Restaurování sochafiské v zdoby katedrály sv. Víta

mastr_05_10.qxd

2.11.2010

14:45

Stránka 314

R e s t a u r o v á n í s o c h a fi s k é v ˘ z d o b y k a t e d r á l y s v. V í t a Ivana KYZOUROVÁ, Petr MùCHURA âlánek pojednává o konzervaci gotick˘ch bust svûtcÛ v horním triforiu katedrály sv. Víta. V 19. století byly sejmuty a mûly b˘t nahrazeny kopiemi, k ãemuÏ nedo‰lo. O sejmutí bust se uvaÏovalo znovu v roce 2005, kdy bylo potfieba zajistit jejich restaurování. âlánek dále informuje o restaurování renesanãního epitafu Jifiího mlad‰ího Popela z Lobkovic, ranû barokních dvefií Ka‰para Bechtelera a rokokového kenotafu sv. Jana Nepomuckého.

A N O TA C E :

1

2

Sochafiská v˘zdoba architektury katedrály sv. Ví-

‰tejna nebo epitaf Jifiího mlad‰ího Popela z Lobko-

Obr. 1. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, horní tri-

ta je cennou souãástí jejího exteriéru i interiéru.

vic. V baroku pfiibyl kupfiíkladu náhrobek Leopolda

forium, busta sv. Zikmunda. Stav pfied konzervací. Povrch

Zatímco z ãasÛ prvního stavitele katedrály Matyá-

·lika od Franti‰ka Maxmiliána KaÀky a Matyá‰e

busty byl pfii restaurování v roce 1988 sjednocen okrovou

‰e z Arrasu se mnoho sochafisk˘ch detailÛ nedo-

Brauna nebo náhrobek sv. Jana Nepomuckého,

patinou. (Foto Petr Mûchura, 2007)

chovalo, z doby pÛsobení Petra Parléfie zde zÛstaly

proveden˘ podle návrhu Josefa E. Fischera z Erla-


pfiedev‰ím náhrobky ãesk˘ch panovníkÛ v chóro-

chu. Co se sochafisk˘ch artefaktÛ t˘ãe, katedrálu

forium. Sonda do zazdívky pod bustou sv. Václava mûla

v˘ch kaplích, dále jejich busty a busty dal‰ích v˘-

v˘znamnû obohatilo i 19. a zejména 20. století.

provûfiit hloubku vezdûného originálu i techniku zazdûní.

znamn˘ch souãasníkÛ v dolním triforiu a koneãnû

V souvislosti s restaurováním gotické ãásti kated-

(Foto Petr Mûchura, 2006)

vyobrazení svûtcÛ a znaãné mnoÏství drobné

rály a s dostavbou novogotické lodi byl interiér i ex-

skulptury v horním triforiu. Tato skulptura pfieãkala

teriér katedrály vybavován je‰tû v 60. letech

nejen poÏár Hradu v roce 1541, ale také plenûní

20. století. V posledních letech byla vûnována pé-

chóru katedrály), zpodobující Krista, Pannu Marii,

katedrály v roce 1619. Naopak se nedochovala

ãe gotické architektonické skulptufie, restaurovány

sv. Cyrila, sv. Metodûje, sv. Zikmunda, sv. Víta,

sochafiská v˘zdoba jiÏní brány, v jejíchÏ ostûních se

ale byly také mlad‰í sochafiské památky, napfiíklad

sv. Václava, sv. Ludmilu, sv. Vojtûcha a sv. Proko-

nacházely sochy apo‰tolÛ a uprostfied Kristus ne-

zmínûn˘ renesanãní epitaf Jifiího mlad‰ího Popela

pa. Busty vznikly mezi lety 1373–1385 a jsou in-

bo Panna Marie. V prostoru nad jiÏní bránou

z Lobkovic, ranû barokní dvefie Ka‰para Bechtele-

terpretovány jako symbol nebeské ochrany kated-

a pfiedsíní, dne‰ní Korunní komofie, zÛstaly kvalit-

ra nebo rokokov˘ kenotaf sv. Jana Nepomuckého.

rály. Pfii opravách vnûj‰ího opûrného systému

1

ní konzoly s maskami; konzolové masky najdeme i v kapli sv. Václava, kde se rovnûÏ dochovala po-

Konzervace architektonické skulptury horního tri-

zoruhodná v˘zdoba konzol severního portálu. Iko-

foria

■ Poznámky

V dolním triforiu katedrály sv. Víta se nacháze-

1 HLOBIL, Ivo. Gotické sochafiství. In MERHAUTOVÁ,

jí pískovcové por trétní busty rodiny Karla IV.,

AneÏka (ed.). Katedrála sv. Víta v Praze : k 650. v˘roãí za-

V období renesance byla katedrála obohacena

praÏsk˘ch arcibiskupÛ a stavitelÛ chrámu. Je‰tû

loÏení. Praha : Academia, 1994, s. 86–89. ISBN 80-200-

napfiíklad o náhrobek s leÏícími postavami císafie

o nûco v˘‰ a je‰tû ménû dostupné neÏ busty dol-

0189-1; T˘Ï. Vnûj‰í triforium. In Petr Parléfi. Svatovítská

Ferdinanda I., jeho manÏelky Anny Jagellonské

ního triforia jsou busty takzvaného triforia horního

katedrála 1356–1399. Praha : Správa PraÏského hradu,

a syna Maxmiliána II., náhrobek Vratislava z Pern-

(tedy nad prÛchody v pilífiích pod okny vysokého

1999, s. 103–105. ISBN 80-86161-13-7.

nou parléfiovského sochafiství pak je socha sv. Václava ve stejnojmenné kapli.

314

Zprávy památkové péãe / roãník 70 / 2010 / ãíslo 5 / I N M E D I A S R E S | I v a n a K Y Z O U R O VÁ , P e t r M ù C H U R A / R e s t a u r o v á n í s o c h a fi s k é v ˘ z d o b y k a t e d r á l y s v. V í t a

mastr_05_10.qxd

2.11.2010

14:45

Stránka 315

3

4

5


se v‰ak zdá, Ïe originály byly vráceny v‰echny.

v‰ím brady a nosy svat˘ch, ale také r ty, vousy,

forium, hlava Krista po odmytí hlinkov˘ch patinaãních

Busty jsou ve své hmotû bez v˘jimky znaãnû po-

svatozáfie a dal‰í sochafiské detaily. Busty jsou

nátûrÛ. Levá ãást tváfie (z pohledu diváka) je originál,

‰kozeny a bûhem restaurování v roce 1868 byly ví-

zhotoveny z kfiemenného glaukonitického pískov-

pravá ãást je pfietmelena. Správky, u nichÏ to nebylo nut-

ce ãi ménû domodelovány. Hlava Krista ale byla

ce, tedy ne pfiíli‰ pevného materiálu; glaukonit je

né, nebyly snímány a nahrazovány nov˘mi, neboÈ by moh-

po‰kozena natolik, Ïe si vyÏádala skuteãnû roz-

zelen˘ jílovit˘ minerál, kter˘ sice kameni dodává

lo dojít k po‰kození originální hmoty díla. (Foto Petr

sáhlou, takfika celoplo‰nou opravu, bûhem níÏ byly

pfiíjemnou barevnost, ale sniÏuje jeho odolnost

Mûchura, 2006)

v˘raznûj‰í defekty domodelovány a zhruba tfietina

proti zvûtrávání. Vzhledem k druhu kamene bylo


povrchu hlavy byla souvisle slabû pfietmelena. Ne-

forium, busta sv. Vojtûcha s rozpraskan˘m materiálem

ní pravdûpodobné, Ïe by takto rozsáhlou opravu

v partii mitry. Stav bûhem konzervace, po odstranûní pati-

potfiebovala kopie zhotovená v poslední tfietinû

■ Poznámky

naãních nátûrÛ. (Foto Petr Mûchura, 2006)

19. století; míra po‰kození mnohem více odpovídá

2 KOSTÍLKOVÁ, Marie. Katedrála sv. Víta II, Dostavba.


gotickému originálu. Je tedy moÏné, Ïe sochafi Sei-

Praha : Správa PraÏského hradu, 1994, s. 18.

forium, busta Panny Marie, tmelení defektÛ. (Foto Petr

dan oproti pÛvodnímu zámûru hlavu Krista nako-

3 PETRASOVÁ, TaÈána. Umûleck˘ odbor Jednoty pro do-

Mûchura, 2006)

nec nevymûnil, ale nároãnû restauroval.

stavûní Chrámu sv. Víta na Hradû praÏském v letech

7

V˘mûnu originálÛ bust za kopie s ohledem na

1859–1871. In KOSTÍLKOVÁ, Marie; PETRASOVÁ, TaÈána

jejich stav a nemoÏnost úãinné ochrany znovu na-

(eds.). Jednota pro dostavûní Chrámu sv. Víta na Hradû

katedrály v roce 1868 byly busty sejmuty a k vel-

vrhl v roce 1970, tedy po stu letech, Jaromír Ho-

praÏském I. 1842–1871. Praha : Ar tefactum, 1999,

ké spokojenosti hodnotící komise restaurovány

molka. K sejmutí bust nedo‰lo, ale v 80. letech

sochafiem Tomá‰em Seidanem; u vût‰iny z nich

byly restaurovány. Úvaha o sejmutí bust se pak

doplÀoval nosy a brady. Václav Lev˘ pak na ob-

stala znovu aktuální pfied zahájením restaurování

star‰í ãásti sochafiské v˘zdoby katedrály sv. Víta. Praha,

jednávku Jednoty pro dostavbu chrámu sv. Víta

v roce 2005. Restaurátorské posudky zhodnotily

20. února 1970. Restaurátorská zpráva. Archiv PraÏské-

zhotovil kopie, které mûly nahradit v‰ech deset

stav bust s ohledem na jejich dlouhodobou expo-

ho hradu (APH).

gotick˘ch bust. Lev˘ ale dal prÛchod svému indi-

zici v exteriéru a upfiesnily pfiedstavu o tom, jak

5 HLAVAT¯, V.; VITVAR, J.; VI·KOVSKÁ-ALTMANOVÁ, A.

viduálnímu talentu a pfiesné kopie nevytvofiil. Ko-

by v˘mûna originálÛ bust za kopie vlastnû probí-

Restaurování sochafiské v˘zdoby horního vnûj‰ího triforia

mise proto rozhodla jeho kopie na horní triforium

hala a jaké stavební zásahy by vyÏadovala. Po

– restaurátorská zpráva. Praha, 1981, 1987, 1988. Re-

neosadit, ale vrátit tam gotické originály. Nepou-

zváÏení nejdÛleÏitûj‰ích okolností, tedy stavu

gistratura Sbírek PraÏského hradu.

Ïité kopie mûly b˘t zpenûÏeny, Kamil Hilber t je

bust na jedné stranû a míry invazivnosti zásahu

6 BRADNA, Jan. Horní triforium – prÛzkumová zpráva.

v‰ak pozdûji umístil do nové sakristie v novostav-

na stranû druhé, bylo rozhodnuto ponechat busty

Praha, 2005. Archiv Odboru památkové péãe Kanceláfie

bû západní lodi katedrály (s v˘jimkou hlavy Krista

na místû a podrobit je konzervaci. Dále bylo roz-

prezidenta republiky (OPP KPR); ADAMEC, Vojtûch. Busty

a Panny Marie).

hodnuto, Ïe stfií‰ky bust budou pfiekr yty olovû-

vnûj‰ího triforia – restaurátorsk˘ posudek stávajícího sta-

n˘m plechem, kter˘ omezí zatékání sráÏkové vo-

vu a návrh dal‰ích opatfiení. Praha, 2005. Archiv OPP

dy ãi vody z odtávajícího snûhu.

KPR.

2

Ve v˘roãní zprávû Jednoty pro dostavûní chrámu sv. Víta z roku 1869 se uvádí, Ïe jedno z po-

4

5

6

s. 27. ISBN 80-902279-5-3. 4 HOMOLKA, Jaromír. Posudek Zprávy o prÛzkumu nej-

prsí bylo po‰kozeno tak, Ïe bylo rozhodnuto o je-

Busty vnûj‰ího triforia jsou úãinkÛm povûtrnos-

7 ZEMAN, Antonín. Zpráva o chemicko-petrologickém roz-

ho v˘mûnû. Kopii mûl zhotovit Tomá‰ Seidan,

ti vystaveny jiÏ po staletí a tomu také odpovídá je-

boru umûlého kamene (brada) z reliéfu sv. Ludmily na

nebylo ale upfiesnûno, o které poprsí se jednalo.

jich stav. Jsou po‰kozeny a na povrchu v rÛzné

vnûj‰ím triforiu katedrály sv. Víta. Praha, 2005. Archiv

Novûj‰í bádání pfiedpokládalo, Ïe ‰lo o bustu

mífie degradovány. Rozsah historick˘ch oprav pro-

OPP KPR.

Krista, jejíÏ originál, znám˘ z odlitku, byl povaÏo-

veden˘ch na bustách je znaãn˘; jejich povrch je

3

ván za ztracen˘. Po prÛzkumu a konzervaci bust

na mnoha místech otluãen, doplnûny jsou pfiede-


315

mastr_05_10.qxd

2.11.2010

14:45

Stránka 316

6

7

8

Obr. 6. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, epitaf Jifií-

Popel z Lobkovic pro svého bratra Jifiího mlad‰ího

a pfiekryt˘ jiÏ nefunkãní vrstvou konzervaãní látky,

ho mlad‰ího Popela z Lobkovic. Stav po restaurování. (Foto

Popela, pfiedsedu apelaãního soudu, kter˘ zemfiel

která na nûkter ˘ch místech byla zcela setfiená,

Jan Gloc, 2008)

11. záfií roku 1590 ve vûku 34 let, coÏ se dozví-

jinde zase zaslepovala kresbu kamene. Jeden


dáme z latinského nápisu vsazeného do soklu

z kanelovan˘ch sloupÛ byl po pádu rozlomen a je-

ho mlad‰ího Popela z Lobkovic, Zmrtv˘chvstal˘ Kristus ve

epitafu.

Hlavní ãástí epitafu je reliéf s postavou

ho dfiík po‰kozen. Bûhem restaurování byl sloup

frontonu epitafu. Stav po restaurování. (Foto Jan Gloc,

zemfielého Jifiího mlad‰ího Popela v brnûní, kleãí-

sloÏen a slepen do pÛvodního celku, chybûjící

2008)

cího pfied ukfiiÏovan˘m Kristem. Ústfiední scénu

hmota byla domodelována. Epitaf byl zbaven sil-


rámují dvojice kanelovan˘ch korintsk˘ch tfiiãtvrtû-

n˘ch vrstev neãistot, které potlaãovaly plastickou

ho mlad‰ího Popela z Lobkovic, stfiední ãást. Stav po restau-

sloupÛ, nesoucích úseky lehce pfiedstupujícího

modelaci i pÛvodní barevnost kamene. Byly revi-

rování. (Foto Jan Gloc, 2008)

kladí. V ose rozeklaného frontonu, kter˘m je epi-

dovány novûj‰í doplÀky i spár y a demontovány

10

taf ukonãen, pak stojí Zmr tv˘chvstal˘ Kristus

zb˘vající tfii sloupy vãetnû hlavic a patek. Po re-

zfiejmé, Ïe jeho zpevnûní bude nejdÛleÏitûj‰í eta-

s andûly drÏícími pochodnû po stranách. Jak fie‰e-

staurování byly sloupy osazeny na pÛvodní místo

pou restaurátorského zásahu. Byl proto zpraco-

ním architektonick˘ch motivÛ, tak zpracováním

pomocí nerezov˘ch ãepÛ, aby byly do budoucna

ván test sedmi na trhu dostupn˘ch zpevÀovacích

figur se epitaf fiadí mezi nejkvalitnûj‰í sochafiská

chránûny proti pádu. Restaurování bylo spojené

8

díla pozdní renesance ãi man˘rismu u nás. Pfiímé

s dÛkladn˘m restaurátorsk˘m prÛzkumem, kter˘

Bûhem restaurování byly busty opatrnû oãi‰tû-

obdoby jej spojují s královsk˘m mauzoleem v chó-

identifikoval druhy pouÏitého kamene. Tûmi jsou

ny od povrchov˘ch neãistot, scelujících patin

ru katedrály, které na objednávku císafie Maxmiliá-

bíl˘ posázavsk˘ mramor a ãerven˘ mramor slive-

i sádrovcov˘ch krust. Byl sejmut novodob˘ sjed-

na II. a posléze Rudolfa II. vytvofiil nizozemsk˘ so-

nocující nátûr a odhalen povrch památky se za-

chafi Alexander Collin. Je jisté, Ïe Collinova tvorba

chováním zbytkÛ star‰í polychromie. Povrch byl

musela v Praze silnû pÛsobit; souãásti mauzolea

v naru‰en˘ch místech zpevnûn, nevhodné tmely

byly do Prahy dopraveny uÏ roku 1575 a pak nû-

■ Poznámky

a plastické doplÀky byly vyjmuty a nahrazeny no-

kolik let uloÏeny v katedrále do doby, neÏ Rudolf II.

8 DRDÁCK¯, Milo‰; SLÍÎOVÁ, Zuzana; VALACH, Jaroslav.

v˘mi, stejnû jako vysprávky, které se samy uvolni-

pojal úmysl mauzoleum roz‰ífiit. Collin na nûm pra-

Vliv ethylsilikátov˘ch zpevÀovacích prostfiedkÛ na chování

ly bûhem ãi‰tûní. Tmel na vápenném základû byl

coval znovu koncem 80. let 16. století, dokonãil

a vlastnosti glaukonitického pískovce pouÏitého na stav-

namíchán tak, aby sv˘m sloÏením co nejvíce od-

je roku 1589 a je‰tû roku následujícího probíhaly

bu katedrály sv. Víta v Praze. Praha, 2006. Archiv OPP

povídal charakteru glaukonitického pískovce. Vy-

nûkteré práce související s osazením mauzolea.

KPR. Hodnocené prostfiedky se v testu chovaly podobnû,

plnûní spár a trhlin a pfiimûfiená plastická retu‰

prostfiedkÛ, aby byl vybrán ten nejvhodnûj‰í.

V dobû, kdy umírá Jifií mlad‰í Popel z Lobkovic

jako nejvhodnûj‰í z nich byl urãen Porosil RZ 100, Funco-

byly provedeny probarven˘m tmelem. DÛleÏitou

a jeho bratr rozhoduje o postavení náhrobku, jsou

sil 300 a Funcosil 210. PouÏit byl Porosil RZ 100.

souãástí restaurátorského zásahu bylo oplecho-

tedy Collinovy sochy nejnovûj‰ím sochafisk˘m dí-

9 KRÁTK¯, Karel. Busty vnûj‰ího triforia – restaurátorská

vání stfií‰ek, které mají chránit busty pfied zatéká-

lem v katedrále. PopelÛv epitaf se ke Collinovû

zpráva. Praha, 2006. Archiv OPP KPR; PLACH¯, Jarmil.

ním vody a zafoukáním snûhu. (IK)

stylu hlásí nejen volbou u‰lechtil˘ch materiálÛ

Restaurátorská zpráva o konzervaci gotick˘ch plastik na

a dokonal˘m fiemesln˘m zpracováním, ale také

VI. opûrném pilífii katedrály sv. Víta. Praha, 2008. Archiv

Restaurování renesanãního epitafu Jifiího mlad‰í-

zfietelnou kompoziãní a fyziognomickou závislostí

OPP KPR.

ho Popela z Lobkovic

Zmr tv˘chvstalého Krista ve frontonu Popelova

10 KRâÁLOVÁ, Jarmila. Renesance. In MERHAUTOVÁ,

náhrobku na figufie Krista z Collinova mauzolea.

AneÏka (ed.). Katedrála sv. Víta v Praze : k 650. v˘roãí za-

9

Epitaf Jifiího mlad‰ího Popela z Lobkovic je osazen vedle severního vchodu do Svatováclavské

Pfied zahájením restaurování v roce 2008 byl

kaple v katedrále sv. Víta. Postavil jej Adam Havel

epitaf Jifiího mlad‰ího Popela silnû za‰pinûn˘

316

loÏení. Praha : Academia, 1994, s. 162–163. ISBN 80200-0189-1.


mastr_05_10.qxd

2.11.2010

14:45

Stránka 317

Obr. 9. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, vstupní dvefie do pfiedsínû pod královskou oratofií od Ka‰para Bechtelera. Stav pfied restaurováním. (Foto Petr Mûchura, 2006) Obr. 10. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, vstupní dvefie do pfiedsínû pod královskou oratofií od Ka‰para Bechtelera. Stav po restaurování. (Foto Petr Mûchura, 2007)

neck˘. Bylo také identifikováno sloÏení spárovacího tmelu ãi stratigrafie zlacení, jeÏ zdÛrazÀuje 11

plastické linie díla.

Cel˘ proces restaurování byl

zavr‰en citlivou retu‰í. V souladu s doporuãením restaurátora byla památka ohraniãena tak, aby nebyla vystavena nárazÛm a kontaktÛm ze strany náv‰tûvníkÛ. (IK) Restaurování reliéfních ranû barokních dvefií od Ka‰para Bechtelera Dubová venkovní vrata zdobená velmi kvalitní reliéfní fiezbou pocházejí z roku 1629. Pravdûpo-

9

10

dobnû je vytvofiil dvorní fiezbáfi Ka‰par Bechteler, kter ˘ je také autorem známého reliéfu z roku

Vrata byla pfied otiskem oãi‰tûna, ov‰em silikono-

nevytváfiejí na povrchu fiezby vnímateln˘ film, pro-

1623 s vyobrazením útûku Fridricha Falckého

vá forma nebyla správnû separována. Zbytky sili-

toÏe se vsakují do dfieva. Tím se podafiilo docílit

z Prahy. Nákladná fiezba dvefií odráÏí slohovou pro-

konového filmu zakryly a deformovaly kresbu fiez-

dostateãné ochrany fiezeb, aniÏ by byla sníÏena je-

by. Navíc, jak postupem ãasu nekvalitní silikon

jich hloubka a pÛsobivost. Kování dvefií bylo po

degradoval, do‰lo k jeho lokálnímu odluãování.

konzervaci a opravû za tepla pocínováno v cínova-

mûnu man˘rismu v ranû barokní formy.

12

Vrata by-

la osazena jako v˘plÀ arrasovského gotického kamenného por tálu (restaurován v roce 2005),

V roce 2005 probûhlo ãi‰tûní a konzervace té13

cí lázni. (PM)

vedoucího do jiÏní pfiedsíÀky pod královskou ora-

to v˘jimeãné památky.

tofií. Druhotnû pohyblivé je pouze kfiídlo dvefií. V˘-

celé konstrukce bylo demontováno kování vrat

plnû i rámy jsou bohatû zdobené hlubok˘m fieza-

i branky. Dfievûná ãást vrat byla omyta a oãi‰tûna

Pfii jiÏní stûnû chóru katedrály sv. Víta je mezi

n˘m reliéfem, kter˘ má ve spodních v˘plních vrat

od hrub˘ch neãistot. Snímání star ˘ch povrcho-

dva pilífie vnûj‰ího opûrného systému vetknut ka-

a branky bohaté rostlinné a ornamentální motivy;

v˘ch úprav bylo provádûno nejprve chemickou

menn˘ kenotaf, na nûmÏ andûlé ukládají mrtvé tû-

stejnû tak konstrukce dvefiního kfiídla. Ve stfiední

cestou a následnû ruãnû jemn˘mi skalpely. Pfii

lo sv. Jana Nepomuckého na podu‰ky rozprostfie-

partii jsou v˘plnû zdobeny ornamentálními motivy

tomto zásahu se ukázalo, Ïe fiezba je mnohem

né na sarkofágu. Kenotaf (symbolick˘ náhrobek

a figurálními motivy svûtcÛ s atributy. Z levé stra-

jemnûj‰í a propracovanûj‰í, neÏ se pÛvodnû pfied-

pro zemfielého, kter˘ je pochován jinde) identifiku-

ny je vyobrazen sv. Petr a sv. Pavel na dvefiním

pokládalo. Silikon vpit˘ do dfieva zásadnû kompli-

je zvenãí kapli sv. Jana Nepomuckého v chóru ka-

kfiídle a archandûl Michael na konstrukci vrat. V˘-

koval a zpomaloval postup restaurování, protoÏe

tedrály a zejména místo svûtcova pÛvodního hro-

plnû v horní, zaklenuté ãásti jsou pak zdobeny fi-

bylo tfieba postupovat s nejvût‰í opatrností tak,

bu, nad nímÏ byl ve 30. letech 18. století postaven

gurální fiezbou s motivy andûlÛ. Horizontální rám

aby nedo‰lo k naru‰ení historického povrchu vrat.

podle návrhu Josefa Fischera z Erlachu stfiíbrn˘

v horní ãásti nad brankou je zdoben reliéfem

Pro tyto práce byly vyuÏívány drobné, rÛznû tvaro-

náhrobek. Kamenn˘ kenotaf vznikl v roce 1763, je-

s datací roku 1629 a textem „IHS MARIA“.

Po peãlivé dokumentaci Restaurování kenotafu sv. Jana Nepomuckého

vané skalpely. Po kompletním mechanickém od-

ho autorem je Ignác Franti‰ek Platzer, sochafi doby

Pfii restaurování vrat v roce 1970 bylo provede-

stranûní zbytkÛ byly celé dvefie opakovanû che-

na pomezí rokoka a klasicismu, kter˘ na Hradû rea-

no nûkolik dubov˘ch vloÏek a zatmeleny trhliny,

micky vyãi‰tûny a odma‰tûny do hloubky dfieva.

které vznikly provozem a pfiirozen˘m opotfiebením

Následnû byly provedeny drobné správky a náhra-

klimatick˘mi vlivy. K ménû ‰Èastn˘m krokÛm patfii-

dy dfiívûj‰ích nevhodn˘ch zásahÛ, které bylo tfieba

■ Poznámky

lo pfiefiezání pantÛ a jejich opûtovné svafiení ne-

patinovat je‰tû pfied závûreãnou povrchovou úpra-

11 ·IROK¯, Mar tin. Restaurování epitafu Jifiího Popela

vzhledn˘mi sváry. Nejvût‰í zásah byl v‰ak prove-

vou. Na vratech nebyly nalezeny Ïádné fragmenty

z Lobkovic – restaurátorská zpráva. Praha, 2008, 3 svaz-

den do celkové konstrukce vrat, a to ve smyslu

polychromie. PÛvodnû byla napu‰tûna olejem

ky. Registratura Sbírek PraÏského hradu.

otevírání vrat a branky. PÛvodnû byla obû kfiídla

(s nejvût‰í pravdûpodobností fermeÏí a pfiípadnû

12 MUCHKA, Ivan. Katedrála v 17. století. In MERHAU-

(vrata i branka) otevírána dovnitfi, do prostoru ka-

pfievoskována). Vzhledem k dobré kondici dubo-

TOVÁ, AneÏka (ed.). Katedrála sv. Víta v Praze : k 650. v˘-

tedrály. V minulosti v‰ak byl, pravdûpodobnû

vého materiálu a zachovalosti fiezby bylo rozhod-

roãí zaloÏení. Praha : Academia, 1994, s. 180. ISBN 80-

z bezpeãnostních ãi poÏárních dÛvodÛ, zmûnûn

nuto o pouÏití tradiãního nátûrového systému. Pro

200-0189-1.

systém otvírání branky, a to tak, Ïe v souãasnosti

finální úpravu povrchu vrat byla zvolena smûs ole-

13 ·ACH, Miroslav. Restaurátorská zpráva k opravû reliéf-

se branka otevírá smûrem ven. Patrnû v roce

jÛ a voskÛ Osmo. Jedním z hlavních v˘znamÛ to-

ních ranû barokních dvefií do katedrály sv. Víta. Praha,

1980 do‰lo k provedení odlitku figurálních fiezeb.

hoto postupu je skuteãnost, Ïe oleje ãi fermeÏe

2005. Registratura Sbírek PraÏského hradu.


317

mastr_05_10.qxd

2.11.2010

14:45

Stránka 318

12 11

Obr. 11. Praha, PraÏsk˘ hrad, katedrála sv. Víta, kenotaf

staurování vráceny zpût a plasticky zaretu‰ovány

sv. Jana Nepomuckého. Stav po restaurování, restaurována

vhodn˘m materiálem. Îelezn˘ ãep, na kter ˘ byl

byla téÏ dobová mfiíÏ. (Foto Jan Gloc, 2009)

osazen stojící andílek a kter˘ byl kvÛli pokroãilé


korozi pfiíãinou nebezpeãn˘ch trhlin probíhajících

sv. Jana Nepomuckého. Pískovcové správky obou kfiídel an-

hmotou kamene, byl nahrazen ãepem nerezo-

dûla byly sejmuty, restaurovány a osazeny zpût. (Foto Petr

v˘m. Laboratorní prÛzkum i peãlivá prohlídka po-

Mûchura, 2008)

tvrdily, Ïe souso‰í bylo pÛvodnû pokryto kfiídovou


vrstvou kombinovanou se zlacením, jeÏ mûlo zdÛ-

sv. Jana Nepomuckého. Andílek osazen˘ na Ïelezném ãepu

raznit nûkteré detaily (napfiíklad medailon s Pan-

byl sejmut, aby ãep mohl b˘t nahrazen nerezov˘m. Stav

nou Marií na krku sv. Jana Nepomuckého).

v prÛbûhu restaurování. (Foto Petr Mûchura, 2008)

V neposlední fiadû byl vyãi‰tûn prostor za so-


chou. Ze zazdívky za sochou byla odstranûna

sv. Jana Nepomuckého, detail. Stav po restaurování. (Foto

uvolnûná prejzová krytina a nahrazena olovûn˘m

Jan Gloc, 2009)

plechem, kter˘ dobfie ochrání souso‰í pfied zaté-

15

káním sráÏkové vody. V pfiípadû, Ïe by provedená opatfiení nebyla dostateãnû úãinná, bude v bu-

13

lizoval i dal‰í zakázky (dvojice zápasníkÛ pfii vstu-

doucnu potfieba souso‰í zastfie‰it lehkou stfií‰-

pu do PraÏského hradu). Z Platzerov˘ch pfiíprav-

kou, která omezí zasolování kamene a vytváfiení

n˘ch kreseb je patrné, Ïe sochafi zvaÏoval více

krust na jeho povrchu. (IK)

kompoziãních variant, z nichÏ realizoval tu jednodu‰‰í a niÏ‰í, do ‰ífiky rozvedenou skupinu s leÏícím svûtcem, podpíran˘m andûly.

14

Materiálem tohoto v˘znamného díla je m‰en-

14

318

■ Poznámky

sk˘ pískovec, kter˘ dlouhodobû trpûl nejen povû-

14 BLAÎÍâEK, Oldfiich J. Sochafiství baroku v âechách :

trnostními vlivy, ale také zasolením a následky

Plastika 17. a 18. vûku. Praha : SNKLHU, 1958, s. 240;

nevhodn˘ch restaurátorsk˘ch zásahÛ z minulosti.

T˘Ï. Umûní baroku v âechách. Praha : Obelisk, 1971,

âasovû nejnároãnûj‰í ãástí restaurátorské práce

s. 144; ZAHRADNÍK, Pavel; LÍBAL, Dobroslav. Katedrála

bylo proto opakované odsolování kamene pomo-

sv. Víta. Stavebnû-historick˘ prÛzkum PraÏského hradu.

cí zábalÛ a odstraÀování siln˘ch krust, které ne-

Praha : Státní ústav pro rekonstrukci památkov˘ch mûst

pfiíznivû ovlivÀovaly jeho soudrÏnost. âi‰tûní ka-

a objektÛ, 1990, 1. díl, s. 228. APH; PREISS, Pavel. Ig-

mene se vztahovalo i na odstranûní povrchov˘ch

nác Platzer. Skici, modely a kresby z praÏské sochafiské

a hloubkov˘ch neãistot, nefunkãních plastick˘ch

dílny pozdního baroku. Katalog v˘stavy. Praha : Národní

doplÀkÛ a nevhodn˘ch nátûrÛ. V prÛbûhu ãi‰tûní

galerie, 1980, ã. 109, 110.

byl kámen zpevÀován a postupnû odhalován ve

15 ·IROK¯, Martin. Restaurování kenotafu sv. Jana Ne-

své autenticky dochované podobû. Pozdûj‰í re-

pomuckého pfii chrámu sv. Víta na PraÏském hradû – re-

konstrukce v partii pravého kfiídla andûla, prove-

staurátorská zpráva. Praha, 2008. Registratura Sbírek

dené z hofiického pískovce, byly sejmuty, po re-

PraÏského hradu.


Restaurování sochafiské v zdoby katedrály sv. Víta

Recommend Documents