Regulátor větrání ZR16 Uživatelský návod
Výhradní zastoupení pro ČR a SR A-INVENT s.r.o. Lipová 1000 341 01 Horažďovice Tel: +420 376 382 177 Fax: +420 376 382 581 www.inventer.cz
[email protected]
Anotace Tento uživatelský návod popisuje ovládání regulátoru větrání ZR16 systému inVENTer®, který poskytuje možnost automatické změny intenzity výměny vzduchu podle časových programů nebo podle aktuální vlhkosti a teploty uvnitř větraných prostor a venku. Rovněž umožňuje jedním stiskem tlačítka přepnout z časově závislého chování na dočasné větrání, sloužící například k rychlé výměně vzduchu v místnosti. Regulátor ZR16 je nová generace regulátoru ZR15, která kromě robustnějších ovládacích prvků a většího displeje obsahuje také možnost regulovat nezávisle ventilátory až ve 3 zónách. Regulátor obsahuje grafický displej, který umožňuje zobrazovat všechny potřebné informace o aktuálním stavu nebo o požadované reakci uživatele, jako například vyčištění filtrů apod. Součástí tohoto návodu je také popis zapojení regulátoru, instalace a jeho technické parametry.
Obsah 1 Základní popis …………………………………………………… Funkce regulátoru …………………………………………………. Zóny větrání ………………………………………………………… Typické scénáře …………………………………………………… Rekuperace tepla ………………………………………………….. Odvod vlhkosti ……………………………………………………… Pasivní chlazení ……………………………………………………. Trvalé větrání. ……………………………………………………… Řízení podle rosného bodu ……………………………………… Dočasné větrání ……………………………………………………
1 3 3 3 4 4 5 5 5 5
2 Podrobný popis …………………………………………………. Popis menu ………………………………………………………… Programy …………………………………………………………… Režimy ……………………………………………………………… Senzory ……………………………………………………………. Nastavení …………………………………………………………… Servisní menu ………………………………………………………
6 6 6 8 8 9 10
3 Instalace a technické parametry ………………………………. Technické parametry ……………………………………………… Zapojení regulátoru ……………………………………………….. Zapojení senzorů .…………………………………………………. Instalace regulátoru ………………………………………………. Instalace senzorů …………………………………………………..
11 11 13 13 13 14
Základní popis Regulátor větrání ZR16 systému inVENTer® je zařízení, které slouží jako centrální prvek systému větrání a umožňuje měnit režim větrání, volit nebo upravovat časové programy a provádět další nastavení. Regulátor je možné instalovat do jednoduché instalační krabice pod omítku nebo do duté stěny, jestliže je v místě instalace k dispozici stejnosměrné napájení 15 V. Typické provedení vypadá tak, že v rozvaděči je instalován stejnosměrný zdroj napětí 15 V, které je přivedeno jednak k regulátoru ZR16, jednak k jednotlivým ventilátorům. Více informací o instalaci je v kapitole 3 stránka 16.
Obr. 1: Oblasti displeje regulátoru Regulátor obsahuje displej a pod ním směrové tlačítko uprostřed a dvě tlačítka po stranách. Směrové tlačítko má funkci joysticku, tj. obsahuje vlastně čtyři tlačítka (nahoru, dolů, doprava, doleva) a tlačítko uprostřed. Možnosti obou krajních tlačítek jsou pro daný kontext uvedeny ve spodním řádku displeje, jak ukazuje Obr. 1. Horní řádek obsahuje název aktuálního režimu a programu a ostatní oblasti zobrazují údaje, které odpovídají právě vybrané zóně, aktuálnímu programu a režimu. Oblast 1 ukazuje právě vybranou zónu. Oblast 2 je typicky určena pro zobrazování data a času, v nastavení regulátoru je rovněž možné vybrat zobrazení teploty nebo vlhkosti. V oblasti 3 se zobrazuje teplota nebo vlhkost, opět podle nastavení regulátoru. Pokud není zapojeno čidlo vlhkosti, údaj informace o vlhkosti se nezobrazuje. V oblasti je rovněž symbol zobrazující aktuální intenzitu větrání. Oblast 4 je vyhrazena pro zobrazení časového programu, může však zde být i údaj zbývajícího času, 1 jestliže je právě zapnuta funkce dočasného neboli ručního větrání . Příklad hlavní obrazovky ukazuje Obr. 2. Zde lze stiskem pravého tlačítka přejít do menu, stiskem levého tlačítka lze vybrat režim funkce regulátoru a stiskem šipky nahoru nebo dolu zapnout funkci dočasného větrání, jak je vidět na Obr. 2 a Obr. 3. Oba obrázky ukazují v oblasti 4, jak vypadá časový program. Šipka nad časovým průběhem na displeji odpovídá aktuálnímu času a poloha průběhu ve svislém směru odpovídá intenzitě větrání.
Obr. 2: Displej se zobrazením teploty Šipka na obou obrázcích tedy odpovídá času, kdy probíhá větrání s tichou intenzitou.
1
Dočasné větrání slouží k okamžitému časově omezenému vyvětrání s jinou intenzitou, než by odpovídalo aktuálnímu časovému programu
1
Oba obrázky také ukazují různé možnosti zobrazení hodnot na displeji. V oblasti 3, tedy v hlavní oblasti displeje je v pravé části ukazatel intenzity, v obou případech probíhá větrání s tichou intenzitou. Pod ukazatelem je další symbol, malá dorůstající čárka, který ukazuje směr větrání a dobu do změny směru otáčení. Když symbol směru otáčení doroste až do konce, směr otáčení se změní a symbol dorůstá zase na opačnou stranu. Na Obr. 2 je směr otáčení vpravo a do změny směru zbývá zhruba třetina plánovaného intervalu, na Obr. 3 je směr otáčení vlevo a do změny směru zbývají zhruba dvě třetiny plánovaného intervalu.
Obr. 3: Displej se zobrazením vlhkosti Hlavní údaj na displeji, zobrazený největším textem, může být buď teplota, nebo vlhkost. Výběr údaje se provádí v nastavení regulátoru (viz kapitola 2 na stránce 9). Vlevo vedle údaje se zobrazuje symbol pro teplotu nebo vlhkost. V oblasti 1 se zobrazuje zóna větrání, pro kterou platí údaje zobrazované na displeji, tedy časový program a intenzita větrání. Údaje o teplotě a vlhkosti jsou dodávány z připojených čidel, které vždy spadají do zóny 1. Smysl zón spočívá v možnosti nastavit různou intenzitu větrání nebo dokonce i různý režim větrání pro každou z nich. Měření teploty a vlhkosti vždy ale platí pouze pro zónu 1. Tomu odpovídají i dostupné režimy větrání, které lze pro každou zónu zvolit. Více informací je opět v kapitole 2.
Obr. 4: Dočasný režim Funkci dočasného větrání ukazuje Obr. 4. Ukazatel intenzity signalizuje intenzivní větrání, ukazatel zbývajícího času signalizuje, že do ukončení funkce dočasného větrání zbývá 14 minut 49 vteřin. Zbývající dobu je možné měnit šipkami vpravo a vlevo, čímž dobu prodloužíme, resp. zkrátíme, s každým stisknutím o 15 minut. Zkrácením doby na nulu se funkce dočasného větrání vypne. V situaci na Obr. 3 by se tak stalo po stisku šipky vlevo. Ukončení dočasného větrání lze rovněž provést stiskem levého tlačítka, jak signalizuje kontextový řádek na menu (Auto). Celkové nastavení regulátoru ZR16 se provádí v položce menu Nastavení, jak je popsáno v kapitole 2.
2
Funkce regulátoru Po zapnutí napájení regulátoru dojde nejdříve k testu připojených čidel, což je po dobu 4 vteřin signalizováno zobrazením informačního dialogu na displeji regulátoru. Podle aktuálně připojených čidel se automaticky uzpůsobí struktura menu a povolené funkce, které může regulátor provádět. Pokud například není připojeno vnější čidlo teploty, není možné aktivovat režim pasivního chlazení. Základní funkcí regulátoru je tzv. rekuperační větrání, kdy se střídavě mění směr otáčení jednotlivých větráků a přepíná se tím mezi přívodem a odvodem vzduchu. V případě odvodu vzduchu se odvádí teplý vzduch z místnosti a z tepla ve vzduchu obsaženém se nahřívá tepelný výměník za větrákem ve stěně. V případě přívodu vzduchu se teplo z výměníku předává do přiváděného chladnějšího vzduchu, který se tím ohřívá. Směr otáčení a tím i přívod/odvod vzduchu se mění po 70 vteřinách. Dále je podporována funkce odvod vlhkosti, která prodlužuje interval změny směru otáčení ventilátorů, a funkce trvalého větrání, kdy se směr nemění vůbec. V letním období má potom velký význam funkce pasivního chlazení. Více je o jednotlivých režimech uvedeno v další kapitole. Regulátor obsahuje tři nastavené úrovně intenzity větrání, a to Tichá, Normální a Intenzivní. Úrovně je možné nastavit podle požadavků uživatele, standardně jsou nastaveny na 25, 50 a 75 %. Přepínání mezi těmito úrovněmi probíhá podle aktuálně zvoleného časového programu, který je signalizován ve spodní části displeje. Nastavování intenzity větrání lze provádět v menu, změna intenzity v průběhu dne se nastavuje v časových programech, jak popisuje následující kapitola. Časový program umožňuje nastavit různé intenzity větrání pro jednotlivé dny v týdnu. Lze volit různé uskupení dnů, jako například stejný program pro pondělí až neděli, všední dny a víkend nebo každý den samostatně. Dále jsou definovány standardní časové programy pro režimy odvod vlhkosti, trvalé větrání a pasivní chlazení, podle nichž bude větrání fungovat, jakmile dojde k přepnutí z automatického režimu rekuperačního větrání do některého z těchto tří režimů. Tyto standardní časové programy byly vytvořeny na základě předpokladu, že v uvedených třech režimech je vyžadováno jiné chování než v režimu rekuperačního větrání, aby změna režimu měla co nejdříve požadovaný efekt. Časový průběh těchto i dalších přednastavených programů je uveden v kapitole 2.
Zóny větrání Rozdělení ventilátorů do zón umožňuje nastavit pro každou zónu jiný časový program a režim větrání. V každé zóně tedy můžeme větrat s jinou intenzitou, měnit intenzitu v jiném čase nebo zapnout dočasný 2, režim. K přechodu mezi zónami dochází po stisku prostředního tlačítka jestliže je na displeji zobrazena .3 hlavní obrazovka. Počet zón se nastavuje v menu Nastavení, maximální počet zón je 3 To, které ventilátory budou zapojeny do které zóny, je dáno způsobem jejich připojení k regulátoru ZR16. Detaily o způsobu zapojení jsou v kapitole 3.
Typické scénáře Pro snadnější použití obsahuje regulátor typické scénáře, které odpovídají požadavkům většiny uživatelů. Samozřejmě však lze chování regulátoru v rámci jednotlivých typických scénářů upravit, a tak uzpůsobit konkrétním požadavkům obyvatel domu. V následujícím textu jsou typické scénáře podrobněji popsány.
2
Pokud se nacházíte v menu, má prostřední tlačítko ve většině případů funkci potvrzení volby. Maximální počet zón je ovlivněný zakoupenou verzí, resp. je možno zakoupit regulátor ZR16 pro jednu, dvě nebo tři zóny. 3
3
Rekuperace tepla Nejběžnější funkcí regulátoru je rekuperační větrání neboli větrání se zpětným získáním tepla. Pro tuto funkci jsou k dispozici tři časové programy, které si uživatel může editovat a vybrat jeden z nich jako aktuální, podle kterého bude větrání probíhat. Z výroby je připraven program, nazvaný Aut. program 1, jehož vlastnosti jsou následující: − program neodlišuje všední den a víkend − během dne jsou dva intervaly, kdy probíhá větrání se střední intenzitou, tj. intenzitou označenou jako Normal. Oba intervaly trvají 1,5 hodiny. První interval začíná v 8 hodin, druhý interval v 18 hodin. − mezi dvěma intervaly větrání se střední intenzitou probíhá během dne větrání s nízkou intenzitou. − v noci probíhá větrání v tichém režimu. Aut. program 1 vystihuje typické použití, protože v noci není třeba větrat s větší intenzitou. Ráno požaduje většina lidí čerstvý vzduch, a proto proběhne intenzivní větrání (se střední .4 intenzitou) po probuzení obyvatel domu Večer před spaním se potom intenzita větrání opět zvýší na střední (normální) úroveň. Během dne probíhá větrání s nejmenší intenzitou, která nabízí nejvyšší účinnost při zajištění výměny vzduchu v místnostech. Aut. program 2 je modifikací Aut. programu 1 s tím rozdílem, že v sobotu a v neděli začíná větrání s normální intenzitou později, protože se předpokládá, že obyvatelé domu budou déle spát. Aut. program 3 je modifikací aut. programu 2 s tím rozdílem, že ráno a večer probíhá větrání s maximální intenzitou a během dne potom s normální intenzitou. Takový program má význam, pokud se ve větraných prostorách typicky vyskytuje větší počet lidí. K dispozici jsou v regulátoru další dva programy Aut. program 4 a Aut. program 5, které mají stejný průběh jako Aut. program 3. Předpokládá se jejich využití v případě zapojení více zón než jedné a požadavku na různý časový průběh větrání pro každou zónu. 5
Odvod vlhkosti
Funkce odvod vlhkosti se velice podobá funkci rekuperace tepla s tím rozdílem, že regulátor sleduje vnitřní vlhkost v obývaných prostorech. Jestliže není vnitřní vlhkost vyšší než 80 %, je funkce odvodu vlhkosti s funkcí rekuperace tepla vlastně naprosto totožná. Pokud ale vnitřní vlhkost stoupne nad 80 %, prodlouží se doba změny směru výměny vzduchu ze 70 s na 140 s, čímž se poněkud sníží efekt zpětného získávání tepla, ale na druhou stranu je možné vyměnit větší objem vzduchu. Časový program se současně změní na program Odvod vlhkosti. Předpokládá se totiž, že pro odvod vlhkosti je vhodné větrat podle jiného programu než v případě rekuperačního větrání. V tomto případě také bliká název časového programu v horním řádku displeje. Uživatel si může v programu Odvod vlhkosti opět časový průběh větrání přizpůsobit svým potřebám. Jestliže se po jedné hodině větrání se zapnutou funkcí odvodu vlhkosti nepodaří snížit vlhkost pod 75 %, zapne regulátor funkci trvalého větrání, při kterém nedochází ke změně směru otáčení ventilátorů, a tím je výměna vzduchu nejintenzivnější. Efekt zpětného získání tepla je tak úplně potlačen, ale dojde k trvalému proudění vzduchu a tím i nejvyššímu možnému odvodu vlhkosti. Rovněž dochází k přepnutí programu na Trvalé větrání. Pokud ani v režimu trvalého větrání se vlhkost nesníží během čtyř hodin pod 75 %, regulátor vypíná funkci trvalého větrání a přepíná se zpět na funkci odvodu vlhkosti, tj. rekuperačního větrání s prodlouženým intervalem změny směru na 140 s. Prioritní v tuto chvíli je totiž zachování tepla uvnitř obytných prostor, neboť se předpokládá, že vlhkost není možné ani intenzivním trvalým větráním odvést. Tento stav je signalizován na displeji varovným hlášením, které uživatele upozorňuje na nutnost omezit zdroj vlhkosti v prostorách. Jestliže není připojen žádný senzor vlhkosti, lze vybrat režim Odvod vlhkosti volbou v menu. Tím dojde k prodloužení intervalu změnu směru otáčení ze 70 na 140 s a v tomto režimu regulátor zůstává až do dalšího zásahu uživatele. Název časového programu v horním řádku displeje v tomto případě nebliká. Pokud k zásahu uživatele nedojde do 4 hodin od zapnutí režimu, bude na displeji zobrazeno varovné hlášení. Na rozdíl od provozu se zapojeným senzorem vlhkosti tak nedochází k přepnutí do režimu trvalého větrání. Skutečnost, že se regulátor nachází v tomto režimu, zvoleném ručním zásahem uživatele, je signalizována tím, že je vybarven časový průběh intenzity větrání v oblasti 3 displeje. Kapitola 2 popisuje další nastavení související s tímto režimem jako například výběr jednoho připojených senzorů vlhkosti apod.
4
Program 2 nabízí jiný časový průběh o víkendu, neboť se předpokládá, že o víkendu vstávají lidé později než ve všední den. 5 Pokud by nebyl interní senzor vlhkosti osazen a nebyl ani připojen externí senzor vlhkosti, funkce odvod vlhkosti není dostupná.
4
Pasivní chlazení Funkce pasivního chlazení opět vychází z funkce rekuperačního větrání a má význam především v letním období, kdy během noci bývá teplota venku nižší než teplota uvnitř domu. Pokud tato situace nastane, regulátor zapne funkci trvalého větrání podle časového programu Pasivní chlazení. Podobně jako při odvodu vlhkosti i zde je automaticky zvolen jiný program, který si může uživatel nastavit, aniž by musel měnit program pro běžné větrání se zpětným získáváním tepla. Tovární nastavení programu Pasivní chlazení je stejné jako nastavení programu 1, ale uživatel například může preferovat v noci rychlejší ochlazení (snížení vnitřní teploty) a nastavit v programu noční větrání na vyšší intenzitu. V chladnějším období léta se může stát, že vnitřní teplota při pasivním chlazení klesne během noci 6 příliš. Pokud tedy klesne teplota ve větraných prostorách pod 21° C , regulátor automaticky vypne funkci pasivního chlazení a přepne do režimu větrání s rekuperací. Na displeji regulátoru se objeví informační okno, které uživatele na tuto skutečnost upozorňuje. Režim pasivního chlazení vyžaduje připojení pomocného senzoru podobně jako režim odvodu vlhkosti, tentokrát se jedná o senzor venkovní teploty. Na rozdíl od režimu odvodu vlhkosti však není možné režim pasivního chlazení zapnout, protože bez znalosti vnější teploty nemá tento režim smysl. V tom případě se tedy režim Pasivní chlazení ani nezobrazuje v menu. Lze jej ručně nahradit režimem trvalého větrání. V režimu pasivního chlazení je černě vybarven průběh časového programu v oblasti 3 na displeji, pokud se nemění směr otáčení ventilátorů, tj. pokud probíhá chlazení. Jestliže dojde k automatickému přepnutí do programu rekuperace z důvodu přílišného poklesu teploty ve větraných prostorách, průběh časového programu vybarven není a v horním řádku se střídavě zobrazuje Pasivní chlazení a název naposledy zvoleného programu pro režim Rekuperace. Pokud je v menu Nastavení zvoleno, že Pasivní chlazení má fungovat pro všechny zóny a ne pouze pro Zónu 1, je chování následující: − Pokud je aktivován režim pasivní chlazení v Zóně 1, ZR16 se vždy snaží vynutit tento režim i v ostatních zónách, ve kterých tedy není možné v tomto případě přepnout do režimu Rekuperace. − Pokud je v jiné zóně než v Zóně 1 režim Vypnuto, zůstává zde vypnuté větrání i při aktivaci Pasivního chlazení. − Pokud je v jiné zóně než v Zóně 1 režim Dočasné větrání, čeká se na ukončení tohoto dočasného režimu a teprve potom se v dané zóně aktivuje Pasivní chlazení.
Trvalé větrání Funkce trvalého větrání je doplňkovou funkcí odvodu vlhkosti a pasivního chlazení a její aktivace proběhne automaticky. Pokud by se přesto stalo, že by uživatel chtěl intenzivně větrat v tomto režimu, tj. bez zpětného vracení tepla, může si vybrat režim Trvalé větrání. Z bezpečnostních důvodů, resp. z důvodu úspory tepelné energie, ke které dochází v režimu Rekuperační větrání, je omezena maximální doba, po kterou je režim trvalého větrání aktivní a po jejím uplynutí přejde regulátor do režimu rekuperačního větrání. Tato doba se nastavuje v menu Nastavení, jak je uvedeno v kapitole 2. Z výroby je k režimu Trvalé větrání přiřazen časový program Trvalé větrání. V režimu trvalého větrání je vybarven průběh časového programu na displeji v oblasti 3.
Řízení podle rosného bodu V některých budovách mohou nastat podmínky, že dochází k vlhnutí některé vnitřní stěny, jestliže tato stěna je zvenku nadměrně ochlazována. Při určité kombinaci vlhkosti a teploty pak může dojít k vlhnutí této stěny, což je samozřejmě nežádoucí. Aby bylo možné zabránit vzniku takové situace, je třeba hlídat venkovní teplotu a vlhkost a vnitřní teplotu na dotyčné stěně. Jestliže jsou tedy připojeny příslušné senzory, regulátor ZR16 přeruší větrání a tím i přívod venkovního vzduchu, jestliže kombinace venkovních a vnitřních podmínek umožňuje kondenzaci vlhkosti. Tato situace je signalizována na displeji regulátoru a chování regulátoru lze ovlivnit opět v menu Nastavení.
Dočasné větrání Časové programy větrání pokrývají typické potřeby na výměnu vzduchu v obytných místnostech, ale v řadě situací mohou být aktuální požadavky uživatelů odlišné. Jestliže je například v místnosti více lidí než obvykle, je třeba intenzivněji přivádět čerstvý vzduch. Jestliže dítě večer usne dříve než obvykle, naopak je vhodné snížit intenzitu větrání dříve, než by se tak stalo automaticky podle časového programu. V takových případech je vhodné zapnout funkci dočasného větrání, která vyřadí aktuální časový program a umožňuje větrat podle okamžité potřeby. Tato funkce se zapíná na hlavní obrazovce 7 regulátoru stiskem tlačítka nahoru nebo dolů. Doba, po kterou je dočasné větrání aktivní, se zobrazuje na displeji a může být maximálně 1,5 hodiny. Hodnota se nastavuje po 15 minutách stiskem tlačítka doprava nebo doleva, tj. chceme-li nastavit dobu na 45 minut, stiskneme dvakrát tlačítko doprava. Již probíhající dočasné větrání lze prodloužit nebo zkrátit opětovným stiskem příslušného tlačítka. 6 7
5
Tuto teplotu je možné změnit v nastavení regulátoru (menu Nastavení, Pasivní chlazení).
Stiskem tlačítka nahoru se zapne dočasný režim s maximální intenzitou, stiskem tlačítka dolů se zapne dočasný režim s minimální intenzitou (tiché větrání). Intenzitu větrání lze v dočasném režimu měnit opět stiskem tlačítka nahoru, resp. dolů, větrání lze tedy tímto způsobem na omezenou dobu i vypnout.
Podrobný popis V této kapitole uvádíme podrobný popis jednotlivých funkcí a popis menu pro ovládání regulátoru. Kapitola navazuje na kapitolu základní popis, ve které bylo možno se seznámit rámcově s nejdůležitějšími funkcemi a způsobem ovládání regulátoru.
Popis menu Hlavní menu regulátoru je zobrazeno na Obr. 7. Do části Režimy je možné přejít z hlavní obrazovky přímo stiskem levého tlačítka, pokud se nad ním zobrazuje text Režim. Jestliže se regulátor nachází v režimu Dočasné větrání, levé tlačítko vypíná dočasné větrání a zapíná časový program, který byl aktivní před zapnutím Dočasného větrání. Ostatní položky menu jsou dostupné prostřednictvím pravého tlačítka, kterému odpovídá kontextový význam Menu - viz například Obr. 2.
Programy Menu programy umožňuje vybrat aktivní časový program pro režim automatického větrání s rekuperací (režim Rekuperace) - položka Nast. aktivního. Na výběr je pět programů, které jsou připraveny implicitně z výroby nebo které si předtím uživatel pozměnil pod položkou Editace.
Obr. 5: Detailní časový plán - časový údaj K dispozici jsou další tři programy, které však jsou automaticky přiřazeny režimům jako Odvod vlhkosti, Trvalé větrání a Pasivní chlazení.
Obr. 6: Detailní časový plán – intenzita Tyto programy se v menu zobrazují pouze tehdy, jestliže připojená čidla umožňují jejich správnou funkci. Pokud tedy například není připojeno venkovní čidlo teploty, nemá režim Pasivní chlazení smysl a v menu se ani nezobrazuje. Položka Prohlížení umožňuje prohlížet jednotlivé časové programy, tentokrát i programy, které jsou implicitně přiřazeny režimům Odvod vlhkosti, Trvalé větrání a případně i Pasivní chlazení, pokud jsou připojeny příslušné senzory. Při výběru některého z programů se zobrazí časové průběhy pro celý týden s odlišením jednotlivých dnů. Pro každý časový průběh je možné zobrazit detailní zobrazení volbou Detail (pravé kontextové tlačítko). V detailním zobrazení podle Obr. 5 a Obr. 6 je možné procházet přes celý průběh jeho jednotlivé intervaly, přičemž pro každý interval se zobrazuje čas začátku intervalu (viz Obr. 5) a následně intenzita větrání pro příslušný interval jako na Obr. 6. V rámci časového průběhu po jednotlivých intervalech je možné se pohybovat pomocí šipek vlevo a vpravo, jak je naznačeno ve spodním kontextovém řádku. Položka Editace umožňuje měnit časový program ať už z pohledu schématu, tj. uskupení dnů v týdnu (jednotlivé dny, Po - Ne, atd.), nebo z pohledu časového průběhu pro jednotlivé dny.
6
Obr. 8: Nastavení počtu intervalů Po výběru schématu, tj. uskupení dnů v týdnu, se provádí editace časového průběhu tak, že se nejdříve zvolí počet intervalů pro daný časový průběh. Označení interval odpovídá časovému úseku, kdy probíhá větrání se stejnou intenzitou. Na obrázku 7 je zobrazeno výchozí nastavení na hodnotu 5 intervalů.
Obr. 9: Editace časového plánu Šipkami nahoru a dolů se mění počet intervalů, při každé změně jsou intervaly rovnoměrně rozmístěny v rámci celých 24 hodin. Po volbě Ok můžeme průběh editovat. Editace probíhá tak, že pro každý interval nastavujeme jeho počátek, intenzitu větrání a konec. Na obrázku 8 zobrazuje informační okénko v horní části displeje intenzitu větrání v prvním intervalu. Šipkami nahoru/dolů měníme intenzitu, šipkou doleva se posuneme na začátek druhého intervalu a můžeme nastavovat čas, kdy interval začíná. Časový údaj se opět nastavuje šipkami nahoru/dolů. Pokud se konec úseku spojí se začátkem následujícího úseku, počet úseků (změn) v časovém průběhu zůstává nezměněn. Pokud se v průběhu editace uživatel rozhodne změnit počet intervalů, je možné se k zadání tohoto údaje vrátit. Všechny provedené změny v editaci časového programu však budou ztraceny, protože vždy při změně počtu intervalů jsou jednotlivé intervaly v rámci celého rozloženy rovnoměrně.
7
Obr. 7: Hlavní menu regulátoru
Režimy Regulátor podporuje režimy rekuperace, odvod vlhkosti, trvalé větrání a pasivní chlazení. Ventilátory je také možno úplně vypnout. Nejčastější provoz je v režimu rekuperace. Větrání probíhá podle nastaveného časového programu, případně podle zvolené funkce dočasného větrání. V obou případech se střídavě po 70 vteřinách mění směr otáčení ventilátorů a tím dochází s velmi malou tepelnou ztrátou k výměně vzduchu ve větraném prostoru. Po připojení příslušných čidel (teploty, vlhkosti) zapínají se při splnění určitých podmínek (viz Typické scénáře v kapitole 1) další režimy, a to Pasivní chlazení, Odvod vlhkosti nebo Řízení podle rosného bodu. Jakmile dojde k vyvětrání nebo podmínky funkce v příslušném režimu již přestanou platit, přechází regulátor automaticky zpět do režimu větrání se zpětným získáváním tepla neboli rekuperace. Režim Odvod vlhkosti je navíc možné zapnout volbou položky v menu, pokud příslušné senzory nejsou připojeny. Z režimu Odvod vlhkosti bez senzorů přejde regulátor automaticky do režimu Rekuperace po uplynutí 4 hodin. Pokud došlo k výběru režimu Trvalé větrání z menu, dojde k přechodu do režimu Rekuperace po 3 hodinách. Důvodem automatického přechodu do režimu rekuperace je to, že v žádném jiném režimu není možné optimálně vracet teplo zpět do místnosti. Poznámka: Pro krátkodobé vyvětrání je výhodnější použít Dočasné větrání, které se zapne po stisku šipky nahoru nebo dolů v kontextu hlavní obrazovky. Maximální délku trvání tohoto režimu je možné nastavit na 90 minut. Poznámka: Menu pod položkou režimy se může měnit podle aktuálně připojených senzorů. Pokud není například připojen venkovní senzor teploty, není dostupný režim Pasivní chlazení.
8
Senzory Volbou této položky se zobrazí informace o připojených senzorech. Díky tomu získáme přehled, jaké hodnoty jednotlivé senzory zobrazují, a můžeme se lépe rozhodnout, jaký údaj chceme zobrazovat na hlavní obrazovce.
Obr. 10: Zobrazení údajů ze senzorů Standardně je regulátor osazen interním senzorem teploty a vlhkosti, který je uvnitř regulátoru. Dále je možné k němu připojit dva druhy senzorů (více informací o instalaci senzorů je v kapitole 3): − externí senzor s připojením RS485 (Modbus) určený pro umístění v interiéru je možné zvolit senzor měřící teplotu nebo teplotu a vlhkost. Použití tohoto senzoru má smysl například při řízení podle rosného bodu, kdy by byl senzor umístěn na chladné stěně místnosti, pro kterou hrozí rosení. − venkovní senzor s připojením R458 (Modbus) určený pro umístění ve venkovním prostředí. Podobně jako u externího senzoru i zde je možné měřit teplotu nebo teplotu a vlhkost. Při instalaci venkovního senzoru je třeba dávat pozor na to, aby se vlhkost nedostala dovnitř senzoru, jak je podrobněji popsáno v kapitole 3. - venkovní nebo externí senzory teploty připojení na rozhraní1-wire. Senzor je v trubičkovém provedení a je určený k instalaci do podhledu nebo do fasády tak, aby trubička se senzorem byla ve volném prostředí Externí a venkovní senzory se připojují na společné vedení, které je připojené ke svorkám označeným A, B. Pokud jsou připojeny oba senzory, je nutné provést servisní nastavení při instalaci regulátoru, které provádí vyškolený technik a které je popsáno ve speciální servisní příručce. Obr. 10 odpovídá situaci, kdy je připojen interní senzor, měřící teplotu a vlhkost, a venkovní senzor teploty. V takové konfiguraci jsou pak dostupné režimy pasivního chlazení, odvodu vlhkosti a řízení podle rosného bodu, pokud je patřičným způsobem upraveno nastavení regulátoru v menu Nastavení. Na displeji se také rozlišuje, zda je externí či venkovní senzor typu Modbus nebo 1-Wire. Pokud jsou připojeny jen senzory typu 1-Wire i typu Modbus, platí následující pravidla: - pokud je připojen jakýkoli senzor Modbus, je jeho přiřazení dáno adresou, kterou nastavuje při instalaci servisní technik, případné senzory 1-wire se ignorují - pokud je připojen jeden senzor Modbus a jeden senzor 1-wire, je přiřazení senzoru Modbus dáno jeho adresou a jako zbývající, tedy externí nebo venkovní senzor, se chápe senzor typu 1-wire - pokud jsou připojeny 2 senzory OneWire, je pořadí dle jejich interních sériových čísel. Pokud to pro instalaci nevyhovuje, lze v servisním menu nastavit prohození senzorů. Toto servisní menu je dostupné pouze servisnímu technikovi a nastavení je třeba provést při instalaci - pokud je připojen pouze jeden senzor 1 –wire, použije se jako venkovní čidlo. Pokud to nevyhovuje, je možné v rozšířeném servisním menu aktivovat prohození senzorů a čidlo se bude hlásit jako externí. Prohození může provést servisní technik při instalaci
Nastavení Tato část menu slouží k nastavení regulátoru, zobrazení displeje, jednotlivých režimů a dalších parametrů. Nastavení data a času ukazuje Obr. 11. Nastavování je intuitivní pomocí šipek nahoru/dolů, resp. doleva/doprava a je opět kontextově naznačeno na displeji. V každém vybraném políčku se nastavuje šipkami nahoru/dolů požadovaná hodnota, mezi políčky se přepíná šipkami doleva/doprava.
Obr. 11: Nastavení data a času
9
Pod položkou Displej v menu Nastavení lze nastavit parametry displeje a údaje, které se na displeji zobrazují a další parametry zobrazování. Položka Parametry umožňuje nastavit intenzitu podsvícení displeje a dobu, po které se podsvícení displeje vypne. Pokud displej při používání ventilátoru nesvítí, rozsvítí se stiskem libovolného tlačítka. Pokud má stisknuté tlačítko v daném kontextu nějakou funkci, tato funkce se provede. V parametrech displeje je také možné nastavit kontrast displeje, který se nastavuje empiricky podle vkusu uživatele. Položka Hlavní údaj umožňuje zvolit údaj, který se bude zobrazovat uprostřed oblasti 3 na hlavní obrazovce regulátoru, a položka Vedlejší údaj představuje hodnotu v levé části oblasti 2. V obou případech je možné zobrazovat interní, externí nebo venkovní teplotu či vlhkost, pro vedlejší údaj lze navíc zobrazovat datum. Pod položkou Úrovně se nastavuje velikost otáček ventilátoru pro jednotlivé úrovně, které jsou označeny Tichý, Normální a Intenzivní. Položka Rosný bod umožňuje výběr, zda bude regulátor hlídat možnou kondenzaci vlhkosti a za jakých podmínek. Volbou Ignorovat se vypne řízení podle rosného bodu. Dále je možné zvolit, jaké interiérové čidlo teploty se bude k měření rosného bodu využívat. Více o senzorech je uvedeno v části Senzory. Pokud nejsou připojeny příslušné senzory, není tato volba aktivní. Poznámka: Tento druh menu poskytuje současně také informaci o právě zvoleném nastavení. Jestliže tedy například vybereme, že se bude využívat externí čidlo teploty, při dalším skoku do tohoto menu bude položka Dle ext. tepl. vybraná (černě podbarvená). Položka Odvod vlhk. umožňuje zapnout nebo vypnout funkci automatického přepnutí do režimu Odvod vlhkosti z režimu Rekuperace, pokud hodnota vlhkosti překročí 80 %. I zde platí, že pokud skočíme do podmenu, bude černě podbarvená položka, která je právě aktivní, jak je uvedeno v poznámce výše. Položka Pasivní chlazení umožňuje nastavit limit vnitřní teploty, pod nímž se funkce pasivního chlazení vypíná, aby příliš neklesla teplota v interiéru. Jestliže je tedy v menu zvolen režim Pasivní chlazení například v letním provozu, přestane se měnit směr otáčení a dojde k jednosměrnému proudění vzduchu, které způsobí snížení teploty v interiéru, pokud venkovní teplota bude nižší než vnitřní, ale přitom bude vyšší než nastavený limit. Ten je standardně 21° C. Dále je možné pro pasivní chlazení nastavit, jestli se bude aktivovat pouze pro Zónu 1 nebo pro všechny zóny. Položka Jazyk umožňuje volbu jednoho ze tří jazyků, které jsou v regulátoru k dispozici. V současné době je k dispozici čeština, němčina a angličtina.
Servisní menu Servisní menu umožňuje zadání bezpečnostního kódu po uplynutí 720 hodin provozu. Bezpečnostní kód vám sdělí váš distributor na základě sériového čísla regulátoru a zakoupeného počtu zón větrání. V menu je možné také nastavit počet zón větrání. Dále se v tomto menu nastavuje interval, kdy bude zobrazena výzva k výměně filtru. Standardně je interval nastaven na 6 týdnů. Na displeji pod volbou Výměna filtru se zobrazuje doba od poslední výměny filtru a celková doba běhu regulátoru. Pokud doba pro výměnu filtru uplyne, je potřeba na regulátoru potvrdit, že k výměně filtru došlo a že se má interval pro výměnu měřit znovu od začátku. Tovární nastavení provede změnu uložených dat a nastavených parametrů na implicitní hodnoty. Rovněž je zde možné získat údaje o aktuální verzi software v regulátoru a jeho sériovém čísle volbou Info o zařízení. Poslední možností v menu je volba Kalibrace tepl., která umožňuje kalibrovat připojené senzory teploty v rozsahu ±9,9 °C.
8
10
Dle standardního nastavení regulátoru odpovídá stupni intenzivní větrání úroveň 75 %.
Instalace a technické parametry Technické parametry Regulátor je určen k regulaci ventilátorů systému inVENTer® až ve třech oddělených zónách. K napájení slouží zdroj stejnosměrného napětí 15 V. Požadovaný výkon zdroje je dán počtem připojených ventilátorů. Typicky jsou dodávány zdroje maximálně pro 6 a pro 10 ventilátorů. V případě větrání s více ventilátory je možné napájet skupinu ventilátorů samostatným zdrojem, počet použitých ventilátorů tedy není omezen, pokud zajistíme dostatečný výkon napájecího zdroje (napájecích zdrojů). Důvodem je to, že samotný regulátor ZR16 nezásobuje ventilátory elektrickou energií, ale pouze vytváří řídicí signály pro skupiny ventilátorů v příslušných zónách. Při výpadku napájení je zálohován čas a datum samostatnou baterií. Všechna ostatní nastavení jako například aktuální režim, časové programy apod. jsou uloženy v permanentní paměti regulátoru trvale. Regulátor obsahuje interní čidlo teploty nebo vlhkosti a dále lze k němu připojit další senzory prostřednictvím rozhraní OneWire nebo RS485. První z nich slouží k připojení senzorů na kratší vzdálenost jako například ze sousední místnosti (takové senzory jsou označovány jako interní), přes druhé lze připojit senzory až na vzdálenost stovek metrů (takové senzory jsou označovány jako externí nebo jako venkovní). Více informací o senzorech je v kapitole 2.
Technické parametry Provozní napětí ………………………………………………… 15 V DC Maximální spotřeba ……………………………………………. 100 mA + 150 mA na každý ventilátor Regulovatelná intenzita větrání ……………………………… 25 – 100 % v 16 stupních Maximální počet oddělených zón …………………………….. 3
Externí čidla teploty/vlhkosti: Rozsah měření teploty ………………………………………… -20 – 70º C Přesnost měření ………………………………………………. dle DIN IEC 751, třída B Rozsah měření vlhkosti ……………………………………….. 10 – 90 % rH Komunikace externích čidel …………………………………… Modbus RTU
Obr. 12: Zapojení regulátoru se dvěma senzory a centrálním propojením, zdroj zapojen do rozvaděče rozrozvaděcčrozvaděčeventilátorů
11
Zapojení regulátoru Jedno z možných zapojení regulátoru, ventilátorů a venkovního senzoru ukazuje Obr. 12. U každého ventilátoru je černá krabička s dvěma zelenými svorkovnicemi. Tmavě zelená svorkovnice je určena k připojení ventilátoru, světle zelená svorkovnice je určena k připojení regulátoru. Černá krabička také obsahuje červenou diodu. Ta se rozsvítí, jestliže je napájení ventilátoru zapojeno obráceně, tj. na světlezelené svorce jsou přehozené krajní vodiče. Pro dva ventilátory v páru, tj. každý z nich se točí na opačnou stranu, jsou krajní vodiče na tmavě zelené svorkovnici přehozené. Tato skutečnost je vidět na Obr. 12, kde jsou připojené dva ventilátory ke každé zóně, každý ventilátor v zóně se točí opačným směrem. Na světle zelenou svorku je přivedeno napájení (+15 V, GND) a řídicí signál od regulátoru ZR16. Všechny ventilátory v zóně jsou připojeny na stejný řídicí signál. Podle zapojení na Obr. 12 jsou od každého ventilátoru přivedeny tři vodiče do rozvaděče. V rozvaděči jsou příslušné vodiče propojeny na svorkách a připojeny ke zdroji napájení a k regulátoru ZR16. Výhodou takového zapojení je možnost kdykoli měnit rozdělení ventilátorů mezi zóny pouhým přepojením vodičů v rozvaděči. Nevýhodou naopak je větší objem kabeláže od ventilátorů do rozvaděče. Obr. 12 ukazuje způsob zapojení regulátoru a ventilátorů. Napájení všech ventilátorů, je propojeno za sebou, což znamená, že na světlezelené svorce u ventilátoru je příchozí i odchozí napájení, které končí u posledního ventilátoru. Tímto způsobem jsou propojeny ventilátory ve všech zónách. Řídicí signál od regulátoru (na prostředním kontaktu světlezelené svorky u ventilátoru) má opět příchozí a odchozí vodič u ventilátoru, ale každá zóna má svůj řídicí signál. Výhodou je zde menší objem kabeláže pro připojení ventilátorů, nevýhodou naopak poněkud komplikovanější případné pozdější změny, co se týká rozdělení ventilátorů do zón. Ventilátory na tmavozelenou svorku se připojují stejně jako v případě Obr. 12. Regulátor ZR16 se skládá ze dvou dílů, které jsou snadno oddělitelné. Zadní díl obsahuje dvě sedmipólové svorkovnice, přední díl se pomocí dvou jednořadých pinových lišt zapojí do svorkovnic v zadním dílu. Je tedy možné připojit nejdříve vodiče ke svorkovnicím, tzn. napájení, čidla a řídicí signály pro jednotlivé zóny, a teprve potom připojit horní díl regulátoru.
Obr. 13: Zapojení regulátoru bez venkovních čidel, typ pro rekonstrukce, zdroj v podomítkové krabičce 12
Poznámka: Všechny svorky u regulátorů jsou mechanicky chráněny proti otočení, jsou rozlišeny světlezelenou a tmavozelenou barvou. Při čištění keramické vložky, kdy je nutné ventilátor odpojit, tedy nemusí panovat obavy, že by při opětovném zapojení došlo k obrácenému zapojení ventilátorů a tím pádem k tomu, že by se netočily vždy dva ventilátory proti sobě. Na Obr. 12 i na Obr. 13 je vidět zapojení svorkovnice regulátoru. Při pohledu na otevřený zadní díl regulátoru platí následující obsazení kontaktů na svorkách. Levá svorkovnice (piny 1 – 7): +15 V napájení +15 V GND napájení zem PWM1 řídicí signál pro zónu 1 +15 V napájení +15 V GND napájení zem B RS 485(–) - B A RS 485(+) - A Pravá svorkovnice (piny 8 – 14): PWM2 řídicí signál pro zónu 2 PWM3 řídicí signál pro zónu 3 AIn1 analogový vstup 1 +15 V napájení +15 V GND napájení zem +5 V napájení pro 1-Wire 1-W 1-Wire/analogový vst. 2
Zapojení senzorů Základní zapojení senzorů je uvedeno na Obr. 12. Je zde zapojen externí a venkovní senzor, za interní senzor se považuje senzor integrovaný přímo v regulátoru. Oba senzory jsou připojeny prostřednictvím jednoho kabelu, resp. na svorkovnici senzoru jsou připojeny příchozí a odchozí vodiče. Důležité je dbát na připojení napájení se správnou polaritou (pokud toto rozlišuje i samotný senzor) a rovněž na správnou polaritu komunikačních vodičů, které jsou označeny A a B. Senzory 1-wire se připojují na svorky 12, 13 a 14, které jsou označeny GND, +5V a 1-W. Senzor se na tyto svorky připojuje žílami kabelu barvy zelená (12), hnědá (13) a bílá (14).
Instalace regulátoru Regulátor se instaluje do jednoduché instalační krabičky pod omítku nebo do dutých stěn. Hloubka krabičky není specifikována, nicméně hlubší krabička poskytne větší prostor pro zapojení kabelů. Pozor: Horní díl regulátoru připojujte pouze při vypnutém napájení. Napájecí zdroj v rozvaděči by tedy měl být na samostatném jističi. Vhodné kabely pro připojení ventilátorů jsou například SYK(F)Y 3x2x0,5, pro připojení externích senzorů například JYStY 2x2x0,8. Maximální délka kabelu pro připojení externích senzorů je 400 m. U kabelu SYK(F) Y je možné dva vodiče v páru spojit v jeden, což má smysl zejména pro připojení napájení ventilátorů (krajní kontakty na světle zelené svorce), aby se zvýšila proudová zatížitelnost. Jednoznačně se doporučuje používat dvojité dutinky pro připojení příchozích/ odchozích kabelů a jednoduché dutinky pro připojení kabelů obyčejných. Pro zapojení v rozvaděči doporučujeme používat řadové svorky na DIN lištu, které zjednoduší a zpřehlední kabeláž. Vhodný typ je například WAGO 2000-2208. Tato svorka zabírá šířku pouze 3,5 mm, je dvoupatrová a existují propojovací můstky, které navzájem propojí sousední svorky. Tyto propojovací můstky jsou na obr. 12 naznačeny černým obdélníčkem mezi svorkami v rozvaděči. Pokud je třeba propojovat více vodičů v instalační krabičce, což se může stát tehdy, pokud nejsou všechny ventilátory přivedeny do rozvaděče, ale do instalační krabičky s upevněným regulátorem ZR16, lze doporučit mikrokrabicové svorky WAGO 243-204 (viz Obr. 14) ve čtyřpólovém provedení nebo 243208 v osmipólovém provedení, obojí v šedé barvě. Pro připojení napájení lze doporučit stejné svorky v barvě černé a červené. Příslušná objednací čísla lze zjistit u dodavatele.
Obr. 14: Ukázka mikrokrabicových svorek WAGO
13
Instalace senzorů Externí senzor se instaluje ve vnitřním prostředí, způsob připojení je popsán výše. Venkovní senzor je v provedení odolném proti vlhkosti, při jeho instalaci je však nutné dodržovat pravidla doporučená výrobcem senzoru, aby se dovnitř nedostala voda. Mezi tato pravidla patří dobré dotažení šroubů, aby izolace proti vlhkosti nebyla překroucená, a aby průchodka kabelu byla dobře dotažená. Použitý kabel musí mít minimální předepsaný průměr, aby mohla být průchodka dotažená vodotěsně. Pro připojení senzoru1-wire je vhodné připravit instalační krabičku pod omítku ve vzdálenosti přibližně 1,5m od místa, kde bude senzor umístěn. Senzor se dodává s dvoumetrovým kabelem, který se v připravené krabičce propojí s kabelem, který vede k regulátoru. Senzory1-wire je možné instalovat do vzdálenosti 80 m od regulátoru, senzory Modbus do vzdálenosti 400 m. Dodávaný senzor 1-wire je v provedení odolném proti vlhkosti, lze jej tedy umístit i do venkovního prostředí. Kabel od senzoru by však neměl být vystaven přímému slunci, Je tedy vhodné senzor umístit například do podhledu tak, aby venku byla pouze kovová trubička se senzorem uvnitř a kabel byl již schovaný.
Tento uživatelský návod je vypracován k regulátoru větrání ZR16. Všechny změny jsou vyhrazeny.Produkt vyrábí: ARXTECH solutions, s.r.o.
27. 7. 2012, pro verzi FW 2.3.16, v1.0 14