RETScreen Software. Online manuál pro uživatele. Model projektů větrné energie

RETScreen® Software Online manuál pro uživatele

Model projektů větrné energie

RETScreen® Model Projektů Větrné Energie

Prostředí Tento dokument slouží jako tištěná verze RETScreen® Software online uživatelského manuálu, jež je nedílnou součástí softwaru RETScreen. Online uživatelský manuál je podpůrným souborem v rámci zmiňovaného softwaru. Uživatel si automaticky nahraje tento online uživatelský manuál v okamžiku stahování RETScreen softwaru do svého počítače.

Kopírování Tento dokument může být kopírován jako celek nebo jen jeho část v jakékoliv formě pro výukové nebo neziskové účely bez zvláštního povolení s příslušným odkazem na tento manuál jako zdroj. Ministerstvo přirodních zdrojů Kanady rádo přijme kopii jakékoliv publikace, která používá tento manuál jako zdroj svých informací. V takových případech si může vyhradit právo na omezení reprodukovaného materiálu nebo grafických prvků. Dále je nutné v takových případech požádat autora nebo vlastníka autorského práva o povolení o reprodukci. Pro získání informací ohledně autorského práva a limitujících požadavků kontaktujte RETScreen® International.

Prohlášení Tento dokument je distribuován pouze pro informační účely, a nemusí proto reflektovat názory kanadské vlády a ani nezastupuje žádný komerční produkt či osobu. Ani Kanada a ani její ministři, úředníci a ostatní činitelé neručí za tento dokument a ani na sebe nepřebírají jakoukoliv odpovědnost vyplývající z tohoto dokumentu. ISBN: 0-662-36820-7 Katalog č.: M39-104/2004E-PDF © Ministerstvo přirodních zdrojů Kanady 1997 - 2008.

VĚTRNÁ.1


OBSAH Stručný popis a schéma modelu ......................................................................................................3 Model projektu větrné energie ..........................................................................................................8 Model pro výpočet vyprodukované elektrické energie .....................................................................9 Technické údaje o zařízení............................................................................................................17 Nákladová analýza .........................................................................................................................21 Shrnutí finančních ukazatelů projektu ............................................................................................44 Analýza redukce skleníkových plynů..............................................................................................60 Citlivostní analýza a analýza rizika.................................................................................................75 Databáze větrných elektráren.........................................................................................................83 Databáze počasí.............................................................................................................................84 Databáze nákladů...........................................................................................................................84 Školení a podpora ..........................................................................................................................86 Podmínky pro použití......................................................................................................................87 Použitá literatura.............................................................................................................................89 Odkazy na internetové adresy........................................................................................................91 Rejstřík............................................................................................................................................92

VĚTRNÁ.2


Stručný popis a schéma modelu RETScreen® International je nástroj, který má informovat o „čistých“ zdrojích elektrické energie, sloužit jako podpůrný prostředek při rozhodování o investicích do těchto technologií a při plánování jejich kapacit. Jádro tohoto nástroje se skládá ze standardního a uceleného softwaru pro analýzu projektů čisté energie, který může být použit celosvětově pro vyhodnocení výroby elektrické energie, nákladů životního cyklu a redukce skleníkových plynů pro různé druhy energeticky efektivních technologií. Každý RETScreen technologický model (např. Model projektů větrné energie atd.) je vyvinut v rámci tabulkového prostředí Microsoft Excel v „Pracovním sešitu“. Pracovní sešit se skládá z několika pracovních tabulek. Tyto tabulky mají jednotný vzhled a dodržují standardní přístup pro všechny modely RETScreen. Navíc k tomuto softwaru jsou poskytnuty databáze jednotlivých technologií pro výrobu čisté energie, databáze počasí a nákladové databáze; online manuál, webová stránka, učebnice, případové studie a školící kurzy.

Schéma modelu Vyplňte každou pracovní tabulku řádek po řádku ze shora dolů zadáním hodnot do vyšrafovaných kolonek. Abyste se mohli pohybovat mezi jednotlivými pracovními tabulkami jednoduše klikněte na štítek v dolní části každého okna nebo na „modře podtržený“ hypertextový odkaz, který se objevuje v každé tabulce. Schéma RETScreen modelu je prezentováno níže.

® RETScreen International Model větrné elektrárny- schéma modulů systému

VĚTRNÁ.3


Informace a pomoc při vstupu / Data and help access RETScreen Online manuál pro uživatele, Databáze větrných elektráren a Databáze počasí je přístupná prostřednictvím panelu Excel pod volbou „RETscreen“, jak je ukázáno na následujícím obrázku. Nabídka RETScreen a její jednotlivé ikony se ukáží na liště s nástroji RETScreen. Proto uživatel může vstoupit do online uživatelského manuálu, databáze větrných elektráren a databáze počasí kliknutím na odpovídající ikonu na této liště. Pokud uživatel chce například vstoupit do online uživatelského manuálu klikne na „?“ ikonu.

RETScreen Menu and Toolbar

RETScreen online uživatelský manuál je citlivý na umístění kurzoru, a proto poskytuje informace, které se vztahují k jednotlivým buňkám, kde je kurzor umístěn, a které uživateli pomohou při jeho analýze.

VĚTRNÁ.4


Barevné odlišení buněk Uživatel zadává data do vyšrafovaných buněk v tabulce. Všechny ostatní buňky, které nevyžadují vyplnění, jsou chráněny tak, aby uživatel nesprávným kliknutím nesmazal např. vzorec apod. RETScreen barevné odlišení buněk pro vstupní a výstupní buňky je znázorněno v následující tabulce.

RETScreen barevné odlišení buněk

Výběr měny / Currency options Pro správnou RETScreen analýzu projektu větrné energie, může uživatel v části Nákladové analýzy zvolit odpovídající měnu a to v buňce nazvané „Currency“ / Měna. Uživatel zvolí takovou měnu, ve které budou následně jednotlivá měnová data o projektu prezentována. Například, pokud uživatel zvolí „$“, všechny měnové položky budou vyjádřeny v americkém dolaru. Možnost „User- defined“ / Definováno-uživatelem umožňuje uživateli specifikovat měnu ručně zadáním názvu měny nebo jejím symbolem do dodatečné vstupní buňky, která se objeví vedle buňky pro výběr měny. Měna může být vyjádřena použitím maximálně tří znaků ($US,£, ¥, atd.). Pro usnadnění prezentace monetárních údajů, může být tato volba využita také pro zkrácení číselného zápisu (např. pro vyjádření údaje v tisících dolarů může sloužit k$ 1 000, místo $ 1 000 000). Pokud uživatel zvolí možnost „None“ / Žádný, budou všechny monetární údaje vyjádřeny bez jednotky. Proto všude tam, kde jsou monetární data používána společně s dalšími jednotkami (např. $/kWh), bude měnová jednotka nahrazena znaménkem „-„ (např. -/KWh).

VĚTRNÁ.5


Uživatel může také zvolit zemi, aby získal ISO tří-písmenný měnový kód. Například pokud uživatel v nabídkovém seznamu měn zvolí Afghánistán, potom všechna měnová data budou vyjádřena v AFA. První dně písmena měnového kódu odpovídají názvu příslušné země (státu) (AF pro Afghánistán) a třetí písmeno odpovídá názvu měny (A pro Afghání). Pro informační účely může uživatel požadovat určitou část nákladů projektu vyjádřit v jiné měně, aby počítal s takovými náklady, které musí být hrazeny v jiné měně než je měna, ve které jsou náklady projektu vykazovány. Pro označení nákladů v jiné měně musí uživatel z nabídky vybrat možnost „Second currency“ / Jiná měna z „Cost references“/ Nákladové vyjádření v příslušné buňce. Některé symboly měny nemusí být dobře čitelné (např. €). Toto je způsobeno nastavením zvětšení na listu tabulky. Uživatel může toto nastavení zvětšit, aby lépe viděl příslušný symbol. Při tisku budou symboly obvykle dobře čitelné i když nebudou plně viditelné na monitoru uživatele.

Přehled jednotek a symbolů

Jednotky, symboly a předpony / Units, symbols & prefixes Tabulky uvedené výše prezentují seznam jednotek, symbolů a předpon které jsou použity v RETScreen modelu.

Volby jednotek / Unit options Pro správné dokončení RETScreen analýzy musí uživatel zvolit mezi „Metric“ / metrickými jednotkami nebo „Imperial“/ imperialistickými jednotkami v nabídkovém listu. Pokud uživatel zvolí „Metric“, všechny vstupní a výstupní buňky budou vyjádřeny v metrických jednotkách. Pokud však uživatel zvolí „Imperial“, budou vstupní a výstupní hodnoty vyjádřeny v imperiálních jednotkách. Metrické jednotky jsou znázorněny v tom případě, pokud jsou standardními jednotkami používanými mezinárodním průmyslem pro výrobu elektřiny z větrné energie (např. výška turbíny).

VĚTRNÁ.6


Zde je nutné poznamenat, že pokud uživatel přepne z metrických do imperiálních jednotek, vstupní údaje nejsou automaticky přepočítány do ekvivalentu vybrané jednotky. Uživatel by se měl přesvědčit, zda zadaná data jsou opravdu vyjádřena ve zvolených jednotkách.

Uložení souboru / Saving a file Pro uložení RETScreen souboru je doporučen standardní postup pro ukládání. Původní soubor Excel pro každý RETScreen model nemůže být uložen pod původním názvem. Uživatel by měl zvolit volbu „Uložit jako“. Soubor může být uložen na pevném disku, disketě, flash disku apod. Nicméně je doporučeno, aby byl soubor uložen do „MyFiles“ adresáře automaticky nastaveného RETScreen instalačním programem na harddisku. Postup stahování je prezentován na následujícím obrázku. Uživatel může také navštívit RETScreen internetovou stránku na www.retscreen.net pro získání více informací o stahování. Zde je důležité poznamenat, že uživatel by neměl měnit název adresáře či uspořádání souborů, jež je automaticky nastaveno instalačním programem. Taktéž hlavní soubor programu RETScreen a další soubory v adresáři „Program“ by neměl být měněn. Jinak totiž uživatel nebude moci vstoupit do RETScreen online uživatelského manuálu nebo jeho databází.

Postup pro stažení RETScreen nástrojů

Tisk souboru / Printing a file Pro vytisknutí RETScreen souboru by měl být použit standardní postup nabízený v Microsoft Excel. Soubory jsou již naformátovány tak, aby byly dobře čitelné na papíře A4 při kvalitě tisku 600 dpi. Pokud tiskárna nabízí jiné možnosti dpi než je tato, potom musí uživatel změnit kvalitu tisku volbou „Soubor, Vzhled stránky a Kvalita tisku“ a posléze vybráním příslušné dpi kvality pro danou tiskárnu. Pokud tak neučiní, mohou nastat při tisku problémy.

VĚTRNÁ.7


Model projektů větrné energie RETScreen® International model větrné energie může být použit celosvětově a slouží ke snadnému vyhodnocení efektivnosti produkce el. energie, nákladů životního cyklu elektrárny a redukce emise skleníkových plynů pro různé projekty větrných elektráren v závislosti na velikosti a typu uvažované elektrárny. Model se skládá ze 6 pracovních listů (tabulek, formulářů), jež na sebe vzájemně navazují (Energy Model - Model pro výpočet vyprodukované el. energie, Equipment Data - Technické údaje o zařízení, Cost Analysis - Nákladová analýza, GHG Analysis - Analýza redukce skleníkových plynů, Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu, Sensitivity and Risk Analysis - Citlivostní analýza a analýza rizika). Nejprve musí být vyplněn Model pro výpočet vyprodukované el. energie a Technické údaje o zařízení. Následuje Nákladová analýza a posléze Shrnutí finančních ukazatelů projektu. Analýza redukce skleníkových plynů a Citlivostní analýza a analýza rizika jsou nepovinné části. Tabulka Analýzy redukce skleníkových plynů umožňuje odhadnout potenciální redukci emise skleníkových plynů, která souvisí s implementací daného projektu větrné elektrárny. Citlivostní analýza a analýza rizika umožňuje uživateli posoudit citlivost důležitých finančních ukazatelů ve vztahu ke klíčovým technickým a finančním parametrům. Uživatel postupuje v každé tabulce od shora dolů. Tento postup může opakovat několikrát tak, aby optimalizoval návrh projektu větrné energie jak z hlediska energetického tak i nákladového. Navíc k jednotlivým tabulkám, které musí být vyplněny, aby model fungoval, jsou do pracovního sešitu Modelu projektů větrné energie včleněny Introduction worksheet / Úvodní tabulka a Blank Worksheets (3) / Prázdné tabulky (3). Úvodní tabulka poskytuje uživateli rychlý přehled o modelu. Prázdné tabulky (3) jsou zde proto, aby si uživatel přizpůsobil svým potřebám RETScreen analýzu. Prázdné tabulky mohou být použity například pro zadání více podrobných údajů o projektu, pro přípravu grafů či pro podrobnější citlivostní analýzu.

VĚTRNÁ.8


Model pro výpočet vyprodukované elektrické energie / Energy model Tato část ekonomického modelu má pomoci jeho uživateli vypočíst roční produkci elektrické energie. Jsou zde zohledněny například podmínky teritoria, kde bude elektrárna umístěna, a další charakteristiky elektrárny. Výsledky jsou vyjádřeny v MWh kvůli snadnému porovnání různých technologií.

Jednotky / Units Pro správné dokončení RETScreen analýzy musí uživatel zvolit mezi „Metric“ / metrickými jednotkami nebo „Imperial“/ imperialistickými jednotkami v nabídkovém listu. Pokud uživatel zvolí „Metric“, všechny vstupní a výstupní buňky budou vyjádřeny v metrických jednotkách. Pokud však uživatel zvolí „Imperial“, budou vstupní a výstupní hodnoty vyjádřeny v imperiálních jednotkách. Metrické jednotky jsou znázorněny v tom případě, pokud jsou standardními jednotkami používanými mezinárodním průmyslem pro výrobu elektřiny z větrné energie (např. výška turbíny). Zde je nutné poznamenat, že pokud uživatel přepne z metrických do imperiálních jednotek, vstupní údaje nejsou automaticky přepočítány do ekvivalentu vybrané jednotky. Uživatel by se měl přesvědčit, zda zadaná data jsou opravdu vyjádřena ve zvolených jednotkách.

Údaje o teritoriu, kde bude elektrárna umístěna / Site conditions Uživatel v této části modelu zadává následující údaje o lokalitě, kde bude elektrárna umístěna.

Název projektu / Project name Uživatelem zadaný název projektu slouží pouze pro účely srovnání. Pro více informací, jak používat RETScreen online uživatelský manuál, Databázi větrných elektráren a Databázi počasí, viz část Informace a pomoc při vstupu.

Lokalita / Project location Uživatelem zadaná lokalita projektu slouží pouze pro účely srovnání.

Zdroj údajů o větru / Wind data source Uživatel zvolí údaje o zdroji větru, který bude použit modelem při výpočtech. Může zvolit mezi „wind speed“ – rychlostí větru a „wind power density“ – hustota síly větru. Změnou volby v tomto políčku se mění zároveň zobrazení tabulky, což uživateli umožňuje zadat údaje o větru v preferovaném formátu. Pokud zvolí „wind speed“ – rychlost větru, potom zadá roční průměrnou rychlost větru pro danou výšku. Pokud zvolí „wind power density“ – hustotu síly větru, potom zadá roční hustotu síly větru pro danou výšku.

Nejbližší stanice, kde se měří údaje o počasí / Nearest location for weather data Uživatel zde zadává stanici, kde se měří údaje o počasí a která je zároveň stanicí s nejreprezentativnějšími podmínkami počasí typickými pro daný projekt. Tato informace slouží opět pouze pro účely porovnání. Pro získání dalších informací uživateli pomůže online RETScreen Databáze o počasí.

VĚTRNÁ.9


Roční hustota síly větru / Annual power density Uživatel zadá roční hustotu síly větru (W/m2) přímo v nebo v blízkosti zvolené lokality větrné elektrárny. Zde specifikovaná hustota síly větru musí odpovídat hustotě vzduchu 1 225 kg/m3, která odpovídá standardnímu tlaku na úrovni hladiny moře a teplotě 15°C. Uživatel ji může zjistit z větrných map či ji vypočitat na základě naměřené rychlosti větru – model nabízí některé odkazy na webové stránky jako např. Canadian Wind Atlas, National Wind Technology Center (NWTC), European Wind Resource, a Solar and Wind Energy Resource Asessment (SWERA).

Výška hustoty síly větru / Height of wind power density Uživatel vloží údaj o výšce měřené od země, pro kterou byla vypočtena roční hustota síly větru. Tento údaj je používán pro výpočet rychlosti větru při této výšce a průměrné rychlosti větru na středu rotoru větrné turbíny.

Roční průměrná rychlost větru / Annual average wind speed Uživatel zadává roční průměrnou rychlost naměřenou přímo v místě uvažované elektrárny nebo v její blízkosti. Tato hodnota je používána pro výpočet průměrné rychlosti větru ve výšce středu větrné turbíny, která je potom použita při výpočtu roční produkce elektrické energie. Uživatel může využít RETScreen online databázi počasí, ale vždy je lépe využít údaje o síle větru z údajů z místní povětrnostní stanice. Převážná většina lokalit světa má rychlost větru dosahující od 0 do 12 m/s. Hodnota pod 5 m/s při výšce 10 m by znamenala, že projekt je finančně nepřijatelný. Národní meteorologické organizace a environmentální organizace běžné poskytují mapy s odhady rychlostí větru v daném regionu, jež jsou založena na měření ve specifických místech. Většina těchto dat by měla být použita jako odrazový údaj pro citlivostní analýzu. Data z online RETScreen databáze o počasí by měla být použita velmi opatrně, protože údaje v této databázi obsažené nemusí vždy pro danou lokalitu odrážet úplné informace. Mapování povětrnostní situace v okolí povětrnostní stanice by mělo spíše ukázat místo s lepšími povětrnostními podmínkami než hodnoty, jež poskytuje online RETScreen databáze o počasí. Proto je vždy vhodnější využít údaje o síle větru z údajů z místní povětrnostní stanice než údaje z online RETScreen databáze o počasí. Pro příklad uveďme, že například pro účely citlivostní analýzy, pokud je plánovaná elektrárna umístěna vhodně na chráněném místě na vrcholku nějaké hory či kopce, uživatel by mohl přidat až 2 m/s k roční průměrné rychlosti větru, jež je vykazována v online RETScreen databázi o počasí (či v jiných zdrojích, jež poskytují obdobná data).

Výška, při které se měří síla větru / Height of wind measurement Uživatel zadává výšku, ve které byla měřena hodnota roční průměrné rychlosti větru. Tato honota je použíta při výpočtu průměrné rychlosti větru ve výšce středu větrné turbíny. Uživatel může opět využít online RETScreen databázi o počasí. V případě, že RETScreen databáze neposkytuje tuto informaci či není známa výška, při které byla měřena síla větru, je doporučeno použít hodnotu 3 m jako nejvíce konzervativní hodnotu a 10 m jako hodnotu nejpravděpodobnější. Průměrná rychlost větru bývá měřena ve výškách od 3 do 100 m, přičemž 10 m je nejčastější výška. Dále by mělo být doloženo jakékoliv další měření o nerovnostech a překážkách v terénu při výšce menší než 3 m, protože tyto skutečnosti mají značný vliv pro další výpočty. V současné době díky technologickým inovacím, kdy roste výška instalace větrných turbín, jsou již dostupná měřící zařízení pro výšky 50 a více metrů.

VĚTRNÁ.10


Exponenta úhlu větru / Wind shear exponent Uživatel zadá exponentu úhlu větru, což je bezrozměrné číslo vyjadřující míru, se kterou se rychlost větru mění s výškou měřenou od země. Nízký exponent odpovídá hladkému terénu a na druhé straně vysoký údaj odpovídá terénu se značnými překážkami. Tato hodnota je použita při výpočtu průměrné rychlosti větru ve výšce středu větrné turbíny v 10 m od země. Tento údaj se obvykle pohybuje od 0,1 (hladký terén – písek a sníh 0,1-0,13) do 0,4. Exponent 0,25 odpovídá hrbolatému povrchu se značnými překážkami. 0,4 odpovídá projektům realizovaným v zastavených městských oblastech. Hodnota 0,14 je první vhodný odhad v případě, kdy dosud nejsou stanoveny údaje o lokalitě [Le Gouriérés, 1982], [WECTEC, 1996] a [Gipe, 1995].

Rychlost větru při výšce 10m / Wind speed at 10 m Model počítá rychlost větru ve výšce 10 m, aby uživateli poskytnul jednotný údaj pro porovnání dvou míst, pro které byla měřena rychlost větru v rozdílných výškách. Výška 10 m je standardní výška pro typickou meteorologickou stanici pro účely měření větru. Rychlost větru ve výšce 10 m je vypočtena na základě roční průměrné rychlosti větru, výšky měření a na základě exponenty úhlu větru. Místo s dobrými povětrnostními podmínkami pro výstavbu elektrárny by mělo vykazovat průměrnou rychlost větru alespoň 5 m/s ve výšce 10m.

Průměrný atmosférický tlak na roční bázi / Average atmospheric preasure Uživatel zadá průměrný atmosférický tlak na roční bázi. Síla získaná z větru totiž záleží na této hodnotě. Tento údaj je používán pro výpočet úpravy koeficientu tlaku; průměrný atmosférický tlak je nepřímo úměrný nadmořské výšce. Průměrný atmosférický tlak se pohybuje nepřímo úměrně nadmořské výšce. Uživatel může získat více informací z online RETScreen databáze o počasí. Průměrný atmosférický tlak se obvykle pohybuje od 60 do 103 kPa. Nižší údaj odpovídá místu s výškou cca 4 000m, vyšší údaj odpovídá výšce při mořské hladině. Atmosférický tlak ve standardních podmínkách se pohybuje kolem 101,3 kPa. [Elliot, 1986]. Je nutné poznamenat, že atmosférický tlak klesá s narůstající výškou. Do 5 000m výšky může být tlak vypočten pro z výšku nad mořem pomocí vzorce:

P = Psealevel ⋅ e ( = z / 8200 ) , kde Psealevel je atmosférický tlak na hladině moře (101,3 kPa).

Průměrná roční teplota / Annual average temperature Uživatel zadá průměrnou roční teplotu. Elektrická energie, která se získá z větrných elektráren, závisí na této hodnotě. Tato hodnota se používá pro výpočet koeficientu pro úpravu teploty. Čím vyšší teplota, tím nižší je hustota vzduchu, a proto se získá méně el. energie. Uživatel může získat více informací z online RETScreen databáze o počasí. Roční průměrná teplota se pohybuje od – 20 do 30°C, v závislosti na oblasti. Teplota ve standardních podmínkách dosahuje 15°C. Zde je nutné poznamenat, že teplota klesá zhruba o 6,5°C s každými 1 000 m nadmořské výšky.

VĚTRNÁ.11


Charakteristika systému větrné elektrárny / System characteristics Charakteristika systému větrné elektrárny, jež ovlivňuje odhad roční produkce el. energie uvažovaného projektu větrné elektrárny je detailněji popsán níže.

Typ elektrické sítě / Grid type Uživatel zvolí z nabídnutého seznamu, jaký typ elektrické sítě bude využit při realizaci daného projektu větrné elektrárny. Model nabízí tři možnosti „central grid“ – centrální elektrická sítí, „isolated grid“ – izolovaná elektrická síť a „off-grid“ – mimo el. síť. Izolovaná elektrická síť zahrnuje takové typy el. sítí, které nejsou napojené na centrální elektrickou síť. Elektrické sítě umístěné mimo el. síť zahrnují jak samostatně postavené systémy, které mají větrnou turbínu a baterie, tak také hybridní systémy, které se skládají z větrné turbíny (z větrných turbín), baterií a již zastaralého palivového generátoru. Pokud uživatel zvolí možnost centrální elektrické sítě, potom bude model uvažovat jako by veškerá vyprodukované elektrická energie byla absorbována elektrickou sítí. Pokud zvolí další možnosti el. sítě, potom model uvažuje jako by absorpční schopnost el. sítě byla limitována a tedy nižší než 100%. Absorpce bude záviset na míře proniknutí plánovaného projektu s ohledem na maximální náboj el. sítě a rychlost větru v daném místě.

Maximální náboj / Peak load Uživatel zadá maximální elektrický náboj (kW) el. užitku. Pro typy izolovaných elektrických sítí tato hodnota vyjadřuje požadavek maximální elektrické energie, kterou rozvodná společnost poptává během roku; v případě typu el. sítě mimo el. síť tato hodnoty vyjadřuje požadavek maximální elektrické energie daného zařízení během roku. Maximální náboj je používán pro výpočet míry proniknutí větrné elektrárny do el. sítě.

Nominální příkon/výkon větrné elektrárny / Wind turbine rated power Uživatel zadá nominální příkon, také nazývaný výkon větrné elektrárny do tabulky nazvané Equipment Data, což se automaticky zkopíruje do části modelu nazvané Model pro výpočet vyprodukované elektrické energie / Energy model. Jmenovitý výkon je charakteristika výkonu každé větrné turbíny a uživateli modelu ji poskytne výrobce zařízení. Tento výkon je dosažen při jmenovité rychlosti větru. Model používá jmenovitý výkon/příkon větrné turbíny v kombinaci a počtem turbín, aby vypočítal výkon (kapacitu) větrné elektrárny. Pro izolované oblasti jsou pro plánované projekty větrných elektráren uvažovány malé či středně velké větrné turbíny, protože v těchto oblastech jsou omezené možnosti pro přepravu a vztyčení velkých větrných turbín [Brothers, 1993]. Poznámka: V této části by měl uživatel dokončit část modelu nazvanou Údaje specifikující vybavení konkrétní větrné elektrárny / Equipment Data.

Počet turbín / Number of turbines Uživatel zadá počet větrných turbín, které budou pro realizaci plánovaného projektu vyžadovány. Tento údaj je důležitý pro výpočet nepřizpůsobené produkce el. energie a kapacity el. farmy. Vysoký počet malých turbín je výhodný z hlediska redukce fluktuace získané energie, avšak na druhé straně náklady velké turbíny mohou být nižší při přepočtu na kW. Uživatel může pro své úvahy a odhady využít citlivostní analýzu, kde jsou zohledněny různé velikosti turbín, aby byl zřejmý dopad na finanční výhodnost projektu.

VĚTRNÁ.12


Výkon větrné elektrárny / Wind plant capacity Model vypočítává kapacitu větrné elektrárny v daném místě v kW podle definovaného počtu a jmenovitého výkonu větrných turbín. Přepínač jednotek: Uživatel může na tomto místě využít „přepínače“ pro vyjádření daného výkonu také v jiných jednotkách „MW“, „Btu/h“, „hp“, tuny, „W“. Tato hodnota slouží pouze pro účely komparace a není nutná pro další výpočty.

Rychlost větru při….. / Wind speed at…. Model počítá rychlost větru ve výšce, která je vždy uživatelem zadána do buňky “Height of wind power density” / “výška hustoty síly větru”.

Výška středu turbíny / Hub height Uživatel zadá výšku středu turbíny do tabulky nazvané Equipment Data, což se automaticky zkopíruje do části modelu nazvané Model pro výpočet vyprodukované elektrické energie / Energy model. Výška středu turbíny je výška centra rotoru na horizontální ose větrné turbíny. Tento údaj je používán v modelu pro účely výpočtu průměrné rychlosti větru při výšce středu turbíny. V modelu je možné tento údaj různě měnit pro účely zlepšení výkonu elektrárny. Zde je nutné poznamenat, že tabulka nabízí pouze metrické jednotky, protože pouze tyto jsou používány v mezinárodním průmyslu větrné energie.

Rychlost větru ve výšce středu rotoru / Wind speed at hub height Model počítá rychlost větru ve výšce středu rotoru. Tento údaj vyjadřuje průměrnou rychlost větru, která pohání rotor turbíny. Je počítána od 10 m výšky středu a při exponentě větrného úhlu. Tento údaj slouží pro určení nepřizpůsobené produkce el. energie. Rychlost větru při dané výšce středu rotoru je obvykle značně vyšší než rychlost větru v 10 m díky větrnému úhlu. Obecně výrobci neuvádějí údaje pro rychlost větru mimo rozsah od 3 do 12 m/s. Z tohoto důvodu model funguje pouze při takových hodnotách rychlostí větru ve výšce středu rotoru, pro něž jsou údaje o vyprodukované el. energii počítána či zadávána v části modelu nazvané Equipment Data.

Hustota síly větru ve výšce středu rotoru / Wind power density at hub height Model počítá hustotu síly větru ve výšce středu rotoru v W/m2. Tento údaj je počítán pro hustotu vzduchu 1,225 kg/m3, jež koresponduje tlaku při hladině moře a teplotě 15°C.

Míra průraznosti/proniknutí větru / Wind penetration level Pro případy el. sítě „isolated-grid“ a el. sítě „off-grid“ model počítá tuto míru proniknutí větru v %, což je poměr výkonu větrné elektrárny ku maximálnímu náboji, který může být dosažen větrnou elektrárnou za podmínek jmenovité rychlosti větru. Zvýšení této míry může zlepšit životaschopnost projektu s tím, že jsou doporučeny přesnější kontroly systému pro vyšší hodnoty této charakteristiky. Ačkoliv míra průraznosti větru se může teoreticky pohybovat od 0% do nekonečna, platí rozpětí od 10 do 25% pro el. síť typu „isolated-grid“. Hodnota nižší než 25% neovlivní drasticky výkon daného el.systému. Vyšší hodnoty této míry mohou na jednu stranu zvýšit náklady projektu, ale na druhou stranu také životaschopnost elektrárny. Např. „vysoko-průrazný“ dieselový hybridní větrný systém s mírou průraznosti 100-200% může být velmi finančně atraktivní. Avšak model bude přiměřený pro hodnoty nižší než 25%, což by mělo postačovat pro předběžnou studii

VĚTRNÁ.13


proveditelnosti. Pro vyšší míry proniknutí bude uživatel muset do modelu zadat odhad podílu vyrobené větrné energie, která může být absorbována el. sítí typu „isolated-grid“ nebo el. sítí typu „off-grid“. V současné době většina projektů el. elektráren vykazuje míru průraznosti menší než 25%. RETScreen model projektů větrné energie prozatím neuvažuje akumulační systém, ale volné tabulky mohou být pro tyto účely použity.

Navrhovaná/předpokládaná míra absorpce větrné energie / Suggested wind energy absorption rate Pro el. síť typu „isolated – grid“ and „off-grid“ model počítá předpokládanou míru absorpce větrné energie (%), což je vypočteno na základě údaje o rychlosti větru ve výšce středu turbíny a při dané míře průraznosti. Tato hodnota není přímo používána pro výpočty v modelu, je to pouze předpokládaná hodnota, kterou může uživatel modelu použít pro níže uvedený ukazatel míry absorpce větrné energie. Model poskytuje pouze předpokládanou míru absorpce větrné energie pro průraznost větru menší než 25%. Avšak pokud míra průraznosti je větší než 3% a rychlost větru ve výšce středu rotoru je 8,3 m/s a více, potom model neposkytuje tuto hodnotu. Při těchto podmínkách se míra absorpce větrné energie bude měnit v závislosti na konfiguraci celého systému a použitých metodách kontroly. Ve stádiu navrhování projektu je doporučováno provést simulace využívající hodinový model pro odvození rozumného odhadu pro předpokládanou míru absorpce větrné energie. Navrhovaná/předpokládaná míra absorpce větrné energie je spíše konzervativní a je založena na typických křivkách trvání náboje v případech el. sítí typu „isolated-grid“; další zdroje informací ukazují vyšší míru absorpce; v případě že citlivostní analýza ukazuje, že hodnota míry absorpce větrné energie je kritická pro finanční výhodnost projektu, je lépe využít modelů časových řad pro určení přesnější hodnoty, což je obvyklý postup v rámci designu daného projektu.

Míra absorpce větrné energie / Wind energy absorption rate Pro el. síť typu „isolated – grid“ and „off-grid“ uživatel modelu vkládá míru absorpce větrné energie, což je procento získané/sesbírané větrné energie, která může být absorbována el. sítí. Toto primárně záleží na míře pronikání větru a na průměrné rychlosti větru. Proto za určitých okolností, kdy vysoká míra proniknutí větru, vysoká rychlost větru a nízký náboj systému sesbírá více větrné energie než el. síť potřebuje, a proto jen určitá část energie bude využita a dodána do el. sítě. Uživatel modelu může použít jak navrhovanou míru absorpce větrné energie tak také míru absorpce větrné energie. Míra absorpce větrné energie se používá pro výpočet dodané větrné energie. Pro el. síť typu „isolated – grid“ – izolovaná el. síť and „off-grid” – mimo síť ve vzdálených místech, se hodnoty míry absorpce větrné energie pohybují od 60 do 100%. Pro míru proniknutí větší než 25% závisí míra absorpce větrná energie ve značné míře na přijaté strategii kontroly, a proto se doporučuje využití modelu časových řad během návrhu projektu pro lepší odhad míry absorpce. Nižší hranice zmiňovaného pásma koresponduje se systémem, pro který instalovaná kapacita větrné energie je velkým podílem celkového využitého elektrického náboje. Vyšší hranice pásma reprezentuje systém, pro který instalovaná kapacita větrné energie neznamená tak velký podíl z celkového využitého el. náboje.[Rangi, 1992]

Ztráty z rozmístění jednotlivých větrných elektráren v rámci jedné větrné farmy / Array losses Uživatel zadá odhadované ztráty z rozmístění jednotlivých větrných elektráren v rámci jedné větrné farmy v %. Tyto ztráty jsou způsobeny interakcí větrných turbín mezi sebou. Turbíny, které jsou ve stínu těch ostatních, nemohou totiž získat tolik větru jako ty, které jsou před nimi, a proto

VĚTRNÁ.14


je produkce elektrické energie tímto snížena. Tyto ztráty z pozice závisí na rozmístění jednotlivých turbín, jejich orientaci, podmínkách dané lokality a topografii lokality. Tento údaj je používán jako jeden ze vstupních údajů modelu pro výpočet koeficientu ztrát. Typické hodnoty pro dobře navrženou větrnou farmu se pohybují od 0 do 20% hrubé produkce energie. Nižší hranice pásma koresponduje s malými clustery vhodně rozmístěných větrných turbín; vyšší hranice pásma koresponduje s elektrárnou, kde jsou jednotlivé turbíny těsně shluklé při sobě. Ztráty z rozmístění pro jednu samostatnou turbínu jsou 0% a pro dobře rozprostřený cluster 8 (a méně) až 10 turbín jsou pod 5%. [Conover, 1994] Poznámka: Zde je nutné zdůraznit, aby uživatel modelu byl velmi opatrný při zveličování takových potenciálních ztrát.

Ztráty ze znečištění profilu křídla a námrazy na lopatkách turbíny / Airfoil soiling and/or icing losses Uživatel zadá ztráty ze znečištění profilu křídla a námrazy na lopatkách turbíny (%). Takové ztráty jsou způsobeny znečišťováním křídel od např. hmyzu a nahromaděného ledu. Akumulace takových nánosů ovlivňuje aerodynamický výkon křídel turbíny. Toto může být zlepšeno jejich pravidelným omýváním nebo zahříváním jednotlivých křídel. Ztráty z námrazy závisí na okolní teplotě, nadmořské výšce, ve které je přístroj instalován, míře vlhkosti a také designu přístroje. Tyto ztráty jsou zde používány jako vstupní údaj modelu pro výpočet koeficientu ztrát. Typické hodnoty se pohybují od 1 do 10% hrubé produkce energie. [Conover, 1994] [WECTEC, 1996].

Další ztráty z prostojů / Other downtime losses Uživatel zadá další ztráty z prostojů (%). Tyto ztráty jsou výsledkem plánované údržby, poruchy větrných turbín, vyřazení stanice a vyřazení funkčnosti stanice. Tento údaj je také použit v modelu jako vstupní údaj pro výpočet koeficientu ztrát. Typické hodnoty se pohybují od 2 do 7% hrubé produkce energie. V případě turbín instalovaných v extrémních podmínkách (arktické klima, slabá el. síť), jsou takové ztráty blíže k horní hranici tohoto pásma. [Conover, 1994]

Různorodé ztráty / Miscellaneous losses Uživatel zadá různorodé ztráty (%). Tyto ztráty reprezentují ztráty el. energie v důsledku rozběhu a naopak zastavení elektrárny, jejího natáčení, z nárazů vysokého větru. Tyto ztráty také zahrnují nežádoucí požadavky na el. energii a jakékoliv ztráty při přenosu energie z místa elektrárny do lokální el. sítě. Také tento údaj je v modelu využit pro výpočet koeficientu ztrát. Typické hodnoty se pohybují od 2 do 6% hrubé produkce energie. [Conover, 1994]

Roční produkce energie / Annual energy production Údaje, které jsou nutné pro výpočet roční produkce elektrické energie, jsou detailněji uvedeny níže.

Kapacita větrné elektrárny = výkon elektrárny / Wind plant capacity Model vypočítává tuto hodnotu větrných turbín v daném místě v kW. Přepínač jednotek: Uživatel může na tomto místě využít „přepínače“ pro vyjádření daného výkonu také v jiných jednotkách „MW“, „Btu/h“, „hp“, tuny, „W“. Tato hodnota slouží pouze pro účely komparace a není nutná pro další výpočty.

VĚTRNÁ.15


Nepřizpůsobená produkce energie / Unadjusted energy production Model vypočítává tzv. nepřizpůsobenou produkci energie z větrného zařízení v MWh. Je to energie, kterou bude produkovat jedna či více turbín při standardních teplotních podmínkách a standardním atmosférickém tlaku. Výpočet je založen na křivce produkce energie vybrané větrné turbíny (zadané v části modelu nazvané Equipment Data) a na průměrné rychlosti větru při dané výšce středu rotoru na zvažované lokalitě.

Koeficient úpravy tlaku / Pressure adjustment coefficient Model počítá koeficient úpravy tlaku, který je úměrný průměrnému atmosférickému tlaku v dané lokalitě, který ovšem primárně závisí na výšce. Koeficient je používán pro určení hrubé produkce energie. Měl by se pohybovat v rozmezí 0,59 až 1,02, kde nižší hranice odpovídá místu v nadmořské výšce vyšší než 4 000 m.

Koeficient přizpůsobení teploty / Temperature adjustment coefficient Model počítá tento koeficient, jež je nepřímo úměrný průměrné teplotě na daném místě. Je používán pro určení hrubé produkce energie. Standardní stanovená teplota 15°C pro výkon větrné turbíny odpovídá koeficientu úpravy teploty rovnému 1. Obvykle se tento koeficient pohybuje v rozmezí 0,98 až 1,15 pro teploty v rozmezí od 20°C do -20°C.

Hrubá produkce energie / Gross energy production Model počítá údaj „hrubá produkce energie“ (MWh), což je celková el. energie produkovaná elektrárnou před jakýmikoliv ztrátami při rychlosti větru, atmosférickém tlaku a teplotních podmínkách v daném místě. Je odvozen z nepřizpůsobené produkce energie, koeficientu upravujícím tlak a koeficientu upravujícím teplotu. Je dále používán pro určení dodané obnovitelné energie.

Koeficient ztrát / Losses coeficient Model vypočítává koeficient ztrát, který obsahuje všechny ztrátové faktory. Je kombinací ztrát z rozmístění, znečištění a námrazy a dalších ztrát z prostojů a různorodých ztrát. Je používán pro výpočet dodané obnovitelné energie. Koeficient ztrát 0,75 a nižší je známkou pro špatně plánovaný projekt.

Specifický výnos / Specific yield Model vypočítává specifický výnos větrného zařízení (kWh/m2), jež je všeobecným měřítkem v průmyslu vyrábějícím větrnou energii pro ohodnocení a porovnání výkonu větrné turbíny v souvislosti s větrným režimem v dané lokalitě. Specifický výkon je získán dělením obnovitelné energie dodané větrnou turbínou kruhem opisovaným listy rotoru (swept area). Specifický výnos se obvykle pohybuje v rozmezí od 150 do 1 500 kWh/m2 pro turbínu, kdy nižší hodnota odpovídá malým větrným turbínám v podmínkách průměrného větrného režimu a vyšší krajní mez odpovídá velkým větrným turbínám v podmínkách dobrého větrného režimu.

Faktor kapacity větrné elektrárny / Wind plant capacity factor Model vypočítává tento údaj (%), který reprezentuje míru průměrné el. energie produkované elektrárnou během jednoho roku ku jmenovité kapacitě výkonu (rated power capacity). Je počítán jako míra obnovitelné energie dodané (či obnovitelné energie získané v případě systému „isolated-grid“ nebo systému „off-grid“) lomeno kapacita větrné elektrárny násobené celkovým počtem hodin za rok. Faktor kapacity větrné elektrárny se obvykle pohybuje v rozmezí od 20 do

VĚTRNÁ.16


40%. Nižší mez reprezentuje starší technologie instalované v podmínkách průměrného větrného režimu a horní mez naopak odpovídá nejnovějším větrným turbínám instalovaným v dobrých povětrnostních podmínkách.

Získaná obnovitelná energie / Renewable energy collected Pro elektrické sítě typu „isolated-grid“ a „off-grid“ model vypočítává získanou obnovitelnou energii (MWh), což je čisté množství energie vyrobené zařízením pro výrobu větrné energie. Model používá hrubou produkci energie a koeficient ztrát pro výpočet této hodnoty.

Dodaná obnovitelná energie / Renewable energy delivered Model vypočítává roční dodanou obnovitelnou energii (MWh) do elektrické sítě, což je množství energie, která je přeměněná do elektřiny a proto zastupuje energii, která by jinak byla vyrobena existujícím rozvodným systémem využívajícím základní/běžný elektrický systém. Pro aplikace elektrické sítě typu „isolated-grid“ a „off-grid“ je dodaná obnovitelná energie odvozena ze získané obnovitelné energie a míry absorpce větrné energie. Tato hodnota je přenášena do části modelu nazvané „Financial Summary“ - Shrnutí finančních ukazatelů projektu jako jeden ze vstupních dat finanční analýzy. Přepínač jednotek: Uživatel modelu si může zvolit, zda chce energii vyjadřovat v různých jednotkách zvolením „GWh“, „Gcal“, „million Btu“, „GJ“, „therm“, „kWh“, „hp-h“, „MJ“. Tato hodnota slouží pouze pro účely komparace a není nutná pro další výpočty.

Přebytek dosažitelné obnovitelné energie / Excess renewable energy available Pro elektrické sítě typu „isolated-grid“ a „off-grid“ model vypočítává přebytek dosažitelné obnovitelné energie (MWh), což je získané množství obnovitelné energie, jež nemůže být absorbováno elektrickou sítí a proto je upotřebitelné pro potřeby vytápění či další účely. Je vypočten jako rozdíl mezi získanou obnovitelnou energií a dodanou obnovitelnou energií. Tato hodnota je modelem přenesena do části modelu nazvané „Financial Summary“ - Shrnutí finančních ukazatelů projektu jako jeden ze vstupních dat finanční analýzy.

Údaje specifikující vybavení konkrétní větrné elektrárny / Equipment data Tato část REScreen modelu projektů čisté energie je používána kvůli specifikaci větrného zařízení plánovaného pro ohodnocovaný projekt. Výsledky této části jsou modelem přenášeny do části nazvané „Energy Model“ - Model pro výpočet vyprodukované el. energie. Uživatel modelu se může vrátit do části Energy Model - Model pro výpočet vyprodukované el. energie po dokončení této části modelu.

Charakteristiky větrné turbíny / Wind turbine characteristics Charakteristiky větrné turbíny jsou detailněji uvedeny níže.

Jmenovitý výkon větrné turbíny / Wind turbine rated power Uživatel modelu zadá jmenovitý výkon větrné elektrárny (kW). Jmenovitý výkon je charakteristika výkonu určité větrné turbíny a je poskytován výrobcem turbíny. Tato kapacita je dosažena při jmenovité rychlosti větru. Uživatel modelu může využít online RETScreen databázi větrných turbín pro více informací.

VĚTRNÁ.17


Výška osy rotoru / Hub height Uživatel zadá výšku osy rotoru (m), což je výška, ve které je nasazený/namontovaný střed rotoru na horizontální ose. Kdykoliv je možné, zvyšování výšky osy rotoru by mělo zlepšit výkon zvažovaného projektu větrné elektrárny. Běžná výška osy rotoru se pohybuje od 6m do 100m. Výška stožáru byla během posledních let zvýšena s tím, jak se zlepšovala použitá technologie. Uživatel modelu může konzultovat s RETScreen online databázi pro získání více informací. Zde je nutné poznamenat, že zde jsou použity metrické jednotky, protože jsou běžně používány v mezinárodním průmyslu větrné energie.

Průměr rotoru / Rotor diameter Uživatel modelu vloží údaj o průměru rotoru (m), což je průměr kruhu vytvořeného rotací listů (blades). Tato informace slouží jen pro účely porovnání více variant. Průměr rotoru dané turbíny, jež je běžně dostupná na trhu, se zpravidla pohybuje od 7 do 80m či více. Uživatel modelu opět může nahlédnout do RETScreen online databáze.

Kruh opisovaný listy rotoru / Swept area (m2) Uživatel vloží údaj o kruhu opisovaném listy rotoru, což je kruh (plocha) kolmá ke směru větru, kterou bude rotor vytvářet během kompletní rotace. Výkon větrné turbíny je velmi závislý právě na tomto údaji – kruhu opisovaném listy rotoru. Tato plocha se může pohybovat od 35 do 5 027 m2 či více. Uživatel modelu může opět konzultovat s RETScreen online databází pro získání více informací.

Výrobce větrné turbíny / Wind turbine manufacturer Uživatel modelu zadá název výrobce větrné turbíny. Tento údaj slouží pouze pro účely srovnání. Uživatel modelu může opět konzultovat s RETScreen online databází pro získání více informací.

Model větrné elektrárny / Wind turbine model Uživatel zadá název modelu větrné elektrárny. Tento údaj slouží pouze pro účely srovnání. Uživatel modelu může opět konzultovat s RETScreen online databází pro získání více informací.

Zdroj dat (podkladů) křivky el. energie / Energy curve data source Uživatel zvolí zdroj dat křivky energie pro účely určení toho, jak budou data křivky energie počítána pro specifikovanou větrnou turbínu. Možnosti, jež nabízí model jsou: „standard“ – standardní, „custom“ – zákaznický, „user-defined“ – definované uživatelem. Záměna těchto možností ovlivňuje výstupy z pracovní tabulky a výpočet pro data křivky energie. Data křivky energie jsou počítána na základě dat křivky energie větrné elektrárny (wind turbine power curve data) a rozdělení rychlosti větru. Pokud uživatel zvolí možnost „standard“, model vypočítá data křivky energie založená na Rayleighovu rozdělení rychlosti větru. Pro první přiblížení může uživatel zvolit možnost „standard“, pokud rozdělení rychlosti větru v daném místě není známo. Je nutné poznamenat, že Rayleighovo rozdělení je zvláštní případ Weibullova rozdělení, pro který se faktor tvaru (shape factor) rovná 2.

VĚTRNÁ.18


Pokud uživatel zvolí možnost „custom“, model vypočítá data křivky energie založená na Weibullovu rozdělení rychlosti větru. Toto rozdělení je často používáno v inženýrství větrné energie, jelikož se dobře přizpůsobuje pozorovaným dlohodobým rozdělením průměrných rychlostí větru pro řadu lokalit. V tomto případě uživatel modelu specifikuje faktor tvaru, který bude pro výpočet použit. Pokud uživatel zvolí možnost „user-defined“, může přímo vkládat data křivky energie nebo může také vložit hodnoty z RETScreen online databáze. V tomto případě, data křivky energie slouží pouze pro účely srovnání a nejsou nutná pro účely modelu. Pokud je zvolena hustota větrné síly (wind power density) jako zdroj větrných dat v části modelu nazvané Model pro výpočet vyprodukované el. energie (Energy Model worksheet), potom možnost „user-defined“ není vhodná pro buňku „Energy curve data source“ - zdroj dat (podkladů) křivky el. energie.

Faktor tvaru / Shape factor Uživatel zadá hodnotu pro faktor tvaru, což je charakteristika Weibullova rozdělení. Obvykle se tento faktor pohybuje v rozmezí od 1 do 3. Pro danou průměrnou rychlost větru nižší hodnota faktoru indikuje relativně široké rozdělení rychlostí větru kolem průměru, vyšší hodnota indikuje relativně úzké rozdělení rychlostí větru kolem průměru. Nižší faktor tvaru svědčí o vyšší hustotě větrné energie pro danou průměrnou rychlost větru. Toto zpravidla vede k vyšší produkci energie, kromě míst s vysokou průměrnou rychlostí větru, kde produkce energie bude omezena díky vyššímu výskytu vyšších rychlostí větru než je odpojovací rychlost turbíny (turbine cut-out wind speed).

Údaje o produkci větrné turbíny / Wind turbine production data V této části jsou počítány údaje o produkci el. energie danou větrnou turbínou nebo jsou tyto údaje zadávány uživatelem modelu.

Rychlost větru / Wind speed Toto je rozpětí možných rychlostí větru v m/s, pro které jsou zadávána data křivky elektřiny (power curve data) a data křivky energie (energy curve data). Pokud je údaj používán v souvislosti s daty křivky elektřiny, potom indikované rychlosti větru odpovídají okamžitým rychlostem větru. Pokud je údaj používán v souvislosti s daty křivky energie, potom indikované rychlosti větru odpovídají ročním průměrným hodnotám rozdělení rychlosti větru.

Data křivky el. energie / Power curve data Uživatel zadává data křivky síly větrné turbíny (kW), což je okamžitá energie (síla) dodaná větrnou turbínou měřená při jeho pracovním rozsahu (operating range) rychlostí větru ve výšce osy rotoru. Tato výkonová charakteristika je obvykle poskytována výrobcem větrných turbín. Model uvažuje, že energetický výstup je stanovený pro (rated at) 15°C a 101,3 kPa. Uživatel může pro získání více informací využít RETScreen online databázi. Pokud je zvolena možnost „standard“ nebo „custom“ v buňce „zdroj dat křivky el. energie (energy curve data source), model uvažuje, že vybraná větrná turbína má odpojovací rychlost 25 m/s, což znamená, že turbína je vyloučena z provozu pro všechny rychlosti větru vyšší než 25 m/s. Pokud uživatel zvolí možnost „user-defined“, potom data křivky el. energie jsou zadána pouze pro účely srovnání a nejsou nutná pro spuštění modelu.

VĚTRNÁ.19


Data křivky energie / Energy curve data Data křivky energie (MWh/yr) jsou celkové množství energie vyprodukované větrnou turbínou při rozsahu ročních průměrných rychlostí větru. Model vypočítává tuto hodnotu pokud uživatel zvolil možnost „standard“ nebo „custom“ pro buňku „zdroj dat (podkladů) křivky el. energie“. Nicméně pokud je zvolena možnost „user-defined“, uživatel zadává data křivky energie při různých možných ročních průměrných rychlostech větru. Uživatel modelu může opět konzultovat s RETScreen online databází pro získání více informací. Zde je nutné poznamenat, že by se měl uživatel vrátit do Modelu pro výpočet vyprodukované el. energie - Energy Model.

Síla větrné turbíny a křivky energie / Wind turbine power and energy curves Tento graf poskytuje znázornění síly (kW) a energie (MWh/yr) dodané větrnou turbínou měřené při různých rychlostech větru. Graf je založen na hodnotách z dat křivky el. energie a dat křivky energie uvedených výše. Zde je nutné poznamenat, že by se měl uživatel vrátit do Modelu pro výpočet vyprodukované el. energie - Energy Model.

VĚTRNÁ.20


Nákladová analýza / Cost analysis 1 Tato část RETScreen analýzy projektů čisté energie nazvaná Cost Analysis / Nákladová analýza má pomoci uživateli odhadnout náklady spojené s projektem větrné elektrárny. Náklady jsou zde členěny na náklady investiční, náklady jež je nutné vynaložit před zahájením provozu větrné elektrárny, náklady, které je nutné vynaložit v průběhu jednoho roku provozu elektrárny a konečně na náklady periodické, které se opakují v určitých intervalech. Uživateli může při jeho odhadech pomoci online RETScreen databáze větrných elektráren, která kromě jiného obsahuje také kontakty na dodavatele těchto zařízení, od kterých je pak možno získat informace o cenách. Pro zjednodušení odhadu nákladů souvisejících s výstavbou větrné elektrárny slouží následující klasifikace větrných elektráren. Jednotlivé kategorie větrných elektráren byly vytvořeny na základě počtu větrných turbín, které tvoří větrnou farmu, a na velikosti těchto větrných turbín.

Klasifikace větrných farem

Klasifikace velikostí větrných turbín

Tyto třídy větrných elektráren a velikosti větrných turbín by neměly být chápany striktně. Je doporučeno, aby uživatel zvážil spíše jistý přesah na každém konci rozmezí v různých kategoriích. Například velká větrná elektrárna složená ze 6 turbín vykazuje nákladové charakteristiky blízké nákladovým charakteristikám malé větrné elektrárny. Podobné je to v případě větrné turbíny 25 kW, zařazené do rozmezí středních turbín do jeho dolního rozmezí. Je jako bychom prezentovali vlastnosti, jež jsou blízké turbíně 18 kW, ačkoliv spadá do kategorie malých turbín.

Druh projektu / Type of project V závislosti na typu projektu jsou pak následně modelem vyžadovány jiné vstupní údaje. Pro projekty určené pro zákazníky (možnost „Custom“) jsou vyžadovány zpravidla podrobnější údaje o nákladech než pro ostatní účely (možnost „Standard).

1

Model a manuál pracuje s nákladovými hodnotami vyjádřenými v kanadských dolarech při kurzu v roce 000 – přibližný kurz kanadského dolaru ku americkému a k euru byl 0,68 k 1. lednu 2 000.

2

VĚTRNÁ.21


Měna / Currency Pro správnou RETScreen analýzu projektu větrné energie, může uživatel v části Nákladové analýzy zvolit odpovídající měnu a to v buňce nazvané „Currency“ / Měna. Uživatel zvolí takovou měnu, ve které budou následně jednotlivá měnová data o projektu prezentována. Například, pokud uživatel zvolí „$“, všechny měnové položky budou vyjádřeny v americkém dolaru. Možnost „User- defined“ / Definováno-uživatelem umožňuje uživateli specifikovat měnu ručně zadáním názvu měny nebo jejím symbolem do dodatečné vstupní buňky, která se objeví vedle buňky pro výběr měny. Měna může být vyjádřena použitím maximálně tří znaků ($US,£, ¥, atd.). Pro usnadnění prezentace monetárních údajů, může být tato volba využita také pro zkrácení číselného zápisu (např. pro vyjádření údaje v tisících dolarů může sloužit k$ 1 000, místo $ 1 000 000). Pokud uživatel zvolí možnost „None“ / Žádný, budou všechny monetární údaje vyjádřeny bez jednotky. Proto všude tam, kde jsou monetární data používána společně s dalšími jednotkami (např. $/kWh), bude měnová jednotka nahrazena znaménkem „-„ (např. -/KWh). Uživatel může také zvolit zemi, aby získal ISO tří-písmenný měnový kód. Například pokud uživatel v nabídkovém seznamu měn zvolí Afghánistán, potom všechna měnová data budou vyjádřena v AFA. První dně písmena měnového kódu odpovídají názvu příslušné země (státu) (AF pro Afghánistán) a třetí písmeno odpovídá názvu měny (A pro Afghání). Pro informační účely může uživatel požadovat určitou část nákladů projektu vyjádřit v jiné měně, aby počítal s takovými náklady, které musí být hrazeny v jiné měně než je měna, ve které jsou náklady projektu vykazovány. Pro označení nákladů v jiné měně musí uživatel z nabídky vybrat možnost „Second currency“ / Jiná měna z „Cost references“/ Nákladové vyjádření v příslušné buňce. Některé symboly měny nemusí být dobře čitelné (např. €). Toto je způsobeno nastavením zvětšení na listu tabulky. Uživatel může toto nastavení zvětšit, aby lépe viděl příslušný symbol. Při tisku budou symboly obvykle dobře čitelné i když nebudou plně viditelné na monitoru uživatele.

Doporučení / Cost references Uživatel si zvolí na pracovním listu v části Nákladová analýza odkaz, který bude využit jako průvodce pro odhad nákladů souvisejících s implementací projektu. Tato vlastnost dovoluje uživateli změnit kolonky „Quantity Range“ (rozsah množství) a „Unit Cost Range“ (rozsah jednotek nákladů). Možnosti jsou následující „Canada – 2000“, „None“, „Second Currency“ a dalších 8 uživatelem definovaných možností („Enter new 1“, „Enter new 2 atd.). Pokud uživatel zvolí „Canada -2000“, potom rozmezí hodnot v kolonkách „Quantity Range“ a „Unit Cost Range“ bude platné pro základní rok 2000 pro projekty realizované v Kanadě a vše bude vyjádřeno v kanadských dolarech. Toto je standardní volba použitá v ukázkovém příkladě v RETScreen souboru. Volba „None“ skrývá informace prezentované v kolonkách „Quantity Range“ a „Unit Cost Range“. Uživatel může použít tuto možnost, např. pro minimalizování množství informací v konečné zprávě. Pokud uživatel zvolí „Second Currency“, objeví se dvě další buňky v dalším řádku: „Second Currency“ a „Rate: 1st currency/2nd currency“. Navíc kolonky „Quantity Range“ a „Unit Cost Range“ se mění na „%Foreign“ a „Foreign Amount“. Tato možnost umožňuje uživateli určit podíl nákladových položek projektu, které budou vyjádřeny v druhé měně, pro účely výpočtu nákladů

VĚTRNÁ.22


v jiné měně než v měně, ve které jsou náklady projektu vykazovány. Je nutné poznamenat, že tato volba je pouze pro účely porovnání a neovlivňuje výpočty v dalších tabulkách modelu. Pokud uživatel zvolí „Enter new 1“ (nebo jakoukoliv další z 8 možností), může ručně zadat množství a informace o nákladech, které jsou specifické pro daný region, ve kterém je projekt situován a také pro různé roky. Tato volba proto umožňuje uživateli přizpůsobit informace v kolonkách „Quantity Range“ a „Unit Cost Range“. Uživatel může také přepsat „Enter new 1“ na „Enter a Specific Name“ (např. Japonsko 2001) pro nový soubor nákladových jednotek a množstevních rozmezí. Uživatel může také ohodnotit určitý projekt s tím, že použije různá množství a nákladová rozmezí. Zvolení nového rozmezí („Enter new 1“ na „Enter new 8) umožní uživateli dodržet různé nákladové scénáře. Proto může uživatel dodržet záznam až 8 různých množství a nákladových rozmezí, která mohou být použita pro budoucí analýzy a tak mohou zároveň tvořit samostatné nákladové analýzy.

Druhá měna / Second currency Uživatel zvolí druhou měnu. Toto je měna, ve které bude vyjádřena určitá část nákladů projektu. Volba druhé měny je aktivována výběrem „Second currency“ v nabídkovém listu v buňce „Cost references“ / Doporučení. Uživatel zvolí takovou měnu, ve které budou následně jednotlivá měnová data o projektu prezentována. Pokud uživatel zvolí „$“, všechny měnové položky budou vyjádřeny v americkém dolaru. Možnost „User- defined“ / Definováno-uživatelem umožňuje uživateli specifikovat měnu ručně zadáním názvu měny nebo jejím symbolem do dodatečné vstupní buňky, která se objeví vedle buňky pro výběr měny. Měna může být vyjádřena použitím maximálně tří znaků ($US,£, ¥, atd.). Pro usnadnění prezentace monetárních údajů, může být tato volba využita také pro zkrácení číselného zápisu (např. pro vyjádření údaje v tisících dolarů může sloužit k$ 1 000, místo $ 1 000 000). Pokud uživatel zvolí možnost „None“ / Žádný, budou všechny monetární údaje vyjádřeny bez jednotky. Uživatel může také zvolit zemi, aby získal ISO tří-písmenný měnový kód. Například pokud uživatel v nabídkovém seznamu měn zvolí Afghánistán, potom všechna měnová data budou vyjádřena v AFA. První dně písmena měnového kódu odpovídají názvu příslušné země (státu) (AF pro Afghánistán) a třetí písmeno odpovídá názvu měny (A pro Afghání). Pro informační účely může uživatel požadovat určitou část nákladů projektu vyjádřit v jiné měně, aby počítal s takovými náklady, které musí být hrazeny v jiné měně než je měna, ve které jsou náklady projektu vykazovány. Pro označení nákladů v jiné měně musí uživatel z nabídky vybrat možnost „Second currency“ / Jiná měna z „Cost references“/ Nákladové vyjádření v příslušné buňce. Některé symboly měny nemusí být dobře čitelné (např. €). Toto je způsobeno nastavením zvětšení na listu tabulky. Uživatel může toto nastavení zvětšit, aby lépe viděl příslušný symbol. Při tisku budou symboly obvykle dobře čitelné i když nebudou plně viditelné na monitoru uživatele.

Rate/Devizový kurz / 1st currency/2nd currency Zde uživatel zadá devizový kurz mezi měnou vybranou v kolonce „Currency“ a měnou vybranou v kolonce „Second currency“. Devizový kurz je použit pro výpočet hodnot v kolonce „Foreign Amount“. Opět je nutné poznamenat, že tato volba je zde pouze pro účely porovnávání a neovlivňuje výpočty prováděné v dalších tabulkách.

VĚTRNÁ.23


Například uživatel zvolí měnu Afghánistánu (AFA) jako měnu, ve které budou všechna monetární data uváděna (nebo-li výběr v zadávací buňce “Currency”) – toto je první měna. Uživatel posléze vybere měnu Spojených států amerických (USD) v zadávací buňce “Second currency” – toto je druhá měna. Dále uživatel zadá devizový kurz do zadávací buňky “Rate: AFA/USD”, což vyjadřuje množství AFA, které je potřebné pro nákup 1 amerického dolaru (USD). Využitím této možnosti může potom uživatel specifikovat, jaké množství (v kolonce “% Foreign”) nákladových položek bude placeno v USD.

%Cizí měny / %Foreign Zde uživatel zadá procento nákladových položek, které budou placeny v jiné měně. Druhá měna je vybrána uživatelem v buňce “Second currency”.

Množství cizích nákladových položek / Foreign amount Model umí vypočítat množství nákladových položek, které budou placeny v jiné měně, než v měně projektu. Tato hodnota je založena na devizovém kurzu a procentu nákladových položek, které budou placeny v jiné měně, což specifikoval uživatel modelu.

Počáteční náklady (Úvěry) / Initial costs (credits) Počáteční náklady spojené s implementací projektu jsou specifikovány níže. Důležité kategorie zahrnují náklady na přípravu a studii proveditelnosti, předvedení vývojových funkcí projektu (performing, the project development functions), dokončení nejnutnějšího inženýrství, nákup a instalace zařízení, konstrukce pro rovnováhu/vyváženost elektrárny a náklady na jakékoliv další různé položky. Zařízení a rovnováha/vyváženost elektrárny jsou položky, které vykazují nejsilnější závislost na množství větrných turbín, které tvoří větrnou farmu. Proto čím větší větrná farma je, tím větší váhu mají tyto kategorie. Následující tabulka doporučuje typické rozmezí relativních nákladů, pro nejdůležitější nákladové kategorie ve vztahu k třídě větrné elektrárny, jež je analyzována [Conover, 1994], [Zond, 1994] a [Vesterdal, 1992].

Relativní počáteční náklady na větrnou elektrárnu

Studie proveditelnosti / Feasibility study V okamžiku, kdy je zvolen potenciálně finančně výhodný projekt prostřednictvím RETScreen předstudie proveditelnosti, může být provedena více podrobná studie proveditelnosti. Studie proveditelnosti zpravidla zahrnují takové položky jako prošetření dané lokality, odhad větrného zdroje, odhad prostředí, předběžný návrh projektu, detailní odhad nákladů, základní studii skleníkových plynů a plán monitoringu a závěrečnou zprávu. Náklady na řízení a cestovné týkající se zpracování studie proveditelnosti je také běžně započteno. Tyto náklady jsou podrobně probrány níže.

VĚTRNÁ.24


Pro velké větrné farmy by náklady na studii proveditelnosti neměly překročit 2% celkových nákladů do projektu větrné elektrárny. Pro malé větrné farmy by tyto náklady měly tvořit 1 až 7% z celkových nákladů. V případě jednotlivé turbíny jsou tyto náklady závislé na podmínkách každého projektu. Je nutné poznamenat, že míra úsilí (osobo-dny) a náklady spojené s každou položkou, budou záviset na mnoha faktorech. Primárním faktorem je obvykle velikost projektu. Čas nutný pro přípravu studie proveditelnosti pro velkou větrnou farmu s několika turbínami bude obvykle mnohem vyšší než pro malou větrnou farmu nebo pro jednotlivou větrnou turbínu. Další faktory, kterými jsou získávání místních informací (rychlost větru…apod.), budou mít také vliv na rozsah úsilí nutné pro dokončení studie proveditelnosti. Na tomto místě poznamenáváme, že model RETScreen je určen také pro realizaci studie proveditelnosti.

Prošetření místa větrné elektrárny / Site investigation V okamžiku, kdy byla vybrána lokalita pro větrnou elektrárnu, je nutná návštěva místa. Expert na větrné elektrárny a možná také meteorolog by měli navštívit místo kvůli určení obecných a specifických charakteristik místa a regionu, dále kvůli identifikaci základních dat a také kvůli přesnějšímu určení konkrétního místa pro větrnou turbínu. Shromažďování předběžných dat, která by měla být postavena na datech předstudie proveditelnosti, by mělo být realizováno před a během návštěvou místa. Jedna návštěva místa, která obvykle požaduje jeden den, bude postačovat pro účely provedení studie proveditelnosti pro většinu projektů. Náklady návštěvy budou ovlivněny počtem lidí nutných pro danou návštěvu, plánovanou dobou a časem na cestu tam i zpět. Doba požadovaná pro shromáždění dat před návštěvou a během ní obvykle trvá 2 až 8 osobo-dní. Průměrné denní náklady na personál, jež provede návštěvu místa, se pohybuje okolo 200 dolarů až 800 dolarů v závislosti na jejich zkušenostech.

Odhad zdroje větru / Wind resource assessment Spolehlivá data o zdroji větru pro daný projekt jsou velmi důležitá pro přípravu studie proveditelnosti. Odhad spočívá v instalaci jedné nebo více meteorologických stanic v daném místě a ve sběru a analýze dat o zdroji větru. Doporučuje se alespoň jeden rok měření. Kromě údaje o průměrná roční rychlosti větru by měly být shromažďovány údaje jako jsou teplota, rozdělení frekvence rychlosti větru, intensita turbulencí, tvoření námrazy, převaha určitého směru větru, proměnlivost každodenní a sezónní a rozdělení a délka klidných období. Náklady na jednoroční odhad větrného zdroje se běžně pohybují mezi 10 000 až 25 000 dolary na jednu meteorologickou stanici (bez cestovních výdajů). Náklady závisí hlavně na výšce stanice, na počtu a typu stanice a na tom, zda je daná stanice nakoupena nebo pronajmuta a na rámci požadované analýzy. Počet stanic se mění v závislosti na množství míst zvažovaných pro daný projekt elektrárny a na velikosti zvažované elektrárny. Jedna či dvě stanice normálně postačují pro jednu větrnou turbínu nebo malou větrnou farmu. Na druhé straně velká větrná farma umístěná na komplikovaném terénu vyžaduje větší množství meteorologických stanic korespondujících polovině počtu větrných turbín, jež tvoří větrnou farmu.

Odhad prostředí / Environmental assessment Odhad prostředí je důležitou součástí studie proveditelnosti. Jestliže projekt větrné elektrárny může být obvykle vyvinut způsobem respektujícím prostředí (projekt může být často navržen tak, aby zlepšil podmínky prostředí), je nutná práce na studii potenciálních dopadů do prostředí. Ve fázi studie proveditelnosti, je cílem odhadu prostředí určit, zda neexistují nějaké

VĚTRNÁ.25


podstatné vlivy na prostředí, jež by projekt neumožnily – hluk a vizuální dopady na krajinu stejně jako potenciální vliv na floru a faunu. Čas nutný pro rozhovory a konzultace s jednotlivými zájmovými stranami, pro shromáždění a zpracování dat a možnou návštěvu dané lokality se obvykle pohybuje mezi 1 až 8 osobo-dny. Průměrné náklady na personál se pohybuje mezi 200 až 800 dolary v závislosti na jejich zkušenostech.

Předběžný návrh / Preliminary design Předběžný návrh je požadován z důvodu určení optimální kapacity elektrárny, velikosti a návrhu struktury a zařízení a odhadované množství konstrukce nutné pro detailní odhad nákladů. Podobně jako při prošetření místa, je rozsah tohoto návrhu často zmenšen pro malé projekty malých větrných elektráren z důvodu snížení nákladů. Tudíž by nepředvídatelné skutečnosti měly být brány ve zřetel kvůli výslednému dodatečnému riziku vyplývajícímu z překročení nákladů během stavby elektrárny (konstrukce). Náklady předběžného návrhu jsou počítány na základě odhadnutého času nutného pro odborníka, který návrhy zpracovává. Náklady profesionálního servisu požadovaného pro dokončení předběžného návrhu se budou pohybovat mezi 200 dolary až 800 dolary na osoboden. Podobně jako při prošetření místa, čas požadovaný pro dokončení předběžného návrhu bude záležet na velikosti projektu a odpovídající akceptovatelné míře rizika. Počet osobo-dní se může pohybovat mezi 2 až 20 dny.

Detailní odhad nákladů / Detailed cost estimate Detailní odhad nákladů pro navrhovaný projekt větrné elektrárny je založen na výsledcích předběžného návrhu a dalších šetřeních uskutečněných během studie proveditelnosti. Náklady na přípravu takového detailního odhadu jsou počítány na základě odhadu času, který odborník stráví nad vypracováním tohoto odhadu. Inženýrské služby na zpracování detailního odhadu projektu větrné elektrárny se budou pohybovat mezi 200 dolary až 800 dolary na jeden osoboden. Počet osobo-dní požadovaných pro tento odhad nákladů se bude pohybovat mezi 3 až 20 dny v závislosti na velikosti projektu a akceptovatelné míře rizika.

Základní studie skleníkových plynů a plán monitoringu / GHG baseline study and monitoring plan Z důvodu zjištění redukce skleníkových plynů, jež vyplývá z projektu a jež bude posléze prodáno na domácím či mezinárodních uhelných trzích, musí být zpracováno několik dokumentů, jejichž klíčovými elementy jsou základní studie skleníkových plynů a plán monitoringu. Studie skleníkových plynů identifikuje a zdůvodňuje důvěryhodný základ projektu založený na přehledu relevantních informací, jakými jsou plány roztažení el. sítí, mezní spotřeba paliva, vzorce současné spotřeby paliva a faktory emise. Základní studie skleníkových plynů nastavuje hranice projektu a identifikuje všechny zdroje emisí skleníkových plynů, které by byly vypouštěny pokud by projekt nebyl realizován. Plán monitoringu identifikuje data nutná pro sledování a ověření redukce emisí vyplývající z projektu a popisuje také metodologii pro kvantifikaci této redukce. Vnější konzultant nebo tým je často přizván pro vypracování studie a plánu. Nicméně, čím více jsou dostupné příklady projektů a jsou akceptovány standardizované metody, tím spíše mohou být tyto studie snadněji vypracovány navrhovatelem projektu. Náklady budou záležet na složitosti základního el. systému (který má být nahrazen plánovanou větrnou elektrárnou, velikostí projektu a na dostupnosti regionálních základen (baselines) a standardizovaných monitorovacích metodologiích. Náklady pro vypracování těchto studií pro velké projekty se pohybují od 30 tis. amerických dolarů do 40 tis. a. dolarů.

VĚTRNÁ.26


Pravidla upravující tyto studie lze nalézt na internetových stránkách UNFCCC’s CDM. Je nutné poznamenat, že pro malé projekty s kapacitou 15 MW či méně není nutné provádět plnou základní studii. Zde je nutné poznamenat, že RETScreen model nabízí možnost pro zpracování této studie.

Příprava zprávy / Report preparation Shrnující zpráva by měla být připravena také. Ta bude popisovat studii proveditelnosti, její zjištění a doporučení. Psaná zpráva bude obsahovat shrnující údaje, grafy, tabulky a ilustrace, které jasně popíší navrhovaný projekt. Tato zpráva by měla být dostatečně detailní z hlediska nákladů, výnosů a výkonů a také rizikům tak, aby investorům a dalším zájemcům vyhodnotila přednosti projektu. Náklady na přípravu projektu budou vypočteny na základě odhadu času, který odborník stráví nad přípravou zprávy. Příprava zprávy o studii proveditelnosti bude trvat něco mezi 2 až 15 osobo-dny, přičemž náklady na jeden den jsou od 200 do 800 dolarů.

Náklady na řízení projektu /Project management Tato položka by měla pokrýt odhadované náklady na řízení všech fází studie proveditelnosti projektu, včetně času potřebného na konzultace se zájmovými skupinami (stakeholders). Tyto konzultace jsou realizovány z důvodu vzbuzení podpory a spolupráce ze strany zájmových skupin a také z důvodu identifikace jakéhokoliv jejich odporu či nesouhlasu v nejranější fázi vývoje projektu. Náklady na řízení studie proveditelnosti budou vypočteny na základě odhadu času, který bude potřebovat odborník na řízení. Toto bude vyžadovat z jeho strany cca 2 až 8 osobo-dní – jeden den za 300 až 800 dolarů. Navíc by čas potřebný na prezentaci projektu zájmovým skupinám neměl překročit další 3 osobo-dny (cestovné je také nutné započítat).

Náklady na cestovné a ubytování (související s vypracováním studie proveditelnosti) / Travel and accomodation Tato položka zahrnuje všechny související cestovní náklady (kromě času na to) požadované na přípravu studie proveditelnosti všemi členy týmu, který ji připravuje. Tyto výdaje obsahují takové položky jako cenu letenky, půjčovné auta, ubytování a denní diety, jež jsou nutné na každou cestu. V případě izolovaných oblastí se budou náklady na letenku velmi lišit. Cena letenky je běžně dvakrát tak vysoká oproti podobně vzdáleným místům v zalidněných oblastech. Protože jsou náklady na cestovné jednou z nejvyšších položek celkových nákladů, doporučujeme pro lepší informace kontaktovat cestovní kanceláře. Ceny za ubytování jsou běžně dvakrát tak vysoké v případě skromného ubytování v zalidněných oblastech. Běžná cena skromného ubytování v hotelu se může pohybovat od 180 do 250 dolarů za den v oblastech méně zalidněných.

Další /Other Tato buňka je zde proto, aby uživateli modelu umožnila zadávat nákladové položky, které nejsou obsaženy v položkách uvedených výše. Uživatel musí zadat kladnou hodnotu do „Unit Cost“ kolonky. Nákladová položka může být zadána do šedé buňky „Other“. Uživatel posléze vybere „Cost“ z nabídkového seznamu, který se mu zobrazí. Uživatel může také vložit oba údaje – množství a

VĚTRNÁ.27


jednotku. Tato položka je zde proto, aby umožnila zachytit některé projektové, technologické a regionální odlišnosti, jež nejsou obsaženy ve výše uvedených obecných údajích. Úvěrová položka může být zadána do šedé buňky nazvané „Credit“. Uživatel posléze zvolí „Credit“ z nabídkového seznamu v kolonce jednotek. Projekt může být úvěrován z hlediska materiálových či osobních nákladů, které budou spotřebovány v základním případě či tradičním energetickém systému. Uživatel může zadat obojí množství a jednotku. Zde je nutné poznamenat, že položka úvěru je vyjádřena jako negativní hodnota v kolonce „Amount“.

Vývojové práce / Development V okamžiku, kdy studie proveditelnosti identifikovala, že poteciální projekt elektrárny je výhodný, následují vývojové práce. Pro některé projekty probíhají studie proveditelnosti, vývojové a inženýrské práce současně v závislosti na riziku a návratnosti projektu. Existuje mnoho potenciálních developerů projektů větrných elektráren. V současnosti je nejběžnější, že soukromí developeři elektrárny vyvíjejí a zároveň jsou jejími vlastníky a el. energie je prodávána místní rozvodné společnosti či velkým místní zákazníkům. V jiných případech může rozvodná společnost přímo větrnou elektrárnu vyvíjet a vlastnit. Existuje také řada situací, kdy jsou jednotlivé větrné elektrárny nakupovány investory či obchodníky a el. energie je pak zpět prodávána rozvodné společnosti. Vývojové aktivity projektu větrné elektrárny obecně zahrnují náklady na takové položky jakými jsou náklady na vyjednání smlouvy o prodeji energie, různá povolení a schválení, územní právo, průzkum půdy, ověření platnosti a registrace skleníkových plynů, financování projektu, náklady na právníka a účetní, náklady na řízení vývoje projektu, cestovné. Pro velké elektrárny se vývojové náklady pohybují mezi 1 až 8% celkových nákladů projektu. Pro malou větrnou farmu by tyto náklady měly činit 4 až 10%. V případě jednotlivé větrné turbíny jsou tyto náklady velice závislé na konkrétních podmínkách a specifikách projektu.

Náklady na vyjednání smlouvy o prodeji energie / PPA negotiation Vyjednání smlouvy o prodeji energie je jedním z prvních kroků vývojové části projektu. Tato jednání jsou nutná v případě, kdy bude elektrárna vlastněna soukromě ne rozvodnou společností, a bude proto také vyžadovat profesionální právní a finanční podporu. Rozsah práce spojená s vyjednáním smlouvy o prodeji energie bude záležet na tom, zda existují nějaké podmínky pro prodej el. energie (politika rozvodné společnosti na nákup soukromé el. energie). Náklady na vyjednání této smlouvy budou vypočteny na základě odhadu doby, kterou finanční a právní odborníci stráví nad její přípravou. Počet požadovaných osobo-dní se pohybuje zpravidla mezi 0 až 30 dny či více v závislosti na složitosti kontraktu. Náklady na profesionální služby se pohybují okolo 300 až 1 500 dolarů za jeden osobo-den.

Povolení a schválení / Permits and approvals Jsou to osvědčení na životní prostředí (environmental approval), autorizace/povolení ohledně užívání dané půdy, povolení leteckého provozu, stavební povolení, povolení užívání vodních zdrojů, využití splavné vody (navigable water) a souhlas k provozu. Pro velké větrné elektrárny jsou osvědčení na životní prostředí nejdražším a nejdéle získatelným povolením. Náklady na pořízení těchto povolení jsou vypočteny na základě odhadu doby, kterou odborník potřebuje pro dokončení této práce. V případě projektů větrných elektráren může doba činit od 0 do 400 osobo-dní v závislosti na rozsahu, umístění a složitosti projektu. Obecně je nutné počítat s náklady mezi 200 až 800 dolary na den.

VĚTRNÁ.28


Jako příklad může posloužit farma v rozmezí 50 až 100 MW, kdy je potřeba až 400 osobo-dní pro získání požadovaných povolení a schválení. Místní zákony pro různě velké projekty mohou mít také významný dopad na množství času vyžadovaného pro získání různých povolení. Navíc také množství vlastníků půdy, kteří jsou do projektu začleněni, může také velmi ovlivnit dobu potřebnou pro vývoj projektu. Na druhou stranu malá větrná elektrárna či jednotlivá turbína mohou vyžadovat minimální úsilí pro získání těchto povolenek.

Územní práva / Land rights Územní/pozemková práva jsou požadována pro pozemky, na kterých bude elektrárna umístěna, včetně dopravní cesty, přenosové a sběrné linky (transmission and collection lines), rozvodna a O&M budovu. Povolení cesty může být uděleno pro přístupovou cestu a elektrické rozvody. Pozemky požadované pro infrastrukturu mohou být pořízeny koupí nebo leasingem. Uživatel zadá celkové odhadnuté náklady nákupu pozemku, který nemůže být pořízen leasingem či užíván na základě smlouvy o povolení cesty. Náklady by měly obsahovat vyměřenou částku na právní/soudní poplatky. Zde je nutné poznamenat, že odhadované náklady na vyjednání leasingu pozemku a smluv k povolení cesty by měly být započteny do nákladů v položce „Povolení a schválení“. Pro velké větrné farmy jsou pozemky zpravidla pořízeny prostřednictvím leasingu. V tomto případě se náklady na pozemková práva projeví jako roční platba v sekci ročních nákladů, jež je popsána níže, a proto uživatel zadá 0 jako počáteční náklady na pozemková práva. V případě jednotlivé turbíny, je běžně vlastník turbíny zároveň také vlastníkem půdy. Pokud ne musí, uživatel modelu zadat náklady na koupi pozemku. Pozemky pro malou elektrárnu mohou být pořízeny jak leasingem tak nákupem.

Průzkum pozemku / Land survey Požadavky na průzkum pozemku se budou odvíjet z velké části na typu vlastnictví půdy, členění pozemku a plánování užití půdy, umístění, velikosti a dalších možných právních a pojistných otázkách. Obecně lze říci, že náklady na průzkum lotu o velikosti 1-10 ha stojí cca 750 dolarů. Malé a velké elektrárny obecně vyžadují 13 až 20 ha na MW, kdežto jednotlivá turbína vyžaduje méně než 1 ha půdy. Náklady se mohou zvýšit ještě o náklady na cestovné a ubytování odborníka, který průzkum realizuje. V závislosti na velikosti projektu větrné elektrárny a počtu lotů půdy, může tento průzkum trvat průměrně od 0 do 100 dní, přičemž jeden den stojí 400 až 600 dolarů za den.

Náklady na registraci a validaci skleníkových plynů (potvrzení nezávislou 3. stranou, že redukce skleníkových plynů zjištěná ve studiích je pravdivá) / GHG validation and registration Projekty zjišťující skleníkové plyny by měly být prověřeny nezávislou třetí stranou pro zajištění, že dokumenty včetně základní studie skleníkových plynů a monitorovací plán splňují předepsané požadavky. Validace obsahuje potvrzení, že redukce emisí proklamovaná developerem projektu jsou reálné. Projekty skleníkových plynů musí být následně registrovány prostřednictví akreditované organizace. Validace je nutná v případě projektů Mechanismu čistého rozvoje a musí být provedena subjektem, která obdržela povolení od „United Nations Framework Convention on Climate Change (UNFCCC). Pro více informací slouží internetové stránky UNFCCC’s CDM. Pro ostatní projekty může validaci poskytnout třetí strana – investor, aby byla jistota, že odhadovaná redukce emisí bude opravdu dosažena.

VĚTRNÁ.29


Náklady validace se budou měnit v závislosti na velikosti projektu. Pro validace projektů Clean Development Mechanism – Mechanismu čistého rozvoje byla stanovena sazba 400 am. dolarů na 1 den nebo 1 200 am. dolarů na jeden tříčlenný tým. Prototype Carbon Fund (PCF) odhaduje náklady validace velkých projektů na 30 tis. amerických dolarů. Clean Development Mechanism (CDM) projekty (Mechanismu čistého rozvoje) budou také vyžadovat registrační poplatky na UNFCCC na administraci. V následující tabulce jsou poplatky vypočteny na základě velikosti projetku:

Registrační poplatky pro CDM projekty v rámci Mechanismu čistého rozvoje

Financování projektu / Project financing Čas a úsilí, jež je nutné pro sjednání financování projektu, může být značné i pro malé projekty. Projekty větrných elektráren jsou obvykle kapitálově náročné a jsou to samozřejmě dlouhodobé investice. Náklady financování se budou skládat z úsilí, jež je vydáno odborníky na sepsání smluv a učinění nutných opatření, identifikování investorů a získání potřebných fondů. Běžná sazba pro tuto práci je stanovena jako procento z finančních prostředků a může zahrnovat pevný poplatek při zahájení financování. Náklady financování projektu jsou vypočteny na základě odhadu služeb nutných pro zajištění cizích i vlastních zdrojů. Získávání potřebných finančních prostředků bude zahrnovat 3 až 100 osobo-dní při sazbě od 500 dolarů do 1 500 za 1 osobo-den v závislosti na složitosti finanční struktury. Podle hrubých odhadů činí náklady na získání nutných finančních zdrojů 1,5% celkových nákladů projektu.

Náklady na právní a účetní administraci projektu / Legal and accounting Právní a finanční podpora projektu bude nutná v různých fázích během celého vývoje projektu. Tato nákladová položka dovoluje uživateli modelu počítat také s náklady na právní a finanční služby, jež nebyly začleněny jako součást dalších nákladových položek projektu jakými jsou zřízení firmy na rozvoj projektu, na přípravu měsíčních a ročních finančních dokumentů, na účetnictví projektu atd.. Požadavek pro právní podporu bude záležet na uspořádání financování, vlastnictví, pojištění, předpokládaného ručení (liability) a složitosti kontraktů a dalších smluv. Náklady na tyto služby jsou vypočteny na základě odhadu času potřebného pro tyto odborníky pro poskytnutí takových služeb v průběhu vývoje projektu. Právní a finanční podpora zabere od 3 do 100 osobo-dní při sazbě mezi 300 dolary a 1 500 dolary na osobo-den v závislosti na složitosti a velikosti projektu.

Náklady na řízení projektu / Project management Náklady na řízení projektu by měly pokrýt odhadnuté výdaje na řízení všech fází vývoje projektu vyjma dohledu nad konstrukcí. Public relations (PR) jsou také včleněny jako součást nákladů na řízení projektu. PR mohou být důležitým elementem pro úspěšnou implemetaci projektu.

VĚTRNÁ.30


Doba potřebná pro vývoj projektu větrné elektrárny může být až 4 roky. Čas potřebný na řízení projektu (bez času nutného na řízení studie proveditelnosti) bude trvat 0,2 až 4 osobo-roky při sazbě 130 000 až 180 000 dolarů na osobo-rok v závislosti na rozsahu projektu. Rozumný odhad pro řízení projektu je 10% nákladů ze všech vývojových aktivit. Nicméně investice do PR bude záležet na míře podpory v plánovaném místě v. elektrárny, jež je odhadovaná jako nutná pro úspěšnou implemetaci projektu. Pro velké větrné farmy, na nichž má velký zájem hodně zájmových skupin, jakými jsou např. majitelé pozemků, a u kterých je nutné velké množství různých povolení a osvědčení, není neobvyklé, že dodatečné náklady na PR jsou až 150 tis. dolarů za rok.

Náklady na cestovné a ubytování / Travel and accomodation Počet návštěv přímo v terénu a další cesty budou nutné během rozvojové fáze projektu. Tato nákladová položka začleňuje všechny cesty nutné pro vývoj projektu.

Další náklady/ Other Tyto kolonky jsou zde uvedeny z důvodu, aby umožnily uživateli zadat náklady nebo úvěry, které nejsou začleněny v informacích, jež jsou uvedeny výše. Uživatel musí zadat kladnou numerickou hodnotu do „Unit Cost“ kolonky. Nákladová položka může být zadána do šedé kolonky jako „Other“. Uživatel potom zvolí „Cost“ z nabídkového listu v kolonce jednotky. Uživatel může zadat obojí množství a jednotku nákladu. Tato položka je zde uvedena, aby se zohlednily všechny technologické a regionální diference, jež nejsou zahrnuty v obecných informacích. Položka úvěru může být zadána do šedé buňky „Credit“. Uživatel může potom vybrat „Credit“ z nabídkového listu v kolonce jednotek. Projekt může být úvěrován kvůli materiálu nebo osobním nákladům, které budou spotřebovány v základní části či konvenčním energetickém systému. Uživatel může zadat obojí množství i jednotku nákladu. Je nutné poznamenat, že úvěrová položka je vyjádřena jako záporná hodnota v kolonce „Amount“.

Inženýrské služby / Engineering Fáze inženýrských služeb zahrnuje náklady na projekt na umisťování jednotlivých větrných elektráren v rámci větrného parku, mechanický návrh, elektrický návrh, stavební návrh, tendry a smlouvy, stavební dozor. V případě velkých větrných elektráren tvoří tyto náklady od 1 do 8% celkových nákladů na projekt. V případě malých větrných elektráren, by tyto náklady měly tvořit mezi 1 až 5%. V případě jednotlivé turbíny jsou tyto náklady velmi závislé na okolnostech a dalších podmínkách projektu.

Projekt na umisťování jednotlivých větrných elektráren v rámci větrného parku / Wind turbine(s) micro-siting Na základě rozhodnutí konstruovat projekt větrné elektrárny při dokončení studie proveditelnosti, by mělo být vyžadováno zpracování projektu na umisťování jednotlivých větrných elektráren v rámci větrného parku vzhledem k místním specifikům ve větrných podmínkách díky topografii, terénu, překážkám větru, zemskému povrchu atd. Pro rozsáhlé projekty rozsah nákladů spočívá v čase, jež je nutný pro tým vypracovávající tuto studii. Tento tým se skládá ze stavebních inženýrů, meteorologů, expertů na počítačovou simulaci a projektantů. Náklady na tento projekt budou také zahrnovat náklady na nutné mapy a topografická data a mohou také začleňovat další prošetřování /průzkum. Aby data o větru a povětrnostních podmínkách byla co nejvíce přesná,

VĚTRNÁ.31


bude také nutné zařadit náklady na experta na modelování zdroje větru, aby připravil zprávu o hodnocení stanoviště elektrárny. Náklady na modelování budou ovlivněny dostupností digitalizovaných map a historických a/nebo nedávných dat o rychlosti větru pro dané místo a region. Náklady na projekt na umisťování jednotlivých větrných elektráren v rámci větrného parku by měl být založen na odhadu času nutného pro experty, aby dokončili svou práci. Tato doba může být v rozsahu od 0 do 300 osobodní při sazbě 200 až 800 dolarů v závislosti na složitosti z pohledu rozmístění navrhovaného projektu. Jako příklad poslouží větrná farma 50 až 100 MW (na konci vyššího rozmezí daného rozsahu) na druhou stranu malá větrná farma vyžaduje mnohem menší úsilí přibližně 3 až 10 osobo-dní.

Návrh mechanismu / Strojní návrh/ Mechanical design Základní úkoly / otázky strojního inženýrství budou spojeny s návrhem a plánováním montáže a vztyčení zařízení. Náklady na strojní inženýrství by měly být založeny na odhadu nutného času požadovaného experty na dokončení nezbytných prací. Tyto práce vyžadují od 2 do 150ti osobodny při sazbě 200 až 800 dolarů za 1 osobo-den. Pro příklad uveďme, že velká farma o 50ti až 100 MW se bude blížit k té vyšší nákladové hranici, na druhé straně malá větrná farma vyžaduje mnohem menší úsilí v průměru od 3 do 10 osobo– dní.

Návrh elektriky / Electrical design Základní otázky elektrotechniky jsou spojeny s návrhem a plánováním konstrukce a kontrolního a elektronického záchranného systému a vzájemného elektronického spojení s existující elektrickou sítí. Například studie vzájemného propojení bude směřovat všechny bezpečnostní aspekty vztažené na připojení nového zdroje produkce el. energie na elektrickou síť, stejně jako na analýzu vlivu s ohledem na kvalitu dodané el. energie. Míra úsilí bude ovlivněna dostupností vhodných informací návrhu od dodavatele turbíny a požadavky rozvodné společnosti na vzájemné propojení. Náklady elektrotechniky by měly být založeny na odhadu času potřebného pro experty, aby dokončili svou práci. To může vyžadovat od 3 do 300 osobo-dní při sazbě 200 až 800 dolarů v závislosti na velikosti a složitosti projektu. Pro příklad uveďme, že velká větrná farma s 50 až 100 MW bude na „vyšším“ konci uvedeného rozpětí, malá větrná farma zpravidla vyžaduje mnohem menší úsilí v průměru 3 až 10 osobo-dní.

Stavební návrh / Civil design Základ otázek stavitelství bude spojen s návrhem a plánováním základů, přístupových cest a dalších uzemňovacích prací. Míra úsilí bude ovlivněna dostupností schválených informací návrhu od dodavatele a místně specifických informací ohledně dostupnosti, půdních podmínek, povrchové drenáže a dalších stavebních podmínkách. Náklady na stavitelství budou založeny na odhadu požadované doby odborníků na dokončení své práce, což může být od 3 do 300 osobodní při sazbě mezi 200 až 800 dolary v závislosti na složitosti projektu. Pro příklad uveďme, že velká větrná farma 50 až 100 MW bude vyžadovat vyšší hranici rozmezí, kdežto malá větrná farma může vyžadovat mnohem menší úsilí v průměru od 3 do 20 osobo-dní.

VĚTRNÁ.32


Nabídky a uzavírání smluv / Tenders and contracting Při dokončovacích pracích nejrůznějších inženýrských služeb jsou obvykle tendrové/nabídkové dokumenty připraveny pro účely výběru dodavatelů prací. Jakmile jsou zveřejněny nabídky, je nutné začít vypracovávat smlouvy z důvodu vyjednání a sestavení smluv pro dokončení prací. Náklady na tuto činnost jsou odhadnuty na základě doby nutné pro tuto činnost, což může být mezi 4 až 300 osobo-dny v závislosti na složitosti projektu při sazbě od 200 do 800 dolarů za osobo-den. V případě velké větrné farmy o 50ti až 100 MW bude platit ta vyšší sazba a pro případ malé větrné farmy, kdy je potřeba mnohem méně úsilí, budou tyto práce vyžadovat kolem 6 až 20 dní.

Stavební dohled / Construction supervision Tato nákladová položka sumarizuje odhadované náklady spojené se zajištěním toho, že projekt je stavěn tak, jak bylo navrženo. Stavební dohled je poskytován buď poradcem dohlížejícím nad projektem nebo dodavatelem zařízení, nebo projektovým manažerem. Dohled znamená pravidelné návštěvy na místě prací. Stavební dohled vyžaduje od 0 do 2 osobo-dní při sazbě mezi 130 tis. až 180 tis. dolarů za osobo-den v závislosti na délce stavebních prací. Pro příklad instalace malé větrné turbíny by neměla vyžadovat více než 0,02 osobo-roku (cca 7 dní) dohledu. Cesty na místo stavby jsou nad tento rozsah. Cestovné by mělo být zahrnuto do sekce vývoje uvedené výše.

Další / Other Tyto kolonky jsou zde uvedeny z důvodu, aby umožnily uživateli zadat náklady nebo úvěry, které nejsou začleněny v informacích, jež jsou uvedeny výše. Uživatel musí zadat kladnou numerickou hodnotu do „Unit Cost“ kolonky. Nákladová položka může být zadána do šedé kolonky jako „Other“. Uživatel potom zvolí „Cost“ z nabídkového listu v kolonce jednotky. Uživatel může zadat obojí množství a jednotku nákladu. Tato položka je zde uvedena, aby se zohlednily všechny technologické a regionální diference, jež nejsou zahrnuty v obecných informacích. Položka úvěru může být zadána do šedé buňky „Credit“. Uživatel může potom vybrat „Credit“ z nabídkového listu v kolonce jednotek. Projekt může být úvěrován kvůli materiálu nebo osobním nákladům, které budou spotřebovány v základní části či konvenčním energetickém systému. Uživatel může zadat obojí množství i jednotku nákladu. Je nutné poznamenat, že úvěrová položka je vyjádřena jako záporná hodnota v kolonce „Amount“.

Vybavení zařízení / Energy equipment Vybavení zařízení, jak je zde definováno, obsahuje větrnou turbínu, náhradní díly a náklady na přepravu. Uživatel RETScreen může porovnat zde uvedenou databázi kontaktů na dodavatele, aby získal ceny či jiné informace. Tyto náklady jsou specifikovány níže. Pro velkou větrnou elektrárnu, jsou náklady na vybavení zařízení z daleka tím nejdůležitějším nákladem projektu. Lze říci, že tvoří kolem 67 až 80% celkových nákladů na projekt větrné elektrárny. Pro malou větrnou farmu tyto náklady činí cca 47 až 71%. V případě jednotlivé turbíny jsou tyto náklady závislé na konkrétních okolnostech a specifikách projektu.

VĚTRNÁ.33


Větrná turbína (y) / Wind turbine(s) Větrná turbína se skládá ze všech komponentů nad základnou včetně věže a kontrolního systému, který uvede v soulad distribuční službu rozvodné společnosti na spínači transformátoru či odpojovači. Věže větrných turbín jsou základní součástí větrné turbíny a normálně se předpokládá, že nebudou použity alternativy. Mnoho výrobců nabízí různé výšky věží a mohou také nabízet podpěrnou a volnou stojnou mříž a trubicovitou sestavu. Uživatel může pro porovnání využít databázi informací o dodavatelích, aby získal informace o cenách a další informace. Obecná cena větrné turbíny je vyjádřena v dolarech za kW. Tabulka uvedená níže poskytuje specifické náklady různých velikostí turbín (informace jsou založeny na SunMedia, GmbH) 1999 (99/10 – 1 CDN dolarů = 1,3 DM). 50% až 100% prémie bude připočtena na větrnou turbínu speciálně navrženou a postavenou pro chod v extrémních podmínkách s minimální údržbou. Předpokládané náklady často začleňují 1 až 5-ti letou záruku v závislosti na výrobci.

Náklady větrné turbíny

Cena větrné turbíny by měla být získána od výrobce nebo jeho agenta. Požadavek na cenu by měl obsahovat požadavek na poruchu v poměru k dalším nutným nákladovým položkám, jakými jsou náhradní díly, rozšířená záruka, vybavení na vztyčení, tréninkové programy a přeprava.

Náhradní díly / Spare parts Náhradní díly, jež jsou nutné na podporu větrné turbíny by měly být začleněny v nákladech projektu. Cena po nákupu bude většinou mnohem vyšší. Rozsah zásob požadovaných bude záviset na spolehlivosti větrné turbíny, záruční době, množství přístrojů v daném místě, obtížnosti přepravy a dostupností skladových komponentů. Náklady náhradních dílů by měly být normálně požadovány jako součást nákupní ceny od výrobce. Uživatel modelu může zjistit informace o dodavatelích z RETScreen online databáze, aby získal údaje o cenách nebo další informace. Náklady na pořízení náhradních dílů lze nejlépe popsat jako procento celkových nákladů turbíny. Pro velké větrné farmy operující v normálních podmínkách zásoby náhradních dílů reprezentující 1,5% celkových nákladů turbíny by měly postačovat. Pro malé větrné farmy a jednotlivé turbíny, náklady na počáteční náhradní díly reprezentují až 30% nákladů na jednotlivého stroje.

Přeprava / Transportation Náklady na přepravu zařízení a stavebního materiálu se mění v závislosti na způsobu dopravy a místě plánované elektrárny. V mnoha případech budou náklady záviset na vzdálenosti a budou založeny na objem/váha vzorci. Také by měly být zváženy náklady na manipulaci s materiálem při jeho příjmu na místo. V isolovaných oblastech mohou být velkoobjemové dodávky přijímány jen jednou ročně. V takovém případě je extrémně důležitá logistická kontrola. Náklady přepravného by měly být získány od zprostředkovatele přepravy v okamžiku, kdy jsou určeny rozsah projektu, vybavení a materiál. Uživatel modelu může zjistit informace o dodavatelích z RETScreen online databáze, aby získal údaje o cenách nebo další informace. Níže uvedená tabulka poskytuje typické váhy hlavních komponent pro různé velikosti větrné turbíny na trhu. Pro větší turbíny je věž často přepravována ve dvou až třech segmentech a smontována na místě.

VĚTRNÁ.34


Váha dílů větrné turbíny


Vyváženost elektrárny / Balance of plant Vyváženost elektrárny pro projekt větrné energie normálně zahrnuje několik položek. Tyto položky zahrnují základnu větrné turbíny (turbín), vzpřímení větrné elektrárny, stavba cesty, přenosovou linku, rozvodna, kontrolní a O&M budovu, náklady na přepravu. Uživatel modelu může zjistit informace o dodavatelích z RETScreen online databáze, aby získal údaje o cenách nebo další informace. Tyto náklady jsou detailněji popsány níže. Pro velké větrné farmy tvoří vyvážení elektrárny od 17 do 26% celkových nákladů projektu větrné elektrárny. V případě malé větrné elektrárny tyto náklady činí zpravidla od 13 do 22%. V případě jednotlivé turbíny jsou tyto náklady velice závislé na konkrétních podmínkách projektu.

Základna (podklad) větrné elektrárny / Wind turbine(s) foundation(s) Základna větrné elektrárny zahrnuje práci a materiál jako formy, beton, ocelovou konstrukci a ukotvení, pilíře a vyrobené součástky. Základna v. elektrárny bude specifická vzhledem k větrné turbíně a místu, kde bude stát. Výrobce by měl být požádán, aby poskytl informace o návrhu a data pro navržení základny. Uživatel modelu může zjistit informace o dodavatelích z RETScreen online databáze, aby získal údaje o cenách nebo další informace. Odhady nákladů pro základnu a materiál by měly být získány od dodavatelů. V některých případech se bude typ základny používaný v jedné oblasti lišit od základny, která má být využita v komunitě, kde stavba betonových základů je standardní praxí. Přeprava materiálu bude tvořit velkou část nákladů.

VĚTRNÁ.35


Pro velké větrné turbíny, tvoří náklady na základnu od 10 000 do 50 000 dolarů za turbínu. Pro střední turbíny tvoří tyto náklady od 7 000 do 25 000 za turbínu. Mnohem přesnější odhady nákladů mohou být učiněny v okamžiku, kdy je učiněn geotechnologický průzkum. Náklady na základnu také závisí na počtu a přesné velikosti větrných turbín, druhu věže a dostupnosti daného místa. Proto mohou být předpokládané náklady mnohem vyšší pro isolovaná místa [Lynette, 1992] a [Reid, 1996]. Pro velké větrné elektrárny se náklady na základny běžně pohybují mezi 4 do 9% celkových nákladů na zařízení a nákladů na vyváženost elektrárny [Conover, 1994] a [Vesterdal, 1992].

Vztyčení větrné turbíny / Wind turbine(s) erection Vztyčení turbíny zahrnuje práci a půjčovné (či pořizovací cenu) zařízení. Zařízení nutné na vztyčení turbíny se může lišit jeřábem a těžkými vozidly, speciálními zdviháky, zdvižnými stožáry a dalšími mechanismy specifickými pro zvažovanou větrnou turbínu. Pro isolované místa projektu budou tyto náklady mnohem vyšší na půjčení nářadí a zařízení v závislosti na dostupnosti, spíše než na nákupu a poslání do místa určení. Náklady na půjčovné takového zařízení mohou být velmi vysoké. Proto je nutné dobré plánování projektu. Uživatel musí zkontrolovat zda je toto zařízení dostupné a jaké jsou náklady na něj. Velmi často někteří dodavatelé tato zařízení zahrnují do svých nákladů v nabídce, proto pozor na zdvojení čísel v této kolonce!!!. Zkušená pracovní síla pro konstrukci velkých projektů nemusí být dostupná v dané lokalitě. Náklady na pracovní sílu v isolovaných lokalitách mohou být často dvojnásobné oproti nákladům na práci v normálně zalidněných lokalitách. Také produktivita práce může být z mnoha důvodů, např. podmínkám počasí, zkušenostem apod…..mnohem nižší. Náklady na cestovné musí být přičteny k práci požadované z vnějšku projektu. Pro velké větrné farmy tvoří náklady na vztyčení turbíny 4% celkových nákladů na zařízení a nákladů na vyváženost elektrárny [Zond, 1994]. Tento podíl nákladů roste s instalací malých větrných farem a jednotlivých větrných turbín, díky nižší ekonomičnosti z rozsahu.

Stavba přístupové cesty / Road construction Přístupová cesta na stavbu a cestu pro obsluhu elektrárny je běžně vyžadována pro střední a velké elektrárny. Tyto požadavky budou záviset na výběru a povaze místa a povaze terénu. Zde mohou existovat také sezónní omezení jak pro stavbu elektrárny tak také pro použití cest pro přepravu zařízení. Na některých místech nebude nutné stavět přístupovou cestu, pokud bude zvolené místo již na existující cestě. Z toho důvodu by se mělo na přístupovou cestu brát zřetel v okamžiku výběru lokality pro plánovanou elektrárnu. Náklady na stavbu přístupové cesty se běžně pohybují od 0 do 80 tis. dolarů za km, ale mohou být také 500 tis. dolarů za km v případě, že je nutné překračovat řeku. Délka cesty se skládá z délky přístupové cesty k místu elektrárny a délky obslužné cesty k místu spojující turbíny v případě, kdy v dané farmě je více než jedna turbína. Předpokládaná délka přístupové cesty a obslužné cesty může být určena topografickými mapami. V případě velkých větrných farem představují cesty 1 až 3% celkových nákladů na zařízení a vyváženost elektrárny [Conover, 1994] a [Zond, 1994].

Náklady na přenosovou linku / Transmission line Náklady na přenosovou linku jsou specifické a závisí na druhu, délce, voltáži a místě linky a instalované kapacitě plánované elektrárny. Tabulka uvedená níže poskytuje indikace přibližných

VĚTRNÁ.36


nákladů. Podzemní linky jsou běžně používány pro propojení větrných turbín v dané řadě větrné farmy. Jejich náklady mohou být až 2 či 4 krát vyšší než ekvivalentní náklady na vzdušnou linku. Následující náklady reprezentující vzdušné linky by měly být upraveny na základě podmínek daného místa.

Odhadované náklady na přenosovou linku

Uživatel zadá délku přenosové linky a náklady na jednotku délky. V oblastech, kde je zmrzlá půda či speciální půdní podmínky, se mohou zvýšit náklady velice významně. Z tohoto důvodu se doporučuje konzultace s expertem specializujícím se na návrhy místních přenosových linek či stavbu, aby mohly být náklady přesněji odhadnuty. Pro velké větrné elektrárny tvoří přenosová linka a rozvodna 9 až 14% celkových nákladů na zařízení a vyváženost elektrárny [Conover, 1994] a [Zond, 1994].

Rozvodna / Substation Náklady na rozvodnu jsou místně specifické a závisí hlavně na voltáži a instalované kapacitě elektrárny. Pomocné elektrické zařízení může zahrnovat takovou položku jako ohřívače, monitorovací zařízení a integrovaný SCADA kontrolní systém. Tabulka níže uvedená poskytuje indikátory přibližných nákladů uvažující rozumný přístup.

Odhadované náklady na rozvodnu

Uživatel počítá celkové náklady na základě rozvoden a dalších pomocných elektrických zařízeních. Pro menší projekty blízké komunálním elektrickým rozvodným sítím se budou náklady na rozvodnu pohybovat níže než uvádí tabulka. V případě velkých větrných farem tvoří náklady na přenosovou linku a rozvodnu obvykle 9 až 14% celkových nákladů na zařízení obnovitelné energie a vyváženost elektrárny [Conover, 1994] a [Zond, 1994].

Kontrolní a O&M – provozní a údržbové budovy – technické budovy / Control and O&M - operation and maintenance building(s) Kontrolní budovy mohou ale také nemusí být nutné. Vzhledem k nákladům na tyto budovy by se měl developer pokusit vyhnout se těmto požadavkům tam, kde je to praktické. Kontrolní budova může také sloužit jako místo pro udržovací práce a místo na uskladnění náhradních dílů a materiálu. Moderní větrné turbíny mohou být kontrolovány dálkově, což může eliminovat potřebu pro takové budovy. Existující místa rozvodné společnosti mohou být možnou alternativou. Stavební náklady na tyto budovy budou velmi vysoké v některých společnostech. Obyčejně bude místní stavitel schopen podat rychlý odhad pro náklady odpovídající nové budově nebo na

VĚTRNÁ.37


renovaci existujícího prostoru. Pro rozsáhlé projekty větrných elektráren tvoří kontrolní budovy běžně okolo 1% celkových nákladů na zařízení a nákladů na vyváženost elektrárny.

Náklady na přepravu vybavení a stavebního materiálu / Transportation Tyto náklady se budou vyvíjet v závislosti na způsobu zvolené přepravy a umístění lokality daného projektu. V mnoha případech budou náklady záviset na vzdálenosti a budou založeny na objem/váha vzorci. Náklady na přemístění materiálu na místě určení by také měly být zohledněny. V izolovaných oblastech mohou být rozměrné dodávky přijímány jen jednou do roka. Logistická kontrola je zde extrémně důležitá. Náklady na přepravné by měly být získány od zprostředkovatele přepravy v momentě, kdy jsou již určeny rozsah projektu, zařízení a materiál. Zde je nutné poznamenat, že některé nákladové položky specifikované výše mohou zahrnovat náklady na přepravu od místních dodavatelů, proto si musí dát uživatel modelu pozor na zdvojení této položky.


Rozmanité náklady / Miscellaneous Tato kategorie je zde pro účely rozmanitých nákladů, jež jsou realizovány v průběhu projektu a dosud na ně nebyla brána zřetel v předchozích sekcích. V případě projektů větrných elektráren tyto náklady mohou zahrnovat náklady na trénink, náklady na uvedení do provozu elektrárny, nepředvídané výdaje a úrok během výstavby elektrárny. V případě velkých větrných elektráren tvoří tato položka kromě nepředvídaných výdajů kolem 1 až 4% celkových nákladů na projekt. V případě malých větrných elektráren, tyto náklady tvoří 2 až 15%. V případě jednotlivé turbíny jsou tyto náklady velmi závislé na konkrétních okolnostech daného projektu.

Zaškolení /Training Náklady spojené se zaškolením operátorů elektrárny a údržbového personálu budou záviset na velikosti, složitosti a vzdálenosti instalace. Pro izolované oblasti zde bude mnohem vyšší potřeba pro místně zaškolené techniky, aby se předešlo dlouhým zpožděním způsobeným opravami. V případě velké větrné farmy bude pravděpodobně potřeba až 6 techniků na údržbu pro 50 větrných turbín a navíc 3 operátoři. Pro jednotlivou turbínu a malé větrné elektrárny bude potřeba 1 člověk, který bude zároveň zastávat každodenní provoz a údržbu. Nicméně některé z opakovaných oprav budou vyžadovat specializovanou práci. Náklady na zaškolení zahrnují

VĚTRNÁ.38


profesionální poplatky. Jakékoliv náklady na cestovné budou zadány do položky „Travel and Accomodation“ v sekci „Development“. Zaškolení bude zahrnovat 2 až 10 lidí v průběhu 2 až 20 dní při sazbě mezi 200 USD až 800 USD na osobo-den v závislosti na velikosti projektu.

Uvedení do provozu / Commissioning Uvedení do provozu je poslední aktivita stavební fáze. Spočívá ve spouštění všech zařízení za účelem odhalení a určení jakékoliv nefunkčnosti a zjištění, že větrné turbíny a funkce větrné farmy jsou garantovány. Uvedení do provozu běžně zahrnuje monitoring výkonu elektrárny během stanovených časových period v běžných provozních podmínkách. Náklady spojené s touto fází budou záviset na technologii, velikosti a počtu turbín větrné elektrárny a dále na znalostech a zkušenostech technického personálu. Tyto náklady také mohou záviset na klimatických podmínkách do takové míry, kdy je požadována nepřerušovaná perioda dostatečného větru pro ověření adekvátního výkonu zařízení. Uvedení do provozu zahrnuje 1 až 8 osob na 1 až 30 dní při sazbě od 200 dolarů až 800 dolarů na osobo-den v závislosti na velikosti projektu.

Nepředvídané výdaje / Contigencies Povolené částky stanovené pro účely nepředvídaných výdajů závisí na míře přesnosti odhadovaných nákladů. Nepředvídané výdaje jsou odhadovány na základě uživatelem vybraného procenta součtu všech nákladů projektu kromě úroku během výstavby. Zde je nutné poznamenat že nepředvídané výdaje jsou vzrůstající ve smyslu, že jsou odvozeny z nákladů projektu včetně jakýchkoliv úvěrů. Povolená částka na nepředvídané výdaje by měla být založena na míře přesnosti spojené s celkovými náklady projektu odhadnutými RETScreen před-studií proveditelnosti. Úroveň nákladů odhadnutá v předstudii proveditelnosti by měla být přesná mezi 40 až 50%. Nicméně tato přesnost bude záviset na odborné znalosti týmu tvořícího danou studii, na rozsahu projektu a dostupnosti přesných dat. Je zajisté možné, že uživatel RETScreen se zkušenostmi s projekty větrných elektráren by mohl odhadnout náklady v rozmezí 5 až 40% celkových počátečních nákladů projektu.

Úrok během výstavby / Interest during construction Úrok během výstavby (krátkodobé financování výstavby) se bude lišit v závislosti na trvání výstavby a ceně peněz. Ačkoliv výstavba větrné elektrárny může trvat až 1 rok, normálně není více než 6 měsíců, nutných mezi dodáním turbíny (nejdůležitější nákladová položka) a uvedením do provozu větrné farmy. Uživatel modelu zadá úrokovou míru (%) a délku výstavby v měsících. Náklady na úrok během výstavby je potom vypočítán za předpokladu, že (dejme tomu, že) délka průměrného úvěru v měsících je 50% celkových nákladů na projekt. Například, pokud zařízení za 1 milion dolarů musí být financováno 12 měsíců při roční úrokové sazbě 10%, uživatel zadá 10% jako úrokovou míru během výstavby, potom vypočtený náklad na úrok během výstavby elektrárny je 1 000 000 dolarů x 50% x 12 měsíců/12 měsíců/rok x 10% / rok = 50 000 dolarů. Náklady na úrok během výstavby se mohou pohybovat od 3 do 15 % nákladů projektu.

Roční náklady spojené s provozem jednoho projektu / Annual costs (credits) V této části budou uvedeny roční náklady spojené s provozem projektu větrné elektrárny, což zahrnuje pronájem pozemku, majetkové daně, pojistné, údržba přenosové linky, díly a práce,

VĚTRNÁ.39


monitoring a ověření skleníkových plynů, přínosy pro společnost, výdaje na cestovné a ubytování, výdaje na administrativu, nepředvídané výdaje. Tyto náklady jsou detailněji popsány níže.

Náklady na pronájem pozemku / Land lease Uživatel zadá příslušné roční náklady na leasing pozemku. Je často nutné vyjednat užívání pozemku, kde bude projekt realizován. V některých případech může být stanovena dohoda, že nebudou účtovány žádné další poplatky za používání pozemku. Jako příklad uveďme pozemek, jež je vlastněn státem. Nicméně v mnoha případech majitel pozemku požaduje kompenzace za užívání půdy během pevně stanovené doby. Farmáři, kteří stále mohou půdu užívat okolo místa elektrárny, jsou typickým příkladem. Přibližně lze stanovit, že roční náklady leasingu pozemku se běžně pohybují od 1 do 5% projektové kapacity a výnosů energie [Conover, 1994] a [Johansson, 1993], [Zond, 1994] a [Gipe, 1995].

Majetkové daně / Property taxes Tato nákladová položka sumarizuje roční náklady na majetkové daně a je počítána jako procento celkových odhadovaných počátečních nákladů. Majetkové daně by mohly být uvaleny na projekt větrné energie v závislosti na dané právní úpravě. Příslušné majetkové daně musí být odhadovány na základě místně příslušné základny a bude záležet na hodnotě majetku a na výnosech generovaných elektrárnou. Na základě hrubého odhadu reprezentují náklady na majetkové daně větrné energie od 0 do 2% kapacity projektu a výnosů z projektu.

Pojistné / Insurance premium Tato nákladová položka sumarizuje roční pojistné, které je počítáno jako procento celkových odhadovaných počátečních nákladů. Jako základní pojistné je požadováno pojistné veřejného závazku (public liability), pojistné na zničení majetku, poruchy zařízení a přerušení obchodu. Roční náklady na pojistné mohou být značné a měly by být odhadovány na základě kontaktování pojišťovny. Na základě „palcového“ pravidla se roční náklady na pojistné daného projektu větrné elektrárny pohybují od 2 do 4% kapacity projektu a výnosů energie [Conover, 1994] a [Zond, 1994].

Údržba přenosové linky (vodiče) / Transmission line maintenance Uživatel zadá procento kapitálových nákladů spojených s údržbou přenosové linky (vodiče). Údržba přenosové linky spojené s projektem větrné elektrárny bude zahrnovat pravidelné čištění stromů a výměnu dílů (stožárů, el. vodiče, izolátoru), které se zničí díky bleskům atd. Roční náklady na tuto údržbu jsou odhadovány na základě kapitálových nákladů přenosové linky a rozvodny. Roční náklady se běžně pohybují od 3 do 6 procent kapitálových výdajů v závislosti na umístění a nutných komunikačních prostředcích (např. snadnost přístupu, výskyt stromů, VHF rádiová síť atd.).

Náhradní díly a práce na údržbě / Parts and labour Tato položka sumarizuje náklady na náhradní díly a roční náklady na práci, jež je nutná na rutinní a pohotovostní údržbu a provoz větrné turbíny. Provoz zahrnuje monitoring, pravidelnou inspekci zařízení (včetně rutinního mazání a úpravy), odstraňování sněhu, ledu a nečistot, plánovanou údržbu (vnitřní prohlídka a údržba turbíny atd.)

VĚTRNÁ.40


Náklady na práci v isolovaných lokalitách jsou běžně až dvakrát vyšší než v normálních místech. Také produktivita práce je mnohem nižší. Míry uváděné níže, je proto nutné upravit, pokud si to dané podmínky vyžadují. Náklady na náhradní díly a práci jsou nejlépe vyjádřeny v jednotkách dolarů za kWh vyprodukované daným projektem. Pro velké větrné farmy tyto náklady činí od 0,007 do 0,024 dolarů / kWh s průměrem okolo 0,014 dolarů/kWh [Gipe, 1995]. Pro malé větrné farmy a jednotlivé větrné turbíny tyto náklady přibližně činí 0,015 dolarů/kWh.

Monitoring a ověření skleníkových plynů / GHG monitoring and verification Monitoring skleníkových plynů je obecně proveden navrhovatelem projektu v souladu s požadavky na data a metody stanovenými Monitorovacím plánem. Pokud jsou nutné další data z důvodu, aby byly odhadnuty emise skleníkových plynů, měly by být odhadnuty náklady pro sběr těchto dat a pro kvantifikaci redukce emisí. Zde je nutné poznamenat, že v případě Clean Development Mechanism (CDM) (Mechanismu čistého rozvoje), budou muset být monitorovány indikátory udržitelného rozvoje. Pro malé CDM projekty (15 MW či méně), budou monitorovací požadavky zjednodušeny, by měly být odhadované náklady sníženy. (Pro více informací viz stránky UNFCCC CDM.) Většina GHG projektů bude také požadovat třetí stranu pro ověření redukce emisí na základě roční periodické báze. Pro projekty Joint Implementation, verification results in an independent confirmation of the actual emissions reductions the project has achieved and quantification of Emissions Reduction Units (ERUs). Pro CDM projekty musí být redukce emisí ověřena a certifikována jmenovanou osobou před tím, než jsou vydána osvědčení o redukci emise. Je stanovena předepsaná sazba 400 dolarů (amerických) za den pro zaměstnance z jmenované organizace pro tyto záležitosti nebo 1 200 am. dolarů za den pro tříčlenný tým. Pro CDM projekty bude přičten poplatek za administraci a adaptaci od UNFCCC. Některé hostující země mohou také požadovat procento hodnoty daného certifikátu jako administrativní poplatek. Uživatel se také může rozhodnout, že monitoring a ověření bude prováděno na pravidelném základě (každé dva roky) spíše než na roční bázi, speciálně v případě malých projektů. V takovém případě by měl uživatel použít „Periodic Costs“ sekci dole v Nákladové analýze a stanovit to samé v sekci „Annual O&M (operation and maintenance) Costs“.

Benefity pro společnost / Community benefits Aby bylo zajištěno přijetí projektu větrné elektrárny v rámci společnosti, je běžné v případě velkých projektů rezervovat malou část z provozního a údržbového rozpočtu pro financování iniciativy, která bude mít výhodu pro společnost. Toto může mít podobu daru na podporu veřejného informačního centra pro větrnou farmu, daru pro charitativní organizace, darování prostředků na podporu kulturních a sportovních událostí, školného, školících sezení, ochrany přírody apod.

Cestovné a ubytování / Travel and Accomodation Pro větrné systémy v isolovaných lokalitách, by měla být vyčleněna částka na cestovné a ubytování spojené s roční údržbou elektrárny.

Administrativa / General and Administrative Administrativa zahrnuje náklady na účetnictví, přípravu ročních dokumentů, bankovní poplatky, komunikaci atd. Náklady na administrativu jsou specifické pro každý projekt a závisí na povaze

VĚTRNÁ.41


obchodního podniku (soukromě vlastněném s jednoduchou kupní smlouvou nebo rozvodné společnosti / veřejně vlastněné s individuálními zákazníky). Administrativní náklady se pohybují od 1 do 20% ročních nákladů (kromě dalších nákladů nepředvídaných výdajů).


Nepředvídané výdaje / Contingencies Částka na nepředvídané výdaje by měla být vyčleněna na nepředvídané roční výdaje. Zde bude záležet na míře přesnosti provozních nákladů a nákladů na údržbu. Toto je obzvláště pravdivé v případě projektů v isolovaných oblastech. Je běžné stanovit částku na nepředvídané události minimálně pro přemístění nejdražších komponent v případě katastrofy. Tato částka je počítána na základě odhadnutého procenta dalších provozních nákladů a nákladů na údržbu. Běžně se pohybuje od 10 do 20% těchto nákladů.

Pravidelné náklady (úvěry) / Periodic costs (credits) Tato část je zde proto, aby umožnila uživateli modelu specifikovat pravidelné náklady spojené s provozem systému během života systému. Šedé buňky jsou poskytnuty proto, aby dovolily uživateli zadat jméno periodického nákladu a periodického úvěru. Uživatel musí zadat pozitivní číselnou hodnotu v kolonce „Unit Cost“. Periodické náklady reprezentují opakující se náklady, které musí být vynaloženy v pravidelných intervalech pro udržení elektrárny v provozu. Periodické náklady jsou zadávány do šedé buňky. Uživatel si posléze zvolí „Cost“ z nabídkového listu v kolonce jednotek. Interval (v letech) během něhož je periodický náklad vynakládán je zadán do kolonky period. Množství vynaloženého nákladu v každém intervalu je zadán do kolonky „unit cost“. Projekt může být také úvěrován z důvodu periodických nákladů, které budou vynaloženy během života projektu v základním případě či konvenčním energetickém systému. Položka periodického úvěru je zadána do šedé buňky. Uživatel modelu posléze zvolí „Credit“ z nabídkového listu v kolonce jednotek. Interval (v letech) během něhož je úvěr poskytnut je zadán do kolonky „period“. Množství úvěru vynaloženého v každém intervalu je zadáno do kolonky „unit cost“. Zde je nutné podotknout, že položka úvěru je vyjádřena v záporné hodnotě v kolonce „Amount“.

VĚTRNÁ.42


Konec životnosti projektu / End of project life Uživatel modelu zadá hodnotu projektu na konci jeho životnosti. Tato hodnota je obecně známo pod pojmem zůstatková hodnota / salvage value (or disposal value). Pokud je zůstatková hodnota projektu na konci jeho životnosti pozitivní, potom uživatel zvolí „Credit“ z nabídkového listu v kolonce „unit“, aby vyjádřil tuto hodnotu v záporné hodnotě. Nicméně pokud náklady na sanaci, které musí být vynaloženy na konci životnosti projektu překročí zůstatkovou hodnotu, potom uživatel zvolí „Cost“ z nabídkového listu. Uživatel musí zadat pozitivní číselnou hodnotu do „Unit Cost“ kolonky. V tomto momentu uživatel musí přejít do části modelu nazvané Analýza redukce skleníkových plynů / GHG Analysis.

VĚTRNÁ.43


Finanční analýza / Financial summary Tato část, která je společná pro všechny RETScreen analýzy projektů čisté energie, nabízí pět sekcí Roční energetický výkaz, Finanční parametry, Náklady a úspory projektu, Finanční proveditelnost, Roční cash flow. Sekce „roční energetický výkaz“ a sekce nazvaná „náklady a úspory projektu“ poskytují shrnutí části modelu „Model pro výpočet vyprodukované el. energie“, „Nákladové analýzy“ a „Analýzy redukce skleníkových plynů“. Navíc k těmto informacím tato část poskytuje sekci nazvanou „Finanční proveditelnost“, která poskytuje finanční indikátory analyzovaného projektu, založené na datech zadaných uživatelem v sekci Finanční parametry. Sekce Roční cash flow umožňuje uživateli vizualizaci toku cash flow před zdaněním, po zdanění a kumulativní cash flow během životnosti projektu. Jedním z primárních přínosů vyplývajícího z používání tohoto modelu je, že usnadňuje proces ohodnocení projektu pro ty, kteří o něm mají rozhodovat. Shrnutí finančních ukazatelů projektu s jeho položkami finančních parametrů (odstraněné náklady energie – avoided cost of energy, diskontní míra, míra zadlužení atd.) a výsledky o finanční proveditelnosti (vnitřní míra výnosu, návratnost projektu, čistá současná hodnota atd.) dovolují uživateli zvážit různé finanční parametry s relativní snadností.

Roční energetický výkaz / Annual energy balance Položky v této sekci jsou vypočteny a zadány v částech modelu nazvaných „Model pro výpočet vyprodukované el. energie“ a „Analýza redukce skleníkových plynů“ a přeneseny do této části modelu nazvané „Shrnutí finančních ukazatelů projektu“.

Název projektu /Project name Uživatelem zvolený název projektu je zadán pouze pro účely srovnání pouze v části modelu nazvané „Model pro výpočet vyprodukované el. energie“ a je zkopírován automaticky do části modelu nazvané „Shrnutí finančních ukazatelů projektu“.

Umístění projektu / Project location Uživatelem definované místo projektu je zadáno pouze pro účely srovnání pouze v části modelu nazvané „Model pro výpočet vyprodukované el. energie“ a je zkopírováno automaticky do části modelu nazvané „Shrnutí finančních ukazatelů projektu“.

Dodaná obnovitelná energie / Renewable energy delivered „Model pro výpočet vyprodukované el. energie“ počítá roční produkci obnovitelné energie (MWh) projektu. Tato dodaná obnovitelná energie se také rovná ročním energetickým úsporám, jak je srovnáno se základním elektrickým systémem. Pro typ el. sítě „central-grid“ je všechna produkovaná energie uvažována jako energie absorbovaná sítí. V případě el. sítě typu „isolatedgrid“a „off-grid“ nemusí být všechna produkovaná energie absorbována sítí díky nesprávnému spojení mezi poptávkou po energii a její nabídkou. Model neuvažuje skladování nadměrné obnovitelné energie. V tomto případě se dodaná obnovitelná energie rovná získané obnovitelné energii bez dostupného nadbytku energie.

Nadbytek obnovitelné energie / Excess RE available Pro el. sítě typu „isolated-grid“ a „off-grid“ „Model pro výpočet vyprodukované el. energie“ počítá nadbytek dostupné obnovitelné energie, což je energie ze systému obnovitelné energie, která není absorbována el. sítí nebo „off-grid“nábojem, a proto je tato energie vhodná jako vedlejší produkt pro vytápění nebo další užití.

VĚTRNÁ.44


Pevná kapacita obnovitelné energie / Firm RE capacity Pevná kapacita obnovitelné energie se odvolává na „garantovanou“ elektrickou energii (kW), kterou může dodat projekt obnovitelné elektrické energie. Pro projekty větrné energie, které jsou vnitřně přerušované / střídavé (inherently intermitted), uživatel zadá vyloučené náklady kapacity („avoided cost of capacity), které jsou sjednány s místní rozvodnou el. energie. Tyto vyloučené náklady kapacity („avoided cost of capacity) budou záviset na profilu místní poptávky po el. energii a podmínkách nabídky obnovitelné energie. V nejkonzervativnějších případech, díky přerušovanému charakteru zdrojů větrné energie, by se hodnota pevné kapacity obnovitelné energie rovnala 0.

Typ elektrické sítě / Grid type Typ el. sítě je vybrán v části modelu nazvané „Model pro výpočet vyprodukované el. energie“ a je automaticky zkopírován do části modelu nazvané „Shrnutí finančních ukazatelů projektu“.

Nejvyšší el. náboj (zátěž) / Peak load Pro el. sítě typu „isolated-grid“ – izolovaná el. síť a „off-grid“ – mimo el. síť je nejvyšší el. náboj (kW) místní el. rozvodny zadán do části modelu nazvané „Model pro výpočet vyprodukované el. energie“ a je automaticky zkopírován do části modelu nazvané „Shrnutí finančních ukazatelů projektu“. Toto je nejvyšší el. náboj / zátěž, jež je únosná během roku.

Čistá úspora emise skleníkových plynů – trvání kreditu / Net GHG emission reduction – credit duration Model počítá kumulovanou čistou redukci skleníkových plynů během trvání kreditu z redukce skleníkových plynů v tunách CO2 (tCO2), jež vyplývá z implementace projektu místo základního systému. Tato hodnota je vypočtena vynásobením příslušné čisté roční redukce skleníkových plynů trváním kreditu z redukce skleníkových plynů.

Čistá redukce skleníkových plynů [yr 1 to x (1st period)] / Net GHG emission reduction [yr 1 to x (1st period)] Model počítá čistou roční průměrnou redukci skleníkových plynů v tunách CO2 za rok (tCO2/yr), jež je výsledkem implementace projektu. Tato hodnota je počítána v části modelu nazvané „Analýza redukce skleníkových plynů“ a je zkopírována automaticky do části modelu nazvané „Shrnutí finančních ukazatelů projektu“. V případech projektů, ve kterých změna v základním emisním faktoru byla vybrána v části modelu nazvané „Analýza redukce skleníkových plynů“, model indikuje čistou průměrnou redukci emise skleníkových plynů pro roky předcházející změně.

Čistá redukce skleníkových plynů – yr x +1 and beyond (2nd period) / Net GHG emission reduction yr x +1 and beyond (2nd period) Model počítá čistou roční průměrnou redukci skleníkových plynů v tunách CO2 za rok (tCO2/yr) jež je výsledkem implementace projektu pro roky následující po změně v základním emisním faktoru. Tato hodnota je vypočítána v části modelu nazvané „Analýza redukce skleníkových plynů“ a je automaticky zkopírována do části modelu nazvané „Shrnutí finančních ukazatelů projektu“.

Čistá redukce skleníkových plynů – životnost projektu / Net GHG emission reduction – project life Model vypočítává kumulativní čistou redukci skleníkových plynů během životnosti projektu v tunách CO2, jež vyplývá z implementace projektu místo základního el. systému. Tato hodnota je

VĚTRNÁ.45


vypočtena vynásobením příslušné čisté roční redukce emise skleníkových plynů životností projektu.

Finanční ukazatele / Financial parameters Položky zadané v této sekci jsou použity pro výpočty v části modelu nazvané „Shrnutí finančních ukazatelů projektu“. Hodnoty pro každý ukazatel budou záležet na perspektivách uživatele (např. el. rozvodná společnost vs. nezávislý producent el. energie).

Vyloučené náklady el. energie / Avoided cost of energy Uživatel zadá vyloučené náklady el. energie za kWh. Tato hodnota běžně reprezentuje buď průměrné nebo marginální jednotkové náklady el. energie pro základní případ elektrického systému a je přímo vztažená na náklady paliva pro základní elektrický systém. Uživateli je v modelu dána možnost, aby určil jaký je základní elektrický systém. Například vyloučené náklady vyplývající ze základního el. systému mohou být pro novou elektrárnu spalující zemní plyn stanoveny jako zástupce nebo základní referenční příklad místní rozvodnou společností. Uživatel bude muset stanovit/získat tuto hodnotu. Výpočty vyloučených nákladů výroby el. energie vyžaduje relativně detailní analýzu. Pro výrobu el. energie el. rozvodné společnosti běžně počítají tuto hodnotu pro svou oblast, kterou obsluhují. Tato hodnota může být také množství, které rozvodné společnosti platí nezávislým producentům el. energie za produkci el. energie. Rozvodné společnosti mohou přiřadit vyšší hodnotu tam, kde jsou dostupné distribuované benefity. Více detailní popis již však překračuje rozsah tohoto manuálu (pro více informací viz Jonansson, 1993). Nicméně zde uvádíme krátký popis možných hodnot: Rozsah hodnot pro vyloučené náklady na energii pro výrobu el. energie bude záviset na mnoha faktorech. Jako příklad uveďme nedávno postavený projekt 100 MW větrné elektrárny v Severní Americe, kde místní rozvodná společnost platí nezávislým producentům el. energie zhruba 5,84 ¢/kWh ($0,0584/kWh) za elektřinu prodanou rozvodné společnosti do sítě „central-grid“. Jako další příklad uvádíme rozvodnou společnost umístěnou ve vzdálené oblasti Severní Ameriky, která v současnosti vyplácí jinému nezávislému producentu el. energie více než 20 ¢/kWh ($0,20/kWh) za projekt větrné elektrárny napojené na dieselovou el. síť typu „isolated“, protože rozvodná společnost čelí mnohem vyšším nákladům na energii díky nákladům na přepravu a skladování motorové nafty. Pro aplikace sítí typu „isolated-grid“ and „off-grid“ může být použit následující graf pro odhad vyloučených nákladů pro výrobu el. energie z motorové nafty. Je nutné poznamenat, že tento graf zahrnuje údržbu dieselové továrny na 20% z nákladů na palivo. Jako příklad pro používání tohoto grafu uvádíme, že v rámci /mezi normální provozní efektivitou dieselové elektrárny a zvažovanými náklady na motorovou naftu $0,60/L se vyloučené náklady el. energie pohybují v průměru od $200/MWh do $300/MWh. Uživatel by měl tyto hodnoty upravit na jednotky $/kWh dělením číslem 1000.

VĚTRNÁ.46


Vyloučené náklady el. energie v případě dieselové výroby el. Energie

Kredit výroby obnovitelné energie / RE production credit Uživatel zadá kredit z produkce obnovitelné energie za kWh. Tato hodnota typicky reprezentuje množství, které může být uděleno projektu výměnou za kredit vygenerovaný obnovitelnou energií dodanou systémem. Je používán ve spojení s dodanou obnovitelnou energií pro výpočet ročního příjmu z kreditu výroby obnovitelné energie. Kredit výroby obnovitelné energie jsou nejběžnější

VĚTRNÁ.47


pro výrobu el. energie z projektů obnovitelné energie. Například je možné v USA obdržet daňový kredit 1,5 ¢/kWh na výrobu elektřiny z větrných elektráren, biomasy, z kuřecího organického hnojiva. Zda bude daný projekt klasifikován pro přijetí takových plateb nebo ne záleží na pravidlech specifických programů v jurisdikci, ve které je systém instalován. Hodnota zadaná je chápána jako reprezentant roku 0, tj. rok rozvoje, jež předchází prvnímu roku provozu elektrárny. Pro daňové účely kredit výroby obnovitelné energie je chápán jako dodatečný příjem. Model zvyšuje ročně hodnotu kreditu obnovitelné energie podle zvyšování míry kreditu obnovitelné energie od 1. roku a během doby trvání kreditu výroby obnovitelné energie.

Doba trvání kreditu výroby obnovitelné energie / RE production credit duration Uživatel zadá dobu trvání kreditu výroby obnovitelné energie v letech. Tato hodnota typicky reprezentuje počet let, během kterých projektu plyne kredit výroby obnovitelné energie. Je používána pro výpočet ročních příjmů plynoucích z kreditu výroby obnovitelné energie.

Míra zvyšování kreditu výroby obnovitelné energie / RE credit escalation rate Uživatel zadá míru zvyšování kreditu výroby obnovitelné energie (%), což je projektovaná průměrná roční míra růstu kreditu výroby obnovitelné energie během doby trvání tohoto kreditu. Tato míra dovoluje uživateli aplikovat míru inflace do hodnoty kreditu výroby obnovitelné energie, které/á mohou/může být odlišné od obecné inflace.

Kredit z redukce emisí skleníkových plynů / GHG emission reduction credit Uživatel zadá kredit redukce emisí skleníkových plynů na tunu CO2 (tCO2). Toto je používáno ve spojení s čistou redukcí skleníkových plynů pro výpočet ročních příjmů z redukce skleníkových plynů. Předběžné odhady predikují, že tržní ceny kreditů z redukce emisí skleníkových plynů se budou v USA pohybovat od $US 4 do $US 95 za tunu CO2, s tím že $ 5 do $ 8 za tunu bude nejpravděpodobnější cena. V roce 2003 byla nejběžnější cena na světovém globálním trhu v rozmezí od $US 3 do $US 5 za tunu CO2. Hodnota zadaná je chápána jako reprezentant roku 0, tj. rok rozvoje, jež předchází prvnímu roku provozu elektrárny. Model zvyšuje ročně hodnotu kreditu podle zvyšování míry kreditu z redukce emisí od 1 roku a během doby trvání kreditu výroby obnovitelné energie.

Doba trvání kreditu z redukce emisí skleníkových plynů / GHG emission reduction credit duration Uživatel zadá dobu trvání kreditu z redukce emisí skleníkových plynů (v letech). Tato hodnota typicky reprezentuje počet let, během kterých projektu plynou příjmy z kreditu z redukce skleníkových plynů. Je používána pro určení ročních příjmů z redukce emise skleníkových plynů. Pro projekty Clean Development Machanism (Mechanismu čistého rozvoje), jsou možné dvě volby délky trvání periody kreditu 1) pevná úvěrová perioda 10 let nebo 2) perioda 7 let, která může být dvakrát obnovená (pro maximální 21-leté trvání kreditu). Pokud je zvolena první možnost a jakmile je projekt schválen a registrován, může mu být přidělen certifikát osvědčující redukci emisí na 10 let trvání projektu. Nicméně, v případě volby druhé, projekt musí být schválen po sedmi letech aby získal tento certifikát pro dalších 7 let.

VĚTRNÁ.48


Proto, pokud budeme volit periodu kreditu, musí být zváženy přínosy delší periody v porovnání s vyššími náklady na znovuschvalování projektu po sedmi letech, a dále riziko, že projekt tímto schválením neprojde.

Míra zvyšování kreditu z redukce emisí skleníkových plynů / GHG credit escalation rate Uživatel zadá míru zvyšování kreditu z redukce emisí skleníkových plynů (%), což je projektovaná průměrná roční míra růstu kreditu během doby životnosti projektu. Tato míra dovoluje uživateli aplikovat míru inflace do tržních cen redukce skleníkových plynů, která může být odlišná od obecné míry inflace.

Vyloučené náklady nadměrné el. energie / Avoided cost of excess energy Uživatel zadá vyloučené náklady nadměrné el. energie za kWh.Vyloučené náklady nadměrné el. energie se mohou pohybovat od 0, kdy není žádná potřeba pro nadměrnou el. energii, až do hodnoty blízké místním maloobchodním cenám za elektřinu.

Vyloučené náklady kapacity / Avoided cost of capacity Uživatel zadá vyloučené náklady kapacity za kW-yr. Pokud uživatel nezná tuto hodnotu, je bezpečnější uvažovat 0 pro tuto kolonku. Pokud má projekt, který je ohodnocován, 0 v parametru „pevná kapacita obnovitelné energie“, potom je tato položka skrytá v (spreadsheet) tabulkovém procesoru. Hodnota vyloučených nákladů kapacity typicky reprezentuje buď průměrné nebo marginální jednotkové náklady (unit cost) kapacity pro základní elektrický systém. Tato hodnota je přímo vztažena na náklady generující kapacitu pro základní elektrický systém. Výpočty vyloučených nákladů kapacity pro výrobu el. energie obvykle vyžaduje relativně detailní analýzu. El. rozvodné společnosti zpravidla počítají tuto hodnotu pro jejich oblast, kterou obsluhují. Tato hodnota může také být množství, které rozvodné společnosti budou platit nezávislým producentům el. energie za poskytovanou el. kapacitu rozvodné společnosti. Rozvodné společnosti mohou přiřadit vyšší hodnotu tam, kde jsou dostupné distribuované vyrobené benefity pro zaúčtování [Leng, 1994]. Detailnější analýza již překračuje účel tohoto manuálu (pro detailnější popis viz [Johansson, 1993]. Jako krátký příklad uveďme rozvodnou společnost New England, která ohodnotila vyloučené náklady kapacity na zhruba $100/kW-yr pro zástupce plynové turbíny a marginální vyloučené T&D náklady na $250/kW-yr pro„central-grid“ el. Síť

Míra zvyšování nákladů el. energie / Energy cost escalation rate Uživatel zadá míru zvýšení nákladů el. energie (%), což je projektovaná průměrná roční míra zvýšení pro vyloučené náklady el. energie během životnosti projektu. Toto dovoluje uživateli aplikovat míru inflace do nákladů na energii, které jsou odlišné od obecné inflace pro další náklady. Například North American rozvodné společnosti nyní používají míry zvýšení nákladů el. energie, které se pohybují mezi 0 až 5% s tím, že 2 až 3 % jsou nejběžnější hodnoty.

Inflace / Inflation Uživatel zadá míru inflace (%), což je projektovaná roční průměrná míra inflace během životnosti projektu. Například inflace pro dalších 25 let v Severní Americe je v současné době předvídána v rozmezí od 2 do 3%.

VĚTRNÁ.49


Diskontní míra / Discount rate Uživatel zadá diskontní míru (%), což je míra používaná pro diskontování budoucích cash flow aby byla získána jejich současná hodnota. Míra, jež je nejvhodnější, je hodnota vypočtená jako průměrné vážené náklady kapitálu podniku. Podnikové průměrné vážené náklady kapitálu neznamenají jednoduše úrokovou míru, která musí být placena za dlouhodobý úvěr. Je to spíše nutné chápat jako široký koncept zahrnující směsici nákladů na všechny zdroje – cizí i vlastní. Diskontní míra používaná pro zhodnocení finanční proveditelnosti daného projektu je někdy nazývána jako požadovaná míra výnosu atd. Model používá diskontní míru na výpočet ročních úspor z životního cyklu. Například rozvodné společnosti v Severní Americe v současnosti používají diskontní míru pohybující se okolo 3 až 18% s tím, že 6 až 11% jsou nejčastěji používané hodnoty.

Životnost projektu / Project life Uživatel zadá životnost projektu (v letech), což je doba trvání, během níž finanční proveditelnost projektu je vyhodnocována. Záleží na okolnostech. Může korespondovat s trvanlivostí (life expectancy) zařízení elektrárny, dobou trvání úvěru, nebo dobou trvání smlouvy o nákupu el. energie. Ačkoliv model může analyzovat životnost projektu do 50 let, životnost projektu dobře navrženého projektu větrné elektrárny se typicky pohybuje od 20 do 30 let.

Míra zadlužení / Debt ratio Uživatel zadá míru zadlužení (%), což je hodnota vypočtená jako podíl dluhu ku sumě dluhu a vlastního kapitálu projektu. Míra zadlužení odráží finanční zadluženost vytvořenou díky projektu, čím vyšší míra zadluženosti investice, tím více je projekt zadlužen. Například míra zadlužení se typicky pohybuje mezi 0 až 90% s tím, že 50 až 90% je nejběžnější míra zadlužení.

Úroková míra dluhu / Debt interest ratio Uživatel zadá úrokovou míru dluhu (%), což je roční míra úroku placená bance na konci každého roku. Model užívá úrokovou míru dluhu na výpočet splátek dluhu. Například minimální úroková míra dluhu koresponduje s výnosem vládních dluhopisů se stejnou dobou trvání jako doba trvání dluhu. Riziková prémie je běžně připočtena k této míře, aby odrážela riziko projektu.

Doba trvání dluhu / Debt term Uživatel zadá délku trvání dluhu (roky), což je počet let během nichž je dluh splácen. Doba trvání dluhu je buď rovna nebo kratší než doba trvání projektu. Obecně, čím delší doba, tím větší finanční životaschopnost projektu. Model používá dobu trvání dluhu ve výpočtu splátek dluhu a ročních cash flow. Doba trvání dluhu se běžně pohybuje mezi 1 až 25 roky. Neměla by přesáhnout odhadovanou životnost projektu.

Analýza daně z příjmu / Income tax analysis Uživatel indikuje volbou z nabídkového listu, zda má být daň z příjmu zohledněna ve finanční analýze projektu nebo ne. Pokud uživatel zvolí ano, objeví se další políčka, která mají uživateli dovolit přizpůsobit analýzu daně z příjmu vzhledem ke specifickým podmínkám projektu. V některých situacích může být návratnost projektu po zdanění více atraktivní než je návratnost před zdaněním. Analýza daně z příjmu dovoluje modelu vypočítat cash flow po zdanění a finanční indikátory po zdanění. Ve všech případech model uvažuje jednu daňovou sazbu platnou po celou dobu životnosti projektu. Zde je nutné poznamenat, že analýza je založena kromě jiného na čistých počátečních a ročních nákladech, tj. jakýkoliv úvěr zadaný do části modelu nazvané „Nákladová

VĚTRNÁ.50


analýza“ pro tyto dvě kategorie není chápán odděleně. Toto vede k rozumné přiměřené daňové analýze pokud počáteční a roční úvěry nejsou stejné řádové hodnoty jako jsou odpovídající náklady a spadají do jiné daňové odpisové skupiny.

Efektivní sazba daně z příjmu / Effective income tax rate Uživatel zadá efektivní sazbu daně z příjmu (%), což je efektivní ekvivalentní sazba při které je odvozený čistý příjem z projektu zdaněn. Například ve většině států by toto korespondovalo s kombinovanými federálními, provinčními, státními a místními sazbami daně z příjmu pro podnikatele. Čistý zdanitelný příjem je odvozen z příjmů a výdajů plynoucích z projektu za předpokladu, že všechny výnosy a náklady jsou placeny na konci roku, ve kterém jsou vydělány nebo vynaloženy. Efektivní sazba daně je chápána jako konstantní v průběhu celé životnosti projektu. Je nutné poznamenat, že daň z obratu (sales tax) by měla být uvážena v „Počáteční náklady / Initial Costs“ v části modelu nazvané „Nákladová analýza“ a majetková daň by měla být uvážena v sekci „roční náklady / annual cost“.

Přenášení ztráty / Loss carryforward Uživatel indikuje volbou z nabídkového listu, zda přesune ztrátu nebo ne, tj. zda bude ztráta (záporný daňový základ) v daném roce použita na snížení daní v tomto roce nebo bude odložena na kompenzaci zisků v budoucích letech. Pokud uživatel zvolí ano, jsou ztráty přeneseny a aplikovány vůči daňovému základu v budoucích letech, čímž je vyvoláno snížení daně z příjmu až do výše naakumulovaných ztrát v letech, po kterých byly ztráty realizovány. Pokud uživatel zvolí ne, potom nejsou ztráty přeneseny do dalších let, a tudíž nikdy nebudou využity na kompenzaci jakéhokoliv daňového základu. Pokud uživatel zvolí „Protéct – Flow through“, nejsou ztráty přeneseny ale spíše použity v roce, ve kterém se přihodily a aplikovány proti ziskům ze zdrojů jiných než je projekt (nebo ohodnoceny/ vymezeny a produkují vratný daňový úvěr), proto snižují daň z příjmu dlužnou v letech, ve kterých ztráty vznikly. To, jestli musí být ztráty přeneseny nebo ne, záleží na daňových zákonech ve státě, ve kterém je projekt umístěn. Situace „Flow through – Protéct“ je více výhodná pro vlastníky projektů a může přispět k ziskovosti projektu, který by se nezdál finančně atraktivním na bázi před zdaněním. Model nedovoluje, aby byly ztráty přeneseny zpětně a nestanovuje limity na počet let, do kterých se ztráta přenese.

Metoda odepisování / Depreciation method Uživatel zvolí metodu odepisování ze tří možností z nabídkového listu: „None“, „Declinig balance“ – zrychlené a „Straight-line“ – rovnoměrné. Tento výběr ročních odpisů aktiv je používán v modelu ve výpočtu daně z příjmu a finančních indikátorů po zdanění. Uživatel by měl zvolit v modelu metodu, jež je akceptována v tom daném státě, kde bude projekt realizován. Rozdíl mezi hodnotou aktiva na konci jeho životnosti a neodepsaných kapitálových nákladů na konci životnosti projektu je chápán jako příjem, pokud je toto kladné číslo, a jako ztráta, pokud je toto číslo záporné. Pokud uživatel zvolí „None“, potom model uvažuje, že projekt je plně kapitalizován na začátku, není odepisován během let a proto udržuje svou neodepsanou hodnotu během celé doby životnosti projektu. Pokud uživatel zvolí možnost zrychleného odpisu, model uvažuje, že kapitalizované náklady projektu, jak je specifikováno odpisovou daňovou základnou, jsou odepisovány pomocí určité

VĚTRNÁ.51


odpisové sazby. Podíl počátečních nekapitalizovaných nákladů je chápán, jako že bude vydán během roku výstavby, tj. v roce 0. Pokud uživatel zvolí rovnoměrný odpis, model uvažuje, že kapitalizované náklady projektu, jak je specifikováno odpisovou daňovou základnou, jsou odepisovány pomocí konstantní sazby během odpisové doby. Podíl počátečních nekapitalizovaných nákladů je chápán jako, že bude vydán během roku výstavby, tj. v roce 0. Pro obě metody odepisování model uvažuje, že je vždy brán plný odpis přípustný pro daný rok. Dále model nezačleňuje pravidlo „půl-roku“, jež je používané v některých zemích, a podle něhož je odpis počítán jen přes polovinu kapitalizovaných nákladů během prvního roku provozu zařízení.

Odepisovaný daňový základ / Depreciation tax basis Uživatel zadá odepisovaný daňový základ (%), který je používán pro specifikaci, který podíl počátečních nákladů je kapitalizován a může být odepisován pro daňové účely. Zbylá část je považována, že bude plně spotřebována (uplatněna, vydána) během roku výstavby, tj. rok 0. Například pokud projektové náklady na studii proveditelnosti a vývoj jsou 20 000 dolarů a 80 000 dolarů na návrh projektu (inženýrství), stavbu, instalaci a uvedení do provozu, uživatel může zadat 80% jako odepisovaný daňový základ, aby odepsal pouze náklady na inženýrství, energetické zařízení, vyváženost elektrárny a rozmanité náklady, zatímco náklady na studii proveditelnosti a vývoj by byly plně vydány během roku 0.

Odpisová sazba / Depreciation rate Uživatel zadá odpisovou sazbu (%), což je sazba, při které neodepsané kapitálové náklady projektu jsou odepisovány každý rok. Odpisová sazba je různá v závislosti na odpisové skupině, kam je dané aktivum zařazeno dle zákona o daních z příjmu.

Odpisová doba / Depreciation period Uživatel zadá odpisovou dobu (roky), což je doba, během níž jsou kapitálové náklady projektu odepsány s použitím stále stejné odpisové sazby. Odpisová doba je různá v závislosti na odpisové skupině, kam je dané aktivum zařazeno dle zákona o daních z příjmu.

Je možné využít daňových prázdnin? / Tax holiday available? Uživatel indikuje volbou z nabídkového listu, zda mohou či nemohou být pro projekt výhodné daňové prázdniny. Pokud uživatel zvolí ano, platí daňové prázdniny od počátku prvního roku provozu – rok 1, až do doby trvání daňových prázdnin. Kalkulace daně z příjmu pro rok rozvoje/výstavby – rok 0, není ovlivněna.

Délka trvání daňových prázdnin / Tax holiday duration Uživatel zadá dobu trvání daňových prázdnin (roky), což je počet let, během nichž platí daňové prázdniny počínaje prvním rokem provozu elektrárny – rok 1. Například v Indii jisté projekty obnovitelné energie mají 5 let daňových prázdnin.

Náklady projektu a úspory / Project costs and savings Většina položek v tomto shrnutí je počítána a zadána v části modelu nazvané „Nákladová analýza“ a je přenesena do části modelu nazvané „Shrnutí finančních ukazatelů projektu“.

VĚTRNÁ.52


Některé z výpočtů jsou již naprogramovány v části nazvané Financial Summary / Shrnutí finančních výsledků.

Počáteční náklady / Initial costs Celkové počáteční náklady reprezentují celkové investice, které musí být učiněny, aby byl projekt připojen k síti (bring a project on line) před tím, než začne produkovat úspory (nebo příjem). Celkové počáteční náklady jsou sumou nákladů na studii proveditelnosti, vývoj, inženýrské služby, energetické zařízení, vyvážení elektrárny a rozmanité náklady a jsou vstupními údaji ve výpočtu návratnosti, čisté současné hodnoty a vlastního a cizího kapitálu projektu. Je důležité zmínit, že rozsah možných nákladů uvedených v RETScreen nezahrnují daně z prodeje. V mnoha státech jsou čisté náklady projektu často odproštěny od těchto daní. Uživatel bude muset zvážit tyto náklady pro stát / region v okamžiku přípravy vyhodnocení projektu. Například pokud je v nějakém státě / regionu tato daň aplikovatelná na náklady projektu, potom uživatel musí připočíst daň z prodeje k nákladům projektu zvolených z modelem navrhovaného rozsahu hodnot.

Studie proveditelnosti / Feasibility study Položka studie proveditelnosti reprezentuje sumu nákladů vydaných na odhad proveditelnosti projektu. Je to položka, do níž nejsou zahrnuty jakékoliv kredity, kvůli nerealizaci referenčního el. systému. Důležitý detail je poskytnut v části modelu nazvaném Nákladová analýza pro odhad subnákladů nutných pro vypracování studie proveditelnosti. Toto je učiněno z důvodu umožnit navrhovateli projektu lépe odhadnout náklady další investice, což je investice do studie proveditelnosti. Nicméně v případě malých projektů může být dostačující přesunout RETScreen analýzu do fáze rozvoje a inženýrských služeb nebo do fáze stavby elektrárny. Poznámka: RETScreen SW umožňuje přípravu studie proveditelnosti.

Rozvoj (vývoj) / Development Položka vývoj typicky reprezentuje sumu nákladů vydaných na to, aby byl projekt přiveden do fáze detailního návrhu a výstavby v momentě, kdy již byla proveditelnost dokázána. Je to položka, do níž nejsou zahrnuty jakékoliv kredity plynoucí z toho, kvůli nerealizaci referenčního el. systému.

Engineering Tato položka obvykle zahrnuje celkovou sumu nákladů na všechny aktivity týkající se návrhu od stádia vývoje až po výstavbu projektu.

Energetické zařízení / Energy equipment Položka energetického zařízení obvykle reprezentuje sumu nákladů na nákup a instalaci energetického zařízení bez jakýchkoliv kreditů plynoucích z toho, kvůli nerealizaci referenčního el. systému.

Vyváženost elektrárny / Balance of plant Položka vyváženosti elektrárny reprezentuje sumu nákladů na nákup, výstavbu a instalaci všech elementů energetického systému jiných než nákladů na energetické zařízení bez jakýchkoliv kreditů plynoucích z toho, kvůli nerealizaci referenčního el. systému.

VĚTRNÁ.53


Rozmanité náklady / Miscellaneous Položka rozmanitých nákladů zahrnuje všechny náklady, jež nebyly zvažovány v jakýchkoliv dalších počátečních nákladových kategoriích, jež jsou nutné k tomu, aby byl projekt dotažen až do provozní fáze.

Pobídky/Granty / Incentives/Grants Uživatel zadá finanční pobídku, což je jakýkoliv příspěvek, grant, pomoc atd., který je placen na počáteční náklady projektu. Je chápána jako nevratná platba a je s ní zacházeno jako s příjmem během roku rozvoje/ výstavby, roku 0, pro účely daně z příjmu.

Roční náklady a závazky / Annual costs and debt Celkové roční náklady jsou modelem počítány a reprezentují roční náklady vydané na provoz, údržbu a financování projektu. Je to suma (O&M - operation and maintenance) provozních a údržbových nákladů a splátek dluhu. Je nutné poznamenat, že celkové roční náklady zahrnují úhradu jistiny dluhu, což nejsou, přesněji řečeno, náklady, ale spíše odtok hotovostních peněz. Tyto náklady jsou ve stručnosti popsány níže.

Provozní a údržbové náklady / O&M Provozní a údržbové náklady jsou sumou ročních nákladů, které musí být vydány na provoz a údržbu energetického systému nad provozními a údržbovými náklady požadovanými systémem v základním případě. Model používá provozní a údržbové náklady, aby vypočítal celkové roční náklady a roční peněžní toky (cash flows).

Splátky dluhu, délka trvání dluhu / Debt payments – debt term Model počítá splátky dluhu, což je suma jistiny a úroku placeného ročně na splácení dluhu. Zatímco splátky dluhu jsou konstantní během doby trvání dluhu, podíl splátky jistiny vzrůstá a podíl splátky úroku klesá s časem. V tomto ohledu je toto podobné roční anuitě placené na splátku hypotéky domu. Splátky dluhu jsou počítány s použitím úrokové míry dluhu, doby trvání dluhu a celkové výše dluhu.

Roční úspory nebo příjem / Annual savings or income Celkové roční úspory reprezentují roční úspory realizované díky implementaci projektu. Z pohledu nezávislého producenta el. energie tyto úspory budou chápány jako příjem. Jsou přímo vztaženy k vyloučeným nákladům na el. energii odvozených ze zavedení projektu. Toto je vstupem ve výpočtu doby návratnosti a pokrytí dluhové služby.

Úspory el. energie/příjmy / Energy savings/income Roční úspory el. energie se rovnají sumě produkce „dodané obnovitelné energie“ a „vyloučených nákladů na el. energii“. Roční hodnota úspory energie je zvýšena koeficientem zvýšení nákladů na el. energii.

Úspory kapacity/příjmy / Capacity savings/income Roční úspory kapacity jsou rovny produkci „pevné kapacity obnovitelné energie“ a „vyloučeným nákladům na el. energii“. Roční hodnota úspory kapacity je zvýšena mírou inflace.

VĚTRNÁ.54


Příjem z kreditu z produkce obnovitelné energie – délka trvání / RE production credit income – duration Model počítá příjem z kreditu produkce obnovitelné energie, který reprezentuje příjem (nebo úsporu) generovanou prodejem nebo výměnou kreditu z produkce obnovitelné energie během doby trvání kreditu z produkce obnovitelné energie. Toto je počítáno z dodané obnovitelné energie a hodnoty kreditu z produkce obnovitelné energie. Roční hodnota příjmu z kreditu z produkce obnovitelné energie je zvýšena koeficientem zvýšení kreditu obnovitelné energie.

Příjem z redukce skleníkových plynů – délka trvání / GHG reduction income – duration Model vypočítává příjem z redukce emise skleníkových plynů, což reprezentuje příjem (nebo úsporu) generovanou prodejem nebo výměnou kreditů z redukce emise skleníkových plynů. Je počítán z ročních čistých redukcí emise skleníkových plynů a hodnoty kreditu redukce emise skleníkových plynů. Roční hodnota příjmu z redukce skleníkových plynů je zvýšena koeficientem zvýšení kreditu z redukce emise skleníkových plynů.

Periodické náklady (kredity) / Periodic costs (credits) Periodické náklady a periodické kredity zadané uživatelem v části modelu nazvaném Nákladová analýza jsou do této části přeneseny. Model zvyšuje periodické náklady a kredity ročně podle míry inflace během životnosti projektu počínaje rokem 1. Z pohledu daně z příjmu jsou periodické náklady a kredity chápány spíše jako provozní výdaje než jako kapitálová investice, a jsou proto plně vydány v roce, kdy jsou vynaloženy.

Konec životnosti projektu - náklad, kredit / End of project life - cost, credit Hodnota projektu na konci jeho životnosti zadané uživatelem v části modelu nazvané „Nákladová analýza“ je do této části přenesena. Tato hodnota je také všeobecně uváděna jako zůstatková hodnota. Zadaná zůstatková hodnota je chápána jako reprezentant roku 0, tj. rok vývoje/výstavby, jež předchází prvnímu roku provozu (rok 1). Model zvyšuje zůstatkovou hodnotu projektu shodně s mírou inflace počínaje rokem 1 až do konce životnosti projektu (tj. rozvrh let vykazovaný v modelu). Pro daňové účely, rozdíl mezi zůstatkovou hodnotou a jeho neodepsanými kapitálovými náklady na konci životnosti projektu je chápáno jako příjem, pokud je výsledná hodnota kladná, pokud je záporná, potom je chápána jako výdaj.

Finanční proveditelnost / Financial feasibility Výsledky poskytují manažerovi, jež rozhoduje o projektu, množství finančních indikátorů o navrhovaném projektu.

Vnitřní výnosová míra před zdaněním a návratnost investice / Pre-tax internal rate of return and return on investment Model počítá vnitřní výnosové procento před zdaněním (%), které představuje opravdový úrokový výnos poskytovaný projektem během jeho životnosti před zdaněním. Tato míra je také uváděna jako návratnost investice (ROI) nebo také časově upravená míra návratnosti. Je vypočítána

VĚTRNÁ.55


nalezením diskontní míry, při které se čistá současná hodnota projektu rovná nule. Proto není nezbytné stanovovat diskontní míru podniku pro použití tohoto indikátoru. Podnik zainteresovaný v projektu může porovnat vnitřní míru výnosu projektu s jeho požadovanou výnosností (často chápané jako náklady na kapitál). Vnitřní výnosové procento je vypočítáno na nominální bázi, jež zahrnuje inflaci. Pokud vnitřní výnosové procento projektu je rovno nebo větší než požadovaná výnosnost podniku, potom projekt můžeme chápat jako finančně akceptovatelný (pokud uvažujeme stejnou rizikovost). Pokud naopak požadovaná výnosnost je vyšší, projekt bude zamítnut. Podnik může mít několik požadovaných výnosností v závislosti na podstupovaném riziku projektů. Nejvíce zřejmou výhodou použití vnitřní výnosové míry pro vyhodnocení projektu je, že výsledek nezávisí na diskontní míře, který je specifický pro daný podnik. Místo toho získané vnitřní výnosové procento je specifické pro projekt a platí pro všechny investory projektu. Model používá roční hotovostní toky před zdaněním a životnost pro výpočet VVP (IRR).

Vnitřní výnosová míra po zdanění a návratnost investice / After-tax internal rate of return and return on investment Model počítá vnitřní výnosové procento po zdanění (%), které představuje opravdový úrokový výnos poskytovaný projektem během jeho životnosti. Tato míra je také uváděna jako návratnost investice (ROI) nebo také časově upravená míra návratnosti. Je vypočítána nalezením diskontní míry, při které se čistá současná hodnota projektu rovná nule. Proto není nezbytné stanovovat diskontní míru podniku pro použití tohoto indikátoru. Podnik zainteresovaný v projektu může porovnat vnitřní míru výnosu projektu s jeho požadovanou výnosností (často chápané jako náklady na kapitál). Vnitřní výnosové procento je vypočítáno na nominální bázi, jež zahrnuje inflaci. Pokud vnitřní výnosové procento projektu je rovno nebo větší než požadovaná výnosnost podniku, potom projekt můžeme chápat jako finančně akceptovatelný (pokud uvažujeme stejnou rizikovost). Pokud naopak požadovaná výnosnost je vyšší, projekt bude zamítnut. Podnik může mít několik požadovaných výnosností v závislosti na podstupovaném riziku projektů. Nejvíce zřejmou výhodou použití vnitřní výnosové míry pro účely vyhodnocení projektu je, že výsledek nezávisí na diskontní míře, který je specifický pro daný podnik. Místo toho získané vnitřní výnosové procento je specifické pro projekt a platí pro všechny investory projektu. Model používá roční hotovostní toky po zdaněním a životnost pro výpočet VVP (IRR).

Doba návratnosti / Simple payback Model počítá návratnost (v letech), což představuje délku času, která je nutná na opětovné získání svých počátečních nákladů prostřednictvím příjmu hotovosti, které projekt generuje. Hlavní myšlenkou metody návratnosti je, že čím rychleji mohou být náklady na investici vráceny, tím přijatelnější je investice. Například v případě projektu větrné elektrárny by záporná návratnost byla indikací, že roční náklady vynaložené jsou vyšší než vygenerované roční úspory. Metoda návratnosti není měřítko toho, jak ziskový je projekt v porovnání s druhým. Je to spíše měřítko času, které indikuje, kolik let je ještě nutných pro znovunabytí investice v porovnání s druhým projektem. Návratnost by neměla být použita jako primární indikátor pro ohodnocení projektů. Je to metoda užitečná, nicméně jako sekundární indikátor pro indikaci míry rizika projektu. Další kritikou této metody je to, že neuvažuje časovou hodnotu peněz ani dopad inflace na náklady projektu. Na druhé straně je tato metoda velmi důležitá pro malé podniky, které nemají dostatek hotovosti. Pokud má firma nedostatek hotovosti může být projekt s krátkou dobou návratnosti ale nízkou návratností preferován před jiným projektem s vysokou návratností ale dlouhou dobou návratnosti. Důvodem může být to, že podnik může jednoduše vyžadovat rychlejší návratnost

VĚTRNÁ.56


hotovosti. Model používá celkové počáteční náklady, celkové roční náklady (vyjma splátek dluhu) a celkové roční úspory, aby vypočítal dobu návratnosti. Výpočet je založen na hodnotách před zdaněním a zahrnuje jakékoliv počáteční náklady a pobídky.

Rok kladného cash flow / Year-to-positive cash flow Model počítá počet let do kladného kumulovaného cash flow, což reprezentuje časovou délku, která je potřebná pro vlastníka projektu na návrat jeho vlastní počáteční investice generovanou cash flow z projektu. Metoda „rok kladného cash flow“ uvažuje cash flow projektu následující první rok stejně jako zadluženost projektu, což způsobuje, že tato metoda je lepším časovým indikátorem než metoda předešlá. Model používá k výpočtu počet let a kumulativní cash flow po zdanění. Tato metoda se liší od diskontované návratnosti v tom, že spíše uvažuje nominální hodnotu budoucích cash flow než diskontovanou hodnotu budoucích cash flow.

Čistá současná hodnota / Net present value – NPV Model vypočítává čistou současnou hodnotu projektu, což je hodnota všech budoucích cash flow diskontovaných diskontní mírou. Čistá současná hodnota je proto vypočítána pro čas 0, jež koresponduje se spojnicí konce roku 0 a počátku roku 1. V rámci metody čisté současné hodnoty, je současná hodnota všech peněžních příjmů porovnávána proti současné hodnotě peněžních výdajů souvisejících s projektem. Rozdíl mezi současnou hodnotou peněžních příjmů a peněžních výdajů, zvaný čistá současná hodnota, určuje, zda je projekt finančně výhodný nebo ne. Kladná čistá současná hodnota je indikátorem potenciálně proveditelného projektu. Pokud používáme tuto metodu, je nutné zvolit diskontní míru pro převod peněžních toků na současnou hodnotu. Z praktických důvodů podniky věnují hodně času a úsilí, aby zvolily správnou diskontní míru. Model počítá čistou současnou hodnotu s využitím kumulativních peněžních toků po zdanění. V případech, kde uživatel zvolil možnost neprovádět daňovou analýzu, bude čistá současná hodnota ta, jež bude vypočtena z peněžních toků před zdaněním.

Roční úspory životního cyklu / Annual life cycle savings Model používá roční úspory životního cyklu (ALCS), což jsou nivelizované (levelized???) nominální roční úspory mající přesně stejnou dobu životnosti (life????) a čistou současnou hodnotu jako projekt. Roční úspory životního cyklu jsou vypočteny s použitím čisté současné hodnoty, diskontní míry a životností projektu.

Míra přínosů ku nákladům / Benefit-Cost (B-C) ratio Model počítá čistou míru přínosů ku nákladům, což je míra čistých přínosů k nákladům projektu. Čisté přínosy /benefity reprezentují současnou hodnotu ročních výnosů (nebo úspor) po odečtení nákladů, zatímco náklad je definován jako čisté jmění (equity) projektu. Míra vyšší než 1 indikuje ziskové projekty. Míra přínosů ku nákladům podobně jako index ziskovosti vede ke stejným závěrům jako čistá současná hodnota.

Počítat náklady na produkci energie? / Calculate energy production cost? Uživatel modelu uvede výběrem z nabídkového listu, zda budou náklady projektu na produkci energie počítány nebo ne. Náklady na produkci energie by mohly být použity buď na výpočet vyloučených (avoided) nákladů na energii pro bod zvratu projektu nebo na ekonomické náklady produkce energie. Aby byly vypočteny skutečné ekonomické (ne finanční) náklady na produkci energie, musí být mnoho parametrů jako jsou kredity z produkce obnovitelné energie, kredity z redukce emisí skleníkových plynů, vyloučené náklady kapacity, vyloučené náklady na

VĚTRNÁ.57


přebytečnou energii (excess energy) atd. nastaveny na 0. Navíc „Analýza daně z příjmů“ musí být nastavena na „No“ a další daně a dluh musí být také nastaveny na 0. Tato volba je lépe použitelná pro ekonomy, protože vyžaduje podrobnou analýzu všech využitých předpokladů.

Náklady produkce energie / Energy production cost Model počítá náklady produkce energie na kWh. Náklady produkce energie by mohly být použity buď na výpočet vyloučených nákladů na energii na stanovení bodu zvratu projektu nebo na výpočet ekonomických nákladů produkce energie. Proto je to hodnota, která, když stanoveno na vyloučené náklady energie, vyústí v čistou současnou hodnotu rovné nule a proto vnitřní výnosové procento po zdanění je rovné diskontní míře. Náklady produkce energie jsou vypočteny za předpokladu, že všechny finanční parametry jiné než vyloučené náklady na energii zůstávají konstantní.

Počítat náklady na redukci skleníkových plynů? / Calculate GHG reduction cost? Uživatel modelu uvede výběrem z nabídkového listu, zda náklady na redukci emise skleníkových plynů by měly nebo neměly být vypočteny. Aby byly vypočteny skutečné ekonomické (ne finanční) náklady na redukci emise skleníkových plynů, musí být řada parametrů jako transakční poplatek na kredit z redukce skleníkových plynů, kredit z redukce emise skleníkových plynů, míra dluhu (debt ratio) atd. nastaveny na 0. Navíc „Analýza daně z příjmu“ musí být nastavena na „No“ a další daně musí být také nastaveny na 0. Tato volba je lépe použitelná pro ekonomy, protože vyžaduje podrobnou analýzu všech využitých předpokladů.

Náklady na redukci emise skleníkových plynů / GHG emission reduction cost Model počítá náklady na redukci emise skleníkových plynů. Náklady na redukci emise skleníkových plynů jsou počítány dělením ročních úspor životního cyklu (ALCS) projektu čistými redukcemi emisí za rok, zprůměrovaných za celý život projektu. Pro projekty s čistým vzrůstem v emisi skleníkových plynů, jsou náklady na redukci emise skleníkových plynů irelevantní, a proto nejsou počítány.

Vlastní kapitál projektu / Project equity Model vypočítává vlastní kapitál projektu, což je podíl celkových investic požadovaných na financování projektu, které jsou do projektu dány přímo vlastníky projektu. Vlastní kapitál projektu je zvažován, že je utracen na konci roku 0, tj. roku vývoje / výstavby. Je vypočten s využitím celkových počátečních nákladů, pobídek do počátečních nákladů a s mírou dluhu (debt ratio).

Dluh projektu / Project debt Model vypočítává dluh projektu, což je podíl celkových investic nutných na dokončení projektu, jenž je financovaný z cizích zdrojů. Dluh projektu vede k výpočtu splátek dluhu a čisté současné hodnoty. Je vypočten s použitím celkových počátečních nákladů a s použitím vlastního kapitálu projektu.

Splátky dluhu / Debt payments Model vypočítává splátky dluhu, což je suma jistiny a úroku placených ročně k umoření tohoto dluhu. Zatímco jsou splátky dluhu konstantní během celé doby trvání dluhu, podíl jistiny ve splátce vzrůstá a podíl úroku naopak klesá s časem. Z tohoto hlediska je toto podobné

VĚTRNÁ.58


annuitnímu splácení hypotéky. Splátky dluhu jsou vypočteny s využitím úrokové míry dluhu / půjčky, doby dluhu / půjčky, a hodnoty dluhu / půjčky.

Míra pokrytí splátek dluhu – dluhové služby / Debt service coverage Model vypočítává míru pokrytí splátek dluhu pro každý rok projektu a ohlašuje nejnižší míru na níž se narazí (jež vychází) během doby trvání dluhu. Míra pokrytí splátek dluhu je míra provozních výhod / benefitů projektu během doby splácení půjčky. Tyto hodnoty odráží kapacitu projektu pro generování hotovosti nutné na úhradu jednotlivých splátek dluhu. Je vypočtena dělením čistých provozních příjmů nebo úspor (čisté příjmy před odečtením odpisů, splátek dluhu a daní z příjmu) splátkami dluhu (jistinou a úrokem). Míra pokrytí splátek dluhu je míra často používaná potenciálními věřiteli projektu na posouzení finančního rizika. Model uvažuje, že kumulativní cash flow (příjmy a výdaje) jsou použity na financování dostatečné rezervy na umoření dluhu před tím, než jsou přerozděleny podílníkům (shareholders) na projektu.

Roční příjmy a výdaje / Yearly Cash Flows Před zdaněním / Pre-tax Model počítá čisté cash flow před zdaněním, což jsou roční čisté hotovostní toky plynoucí z projektu a do projektu před zdaněním. Reprezentují odhadnutou sumu hotovosti, která bude placena nebo přijmuta každý rok během celého života projektu. Je nutné si uvědomit, že se předpokládá u počátečních nákladů, že jsou vynaloženy na konci roku 0, a že rok 1 je první rok provozu elektrárny. Roční náklady a úspory stanovené v části modelu nazvané „Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu“, což odráží množství (hodnoty) platné pro rok 0, a proto jsou zvýšeny v roce 1, aby vymezovaly náklady a úspory vynaložené v prvním roce provozu elektrárny (tj. rok 1).

Po zdanění / After-tax Model počítá čisté cash flow po zdanění, což jsou roční čisté hotovostní toky plynoucí z projektu a do projektu po zdanění. Reprezentují odhadnutou sumu hotovosti, která bude placena nebo přijmuta každý rok během celého života projektu. Je nutné si uvědomit, že se předpokládá u počátečních nákladů, že jsou vynaloženy na konci roku 0, a že rok 1 je první rok provozu elektrárny. Roční náklady a úspory stanovené v části modelu nazvané „Financial Summary Shrnutí finančních ukazatelů projektu“odráží množství (hodnoty) platné pro rok 0, a proto jsou zvýšeny v roce 1, aby vymezovaly náklady a úspory vynaložené v prvním roce provozu elektrárny (tj. rok 1).

Kumulativní cash flow / Cumulative Model počítá kumulativní cash flow, což reprezentuje čistý cash flow po zdanění naakumulovaný od roku 0. Model používá čisté toky pro výpočet kumulativních toků.

Graf kumulativních cash flow / Cumulative Cash Flows Graph Kumulativní cash flow jsou znázorněny graficky. Tato cash flow plynoucí během provozu elektrárny jsou vypočteny v modelu a znázorněny v tabulce ročních cash flow.

VĚTRNÁ.59


Prázdné formuláře / Blank Worksheets (3) Tyto formuláře jsou zde proto, aby umožnily uživateli připravit přizpůsobenou RETScreen analýzu projektu. Například mohou být tyto formuláře použity pro zadání více detailů o projektu pro účely přípravy grafů, pro vypracování více detailní citlivostní analýzy a pro vytvoření zákaznické databáze. Uživatel může také použít tyto formuláře pro vytvoření druhého modelu pro RETScreen.

Analýza redukce emise skleníkových plynů (nepovinná část) / GHG analysis Jako součást tohoto softwaru je formulář na analýzu redukce emise skleníkových plynů. Je zde proto, aby uživateli modelu pomohl odhadnout potenciální redukci emise skleníkových plynů, jež vyplývá z implementace daného projektu. Tento formulář obsahuje čtyři hlavní sekce základní informace / background information, (referenční) základní elektrický systém / base case system (baseline), navrhovaný elektrický systém (projekt větrné elektrárny) / proposed case system (project), shrnutí redukce emise skleníkových plynů / GHG Emission Reduction Summary. Sekce „Základní informace / background information“ poskytuje srovnávací informace ohledně projektu stejně jako informace o potenciálních faktorech celosvětového oteplování planety způsobené skleníkovým efektem. Sekce „(Referenční) Základní elektrický systém“ poskytuje popis emisního profilu základního elektrického systému, což je základ analýzy. Sekce „Navrhovaný elektrický systém (projekt větrné elektrárny)“ poskytuje popis emisního profilu navrhovaného systému. Sekce „Shrnutí redukce emise skleníkových plynů / GHG Emission Reduction Summary“ poskytuje shrnutí odhadnuté redukce emise skleníkových plynů na základě dat zadaných uživatelem v předchozích sekcích a na základě hodnot zadaných nebo vypočtených v jiných RETScreen formulářích (tj. roční dodaná energie). Výsledky jsou vypočteny jako ekvivalent vyloučených tun CO2 za rok. Toto je nepovinná část – data zadaná do tohoto formuláře nebudou ovlivňovat výsledky vykazované v dalších formulářích, kromě položek vztahujících se ke skleníkovým plynům, které se objevují v částech modelu nazvaných „Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu“ a „Sensitivity and Risk Analysis - Citlivostní analýza a analýza rizika“. Skleníkové plyny zahrnuji vodní páru, oxid uhličitý (CO2), methan (CH4), kysličník dusný (N2O), ozón (O3) a několik tříd halových karbonů, což jsou chemikálie, které obsahují uhlík s fluórem, chlórem a brómem. Skleníkové plyny umožňují slunečnímu záření vstoupit do zemské atmosféry, ale zabraňují infračerveným paprskům vyzařovaným zemským povrchem proniknout pryč. Místo toho je toto vycházející záření absorbováno skleníkovými plyny, a posléze částečně opětovně vraceno jako tepelné záření zpět na zem, což ohřívá povrch zeměkoule. Skleníkové plyny, které jsou nejdůležitější pro analýzu daného energetického projektu jsou oxid uhličitý(CO2), methan (CH4) a kysličník dusný (N2O). Tyto plyny jsou zvažovány v RETScreen analýze redukce emise skleníkových plynů. Formuláře analýzy redukce emise skleníkových plynů každého pracovního souboru byly vyvinuty v obecné rovině tak, aby co nejvíce zjednodušily uživateli úkol analýzy životaschopnosti různých projektů. Proto popis každého parametru je obecný pro většinu položek objevujících se v tabulce. RETScreen umožňuje uživateli vyhodnotit navrhované projekty na domácích i zahraničních trzích včetně projektů, které spadají pod Kjótský protokol CDM (Clean Development Mechanism) – Mechanismu čistého rozvoje a „Joint Implementation“ - JI (společné zavádění opatření). Online manuál poskytuje informace a webové spojení, jež je vztažené na pravidla a průvodce, které byly vyvinuty pro CDM a JI projekty, a částečně pro ty týkající se základních projektů, s nimiž jsou navrhované projekty porovnávány a transakčních nákladů spojených s těmito projekty. Na základě dat zadaných uživatelem RETScreen odhaduje množství kreditů, které projekt může generovat a začleňuje hodnotu těchto kreditů do finanční analýzy projektu.

VĚTRNÁ.60


Jedním z prvotních přínosů tohoto modelu (softwaru) je, že usnadňuje proces evaluace projektu pro ty, kteří o něm budou rozhodovat. Formulář analýzy redukce emise skleníkových plynů se svými vstupními položkami vztaženými k emisím (tj. palivový mix, efektivitu změny paliva), umožňuje uživateli zvážit různé emisní parametry s relativní snadností. Nicméně, uživatel by se měl vyvarovat toho, že snadnost použití může projektovému developerovi dodat příliš optimismu a zjednodušeného pohledu na to, co je požadováno pro stanovení základny pro navrhovaný projekt. Je doporučeno uživatelům přijmout konzervativní přístup ve výpočtu základních emisních faktorů, obzvláště ve fázi předanalýzy proveditelnosti. Aby byly určeny přínosy uhlových financí pro projekt, uživatel může zhodnotit projekt dvakrát. Jednou, když zahrne hodnotu kreditů a souvisejících transakčních nákladů a jednou bez těchto hodnot. Posléze porovná výsledky. RETScreen formulář vývojového diagramu analýzy redukce emise skleníkových plynů je prezentován na následujícím obrázku:

Vývojový diagram analýzy redukce emise skleníkových plynů

VĚTRNÁ.61


Použít formulář pro analýzu redukce emise skleníkových plynů? / Use GHG analysis sheet? Uživatel určí výběrem z nabídkového listu, zda nepovinný formulář na analýzu redukce emise skleníkových plynů bude či nebude používat. Pokud uživatel zadá možnost „Yes“ z nabídkového listu, potom vyplní formulář analýzy redukce emise skleníkových plynů. Do formuláře části modelu nazvané „Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu“ budou potom přidána určitá zadávací políčka, aby byly vypočteny náklady a výnosy redukce emise skleníkových plynů. Pokud uživatel zadá možnost „No“ z nabídkového listu, potom musí přejít přímo do formuláře části modelu nazvané „Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu“.

Typ analýzy / Type of analysis Uživatel vybere typ analýzy ze tří možností z nabídkového listu: „Standard / standardní“, „Custom / zákaznický“ a „User-defined – uživatelsky definovaný“. „Standard / standardní“ analýza používá mnoho předdefinovaných parametrů ve výpočtech, kdežto „Custom / zákaznický“ a „User-defined – uživatelsky definovaný“ typ analýzy vyžaduje, aby si uživatel tyto parametry zadal sám.

Potenciální CDM projekt? / Potential CDM project? RETScreen model byl zdokonalen, aby lépe zohledňoval rozvíjející se pravidla pro uhlové finance na základě Kjótského protokolu, ve spolupráci s „United Nations Environmment Programme (UNEP)“ a Fondu „Prototype Karbon Fund (PCF)“ při Světové bance. Kjótský protokol je protokol k Rámcové dohodě spojených národů o klimatické změně (United Nations Framework Convention on Climate Change – UNFCCC), která byla přijata v roce 1977 v Kjótu na třetí Konferenci Stran (COP 3). Kjótský protokol zavazuje industrializované země (definované jako země Annex 1) k omezujícím cílům redukce skleníkových plynů během let 2008 až 2012. Tyto závazky jsou v průměru o 5% pod emisními úrovněmi v roce 1990. Kjótský protokol také stanovil tři mechanismy Clean Mechanism Development – Mechanismus čistého rozvoje (CDM), Společné zavádění opatření – joint implementation (JI), Obchodování s emisemi - Emission trading, což umožňuje všem zúčastněným stranám zabývat se příležitostmi ke snížení emisí, nebo stupňovat snižování CO2 v zahraničí. Náklady omezení emisí se liší významně region od regionu, a proto je smysluplné z ekonomického hlediska snižovat emise tam, kde je to levnější, jestliže je vliv do atmosféry stejný. Uživatel naznačí výběrem z nabídkového listu, zda bude projekt vyhodnocen jako potenciální CDM projekt. Uživatel by měl zadat „Yes“, pokud je projekt umístěn v rozvojové zemi a má předpoklady splnit požadavky na CDM projekt. Tyto požadavky jsou popsány ve zkratce níže. Podrobněji se s nimi můžete seznámit na stránkách UNFCCC CDM. Uživatel vybere „No“ v případě jakéhokoliv dalšího domácího nebo mezinárodního projektu na redukci emise skleníkových plynů, včetně těch, které mohou být kvalifikovány pro Společné zavádění opatření – Joint Implementation (JI). JI požadavky jsou také ve zkratce popsány níže. Pokud uživatel zadá „Yes“ z nabídkového listu, RETScreen automaticky odhadne kontrolou hodnot vypočtených na formulářích, zda projekt může či nemůže být považován za projekt CDM malého rozsahu (tj. kapacita systému obnovitelné energie nepřesahuje 15 MW nebo zahrnuje úspory energie plynoucí z projektu na zlepšení energetické efektivity, což nepřekračuje ekvivalent 15 GWh za rok). Pokud projekt splňuje kritéria CDM projektu malého rozsahu, potom bude uživatel pravděpodobně schopen využít zjednodušených základních metod a dalších pravidel a procedur pro CDM projekty malého rozsahu.

VĚTRNÁ.62


Základní koncept Clean Mechanism Development (CDM) je, že průmyslové země (nebo podniky) investují do projektů na redukci emise skleníkových plynů v rozvojových zemích a získají kredity z těchto projektů, které potom mohou použít na vlastní závazky na redukci emise skleníkových plynů, jak je schváleno Kjótským protokolem. Článek 12 Kjótského protokolu definuje cíle CDM jako: pomáhat rozvojovým zemím v dosahování udržitelného rozvoje a k přispívání k základním cílům Rámcové dohody, pomáhat průmyslovým zemím v plnění jejich kvantifikovaných závazků redukce emisí. Kjótský protokol také předepisuje, že redukce emisí budou certifikovány jen pokud: CDM projekt má schválení hostující země, projekt produkuje reálné, měřitelné a dlouhodobé benefity redukce emise skleníkových plynů, redukce emisí jsou doplňkové / dodatečné k jakýmkoliv, které by se byly vyskytly při absenci činnosti certifikování projektů. Na základě Kjótského protokolu byl ustanoven Výkonný výbor (Executive Board EB) na dohled / kontrolu a monitoring CDM. Výbor je odpovědný za akreditaci Jmenovaných provozních subjektů (Designated Operational Entities – DOE), které schvalují CDM projekty a ověřují a certifikují redukce emisí. Kredity generované a certifikované CDM projekty jsou známé jako „Certifikované redukce emisí“ („Certified Emissions Reductions – CERs). Tyto Certifikované redukce emisí jsou rovny ekvivalentu jedné metrické tuně CO2 a musí být certifikované Jmenovaným provozním subjektem (Designated Operational Entities – DOE). V listopadu 2001 na 7. konferenci stran v Marakéši v Maroku strany odsouhlasily zákonný text, jež je nutný pro implementaci Kjótského protokolu. Klíčovým závěrem z této konference v Marakéši byla dohoda o základních pravidlech a regulacích, jež regulují CDM. Tato pravidla jsou obsaženy v části Marakéšské smlouvy známé jako „Způsoby a procedury pro Mechanismus čistého rozvoje“ („Modalities and Procedures for Clean Mechanism Development“). Specifické body, jež byly v Marakéši odsouhlaseny, zahrnují základní přístupy, které budou povoleny pro CDM projekty, procedury pro schválení základních metodologií, a formu Dokumentu pro návrh projektu („Project Design Dokument – PDD“). Marakéš také vzal v úvahu zjednodušené postupy v případech projektů malého rozsahu a identifikoval typy projektů, které mohou být charakterizovány jako projekty malého rozsahu. Všechny CDM projekty musí být „doplňkové k jakýmkoliv projektům, které by se byly vyskytly při absenci navrhované projektové aktivity“, aby byly vhodné pro získání kreditů. Tato způsobilost je nazývána „dodatečností“ – „additionality“. Všechny CDM projekty proto vyžadují odhad nebo změření základních emisí – těch, které by se byly vyskytly bez projektu – a aktuální emise, které se vyskytnou po projektu, jsou již implementovány. Průvodce, jak demonstrovat „dodatečnost“ – „additionality“, je dostupný na stránkách UNFCCC CDM. Základní přístup je základem pro vymezení základní metodologie. Konference stran odsouhlasila následující tři přístupy pro aktivity CDM projektů: 1. Vhodné existující aktuální nebo historické emise, 2. Emise z technologií, které reprezentují ekonomicky atraktivní způsob jednání, jež bere v úvahu investiční bariéry, 3. Průměrné emise podobných projektů, jež byly podniknuty v předešlých pěti letech, podobné sociální, ekonomické, technologické okolnosti a podobné okolnosti týkající se životního prostředí, a jejichž výkon je mezi horními 20 % jejich kategorie. Formulář RETScreen GHG analýzy může být použit pro každý z těchto přístupů.

VĚTRNÁ.63


Je nutné poznamenat, že ačkoliv Výkonný výbor schválil tyto tři základní přístupy, že jsou jen základním vodítkem Pro účely registrování CDM projektu, musí být vyvinut základní systém s využitím odsouhlasené metodologie. Základní metodologie je aplikace jedné z povolených základních přístupů, jak je definováno k činnosti individuálních projektů odrážejících hlediska, jakými jsou sektor a region. Základní metodologie pro CDM projekty musí být schváleny Výkonným výborem. Pokud si navrhovatel projektu žádá použít novou metodologii, může ji postoupit ke schválení. Detaily schvalovaných metodologií jsou uvedeny na stránkách UNFCCC CDM. Projekty „Joint Implementation“ (JI) se na druhé straně vyskytují v zemích Annexu 1, což jsou země, které jsou srozuměny s emisními cíli v rámci Kjótského protokolu. Stejně jako CDM, základní koncept JI je, že průmyslové země (nebo podniky) investují do projektů redukce emise skleníkových plynů v dalších zemích Annexu 1, kde jsou redukce levnější než v jejich vlastní zemi a získají kredity z těchto projektů, které mohou být použity na jejich vlastní závazky redukce emise skleníkových plynů tak, jak je odsouhlaseno Kjótským protokolem. V praxi jsou pravděpodobně JI projekty více v zemích s tranzitivní ekonomikou, kde existuje více možností ke snížení emisí s nižšími náklady. JI projekty musí být odsouhlaseny všemi zúčastněnými Stranami a musí vést k redukcím emisí, jež jsou dodatečné k jakýmkoliv, které by se byly vyskytly při absenci činnosti certifikování projektů. ERU je jednotka redukce emise (Emission Reduction Unit) generovaná JI projektem. ERU je rovna jednomu ekvivalentu metrické tuny CO2 . Projekty započaté rokem 2000, jež splňují výše uvedená pravidla, mohou být uvedeny jako JI projekty. Nicméně ERU může být vydáváno až po roce 2008 (více viz na stránkách UNFCCC CDM).

Užití zjednodušených základních metod / Use simplified baseline methods RETScreen automaticky odhaduje kontrolou vypočtených hodnot na dalších formulářích, zda projekt může či nemůže být považován za CDM projekt malého rozsahu (tj. kapacita systému obnovitelné energie nepřesahuje 15 MW nebo zahrnuje úspory energie plynoucí z projektu na zlepšení energetické efektivity, což nepřekračuje ekvivalent 15 GWh za rok). Zde je nutné poznamenat, že tato možnost bude automaticky schována v RETScreen projektech, jež nejsou CDM projekty, nebo pro potenciální CDM projekty, které překračují velikostní limity CDM projektu malého rozsahu. Zjednodušená pravidla a procedury jsou dostupná pro projekty CDM malého rozsahu, pokud může být demonstrováno, že jedna z identifikovaných překážek UNFCCC byla překonána, aby mohl být projekt implementován. Tato zjednodušení budou umožňovat užití standardizovaných základen, stručné monitorovací procedury, jednodušší dokument pro návrh projektu („Project Design Document – PDD“) a snížené registrační poplatky – tj. vše, co snižuje transakční náklady tak, že projekty malého rozsahu mohou nabídnout CERs – kredity („Certifikované redukce emisí“ - „Certified Emissions Reductions – CERs) při více konkurenceschopné ceně. Uživatel by měl zvolit „Yes“ z nabídkového listu, aby určil, že zjednodušené metody budou použity pro rozvoj základny pro potenciální CDM projekty malého rozsahu. Formulář na RETScreen analýzu redukce emise skleníkových plynů může být použit na výpočet základny pro projekty CDM malého rozsahu přímo ve shodě s Apendixem B dokumentu „Zjednodušené způsoby a procedury pro činnosti projektů CDM malého rozsahu“, jež mohou být k nalezení na stránkách UNFCCC CDM. Tento Apendix B obsahuje směrnou zjednodušenou základnu a monitorovací metodologie pro vybrané kategorie aktivit projektů CDM malého rozsahu včetně doporučení pro určení hranic, poruch, základny a monitoringu projektu. Je nutné poznamenat, že projekty CDM malého rozsahu by neměly být spojovací komponentou pro větší projektové aktivity, jak je poznáno v Apendixu C.

VĚTRNÁ.64


Ve shodě se zjednodušenými způsoby a procedurami pro aktivity CDM projektů malého rozsahu, mohou být pro tyto aktivity použity zjednodušené základny a monitorovací metodologie uvedené v apendixu, pokud jsou projektoví účastníci schopni demonstrovat Jmenovanému provoznímu subjektu, že projektové aktivity nebudou jinak implementovány díky existenci překážek, jež jsou uvedeny níže: a) Investiční bariéra – finančně více schůdná alternativa k projektové aktivitě by mohla vést k vyšším emisím, b) Technologická bariéra: méně technologicky vyvinutá alternativa k projektu zahrnuje nižší rizika díky nejistému výkonu a nízkému tržnímu podílu nové technologie přijaté pro daný projekt a proto by toto vedlo k vyšším emisím, c) Překážky kvůli převažující praxi: převažující praxe či existující regulační nebo politické požadavky by vedly k implementaci technologie s vyššími emisemi, d) Další překážky: Bez projektové aktivity z dalších specifických důvodů identifikovaných účastníky projektu, jakými jsou institucionální překážky či omezené informace, manažerské zdroje, provozní kapacita, finanční zdroje, nebo kapacita pro absorbování nových technologií, by byly emise vyšší. Jako příklad, jak může být použit RETScreen software s Apendixem B dokumentu „Zjednodušené způsoby a procedury pro aktivity projektů CDM malého rozsahu“, na základě paragrafu 28 tohoto dokumentu týkajícího se systému, kde všechna zapálená fosilní paliva generující jednotky používají palivový olej a motorový olej je základnou roční kWh produkovaná obnovitelnou jednotkou násobená emisním koeficientem pro moderní dieselové generující jednotky příslušné kapacity operující při optimálním náboji tak, jak udává tabulka (podrobnosti opět najdete na stránkách UNFCCC CDM).

Emisní faktory dieselového systému (v kgCO2equ/kWh∗) pro tři různé úrovně stupně vytížení

Pozn.: ∗) Činitel přeměny 3,2 kg CO2 na kg nafty byl použit ∗∗) Čísla jsou odvozena z palivových křivek v online manuálu RETScreen® International PV 2000 Modelu ∗∗∗) Standardní hodnoty V tomto příkladě, by měl uživatel zvolit „User-defined“ typ analýzy uvedeného nahoře ve formuláři na analýzu redukce emise skleníkových plynů a zadat „dieselová mini-el. síť“ („diesel mini-grid“) jako el. systém v sekci Základní elektrický systém (Base Case Elektricity System (Baseline)), a potom zadat příslušný koeficient skleníkových plynů (GHG coefficient), jak je vyznačeno v tabulce. Zde je nutné poznamenat, že UNFCCC v tabulce použil na pomoc pro výpočet emisního faktoru při různých stupních vytížení RETScreen.

VĚTRNÁ.65


Základní informace / Background information Název projektu / Project name Uživatelem definovaný název projektu je zadán pouze pro účely porovnání ve formuláři části modelu nazvané „Energy Model - Model pro výpočet vyprodukované el. energie“ a je automaticky zkopírován do formuláře analýzy redukce emise skleníkových plynů.

Umístění projektu / Project location Uživatelem definované umístění projektu je zadáno pouze pro účely porovnání ve formuláři části modelu nazvané „Energy Model - Model pro výpočet vyprodukované el. energie“ a je automaticky zkopírováno do formuláře analýzy redukce emise skleníkových plynů.

Kapacita projektu / Project capacity Kapacita projektu je vypočtena v části modelu nazvané Energy model a je automaticky zkopírována do listu GHG Analysis.

Typ el. sítě / Grid type Typ el. sítě je vybrán ve formuláři části modelu nazvané „Energy Model - Model pro výpočet vyprodukované el. energie“ a je automaticky zkopírován do formuláře analýzy redukce emise skleníkových plynů.

Potenciál skleníkových plynů pro světové oteplování / Global Warming Potential of GHG Model ukazuje potenciál světového oteplování methanu (CH4) a kysličníku dusného (N2O). Pokud uživatel zvolí „Zákaznický – Cystom“ typ analýzy, mohou jím být zadávány různé hodnoty ze standardních hodnot.Vědci přiřadili Potenciály světového oteplování (Global Warming Potentials – GWPs) skleníkovým plynům, aby bylo umožněno porovnání jejich relativního tepla zachycujícího efektu. Čím vyšší potenciál světového oteplování daného plynu, tím vyšší příspěvek ke skleníkovému efektu. Například kysličník dusný (N2O) je 310krát více efektivní než kysličník uhličitý při zachycování tepla v atmosféře. Potenciály plynů jsou definovány jako jednotka, které je přiřazena referenční hodnota 1 (tj. potenciál světového oteplování kysličníku uhličitého je 1 a potenciál světového oteplování kysličníku dusného je 310). Standardní hodnoty jsou takové, jež jsou definované Revidovaným mezivládním panelem o průvodci klimatických změn pro zásoby skleníkových plynů z roku 1996.

Základní elektrický system (referenční) / Base case system (baseline) Aby mohla být učiněna RETScreen analýza redukce emise skleníkových plynů projektu, potřebuje uživatel definovat základní elektrický systém (také nazývaný jako základní případ či referenční případ). Například v Severní Americe pokud je připravována analýza redukce emise skleníkových plynů pro projekty větrných elektráren, kde je použit typ el. sítě tzv. „central-grid“, je často racionální uvažovat, že elektrárna na zemní plyn s kombinovaným cyklem (combined – cycle natural gas power plant) je zástupnou elektrárnou. V takovém případě uživatel potřebuje pouze zvolit „Natural gas (zemní plyn)“ jako typ paliva se 100% palivovým mixem a použít standardní „T&D ztráty s 8%. Pro případ typu el. sítě „isolated-grid“ nebo „off-grid“, by naftový / dieselový agregát byl „zástupnou“ elektrárnou s „Naftou (#2 ropa)“ zvolenou jako typ paliva.

VĚTRNÁ.66


Je také možné definovat el. síť a mix různých elektráren s jejich příslušným palivem, palivovým mixem a různými „T&D losses“ (ztrátami z přenosu a distribuce), tj. takovými rozloženými generátory jako photovoltaika budou mít nižší „Transmission & Distribution losses“ (ztráty z přenosu a distribuce). Tato informace je většinou dostupná od místní el. rozvodné společnosti, regulátora rozvodné společnosti nebo vlády. Například Americká agentura pro ochranu životního prostředí (US-EPA) poskytuje databázy „The Emissions & Generation Resource Integrated Database“ nazvanou E-GRID. Jedná se o databázi uvádějící environmentální charakteristiky výroby elektřiny v USA, včetně palivového mixu. Tato databáze je dostupná zdarma na stránkách E-GRID. Pro účely ilustrace této alternativní metody, zmiňujeme příklad el. sítí spojeného projektu v Kanadě – Nové Skotsko, kde by provinční vláda mohla určit základnu jako vážený průměr současného mixu výroby el. energie. Toto může být vypočítáno jednoduchým zadáním současného mixu paliv do el. sítě podle příslušného koeficientu emisí. Pro tento případ a na základě informací poskytnutých Přírodními Zdroji Kanady (Natural Resources Canada), by uživatel zvolil následující druhy paliv a související palivový mix: uhlí s 78% palivového mixu, velké vodní elektrárny s 9%, #6 ropa s 5%, zemní plyn s 5% a biomasa s 3% palivového mixu a „T&D losses“ (ztrátami z přenosu a distribuce) 8% pro všechny typy paliv. Zde je nutné poznamenat, že tato metodologie může být použita pro projekty CDM obnovitelné energie malého rozsahu, které jsou napojeny na el. síť, která zahrnuje výrobu jednotek jiných než diesel nebo topný olej. Někteří uživatelé mohou upřednostňovat mnohem detailnější analýzu potenciálu redukce skleníkových plynů daného projektu (tj. ekonom pracuje pro komisi veřejné rozvodné společnosti). Model povoluje pro více detailní analýzu s ohledem na „T&D losses“ (ztráty)“ a používající „Custom – zákaznickou“ možnost typu analýzy, uživatel může připravit mnohem detailnější analýzu s ohledem na emisní faktory atd. Pokud má uživatel přístup k odesílaným informacím z místní rozvodné společnosti, může být tabulka Základního el. systému použita na modelování použití mezního paliva v síti, což může lépe reprezentovat paliva a emise, která jsou odstraněna navrhovaným projektem. Například pokud zaslaná informace ukazuje, že palivo použité jako rezerva je zemní plyn z 85% času a z 15% palivový olej, uživatel by měl zadat tyto údaje do tabulky základního případu spolu s odpovídajícími koeficienty skleníkových plynů (plynu). Výsledná základna je často uváděna jako „provozní marže“. Další základní možností uváděnou jako „stavební / konstrukční marže“ (build margin) může být vypočtena modelováním posledních přírůstků kapacity, například, 5 nejposlednějších elektráren byly přidány do el. sítě. Stavební marže může být modelována v tabulce základního případu zadáváním posledních přírůstků kapacity spolu s jejich relativními výrobními kapacitami (odměřených na celkových 100%) a příslušnými koeficienty skleníkových plynů. Doporučuje se, aby uživatel přijal konzervativní přístup ve výpočtech základního emisního faktoru pro projekt, zvláště pak ve fázi předanalýzy proveditelnosti.

Typ paliva / Fuel type (zákaznická nebo standardní analýza) / (Custom or Standard analysis) Uživatel zvolí typ paliva z možností v nabídkové listu. RETScreen software může modelovat emise skleníkových plynů jakéhokoliv elektrického systému. Typ paliva je palivo nebo elektrárna, která bude nahrazena navrhovaným projektem. Pokud uživatel zvolí jeden z palivových druhů z nabídkového listu, budou hodnoty standardního emisního faktoru a efektivity změny paliva vloženy do řádek tabulky. Standardní emisní faktory a efektivity změn různých typů paliv jsou dány v následující tabulce [Fenhann, J., 1999], [Fenhann, J., 2000] a [Dánská energetická agentura, 1999].

VĚTRNÁ.67


Pro „Zákaznické – Custom“ projekty, pokud není zahrnut specifický typ paliva v nabídkovém listu, uživatel může zvolit „Other – další“ a ručně zadat hodnoty pro zbytek zadávacích hodnot v řádku. Další jsou irelevantní, ve kterých referenční paliva nebo elektrárny jsou zahrnuty v následující tabulce.

Standardní emisní faktory a efektivity změny

Typ paliva / Fuel type (Uživatelem definovaná analýza) / (User - defined analysis) Uživatel zadá typ paliva základního případu elektrického systému do šedé zadávací buňky.

Palivový mix / Fuel mix Uživatel zadá palivový mix (%) základního případu el. systému pro každý palivový typ. Jednotky jsou dány jako procenta celkové dodané energie. Zde je nutné poznamenat, že uživatel by si měl ověřit, že suma všech palivových typů uvedených v kolonce palivového mixu je rovna 100%.

CO2, CH4, N2O emisní faktory / CO2, CH4, N2O emission factors (Zákaznická analýza) / (Custom analysis) Uživatel zadá CO2, CH4, N2O emisní faktory pro různé typy paliva. Reprezentují množství skleníkových plynů vyloučených na jednotku el. energie. Emisní faktory se budou lišit pro různé typy a kvalitu paliva a pro různé typy a velikosti elektráren. Pro projekty zapojené do el. sítě, by uživatel měl zadat faktory, jež reprezentují elektrárnu s vysokou produkcí el. energie. Na řádku el. mixu dole v tabulce, model počítá ekvivalentní emisní faktory pro globální el. mix a na jednotku dodané el. energie. Faktory el. mixu proto odpovídají váženému průměru efektivit změny paliva a T&D ztrát (ztráty z přenosu a distribuce) různých typů paliva. Pro každý zvolený typ paliva jsou jednotky dány v kilogramech plynu vyloučeného na gigajoule vyrobené tepelné energie (kg/GJ). Pro globální el. mix, jež je ukázán na dolním řádku tabulky, jsou jednotky dány v kilogramech plynu vyloučeného na gigajoule dodané na konci využité el. energie. Pro více informací o určujících faktorech emise skleníkových plynů se podívejte do revidovaného IPCC průvodce národními zásobami skleníkových plynů (IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories). CO2 emisní faktory pro mnoho paliv jsou zahrnuty na straně 1.13 IPCC referenčního manuálu (IPCC Reference Manual). CH4, N2O emisní faktory pro různá paliva jsou zahrnuty na stranách 1.35 a 1.36 IPCC referenčního manuálu. Navíc je možné se podívat do

VĚTRNÁ.68


Národní komunikace (National Communications) na stránkách UNFCCC pro zjištění více relevantních emisních faktorů, jež jsou platné pro danou zemi, kde bude projekt realizován.

CO2, CH4, N2O emisní faktory / CO2, CH4, N2O emission factors (Standardní analýza) / (Standard analysis) Model poskytuje CO2, CH4, N2O emisní faktory, jež reprezentují množství vyloučeného skleníkového plynu na jednotku el. energie. Emisní faktory se budou lišit pro různé typy a kvalitu paliva a pro různé typy a velikosti elektráren. Standardní poskytnuté faktory jsou takové faktory, které reprezentují velké elektrárny, které dodávají elektřinu do centrální el. sítě. Na řádku el. mixu dole v tabulce model počítá ekvivalentní emisní faktory pro globální el. mix a na jednotku dodané el. energie. Faktory el. mixu proto odpovídají váženému průměru efektivit změny paliva a T&D ztrát různých typů paliva. Pro každý zvolený typ paliva jsou jednotky dány v kilogramech plynu vyloučeného na gigajoule vyrobené tepelné energie (kg/GJ). Pro celkový el. mix, jež je ukázán na dolním řádku tabulky, jsou jednotky dány v kilogramech plynu vyloučeného na gigajoule dodané na konci využité el. energie. Pro více informací o určujících faktorech emisi skleníkových plynů se podívejte na revidovaného IPCC průvodce národními zásobami skleníkových plynů (IPCC Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories). CO2 emisní faktory pro mnoho paliv jsou zahrnuty na straně 1.13 IPCC referenčního manuálu (IPCC Reference Manual). CH4, N2O emisní faktory pro různá paliva jsou zahrnuty na stranách 1.35 a 1.36 IPCC referenčního manuálu. Navíc je možné se podívat do Národní komunikace (National Communications) na stránkách UNFCCC pro zjištění více relevantních emisních faktorů, jež jsou platné pro danou zemi, kde bude projekt realizován. Standardní hodnoty poskytované modelem jsou dány v tabulce Standardní emisní faktory a efektivity konverze (viz výše).

Efektivita konverze paliva / Fuel conversion efficiency (Zákaznická analýza) / (Custom analysis) Uživatel zadá efektivitu konverze paliva pro zvolený typ paliva. Efektivita konverze paliva je efektivita konverze energie z primárního tepelného potenciálu na současný výstup elektrárny. Tato hodnota je použita pro výpočet (pro každý typ paliva) souhrnného emisního faktoru skleníkových plynů, a proto je relevantní pouze pro typy paliv, které produkují skleníkové plyny (tj. nenulové CO2, CH4, N2O emisní faktory) Například typická uhelná elektrárna by měla efektivitu konverze 35%, což znamená, že 35% tepelného obsahu uhlí je přeměněno v elektřinu, jež se dostane do el. sítě. Jednotky jsou dány jako procento primárního tepelného potenciálu (gigajouly tepla) k aktuálnímu výstupu elektrárny (gigajouly elektřiny). Typy paliva, jež nevylučují skleníkové plyny (tj. solární) mají standardní hodnotu rovnou 100%.

Efektivita konverze paliva / Fuel conversion efficiency (Standardní analýza) / (Standard analysis) Model poskytuje efektivitu konverze paliva pro vybrané typy paliva. Efektivita konverze paliva je efektivita konverze energie z primárního tepelného potenciálu na současný výstup elektrárny. Tato hodnota je použita pro výpočet (pro každý typ paliva) souhrnného emisního faktoru skleníkových plynů, a proto je relevantní pouze pro typy paliv, které produkují skleníkové plyny (tj. nenulové CO2, CH4, N2O emisní faktory)

VĚTRNÁ.69


Například typická uhelná elektrárna by měla efektivitu konverze 35%, což znamená, že 35% tepelného obsahu uhlí je přeměněno v elektřinu, jež se dostane do el. sítě. Jednotky jsou dány jako procento primárního tepelného potenciálu (gigajouly tepla) k aktuálnímu výstupu elektrárny (gigajouly elektřiny). Typy paliva, jež nevylučují skleníkové plyny (tj. solární) mají standardní hodnotu rovnou 100%. Standardní hodnoty poskytované modelem jsou dány v tabulce Standardní emisní faktory a efektivity konverze (viz výše).

Ztráty z přenosu a distribuce / Transmision and distribution losses Uživatel zadá ztráty z přenosu a distribuce (T&D ztráty) v % základního případu el. systému, jež zahrnuje všechny energetické ztráty mezi elektrárnou a konečným uživatelem. Tato hodnota se bude lišit na základě voltáže přenosové linky, vzdálenosti z místa produkce el. energie do místa jejího užití, nejvyšší poptávky po el. energii, okolní teploty a odcizení elektřiny. Navíc typ T&D systému a kvalita může také ovlivnit ztráty. Model vypočítává vážený průměr T&D ztrát celkového el. mixu na dolním řádku tabulky. Jednotky jsou dány jako procento celkových el. ztrát ku celkové vyrobené elektřině. Jako první odhad je racionální uvažovat T&D ztráty na 8 až 10% v rámci moderních el. sítí v průmyslových zemích a od 10 do 20 % v případě el. sítí umístěných v rozvojových zemích.

Faktor emise skleníkového plynu / GHG emission factor (Zákaznická či standardní analýza) / (Custom or standard analysis) Model vypočítává faktor emise skleníkového plynu pro každý referenční typ paliva. Hodnoty jsou vypočteny na základě jednotlivých emisních faktorů, efektivity konverze paliva a T&D ztrát. Vážený faktor emise skleníkového plynu pro celkový el. mix je vypočten na dolním řádku tabulky. Jednotky jsou dány v ekvivalentech tun CO2 emisí za megawatt-hodinu konečného užití dodané elektřiny (tCO2 / MWh).

Faktor emise skleníkového plynu / GHG emission factor (Uživatelská analýza) / (User-defined analysis) Uživatel zadá faktor emise skleníkového plynu pro specifikovaný základní případ el. systému. Přepínač jednotek: Uživatel může zvolit pro vyjádření emisního faktoru v kgCO2 / KWh nebo v tCO2 / MWh (což jsou ekvivalenty).

Faktor emise skleníkového plynu základního případu / Base case GHG emission factor Model vypočítává faktor emise skleníkového plynu pro specifikovaný el. systém. Hodnota je vypočtena na základě faktoru emise skleníkového plynu a T&D ztrát zadaných uživatelem. Jednotky jsou dány v ekvivalentech tun emisí CO2 na megawatt-hodinu konečného užití dodané elektřiny (tCO2 / MWh).

VĚTRNÁ.70


Mění se základní případ během životnosti projektu? / Does baseline change during project life? Uživatel určí výběrem z nabídkového listu, zda se základní případ mění či ne během životnosti projektu. Základní případ projektu nemusí zůstávat konstantní během životnosti projektu, díky faktorům jakými jsou změny v regulaci elektrického sektoru, plánovaných připojeních nových jednotek na výrobu elektřiny do el. sítě (tj. velké vodní elektrárny) nebo díky odstavení z provozu stávajících jednotek. Model povoluje jednu změnu v základním případu během života projektu, který uživatel zadá jako procento vzrůstu nebo poklesu v počátečním základním případu. Emise základního případu budou proto nastaveny v roce, ve kterém dané změny nastaly stejně jako v dalších letech následujících po roce dané změny.

Změna ve faktoru emise skleníkových plynů / Change in GHG emission factor Uživatel zadá procento, kterým se budou základní emise zvyšovat (kladné procento) nebo snižovat ( záporné procento), protože proběhla změna v základním případu el. systému. Například, pokud nová vodní elektrárna, jež je stále ve fázi výstavby, sníží emise o 10% v pátém roce, potom uživatel zadá záporných 10%. Model potom bude snižovat základní emise o 10%v roce 5 a v dalších letech.

Rok změny / Year of change Uživatel zadá rok, ve kterém se změna v základním případě el. systému udála. Například, když je plánováno, že nová vodní elektrárna bude připojena do el. sítě během pátého roku po začátku provozu navrhovaného projektu, uživatel zadá 5.

Faktor emise skleníkových plynů v roce x a po něm / GHG emission factor year x and beyone Model vypočítává faktor emise skleníkových plynů pro roky následující po změně základního případu el. systému. Hodnoty jsou vypočteny aplikováním specifikované změny do emisního faktoru ku váženému emisnímu faktoru skleníkových plynů el. mixu. Jednotky jsou dány v ekvivalentu tun CO2 emisí na megawatt-hodinu konečného užití dodané elektřiny (tCO2 / MWh).

Důvod/událost pro změnu základního případu el. systému / Reason/event for baseline change Uživatel zadá důvod změny základního případu el. systému či událost, která spustí změnu v základním el. sytému. Tato informace je zde zadána jen pro účely porovnání. Například, pokud připojení nové vodní elektrárny je důvodem pro změnu v základním případu el. systému, uživatel by měl zadat něco jako „Připojení nové vodní elektrárny, jež bylo již plánováno“.

VĚTRNÁ.71


Navrhovaný elektrický systém (Projekt větrné elektrárny) / Proposed case electricity system (Wind energy project) Navrhovaný elektrický systém je navrhovaný systém. Emise skleníkových plynů pro navrhovaný projekt jsou uvažovány jako rovny nule. Navrhovaný systém je běžně uváděný jako možnost zmírnění (mitigation) ve standardním ekonomickém modelu.

Typ paliva / Fuel type Typ paliva je v rámci navrhovaného projektu uvažován jako typ, který nevylučuje emise do ovzduší.

Mix paliva / Fuel mix Palivový mix je v navrhovaném projektu stanoven na 100%.

CO2, CH4, N2O emisní faktory / CO2, CH4, N2O emission factors (Zákaznická analýza) / (Custom analysis) Uživatel zadá CO2, CH4, N2O emisní faktory korespondující s typem paliva, tj. navrhovaným projektem. Jednotky jsou dány v kilogramech vylučovaného plynu na gigajoule vyrobené el. energie (kg/GJ).

CO2, CH4, N2O emisní faktory / CO2, CH4, N2O emission factors (Standardní analýza) / (Standard analysis) Model poskytuje CO2, CH4, N2O emisní faktory korespondující s typem paliva, tj. navrhovaným projektem. Tyto faktory jsou uvažovány jako rovny nule ve všech případech. Jednotky jsou dány v kilogramech vylučovaného plynu na gigajoule vyrobené el. energie (kg/GJ).

Efektivita konverze paliva / Fuel conversion efficiency Pokud uživatel zvolí „Standardní – Standard“ typ analýzy, je efektivita konverze paliva stanovena na 100% pro navrhovaný projekt. Pro „Zákaznický – custom“ typ analýzy, uživatel efektivitu konverze paliva zadává. Tato hodnota je použita v souvislosti s CO2, CH4, N2O emisními faktory a T&D ztrátami pro výpočet souhrnného faktoru emise skleníkových plynů pro navrhovaný projekt.

Ztráty z přenosu a distribuce / Transmision and distribution losses Uživatel zadá ztráty z přenosu a distribuce navrhovaného projektu v %, což zahrnuje všechny energetické ztráty mezi bodem, ve kterém je elektrárna spojena k el. síti a konečnému uživateli. Tato hodnota se bude měnit na základě voltáže přenosové linky, vzdálenosti z místa produkce el. energie do místa jejího užití, nejvyšší poptávky po el. energii, okolní teploty a odcizení elektřiny. Navíc systém přenosu a distribuce a kvalita mohou také ovlivnit ztráty. Jednotky jsou dány jako procento celkových el. ztrát ku celkové vyrobené elektřině. Jako první odhad je racionální uvažovat T&D ztráty na 8 až 10% v rámci moderních el. sítí v průmyslových zemích a od 10 do 20 % v případě el. sítí umístěných v rozvojových zemích.

VĚTRNÁ.72


Faktor emise skleníkových plynů / GHG emission factor Model vypočítává faktor emise skleníkových plynů pro navrhovaný projekt. Hodnoty jsou vypočteny na základě individuálních emisních faktorů a efektivity konverze paliva. Jednotky jsou dány v ekvivalentech tun emisí CO2 na megawatt-hodinu konečného užití dodané elektřiny (tCO2 / MWh).

Faktor emise skleníkových plynů pro navrhovaný projekt / Proposed case GHG emission factor Uživatel zadá faktor emise skleníkových plynů pro navrhovaný projekt. Přepínač jednotek: Uživatel může zvolit pro vyjádření emisního faktoru v kgCO2 / KWh nebo v tCO2 / MWh (což jsou ekvivalenty).

Shrnutí redukce emise skleníkových plynů / GHG emission reduction summary Na základě zadaných dat o emisích skleníkových plynů model vypočítává roční redukce emisí skleníkových plynů, když je základní případ el. systému nahrazen navrhovaným projektem. Pokud se základní případ el. systému během životnosti projektu změní, potom model počítá roční redukce skleníkových plynů pro obě periody základního případu el. systému, což znamená pro roky předcházející změně v základním případu el. systému a pro roky po této změně.

Roky, kdy se změna udála / Years of occurance Pokud uživatel zadal, že se základní případ el. systému pro navrhovaný projekt změnil, model indikuje čísla let pro první periodu faktoru emise skleníkových plynů a pro druhou periodu faktoru emise skleníkových plynů.

Faktor emise skleníkových plynů pro základní případ el. systému / Base case GHG emission factor Model převádí faktor emise skleníkových plynů pro základní případ el. systému vypočtený v sekci pro základní případ el. systému. Tato hodnota reprezentuje množství vyloučených skleníkových plynů na jednotku konečného užití dodané elektřiny pro základní případ el. systému. Přepínač jednotek: Uživatel může zvolit pro vyjádření emisního faktoru v kgCO2 / KWh nebo v tCO2 / MWh (což jsou ekvivalenty).

Faktor emise skleníkových plynů pro navrhovaný projekt / Proposed case GHG emission factor Model převádí faktor emise skleníkových plynů pro navrhovaný projekt el. systému vypočtený (či zadaný uživatelem) v sekci Navrhovaný projekt el. systému (Proposed Case Electricity System). Přepínač jednotek: Uživatel může zvolit pro vyjádření emisního faktoru v kgCO2 / KWh nebo v tCO2 / MWh (což jsou ekvivalenty).

VĚTRNÁ.73


Konečné užití dodané roční el. energie / End-use annual energy delivered Model počítá konečné užití dodané roční el. energie z navrhovaného projektu, což je množství el. energie dodané do el. sítě (či náboj el. sítě typu „off-grid“), jak je vypočteno v části modelu nazvané „Energy Model - Model pro výpočet vyprodukované el. energie“, bez T&D ztrát pro el. síť oproti navrhovanému projektu. Jednotky jsou dány v megawatt-hodinách konečného užití dodané elektřiny (MWh).

Hrubá roční redukce emise skleníkových plynů / Gross annual GHG emission reduction Model vypočítává hrubou roční redukci emise skleníkových plynů odhadnutých pro případ, kdy je navrhovaný projekt implementován. Výpočet je založený na faktorech emise obou případů, tj. jak základního případu el. systému tak také navrhovaného projektu el. systému, a dále na konečném užití dodané el. energie plynoucí z navrhovaného projektu na roční bazi. Jednotky jsou dány v ekvivalentech tun CO2 emisí za rok (tCO2 / yr).

Transakční poplatek kreditů skleníkový plynů / GHG credits transaction fee Uživatel zadá procento kreditů, které budou muset být placeny ročně jako transakční poplatek. Aby mohly být kredity získány pro daný projekt, měla by být část kreditů odečtena jako transakční poplatek, který musí být placen každoročně agentuře poskytující / emitující kredity (tj. UNFCCC) či hostující zemi. Pro projekty CDM budou 2% kreditů produkovaných každým projektem placeny do Adaptačního fondu (Adaptation fund) částečně na pomoc rozvojových zemí, jež jsou zranitelné na adaptování se na klimatické změny. Je nutné poznamenat, že projekty nejméně rozvinutých zemí jsou vyjmuty z této části odvodů, aby byla podpořena spravedlivá distribuce projektů. CDM Výkonný výbor, stejně jako množství hostujících zemí, také požaduje, že obdrží procento kreditů na pomoc při pokrývání svých administrativních nákladů (tj. na schválení projektů). Uživatel by měl nahlédnout na webové stránky UNFCCC CDM a spolu se Jmenovanou národní autoritou by měl zjistit, zda UNFCCC požaduje platit procento z kreditů jako transakční poplatek. Model potom snižuje roční kredity skleníkových plynů tímto procentem před tím, než model vypočte celkové kredity skleníkových plynů a hodnotu těchto kreditů.

Čistá roční redukce emise skleníkových plynů / Net annual GHG emission reduction Model vypočítává čisté roční redukce emisí skleníkových plynů odhadnutých, že budou realizovány, pokud bude implementován navrhovaný projekt. Výpočet je založen na hrubé roční redukci emisí skleníkových plynů a transakčním poplatku na kredity skleníkových plynů. Jednotky jsou dány v ekvivalentních tunách CO2 emisí za rok (tCO2 / yr). Zde je nutné poznamenat, že uživatel by měl dokončit část modelu nazvanou „Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu“.

VĚTRNÁ.74


Citlivostní analýza a analýza rizika (nepovinná část) / Sensitivity and Risk Analysis Jako součást RETScreen Softwaru na analýzu projektů čisté energie je poskytnut formulář na Citlivostní analýzu a analýzu rizika, aby uživateli pomohl odhadnout citlivost důležitých finančních ukazatelů ve vztahu ke klíčovým technickým a finančním parametrům. Tato standardní citlivostní a riziková analýza obsahuje dvě hlavní sekce Citlivostní analýza a Riziková analýza. Každá sekce poskytuje informace o vztahu mezi klíčovými parametry a důležitými finančními indikátory, ukazujíc parametry, které mají největší vliv na finanční indikátory. Sekce Citlivostní analýzy je zamýšlena na všeobecné použití, zatímco sekce Rizikové analýzy, která vykonává Monte Carlo simulaci, je zamýšlena pro uživatele se znalostí statistiky. Oba typy analýzy jsou nepovinné. Data zadaná do tohoto formuláře nebudou ovlivňovat výsledky v dalších formulářích Modelu.

Použít formulář citlivostní analýzy? / Use sensitivity analysis sheet? Uživatel ukazuje výběrem z nabídkového listu, zda bude nepovinná Citlivostní a riziková analýza použita či ne, aby byla provedena citlivostní analýza důležitých finančních ukazatelů. Pokud uživatel zadá „Yes“ z nabídkového listu, sekce citlivostní analýzy bude otevřena a uživatel by měl dovyplnit horní část formuláře.

Vykonat také rizikovou analýzu? / Perform risk analysis too? Uživatel ukazuje výběrem z nabídkového listu, zda bude navíc k citlivostní analýze nepovinná sekce rizikové analýzy použita na provedení rizikové analýzy důležitých finančních indikátorů. V sekci rizikové analýzy je získán aplikováním standardní mnohonásobné lineární regrese na finanční indikátory vliv každého zadaného parametru na finanční indikátor. Pokud uživatel vybere „Yes“ z nabídkového listu, potom je sekce rizikové analýzy otevřena a uživatel by měl dovyplnit dolní polovinu formuláře. Analýza bude provedena na finančních indikátorech vybraných uživatelem v kolonce „Vykonat analýzu na“ („Perform analysis on“) nahoře vpravo v daném formuláři.

Název projektu / Project name Uživatelem definovaný název projektu je zadán jen pro účely srovnání v části modelu nazvané Energy Model - Model pro výpočet vyprodukované el. energie a je automaticky zkopírován do formuláře citlivostní analýzy.

Umístění projektu / Project location Uživatelem definované umístění projektu je zadáno jen pro účely srovnání v části modelu nazvané Energy Model - Model pro výpočet vyprodukované el. energie a je automaticky zkopírováno do formuláře citlivostní analýzy.

Vykonat analýzu na / Perform analysis on Uživatel vybere ze tří možností v nabídkovém listu, který finanční indikátor bude použit pro obě analýzy (citlivostní a rizikovou). Modifikováním výběru v této kolonce bude měnit výsledky ve formuláři.

VĚTRNÁ.75


Citlivostní rozsah / Sensitivity range Uživatel zadá rozsah citlivosti (%), který definuje maximální procento variace, které bude aplikováno do všech klíčových parametrů ve výsledkových tabulkách citlivostní analýzy. Každý parametr se mění následujícími zlomky citlivostního rozpětí: -1, -1/2, 0, ½, 1. Tato hodnota je používána pouze v sekci citlivostní analýzy. Citlivostní rozsah, jež je zadán uživatelem, musí být procentní hodnota mezi 0 až 50%.

Pásmo necitlivosti (Hranice) / Threshold Uživatel zadá hodnotu pásma necitlivosti pro vybrané finanční indikátory. Pásmo necitlivosti je hodnota, pod kterou (pro vnitřní výnosové procento po zdanění, návratnosti investice - ROI a čistou současnou hodnotu) nebo za níž (pro hodnotu „Rok kladného cash flow / Year-to-positive cash flow“) uživatel uvažuje, že navrhovaný projekt není finančně schůdný. Výsledky, které indikují, že projekt není schůdný, jak je definováno uživatelovým pásmem necitlivosti, se objeví jako oranžové buňky v tabulce výsledků citlivostní analýzy. Tato hodnota je použita pouze v sekci citlivostní analýzy.

Klikněte zde pro výpočet Citlivostní analýzy / Click here to calculate sensitivity analysis Tlačítko „Klikněte zde pro výpočet Citlivostní analýzy“ aktualizuje výpočty citlivostní analýzy s využitím zadávacích parametrů specifikovaných uživatelem (tj. zadávací buňky „Vykonat analýzu na“ a „Citlivostní rozsah“). Tabulky citlivostní analýzy jsou aktualizovány pokaždé, když uživatel klikne na toto tlačítko. Výpočty citlivostní analýzy mohou zabrat nějaký čas, než budou vykonány v závislosti na verzi Excelu(tj. v průměru od 2 do 40 sek. s Excelem 2003 a 2002, 20 až 120 sek. s Excelem 2000 a 97). Když je citlivostní analýza aktualizována, tlačítko zmizí. Pokud uživatel dělá nějaké změny v zadávacích parametrech, nebo se pohybuje přes nějaké další formuláře, tlačítko se opět objeví. Uživatel potom musí kliknout na tlačítko, aby aktualizoval výpočty citlivostní analýzy tak, že výsledky odrážejí provedené změny.

Citlivostní analýza pro… / Sensitivity Analysis for… Tato sekce prezentuje výsledky citlivostní analýzy. Každá tabulka ukazuje, co se stalo vybraným finančním indikátorům (tj. vnitřnímu výnosovému procentu po zdanění a návratnosti investice), když jsou dva klíčové parametry (tj. Počáteční náklady a Vyloučené / Avoided náklady energie) měněny určenými procenty. Parametry se mění použitím následujících zlomků citlivostního rozsahu / rozpětí: -1, -1/2, 0, ½, 1. Originální hodnoty (ty, které se objevují v části modelu nazvané Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu) jsou vyznačeny tučně ve výsledkových tabulkách citlivostní analýzy. Výsledky, které indikují neschůdný projekt, jak je definováno uživatelským pásmem necitlivosti, se objeví jako oranžové buňky v těchto tabulkách výsledků citlivostní analýzy. Všechny hodnoty parametrů použité pro výpočty jsou přejaty z části modelu nazvané Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu a všechny citlivostní varianty jsou vyhodnoceny na úrovni tohoto formuláře. Toto je částečné omezení tohoto formuláře citlivostní analýzy, protože některé hodnoty parametrů jsou vypočítány na základě dat zadaných do dalších formulářů, ale tyto zůstávají nezměněny. Nicméně, pro většinu případů je toto omezení bez následků. Pokud je požadováno, uživatel může použít prázdný formulář (Formulář 1 atd.) pro vykonání více podrobné analýzy.

VĚTRNÁ.76


Riziková analýza pro… / Risk Analysis for… Tato sekce povoluje uživateli vykonat rizikovou analýzu specifikováním nejistoty spojené s mnoha zadávanými klíčovými parametry a dále vyhodnotit vliv této nejistoty na vnitřní výnosové procento po zdanění a návratnost investice, a na hodnotu „Rok kladného cash flow / Year-to-positive cash flow“ nebo na čistou současnou hodnotu. Riziková analýza je provedena s využitím simulace Monte Carlo, která zahrnuje 500 možných kombinací zadávaných proměnných, jež mají výsledek v 500 hodnotách vnitřního výnosového procenta po zdanění nebo návratnosti investice, hodnoty „Rok kladného cash flow / Year-topositive cash flow“ nebo čisté současné hodnoty. Riziková analýza umožňuje uživateli prohlédnutím rozdělení možných výstupů zhodnotit, zda je proměnlivost finančního indikátoru akceptovatelná nebo ne. Neakceptovatelná proměnlivost bude indikovat potřebu vynaložení většího úsilí na snížení takové nejistoty spojené se zadanými parametry, které byly stanoveny jako parametry, které mají největší vliv na finanční indikátory.

Vyloučené náklady na energii / Avoided cost of energy Vyloučené náklady na energii jsou automaticky převedeny z části modelu nazvané Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu do formuláře citlivostní analýzy. Uživatel zadá rozsah vyloučených nákladů na energii. Rozsah je procento korespondující s nejistotou spojenou s odhadnutou hodnotou vyloučených nákladů na energii. Čím vyšší je procento, tím větší je nejistota. Rozsah specifikovaný uživatelem se musí pohybovat od 0 do 50%. Rozsah určuje hranice intervalu možných hodnot, ve kterých se vyloučené náklady na energii mohou pohybovat. Například, rozsah 10% na vyloučené náklady na energii 0,09$/kWh znamená, že vyloučené náklady na energii se mohou pohybovat od 0,081 $/kWh do 0,099 $/kWh. Protože je 0,09$/kWh odhadnutá hodnota, riziková analýzy bude tuto hodnotu chápat jako nejvíce pravděpodobnou a minimální a maximální hodnotu jako nejméně pravděpodobné, což je založeno na normálním rozdělení. Pokud jsou vyloučené náklady na energii uživateli přesně známy (neexistuje žádná nejistota), měl by uživatel zadat rozsah 0%.

Dodaná obnovitelná energie / Renewable energy delivered Dodaná obnovitelná energie je automaticky přenesena z části modelu nazvaném Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu do formuláře citlivostní analýzy. Uživatel zadá rozsah dodané obnovitelné energie. Rozsah je procento korespondující s nejistotou spojenou s odhadnutou hodnotou dodané obnovitelné energie. Čím vyšší je procento, tím větší je nejistota. Rozsah specifikovaný uživatelem musí být mezi 0 až 50%. Rozsah určuje hranice intervalu možných hodnot, kterých může dodaná obnovitelná energie nabývat. Například rozsah 10% pro dodanou obnovitelnou energii 40 000 MWh znamená, že dodaná obnovitelná energie může nabývat hodnot mezi 36 000 MWh a 44 000 MWh. Protože 40 000 MWh je odhadovaná hodnota, bude riziková analýza uvažovat tuto hodnotu jako nejvíce pravděpodobnou a minimální a maximální hodnoty za nejméně pravděpodobné, což je založeno na normálním rozdělení. Pokud je uživateli známá přesná hodnota dodané obnovitelné energie (neexistuje žádná nejistota), uživatel by měl zadat rozsah rovný 0%.

VĚTRNÁ.77


Počáteční náklady / Initial costs Celkové počáteční náklady jsou automaticky převedeny z části modelu nazvaném Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu do formuláře citlivostní analýzy. Uživatel zadá rozsah počátečních nákladů. Rozsah je procento korespondující s nejistotou spojenou s odhadnutou hodnotou počátečních nákladů. Čím vyšší je procento, tím větší je nejistota. Rozsah specifikovaný uživatelem musí být mezi 0 až 50%. Rozsah určuje hranice intervalu možných hodnot, kterých mohou počáteční náklady nabývat. Například rozsah 10% pro počáteční náklady v hodnotě $30 000 000 znamená, že počáteční náklady mohou nabývat hodnot mezi $27 000 000 a $33 000 000. Protože $30 000 000 je odhadovaná hodnota, bude riziková analýza uvažovat tuto hodnotu jako nejvíce pravděpodobnou a minimální a maximální hodnoty za nejméně pravděpodobné, což je založeno na normálním rozdělení. Pokud je uživateli známá přesná hodnota počátečních nákladů (neexistuje žádná nejistota), uživatel by měl zadat rozsah rovný 0%.

Roční náklady / Annual costs Roční náklady jsou automaticky převedeny z části modelu nazvaném Financial Summary Shrnutí finančních ukazatelů projektu do formuláře citlivostní analýzy, ale nezahrnují splátky dluhu. Uživatel zadá rozsah ročních nákladů. Rozsah je procento korespondující s nejistotou spojenou s odhadnutou hodnotou ročních nákladů. Čím vyšší je procento, tím větší je nejistota. Rozsah specifikovaný uživatelem musí být mezi 0 až 50%. Rozsah určuje hranice intervalu možných hodnot, kterých mohou roční náklady nabývat. Například rozsah 10% pro roční náklady v hodnotě $80 000 000 znamená, že roční náklady mohou nabývat hodnot mezi $72 000 000 a $88 000 000. Protože $80 000 000 je odhadovaná hodnota, bude riziková analýza uvažovat tuto hodnotu jako nejvíce pravděpodobnou a minimální a maximální hodnoty za nejméně pravděpodobné, což je založeno na normálním rozdělení. Pokud je uživateli známá přesná hodnota ročních nákladů (neexistuje žádná nejistota), uživatel by měl zadat rozsah rovný 0%.

Míra zadlužení / Debt ratio Míra zadlužení je automaticky převedena z části modelu nazvaném Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu do formuláře citlivostní analýzy, ale nezahrnují splátky dluhu. Uživatel zadá rozsah míry zadlužení. Rozsah je procento korespondující s nejistotou spojenou s odhadnutou hodnotou míry zadlužení. Čím vyšší je procento, tím větší je nejistota. Rozsah specifikovaný uživatelem musí být mezi 0 a nejnižším procentem tak, že míra zadlužení vždy spadá do intervalu od 0% do 100%. Rozsah určuje hranice intervalu možných hodnot, kterých může míra dluhu nabývat. Například rozsah 10% pro míru dluhu 70% znamená, že míra dluhu může nabývat hodnot mezi 63 a 77%. Protože 70% je odhadovaná hodnota, bude riziková analýza uvažovat tuto hodnotu jako nejvíce pravděpodobnou a minimální a maximální hodnoty za nejméně pravděpodobné, což je založeno na normálním rozdělení.

VĚTRNÁ.78


Pokud je uživateli známá přesná hodnota míry dluhu (neexistuje žádná nejistota), uživatel by měl zadat rozsah rovný 0%.

Úroková míra dluhu / Debt interest rate Úroková míra dluhu je automaticky převedena z části modelu nazvaném Financial Summary Shrnutí finančních ukazatelů projektu do formuláře citlivostní analýzy, ale nezahrnují splátky dluhu. Uživatel zadá rozsah úrokové míry dluhu. Rozsah je procento korespondující s nejistotou spojenou s odhadnutou hodnotou úrokovou mírou dluhu. Čím vyšší je procento, tím větší je nejistota. Rozsah specifikovaný uživatelem musí být mezi 0 a 50%. Rozsah určuje hranice intervalu možných hodnot, kterých může úroková míra dluhu nabývat. Například rozsah 10% pro úrokovou míru dluhu 20% znamená, že úroková míra dluhu může nabývat jakýchkoliv hodnot mezi 18 a 22%. Protože 20% je odhadovaná hodnota, bude riziková analýza uvažovat tuto hodnotu jako nejvíce pravděpodobnou a minimální a maximální hodnoty za nejméně pravděpodobné, což je založeno na normálním rozdělení. Pokud je uživateli známá přesná hodnota úrokové míry dluhu (neexistuje žádná nejistota), uživatel by měl zadat rozsah rovný 0%.

Délka dluhu / Debt term Délka dluhu je automaticky převedena z části modelu nazvaném Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu do formuláře citlivostní analýzy, ale nezahrnují splátky dluhu. Uživatel zadá rozsah délky dluhu. Rozsah je procento korespondující s nejistotou spojenou s odhadnutou hodnotou délky dluhu. Čím vyšší je procento, tím větší je nejistota. Rozsah specifikovaný uživatelem musí být procento mezi 0% a nejnižší procentní hodnotou tak, že délka dluhu vždy spadne do intervalu 1 rok až doba životnosti projektu. Rozsah určuje hranice intervalu možných hodnot, kterých může délka dluhu nabývat. Například rozsah 10% pro délku dluhu 20 let znamená, že délka dluhu může nabývat jakýchkoliv hodnot mezi 18 a 22 roky. Protože 20 let je odhadovaná hodnota, bude riziková analýza uvažovat tuto hodnotu jako nejvíce pravděpodobnou a minimální a maximální hodnoty za nejméně pravděpodobné, což je založeno na normálním rozdělení. Pokud je uživateli známá přesná hodnota délky dluhu (neexistuje žádná nejistota), uživatel by měl zadat rozsah rovný 0%.

Kredit redukce emisí skleníkových plynů / GHG emission reduction credit Kredit redukce emisí skleníkových plynů je automaticky převeden z části modelu nazvaném Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu do formuláře citlivostní analýzy, ale nezahrnují splátky dluhu. Uživatel zadá rozsah kreditu redukce emisí skleníkových plynů. Rozsah je procento korespondující s nejistotou spojenou s odhadnutou hodnotou kreditu redukce emisí skleníkových plynů. Čím vyšší je procento, tím větší je nejistota. Rozsah specifikovaný uživatelem musí být procento mezi 0% a 50%. Rozsah určuje hranice intervalu možných hodnot, kterých kredit redukce emisí skleníkových plynů může nabývat. Například rozsah 10% pro kredit redukce emisí skleníkových plynů $5/tCO2 znamená, že kredit redukce emisí skleníkových plynů může nabývat jakýchkoliv hodnot mezi $4,5/tCO2 a $5,5/tCO2.

VĚTRNÁ.79


Protože $5/tCO2 je odhadovaná hodnota, bude riziková analýza uvažovat tuto hodnotu jako nejvíce pravděpodobnou a minimální a maximální hodnoty za nejméně pravděpodobné, což je založeno na normálním rozdělení. Pokud je uživateli známá přesná hodnota kreditu redukce emisí skleníkových plynů (neexistuje žádná nejistota), uživatel by měl zadat rozsah rovný 0%.

Kredit produkce obnovitelné energie / RE production credit Kredit produkce obnovitelné energie je automaticky převeden z části modelu nazvaném Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu do formuláře citlivostní analýzy, ale nezahrnují splátky dluhu. Uživatel zadá rozsah kreditu produkce obnovitelné energie. Rozsah je procento korespondující s nejistotou spojenou s odhadnutou hodnotou kreditu produkce obnovitelné energie. Čím vyšší je procento, tím větší je nejistota. Rozsah specifikovaný uživatelem musí být procento mezi 0% a 50%. Rozsah určuje hranice intervalu možných hodnot, kterých kredit produkce obnovitelné energie může nabývat. Například rozsah 10% pro kredit produkce obnovitelné energie $0,05/kWh znamená, že kredit produkce obnovitelné energie může nabývat jakýchkoliv hodnot mezi $0,045/kWh a $0,055/kWh. Protože $0,05/kWh je odhadovaná hodnota, bude riziková analýza uvažovat tuto hodnotu jako nejvíce pravděpodobnou a minimální a maximální hodnoty za nejméně pravděpodobné, což je založeno na normálním rozdělení. Pokud je uživateli známá přesná hodnota kreditu produkce obnovitelné energie (neexistuje žádná nejistota), uživatel by měl zadat rozsah rovný 0%.

Klikněte zde pro výpočet rizikové analýzy / Click here to calculate risk analysis Tlačítko „Klikněte zde pro výpočet rizikové analýzy“ aktualizuje výpočty rizikové analýzy využívajíc zadané rozsahy parametrů specifikované uživatelem. Kliknutím na toto tlačítko zahájíte simulaci Monte Carlo, která používá 500 možných kombinací zadávaných proměnných vyplývajících do 500 hodnot vybraného finančního indikátoru. Graf dopadu, medián, minimální a maximální míry spolehlivosti (confidence levels), a graf rozdělení jsou vypočteny s využitím těchto výsledků a aktualizovány pokaždé, když uživatel klikne na toto tlačítko. Protože je doba pro „běh“ simulace Monte Carlo relativně značná (tj. v průměru od 1 do 4 min. S Excelem 2003 a 2002, 2 až 20 min. s Excelem 2000 a 97), je doporučeno, že uživatel klikne na toto tlačítko pouze až posléze, kdy zadá všechny hodnoty rozpětí. Když je riziková analýza aktualizována, tlačítko zmizí. Pokud uživatel udělá nějaké změny v zadávacích parametrech, nebo se pohybuje přes nějaké další formuláře, tlačítko se opět objeví. Uživatel potom musí kliknout na tlačítko, aby aktualizoval výpočty rizikové analýzy tak, že výsledky odrážejí provedené změny.

Graf vlivu / Impact Graph Graf vlivu ukazuje relativní příspěvek nejistoty na každý klíčový parametr k variabilitě finančních indikátorů. Osa x dole v grafu nemá žádné jednotky, ale spíše prezentuje relativní indikaci síly příspěvku každého parametru. Čím delší je horizontální čára (sloupec) pro daný zadávaný parametr, tím vyšší je vliv zadaného parametru na variabilitu finančního indikátoru.

VĚTRNÁ.80


Zadávané parametry jsou automaticky tříděny dle jejich vlivu na finanční indikátory. Zadaný parametr v horní části osy Y přispívá nejvíce k variabilitě finančních indikátorů, zatímco zadaný parametr v dolní části osy Y přispívá nejméně. Tento „tornedo“ graf pomůže uživateli určit, které ze zadaných parametrů by měly být detailněji analyzovány, pokud je to vyžadováno. Směr horizontálních čar (sloupců) (kladný nebo záporný) poskytuje indikaci vztahu mezi zadávaným parametrem a finančním indikátorem. Existuje kladný vztah mezi zadávaným parametrem a finančním indikátorem, když vrůst v hodnotě parametru má za výsledek, že vzroste hodnota finančního indikátoru. Například, existuje běžně negativní vztah mezi počátečními náklady a čistou současnou hodnotou, protože klesající počáteční náklady budou zvyšovat čistou současnou hodnotu. V některých případech existují nedostatečné údaje pro řádné vykreslení grafu. Například když „Rok kladného cash flow / Year-to-positive cash flow“ je okamžitý, výsledek není číselná hodnota a proto tyto hodnoty nemohou být graficky zachyceny.

Medián / Median Model počítá medián finančních indikátorů. Medián finančního indikátoru je 50tý percentil z 500 hodnot generovaných simulací Monte Carlo. Medián bude normálně blízko hodnotě finančního indikátoru vypočteného v části modelu nazvaném Financial Summary - Shrnutí finančních ukazatelů projektu.

Míra rizika / Level of risk Uživatel vybere z nabídkového listu akceptovatelnou míru rizika pro zvažovaný finanční indikátor. Možnosti jsou 5%, 10%, 15%, 20% a 25%. Zadaná míra rizika je použita pro stanovení intervalu jistoty / spolehlivosti (definovaným maximální a minimální hranicí), kam se předpokládá, že finanční indikátor spadne. Míra rizika reprezentuje pravděpodobnost, že finanční indikátor „spadne“ mimo tento interval spolehlivosti. Limity intervalu spolehlivosti jsou automaticky vypočteny na základě mediánu a míře rizika, a jsou vykazovány jako „ Minimum míry spolehlivosti“ a „Maximum míry spolehlivosti“. Je navrženo, že uživatel zvolí míru rizika 5% nebo 10%, což jsou typické hodnoty pro standardní míru rizika.

„Minimum míry spolehlivosti“ / Minimum within level of confidence Model vypočítává „ Minimum míry spolehlivosti“, což je dolní limit intervalu spolehlivosti, do něhož pravděpodobně hodnota finančního indikátoru „spadne“. Je to percentil rozdělení finančního indikátoru, který koresponduje polovině míry rizika definované uživatelem. Například pro „ Minimum míry spolehlivosti“ o hodnotě 15% vnitřního výnosového procenta, znamená 10% míra rizika, že 5% (polovina míry rizika) možných hodnot vnitřního výnosového procenta jsou menší než (are lower than) 15% .

„Maximum míry spolehlivosti“ / Maximum within level of confidence Model vypočítává „ Maximum míry spolehlivosti“, což je horní limit intervalu spolehlivosti, do něhož pravděpodobně hodnota finančního indikátoru „spadne“. Je to percentil rozdělení finančního indikátoru korespondujícího se 100% po odečtení poloviny míry rizika. Například pro „ Maximum míry spolehlivosti“, o hodnotě 25% vnitřního výnosového procenta, míře rizika o hodnotě 10%, znamená, že 95% možných hodnot vnitřního výnosového procenta bude nižších než 25%.

VĚTRNÁ.81


Graf rozdělení / Distribution graph Tento histogram poskytuje rozdělení možných hodnot pro finanční indikátory vycházející ze simulace Monte Carlo. Výška každého sloupce reprezentuje frekvenci (%) hodnot, jež spadnou do rozpětí definovaného šířkou každého sloupce. Hodnota korespondující se středem každého rozpětí je zachycena na ose x. Pohledem na rozdělení finančního indikátoru je uživatel schopen rychle odhadnout jeho proměnlivost. V některých případech není k dispozici dostatek dat pro řádné vykreslení grafu. Například pokud hodnota ukazatele „Rok kladného cash flow / Year-to-positive cash flow“ je okamžitá, není výsledek číselná hodnota, a proto nemohou být tyto hodnoty zakresleny.

Sloupcový graf / Bar graph Sloupcový graf shrnuje maximální a minimální hodnoty finančního indikátoru, které mohou být očekávány ve shodě s mírou rizika definovanou uživatelem.

VĚTRNÁ.82


Data o větrné elektrárně / Product data Některé požadavky na data o větrné elektrárně pro model jsou poskytnuty RETScreen online databází. Aby uživatel vstoupil do této databáze může se odvolat na „Data&Help Access“. Databáze poskytuje informace o zařízení související s projektem. Z online databáze dialogového okna uživatel může získat specifikace o produktu a data o výkonu zařízení stejně jako informace o kontaktech na příslušné firmy. Z dialogového okna uživatel zvolí „Rozpětí jmenovitého příkonu větrné turbíny (kW) / Wind Turbine Rated Power Range“, následně region, dodavatele, model a detaily. Data mohou být vkládána z dialogového okna do tabulkového procesoru klikáním na tlačítko „Vkládaná data“. Pouze data, která jsou tučně jsou vložena do tabulkového procesoru. Všechna další data jsou poskytnuta jen pro účely porovnání. Data zadaná použitím databáze mohou být přepsána, tj. uživatel může preferovat užití dalších dat a může ručně zadat hodnoty do tabulkového procesoru. Další informace jako váha zařízení nebo rozměry, jsou poskytnuty pro pomoc uživateli připravit studii. Databáze obsahuje spojení na webové stránky některých dodavatelů zařízení. V případě, kdy nemůže být takové spojení aktivováno by měl zkusit jiné spojení (stránku) nebo dodavatele kontaktovat jinými prostředky (e-mailem apod.) Zde je nutné poznamenat, že všichni zde uvedení dodavatelé a jejich kontakty může uživatel zvolit z „Any“ ze zadávací buňky „Rozpětí jmenovitého příkonu větrné turbíny (kW) / Wind Turbine Rated Power Range“. Databáze je distribuována pouze pro informační účely a nemusí nutně odrážet názor kanadské vlády ani nepředstavuje souhlas s jakýmkoliv produktem nebo či s osobou. Ani Kanada nebo Ministerstva, její úředníci, zaměstnanci a ostatní činitelé neručí za tuto databázi. Výrobci, kteří máte zájem o uvedení svých výrobků v této databázi, pište na adresu: RETScreen® International CANMET Energy Technology Center - Varennes Natural Resources Canada 1615 Lionel-Boulet, P.O. Box 4800 Varennes, Quebec, Canada J3X 1S6 Tel.: +1-450-652-4621 Fax.: +1-450-652-5177 e-mail: [email protected]

VĚTRNÁ.83


Databáze o počasí / Weather data Tato databáze zahrnuje některá data o počasí, jež model vyžaduje. Aby uživatel vstoupil do databáze, měl by se odkázat na „Data&Help Access“. Uživatel může získat data o počasí také ze stanic terénního monitoringu, z NASA satelitních dat, nebo dalších zdrojů jakými jsou např. Zjišťování zdrojů sluneční a větrné energie (SWERA). Data od stanic terénního monitoringu jsou získávána výběrem specifického místa v dialogovém okně v online databázi o počasí. Data stanovená jinými zdroji jsou získána prostřednictvím tlačítka „Visit Other Data Sites“ / „Navštivte další zdroje dat“.

Data získaná ze stanic terénního monitoringu / Ground monitoring stations data Z dialogového okna uživatel vybere region, potom zemi / stát, dále sub-region (provincie v Kanadě, státy v USA a N/A ve zbytku států) a konečně místo, kde se meteorologická stanice nachází. Stanice většinou koresponduje s názvem města v rámci vybraného státu. Z dialogového okna mohou být vkládány do formuláře / tabulkového procesoru klikáním na tlačítko „Paste Data“ / „Vložit data“. Pouze data, která jsou vyznačena silně, jsou vkládána do tabulkového procesoru. Všechna ostatní data jsou poskytnuta pouze pro účely komparace. Zadaná data využívající databázi mohou být přepsána, tj. uživatel může preferovat jiná data a může ručně zadat hodnoty do tabulkového procesoru. Jako další možnou alternativu, kterou může použít, jsou mapy nebo satelitní data od NASA. Tato možnost slouží také částečně pro případ, kdy se místo projektu nenachází v blízkosti nějaké meteorologické stanice.

Globální satelitní data NASA / NASA Global Satellite Data Spojení na NASA webové stránky o povrchové meteorologii a Databáze sluneční energie (NASA Surface meteorology and Solar Energy Data Set Website) jsou poskytnuty v dialogovém okně online databáze o počasí („Visit Other Data Sites“ / „Navštivte další zdroje dat“). Uživatel je schopen vybrat požadovaná data pro model klikáním na region na mapě světa ilustrované na webových stránkách NASA. Lokalita se zúží do buňky v rámci specifikované zeměpisné šířky a délky. Uživatel může jednoduše kopírovat a vkládat tato data do RETScreen tabulkového procesoru nebo ručně zadávat tyto hodnoty. NASA a CETC – Varennes spolupracují na ulehčení využití Globálních satelitních dat NASA s RETScreen a vyvíjejí novou globální databázi o počasí (viz NASA webové stránky o povrchové meteorologii a Databázi sluneční energie (NASA Surface meteorology and Solar Energy Data Set Website). Tato práce je sponzorována jako součást NASA programu pro iniciativu vědy o Zemi (NASA´s Earth Science Enterprise Program) a je uskutečňována pří NASA Centru Langleyho výzkumu a při CETC-Vareness. Tato spolupráce poskytuje uživatelům RETScreen bezplatný přístup k satelitním datům (tj. množství sluneční energie dopadající na zemský povrch, globální teploty a rychlosti větru), jednoduchým klikáním na RETScreen software nebo na NASA webové stránky. Tato data byla dříve dostupná jen z omezeného počtu monitorujících stanic a jsou klíčová pro odhad množství energie, kterou by měl projekt vygenerovat. Užitím těchto dat jsou ušetřeny značné náklady pro uživatele a dále je zvýšena tržní příležitost průmyslu, protože umožňuje vládám a průmyslu ohodnotit potenciál regionálních energetických zdrojů.

Databáze nákladů / Cost data Data typických nákladů požadovaných na přípravu RETScreen studie jsou poskytována přímo v RETScreen online databázi nákladů a online manuálu. Tato databáze je vestavena do „kolonky při pravé ruce“ v části modelu nazvané Cost Analysis - Nákladová analýza. Data jsou poskytována pro kanadské náklady s rokem 2000 jako rokem základním. Uživatel má také možnost tvořit databázi nákladů zákazníků.

VĚTRNÁ.84


Uživatel vybere referenci (z části modelu nazvané Cost Analysis - Nákladová analýza), která bude použita jako průvodce pro odhad nákladů souvisejících s implementací projektu. Tato charakteristická vlastnost umožňuje uživateli měnit kolonku „Quantity Range / Rozpětí množství“ a „Unit cost range / rozpětí jednotek nákladů“. Možnosti z nabídkového listu jsou: „Canada 2000“, „None“, „Second currency“ a výběr z 8 uživatelem definovaných možností („Enter new 1“, „Enter new 2“ atd.). Pokud uživatel zvolí „Canada – 2000“ bude rozpětí hodnot vykazovaných v kolonkách „Quantity Range / Rozpětí množství“ a „Unit cost range / rozpětí jednotek nákladů“ korespondovat s rokem 2000 jako základním rokem, projekty v Kanadě a s kanadským dolarem. Volbou „None / žádný“ budou schovány informace prezentované v kolonkách „Quantity Range / Rozpětí množství“ a „Unit cost range / rozpětí jednotek nákladů“. Uživatel může vybrat tuto možnost například aby minimalizoval množství informací vytištěných v závěrečné zprávě. Pokud uživatel zvolí možnost „Second currency“ / „Druhá měna“, objeví se dvě další buňky v dalším řádku: „Second currency“ / „Druhá měna“ a „Rate:1st currency / 2nd currency“ / „Kurz první měny ku druhé měně“. Navíc kolonky „Quantity Range / Rozpětí množství“ a „Unit cost range / rozpětí jednotek nákladů“ se změní na „%Foreign“/ „%Cizí“ a „Foreign Amount“ / „Množství cizí měny“. Tato volba umožňuje uživateli určit podíl nákladových položek projektu vyjádřených v druhé měně, a tímto zodpovídat za ty náklady, jež musí být placeny v měně druhého státu, ve které jsou náklady projektu vykazovány. Nezapomeňte, že tato volba je pouze pro účely srovnání a neovlivňuje výpočty provedené v dalších formulářích modelu. Pokud uživatel zvolí „Enter new 1“ / „Zadat nový 1“ (nebo další z 8 možností), může ručně zadat množství a nákladové informace, jež jsou specifické pro region, ve kterém je projekt lokalizován nebo/a pro jiný nákladový základní rok. Tento výběr proto dovoluje uživateli přizpůsobit informace v kolonkách „Quantity Range / Rozpětí množství“ a „Unit cost range / rozpětí jednotek nákladů“. Uživatel také může přepsat „Enter new 1“ / „Zadat nový 1“, aby zadal specifické jméno (např. Japan – 2001) pro novou sadu nákladových jednotek a rozpětí množství. Uživatel může také vyhodnotit jednotlivý projekt s využitím různých množství a nákladových rozpětí. Výběr nové reference rozpětí („Enter new 1“ / „Zadat nový 1“ do „Enter new 8“ / „Zadat nový 8“) umožňuje uživateli „udržovat stopu / krok“ s různými nákladovými scénáři. Proto uživatel může udržovat záznam až 8 různých rozpětí množství a rozpětí nákladů, které mohou být použity v budoucí RETScreen analýze, a proto tvoří lokalizovanou nákladovou databázi.

VĚTRNÁ.85


Výcvik a podpora / Training and support Uživatel může získat aktuální informace o „Tréninku a podpoře / Training and support“ na webové stránce www.retscreen.net/e/training.

VĚTRNÁ.86


Podmínky použití Vzdání se nároku a náhrada škody Software RETScreen® International je poskytován uživatelům s tím, že bude používán v té podobě v jaké byl vytvořen. Ministerstvo přírodních zdrojů Kanady a ani její ministři, úředníci a ostatní činitelé nevznášejí žádné námitky a neposkytují žádnou záruku, jež by vyplývala ze zákona, včetně obchodních záruk či záruk, jež by zajišťovaly využitelnost pro určitý účel. Ministerstvo přírodních zdrojů Kanady a ani její ministři, úředníci a ostatní činitelé dále neručí za to, že použití tohoto softwaru neporuší do budoucna jakékoliv duševní vlastnictví třetích stran. V žádném případě Ministerstvo přírodních zdrojů Kanady a ani její ministři, úředníci, zaměstnanci a ostatní činitelé nemají povinnost či odpovědnost vyplývající ze sporů, či ztrát výnosů či zisků, nebo odpovědnost za nepřímé, speciální a související škody, které jsou výsledkem použití tohoto softwaru. Se zřetelem na právo si stáhnout a používat RETScreen® International by měl příjemce (uživatel licence) odškodnit Ministerstvo přírodních zdrojů Kanady (poskytovatele povolení), jeho zaměstnance a ostatní činitele a dále by měl být odpovědný za všechny nároky, požadavky, ztráty, náklady včetně nákladů na právní zástupce, za škody a soudní řízení, která z toho plynou, vztahují se nebo jsou způsobena jakýmkoliv používáním RETScreen® International. Uživatel licence by měl mít právo k zabránění takových událostí prostřednictvím svých obhájců, které si sám zvolí.

Autorské právo a ochranná známka Vlastníkem autorského práva k softwaru RETScreen® International pro analýzu projektů čisté energie a doprovodným manuálům a databázím je Ministerstvo přírodních zdrojů Kanady (1997 – 2008). Duplikáty v jakékoliv podobě jsou bez předchozího písemného povolení zakázany. Písemné povolení lze získat na adrese: RETScreen® International CANMET Energy Technology Center – Varennes Natural Resources Canada 1615 Lionel-Boulet, P.O. Box 4800 Varennes, Quebec, Canada J3X 1S6 Tel.: +1-450-652-4621 Fax.: +1-450-652-5177 e-mail: [email protected] © Ministerstvo přírodních zdrojů Kanady 1997 – 2008 RETSCREEN je registrovanou obchodní známkou Ministerstva přírodních zdrojů Kanady.

VĚTRNÁ.87


Licenční smlouva Použití RETScreen® International podléhá podmínkám, které jsou detailně popsány v licenční smlouvě, která je dostupná na této webové adrese: www.retscreen.net/license.html/. Uživatel je vyzván, aby se řádně zaregistroval na webových stránkách RETScreen. Centrum posléze může uživatele informovat o aktualizovaných verzích softwaru a také o globálním využití RETScreen.

VĚTRNÁ.88


Použitá literatura Brothers, C., Wind Generation Systems for Remote Communities - Market Assessment and Guidelines for Wind Turbines Selection, Canadian Electrical Association Project #9123 G 880, June 1993. Canadian Wind Energy Association (CanWEA), Wind Energy Basic Information, Backgrounder published with support from CANMET, 1996. Conover, K., Wind Energy Financial Due Diligence, R. Lynette & Associates, Seminar on Opportunities for Finance and Investment in Wind Energy, November, 1994. The Danish Energy Agency, Engerstatistics 1995, 1999. Elliot, D. et al., Wind Energy Resource Atlas of the United States, SERI, October 1986. Fenhann, J., "Personal Communication," January 2000. Fenhann, J., Projections of Emissions of Greenhouse Gases, Ozone precursors and Sulphur Dioxide from Danish Sources until 2010, The Danish Energy Agency, December 1999. Gipe, P., Wind Energy Comes of Age, John Wiley and Sons, 1995. Johansson et al., Renewable Energy - Sources for Fuels and Electricity, Island Press, 1993. Le Gouriérès, D., Wind Power Plants: Theory and Design, Pergamon Press, 1982. Leng, G., RETScreen® International: A Decision-Support and Capacity-Building Tool for Assessing Potential Renewable Energy Projects, UNEP Industry & Environment, 3rd Quarter, 2000. Leng, G., Dignard-Bailey, L., Bragagnolo, J., Tamizhmani, G. and Usher, E., Overview of the Worldwide Photovoltaic Industry, report # 96-41-A1 (TR), CANMET Energy Diversification Research Laboratory, Natural Resources Canada, Varennes, June 1996. Leng, G., J. Martin, Distributed Photovoltaic Demand-Side Generation: An Economic Evaluation For Electric Utilities, IEEE First World Conference On Photovoltaic Energy Conversion, December 1994. Leng, G., Distributed Photovoltaic Demand-Side Generation: An Economic Evaluation For Electric Utilities - Master Degree Thesis, University of Massachusetts Lowell, November 1993. Lynette, R. and Ass., Technical and Economic Potential for Wind Energy Development in Ontario, prepared for Independent Power Producers' Society of Ontario, April 1992. Martinot, E. and McDoom, O., Promoting Energy Efficiency and Renewable Energy: GEF Climate Change Projects and Impacts, October 1999 Pre-Publication Draft, Global Environment Facility, 1999. Rangi, R., Templin, J., M. Carpentier and Argue, D., Canadian Wind Energy Technical and Market Potential, EAETB, Energy, Mines and Resources Canada, October 1992. Reid, R., Application de l'éolien aux réseaux non-reliés, Hydro-Québec, Congrès de l'ACFAS, Montréal, 1996.

VĚTRNÁ.89


Sandor, R., Walsh, M. and Leblanc, A., Creating a Market for Carbon Emissions: Gas Industry Opportunities, published in Natural Gas, June 1999. Sigma Engineering Ltd, Energy Overview Study of Remote Communities in Canada, prepared for the Remote Community Demonstration Program, Energy Mines and Resources Canada, March 1985. SunMedia GmbH, Wind Turbine Market: Types, Technical Characteristics, Prices, 1999. United Nations Framework Convention on Climate Change (UNFCCC) Clean Development Mechanism (CDM) Executive Board, Annex B - Indicative simplified baseline and monitoring methodologies for selected small-scale CDM project activity categories, December 2002. Vesterdal, J., The Potential of Wind Farms, ELSAM, 1992. WECTEC, Évaluation du potentiel éolien du Québec, Report prepared for the Ministère des Ressources Naturelles du Québec, February 1996. Wind Power Monthly, Operating Wind Power Capacity, July 2000. Winkra-Recom, Wind Turbine Market - Types, Technical Characteristics, Prices, 1995/96. Zond, Wind Power Economics, presented at the seminar Opportunities for Finance and Investment in Wind Energy, November 1994.

VĚTRNÁ.90


Odkazy na internetové adresy Canada's Clean Development Mechanism (CDM): http://www.dfait-maeci.gc.ca/cdm-ji/cleandev-en.asp Canada's Joint Implementation (JI): http://www.dfait-maeci.gc.ca/cdm-ji/joint-en.asp Canadian Wind Atlas: http://www.cmc.ec.gc.ca/rpn/modcom/eole/CanadianAtlas.html Environment Canada - Canadian Weather Energy and Engineering Data Sets: http://www.climate.weatheroffice.ec.gc.ca European Wind Resources: http://www.windatlas.dk/Europe/About.html Intergovernmental Panel on Climate Change (IPCC) Guidelines for National Greenhouse Gas Inventories: http://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/gl/invs1.htm IPCC Reference Manual page 1.13: http://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/gl/guidelin/ch1ref1.pdf IPCC Reference Manual pages 1.35 and 1.36: http://www.ipcc-nggip.iges.or.jp/public/gl/guidelin/ch1ref2.pdf NASA Surface meteorology and Solar Energy Data Set: http://eosweb.larc.nasa.gov/sse/RETScreen/ National Climatic Data Center: http://www.ncdc.noaa.gov National Wind Technology Center (NWTC): http://www.nrel.gov/wind/wind_map.html Prototype Carbon Fund (PCF) at World Bank: http://prototypecarbonfund.org/ RETScreen: www.retscreen.net RETScreen Development Team: www.retscreen.net/e/partners/ RETScreen Software License Agreement: www.retscreen.net/license.html/ RETScreen Training & Support: www.retscreen.net/e/training/ Solar and Wind Energy Resource Assessment: http://swera.unep.net/ United Nations Environment Programme (UNEP): http://www.unepie.org/energy/ United Nations Framework Convention on Climate Change (UNFCCC): http://unfccc.int/ UNFCCC Clean Development Mechanism (CDM): http://cdm.unfccc.int/ U.S. Environmental Protection Agency - Emissions and Generation Resource Integrated Database: http://www.epa.gov/cleanenergy/egrid/index.html

VĚTRNÁ.91


Rejstřík A Administrativa ................................................... 41 Analýza daně z příjmu....................................... 50 Analýza redukce emise skleníkových plynů (nepovinná část)……………………………….60 Autorské právo a ochranná známka……………87 B Barevné odlišení buněk....................................... 5 Benefity pro společnost..................................... 41 C Cestovné a ubytování ....................................... 41 Charakteristika systému větrné elektrárny ........ 12 Charakteristiky větrné turbíny ........................... 17 Čistá redukce skleníkových plynů – yr x +1 and beyond (2nd period) ..................................... 45 Čistá redukce skleníkových plynů – životnost projektu ........................................................ 45 Čistá redukce skleníkových plynů [yr 1 to x st (1 period)]................................................... 45 Čistá roční redukce emise skleníkových plynů.. 74 Čistá současná hodnota.................................... 57 Čistá úspora emise skleníkových plynů – trvání kreditu .......................................................... 45 Citlivostní analýza a analýza rizika (nepovinná část) ............................................................. 75 Citlivostní analýza pro… ................................... 76 Citlivostní rozsah............................................... 76 Cizí měny .......................................................... 24 CO2, CH4, N2O emisní factory ............... 68, 69, 72 D Další................................................ 27, 33, 35, 38 Další náklady .................................................... 31 Další ztráty z prostojů........................................ 15 Data křivky el. energie....................................... 19 Data křivky energie ........................................... 20 Data o větrné elektrárně.................................... 83 Data získaná ze stanic terénního monitoringu .. 84 Databáze nákladů ............................................. 84 Databáze o počasí ............................................ 84 Délka dluhu ....................................................... 79 Délka trvání daňových prázdnin........................ 52 Detailní odhad nákladů ..................................... 26 Diskontní míra................................................... 50 Dluh projektu..................................................... 58 Doba návratnosti............................................... 56 Doba trvání dluhu.............................................. 50 Doba trvání kreditu výroby obnovitelné wnergie ......................................................... 48

Doba trvání kreditu z redukce emisí skleníkových plynů ............................................................ 48 Dodaná obnovitelná energie ....................... 17, 77 Doporučení ....................................................... 22 Druh projektu..................................................... 21 Druhá měna ......................................................23 Důvod/událost pro změnu základního případu el. systému ................................................... 71 E Efektivita konverze paliva............................ 69, 72 Efektivní sazba daně z příjmu ........................... 51 Energetické zařízení ......................................... 53 Engineering ....................................................... 53 Exponenta úhlu větru ........................................ 11 F Faktor emise skleníkového plynu ...................... 70 Faktor emise skleníkových plynů ...................... 73 Faktor emise skleníkových plynů pro navrhovaný project....................................... 73 Faktor emise skleníkových plynů pro základní případ el. systému.......................... 73 Faktor emise skleníkových plynů v roce x a po něm ...................................................... 71 Faktor emise skleníkového plynu základního případu....................................... 70 Faktor kapacity větrné elektrárny ...................... 16 Faktor tvaru ....................................................... 19 Financování projektu......................................... 30 Finanční proveditelnost ..................................... 55 Finanční ukazatele ............................................ 46 G Globální satelitní data NASA............................. 84 Graf kumulativních cash flow ............................ 59 Graf rozdělení ................................................... 82 Graf vlivu........................................................... 80 H Hrubá produkce energie.................................... 16 Hrubá roční redukce emise skleníkových plynů ............................................................ 74 Hustota síly větru ve výšce středu rotoru .......... 13 I Inflace ............................................................... 49 Informace a pomoc při vstupu .............................4 Inženýrské služby.............................................. 31

VĚTRNÁ.92


J Je možné využít daňových prázdnin? ............... 52 Jednotky.............................................................. 9 Jednotky, symboly a předpony............................ 6 Jmenovitý výkon větrné turbíny......................... 18 K Kapacita projektu .............................................. 66 Kapacita větrné elektrárny = výkon elektrárny .. 15 Klikněte zde pro výpočet citlivostní analýzy ...... 76 Klikněte zde pro výpočet rizikové analýzy......... 80 Koeficient přizpůsobení teploty ......................... 16 Koeficient úpravy tlaku ...................................... 16 Koeficient ztrát .................................................. 16 Konec životnosti projektu - náklad, kredit.......... 55 Konečné užití dodané roční el. energie............. 74 Kontrolní a O&M ............................................... 37 Kredit produkce obnovitelné energie................. 80 Kredit redukce emisí skleníkových plynů .......... 79 Kredit výroby obnovitelné energie..................... 47 Kredit z redukce emisí skleníkových plynů........ 48 Kruh opisovaný listy rotoru................................ 18 Kumulativní cash flow ....................................... 59

L Licenční smlouva .............................................. 88 Lokalita................................................................ 9 M Majetkové daně................................................. 40 Maximální náboj ................................................ 12 Maximum míry spolehlivosti .............................. 81 Medián .............................................................. 81 Měna ................................................................. 22 Mění se základní případ během životnosti projektu? ...................................... 71 Metoda odepisování.......................................... 51 Minimum míry spolehlivosti .............................. 81 Míra absorpce větrné energie ........................... 14 Míra pokrytí splátek dluhu – dluhové služby ..... 58 Míra přínosů ku nákladům................................. 57 Míra průraznosti/proniknutí větru............... 13 Míra rizika ......................................................... 81 Míra zadlužení ............................................ 50, 78 Míra zvyšování kreditu výroby obnovitelné energie...................................... 48 Míra zvyšování kreditu z redukce emisí skleníkových plynů ............................. 49 Míra zvyšování nákladů el. energie................... 49 Mix paliva .......................................................... 72 Množství cizích nákladových položek ............... 24 Model pro výpočet vyprodukované elektrické energie ........................................... 9

Model projektů větrné energie.............................8 Model větrné elektrárny..................................... 18 Monitoring a ověření skleníkových plynů .......... 41 N Nabídky a uzavírání smluv................................ 33 Náhradní díly..................................................... 34 Náhradní díly a práce na údržbě ....................... 40 Nákladová analýza............................................ 21 Náklady na cestovné a ubytování ............... 27, 31 Náklady na právní a účetní administraci projektu .................................... 30 Náklady na přenosovou linku ............................ 36 Náklady na přepravu vybavení a stavebního materiálu.................................... 38 Náklady na pronájem pozemku......................... 40 Náklady na redukci emise skleníkových plynů .. 58 Náklady na registraci a validaci skleníkových plynů ....................................... 29 Náklady na řízení projektu .......................... 27, 30 Náklady na vyjednání smlouvy o prodeji energie ............................................. 28 Náklady produkce energie ................................ 58 Náklady projektu a úspory................................. 52 Návrh elektriky .................................................. 32 Návrh mechanismu ........................................... 32 Navrhovaná/předpokládaná míra absorpce větrné energie .............................................. 14 Navrhovaný elektrický systém (Projekt větrné elektrárny) ......................................... 72 Název projektu ........................................ 9, 66, 75 Nejbližší stanice, kde se měří údaje o počasí .....9 Nejvyšší el. náboj (zátěž) .................................. 45 Nepředvídané výdaje ........................................ 39 Nepřizpůsobená produkce energie ................... 16 Nominální příkon/výkon větrné elektrárny ......... 12 O Odepisovaný daňový základ ............................. 52 Odhad prostředí ................................................ 25 Odhad zdroje větru............................................ 25 Odkazy na internetové adresy .......................... 91 Odpisová doba .................................................. 52 Odpisová sazba ................................................ 52 P Palivový mix ...................................................... 68 Pásmo necitlivosti (hranice) .............................. 76 Periodické náklady (kredity) .............................. 55 Pevná kapacita obnovitelné energie ................. 45 Po zdanění ........................................................59 Pobídky/Granty ................................................. 54 Počáteční náklady....................................... 53, 78 Počáteční náklady (Úvěry) ................................ 24 Počet turbín....................................................... 12 Počítat náklady na produkci energie? ............... 57

VĚTRNÁ.93


Počítat náklady na redukci skleníkových plynů? ..................................... 58 Podmínky použití .............................................. 87 Pojistné ............................................................. 40 Potenciál skleníkových plynů pro světové oteplování ....................................... 66 Potenciální CDM projekt? ................................. 62 Použít formulář citlivostní analýzy? ................... 75 Použít formulář pro analýzu redukce emise skleníkových plynů? .......................... 62 Použitá literatura ............................................... 89 Povolení a schválení ......................................... 28 Prázdné formuláře ............................................ 60 Přebytek dosažitelné obnovitelné energie......... 17 Před zdaněním.................................................. 59 Předběžný návrh............................................... 26 Přenášení ztráty................................................ 51 Přeprava ........................................................... 34 Příjem z kreditu z produkce obnovitelné energie – délka trvání................................... 55 Příjem z redukce skleníkových plynů – délka trvání .................................................. 55 Příprava zprávy................................................. 27 Projekt na umisťování jednotlivých větrných elektráren v rámci větrného parku................ 31 Prošetření místa větrné elektrárny .................... 25 Provozní a údržbové náklady............................ 54 Průměr rotoru.................................................... 18 Průměrná roční teplota...................................... 11 Průměrný atmosférický tlak na roční bázi ......... 11 Průzkum pozemku ............................................ 29 R Rate/Devizový kurz ........................................... 23 Riziková analýza pro… ..................................... 77 Roční hustota síly větru..................................... 10 Roční náklady ................................................... 78 Roční náklady a závazky .................................. 54 Roční náklady spojené s provozem jednoho projektu ........................................................ 39 Roční příjmy a výdaje ....................................... 59 Roční produkce energie .................................... 15 Roční průměrná rychlost větru .......................... 10 Roční úspory nebo příjem ................................. 54 Roční úspory životního cyklu ............................ 57 Rok kladného cash flow .................................... 57 Rok změny ........................................................ 71 Roky, kdy se změna udála ................................ 73 Rozmanité náklady ..................................... 38, 54 Rozvodna.......................................................... 37 Rozvoj (vývoj) ................................................... 53 Různorodé ztráty............................................... 15 Rychlost větru ................................................... 19 Rychlost větru při .............................................. 13 Rychlost větru při výšce 10m ............................ 11 Rychlost větru ve výšce středu rotoru ............... 13

S Schéma modelu ..................................................3 Shrnutí redukce emise skleníkových plynů ....... 73 Síla větrné turbíny a křivky energie ................... 20 Sloupcový graf .................................................. 82 Specifický výnos................................................ 16 Splátky dluhu .................................................... 58 Splátky dluhu, délka trvání dluhu ...................... 54 Stavba přístupové cesty.................................... 36 Stavební dohled ................................................ 33 Stavební návrh .................................................. 32 Stručný popis a schéma modelu .........................3 Studie proveditelnosti.................................. 24, 53 T Tisk souboru .......................................................7 Transakční poplatek kreditů skleníkový plynů ... 74 Typ analýzy ....................................................... 62 Typ el. Sítě ........................................................ 66 Typ elektrické sítě ....................................... 12, 45 Typ paliva.............................................. 67, 68, 72 U Údaje o produkci větrné turbíny ........................ 19 Údaje o teritoriu, kde bude elektrárna umístěna..9 Údaje specifikující vybavení konkrétní větrné elektrárny ..................................................... 17 Údržba přenosové linky..................................... 40 Uložení souboru ..................................................7 Umístění projektu ........................................ 66, 75 Úrok během výstavby........................................ 39 Úroková míra dluhu..................................... 50, 79 Úspory el. energie/příjmy .................................. 54 Úspory kapacity/příjmy...................................... 54 Uvedení do provozu .......................................... 39 Územní práva.................................................... 29 Užití zjednodušených základních metod ........... 64 V Větrná turbína (y) .............................................. 34 Vlastní kapitál projektu ...................................... 58 Vnitřní výnosová míra po zdanění a návratnost investice ....................................................... 56 Vnitřní výnosová míra před zdaněním a návratnost investice ..................................... 55 Volby jednotek.....................................................6 Vybavení zařízení ............................................. 33 Výběr měny .........................................................5 Výcvik a podpora............................................... 86 Výkon větrné elektrárny .................................... 13 Vykonat analýzu na........................................... 75 Vykonat také rizikovou analýzu? ....................... 75 Vyloučené náklady el. energie .......................... 46 Vyloučené náklady na energii ........................... 77

VĚTRNÁ.94


Vyloučené náklady kapacity.............................. 49 Vyloučené náklady nadměrné el. energie ......... 49 Výrobce větrné turbíny ...................................... 18 Výška, při které se měří síla větru..................... 10 Výška hustoty síly větru .................................... 10 Výška osy rotoru ............................................... 18 Výška středu turbíny ......................................... 13 Vyváženost elektrárny................................. 35, 53 Vývojové práce ................................................. 28 Vzdání se nároku a náhrada škody................... 87 Vztyčení větrné turbíny ..................................... 36 Z

Základní elektrický system (referenční)............. 66 Základní informace............................................ 66 Základní studie skleníkových plynů a plán monitoringu .................................................. 26 Zaškolení ..........................................................38 Zdroj dat (podkladů) křivky el. energie .............. 18 Zdroj údajů o větru ..............................................9 Získaná obnovitelná energie ............................. 17 Životnost projektu.............................................. 50 Změna ve faktoru emise skleníkových plynů..... 71 Ztráty z přenosu a distribuce ....................... 70, 72 Ztráty z rozmístění jednotlivých větrných elektráren v rámci jedné větrné farmy .......... 14 Ztráty ze znečištění profilu křídla a námrazy na lopatkách turbíny.......................................... 15

Základna (podklad) větrné elektrárny................ 35

VĚTRNÁ.95


POZNÁMKY:

VĚTRNÁ.96

CANMET Energy Technology Centre - Varennes

RETScreen Software. Online manuál pro uživatele. Model projektů větrné energie

Recommend Documents