• Měsíčník akciové společnosti OHL ŽS
Rekonstrukce hlavní budovy Národního technického muzea jde do finále
Únor 2008
strana 3
Královopolské tunely už se razí
• Ročník XIV
strana 5
Modernizace a rozšíření výrobní základny ŠKODA TRANSPORTATION
strana 8
Rekonstrukce výpravní budovy v železniční stanici Opava východ byla dokončena Kompletně zrekonstruovaná nádražní budova nejdůležitější opavské stanice byla dne 21. února 2008 slavnostně otevřena. Definitivně tak skončila rekonstrukce, která začala v roce 2004. Souběžně bylo také kompletně opraveno kolejiště, nástupiště pro cestující a Správa železniční a dopravní cesty elektrifikovala trať mezi Ostravou a Opavou. Rekonstrukce budovy stála 77 milionů korun. „Nádražní budovu bylo nezbytné rekonstruovat, ale nešlo jen o její technický stav, ale také o prostorové a technické řešení, které je teď po rekonstrukci mnohem efektivnější,“ řekl Gabriel Jur-
sa, ředitel Regionální správy majetku ČD v Olomouci. „Výpravní budova byla postavena v roce 1855 a rozšířena v letech 1892 až 1893. Později ale prošla řadou změn a ne vždy citlivých zásahů.
Proto byla na základě dochovaných fotografií a dobové projektové dokumentace navržena obnova původní podoby vstupního vestibulu.“ pokračování na straně 2
2
3
Rekonstrukce výpravní budovy v železniční stanici Opava východ byla dokončena pokračování ze strany 1
Vzhledem ke stáří budovy provedli restaurátoři za asistence pracovníků Národního památkového ústavu odborný restaurátorský průzkum, který odhalil pod novějšími vrstvami původní historickou malbu. Dodavatelem rekonstrukce byla akciová společnost OHL ŽS a projekt připravilo PROJEKTSTUDIO v čele s Pavlem Krátkým. Projektanti museli respektovat připomínky Národního památkového ústavu i Útvaru hlavního architekta města Opavy. „Při rekonstrukci opavské výpravní budovy jsme mohli využit bohatých zkušeností našich pracovníků jak s železničními stavbami, tak i s rekonstrukcí
historických objektů. Budova je teď nejen funkční, ale získala zpět i svou historickou krásu,“ doplnil František Ledabyl, 1. místopředseda představenstva a obchodní ředitel OHL ŽS, a.s. Vnitřní prostory byly upraveny tak, aby lépe odpovídaly potřebám dnešního provozu a aby je zároveň bylo možné využít pro činnost dalších firem a podnikatelů. Ve spolupráci se stávajícími nájemci byla opravena pobočka České pošty, ordinace lékařů a zcela novou tvář dostaly také nádražní restaurace a jídelny. Nově slouží cestujícím pobočka autobusového dopravce TQM, prodejna tiskovin Relay, občerstvení Fornetti, samoobsluha Pont a nové informační centrum a čekárna ve vestibulu budovy.
Rekonstrukce hlavní budovy Národního technického muzea jde do finále
Vlastní rekonstrukci odstartovala oprava střechy v říjnu 2004, kdy byla opravena konstrukce krovu a kompletně vyměněn střešní plášť budovy a přístřešku. Proměnou dále prošla elektroinstalace a vzduchotechnika, nové jsou rozvody informačních a sdělovacích systémů, repasována byla okna, vyměněny vstupní dveře a v neposlední řadě byla zcela obnovena také fasáda budovy, včetně štukatérských prvků a kamenného soklu. Rekonstrukcí prošly zpevněné plochy bývalého prvního nástupiště, repasovány byly původní litinové sloupy a doplněno zábradlí. Sanována byla vlhkost v suterénu a nová je také venkovní kanalizace s čerpáním podzemních vod.
py rekonstrukce obnovila původní prostorový koncept hlavní vstupní haly a pantheonu v přízemí, patrových foyer a hlavních výstavních sálů. Budova Národního technického muzea na Letné je jedním z nejúspěšnějších příkladů realizace moderní muzejní budovy v České republice. Je navržena v duchu pozdního funkcionalismu v silně klasicizujícím pojetí, ke kterému přispívá především symetričnost částí i celku, osová kompozice hlavních vstupů se zdůrazněnými vertikálami hranolových pilířů, použití nejklasičtějšího z materiálů – kamene – na obklad podnože a venkovních schodišť a potlačení horizontality okenních otvorů. Symetrické čtyřpodlažní těleso technického muzea, konstrukční trojtrakt tvaru širokého U se třemi suterény, jehož nosnou konstrukci tvoří monolitický železobetonový skelet, obemykající jedinečně řešený výstavní prostor, jeho ochozy, schodiště a stavební detaily se vracejí k počáteční estetice funkcionalismu. Exteriér budovy dodnes vypadá zachovale a díky použití kvalitních materiálů si fasáda uchovala svou funkčnost, proto se rekonstrukce soustředila především na interiéry budovy a vnějšího vzhledu se dotkla jen minimálně.
útvar Public Relations
Slavnostního přestřižení pásky se zúčastnili (zleva) ing. arch. Pavel Mališ, náměstek primátora města Opavy, Ing. František Ledabyl, marketingový a obchodní ředitel OHL ŽS, a.s., spolu s Ing. Gabrielem Jursou, ředitelem Regionální správy majetku Olomouc.
Národní technické muzeum jako instituce vzniklo v roce 1908 pod názvem Technické muzeum Království českého z iniciativy a prostředků české technické inteligence, především profesorského sboru Vysoké školy technické. Bylo vedeno a financováno Spolkem technického muzea, jehož členy byly známé výrobní závody a banky. Spolek měl širokou členskou základnu, rozdělenou do odborných skupin, jimž předsedali přední čeští průmyslníci. Cílem muzea byla od počátku zejména dokumentace hlavních vývojových trendů technického vývoje, hodnocení jejich přínosu společnosti a uchovávání exponátů reprezentujících tento vývoj budoucím generacím. Tím vším přispívalo NTM již od svého založení k pochopení povahy a smyslu moderní civilizace a činí tak dodnes. Téměř třicet let po jeho založení se zdálo, že se muzeum dočká i své vlastní budovy. Do její výstavby však zasáhla okupace Československa a její autor, prof.dr.arch. Milan Babuška, se dokončení díla v plném rozsahu svého záměru nedočkal. O to se zasloužila až společnost OHL ŽS, závod Pozemní stavitelství, divize Stavitelství Praha, která v rámci II. eta-
Celá rekonstrukce byla rozdělena do tří etap. První z nich byla zahájena v roce 2003 a jejím cílem byly úpravy administrativních prostor muzea, hlavního vstupu a vnějšího schodiště. Tyto práce byly přerušeny v roce 2004 a v listopadu 2005, za plného provozu muzea, přebírali pracovníci OHL ŽS staveniště s úkolem dokončit práce započaté předchozím dodavatelem a plynule přejít do druhé etapy rekonstrukce. Díky úsilí kolektivu vedoucího projektu, Ing. Marka Rýdla, byla rozpracovaná část první etapy stavby dokončena, v červenci 2006 úspěšně zkolaudována a předána uživateli. Jen do konce prázdnin měli stavbaři čas si oddechnout. V září 2006 byla budova muzea uzavřena pro veřejnost a započaly práce na rušení expozic, přemisťování exponátů do depozitářů a vyklízení budovy. Vzhledem k rozměrnosti a technickému stavu některých exponátů však nebylo možné budovu úplně vyklidit, a tak si stavbaři museli poradit i s tím, jak provádět práce a současně ochránit exponáty před poškozením. Jako první byly zrušeny expozice hlukové ekologie, telekomunikací a přilehlé studovny. Dělící stěny mezi nimi byly vybourány a na jejich místě vznikla nová velkokapacit-
Repasované vnitřní schodiště s monumentálním zábradlím ve stylu art deco
4
5 ní variabilní výstavní plocha. Celkově bude v budově muzea pět velkých výstavních sálů, každý o ploše 560 m 2. Po stavební stránce jsou všechny sály připraveny pro umístění libovolných expozic. Byly opraveny vnitřní omítky, provedeny nové rozvody vytápění a elektrického proudu. Aby bylo možno jednotlivé expozice snadno obměňovat, jsou slaboproudá i silnoproudá vedení umístěna ve zdvojených podlahách. Při změně instalace exponátů pak stačí pracovníkům muzea nadzvednout kteroukoli z podlahových kostek o rozměru 60x60 cm, tvořících pochozí vrstvu podlahy, a zapojit přívod osvětlení, pohonu nebo libovolného dalšího zařízení do předem připravených zásuvek.
zcela dodržet. V současné době totiž v Čechách není výrobce, který by dokázal vyrobit tabulové sklo stejného vzhledu a stejnou technologií, jakou používala Sklárna Teplice ve 30. a 40. letech minulého století. I kdyby se jej však podařilo vyrobit, neumožnilo by takové sklo dosáhnout dalšími technologickými úpravami požadovaných tepelně-technických a světelných vlastností, které předepisují závazná ustanovení harmonizovaných norem. Proto byla část oken repasována a část nahrazena replikami splňujícími soudobé požadavky. Původní skla z oken, která se dochovala, byla demontována a použita pro zasklení nadsvětlíků a dveří kancelářských prostor ve třetím patře. Nepoužitá původní skla byla uskladněna a budou vy-
Základní údaje stavby Název stavby:
Částečná rekonstrukce hlavní budovy Národního technického muzea, II. etapa
Investor:
Národní technické muzeum v Praze
Inženýring:
Stavebně inženýrská společnost SPS, s.r.o.
Projektant:
Němec, Žilka, architekti AR 18
Generální dodavatel:
OHL ŽS, a.s., závod Pozemní stavitelství, divize Stavitelství Praha
Zastavěná plocha:
9 597 m2
Obestavěný prostor:
35 745 m3
Nová parkovací stání:
42 míst
Náklady:
166 mil. Kč bez DPH
Doba výstavby:
dokončení I. etapy – 11/2005-06/2006 II. etapa – 09/2006 – 04/2008
Jednou z nejnáročnějších částí stavby byla rekonstrukce kinosálu pro 120 diváků, vybaveného nyní jak nejmodernějším promítacím zařízením, tak i historickým promítacím strojem pro 35mm film. Ten je současně exponátem i funkčním zařízením. Z důvodu snížení energetické náročnosti byl zateplen střešní plášť budovy. Jelikož je budova postavena na vyvýšeném prostoru hrany Letenské pláně, jsou na její střeše umístěny antény telefonních operátorů. Tyto antény byly po celou dobu rekonstrukce plně funkční, což stavebníkům ztrpčovalo život, neboť jejich kotevní lana křižují střechu budovy jako obrovská pavučina. Přesto se povedlo provést zateplení střechy bez výpadku jejich provozu. V rámci zateplení objektu byla provedena také výměna oken. Vzhledem k tomu, že budova je zapsána v ústředním seznamu kulturních památek, snažil se projektant rekonstrukce zachovat co nejautentičtější vzhled budovy. U oken nebylo možné tento záměr
užita pro třetí etapu rekonstrukce. V celém interiéru byla provedena výměna dveří a dřevěných prosklených stěn, oddělujících požární úseky mezi výstavními sály a vstupními foyer. Jako při každé rekonstrukci, číhala i zde na stavbaře překvapení v podobě jiných než původních statických řešení objektu, která se vyloupla až po obnažení konstrukcí. Tyto problémy byly řešeny ve spolupráci s generálním projektantem a investorem změnou projektové dokumentace. Jednu chvíli se zdálo, že se pracovníkům stavby povedl i archeologický nález. Ovšem to, co odkryli v prostoru parkoviště, nebyl zbytek starého valu, jak se původně domnívali, ale zbytek obvodové zdi bývalé kotelny ze 40.-50. let, což jim potvrdili archeologové a nakonec i místní pamětníci. Dalším nálezem byla jímka ve třetím podzemním podlaží, která, ač nebyla uvedena v projektové dokumentaci, byla prozkoumána, vyčištěna a je možné ji v případě potřeby opět používat.
V duchu obnovení prvoplánového vzhledu budovy se nesla i obnova vstupního prostoru muzea, v němž bylo původně zamýšleno vytvořit po vzoru mnichovského Deutsches Museum panteon českých vědců, vynálezců a techniků. Tento prostor byl vyčištěn od různých příček a předělů, nově vydlážděn a bylo repasováno vnitřní schodiště. V souladu s původními plány bylo pro toto schodiště vyrobeno monumentální zábradlí ve stylu art deco. „Toto zábradlí, navržené architektem Babuškou, bylo těžkým oříškem už při stavbě budovy. Pro jeho atypické profily a drahý materiál, bílou mosaz, ho nedokázali zrealizovat ani tehdejší čeští stavitelé, ani protektorátní majitelé budovy,“ řekl vedoucí týmu přípravy stavby Ing. Pavel Beránek a dodal: „My jsme však k jeho výrobě přistoupili s kreativitou a možnostmi současné doby. Bílou mosaz nahradila nerezová ocel, jejíž profily byly mírně upraveny oproti původnímu plánu. Povrchová úprava provedená balotinováním dodala povrchu matný vzhled, který architekt budovy požadoval. Je to taková malá pocta nás, dnešních stavařů, architektu Milanu Babuškovi.“ Moderní doba má také své požadavky, a tak byl v rámci rekonstrukce nově vybudován oddělený vstup pro pracovníky muzea, opraven výtah a hygienické zázemí, vybudována šatna a prodejna upomínkových předmětů. Byly také provedeny rekonstrukční práce v zázemí muzea, aby byl zvýšen komfort pro zaměstnance i externí badatele v pracovnách a studovnách. Na handicapované spoluobčany bylo pamatováno novou bezbariérovou vstupní rampou na jižní straně budovy, kudy se dostanou do restaurace i k novému, speciálnímu výtahu. Současně je pro ně vyčleněno několik míst na nově vytvořeném parkovišti a bezbariérová místa má i zrekonstruovaný kinosál. V současné době probíhají v budově muzea dokončovací práce před předáním investorovi, plánovaným na duben tohoto roku. Následně bude pracovníky muzea zahájena instalace expozic. Muzeum chce zprovoznit výstavní prostory pro návštěvníky ještě do konce letošního roku. Pro zajímavost můžeme uvést, že novou, expozici architektury bude připravovat známý architekt a herec David Vávra. Celá komplexní rekonstrukce bude završena třetí etapou, která je nyní ve stadiu investičního záměru a bude zahrnovat rekonstrukci fasády budovy, dopravní haly, knihovny, dílen a provozního zázemí. Alžběta Trůblová obchodní specialista
Královopolské tunely už se razí V Brně byla dne 5. února 2008 za přítomnosti primátora města pana Romana Onderky a generálního ředitele Ředitelství silnic a dálnic ČR Ing. Alfréda Brunclíka, zástupců investora, projektantů i dodavatelů slavnostně zahájena ražba Královopolských tunelů, které jsou součásti brněnského velkého městského okruhu (VMO). Projekt s oficiálním názvem „Silnice I/42, VMO, Dobrovského B“ po svém dokončení podstatně sníží hustotu dopravy ve vnitřním Brně a zkvalitní komfort cestování. „Tunely Dobrovského svým vlivem na tranzitní dopravu široce přesahují regionální význam. Těší mne, že také statutární město Brno má na jejich výstavbě svůj podíl, “ řekl při této příležitosti Roman Onderka.
Zleva Ing. Jaroslav Krauter, náměstek ředitele Státního fondu dopravní infrastruktury, primátor města Brna pan Roman Onderka, 1. náměstek hejtmana Jihomoravského kraje Ing. Milan Venclík, generální ředitel OHL ŽS, a.s. Ing. Michal Štefl a generální ředitel Subterra, a.s. Ing. Petr Kuchár
Stavba se dotýká rozsáhlého území městských částí Žabovřesky a Královo Pole. Rozhodující část tvoří dva paralelní dvoupruhové tunely, dlouhé cca 1,25 km, které v projektu označeny jako tunely Dobrovského I a II, ale často bývají nazývány Královopolské tunely. Královopolský tunel I bude dlouhý 1237 metrů a je projektován v trase pod dnešní ulicí Dobrovského. Na 1019 metrů ražené části tunelu navazují hloubené části budované v zapažených jámách, dlouhé 168 m v Žabovřeskách a 50 m v Králově Poli. Královopolský tunel II měří celkem 1258 metrů a povede paralelně s prvním tunelem v odsunutí jižně o cca 70 m. Ražená část měří 1060 m a hloubené části 149 m v Žabovřeskách a 49 m v Králově Poli. „Ražba tunelových trub bude probíhat v extrémně obtížných geologických poměrech s velmi nízkým nadložím a hustou městskou zástavbou nad tunely,“ řekl Ing. Alfréd Brunclík, generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic ČR. Plocha výrubu každé tunelové trouby je cca 130 m2. Nadloží tunelu se pohybuje v rozmezí od pouhých 6 m u provizorních portálů po maximální hodnotu 21 m. Ražba tunelů bude prováděna po celé délce v plastických neogenních jílech. „Pro zajištění bezpečnosti při ražbě v podzemí i pro minimalizaci účinků na povrchovou zástavbu v poklesové kotlině byla navržena mimořádná
opatření,“ řekl Ing. Michal Štefl, generální ředitel OHL ŽS, a.s. Čelba je členěna na šest malých dílčích výrubů (tzv. jádrová metoda výrubu). Primární ostění tunelů tvoří tuhá montovaná výztuž a stříkaný beton. Poprvé v České republice budou při výstavbě tunelů použity ocelové výztužné prvky speciálně vyvinuté pro tuto stavbu. Průběžně s ražbou tunelů budou také vybudovány clonící stěny z pilířů tryskové injektáže podél velké části tunelů. U vybraných objektů na povrchu bude použita tzv. kompenzační injektáž, tedy řízené zvedání objektů probíhající současně poklesy vyvolanými ražbou. Před ražbou bylo staticky zajištěno více než 100 objektů na povrchu. Po dobu ražby bude zajištěn trvalý dohled nad stavem objektů a inženýrských sítí na povrchu včetně pohotovosti sanačních firem a budou prováděna rozsáhlá měření na povrchu i v podzemí monitorující vliv stavby s okamžitým předáváním informací o varovných stavech odpovědným osobám. Stavbaři předpokládají, že měsíčně vyrazí asi 50 m v každé tunelové troubě. Oba tunely by tedy měly být proraženy za necelé dva roky. Zhruba další rok bude trvat stavební dokončení tunelů a montáž technologie. Na špičkové evropské úrovni je navrženo budoucí bezpečnostní vybavení tunelů. Bude v nich umístěn vysoce nadstandardní automatic-
ky řízený systém odvětrání s odsáváním znečištěného vzduchu. V případě požáru bude možné odsávat z kteréhokoliv místa požáru až 250 m3 vzduchu za vteřinu, a to se 100% zálohou (instalovaný výkon je 500 m3 za vteřinu). Proudové ventilátory u obou portálů budou moci regulovat rychlost proudění vzduchu v tunelech a eliminovat tak únik znečištěného vzduchu ven z portálů. Plně automaticky řízené bude osvětlení tunelů, a to včetně nouzových režimů, s možností přizpůsobit se konkrétním podmínkám v tunelu a jeho nejbližším okolí. Na okamžité podmínky, jak na VMO, tak i v celém Brně, bude reagovat proměnné dopravní značení. Nouzově bude umožněn obousměrný provoz v každé tunelové rouře, a to pro případ oprav a odstávek jedné tunelové roury. Inženýrskou činnost a technický dozor zajišťují Brněnské komunikace a.s. Dokumentaci zpracovalo Inženýrské sdružení VMO Dobrovského, Amberg Engineering Brno a.s., PK Ossendorf s.r.o., Dosing - Dopravoprojekt Brno group, spol. s r.o. a Eltodo Dopravní systémy s.r.o. Autory architektonického řešení a vizualizací jsou: Archika, ing. arch. Jindřich Kaněk, Wave Studio, ing. arch. Vojtěch Koudelka a ing. arch. Zdeněk Stránský. Generálním zhotovitelem je „Sdružení VMO Dobrovského B“, jehož členy jsou OHL ŽS, a.s. (vedoucí účastník sdružení), Metrostav a.s. a Subterra a.s. Hlavním investorem je Ředitelství silnic a dálnic ČR. Financování stavby je zajištěno ze Státního fondu dopravní infrastruktury a v rámci sdružených prostředků přispívá na výstavbu také statutární město Brno. Celková cena přesahuje 6,5 miliardy Kč včetně DPH. Zprůjezdnění silnice č. I/42 VMO je plánováno na rok 2011 a kompletní dokončení díla na květen roku 2014. útvar Public Relations
Ražbu tunelů z kabiny razícího stroje osobně zahájil primátor města Brna pan Roman Onderka.
6
7
Realizace technologií elektrického předtápěcího zařízení pro Železnice Slovenské republiky
Pohled na napájecí bod EPZ, v pozadí stojan EPZ a částečné panorama Vysokých Tater - železniční stanice Poprad
Průnik naší firmy na slovenský trh je již všeobecně znám, a to nejen u odborné veřejnosti. Současně s expanzí stavebně-montážních prací a dodávek pro Železnice Slovenské republiky (ŽSR) v rámci realizace kolejového spodku a svršku a již historickou implementací divize Technologie do struktury závodu Dopravní stavby, sekce Železnice, byla otevřena pomyslná brána umožňující vývoz technologických drážních zařízení, vyrobených a dodávaných divizí Technologie, sekce Železnice, závod DS, OHL ŽS, a.s. na slovenský trh. V následujícím příspěvku bych se rád věnoval technologii elektrického předtápěcího zařízení (dále jen EPZ), které bylo realizováno divizí
Technologie na zakázkách: • žst. Poprad - Tatry, výstavba podchodov a nástupísk a žst. Prešov – peronizácia. Zde jsme byli v roli dodavatele technologie a montážně jsme spolupracovali s firmami ELZA a ELTRA Košice. • Trnava - Nové Mesto nad Váhom, žst. Leopoldov. Zde bylo v rámci objektové skladby realizováno EPZ pouze v nezbytném rozsahu rekonstrukce, při zachování původního stavu technologie rozvodny 3 kV. Nová modernizovaná technologie EPZ, vyvinutá pracovníky divize Technologie pro účely modernizací a rekonstrukcí drážní infrastruk-
tury v ČR a SR, je moderní zařízení, které zákazníkovi nabízí při stejné nebo nižší investiční náročnosti vyšší užitnou hodnotu. Hlavní předností modernizovaného zařízení EPZ je systém výsuvného provedení vn vypínače a stykačů v rozváděči R 3 kV (rozvodna EPZ). Tímto řešením se zjednodušuje vlastní zapojení, snižuje počet použitých prvků, zvyšuje bezpečnost při provozu i při provádění údržbových prací. Dále se enormně snižují časové a finanční nároky na provádění údržby ze strany pozdějších správců a zároveň se zvyšuje pohotovost zařízení. Nové konstrukční řešení rozváděče R 3 kV je dodáváno do zděných (žst. Prešov) a kioskových (žst. Poprad) objektů. Kioskové provedení minimalizuje časové nároky na dobu omezení provozu v místě stavby a dovoluje určitou „mobilitu“ zařízení kdykoliv po celou dobu jeho funkčního života. Zařízení EPZ může být napájeno ze tří hlavních zdrojů, a to z trakční sítě 3 kV DC (stejnosměrná trakce), 25 kV AC (střídavá trakce) a z distribuční sítě 22 kV AC. Vzhledem k této variabilitě napájení je rozsah využití v drážní dopravě prakticky stoprocentní po celém území ČR a SR. Celá sestava EPZ se skládá z vnitřní a vnější části. Vnitřní částí je rozvodna 3 kV, kterou tvoří napájecí část (přívodní pole) a jednotlivá vývodová pole se zařízením vlastní spotřeby, vše umístěné v již zmiňovaném zděném nebo kioskovém provedení. Vnější část EPZ je pak tvořena předtápěcími stojany a ovládacími skříněmi, včetně skříně zpětných kabelů. Řízení EPZ je koncipováno plně na bázi programovatelných automatů. Jedná se o distribuovaný řídící systém se zajištěnou komunikací, kde jsou v jednotlivých polích osazeny moduly systému s vlastním procesorem, zajišťujícím řízení jednotlivých prvků a funkčních kroků ve vlastním poli, sběr dat pro vlastní činnost a činnosti nadřazené úrovně a komunikací. Celá sestava EPZ je řízena nadřazenou úrovní systému, která provádí koordinaci jednotlivých podřízených modulů. Jako koordinační modul zde slouží programovatelný modul APT 3000, umístěný ve dveřích přívodního pole. Tento modul je dále připojen přes sériové rozhraní k dispečerskému pracovišti v dopravní kanceláři. Dispečerský počítač slouží pouze k monitorování systému, záznamu událostí, poruch a měřených hodnot a ukládá je na HDD. Přívodní pole rozváděče R3kV je vybaveno vlastní LCD přehledovou obrazovkou s nákre-
Základní údaje staveb- objekty EPZ: Žst. Poprad - Tatry, výstavba podchodov a nástupísk a žst. Prešov – peronizácia Objem prací
6 167 tis.
Realizace
05 – 08/2007
Investor
ŽSR
Trnava - Nové Mesto nad Váhom, žst. Leopoldov Objem prací
2 985 tis.
Realizace
10/2007 – 12/2007
Investor
ŽSR
sem sestavy EPZ s aktuálními informacemi o odběru proudu a napětí. Na displeji je dále aktivně zobrazován stav spínacích prvků (stykačů a ukolejňovačů), se kterými lze přes tuto dotykovou obrazovku i manipulovat. Oproti dříve používanému systému se ovládání zařízení a odečet momentálních stavů a hodnot parametrů EPZ - výrazně zjednodušil. Na závěr bych chtěl poděkovat všem zainteresovaným zaměstnancům divize a vedení
stavby - OHL ŽS a.s., sekce Železnice, firmě ELZA, a.s. - závod Žilina a závod Košice, zástupcům firmy ELTRA Košice a v neposlední řadě kolegům ze ŽSR za dobrou spolupráci a přeji nám všem spolehlivý a bezpečný chod instalovaného zařízení. Roman Dostálek vedoucí střediska 2023
O NÁS V TISKU Telč vybrala firmy pro Panský dvůr 14. 2. 2008, Jihlavský deník
Telč/ Konsorcium firem Morávka Centrum, OHL ŽS a Slovkarpatia se stalo vítězem výběrového řízení na investora pro Projekt rozvoje a revitalizace území Panského dvora v Telči. „Předložené varianty byly hodnoceny podle architektonické a urbanistické koncepce, podle funkčního využití, ekonomických přínosů a zajištění rizik pro město,“ poznamenal starosta Telče Roman Fabeš. Na základě předložených nabídek by na zhruba devíti hektarech bývalého školního statku mělo vzniknout kongresové centrum, čtyřhvězdičkový hotel, wellness provozy a sportovní zařízení. Předložené nabídky dále předpokládají využití území pro bydlení a dlouhodobý pobyt. „Nyní jdeme do další fáze výběrového řízení. Obsah jednotlivých nabídek je pořád neveřejnou informací. Nyní by ještě nebylo taktické zveřejňovat podrobnosti,“ omluvil se starosta Fabeš. Ve výběrovém řízení skončilo na druhém místě konsorcium, ve kterém figuruje vedle firmy Stavos Brno i společnost Šiškův Mlýn. Cílem jednání města Telče s vítězným konsorciem bude nyní vedle upřesnění smluvních podmínek konečné smlouvy také dosažení zlepšení nabídky. Výběrové řízení je v běhu od léta 2007.
Nádražní budovu už dělníci opustili 22. 2. 2008, Mladá fronta DNES
Stojan EPZ a ovládací skříň MAn - před dokončením - železniční stanice Prešov
Kiosková stanice pro technologii EPZ - železniční stanice Poprad
Opava - Historická budova opavského východního nádraží, kterou postupně řemeslníci vraceli do původní podoby z konce 19. století, byla včera slavnostně otevřena. Celková rekonstrukce trvala celkem tři roky a přišla na 77 milionů korun. „Postup stavebních prací zdrželo postupné uvolňování financí i umělecké práce. Vše navíc probíhalo za provozu. Nakonec je to k celkovému prospěchu. Budova je nejen funkční, ale také získala zpět svou historickou krásu,“ uvedl František Ledabyl, obchodní ředitel akciové společnosti OHL ŽS, která stavbu prováděla. Kromě malbami zdobeného vestibulu s pokladnami a informačním centrem zde cestující najdou i prodejnu novin, samoobsluhu, občerstvení a restauraci.
8
9
Modernizace a rozšíření výrobní základny ŠKODA TRANSPORTATION
Hala zkušebny - pohled na zkušební kolej 8C
Měnírna 2.NP - sál rozváděče 4 kV DC, 2000A
Měnírna 1.PP - pohled na část regulovatelného stacionárního zdroje DC 0-4000V/20A, 0-2000V/40A
Základní parametry stavby pro OHL ŽS, a.s.:
ŠKODA TRANSPORTATION je jednou z dceřiných firem společnosti ŠKODA HOLDING a.s., která vznikla restrukturalizací firmy ŠKODA PLZEŇ. Představuje tradičního českého výrobce v oblasti dopravního strojírenství s výrobou zaměřenou na elektrické lokomotivy, příměstské vlakové soupravy, metro, tramvaje, trolejbusy a elektrické pohony pro dopravní systémy. Dynamický rozvoj tohoto oboru v minulých letech a perspektivní vyhlídky do let následujících se staly jedním z podnětů pro stavbu „Modernizace a rozšíření výrobní základny ŠKODA TRANSFORMATION“. Stavba byla zahájena na podzim v roce 2006 výstavbou dvou nových výrobních hal a v létě následujícího roku pak byla ještě rozšířena o budovu provozního centra. Naše společnost se do stavby zapojila na přelomu srpna a září loňského roku v roli zhotovitele kompletní elektrotechnologie pro novou zkušebnu. Zkušebna je navržena pro zkoušky trakčních vozidel s roční kapacitou 10 lokomotiv, 10 souprav metra, 80 tramvají a 350 podvozků. Zdrojem napětí pro zkušebnu je měnírna koncipovaná tak, aby poskytla energetické zdroje napájení pro veškeré kombinace v současnosti provozovaných pohonů jak drážních, tak městských dopravních systémů v celosvětovém měřítku. Instalovány jsou zde tedy zdroje napětí 0-4000 V DC, 15 000 a 27 000 V AC. Měnírnu lze provozovat jako bezobslužné pracoviště ovládané prostřednictvím řídicího systému. Zkušebna má k dispozici čtyři zatrolejované koleje. U každé z kolejí jsou instalována potřebná koncová zařízení umožňující souběžnou práci na zkoušených zařízeních umístěných na každé z nich. Bezpečnostní rizika na zkušebně jsou eliminována opět za pomoci řízení procesu prostřednictvím jednotného řídicího systému. Kompletnost výroby a zkušebnictví plzeňské ŠKODY TRANSPORTATION je završena rovněž vybudováním nového provozu zabíhání podvozků pro střídavé a stejnosměrné pohony. Tento provoz je soustředěn do tří místností: elektrorozvodny, ovladovny a stanoviště zabíhání. Skutečnost, že ŠKODA TRANSPORTATION myslí na budoucnost, je dokladována tím, že souběžně se zkušebnou bylo v rámci stavby zřízeno výzkumné a vývojové pracoviště. Pracoviště je navrženo jako samo-
O NÁS V TISKU
Investor
ŠKODA TRANSPORTATION s.r.o.
GP stavby
Chemoprag, s.r.o.
Projektanti elektrotechnologie
PP Plzeň, s.r.o., Microsys Brno s.r.o. - SCADA
OHL ŽS zrekonstruuje železniční trať v Maďarsku
Generální dodavatel
Česká inženýrská a.s.
www.silnice-zeleznice.cz, 6. 3. 2008
Hlavní dodavatel
Geosan Group a.s.
Zhotovitel technologie
OHL ŽS, a.s., závod DS, divize Technologie
Finanční objem technologie
107. 000. 000,- Kč
Finanční objem OHL ŽS, a.s.
38.297.047,- Kč
Termín zahájení
srpen 2007
Termín ukončení
březen 2008
OHL ŽS je součástí sdružení, které získalo v Maďarsku další velkou železniční zakázku. Závod Dopravní stavby, sekce Železnice zde právě zahajuje práce na rekonstrukci železniční trati v úseku Mezötúr – Gyoma, který je součástí železničního koridoru Budapešť – Szolnok- hranice s Rumunskem. Železniční trať z Mezötúru do Gyoma leží v jihovýchodní části Maďarska a v roce 2009 oslaví již 150 let od zahájení provozu. Celková délka rekonstruovaného úseku je 20,6 km a po dokončení modernizace zde budou vlakové soupravy moci jezdit rychlostí až 160 km/h. Vedle traťového úseku zahrnuje zakázka také rekonstrukci stanic Mezötúr a Gyoma, ve kterých vyrostou mimo jiné také nové podchody. V úseku Nagylapos – Gyoma bude trať zdvojkolejněna.
Energetická bilance: Instalovaný příkon
14 MVA
Max.soudobý příkon
1,9 MVA
Napájecí soustava
3 stř.50 Hz, 22 kV/IT
Objektová skladba technologie: PS 03
Zabíhání podvozků
PS 06.1 Zkušebna a VVZ PS 06.3 Troleje v hale zkušebny PS 06.4 Kabelové rozvody pro stěhovaná zařízení
Během stavebních úprav bude obnoveno celkem 43 km kolejí, demontováno 57 a nově namontováno 48 výhybek. Na trati bude rekonstruováno celkem 9 mostních objektů, z toho 7 se železobetonovou a 2 s ocelovou konstrukcí. Ve stanici Mezötúr vyroste také nová napájecí stanice. Dále bude rekonstruováno trakční vedení a zabezpečovací zařízení a novou podobu získají i silniční přejezdy.
PS 07.1 Měnírna PS 07.2 Řídicí systém Výrobci strojů a zařízení: OHL ŽS, a.s. – deblokační skříně ČKD elektrotechnika – zdroje DC pro měnírnu EŽ Praha – rozváděče 17 a 27 kV ELCOM – kompenzace 22 kV, zdroj 16 2/3 Hz SERW Sedlec – odpojovače Schneider electric – rozváděče 22 kV a nn TMC - transformátory MC – transformátory EPRONA – regulovatelné zdroje TECTRA – zdroje vn ELNICO – zdroje NTD – vlakové zabezpečovací zařízení statné, vybavené dvěma nezatrolejovanými kolejemi, z nichž jedna bude využívána jako předávací. V praxi to bude znamenat, že na této koleji bude předáván finální výrobek zákazníkovi. Vystrojení tohoto pracoviště odpovídající technikou pro vývoj, testování a zkoušky nových dopravních systémů je samozřejmostí. Závěrem je dobré uvést několik čísel týkajících se objemu našich prací: délka instalovaných kabelových rozvodů - 35 km, počet zabudo-
vaných skříní rozváděčů do 1000 V o hmotnosti 150 až 200 kg - 36 ks, počet zabudovaných skříní rozváděčů nad 1000 V do 35 kV o hmotnosti do 200 kg - 50 ks, počet instalovaných transformátorů o hmotnosti větší než 1,5 t - 8 ks, počet zřízených operátorských pracovišť - 6 ks, počet atypických regulovaných zdrojů - 6 ks. Ing. Milan Smutný výrobní manažer
Investorem stavby je Nemleti Infrastruktúra Fejlesztö – NIF. Budapešť a celková výše investic dosáhne 100,67 mil. eur včetně DPH, tj. více než 2,5 mld. Kč. Projekt zpracovaly společnosti ITALFERR z Říma a maďarské RING – mérnöki iroda Györ a UVATERV Budapešť. Zhotovitelem je sdružení firem OHL ŽS (vedoucí účastník sdružení) a Középszolg, Budapešť. Výluky na trati byly zahájeny 1. března 2008 a dokončení celé zakázky je plánováno na prosinec roku 2009. OHL ŽS nestaví v Maďarsku poprvé. Vedle zakázek na tramvajových tratích a vozovnách právě dokončuje práce na přestavbě železniční stanice Cegléd v celkové hodnotě téměř 34 mil. eur.
10
11
Pavilon D v Hamzově léčebně byl zrekonstruován
Nové autobusové nádraží ve Voticích
V Luži-Košumberku byl dne 28. ledna slavnostně otevřen nově zrekonstruovaný pavilon D v Hamzově odborné léčebně pro děti a dospělé v Luži-Košumberku. „Získali jsme tak ubytování hotelového typu zcela bez bariér pro 28 pacientů s těžkými poruchami hybnosti,“ řekl v den otevření MUDr. Václav Volejník, CSc., ředitel Hamzovy léčebny. Byla tak završena druhá část modernizace budovy, jejíž první část byla zahájena v roce 2005.
Votice, městečko ležící nedaleko Benešova u Prahy, se od letošního roku může oprávněně vychloubat novým autobusovým nádražím, které bylo vybudováno naší společností OHL ŽS,a.s., divize Silnice za pomoci místních subdodavatelů. Fakticky se jednalo o přesun stávajícího autobusového nádraží, které již kapacitně ani technicky nevyhovovalo současným podmínkám.
Lůžka budou se zdravotními pojišťovnami nasmlouvána jako běžná rehabilitační lůžka se stejnou úhradou jako v jiných pavilónech léčebny. Do všech podlaží objektu byl vybudován bezbariérový přístup prostřednictvím nového výtahu. V podzemním podlaží vznikly dvě nové cvičebny, sklady a technické zázemí. V 1. nadzemním podlaží je nyní celkem 7 dvoulůžkových pokojů s vlastním sociálním zařízením, sklady a denní místnost pro pacienty. V druhém patře je dalších 7 pokojů tohoto typu, inspekční pokoj pro lékaře, sklady, denní místnost pro pacienty a sociální zařízení pro návštěvníky. Během rekonstrukce byla také vyměněna okna a celý objekt byl zateplen. Vybudovány byly rovněž příjezdové komunikace a chodníky kolem objektu, včetně nezbytných terénních úprav. K rekonstrukci přistoupila Hamzova léčebna s ohledem na nutnost rozšířit své služby a mimo „akutní“ lůžka spinálního rehabilitačního oddělení tak již v roce 2002 naplánovala vznik oddělení se zaměřením na pacienty v chronické fázi postižení, jejichž stav vyžaduje opakovaný léčebný pobyt na lůžku specializovaného oddělení. Tento záměr byl projednán a schválen VZP a zřizovatelem, tj. MZ ČR. Poté bylo rozhodnuto, že realizace projektu bude rozdělena na dvě ucelené etapy. Během první - s investicí ve
výši 5,16 mil. Kč - proběhla rekonstrukce 1. nadzemního podlaží. Součástí právě dokončené druhé etapy byla dostavba a rekonstrukce 1. podzemního a 2. nadzemního podlaží tak, aby pavilon mohl zajistit léčebné pobyty s ubytováním hotelového typu pro celkem 28 pacientů. Lůžka budou využita především pro léčbu chronických fází u soběstačných pacientů s těžkou hybnou poruchou, především po poranění míchy, nebo pro pacienty s obdobným klinickým obrazem.
Druhá etapa rekonstrukce byla zahájena 29. srpna 2007 a dokončena na konci roku 2007. Celkové náklady včetně technologie dosáhly 20,6 mil. Kč bez DPH a byly z 33 % hrazeny z vlastních zdrojů léčebny a ze 67 % ze systémové dotace státního rozpočtu. Rekonstrukci provedla divize Stavitelství Olomouc závodu Pozemní stavitelství OHL ŽS, a.s. útvar Public Relations
Z historie pavilonu D: Budova byla vybudována v letech 1924-1925 a sloužila jako chlapecká helioterapie. Od listopadu 1942 až do konce II. světové války zde byly léčeny německé děti. V letech 1945 - 1955 byl pavilon D spolu s pavilonem E využíván k léčbě plicní tuberkulózy chlapců a dívek se zaměřením na uzlinovou TBC. Do roku 1961 byl pavilon součástí III. plicního oddělení dětí a bylo tu umístěno oddělení pro batolata. Díky objevu antibiotik a očkování se výskyt tuberkulózy v populaci snížil natolik, že bylo rozhodnuto o změně orientace léčebny. V letech 1962-1969 probíhala za provozu náročná přestavba a po jejím dokončení začala léčebna sloužit k rehabilitaci dětských pohybových poruch ortopedického a neurologického charakteru. Konkrétně pavilon D byl od roku 1961 určen k léčbě Perthesovy choroby u dětí předškolního věku. V říjnu roku 1965 sem bylo umístěno oddělení pro batolata po dětské mozkové obrně, které bylo v té době jediným pracovištěm tohoto typu pro batolata Československu a jedním z mála na světě. Pod jeho vedením zůstaly pavilóny D a E až do prosince roku 1971. Poté se pavilony D a E staly základem 2. neurologického oddělení. Od srpna 1988 sloužil pavilon D pro léčbu typu rooming-in. V září 1996 byla lůžka z pavilonu D přesunuta do pavilonu M. Pavilon D byl na téměř deset let uzavřen.
Koncept přesunu nádraží je prozatím prvním krokem k celkové plánované změně podoby městského centra, na který bude dle příslibu Krajského úřadu Středočeského kraje navazovat celková změna koncepce tranzitní i místní dopravy v rámci města. Stávající podoba místního autobusového nádraží již svým umístěním, kapacitní vytížeností a minimálním zázemím pro cestující i obslužný personál nevyhovovala současným nárokům, a proto bylo městem rozhodnuto o jeho přesu-
nu do prostoru bývalého tržiště, blíže k centru. Během výstavby, která byla započata v květnu 2007, vzniklo zcela nové autobusové nádraží s moderní nádražní budovou a sedmi stanovišti autobusů.Moderní nádražní budovu, vybavenou nezbytnými elektronickými informačními tabulemi, tvoří kromě čekárny pro cestující i obchůdek s drobným prodejem a dále je zde i veřejné místo s možností připojení k internetu, sociální zařízení a místnost pro odpočinek řidičů autobusů.
Vzhledem k tomu, že v souvislosti se stavebními pracemi,které zahrnovaly mimo jiné i těžké sanace konstrukčních vrstev a následný asfaltový kryt, si výstavba vyžádala nutné uzavírky jedné z páteřních komunikací regionu středních Čech, jsme rádi, že jsme byli schopni vyhovět požadavku města a minimalizovat související omezení dopravy v centru na co možná nejmenší časový úsek. Chtěl bych tedy obyvatelům města poděkovat za pochopení a jsem rád, že již nyní cestují z důstojného místa, tedy moderního autobusového nádraží. Roman Cypris vedoucí výroby
Vítejte mezi námi!
Blahopřání
Vážení zaměstnanci, v průběhu měsíce ledna a února tohoto roku nastoupila do naší společnosti řada nových zaměstnanců; část z nich bych rád představil v této rubrice. Tyto i ostatní zde neuvedené nové zaměstnance vítám mezi námi a přeji jim mnoho úspěchů v barvách OHL ŽS.
Na počátku roku 2008 dosáhli někteří ze zaměstnanců společnosti významného pracovního jubilea, představovaného více než dvěmi desítkami let nepřetržitého pracovního poměru u naší společnosti. Všem jmenovaným děkujeme za jejich dosavadní práci, gratulujeme a přejeme mnoho dalších pracovních i životních úspěchů.
Leden Illeová Miroslava, Ing., manažer projektu, středisko 2001 Mahovský Petr, Ing., specialista technické přípravy, středisko 2001 Vintr Václav, Ing., ředitel divize, středisko 2120 Zábojník Zdeněk, Ing., stavbyvedoucí, středisko 4017 Neužil Jaroslav, Ing., specialista technické přípravy, středisko 4040 Jiroušek Aleš, Ing., stavbyvedoucí, středisko 4041 Hankovec Petr, Ing., vedoucí projektu, středisko 4041 Krempaský Martin, Ing., specialista technické přípravy, středisko 4061 Zábojník Zdeněk, Ing., stavbyvedoucí, středisko 4017 Únor
Ředitel divize Stavitelství Olomouc společnosti OHL ŽS, a.s., Ing. Jaromír Pelinka, spolu s MUDr. Václavem Volejníkem, CSc., ředitelem Hamzovy léčebny
Součástí komplexu stavby jsou mimo již zmiňovaná odstavná stání pro autobusy i parkoviště pro osobní automobily a to vše je zasazené do kontextu zelených ploch s okrasnými stromy a keři. Společně s výstavbou nádraží, jež byla zdárně ukončena dle plánu v prosinci 2007, došlo v rámci výstavby i k rekonstrukci vozovky a chodníků přilehlé Táborské ulice. Realizací této nejednoduché a celkově zajímavé stavby byl pověřen stavbyvedoucí divize Silnice, p. Miroslav Mudrák. Celý projekt, jehož hodnota zakázky byla 15,7, mil Kč byl finančně podporován prostřednictvím Evropské unie, resp. Společného regionálního operačního programu (SROP) až do výše 75 % celkových uznatelných nákladů. Zbývající část, tedy 25 %, byla financována z rozpočtu města Votice.
Bee Paolo, finanční ředitel, středisko 0030 Bártek Josef, RNDr., specialista koordinace výroby, středisko 4017 Přikryl Pavel, stavbyvedoucí, středisko 4010 Tichý Michal, stavbyvedoucí, středisko 4041 za ŘLZ - Jan Rupp, vedoucí odboru
Jana Žáková, finanční referent středisko 0031, 25 let Jana Marková, referent obchodního provozu, nákupčí, zásobovatel středisko 2041, 30 let Václav Jansa, Ing., projektant středisko 0090, 40 let František Cichoň, ŘSMV - nákladních automobilů a tahačů středisko 2053, 35 let Jan Mašek, stavební dělník středisko 4041, 35 let za ŘLZ - Jan Rupp, vedoucí odboru
12
Vážení spoluzaměstnanci, chtěl bych Vás po určité době znovu informovat o nabídce zaměstnavatele, tedy OHL ŽS, a.s., přispívat na penzijní připojištění zaměstnancům pojištěným u PF České pojišťovny, PF Komerční banky a PF ING. Výše příspěvku a podmínky jeho získání jsou stanoveny v příloze č. 4 Kolektivní smlouvy.
Upozorňuji však, že na nově uzavírané penzijní připojištění bude zaměstnavatel přispívat pouze v případě, že zaměstnanec uzavře penzijní připojištění s OHL ŽS jakožto získatelem této smlouvy. Tuto činnost pro OHL ŽS, a.s. zprostředkovává ZFP akademie, a.s. zastoupená kan-
celáří paní ředitelky Dany Zelené, tel. číslo 531 015 111, 731 507 901, 603 264 579, kterou v případě zájmu o sjednání penzijního připojištění můžete kontaktovat.
Penzijní fond České pojišťovny je skvělá volba
Penzijní fond Komerční banky je jedním z největších penzijních fondů na trhu a své finanční prostředky mu svěřilo už více než 350 000 účastníků. V letošním roce si tento penzijní fond zvolilo již 81 tisíc lidí.
ING Penzijní fond je členem finanční skupiny ING, která byla vyhodnocená časopisem Fortune jako největší finanční instituce na světě.
Penzijnímu fondu České pojišťovny (PFČP) se loni opět výrazně dařilo. Nyní pečuje o více než milion zákazníků a spravuje úspory přesahující hranici 35 miliard korun. PFČP současně pro své klienty vytváří velmi zajímavý zisk, který je předpokladem pro připsání nadprůměrného zhodnocení. Penzijní fond České pojišťovny je jedničkou mezi penzijními fondy. Loni opět kromě úspor přibývali fondu také klienti, v současnosti se jejich počet pohybuje na úrovni 1,1 milionu. Velmi důležité je také to, že se zisk za loňský rok přiblíží hranici jedné miliardy, což je právě pro klienty velmi dobrá zpráva. Tento zisk totiž bude podle zákona rozdělen právě mezi všechny, kteří jsou připojištění u PFČP.
Počet klientů PFČP stále roste. V první řadě je to nepochybně obava z nejisté budoucnosti. Svojí roli tu hraje intenzivní debata o potřebě penzijní reformy. Dalším motivem ke sjednání penzijního připojištění je i možnost získání příspěvku zaměstnavatele.. Pro spoření však trvale hovoří i jeho vysoká výnosnost. Tím se myslí státní příspěvek a daňové úlevy, které vám dohromady mohou za rok přinést až 3600 korun.Za rok 2006 byl k tomu připsán klentům zisk ve výši 3,3%. Výhodnější státem podporované spoření, než je penzijní fond, nyní v České republice nenajdete.
PF KB patří podle nezávislých analýz k dlouhodobě efektivně hospodařícím fondům v České republice. To znamená, že se soustředí na co nejvyšší zhodnocení peněz svých účastníků, ale přitom také velmi bedlivě sleduje svoje vlastní náklady a dělá vše pro to, aby byly co nejnižší. Za loňský rok, tedy rok 2004, činilo zhodnocení prostředků našich účastníků 3,5 %. Ukládání peněz na penzijní připojištění je investicí dlouhodobou, a tak se doporučuje sledovat i průměrné zhodnocení, např. za posledních pět let. To u PF KB dosáhlo 4,16 %, a náš fond se tak řadí mezi nejlepší trojku na trhu. Krom toho, že pravidelně rozesíláme účastníkům roční výpisy z účtu, je jednou z velkých výhod PF KB také možnost kontrolovat si stav účtu průběžně, prostřednictvím internetu. Stejně tak lze průběžně měnit i podmínky smlouvy, například výši příspěvku. Účastníci penzijního připojištění PF KB mohou kromě státního příspěvku využít i daňových úlev u vlastních příspěvků, které v ročním součtu přesáhnou hranici 6 tisíc Kč. Maximálně si mohou odečíst od základu pro výpočet daně z příjmu 12 tisíc Kč za rok.
Mgr. Jan Rupp vedoucí odboru ŘLZ
ING Penzijní fond zahájil svou činnost na českém trhu v roce 1995 pod názvem Průmyslový penzijní fond. Pod hlavičkou společnosti ING se vypracoval mezi největší a nejvýznamnější účastníky trhu penzijního připojištění. Penzijní fond ING své kvality potvrzuje prvotřídním klientským servisem a profesionálním přístupem. Cílem investiční strategie penzijního fondu ING je poskytovat účastníkům penzijního připojištění stabilní míru zhodnocení při minimalizaci investičního rizika. Penzijní připojištění ING bylo v soutěži Accentura Zlatá koruna oceněno letech 2004 a 2005 Zlatou korunou za nejlepší produkt ve své kategorii a úspěchu v této soutěži dosáhlo i v letech 2003, 2006 a 2007, kdy získalo Stříbrnou korunu. Stále větší počet zaměstnavatelů využívá penzijní připojištění u ING Penzijního fondu jako motivační nástroj pro své zaměstnance. Na základě rozhodnutí valné hromady bylo účastníkům připsáno za rok 2006 zhodnocení (dle metodiky Asociace penzijních fondů ČR) ve výši 3,60 %. Připisovaný výnos za období 1995 – 2006 je 6,56 % průměrně ročně, což ING Penzijní fond řadí na pozici č. 2 v rámci penzijních fondů ČR. ING PF je řádným členem Asociace penzijních fondů ČR.
V y d á v á : O H L Ž S , a . s . , B u r e š o v a 9 3 8 / 17 , 6 6 0 0 2 B r n o - s t ř e d , t e l . : + 4 2 0 5 41 5 71 111, f a x : + 4 2 0 5 41 2 12 16 6 ; p ř e d s e d a r e d a k č n í r a d y : I n g . P a v e l P r o c h á z k a ; č l e n o v é r e d a k č n í r a d y : M g r. J a n R u p p , P h D r. Ta ť j a n a P e l í š k o v á , I n g . A n t o n í n K u č e r a , I n g . M a r t i n B l a ž e k , I n g . J o s e f J a h o d a , J i ř í C e n e k ; h t t p : / / w w w . o h l z s . c z ; R e g i s t r o v á n o O d b o r e m k u l t u r y M a g i s t r á t u m ě s t a B r n a p o d č . R - 19 / 7 5 z e d n e 3 1. ř í j n a 19 9 5 .
