Obsah A)
teoretická část .................................................................................................................... 4 1.
Úvod................................................................................................................................ 5
2.
Rozdělení zdravotně technických instalací: .................................................................... 6
3.
Kanalizace a odpadní rozvody ........................................................................................ 6
4.
5.
6.
3.1.
Materiály pro kanalizace ........................................................................................ 7
3.2.
Odpadní vody.......................................................................................................... 8
3.3.
Kanalizace pro veřejnost ........................................................................................ 8
3.4.
Vsakování ................................................................................................................ 9
3.5.
Odpadní jímky ......................................................................................................... 9
3.6.
ČOV ....................................................................................................................... 10
3.7.
Současná vnitřní domovní kanalizace................................................................... 10
Vodovod........................................................................................................................ 11 4.1.
Vrtané či kopané studny ....................................................................................... 11
4.2.
Rozvod teplé vody ................................................................................................ 11
4.3.
Vodovodní přípojka .............................................................................................. 12
4.4.
Cena vody - předpoklady vývoje........................................................................... 13
4.5.
Materiály pro vodovodní potrubí ......................................................................... 14
4.6.
Plánování vodovodu ............................................................................................. 15
4.7.
Izolace potrubí ...................................................................................................... 16
Vnitřní plynové rozvody................................................................................................ 17 5.1.
Rozdělení topných plynů ...................................................................................... 17
5.2.
Členění vyhrazených plynových zařízení .............................................................. 18
5.3.
Materiály domovního plynovodu ......................................................................... 19
5.4.
Bezpečnost domovních rozvodů plynu ................................................................ 22
Zařizovací předměty ..................................................................................................... 26 6.1.
Prefabrikovaná sanitární jádra ............................................................................. 32
6.2.
Výtokové armatury (baterie) ................................................................................ 32
6.3.
Tepelná pohoda a vlhkost .................................................................................... 33
7.
Rozměry koupelen a ergonomická hlediska ................................................................. 33
8.
Renovace zdravotně technických instalací ................................................................... 34 8.1.
Renovace zdravotně technických instalací ve zděných domech před rokem 1945 35 1
8.1.1.
Renovace kanalizace ..................................................................................... 35
8.1.2.
Staré septiky a žumpy ................................................................................... 36
8.1.3.
Řešení renovace beze změny půdorysné dispozice domu ........................... 36
8.1.4.
Řešení renovace při změně půdorysné dispozice domu .............................. 37
8.1.5.
Renovace vodovodu ..................................................................................... 37
8.1.6.
Renovace vodovodu v domech s ústřední přípravou teplé vody ................. 38
8.1.7.
Renovace vodovodu v domech s místní přípravou teplé vody .................... 38
8.1.8.
Nové řešení technických zařízení budov se provádí následujícími způsoby: 38
8.1.9.
Řešení nového rozvodu vody beze změny způsobu přípravy teplé vody .... 39
8.1.10.
Řešení nového rozvodu vody při změně způsobu přípravy teplé vody ....... 39
8.1.11.
Cirkulace teplé vody ..................................................................................... 40
8.1.12.
Soustředění instalací..................................................................................... 40
8.1.13.
Renovace plynovodu .................................................................................... 40
8.1.14.
Vedení nového potrubí musí splňovat zejména následující zásady: ............ 40
8.1.15.
Řešení nového plynovodu ............................................................................ 41
8.1.16.
Spotřebiče ..................................................................................................... 41
8.1.17.
Umístění spotřebičů ..................................................................................... 42
8.2.
9.
8.2.1.
Renovace kanalizace ..................................................................................... 43
8.2.2.
Odpadní potrubí ........................................................................................... 43
8.2.3.
Svodná potrubí ............................................................................................. 43
8.2.4.
Renovace vodovodu ..................................................................................... 44
8.2.5.
Renovace plynovodu .................................................................................... 44
8.2.6.
Plynové spotřebiče ....................................................................................... 45
8.2.7.
Přestavba bytových jader ............................................................................. 45
Závěr ............................................................................................................................. 47
10.
B)
Renovace zdravotně technických instalací v panelových domech....................... 42
Zdroje informací ....................................................................................................... 49
10.1.
Tištěná literatura a normy ................................................................................ 49
10.2.
Internetové stránky .......................................................................................... 50
10.3.
Odborné konzulatce ......................................................................................... 51
Praktická část .................................................................................................................... 52
2
3
A) TEORETICKÁ ČÁST
4
1. Úvod Toto téma jsem si vybral z důvodu mé spolupráce v oboru TZB. V oboru se pohybuji jiţ 4. rokem jako montáţní technik a dělník. Téma je pro mě velice zajímavé a prospěšné pro mou současnou a budoucí práci. Teoretická část je tedy zaměřena na Zdravotně technické instalace a jejich vliv na trţní hodnotu. V této části popisuji ZTI jejich výhody, nevýhody k čemu slouţí a náklady na jejich pořízení a práci. V analytické části jsem se zaměřil na městkou část Prahy 22 ,jejímu vývoji a trhu s nemovitostmi. V praktické části
jsem ocenil rodinný dům který se nachází v městské části Prahy 22
v Uhříněvsi a komerční objekt v městské části Prahy 22, Kolovratech.
5
2. Rozdělení zdravotně technických instalací: Zdravotně technické instalace tvoří zásadní součást pozemních staveb. Přesto bývá důleţitost jejich komplexního návrhu a důsledného vypracování projektové dokumentace nezřídka podceňována. Při špatném provedení a provozování zdravotně technických instalací a jejich následných poruchách však můţe dojít k haváriím staveb, ke škodám na majetku, k ohroţení zdraví a závaţným úrazům, jeţ mohou v horších případech končit dokonce i smrtí obyvatel budovy. Kanalizace a odpadní rozvody Vnitřní vodovod Vnitřní plynové rozvody Zařizovací předměty
3. Kanalizace a odpadní rozvody Kanalizaci rozdělujeme na venkovní a vnitřní. Venkovní kanalizaci tvoří soustava takzvaných stokových sítí pro veřejnost a kanalizačních přípojek (dle zákona č. 274/2001 Sb. a ČSN 75 6101). Vnitřní kanalizace je kanalizace ve vlastnictví vlastníka objektu (dle vyhlášky č. 137/1998 Sb., ČSN EN 12056-1 – 5 a ČSN 75 6760). Odvod dešťové vody z budov a z pozemků musí být proveden tak, aby bylo zabráněno riziku zaplavení. Přitom je dešťovou a splaškovou vodu nutné odvádět do leţatého potrubí potrubím zásadně odděleným. Vodorovné vedení pro jednotnou kanalizaci se vypočítává vzorcem Qm = Qs + Qr (l/s – litry za sekundu). Qs je návrhový průtok v připojovacím potrubí + příslušný faktor současnosti, Qr je maximálním objemem sráţek, mnoţstvím sráţek na plochu, která je určena k odvodnění a součiniteli odtoku. Kanalizační potrubí dál členíme na svodné potrubí odpadní vody a svodné potrubí vody dešťové, potrubí odpadní a odpadní potrubí dešťové vody, sběrné potrubí, přípojky, potrubí
6
větrací, nehořlavé a těţko zápalné. Jako trubní materiál se pouţívá kamenina, beton, litina,1 ocel, PVC, tvrzený PE, PP, litina bez příruby a v případě přípojek a nehořlavých potrubí je stále ještě uváděna i olověná trouba. Svodné potrubí je potrubím vedoucím od spojení poslední odbočky kanalizace, která je umístěna v zemi či základech staveb, aţ po připojení na kanalizační přípojku. V místě, kde toto svodné potrubí opustí vystavěný objekt, musíme zabránit zamrzání. Pro tento účel jsou stanovena teplotní pásma, členěná na 0,8 metru, 1 metr a 1,20 metru. V případě kanalizace se stejně jako u jiných sítí nevyhneme výpočtu, v tomto případě výpočtu potrubí. Zásadní je zde pro celkové mnoţství odtoku především četnost pouţívání kanalizace. Vypočítáme jak potrubí leţatá, tak potrubí odpadní (ta odvodíme od zvoleného systému větrání) a dále návrhové průtoky k jednotlivým zařizovacím předmětům, které jsou v domě instalované (od umyvadel, mycích stolů, bidetů, pisoárů a záchodů, aţ po sprchové kouty a vany). Pouţívané materiály v současné době, je potrubí kanalizace tvořeno mnoha různými díly. Od jednotlivých kusů s hrdlem, přírubou, hrdlem a přírubou a odbočkami, aţ po kolena, odskoky, tvarovky, oblouky, rozbočky, kříţové T kusy, redukce, zátky, víčka, slepé příruby a zápachové uzávěry.
3.1.
Materiály pro kanalizace
Kanalizační potrubí se realizuje z materiálů plastových a neplastových. Do neplastových řadíme ocel, litinu a olovo (kovy) a kameninu, vláknocement a beton (nekovové materiály). Tyto materiály se nejčastěji pouţívají pro kanalizaci venkovní. Pro kanalizaci vnitřní nejčastěji pouţíváme plasty a pokud ne, pouţívá se hlavně litina a kamenina, jelikoţ tyto dva materiály mají minimální teplotní roztaţnost a mnohaletou trvanlivost. Ta je však podmíněna výrobcem, výrobky musí být kvalitní. Oproti potrubím z plastu však mají tyto materiály mnohem větší hmotnost a také větší pracnost při spojování jednotlivých dílů (hrdlo + provazec + zálivka), pokud nejsou pouţité moderní roury, které mají hrdlové či bez hrdlové spoje těsněné těsnícím krouţkem. Z plastových materiálů nejčastěji pouţíváme PVC (polyvinylchlorid), PE (polyetylen), PP (polypropylen) a ABS (terpolymer akrylonitril-butadien-styren). Pokud se pro venkovní 1
http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-kanalizacni-site-5413.html#odstavec2
7
kanalizaci pouţijí plasty, konkrétně do kanalizačních stok velkých průměrů, pouţijeme nejčastěji polyesterové pryskyřice, plněné skelnými vlákny (GPR, GFK). U vnitřních 23
rozvodů, které nás v našem seriálu zajímají nejvíc, pouţijeme nejčastěji PVC, PP a PE.
Plastová potrubí odolávají korozi a inkrustaci, snadno se montují a jsou lehká. Nevýhodou je jejich malé tlumení hluku, proto se pouţívají i speciální zvukově izolační potrubí z ABS. Dalšími nevýhodami jsou velká teplotní délková roztaţnost spojená s malou odolností proti poţáru. Konkrétně platí, ţe pro svodná potrubí odpadní a dešťové vody se nejčastěji pouţívá kamenina, litina a litina bez příruby a PVC (DIN 91534). Pro odpadní potrubí se nejčastěji pouţívá litina, ocel, PVC (DIN 19531), tvrzený PE, PP a litina bez příruby. Pro sběrná potrubí a přípojky se pouţívají stejné materiály jako pro potrubí odpadní. Pro větrací potrubí nepouţíváme pouze kameninu, beton, PVC (DIN 91534) a olovo. Pro nehořlavá potrubí v ţádném případě nepouţíváme PVC, tvrzený PE a PP a pro potrubí těţko zápalná naopak kromě PVC, PE a PP se zde nepouţívají ţádné jiné materiály.
3.2.
Odpadní vody
Odpadní vody se dělí na splaškové (odpad z kuchyně, koupelny, záchodu, bidetu, pisoáru, …), dešťové (veškerá voda, co odtéká ze střech, komunikací a jiných odvodňovacích systémů a ploch) a další (průmyslové, infekční, …). Splaškové vody jsou obecně ty vody, které jsou kontaminované látkami biologického či chemického původu a nesmí se před vyčištěním volně vypouštět do přírody, aby nepoškodily podzemní vody či vodní toky a plochy.
3.3.
Kanalizace pro veřejnost
Můţeme-li svůj dům napojit na kanalizaci pro veřejnou potřebu, máme vyhráno. Jednodušší forma odvodnění objektu neexistuje, a proto je vhodné na tuto kanalizaci napojit všechny objekty, u kterých je to vůbec technicky moţné a kde odpovídá i kapacita stokové sítě. Dle zákona č. 274/2001 Sb. je kanalizace pro veřejnou potřebu souborem staveb a zařízení, která zahrnují kanalizační stoky, které odvádějí odpadní a sráţkové vody, a to včetně čistíren 2 3
http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-kanalizacni-site-5413.html#odstavec2 http://www.casopisstavebnictvi.cz/materialy-zdravotne-technickych-instalaci_N1758
8
odpadních vod. Vţdy jde o vodní dílo, které podléhá vodoprávnímu úřadu. Veřejné kanalizace vlastní buď obce, nebo je jejich provozování obcemi svěřeno soukromým firmám. Veřejné kanalizační stokové sítě jsou budované buď jako jednotné, nebo oddělené. Jednotné sítě odvádějí zároveň vodu splaškovou i sráţkovou aţ do čistírny odpadních vod. Oddělené kanalizační sítě odvádějí dešťové a splaškové vody odděleně. Pro kaţdou z těchto vod je vedeno samostatné potrubí a vody pak navzájem nelze míchat. Jelikoţ je venkovní kanalizační systém někým spravován, opravován, rozšiřován a je nutné i investovat a udrţovat v provozu čističky odpadních vod, platí se za uţívání této sítě takzvané STOČNÉ.
3.4.
Vsakování
Pokud však v dané lokalitě kanalizace pro veřejnost vybudovaná není, je nutné likvidovat odpadní vody přímo na vlastním pozemku, na náklady majitele nemovitosti. Vodu dešťovou likvidujeme vsakováním. Je tedy svedena na vhodné místo pozemku, kde se vsakovat můţe. Je dokonce velmi vhodné, zůstane-li tato voda na pozemku, čili se na vhodném místě pozemku vsákne do země. Stejně tak je kromě vsakování vhodné vyřešit i způsob schraňování sráţkových vod, které pak můţeme pouţít k zalévání záhonů s květinami, uţitkovými rostlinami a k zalévání dřevin.
3.5.
Odpadní jímky
Vodu splaškovou můţeme schraňovat pouze v nepropustných jímkách, které jsou pravidelně vyváţené (ţumpy), případně můţeme zainvestovat do malé domovní čistírny odpadních vod (ČOV). Dříve se pouţívaly i takzvané biologické septiky, kde odpadní voda prochází fázemi usazování a vyhnívání a postupně je do přírody vypouštěna. Pro svou malou účinnost se však dnes tyto septiky uţ nepovolují. Běţně se s nimi ale nadále setkáme třeba v dříve zaloţených chatových oblastech a zahradních koloniích. Po naplnění odpadní jímky (ţumpy) její odpad vyveze fekální sběrný vůz. Jelikoţ se takový odvoz musí hradit, je nutné mít ţumpu dostatečně dimenzovanou, jelikoţ nejdraţší z celého úkonu je práce obsluhy a doprava. Vyplatí se proto, aby musel fekální vůz přijíţdět v co nejmenší frekvenci. 4 4
http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-kanalizacni-site-5413.html#odstavec5
9
3.6.
ČOV
Malé biologické čističky odpadních vod jsou v nabídkách firem jako plastové nádrţe s průměrem cca 1,5 m a veškeré potřebné zařízení pro čištění odpadních vod uţ v sobě mají instalované. Na nás uţ jen je přivést k čističce elektřinu a postavit jednoduchý stánek pro provzdušňovací kompresor. Účinnost takových biologických čistíren je aţ 95%, čemuţ septik nemůţe konkurovat. Vodu, která je takto pročištěna, pak lze vypouštět do takzvaných vodotečí či vsaků (vsakovat na svém pozemku), nebo ji můţeme akumulovat ve vsakovací jímce a pouţívat k zalévání zahrady. Pokud bychom pak opravdu chtěli cyklus odpadních vod na svém pozemku uzavřít, můţeme vybudovat samostatné potrubí pro odpadní vody, ty ze vsakovací jímky odvádět na WC a pouţít ke splachování. Samozřejmě jde o draţší, ale velmi ekologické řešení.
3.7.
Současná vnitřní domovní kanalizace
Vnitřní kanalizaci dělíme na svislé a leţaté svody (takzvaná leţatá kanalizace, která se pokládá hned po vylití základových spár) a připojovací potrubí od konkrétních zařizovacích předmětů (vany, dřezy, umyvadla, WC, bidety, pisoáry, pračky, myčky, sprchové kouty, …). Svislé svody se lidově (a nevhodně) také nazývají stoupačky. Leţatá kanalizace se pokládá po vylití základových spár a je velmi důleţité, jak kvalitně je provedena. V případě porušení nám totiţ můţe podmáčet základy domu. Zapomenout samozřejmě nelze ani na místa pro čištění a revizní šachty leţaté kanalizace. Vedení kanalizace by mělo být co nejjednodušší, bez zbytečně sloţitých detailů, kde by se nám potrubí mohlo ucpávat. Vedeme ji v jednoduchých tvarech a pokud moţno v jedné nebo ve dvou rovinách. Při realizaci se ve směru toku zásadně připojují větší trubky za menší, opačně to není moţné. Veškeré průměry odpadních trubek vnitřního odpadního vedení jsou dané mezinárodními normami a označené písmeny DN a číslem, které označuje konkrétní průměr konkrétního druhu potrubí (v mm). Průměry připojovacího potrubí jsou závislé na celkovém počtu a druhu zařizovacích předmětů. V ţádném případě nemůţe být potrubí poddimenzované. Nejmenší průměr můţe mít připojovací potrubí k malému umyvadlu, konkrétně DN 40 (40 milimetrů). Odpady mají nejmenší průměr DN 70 a záchod musí mít minimálně DN 100 atd. Zároveň platí pravidlo, ţe vnitřní průměr svodových trubek má být oproti průměru odpadních trubek o stupeň větší. Pro vnitřní kanalizaci se dříve nejčastěji pouţívané trubky z PVC 10
5
spojují lepením, dnes však tento materiál nejčastěji nahrazuje tvrzený polypropylen
(označený HT), vyznačující se šedou barvou. Ovšem pro leţaté vnitřní svody (leţatá kanalizace) se nadále nejčastěji pouţívají trubky z tvrzeného PVC (označeného KG). Tyto trubky se spojují mechanickým zasouváním a spoje jsou izolované gumovým těsněním (tzv. ´O´ krouţky, umístěnými v dráţkách hrdel). Teprve v posledních letech se začala pouţívat a rozšířila se potrubí z vysoko hustotního polyetylenu (HDPE). Tento materiál se spojuje bez hrdla a svařuje natupo (mechanické přírubové spoje, elektro spojky).
4. Vodovod Odvod splaškové vody vnitřními kanalizačními rozvody by nám v dnešní době, kdyţ uţ do domu vodu od studny nenosíme ve vědrech, nebyl k ničemu, pokud bychom do stavby nepřivedli vodovod. Průměrná spotřeba vody na osobu a den dnes činí cca 150 litrů. Máme dvě moţnosti, jak získat pitnou vodu, buď ze studny, nebo z vodovodního řádu. Pokud chceme vyuţít sluţeb vlastní studny, je však dobré se napojit i na vodovodní řád, jelikoţ studna můţe vyschnout, coţ se poslední roky stává velmi často. Stejně tak se i můţe zhoršit kvalita vody ve studni. 6
4.1.
Vrtané či kopané studny
Studnu můţeme mít buď vrtanou, nebo kopanou. Vrtané studny mají průměr od 100 mm a voda se zde čerpá pomocí ponorných čerpadel z hloubky aţ několik desítek metrů. Kopané studny jsou mělčí a mají průměr cca 1 metr, ovšem hrozí zde znečištění vody či právě v sušším roce vyschnutí studny. Pokud však kopaná studna nevyschne, je momentální zásoba vody mnohem větší, neţ u studny vrtané. Pokud vsadíme na studnu, neobejdeme se bez domácí vodárny, sloţené z expanzní nádoby, tlakového spínače a pojistky (ta brání běhu nasucho). Aţ od domácí vodárny se pak voda rozvádí po domě.
4.2.
Rozvod teplé vody
Rozvod teplé vody musí podle ČSN EN 806-2 zajistit, aby při úplném otevření výtokové armatury vytékala nejpozději po uplynutí 30 s voda o teplotě 50 °C aţ 55 °C, výjimečně 60 5
http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-kanalizacni-site-5413.html#odstavec7
11
789
°C (v odběrové špičce krátkodobě nejméně 45 °C). České republice chybí národní předpis,
ve kterém by byly uvedeny specifické potřeby teplé vody. Místní příprava teplé vody buď nevyţaduje ţádný rozvod teplé vody, protoţe jsou pouţity lokální ohřívače, umístěné u kaţdého odběrného místa, nebo vyţaduje krátké potrubí, pokud místní (skupinový) ohřívač vody slouţí pro více odběrných míst. Jiná varianta je výměník pro byt nebo funkční jednotku nebo centrální příprava teplé vody plynovým nebo elektrickým ohřívačem nebo teplá voda z akumulačních nádob, které jsou součástí systému s kotlem na biomasu, tuhá paliva nebo systému se solárními kolektory nebo tepelným čerpadlem. Volba je zcela závislá na zváţení konkrétních podmínek (moţnosti vedení, potřeba teplé vody podle mnoţství, teploty a průběhu potřeby, efektivní provázání se systémem vytápění). Cirkulace teplé vody je stálý oběh vody v potrubí, který je zajištěn cirkulačním potrubím s cirkulačním (oběhovým) čerpadlem. Samotíţná cirkulace bez čerpadla se dnes nenavrhuje, protoţe v tepelně izolovaných trubkách se nepodaří získat dostatečný rozdíl teplot vody v rozvodném a cirkulačním potrubí. Cirkulaci teplé vody je moţné nahradit přihříváním potrubí samoregulačním elektrickým topným kabelem vedeným podél trubek pod tepelnou izolací. Novou variantou je systém trubka v trubce, kde se obejdeme zcela bez cirkulace. Nedílnou součástí moderního systému přípravy teplé vody je nejen správně zvolený typ a velikost zdroje, ale kombinace zvoleného materiálu a tloušťky izolace a především efektivní regulace, monitoring a správný provoz systému. Optimalizace systému je cestou k významným úsporám, má krátkou návratnost a zároveň správnou cestou ka zajištění hygienických poţadavků na teplou vodu dle platné vyhlášky.
4.3.
Vodovodní přípojka
Vodovodní přípojku provedeme navrtáním na uliční vodovodní řád a vodoměrnou sestavu ukončíme hlavním uzávěrem vody. Hlavní uzávěr vody umístíme do vodoměrné šachty před dům, do chodby nebo do sklepa (u bytových domů bývá v přízemí, v prostorách, kam je umístěno i další technické zázemí). Jedině veřejný vodovod můţe zaručit nepřetrţitou dodávku vody bez dlouhodobých výpadků. Jedinou nevýhodou vodovodního řádu je vodné a
7
http://voda.tzb-info.cz/priprava-teple-vody
12
tedy cena za spotřebu vody, která se dnes kaţdý rok zvyšuje a v závislosti na lokalitě činí 20,aţ 25,- Kč / m3. Při napojení na vodovodní řád potřebujeme, aby se tlak vody v přípojce pohyboval v intencích 0,6 aţ 0,25 Mpa a ve vnitřních domovních rozvodech měl i u nejvzdálenějšího kohoutku hodnotu 0,05 Mpa. Proto je nutné změřit tlak vody v místě připojení na veřejný vodovodní řád.
4.4.
Cena vody - předpoklady vývoje
Nelze říci univerzální optimální cenu vody. V cenách jsou značné rozdíly, ale zvýšení ceny je nutné, vodné a stočné musí zajistit finance na obnovu infrastruktury a provoz. Někde dojde ke skokovému zdraţení. Podle předsedy představenstva Sdruţení oboru vodovodů a kanalizací Františka Baráka budou ceny vodného a stočného za 5-7 let odpovídat cenám v západní Evropě, tj. m3 za cca 5 EUR, 125 Kč. "Vodárenství musí být samo financovatelné." Ve většině měst a obcí zvýšení ceny vodného a stočného výrazně překoná letošní inflaci. A některá města čeká hodně velké zdraţení. Vlastníci začali počítat nutné finance na obnovu infrastruktury. Vodárny vysvětlují zdraţení nejčastěji potřebou investic do nových kanalizací či čistíren vod, které údajně činí více neţ 50 % nákladů. Stavby vyvolala svými poţadavky Evropská unie, která také do české vody napumpovala v posledních letech desítky miliard korun. Výměnou za to proudí do řek čím dál čistější voda. Kromě investic vysvětlují vodárny vyšší ceny například i draţšími cenami energií nebo chemikálií. Lze však vysledovat i další vlivy, např. zvýšené výdaje na platy vedení, státem vybírané poplatky - DPH (cca 1/5) a poplatky za odebrané mnoţství podzemní či povrchové vody nebo za vypouštění z čistíren. Pokud stát zvýší DPH u vodného na 20 %, cena vody bez zásahu vodáren stoupne o další desetinu. Do nákladů se započítá rovněţ voda, která se ztratí v distribuci. V průměru je to 20 %.10
10
http://voda.tzb-info.cz/6993-cena-vody-predpoklady-vyvoje
13
Graf množství vody vyrobené a vyfakturované v mil. m3/rok ( viz. příloha ) Příklad Plzeň: voda v r. 2011 zdraţí o cca 30 %, skokový růst vzniká tím, ţe městský majetek musí vodárně patřící pod Veolii pronajmout na základě poţadavků Evropské unie za vyšší cenu. "Aby se Plzeň dostala na samofinancovatelnost, zvolila si nárůsty cen v rychlém sledu," vysvětlil zástupce ředitele vodárny Jan Kretek. Příklad Praha: za kubík vody se nyní platí 56,51 Kč. Coţ je cena na tuzemské poměry značně nízká. Očekává se 5% zvýšení. Přitom podle některých odborníků by mohlo být vodné v metropoli brzy zdraţeno skokově. Podle Františka Baráka, předsedy představenstva Sdruţení oboru vodovodů a kanalizací je nízká cena vody v Praze rozhodnutí politiků, zvýšení ceny o dvacetikorunu by zaplatilo novou čističku a potřebě odpovídá cca 70 Kč/m3.
4.5.
Materiály pro vodovodní potrubí
Potrubí, kterým vodu do domu přivádíme, musí být umístěné v nezámrzné hloubce (0,8 m aţ 1,2 m pod terénem). Z materiálů se dnes pro vodovodní potrubí pouţívají trubky z ocele, mědi či plastů. Ovšem ocel je pro svou cenu, pracnost, odolnost vůči korozi a hmotnost na ústupu. Navíc ocelové trubky časem následkem korozí i zarůstají. Zato měď je materiál vhodný pro více médií, neţ jen vodovod (rozvod plynu, topení, …). Spojovat se musí pájením a postačí nám pro její větší odolnost tlaku i menší průměry trubek. Měď nezarůstá, nekoroduje a měděné potrubí vydrţí i víc jak 70 let a to je co říct. Dnes je ovšem i měď nahrazována, a to plasty. Snáz se s nimi pracuje, dají se ohýbat, jsou lehčí a levnější. Nejčastěji se pro vodovody pouţívá polypropylen (PPR), který se spojuje svařováním, ovšem svařování, ale i tepelné ohýbání plastových trubek je velmi jednoduché a rychlé. Dalšími materiály jsou síťovaný polyethylen (VPE, PEX), který se spojuje mechanickými spojkami, je však draţší, dále chlorovaný polyvinylchlorid (C-PVC), který je
14
ale křehký, nelze ohýbat a spojuje se lepením a nakonec nízko a vysoko hustotní polyethylen (LDPE a HDPE), ten se však vyuţívá především pro venkovní rozvody, třeba pro zavlaţovací systém. Plastové vodovodní trubky se označují písmeny PN a číslem – hodnotou tlaku (v desetinásobku Mpa). Pro studenou vodu se pouţívají (bez ohledu na materiál) tlakové řady trubek, označené PN 10 a pro vodu teplou (veřejný řád teplé vody, trubky vedoucí od zařízení, které nám vodu ohřívá) PN 20. Samozřejmě, ţe i studená voda snese trubky s větší hodnotou PN, ale je to neekonomické a tedy zbytečné. 11
4.6.
Plánování vodovodu
Při instalaci vodovodu bychom neměli zapomenout ani na venkovní kohoutky, zda plánujeme zavlaţovací systém a podobně. Je velmi důleţité, aby i rozvod vody byl nedílnou součástí projektu a abychom před vylitím základové desky věděli, kde přesně má voda být do objektu přivedena a kam bude rozváděna. Při sloţitějších systémem, kdy budeme například ze vsakovací jímky napojené na ČOV vodu odvádět na záchod a tam ji pouţívat pro splachování, bude naše příprava bednění pro vedení sítí před zalitím základové desky ještě sloţitější.
12
Tlaková zkouška Ještě před izolováním se musí provést tlaková zkoušku potrubí podle ČSN EN 806-4 můţe být provedena pomocí vody nebo, pokud je to podle národních předpisů přípustné, pomocí nízkotlakého čistého vzduchu bez obsahu olejů, popř. inertního plynu. ČSN 73 6660 i ve znění změny Z3 provedení tlakové zkoušky potrubí vzduchem nebo inertním plynem povoluje. Voda pouţitá pro tlakovou zkoušku potrubí musí být pitná s velikostí částic <150 μm. Tlakoměry a záznamová zařízení určené pro tlakovou zkoušku musí mít přesnost 0,02 13
MPa (0,2 bar) a musí být připojeny k nejniţšímu místu potrubí. Měřicí rozsah tlakoměru
musí být od 0 MPa do 1,6 MPa. Podle změny Z3 ČSN 73 6660 musí být zkoušené potrubí před zahájením tlakové zkoušky potrubí vodou napuštěno vodou o nejvyšším provozním přetlaku MOP (viz tabulka 1) po dobu nejméně 12 h. 11
http://www.casopisstavebnictvi.cz/materialy-zdravotne-technickych-instalaci_N1758 http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-kanalizacni-site-5413.html#odstavec9 13 http://voda.tzb-info.cz/7200-tlakove-zkousky-vnitrnich-vodovodu-vodou 12
15
4.7.
Izolace potrubí
Izolovat potrubí se jednoznačně vyplatí. Izolace jsou dodávané na jakýkoli rozměr potrubí a v různých tloušťkách. Vyrobené jsou z různých izolačních materiálů, mezi nejuţívanější však patří polyuretanová pěna a minerální vlna. V zvláštních případech se ale stále ještě pouţívá skelné vlákno. Zásadními jsou u těchto izolací poţadavky na jejich účinnost, které se neustále zvyšují. Tloušťka izolace Na tloušťky izolací má největší vliv snaha o dosaţení největších ekonomických úspor a ohled na ochranu osob, které se v blízkosti izolovaného zařízení vyskytují. Nejhospodárnější tloušťky izolace dosáhneme, pokud je součet nákladů na tepelné ztráty a ceny izolačního systému co nejniţší. Čím má izolace větší tloušťku, tím vyšší jsou pořizovací náklady. A ty pak nemusí mít vţdy poţadovanou návratnost. Nemá tedy smysl izolaci potrubí předimenzovat. Výpočet správné tloušťky izolace se dnes běţně provádí počítačovým programem. Izolujeme i plastová vedení S nástupem plastů do vnitřních instalací nastaly dohady, zda plastová vedení izolovat či nikoli. Plasty do popředí posunula snadná a rychlá montáţ a vysoká ţivotnost. Dost dlouho se plastové vodovodní potrubí dokonce neizolovalo, coţ vedlo k oteplené studené vodě a vychladlé vodě teplé. Aţ koncem 90. let se uţ povaţovalo za správné izolace plastových potrubí provádět a přestat tak šetřit na nesprávném místě.
Nejčastější způsob izolace potrubí K izolování potrubí se dnes nejčastěji pouţívají pruţné hadice. Ty se na trubku nasunou ještě před její instalací, nebo jsou podélně naříznuté a nasunují se aţ na potrubí namontované. Řez pak spojíme lepicí páskou či speciální sponkou. Plstěné pásy nesplňují izolační podmínky a nakonec slouţí pouze k absorbování vody, vznikající orosením trubek. Proto jsou vyráběné i izolace s parotěsnou zábranou. 16
Materiály používané pro izolace potrubí Lehčený pěnový polyetylen, který je charakteristický jemnou strukturou a výrazně sniţuje tepelné ztráty. Zabraňuje však i kondenzaci vody na rozvodech a tlumí zvuky, přitom je chemicky a tvarově stálý. Syntetický kaučuk s uzavřenou buněčnou strukturou, který omezuje ztráty tepla u teplovodních potrubí (vnitřních i venkovních instalací). Běţně se pouţívá u solárních rozvodů, hlavně pro svou UV stabilizaci a teplotní odolnost do 160 oC. Kruhově extrudovaná polyetylenová izolace se hodí pro tepelnou izolaci rozvodů vytápění i sanitárních zařízení všech vnitřních instalací. Teplotní rozsah pouţití je od – 45 do +105 oC. Izolační trubice ze skelné vaty nám omezí ztráty tepla u vnitřních i venkovních solárních rozvodů. Jejich teplotní rozsah pouţití je do 350 oC. Pouţívají se však i speciální izolace, třeba materiál z hlinitokřemičitých vláken, který má odolnost do 1.260 oC. Kamenná vlna se zase doporučuje tam, kde nebude teplota přesahovat 750 oC. Pro náročné aplikace se pouţívá i tepelná izolace z pěnového skla s odolností od – 260 do +430 oC. Je-li to nutné, je nakonec moţné zakoupit a instalovat i izolace s povrchovou úpravou, hliníkovým polepem nebo oplechováním. Nárůst cen energií je nezanedbatelný a izolace potrubí je jednou z cest, jak své reţijní ţivotní náklady sníţit.14
5. Vnitřní plynové rozvody V případě rodinného domu a rozvodů plynu v něm hovoříme o takzvaných spotřebních plynovodech. Těmito plynovody do domu přivádíme buď plyn zemní, nebo propan-butan. Kdysi hojně uţívaný jedovatý svítiplyn, který byl do našich domácností zaváděn, se v České republice uţ nepouţívá. Zemní plyn k našemu domu distribuují plynárenské společnosti podzemními rozvody. Ovšem zdaleka ne všechny lokality jsou dnes plynovodem zasíťované. Do některých odlehlých obcí by se pak rozvod plynu ani nevyplatil.15
5.1.
Rozdělení topných plynů
Propan butan Zkapalněný plyn, propan-butan, je nejdraţší variantou, jak svůj dům vytápět. Je to mix propanu a butanu, skladovaný v tlakových nádobách. Zásobníky se umisťují buďto pod zem, 14
http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-kanalizacni-site-5413.html#odstavec10
17
nebo na povrch, kde však vůbec nepůsobí esteticky a hodí se víc k výrobním provozům, neţ rodinným domům. Zásobníky lze koupit či pronajmout a instalované plynové spotřebiče pak musí mít jiné trysky, neţ při spotřebě plynu zemního. Propan-butan tedy přináší jednu komplikaci za druhou a připočteme-li a zdůrazníme i velmi vysokou cenu tohoto paliva, je vhodné tuto surovinu vyuţít jen tam, kde není z nějakých důvodů moţné topit elektřinou ani zemním plynem a nechceme pracně vytápět tuhými palivy, a to dokonce kotlem bez zásobníku. Plynovody pro zemní plyn Rozvod plynu v domě začíná plynoměrem. Ten se osazuje do normované skříně hned za vstupem plynové přípojky na náš pozemek. Stejně tak hlavní uzávěr plynu (takzvaný HUP) a regulátor tlaku. Odsud plyn musíme rozvést takzvaným domovním plynovodem aţ ke konkrétním spotřebičům, které plyn (plynový kotel, kamna vyhřívající jen 1 místnost, sporák, průtokový ohřívač teplé vody). Před kaţdým spotřebičem se přitom osazuje takzvaná uzavírací armatura. Jinak vypadá rozvod v rodinných domech, jinak v domech bytových, kde plynoměry najdeme na chodbách, u vstupů, nebo v bytových jádrech. Plyn nevyuţíváme jen k vytápění, lze jím ohřívat voda a samozřejmě lze vyuţít při vaření a proto se nám plynová přípojka v domě, je-li to v konkrétní lokalitě moţné, určitě hodí i přesto, ţe zrovna pro vytápění i ohřev vody jsme zvolili jinou variantu.
5.2.
Členění vyhrazených plynových zařízení
Pro přehled vám rozdělíme vyhrazená plynová zařízení. Toto rozdělení je platné dle vyhlášky č. 21/1979 Sb. a říká, ţe známe zařízení na výrobu a úpravu plynů (kategorie A), skladování a přepravu plynů (kategorie B), plnění nádob plyny (včetně tlakových stanic, kategorie C), zkapalňování a odpařování plynů (kategorie D), zvyšování a sniţování tlaku plynů (kategorie E), rozvod plynů (kategorie F) a spotřebu plynů spalováním (kotel, sporák, zařízení pro ohřev vody, kategorie G). Přitom u rodinných domů se běţně setkáme s kategorií F a G, pokud jsme se nerozhodli pro propan-butan a nebudeme instalovat zásobníky. 15
http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-pripojky-plyn-5414.html#odstavec1
18
5.3.
Materiály domovního plynovodu
Materiálem domovních plynovodů je ocelové závitové černé potrubí spojované převáţně svařováním. Závitové spoje se v současnosti aplikují jen při připojení spotřebičů a armatur. Stále více se pouţívá také měděné potrubí spojované tvrdým pájením nebo lisováním. Pro přípojky a části domovních plynovodů uloţené v zemi se pouţívá také potrubí z polyetylenu. V budoucnu bude moţné vyuţití vícevrstvých plastových trubek s kovovou vloţkou také uvnitř budov. Vyuţití těchto trubek bude vyţadovat různé zabezpečovací prvky a protipoţární armatury. Trouby a tvarovky z PE Pro plynovody a přípojky uloţené v zemi se uplatňuje potrubí z vysokohustotního polyetylenu (PE-HD) a středněhustotního polyetylenu (MDPE). Spojování potrubí se provádí svařováním na tupo, elektrospojkami, moţné je i pouţití mechanických spojek. Pouţívají se také polyetylenové trubky pro plynovody uloţené v zemi (přípojky) opatřené extrudovanou ochrannou vrstvou z pěnového polyetylenu zabraňující mechanickému poškození trubky v 16
zemi.
Ocelové potrubí Nejrozšířenějším materiálem pro domovní plynovody v budovách jsou ocelové černé trubky spojované svařováním. Jak bylo uvedeno výše, závitové spoje se vyuţívají jen pro připojení armatur, spotřebičů, plynoměrů apod. Ocelové černé trubky nejsou odolné proti korozi, a proto se v běţném prostředí chrání nátěrem. Vně budov se ocelové potrubí musí chránit proti korozi alespoň třívrstvým nátěrem. Uloţení černých ocelových trubek do země je moţné, jen jsou-li chráněny proti korozi např. plastovou izolací. Výhodou je oproti plastovým materiálům především malá teplotní roztaţnost, odolnost proti poţáru, velká pevnost a mechanická odolnost. Nevýhodou je především menší odolnost proti korozi. Pro plynovody a přípojky uloţené v zemi se pouţívá potrubí ze středně hustotního polyetylenu (MDPE) a vysokohustotního polyetylenu (PE-HD). Měděné trubky a tvarovky Pro domovní plynovody je moţné pouţít také trubky a tvarovky z mědi. Pro uloţení do země se vyrábějí opláštěné měděné trubky. Spoje musejí být odolné proti poţáru a provádějí se 19
především pomocí tvarovek k tvrdému pájení nebo mechanickému spojování. Lisované spoje musejí být vybaveny poţárně odolným těsněním určeným pro plyn a jsou vhodné při instalaci potrubí v instalačních šachtách bytových jader z hořlavých materiálů (není nutné pájení plamenem). U potrubí vedených pod omítkou je nutné pouţití trubek s tlustší stěnou a opatření potrubí ochranným krytem. Výhodou měděných trubek je oproti plastovým. Vícevrstvá plastová potrubí Rozhodujícím kritériem, proč jsou i u nás v plánu vícevrstvá plastová potrubí pro domovní rozvody, je nejen rostoucí cena kovů, ale především úspora práce při snadné instalaci plastových rozvodů. Rozvody se tak výrazně zlevní nejen cenou za materiál, ale i cenou za práci. Nová norma ČSN EN 1775, platná od 1.2.2008, uţ pro domovní plynovody akceptuje vícevrstvá potrubí (do tlaku 5 bar). Veškeré poţadavky této normy splňují vícevrstvé plastohliníkové trubky a trubky celoplastové, s protipoţárními pojistkami. Překáţkou je uţ jen § 46 vyhlášky č. 137/1998 Sb, jejíţ novela a s tím související předpisy se uţ připravují. Ve schvalovacím řízení je právě norma TPG 704 03, ale čeká se ještě na novelu kominické vyhlášky. Typy vícevrstvých potrubí 17 Známe dva základní typy vícevrstvých potrubí. Prvním typem jsou plastová potrubí s vrstvou hliníku a druhým typem potrubí celoplastová s vrstvou, která zabraňuje prostupu zápachu přes stěnu trubky. Takový zápach by totiţ mohl být v objektu instalovanými bezpečnostními systémy analyzován jako únik plynu. Šlo by však vţdy o planý poplach a pokud bychom museli bezpečnostní systém vypnout, nezaznamenal by uţ únik skutečný. Cena za instalaci a materiál První zemí bylo uţ před 10 lety Holandsko, kde se zaměřili na problém sníţení nákladů na instalaci domovních plynovodů. Jediným řešením se ukázaly materiály, které by mohly být instalovány snadněji a rychleji. Vţdyť i plast patří do skupiny neobnovitelných, avšak recyklovatelných materiálů, nejvíc však lze ušetřit i na mzdě. Instalace je totiţ u těchto rozvodů draţší, neţ samotný materiál. Holanďané nakonec praxí prokázali i fakt, ţe bezpečnostní pojistky vícevrstvých potrubí jsou jen přesvědčovacím argumentem, nikoli 16
http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-pripojky-plyn-5414.html#odstavec2
20
smysluplným řešením a odstranili je. A výsledek? Rychlá a snadná instalace takzvaných nových a flexibilních´ vícevrstvých potrubních systémů. Instalace Největším omezením instalace nových vícevrstvých plastových trubek je pravidlo, ţe musí být umístěné v podlaze či stěně a nebo chráněné jiným způsobem. Odkryté mohou být jen u plynoměru a plynových spotřebičů (kotel, sporák, průtokový ohřívač, kamna …). Můţeme proto zapomenout na jejich instalaci do rekonstruovaných či nových domů a bytů, ta by totiţ byla příliš drahá, ovšem při kompletních rekonstrukcích a v novostavbách je toto řešení ideální. Naopak potrubí měděné se nadále pouţívá v ostatních objektech, kde by se vysekání dráţek pro vícevrstvá plastová potrubí a jejich opětovné zakrytí prodraţilo. Své výhody zazdění potrubí má, jelikoţ je tak chráněno proti mechanickému poškození i proti vysokým teplotám. Navíc se zřejmě vyhneme bezpečnostním pojistkám, které koneckonců nejsou poţadovány ani u odkrytého potrubí z mědi. Plastohliníkové či celoplastové trubky jsou montované s takzvanými lisovacími fitinky. Jejich počet však musí být omezen na minimum. Záleţí však na konkrétním objektu. Tato potrubí se instalují většinou bez takzvané ochranné trubky, ovšem výjimky potvrzují pravidlo. Setkat se můţeme i s takzvanými nadprůtokovými pojistkami, záleţí však na dodavateli a doporučení (dokumentaci) k jeho konkrétním produktům.18 Náklady na instalaci Nejdraţšími potrubními systémy jsou systémy měděné. Roli zde hraje jak cena materiálu, tak náročnost instalace, kdy je měď nutné svařovat či pájet. Jedinou výjimku tvoří měděná potrubí s fitinky, kde si připlatíme pouze za materiál, jelikoţ potrubí se nesvařuje ani nepájí, jen se sloţí jako skládačka. Vícevrstvé plastové trubky jsou přitom dokonce i levnější, neţ trubky měděné a jejich instalace je velmi rychlá.
17 18
http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-pripojky-plyn-5414.html#odstavec3 http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-pripojky-plyn-5414.html#odstavec2
21
5.4.
Bezpečnost domovních rozvodů plynu
Je nutné vzít v úvahu, ţe případy smrtelných zranění, způsobených poruchou potrubí, jsou velmi vzácné. Většinou se lidé otráví oxidem uhelnatým, který vznikne při nedostatečném spalování a chyba je tedy v zařízení, které plyn spaluje. Jedovatý svítiplyn se navíc uţ nepouţívá ani u nás a případné nebezpečí výbuchu, spojené s únikem plynu, opět souvisí s koncovým zařízením a u sporáků pak s lidským faktorem. Kohoutek ovšem mohou při hře otočit i děti. Jen okrajově jsou zaznamenány případy, kdy skutečně došlo ke spontánnímu porušení potrubí či fitinku. Největší riziko na nás však číhá právě při instalaci plynových rozvodů. Toto nebezpečí se jmenuje NEKONTROLOVANÝ ÚNIK PLYNU. Podmínka plynotěsnosti plynového potrubí platí po celou jeho ţivotnost – koneckonců by kaţdému zajisté vadilo, kdyby mu ve zdi prasklo třeba jen potrubí vodovodní. Spornou otázkou je nakonec i instalace bezpečnostních pojistek plynového potrubí. Holanďané přišli na to, ţe takzvaně nezbytné bezpečnostní pojistky jsou víc mediálním argumentem, neţ faktorem bezpečnostním. Přitom tyto pojistky samozřejmě není moţné instalovat jako alibi špatné instalace samotného potrubí. Pokud by bezpečnostní pojistky neměly garantovat větší bezpečnost, jsou úplně zbytečné. A tak tomu zřejmě i je. Platí však, ţe vícevrstvá potrubí jsou náchylnější k mechanickému poškození zvenčí, hlavně ostrými předměty a také vůči vysoké teplotě. Instalací do zdi či podlahy však právě v Holandsku vyřešili všechny problémy a z instalačního postupu nakonec vypadly i zbytečné bezpečnostní pojistky. Ty jsou naopak nezbytné, je-li potrubí nechráněné. Pokud by však k poškození chráněného potrubí přece jen došlo (vrtačkou, hřebíkem a kladivem), obávat se můţeme jen jediného – vysokých nákladů za opravu. Trubku musíme vysekat a znova opravit stěnu či část podlahy. Máme-li totiţ instalován nad průtokový ventil, ten uzavře přívod plynu, zaznamená-li jeho větší průtok, neţ je obvyklé. A je také nutné si uvědomit, ţe odolnost proti provrtání má měděné potrubí úplně stejnou jako potrubí vícevrstvé. Ani zde tedy s tradiční mědí nevyhrajeme. Vysoké teploty a praxe 19 Mezi materiály odolné vůči vysokým teplotám patří ty, které odolávají teplotám do + 650 oC. Přitom teplota samovznícení zemního plynu činí cca + 630 oC. Není-li pak materiál, ze 22
kterého je potrubí vyrobeno, odolný vůči vysokým teplotám, potrubí se můţe narušit uţ při teplotě mnohem niţší. Objeví-li se nám pak zdroj hoření, plyn můţe explodovat. Ovšem v praxi se toto riziko zatím ukázalo minimálním. Svou roli navíc hraje i nad průtoková armatura a také si musíme uvědomit, ţe pájená stará potrubí takovým teplotám v ţádném případě neodolávají a přitom nejsou zaznamenány váţné exploze, které by byly způsobeny poţárem. Potrubí, která by byla vůči tak vysokým teplotám odolná, jsou velmi drahá (aţ dvojnásobně) a naprosto běţně se tedy dodnes pouţívají materiály, které mají teplotu tavení cca + 380 oC. Na vícevrstvé potrubní systémy pro rozvod plynu zatím nejsou přijaté ţádné reklamace a zatím ani nedošlo k ţádným váţným poruchám s následkem škod či dokonce ztrát na lidských ţivotech. Unikání plynu se dokonce ukázalo jako opravdu ojedinělé. Jelikoţ uţ jsou stavební firmy zvyklé na montáţe plastových potrubí třeba pro rozvody vody, nepředpokládá se, ţe by novou technologii přijaly negativně. Firma si v podstatě vybere systém, zainvestuje do vybavení a u tohoto systému zůstane. Samotná instalace je nakonec čistější a bezpečnější, jelikoţ nevyţaduje svařování či pájení.
Revize plynových rozvodů a zařízení Domovní rozvody plynu, plynové spotřebiče a další podobná zařízení vyţadují povinné kontroly, prováděné v pravidelných intervalech. Podceňovat práci revizních techniků se skutečně nevyplácí. Vystavujeme se tak nebezpečí ohroţení vlastního ţivota nebo majetku. Hlavním rizikem je neprofesionální instalace, případně oprava plynových spotřebičů. Co revize odhalí nejčastěji? V praxi revize nejčastěji odhalí problém se stárnutím materiálu, případně mechanickým poškozením nejrůznějšího druhu. Běţné je téţ zjištění netěsnosti plynovodu. Zařízení zkrátka nejsou věčná a mají určitou omezenou ţivotnost. V oblasti plynových spotřebičů se často můţe jednat především o znečištění hořáků a poruchu ovládacích prvků (kohoutů), nebo závady v elektronice. 19
http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-pripojky-plyn-5414.html#odstavec6
23
Méně často se pak vyskytují latentní skryté vady materiálů. Přitom si některá zařízení vyţadují častější kontroly, hlavně kdyţ to vyţaduje jejich technický stav. Vyšší pozornost je také věnována třeba velkým kotelnám.
Co je to revizní zpráva20 Revizní zpráva v sobě zahrnuje hned několik náleţitostí. Nás by mělo zajímat jméno a číslo oprávnění revizního technika (RT) plynových zařízení. To se v revizní zprávě musí objevit. Dalšími poloţkami revizní zprávy jsou běţné údaje – jméno a příjmení, datum kontroly a uvedení jejího rozsahu. Uvádí se také popis revidovaného zařízení, zjištěné závady a návrhy na jejich odstranění. Zprávu nakonec stvrzuje podpis revizního technika. Zpráva slouţí jako provozní dokumentace a datum v ní uvedené nám vymezuje nutnost její aktualizace. Revize plynových spotřebičů Kaţdý rok by měla proběhnout kontrola, při které odborný technik zkontroluje, vyčistí a seřídí celé zařízení. Pozvání ke kontrole samozřejmě zajišťuje uţivatel spotřebiče. Rozsah trvání kontroly v čas je samozřejmě individuální, je však nutné si na revizního technika vyhradit alespoň jednu hodinu. Kontrolu (revizi) plynových spotřebičů doporučujeme objednat asi týden dopředu. Nejvhodnější doba objednání je pak v období po nebo po skončení topné sezóny (od března do srpna).
Revize domovních rozvodů plynu včetně regulátorů Toto zařízení podléhá hned několika kontrolám. Takzvané kontrole zařízení, výchozí revizi a revizi. provozní. Výchozí kontrola se provádí u nově instalovaného zařízení, po náročné opravě, po odstávce zařízení delší neţ 6 měsíců. Provozní revize 1x za tři roky zahrnuje kontrolu v provozu, ale také kontrolu dokumentace a obsluhy a kontrolu ostatních revizí, provedených na zařízení. Třeba revize elektrických zařízení, revize komínů a kouřovodu, revize tlakových nádob a podobně. Kaţdý rok by měla proběhnout běţná kontrola zařízení. O kaţdé revizi (nebo kontrole) musí být sepsána zpráva se zjištěnými závadami a termínem, dokdy mají být odstraněné. 20
http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-pripojky-plyn-5414.html#odstavec7
24
Vyústění odtahů plynových kotlů stěnou fasády Na fasádu se vyúsťují odtahy plynových spotřebičů v technicky zdůvodněných případech, kdy je jiný způsob problematický. Pouţívá se buď pro spotřebiče v provedení B s nuceným přívodem vzduchu, spotřebiče v provedení B s nuceným odvodem spalin nebo spotřebiče v provedení C (tzv. "turbo" - nasávající vzduch potrubím přímo z vnějšího prostředí). Spaliny obsahují kromě vodní páry a CO2 i škodliviny, z nichţ jsou nejvíce sledovány oxidy dusíku NOx, které mohou pronikat okny do interiéru. Také můţe docházet k poškozování fasády. Na vlastnosti ovzduší v okolí těchto odtahů má vliv několik faktorů: výkon spotřebiče, třída NOx (podle koncentrace NOx v mg/kWh), teplota spalin, rychlost spalin ve vyústění a rychlost větru. Výkonnější kotle a kotle s niţší třídou NOx (větší koncentrací škodlivin ve spalinách) přirozeně ohroţují větší plochu fasády a oken. Teplota spalin má vliv na poměr mezi šířkou a výškou zasaţené části fasády, protoţe teplejší spaliny rychleji stoupají vzhůru, nešíří se sice tolik do stran, ale zasahují do větší výšky. U spalin s nízkou teplotou, zejména u vlhkých spalin kondenzačních kotlů se více spalin šíří do stran a část spalin se můţe šířit i na fasádu pod vyústěním. Malá výstupní rychlost spalin (např. z lokálních plynových topidel) způsobí proudění koncentrovaných spalin přímo po fasádě, zatímco vysoká rychlost transportuje spaliny dále od fasády a přímo u vyústění dochází k intenzivnímu promíchání spalin s okolním vzduchem. Nejhůře popsatelný faktor je vliv větru. Za bezvětří je spalinová vlečka prakticky neměnná a trvale zasahuje fasádu především svisle nad vyústěním. Vlivem větru se spaliny dostávají dále od svislého směru, ale díky poryvům nezatěţují tyto části fasády trvale.
Odborná instalace spotřebičů v prostoru Provádíme-li instalaci spotřebičů svépomocí, můţeme se dopustit mnoha chyb. Jednou z nich můţe být chybné řešení přívodu spalovacího vzduchu, nebo naopak chybné řešení odvodu spalin, umístění spotřebiče i jeho vlastní připojení na plynový rozvod v bytě nebo domě. Vliv na činnost zařízení má i tah komína a mnoho dalších faktorů. Instalaci, revizi či rekonstrukce plynových zařízení a rozvodů bychom v ţádném případě neměli podceňovat. Bohuţel se i dnes v novinách vyskytují zprávy o haváriích a neštěstích. Jejich příčinou můţe být právě zanedbání kontrol a revizí především plynového zařízení a odkouření spotřebičů. Případné havárie mají značné následky na ţivotech občanů a na 25
majetku. Ze zkušeností revizních techniků u nás tyto případy nejsou výjimkou, byť nejsou příliš časté.21
6.
Zařizovací předměty
Koupelny a toalety jsou pro moderní ţivot nezbytné nejen z hygienických důvodů, ale i pro relaxaci a zpříjemnění ţivota. Zařizovací předměty (sanitární předměty) je v těchto hygienických místnostech přitom nutné dobře dispozičně uspořádat, včetně respektování platných norem (ČSN 73 4301) a v souladu s kategorií bytu. Dispoziční a provozní uspořádání musí být takové, aby byl pro všechny zvolené zařizovací předměty dostatek místa a celek nejenţe působil harmonicky, ale stejně i slouţil.
Základní pravidla Mezi zařizovacími předměty musíme dodrţet správné vzdálenosti, taktéţ jejich vzdálenosti od stěn a dodrţet šířku průchozích uliček mezi nimi. Zvýšený důraz je pak kladen na hygienické místnosti pro tělesně handicapované. Koupelny a WC pro handicapované musí mít typ a uspořádání zařizovacích předmětů přizpůsobené právě poţadavkům postiţené osoby, byť je postiţen jen 1 člen domácnosti. Velmi nevhodné je spojit WC s koupelnou a pokud to učiníme, měli bychom mít k dispozici ještě samostatné WC se samostatnou mísou a umyvadlem, případně i pisoárem či bidetem. Od věci v takovém případě není ani další koupelna.22 V ideálním případě potom počet koupelen v domě odpovídá počtu místností, určených pro náš spánek. Je však i moţné vybudovat samostatné sociální zařízení pro kaţdý pokoj domu. Takový luxus je však příliš drahý a často nemáme k dispozici ani tolik prostoru, proto se spokojíme s koupelnou a WC na kaţdém poschodí rodinného domu. Ve starší výstavbě však bohuţel nejsou výjimkou ani generační domy s jednou koupelnou a jedním WC. Minimálně bychom měli mít k dispozici alespoň 2 koupelny, jednu s vanou určenou především pro děti a jednu pak se sprchovým koutem, sousedící s loţnicí rodičů. Pozornost musíme při navrhování a zařizování sanitárních prostor klást na umístění a pečlivý výběr zařizovacích předmětů, včetně barevného a stylového sladění s obklady, dlaţbou a ostatním pouţitým zařízením (např. nábytkem a koupelnovými radiátory). 21
http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-pripojky-plyn-5414.html#odstavec5
26
Co je zařizovací předmět? Je to účelné příslušenství obytných i provozních budov, které slouţí k úkonům za pouţití vody. Zařizovací předměty pouţíváme především při osobní hygieně a udrţování čistoty v budově. Do zařizovacího předmětu přichází voda čistá, ať uţ pitná či uţitková a z něj odchází voda odpadní. V kuchyních pouţíváme jako zařizovací předmět dřez. V koupelnách jsou nejtypičtějšími zařizovacími předměty umyvadlo a vana, případně sprchový kout. Můţeme zde však instalovat i záchod, bidet nebo výlevku. Na toaletách (WC) jsou nejtypičtějšími zařizovacími předměty klozetová mísa a umyvadlo. Hojně jsou však pouţívané právě i pisoáry a bidety. Co je to hygiena?23 Hygiena je dodrţování zásad pro uchování zdraví. V současné terminologii ale můţe být i zavedeným synonymem pro udrţování čistoty. Za vnější znaky dobré hygieny je obvykle pokládaná absence viditelné špíny a zápachu. Od doby rozvoje mikrobiální teorie nemocí se termín hygiena pouţívá pro jakoukoli činnost nebo opatření vedoucí k úplnému nebo částečnému omezení škodlivého působení mikrobů (baktérií, hub, virů atd.). Dobrá hygiena pomáhá zdraví, kráse, pohodlí i sociálnímu styku. Přímo podporuje prevenci a izolování nemocí. Jsme-li tedy zdraví, dobrá hygiena nám pomůţe vyhnout se nemoci a jsme-li nemocní, pomůţe nám redukovat rozšiřování nákazy od nás na druhé. Přehnaná hygiena však zase můţe vést ke sníţení odolnosti a ke zhoršení zdravotního stavu. Nejčastějším příkladem hygienického chování je mytí. Obvykle je provádíme vodou a mýdlem, nebo saponátem, které pomáhají odstranit mastnotu a narušit nečistotu, aby mohla 24
být umyta čistou vodou. Hygienické zásady měly a stále mají velký vliv na redukci šíření
nemocí. Vodu rozdělujeme na pitnou, uţitkovou a odpadní. Jako zdroj pitné vody je ideální mít vlastní studnu, ovšem vţdy v kombinaci se zavedeným vodovodem. Uţitkovou vodou můţeme splachovat WC a zalévat pokojové rostliny a zahradu, případně mýt předměty, které pouţíváme venku, nikoli v interiéru. Voda odpadní je tou vodou, která náš dům opouští kanalizací. 22
http://www.ceskestavby.cz/clanky/sprchy-vany-vana-zachod-umyvadlo-sprchove-kouty-5799.html http://www.ceskestavby.cz/clanky/sprchy-vany-vana-zachod-umyvadlo-sprchove-kouty-5799.html#odstavec3 24 http://www.ceskestavby.cz/clanky/sprchy-vany-vana-zachod-umyvadlo-sprchove-kouty-5799.html#odstavec2 23
27
Koupelna a její vybavení Koupelna je místností v našich obydlích, která slouţí k provádění hygienických úkonů. Typická koupelna má instalovanou vanu, případně i sprchový kout a umyvadlo. V dnešních koupelnách však uţ hojně objevíme i bidet a záchod. Doplňkovým vybavením koupelen jsou i vytápěcí tělesa (často ţebříková, pokud nezvolíme podlahové vytápění), drţák na ručníky a osušky, madla u vany, drţáky na toaletní papír a případně i mýdlo. Vhodné jsou i poháry na čištění zubů, misky na mýdla či různé odkládací plochy, čím prostornější, tím lépe. Koupelna přitom dnes dokonce můţe plnit i funkci sauny či dokonce posilovny. Pod koupelnovými zrcadly jsou pak praktické topné fólie (zrcadla se nám nebudou při větší vlhkosti v koupelně rosit), vhodné jsou však i topné fólie v podlaze (voda se nám z podlahy rychle odpaří a neuklouzneme). Umyvadlo Umyvadlo je zařízení, pouţívané především k umytí rukou, obličeje a čištění zubů. Umyvadlo můţeme zabudovat do různých desek či skříněk. Dosáhneme tak větší odkládací plochy. Skříňka pak zároveň řeší zakrytí připojovacích armatur, které je jinak nutné řešit keramickým krytem (polosloupem). Nejčastějším materiálem pro umyvadla je keramika, výjimkou však dnes není ani nerez či plast. Umyvadla můţeme instalovat zavěšená (umístěná 800 aţ 850 mm nad podlahou pomocí hmoţdinek, šroubů, konzol nebo rámů) nebo vestavěná. Umyvadlo napojujeme na kanalizaci přes takzvanou zápachovou uzávěrku. Tu usazujeme hned za odtokovým otvorem umyvadla. Vany Vana je shora otevřená nádrţ na vodu. Kromě tradiční keramiky se vyrábí z různých materiálů (kov, plast, ale třeba i tropické dřeviny, coţ je však extrémně drahé řešení, extrémně náročné na údrţbu). Vana má většinou podlouhlý tvar, ovšem známe i oválné koupelnové vany, vany ve tvaru srdce (pro dvě osoby) a jiné. Vany nejčastěji pouţíváme ke koupání (ale i sprchování) členů domácnosti, na trhu jsou však dnes stále oblíbenější i novinky v podobě hydromasáţních relaxačních van a sprchových panelů. Hydro masáţe dosáhneme směsicí proudící vody a vzduchových bublin. Teplota je přitom nastavitelná. Roztáhnou se nám zde cévy a zlepší se krevní oběh, zpevní se pokoţka a posílí svalstvo, navíc eliminujeme 28
celodenní stres a sníţíme zde svou únavu. Hydromasáţní vířivky jsou přitom navrţené zásadně ergonomicky a některé typy lze na sezónu umístit na zahradu a na zimu zpět do interiéru (a nemusí to být zrovna koupelna). Běţné vany v domácnosti dělíme na klasické koupací a sprchové – takzvané sprchové kouty. Vedle toho jsou hojně instalované i vany sedací, obzvláště vhodné pro tělesně postiţené. Ty mají stupňovité dno, které usnadňuje vstup a výstup z vany. Vany jsou dnes často nahrazované právě sprchovými kouty, jejichţ základ tvoří sprchová vana (vanička) a sprchový panel se sprškou. Sprchové kouty jsou méně náročné na provoz i na prostor, přitom je můţeme vybavit právě hydromasáţními sprchovými panely a při správném nastavení teploty zde pak zaţijeme nádherné chvíle úlevy. Vany se v Evropě rozšířily s nástupem renesance, kdy se zvýšil zájem o osobní hygienu. Běţnou výbavou našich domácností se však vany staly aţ na začátku 20. století. V té době se vany začaly vyrábět sériově a sníţila se jejich cena. Byly tak zpřístupněné širokým vrstvám lidí.
Toaleta (WC) a její vybavení Rozměrově patří toaleta k nejmenším místnostem domu .O to víc však vyţaduje pravidelnou a velmi pečlivou údrţbu, tedy sanaci. Kromě zařizovacích předmětů toalety a odvodu splašků a větrání je zde důleţité i účinné a plně funkční splachování. Ideální je volba úsporného splachování, většinou na 2 a 5 nebo 3 a 6 litrů (pro malou a velkou potřebu, respektive tekutého a pevnějšího skupenství). Celý prostor toalety by měl být snadno omyvatelný, bez zbytečných výčnělků a nedostupných koutů a určitě se na WC vyhněme různým dečkám, kobercům a podobně. Tyto předměty by se staly semeništěm bakterií. Minimální rozměr místnosti je zásadně ovlivněn velikostí instalovaných zařízení. 25 Budeme-li dveře otevírat ven, je to 110 x 80 cm, pokud dovnitř, potřebujeme plochu 140 x 80 cm. Optimální rozměry jsou však alespoň 150 aţ 160 cm x 90 aţ 100 cm. V takovém prostoru se bude cítit pohodlně i člověk širších rozměrů. 25
http://www.ceskestavby.cz/clanky/sprchy-vany-vana-zachod-umyvadlo-sprchove-kouty-5799.html#odstavec5
29
Standardním vybavením toalet je záchod (záchodové mísy, resp. Klozetové mísy či WC= vodní kloset). Je to zařízení, které je určené pro vylučování lidských tělesných odpadů, zejména moči a stolice (výkalů) a v případě suchých záchodů i pro jejich ukládání. Ze splachovacích záchodů jsou odpady odváděné kanalizací, v chemických záchodech zase rovnou zpracované. Slovo záchod (toaleta, WC) přitom můţe označovat samotné zařízení, ale i samostatnou místnost nebo dokonce samostatnou malou stavbu, kde se zařízení nachází. Záchodová mísa můţe být vyrobena z porcelánu, plastu nebo keramiky, v rozlišných tvarech, barvách a také pořizovací cenou. Obvyklá výška sezení na míse činí 400 mm, pro starší osoby a osoby tělesně postiţené je ale ideálních 500 mm. Přitom platí pravidlo, ţe při výběru vhodné mísy není na místě stud. Prostě si na ní chvíli poseďte. Jedině tak poznáte, zda je pro vás dostatečně pohodlná. Bidet Bidet je nízko umístěným typ umyvadla, který je přizpůsobený omývání vnějšího genitálu, análního otvoru a okolní pokoţky. Pokud totiţ pouţijeme pouze toaletní papír, nemůţeme dosáhnout takového hygienického stupně, jako kdyţ se umyjeme. Při vhodné volbě teploty vody je tento úkon navíc příjemný. V roce 1960 se začaly vyrábět bidety spojené se záchodovou mísou. Takové řešení je obzvlášť vhodné pro menší prostory, kde není pro samostatný bidet dostatek místa. Lidé se špatnou pohyblivostí však mohou bidet pouţít výhradně i jinak. Můţe se jim totiţ stát velmi praktickým zařízením širší osobní hygieny, stejně můţeme v bidetu velmi dobře rychle omýt malé děti. Pisoár Pisoár je zařízení určené pro muţe. Do pisoáru muţi vylučují výhradně moč. Pisoár je výhodným řešením uţ jen proto, ţe se jím doma eliminují dohady o potřísněném záchodovém prkénku, navíc je pisoár muţské potřebě ideálně ergonomicky přizpůsoben a umístěn je tak vysoko, aby moč ani neodstřikovala do stran. Určitě není vhodný k odhazování nedopalků a filtrů cigaret, ţvýkaček a dalších předmětů. Kuchyně a její zařizovací předmět - dřez Dřez je hlavním a také nejčastěji pouţívaným zařizovacím předmětem v kuchyních. Dřezy mohou být samostatné (osazené na zdi) nebo vestavěné (osazené v kuchyňské lince), jednotné 30
či dvojité. Nejčastějším pouţívaným materiálem, ze kterého se dřezy vyrábějí, je nerezový plech. Pouţívají se však i další materiály, například smalt a nejlevnější jsou dřezy plastové. Samostatné dřezy osazujeme ve výšce 900 mm nad podlahou, pomocí šroubů nebo konzolí. Vestavěné dřezy osazujeme ve výšce pracovní desky naší kuchyňské linky. Přívod vody do dřezu je zajištěn dřezovými mísícími kuchňskými bateriemi. Ty mohou být stojánkové, ale i nástěnné. Na kanalizaci je dřez stejně jako koupelnové umyvadlo napojen přes dřezovou zápachovou uzávěrku. Ta však můţe být v tomto případě doplněna ještě o odlučovač tuku. Dřezy ze smaltu jsou dnes nejčastěji nahrazované dřezy nerezovými. Smalt je křemičitá tavenina příbuzná sklu i porcelánu. Na povrchu kovu smalt vytvoří celistvý ochranný povlak, který je hladký a lesklý. Smaltované dřezy se stejně jako známější nádobí vypalují v peci za teploty, která je přesně na rozhraní teploty pouţívané pro sklo a porcelán. Smalt je sice poměrně křehký, při šetrném zacházení však vydrţí bez změny barvy i lesku aţ stovky let. Přes všechny výborné vlastnosti smaltu je ale dnes hitem dřez nerezový. Stejně tak je nerezem nahrazováno i původní smaltované nádobí. Zápachová uzávěrka Zápachová uzávěrka (pachová uzávěrka, resp. sifon) zabraňuje stokovému vzduchu proniknutí přes zařizovací předmět (umyvadlo, dřez, vana, sprchový kout se sprchovou vaničkou, …). Jinak bychom totiţ v místnosti cítili zápach naší kanalizace. Zápachová uzávěrka funguje na velmi jednoduchém principu. Obsahuje sloupec vody (5 aţ 8 cm), který brání proniknutí zápachu do interiéru. Musí však být zároveň dostatečně utěsněné i odpadové roury a samotnou uzávěrku (sifon) je nutné pravidelně čistit, jelikoţ po čase se zanese nánosy špíny, která v něm začne hnít a tedy i zapáchat. Zápachová uzávěrka pod koupelnovým umyvadlem, ale i kuchyňským dřezem, můţe mít napojení na odtok z pračky, v kuchyni pak i z myčky nádobí. Toto napojení je v zápachové uzávěrce přímo integrované. Zápachové uzávěrky určené k montáţi za zařizovací předmět se montují hned za odtokový otvor zařizovacího předmětu. Svým tvarem jsou zápachové 26
uzávěrky většinou přizpůsobené přímo pro konkrétní zařizovací předmět (umyvadlo, dřez,
vanu, sprchovou vaničku a jiné). Podle tvaru své konstrukce jsou pak válcové a ploché. 27 26 27
http://www.ceskestavby.cz/clanky/sprchy-vany-vana-zachod-umyvadlo-sprchove-kouty-5799.html#odstavec6 http://www.ceskestavby.cz/clanky/sprchy-vany-vana-zachod-umyvadlo-sprchove-kouty-5799.html#odstavec10
31
6.1.
Prefabrikovaná sanitární jádra
Chceme-li ušetřit čas i peníze a nevyţadujeme-li maximální luxus, můţeme sáhnout i po prefabrikovaných sanitárních jádrech. Určena jsou právě i pro řadové rodinné domy, vícegenerační domy, chaty a podobně. Prefabrikované jsou celé instalační bloky, nebo instalační stěny, včetně namontovaných rozvodů a sanitárních zařizovacích předmětů s jejich příslušenstvím. Nejčastěji jde o sendvičové stavební konstrukce s dřevěným skeletem a deskami (cementovláknitými, třískovými či sádrokartonovými). Kombinace je však moţná i s konstrukcí hliníkovou nebo ocelovou. Dalšími pouţívanými materiály jsou polyester vyztuţený skelnými vlákny nebo různé druhy plastů.
6.2.
Výtokové armatury (baterie)
Sanitární armatury (baterie) mohou být vyrobené z mosazi, pochromované, pozlacené nebo s barevnou povrchovou úpravou. Samozřejmě v různých tvarech a designových provedeních. baterie známe pro montáţ do tří otvorů či do jednoho otvoru, kdy je baterie směšovací. Ideálním řešením pak jsou právě termostatické směšovací baterie, navrhované zvlášť pro jednotlivé zařizovací sanitární předměty. Ušetříme s nimi díky doregulování a navíc nám zaručují konstantní teplotu vody. Zároveň můţeme zabránit i opaření nastavením na maximální teplotu, obvykle 40 stupňů Celsia. Ideálním řešením je kovová armatura v matném provedení. Velmi široká nabídka provedení, tvarů a dezénů koupelnových baterií nám často brání přemýšlet při jejich výběru o funkčnosti. Dejte pozor na fakt, ţe sebeoriginálnější a krásnější design vůbec nemusí být slučitelný s bezvadnou a hlavně praktickou a efektivní funkčností. Některé vynikající designérské návrhy baterií nás dokonce mohou svými ostrými hranami poranit. U pákových baterií pak dbejme na kontrolu kvality vnitřních pohyblivých součástí. Bez osvědčení o shodě a certifikátu není koupelnové (ale i kuchyňské) baterie radno kupovat. Určitě pak platí pravidlo, ţe volba značkového výrobku sice není laciná, získáme však vysoce spolehlivý výrobek s garantovanou zárukou. Levné hypermarketové verze baterií nelze doporučit.
32
6.3.
Tepelná pohoda a vlhkost
Důleţitá je i tepelná pohoda. V koupelně je ideálních 24 oC a na toaletách si vystačíme s 18 oC. Jelikoţ je však obzvláště koupelna výrazně zatíţena vlhkostí, nevystačíme si pouze s vytápěním a ventilací, nýbrţ potřebujeme i dobrou hydroizolaci. Povrchové plochy přitom musí být snadno čistitelné, respektive omyvatelné a dostatečné mnoţství vlhkosti musí umět přijímat i odevzdávat téţ omítky a štuky v těch částech koupelny, které nejsou obloţené (nejčastěji obklady). 28
7. Rozměry koupelen a ergonomická hlediska Velikost koupelny volíme podle potřeb rodiny a dispozic domu. Zásadní je i rozhodování, zda do koupelny umístíme spotřebiče jako bojler na ohřev vody, pračku či sušičku. Do menší koupelny umístíme sedací vanu (délka 1,04 m) nebo krátkou vanu koupací (délka 1,25 nebo 1,5 m). Do větších prostor se nám pak vejdou vany o délkách 1,7 a 1,87 metrů. Vhodná je i vana se sedací plochou, ta pak musí být prodlouţena o 30 cm sedací plochy na délku. Vany jsou standardně široké 70 aţ 80 cm při délce 1,6 aţ 1,8 metru a umisťujeme je tak, aby vzdálenost od svislé osy našeho těla ke stěně činila 45 cm a vedle vany byla průchozí ulička široká alespoň 1,05 metru, minimálně však 55 cm a více. Sprchové kouty mívají standardně čtvercový půdorys, výjimkou však dnes nejsou ani jiné tvary. Šířka sprchové vaničky bývá standardně alespoň 80 cm, nabídka trhu je ale dnes velmi široká. Poloha koupelen a WC v domě Je známé pravidlo, ţe koupelny a WC orientujeme zásadně na severní stranu domu. Ideální je přitom přirozené osvětlení a větrání, ideálně ventilátorem, který nám z koupelny odtáhne vodní páru a z toalety zápach. koupelny a WC v domě uspořádáme tak, aby jejich instalační stěny leţely nad sebou (v případě více podlaţí). Sníţíme tak náklady na instalace a zvukovou izolaci. Přitom však dvě sousedící koupelny, patřící ke dvěma bytům, nesmí být napojené na jedno společné přívodní (vodovod) a odpadové potrubí (kanalizaci). Rozdílně k umístění koupelen ve svém domě přistupují mladí lidé a starší osoby. Mladí preferují sprchy a tedy i sprchové kouty. Pro starší osoby jsou vhodnější vaničky na mytí
33
nohou, sedací vany a vany koupací. Stejně tak nepotěšíme sprchovým koutem malé děti, jelikoţ nejlepší odměnou je pro ně hraní v napuštěné koupací vaně. Ta však můţe být i velmi malá. Ke sprchovému koutu je vhodný přístup z loţnice nebo z chodby (oddělený sprchový kout). Stejně tak je vhodné samostatné WC, přístupné z chodby, ovšem v blízkosti loţnice. Existuje však mnoho variant, jak koupelnu a WC umístit. koupelna můţe být mezi loţnicemi a WC přístupné z chodby, můţe však být umístěna i u kuchyně, moţný je i přístup do koupelny a na WC přímo z loţnice, vstupovat lze do koupelny i dvojími dveřmi (z loţnice a chodby) a podobně. V podkroví pak můţe být koupelna osvětlena střešním oknem a WC můţe mít jen umělé osvětlení. Oddělit téţ můţeme koupelnu pro dospělé a koupelnu pro děti, zde je však nutné počítat s tím, ţe děti porostou a budou se tedy měnit i jejich nároky na hygienu, ale i soukromí při ní.
8.
Renovace zdravotně technických instalací
Renovace zdravotně technických instalací není vţdy jen pouhou výměnou potrubí. Při rozhodování, zda renovaci provést, je vhodné, zejména ve starých zděných domech, posoudit také koncepci zásobování domů vodou, plynem a odvádění odpadních vod. Pokud stávající koncepce nevyhovuje současným potřebám, má být nahrazena modernějším řešením. Renovace zdravotně technických instalací je v tomto příspěvku rozdělena na renovaci ve zděných domech stavěných před druhou světovou válkou a domech panelových stavěných v rámci komplexní bytové výstavby. V mnoha domech se v současné době nacházejí potrubí instalovaná zde v době jejich výstavby, často před druhou světovou válkou. I kdyţ byly provedeny z kvalitních materiálů, postupně doţívají. Někde uţ doţívají také instalace novější - vyměněné. Rovněţ zařizovací předměty je nutné po určité době vyměnit. Můţeme zde hovořit o fyzickém i morálním opotřebení. U potrubí se projevuje fyzické opotřebení způsobené především korozí. Orientační ţivotnosti instalací a technických zařízení jsou uvedeny v tabulce 1. Mnohdy dnes 29
nevyhovují také stávající trasy instalací, způsob přípravy teplé vody apod. Proto je nutná
renovace zdravotně technických instalací, která mnohdy nespočívá jen ve výměně starého potrubí za nové, ale mění se při ní také trasy potrubí a způsob přípravy teplé vody.
28
http://www.ceskestavby.cz/clanky/sprchy-vany-vana-zachod-umyvadlo-sprchove-kouty-5799.html#odstavec9
34
Zařízení
Ţivotnost
Vodovodní potrubí ocelové pozinkované Z 80. let 20. století
20
rozvádějící studenou vodu
65
[roky] Ze 30. let 20. století
Vodovodní potrubí ocelové pozinkované rozvádějící teplou vodu
15
Vodovodní potrubí olověné rozvádějící pouze studenou vodu
90
Kanalizační potrubí
Azbestocementové
30
Ocelové asfaltované
35
Ocelové parkerizované
65
PVC nebo olověné
50
Litinové a kameninové
Aţ 100
Plynovodní potrubí
50
Armatury
15
Čerpadla
10
Ohřívače vody
10 aţ 20
Zařizovací předměty
20
8.1.
Renovace zdravotně technických instalací ve zděných domech před rokem 1945
Jak jiţ bylo uvedeno v odstavci 1, setkáváme se v řadě starých domů se zastaralým a dnes často nevyhovujícím řešením zdravotně technických instalací. Také potrubí a zařizovací předměty bývají na konci ţivotnosti. Vlastnímu provedení regenerace má vţdy předcházet průzkum stávajících instalací a projekt. 8.1.1. Renovace kanalizace Stav starého kanalizačního potrubí je nutné posoudit technickou prohlídkou, doplněnou v případě potřeby o prohlídku svodného potrubí kamerou. Zavěšené svodné potrubí a přístupná odpadní potrubí je moţné zkontrolovat vizuálně. O výměně zakopaných svodných potrubí rozhoduje jejich materiál (beton) nebo prohlídka kamerou. Ze dříve pouţívaných trubních 29
http://www.casopisstavebnictvi.cz/renovace-zdravotne-technickych-instalaci-ve-starsich-bytovych-domech_N1738
35
materiálů má nejdelší ţivotnost kameninové a litinové potrubí. U kameninových potrubí mohou být po čase netěsné spoje prováděné konopným provazcem a asfaltovou zálivkou. Nejvíce korodují litinová potrubí DN/ID 50 a litinová větrací potrubí. Ocelová, azbestocementová, betonová a olověná potrubí je třeba vyměnit. 8.1.2. Staré septiky a žumpy Zřídí-li se v obci nová veřejná kanalizace s ústřední čistírnou odpadních vod, musejí se u domů napojených na tuto kanalizaci podle zákona č. 274/2001 Sb. odpojit a zrušit stávající septiky nebo ţumpy. Pokud jsou tyto objekty těsné, můţeme je po vyčištění a úpravě dešťové vnitřní kanalizace pouţít jako jímku na dešťovou vodu ze střechy. Septiky nebo ţumpy, které nebudou dále vyuţívány, je třeba odpojit od kanalizace, vyčistit a zasypat. Podle výše uvedeného zákona můţe obecní úřad v místech, kde je to technicky moţné, nařídit připojení domů na kanalizaci. 8.1.3. Řešení renovace beze změny půdorysné dispozice domu Pokud se při renovaci nemění půdorysná dispozice domu, vyuţijí se pro vedení nových odpadních potrubí stávající dráţky, případně šachty. Tam, kde bylo odpadní potrubí od záchodových mís vedeno podle starých předpisů odděleně od ostatních splaškových odpadních potrubí, můţe se při renovaci, pokud to půdorysná dispozice umoţňuje, zřídit jedno nové splaškové odpadní potrubí pro odvádění odpadních vod od všech zařizovacích předmětů. Dešťová odpadní potrubí musejí být vedena odděleně od odpadních potrubí splaškových. Pro napojení střešních ţlabů nebo vtoků, které byly napojeny na splašková odpadní potrubí, je třeba zřídit nová dešťová odpadní potrubí vedená po fasádě či uvnitř domu. Připojovací potrubí vedeme v dráţkách nebo moderněji v dutinách předstěnových instalací. Předstěnové instalace umoţňují vedení potrubí od záchodové mísy (závěsné) nad podlahou. 30
Není tedy nutné vedení potrubí v podlaze, se kterým se často setkáváme ve starých domech,
a jehoţ netěsnosti jsou příčinou zatékání do stropních konstrukcí. Svodná potrubí se většinou vyměňují jen pokud jsou skutečně na konci ţivotnosti, i kdyţ hrdlové spoje těsněné impregnovaným konopným provazcem a zálivkou jsou u starých 30
http://www.casopisstavebnictvi.cz/renovace-zdravotne-technickych-instalaci-ve-starsich-bytovych-domech_N1738
36
potrubí netěsné. Při renovaci je tedy vhodné provést i výměnu svodných potrubí. Při výměně svodných potrubí se musí pamatovat na zabezpečení suterénu před vzdutou vodou ze stokové sítě. Pokud je to moţné, nahrazují se zakopaná svodná potrubí svody zavěšenými. Někdy je však nutné nová svodná potrubí uloţit také do země. Zde je vhodné vyuţít stávající prostupy v základech, aby se vybouráváním prostupů nových nenarušovaly stávající základové pasy. Zrušená nedemontovaná potrubí vedená pod zemí se musí vodotěsně zazátkovat. Problémem je ustanovení nové ČSN EN 12056-1 o nutnosti oddělení svodných potrubí pro dešťové a splaškové vody uvnitř domu. Toto řešení vyţaduje při ukládaní nových svodů pod podlahu nejniţšího podlaţí zřizování nových prostupů v základech, a tím jejich narušování. Pokud je dům napojen na veřejnou stokovou síť jednotné soustavy a v budoucnosti se nepředpokládá budování oddílné stokové sítě, bývá vhodné řešení soustavy svodných potrubí jako jednotné pro splaškové i dešťové vody. Při nedodrţení tohoto ustanovení doporučené normy je zajištěna dostatečná bezpečnost, protoţe jednotná soustava svodných potrubí je u nás ověřena a v mnoha domech fungovala bez poruch řadu let. 8.1.4. Řešení renovace při změně půdorysné dispozice domu Při změně půdorysné dispozice domu se stará potrubí, pokud je to moţné, demontují a nová potrubí se instalují často v nových místech jako u novostavby. Pro odpadní potrubí je vhodné zřídit instalační šachty. Tam, kde můţeme vyuţít stávající dráţky, vyuţijeme je, abychom nenarušovali stávající nosné konstrukce domu. Kaţdý nový prostup stropem a novou dráţku v nosné zdi je třeba konzultovat se statikem. Při výměně svodných potrubí platí výše popsané zásady. Svodná potrubí mají být pokud moţno zavěšená. U svodů v zemi je vhodné vyuţití stávajících prostupů v základech. 8.1.5. Renovace vodovodu Ocelová pozinkovaná potrubí (mnohde velmi stará) je třeba vyměnit. Příčinou je důlková koroze a inkrustace. Limitní koncentrace olova nesmí v litru pitné vody překročit 10 μg. Proto je nutné vyměňovat také olověná potrubí. Ministerstvo pro místní rozvoj zpracovalo program podpory oprav domovních olověných rozvodů. Vhodná je i výměna velmi starých měděných potrubí.
37
Renovace však nemá být pouhým nahrazením starého potrubí novým. Při výměně potrubí se musí zváţit, a případně změnit celá koncepce řešení zdravotně technických instalací v domě. Důleţitá je dnes zásada měření odebrané vody v kaţdém bytě podruţnými vodoměry. 8.1.6. Renovace vodovodu v domech s ústřední přípravou teplé vody V domech, kde byla ústřední příprava teplé vody, je vhodné tento způsob přípravy teplé vody zachovat, protoţe je jednodušší neţ jeho změna na ohřev místní, který by bylo nutné často řešit s nákladnou změnou soustavy ústředního vytápění s nímţ je ústřední příprava teplé vody spjata. Umístění podruţných vodoměrů v bytech je dáno polohou stoupacích potrubí. Ideální je, napojení bytu na jedno stoupací potrubí a délka připojovacích potrubí teplé vody taková, aby objem vody v nich nepřekročil 3 l. Při tomto objemu vody se předpokládá, ţe odpouštění vychladlé teplé vody nebude delší neţ 30 s, coţ předepisuje ČSN EN 806-2. Pokud by připojovací potrubí měla být příliš dlouhá, je nutné zřídit další stoupací potrubí, i kdyţ v bytě budou místo dvou čtyři vodoměry. V Brně existují domy, kde byly podruţné vodoměry teplé vody jiţ ve 30. letech 20. století. Napojení bytu na jedno stoupací potrubí však vyţadovalo někde aţ 10 m dlouhá připojovací potrubí teplé vody, protoţe kuchyň a koupelna byly daleko od sebe. 8.1.7. Renovace vodovodu v domech s místní přípravou teplé vody V domech s místní přípravou teplé vody bývá obvykle také lokální způsob vytápění bytů, ale není tomu tak vţdy. Existují domy, kde zdrojem tepla pro vytápění je domovní kotelna a teplá voda je připravována v plynových průtokových ohřívačích. Komplexní regeneraci zdravotně technických instalací je zde třeba provádět vţdy v návaznosti na regeneraci vytápění. 31 8.1.8. Nové řešení technických zařízení budov se provádí následujícími
způsoby:
Pro velké byty můţe být výhodné vytápění a příprava teplé vody kombinovaným plynovým kotlem nebo lépe sestavou kotle se zásobníkem teplé vody umístěném v kaţdém bytě. Sestava kotle se zásobníkem představuje větší komfort, ale je draţší neţ kombinovaný kotel. 31
http://www.casopisstavebnictvi.cz/renovace-zdravotne-technickych-instalaci-ve-starsich-bytovych-domech_N1738
38
Pro malé byty není etáţové vytápění příliš vhodné, protoţe tepelná ztráta bytu je o hodně menší neţ nejmenší výkony vyráběných kotlů. Naprosto nevhodný je zde vţdy velmi předimenzovaný kombinovaný plynový kotel. Pro domy s malými byty jsou tedy vhodná dvě řešení technických zařízení budov: Lokální vytápění místností plynovými topidly a příprava teplé vody v elektrickém ohřívači. Ústřední vytápění a ústřední příprava teplé vody pro celý dům, samozřejmě s instalací podruţných vodoměrů. Řešení nového rozvodu vody 8.1.9. Řešení nového rozvodu vody beze změny způsobu přípravy teplé
vody
Pokud se při renovaci nemění půdorysná dispozice domu a způsob zásobování bytů teplou a studenou vodou, vedeme nová stoupací potrubí zpravidla ve stávajících dráţkách nebo instalačních šachtách. Moţné je také zřízení nové dráţky pro stoupací potrubí ve schodišťovém prostoru (pokud nehrozí nebezpečí zamrznutí vody v potrubí). Při změně půdorysné dispozice bytů je vhodné zřídit nové instalační šachty. Nové potrubí musí být tepelně izolováno.
Řešení nového rozvodu vody při změně způsobu přípravy teplé vody
8.1.10.
Při změně koncepce zdravotně technických instalací, např. zřízením ústřední přípravy teplé vody, nemusejí být stávající prostory pro instalace rozměrově vyhovující a je nutné zřídit nové šachty, dráţky, a pokud to z rozměrových důvodů není moţné, mohou se za určitých podmínek vyuţít i nepouţívané komíny, které se v horní části zazdí a zabezpečí proti vnikání dešťové vody. Pokud nehrozí nebezpečí zamrznutí, mohou být nové instalační prostory pro stoupací potrubí umístěny ve schodišťovém prostoru. Toto řešení je vhodné také proto, ţe umoţňuje přístup k podruţným vodoměrům ze schodiště. Nové potrubí musí být tepelně izolováno.
39
8.1.11.
Cirkulace teplé vody
Nový rozvod teplé vody od ústředního ohřívače je řešen zpravidla s cirkulací. Pro zajištění správné funkce cirkulace teplé vody je nutné, aby ve všech větvích potrubí byly vypočtené cirkulační průtoky. Proto je nutno navrhovat také regulační armatury. V současné době se jako výhodné ukazují termoregulační armatury, které upravují cirkulační průtok v příslušné větvi cirkulačního potrubí na základě teploty vody v místě armatury. 8.1.12.
Soustředění instalací
Při modernizaci domu (např. v případě, kdy se v bytech zřizují nové hygienické místnosti) je vhodné pouţití instalačních šachet. Připojovací potrubí vedeme buď pod omítkou, nebo moderněji, jak je zvykem např. v Německu či Rakousku, dutinami předstěnových instalací. Stávající zdi se pak neoslabují dráţkami, montáţ je čistší a často rychlejší. Leţaté potrubí vedeme pod stropem nebo podél zdí v suterénu. 8.1.13.
Renovace plynovodu
Staré plynovody mohou být problematické jak z hlediska vedení, dimenzí a těsnosti potrubí. Při tlakové zkoušce se staré šroubované spoje mohou ukázat jako netěsné. Netěsné plynovody se musí vyměnit nebo dodatečně chemicky utěsnit. Moţná je i kombinace obou způsobů renovace, kdy se přístupné leţaté rozdělovací potrubí v suterénu vymění a stoupací vedení a potrubí ke spotřebičům vedená pod omítkou se utěsní chemicky.
Vedení nového potrubí musí splňovat zejména následující zásady:
8.1.14.
Hlavní uzávěr plynu je třeba umístit vně domu (v oplocení, nice na fasádě, výjimečně pod terénem - se zemní soupravou). 32 Plynoměry musejí být mimo byty ve společných prostorách domu (na schodišti, v suterénu apod.). Pokud se předpokládá změna nízkého tlaku plynu ve veřejném distribučním plynovodu na tlak střední je nutno počítat s prostorem pro regulátor tlaku. Moţné je umístění v 32
http://www.casopisstavebnictvi.cz/renovace-zdravotne-technickych-instalaci-ve-starsich-bytovych-domech_N1738
40
uzavíratelném výklenku na fasádě, v zemním modulu (pod terénem) nebo v oddělené větrané místnosti v domě. Pro spotřebiče provedení A a B musí být zajištěna dostatečná výměna vzduchu i při zavřených oknech nebo dveřích. 8.1.15.
Řešení nového plynovodu
Rozdělovací potrubí Trasu leţatého rozdělovacího potrubí (např. v suterénu) je obvykle moţné zachovat. Vedení pod stropem a podél zdí je zde vyhovující. Stoupací vedení Nové stoupací vedení je možné vést dvěma způsoby: Ve schodišťovém prostoru, pokud jsou plynoměry na schodišti a jsou dodrţeny poţárně bezpečnostní předpisy (pod omítkou nebo volně). Pod omítkou v předsíních, pokud jsou plynoměry v suterénu. Pro stoupací vedení dnes nevyuţíváme instalační šachty nebo dráţky, kde jsou vedena jiná potrubí. Umísťování plynoměrů v bytech dnes dodavatelé plynu většinou nepovolují. Dodavatel plynu můţe při renovaci, kromě uzávěru před plynoměrem, poţadovat také umístění uzávěru bezprostředně za plynoměrem. 8.1.16.
Spotřebiče
Spotřebiče, které nejsou schopné bezpečného provozu nebo jsou morálně opotřebované, se vyměňují za moderní typy. Pokud jsou spotřebiče připojené na nevyvloţkovaný komín, je nutné vyvloţkování komína. Vloţka se zasouvá do stávajícího komínového průduchu po jeho vyčištění. Při větších průměrech vloţek je někdy nutné zvětšení světlosti komínového průduchu vyfrézováním. V minulosti pouţívané hliníkové vloţky mají krátkou ţivotnost. Vhodnější jsou vloţky z nerezavějící oceli. Proto je někdy nutná výměna stávající hliníkové vloţky za vloţku z nerezavějící oceli.33 33
http://www.casopisstavebnictvi.cz/renovace-zdravotne-technickych-instalaci-ve-starsich-bytovych-domech_N1738
41
8.1.17.
Umístění spotřebičů
Při regeneraci (výměně) domovního plynovodu je třeba nově posoudit umístění plynových spotřebičů provedení A a B, které si vzduch pro spalování odebírají z místnosti, z hlediska nejmenšího poţadovaného objemu místnosti a výměny vzduchu. V krajních případech můţe být zjištěno, ţe v místnosti, kde byl plynový spotřebič léta umístěn není jiţ jeho další provoz podle TPG 704 01 moţný. Výměnu vzduchu v místnosti se spotřebičem provedení A (např. plynovým sporákem) je moţné, kromě infiltrace okny, jeţ musí být zajištěna pro větrání místnosti (těsná okna nemohou větrání, které je poţadováno i při jejich zavření, zajistit), podpořit také mechanickým větráním digestoří s odtahem do venkovního prostředí. Provoz spotřebiče pak má být závislý na provozu větrání (přívod plynu je otevřen, jen pokud je zapnuta digestoř). Spotřebiče provedení B (připojené na komín, např. plynové kotle nebo průtokové ohřívače) nesmějí být umisťovány v místnostech, kde je podtlakové mechanické větrání. Není vhodné ani propojování místnosti s takovým spotřebičem s vedlejší místností, která je podtlakově větrána. Propojení prostoru se spotřebičem provedení B neuzavíratelným otvorem s venkovním prostředím je nejbezpečnější, ale je vhodné jen v případě umístění tohoto spotřebiče v technické místnosti, komoře, skříni apod., kdy nevadí proudění studeného vzduchu do prostoru v zimním období. Pokud se při regeneraci domu zřizuje nový komín, je vhodné pro plynové kotle pouţít komín s průduchy pro spaliny a přívod vzduchu ke spotřebičům. Kotle jsou potom v provedení C (turbo) a nejsou tedy poţadavky na objem a výměnu vzduchu v místnosti.
8.2.
Renovace zdravotně technických instalací v panelových domech
Panelové domy mají na rozdíl od domů ostatních (stavěných zděnou technologií) svá specifika daná zejména prefabrikací instalací. I zde můţe být řešení zdravotně technických instalací z dnešního pohledu nevhodné. Potrubí a zařizovací předměty bývají i zde na konci ţivotnosti. Kromě komplexní regenerace se i u panelových domů setkáváme s opravami a generálními opravami. Opravy můţeme rozdělit na: malé v jednotlivých bytech velké v jednotlivých bytech (výměna připojovacího potrubí apod.) 42
malé na společném zařízení generální na společném zařízení (výměna stoupacích potrubí apod.). Komplexní regenerace zdravotně technických instalací v panelových domech obvykle zahrnuje výměnu stoupacích i leţatých rozvodů spojenou s přestavbou bytových jader.
8.2.1. Renovace kanalizace Stav starého kanalizačního potrubí je nutné posoudit technickou prohlídkou, doplněnou v případě potřeby o prohlídku svodného potrubí kamerou. Největší problém představují v panelových domech ocelová a azbestocementová potrubí, která jsou dnes na konci ţivotnosti a je tedy nutná jejich výměna. Dalším problémem jsou kameninová potrubí s netěsnými spoji ukládaná nad podlahu do instalačních suterénů. I tato potrubí je nutné vyměnit. Výměna potrubí je v panelových domech snadnější neţ ve starých domech stavěných klasickou zděnou technologií, protoţe potrubí je přístupnější. Nová potrubí se v panelových domech vedou nejčastěji v místech, kudy vedla potrubí stará. 8.2.2. Odpadní potrubí Výměna odpadních potrubí ve stávajících bytových jádrech je obvykle snadnější neţ u zděných domů protoţe nevyţaduje odkrývání zazděných dráţek. Před výměnou se v bytových jádrech demontáţí stěny mezi instalační šachtou a záchodem odkryje většina potrubí. Různé úpravy prováděné uţivateli bytů (zazdění, obklad) však mohou přístup do instalační šachty ztíţit. Také dešťová odpadní potrubí vedená často ve schodišťovém prostoru, bývají po demontáţi krytů snadno přístupná. 8.2.3. Svodná potrubí Svodná potrubí vedená v instalačním suterénu bývají také přístupná a snadno kontrolovatelná a vyměnitelná. Výměna svodných potrubí uloţených pod podlahou nejniţšího podlaţí je však 34
stejně problematická jako u domů zděných. Instalační suterény mají být správcem domu
kontrolovány a případně uklízeny. 34
http://www.casopisstavebnictvi.cz/renovace-zdravotne-technickych-instalaci-ve-starsich-bytovych-domech_N1738
43
8.2.4. Renovace vodovodu35 Ocelová pozinkovaná nebo asfaltovaná potrubí se dnes nahrazují potrubím z jiných materiálů. Příčinou krátké ţivotnosti ocelových potrubí je důlková koroze a inkrustace. Stoupací potrubí Vedení stoupacích potrubí zůstává v instalačních šachtách. U plastových stoupacích potrubí je důleţité vyřešit nejen kompenzaci délkové roztaţnosti trubek, ale také napojení připojovacího potrubí tak, aby stoupací potrubí mohlo volně dilatovat a uzávěry a vodoměry byly upevněny k nosné konstrukci v instalační šachtě. Potrubí musí být tepelně izolováno. Ležaté potrubí Leţaté potrubí vedeme obvykle ve stávající trase pod stropem nebo podél zdí v suterénu (instalačním kanále). Odchylky od stávající trasy mohou být dány nutností kompenzací tepelné roztaţnosti nového potrubí. Pokud se demontáţ ocelového pozinkovaného potrubí provádí rozřezáním řezacím hořákem pro acetylén a kyslík, je třeba dbát na výměnu vzduchu na pracovišti, zejména v instalačním kanále, aby nedošlo k otravě pracovníků jedovatými plyny vznikajícími hořením zinku. Nové potrubí ukládané do instalačního kanálu musí mít někdy z důvodu manipulace (přístup pouze otvorem 600 x 600 mm apod.) kratší délky neţ při vedení v suterénu. Pro cirkulaci teplé vody platí poţadavky uvedené v odstavci . Leţaté potrubí studené vody, teplé vody a cirkulace musí být tepelně izolováno. 8.2.5. Renovace plynovodu V současné době se také v panelových domech začínají renovovat plynovody. Prostupy potrubí stropem byly u stávajících plynovodů v panelových domech provedeny bez ochranné trubky. Pokud v místě prostupu prosakovala voda z kanalizace (např. z netěsného azbestocementového potrubí), můţe být plynovodní potrubí v prostupu značně zkorodováno. Stoupací vedení a spotřební rozvod36 Při vedení plynovodu v šachtách, instalačních kanálech nebo instalačních podlaţích zakazují technická pravidla G 704 01 pouţití závitových spojů a předepisují, aby tyto instalační prostory byly trvale větrány z venkovního prostoru. Instalační šachta bytového jádra, u které
44
jsou prostupy stroby zabetonovány, má spíše charakter dutiny za obloţením stěn. Proto je zde vedení plynovodu moţné, pokud je jedna její stěna (obvykle za záchodovou mísou) snadno demontovatelná a prostor šachty je otvory (mříţkami apod.) u podlahy a pod stropem spojen s prostorem sousední místnosti. Z předchozího vyplývá, ţe vedení nového stoupacího vedení a spotřebního rozvodu ke spotřebiči je v instalační šachtě bytového jádra moţné. I po renovaci zůstává v instalační šachtě umístěn také plynoměr. Dodavatel plynu můţe při renovaci, kromě uzávěru před plynoměrem, poţadovat také umístění uzávěru bezprostředně za plynoměrem. Spojování potrubí svařováním je v hořlavých bytových jádrech velmi problematické, proto se dnes často pouţívají potrubí s lisovanými spoji. Ležaté rozdělovací potrubí Pokud bylo rozdělovací potrubí vedeno pod stropem suterénu, je vhodné jeho trasu dodrţet i při instalaci nového potrubí. Při vedení rozdělovacího potrubí v instalačním kanále pod domem je nutné, aby byl tento kanál opatřen větracími otvory do vnějšího prostředí.
8.2.6. Plynové spotřebiče Plynovými spotřebiči jsou v bytech panelových domů obvykle pouze sporáky. Jedná se o spotřebiče provedení A, které odebírají vzduch pro spalování z místnosti, v níţ jsou umístěny a spaliny jsou odváděny do téţe místnosti. Proto je nutné posouzení místnosti z hlediska výměny vzduchu. Problém s výměnou vzduchu můţe nastat při výměně starých oken za nová těsnější. Do kuchyně je nutné objednat takové okno, které zajistí výměnu nejméně 20 m3/h vzduchu, i kdyţ je zavřené.
8.2.7. Přestavba bytových jader37 Ţivotnost jednotlivých částí bytových jader uvádí tabulka 2, ze které je patrné, kdy přicházejí v úvahu opravy a přestavba bytového jádra. Přestavba bytových jader spočívá zpravidla ve vybourání starého jádra a jeho nahrazením zděnou (z lehkých tvárnic) nebo sádrokartonovou konstrukcí. Můţe se při ní provést i změna půdorysného uspořádání místností. Přestavbu provádějí buď jednotliví uţivatelé, nebo se 36
http://www.casopisstavebnictvi.cz/renovace-zdravotne-technickych-instalaci-ve-starsich-bytovych-domech_N1738
45
provádí v celém domě zároveň s výměnou stoupacích vodovodních a odpadních kanalizačních potrubí. Pokud si přestavbu zajišťují pouze někteří jednotliví uţivatelé, nemá se zasahovat do stoupacích a odpadních potrubí a měnit půdorys instalační šachty. Důleţité je také dbát na dobrou přístupnost instalačních šachet po přestavbě. Stěna mezi prostorem záchodu a instalační šachtou má být snadno demontovatelná a pokud je v instalační šachtě veden plynovod, musí být stěna instalační šachty opatřena u podlahy a těsně pod stropem větracími otvory (mříţkami). Kaţdá přestavba vyţaduje statický posudek stávajících stavebních konstrukcí
Část bytového jádra
BJ lehké prefabrikace
BJ železobetonová
30 – 35
80
Konstrukce karoserie příčky podhledy podlahové dílce
37
http://www.casopisstavebnictvi.cz/renovace-zdravotne-technickych-instalaci-ve-starsich-bytovych-domech_N1738
46
Povrchové úpravy plášťové materiály
30 - 35
-
malby
-
5
keramické obklady
-
40
podlahová krytina PVC
10 - 15
10 - 15
keramické dlaţby
80
80
20
20
10
10
30
-
azbestocementové
50
50
(kanalizace)
30
Potrubí ZTI ocelové pozinkované (studená voda) ocelové pozinkované (teplá voda) ocelové (kanalizace) plastové (vodovod i kanalizace)
Tabulka - fyzická životnost jednotlivých částí bytového jádra v letech 1 38
9. Závěr Cílem mé bakalářské práce je porovnání zdravotně technických instalací vzhledem k ocenění majetku v budovách a jiných objektech. Dobře navrţené rozvody, výběr vhodných materiálů a kvalitu montáţe, které se odráţí v ceně. Je to rozhodující faktor pro funkčnost a ţivotnost. Výrobci při dodrţení provozních parametrů garantují ţivotnost 50 let někdy také 100 let (jistě ne u kovů jako například ocel nebo pozink). Při nedodrţení provozních parametrů, vás mohou v nejbliţší době čekat další náklady na opravy.
38
http://www.casopisstavebnictvi.cz/renovace-zdravotne-technickych-instalaci-ve-starsich-bytovych-domech_N1738
47
Například při renovaci jak bylo uvedeno, je nutné nahlíţet i na zdravotně technické instalace a to z mnoha hledisek. Kaţdá renovace i budování nového projektu, vyţaduje komplexní přístup a řadu informací, které musí mít majitel domu, projektant i prováděcí firma. Kaţdou práci je nutné dobře projekčně připravit, aby při provádění nebylo nutné příliš improvizovat, coţ by mohlo mít za následek nekvalitně provedenou montáţ a funkčnost zdravotně technických instalací.
48
10.
Zdroje informací
10.1. Tištěná literatura a normy [1] Přestavba bytových jader. Praha: SČMBD, 1998. [2] Zákon č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů [3] ČSN EN 1775, (38 6441) Zásobování plynem - Plynovody v budovách - Nejvyšší provozní tlak do 5 bar - Provozní poţadavky [4] ČSN 73 0873 Poţární bezpečnost staveb - Zásobování poţární vodou [5] ČSN EN 806-1 aţ -3 (73 6660 a 75 5410) Vnitřní vodovod pro rozvod vody určené k lidské spotřebě [6] ČSN 73 6660 Vnitřní vodovody [7] ČSN 75 5411 Vodovodní přípojky [8] ČSN 75 6081 Ţumpy [9] ČSN 75 6101 Stokové sítě a kanalizační přípojky [10] ČSN EN 12056-1 aţ -5 (75 6760) Vnitřní kanalizace - Gravitační systémy [11] ČSN 75 6760 Vnitřní kanalizace [12] TPG 702 01 Plynovody a přípojky z polyetylénu [13] TPG 702 04 Plynovody a přípojky z oceli s nejvyšším provozním tlakem do 100 barů včetně [14] TPG 704 01 Odběrná plynová zařízení a spotřebiče na plynná paliva v budovách [15] TPG 704 02 Dodatečné utěsňování domovních plynovodů [16] TPG 934 01 Plynoměry. Umísťování, připojování a provoz39 [17] Zdeněk Ţabička, Jakub Vrána. Zdravotně technické instalace 2009 ISBN: 978-80-7366139-7 [18] VRÁNA, Jakub. Vybavení vnitřních prostor 2005 ISBN: 80-247-0800-0 [19] ORT, Petr. Cvičení z oceňování nemovitostí – díl I. Oceňování na tržních principech. 2008 ISBN: 978 – 80-7265-128-3 [20] ORT, Petr. Oceňování na tržních principech. 2007. ISBN: 978-80-7265-101.
49
[21] ORT, Petr. Moderní metody oceňování nemovitostí na tržních principech. 2007. ISBN: 978-80-7265-113-9 [22] Zákon o oceňování majetku 151/1997 Sb. , prováděcí vyhláška 3/2008 Sb. v platném znění
10.2. Internetové stránky www.sreality.cz www.kolovraty.cz www.praha.eu www.praha22.cz www.bytykolovraty.cz www.betrealitky.cz http://www.casopisstavebnictvi.cz/materialy-zdravotne-technickych-instalaci_N1758 http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-pripojky-plyn-5414.html http://voda.tzb-info.cz/6993-cena-vody-predpoklady-vyvoje http://www.tzb-info.cz/casopisy/cesky-instalater/cislo-1-2011 http://www.ceskestavby.cz/clanky/sprchy-vany-vana-zachod-umyvadlo-sprchove-kouty5799.html http://voda.tzb-info.cz/6993-cena-vody-predpoklady-vyvoje http://voda.tzb-info.cz/priprava-teple-vody http://www.ceskestavby.cz/clanky/rozvody-kanalizacni-site-5413.html http://www.tzb-info.cz/5032-nove-predpisy-pro-vyusteni-odtahu-plynovych-kotlu-stenoufasady http://www.integragroup.cz/zdravotne-technicke-instalace.html http://www.okruhprahy.cz/ http://www.nemoshop.cz/ 39
http://www.casopisstavebnictvi.cz/renovace-zdravotne-technickych-instalaci-ve-starsich-bytovych-domech_N1738
50
10.3. Odborné konzulatce
Prof. ing. Josef Michálek Csc. Ing. Petr Ort, Ph.D Doc. ing. František Medek Csc. Ing.Miloš Majer ( V+T mat voda+topení+sanita Mukařov ) Ing.Olga Jandová ( tajemnice městské části Prahy 22 ) Ing. Jakub Vrána, Ph.D. ( specialista v oboru TZB )
51
B) PRAKTICKÁ ČÁST
Součástí přílohy jsou: -
ocenění rodinného domu v Praze-Uhříněvsi
-
ocenění komerčního objektu v Praze-Kolovratech
-
analýza trhu – Praha 22
-
obrázková příloha
52
