla pochází ze zlé linie, ze špatné pokrevní linie. Krev kolující v celém lidstvu, ve všech jednotlivcích, je zlá krev. Nem žeme +íci, že je to Boží dokonalá krev. Jinými slovy, padlá linie je satanská krev. Zd!dili jsme satanskou krev. To znamená, že vaše t!lo pat+í satanovi. M žeme si p+edstavit, že pokud by p+edci lidstva nepadli, proudila by v nás dnes Boží krev, stejn! jako ve všech lidech kolem nás. Kdyby tomu tak bylo, pak by vše náleželo Bohu. Neexistovalo by nic takového jako „zlo“ a nebyl by žádný satan. B h p vodn! vlastnil hlavní základ, hlavní pravdu a hlavní zárodek. Jimi

31



jsou všichni lidé spojeni. Každý z vás je jako jedna v!tev. V!tev se automaticky pojí s kmenem, jímž je B h. Plod není stejn! veliký jako v!tev, avšak plody jednoho stromu jsou si rovny. Z toho p+irozen! vyplývá, že vy jste Božími plody. Všichni jsme v!tvemi stromu, ale není to Boží strom. Je to satan v strom. Jaké plody nese satan v strom? Satanské plody. M!li bychom to jasn! pochopit. Proto všichni souhlasíme s tím, že lidstvo pot+ebuje být spaseno. Co to znamená být spasen? Být spasen znamená odejít z pozice, v níž lov!k u inil n!co zlého a dostat se zp!t do pozice, v níž lov!k nepadl. P+ijdeme zp!t do okamžiku p+ed pádem. Obnovení z p/vodu a znovuzrození je pro mne 20. zá+í 1992 Ježíš byl po at v Marii, aniž by byl spáchán h+ích, ale ve všech ostatních p+ípadech si m že satan init na dít! nárok dokonce ješt! d+íve, než se narodí. V Ježíšov! p+ípad! tomu tak nebylo, protože B h p+ipravil nový rodokmen, v n!mž byl Ježíš po at v bezh+íšném stavu. Ježíš byl v d!jinách lidstva jediným lov!kem, jehož narození bylo takto p+ipraveno. Byl po at v Boží linii, narodil se jako Boží syn a mohl prohlásit: „Já jsem jednorozený Boží syn.“ Žádný svatý ani prorok se nenarodil podobným zp sobem. Je více než jasné, pro oznámil: „Já jsem ta cesta, pravda i život. Nikdo nep+ichází k Otci než skrze mne.“ Mohli byste jít k Bohu n!jakou jinou cestou, jestliže toto víte? Ježíš také +ekl: „Já jsem v Otci a Otec je ve mn!.“ Ježíš stojí v pozici otce, ale … abychom se vrátili k úplnému po átku života, musí se na procesu našeho znovuzrození podílet také Duch svatý. Znovuzrození p+inášejí spole n! Duch svatý s duchem Ježíše. Protože jsme se narodili špatným zp sobem ze satanských rodi , pak abychom se stali novým stvo+ením, musíme jít novou cestou. Z tohoto pohledu je Duch svatý mate+ským duchem. Proto se v Bibli +íká, že dokud nep+ijmeme Ducha svatého, nem žeme být znovuzrozeni. V okamžiku sblížení lásky duchovního otce, Ježíše, a duchovní matky, Ducha svatého, se odehrává znovuzrození. Bez názvu 19. b+ezna 1972

32

Kapitola 2


2.5 Povolání rybá Matouš 4:18-24 Když procházel podél Galilejského mo e, uvid l dva bratry, Šimona zvaného Petr a jeho bratra Ond eje, jak vrhají sí9 do mo e; byli totiž rybá i. Iekl jim: „PojGte za mnou a u*iním z vás rybá e lidí.“ Oni hned zanechali sít a šli za ním. O n co dále uvid l jiné dva bratry, Jakuba Zebedeova a jeho bratra Jana, jak na lodi se svým otcem Zebedeem spravují sít ; a povolal je. Ihned opustili loG i svého otce a šli za ním.

Když B h poslal svého jediného syna na tento sv!t, aby ustanovil své království, nemyslíte, že cht!l, aby byl ho následovali nejschopn!jší lidé té doby? Domníváte se, že B h cht!l, aby Ježíše následovali pouze lidé vyvržení ze spole nosti? V žádném p+ípad!! Selhání Jana K+titele rozbilo pouto mezi Božím synem a národem. Proto Ježíše následovali pouze rybá+i, výb!r í daní, prostitutky a malomocní. To Bohu p sobilo velikou bolest. Jestliže se dnes Pán vrací na sv!t, nebylo by logické, aby celé vedení k+es2anství – biskupové, kardinálové, papež i všichni kazatelé a zanícení duchovní – byli prvními, kdo Krista p+ivítají? Pokud by následovali Pána a stali se jeho prvními u edníky, ustanovení jeho království by bylo nepom!rn! snazší. M žete namítnout: „Reverende Mune, jakým právem takto mluvíte? Jak si m žete být tak jistý?“ Mám právo +íkat tyto v!ci. B h mi ukázal pravdu. Setkal jsem se s Ježíšem. Ježíš sám mi ukázal uvedená fakta. A také jsem se v duchovním sv!t! setkal s Janem K+titelem. On sám sv!d il o pravdivosti tohoto prohlášení. Když jsem se po t!chto výjime ných duchovních zážitcích vrátil do reality našeho sv!ta, stejná Bible, kterou jsem p+ed tím etl, nabyla zcela nového významu. Budoucnost k es9anství 28. +íjna 1973 V Koreji jsou dokonce i dnes rybá+i chudí lidé nízkého p vodu a net!ší se p+íliš velké úct!. M žete si p+edstavit, jak se asi Ježíš cítil p+ed dv!ma tisíci lety, když musel hledat nevzd!lané rybá+e. Ježíš byl odmítnut p+ipravovanými lidmi, a tak p+išel jako nádeník a p+ítel rybá+ . Sdílel s nimi sv j život, srdce i touhy. Vedl sv j boj s rozhodnutím, že pom že uspokojit jejich touhy i za cenu vlastního života. Práv! proto, že Ježíš sv!d il a bojoval s tímto postojem a p+esv!d ením, ho rybá+i, jakým byl nap+íklad Petr, ná33



sledovali. Co d!lal Ježíš v pr b!hu t+í let, poté co shromáždil své nevzd!lané u edníky? Stejn! jako B h po ty+i tisíce let sloužil Izraelit m a pracoval pro n!, vyvolil Ježíš své u edníky a sloužil jim. Ježíš do svých dvanácti vyvolených u edník vkládal veliké nad!je. Byl to Ježíš, koho B h poslal, aby ovlivnil judaismus a vedl kn!ze a hodnostá+e. Jeho ideologie byla skv!lá, nad!je veliké a úrove/ srdce vysoká. Co d!lal Ježíš p+i pohledu na tyhle lidi? B!hem t+í let své mise prošel stejnou cestou jakou prošel B h, který šel cestou ob!ti a služby, aby pozvedl národ. Proto Ježíš zapomínal na hlad a žíze/ a hledal u edníky. Nedbal na cáry, které m!l na sob! a m!l-li n!jaké oble ení, dal je svým u edník m. Našel-li pohodlné místo k spánku, nechal tam spát své u edníky a sám si sedl na mén! pohodlné místo. Vt lení Ježíšovo 1. února 1959

2.6 Dobrá novina pro chudé Lukáš 4:17-19 Podali mu knihu proroka Izaiáše; otev el ji a nalezl místo, kde je psáno:,Duch Hospodin/v jest nade mnou; proto mne pomazal, abych p inesl chudým radostnou zv st; poslal mne, abych vyhlásil zajatc/m propušt ní a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.

Jen v podmínkách pravé lásky se m že lidstvo setkat s Bohem a získat v! ný život. Proto je pravá láska schopna p+ekonat všechny sv!tové problémy. Skrze pravou lásku, díky níž se ob!tujeme pro druhé, m žeme nalézt +ešení takových problém , jakými jsou konflikty mezi rasami, násilí, spory mezi bohatými a chudými a rozli né problémy týkající se životního prost+edí. Rodiny, v nichž jsou jednotliví lenové spojeni pravou láskou, mohou úsp!šn! elit zkažené morálce, která p+isp!la k úpadku tolika mladých lidí. Když se jednotlivci, rodiny, spole nost, národ a sv!t sjednotí v pravé lásce, pak bude lidstvo ekat velmi zá+ná budoucnost. Projev na 5. vrcholném zasedání zakladatel/ Rady pro sv tový mír 22. dubna 1992 Co si myslíte, že jsem d!lal, když mi bylo sedmnáct let? Ješt! než jsem dostal svoji celoživotní misi, vždy jsem cht!l být v naší vesnici p+ítelem t!ch lidí, kte+í 34

Kapitola 2


trp!li. Když jsem byl malý, žil v naší vesnici bohatý a namyšlený chlapec, a ten to se mnou nikdy nem!l lehké. Ale ti, kte+í byli neš2astní a strádali, byli vždy mými p+áteli. Když jsem se dozv!d!l, že n!jaká domácnost nemá dost pen!z na nákup potravin, cítil jsem, že musím nutn! ud!lat vše, co je v mých silách, abych pro n! získal n!jaké peníze. Dokud jsem je nezískal, nemohl jsem spát. Cht!l jsem být takovým lidem víc než p+ítelem. Cht!l jsem být lov!kem, který slouží a pomáhá ostatním. Mezi dvaceti až t+iceti lety života, ve v!ku, který považuji za rozkv!t mládí, se lidé oby ejn! cht!jí dob+e oblékat a užívat si. Já jsem však žil p+esn! opa n!. Nikdy jsem nenosil nové šaty. Vždy jsem si v laciných obchodech kupoval neprodejné od!vy. Mé vlasy nikdy nebyly upravené a atraktivní. V nejlepších letech svého mládí jsem denn! zažíval zoufalství a bolest lidského života: práci v pracovních táborech, v dolech, na chudých farmách nebo v p+ístavu a dokonce žebrání. Dotkl jsem se každého aspektu lidského života, dokonce sv!ta prostitutek. Prožil jsem veškerou bídu lidského života … Vždy jsem si +íkal: „Co kdyby tenhle lov!k byl mým starším bratrem nebo mým otcem a trp!l by kv li mn!, co bych pro n!ho mohl ud!lat?“ Období sklizn Boží proz etelnosti 19. zá+í 1982

35

Kapitola 3. Kázání na ho e Když spat il zástupy, vystoupil na horu; a když se posadil, p istoupili k n mu jeho u*edníci. Tu otev el ústa a u*il je. Matouš 5:1-2

3.1 Kristovo kázání na ho e Matouš 5:3-12 Blaze chudým v duchu, nebo9 jejich je království nebeské. Blaze t m, kdo plá*ou, nebo9 oni budou pot šeni. Blaze tichým, nebo9 oni dostanou zemi za d dictví. Blaze t m, kdo hladov jí a žízní po spravedlnosti, nebo9 oni budou nasyceni. Blaze milosrdným, nebo9 oni dojdou milosrdenství. Blaze t m, kdo mají *isté srdce, nebo9 oni uz í Boha. Blaze t m, kdo p/sobí pokoj, nebo9 oni budou nazváni syny Božími. Blaze t m, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, nebo9 jejich je království nebeské. Blaze vám, když vás budou tupit a pronásledovat a lživ mluvit proti vám všecko zlé kv/li mn . Radujte se a jásejte, protože máte hojnou odm nu v nebesích; stejn pronásledovali i proroky, kte í byli p ed vámi.

Rád bych, abychom spolu tyto chvíle strávili bez p+edsudk , a aby Boží Duch promlouval p+ímo k našim srdcím. V kázání na ho+e Ježíš u il:

36

Kapitola 3

Kázání na ho e Blaze chudým v duchu, nebo2 jejich je království nebeské… Blaze tichým, nebo2 oni dostanou zemi za d!dictví. Blaze t!m, kdo hladov!jí a žízní po spravedlnosti, nebo2 oni budou nasyceni. (Mt. 5:3-6)

Dnes vás pokorn! prosím, abyste byli chudí v duchu. Prosím vás, abyste byli tišší, a žádám vás, abyste se stali t!mi, kte+í hladoví a žízní po spravedlnosti. Pak všichni uz+íme nebeské království a všichni budeme uspokojeni. Budoucnost k es9anství 28. +íjna 1973 Ježíš +ekl: „Blaze t!m, kdo p sobí pokoj, nebo2 oni budou nazváni syny Božími.“ Být Božím synem znamená být milován Bohem. Pokud chcete n!co vzít mezi dva prsty, musí se tyto dva prsty spolu setkat. Když se vzájemn! uchopí dv! ruce, nejhlubší místa obou dlaní se rozev+ou a spojí se. Jestliže se dva lidé navzájem milují, cht!jí se obejmout, ne se k sob! oto it zády. Z stat ve spojení je také výrazem lásky, takže pokud se navzájem milujete, neopustíte se. Avšak není-li mezi vámi láska, když se spojíte, budete snadno rozd!leni. Tam, kde je láska, udrží vás její magnetická síla pohromad!. Být v jednot! znamená dokonale fungovat. Pokud se podobn! sjednotí dva národy, bude mezi nimi Boží láska a jejich partnerství bude požehnáno. Jedno orientální p+ísloví +íká, že v rodin!, kde panuje harmonie, se m že stát cokoli. Kde je jednota a harmonie, tam je Boží láska a m že se uskute nit ideál. V ideální rodin! by m!l být manžel sjednocen s manželkou; d!ti by se m!ly navzájem spojit jako brat+i a sestry, aby všichni dohromady ladili jako symfonický orchestr nebo jako krásný obraz. Je-li mezi nimi láska, nem že mezi n! vstoupit žádná jiná síla. Dojdeme tedy k záv!ru, že chcete-li získat Boží lásku, musíte se sjednotit. Pokud se to stane, budete již žít v Božím království na zemi. Odtud se dostanete na p+ímou cestu k Bohu. Nová nad je: Dvanáct projev/ Son Mjong Muna Srdce V kázání na ho+e je obsažen d ležitý výraz – ti, kte+í p sobí pokoj budou nazváni syny a dcerami Boha. Bible ne+íká, že jen ti, kte+í poslouchají p+íkazy, vstoupí do nebe. S kolika lidmi jste vytvo+ili harmonický vztah? … Ti, kte+í se dokáží sladit s druhými lidmi, budou stále stoupat a nakonec se stanou významnými v dci. Teorie Kaina a Ábela v Církvi sjednocení je velmi d razná a n!kdy se obávám, že není správn! pochopena. Vedoucí, kterým je sv!+ena zodpov!dnost, mají n!kdy mylnou p+edstavu, že vlastní výsadní práva, ale já vám +íkám, že Ábel je Ábelem 37



pouze tehdy, když spasí Kaina. Boží princip u í, že byste m!li milovat Kaina, obejmout ho, a pak ho p+ivést k matce. Pokud nevycházíte se svým vedoucím, ale staráte se o bratry a sestry, bude vás váš vedoucí stále vyhledávat, protože bez vás nem že usp!t. Proto Bible +íká, že když se dva nebo více lidí shromáždí k modlitb!, bude B h mezi nimi. Když se modlíte sami, není vaše modlitba tak mocná, jako když se modlíte spole n!. Brat+i a sestry by se m!li snažit sjednotit, aby mohli vzájemn! propojit své životy. Historický den d tí 28. +íjna 1981 Když proti vám stojí jednotlivci, ale vy jejich opozici p+ekonáte a získáte vít!zství, pak budete obnoveni na individuální úrovni. Pokud proti vám stojí rodiny a vy to p+ekonáte, pak budete obnoveni na této úrovni. Pokud se proti vám postaví celý národ, ale vy z stanete oddáni rodin! a národu, pak bude na této úrovni napln!n zákon odškodn!ní a dosáhnete národního spasení. Podobn! pokud se proti vám postaví celý sv!t, m žete na základ! svého vít!zství získat tuto úrove/ spasení. Možná se proti vám postaví dokonce i duchovní sv!t. V k nové dispenzace 14. kv!tna 1978

3.2 Spravedlnost Matouš 5:20 Nebo9 vám pravím: Nebude-li vaše spravedlnost o mnoho p esahovat spravedlnost zákoník/ a farize/, jist nevejdete do království nebeského Matouš 6: 31-34 Nem jte tedy starost a ne íkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Co si budeme oblékat? Po tom všem se shán jí pohané. Váš nebeský Otec p ece ví, že to všechno pot ebujete. Hledejte p edevším jeho království a spravedlnost, a všechno ostatní vám bude p idáno. Ned lejte si tedy starost o zít ek; zít ek bude mít své starosti. Každý den má dost vlastního trápení.

Pokud v modlitb! projevujete hodn! ctižádosti nebo chtivosti, je to špatné. Slova „moje církev, moje toto, moje tamto“ nemají v modlitb! k Bohu místo, má zde místo pouze jeho láska. V Matoušov! evangeliu nám Ježíš jasn! +ekl: „Nem!jte tedy starost a ne+íkejte: co budeme jíst? Co budeme pít? Po tom všem se shán!jí 38

Kapitola 3

Kázání na ho e

pohané. Hledejte p+edevším jeho království a spravedlnost.“ .len m Církve sjednocení se dostalo etného požehnání, ale kolik z nich p+ijalo požehnání tímto zp sobem? Požehnání a vzk íšení 31. b+ezna 1991 V život! jsem vždy šel cestou ve+ejné spravedlnosti a nikdy jsem se necítil osam!lý. Mohu vystupovat velmi odvážn!, protože B h je se mnou a v život! podle Principu mne podporuje celé universum. Nic mi nem že zabránit jít vp+ed. Dokonce ani fyzická smrt nem že moji práci na zemi zastavit. Avšak ty, kte+í jdou proti spravedlnosti, smrt skute n! zastaví. Když Ježíš visel na k+íži, +ekl ženám, které nad ním na+íkaly: „Nade mnou nepla te; pla te nad sebou a nad svými d!tmi.“ Ani uk+ižování nedokázalo zastavit sílu Ježíšovy spravedlnosti; stále p sobila. Ježíš se zajímal pouze o budoucnost d!tí Izraele. Jaký je tedy ú el ve+ejné spravedlnosti? Ú elem je zanechat po sob! n!co lepšího, než jsem já sám. Mistá cesta pravdy a ve ejné spravedlnosti 18. ervna 1982 Co m!l Ježíš na mysli, když prohlásil, že bychom nejprve m!li hledat Boží království a jeho spravedlnost? Bylo by politováníhodné, kdyby se B h a lov!k rozcházeli pouze kv li materiálním v!cem. Ježíš byl sjednocen s Bohem a p+ál si, aby se lidé sjednotili s ním. Obnovme Boží království a jeho spravedlnost 13. +íjna 1957 Spravedlností ozna ujeme tu vlastnost v lov!ku, která ho vede k uskute /ování dobra a podporuje dobrý ú el. Nespravedlností ozna ujeme tu vlastnost v lov!ku, která ho vede k uskute n!ní zla a podporuje satanský ú el. Abychom dosáhli dobra, nutn! pot+ebujeme žít spravedlivým životem. Boží princip, výklad Stvo+ení 4.3.3.

39



3.3 Zaplacení do posledního halé e Matouš 5:23-26 P inášíš-li tedy sv/j dar na oltá a tam se rozpomeneš, že tv/j bratr má n co proti tob , nech sv/j dar p ed oltá em a jdi se nejprve smí it se svým bratrem; potom teprve p ijG a p ines sv/j dar. Dohodni se se svým protivníkem v*as, dokud jsi s ním na cest k soudu, aby t neodevzdal soudci a soudce žalá níkovi, a byl bys uvržen do v zení. Amen, pravím ti, že odtud nevyjdeš, dokud nezaplatíš do posledního halé e.

P+emýšleli jste n!kdy nad tím, jak by mohl sv!t napln!ný takovým zlem a zkažeností pocházet od Boha lásky a dobra? Pokud budete pozorn! íst Bibli, zjistíte, že pád lov!ka zp sobil ztrátu celé Adamovy rodiny. Zaprvé byla pádem Adama a Evy ztracena pozice rodi . Zadruhé byla ztracena pozice d!tí, když Kain zabil Ábela. Boží vzor pro ideální rodinu a dokonalý sv!t byl ztracen. Proto aby B h obnovil p vodní rodinu, pracuje opa ným zp sobem na získání pozice Kaina a Ábela a následn! pozice pravého otce a pravé matky. Smí+ení Kaina a Ábela jako základ pro obnovení rodi , bylo pevným Božím vzorem v d!jinách obnovení. V Židovsko-k+es2anské historii se stále znovu a znovu objevuje rozd!lení lidstva na ást Kaina a ást Ábela. Nejd+íve B h rozd!luje padlé lidstvo na dv! „bratrské“ strany Kaina, p+edstavujícího satana, a Ábela, p+edstavujícího Boha, aby odstranil nenávist, zp sobenou pádem. B h používal metodu, kdy byl nejprve Ábel napaden a ob!tován. Ábel pak mohl práv! na tomto základ! obejmout Kaina a získat požehnání, dané staršímu synovi. Nap+íklad náboženství, které nejvíce podporuje ú el spasení, vždy zažívá nejkrut!jší satanovo pronásledování. Setkává se s neustálým odporem, p+esto se stále ob!tav! snaží spasit h+íšný sv!t. Podobn! také dob+í lidé vždy stojí v pozici, kdy jsou napadeni a ob!továni jako první. Kamkoli se v našem h+íšném sv!t! podíváme snadno si všimneme boj mezi dobrem a zlem, podobných boji mezi Ábelem a Kainem. Tyto boje za ínají rozporem mezi myslí a t!lem každého jednotlivce. Mysl, která p+edstavuje stranu Ábela, se snaží p+ekonat t!lo, které p+edstavuje stranu Kaina. Rozpor v jednotlivci se p+enáší na rodinu, národ a sv!t. V d sledku toho bylo vždy lidstvo na každé úrovni rozd!leno na dva nep+átelské tábory, jeden dobrý neboli ábelský a druhý zlý neboli

40

Kapitola 3

Kázání na ho e

kainovský, které spolu bojují. Avšak Božím zám!rem vždy bylo, aby se ob! strany obnovily a sjednotily, ne aby jedna zvít!zila a zni ila druhou. Praví rodi*e a v k Spln ného zákona kv!ten 1993 Jaký je tedy význam obnovení odškodn!ním? Když n!kdo ztratí svoje p vodní postavení nebo stav, musí položit ur itou podmínku pro jejich obnovení. Pokládání takových podmínek obnovení se nazývá odškodn!ní. Nap+íklad aby lov!k mohl znovu získat ztracenou pov!st, postavení nebo zdraví, musí vynaložit pot+ebné úsilí nebo zaplatit p+íslušnou cenu. Dejme tomu, že se dva lidé, kte+í se m!li rádi, nepohodnou; aby znovu oživili lásku, kterou d+íve prožívali, musí nejprve položit ur itou podmínku pro usmí+ení. Podobn! je nezbytné, aby lidé, kte+í kv li zkaženosti ztratili Boží milost, položili ur itou podmínku, d+íve než se budou moci vrátit do své p vodní pozice. Boží princip, výklad Obnovení 1.1 Když mne americká vláda obvinila z da/ových únik , nebylo jejím zám!rem ani tak vést soudní bitvu, jako mne vyhnat z této zem!. Obvin!ní bylo vzneseno v dob!, kdy jsem byl mimo zemi, a ministerstvo spravedlnosti doufalo, že se sem nevrátím. Jejich o ekávání však bylo naprosto mylné. Vyhnout se bitv! by znamenalo p+ijetí porážky bez boje. Nev!d!li, že jsem vždy šel cestou obnovení odškodn!ním. Nikdy se nebudu vyhýbat placení ceny. Dobrovoln! jsem se vrátil do Ameriky, abych tuto bitvu podstoupil. Krom! toho bylo v d!jinách mnoho význa ných lidí na základ! soudního rozhodnutí nevinn! odsouzeno. Nesnažil jsem se uniknout, protože jsem v!d!l, že pokud chci zvrátit b!h d!jin, nem žu se vyhnout své bitv!, velké ani malé. Ježíš Kristus byl vládou své doby odsouzen a uk+ižován. Mnozí svatí byli zlými vládami pronásledováni a odsouzeni. D!jiny jsou poskvrn!ny neustálou snahou zla o zastavení spravedlivých lidí. Proto musí n!jaký bojovník kone n! vystoupit a zvít!zit, nejen sám pro sebe, ale proto aby obhájil d!jiny proz+etelnosti a všechny svaté, kte+í byli pronásledováni zlými politickými systémy své doby. Oslava vít zaství 21. dubna 1985

41



3.4 Pokušení Matouš 5:27-30 Slyšeli jste, že bylo e*eno:,Nezcizoložíš. Já však vám pravím, že každý, kdo hledí na ženu chtiv , již s ní zcizoložil ve svém srdci. Jestliže t svádí tvé pravé oko, vyrvi je a odhoG pry*, nebo9 je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých úd/, než aby celé tvé t lo bylo uvrženo do pekla. A jestliže t svádí tvá pravá ruka, utni ji a odhoG pry*, nebo9 je pro tebe lépe, aby zahynul jeden z tvých úd/, než aby se celé tvé t lo dostalo do pekla.

Jste si skute n! v!domi toho, že se satan v základ nachází ve vašem vlastním t!le? Dokážete p+iznat: „V mém t!le p sobí satanská krev“? Jak m žete satanský prvek ze svého života odstranit? Ú elem náboženství je zvládnout vliv, kterým satan p sobí na náš život. Dokud to nedokážete, nem žete postoupit na vyšší úrove/ sm!rem k Bohu. Proto pravé náboženství požaduje, aby každý jednotlivec bojoval se svým padlým já. Ježíš u il lidi, aby šli cestou ob!tování se a nyní jist! chápete pro : m!lo to každému umožnit odd!lit se od satanského základu. Dokonce i bezh+íšný Ježíš vykonal ty+iceti denní p st, a pak ho satan pokoušel. Pro ? B h dovolil satanovi zkoušet Ježíše, aby zjistil, zda v sob! Ježíš nechová n!jaké sv!tské touhy. Satan hledal možnost nebo zp sob, jak se zachytit v Ježíšov! t!le. Jakou láskou milujete? Má vaše láska ve svém st+edu Boha nebo satana? A co lov!k, který +íká: „Mám rád, když mne každou noc líbá n!kdo jiný“? Dává takový lov!k najevo satanskou nebo Boží lásku? Jeho polibek je zcela v rámci satanské +íše. V k nebeského rodi*ovství 3. zá+í 1989 Vaše vlastní o i jsou doslova vaším nep+ítelem a musíte se u it, jak se p+ed nimi ochránit. Možná si všimnete pohledného muže, procházejícího kolem vás, a za nete ho srovnávat se svým manželem. V okamžiku, kdy na vás kývne a vy p jdete za ním, vás satan popadne a odvle e. Možná vás d!sí, že vaše vlastní o i jsou vaším nep+ítelem, ale je to pravda. Máte za úkol osvobodit Boha a lidstvo a vaše vlastní o i a uši tento úkol potvrdí. Když k vám n!kdo promluví v rozporu s principem a +ekne: „Zapome/ na Boha! Poslechni mne a budeš mít všechno, co chceš: hezké šaty i dobré jídlo. Život je p+íliš krátký na to, aby byl promarn!n,“ budou jeho slova znít sladce a p+edstavy 42

Kapitola 3

Kázání na ho e

lákav!. Tehdy si zacp!te uši, protože poznáte, že vás skrze n! chce napadnout satan. N!kdy mohou být vaším nep+ítelem vaše vlastní ústa, která vás svádí jíst oblíbená jídla anebo si st!žovat. Váš nos, ruce a další ásti vašeho vlastního t!la mohou být vaším nep+ítelem. Musíte být schopni udržet nad nimi p+ísnou kontrolu. Takový úkol nikdy není lehký. Mnozí významní muži podlehli pokušení, když se v jejich blízkosti objevila krásná žena. Jak se budete bránit proti svému nep+íteli, když ho nyní znáte? Nep+ítel m že proniknout skrze vašich p!t smysl . Když zjistíte, pro se chránit, p+ijdete na to, jak ovládat své o i, uši, nos, ústa a ruce. Šestou oblastí zranitelnosti je mysl a sedmou oblastí jsou pohlavní orgány. Malý zranitelný bod v jakékoli z t!chto sedmi oblastí m že nakonec zp sobit váš pád. Satan je pevn! p+esv!d en, že v život! nedokážete t!chto sedm citlivých oblastí smysl a v!domí zvládnout. Nyní jsme jasn! definovali našeho nep+ítele. Nachází se ve vás nebo mimo vás? Nep+ítel je hluboko ve vás. Musíte se p+ed takovým nep+ítelem dokázat ochránit. Když nebudete v!d!t, jak se ochránit, stanete se ob!tí a ztratíte svoji hodnotu. Jestliže si nejste jistí, že se dokážete ovládnout, nemá smysl, abyste uvažovali o osvobození Boha a lidstva. Nikdy nevíte, kdy se satan ukáže. Satan k vám s nejv!tší pravd!podobností za ne promlouvat v okamžiku, kdy se vám nebude nic neda+it a vaše rozhodnutí bude kolísat … Mise a modlitba 12. ledna 1983 Lidé se domnívají, že Ježíš byl skálou, která se nikdy nepohnula, ale Ježíš byl lov!kem. Domníváte se, že byl jako lov!k zcela nete ný k p+itažlivosti mezi mužem a ženou? Mezi plusem a mínusem vždy p sobí p+itažlivá síla, která je p+itahuje k sob!. Nemyslíte, že p+i pohledu na ženu cítil Ježíš ur ité vzrušení? Nohama stál pevn! na zemi, ale jsem si jistý, že se t!lem oto il sm!rem k jejím p vab m! Nikdy však nebyl zasažen na tolik, aby se jeho nohy odvrátily od správného sm!ru. Když oby ejný lov!k cítí pokušení, obvykle do n!ho rovnou sko í, ale svatí jsou jiní. Svatý lov!k m že být n! ím p+itahován, ale jeho nohy se nepohnout z místa. Jakkoli svatý lov!k m že být, je vždy omezen lidskými vlastnostmi a zranitelností. Všichni svatí, dokonce i samotný Ježíš, za ínali ur itými principy. V dob! vlastní nestability se u ili, jak se vypo+ádat s pokušením a zvažovali svoji úrove/, dokud si v sob! nevytvo+ili skálopevný základ. Svatý lov!k ví, že je lov!kem, ale v rámci paláce univerza formuje sv j lidský charakter. Rodi*e, d ti a sv t v centru se mnou 5. ervna 1983 43



3.5 Miluj svého nep ítele Matouš 5:43-48 Slyšeli jste, že bylo e*eno:,Milovati budeš bližního svého a nenávid t nep ítele svého. Já však vám pravím: Milujte své nep átele a modlete se za ty, kdo vás pronásledují, abyste byli syny nebeského Otce; Protože on dává svému slunci svítit na zlé i dobré a déš9 posílá na spravedlivé i nespravedlivé. Budete-li milovat ty, kdo milují vás, jaká vás *eká odm na? Což i celníci ne*iní totéž? A jestliže zdravíte jenom své bratry, co *iníte zvláštního? Což i pohané ne*iní totéž?

Kdyby m!l B h p+ijmout filosofii, v níž by považoval satana za svého nep+ítele a usiloval by o pomstu, nikdy by nedosáhl kone ného vít!zství. Proto B h +ekl: „Miluj svého nep+ítele“ a uplat/oval strategii lásky. Slova „miluj svého nep+ítele“ p+edstavují také vrchol Ježíšova u ení. Stojí za povšimnutí, že Ježíš, jednorozený Boží syn, stál p+ed satanem a modlil se za n!j, navzdory tomu, že se ho satan pokoušel zabít. Kdyby Ježíš v okamžiku, kdy visel na k+íži a umíral, choval v i svému nep+íteli jakýkoli pocit zášti, Boží proz+etelnost by se úpln! zvrátila. Satan podlehl proto, že Ježíš p+ekonal smrt s postojem lásky v i svému nep+íteli a modlil se za požehnání pro svého nep+ítele. Sjednocení sv ta a Severu a Jihu bude dosaženo na základ pravé lásky 10. února 2000 V historii žilo mnoho svatých a zbožných lidí a mnoho moudrých lidí a filozof . Z t!chto významných lidí bychom m!li vybrat jednoho, jenž dokázal položit život za své nep+átele, dokonce i v okamžiku smrti m!l v srdci místo na modlitby za n! a staral se o jejich blaho více než o vlastní prosp!ch. V d!jinách se objevila mnohá u ení. Jedno z nich +íká, že pokud s vámi n!kdo špatn! zachází, zapla2te mu stejnou mincí: oko za oko, zub za zub, život za život. Avšak nejp+evratn!jší u ení nabídl svatý muž, jenž +ekl: „Miluj svého nep+ítele a modli se za ty, kte+í t! pronásledují.“ Není t+eba p+ipomínat, že to byl Ježíš Kristus. D!lal Ježíš svá vlastní prohlášení nebo pop+el své ego a u il podle v le n!koho jiného? Co myslíte? Ježíš nehlásal své vlastní poselství. Stál za ním n!kdo jiný: B h. Ježíšovo u ení bylo Božím u ením; jeho emocionální reakce na události nebyly jeho vlastní. To znamená, že prohlášení, která u inil, byla Boží prohlášení a Bohu m žeme stoprocentn! d v!+ovat. V celém univerzu existuje pouze jediné Bytí, jemuž m žete zcela d v!+ovat: B h. Jeho vlastnosti se projevily prost+ednictvím Ježíše Krista. Boží slova jsou vždy pravdivá. B h nem že vyslovit žádnou lež a jeho skutky nebo p+íkazy jsou 44

Kapitola 3

Kázání na ho e

vždy pro váš prosp!ch, ne pro jeho vlastní prosp!ch. On je tím, komu m žete vždy d v!+ovat. Zjistil jsem, že B h je subjektem, jemuž je možné d v!+ovat absolutn!. Proto v!+ím v Boha. Využijme správn p íležitosti 2. ledna 1977 Podívejme se na standard lásky, jaký ustanovil B h. Nakolik miloval B h svého nep+ítele? B h tolik miloval svého nep+ítele, že ob!toval vlastního syna, aby svého nep+ítele spasil. Pokud svému nep+íteli dokážete dát takovou neomezenou a bezpodmíne nou lásku, pak se satan vzdá a +ekne: „To bych nikdy nedokázal. Nikdy bych nemohl takovou lásku p+ijmout.“ Tehdy se satan pod+ídí a ustoupí. Cesta Boží v/le 30. kv!tna 1982 Pokud nemilujeme svého nep+ítele, nem žeme v žádném p+ípad! dosáhnout pokoje. Pojem nep+ítel by m!l být pouze do asný. Nakonec p+estane existovat. Pokud by nep+átelský vztah pokra oval v! n!, znamenalo by to, že se B h skládá jak z dobra, tak ze zla, a že jsou v podstat! dva Bozi. Ale tak to není. Neexistují dva Bozi, B h je jen jeden. B h nevytvo+il žádného nep+ítele. Neexistuje v!tší odškodn!ní než milování nep+ítele. B h ob!toval vlastní dít!, Ježíše, aby spasil d!ti svého nep+ítele, satana. Do jak zoufalé situace se B h dostal! Osvobození a mé vlastnictví 14. b+ezna 1993

3.6 Bu
Celý ú el Ježíšova p+íchodu m že být shrnut jednou v!tou: Ježíš p+išel proto, aby p+inesl vzk+íšení, pot+ebné ke zdokonalení lidské lásky tak, aby mohl lov!k vstoupit do p+ímé vlády Boží lásky. Praví rodi*e a já 15. ervna 1986

45



Ježíš je Božím synem jednoduše proto, že byl s Bohem v mysli i v srdci dokonale sjednocen. Díky této jednot! dokázal Ježíš Kristus dobrovoln! položit život za celý sv!t. Jak se m žete stát pravými syny a dcerami Krista? Dokonalým sjednocením s Kristem, s jeho duchem a s jeho srdcem. Pokud jste s Ježíšem Kristem dokonale sjednoceni, m žete se stát dobrovolnou ob!tí pro spasení sv!ta. Praví k+es2ané jsou ti, kte+í jsou ochotni ob!tovat sami sebe, svoji církev i svoji denominaci pro napln!ní Boží v le, jíž je spása sv!ta. Boží v/le a vánoce 25. prosince 1976 Víte, jak si Ježíš Kristus podmanil satana? Mezi Ježíšovými a satanovými touhami byl podstatný rozdíl. Satan cht!l získat centrální pozici ve sv!t!. Cht!l se stát pánem. Cht!l, aby se na n!ho všichni soust+edili, ale Ježíš tohle necht!l. Nabídl jinou možnost. Ježíš se soust+edil na Boha a u il druhé, aby d!lali to samé. Tento rozdíl poskytl Ježíšovi zbra/ k ovládnutí satana. Ježíšova bitva byla tvrdá a náro ná, plná utrpení a dovedla ho až na Kalvárii, kam si vynesl sv j k+íž. Ježíš se p+ibil na k+íž jako ob!2. Ježíš cht!l Petrovu nesmrtelnou lásku. Ježíš cht!l, aby jeho u edník nebyl pouhým následovníkem, ale aby byl jako on sám. Cht!l, aby se stal druhým Ježíšem. Necht!l, aby byl pouhým následovníkem, ale aby se stal tak dokonalým a tak výjime ným, jako byl on sám. Zjistil jsem, že to je pravý zp sob, jak sloužit Bohu. Nebu:te pouhými následovníky, kte+í jen p+ijímají p+íkazy, ale bu:te jedno s Bohem, jedno s Kristem. Bez názvu 12. b+ezna 1965

3.7 Modlitba Matouš 6:5-13 A když se modlíte, nebuGte jako pokrytci: ti se s oblibou modlí v synagógách a na nárožích, aby byli lidem na o*ích; amen, pravím vám, už mají svou odm nu. Když ty se modlíš, vejdi do svého pokojíku, zav i za sebou dve e a modli se k svému Otci, který z/stává skryt; a tv/j Otec, který vidí, co je skryto, ti odplatí. P i modlitb pak nemluvte naprázdno jako pohané; oni si myslí, že budou vyslyšeni pro množství svých slov. NebuGte jako on; vždy9 váš Otec ví, co pot ebujete, d íve než ho prosíte. „Vy se modlete takto:

46

Kapitola 3

Kázání na ho e

Ot*e náš, jenž jsi v nebesích, buG posv ceno tvé jméno. P ijG tvé království. Sta8 se tvá v/le jako v nebi, tak i na zemi. Náš denní chléb dej nám dnes. A odpus9 nám naše viny, jako i my jsme odpustili t m, kdo se provinili proti nám. A nevydej nás v pokušení, ale vysvoboG nás od zlého ….“

Jestliže se každý den podv!dom! modlíte, pak se nepochybn! stanete syny a dcerami modlitby. Pokud vydáte poslední zbytek energie a nebude to dost, pak poproste Boha o pomoc, a na svoji modlitbu dostanete odpov!:. Jak bychom si kdy mohli podrobit satana, kdyby tomu tak nebylo? Satan Bohu po šest tisíc let p sobil nesmírná muka a trápení, a pokud by neexistoval zp sob, jak bychom si ho nakonec mohli podmanit, pak by Božímu trápení nebyl nikdy konec. Modlitba je jako smlouva mezi vámi a Bohem, je jako slib. Jestliže jednou uzav+ete dohodu a budete ji dodržovat, bude bezpochyby napln!na. Nem!li byste být zklamáni, když na modlitbu nedostanete odpov!: hned. N!které odpov!di p+ijdou pozd!ji. Jindy byste se nem!li p+ehnan! radovat, když dostanete odpov!: rychle. Nemusí to být to nejlepší. Protože jste obklopeni sv!tem, musíte projít jak horizontáln! tak vertikáln! mnoha stupni. Odpov!: na modlitbu nep+ichází od vás, ale sestupuje z nebe, a trvá n!jakou dobu, než se k vám dostane. Mnozí pošetilí lidé dostali odpov!di na své modlitby do ur itého rozsahu, ale neprošli kone ným úsekem. Když nakonec nebyli spokojeni, zradili Boha. Když se modlíte za sv!t, tak se v!ci kolem vás nebudou okamžit! m!nit, ale n!kde v dálce se za ne hroutit komunistický sv!t. Modlitba m že mít dopad na velmi vzdálené místo. Když se Ježíš modlil v getsemanské zahrad!, byl k smrti vážný, proléval slzy, pot a krev. Po celý den byste m!li být nalad!ni na modlitbu, nejen jednu hodinu, ale dvacet ty+i hodin denn!. Jaké pozici dáváte p+i modlitb! p+ednost? Nejlepší je pokleknout a sklonit hlavu. Musíte omezit svobodu svého t!la tak, jako kdyby bylo svázáno. Pocítíte bolest, ale s vážností, kterou vkládáte do modlitby, ji p+ekonáte. B h tak pozná váš postoj. To je v modlitb! nezbytné. Bez modlitby by ani Ježíš ani svatí nemohli u init tak významné skutky, že ovlivnily celý sv!t. Když se uchýlíte k moci modlitby, budete mít nad!ji, protože nikdy nevíte, kdy bude napln!na. D/ležitost modlitby 15. dubna 1979

47



Když se modlíme, tak za koho? Co na Boha u iní v!tší dojem, když se modlíte za sebe nebo za n!ho? Když se modlíme za Boha, „já“ p+ichází na scénu pozd!ji. Nejprve je to B h a potom já, takový jakého mne chce B h mít. Dávám vždy p+ednost tomu, abych byl na té stran!, na které stojí B h. Pokud je B h na východ!, je to strana, na které chci být. Ale pokud v modlitb! zjistím, že B h mne chce mít na západní stran!, m!l bych +íci: „Ano, chci jít na západ.“ Jestliže mne napadne: „Ne, chci být na východ!, a2 si myslíš co chceš,“ pak nemohu v modlitb! usp!t. B h nám dává ú el a B h je hlavním tématem modlitby. Nemusíte se p+íliš modlit za sebe. Ti, kte+í se modlí za sebe, budou upadat, a ti, kte+í se modlí za Boha a sv!t, porostou. V!tšina len Církve sjednocení ví, že kone ným ú elem modlitby je obnovení sv!ta. Když budete celý den p+emýšlet o sv!t!, pak své myšlenky v n!kolika minutách vyjád+íte slovy a pomodlíte se: „Nebeský Ot e, prosím pomoz mi, abych dnes pracoval pro celý sv!t a pro tebe!“ Taková modlitba je mocn!jší než modlitba za drobné v!ci. Malé modlitby jsou jako listy a v!tvi ky stromu, zatímco takováto modlitba je jako kmen. Životní styl modlitby 18. ledna 1987 Když se modlíte, m!li byste být tak up+ímní, jako dít! prosící o mat ino mléko. M!li byste se modlit s istým srdcem dít!te, které pokládá otázky svému otci. Než se za nete modlit za Boží v li, odd!lte ve své mysli i ve svém t!le dobro od zla. Modlete se k Bohu v!domi si vlastního h+íchu. Nejprve zklidn!te svoji mysl, a pak se modlete. Nejprve svoji mysl inspirujte, aby vám otev+ela cestu, a abyste se mohli modlit. Na tomto základ! se m že s vaší myslí spojit božská podstata otce, syna a Ducha svatého. Až dosud jsme se modlili, aby nám B h dal požehnání, ale nyní p+išel as modlit se: „Já dám své požehnání tob!, Bože, prosím, p+ijmi ho.“ Modlete se, abyste byli schopni žít podle Božích slov, a aby se Boží slova prom!nila v t!lo a krev a p sobila ve vás. Modlete se: „Ot e, rád bych dával všem lidem, prosím, umožni mi to.“ Modlitba není innost, p+i níž bychom m!li dávat najevo hrdost, ale m!li bychom nabídnout ob!2. Modlitbu má doprovázet ob!2 a up+ímnost. B h rád poslouchá d v!rné modlitby state ných lidí, modlících se v situacích, kdy jsou nejvíce osam!lí nebo podstupují nejv!tší riziko. Manželé by se m!li brzy ráno vzít za ruce a v slzách se modlit. Když takové modlitby zažijí jejich d!ti, stanou se pro n! tradicí. Vybráno z knihy Cesta Boží v/le 48

Kapitola 3

Kázání na ho e

3.8 Jako v nebi, tak i na zemi Matouš 6:9-10 „Vy se modlete takto: Ot*e náš, jenž jsi v nebesích, buG posv ceno tvé jméno. P ijG tvé království. Sta8 se tvá v/le jako v nebi, tak i na zemi …“

Kdyby nedošlo k pádu, byly by podmínky na zemi a v nebi naprosto stejné. Na zemi by byl jednotlivec, rodina, spole nost, národ a sv!t pod vládou Boha a to samé bychom vid!li v duchovním sv!t!. Existoval by jeden sjednocený sv!t. Je Boží v lí, aby bylo dokonalosti dosaženo nejprve zde na zemi; B h nikdy nezamýšlel vytvo+it své království v duchovním sv!t!, aby ho pak napodobil zde na zemi. K+es2ané si všeobecn! myslí, že Nebeské království v nebi je dokonalým královstvím, ale není to pravda. Bez dokonalosti zde na zemi nem že být dosaženo žádné dokonalosti v duchovním sv!t!. V Boží mysli vždy existoval p vodní detailní plán, který byl a stále z stane dokonalým, p+estože k jeho fyzické realizaci ješt! nikdy nedošlo. Ježíš se modlil: „Sta/ se tvá v le jako v nebi, tak i na zemi.“ Ježíš znal dokonalost Boží v le v nebi a p+inesl tuto v li na zem, aby zde dosáhl dokonalosti a lidstvo pak p+eneslo království do nebe. Boží v/le a vánoce 25. prosince 1976 Když Ježíš +ekl: „Sta/ se tvá v le,“ dodal také: „jak v nebi, tak i na zemi.“ Tím ne+íká, že obnovení bude dokon eno v duchovním sv!t!, ale znamená to, že v duchovním sv!t! existuje jedna centrální postava, ur itá hierarchie a dokonale organizovaný systém pro p+edávání p+íkaz .Ve fyzickém sv!t! taková centrální postava, hierarchie, ani systém nejsou. Práv! o tom Ježíš mluvil. Jiným zp sobem je možné popsat cíl obnovení tak, že fyzický sv!t pot+ebuje systém analogický se systémem duchovního sv!ta. B h na zemi inicioval vznik náboženství a podporoval duchovní úsilí, aby zde vytvo+il centralizovaný systém a cestu pro p+edávání vedení tak, jak existuje v duchovním sv!t!. To je cílem obnovení. Život následování a Nebeské království 15. února 1987

49



3.9 Odpušt,ní Matouš 6:14-15 „Nebo9 jestliže odpustíte lidem jejich p estoupení, i vám odpustí váš nebeský Otec; Jestliže však neodpustíte lidem, ani váš Otec vám neodpustí vaše p estoupení.“

Dnešní spole nost je zkažená a filozofie se za ínají zam!+ovat jen samy na sebe. Pouze Boží láska – pravá láska – m že tyto filozofie odstranit. Pravá láska je láskou, která stále dává, aniž by o ekávala, že se n!co vrátí: dá a zapomene. Pravá láska a sjednocený sv t 28. listopadu 1986 Lidé cht!jí, aby jejich partner byl tisíckrát lepší než oni sami. Kde se to nauili? Od Boha. B h chce, aby lidé, jeho partne+i v lásce, byli takoví. Proto bychom m!li naustále dávat a zapomínat a žít pro druhé. V d!jinách B h stále dával sám na sebe a zapomínal. Není to tak? Logicky vzato, tohle je Princip; ani B h nemá jinou možnost, než jej následovat. Tento Princip se také uplat/uje v partnerském vztahu. Pokud manželka chce, aby její manžel byl desetkrát, stokrát, tisíckrát lepší než ona sama, musí znovu a znovu dávat sama sebe, žít pro svého manžela a zapomínat na to, co pro n!ho ud!lala. Pak k tomu dojde p+irozen!. Postupn! se mezi manželi rozvine vzájemný vztah a budou žít jeden pro druhého. Spole n! budou stoupat k vrcholu. Každý chce pravou lásku 14. b+ezna 1999 Mým postojem je odpustit a zapomenout … Budu-li stále následovat Boží cestu, moji nejv!tší kritikové se nakonec omluví a v budoucnosti budou jejich rodiny mne i moje d!ti respektovat. Byl jsem mnohokrát ve v!zení, zvlášt! v komunistických v!znicích. Iíkali mi v!ze/, ale nikdy jsem se za to nestyd!l; vždy jsem si zachoval d stojnost. Nikdy jsem nespáchal zlo in, a p+esto jsem nikdy nem!l po propušt!ní z v!zení chu2 vrátit se, abych se pomstil. Spíše jsem se modlil k Bohu: „Ot e, odpus2 jim, aby mohli otev+ít svá srdce a sjednotit se se mnou.“ S tímto postojem jsem odcházel z v!ze/ského tábora. Takovou cestou krá el B h po šest tisíc let. Kam jdeme? 17. zá+í 1978

50

Kapitola 3

Kázání na ho e

Když jsem byl pronásledován komunistickým režimem Severní Koreje, policisté mne zatkli a mu ili tak dlouho, až si mysleli, že jsem mrtvý. Nemyslíte, že jsem mohl v situaci, do níž jsem se tehdy dostal, cítit k+ivdu? Mohl jsem se ptát Boha: „Pro jsi dovolil, abych takhle trp!l? Pro neud!láš n!co, abys mne ochránil, když jsi tak skv!lý a mocný?“ To by byla p+irozená reakce. P+estože jsem však m!l ruce samou mod+inu a krev, sepjal jsem je v modlitb! za ty, kte+í mne mu ili. Vím, že ti, kte+í mne bili, jednali z na+ízení; nemohli mne zcela odmítnout. Toužil jsem je obejmout a odpustit jim. Necht!l jsem je odepsat. Stejn! tak byste se vy nem!li vzdávat, když se setkáte s opozicí nebo pronásledováním. Praví rodi*e a naše zodpov dnost 27. prosince 1981 Církevní vedoucí, kte+í se staráte o svoje leny, když vidíte n!koho s chybami, nekritizujte jeho omyly pouze jako jeho vlastní. Spíše se starejte, jak mu odpustit. Podívejte se, jestli na jeho manželce nenajdete vlastnost hodnou ocen!ní. Pokud je manželka horší než manžel, podívejte se na jeho d!ti. Jestliže jsou dokonce i d!ti horší, podívejte se na jeho otce a matku. Jeho rodi e musí mít n!jaké dobré vlastnosti. Pokud budete s takovým lov!kem jednat s rodi ovskou láskou, objeví se požehnání nahromad!né v jeho rodin! a spojí se s vámi. Tak je možné naroubovat požehnání. Rozumíte? S „Jungsung“ a s láskou 5. ledna 1999 Vy, afroameri ané, ukrýváte v sob! záš2 v i bílým lidem? M žete uvažovat dv!ma zp soby – prvním, že se jim jednoho dne pomstíte za spáchané bezpráví, nebo druhým, že je up+ímn! milujete a sjednotíte se s nimi v pravé lásce. Stovky let jste byli utla ovaní a zotro ovaní, ale dokážete odpustit, zapomenout a +íct Bohu, že bez ohledu na to chcete druhé milovat? Zamysleme se 6. kv!tna 1979

3.10 Nesu


Pokryt*e, nejprve vyjmi ze svého oka trám, a pak teprve prohlédneš, abys mohl vyjmout t ísku z oka svého bratra.“ Když o lidech pochybuji, cítím bolest, když je soudím, je to nesnesitelné, když je nenávidím, nemá m j život žádnou hodnotu. Ale když v!+ím, jsem oklamán, když miluji, jsem zrazen. S hlavou v dlaních se dnešní noci trápím a trpím. Mýlím se? Ano, mýlím se. P+estože jsme klamáni, stále v!+te, a koli jsme zrazováni, stále odpoušt!jte, hluboce milujte dokonce ty, kte+í vás nenávidí. Set+ete své slzy a p+ivítejte s úsm!vem ty, kte+í neznají nic jiného než klam, a ty, kte+í vás bez lítosti zradí. Ó, Pane! Bolest milování! Podívej se na mé ruce. Polož svoji ruku na má prsa. Mé srdce puká bolestí! Ale když miluji ty, kte+í jsou proti mn!, vít!zím. Když ud!láte to samé, dám vám korunu slávy Koruna slávy (napsáno reverendem Munem, když mu bylo šestnáct let) Milost, kterou jste dostali od Boha, není jen pro vás samotné. Je to milost pro spole nost, lid, sv!t, Boží v li a nebe. P+esto mnozí lidé na této milosti lpí, t!ší se z ní, jako by pat+ila jen jim a upev/ují si svoji pozici v oblasti vlastního života. Milost však na takovém míst! nem že p+ebývat a opustí je. Proto když získáte od nebe božský prosp!ch, pak m žete jménem nebe s postojem spravedlivého rozho+ ení bojovat se satanem. Nem!li byste soudit soust+ed!ni jen sami na sebe. Pokud se pokusíte získat výhody ze získané Boží p+ízn! pro sebe nebo se pokusíte soudit druhé v centru sami se sebou, nebudete schopni krá et správnou cestou Boží v le, protože nebudete mít správný postoj víry. ProbuGme spící sv t 19. kv!tna 1957

52

Kapitola 3

Kázání na ho e

Nyní, když víme, jak správn! žít, nesmíme kritizovat druhé; jediné, co pot+ebujeme ud!lat, je jít správnou cestou. Hluboká touha naší p/vodní mysli 14. února 1982

53

Kapitola 4. S u edníky Ježíš obcházel všechna m sta i vesnice, u*il v jejich synagógách, kázal evangelium království a uzdravoval každou nemoc a každou chorobu. Když vid l zástupy, bylo mu jich líto, protože byli vysílení a skleslí jako ovce bez pastý e. Tehdy ekl svým u*edník/m? „Že8 je velká, d lník/ málo. Proste proto Pána žn , a9 vyšle d lníky na svou že8!“ Matouš 9:35-38

4.1 Zázraky a uzdravení Marek 1:38-39 Iekne jim: „PojGte jinam do okolních m ste*ek, abych i tam kázal, nebo9 proto jsem vyšel.“ A tak šel, kázal v jejich synagógách po celé Galileji a vyhán l zlé duchy. Jan 10:38 „Jestliže je však *iním a nev íte mn , v te t m skutk/m, abyste jednou provždy pochopili, že Otec je ve mn a já v Otci.“

Ježíš uzdravoval vyhán!ním zlých duch nebo démon . Svojí velkou duchovní silou p+inutil zlé duchy odejít a jejich ob!ti se okamžit! uzdravily. To, co je ovliv/ovalo, bylo odstran!no. Reverend Son Mjong Mun mluví o satanovi, pádu a zlu Nedatováno

54

Kapitola 4

S u*edníky

Na cest! obnovení Ježíš nenacházel pot!šení v konání zázrak . Jestli si myslíte, že inil zázraky klidn! a s radostí, mýlíte se. Byl v situaci, kdy nem!l na zemi místo, na n!mž by si odpo inul a ani v celém univerzu se nem!l o co op+ít, proto se musel obracet na nebe. Je t+eba pochopit, jak zoufale se Ježíš cítil, jestliže se nacházel v tak ubohém postavení. Když zarmoucen pocítil nutkání dát lidem najevo soucit, pozvedl ruce a zvolal: „Ot e!“ Tehdy se d!ly zázraky. Musíme pochopit, že k zázrak m docházelo v okamžicích, kdy Ježíš prožíval mu ivý žal. Nemyslete si, že Ježíš konal zázraky, protože by se mu to líbilo. Vt lení Ježíšovo 1. února 1959 Po t+i roky své ve+ejné mise m!l Ježíš jediný cíl: p+ijetí. Jinak nemohl svoji misi naplnit. Od prvního dne kázal evangelium naprosto jednozna n! tak, aby lidé slyšeli pravdu a p+ijali ho jako Božího syna. Slovo Boží je m!lo dovést k p+ijetí Ježíše. Když však Ježíš vid!l, že ho lidé pouze na základ! Božích slov pravd!podobn! nep+ijmou, za al konat mocné skutky. Doufal, že ho lidé rozpoznají díky zázrak m. Ješt! mnoho jiných znamení u inil Ježíš p+ed o ima u edník , a ta nejsou zapsána v této knize. Tato však zapsána jsou, abyste v!+ili, že Ježíš je Kristus, Syn Boží, a abyste v!+íce m!li život v jeho jménu. (Jan 20:30-31) Ježíš vracel slepým zrak a o iš2oval malomocné. Uzdravoval chromé a hluché požehnával sluchem. Ježíš k+ísil mrtvé. Všechny tyto v!ci d!lal pouze proto, že cht!l být p+ijat. P+esto o n!m lidé +íkali: On nevyhání démony jinak, než ve jménu Belzebula, knížete démon . (Matouš 12:24) Jak srdcervoucí situace! Ježíš brzo pochopil, že se o p+ijetí snaží marn!. Neskrýval sv j hn!v a rozho+ en! vybuchl.

„B!da ti, Chorazin, b!da ti, Betsaido! Kdyby se byly v Týru a Sidónu dály takové mocné skutky jako u vás, dávno by byli oblékli žín!ný šat, sypali se popelem a inili pokání.“ (Matouš 11:21) Budoucnost k es9anství 28. +íjna 1973

55



4.2 Svatba v Kán, Jan 2:1-4 T etího dne byla svatba v Kán Galilejské. Byla tam Ježíšova matka; na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho u*edníci. Když se nedostávalo vína, ekla Ježíšovi jeho matka: „Už nemají víno.“ Ježíš jí ekl: „Co to ode mne žádáš! Ješt nep išla má hodina.“

Ježíš byl jednorozeným Božím synem, a proto vlastnil veškerou Boží lásku. Když se vám narodí první dít!, soust+edí na sebe tém!+ všechnu vaši lásku. Kdo ješt! nevstoupil do manželství, m že podobný zážitek zcela jist! o ekávat. Pokud lidé zažívají p+i narození prvního dít!te takovou radostnou extázi, co zažívá B h? B h vidí ve svém prvním synovi sv j vlastní obraz a skrze n!ho ho m že jasn! ukázat celému sv!tu. Jak d ležitý je takový lov!k! Co by m!l tedy d!lat Boží syn? Pot+ebuje B h pouze syna? B h vždy v!d!l, že pot+ebuje pár, v n!mž by byla také dcera … Muž, který žije sám, je jako lov!k bez nohy. Ježíš v!d!l, že B h o ekává p+íchod své jednorozené dcery, takže se t!šil, až bude do této pozice obnovena n!jaká žena. Proto je úst+edním tématem Nového zákona ženich a nev!sta. Zvuk zvonu mysli 28. ledna 1979 Ježíš se toužil oženit, ale Marie mu v tom nepomohla. Dokonce mu bránila … Ježíšova slova, která +ekl Marii na svatb! v Kán! „Co to ode mne žádáš!“ (Jan 2:4) odhalila vý itku v i matce, která pomáhala se svatbou druhých, ale nepomohla Ježíšovi získat nev!stu, což bylo nejd ležit!jším požadavkem proz+etelnosti. Z tohoto pohledu nyní chápeme, pro se Ježíš ptal: „Kdo je moje matka a kdo jsou moji brat+i?“ (Matouš 12:48) Pohled Principu na proz etelnostní d jiny spasení 16. dubna 1996 P+edpokládejme, že by Ježíš nalezl svoji nev!stu a oženil by se; d!jiny by se od tohoto okamžiku naprosto zm!nily. Tehdy bylo zvykem, že se muži ženili p+ibližn! v osmnácti letech. Pro se tedy Ježíš v osmnácti letech neoženil? Protože nenašel nev!stu. Nev!st sice bylo mnoho, ale nemohl nalézt tu, která by odpovídala Boží proz+etelnosti.

56

Kapitola 4

S u*edníky

K pádu lov!ka došlo, když bylo Adamovi a Ev! asi šestnáct let. Když bylo Ježíšovi sedmnáct, vysv!tlil up+ímn! své matce Marii, co všechno je z pohledu proz+etelnosti pot+eba pro to, aby se oženil. Celkem mluvil se svou matkou t+ikrát: v sedmnácti letech, pak znovu když mu bylo dvacet sedm a znovu ve t+iceti letech. Rodina však jeho návrh nep+ijala … Celkový p ehled nebo evidence Božích d jin proz etelnosti 25. prosince 1994 Ve své rodin! byl Ježíš všemi považován za nemanželské dít!. Tehdy nikdo nev!+il, že byl po at z Ducha svatého. Ježíš byl v žalostné situaci. Byl ter em výsm!chu. Dokonce d!ti se mu posmívaly. P+íbuzní jím opovrhovali. Každý se ženil, ale Ježíš nemohl ani pomyslet na to, že je mu t+icet let. Nikdo necht!l dát dobrovoln! nev!stu nemanželskému dít!ti. V takové pozici stál Ježíš, který p+išel jako ženich. Nová rodina a Spln ný zákon 17. leden 1993 V Posledních dnech mají mnozí lidé více než jednu manželku. Ve sv!t! vidíme hodn! zmatku, dokonce dochází k incestu. Kdyby Ježíš mohl založit rodinu a kmen, bylo by dnes vše v po+ádku Celkový p ehled nebo evidence Božích d jin proz etelnosti 25. prosince 1994

4.3 Ježíšova rodina stojí proti n,mu Marek 3:20-21 Vešel do domu a op t se shromáždil zástup, takže nemohli ani chleba pojíst. Když to uslyšeli jeho p íbuzní, p išli, aby se ho zmocnili; íkali totiž, že se pomátl. Marek 3:31-35 Tu p išla jeho matka a jeho brat i. Stáli venku a vzkázali mu, aby k nim p išel. Kolem n ho sed l zástup; ekli mu: „Hle, tvoje matka a tvoji brat i jsou venku a hledají t .“ Odpov d l jim: „Kdo je má matka a moji brat i?“ Rozhlédl se po t ch, kte í sed li v kruhu kolem n ho, a ekl: „Hle, moje matka a moji brat i! Kdo *iní v/li Boží, to je m/j bratr, má sestra i matka.“

Jak vidíme z t!chto slov, Ježíš nem!l ani rodi e ani bratry, kte+í by ho up+ímn! podpo+ili. Protože nem!l pravé rodi e ani bratry, dostal se do žalostné situace; byl 57



opušt!n vlastním klanem. Když ho zradil Jan K+titel, jehož úkolem bylo p+ipravit cestu Pán!, cítil Ježíš nesmírný žal a ho+kost. Pot+ebujeme prožít Ježíšovy pocity a pochopit jeho situaci, a pak m žeme zd!dit celé jeho u ení. A koli byli lenové Ježíšovy rodiny a klanu ohromeni zázraky, které provázely Ježíšovo narození, nedokázali ho p+ijmout jako Mesiáše, protože neznali Boží dispenzaci. P vodn! m!li pochopit Ježíšovo nebeské poslání a m!li pro n!ho p+ipravit cestu a prost+edí; m!li se stát odrazovým m stkem na Ježíšov! cest! k napln!ní Boží dispenzace. Kdyby to ud!lali, nemusel Ježíš hledat vlastní u edníky. Pro* se musí Pán vrátit? 26. kv!tna 1957 Ježíšova matka a brat+i nebyli pravými leny jeho rodiny. Namísto toho se na cest!, po níž krá el, stali jeho nep+áteli. Pravými leny jeho rodiny se nestali dokonce ani Ježíšovi t+i u edníci, do jejichž výchovy vkládal celé své srdce i život, a kte+í s ním prošli t+emi lety ve+ejné mise … Jaký lov!k by byl pravým lenem jeho rodiny? Byl by to lov!k, který by podobn! jako Ježíš toužil p+edat lidem Boží Slovo. Zažil by žal a úzkost, jaké zažíval B h p+i pohledu na Ježíše, bojujícího se satanem. Proto by pravým lenem Ježíšovy rodiny nebyl nikdo, kdo Ježíše pouze následoval na cest! k+íže, ale byl by to lov!k, který pochopil, co prožíval celý život, až do chvíle, kdy se musel vydat cestou ke k+íži. Když Ježíš p+išel na zem, zp sobila mu nejv!tší bolest a žal skute nost, že nemohl najít pravé leny své rodiny. Nemohl nalézt pravého lena své rodiny, který by jeho jménem sv!d il, bojoval by po jeho boku v bitv! se satanem a místo n!ho by nesl k+íž, když krá el ke Golgot! – nemohl najít lov!ka, na n!hož by mohl být p+ed nebem a zemí hrdý. Co bychom tedy m!li d!lat? Stejn! jako Ježíš p+ed dv!ma tisíci lety zoufale sv!d il o Boží v li, m!li bychom dnes my celým srdcem a myslí sv!d it o jeho v li. M!li bychom se stát lidmi, kte+í naplní Ježíšova p+ání ve stejn! obtížné situaci v jaké stál Ježíš, když bojoval se satanem a se stejným postojem jaký m!l Ježíš, když navzdory opozici židovských ú+ad a izraelského národa usiloval o napln!ní Boží v le. Abychom navíc odstranili všechny p+ekážky, jež brání napln!ní v le nebe, m!li bychom se stát lidmi, kte+í se ztotož/ují s rozhodnutím Ježíše, odhodlaného ob!tovat dokonce sv j život. Také my bychom m!li mít odvahu dobrovoln! se stát ob!tí a v zájmu lidstva nést k+íž. Máte-li Ježíš v charakter, m žete se spojit se srdcem Ježíše, který p+ed dv!ma tisíci lety dal kv li Izraeli sám sebe jako ob!2. Nem!li byste být mrtvou ob!tí, n!kým, kdo se pod+izuje satanovi. Pokud jste napln!ni Ježíšovou odvahou, nemusíte

58

Kapitola 4

S u*edníky

se bát sv!d it o jeho v li a nebudete v bitv! se satanem poraženi. V Posledních dnech bychom m!li u init životní rozhodnutí, sm!le p+ekro it vrchol smrti a dovést dokonce i své nep+átele do Boží náru e. Pak se kone n! m žeme stát pravými leny Ježíšovy rodiny. Sta8me se pravým *lenem Ježíšovy rodiny 18. +íjna 1957

4.4 Nemá, kde by hlavu složil Matouš 8:20 Ale Ježíš mu odpov d l: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn *lov ka nemá, kde by hlavu složil“

Než o n!kom +eknete, že je velikým lov!kem, zamyslete se nad významem tohoto pojmu. Ze všech lidí, kte+í kdy žili, m žeme pouze ty+i ozna it za nejvýznamn!jší sv!tce: Ježíše, Mohameda, Konfucia a Budhu. Vlastnili tito lidé fantastické domy a rozsáhlý majetek? Ne, všichni byli ve své dob! pronásledováni a bylo jimi opovrhováno. Ježíš +ekl: „Lišky mají doupata a ptáci hnízda, ale Syn lov!ka nemá, kde by hlavu složil“ Je tohle charakteristický rys významného lov!ka? Ve své dob! byl Konfucius „bezejmenným psem“; t!mito slovy sám popsal zp sob, jakým s ním lidé zacházeli. Nem!l stálé zam!stnání, ale rad!ji žebral o jídlo a na svých cestách studoval a vyu oval. Budha se narodil jako vznešený princ v paláci, ale všeho se vzdal a místo toho p+ijal utrpení. Odešel se modlit do hor a objevil duchovní pravdu. Nikdo nechce skute n! žít t!žkým životem, ale tito ty+i lidé si takový život zvolili a nyní je všichni považují za významné. Na co chceme být hrdí 25. +íjna 1981 Když se vás vlastní rodi e pokoušejí unést a ze všech stran p+ichází pronásledování, pak skládáte nejkrásn!jší báse/ a tvo+íte nejúžasn!jší um!lecké dílo. Stáváme se tv rci skv!lých v!cí. Vzácné stromy jsou takové, které se b!hem svého tvrdého života rozvinuly do neobvyklých tvar soum!rnosti. Utrpení mezi námi vytvá+í nejsiln!jší duchovní spojení a bez n!ho bychom necítili tak hluboce, že pat+íme k sob!. Pokud jsme spole n! utla ováni a spole n! hladovíme a snažíme se navzájem se podpo+it, pak se mezi námi vytvá+í hluboký vztah srdce bez ohledu na to, zda jsme Korejci nebo Japonci nebo Ameri ané.

59



Zp sob, jak s Ježíšem vytvo+it vztah srdce, je p+ijmout utrpení. Jiný zp sob neexistuje. Lidé, kte í mohou p ijmout Boží lásku 1. +íjna 1977

4.5 Moc na zemi odpoušt,t h íchy Matouš 9:2-8 A hle, p inesli k n mu ochrnutého, ležícího na l/žku. Když Ježíš vid l jejich víru, ekl ochrnutému: „BuG dobré mysli, synu, odpoušt jí se ti h íchy.“ Ale n kte í ze zákoník/ si ekli: „Ten *lov k se rouhá!“ Ježíš však poznal jejich myšlenky a ekl: „Pro* o tom smýšlíte tak zle? Je snadn jší íci, odpoušt jí se ti h íchy, nebo íci ,vsta8 a choG ? Abyste však v d li, že Syn *lov ka má moc na zemi odpoušt t h íchy“ – tu ekne ochrnutému: Vsta8, vezmi své lože a jdi dom/!“ On vstal a odešel dom/. Když to uvid ly zástupy, zmocnila se jich báze a chválili Boha, že dal takovou moc lidem.

Dnes s úctou k Ježíšov! smrti v!+íme, že síla vykoupení spo ívá v k+íži, ale není to celkový obraz. Je samoz+ejm! možné, aby byl lov!k vykoupen skrze víru v k+íž, ale musíme pochopit, že kdyby lidé uv!+ili v Ježíšova slova a žili by podle nich v dob!, kdy byl Ježíš na živu, ke spasení by došlo již tehdy. Na co m že být Ježíš po svém p+íchodu na zem v první +ad! hrdý? Adam s Evou nemohli kv li pádu zt!lesnit Boží Slovo. Nedokázali v Boží Slovo v!+it. .lov!k padl a dispenzace se kv li neschopnosti lidí v!+it v Boží Slovo prodloužila o ty+i tisíce let, ale Ježíš si jako jediný udržel víru, na jejímž základ! se postavil proti satanovi. Jinými slovy, Ježíš se na zemi objevil jako král víry. Ježíš Kristus, Boží chlouba 16. kv!tna 1956

4.6 Ozna ení Dvanácti Matouš 10:1-7 Zavolal svých dvanáct u*edník/ a dal jim moc nad ne*istými duchy, aby je vymítali a uzdravovali každou nemoc a každou chorobu. Jména t ch dvanácti apoštol/ jsou? První Šimon zvaný Petr, jeho bratr Ond ej, Jakub Zebede/v, jeho bratr Jan, Filip, Bartolom j, Tomáš, celník Matouš, Jakub Alfe/v, Tadeáš, Šimon Kananejský a Iškariotský Jidáš, který ho pak zradil. 60

Kapitola 4

S u*edníky

T chto dvanáct Ježíš vyslal a p ikázal jim: „Na cestu k pohan/m nevstupujte, do sama ské obce nechoGte; jd te rad ji ke ztraceným ovcím z lidu izraelského. Jd te a kažte, že se p iblížilo království nebeské.

Ježíš musel nejprve najít t+i u edníky, kte+í p+edstavovali Adamovu, Noemovu a Abrahamovu rodinu. Když našel t+i, mohl na tomto základ! shromáždit dvanáct u edník , kte+í p+edstavovali dvanáct Jákobových syn a také dvanáct generací od Noeho k Abrahamovi. Bez napln!ní t!chto ísel by nemohl vytvo+it základ pro to, aby oslovil lidi r zných ras. Sejn! jako pot+eboval Jákob naplnit íslo sedmdesát dva, než mohl završit svoji podmínku, mohl Ježíš zahájit své substanciální dílo teprve poté, co shromáždil sedmdesát dva apoštol . Ježíš cht!l pak tento základ spojit s judaismem, s židovským lidem, národem a nakonec se sv!tem. Zoufale se snažil dosáhnout toho b!hem t+í let, ale nepoda+ilo se mu své u edníky harmonicky sjednotit. Vít zství domácí církve 1. ledna 1982 Když máte dvanáct d!tí, dostanete od každého z nich jiný druh lásky. Bible se zmi/uje o dvanácti perlových branách nebeského m!sta. B h je centrem celého lidstva, v etn! vašich d!tí. Jestliže jste z Božího pohledu vychovali své d!ti správným zp sobem, bude to vaše vstupenka lásky. P+estože existuje dvanáct odlišných bran nebeského m!sta a vy budete muset jít n!kolikrát kolem dokola, s touto vstupenkou lásky projdete dovnit+. Nevychováte-li mnoho r zných d!tí, rozvinete si pouze jednu dimenzi srdce a v nebi budete omezeni. Protože Ježíš nemohl nau it svých dvanáct u edník , jak projít t!mito dvanácti branami, byl prodán Jidášem a uk+ižován. Jinými slovy, pokud chceme být skute n! p+ivítáni duchovním sv!tem a projít všemi dvanácti branami, m!li bychom dokázat jít do dvanácti r zných zemí a od nejnižší po nejvyšší úrove/ v nich pracovat pro ú el jejich obnovení. Pouze na základ! takovýchto zážitk budeme opravdu schopni projít všemi branami. Ty vedou do všech kout království. Máte o to zájem? Pravý zakládající den sjednoceného sv ta 3. +íjna 1995 Je zmín!ných dvanáct bran stále otev+eno nebo jsou zav+ené? Jsou otev+eny, takže m žete jakoukoli branou vstoupit dovnit+ a jakoukoli branou vyjít ven. Žádná pravidla neur ují, že musíte ur itým zp sobem vstupovat dovnit+ a jiným zp sobem vycházet ven. Abyste však mohli procházet všemi branami, musíte 61



dosáhnout st+edu nebo-li centra jejich spojení. Pokud tohoto centra nedosáhnete, m žete se dostat ven pouze stejnou cestou, jakou jste vešli dovnit+. Pokud však dosáhnete centra, m žete odejít jakýmkoli jiným východem. To znamená, že pokud se jednou dostanete do Božího paláce, m žete v nebi svobodn! cestovat kamkoli. Základním historickým problémem je, jak efektivn! odstranit všechny bariéry. Kdo usiluje o jejich odstran!ní a kdo se je snaží zachovat? Satan nechce bariéry bo+it. Chce vytvo+it ješt! vyšší a komplikovan!jší. Víme pro . B h a lidé na Boží stran! jsou t!mi, kdo se horliv! snaží bariéry odstranit. Také víme pro . Za odstran!ní všech bariér však n!kdo musí zaplatit cenu, jíž je odškodn!ní. Z toho vyplývá, že všichni vysoce postavení náboženští v dci by m!li platit odškodn!ní, protože jejich životním cílem je odstran!ní bariér. Bible se o tom asto zmi/uje: „Blaze t!m, kdo p sobí pokoj.“ Pro m!l Ježíš dvanáct u edník ? Je to jednoduché. Aby je mohl sjednotit. Ježíš by stál v jejich st+edu a kdokoli by mohl prost+ednictvím kteréhokoli z dvanácti u edník projít a vstoupit do Ježíšovy +íše a jakoukoli jinou cestou vyjít ven. Pak by se mohl jakoukoli jinou branou vrátit a n!jakou další znovu vyjít ven a tak stále dokola. Historický dluh a naše osvobození 29. prosince 1991

4.7 Sv,d ení Matouš 10:5-10 T chto dvanáct Ježíš vyslal a p ikázal jim: „ …Neberte od nikoho zlato, st íbro ani m Gáky do opask/; neberte si na cestu mošnu ani dvoje šaty ani obuv ani h/l …“

Ježíš musel vypadat tém!+ jako blázen, když u il své u edníky, aby šli sv!d it bez jediného halé+e v kapse. V podstat! jim +íkal, aby vyšli do ulic jako žebráci. Pro ? Je to základní princip tradi ního k+es2anství. Je to nejp sobiv!jší zp sob, jakým se vydat na cestu ob!tavé služby. Musíte za ít na nejnižší úrovni a sloužit jako žebráci. Pozice sluhy je mnohem vyšší než pozice žebráka. Proz+etelnostní kurz zaínáte v podstat! z pozice mnohem nižší, než je pozice žebráka. Jako sluhu žebrák vás budou pronásledovat dokonce i žebráci. Pro d!láme v!ci tímto zp sobem? Pro nejednáme trochu rozumn!ji? Pro B h dovoluje, aby takovéto pronásledování pokra ovalo? D vodem je kone né

62

Kapitola 4 dosažení úrovn! autority m!+ítka ob!tavé služby.

S u*edníky lov!ka, kterou automaticky získáte, když naplníte

Cesta Boží v/le 30. kv!tna 1982 K nejv!tší chyb! dochází, když si lidé myslí, že sta í „pouze v!+it“ v Boha a v Ježíše a na základ! toho dostanou od Boha v!tší a v!tší požehnání. Takoví lidé jsou p+esv!d eni, že mohou získat cokoli cht!jí, aniž by dali n!co na oplátku. Podobný postoj má zlod!j, který si bere v!ci bez práce. V!+il Ježíš v Boha tímto zp sobem? Myslel si, že když ho B h poslal jako svého jednorozeného syna, znamená to, že má veškerou moc? Domníval se, že jediné, co musí ud!lat, je udržet si víru v Boha, aby si pak mohl automaticky podrobit celé Iímské impérium? … Kdyby mohl Ježíš získat vše automaticky, pro by sv!d il? Pro shromáždil a vychovával dvanáct apoštol a sedmdesát u edník a sto dvacet starších? Pro to vše musel ud!lat a p+itom snášet pronásledování? Ježíš ud!lal to, co musel ud!lat v souladu s Boží proz+etelností; nem!l jinou možnost. Jasn! vidíme, že Ježíš musel jít cestou pronásledování a musel prolít svoji krev. V!d!l o utrpení, které na n!ho eká, ale v!d!l také, že touto cestou musí projít, aby naplnil Boží v li. Domníváte se, že to zbyte n! zveli uji, anebo chápete, že práv! to je základ víry? Ježíš musel jít touto cestou, protože v!d!l, že po n!m B h p+edevším chce, aby miloval sv!t a lidstvo a spasil je. Proto je pochopitelné, že každý, kdo miluje Ježíše, by m!l také init Boží v li – milovat lidi celého sv!ta a usilovat o jejich spasení. Dokon*ení obnovení odškodn ním prost ednictvím lidské zodpov dnosti 1. b+ezna 1983

4.8 A7 mrtví pochovají své mrtvé Lukáš 9:59-60 Jinému ekl: „Následuj mne!“ On odpov d l: „Dovol mi Pane, abych šel nap ed pochovat svého otce.“ Iekl mu: „Nech mrtvé, a9 pochovávají své mrtvé. Ale ty jdi a všude zv stuj království Boží.“

63



Z pohledu lásky k Bohu bylo Ježíšovo u ení nad slunce jasn!jší. Když se ho jeden z jeho u edník zeptal, zda by mohl jít a pomoci s poh+bem svého otce, Ježíš mu +ekl, aby z stal a plnil svoji misi a „nechal mrtvé pochovat své mrtvé.“ V Boží p ítomnosti 7. listopadu 1982 Když se jeden z následovník zeptal Ježíše, zda m že jít dom pochovat svého zem+elého otce, Ježíš odpov!d!l: „Nech mrtvé, a2 pochovávají své mrtvé.“ Z t!chto Ježíšových slov jasn! vyplývá, že Bible obsahuje dv! r zná pojetí života a smrti. První pojetí života a smrti se týká fyzického života. „Smrt“ zde znamená konec fyzického života, jak tomu bylo v p+ípad! u edníkova zem+elého otce, který m!l být poh+ben. „Život“ v tomto smyslu znamená stav, ve kterém si naše fyzické já zachovává svoje fyziologické funkce. Druhé pojetí života a smrti se týká živých lidí, kte+í se shromáždili na poh+bu zem+elého muže a které Ježíš nazval „mrtvými“. Pro Ježíš mluvil o lidech, jejichž t!la byla živá a aktivní, jako o mrtvých? Ježíš tím cht!l vyjád+it, že když ho tito lidé nep+ijali, z stávají velmi vzdáleni od Boží lásky a p+ebývají v oblasti satanovy vlády. Toto druhé pojetí smrti nesouvisí s ukon ením fyzického života. Smrt zde znamená opušt!ní náru e Boží lásky a p+echod pod vládu satana. Pojetí života se pak v tomto p+ípad! týká zp sobu života v souladu s Boží v lí v oblasti Boží nekone né lásky. Proto i když fyzické já lov!ka žije, setrvává-li mimo Boží vládu a nachází-li se v podru í satana, pak je podle p vodního m!+ítka hodnot mrtvé. Podobný záv!r m žeme u init z Pánova soudu nad nev!+ícími lidmi církve v Sardách: „…podle jména jsi živ, ale jsi mrtev.“ Na druhé stran! lov!k z stává naživu v pravém slova smyslu i po ukon ení svého fyzického života, pokud jeho duch p+ebývá v Nebeském království v nebi, což je oblast duchovního sv!ta, kde B h vládne láskou. Když Ježíš +ekl: „Kdo v!+í ve mne, i kdyby um+el, bude žít,“ m!l tím na mysli, že lidé, kte+í v n!ho v!+í a žijí v oblasti Boží vlády, mají život. Dokonce i poté, co se jejich fyzická t!la navrátí do zem!, jejich duch se bude radovat ze života pod Boží vládou. Ježíš také +ekl: „A každý, kdo žije a v!+í ve mne, neum+e nav!ky.“ Když Ježíš prohlásil, že v!+ící nikdy nezem+ou, myslel tím, že lidé, kte+í v n!ho uv!+í b!hem svého pozemského života, nezískají v! ný život na tomto sv!t!, ale v duchu, v náru i Boží lásky. Budou tedy živi jak v tomto sv!t!, tak ve sv!t! duchovním. Ježíšova slova nás ujiš2ují, že smrt ve smyslu ukon ení fyzického života nemá žádný vliv na náš v! ný život. Boží princip – výklad Vzk+íšení 1.1

64

Kapitola 4

S u*edníky

4.9 Nejprve milovat Ježíše Matouš 10:34-38 „Nemyslete si, že jsem p išel na zem uvést pokoj; nep išel jsem uvést pokoj, ale me*. Nebo9 jsem p išel postavit syna proti jeho otci, dceru proti matce, snachu proti tchyni; a nep ítelem *lov ka bude jeho vlastní rodina. Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden. Kdo nenese sv/j k íž a nenásleduje mne, není mne hoden.“

Ježíš neu il své následovníky, aby m!li všechno v lásce a ke každému byli milí. Naopak jim +íkal: „Nemyslete si, že jsem p+išel na zem uvést pokoj; nep+išel jsem uvést pokoj, ale me .“ Dokonce Jan K+titel +ekl: „.i/te pokání, nebo2 se p+iblížilo království nebeské.“ Pro ne+ekl: „Radujte se, nebo2 království nebeské p+ichází?“ Skute né pokání totiž není snadné. Nejprve musíte litovat za historické chyby, k nimž došlo v dispenzaci, a pak dokon it, co z stalo nedokon eno. P+ísné požadavky Ježíšova u ení jsou v rozporu s tím, co bychom cht!li slyšet a v protikladu s tím, co bychom cht!li d!lat. V porovnání s dneškem byla doba p+ed dv!ma tisíci lety duchovn! velmi uzav+ená a temná; p+esto i v t!chto podmínkách Ježíš +ekl: „Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden.“ Myslíte si, že lidé tehdejší neosvícené doby Ježíše p+ivítali? Kdyby p+išel Ježíš dnes, možná by prohlásil, že by ho lidé m!li milovat více než prezidenta. Možná by p+išel na svatbu oznámit, že by lidé m!li milovat jeho, a proto by m!li rad!ji zapomenout na manželství a žít sami. Co kdyby jim +ekl: „Nechci, abyste na manželství ekali v! n!, ale jen do té doby, než je povolím.“ Myslíte si, že by oddávající kn!z odpov!d!l: „Ježíši, máš pravdu. Tenhle pár by m!l se svatbou po kat“? Ne! Všichni by +ekli, že se zbláznil a cht!li by ho vyhodit z kostela. Nep+ekvapuje, že lidé Ježíšovy doby byli p+esv!d eni, že je blázen, který nezapadá do života spole nosti. V *né št stí 25. února 1979 Když je vám zima, teple se obléknete; když máte hlad, najíte se. O sebe se opravdu staráte dob+e, ale staráte se také tak o Boha? Pro váš život je to velmi d ležité. Všichni žijeme jen jednou; na konci svého života budete muset odpov!d!t na otázku, jak moc jste vlastn! milovali Boha. V Bibli je zaznamenáno, že tuto otázku položil již Ježíš. Požadoval na lidech, aby ho milovali více než své vlastní partnery nebo d!ti nebo kohokoli jiného.

65



Láska má r zné podoby. Jaké úrovn! lásky pot+ebujeme dosáhnout, než m žeme n!komu opravdu +íci: „Miluji t!“? M!li bychom v!d!t, kde se vzhledem k této úrovni nacházíme. V Ježíšov! pojetí zahrnovala láska vše v život! lov!ka: jeho blízké i jeho vlastnictví – všechno. Každý lov!k má v rámci prost+edí, v n!mž žije, ur ité nároky, má svoji rodinu, svoji vlast a sv j sv!t. To vše je v p+ípad! pot+eby nutné opustit pro lásku k Ježíšovi; tohle je jasn! daný standard zaznamenaný v Bibli … Iekn!me, že jdete do nebe a B h se vás zeptá: „Jak moc jsi mne za života na zemi miloval?“ a vy mu odpovíte „Víš, Nebeský ot e, cht!l jsem t! milovat, ale moje žena mi v tom zabránila“? Taková odpov!: je nep+ijatelná. V život! si musíte být jistí, že nejenom chcete Boha milovat, ale skute n! ho milujete. V Boží p ítomnosti 7. listopadu 1982 Úlohou náboženství je u it lidi, jak pozvednout sv j standard lásky na vyšší úrove/ než je úrove/ satanského sv!ta. V!+ící lov!k je takový, který miluje v!tší láskou než kdokoli jiný ve sv!t!, na který si iní nárok satan. Kv li Bohu pak m že takový lov!k pop+ít hodnotu v!cí v satanském sv!t!, a tak znovustvo+it jejich hodnotu ve vztahu k Bohu. Jako v!+ící lidé bychom m!li v tomto zp sobu milování vynikat. Abychom zažili Boží lásku, musíme nejprve sami milovat, a proto Ježíš +ekl: „Kdo miluje otce nebo matku víc nežli mne, není mne hoden, a kdo miluje syna a dceru víc nežli mne, není mne hoden.“ To je pravou podstatou Božího principu. M!li bychom se stát lidmi, kte+í dokáží Boha a Krista milovat více než kohokoli jiného na sv!t!, protože v tom okamžiku za ne proudit Boží láska. Milováním Pána mohou lidé p+ekro it bod, v n!mž lov!k padl a dosáhnout úrovn! dokonalosti. Touha všech v cí 17. ervna 1977 P vodní láska je mnohem hlubší než sv!tská láska. V tomto sv!t! se objevil lov!k, který povstal a +ekl: „Milujte mne více, než milujete kohokoli jiného na sv!t!.“ Takové prohlášení m že vyslovit jen nejneobvyklejší lov!k v d!jinách. V podstat! +íká, že pro vykonání nového za átku byste se m!li odpoutat od tohoto sv!ta a najít Boží pohled. Když oznámíte Bohu, že chcete u init nový za átek, odpoví: „Vítej, mé dít!! .ekal jsem na tebe. Pro tento sv!t pot+ebuji takovéto rozhodnutí.“ Kdyby B h neodpov!d!l, byl by sám zodpov!dný za problémy. B h musí takovému lov!ku odpov!d!t.

66

Kapitola 4

S u*edníky

Ježíš znal Boha jako osobního Boha srdce a p+edstavil jeho lásku sv!tu, když +ekl: „Milujte mne více než kohokoli a cokoli jiného na sv!t!.“ Ježíšova pozice byla absolutn! výjime ná. B h p+ivítal Ježíš v p+íchod na sv!t, satan však Ježíše tla il zp!t. Rodi*e, d ti a sv t v centru se mnou samotným 5. ervna 1983

4.10 Kdo ztratí sv j život, získá jej Lukáš 17:33 Kdo by usiloval sv/j život zachovat, ztratí jej, a kdo jej ztratí, zachová jej.

Biblické nauky jsou plné zdánlivých rozpor . Jak Ježíš +ekl: „Kdo se snaží získat sv j život jej ztratí, zatímco ten, kdo chce dát sv j život pro mne, jej nalezne.“ Znamená to, že ti, kte+í jsou ochotni zem+ít a žít v bíd!, naleznou slávu. Žena, která je ochotna p+ijmout nejhoršího možného manžela, dostane toho nejlepšího. Muži, kte+í jsou ochotni p+ijmout nejhorší možnou ženu, dostanou nejlepší manželky. Lidé, kte+í cht!jí být bohatí, budou žít v chudob!, zatímco ti, kte+í skute n! cht!jí snášet chudobu, zbohatnou. Zdá se to rozporuplné, ale tímto zp sobem pracuje B h. Obnovme naši vlast 14. ledna 1979 V!tšina náboženství se vydá dobrou cestou, ale po n!jaké dob! se vzdálí tomuto velmi d ležitému principu. Pak tato náboženství p+estanou sloužit druhým. Ježíš d sledn! a jasn! u il lidi jít skrze t!žkosti a s vd! ností p+ijímat pronásledování. Iekl svým následovník m, aby sloužili druhým a milovali své nep+átele. Oby ejní lidé nic takového necht!jí d!lat, p+esto Ježíš zd raznil práv! tyto principy. Zd raznil je proto, že je t+eba zaplatit cenu. Nikdo nem že být duchovn! pozdvižen bez toho, aniž by zaplatil cenu. Nejvýrazn!jším p+íkladem Ježíšova u ení jsou v tomto p+ípad! slova: „Kdo pro mne chce zem+ít, bude žít, zatímco kdo chce žít, zem+e.“ Jak paradoxn! zní jeho slova mnoha lidem. Co ud!lal satan padlým lidem? P+ivlastnil si jejich životy a dokud nejsou ochotni se svých satanských život vzdát, nem že si na n! B h init nárok. Den rodi*/ – Praví rodi*e a požehnané páry 23. b+ezna 1993 67



P+i pohledu na d!jiny k+es2anských misioná+ských aktivit, zjistíme, že k+es2ané šli cestou pronásledování a mu ednictví. Na této cest! se b!hem dvou tisíc let d!jin životy ob!tované v krvavých zkouškách staly živnou p dou pro základ demokracie. Cesta pro Ameriku a lidstvo v Posledních dnech 22. ledna 2000 Když usilujete o dosažení neviditelného cíle, m že se zdát, že jste poraženi nebo dokonce umíráte na k+íži, ale vaše smrt nebude porážkou. Namísto toho se stane vít!zným novým za átkem. Protože jste dali všechno, vše bude vzk+íšeno. Nejvyšším p+íkladem je Ježíš Kristus, který byl uk+ižován a s cejchem zlo ince zem+el v nesnesitelných bolestech. Zdálo se, že je beznad!jn! poražen, ale jeho smrt ve skute nosti zahájila nové vít!zství. Území dobra 14. +íjna 1979

4.11 Spor o sobotu Matouš 12:1-8 V ten *as šel Ježíš v sobotu obilím. Jeho u*edníci dostali hlad a za*ali mnout zrní z klas/ a jíst. Když to vid li farizeové, ekli mu: „Hle, tvoji u*edníci d lají, co se nesmí d lat v sobotu!“ On však jim ekl: „Ne*etli jste, co ud lal David, když m l hlad, on i ti, kdo byli s ním? Jak vešel do domu Božího a jedli posvátné chleby, a*koli to nebylo dovoleno jemu ani t m, kdo ho provázeli, nýbrž jen kn žím? A ne*etli jste v Zákon , že kn ží službou v chrám porušují sobotu, a p esto jsou bez viny? Pravím vám, že zde je víc než chrám. Kdybyste v d li, co znamená ,milosrdenství chci, a ne ob 9, neodsuzovali byste nevinné. Vždy9 Syn *lov ka je pánem nad sobotou.“

Mnozí lidé zažili Nebeské království již b!hem procesu obnovení, kdy se stále ješt! nacházeli v oblasti satanova obvi/ování. Nikdo však nevstoupil do vlasti v! ného míru, do Nebeského království poté, co by zlikvidoval satana. .lov!k, který zažil chu2 skute ného Nebeského království a získal Boží lásku, dostal podn!t k boji se satanem. Když lov!k jednou zakusí Nebeské království a p+ijme Boží lásku, už nikdy Boha neopustí. Na zemi se musí objevit lov!k, který zažil Boží lásku. Co by m!lo pat+it Bohu? Boží vlastnictví za íná trsem trávy, lánem p dy, jednotlivcem a pokra uje až k Nebeskému království; jdeme-li dále, objevíme sv!t 68

Kapitola 4

S u*edníky

Božího Srdce. Boží vlastnictví by nem!lo být relativní ani by nem!lo být pouhým pojmem. M!lo by být substanciální. Teprve až bude vytvo+en takový sv!t, bude si B h moci poprvé odpo inout. Lidé mají rádi to, co má rád B h. Proto B h rozhodl, že sedmý den bude sabat a p+ikázal lidem, aby odpo ívali. V!d!li jste, že B h si ani šest tisíc let od po átku d!jin nem že v den sabatu odpo inout? Ježíš kladl d raz na Boží Slovo a zd!dil zvyklosti dvou tisíc let d!jin proz+etelnosti, kdy se sabat udržoval jako nejd ležit!jší tradice. Domníváte se, že již p+išel den vít!zné slávy, kdy by mohl Ježíš oslovit otce a vyzvat ho, aby si spolu s lidstvem odpo inul? Ne, takový den ješt! nep+išel. Protože si ani B h ani Ježíš nemohou odpo inout, nem žeme odpo ívat ani my. Boží vlastnictví a naše vlastnictví 9. listopadu 1958 Mnozí považují ned!li za den odpo inku, ale já v ned!li pracuji mnohem usilovn!ji, abych mohl co nejvíce lidí u it o jejich pravém já a o jejich poslání osvobodit Boha a lidstvo. Myslíte si, že když B h shlédne dol , post!žuje si a +ekne: „Ó, tohle je svatý den, lidé by si m!li odpo inout a p+emýšlet o nadcházejícím týdnu …“? Ne, B h takový postoj rozhodn! schválí a +ekne: „Vy jste lidé, kte+í pracují pro mne a pro lidstvo.“ Mise a modlitba 12. ledna 1983

4.12 Vezmi sv j k íž a následuj mne Marek 8:34 „Kdo chce jít se mnou, zap i sám sebe, vezmi sv/j k íž a následuj mne.“

Když se ob!tujete pro druhé, p+ejde mnoho lidí na vaši stranu. Soucítilo by lidstvo s Ježíšem, kdyby byl uk+ižován za sv j vlastní zlo in? Ježíš vyhrál srdce lidí, protože byl uk+ižován za h+íchy celého lidstva. Mnozí svatí a proroci procházeli t!žkostmi, ale nedokážeme si p+edstavit nic t!žšího, než být uk+ižován na k+íži. Trp!livost, s níž Ježíš elil opozici a zrad!, a láska k lidem v okamžiku, kdy se ob!toval, mají nesmírnou hodnotu. Když tyto dva prvky p+eneseme do života, získáme mír, lásku, št!stí a všechny ideály. Kv li pádu byli lidé odd!leni od Boha, ale takováto láska, služba a ob!2 obnoví spojení mezi lov!kem a Bohem a mezi padlým lov!kem a Ježíšem Kristem. Tohle je princip, který nás Ježíš u il vlastními skutky: trp!livost a život pro druhé. 69



Všichni svádíte vnit+ní i vn!jší boje. Musíte vyhrát sv j vnit+ní boj. Kdykoli se proti vám postaví nep+átelé, musíte nad nimi dokázat zvít!zit na základ! trp!livosti a sloužení. P íležitost ke št stí i nešt stí 2. kv!tna 1975 Ot e, tvoje p+ání vychovat Ježíše Krista a touha být na n!ho hrdý, procházely d!jinami prost+ednictvím u edník a dnes se dotkly nás. Kéž vnímáme nad!ji, s níž o ekáváš, že tvoje v le skrze nás p+inese své plody. Dovol, abychom se nyní stali ob!tí pro odstran!ní ho+kosti nebe a zem!, ho+kosti všech v!cí ve stvo+ení a ho+kosti Ježíše Krista. Ot e, up+ímn! toužíme a doufáme, že nás u iníš oddanými d!tmi, které ti zasv!tí svá srdce i své duše. Ot e! Nech2 si uv!domíme, že každý z nás i všichni spole n! máme dnes zodpov!dnost za odstran!ní žalu nebe. Nech2 pochopíme, že my sami musíme dokon it bitvu za odstran!ní ho+kosti nebe. Prosím dej, a2 my, kte+í si to uv!domujeme, máme odvahu dovršit více než kdokoli jiný a a2 jsme ti, ot e, vd! ní. A2 jsme vd! ní, i když neseme k+íž. I když bojujeme s miliardou satan , nedovol, abychom p+ed tebou, ot e, stáli jako bezejmenní lidé. I když neseme k+íž a elíme t!žkostem, ve: nás, abychom se stali d!tmi, které +eknou: „Ot e, jsem zde, neboj se.“ Up+ímn! se modlíme, abys z nás u inil d!ti, které poskytnou út!chu svému otci, který se trápí pohledem na t!žkou situaci svých d!tí. Za to vše se modlíme ve jménu Pána Modlitba 16. kv!tna 1956

4.13 Jan K titel pochybuje Matouš 11:1-15 Když Ježíš dokon*il tyto p íkazy svým dvanácti u*edník/m, šel odtud u*it a kázat v tam jších m stech. Jan uslyšel ve v zení o *inech Kristových; poslal k n mu vzkaz po svých u*ednících: „Jsi ten, který má p ijít, nebo máme *ekat jiného?“ Ježíš jim odpov d l? „Jd te, zv stujte Janovi, co slyšíte a vidíte: Slepí vidí, chromí chodí, malomocní jsou o*iš9ováni, hluší slyší, mrtví vstávají, chudým se zv stuje evangelium. A blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“ Když Janovi u*edníci odcházeli, za*al Ježíš mluvit k zástup/m o Janovi: „Na co jste se vyšli na pouš9 podívat? Na rákos, kterým kývá vítr? Nebo co jste vyšli shlédnout? Mlov ka oble*eného do drahých šat/? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou 70

Kapitola 4

S u*edníky

v domech královských. Nebo pro* jste vyšli? Vid t proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. To je ten, o n mž je psáno? ,Hle, já posílám posla p ed tvou tvá í, aby ti p ipravil cestu. Amen, pravím vám, mezi t mi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo v tší než Jan K titel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je v tší nežli on. Ode dn/ Jana K titele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po n m sahají. Nebo9 všichni proroci i Zákon prorokovali až po Jana. A chcete-li to p ijmout, on je Eliáš, který má p ijít. Kdo má uši, slyš.

Ježíš velmi spoléhal na úsp!ch mise Jana K+titele. Když práv! tento Jan K+titel poslal své u edníky, aby se Ježíše zeptali: „Jsi skute n! Mesiáš?“ zp sobil mu v!tší bolest, než kdyby ho bodl nožem. Ježíše p+emohla zlost. Odmítl na tak nemožnou otázku odpov!d!t ano nebo ne. Namísto toho +ekl: „Blaze tomu, kdo se nade mnou neuráží.“ (Matouš 11:6) Ježíš t!mito slovy vyjád+il lítost, když vid!l, že Jan selhává. Ve skute nosti +ekl: „Ubohý Jane, jsi poražený. Už ve mne nev!+íš. Urážíš se nad Božím synem. Je mi t! líto, Jane.“ A pak rozho+ en! promluvil k zástup m a +ekl o Janovi: Na co jste se vyšli na pouš2 podívat? Na rákos, kterým kývá vítr? Nebo co jste vyšli shlédnout? .lov!ka oble eného do drahých šat ? Ti, kdo nosí drahé šaty, jsou v domech královských. Nebo pro jste vyšli? Vid!t proroka? Ano, pravím vám, a víc než proroka. (Matouš 11:7-9) Jan byl víc než prorok, protože p+išel sv!d it p+ímo o Ježíši Kristovi, Božím synovi. Byl zrozen pro toto výjime né poslání. B h sv!+il Janovi tuto významnou zodpov!dnost. Jaká est pro muže, když ho Ježíš nazval „víc než prorokem“! Jan však nedokázal žít tak, aby byl této cti hoden. Proto Ježíš v Matoušov! evangeliu +ekl: Amen, pravím vám, mezi t!mi, kdo se narodili z ženy, nevystoupil nikdo v!tší než Jan K+titel; avšak i ten nejmenší v království nebeském je v!tší nežli on. (Matouš 11:11) Jan se dostal do takové pozice, že dokonce i ten nejmenší v království nebeském byl v!tší nežli on. Smysl Ježíšových slov z stal zahalen tajemstvím. K+es2ané nepochopili jejich pravý význam, protože si neuv!domili, že Jan K+titel byl mužem, který nenaplnil svoji misi. Dnes jsme se dozv!d!li jejich skute ný význam. Jan K+titel byl nakonec s2at. Mohl se stát slavným mu edníkem, kdyby byl s2at pro pln!ní mise, jež mu byla sv!+ena: kdyby sv!d il a ohlašoval sv!tu, že Ježíš Kristus je syn Boží! Jan byl však popraven pouze proto, že se zapletl do sexuálního skandálu v rodin! krále Heroda. Tahle aféra nebyla Janovou záležitostí. Jeho výhradní zodpov!dností bylo následovat Božího syna. Jan však opustil své svaté 71



poslání a byl potrestán nesmyslnou a dokonce potupnou smrtí. Tento fakt je t+eba vyslovit, p+estože je bolestivý. Proto Ježíš Janovi +ekl: Ode dn Jana K+titele až podnes království nebeské trpí násilí a násilníci po n!m sahají. (Matouš 11:12) Znamená to, že kv li selhání mise Jana K+titele, království ohlašované Ježíšem Kristem trpí a z stalo otev+ené konkurenci. Když Boží bojovník ve své misi selže, musí jeho misi p+evzít n!kdo jiný a vynaložit velké úsilí na její napln!ní. A tak Janovu pozici p+evzali na základ! vlastních zásluh lidé pevné víry – což byl nap+íklad Petr … Nová budoucnost k es9anství 18. zá+í 1974 Je h+íchem selhat ve ví+e. Je h+íchem nev!+it v lov!ka, kterého poslal B h. Je h+íchem nev!+it jeho slov m. Proto musíte p+ijmout univerzální Boží ideologii. Musíte krá et vp+ed s neochv!jným p+esv!d ením a s pevnou vírou. Když s takovou vírou vyjdete ven, vyvstanou ve vaší mysli pochybnosti, které víru napadnou. D vodem je p sobení zlých sil ve vaší mysli. Ty vyvolají pocity strachu a úzkosti. Proto nesmíte vést takový život víry, který by jimi byl ovlivn!n. Musíte být tak ušlechtilí, abyste síly zla p+ekonali a vyrovnali se s nimi. Ježíš m!l takový postoj, a proto se ani nepokusil vyhnout se b+emeni k+íže. Jak by mohl n!kdo Ježíše kritizovat? Pokud n!kdo skute n! v!+í v Boha, nem že Ježíšovi nic vy ítat. Kdy budeme stát p ed Bohem? 8. zá+í 1957

4.14 Zázrak s bochníky a rybami Matouš 14:13-21 Ježíš … odplul lodí na pusté místo, aby byl sám; ale zástupy o tom uslyšely a p šky šly z m st za ním. Když vystoupil, uvid l velký zástup a bylo mu jich líto. I uzdravoval jejich nemocné. Když nastal ve*er, p istoupili k n mu u*edníci a ekli: „Toto místo je pusté a je už pozdní hodina. Propus9 zástupy, a9 si jdou do vesnic koupit jídlo.“ Ale Ježíš jim ekl: „Nemusejí odcházet; dejte vy jim jíst!“ Oni odpov d li: „Máme tu jen p t chleb/ a dv ryby. On však ekl: „P ineste mi je sem!“ Poru*il, aby se zástupy rozsadily po tráv . Potom vzal t ch p t chleb/ a dv ryby, vzhlédl k nebi, vzdal díky, lámal chleby a dával u*edník/m a u*edníci zástup/m. I jedli všichni a nasytili

72

Kapitola 4

S u*edníky

se; a sebrali nalámaných chleb/, které zbyly, dvanáct plných koš/. A jedlo tam na p t tisíc muž/ krom žen a d tí.

Tvá+í v tvá+ Bohu zapomínal Ježíš sám na sebe, nep+etva+oval se a ani se na nic nevymlouval. Pro otcovu v li byl ochoten ud!lat cokoli. M!li bychom se stát syny a dcerami, kte+í p jdou v Ježíšových šlép!jích. B!hem t+iceti let svého života nám Ježíš p+edával slova evangelia. Když putoval se svými u edníky zemí a setkal se s hladov!jícími, nasytil p!t tisíc lidí p!ti bochníky chleba a dv!ma rybami. Dal vše, co mohl. Nabídl víru, život a lásku. Nabídl vše, co by mohlo lidstvo požadovat. Už jste n!kdy p+ijali Ježíšova slova jako jeho substanciální t!lo? Pocítili jste n!kdy skrze Ježíšova slova, že je zt!lesn!ním Boží v! né víry? Cítili jste n!kdy skrze Ježíšova slova, že je zt!lesn!ním v! ného života? Vnímali jste n!kdy skrze Ježíšova slova, že je zt!lesn!ním v! né lásky? Pokud ani po vyslechnutí Ježíšových slov tohle nepocítíte, sev+e se Ježíšovo srdce nesmírnou bolestí. Ó, ot*e, vítáme t ! 9. b+ezna 1959 Mnozí lidé, kte+í Ježíše následovali, uv!+ili, že je Mesiášem a spasitelem v okamžiku, kdy u inil zázrak s bochníky a rybami. Ale když byl zabit, všichni ho opustili a utekli. Kdyby lidé, kte+í Ježíše následovali, pochopili jeho postoj v i nebi, kdyby pochopili, jak hluboce je spojen s Bohem a že p+išel p+evzít zodpov!dnost za celé d!jiny dispenzace, uv!domili by si, v jaké je situaci a následovali by ho. Navíc by na základ! jejich p+íkladu následoval Ježíše také celý izraelský národ. P ekro*me vrchol historického nešt stí 19. ledna 1958

4.15 Ježíš se sám modlí na ho e Marek 1:35 Masn ráno, ješt za tmy, vstal a vyšel z domu; odešel na pusté místo a tam se modlil.

Dob+e víme, že kdykoli se Ježíš zabýval d ležitou záležitostí, vystoupil na horu.

73



Ježíš p+išel k Izraelit m a do synagóg s vít!zným vzorem, který ustanovil b!hem ty+iceti dn na poušti, lidé ho však p+esto nep+ijali. Namísto p+ivítání ho pronásledovali, kdekoli se objevil. Setkal se s odmítáním a s výsm!chem. Už první odmítnutí (Janem K+titelem) a nezbytnost p+ijetí cesty pouští, by sta ily k tomu, aby pocítil nep+átelství a zlost. Když se Ježíš vrátil s vít!zstvím nad satanem a vid!l, jak se židovské náboženství a izraelský národ staví proti n!mu, naplnila ho nepopsatelná bolest a žal. Musíme se zamyslet nad Ježíšovou pozicí a nad jeho situací. V náro ných podmínkách pronásledování se Ježíš b!hem t+í let svého ve+ejného života modlil na vrcholcích hor, kde znovu bojoval se satanem, aby vrátil národ a náboženství Bohu. P+estože byl Ježíš velmi osam!lý, necítil smutek sám nad sebou, ale litoval toho, že výsledek investice, kterou B h po ty+i tisíce let vkládal do lidstva, je tak malý a s lítostí se obracel k nebi. Pro Ježíše, napln!ného takovou lítostí, nem!lo žádný smysl dávat najevo k+ivdu v i národu, synagógám nebo padlému lidstvu. M!li bychom v!d!t, že Ježíš nem!l kdy zabývat se záští v i komukoli. Ot e, dob+e víme, že významní náboženští v dci v d!jinách chodili rádi do hor, kde rozjímali nad svou situací a kde se rozhodovalo o jejich život! nebo smrti a o vít!zství i porážce. Dozv!d!li jsme se, že Ježíš, jako p+edstavitel celého lidstva, vystoupil na vrchol hory a tam úp!nliv! prosil Boha. Prosím, nech2 mnoho Božích syn a dcer, kte+í si uv!domují historické spojení s horami, vystoupí na vrcholky hor tohoto 3,000 li velkého poloostrova. Ve: je, aby se stali hrdými lidmi, kte+í ti vrátí slávu vít!zství a odškodní historické d vody ke k+ivd! nad tím, co se v horách odehrálo. Abychom se stali takovými lidmi, musíme nejen my sami, ale také naše rodiny, spole nosti, náboženství, národy a sv!t vystoupit na vrchol hory. Prosím ve: nás, abychom šli v Ježíšových šlép!jích se stejným postojem, s jakým on pro ú el nebe a zem! do hor vystupoval a sestupoval z nich dol . Nech2 se staneme d!tmi, které budou v!rn! bojovat, dokud na vrcholku hory nepostaví oltá+ a nezazpívají „Hosana.“ Neúnavn! bojujme a neustupujme. Ot e, víme, že pokud budeme mít takovéto odhodlání, pom žeš nám. Ve: nás tak, abychom jakýmikoli t!žkostmi prošli soust+ed!ni na jediný cíl. Za to vše se modlíme ve jménu Pána. Amen. Zármutek, s nímž Ježíš vystupoval na horu 25. ledna 1959 Jak politováníhodným lov!kem byl Ježíš! Když se podíval na národ, nemohl zadržet slzy a p+i pohledu na v!+ící nemohl d!lat nic jiného, než hlasit! na+íkat.

74

Kapitola 4

S u*edníky

Lidstvo nedokázalo pochopit situaci Ježíše, který nesl zodpov!dnost za nebeskou proz+etelnost a osud. Když sám v noci chodil po horách, nikdo mu nerozum!l. Modlitba 18. +íjna 1959

4.16 Ježíš plakal Jan 11:32-36 Jakmile Marie p išla tam, kde byl Ježíš, a spat ila ho, padla mu k nohám a ekla: „Pane, kdybys byl zde, nebyl by m/j bratr um el.“ Když Ježíš vid l, jak plá*e a jak plá*ou i Židé, kte í p išli s ní, v Duchu se rozhorlil a vzrušen ekl: „Kam jste ho položili? „ Iekli mu: „Pane, pojG se podívat!“ Ježíšovi vstoupily do o*í slzy. Židé íkali: „Hle, jak jej miloval:“

Boží syn, Ježíš Kristus, se vzdal tr nu a sestoupil na dno lidské bídy. Bible odhaluje jen velmi málo z jeho života, ale Ježíš byl lov!kem, který ze všech nejvíce plakal; proléval potoky slz. Ježíš m!l rodi ovský postoj a srdce pravého rodi e. Na vše se díval z rodi ovského pohledu. Mlov ku je souzeno jít cestou obnovení 14. b+ezna 1965 Které z následujících dvou tvrzení popisuje Boží pravou lásku: bu:to B h miluje pouze sám sebe a usiluje o svou vlastní slávu anebo zcela zapomíná sám na sebe a usiluje pouze o prosp!ch celého stvo+ení. Jaká je pravá láska? P+edstavte si Boha, který se snaží oslovit h+íšný sv!t. Myslíte si, že jím prochází s radostí, neustále se sm!je a volá: „Pravá láska je zde. Mé h+íšné d!ti, poj:te všechny ke mn!“? Anebo plá e a h+íšné lidi oslovuje v slzách? Pro je pravý B h Bohem, který hledá své d!ti se slzami v o ích? V jakých podmínkách se chce B h setkat s t!mi, které miluje? Setká se s nimi na míst! plném slz a s plá em. Prožíváte-li hluboký žal a celí se chv!jete vzlykotem, pak nejen že proléváte slzy, ale te e vám i z nosu a z úst. Už jste n!kdy takto plakali? Jestli jste nikdy tolik neplakali, pak jste ješt! neokusili pravou lásku. K ižovatky života a smrti 17. prosince 1978

75



4.17 Petrovo vyznání Matouš 16:13-15 Když Ježíš p išel do kon*in Cesareje Filipovy, ptal se svých u*edník/: „Za koho lidé pokládají Syna *lov ka?“ Oni ekli: „Jedni za Jana K titele, druzí za Eliáše, jiní za Jeremiáše nebo za jednoho z prorok/. Iekne jim: „A za koho m pokládáte vy?“

M!li bychom získat lásku Boha, nemluv! o lásce Ducha svatého a Ježíše. Pokud chceme z tohoto pohledu vyjád+it povahu trojice, pak m žeme +íci, že svatý otec je láska, svatý syn život a svatý Duch pravda. Na Ježíšovu otázku: „Kdo si myslíš, že jsem?“ Petr odpov!d!l: „Jsi Kristus, syn živoucího Boha.“ (Matouš 16:16) Petrova odpov!: vyjad+uje pravou a skute nou podstatu Ježíšova charakteru. Jinak +e eno, Ježíš je Kristus, pomazaný, syn živoucího Boha a je lov!kem, který zdokonalil mysl a t!lo. Protože Petr sv!d il o Ježíši jako o synovi živoucího Boha, je jasné, že pochopil Ježíš v vnit+ní postoj a mohl stát na úrovni, která je spojena s jedním principem. Co bychom m!li nyní d!lat my, kte+í hledáme pravdu? M!li bychom více než o cokoli jiného usilovat o získání klí e pravdy, zapadajícího do srdce Ježíše, Ducha svatého a Boha otce. Pokud nemáte tento klí , nem žete zdokonalit své fyzické já. Navíc nem žete ani dosáhnout spojení s Duchem svatým, svatým duchem pravdy. Milovaný ot e, prosím, nech2 naše srdce a mysle zaslechnou nyní slova Pána. Prosím, nech2 pochopíme, že Ježíšova slova se nevztahovala pouze na jeho dobu, ale také na sou asnost; jsou to slova, která p+esahují d!jiny. Prosím, nech2 hluboce pochopíme, s jak zmu eným srdcem p+istupoval Ježíš k Petrovi. Nech2 si uv!domíme, že Petr pochopil Ježíšovy myšlenky a odpov!d!l mu tak, aby mohl zd!dit celou v li nebe. Milovaný ot e, up+ímn! toužíme a p+ejeme si, aby se slova, která jsme dnes slyšeli, hluboce zapsala do našich srdcí. Stejn! jako Petr dosv!d il: „Ty jsi Kristus, syn živoucího Boha,“ nech2 i my hledíme na Pána s radostí a sv!d íme o n!m. Prosím ve: nás, abychom jako lidé, kte+í žijí v souladu s v! nými slovy otce, nad sebou neustále p+emýšleli po celou dobu, kdy budeme na cest!, až do okamžiku, kdy se objevíme bez poskvrny p+ed otcem, Duchem svatým a celým stvo+ením … Amen. Jsme lidmi, kte í by m li vlastnit klí*e k otev ení nebeského království 17. b+ezna 1957 Ježíš si nikdy nezískal vyvolený izraelský národ a nikdy nedostal podporu, kterou od n!ho pot+eboval. P+išel vytvo+it Boží království na zemi, ale namísto toho 76

Kapitola 4

S u*edníky

musel varovat své u edníky, aby tajili jeho identitu, protože lidé nep+ijali jeho pozici Mesiáše. Budoucnost k es9anství 28. +íjna 1973

4.18 Co je svázáno na zemi, bude svázáno v nebi Matouš 16:19 „Dám ti klí*e království nebeského, a co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co p ijmeš na zemi, bude p ijato v nebi.“

V Matoušov! evangeliu (16:19) Ježíš +ekl: „Co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co p+ijmeš na zemi, bude p+ijato v nebi.“ Když opoušt!l zemi, dal klí e od Nebeského království Petrovi, který z stal na zemi. Protože Nebeské království bylo ztraceno na zemi, musí být také nalezeno na zemi. Jeden B/h, jedno sv tové náboženství 11. února 1972 V Matoušov! evangeliu 16:19 Ježíš u í, že navzdory hlubokému úpadku tohoto sv!ta, musí být jeho problémy vy+ešeny v této oblasti. B h musí za ít s obnovením rodiny, národa a sv!ta zde, ve fyzickém sv!t!. Kde B h ztratil svoji rodinu, kmen, národ a sv!t? Naho+e v nebi? Ne. Práv! zde, na zemi! Nemoc propukla práv! zde, ve fyzickém sv!t!. Proto musí být vylé ena zde. Uzel musíme rozvázat zde, ve fyzickém sv!t!. Narozeniny pravých rodi*/ 13. února 1997 Co se stalo po Ježíšov! uk+ižování? Boží dispenzace se rozd!lila na stranu fyzické dispenzace a na stranu duchovní dispenzace. Ježíš duchovn! naplnil pozici pravého rodi e lidstva. Jeho t!lo bylo zabito, takže se ocitl v pozici duchovního ženicha. V pozici nev!sty stojí Duch svatý, který však nikdy nem!l duchovní formu, jako m!l Ježíš. Bible u í, že království p+ijde nejprve na zemi, a pak bude otev+eno v nebi: „Co odmítneš na zemi, bude odmítnuto v nebi, a co p+ijmeš na zemi, bude p+ijato v nebi.“ Den vít zství nebe 4. +íjna 1979 77



4.19 Hora Prom,n,ní Lukáš 9:27-31 „Iíkám vám po pravd : N kte í z t ch, kte í tu stojí, neokusí smrti, dokud nespat í království Boží.“ Za týden po této rozmluv vzal Ježíš s sebou Petra, Jana a Jakuba a vystoupil na horu, aby se modlil. A když se modlil, nabyla jeho tvá nového vzhledu a jeho roucho b lostn zá ilo. A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš; zjevili se v sláv a mluvili o jeho cest , kterou m l dokonat v Jeruzalém .

V Lukášov! evangeliu 9:30 je vylí eno, k emu došlo na ho+e Prom!n!ní: „A hle, rozmlouvali s ním dva muži – byli to Mojžíš a Eliáš; zjevili se v sláv! a mluvili o jeho cest!, kterou m!l dokonat v Jeruzalém!.“ Jinými slovy, tehdy B h seslal Mojžíše a Eliáše jako posly, aby oznámili Ježíšovi, že bude v Jeruzalém! uk+ižován. O uk+ižování se rozhodlo práv! v tom okamžiku. Vánoce v srdci 25. prosince 1973 V náro ných podmínkách pronásledování se Ježíš po t+i roky své ve+ejné mise modlil na vrcholcích hor a bojoval se satanem, aby vrátil národ a náboženství Bohu. Nevid!l však žádný výsledek. Proto nakonec vystoupil na horu Prom!n!ní s odhodláním probudit nev!domý národ, i kdyby ho to m!lo stát život. P+estože si uv!domoval, že žádným lidským úsilím nedokáže izraelský národ probudit, krá el vp+ed s odhodláním spasit jej, nebo2 tento národ byl svázaný s historií i s tehdejší dobou a byl spojený s Božím Srdcem. Ježíš byl rozhodnutý toho dosáhnout, i kdyby musel zem+ít jako ob!2 a prolít svoji krev. S tímto postojem nevstoupil do nádherného paláce. Nevešel ani do domu u edníka, který ho p+ijal, ani do domu ú+edníka nebo v dce židovského náboženství. Vydal se na horu, na horu Prom!n!ní … Když Ježíš vystupoval na horu Prom!n!ní, vzdal se veškerých svých p+edchozích p+edsevzetí a rozhodl se dát své t!lo pro národ a p+ijmout smrt. Pokud si n!kdo dokáže p+edstavit Ježíš v postoj a pocity, s nimiž vystupoval na horu, a jestliže procítí jeho zármutek jako sv j vlastní a pak pohlédne na Ježíše, bude takový lov!k schopný pochopit smutek, který Ježíš cítil pro nebe, národ i své náboženství… B h byl pohnutý Ježíšovým postojem a jeho situací, proto poslal Eliáše a Mojžíše, aby s ním promluvili o jeho smrti v Jeruzalém!. Ježíš v!d!l, že nebe i jeho u edníky zachvátí nad jeho smrtí žal. Obával se o národ a jeho potomky a trápil se 78

Kapitola 4

S u*edníky

pro minulost, sou asnost i budoucnost. Ježíš cht!l spasit židovský národ i za cenu vlastního života, a tak p+edstoupil p+ed Boha s modlitbou podobnou Eliášov! modlitb!, v níž plakal: „Velice jsem horlil pro Hospodina, Boha zástup , protože Izraelci opustili tvou smlouvu, tvé oltá+e zbo+ili a tvé proroky povraždili me em. Zbývám už jen sám, avšak i mn! ukládají o život, jak by m! o n!j p+ipravili.“ (1. kniha královská 19:14) Ježíš prožíval skute n! hluboký žal … Ježíš se dozv!d!l o své nadcházející smrti v Jeruzalém! a p+ipravoval se na tento den. Cítil, jak se blíží a nastává stále v!tší zmatek. Když vid!l, že ho jeden z milovaných u edník zradí, pochopil, že je t+eba, aby p+ed svojí smrtí na zemi dokon il všechny své záležitosti. V!d!l, že jako spasitel má zodpov!dnost projít cestou smrti a obával se, že bolest minulosti, sou asnosti a budoucnosti po jeho smrti nezmizí, ale bude stále trvat. Jeho mysl a t!lo zaplavily tyto pocity. Zármutek, s nímž Ježíš vystupoval na horu 25. ledna 1959

4.20 Ježíš kárá Petra Matouš 16:21-23 Od té doby za*al Ježíš ukazovat svým u*edník/m, že musí jít do Jeruzaléma a mnoho trp t od starších, velekn ží a zákoník/, být zabit a t etího dne vzk íšen. Petr si ho vzal stranou a za*al ho kárat: „BuG toho uchrán n, Pane, to se ti nem/že stát!“ Ale on se obrátil a ekl Petrovi: „Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z boha, ale z *lov ka!“

B h p+ikázal Ježíšovi zm!nit svoji misi. Petr na tuto novinu reagoval slovy: „Bu: toho uchrán!n, Pane, to se ti nem že stát!“ Víte, co mu Ježíš odpov!d!l? Iekl: „Jdi mi z cesty, satane! Jsi mi kamenem úrazu, protože tvé smýšlení není z boha, ale z lov!ka!“ K+es2ané v etn! teolog a kn!ží jeho slova obvykle interpretují takto: „Podívejte, dokonce i Petra B h pokáral. Pro ? Protože Petr se postavil proti uk+ižování, které bylo Boží v lí.“ Tak zní jejich výklad: uk+ižování bylo Ježíšovým p+edur eným kurzem. K uvedené situaci však došlo až poté, co B h oznámil Ježíšovi ohledn! uk+ižování zm!nu mise. Proto nyní Ježíš usiloval o napln!ní tohoto zm!n!ného kurzu; a proto Šimon Petr nev!d!l, jaký má B h ve skute nosti postoj. Vánoce v srdci 25. prosince 1973

79



B h dal dva druhy proroctví, které se týkají napln!ní jeho v le prost+ednictvím Ježíše. N!která p+edpov!d!la, že Ježíš kv li neví+e lidí zem+e. (Izaiáš 53) Jiná p+edpov!d!la, že lidé v Ježíše uv!+í, budou ho ctít jako Mesiáše a pomohou mu slavn! uskute nit Boží v li. (Izaiáš 9) Pro Ježíš Petra tak p+ísn! pokáral? V dob!, kdy Ježíš pronesl tato slova, nevíra vyvoleného národa už ve skute nosti zma+ila jeho úsilí naplnit proz+etelnost spasení fyzicky i duchovn!. V té dob! byl Ježíš již pevn! rozhodnut p+ijmout osud k+íže jako podmínku odškodn!ní, aby otev+el cestu alespo/ k duchovnímu spasení lidstva. Petrova snaha odradit Ježíše od tohoto úmyslu mohla být p+ekážkou v p+íprav! cesty duchovního spasení skrze k+íž. Proto ho Ježíš pokáral. Boží princip – výklad Mesiáš 1.5-6

80

Kapitola 5. Etika království „PojGte ke mn všichni, kdo se namáháte a jste obtíženi b emeny, a já vám dám odpo*inout. Vezm te na sebe mé jho a u*te se ode mne, nebo9 jsem tichý a pokorného srdce: a naleznete odpo*inutí svým duším. Vždy9 mé jho netla*í a b emeno netíží.“ Matouš 11:28-30

5.1 Ho i né semínko Matouš 13:31-32 Ješt jiné podobenství jim p edložil: „Království nebeské je jako ho *i*né zrno, které *lov k zasel na svém poli; je sice menší než všecka semena, ale když vyroste, je v ší než ostatní bylina a je z n ho strom, takže p ilétají ptáci a hnízdí v jeho v tvích.“

Kdyby se judaismus sjednotil s Ježíšem, sv!tové k+es2anství by nikdy nevzniklo. Namísto toho by se v centru s Ježíšem vytvo+il izraelský národ. Ten by zvyšoval svoji úrove/ a ovliv/oval by Iímskou +íši, národ typu Kaina. Izraelský národ by nebyl k+es2anskou zemí, ale byl by Ježíšovou vlastní zemí. Namísto náboženství známého jako k+es2anství, by se vytvo+ilo Ježíšovo království. Kdyby k tomu došlo, zd!dila by tato zem! královská práva a celý sv!t. Rostla by a rozši+ovala by sv j vliv tak, že by dnes byla jedním celosv!tovým národem. Ostatní zem! by zcela p+evzaly tradice Ježíšova království, jež by se stalo velkým stromem s mnoha r znými v!tvemi. Ježíšova zem! by byla kmenem a další národy sv!ta by byly v!tvemi, spojenými s jedním kmenem a jedním ko+enem. Listy tohoto stromu by byli jednotliví lidé. Tento rozložitý, mohutný strom by byl jedním Božím národem. Jeho kv!ty by vykvétaly z jednoho ko+ene a z jednoho kmene. I kdybyste vybrali ten nejmenší 81



lístek, obsahoval by všechny prvky mohutného kmene. Ko+en, kmen, každá v!tev i každý malý lístek by zahrnovali stejné prvky. Byli by napln!ny duchem království. Charakter ko+ene i charakter kmene – vše by bylo obsaženo v jednom drobném lístku, p+edstavujícím jednoho lov!ka. 38. výro*í založení Církve sjednocení 1. kv!tna 1992 Kdyby se Židé sjednotili s Ježíšem, p+ekonali by b!hem ty+iceti let velkou Iímskou +íši. Ježíš se mohl stát doslovn! králem král a mohl s pravdou a láskou vládnout sv!tu. Ježíš p+išel s velikým o ekáváním naplnit významnou proz+etelnost. Nemohl však svým krajan m prozradit své nejnitern!jší úmysly. P+išel, aby sjednotil duchovní a fyzický sv!t a aby jak duchovn! tak fyzicky založil Nebeské království. Bez názvu 20. února 1965

5.2 Království nebeské je mezi vámi Lukáš 17:20-21 Když se ho farizeové otázali, kdy p ijde Boží království, odpov d l jim: „Království Boží nep ichází tak, abyste to mohli vypozorovat; ani se nedá íci: ,Hle, je tu nebo ,je tam ! Vždy9 království Boží je mezi vámi!“

Kde se v nás nachází B h? B h p+ebývá v centru našeho v!domí. Jak hluboko je uloženo centrum našeho v!domí? Kde je nebe? Kdekoli je B h, tam je Nebeské království. Je-li B h v centru našeho v!domí, pak chápeme, co m!l Ježíš na mysli, když +ekl, že království Boží je mezi námi. P+esn!ji +e eno, království se rozkládá v centru našeho v!domí neboli v centru naší mysli. U*i8me záznam 12. +íjna 1980 Dokážete vid!t své sv!domí a dotknout se ho? Jste schopni se dotknout Boha nebo ho alespo/ zahlédnout? Kde je B h, když se ho nem žeme dotknout ani ho vid!t? N!kde ve vzduchu? Zem! se otá í, takže z hlediska prostoru se nebe, které je dnes nad námi, m že zítra dostat dol . Když pohlédneme na planetu Zemi z v!tší vzdálenosti, stojí lidé na její spodní stran! nohama vzh ru. Pro .í/any v .ín!, je nebem Amerika. Pojem nebe popisuje ve skute nosti posvátnou úrove/, nejvyšší a 82

Kapitola 5

Etika království

nejvznešen!jší místo. Kde je tedy nebe? Kde p+ebývá B h? P+ebývá v našem sv!domí. B h je pramenem lásky, života, linie a sv!domí. Proto jsem dosp!l k záv!ru, že B h p+ebývá v nejv!tší hloubce našeho sv!domí. Pokud se budete opravdu vážn! modlit a dosáhnete úrovn! skute né duchovnosti, budete schopni p+ímo komunikovat s Bohem. Když se v takovém stavu zeptáte: „Bože, kde jsi?“ Nebeský otec z nitra vašeho vlastního bytí odpoví: „Jsem zde. Pro mne voláš?“ Najdi své pravé já 23. listopadu 1994 Vaše sv!domí se zrodilo z vašich vertikálních (nebeských) rodi , vaše t!lo z vašich horizontálních (fyzických) rodi . Proto je sv!domí tou ástí vaší mysli, která je nejblíže nebi. Když se vaše vertikální a horizontální já sjednotí, vytvo+íte dokonalého lov!ka. Vít zní Praví rodi*e 28. ledna 1993

5.3 Marnotratný syn Lukáš 15:11-32 Iekl také: „Jeden *lov k m l dva syny. Ten mladší ekl otci: ,Ot*e, dej mi díl majetku, který na mne p ipadá. On jim rozd lil své jm ní. Po nemnoha dnech mladší syn všechno zpen žil, odešel do daleké zem a tam rozma ilým životem sv/j majetek rozházel. Tu šel do sebe a ekl: ,Jak mnoho nádeník/ u mého otce má chleba nazbyt, a já tu hynu hladem! Vstanu, p/jdu k svému otci a eknu mu: Ot*e, zh ešil jsem proti nebi i v/*i tob . Nejsem už hoden nazývat se tvým synem; p ijmi mne jako jednoho ze svých nádeník/. I vstal a šel k svému otci. Když ješt byl daleko, otec ho spat il a hnut lítostí b žel k n mu, objal ho a políbil. Starší syn byl práv na poli. Když se vracel a byl už blízko domu, uslyšel hudbu a tanec. Zavolal si jednoho ze služebník/ a ptal se ho, co to má znamenat. On mu odpov d l: ,Vrátil se tv/j bratr, a tv/j otec dal zabít vykrmené tele, že ho zase má doma živého a zdravého. I rozhn val se a necht l jít dovnit . Otec vyšel a domlouval mu … ,Synu, ty jsi stále se mnou a všecko, co mám, je tvé. Ale máme pro* se veselit a radovat, pon vadž tento tv/j bratr byl mrtev, a zase žije, ztratil se, a je nalezen.

83



B h touží po dni vít!zství a až tento den nastane, B h se ho nikdy nevzdá. B h trp!l tolik, že v tento den nebude mít jeho radost konce; v ten den se B h radostí zblázní! Pak zapomene na veškeré prožité utrpení. P+edstavte si, jaké by bylo, být v tak vzácný okamžik milován tímto bláznivým Bohem? Dnes si milenci navzájem projevují lásku objímáním a líbáním, ale to nelze srovnávat s radostným vzrušením Boha v okamžiku, kdy nastane den vít!zství. Když jeho vlastní d!ti dosáhnou tohoto cíle a ut!ší a osvobodí Boha, bude šílený radostí a také celý sv!t radostí zešílí. Tohle vyjad+uje Ježíšovo podobenství o marnotratném synovi. Kdysi žil syn, který si cht!l vzít své d!dictví a opustit d m. Odešel daleko, vše rozma+ile utratil, a aby p+ežil, nezbylo mu nic jiného, než krmit prasata. Nakonec se s pocitem lítosti rozhodl k návratu dom . Jeho otec m!l slitování a rozb!hl se ho obejmout. Avšak jeho starší bratr ho odsoudil a st!žoval si na otcovu velkomyslnost, nicmén! otcova radost nad synovým návratem neznala mezí. Jestliže byl proradný syn svým otcem takto p+ivítán, o co srde n!ji p+ivítá B h vás, ne jako proradného syna, ale jako oddaného a v!rného syna, který nabídl sv j život za obnovení Božího království? O co srde n!ji vás B h p+ijme, až budete v den svého návratu dom krá et k Božímu tr nu? Jedinou mojí touhou je vid!t Boha tak š2astného. Boží den 1. ledna 1978 Kdo mohl p+ijmout lásku Boha, který po ty+i tisíce let trp!liv! ekal na to, aby mohl svoji nekone nou lásku n!komu dát? Nikdo jiný než Ježíš. Ježíš to v!d!l a byl za Boží lásku vd! ný i tehdy, kdy se cítil osam!lý. Kde byl lov!k s takovou osobností, aby pochopil, že se B h ty+i tisíce let soužil a po celou tu dobu vytrvale bojoval se satanem? Byl to zase jen Ježíš. Tak byl Ježíš, který krá el v zájmu Boží shovívavosti cestou nebeských princip a nesl nad!ji Boha doufajícího, že povede lidi správnou cestou, napln!n smutkem. Stejn! jako Ježíš byste m!li zažít Boží v!rné Srdce. Pak pochopíte, že musíte opustit pozici marnotratného syna a jako ideál stvo+ení reprezentovat plnou hodnotu Božích princip . M!li bychom následovat Ježíše, který zažil Boží lásku, shovívavost a v!rnost. Pochopil, že ho B h našel po ty+ech tisících letech namáhavého a vytrvalého úsilí a že byl jeho nad!jí. M!li bychom zd!dit jeho lásku, v!rnost a vytrvalost. Ježíšovy skute*né pocity v/*i Bohu 4. dubna 1957

84

Kapitola 5

Etika království

Mezi vámi by se nikdy nem!la objevit rasová diskriminace. Bílí lidé zjistili, že dokonce ani po požehnání se nemohou snadno vzdát starého zvyku utla ovat erné. Jestliže to rychle nenapravíte, zcela jist! p jdete v duchovním sv!t! do pekla. Zahynete. Tento pocit znevažovat druhé a cítit se nad nimi povýšen je jako rakovinné bujení ve vaší duši. V Bibli teme p+íb!h marnotratného syna. Vrací se a lituje a dostává od svého otce veškeré požehnání. Dostává se dokonce do lepší pozice než jakou má jeho starší bratr. Starší bratr namítá: „M j mladší bratr by špatným lov!kem, ale já jsem byl dobrým. Pro jsi mu dal veškeré požehnání?“ Zodpov dnost ú adu rodiny sjednocení 1. b+ezna 1992

5.4 Dobrý Samaritán Lukáš 10:30-37 Ježíš mu odpov d l: „Jeden *lov k šel z Jeruzaléma do Jericha a padl do rukou lupi*/; ti jej obrali, zbili a nechali tam ležet polomrtvého. Náhodou šel tou cestou jeden kn z, ale když ho uvid l, vyhnul se mu. A stejn se mu vyhnul i levita, když p išel k tomu místu a uvid l ho. Ale když jeden Sama an na své cest p išel k tomu místu a uvid l ho, byl pohnut soucitem; p istoupil k n mu, ošet il jeho rány olejem a vínem a obvázal mu je, posadil jej na svého mezka, zavezl do hostince a tam se o n j staral. Druhého dne dal hostinskému dva denáry a ekl: ,Postarej se o n j, a bude-li t to stát víc, já ti to zaplatím, až se budu vracet. Kdo z t ch t í, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupi*e? Zákoník odpov d l: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ Ježíš mu ekl: „Jdi a jednej také tak.“

Jací lidé p jdou s nejv!tší pravd!podobností do nebe – ti, kte+í stojí na špi ce spole nosti, jako nap+íklad panovníci a jiní vlivní lidé, nebo ti, kte+í jsou na dn! a pohybují se v nejnižších spole enských kruzích? Jaká skupina p jde s v!tší pravd!podobností do nebe, první nebo druhá? Líbí se vám dno spole nosti? Abyste se dostali do nebe, musíte projít dnem pekla. Žít v nejp ízniv jší dob d jin 9. dubna 1989 Zlo je sobectví. .lov!k, který sám sebe staví do centra všeho, je zlým lov!kem. Co je dobro? Dobrý lov!k žije výhradn! pro druhé. Dobrý lov!k se neustále pokouší p+inášet druhým št!stí a snaží se jim n!jak prosp!t. Chci, abyste v!d!li, že existuje univerzální zákon a Bohem stvo+ený Princip, který stanovuje, že kdokoli, kdo postaví sv j život na absolutní lásce a absolutním 85



ideálu služby druhým, zažije, jak k n!mu bude celé stvo+ení p+istupovat z pozice objektu. To je univerzální zákon, který nikdo nem že obejít. Je to pravda jednoduše proto, že B h je takový. B h existuje v rámci takovéto ideologie a je to Boží vlastní zp sob života. B h vládne našemu sv!tu filozofií dávání sebe sama pro ú el ostatních. Naše rodina ve sv tle dispenzace, *ást II 6. b+ezna 1977 Ježíš žil láskou, a proto p+esáhl omezené pojetí zákona; cht!l náležet sv!tu, a proto p+ekro il pojetí ras. Byl oddaný hlubším princip m, a proto se dostal za hranice vlastního náboženství a porušil d sledné zásady židovského zákona. Nemiloval jen Židy, ale miloval dokonce i nep+átele vlastního národa, stejn! tak jako celý sv!t. Ježíš objal dokonce i lidi, kte+í ho uk+ižovali. Obhajoval by Ježíš odd!lování bílých a erných, kdyby žil v dnešní Americe? Pro bílé lidi je možná pohodln!jší žít se svými, protože s nimi lépe vyjdou, ale B h je varuje a pokud nedokážou následovat své k+es2anské ideály a neshodnou se s ernými lidmi a nesjednotí se s nimi, pak budou riskovat vlastní p+ežití. Prosperita a porážka 11. b+ezen 1979 B h p vodn! cht!l, aby Zem! byla naším domovem – aby byla místem, kde by spole n! p+ebývali bezh+íšní rodi e, sourozenci a d!ti. M!la být místem, kde by mohli erní, žlutí i bílí lidé žít ve vzájemné harmonii. Kdo je rodi em všech ras? Existuje pouze jediný rodi . Otcem lidstva je B h, který je všude v univerzu s námi. Proto se mýlí všichni, kte+í se domnívají, že pány Ameriky jsou lidé bílé, erné nebo žluté barvy pleti. B h je pánem Ameriky. Rozdíly v barv! pleti nejsou ni ím jiným než výsledkem toho, že se naši p+edci museli v r zných ástech zem! p+izp sobit rozdílným klimatickým podmínkám a rozdílnému prost+edí. V oblastech, kde hodn! sn!ží, najdeme p+evážn! lidi se sv!tlou pletí. V oblastech, jakými je Afrika, kde je slune ní zá+ení obzvláš2 silné, najdeme p+evážn! lidi s ernou pletí. V zásad! jsou ale lidé stejní. Barva naší krve se neliší. Naše svaly a kosti vypadají stejn!. Všichni máme schopnost milovat. Proto by nem!la existovat žádná diskriminace založená na rozdílnosti ras. Kosmos je naším domovem a naší vlastí 2. února 2000 Ježíš +ekl: „Milujte své nep+átele“ – ale také +ekl: „Milujte své bližní.“ Kdo je nejbližším bližním k+es2an ? Zcela jist! jsou to jiní k+es2ané. Ale milují se 86

Kapitola 5

Etika království

navzájem? Milují katolíci mormony? Milují sv!dci Jehovovi metodisty? Nezáleží na tom, kdo nás nazývá kací+i, kdokoli praktikuje princip milování svého nep+ítele, je blíže k Bohu a je skute ným ortodoxním k+es2anem. O tom jsem p+esv!d en. Láska sjednocuje. Pokud budou k+es2ané milovat pravou láskou, pak se vzájemn! sjednotí a budou moci sjednotit všechna sv!tová náboženství. Ježíšovo m ítko dobra leden 1985

5.5 Cizoložnice Jan 8:3-7 Tu k n mu zákoníci a farizeové p ivedou ženu, p istiženou p i cizoložství; postaví ji doprost ed a eknou mu: „Mist e, tato žena byla p istižena p i *inu jako cizoložnice. V zákon nám Mojžíš p ikázal takové kamenovat. Co íkáš ty?“ Tou otázkou ho zkoušeli, aby ho mohli obžalovat. Ježíš se sklonil a psal prstem po zemi. Když však na n j nep estávali naléhat, zvedl se a ekl: „Kdo z vás je bez h íchu, první hoG na ni kamenem!“

Znáte biblický p+íb!h, v n!mž Ježíš promluvil k lidem, kte+í málem ukamenovali ženu, která zcizoložila? Víte, na í stran! stál B h? B h stál na stran! h+íšnice. Ježíš k ní cítil stejné pocity, jaké by cítil k vlastní sest+e nebo k vlastní tet!. Ježíš p+istupoval ke všem ženám tak, jako by byly jeho sestry, matky nebo tety. B h cht!l, aby Ježíš tento p+ístup a ideologii p+edal sv!tu, aby každý mohl žít v centru. B h necht!l, aby se Ježíš stal pastorem nebo významným náboženským v dcem, který by z velkých tribun kv!tnat! mluvil. Skute ný náboženský v dce promlouvá k zástup m lidí, kte+í jsou v tomto sv!t! beznad!jn! poraženi. Mlov ku je p edur*eno jít cestou obnovení 14. b+ezna 1965

5.6 Manželství Matouš 19:4-6 Odpov d l jim: „Ne*etli jste, že Stvo itel od po*átku ,muže a ženu u*inil je ? A ekl: ,Proto opustí muž otce i matku a p ipojí se k své manželce, a budou ti dva jedno t lo ; takže již nejsou dva, ale jeden. A proto co B/h spojil, *lov k nerozlu*uj!“

87



Uvažujete o absolutní lásce? Uvažujete o ní sami nebo se svým ideálním partnerem? Je váš ideální partner v! ný nebo do asný? Považujete svého ideálního partnera za lov!ka, který se vás m že bez jakýchkoli omezení svobodn! dotýkat a objímat vás v jakoukoli denní nebo no ní hodinu? Uvažujete tímto zp sobem? Nebo si myslíte, že ideální partner vás smí obejmout jen v ur itou hodinu a b!hem jídal by na vás nem!l ani promluvit? O jakém ideálním partnerovi zde mluvíte? Neodpovídáte p+íliš sebev!dom!; proto se všichni tak sm!jete. Ale tohle je závažná v!c. Lásku m žeme dostat pouze od svého partnera. Chcete-li tedy najít absolutní lásku, pot+ebujete absolutního partnera. Pak m žete svému partnerovi dát absolutní víru, absolutní lásku, absolutní d v!ru a absolutní život. Jinak od n!ho nem žete dostat absolutní lásku. Co myslíte, daly by vaše o i p+ednost absolutnosti nebo prom!nlivosti? Vašich p!t smysl má rádo absolutní lásku. Už jste n!kdy obrátili svých p!t smysl proti svému partnerovi? Pouze je-li mezi manželi absolutní vztah, m žete o ekávat, že dostanete absolutní lásku. To je bezpodmíne n! nutná podmínka. Rozumíte mi? Kde m žeme najít absolutní lásku? V líbání? Kde tedy? Místem, kde m žeme najít absolutní lásku, je pohlavní orgán, jehož prost+ednictvím se muž a žena spojí v jedno. Je to místo pohlavního styku. Lidé o tom nev!dí. Kdo z vás nemá pohlavní orgán, a2 zvedne ruku. Váš pohlavní orgán existuje kv li absolutní lásce. Ta je vaším jedine ným a v! ným ú elem. V! nou lásku najdete prost+ednictvím svého partnera. Lidé nev!d!li, že vlastníkem pohlavního orgánu ženy je její partner. Stejn! tak je vlastníkem pohlavního orgánu muže jeho ideální partnerka. Když se ideální manželé skrze pohlavní orgány sjednotí, bude vlastníkem jejich jednoty B h. Musíme v!d!t, že naše pohlavní orgány nepat+í nám samotným, ale našemu partnerovi. A spojení našich pohlavních orgán pat+í Bohu. Protože musíme najít absolutní lásku, absolutn! pot+ebujeme pohlavní orgány. Jsou velmi hodnotné a d ležité. Nelze je vym!nit za nic na sv!t!. Doba osvobození rodiny sv tového míru 8. zá+í 1996 Co je nejd ležit!jší? Nejsou to peníze, moc ani znalosti. Je to pravá láska. Pravá láska je vzácn!jší než samotný život a je pro nás d ležit!jší než vzduch a voda. Pro je tak vzácná a d ležitá? Protože je prost+edkem, s jehož pomocí se m žeme setkat s Bohem. Stejn! jako lidé touží po setkání s Bohem, chce se také B h kv li lásce setkat s pravými lidmi. Láska, na jejímž základ! se m že B h

88

Kapitola 5

Etika království

setkat sou asn! s muži i ženami, dotýkat se jich a sdílet s nimi své pocity, je stejnou láskou, jakou se muži a ženy navzájem milují. Každý chce pravou lásku 20. listopad 199 Odhalme nyní d!lící linii mezi nebem a peklem. Je naho+e ve vzduchu? Kde je? Tato linie prochází naším pohlavním orgánem. To je závažná v!c. Je-li pohlavní orgán používán tak, jako když slepec bloudí bez cíle a sm!ru, nepochybn! dovede svého vlastníka do pekla. Jinými slovy, budete-li své pohlavní orgány používat v souladu se standardem Boží absolutní lásky, dovedou vás vysoko do nebe. Protože v zahrad! Eden zasadili dospívající Adam s Evou pádem skryt! semínko volného sexu, setkáváme se dnes s vážnými problémy mládeže. V Posledních dnech, v dob! sklizn!, se mezi mladými lidmi na celém sv!t! nekontrolovateln! rozmáhá fenomén volného sexu. Prost+ednictvím volného sexu chce satan zabránit každému, i tomu poslednímu lov!ku, v návratu k Bohu; chce zni it celé lidstvo a vytvo+it na zemi peklo. Není sv!t, v n!mž dnes žijeme, peklem na zemi? Rodina tvo+í základní kámen na cest! k míru. Rodina však m že tuto cestu také zni it. Byla to Adamova rodina, která zni ila základ pro nad!ji a št!stí lov!ka. Proto když díky Bohu vytvo+íme cestu, která p jde o sto osmdesát stup/ opa ným sm!rem než kudy jde satanský sv!t, nalezneme svobodu, št!stí a ideál. Pokud všichni muži a ženy uznají, že jejich pohlavní orgány pat+í jejich partnerovi, skloníme všichni hlavy a s pokorou p+ijmeme lásku od svého partnera. Láska k vám p+ichází pouze od vašeho partnera. Není jiné lásky, než lásky pro druhé. Hledání p/vodu univerza 1. srpna 1996

5.7 Rozvod Matouš 19:8-9 Odpoví jim: „Pro tvrdost vašeho srdce vám Mojžíš dovolil propustit manželku. Od po*átku to však nebylo. Pravím vám, kdo propustí svou manželku z jiného d/vodu než pro smilstvo a vezme si jinou, cizoloží.“

Pokud uvažujete o rozvodu, m!li byste cítit pohoršení a zdrženlivost. V budoucnu bude slovo „rozvod“ vymazáno ze slovníku. B h v tomto sm!ru neustoupí ani o pí:. Pokud o možnosti rozvodu hovo+íte bez zábran, pak víte, jak vzdáleni 89



jste Bohu. Tohle je absolutní m!+ítko. Než prohlásíme, že jsme získali absolutní lásku, musíme žít v souladu s tímto m!+ítkem. Pravý *lov k, pravá církev, pravá zem 9. ledna 1983 M!la by žena odhodit svého manžela, pokud z n!jakého d vodu cítí, že se k ní nehodí? M!li byste se rozvád!t? Ne. Rozvod se podobá potratu; to lidstvo nikdy p+ed tím nev!d!lo. Vytrvání v manželství vytvá+í možnost pro napln!ní všech cíl , ale rozvod všechny tyto možnosti ni í, protože ni í rodi e, d!ti i ideál. Zeptejte se své p vodní mysli: Mám se rozvést se svým partnerem? Zeptejte se svých d!tí, zda cht!jí, abyste se rozvedli. A co vaši rodi e? Zeptejte se jich, zda cht!jí, abyste se rozvedli. Nikdo nechce zažít rozvod. .lov!k, který usiluje o rozvod, cítí smutek, ale pokud si neuv!domí závažnost problému, podepíše p+íslušný dokument a rozvede se. D kujeme, že nás ochra8uješ 22. listopadu 1987 V tomto sv!t! neexistuje mezi rodi i absolutní jednota. Mají tendenci se spolu hádat a p+ít se a dokonce uvažují o rozvodu. Je takový sv!t nebem nebo peklem? Dovedete si p+edstavit, že by se vaše o i toužily odd!lit se od sebe? O i jsou v neustálé vzájemné jednot! a harmonii. Navzájem se následují. Domníváte se, že vaše levá nosní dírka touží odd!lit se od pravé nosní dírky? Ob! fungují v neustálé vzájemné harmonii. Váš horní a spodní ret se pohybují ve vzájemném souladu a jsou stále spolu. Myslíte si, že se vaše pravé ucho rozhodne, že už nebude poslouchat a nechá levé ucho, aby odvád!lo veškerou práci? Našich p!t smysl nemá v zásad! žádný pojem o vzájemném odd!lení. Problémem jsou však touhy našeho t!la. Naše fyzické touhy vyžadují, aby je mysl následovala. V mé rodin! jsou d!ti dvou r zných matek. Když jsem kv li rozvodu p+išel o první manželku, musel jsem jít kurzem poušt!; v podstat! jsem ztratil vše. Nyní to samé zažívá celý sv!t skrze rozpad rodin. Sv!t zcela ztratil centrum rodiny Boží pravé lásky. Ztratil Boží systém hodnot. Naše zodpov dnost stát se d tmi Pravých rodi*/ 16. února 1997 M že se stát, že podle obecných m!+ítek vzhledu a vzd!lání bude váš manžel nemožný, ale d ležité je, zda opravdu žije pro Boží v li. A2 je jak chce ošklivý, m žete ho hezky obléci, poskytnout mu vzd!lání a nau it ho zp sob m. Pohledný

90

Kapitola 5

Etika království

muž bude naopak s v!tší pravd!podobností považovat za hloupé žít pro Boha a ne pro sebe. Jakého manžela byste cht!ly? P+esn! tohle jsem zažil ve svém život!. Moje manželka byla p+íkladným lov!kem, ale usilovala pouze o vlastní blaho a o prosp!ch rodiny. Já jsem však hledal ženu, která se bude v první +ad! starat o ostatní. Cht!l jsem, aby náš domov sloužil ve+ejnému ú elu, a aby se stal místem Boží lásky, ale ona tak nedokázala žít. Mohl bych dnes být zde, abych vám p+edával toto poselství, kdybych jí poslechl? Vím, že moje žena m!la velmi náro ný úkol skute n! žít pro druhé, a kdybych následoval její sm!r, vedlo by to k trvalé smrti. Tak jsem v žádném p+ípad! nemohl žít. Když pochopila, že mé rozhodnutí nezm!ní, odešla. Nová rodina, daná Bohem 5. zá+í 1982

5.8 Bohatý mladý muž Matouš 19:16-22 A hle, kdosi k n mu p išel a zeptal se ho: „Mist e, co dobrého mám d lat, abych získal v *ný život?“ On mu ekl: „Pro* se m ptáš na dobré? Jediný je dobrý! A chceš-li vejít do života, zachovávej p ikázání!“ Otázal se ho: „Která?“ Ježíš odpov d l: „Nebudeš zabíjet, cizoložit, krást, k iv sv d*it, cti otce a matku, miluj svého bližního jako sám sebe.“ Mladík mu ekl: „To jsem všechno dodržoval“ Co mi ješt schází?“ Ježíš mu odpov d l: „Chceš-li být dokonalý, jdi, prodej, co ti pat í, rozdej chudým, a budeš mít poklad v nebi; pak p ijG a následuj mne.“ Když mladík uslyšel to slovo, smuten odešel, nebo9 m l mnoho majetku.

Každý hledá št!stí. Lidé d!lají vše možné, aby našli št!stí, ale víme více než dob+e, že ho nenachází. My jsme naopak lidmi, kte+í prožívají muka a utrpení, p+ekra ující hranice lidské bídy, ale nacházíme pravou lásku, vznešené ideály a další pozitivní v!ci. Nyní m žeme na základ! logické úvahy u init záv!r. Ve vn!jším život! fyzických radostí m žeme najít lásku, která p+íliš dlouho nevydrží. Je obecným pravidlem, že máte v!tší šanci najít lásku mezi lidmi, kte+í vedou život utrpení, než mezi t!mi, kte+í si žijí dob+e. P+esn! to Ježíš zd raznil, když +ekl, že pro bohatého muže je t!žší vstoupit do Nebeského království než pro velblouda projít uchem jehly. Kdo je nejv!tším vlastencem v zemi? Je to lov!k, který má veškerá práva a m že d!lat cokoli se mu zlíbí? Kdo má lásku? Tento dob+e zajišt!ný lov!k nebo spíše ten, který žije v ubohých podmínkách, ale je p+ipraven pro národ ud!lat

91



cokoli? Který z t!chto dvou má v!tší šanci najít št!stí? Je to ten, který se ob!tuje. Nikdo mu nezávidí, ale nachází se v lepší pozici. Prostým životem samoz+ejm! žijí dva druhy lidí. Jeden je k takovému životu p+inucen svojí chudobou. To je jiný p+ípad. Ale lov!k, který se vzdá možnosti žít v bohatství životem vyšší t+ídy proto, aby vedl skromn!jší život, má šanci najít lásku a št!stí. Pravidla Principu znáte velmi dob+e. Jinými slovy, ob an nejvýznamn!jší a nejbohatší zem!, Ameriky, který se všeho vzdá a odejde do Afriky, kde trpí s tam!jšími lidmi a pomáhá jim zlepšit a pozvednout jejich život nad úrove/ bídy a nemocí, je velkým lov!kem. Pokud se Ameri ané rozhodnou využít sv j vliv tímto zp sobem, budou na celém sv!t! respektovaní a najdou št!stí. Získají lásku a úctu druhých lidí. Je to p+itažené za vlasy nebo to dává smysl? Taková je realita. Iíše Nebeského osvobození 15. prosince 1991 Dáte rad!ji p+ednost pravé lásce nebo laciné lásce? Pod+ídili byste se požadavk m pravé lásky od samého za átku nebo byste jí rad!ji v!novali jen posledních dvacet procent svého života? .lov!k, který si myslí, že je chytrý, by dal p+ednost snazší cest!. Proto Ježíš +ekl, že pro bohatého lov!ka je t!žší vstoupit do Nebeského království, než pro velblouda projít uchem jehly. V orient! +íkáme „ucho jehly.“ Ježíš tím m!l na mysli, že dokonce i když bohatý lov!k ztratí veškeré své bohatství a upadne do chudoby, bude to tém!+ nemožné. M že-li chudý snadno vstoupit do nebe, pro to bohatý pravd!podobn! nikdy nedokáže? Když se jednou z lov!ka stane sobec a chová se arogantn!, z stane obvykle sobcem, i když zchudne a nebude mít ani halí+. Téhle vlastnosti se snadno nezbaví. Chudí lidé jsou však flexibilní. Protože nemají nic, jsou mnohem ochotn!jší jít kamkoli a ud!lat cokoli. K ižovatky života a smrti 17. prosince 1978

5.9 Nejv,tší p ikázání Matouš 22:35-40 Když se farizeové doslechli, že uml*el saduceje, smluvili se a jeden jejich zákoník se ho otázal, aby ho pokoušel: „Mist e, které p ikázání je v zákon nejv tší?“ On mu ekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je nejv tší a první p ikázání. Druhé je mu podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe. Na t ch dvou p ikázáních spo*ívá celý Zákona i Proroci.“

92

Kapitola 5

Etika království

Tyto verše popisují ideál lásky, který je živou logikou univerza, dokonalou ideologií univerza a centrem života univerza. Když nabídneme vše, jak je +e eno t!mito slovy, m žeme vytvo+it vztah lásky s milujícím Bohem. Ježíš +ekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“ Nikdo jiný než Ježíš nereprezentoval kosmos tak, aby miloval Boha celou svou duší, celým svým srdcem a celou svou myslí. Aby byl rozpoznán jako lov!k, vystupující s takovýmto rozhodnutím, odhalil Ježíš up+ímn! sv j postoj svým milovaným u edník m. Byl lov!kem, který pro nebe ud!lal vše, co bylo v jeho silách. Byl lov!kem, který nabídl celé srdce a duši a veškerou svoji energii. M!li bychom být lepší než Ježíš ve v!rnosti a up+ímnosti, jež projevil ve služb! nebi, když stál sám ve víru v!cí a na cest! nebe plnil významné poslání. Projevil srdce, které se maximáln! vydává, mysl, p+edstavující Boží v li a povahu, která vynakládá veškeré úsilí na vytvo+ení ideálu lásky. Ježíš, který má ustanovit nebeskou lásku 24. února 1957 V kone ném d sledku bychom m!li rozvinout „Hnutí nové lásky.“ Snahou „Hnutí nové lásky“ je milovat Boha jako našeho otce a milovat bližního, jako nás samotné. Korunou lásky je ob!2. „Hnutí nové lásky“ by se m!lo rozvinout v hnutí, které ví, jak ob!tovat pro Boha, pro sv!t, pro národ a pro všechny krajany. Tohle je Ježíšovo kone né u ení, ale v celých d!jinách k+es2ané nedokázali „Hnutí nové lásky“ rozvinout. Jakékoli hnutí, existující jen samo pro sebe, bude nutn! upadat, zatímco hnutí, které je ochotno zem+ít, aby nechalo žít druhé, bude v! né. Když se Iím, který byl v nejv!tším rozkv!tu, za al starat jen o sebe, zhroutilo se dokonce i jeho velké impérium. A9 vlast zá í na cestu v p ed 19. +íjna 1978 Co když v církvi pracujete jen proto, abyste dostali plat nebo abyste získali uznání? Je to správná motivace? První Kristovo p+ikázání bylo milovat Boha celým srdcem, myslí a duší. Dát srdce, mysl a duši znamená, že musíte být p+ipraveni obnažit svoji šíji a zem+ít pro lásku Boha. D!láte to? Konec sv ta a náš v k 19. b+ezen 1989

93

Kapitola 6. Ježíš v poslední týden v Jeruzalém, „Hle, jdeme do Jeruzaléma a Syn *lov ka bude vydán velekn žím a zákoník/m; odsoudí ho na smrt a vydají pohan/m, budou se mu posmívat, poplivají ho, zbi*ují a zabijí; a po t ech dnech vstane.“ Marek 10:33-34

6.1 Ne, aby si dal sloužit, ale aby sloužil Matouš 20:25-28 Ale Ježíš si je zavolal a ekl: „Víte, že vládcové panují nad národy a velicí je utla*ují. Ne tak bude mezi vámi: kdo se mezi vámi chce stát velkým, buG vaším služebníkem, a kdo chce být mezi vámi první, buG vaším otrokem. Tak jako Syn *lov ka nep išel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil a dal sv/j život jako výkupné za mnohé.“

Když se na základ! ob!tavé služby stanete Božím lov!kem, získáte slávu a úctu. Bible dokonce zaznamenává, že Ježíš +ekl: „Tak jako Syn lov!ka nep+išel, aby si dal sloužit, ale aby sloužil.“ (Matouš 20:28) Je správné ob!tav! sloužit? Je to snadné? Je to nevyhnutelné, tém!+ jako zkouška ve škole. Nikdo nemá rád zkoušky, ale ve zkouškovém období se studenti pe liv! p+ipravují a až do pozdních hodin se u í na zkoušku, která je eká následujícího dne. P+estože se jim to nelíbí, podstupují to, protože nemají jinou možnost. Podobn! musíte i vy projít ob!tavou službou. To není snadné. Cesta Boží v/le 30. kv!tna 1982

94

Kapitola 6

Ježíš/v poslední týden v Jeruzalém

Satan nedokáže být pokorný, protože pak už není satanem. Naopak je chlubivý a arogantní a snaží se vyvýšit. Jeho pevností je sobectví, ale na cestu dol opa ným sm!rem je zapot+ebí jiných vlastností. Když je lov!k pokorný, satan ho nem že porazit. Pravdu ani pravé v!ci nem žete najít ve sv!t! sobectví. Pravda p+ichází z míst, kde nemá satan žádnou oporu, a tam práv! jdeme. Bible vždy u ila tuto pravdu. Proto Ježíš +ekl, že ti, kte+í se povyšují, budou poníženi a ti, kte+í ztratí život pro Ježíše, sv j život naleznou. To nazna uje, že existují dva zp soby, jak dosáhnout cíle. Moc a panství vn!jšího sv!ta leží jedním sm!rem, a protože jimi nem žete projít, musíte se vydat na opa nou stranu. Když jednou objevíte toto tajemství, bude pro vás cesta dol tou nejsnazší. Ud lejme rekord 12. +íjna 1980

6.2 Vy išt,ní chrámu Matouš 21:12-13 Ježíš vešel do chrámu a vyhnal prodava*e a kupující v nádvo í, zp evracel stoly sm nárník/ i stánky prodava*/ holub/; ekl jim? „Je psáno? ,M/j d/m bude zván domem modlitby, ale vy z n ho d láte doup lupi*/. “

Ježíše v Jeruzalém! ob as rozhn!valo nemorální chování lidí. V zu+ivosti dokonce zp+evracel stoly sm!nárník . Podle obvyklého postupu by m!l být zat en a žádný ob anský soud by ho neospravedlnil. Z pohledu Božího zákona však Ježíš nespáchal žádný h+ích. Ob anský zákon není nebeským zákonem. Chcete se stát lov!kem, který bude souzený Božím soudem nebo lov!kem, který se m že povznést nad Boží soud? Jakým lov!kem byste museli být, abyste se mohli povznést nad Boží soud? Museli byste se stát spasitelem a p+ijmout spasitel v zp sob života za sv j vlastní. M žete být lov!kem, který dá sv!tu spasení a +ekne: „Vezmu si zodpov!dnost za sv!t a lidstvo; zasv!tím tomu celý sv j život, svoji duši a v!nuji tomu všechnu svoji energii.“ Pak budete opravdu krá et bok po boku s Mesiášem. V k soudu a my 21. listopadu 1976 Když voják na bitevním poli zabije mnoho nep+átel, m že dostat vyznamenání. Když však stejný voják, t+eba jen pouhou náhodou, n!koho zabije v dob! míru, bude ozna en za zlo ince. V obou p+ípadech spáchal vraždu. Pro lidé jeho skutek 95



v prvním p+ípad! oslavují a v druhém p+ípad! trestají? Pouze jediná v!c oba skutky odlišuje: když voják zabíjí v bojové akci, není motivován osobním ziskem. Pokud je jeho skutek ve+ejným skutkem na obranu vlasti, bude ocen!n, ale pokud n!koho zabije doma ze sobeckého d vodu, pak bude odsouzen. Jak m žeme ve sv!tle tohoto vysv!tlení definovat zákon? Zákon je ustanovení nebo kritérium pro kontrolu nebo potla ování skutk sobeckých lidí. Mají-li sobe tí lidé žít spole n!, pak je zákon nezbytný. A2 už jde o jednotlivce, skupiny nebo organizace, zákon stanovuje ur ité hranice a brání lidem porušovat jejich minimální sociální zodpov!dnost. Jinými slovy, mezi lidmi, kte+í p+irozen! žijí pro druhé naprosto nesobeckým a oddaným životem, není pot+eba žádného zákona. Už jste n!kdy slyšeli o zákonu, který by omezoval lidi up+ímn! oddané služb!? Lidstvo by m!lo být nakonec od zákona osvobozeno. Musíte se stát lidmi, kte+í nevyžadují zákony ani na úrovni jednotlivce, ani na úrovni skupiny, národa a dokonce ani na úrovni sv!ta. Abyste mohli žít bez zákona, musíte se stát nesobeckým lov!kem; pak váš postoj nebude omezen sobeckým zájmem. Když se stanete lov!kem, rozhodnutým žít pro nejvyšší ú el, pro ú el sv!ta, pak budete na všech úrovních, které jsou nižší než tato, osvobozeni od pot+ebných zákon . Když se stanete lov!kem, o kterém druzí +eknou: „Ten nežije pro sebe. Žije pro Boha,“ pak se stanete skute n! velkým a state ným lov!kem. Znovu se zamysleme 12. ervence 1977

6.3 Proroctví o druhém p íchodu Matouš 24:30-31 Tehdy se ukáže znamení Syna *lov ka na nebi; a tu budou lomit rukama všechny *eledi zem a uz í Syna *lov ka p icházet na oblacích nebeských s velkou mocí a slávou. On vyšle své and ly s mohutným zvukem polnice a ti shromáždí jeho vyvolené od *ty úhl/ sv ta, od jedn ch konc/ nebe ke druhým. Lukáš 18:8 „Ale nalezne Syn *lov ka víru na zemi, až p ijde?“

Co ud!lá Ježíš, až p+ijde? P+ijde zni it sv!t? Lidé si slovo „soud“ asto špatn! vysv!tlují a domnívají se, že B h ve zlosti vše zni í. To však není ú elem Mesiášova Druhého p+íchodu. Ú elem je napln!ní mise, která z stala po dva tisíce let ne-

96

Kapitola 6


dokon ena, a dosažení dokonalosti jednotlivce, rodiny, spole nosti, národa a sv!ta. Soud je Božím konstruktivním úsilím o ustanovení Božího království na zemi. Protože Boží úsilí je realistické a fyzické, nemá smysl, aby Mesiáš p+icházel doslovn! na oblacích. Mnozí k+es2ané interpretují Bibli doslovn! a p+edpokládají, že se Ježíš objeví na obloze, ale tak to nebude. Lidé vnímají Boha jako nadp+irozené Bytí, které m že u init zázrak a p+inese Ježíše na oblacích. Kdyby tomu tak bylo, k emu by bylo t+eba k+es2anství? K emu by byla pot+ebná víra? Pro by B h nevyužil své nadp+irozené síly v první +ad! na vybudování Božího království? Pro by ekal šest tisíc let, aby toho dosáhl? Boží v/le a vánoce 25. prosince 1976 Jiným d vodem, pro lidé v Ježíše nev!+ili, bylo jejich o ekávání Mesiášova p+íchodu na oblacích. V Danielovi 7:13 teme: „Vid!l jsem v no ním vid!ní, hle, s nebeskými oblaky p+icházel jakoby Syn lov!ka.“ Jinými slovy, Daniel +íká, že p+íchod Ježíše, syna Božího, se uskute ní s nebeskými oblaky. Lidé o ekávali Ježíš v p+íchod na nebeských oblacích, takže když se objevil v t!le, bylo velmi obtížné, aby ho p+ijali. V té dob! se mezi Ježíšovými u edníky a v!+ícími Izraele vedl spor: „Jestli je váš u itel Ježíš Boží syn, jak se mohl objevit jako lov!k v t!le? To je nemožné! Jak by mohl být Božím synem? Známe ho. Je synem Josefa a Marie. Boží syn má p+ijít na nebeských oblacích.“ P+ed dv!ma tisíci lety lidé nejprve o ekávali p+íchod Eliáše; ale Eliáš nep+išel. O ekávali, že sestoupí z modrého nebe, ale on nep+išel tímto zp sobem. Také o ekávali p+íchod Božího syna s nebeskými oblaky; ani to se nenaplnilo. Jak mohli tedy Ježíše p+ijmout? Na jakém základ!? Lidé, kte+í v!+ili slovu Starého zákona a ne jeho duchu, nic nepochopili. Prohlásili: „Je to kací+“ a židovská víra k+es2anství dodnes nep+ijala. Dnes musíme pochopit pravdu a pravda nás osvobodí. Jak se tedy v Posledních dnech Pán znovu objeví? Nacházíme se p+esn! ve stejné situaci jako lidé Ježíšovy doby. Pokud nebudeme žít v duchu Nového zákona, ale z staneme otroky jeho slova, proviníme se stejn! jako starší, zákoníci a farizejové p+ed dv!ma tisíci lety. P+ed dv!ma tisíci lety p+islíbil B h p+íchod Eliáše, ale neseslal ho zázra ným zp sobem. Seslal ho jako Jana K+titele. P+ed dv!ma tisíci lety p+islíbil B h p+íchod Mesiáše, ale Mesiáš nep+išel s nebeskými oblaky. Dnes k+es2ané o ekávají, že se Druhý p+íchod uskute ní na oblacích. Z staneme-li otroky Nového zákona, dopustíme se stejného proh+ešku jako Izraelité. Vánoce v srdci 25. prosince 1973

97



P+es všechna o ekávání mnoha v!rných Žid , kte+í podle Bible v!+ili v Mesiáš v p+íchod na oblacích z nebe s nebeskými znameními a zázraky, se Ježíš narodil na zemi jako dít! z chudé rodiny. Proto bychom m!li Bibli znovu zkoumat z hlediska toho, že Druhý p+íchod Krista se neuskute ní zázra ným zp sobem. Ve skute nosti se m že uskute nit stejným zp sobem jako První p+íchod. Ježíš mnohokrát p+edpov!d!l, co se stane Pánovi p+i jeho návratu: „Ale nejprve musí mnoho trp!t a být zavržen od tohoto pokolení.“ (Lukáš 17:25) Kdyby se m!l Ježíš doslova vrátit na nebeských oblacích, s mocí a velkou slávou a za zvuku polnic and!l , nebyl by snad ihned p+ijat a ct!n, dokonce i tímto sv!tem sužovaným h+íchem? Kdyby se vrátil tímto zp sobem, pak by v žádném p+ípad! nebylo možné, aby byl pronásledován nebo odmítnut. Ježíš +ekl: „Ujiš2uji vás, že se jich brzo zastane. Ale nalezne Syn lov!ka víru na zemi, až p+ijde?“ (Lukáš 18:8) Sv!t vstupuje do Posledních dn a stále v!tší po et k+es2an se snaží upevnit svoji víru. Jak by mohli všichni v dob! Druhého p+íchodu Pána ztratit svoji víru, kdyby p+išel doslovn! na oblacích za zvuk and!lských polnic a ve sláv! Boží? Ani toto proroctví by se nemohlo naplnit, kdyby se Kristus vrátil nadp+irozeným zp sobem. Co oblaka ve skute nosti symbolizují? Oblaka vznikají vypa+ováním špinavé vody ze zem!. Voda v Bibli asto symbolizuje padlé lidi. (Zjevení 17:15, Žalmy 144:7) Z toho m žeme usoudit, že oblaka symbolizují v!rné k+es2any, jejichž srdce p+ebývají v nebi, a ne na zemi, protože jsou znovuzrozeni a pozvednuti z padlého stavu. Bible a další svatá Písma také užívají symboliky oblak pro ozna ení zástup . (Žid m 12:1) N!kdy nacházíme tento +e nický obrat v b!žné konverzaci. V Mojžíšov! kurzu vedl Izraelity ve dne oblakový sloup, p+edstavující Ježíše, který m!l p+ijít jako v dce Izraele; ohnivý sloup, p+edstavující Ducha svatého, m!l jako Ježíš v prot!jšek vést Izrael v noci ohn!m inspirace. M žeme uzav+ít, že Ježíš v p+íchod na oblacích znamená, že se objeví uprost+ed znovuzrozených v!+ících, aby se stal v dcem k+es2an Druhého Izraele. P+ipome/me si, že když se lidé Ježíše ptali na místo jeho návratu, odpov!d!l: „Kde bude t!lo, tam se slétnou i supi.“ (Lukáš 17:37) Ježíš m!l na mysli, že se vrátí na místo, kde se shromáždí zbožní v!+ící, což má stejný význam jako biblické proroctví o Kristov! návratu na oblacích. Když tímto zp sobem vysv!tlíme metaforický význam pojmu oblaka, je z+ejmé, že Ježíš p+išel už p+i Prvním p+íchodu symbolicky z nebe na oblacích. Je psáno: „První lov!k byl z prachu zem!, druhý lov!k z nebe,“ (1. Korintským 15:47) a „Nikdo nevystoupil na nebesa, le ten, který sestoupil z nebes, Syn lov!ka.“ (Jan 3:13) P+estože se Ježíš narodil na zemi, z hlediska proz+etelnosti a

98

Kapitola 6


z hlediska své pravé hodnoty skute n! p+išel z nebes. To je také skute ný význam Danielova proroctví, které p+edpov!d!lo, že Ježíš p+ijde na oblacích. Boží princip - výklad Druhý p+íchod 2

6.4 Žena pomazala Ježíšovy nohy olejem Matouš 26:6-13 Když byl Ježíš v Betanii v dom Šimona Malomocného, p išla za ním žena, která m la alabastrovou nádobku drahocenného oleje, a vylila ji na jeho hlavu, jak sed l u stolu. Když to vid li u*edníci, hn vali se: „Na* taková ztráta? Mohlo se to prodat za mnoho pen z a ty dát chudým!“ Ježíš to zpozoroval a ekl jim: „Pro* trápíte tu ženu? Vykonala na mn dobrý skutek. Vždy9 chudé máte stále kolem sebe, mne však nemáte stále. Když vylila ten olej na mé t lo, u*inila to k mému poh bu. Amen, pravím vám, všude po celém sv t , kde bude kázáno toto evangelium, bude se mluvit na její památku o tom, co ona u*inila.“

Pro si k+es2anství pamatuje Marii? Pro její jméno z stalo po mnoho generací v pam!ti lidí? Ježíš p+edpov!d!l, že se to stane. Kdo by v té dob! strp!l, aby žena nízkého p vodu vylila vonný olej za t+i sta denár na nohy svobodného mladého muže a rozet+ela jej svými vlasy? Pro Ježíš +ekl, že se o Marii bude mluvit všude tam, kde bude kázáno evangelium? U edníci se mu smáli, Jidáš Iškariotský protestoval a všichni se v této záležitosti postavili proti n!mu. Ježíš pronesl tato slova proto, že v té chvíli to nebyli jeho milovaní u edníci ani nikdo z mnoha dalších lidí, ale byla to Marie, která svým skutkem vytvo+ila podmínku ob!tování celého srdce a vynaložení maximálního úsilí. Komu náležíte? 16. b+ezna 1958 Jidáš Iškariotský Marii káral, když poklekla, vylila na Ježíšovy nohy olej za t+i sta denár a rozet+ela ho svými vlasy. Ježíš ji však bránil. Marie nejednala nesmysln!. Starala se o Ježíše, který m!l být zabit, a tak se skrze ní projevil aspekt Božího bolavého a trpícího Srdce. Proto Ježíš p+edpov!d!l, že se o ní bude mluvit všude tam, kde bude zv!stováno evangelium. Otec a já 12. ervence 1959

99



6.5 Jidášova zrada Matouš 26:14-16 Tehdy šel jeden ze Dvanácti, jménem Jidáš Iškariotský, k velekn žím a ekl: „Co mi dáte? Já vám ho zradím. Oni mu ur*ili t icet st íbrných. Od té chvíle hledal vhodnou p íležitost, aby ho zradil.

Ježíš p+išel jako Pravý rodi nebo Pravý otec, ale Jidáš ho zradil. Na této zrad! se podílelo celé lidstvo. Jidášovým prost+ednictvím všichni lidé, potomci zrádce, zradili Pravého rodi e … Jeden lov!k vypudil za t+icet st+íbrných Pravého rodi e ze zem! a zcela zma+il ty+i tisíce let Boží proz+etelnosti. V tom okamžiku satan na zemi vít!zil. Obnovení a požehnání 2. února 1969 Dvanáct m!síc tvo+í jeden cyklus ro ních období. Mezi dvanácti m!síci existuje neustálá rovnováha – šest m!síc naho+e a šest dole, šest m!síc vlevo a šest vpravo. Na jednom míst! je teplo, na jiném zima. Každé ro ní období dosáhne svého vrcholu a pak ustoupí. Nem žete chtít pouze jaro nebo si jen užívat teplého po así. V!tšina lidí nemá ráda zimu, ale musí ji vydržet. Jidáš Iškariotský zradil Ježíše a p+inejmenším t+i z u edník s ním na této zrad! spolupracovali; jejich zrada odpovídá t+em zimním m!síc m. Abyste p+ivítali jaro, musíte projít zimou. Zima tvo+í základ, protože bez ní se nic na jaro nep+ipraví. Nebe a my 25. b+ezna 1979

6.6 Poslední ve e e Lukáš 22:14-20 Když nastala hodina, usedl ke stolu a apoštolové s ním. Iekl jim: „Velice jsem toužil jísti s vámi tohoto beránka, d íve než budu trp t. Nebo9 vám pravím, že ho již nebudu jíst, dokud vše nedojde napln ní v království Božím.“ Vzal kalich, vzdal díky a ekl: „Vezm te a podávejte mezi sebou. Nebo9 vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné révy, dokud nep ijde království Boží.“ Pak vzal chléb, vzdal díky, lámal a dával jim se slovy: „Toto jest mé t lo, které se za vás vydává. To *i8te na mou památku.“ A práv tak, když bylo po ve*e i, vzal kalich a ekl: „Tento kalich je nová smlouva zpe*et ná mou krví, která se za vás prolévá.“

100

Kapitola 6


Nakolik bychom m!li být jako Ježíš? M!li bychom dosáhnout takové úrovn!, abychom byli s Ježíšem jedno t!lo. Proto Ježíš ustanovil podmínku p+ijímání svátosti: m!li bychom cítit, že ve skute nosti jíme Ježíšovo t!lo a pijeme jeho krev. Když jíme chléb, m!li bychom více než cokoli jiného vnímat Ježíš v život a lásku; a když pijeme víno, m!li bychom opravdu cítit, že pijeme jeho krev. Bez tohoto skute n! smyslového zážitku nem že být spasení ú inné. Tímto zp sobem cht!l Ježíš vyvést lidstvo ze satanského sv!ta do Božího sv!ta. Prost+ednictvím svatého p+ijímání je lidstvo od+íznuto od satana a naroubováno na Ježíše – spole enství s ním povede k vytvo+ení jednoho t!la a jedné krve, jinými slovy: jednoho lidstva. Jak se m/žeme sjednotit s Bohem? 15. ledna 1972 Co m!l Ježíš na mysli, když +ekl svým u edník m: „Musíte pít moji krev a jíst mé t!lo“? T!mito slovy nás Ježíš up+ímn! žádá: „P+estože vás opouštím, p+ijm!te všechny úkoly, které zahrnuje dispenzace a napl/te má nenapln!ná p+ání.“ Krev, kterou u edníci dostali od Ježíše, p+edstavuje duchovní aspekt. T!lo p+edstavuje fyzický aspekt a také symbolizuje Ducha svatého … P+ijetím jejich t!la a krve, se díky spole enství s Ježíšem a s Duchem svatým staneme centrálními postavami, jež se zcela soust+edí na napln!ní Božího ú elu. Navíc Ježíšova krev p+edstavuje nebe a jeho t!lo p+edstavuje zemi. Ježíšovy nad!je a touhy jsou tedy tak velké, že napl/ují celý kosmos. Po posv!cení Duchem svatým by se vaše mysl m!la spojit s Ježíšovým t!lem. Je to ur itý zp sob historického obnovení. Když B h stvo+il Adama a Evu, stvo+il nejprve jejich t!lo a pak ducha. Nejprve stvo+il jejich fyzická t!la, a pak jim vdechl do nosních dírek život. Stejn! jako se na stvo+ení lov!ka podílely dva principy, tak spolu také na cest! obnovení vzájemn! spolupracují Ježíš a Duch svatý, reprezentující nebe a zemi. Když se nad tím zamyslíte, uv!domíte si, jak d ležitou zodpov!dnost máme. My, bezvýznamní apoštolové, vlastn! ur ujeme osud nebe a zem!. Vy p+edstavujete apoštoly! Vy jste se narodili se svatým t!lem Ježíše, a když pracujete pro Boha, musíte dát najevo moc Ježíšova života. Musí z vás vyza+ovat inspirující dílo Ducha svatého, který jedná v zájmu nebe. Když se budete spole n! snažit o napln!ní v le Ježíše Krista, který usiluje o obnovu celého stvo+ení, pohne se nebe tím sm!rem, kterým se pohnete vy. … Co Ježíš p+ikázal, když dával u edník m své t!lo a krev? Iekl: „Vezm!te a podávejte mezi sebou.“ Protože jsme p+ijali Ježíšovo t!lo a krev, naplní se Boží

101



v le tehdy, když si ve jménu Ježíše vezmeme zodpov!dnost za problémy. To je p+ání nebe. Slib, který musí být napln n 8. ervence 1956 Když Ježíš rozdával chléb a víno, +ekl svým milovaným dvanácti u edník m: „Nebo2 vám pravím, že od této chvíle nebudu píti z plodu vinné révy, dokud nep+ijde království Boží.“ M!l tím na mysli, že dokud nebude ze zem! odstran!no utrpení všech lidí, nebude si ani on moci v klidu odpo inout. Chápeme-li jeho situaci, nem!li bychom nikdy Ježíšovi p sobit v!tší rozpaky, bolest a pocit osam!ní. Abychom pochopili Ježíšovo postavení, m!li bychom na vlastní k ži zažít všechny t!žkosti a v jeho jménu bojovat se satanem, porazit ho a zbavit Boha starostí. Pokud se nedokážeme stát lidmi, kte+í se na zemi budou místo Ježíše starat o druhé, pak nebudeme moci p+ijmout Ježíše, až se v Posledních dnech vrátí na zem. Pán je m/j dobrý pastý 25. b+ezna 1957

6.7 Já jsem ve svém Otci a Otec je ve mn, Jan 14:10-20 Nev íš, že já jsem v Otci a Otec je ve mn ? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mn p ebývá, *iní své skutky. V te mi, že já jsem v Otci a Otec ve mn ; ne-li, v te aspo8 pro ty skutky! Amen, amen, pravím vám: Kdo v í ve mne, i on bude *init skutky, které já *iním, a ješt v tší, nebo9 já jdu k Otci. A za*koli budete prosit ve jménu mém, u*iním to, aby byl Otec oslaven v Synu. Budete-li mne o n co prosit ve jménu mém, já to u*iním. Milujete-li mne, budete zachovávat má p ikázání; a já požádám Otce a on vám dá jiného P ímluvce, aby byl s vámi na v ky – Ducha pravdy, kterého sv t nem/že p ijmout, pon vadž ho nevidí ani nezná. Vy jej znáte, nebo9 s vámi z/stává a ve vás bude. Nezanechám vás osi elé, p ijdu k vám. Ješt malou chvíli a sv t m už neuz í, vy však m uz íte, pon vadž já jsem živ a také vy budete živí. V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mn a já ve vás.

Ježíš +ekl, že on a B h jsou jedno. Navíc prohlásil, že je synem Boha – p+esn!ji +e eno jednorozeným synem Boha. A k tomu se ozna il za ženicha lidstva. Musíte

102

Kapitola 6


pochopit, že Ježíš byl Pravým rodi em lidstva … Proto byl králem král . V souvislosti s životem Ježíš +ekl, že je ženich a my jsme nev!sty. Ú elem t!chto slov je vnést do života p+edstavu sjednocených pár . V souladu s tím slíbil Ježíš dokonce v okamžiku, kdy umíral, že bude spolu s Duchem svatým konat dílo Pravých rodi . Protože B h, který stvo+il zemi, je neviditelný, m žeme +íci, že ú elem Ježíšova p+íchodu na zem bylo p+edstavit neviditelného Boha lidstvu a sv!d it o n!m. Spojme se ve snaze získat vlast 22. srpna 1957 Mezi Bohem, rodi i a d!tmi musí existovat ur ité sjednocující pojetí. Jednota a harmonie mezi t!mito t+emi subjekty jsou životn! d ležité. Žádný z nich nem že být z této trojice odstran!n; ani B h ani rodi e ani d!ti. V pravých rodi ích je obsažen prvek Boha i d!tí a v d!tech je prvek Boha i rodi . Jinými slovy, každá složka zahrnuje vyjád+ení celku. Ve 14. kapitole Janova evangelia je zapsáno hluboké poselství, které p+edal Ježíš svým u edník m, aby je p+ipravil na blížící se uk+ižování. V tomto rozhovoru Ježíš +ekl: „Nev!+íš, že já jsem v Otci a Otec je ve mn!?“ a „V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mn! a já ve vás.“ Co tím m!l Ježíš na mysli? Jaký je smysl a význam jeho slov? Na základ! pojetí rodiny Ježíš prohlásil, že je v Otci a Otec v n!m a že je ve svých u ednících a oni v n!m. To jsou ohromující tvrzení. Cesta, kterou jde B/h 23. ledna 1983 Pro usilujeme o nekone nou lásku a život? Protože je vlastní B h a my chceme být jako on. Jakou výhodu nám poskytne jednota s Bohem a s jeho láskou? Je to jednoduché; když se s Bohem sjednotíte, bude vám pat+it B h i univerzum. To je vysoký cíl, že? Uvažte sami, je to opravdu možné nebo to možné není? Dnešní ráno jsem mluvil o pravd!, o život! a o lásce. Když jednou tyhle t+i v!ci získáte, nemusíte následovat Boha. I kdybyste se pokusili jít jinou cestou než B h nebo byste od n!ho cht!li utéci, zjistíte, že již jste v Bohu. Ježíš +ekl, že je v Bohu a B h v n!m, a nazval se cestou, pravdou a životem. Jestliže jste ve mn! a já ve vás, pak jsme stejní. Tohle je jediná skute ná ve+ejná cesta. V k nové dispenzace 14. kv!tna 1978

103



6.8 Pokoj vám dávám Jan 14:27 „Pokoj vám zanechávám, sv/j pokoj vám dávám; ne jako dává sv t, já vám dávám. A9 se vaše srdce nechv je a ned sí!“ Lukáš 19:41-42 Když už byl blízko a uz el m sto, dal se nad ním do plá*e a ekl: „Kdybys poznalo v tento den i ty, co vede k pokoji! Avšak je to skryto tvým o*ím.“

Všichni lidé touží po míru a po sjednoceném sv!t!. Kde však takový sv!t míru a sjednocení za íná? To je klí ová otázka. Víme, že kdyby se lidstvo a B h sjednotili, sv!t míru a sjednocení by vznikl již na po átku. Pro byl však sv!t míru a sjednocení ztracen? Kv li pádu. St+edem sv!ta míru a sjednocení je B h sám. Proto se sv!t míru a sjednocení vytvo+í automaticky, když jdeme stejným sm!rem jako B h… V nás samotných dochází k neustálému boji mezi myslí a t!lem. Jestliže n!kdo mluví o míru a neuv!domuje si existenci tohoto boje, neví ve skute nosti o em mluví. Když se B h s touhou po míru a sjednocení podívá na lidstvo, povzdechne si. Jak by mezi námi mohl být mír a sjednocení, není-li v nás samotných základ? Jak m že lov!k zrozený z absolutního svatého Boha být tak nedokonalý? Mezi Bohem a lov!kem se muselo n!co stát, muselo dojít k n!jakému odd!lení, n!co se muselo zni it. P+edpokládáme, že se v našem vztahu n!co pokazilo. Do našeho vzájemného vztahu vstoupil satan a zp sobil, že jsme zd!dili falešnou lásku a linii. V Bibli Ježíš +ekl, že ti, kte+í cht!jí zem+ít, budou žít a ti, kte+í cht!jí žít, zem+ou. Jak je možné, že když chci zem+ít, budu žít? Vidíme, že zem+ít znamená potla it všechny satanské vlastnosti a rozvinout v nás dosud sotva patrné a nerozvinuté Boží vlastnosti – pak budeme žít. .lov!k, který skute n! touží po Božích vlastnostech a pokoji, nenajde jiný zp sob, než ten, kdy nechá satanské prvky sebe samotného zem+ít a znovuzrodí se do života Boha. Ideální rodina je základem míru a sjednocení 24. ervence 1994 Než se sjednotí sv!t, musí se nejprve sjednotit zem!, rodina a jednotlivec. Sjednocení jednotlivce znamená dosažení jednoty mezi myslí a t!lem v lásce. Na

104

Kapitola 6


tomto základ! se v lásce sjednotí manželé a následn! se sjednotí národ a sv!t. Pouze tak je možné vytvo+it sv!t míru a novou kulturu. Absolutní hodnoty a nová kulturní revoluce 28. listopadu 1986 P vodn! m!ly být mysle a t!la lidí ve vzájemné jednot! a lidé m!li reagovat na dokonalou Boží lásku. Lidé byli stvo+eni jako boží synové a dcery a m!li Boha odrážet, a proto mezi sebou nem!ly jejich mysle a t!la bojovat. Namísto toho m!ly vytvo+it skute nou jednotu. Mysl a t!lo Boha nejsou v konfliktu. Všemocný B h by v sob! nikdy nemohl mít žádný konflikt. Lidský ideál jednoty mysle a t!la se naplní tehdy, když lov!k zcela získá pravou lásku Boha. Slova: „Blaze t!m, kdo p sobí pokoj, nebo2 oni budou nazváni syny Božími.“ (Matouš 5:9) p+edpokládají, že ideálu jednoty mysle a t!la bude dosaženo na základ! našeho vztahu s Nebeským otcem. Kv li pádu lov!ka ztratili lidé m!+ítko jednoty a harmonie mezi myslí a t!lem, a tak žili s vnit+ním konfliktem a rozporem. Navíc se boj mezi myslí a t!lem jednotlivce rozší+il na úrove/ rodiny, spole nosti, národa a sv!ta. Zde leží d vod, pro Kain zavraždil svého mladšího bratra Ábela. Všechny konflikty a války, jichž byl sv!t od po átku d!jin sv!dkem, jsou v podstat! bojem mezi stranou Kaina, která je relativn! na stran! zla, a stranou Ábela, která je spíše na stran! dobra. Spory mezi stranami Kaina a Ábela by m!ly být ukon eny a vše by m!lo být obnoveno do svého p vodního stavu. Také konflikty mezi naší myslí a t!lem by m!ly ustat a m!lo by být znovu dosaženo jednoty a harmonie. Princip jednoty mysle a t!la jednotlivce musíme uplatnit na globální úrovni. Protože ko+en lidských problém není v podstat! politický, nebudou politická a sociální +ešení nikdy sta it na jejich odstran!ní. V srdcích mnoha lidí ve skute nosti zcela p+evažuje náboženská v!rnost nad politickou v!rností. Nyní p+išel as, kdy by m!lo náboženství pevn! vést sv!t. Domnívám se, že v!+ící lidé by se m!li cítit zodpov!dní za stav lidstva a za odstran!ní všech nespravedlivostí tohoto v!ku. Nezbytn! nutnou podmínkou k tomu je zcela jist! hluboká vnit+ní reflexe. Inaugura*ní projev Mezináboženské a mezinárodní federace za sv tový mír 6. ledna 1999

105



6.9 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti Jan 15:5-12 Já jsem vinný kmen, vy jste ratolesti. Kdo z/stává ve mn a já v n m, ten nese hojné ovoce; nebo9 beze mne nem/žete *init nic. Kdo nez/stane ve mn , bude vyvržen ven jako ratolest a uschne; pak ji seberou, hodí do ohn a spálí. Z/staneteli ve mn a z/stanou-li má slova ve vás, proste, o* chcete, a stane se vám. Tím bude oslaven m/j Otec, když ponesete hojné ovoce a budete mými u*edníky. Jako si Otec zamiloval mne, tak jsem si já zamiloval vás. Z/sta8te v mé lásce. Zachováte-li má p ikázání, z/stanete v mé lásce, jako já zachovávám p ikázání svého Otce a z/stávám v jeho lásce. To jsem vám pov d l, aby moje radost byla ve vás a vaše radost aby byla plná. To je mé p ikázání, abyste se milovali navzájem, jako jsem já miloval vás.“

Ježíš p+išel jako strom života, jako pravý olivový strom, aby na sebe narouboval h+íšné lidstvo a dal mu pravý život. Skrze n!ho mají všichni lidé možnost stát se p+ímým Božím d!dicem. Boží den 1. ledna 1977 Všichni, v etn! Boha a celého lidstva, cht!jí být pod p+ímou vládou lásky. Bude-li pravá láska v centru univerza, budou se všechna bytí chtít dostat do centra. Prarodi e, rodi e i d!ti, stejn! jako B h a celé univerzum, všichni cht!jí žít v centru s láskou. V centru se budou všichni snažit co možná nejvíce se p+iblížit jeden k druhému. Stejn! jako brambory, spojené se stejným úponkem, budou všichni spojeni s univerzálním centrem. P/vodní rodina a dnešní rodina 8. b+ezna 1987 Kv li pádu zahájilo lidstvo svoji existenci se semínkem falešného života namísto s pravým semínkem pravého života. Všichni jsme plané olivy, a proto pot+ebujeme výr stek pravého olivového stromu. Pot+ebujeme být od+íznuti a naroubováni pravým olivovým stromem. Jedin! tak se m žeme dostat zp!t k Bohu. Když p+ijmete teorii pádu lov!ka, pak musíte s tímto záv!rem souhlasit. Kdyby nedošlo k pádu, generace za generací po ínaje Adamovými d!tmi a vnou aty, by žily správným zp sobem života a automaticky by p+ebývaly v Božím království na zemi i v nebi. Neexistovaly by žádné plané olivové stromy. Každý by 106

Kapitola 6


byl pravým olivovým stromem. Kv li pádu se však všechny stromy staly planými olivami. To znamená, že hlavní zárodek, kmen i ko+en jsou falešné a místo s Boží linií jsou p+ímo spojené se satanovou linií. Ú elem Božích d!jin spasení je jasn! ukázat, jak odstranit satan v vliv na lidský život. Jinými slovy, ukázat, jak vyko+enit plané olivové stromy, od+íznout jejich výhonky a kmeny a naroubovat na n! výhonek, kmen a ko+en pravého olivového stromu. To je obsahem d!jin spasení. Celkový p ehled Božích d jin proz etelnosti 25. prosince 1994

6.10 Ješt, mnoho jiného bych vám m,l pov,d,t Jan 16:12-13 Jakmile však p ijde on, Duch pravdy, uvede vás do veškeré pravdy, nebo9 nebude mluvit sám ze sebe, ale bude mluvit, co uslyší. A oznámí vám, co má p ijít.“

Ježíšovi bylo p+ibližn! t+icet let, když se p+iblížil den jeho smrti na k+íži. Tehdy svolal své u edníky a +ekl: „Ješt! mnoho jiného bych vám m!l pov!d!t, ale nyní byste to nesnesli.“ Z jeho slov vidíme, že u edníci nechápali, co jim Ježíš +íkal. Nikdo z nás by se proto nem!l stát u edníkem, který Ježíše nechápe, ale m!l by se stát jeho nev!stou. M!li bychom být lidmi, kte+í pochopí význam Ježíšových výrok . Nev!sta by m!la p+ijmout zodpov!dnost za misi, kterou Ježíš zanechal nedokon enou, m!la by mu poskytnout odpo inek a m!la by dosáhnout takové úrovn!, na níž se m že postavit do pozice jeho manželky. Sta8me se lidmi, které chce Ježíš 17. února 1957 Pro nám Ježíš ne+ekl celou pravdu? Ježíš znal celou pravdu a bylo jeho úkolem sd!lit ji sv!tu, ale nemohl to ud!lat. Pro ? Protože nem!l žádný model ani p+íklad, který by p+edložil. Nemohl sv!tu p+edat vzor. Pro ? Protože nedokázal pravdu, kterou znal, realizovat, a proto o ní nemohl ani mluvit. Nepoda+ilo se mu zanechat za sebou tradici muže a ženy. Ježíš m!l realizovat ur ité stupn! a ur itou úrove/ této pravdy. Proto mu nezbyla jiná možnost, než se vrátit. Když +ekl: „Musím se vrátit,“ nazna il, že zná pravdu, ale ve své dob! ji nem že naplnit. Narozeniny Pravých rodi*/ 25. února 1985

107



6.11 Církev Jan 17:20-23 „Neprosím však jen za n , ale i za ty, kte í skrze jejich slovo ve mne uv í; aby všichni byli jedno jako ty, Ot*e, ve mn a já v tob , aby i oni byli v nás, aby tak sv t uv il, že ty jsi m poslal. Slávu, kterou jsi mi dal, dal jsem jim, aby byli jedno, jako my jsme jedno – já v nich a ty ve mn ; aby byli uvedeni v dokonalost jednoty a sv t aby poznal, že ty jsi m poslal a zamiloval sis je tak jako mne.“

Pro se k+es2anství rozší+ilo do celého sv!ta? Protože podstatou Boží proz+etelnosti a jejím základem je Ježíš v ob!tavý duch – to znamená stát se ob!tí pro druhé. K+es2anství se setkalo s velkým pronásledováním, ale ím siln!jší bylo pronásledování, tím více vzkvétalo. Ježíš za sebou nezanechal žádnou ideologii, jakou byl nap+íklad marxismus, ale pouze svým postojem významn! ovlivnil sv!t. Na celém sv!t! lidé umírají a zoufale trpí. Kdyby byli vašimi bratry a sestrami, pak byste jim podali ruku a plakali pro n!. Praví k+es2ané by m!li být ochotni ob!tovat život pro spásu sv!ta a celého lidstva. Mnozí k+es2ané však usilují jen o svojí vlastní spásu; požadují „svojí spásu“ a „svoje nebe.“ To je v rozporu s Boží pravdou a s Božím ideálem. M!li bychom poctiv! dávat, milovat a žít pro druhé. Ježíšovo m ítko dobra leden 1985 Pro je dnešní k+es2anství rozd!leno na množství denominací? Protože lidé opoušt!jí k+es2anský postoj, který u í milovat své nep+átele. Zapomínají na k+es2anský postoj vyzývající milovat své bratry. Z Ježíšova pohledu jsou lenové Presbyteriánské církve, Metodistické církve i Svaté církve +ímské bratry. Boží vlast 19. zá+í 1999 .asto slýcháme, že církev je Kristovým t!lem. Znamená to, že veškeré kamenné nebo d+ev!né církevní budovy jsou Ježíšovým t!lem? Kdo tvo+í Ježíšovo t!lo? T!lem Krista nejsou budovy, ale lenové kongregace. Když byl Ježíš p+ed dv!ma tisíci lety uk+ižován, stálo jeho t!lo v pozici lidstva. Lidé, kte+í se s Ježíšem v duchu sjednotili, proto od té doby reprezentovali Ježíšovo t!lo. Všichni, kte+í ve v!ku Nového zákona v!+í v Ježíše, stojí v pozici jeho t!la.

108

Kapitola 6


Je možné, aby existovala více než jedna církev, jsou-li v!+ící skute n! Ježíšovým t!lem? Existence mnoha r zných denominací a mnoha druh k+es2anství nazna uje, že Ježíšovo t!lo bylo rozd!leno. Z Božího pohledu je taková situace nep+ijatelná. Z pohledu Boha a Ježíše Krista, je existence mnoha denominací ve jménu Krista srdcervoucí. Je to stejné, jako kdyby samotné Ježíšovo t!lo bylo roztrháno na kousky. Ježíšovo srdce se plní bolestí p+i pohledu na to, jak bylo jeho vlastní t!lo tak hanebn! rozd!leno. K+es2anství dnes stojí v pozici Ježíšova t!la, ale jak by mohlo existovat tisíc t!l, máme-li jen jednu mysl? M!la by existovat jedna mysl a jedno t!lo … Ježíš cht!l svým brat+ím a celému k+es2anskému sv!tu p+edat své d!dictví. Cht!l každému k+es2anovi vštípit p+esv!d ení: „B h je m j B h a lidé jsou moji brat+i. Tahle zem! mi náleží a já mám v i Bohu zodpov!dnost za to, abych ji podle Božího zám!ru znovustvo+il.“ V dci denominací a sekt, prosazující jen své vlastní sektá+ské zájmy, Boha urážejí. Místo toho by m!li zd!dit Ježíšovu filozofii a ideologii. Sektá+ství je pro Boha p+ekážkou. Pokud chceme opravdu oslovit lidi, musíme odstranit všechny prvky sektá+ství. Živoucí ob 9 8. kv!tna 1977

6.12 Duch Svatý Jan 20:21-22 Ježíš jim znovu ekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, tak já posílám vás.“ Po t ch slovech na n dechl a ekl jim: „P ijm te Ducha svatého.“

Jak m žeme sjednotit sv!tové k+es2anství? Prost+ednictvím Ducha svatého – proto název „Asociace Ducha svatého.“ Ne p!stmi, ani zbran!mi, ale Duchem svatým. Jednoty nem žeme dosáhnout lidskou mocí, ale Duchem svatým. Asociace Ducha svatého pro sjednocení sv tového k es9anství 1. kv!tna 1981 Bez p+ijetí Ducha svatého nem žeme ani pochopit ani získat spasení. Pro pot+ebujeme, aby na nás sestoupil Duch svatý? Duch svatý vede naši mysl ke vztahu s Kristem a nakonec i s Bohem, ale pro p+esn! pot+ebujeme Ducha svatého? Co by

109



m!l u init, aby nám pomohl dostat se do nebe a k Bohu? První v!cí, s níž nám pomáhá, je pokání. V k pokání 1. zá+í 1978 Duch svatý se stará o to, aby nám nebe odpustilo za naše h+íchy. To proto, že lidstvo není v p+ímém vztahu ani s Bohem ani s Ježíšem, kte+í p+ebývají v nebi. Proto musíme p+ijmout pomoc od Ducha svatého, p sobícího na zemi. Ježíšovým uk+ižováním byla otev+ena cesta k vykoupení, ale ten, kdo se ve skute nosti stará o naše h+íchy, je Duch svatý. Duch svatý stojí v pozici prost+edníka a prosí za nás, ubohé h+íšníky. Co prožívá Duch svatý? Úsilí Ježíše, který vzal zodpov!dnost za naše h+íchy a zem+el na k+íži, a muka Ducha svatého, který spolu s námi plá e v okamžicích, kdy plá eme a jsme p+ibíjeni na k+íž, velmi ovliv/ují naše životy. Dokonce i dnes kv li nám prochází Ježíš bolestným okamžikem uk+ižování. Tohle byste m!li jasn! pochopit. Když se v nás spojí Ježíšova námaha s úsilím Ducha svatého, dosáhneme úrovn! požadované Bohem a všechny h+íchy, které jsme na zemi spáchali, budou vykoupeny … Proto když elíme zlu a bojujeme s ním, m!li bychom v!d!t, že kv li našim h+ích m pro nás Duch svatý vynaložil na zemi nesmírné úsilí a Ježíš kv li nám zem+el na k+íži. A2 jdeme kamkoli, m!li bychom mít na z+eteli, že jsme h+íšníci, kte+í nemohou být osvobozeni z okov k+ivdy nebe. Proto bychom se m!li op+ít o Ducha svatého a pomoci Ježíšovi v jeho úsilí a celou svou duší i t!lem pozvednout b+emeno nebe. Pro* se Ježíš stal beránkem, který nesl všechny h íchy sv ta? 11. ervence 1956 Když p+išel Ježíš, byl mu dán jako mužskému Božímu slovu mužský prvek a podstata. Na zemi však nebyla žena, které by mohl být dán ženský prvek. Proto když Ježíš po svém uk+ižování p sobil v duchu, tento ženský Boží prvek p sobil spolu s ním jako Duch svatý. O modlitb a duchovním sv t b+ezen a duben 1965 Mluvíme-li o Boží trojici, máme na mysli Boha, Božího syna a Ducha svatého. Co to p+esn! znamená? Jestliže hovo+íme o Bohu, o Božím synovi a o Duchu svatém, n!co zde chybí – chybí zde svatí k+es2ané, dotvá+ející rodinu. Duch svatý se

110

Kapitola 6


musí stát partnerem Božího syna, a když se oba sjednotí v Boží lásce, dají život d!tem svaté rodiny. Naše sou*asná mise 4. srpna 1974

6.13 V zahrad, Getsemanské Matouš 26:36-46 Tu s nimi Ježíš p išel na místo zvané Getsemane a ekl u*edník/m: „Po*kejte zatím zde, já p/jdu dál, abych se modlil.“ Vzal s sebou Petra a oba syny Zebedeovy; tu na n ho padl zármutek a úzkost. Tehdy jim ekl: „Má duše je smutná až k smrti. Z/sta8te zde a bd te se mnou!“ Poodešel od nich, padl tvá í k zemi a modlil se: „Ot*e m/j, je-li možné, a9 mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ Potom p išel k u*edník/m a zastihl je ve spánku. Iekl Petrovi: „To jste nemohli jedinou hodinu bdít se mnou? Bd te a modlete se, abyste neupadli do pokušení. Váš duch je odhodlán, ale t lo slabé.“ Odešel podruhé a modlil se: „Ot*e m/j, není-li možné, aby mne ten kalich minul, a musím-li jej pít, sta8 se tvá v/le.“ A když se vrátil, zastihl je op t spící; nemohli o*i udržet. Nechal je, zase odešel a pot etí se modlil stejnými slovy. Potom p išel k u*edník/m a ekl jim: „Ješt spíte a odpo*ítáte? Hle, p iblížila se hodina, a Syn *lov ka je vydáván do rukou h íšník/. Vsta8te, pojGme! Hle, p iblížil se ten, který m zrazuje.“

V Getsemanské zahrad! se Ježíš modlil: „Ot e m j, je-li možné, a2 mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ Modlil se s postojem syna, jenž miluje pouze svého otce. Na k+íži projevil lásku dokonce i v i svému nep+íteli a modlil se za n!ho. P+ed ním ani po n!m se v celé historii neobjevil podobný lov!k. To je d kaz Ježíšovy lásky v i lidstvu, jenž z n!ho iní nejv!tšího lov!ka. Vzor Boží proz etelnosti 14. prosince 1971 M!li bychom v!d!t, jak osam!lý byl Ježíš, když se sám modlil v Getsemanské zahrad!: „Ot e m j, je-li možné, a2 mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ (Matouš 26:39) V tomto okamžiku nešlo jen o Ježíše. Ani když byl Ježíš napln!n bolestí a uk+ižován, nejednalo se jen o Ježíše samotného. Celá situace je také naší záležitostí a dnes bychom se na ní m!li podílet. Ježíš se nemodlil ani necítil smutek kv li své blížící se smrti; d vodem nebylo ani to, že mu bylo souzeno p+ekro it +eku ná+ku. S obavou o napln!ní svojí zodpo111



v!dnosti, jíž bylo úsp!šn! završit osud historie, objal zlomené srdce nebeské lásky. Pohlédl na své u edníky, kte+í m!li být v Boží lásce uvedeni na zem a uvažoval, jak by je on, jenž byl seslán jako p+edstavitel Boží lásky, p+em!nil v substanciální bytí Boží lásky? V!d!l také, že pokud zem+e, bude muset lidstvo projít hlubokou bolestí. M!li bychom si uv!domit, že Ježíš nebyl lov!kem, který by se rmoutil a trápil pouze kv li sob!. Ježíš, který má ustanovit nebeskou lásku 24. února 1957 Nejv!tší žal v d!jinách lidstva zažil B h v okamžiku, kdy Adam padl. Dalším takovým okamžikem byla Ježíšova smrt. Ježíšovo následné vzk+íšení umožnilo k+es2an m získat spasení, ale pouze v duchovní oblasti. Ježíš se v mu ivé úzkosti tém!+ na pokraji smrti t+ikrát modlil. Iekl: „Ot e m j, je-li možné, a2 mne mine tento kalich; avšak ne jak já chci, ale jak ty chceš.“ Mnozí teologové vysv!tlují jeho slova jako projev lidské slabosti, protože a koli mu bylo p+edur eno zem+ít na k+íži, byl stále lov!kem. Kdyby to byla pravda, m!l by uk+ižování vítat s radostí a s odvahou. Nový Mesiáš a já 20. b+ezna 1972 V Getsemanské zahrad! se Ježíš sám v slzách obrátil k Bohu; nedoprovázel ho žádný z jeho u edník . Byl zcela bez h+íchu, bez jakékoli viny a jeho jedinou touhou bylo žít jako Boží syn. M!li bychom znát postoj Ježíše, prolévajícího krvavé slzy. Dnes sp!jeme k okamžiku, kdy máme nebi p+inést vít!zství, a proto bychom se m!li zamyslet, zda jsme opravdu p+ipraveni projít stejným slzavým údolím, jakým prošel Ježíš. Od doby, kdy lidé kv li pádu opustili Boží náru , plnily d!jiny lidstva slzy. Projdeme-li cestou slz, m žeme se od nich osvobodit. To neplatí jen pro Boží proz+etelnost, ale také pro národ nebo zemi. .lov!ka, prolévajícího slzy pro národ nebo lid, nazýváme prorokem. Národ nevzniká automaticky. Rodí se skrze t!žké životy plné slz t!chto prorok . Ani vy se nikdy nedo káte vít!zného dne, dokud neprojdete historickým údolím slz. Ježíš t+icet let procházel údolím slz, a když jako první krá el cestou na Golgotu, proléval krvavé slzy. Jestliže se dnes máte stát lidmi, kte+í p+evezmou zodpov!dnost za napln!ní Boží v le a osvobození Ježíše, m!li byste nikým nevid!ni prolévat slzy, které vytrysknou z hloubi vašeho srdce. U edníci, kte+í plá í pro bratry a sestry a pro sv!t a kte+í neustále plá í pro nebe, vytvo+í podmínku pro vít!zství. Když Ježíš p+i pohledu na Jeruzalém nemohl

112

Kapitola 6


zadržet slzy, nikdo mu nerozum!l. Protože nem!l ani jediného p+ítele, který by ve chvílích, kdy zarmoucen proléval slzy, plakal s ním, musel zem+ít na k+íži. … Milujete svoji rodinu? Pokud ano, m!li byste v zájmu rodiny usilovn! pracovat. Pokud milujete sv!t, m!li byste v potu tvá+e pracovat pro sv!t. M!li bychom následovat p+íklad Ježíše, který se modlil v Getsemanské zahrad! za celé lidstvo a sám, aniž by to kdokoli vid!l, postavil oltá+. M!li bychom se stát druhým Ježíšem, prolévajícím pot a slzy pro lidstvo. Sta8me se vít zi pro Boha 30. ervence 1957

6.14 Zat ení a zrada Marek 14:41-50 P išel pot etí a ekl jim: „Ješt spíte a odpo*íváte? Už dost! P išla hodina, hle, Syn *lov ka je vydáván do rukou h íšník/. Vsta8te, pojGme! Hle, p iblížil se ten, který m zrazuje.“ Ješt ani nedomluvil a p išel Jidáš, jeden z Dvanácti. Velekn ží, zákoníci a starší s ním poslali zástup, ozbrojený me*i a holemi. Jeho zrádce s nimi domluvil znamení. Iekl: „Kterého políbím, ten to je; toho zatkn te a pod dozorem odveGte.“ Když Jidáš p išel, hned k Ježíšovi p istoupil a ekl: „Mist e!“ a políbil ho. Oni pak na n ho vztáhli ruce a zmocnili se ho. Všichni ho opustili a utekli.

Kdyby byl Petr nebo kdokoli jiný z dvanácti u edník p+ítelem Golgoty, nemusel Ježíš zem+ít. B h by nepocítil žádnou k+ivdu. Kdyby se dvanáct u edník sjednotilo a rozhodlo se zem+ít spolu s Ježíšem, stal by se zázrak a Ježíš by nemusel zem+ít. Ježíš se t+icet t+i let trápil pohledem na vyvolený národ a po t+i roky své ve+ejné mise proléval slzy pro lidstvo. Kam se však pod!li lidé, kte+í do Ježíše vkládali své nad!je? Kam se pod!li náboženští v dci, kte+í ho zkoušeli? Kam se pod!li jeho u edníci, kte+í Ježíše následovali po t+i roky jeho ve+ejného života a sdíleli s ním radost i smutek? Kdykoli to pro n! bylo výhodné a když zažívali radostné okamžiky, prohlašovali se za jeho p+átele a u edníky a snažili se více než kdokoli jiný Ježíše podpo+it. Nakonec však nem!la jejich cesta s Ježíšem nic spole ného. Kdo se stane p ítelem Golgoty? 19. +íjna 1958

113



Kdyby se t+i hlavní Ježíšovi u edníci spojili a byli ochotni zem+ít místo n!ho, nemusel být Ježíš uk+ižován. I kdyby nebyl propušt!n a jeho t+i hlavní u edníci by zem+eli na k+íži spolu s ním, všichni ty+i by byli vzk+íšeni a Ježíš by v ten okamžik vystoupil do nebe. Od té chvíle by na základ! vzk+íšení t!chto ty+ lidí sestupoval celý duchovní sv!t na zem, p sobil by skrze srdce lidí a umožnil by snazší obnovení sv!ta. Protože tento základ nebyl v Ježíšov! dob! položen, z stala mezi duchovním a fyzickým sv!tem velká propast. Až dosud pouze ti, kte+í p+ed ili Ježíšovy t+i u edníky a pro Boží v li dobrovoln! podstoupili mu ení, mohli v duchovním sv!t! vstoupit do nebeské +íše. Kv li selhání Ježíšových u edník museli být mu eni a museli prolít svou krev, aby obnovili vše, co u edníci nedokázali naplnit. Sebereflexe 1. prosince 1976

6.15 Petrovo zap ení Lukáš 22:54-62 Petr šel zpovzdálí za nimi. Když zapálili uprost ed nádvo í ohe8 a sesedli se okolo, p isedl mezi n i Petr. A jak sed l tvá í k ohni, všimla si ho jedna služka, pozorn se na n j podívala a ekla: „Tenhle byl také s ním!“ Ale on zap el: „V/bec ho neznám.“ Zakrátko jej spat il n kdo jiný a ekl: „Ty jsi také z nich.“ Petr odpov d l: „Nejsem!“ Když uplynula asi hodina, tvrdil zase n kdo: „I tenhle byl ur*it s ním, vždy9 je z Galileje!“ Petr ekl: „V/bec nevím, o *em mluvíš!“ A ihned, ješt než domluvil, zakokrhal kohout. Tu se Pán obrátil a pohled l na Petra; a Petr se rozpomenul na slovo, které mu Pán ekl: „D ív než dnes kohout zakokrhá, zap eš mne t ikrát.“ Vyšel ven a ho ce se rozplakal.

Chci, abyste v!d!li, že dokonce i Petr, který byl pravd!podobn! Ježíšovým hlavním u edníkem, po t+ech letech Ježíše zap+el. Tato zkouška v!rnosti je vzorem víry a každý jí musí projít … Možná se p+ekvapen! ptáte, pro jí musíte podstoupit, ale pamatujte si, že já jsem šel touto cestou. Tradice Církve sjednocení 11. prosince 1977 Když Ježíš krá el cestou uk+ižování a opušt!ný vystupoval na vrchol Golgoty, ohlédl se za Petrem, p+edstavitelem milovaných dvanácti u edník . Ohlédl se proto, že se obával, aby Petr, první, jenž ho m!l následovat, nezm!nil názor. Musíte se

114

Kapitola 6


stát lidmi, na n!ž se Ježíš s láskou zahledí stejn!, jako se tehdy zahled!l na Petra, p+estože se mu srdce svíralo ho+kostí, kterou zp sobila obava o Boží v li. Petr Ježíše t+ikrát zap+el, a proto skon il v pozici, kdy byl naprosto odd!len od v le nebe a nem!l s Ježíšem nic spole ného. Ježíš to v!d!l, ale cht!l na zemi najít alespo/ jednoho lov!ka, který by ho až dokonce bránil a hluboce s ním soucítil, když krá el na smrt. Proto se ohlédl zp!t na Petra, nejlepšího a nejmilovan!jšího u edníka. M!li byste v!d!t, že v pohledu, který Ježíš vyslal ke svému milovanému u edníkovi Petrovi, byla hluboce vepsána touha najít jednoho pravého lov!ka. Ježíš, jehož zodpov!dností bylo postarat se o celou Boží dispenzaci, se nemohl dostat do žalostn!jší situace. Když se cestou na Golgotu, na cest! smrti, za kterou vd! il ned v!+e lidí, rozhlížel, zda najde alespo/ jednoho lov!ka, který by zd!dil jeho misi, nikdo nechápal jeho touhu ani žal. Pouze B h rozum!l jeho bolavé duši a vnímal jeho politováníhodnou situaci. Když Ježíš uvažoval nad náro ným kursem, kterým jako Boží p+edstavitel v ho+kém osam!ní krá el po celý život, pronikla jím až do morku kostí touha proklít lidstvo a pohrdnout jím. Ale ovládl se a p+estal se ohlížet za Petrem, jenž ho zpovzdálí sledoval. Dokud nepochopíte Ježíšovy vnit+ní pocity, nem žete zd!dit jeho dílo v Boží dispenzaci a hrd! se postavit p+ed lidstvo. Jak se asi cítil Petr, když pozoroval, jak Ježíš sám krá í cestou utrpení, aby ukon il sv j život? Musel být naprosto zni en a musel prožívat strašlivá muka, protože nemohl zapomenout na p vodní povahu p+átelského vztahu, který s Ježíšem v minulosti sdílel. Jakou musel cítit bolest, když pozoroval trpícího a nevinného Ježíše, jak je urážen, vysmíván a vle en v poutech. Protože si však pln! neuv!domoval, že Ježíš p+išel jako Mesiáš s misí spasit celé lidstvo, dostal se do situace, kdy nemohl ud!lat ani krok vp+ed. Uvažoval jen o sob!. Když se ho služka p+išla zeptat, zda byl jedním z t!ch, co doprovázeli Ježíše, t+ikrát odpov!d!l: „Neznám ho.“ M!li byste dob+e v!d!t, že v tomto ohledu p+edstavoval Petr postoj celého lidstva. Když se znovu podíváme na podmínky, v nichž se Ježíš i Petr nacházeli, zjistíme, že Ježíš se neoto il proto, aby se podíval pouze na Petra, který ho t+ikrát zap+el, ale v pr b!hu celých d!jin se neustále ohlíží. Až všichni lidé, jako praví k+es2ané, p+edstoupí v zájmu Kristovy v le p+ed satana, zcela jist! se t+ikrát setkají s neopodstatn!ným obvin!ním... V jaké pozici bychom m!li stát, až se na zemi rozpoutá tato krutá bitva? Nem!li bychom se zachovat podobn! jako Petr a zap+ít Ježíše. M!li bychom se stát vít!znými syny a dcerami, kte+í obhájí kurz krve, potu a slz, jímž šel Ježíš až dokonce. M!li bychom z stat s Ježíšem a litovat za všechny naše h+íchy, výmluvy a selhání. Dokud se nepostavíme do této pozice, nem žeme se podílet na sláv! p+ijetí navracejícího se Pána.

115



Ježíš se za Petrem ohlédl p+esto, že ho t+ikrát zap+el. Když Petr vid!l, že Ježíš zapomíná na vlastní t!žkosti a zármutek a rozhlíží se, aby ho našel, odehrála se v n!m p+evratná zm!na. Když vid!l, že se o n!ho Ježíš opravdu zajímá a obává se o jeho budoucnost, p+estože ho t+ikrát hanebn! zap+el, zažil ve svém nitru emocionální explozi. V ten okamžik proz+el a rozpomenul se na bývalý vztah s Pánem, kdy spolu sdíleli radost i smutek. Tehdy si uv!domil svoji vlastní identitu. Petr vid!l, že Ježíš, rozhodnutý riskovat vlastní život pro napln!ní v le nebe, se s vynaložením maximálního úsilí snaží otev+ít cestu spasení lidstva a nenechává se p+íliš ovliv/ovat k+ivdou, kterou cítil jako lov!k. Také vid!l, že Ježíš, a koli krá í k nebi a ke smrti, má stále starost o n!ho. V nitru se cítil nehodný a nedostate ný. Jinými slovy, když srovnal Ježíšovu pozici Božího reprezentanta se svojí vlastní pozicí, v níž m!l jako u edník, který slíbil prokazovat v!rnou službu, p+edstavovat Ježíše, uv!domil si, že mezi jeho oddaností k Ježíšovi a Ježíšovým p+ístupem k Bohu je propastný rozdíl. Navíc p+estože byl Petr p+esv!d en, že v!+í v Ježíše, zjistil v tom okamžiku, že jeho víra je založena na sobectví a ne na nebi, tak jak je to v p+ípad! Pána. Když se na n!ho Ježíš podíval, utrp!l Petr tak obrovský šok, že se za sebe hluboce zastyd!l. Na+íkal nad svojí nevírou. Co dalšího si Petr uv!domil? Uv!domil si vlastní nevíru a sou asn! také nevíru Ježíšova okolí. Když se díval kolem sebe, jak bezbožníci táhnou Ježíše nahoru a s pot!šením vyhán!jí nevinného Ježíše Krista, o n!mž nikdo nemohl +íci, že by cokoli spáchal, setkal se s pohledem pronásledovaného Ježíše a zahlédl jeho bolavé a opušt!né srdce. Objat Ježíšovým v+elým pohledem, který vyslal jeho sm!rem, uv!domil si Petr povýšenost okolí. V tom okamžiku u inil spravedlivé rozhodnutí bojovat proti arogantní síle okolí až do doby, kdy se Pán vrátí a zni í bezbožné. Mezi dobrým, nem!nným postojem Ježíše, který odcházel do nebe, a bezbožností t!ch, kte+í ho obklopovali, byl kosmický rozdíl. Díky Ježíšov! krátkému pohledu se Petr dokázal odpoutat od svého pošetilého životního stylu a rozhodl se ustanovit standard dobra bojem proti prost+edí a odevzdáním se cele Bohu. Když vid!l, jak Ježíš v tichosti umírá pro nebe, zemi, lidstvo a Boží v li, za al si Petr Pána p+irozen! vážit; p+i pohledu na takovou smrt proléval slzy lítosti a ho+ce plakal. Když se Ježíš ohlédl naposledy, poznal, že má u edníka, který mu porozum!l. V tom okamžiku bylo obnoveno narušené spojení mezi Bohem a lidstvem. Petr, jenž se cítil nehodný p+ed Ježíšem, který v zájmu nebe a zem! zem+el pro Boží v li, jako p+edstavitel celého lidstva i mnoha u edník jediný proléval slzy

116

Kapitola 6


lítosti.To vytvo+ilo základ, na n!mž mohl Ježíš pokra ovat v dispenzaci v centru s u eníky a nový základ, na n!mž se Ježíš mohl spojit s lidstvem. Ježíš, který se ohlíží na cest svého osudu 10. února 1957

6.16 Soud p ed Pilátem Pontským Matouš 27:11-14 A Ježíš byl postaven p ed vlada e. Vlada mu položil otázku: „Ty jsi král Žid/?“ Ježíš odpov d l: „Ty sám to íkáš.“ Na žaloby velekn ží a starších nic neodpovídal. Tu mu ekl Pilát: „Neslyšíš, co všechno proti tob sv d*í?“ On mu však neodpov d l ani jedinou v c, takže se vlada velice divil.

Ježíš byl p+inucen jít cestou k+íže, byl postaven p+ed ú+ady a p+ed Pilát v soud a obvin!n ze zlo inu „prohlašování se za židovského krále.“ U soudu však Ježíš na otázky neodpovídal a teprve když se ho Pilát zeptal: „Ty jsi král Žid ?“ odhalil kone n! svoji identitu. Dob+í a spravedliví lidé na Boží stran! m!li považovat za svoji celoživotní poctu sloužit Ježíšovi jako svému králi a uctívat ho. Ježíš se však dostal p+ed Pilát v soud a byl obvin!n jako zlo inec. Když p+išla satanova zkouška, jíž se nemohl vyhnout, promluvil. S Boží bolestí v srdci vyslovil istou pravdu. Z toho vidíme, že pokud v rámci Božího díla satan odhalí pravdu a zeptá se na ní Boží strany, nemá Boží strana jinou možnost, než prozradit svoje úmysly. Stejn! tak pokud svatí na Boží stran! objeví skrytá tajemství v satanov! srdci, ani on nemá jinou možnost, než p+iznat pravdu. Ježíš ve svém nitru ukrýval informace o obnovení, jež nemohl nikomu sd!lit. Každý den posunoval Boží dispenzaci vp+ed na základ! tichého sloužení a navíc v praktickém život! krá el p+ed ostatními, aby odhalil utajené skute nosti o cest! obnovení. Napl8me hodnotu obnovení 3. ervence 1956

117



6.17 Barabáš Marek 15:7-11 Ve v zení byl mezi vzbou enci, kte í se p i vzpou e dopustili vraždy, muž jménem Barabáš. Zástup p išel Piláta požádat o to, v *em jim obvykle vyhov l. Pilát jim nato ekl: „Chcete, abych vám propustil židovského krále?“ V d l totiž, že mu ho velekn ží vydali ze zášti. Velekn ží však podnítili zástup, a9 jim rad ji propustí Barabáše.

Ježíš byl zabit namísto Barabáše, muže, který si zasloužil zem+ít. Možná byste necítili k+ivdu, kdyby vás zavraždili namísto spravedlivého muže, ale jak by vám bylo, kdyby to bylo jen kv li oby ejnému zlo inci? P+esn! to se stalo Ježíšovi, ale Ježíš Barabáše neobvi/oval. Zvládli byste snadno takovou v!c? Vidím, že si moc nev!+íte. Ježíš p+išel jako Boží syn, ale byl zabit namísto nejhoršího zlo ince. Dokonce ho nezabili ani spravedliví lidé, nýbrž +ímští vojáci, kte+í pouze vykonali tento ohavný úkol. Byli byste ochotni zem+ít tak, jako zem+el Ježíš? Jakou m!la taková smrt cenu? Jejím výsledkem bylo, že na této úrovni mohl být kdokoli osvobozen. Protože Ježíš odpustil Barabášovi i +ímským voják m, mohly být p+irozen! osvobozeny nejnižší ásti pekla. V k pokání 1. zá+í 1978

118

Kapitola 7. Uk ižování Uk ižovali ho. Marek 15:24

7.1 Šimon z Kyrény Matouš 27:32 Cestou potkali jednoho *lov ka z Kyrény, jménem Šimona; toho p inutili, aby nesl jeho k íž.

V dob! Ježíšova uk+ižování sehrál významnou roli jeden erný muž. Když Ježíš nesl sv j k+íž na Kalvárii a klopýtl, tento erný muž, Šimon z Kyrény, zvedl jeho b+emeno. Šimon v skutek byl velmi významný; až p+ijdou Poslední dny, dostanou erní lidé od Boha d ležitou misi a velmi p+isp!jí k celkové Boží proz+etelnosti. Zkaženost p+ichází p+evážn! ze spole nosti bílých lidí. Proto cítím, že v budoucnosti bude nad!jí Ameriky dynamický erný duchovní v dce. Požehnání 20. února 1977 Ježíš doufal, že se dozví o n!kom, kdo by místo n!ho p+ijal k+íž, snášel by bití a cestou na Golgotu by trp!l a zoufale volal: „Bože! Ot e!“ Jak se asi cítil, když se jeho nad!je rozplynula, jestliže celých t+icet let doufal, že zaslechne takový hlas? Musíme Ježíše pochopit. Musíme zažít jeho bolest a soucítit s ním. Navíc bychom m!li velice p+irozen! jít cestou smrti, na níž tisíckrát zem+eme pro ú el lidstva.

119



Když Ježíš nesl k+íž na Golgotu a vy erpáním nemohl dál, nenašel se mezi jeho u edníky nikdo, kdo by podobn! jako Šimon z Kyrény pozvedl místo n!ho k+íž na svá ramena. Mezi Izraelity nebyl jediný takový lov!k. Šimon z Kyrény, cizinec, m!l ú ast na Ježíšov! utrpení. Nakonec k+es2anství nevzniklo jako náboženství Izraelit , ale stalo se náboženstvím cizinc . My, kte+í jsme se dnes rozhodli v!+it v Ježíše a kte+í hledáme Boha, bychom m!li být rozhodnuti vykonat stejný skutek jako Šimon z Kyrény, dokonce i ve snu. Šimon z Kyrény se mohl vymluvit nebo protestovat, ale on beze slova poslechl a pozvedl k+íž místo Ježíše. My se dnes musíme zachovat podobn!. Co cítil Ježíš p+i pohledu na Šimona? Když všichni u edníci, s nimiž sdílel veškerou radost i smutek, zmizeli, trp!l pro n!ho cizinec jménem Šimon z Kyrény. Ježíš se musel v této situaci cítit v hlubokých rozpacích a velmi zarmoucen. Kdyby se mezi dvanácti u edníky našel alespo/ jeden, který by místo n!ho pozvedl k+íž, zapomn!l by Ježíš p+i pohledu na n!ho na utrpení ze smrti. P+ekonal by svoji vlastní mu ivou bolest soucitem s ním. Protože k tomu nedošlo, prožíval Ježíš ješt! v!tší smutek. To byste m!li pochopit. V dnešním k+es2anském sv!t! by se m!la objevit denominace v pozici Šimona z Kyrény. Jaká denominace si vezme tuto zodpov!dnost? K+es2ané by si dnes m!li uv!domit, že Ježíš se nemohl stát Mesiášem apoštol , kte+í ho následovali. Stal se Mesiášem cizince Šimona z Kyrény. M!li by vybudovat kostel na památku pozice Šimona z Kyrény. Sta8me se lidmi, kte í mají ú*ast na sláv Pána 16. ervna 1957

7.2 Dva zlod,ji Matouš 27:38 S ním byli uk ižováni dva povstalci, jeden po pravici a druhý po levici. Lukáš 23:39-43 Jeden z t ch zlo*inc/, kte í viseli na k íži, se mu rouhal: „To jsi Mesiáš? Zachra8 sebe i nás!“ Tu ho ten druhý ok ikl: „Ty se ani Boha nebojíš? Vždy9 jsi sám odsouzen k stejnému trestu. A my jsme odsouzeni spravedliv , dostáváme zaslouženou odplatu, ale on nic zlého neud lal.“ A ekl: „Ježíši, pamatuj na mne, až p ijdeš do svého království.“ Ježíš mu odpov d l: „Amen, pravím ti, dnes budeš se mnou v ráji.“

120

Kapitola 7

Uk ižování

Kdo dostal Ježíšovo požehnání? Požehnání nedostalo dvanáct u edník , kte+í Ježíše následovali, ani náboženští v dci, kte+í v!+ili v nebe, ani Izraelité, kte+í byli skrze požehnání vyvoleni. Zlod!j po Ježíšov! pravici, jenž spolu s ním prolil krev a zem+el na k+íži, dostal historické požehnání a vstoupil do ráje d+íve, než Ježíš v hlavní u edník. Kdo se stane p ítelem Golgoty? 19. +íjna 1958 Svobodný sv!t bývá ozna ován za pravé k+ídlo a komunistický sv!t za levé. Tato terminologie má sv j p vod u Ježíše. V okamžiku Ježíšova uk+ižování visel jeden zlod!j po jeho levici a druhý po jeho pravici. Zlod!j po pravici p+edstavoval Boží stranu a zlod!j po levici p+edstavoval satana. Zde za íná sv!t sv j boj. Pohled kosmických d jin a já 28. dubna 1996 Mysl je na Boží stran! a t!lo na satanské stran!. Konflikt se p+enáší z jednotlivce na rodinu, klan, národ a sv!t, jenž je rozd!lený na náboženskou a nenáboženskou sféru. To je symbolizováno dv!ma zlod!ji p+i Ježíšov! uk+ižování. P+edstavují levé a pravé k+ídlo, bojující proti sob!. Barabáš, který unikl uk+ižování, zase p+edstavuje islám, bojující s k+es2anstvím. K+es2anství je spojené s pravým k+ídlem a islám s levým; tohle velké rozd!lení se odehrává v Posledních dnech. V Koreji vidíme rozd!lení levého a pravého k+ídla a na St+edním Východ! rozd!lení mezi náboženstvími. Sv!tovým úkolem je odstranit toto rozd!lení a ob! strany sjednotit. Znovu objevení Druhého p íchodu a v k Spln ného zákona 10. ledna 1993

7.3 Dokonáno jest Jan 19:29-30 Stála tam nádoba plná octa; namo*ili tedy houbu do octa a na yzopu mu ji podali k úst/m. Když Ježíš okusil octa, ekl: „Dokonáno jest.“ A nakloniv hlavu skonal.

Než Ježíš na k+íži naposledy vydechl, +ekl: „Dokonáno jest.“ (Jan 19:30) Než to mohl vyslovit, zbavil svoji mysl veškerého zármutku a ho+kého žalu, jimiž trp!l, když se snažil naplnit v li nebe. Jeho poslání získat zp!t veškerý život stálo na hranici naprostého selhání, proto Ježíš zapomn!l dokonce i na svoji nesmírnou 121



bolest a soužení a p+ekonal všechny t!žkosti. Ježíš nežil jen pro vlastní spasení; žil pro vytvo+ení Božího lidu a národa. Ježíš je hrdinou celkové revoluce 11. listopadu 1956

7.4 Bože m j, Bože m j, pro jsi mne opustil Matouš 27:46 Kolem t etí hodiny zvolal Ježíš mocným hlasem: „Eli, Eli, lema sabachthani?“, to jest: „Bože m/j, Bože m/j, pro* jsi m opustil?“

Ježíš se modlil: „Bože m j, Bože m j, pro jsi m! opustil?“ (Matouš 27:46) Tuto modlitbu nevyslovil v obav! o sebe samotného. M!li byste v!d!t, že ji vyslovil s obavou o národ a o bezpo et dalších generací. P ekro*me vrchol historického nešt stí 19. ledna 1958 Ježíš zem+el na k+íži se slovy: „Bože m j, Bože m j, pro jsi m! opustil?“ proto, aby odškodnil h+ích lidstva, jež od doby našich p+edk Adama a Evy po ty+i tisíce let zrazovalo Boha a jednalo v rozporu s ním. Protože lidstvo opustilo Boha, musel B h na základ! principu odškodn!ní opustit Ježíše (který p+edstavoval lidstvo). Ježíš však Boha neopustil. Lidé, jimž bude pat it Nebeské království nad je 16. prosince 1956 Podobn! když se pokusíte dát sami sebe proto, abyste p+evzali zodpov!dnost za celé h+íšné d!jiny, zap+e B h v ur itém okamžiku, že by vás znal. Pokud k tomu dojde, musíte prokázat stejn! pevnou víru, jakou projevil Ježíš na k+íži. M!li byste žít s postojem, že už jste mrtví. Posláním k+es2an je obhajovat tuto v ur itém smyslu revolu ní víru. Hle, malý beránek Boží, který na sebe bere h íchy sv ta 25. listopadu 1956 Co bychom m!li vlastnit? M!li bychom vlastnit zahradu odpo inku, št!stí, dobra, lásky a ideálu. Než ji však získáme, musíme dostat úder od satana a také od nebe. Ježíš byl zasažen satanem i nebem. Vyhnali ho farizejové a sou asn! i

122

Kapitola 7

Uk ižování

Iímané. Z toho, že se Ježíš na k+íži modlil slovy: „Bože m j, Bože m j, pro jsi m! opustil?“ vidíme, že ho opustil i B h. Proto lov!k, kterému bude pat+it nebe a který bude pat+it nebi, bude ten, jenž se p+i hledání Boha dostane do nejzoufalejší situace. Jaká z ras sv!ta bude vlastnit Boha? B h bude pat+it té nejbídn!jší. .ím blíže je ur itá rasa k takové bíd!, tím blíže je Bohu. Boží vlastnictví a naše vlastnictví 9. listopadu 1958 Na konci, kdy Ježíš visel na k+íži, prohlásil dokonce i B h: „Já ho neznám.“ V tom okamžiku Ježíš zvolal: „Bože m j, Bože m j, pro jsi m! opustil?“, ale nevolal ze strachu, že ztratí nad!ji a celý jeho život bude marný. Tato slova vy+kl v obav!, že kv li své smrti bude muset odejít, aniž by naplnil otcovu v li. Nezajímalo ho, jestli ho B h pošle do nebe nebo do pekla, protože svoji osobní zodpov!dnost naplnil. Ježíš se musel sp+átelit se smrtí a snažil se smí+it se s touto situací a skrze vlastní smrt naplnit své poslání. Sta8me se lidmi, následujícími Pána, který p išel pro celé lidstvo 23. prosince 1956 Myslíte si, že B h je ke mn! vždy milý? Vím, že B h je milý ke všem krom! mn!. N!kdy se ke mn! choval chladn! a neciteln!, p+estože jsem tvrd! pracoval. Vím, jak mne B h trénoval a tak chci také trénovat vás. Musíte dosáhnout úsp!chu za nejnep+ízniv!jších podmínek, jaké by jiné lidi odradily. Ježíš byl Božím synem, ale B h dovolil, aby byl p+ibit na k+íž. Dokonce sám Ježíš zvolal: „Bože m j, Bože m j, pro jsi m! opustil?“ B h ho nechal projít takovým utrpením, aby mohl Ježíš vytvo+it vzorový p+íklad. V tom okamžiku se zrodila pravá láska. Ježíš složil zkoušku v neskute n! t!žkých podmínkách a nikdo ho nem že p+ekonat. Satan Ježíše nem že v žádném p+ípad! obvinit. Ud lejme rekord 12. +íjna 1980

7.5 Ot e, odpus7 jim Lukáš 23:34 Ježíš ekl: „Ot*e, odpus9 jim, vždy9 nev dí, co *iní.“

123



Ježíš Kristus snášel bolest a po šest tisíc let až dodnes krá el cestou plnou k+ivdy a utrpení, aby nás našel; dal v sázku sv j život a p+ijal k+íž. M!li bychom se Ježíše pevn! držet! Dokonce ve chvíli, kdy elil smrti na k+íži, jež ukon ila jeho t+icetiletý život, up+ímn! prosil Boha: „Ot e, odpus2 jim, vždy2 nev!dí, co iní.“ Tímto zp/sobem nás Ježíš hledá 20. kv!tna 1956 Ježíšovo utrpení na k+íži bylo stejným utrpením, jakým šel B h. V t!žkostech a utrpení se Ježíš zoufale modlil: „Ot e, odpus2 jim, vždy2 nev!dí, co iní.“ Dokonce v okamžiku smrti odpustil Iíman m i lidem, kte+í stáli proti n!mu, a ekal na vít!zství v budoucnosti. Proto Ježíš v život neskon il ve v!ku t+iceti t+í let. S Boží pomocí zd!dilo k+es2anství jeho ducha. Cesta pro Ameriku a lidstvo v Posledních dnech 22. ledna 2000 Když stál Ježíš Kristus p+ed Izraelským národem, nechoval dokonce ani tehdy, kdy umíral na k+íži, v i nikomu záš2. V!d!l totiž, že jen tak se mohou sv!tu otev+ít dve+e spásy, i kdyby to m!lo být až po jeho smrti. Ježíš prožívající nezm!rné utrpení mohl cítit v i Izraelskému lidu k+ivdu. Namísto toho vnímal v pozadí lidí vy erpávající úsilí Boha, který po dlouhých ty+i tisíce let vedl dispenzaci. Když umíral, mohl požádat nebe o soud nad Izraelským národem, který ho p+ibil na k+íž. Místo toho cítil nezm!rnou bolest nad d!jinami dispenzace, v nichž B h vynaložil maximální úsilí; vid!l, jak B h odpouští t!m, kte+í stojí proti lidem, jež poslal, a proto byl tak šlechetný, že dokázal odpustit. V d!jinách se stávalo, že se lidé odporující Bohu, vyhnuli soudu a užívali si života. D vod, pro je B h nesoudil, nespo íval v tom, že by byli n!jak hodnotní, ale protože dokázal projevit šlechetnost p+i pohledu na to, jak jim proroci odpoušt!jí. Tak jim odpustil Ježíš, který p+edstavoval celé d!jiny a Boží dispenzaci a který trp!l pro nebe. Sta8me se lidmi, kte í mají ú*ast na sláv Pána 16. ervna 1957 Kdyby Ježíš v okamžiku, kdy visel na k+íži a umíral, choval v i svému nep+íteli jakýkoli pocit zášt!, Boží proz+etelnost by se naprosto zvrátila. Satan se v tomto p+ípad! pod+ídil, protože Ježíš p+ekonal smrt s modlitbou a s láskou v i svým nep+átel m. Sv tového sjednocení bude dosaženo pravou láskou 10. února 2000

124

Kapitola 7

Uk ižování

Minulý týden byl neuv!+itelný. Jist! jste o tom slyšeli. Byl jsem s ozbrojeným doprovodem p+edveden do soudní sín!, kde mi byla položena +ada otázek, v etn! dotazu, zda jsem Mesiášem. .ím se tato situace liší od té, k níž došlo p+ed dv!ma tisíci lety? Ježíš byl den po svém výslechu uk+ižován. Avšak B h po dva tisíce let pracoval na ustanovení základu náboženské svobody, vycházejícím z demokracie, a proto jsem mohl dnešního rána p+ijít do Belvederu a kázat, p+estože jsem byl nedávno vyslýchán. Když jsem minulý týden sed!l v nep+átelsky nalad!né soudní síni, mohl jsem si vybrat mezi spoustou r zných postoj . Mohlo mne napadnout: „Bože, doufám že na hlavu p+ítomného soudce sešleš ohe/ a síru! A tihle právníci se mi v bec nelíbí; vyho: je!“ Mohl jsem uvažovat takto, ale samoz+ejm! jsem tak neuvažoval. Naopak jsem v tom nanejvýš nep+átelském soudním prost+edí praktikoval Boží princip, m!l jsem se svými nep+áteli slitování a odpustil jsem jim. Uvažoval jsem: „Bože, prosím odpus2 jim, protože nev!dí, co iní. Nakonec p+ijde as, kdy pochopí, kdo jsem.“ B!hem soudu týkajícího se daní se ke mn! žalobce pan Flumenbaum choval velmi nep+íjemn!. Je p+irozené pocítit nutkání takového lov!ka ude+it. P+edstavte si, jak se b!hem soudu cítila matka; tolik kv li mn! trp!la a zde proti mn! stál pan Flumenbaum, který mne v bec neznal, a choval se opravdu nesnesiteln!. Matka nedokázala potla it své emoce a vznášela neustálé námitky. Já jsem ji však stále uklid/oval a +íkal jsem jí: „Vím, jak se cítíš, ale prosím, odpus2 mu.“ Cesta Boží v/le 30. kv!tna 1982 Ježíš nep+išel sám pro sebe. P+išel v první +ad! kv li historii, kv li židovské ví+e a kv li Izraelskému národu. P+išel kv li svým u edník m, kte+í ho m!li následovat. V širším m!+ítku p+išel pro lid, národ, sv!t a univerzum. Takovým zp sobem žil. Dokonce ani jeho smrt nebyla jen jeho záležitostí. … i v okamžiku smrti se s porozum!ním modlil za Židovský národ, za své u edníky a za lidstvo, kte+í ho zradili. Protože byl lov!kem žalu, mohl se stát jejich p+ítelem. Dokázal se modlit za lidi stojící proti n!mu i za nep+átele, kte+í ho bili. V celých ty+i tisíce let dlouhých d!jinách nebylo o takové v!ci ani slechu. Byl to skutek sv!tového významu, vykonaný pro odstran!ní h+íchu, hluboce zako+en!ného v nebi i na zemi. Boží proz etelnost a povaha skutku, p esahujícího realitu 2. prosince 1956

125



7.6 Ježíšovo vít,zství na k íži Matouš 27:50 Ale Ježíš znovu vyk ikl mocným hlasem a skonal. Jan 1:29 Hle, beránek Boží, který snímá h ích sv ta. Filipským 1:8-9 A v podob *lov ka se ponížil, v poslušnosti podstoupil i smrt, a to smrt na k íži. Proto ho B/h vyvýšil nade vše a dal mu jméno nad každé jméno.

Dámy a pánové: pro koho se B h ob!toval? Neob!toval se ani pro Ameriku, ani pro k+es2anství. Ob!toval se pro každého z nás, pro „tebe“ a pro „mne.“ Také Ježíš nebyl uk+ižován proto, aby spasil sebe, ale aby spasil nás, „tebe“ a „mne.“ Cesta pro Ameriku a lidstvo v Posledních dnech 22. ledna 2000 Jednoduše +e eno, Ježíš zem+el na k+íži jako neposkvrn!ná ob!2. Tak odhalil lidem na zemi svoji povahu, srdce a mysl. Ježíš byl lov!kem, kterého B h považoval za hodnotného a kterého mohl nazvat spravedlivým; byl lov!kem, se kterým mohl být š2astný a jehož mohl milovat jako p+edstavitele všech lidí v d!jinách i kv li všem v!cem. Ježíš, který má ustanovit nebeskou lásku 24. února 1957 Cesta k+íže naplnila v! nou víru. K+íž umožnil Ježíšovi zažít v! nou Boží nad!ji. K+íž nás také nabádá, abychom usilovali o v! nou Boží lásku a život. M!li byste pochopit, že mocí k+íže vyústily d!jiny vykoupení v otev+ení cesty spásy. K+íž se stal podmínkou, odkazující nám Ježíšovu v! nou víru, v! nou nad!ji, v! ný život a v! nou lásku. Vezm me si zp t v *ný Boží ideál 7. +íjna 1956 V o ích lidí kolem byl Ježíš ubohým zkrachovancem, který byl uk+ižován. B h však k Ježíšovi sestoupil a +ekl: „M j synu, neboj se. P+evezmu tvojí misi.“ Napln!ním tohoto slibu se stalo Boží dílo k+es2anství. Den vít zství nebe 4. +íjna 1976 126

Kapitola 7

Uk ižování

Když lov!k p+ekro í hranici smrti, získá nejv!tší Boží lásku. Proto abychom získali Ježíšovu lásku, musíme být rozhodnuti p+ekro it dokonce i hranici smrti. V tom okamžiku se satan ur it! pod+ídí. Po ty+i tisíce let shlížel B h sám na sv!t se smutkem a s obavami, ale když se na zemi objevil Ježíš, zapo ala nová bitva se satanem. Ježíš zcela zapomn!l na sebe a bojoval za Boha. A navíc protože ani v okamžiku smrti v sob! nechoval žádnou sobeckou touhu, mohla p sobit moc vzk+íšení. Také dnes bychom m!li projít stejným vít!zným kurzem jakým prošel Ježíš … Na základ! vít!zství k+íže, které dosv!d ilo jeho lásku, ukoval Ježíš pevné pouto s Bohem, který po ty+i tisíce let vedl dispenzaci. Ježíš se stal zt!lesn!ním trvalého vít!zství a lásky. P+edstavoval nebe, zemi a lidstvo a stal se jedno s Bohem; a protože se B h nem!ní, nezm!ní se ani on. Vra9me Bohu slávu vzk íšení, podobn jako Ježíš 27. kv!tna 1956 Satan … má sv!domí a uv!domuje si, že nem že být milován stejnou m!rou jako B h. Ví, že si takovou lásku nezaslouží, p+esto mu Ježíš na k+íži dal takovou lásku najevo. Zran!ný a umírající zapomn!l Ježíš sám na sebe, miloval své nep+átele a žádal pro n! o odpoušt!ní. Jakkoli strašný je nep+ítel, má-li v sob! alespo/ kousí ek sv!domí, nem že jinak, než se za takových okolností poko+it a pod+ídit. Budete-li milovat stejnou láskou, m žete se od svého nep+ítele naprosto odd!lit – a zjistíte, že nemáte žádných nep+átel. Když dosáhnete úrovn! dokonalosti lásky, vstoupíte do nového v!ku, do v!ku ideální lásky. Cesta Boží v/le 30. kv!tna 1982 Ježíš zem+el pro osvobození Boha a lidstva, ne pro své vlastní spasení. Jsou-li dnešní k+es2ané p+emýšliví lidé, m!li by v!+it v Ježíše a v Boha jen pro své vlastní spasení nebo kv li lidstvu a kv li osvobození Ježíše a Boha? Mnohé z modliteb dnešních k+es2an jsou sobecké, plné žádostí o peníze, o zdraví a o út!chu. V porovnání s Ježíšovou tradicí mají tito lidé postoj zlod!j a lupi ; v bec neuvažují o dávání, ale p+emýšlí jen o p+ijímání. Takoví lidé se v žádném p+ípad! nemohou vyhnout úpadku. Mohl by být Ježíš Mesiášem, kdyby se po zjišt!ní, že zem+e na k+íži, pokusil vyhnout se této smrti? Plnil by tím odvážn! svoje poslání? Naopak. Stal by se zrádcem, který zradí Boha, a až by nakonec zem+el, ekala by ho potupná smrt.

127



Kdyby k tomu došlo, byla by to nejv!tší tragedie, za níž by lidstvo muselo zaplatit odškodn!ní. Neexistovalo by žádné k+es2anství. Cesta Boží dispenzace vždy zahrnuje prvek p+ekro ení smrti. Ježíš opravdu potvrdil, že je Božím synem, protože s d stojností a dobrovoln! p+ijal cestu smrti. Zem+el tak, že se mu satan musel pod+ídit. Satan nemohl vznést žádnou námitku proti tomu, že je Ježíš nazýván Božím synem. Musel se sklonit a uznat, že Ježíš miloval Boha více, než ho kdy on dokázal milovat. Ježíš se jako beránek položil jako ob!2 na oltá+, aby druzí mohli žít. Den d tí a tradice 20. listopadu 1979 Zamyslete se nad tímto faktem: p+estože byl Ježíš Kristus p+ed dv!ma tisíci lety uk+ižován, jeho moc a vliv se rozší+ily po celém sv!t!. Ale +ekn!me, že by Ježíš nezem+el. P+edpokládejme, že by (kdyby našel dostate ný základ) vytvo+il rodinu a od té doby by se rodily jeho d!ti. Jak dlouho myslíte, že by trvalo obnovení celého sv!ta? Ne déle než šest set let. Ježíšovi potomci by vytvo+ili vzorovou rodinu pro všechny ostatní rodiny, vytvo+ili by pravý olivový strom, jímž by byly naroubovány všechny plané olivové stromy h+íšného sv!ta. Rostoucí vliv pravého olivového stromu by p+em!nil sv!t v sad pravých olivových strom . V pravém olivovém sad! by byl B h schopen zcela sjednotit celé lidstvo a p+evzít nad ním vládu. 43. výro*í zakládajícího dne 1. kv!tna 1997

7.7 Chrámová opona se roztrhla Matouš 27:51 A hle, chrámová opona se roztrhla vp/li odshora až dol/, zem se zat ásla, skály pukaly.

Svatostánek byl rozd!len na dv! ásti: svaté místo (svatyn!) a nejsv!t!jší místo (svatyn! svatých). Do svatyn! svatých mohl vstoupit pouze nejvyšší kn!z, a to jen jednou do roka, když p+inášel v den smí+ení ob!2. Ve svatyni svatých byla uchovávána archa úmluvy. Na tomto míst! byl p+ítomen B h. Svatyn! svatých symbolizovala Ježíšova ducha. Svatyn! obsahovala svícen, kadidlový oltá+ a st l na p+edkládaný chléb, o n!jž denn! pe ovali kn!ží. Symbolizovala Ježíšovo t!lo.

128

Kapitola 7

Uk ižování

Svatyn! svatých dále symbolizovala duchovní sv!t, zatímco svatyn! symbolizovala sv!t fyzický. Když byl Ježíš uk+ižován, chrámová opona mezi svatyní a svatyní svatých se roztrhla vp li odshora až dol . Znamenalo to, že Ježíšovo uk+ižování položilo základ pro duchovní spasení, které otev+elo bránu mezi duchem a t!lem nebo mezi nebem a zemí. Boží princip – výklad Mojžíš a Ježíš 2.2.2.3.1

7.8 Svatí vstali z hrob Matouš 27:52-53 Hroby se otev ely a mnohá t la zesnulých svatých byla vzk íšena; vyšli z hrob/ a po jeho vzk íšení vstoupili do svatého m sta a mnohým se zjevili.

V Bibli je napsáno, že v Posledních dnech budou mrtví vstávat ze svých hrob : Zazní povel, hlas archand!la a zvuk Boží polnice, sám Pán sestoupí z nebe, a ti, kdo zem+eli v Kristu, vstanou nejd+íve…

(1. Tesalon-ským 4:16) Význam tohoto proroctví m žeme pochopit, podíváme-li se na podobnou událost, kdy v dob! Ježíšovy smrti vstávali mrtví ze svých hrob . Verš v Matoušov! evangeliu 27:52-53 neznamená, že rozložená t!la svatých skute n! vstala z hrob . Kdyby svatí v!ku Starého zákona opravdu vstali z hrob ve svých fyzických t!lech a zjevili se mnoha lidem v Jeruzalém!, zajisté by lidem sv!d ili o Ježíšovi, protože by už v!d!li, že je Mesiášem. Kdo z obyvatel Jeruzaléma by nev!+il v uk+ižovaného Ježíše, kdyby uslyšel takové sv!dectví? A navíc, kdyby svatí skute n! vstali z hrob v t!le, pak by jejich skutky byly jist! zaznamenány v Bibli. Žádný takový záznam tam však nenajdeme. Co tedy znamená, když se v Písmu +íká, že t!la svatých vstala ze svých hrob ? Tento záznam byl po+ízen lidmi, kte+í vid!li, jak byli duchové zem+elých svatých duchovn! vzk+íšeni a objevili se na zemi. Je to velmi podobné situaci, kdy se Mojžíš a Eliáš, jako duchové, krátce zjevili Ježíšovi na ho+e Prom!n!ní. (Matouš 17:3) Boží princip – výklad Poslední dny 3.2.3

129



7.9 Sestoupení do pekla Lukáš 24:46 Iekl jim: „Tak je psáno: Kristus bude trp t a t etího dne vstane z mrtvých …“

Ve sv!t! lásky nejsou žádná omezení, protože láska je nejmocn!jší silou univerza. S láskou m žete p+ekro it jakékoli hranice. Ani peklo není p+ekážkou, která by vydržela sílu lásky. Podle Písma strávil Ježíš Kristus po uk+ižování t+i dny v temnot!. Kam šel? Šel do žalá+e pekla a t+i dny tam kázal evangelium. Satan, pán pekla, mu možná +ekl: „Ježíši, vstoupil jsi omylem do našeho v!zení. Zamknu dve+e a budeš mým v!zn!m.“ To však nem že ud!lat; satan nemá moc, aby Ježíše v pekle p+ipoutal. Ježíš Kristus, naprostý projev Boží lásky, odpov!d!l: „Miluj svého nep+ítele.“ Proto mohl obrátit peklo v nebe a nebyl pro n!ho problém vstoupit do pekla a vyjít ven. Iekn!me, že jsou v Nebeském království hranice. Mohl by B h +íci lov!ku, který skute n! celým srdcem, myslí i duší miluje Boha: „Sem nesmíš; musíš p+edložit pas nebo dát úplatek. K Božímu tr nu nesmíš p+istoupit“? Byl by tím takový lov!k zastaven? Ne. Hrani*ní linie 5. prosince 1976 Jak mohl Ježíš zm!nit peklo? Kdyby Ježíš p+ijal zodpov!dnost za Boží v li pouze v jejích dobrých aspektech a zem+el by pro Boha jen v dobrých aspektech, pak by byl schopen vést Nebeské království, ale ne peklo. Protože Ježíš ustanovil nebeský standard tím, že udržel jeho celistvost dokonce i v pekle, položil základ i pro +ízení pekla. Boží vlastnictví a naše vlastnictví 9. listopadu 1958 Dobrý lov!k m že kv li Bohu vstoupit do žalá+e pekla, ale jeho povaha a hodnota se tím nezm!ní. D ležité je, zda tam sestupuje proto, aby vyvedl lidi ven. Jeho vzhled m že být stejný jako vzhled lidí v h+íšném sv!t!, ale jeho motivací je pohnout sv!t zla k návratu k Bohu. Bible +íká, že po uk+ižování strávil Ježíš t+i dny v pekle, a pak vystoupil do

130

Kapitola 7

Uk ižování

nebe. Byl Ježíš v t!chto t+ech dnes stále spasitelem? Ano. Vstoupil do pekla, protože by ho lákal tam!jší život? Ne. Šel tam, aby povznesl peklo do svojí +íše, do nebe. Naše sou*asná pozice 7. +íjna 1979

131

Kapitola 8. Vzk íšení „Já jsem vzk íšení a život. Kdo v í ve mne, i kdyby um el, bude žít.“ Jan 11:25

8.1 Zjevení Marii Magdalén, Matouš 28:1-7 Když uplynula sobota a za*ínal první den týdne, p išly Marie z Magdaly a jiná Marie, aby se podívaly k hrobu. A hle, nastalo velké zem t esení, nebo9 and l Pán sestoupil s nebe, odvalil kámen a usedl na n m. Jeho vzez ení bylo jako blesk a jeho roucho bílé jako sníh. Strážci byli strachem z n ho bez sebe a strnuli jako mrtví. And l ekl ženám: „Vy se nebojte. Vím, že hledáte Ježíše, který byl uk ižován. Není zde; byl vzk íšen, jak ekl. PojGte se podívat na místo, kde ležel. Jd te rychle pov d t jeho u*edník/m, že byl vzk íšen z mrtvých; jde p ed nimi do Galileje, tam ho spat í. Hle, ekl jsem vám to.

Ježíš byl pravým lov!kem, protože dokonale žil Božím životem. Krá el s Bohem. B h a Ježíš nebyli ani trochu rozd!leni, a protože nikdo nem že zni it Boha, nem že nikdo zni it ani Ježíše Krista. Boží v/le a vánoce 25. prosince 1976 Když byl Ježíš vzk+íšen, ani jeden z jeho u edník nehlídal jeho hrob. Místo hlídali pouze +ímští vojáci, jeho nep+átelé. Jak je to možné! Ani dnes v mnoha p+ípadech nehlídají k+es2ané Ježíš v hrob. Hlídají jej stejní nep+átelé, jako byli +ímští vojáci. Cožpak neexistuje žádná skupina, která by +ímské vojáky obstoupila v touze dostat se k Ježíšovu hrobu? Tehdy se takoví lidé nenašli, ale mezi námi v!+ícími by se jich m!lo najít mnoho. 132

Kapitola 8

Vzrk íšení

Kdo se setkal se vzk+íšeným Ježíšem? Nesetkali se s ním lidé, kte+í ho nechali zem+ít, opustili ho, rozptýlili se a šli, kam se jim zacht!lo. Kdo to byl, kdo t+i dny nic nejedl a hledal po Ježíšov! smrti jeho t!lo? Kdo tápal ve tm!, aniž by v!d!l, kde se Ježíšovo t!lo nachází? Spíše než kdokoli jiný to m!li být jeho u edníci. T+i Ježíšovi nejmilejší u edníci, Petr, Jakub a Jan, se však vrátili dom . První se s Ježíšem setkaly ženy, které p+ed úsvitem hledaly jeho hrob. Marie Magdalena; Marie, matka Jakubova; a Salome. Toužily po Ježíšovi, jenž byl popraven jako zrádce. Po t+i dny prolévaly slzy a neschopny vyrovnat se se situací ho p+išly hledat. Byly první, kdo se se vzk+íšeným Ježíšem setkal. To ukazuje, jak by m!li jednat v!+ící v Posledních dnech. M!li bychom pochopit, že dnes jsou Poslední dny, kdy máme zoufale hledat Ježíš v hrob. Místo Izraelit , kte+í se jako první m!li setkat se vzk+íšeným Pánem, se s ním setkaly ženy, zoufale hledající jeho hrob. Dnes, kdy vzk+íšený Pán p+ichází na sv!tové úrovni se s ním nejprve setkají lidé, kte+í si navzdory únav! neodpo inou a nevyspí se, prolévají slzy pro nebe a putují p+es hory a doly se srdcem plným nepopsatelného vzrušení. Když p+ekonáte sami sebe a budete se bez nároku na odpo inek nebo spánek starat o sv j národ a lidstvo, pak k vám p+ijde Pán slávy, jenž znovu p+ichází do našeho sv!ta. Aniž byste si toho byli v!domi, získáte právo na slávu p+ijetí Pána. M!li byste v!d!t, že ten as se blíží. Sta8me se lidmi, kte í mají ú*ast na sláv Pána 16. ervna 1957

8.2 Marie volá k Ježíšovi Jan 20:12-17 Odpov d la jim: „Odnesli mého Pána a nevím, kam ho položili.“ Po t ch slovech se obrátila a spat ila za sebou Ježíše; ale nepoznala, že je to on. Ježíš jí ekl: „Pro* plá*eš: Koho hledáš?“ V domn ní, že je to zahradník, mu odpov d la: „Jestliže tys jej, pane, odnesl, ekni mi, kam jsi ho položil, a já pro n j p/jdu.“ Ježíš jí ekl: „Marie!“ Obrátila se a zvolala hebrejsky „Rabbuni“, to znamená „Mist e“. Ježíš jí ekl: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci. Ale jdi k mým brat ím a pov z jim, že vystupuji k Otci svému i Otci vašemu a k Bohu svému i Bohu vašemu.“

Když šla Marie Magdaléna bezprost+edn! po jeho vzk+íšení hledat Ježíše, +ekl jí: „Nedotýkej se mne, dosud jsem nevystoupil k Otci.“ (Jan 20:17) P+esto se jí 133



Ježíš zjevil, protože mu její postoj poskytl út!chu. A tak když pochopíte ideál a v li nebeského principu a p+ekonáte sami sebe, ukáže se Ježíš také vašemu vnímavému srdci. Pokud vyslechnete Boží slova a v Ježíšov! jménu je budete ší+it, p+ijde Pán k vám, i kdybyste ho o to nežádali. M!li byste v!d!t, že Pán krá í s otev+enou náru í, abyste k n!mu mohli p+istoupit. Stejný postoj má i B h. Sta8me se lidmi, které chce Ježíš 17. února 1957 Když dnes p+icházíme k Ježíšovi, stojí mezi námi k+íž. N!kdo by m!l odstranit žal a utrpení zp sobené k+ížem; a m!li bychom to ud!lat my. Když to neud!láme, ne-m žeme se naroubovat na Ježíše a nazývat ho svým ženichem. Proto když Marie Magdaléna hned po jeho vzk+íšení zvolala: „Ó, pane!“, Ježíš ji zastavil. Marie cht!la již v den, kdy se setkala s Pánem vstoupit do Nebeského království, avšak kv li utrpení na k+íži byl po dva tisíce let život v království zakázán. M!li bychom pochopit, jaká bolest se skrývá za k+ížem a my, kte+í máme víru, bychom ji m!li odstranit. Ježíš nás tímto zp/sobem hledá 20. kv!tna 1956

8.3 Ježíš se objevuje p ed u edníky Matouš 28:16-17 Jedenáct apoštol/ se pak odebralo do Galileje, na horu, kterou jim Ježíš ur*il. Spat ili ho a klan li se mu; ale n kte í pochybovali.

I po smrti se Ježíš zajímal o své rozprchnuvší se u edníky a i b!hem t+í dn v hrob! byl odhodlán je ochra/ovat. Proto se po svém vzk+íšení vydal na b+ehy Galilejského jezera a hledal je. Dnes m žeme humanisticky uvažovat, pro se o n! takto staral, jestliže nem!li žádný smysl pro zodpov!dnost. Když nastaly t!žkosti, u edníci Ježíše zradili, on se však p+esto ihned po svém vzk+íšení vydal do Galileje a za al plnit svoji zodpov!dnost. M!li bychom si povšimnout obdivuhodného rysu Ježíšovy povahy, s nímž prošel údolím smrti a vychoval z nich oddané u edníky. A nejen to. M!li bychom pochopit, že krom! zodpov!dnosti za své u edníky, si vzal Ježíš také zodpov!dnost za bezpo et svatých, kte+í p+išli po n!m a o dva tisíce

134

Kapitola 8

Vzrk íšení

let pozd!ji také za nás. D!jiny obnovení jsou d!jinami celku. Protože Boží v lí je spasit celek, p+evzal Ježíš zodpov!dnost za celé lidstvo. Ježíš Kristus, Boží chlouba 16. kv!tna 1956 Co znamená Ježíšovo vzk+íšení? Nejedná se pouze o to, zda jeho t!lo vstalo z hrobu. To je jen malá ást. Nejvýznamn!jším aspektem je vzk+íšení Ježíšova nebeského principu a jeho lásky, v jejichž centru stojí B h. B/h a budování Božího království 17. dubna 1977 Ježíšovo vzk+íšení bylo prvním projevem nebeské slávy a slavného vít!zství vybojovaného nad satanem ve ty+i tisíce let dlouhých d!jinách. Protože Ježíš dosáhl vít!zství na duchovní i na substanciální úrovni, pozdvihl B h zem+elého Ježíše, aby zahájil další dispenzaci. Skrze uk+ižování p+evzal Ježíš zodpov!dnost za ty+i tisíce let dispenzace i zodpov!dnost p+edk . P+edstavujíc nebeskou slávu vystoupil do nebe. To je význam vzk+íšení a nanebevzetí. Ježíš p+išel, aby na zemi jasn! ukázal podstatu vnit+ní slávy Boha. Celá sláva se skládá z vnit+ní a vn!jší slávy. To je mise, kterou p+išel Ježíš naplnit. Vra9me slávu vzk íšení Bohu, podobn jako Ježíš 27. kv!tna 1956 Satan použil svoji nejvyšší moc, aby Ježíše uk+ižoval, ímž dosáhl cíle, o který usiloval po celé ty+i tisíce let lidských d!jin. Na druhé stran!, když B h odevzdal Ježíše satanovi, jako náhradu stanovil podmínku, že spasí h+íšné lidstvo. Jak toho dosáhl? Protože satan už použil svoji nejv!tší sílu, aby zabil Ježíše, B h m!l podle Principu obnovení odškodn!ním také právo použít svoji nejv!tší sílu. Zatímco satan používá svou sílu k zabíjení, B h ji používá k tomu, aby p+ivedl mrtvé k životu. Náhradou za to, že satan použil svoji nejv!tší sílu, aby Ježíše zabil, použil B h svoji nejv!tší sílu a Ježíše vzk+ísil. Celému lidstvu tak otev+el cestu k tomu, aby se mohlo naroubovat na vzk+íšeného Ježíše a obdržet spasení a znovuzrození. Boží princip – výklad Mojžíš a Ježíš 3.3.1.1

135



8.4 Vzk íšení, nanebevzetí a Letnice Skutky 1:3-5 Jim také po svém umu*ení mnoha zp/soby prokázal, že žije, po *ty icet dní se jim dával spat it a u*il je o království Božím. Když s nimi byl u stolu, na ídil jim, aby neodcházeli z Jeruzaléma: „Mekejte, až se splní Otcovo zaslíbení, o n mž jste ode mne slyšeli. Jan k til vodou, vy však budete pok t ni Duchem svatým, až uplyne t chto n kolik dní.“

Po smrti na k+íži byl Ježíš vzk+íšen. Po svém vzk+íšení p sobil ty+icet dní na zemi, a pak se vrátil do duchovního sv!ta. Skute nost, že Ježíš zem+el, byl vzk+íšen, a pak znovu sestoupil na zem, tak symbolicky p+edstavuje Boží dílo stvo+ení. Ježíš Kristus, který odešel a p išel a který p ijde a odejde pro ú*el nebe a zem 26. kv!tna 1956 Jan K+titel, který stál v pozici Kaina, m!l spolupracovat s Ježíšem, stojícím v pozici Ábela. Vzájemnou spoluprácí m!li najít Ježíšovu nev!stu. Pak by se Ježíš stal otcem a jeho nev!sta matkou. Kdyby v Boží lásce vstoupili do manželství, dali by život d!tem, které by byly Ježíšovými d!tmi. P+estože Ježíš na fyzické úrovni ztratil své t!lo, mohl být na duchovní úrovni vzk+íšen, aby spasil lidstvo. Aby však spasil lidstvo, musel jít i na duchovní úrovni ur itým kurzem odškodn!ní. Po vzk+íšení byl postaven do pozice otce a do pozice Ábela. Protože v pozici Kaina nebyl nikdo, hledal Ježíš Petra, Jakuba a Jana. Když se s ním tito t+i lidé dokonce i za cenu vlastního života naprosto sjednotili, otev+eli na duchovní úrovni cestu ke spasení. Od té doby byli p+ipraveni ob!tovat pro Ježíše sebe i své životy. Na tomto základ! se o letnicích setkali se svou matkou, Duchem svatým. Pravá cesta obnovení 11. ledna 1972 Po Ježíšov! uk+ižování bylo jeho zbylých jedenáct u edník zmateno a rozptýleno. Po svém vzk+íšení je však Ježíš shromáždil na jedno místo a zahájil nové období proz+etelnosti: obnovení duchovního Kanaán. U edníci vybrali Mat!je, aby nahradil Jidáše Iškariotského a zaujal uvoln!né místo mezi dvanácti. Když v!+ili v Ježíše a následovali ho s nasazením vlastního života, položili duchovní substanciální základ a duchovní základ pro Mesiáše. Na tomto základu postoupil Ježíš z pozice, v níž plnil poslání Jana K+titele v duchovním sv!t!, do pozice

136

Kapitola 8

Vzrk íšení

duchovního Mesiáše a seslal Ducha svatého. Proto se Ježíš a Duch svatý stali duchovními Pravými rodi i a za ali dávat znovuzrození. Od okamžiku sestoupení Ducha svatého na letnice (Skutky 2:1-4) p sobili vzk+íšený Ježíš jako duchovní Pravý otec a Duch svatý jako duchovní Pravá matka spole n! tak, že dávali v!+ícím duchovní znovuzrození, pokud se na n! tito lidé duchovn! naroubovali. To je dílo duchovního spasení, které vytvo+ilo oblast vzk+íšení neposkrvn!nou satanem. Vzk+íšený Ježíš je duchovním zt!lesn!ním chrámu … Duchovní podstata svatyn! svatých a svatyn!, které p+edstavují Ježíšova ducha a t!lo, se naplnila prost+ednictvím Ježíše a Ducha svatého. Ideál p+íkrovu se napl/uje v díle spasení Ježíše a Ducha svatého a v jejich skutcích se m že zjevovat B h a p+edávat svoje Slovo. Na p+íkrovu, kde je hlásáno Boží Slovo, byli cherubové, kte+í nám po pádu bránili v cest!, od sebe odtrženi a uvolnili nám cestu, abychom mohli vstoupit do archy úmluvy a p+ijmout Ježíše, strom života. Tam se m žeme najíst many darované Bohem a být sv!dky velikosti Boží moci, která zp sobila, že Áronova h l rozkvetla. (Žid m 9:4-5) Boží princip – výklad Mojžíš a Ježíš 3.3.1.3-4

8.5 Významné pov, ení Matouš 28:18-20 Ježíš p istoupil a ekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi. Jd te ke všem národ/m a získávejte mi u*edníky, k t te je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého a u*te je, aby zachovávali všecko, co jsem vám p ikázal. A ale, já jsem s vámi po všecky dny až do skonání tohoto v ku.“

B h cht!l spasit sv!t i za cenu ob!tování svého syna … Za stejným ú elem – za ú elem spásy sv!ta - rozvinul k+es2anství. Bible v Janov! evangeliu 3:16 +íká: „B h tolik miloval sv!t, že dal svého jediného syna, aby každý, kdo v n!ho v!+í, nezahynul, ale m!l život v! ný.“ Pamatujte si, Božím cílem je sv!t. A B h chce, aby práv! tak, jako dal Ježíš dobrovoln! sv j život, aby sv!t mohl žít, dali všichni k+es2ané dobrovoln! sami sebe pro spásu sv!ta. Dnešní k+es2ané však mají k napln!ní Božího p+ání velmi daleko. B h usiluje o vybudování jedné lidské rodiny. Proto rodina, církev a národ, jež chce vytvo+it, p+esahují hranice ras a národností. Lidé, tvo+ící harmonickou jednotu

137



všech barev pleti a p+ekra ující hranice ras a národností, poskytují Bohu nejkrásn!jší pohled a nejv!tší pot!šení. Boží nad je pro Ameriku 1. ervna 1976 Po celých t+icet t+i let svého života na zemi krá el Ježíš sám žalostnou cestou plnou utrpení. Cestou smutku a osam!ní však krá í od svého nanebevzetí až dodnes, po celých dva tisíce let. Touto cestou se nevydal sám kv li sob!. Dobrovoln! p+ijal utrpení, aby vrátil h+íšné lidstvo Bohu. Dobrovoln! vedl potulný život, aby hledal Boží pravé syny a dcery a p+inesl mezi lidi, kte+í ho nep+ijali, pravý život a lásku. Od svého vzk+íšení a nanebevzetí nás stále hledá. Jinými slovy, Ježíš si neužívá slávy a svobody, ale i v tuto chvíli s mu ivou úzkostí soucítí s ubohými lidmi, kte+í v tomto sv!t! vnit+n! i navenek hladoví a žízní. Stará se o v!+ící, tápající p+i hledání cesty života. Trpí ve v!zení s t!mi, kte+í jsou v!zn!ni pro víru. Prosím, pochopte Ježíšovu situaci. P+estože opustit zemi a p+ebývá v Nebeském království, nem že se s Bohem radovat. Pán je mým dobrým pastý em 24. b+ezna 1957 Ot e lásky! Myslel jsem si, že Ježíš p+išel na zem proto, aby mne našel, ale to není vše; myslel jsem si, že p+išel pro mojí rodinu, ale to není vše; myslel jsem si, že p+išel pro vyvolený Izraelský lid, ale ani to není vše. Nep+išel ani kv li žádné z denominací. Nyní vidíme, že Ježíš byl nad!jí stvo+eného sv!ta, a jako takový p+edstavoval jeho nekone nou hodnotu. Ot e, jak uvažujeme dnes my v porovnání s Ježíšem, jehož misí bylo vše obnovit? Kéž nejsme lidmi, kte+í +íkají: „Zem+u v zájmu své rodiny.“ Kéž nejsme lidmi, kte+í +íkají: „Zem+u pro sv j lid, svou zemi, sv j sv!t.“ Milovaný ot e, up+ímn! se toužíme stát lidmi, kte+í budou žít a dají sv j život v sázku pro život a smrt celého nebe a zem!. To znamená, že když žiji, p+edstavuji nebe a zemi a i kdybych zem+el, budu p+edstavovat nebe a zemi. Ot e, up+ímn! se modlíme, abyste si s Ježíšem mohli odpo inout a zní-li ve stvo+ení stále plá a ná+ek, chceme je utišit. Ot e, ve: nás a dovol, a2 spolu s tebou krá íme vp+ed, abychom odstranili veškeré historické konflikty a mohli se radovat z jejich vy+ešení.

138

Kapitola 8

Vzrk íšení

Up+ímn! doufáme, že nám zaru íš moc stát se pravými v!rnými syny a dcerami, kte+í oslaví nebe a vyrovnají se se všemi t!žkostmi. Za to vše se modlíme ve jménu Pána. Amen. Modlitba 23. kv!tna 1958

139

POPRVÉ VYCHÁZÍ TISKEM soubor pojednání reverenda Son Mjong Muna o život a misi Ježíše Krista. Reverend Mun ve svém život p ekro*il hranice pouhé víry v Ježíše a zatoužil poskytnout mu út chu v slzách, které s bolestí vytryskly z jeho nitra, když hluboce pochopil Ježíšovu vnit ní situaci a postoj. O n kterých v cech, jako nap íklad o Ježíšových zázracích, nemluvil reverend Mun mnoho. O jiných, nap íklad o jeho narození, ozna*ování se za ženicha, o vztazích s vlastní rodinou nebo s Janem K titelem, o jeho u*ení a utrpení v Getsemanské zahrad , ekl hodn . Tato kniha je napln na soucitem a jedine*nými pohledy na postoj a povahu Ježíše Krista, a proto jist umožní *tená i prohloubit jeho vztah s Ježíšem. Reverend Mun ekl: „Nep išel jsem vám íct, co už víte, ale p edat vám nové zjevení od Boha.“ Matouš 22:35-40 Když se farizeové doslechli, že uml*el saduceje, smluvili se a jeden jejich zákoník se ho otázal, aby ho pokoušel: „Mist e, které p ikázání je v zákon nejv tší?“ On mu ekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí. To je nejv tší a první p ikázání. Druhé je mu podobné: Miluj svého bližního jako sám sebe. Na t ch dvou p ikázáních spo*ívá celý Zákona i Proroci.“

Tyto verše vyjad+ují ideál lásky, který je živou logikou univerza, dokonalou ideologií univerza a centrem života univerza. Když nabídneme vše, jak je +e eno t!mito slovy, m žeme vytvo+it vztah lásky s milujícím Bohem. Ježíš +ekl: „Miluj Hospodina, Boha svého, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.“ Nikdo jiný než Ježíš nereprezentoval kosmos tak, aby miloval Boha celou svou duší, celým svým srdcem a celou svou myslí. Aby byl rozpoznán jako lov!k, vystupující s takovýmto rozhodnutím, odhalil Ježíš up+ímn! sv j postoj svým milovaným u edník m. Byl lov!kem, který pro nebe ud!lal vše, co bylo v jeho silách. Byl mužem, který nabídl celé srdce a duši a veškerou svoji energii. M!li bychom být lepší než Ježíš ohledn! takových vlastností, jakými jsou v!rnost a up+ímnost, jež projevil ve služb! nebi, když stál sám ve víru v!cí a na cest! nebe plnil významné poslání. Projevil srdce, které se maximáln! vydává, mysl, p+edstavující Boží v li a povahu, která vynakládá veškeré úsilí na vytvo+ení ideálu lásky. Ježíš, který má ustanovit nebeskou lásku 24. února 1957

140

141

Reverend Son Mjong Mun Život a mise Ježíše krista p+eloženo z anglikého textu The Life and Mission of Jesus Christ Copyright 2001 The Holy Spirit Association for the Unification of World Christianity, ISBN: 1-931166-03-X 4 West 43dr Street, New York, NY 10036 www.hsabooks.com do eštiny p+eložila: Ing. Radka Marešová ([email protected]) technická spolupráce: Ing. Marta Písková ([email protected]) Vytiskla tiskárna FIALA, T!lovýchovná 765, Praha 5, Ieporyje náklad 50 výtisk Praha 2001

142

Reverend Son Mjong Mun. Život a mise Ježíše Krista

Recommend Documents