OBSAH: Slovo starostky . . . . . . . 1 Z kroniky . . . . . . . . . . . . . 2 Lidové plesy. . . . . . . . . . . 3 M. Šedajová. . . . . . . . . . . 4 Elektr. ČD. . . . . . . . . . . . 5-6 Na chvíli se vrát. zpět . . . 7 SOS, Ra+Ja . . . . . . . . . . . 8 ZŠ, MŠ. . . . . . . . . . . . . . . . 9 Skauti. . . . . . . . . . . . . . . 10 Expedice . . . . . . . . . . . . 11 Verměřovické 8 . . . . . . . 12 Spol.kronika, ZO . . . . . . 13 Dobroty maminek . . . . . 14 Vánoce. . . . . . . . . . . . 15-16 čp.4 – Tomkovi, Mačátovi
Redakční rada přeje všem občanům příjemné prožití Vánočních svátků a hodně hezkých chvil při čtení našeho zpravodaje.
Prosincové pranostiky: Je-li prosinec deštivý, mírný a proměnlivý, není se kruté zimy třeba báti. Není-li prosinec studený, bude příští rok hubený. Když v prosinci mrzne a sněží, úrodný rok na to běží.
Vážení občané,
Vítr na Štědrý den od půlnoční strany, raduj se, rok bude plenný a úrodný. Zelené vánoce - bílé Velikonoce. Když na Štěpána silný vítr bouří, vinař smutně oči mhouří.
SLOVO STAROSTKY
blíží se konec roku a i my hodnotíme jaký byl ten letošní, co se podařilo a co musíme dohonit příště. V první polovině roku jsme zažili velká dopravní omezení. Za to nyní máme elektrifikovanou železniční trať, přestavěný kamenný most přes řeku s novou lávkou pro pěší a novým chodníkem. První elektrický vlak zde projel 20. listopadu, celá stavba však bude dokončena v červnu 2009. Tisíce tun materiálu, které se přepravovaly nákladními auty přes naši obec značně poškodilo komunikace. Jednání o nápravě nebyla lehká. Opravy silnice a křižovatky mají probíhat do poloviny příštího roku, včetně umístění svodidel ve Studenci. Dále budeme usilovat o úpravu čekárny na vlakové zastávce. Také jsme požádali o změny v novém jízdním řádu, který platí od 14. prosince. Chceme, aby zde zastavovaly vlaky, které odjíždí v 8.59 hod z Letohradu a 17.13 hod z Jablonného nad Orlicí. Kamenný most je dokončený včetně lávky a protipovodňového valu, není však ještě zkolaudovaný. Reklamovali jsme nátěr povrchu lávky. Oprava bude provedená jiným, ne tolik klouzavým nátěrem, příští rok na jaře. Chodníky u Šedajových a Hofmanových jsou hotové, kolaudace proběhne 16. prosince. Ploty u Šedajů a Hofmanů stojí také, včetně odvodnění nad silnicí. Byla vyměněná rozhlasová ústředna a prodloužené vedení rozhlasu, takže u Hofmanů i Na Skalách již slyší hlášení. Také veřejné osvětlení bylo protaženo o několik nových lamp. Ve škole se opravili vnější i vnitřní omítky a vymalovala se kompletně obě patra budovy. Část kanalizace, která ústila do řeky za bytovkou na Poříčí byla napojena na větev, která vede v komunikaci. Firma Kulturní dům s.r.o. dokončila I. etapu rekonstrukce místností na levé straně Kulturního domu bez omezení provozu. Z místností, které sloužily jako sklad židlí a umývárna byl přestaven
malý sál asi pro 50 lidí, ze šatny je kuchyň pro přípravu občerstvení, z baru je komora pro úschovu potravin a jsou opravené záchody a chodba. Vše jste si mohli prohlédnout při vánoční besídce. Občané si tento malý sál mohou objednat na menší rodinné oslavy. Velice bychom uvítali, kdyby se přihlásila parta žen, která by byla ochotná připravit na přání občerstvení. Při sestavování rozpočtu pro rok 2009 počítáme s úpravou místností na druhé straně Kulturního domu. Nejdražší akcí je výstavba technických sítí pro 12 nových rodinných domků Na Skalách. Celý rok jsme vykupovali pozemky Na Skalách od velkého množství vlastníků. Dnes nám schází ještě čtyři pozemky, jeden má spoluvlastníka v cizině který zemřel a nyní vyřizují dědictví děti, ostatní odmítají a čekají. Kdyby na pozemcích hospodařili tak bych se nedivila, ale někteří nevědí ani v kterých místech se nachází. Protože mají tvar úzkých delších políček, která ani nejsou položená vedle sebe, bude se muset při zástavbě v budoucnu tento pruh vždy vynechat. Nyní nám odborná firma zpracovává změnu v Územním plánu právě na zastavění prostoru Na Skalách a na posunutí sloupů vysokého napětí, čímž nám opět nabude území pro zastavění rodinnými domy. V srpnu zastupitelstvo schválilo podle zákona 214/2008 Sb., zvýšení nájemného s platností od 1. 1. 2009. Ve starých obecních bytech se zvýší o 22,1% a v nových o 10,3%. Pro nájemníky to není radostná zpráva, ale ti kdo mají svůj rodinný domek, dobře vědí kolik do něho každý rok investují při různých opravách, zatím co nájemník nemusí. Firma Kulturní dům s.r.o. pro nás dělala během roku kromě přestavby KD, malování školy a stavby plotů několik menších akcí, které bychom sami nezvládli a od velkých firem by se nám prodražily. Zvláště děkuji za úklid bláta po přívalových deštích.
Je konec roku 2008, děkuji všem kteří přiložili ruku k dílu při zvelebení obce a přeji Vám hezké svátky vánoční, dětem bohatou nadílku pod stromečkem, v novém roce 2009 štěstí, zdraví a úspěch v soukromém životě, v práci i v podnikání.
Libuše H o r s k á
Verměřovický zpravodaj – zima 2008
Z kroniky
ROK 1958
Událo se před 50-ti lety Dne 1. srpna 1958 složil na plenárním zasedání MNV slib nový člen MNV s. Ladislav Marek, důchodce čp. 93. Dosavadní administrativní pracovník, zvolený v doplňovacích volbách za zemřelého člena MNV s. Bohumíra Skalického. Poněvadž dosavadní tajemník MNV s. Karel Junek požádal o zproštění funkce tajemníka, je tímto plenárním zasedáním schválen s. Marek též jako nový tajemník MNV. Tento stává se zároveň členem rady MNV a proto plénum zprošťuje členství v radě MNV dosavadního jejího člena s. Stanislava Pomikálka. Rada MNV se schází tedy od toho dne ve složení: s. Hajzler – předseda, s. Marek, Junek, Poláček a Hájek – členové, schůze rady se konají pravidelně každý pátek. Za rok 1958 sešla se rada MNV celkem 38 krát s průměrnou účastí 70 % členů, plenum MNV sešlo se 11 krát s průměrnou účastí 81 % členů. Slabší účast je z části zaviněna úmrtím 1 člena a dlouhodobou nemocí dalšího člena MNV. Opravdu aktivně pracoval letos výbor žen při MNV za předsednictví s. M. Vágnerové. Výbor žen má 12 členek a 4 aktivistky. Pracoval podle předem vypracovaného plánu, pomáhal škole prostřednictvím Sdružení rodičů a přátel školy, organizoval a prováděl sběr odpadových surovin a brigádnicky pomáhal při žňových pracích. Téměř pravidelně se scházelo 5 stálých komisí při MNV. Technická komise za předsednictví s. Josefa Šípka měla 5 schůzí a projednávala hlavně řízení akce „Z“ (kanalizace), dále přípravné práce plánu kulturního zařízení a plán investic do dalších let. Finanční komise za předsednictví s. Roberta Vágnera měla 5 schůzí a zabývala se rozpočtem obce a daněmi, zemědělská komise za předsednictví s. Oldřicha Rybky měla 6 schůzí, v nichž vypracovala rozpis státního nákupu zeměd. výrobků, projednávala postup a stav zeměd. prací, zástav dobytka, plnění dodávek a vypracovala plán zemědělské výroby na příští rok. Dnem 1. května vstupuje v činnost stálá školská a kulturní komise, schválená plénem MNV dne 25. 4. k podpoře kulturní osvětové činnosti v obci. Předsedou je jmenován s. Jiří Hájek, členy s. František Socha a J. Nastoupilová čp. 96. V komisi, která se sešla celkem 5 krát pracují i aktivisté z řad všech složek NF v obci. Téhož dne byla ustavena a schválena komise bezpečnostní za předsednictví s. Václava Štěpánka. Členové této komise jsou: s. František Mlynář a Oldřich Rybka, v listopadu byla komise doplněna s. Oldřichem Hrdinou čp 128. Sešla se celkem 3krát. Činnost těchto komisí velmi přispěla ke kolektivní spolupráci a rozhodování v obecních záležitostech. V rámci socialistické soutěže byl náš MNV vyhodnocen za I. čtvrtletí 1958 jako druhý v okrese a odměněn částkou 1.200,--Kčs, ve II. čtvrtletí jako první a odměněn částkou 2.000,--Kčs, čestným uznáním a knižním darem. Za rovnoměrné čerpání v akci „Z“ obdržel 650,--Kčs. Soutěž mezi Verměřovicemi a Mistrovicemi byla hodnocena na podkladě stanovených kritérií za I. a II. čtvrtletí k hodnocení soutěže nedošlo, poněvadž zástupci MNV Mistrovice se přes několikerou výzvu k hodnocení nedostavili. Akční plán MNV na rok 1958 – vybudování kanalizace na dolní části obce v hodnotě 60.000,--Kčs
2
– byl splněn. Na vybudování kanalizace odpracovali naši občané 2.012 brigádnických hodin, z toho 1.024 hodin zdarma. Celková hodnota díla představuje podle rozpočtu částku 115.378,99Kčs. Touto prací se velice zlepšil vzhled dolní části obce a byla odstraněna dlouholetá závada protékání vody otevřeným příkopem, což bylo nehygienické. Dále byl letos opět dobrovolnou prací občanů dokončen ozdobný plot před školou, čímž dostala místní školní budova úplně vzhled novostavby. V knihovně OB bylo zakoupeno za rok celkem 91 nových knih a půjčovalo si 39 čtenářů, z nichž 13 bylo z mládeže. Celkem bylo půjčeno 761 svazků, z toho 244 pro mládež a 44 naučné. Půjčovné činidlo za rok 153,10Kčs. Počet čtenářů se zvýšil proti loňskému roku o 3, výpůjček o 127 svazků. Zajímavý je přehled o počtu a složení čtenářů v letech 1954-1958: průměrný počet čtenářů byl 30,2, tj. 5,6% z celkového počtu obyvatel, z toho bylo v průměru 3,4 (11,3%) dělníků, 2.8 (9,3%) zemědělců, 4 (13,2%) zaměstnanců, 8,4 (27,8%) ostatních a 11,6 (38,4%) mládeže. U příležitosti měsíce čsl.-sovětského přátelství provedla knihovnice OB dne 23. 11. literární besedu na téma „Láska za lásku“, které se zúčastnilo 47 občanů. Ve vnitřním životě místní školy se rozvíjela mimoškolní činnost žactva v organizaci PO, v kroužku dovedných rukou, ve zdravotnickém kroužku a v poslední době přistupuje se k nácviku na II. celostátní spartakiádu. Kroužek dovedných rukou se umístil v okresní soutěži na čestném místě a byl odměněn Krajským domem pionýrů v Hradci Králové 500,--Kčs, OV ČSM v Žamberku knižním darem. Dnem 1. srpna ujímá se správy školy opět s. Jiří Hájek, ale 10. září odchází znovu jako pracovník školského odboru ONV do Žamberka. Tímto dnem je na zdejší dvoutřídní škole ustanovena učitelkou II. třídy s. Bohuslava Duchková, dosud učitelka v Jablonném nad Orlicí, bydlící však zde v čp. 123, její manžel je novým správcem mlékárny. Ze slavných kdysi poutí a posvícení zůstávají již po léta pouze zbytky v podobě dopolední návštěvy kostela a taneční zábavy v předvečer. Dozvuky zůstaly jen u posvícenské zábavy a to ne vždy. Po tradičním plese požárníků dne 8. února poveselili se naši občané až 31. května na májové veselici s kácením máje a hudbou OB Výprachtice. Pouť (28. června) byla letos bez tance, zato 21. září pobavili se družstevníci i ostatní občané na dožínkové taneční zábavě. Dne 15. listopadu byla poslední (posvícenská) „muzika“, ovšem mládež se točila při různých příležitostech v okolí mnohem častěji. Všechny uvedené taneční zábavy pořádala letos místní jednota ČSPO. Dalším zdrojem zábavy i poučení bylo našim občanům 83 filmových představení kina OB, která navštívilo celkem 8.987 návštěvníků. Letos se objevil v obci též první televizor. Zakoupil si jej družstevník s. Karel Junek v čp. 19. Ze sportů pěstuje zde mládež odbíjenou, hokej a stolní tenis. Nepříznivým jevem jsou u mládeže i dospělých hry v karty, zejména cestou do zaměstnání a zpět. V ohledu zdravotním nebylo v letošním roce vážných epidemií. MUDr. Novák provedl zde očkování zemědělců proti tetanu. Vedení dětské poradny jednou měsíčně sem dojíždějící převzal po MUDr. Dvořákovi MUDr. Slavík z Jablonného nad Orlicí.
Verměřovický zpravodaj – zima 2008 I letošní rok znamenal pro naši obec opět krok dopředu. Letos už je možno zhodnotit druhý rok práce MNV, který dosáhl za vedení místní VO KSČ značných úspěchů v řízení obecních záležitostí na docela jiném základě než se dělo dříve. Především nutno ocenit soustavnou práci předsedy a tajemníka MNV, kteří však na rozdíl od funkcionářů minulých národních výborů pracují s kolektivem a pro kolektiv. Směrodatná jsou zde usnesení rady MNV v závažných věcech ple-
na MNV. Velkou pomocí jsou stálé komise při MNV a dále se rozšiřující aktiv ostatních občanů. Zdá se, že obyvatelé obce ve své většině nevidí v MNV už pouze „úřad“, že se začínají pomalu sice, ale mnohdy opravdově a vážně, nejen o veřejnou práci zajímat, ale snaží se i pomoci. Jsou ovšem i jednotlivci, kteří znají MNV jen tehdy, když jej potřebují. čerpáno z obecní kroniky
Lidové plesy ve Verměřovicích Zdá se mi to neuvěřitelné, ale v lednu 2009 to bude již 40let, kdy jsme s velkým nadšením připravovali první lidový ples v Kulturním domě ve Verměřovicích.
Byli jsme mladí, plni elánu a navíc jsme měli velmi dobrou partu, která se nebála práce a obtíží. Nově založená místní organizace lidové strany se pustila do velmi potřebné a náročné generální opravy zdejšího kostela, která byla úspěšně během tří let zvládnuta. Vedle těchto prací jsme po pracovní době zajišťovali celou řadu kvalitních kulturních a společenských akcí. Mezi ně patřily lidové plesy, na které jezdili lidé ze širokého okolí. Účast kolem 400 návštěvníků byla řadu let vcelku běžná. Doprava byla zajišťována z mnoha míst autobusem, z Dolní Dobrouče byl často velmi hodně plný. Jednou se také stalo, že dva pánové po oznámení odjezdu autobusem kolem třetí hodiny ranní měli chuť si dát ještě štamprlinku na cestu. Autobus odjel bez nich, manželky si toho všimly až doma. Oba pány čekala cesta do Dolní Dobrouče pěšky. Pokaždé, když jsme se potkali, vzpomínali na tu cestu v mrazivé noci s úsměvem. Rád bych také vzpomenul těch, kteří už nejsou mezi námi a významně se podíleli na jejich přípravě a úspěšném průběhu. Na práci v kuchyni nelze zapomenout na paní Ludmilu Švecovou, Jiřinu Stejskalovou. Mnozí účastníci chodili na večeře dvakrát – vždy svíčková, vepřo-knedlo-zelo byly u nás vyhlášené. Dále bych rád vzpomenul na Ladislava Stejskala, Františka a Boženu Stejskalovi, Josefa Macháčka st., Stanislava Pomikálka, Oldřicha Rybku, Jaroslava Vacka, Josefa Ryšavého, Leopolda Hubálka, Břetislava Krejsu, Václava Faltuse. Řadu let jsme plesy pořádali společně s organizací lidové strany v Dolní Čermné. Nesmím zapomenout na Josefa Vacka, Ladislava Svobodu, Rudolfa Formánka. S těmito a dal-
šími lidmi byla radost ples připravovat. Naši snahou bylo nabídnout návštěvníkům příjemné prostředí. Zásluhou květinové výzdoby, se kterou nám vždy ochotně pomohly paní Marta Brožková, v posledních letech ing. Marcela Valentová, se to dařilo. K úspěšnému plesu patří také kvalitní hudba. Velmi rád k nám řadu let jezdil COLEGIAL z České Třebové, NONET Lanškroun, které patřily ke špičkovým tanečním orchestrům v našem okrese. Takřka na všech plesech minulých let bylo zajištěno předtančení. Rád také vzpomínám na „plesové dozvuky“ v neděli dopoledne po úklidu. Bývalo tam vždy veselo. Takový vypravěč, vtipných rýmovaných textů, jakým byl Josef Macháček st. by se těžko hledal. Vzpomínkami na roky minulé se dostávám k současnosti. Mám radost, že do přípravy lidových plesů se zapojují i mladí lidé. V minulém roce nám hodně pomohly členky zdejšího ženského chrámového sboru, do „služby“ nastupují i mladí chlapci. Pro jubilejní 40. lidový ples máme slíbeno předtančení skupiny mladých, v úvodu vystoupí děti z tanečního kroužku základní školy. Část finančních prostředků z výtěžku z plesu je vždy věnováno na různé potřeby v obci nebo ve farnosti. V minulosti jsme přispívali na opravu kostela, generální opravu varhan, opravu kostela na Mariánské hoře atd. Tentokrát chceme přispět na ozvučení našeho kostela, které je již zadáno a pracuje se na něm. Moc bych si přál, aby mladí pokračovali v tradici lidových plesů a za deset let pak úspěšně zvládli ještě kulatější – 50. jubilejní lidový ples ve Verměřovicích. Závěr této vzpomínky nemůže být jiný, než upřímné pozvání pro Vás všechny i Vaše známé na 40. JUBILEJNÍ LIDOVÝ PLES v sále Kulturního domu ve Verměřovicích, který se bude konat v sobotu 17. ledna 2009 od 20.00 hodin. Za všechny pořadatele se s Vámi na shledanou těší Václav Čada
TROCHU POEZIE: Plesy ve Verměřovicích v roce 2009 17. 1. 2009 Lidový ples 21. 2. 2009 Hasičský ples 28. 2. 2009 Květinový ples
Mám rád vzduch a znám jeho vůni. rád poslouchám vody šumění. V lese se toulám, po lukách se honím a zas tiše se vracím do tvé náruče! Mám rád tvůj dech a znám jeho kouzlo, vím jak dovede hřát. . . Jsi milá něžná, víla z pohádky jsi jasná! Ne neodcházej, ještě chvíli si budeme hrát, já budu malíř, Ty budeš paletou mou duhovou. Já budu hvězdářem a Ty moji malou hvězdou zářivou.
3
Verměřovický zpravodaj – zima 2008 .
VZPOMÍNKY
NA LÉTA JIŽ MINULÁ
jedu na zájezd. A oni ji nechtěli, buď mě nebo nic. Když jsem pak kolem půlnoci přijela ještě jsem musela jít píchnout injekci. Také jsem se dostala k porodům. Rodila jsem u Fajtů, Formánků a také naší Pavlínu. BYLA JSTE JAKO OŠETŘOVATELKA NĚJAK PLACENÁ? Kdepak my jsme byly dobrovolné sestry a ty pracovaly zdarma. Někdy měli lidi nepěkný řeči. Mysleli si kdoví co za to nemám, ale já za to neměla ani korunu. Jen za tu paní Novákovou mi obec platila 150,- korun za měsíc. Moje maminka říkávala, že by to nebylo žádné „zaplať Pán Bůh“, kdybych si za to nechávala platit. OD KDY JSTE BYLA V ČERVENÉM KŘÍŽI?
MARIE ŠEDAJOVÁ (1920) celý svůj život věnovala obětavé péči o staré a nemocné lidi. O své práci ošetřovatelky mi nad spoustou fotek vyprávěla. KDY JSTE SE DOSTALA K PRÁCI OŠETŘOVATELKY? To bylo v roce 1951. Musela jsem si udělat kurz pečovatelky a pan doktor z Jablonného nám dělal školení. Také jsem musela chodit na praxi do nemocnice. V obci jsme byly dvě, které jsme tuto práci vykonávaly. Byla tady sociální komise a ta nás posílala ke starým lidem. Dělaly jsme vše co bylo potřeba. Uklidily, přinesly topení, někdy šlo jen o to si s nimi popovídat, protože už nikoho neměli a byli sami. Nejčastěji jsem ale chodila píchat injekce. Někdo, kdo na tom byl dobře přišel i k nám. Tenkrát se ještě musely jehly vyvářet, když jsem přišla někomu dát injekci, tak jsem nejdříve 20 minut vařila. Chodila jsem třeba k paní Novákové, která měla tuberu. Píchala jsem jí morfium. Pan doktor říkal, že může dostat i 5 injekcí za den. Podle toho jak jí je. Ona byla 3,5 roku nemocná a prodělala 25 operací. Soňu jsem vždycky v kočárku zaparkovala před domem. Sousedi mi říkali, že jsem hloupá, že tam chodím, ale já se nebála. Někdy jsem i k těm starým lidem chodila spát. Když mě rodina poprosila, že mají strach, že jim zemře a oni nevědí, co by pak měli dělat. K jednomu pánovi jsem takhle chodila spát měsíc než zemřel. Ošetřovala jsem i raněné. Když se stal třeba nějaký úraz, tak mi toho raněného přinesli domů. Ošetřovala jsem popáleninu, pak jeden hoch s děvčetem se vybourali na motorce. S tím jsem ale moc dělat nemohla, jen sem dala děvčeti čisté oblečení a poslala je do nemocnice. Jednou náš Petr přinesl raněného, který spadl s „plachťákem“. Ošetřila jsem ho, dali jsme mu oblečení a on děkoval a slíbil, že vše vrátí. Už jsme ho neviděli. Jen jeden student, kterému jsem pomohla, se vrátil a přinesl mi čokoládu. Lidé jsou různí. Některý pěkně umíněný. Třeba jsem jim řekla, že k nim pošlu Minářovou, že
4
zdravotní kroužek ČČK Verměřovice, červen 1971
Od samého začátku. U nás byl založen v roce 1957. Dělali jsme různé besedy třeba pro důchodce. Hodně akcí bylo společných se spolkem z Jablonného, protože náš pan doktor byl z Jablonného. 26 let jsem byla předsedkyní. Schůze jsme také pořádali společně s Konzumem. Lidé chodili a líbilo se jim to. Měli jsme vždycky připravené nějaké soutěže a byla legrace. Jo, jo, bylo to pěkný. Pro místní děti jsem vedla kroužek první pomoci. Zájem o něj byl. Někdy přišly ty, pak jiné, jak bylo kdy práce. To víte jak to dřív na vsi bylo. Jezdilo se na různé soutěže. Raněné jsme museli najít a správně ošetřit. Od Červeného kříže jsem v roce 1977 dostala v Praze odznak „zasloužilá pečovatelka“. Bylo to hezké. Ubytovali nás v hotelu Internacionál a dokonce jsem mluvila s ministrem. MĚLA JSTE PESTRÝ ŽIVOT, ALESPOŇ MÁTE NA CO VZPOMÍNAT. Víte, mám spoustu fotek a vzpomínek, ale nejsou to všechno jen veselé vzpomínky. Měla jsem 7 dětí. Jeden se nám v 17. měsících utopil a 2 nám umřely. Klukovi bylo 7 dní a holčičce 3,5 měsíce. Je to už dávno, ale nemine den, kdy bych si na ně nevzpomněla. A můj muž 4 roky jen ležel a ani se sám nenajedl. Pan doktor se divil, že to vydržím. A já mu říkala, že jsem ráda, že je muž se mnou doma. Na všem jsem musela najít něco dobrého, jinak by se to těžce zvládalo. J. Hlavsová
Verměřovický zpravodaj – zima 2008
Z Letohradu do Polska elektricky
Dne 20. 11. 2008 byl slavnostně zahájen provoz v elektrické trakci na traťovém úseku Letohrad – Lichkov. Příslušná tisková zpráva zdůrazňuje, že po celkovém dokončení rekonstrukce a elektrizace budou moci dálkové rychlíky a tranzitní nákladní vlaky jezdit z Polska přes Českou republiku, Slovensko a Maďarsko, dále na jih Evropy v elektrické trakci a vyšší rychlostí. Oproti současnému stavu odpadne nutnost měnit lokomotivy v železniční stanici Letohrad. Dochází tak k modernímu naplnění dávné myšlenky, která vedla ke zrodu této trati, i když v důsledku různých vlivů neprobíhalo všechno úplně tak, jak bylo původně zamýšleno. Samotná trať vznikala velice obtížně a její finální podoba byla nakonec trochu jiná, než výchozí koncept. Už v roce 1846 vzešly ze strany pruských podnikatelských kruhů první návrhy na trať spojující pruskou Breslau (dnešní Wrocław) přes Glatz (Kłodzko) s městem Grulich (Králíky)
na českých hranicích a odtud se Sobotínem a Olomoucí po větvi jedné a Olomoucko-pražskou dráhou v Hoštejně po větvi druhé. S podobnými požadavky přicházeli i podnikatelé a města především ze severu Čech a z Moravy. Tyto i obdobné návrhy dlouho odolávaly zkostnatělé vídeňské byrokracii, až pak do toho všeho (paradoxně pozitivně) zasáhla prohraná prusko-rakouská válka. Podle jednoho z ustanovení „Pražského míru“ ze dne 23. 8. 1866 se totiž musela rakouská vláda podrobit pruským požadavkům na vybudování železničních spojnic mezi oběma státy. Jedním z nich byla trať vedoucím lichkovským sedlem do Ústí nad Orlicí. Ta se nakonec po mnoha peripetiích stala součástí doplňovací sítě Rakouské severozápadní dráhy (Österreichische Nordwestbahn - ÖNWB), kterou tato společnost nabídla státu vybudovat bez jeho přispění – ovšem výměnou za daňové a další výhody. ÖNWB získala potřebné stavební a provozní koncese dne 25. 6. 1870 a neprodleně se dala do práce. Traťový úsek Letohrad - Lichkov byl vybudován jako součást tratě Chlumec nad Cidlinou - Hradec králové - Týniště nad Orlicí - Kyšperk (dnešní Letohrad) - Lichkov - Dolní Lipka, kde navazovala na trať Moravské pohraniční dráhy (MGB) ze Šternberka. Trať byla v celé své délce uvedena do provozu dne 14. 1. 1874 (úsek Chlumec nad Cidlinou - Hradec Králové byl otevřen dne 4. 10. 1873). Spojovací úsek z Kyšperka do Ústí nad Orlicí byl zprovozněn dne 5. 10. 1874 a přeshraniční úsek do dnešního polského Międzylesie, tehdy ovšem německého Mittelwalde, dne 15. 10. 1875. Jak vidno, ona spojnice mezi Pruskem a Čechami, která vlastně byla příčinou toho všeho. přišla na řadu až jako poslední.
Další osudy úseku, který nás zajímá, ukazuje tabulka: Historie úseku v datech datum
událost
poznámka
10.01.1874
slavnostní otevření tratě
vlastník: ÖNWB
14.01.1874
zahájení veškeré dopravy
provozovatel: ÖNWB
01.01.1908
změna vlastníka – zestátnění
ÖNWB
KkStB
15.10.1909
změna provozovatele
ÖNWB
KkStB
28.10.1918
změna vlastníka a provozovatele
KkStB
ČSD
09.08.1939
změna vlastníka a provozovatele
ČSD
08.05.1945
změna vlastníka a provozovatele
ČMD/BMB
01.01.1993
změna vlastníka a provozovatele
ČSD
01.01.2003
změna vlastníka
ČD
15.08.2007
zahájení elektrizace
20.11.2008
slavnostní zahájení provozu v elektrické trakci
14.12.2008
zahájení běžného provozu v elektrické trakci
se změnou GVD
31.07.2009
plánované ukončení stavby
podle veřejné zakázky
ČMD/BMB ČSD ČD SŽDC
5
Verměřovický zpravodaj – zima 2008 Mohl bych tady pochopitelně v historickém exkursu pokračovat, ale takováto pojednání už napsali povolanější, takže se zde omezím jen na několik poznámek, které se vztahují k právě dokončené elektrizaci. Celá trať, uváděná v jízdním řádu po druhé světové válce dlouhá léta pod číslem 2 a v trase (Praha - ) Velký Osek - Hradec Králové – Hanušovice a od 3. 6. 1984 jako trať 020 (Praha - ) Velký Osek - Hradec Králové Lichkov (- Hanušovice/Międzylesie), během posledních desetiletí ztratila svou ucelenost. Zprostředkujícím faktorem tady byla především elektrizace tratí mezi Týništěm nad Orlicí a Chocní a z Letohradu do Ústí nad Orlicí. Tyto počiny ve svém důsledku do značné míry provozně degradovaly úsek mezi Týništěm nad Orlicí a Letohradem, neboť vedly k přetrasování toků především osobní dopravy. To se projevilo i (v čase pozměňovaným) přečíslováním dotčených traťových úseků. V současné době je původní trať (se spojkou do Ústí nad Orlicí) rozdělena takto: č. 020 (Praha – ) Velký Osek – Hradec Králové [- Týniště nad Orlicí] – Choceň č. 021 Týniště nad Orlicí [- Letohrad – Dolní Lipka] – Štíty č. 024 Ústí nad Orlicí – Letohrad č. 025 Dolní Lipka – Hanušovice
Z uvedeného plyne, že během doby (v souladu s oním dávným záměrem) pro Letohrad (jak se od 1. 5. 1951 někdejší Kyšperk jmenuje) se i formálně stal hlavním železničním tahem nikoliv směr Praha – Hradec Králové - Hanušovice – Jeseník/Olomouc, jak tomu bylo kdysi, ale Ústí nad Orlicí - Międzylesie – Wrocław. Už v roce 1980 se začala připravovat elektrizace trati z Ústí nad Orlicí do Lichkova. Ministerstvo dopravy s cílem zlevnění a zrychlení provozu v pohraniční přechodové stanici Lichkov zadalo zpracování projektu Státnímu ústavu dopravního projektování. Jako první měl být elektrizován úsek do Letohradu, což umožňovala volná kapacita měnírny v Ústí nad Orlicí. Práce na elektrizaci byly zahájeny v září 1981 a stavba s celkovými náklady přes 10 miliónů Kčs měla být hotova do konce roku 1983. Bylo při ní zatrolejováno celkem 21 km kolejí, upraveno zabezpečovací zařízení a hláska Lanšperk byla modernizována a trvale aktivována na výhybnu. Odpadla tak nutnost přepřahu lokomotiv v Ústí nad Orlicí - ovšem jen ve směru od Prahy, ve směru od České Třebové je totiž napojení úvraťové (což je limitující dodnes). Dne 22. 12. 1981 po trati bez problémů projela zkušebně lokomotiva E 479.0038 a o týden později mohl tentýž stroj odvézt protokolární
6
vlak s představiteli tehdejší moci politické i železniční při slavnostním otevření trati. A včera se tedy podobná sláva, o 27 let později, už ve zcela jiných společenských poměrech, nicméně s lokomotivou pamatující počátky slavné éry naší nákladní železniční dopravy v elektrické trakci, v Letohradě opakovala. Tentokrát ovšem už na druhém, zbývajícím úseku, který si na elektrizaci musel počkat tak dlouho mj. také proto, že polská strana na své straně hranice se změnou trakce zpočátku (pak se ovšem situace obrátila) rovněž příliš nespěchala. Ono zdržení však patrně nikterak nevadilo příznivcům železnice, kteří tak mohli po celou tu dobu nadále pozorovat a zvěčňovat kdysi hlavně „Sergeje“, pak především dvojice „brejlovců“ a nakonec „zamračených“, tahající své náklady údolím Tiché Orlice. Poslední fáze stavebních prací se neobešla bez dlouhodobé nepřetržité výluky, která komplikovala život cestujícím zejména z obcí na trati. Výluka byla ukončena dne 19. 11. 2008 ve 20:50 hod. Proti původnímu plánu došlo k jejímu prodloužení, což vysvětluje k tomu vydaná tisková zpráva takto: Podle původních předpokladů a harmonogramu stavby měly být výluky ukončeny o více než měsíc dříve, tedy 30. 9. 2008. K posunutí termínu ukončení došlo zejména z důvodu prodloužení zkoušek zabezpečovacího zařízení a také v důsledku výskytu skalnatých hornin v úrovni železničního spodku ve výrazně vyšším rozsahu, než předpokládala projektová dokumentace stavby. Přes rozsáhlé nasazení těžké techniky tato skutečnost ovlivnila rychlost postupu prací při realizaci železničního spodku, odvodnění a kabelových tras zabezpečovacího zařízení. A pokračuje: Vlastní elektrizace trati byla postupně uváděna do provozu. Od 1. 9. 2008 je v plném provozu v elektrické trakci úsek mezi státní hranicí s Polskem a Lichkovem. Dále byla elektrická trakce postupně aktivována z důvodu napájení zdrojů zabezpečovacího zařízení a ve výše uvedeném termínu bude zcela v provozu od Lichkova po Letohrad. Místní obyvatelé se s výlukami vcelku smířili, ale teď vítají jejich ukončení a hlavně obnovení železniční dopravy. Sice elektrizace přinese oživení dopravy především nákladní, ale podle slov starosty Jablonného nad Orlicí Miroslava Wágnera přeprava nákladů bude probíhat s o hodně kvalitnějšími stroji, doteď je táhly staré naftové lokomotivy. Teď by díky elektrifikaci mělo dojít ke zklidnění provozu, v čemž vidím přínos pro město. Potíže stavbařům působily nejen zmíněné geologické anomálie, ale také třeba opožděné dodávky stavebních materiálů v období zahájení stavby či naopak „urychlený odběr“ už namontovaných komponentů z měděných či jiných přitažlivých materiálů, které přičinliví recyklátoři demontovali a odnášeli do výkupen. Pro pár set korun tak způsobili škody v odhadované celková výši téměř 1,8 miliónu Kč. Navíc šlo třeba o speciální lana, která bylo obtížné znovu obstarat. V médiích se dokonce objevila zpráva o tom, že hotové úseky trolejového vedení byly předčasně zapojovány, aby se tomuto kutilství předešlo.
Verměřovický zpravodaj – zima 2008
Na chvíli se vrátím zpět. . . Zimní radovánky:
A včera byla už zapojena trať celá, aby se na ni vydal jako vůbec první elektrické hnací vozidlo prototypový historický „šestikolák“ 180.001-0. Ocitl se poněkud historicky nevěrohodně v čele vlaku nikoliv nákladního, nýbrž osobního, ba přímo „osobnostního“ – tedy obsazeného osobnostmi politického, ale hlavně železničního života. A též nějakými těmi zástupci médií, mezi nimiž nemohly pochopitelně chybět ani VLAKY.NET. Bylo sice mnoho důvodů k radosti, že se dílo podařilo – ale nebe to vidělo jinak a upřímně se nad tou vší slávou rozplakalo. Což plánovaný program sice hrubě nenarušilo, ale přece jen z něj cestující zvláštního vlaku neměli takový požitek, jak bylo zamýšleno. Ale ani déšť a vítr nezabránili hrstce zanícených reportérů využít zastávek vlaku v Jablonném nad Orlicí a Těchoníně k pořízení nezbytných záběrů – byť většina ostatních účastníků té slávy dala přednost suchu a teplu salonního vozu a dvou "bétéček", které tvořily soupravu. Ačkoliv na zainteresovaných vedoucích pracovnících, kteří vlakem také jeli, byla znát jistá nervozita, zda testovací jízda trakčního vedení nevykáže nějakou závadu, vlak šťastně dorazil do Lichkova. V pohraniční stanici pak bylo proneseno něco velice krátkých projevů a přestřižena páska, kterou zlotřilý vítr nakonec přece jen nevytrhl z půvabných ruček poněkud zmáčených slečen. Zpáteční cesta v souladu s jízdním řádem mimořádného vlaku byla už bez zastávek a všichni se docela rádi přesunuli ke společenskému závěru ve vyhlášené letohradské muzejní restauraci. Domnívám se, že toho textu je už až příliš, a proto přijměte mé pozvání na fotografickou procházku celým tím upršeným slavnostním děním. Začíná ovšem několika snímky staršími, které se dílem váží ke zmínce o provozu na úseku z Letohradu do Týniště nad Orlicí, dílem pak zachycují stav počátků elektrizace včera zprovozněného úseku navazujícího. Posledně zmíněné fotografie, pořízené tentokrát nikoliv „z rychlíku“, ale z okna spěšného vlaku, vznikly jako vedlejší produkt jedné mé cesty s úplně jiným cílem. No a těm, kdož baží spíše po technických podrobnostech, nabízím odkaz na podrobné informace o stavbě na stránce dodavatele a nahlédnutí do jejího prospektu: Prameny a odkazy: Správa železniční dopravní cesty, s.o., Státní fond dopravní infrastruktury, VIAMONT DSP, a.s., Stavby silnic a železnic, a.s., SKANSKA DS, a.s., Elektrizace trati včetně PEÚ Letohrad - Lichkov st.hr., 1. stavba Letohrad (mimo) - Lichkov st.hr. (veřejná zakázka), Elektrizace trati Letohrad – Lichkov ovlivní regionální dopravu, Historie železničních tratí ČR 2007, „130 let železnice pod Orlickými horami“, A.Filip, K-Report, Praha 2004, Orlický deník
My děti na dolním konci jsme sáňkovali na Barnetovým kopci u zadní stráně, kde bylo dosti místa pro všechny děti. Také se sáňkovalo z kopce u čp. 23 Moravcových – Kopčákových a to se jezdilo až od stodoly dolů přes silnici, dolů Fajtovým kopečkem skoro až k Čadově lípě, anebo rovně k Jelínkovým. Sem se chodilo i se školou, i když většinou se šlo k Pasičce za Výprachtickovi – Stateckovi, kde se jezdilo v takovém úžlabí mezi dvěma kopci. Nikdo tenkrát mezi majiteli neměl nic proti našemu sáňkování na jeho zahradě či louce. Hodně se jistou dobu sáňkovalo na nové silnici k Jablonnému. Sáňky, většinou rohačky, dobře naložené 4 dětmi, ve předu jeden s bruslemi na nohou a řídil. Jelo se dobře a dokonce až někdy ke škole. Když bylo trochu ledovato. Tenkrát to šlo, jezdilo málo aut, takže jsme se vešli a jezdilo se většinou navečer. Pro lyžaře pamatuji kopec za Výprachtickou hospodou – Evropa, který byl tenkrát ještě holý. Uprostřed byl můstek, kde se skákalo a jelo se dolů mezi stodoly. Odvážnější byl ale sjezd z vrchu, kde se hodně pálil Hus při výročí. . a jelo se dolů přes zahradu hospody, přes silnici mezi Krejsovi a Mikulovi. . skok na druhou silnici a dolů po Krejsově zahradě a dole jízda končila telemarkem. Jistěže se jezdilo i na Šípkově zahradě a Brožkově kopečku. Dokonce se lyžovalo vzadu v Americe z Mikulova pole dolů. Ještě chci vzpomenout na šlitáže s koňmi pana Jányše, kde bylo zapřaženo i 15 sáněk a jelo se krajem. . . a bylo veselo. Dnes už jsou rohačky minulostí – vymizely. Dnes jsou sáňky z umělé hmoty a sedíte skoro na zemi. O bruslení na řece Tiché Orlici nebudu mluvit, zde jsme se zdržovali stále. . dnes na zamrzlou řeku si nikdo nedovolí jít. . . a tak končím se slovy: MLÁDÍ zlaté mládí, kam jsi prchlo do dáli. . Ze vzpomínek Moravce K.
Výsledky voleb do zastupitelstev krajů konaných ve dnech 17. 10. – 18. 10. 2008 ve Verměřovicích
Počet voličů 535 volební účast 245 voličů tj. 45,79 % VÝSLEDKY VOLEB: ČSSD 30,20 % Koalice pro PK 30,20 % ODS 17,96 % KSČM 8,16 %
7
Verměřovický zpravodaj – zima 2008
Předpověď počasí na rok 2009 Prognóz počasí na letošní zimu a příští rok už bylo mnoho. Jedno však je jisté, že zas bude jaro, léto, podzim a zima. Na jaře bude dlouho zima a to až do zmrzlých. Problémy se sněhem jsou už u nás tradicí a proto to letos neporušíme. Pro někoho 10 cm sněhu je kalamita a pro druhého je to zimní pohoda. Sněhová děla jsou dnes denně v televizi. . . Pamatujeme, že naši předkové koukli do síně a když byla mokrá večer, druhý den pršelo, nebo když bylo večer na západě červeno, byl druhý den vítr. . . a tak zprávy povětrnostní, to je dobrá živnost, zabývá se tímto sdělením stovky lidí a sdělujou nám to i 20 krát denně. Jejich krédo je, když mohou hlásit sněhové jazyky, svalené stromy na silnici a srážky aut a kamionů na komunikacích. Ohlásí asi 4-5 karambolů. . . při tom jich je mnohem více, takže se drží hesla, vlk se nažral a koza zůstala celá. Proto se zimní počasí opakuje stále stejně, důležité je podat je co nejvíce katastrofálně, byť se ta srážka stala jen jedna. Kdepak jsou ty chaloupky, kde vykukovala panenka, nebo panáček a pak také rosničky. Kde však jsou mrazy kolem –20°C i více, které byly v našem mládí, dnes se otepluje a zima je rok co rok až do zmrzlých. Takže, když nám přečtou předpověď z minulého týdne, stejně to nepoznáme. Přesto počasí potřebujeme, ať je jakékoliv, musíme z chalupy ven!! Krásných příštích dní přeje všem Moravec Karel
DOTAZ: Dobrý den, rád bych Vás požádal o radu. Od firmy jsem obdržel leták, že mohu vyhrát spoustu úžasných cen. Byl jsem hloupý a vyplnil jsem své údaje a potvrdil. V zápětí jsem zjistil, že jsem si nechtěně s tím objednal i knihu. Samozřejmě mi přišel e-mail s potvrzením objednávky. Podíval jsem se na tyto stránky a zjistil jsem, že nejsem jediný. Bojím se, že mě čekají podobné problémy. Napsal jsem firmě e-mail, kde vyžaduji, aby nepoužívali mé osobní údaje. Chci se zeptat jestli zásilku, kterou jsem si podle všeho nechtěně objednal musím přijmout. Nebo jak mám postupovat. Velice děkuji za odpověď.
ODPOVĚĎ: § 53 odst. 7 zák. č. 40/1964 Sb.: Byla-li smlouva uzavřena při použití prostředků komunikace na dálku, má spotřebitel právo od smlouvy odstoupit bez uvedení důvodu a bez jakékoliv sankce do 14 dnů od převzetí plnění. V případě, že dodavatel nepředal spotřebiteli informace, které je povinen předat písemně nebo jiným obdobným způsobem podle ustanovení odstavců 4 a 6, činí tato lhůta pro odstoupení 3 měsíce od převzetí plnění. Jestliže však jsou informace řádně předány v jejím průběhu, dochází k ukončení tříměsíční lhůty a počíná od té doby běžet lhůta čtrnáctidenní. § 53 odst. 10 zák. č. 40/1964 Sb.: Uplatní-li spotřebitel právo na odstoupení od smlouvy podle odstavce 7, má dodavatel právo pouze na náhradu skutečně vynaložených nákladů spojených s vrácením zboží. Dodavatel je zároveň povinen vrátit spotřebiteli zaplacené finanční částky nejpozději do 30 dnů od odstoupení. Využijte tedy zákonem stanovené možnosti a odstupte od smlouvy podle přiloženého vzoru. Odstoupení od smlouvy musí být do 14 dnů doručeno, nikoliv pouze odesláno! SOS - Sdružení obrany spotřebitelů, o.s. www.spotrebitele.info Poradenská linka 900 08 08 08 (8 Kč/min.)
8
Je dobrým zvykem, že redakční rada Verměřovického zpravodaje se snaží představit postupně všechny firmy, které v naší obci působí. Tentokráte je na řadě Truhlářství Ra+Ja. Tato firma vznikla v roce 2005, majitelé jsou pan Radek Gapko z Červené u Letohradu a paní Jana Kacálková z Hnátnice. Sídlo firmy je v objektu bývalé Applovy dílny u kamenného mostu. Současní majitelé ji odkoupili od pana Kouckého, který tam několik roků měl rovněž truhlářskou dílnu. Při rozhovoru s majiteli firmy jsem se dozvěděl, že se zabývají především výrobou a montáží vnitřního vybavení bytů a kanceláří. Můžete si u nich objednat nábytek do kuchyně, dětských pokojíčků, nábytkových stěn, skříní na míru. Firma je připravena vyhovět zákazníkům, kteří požadují výrobky ze dřevěného masívu, montáž palubek, pergol atd. Právě při mé návštěvě jsem měl možnost si prohlédnout velmi pěkně provedené – poctivé dřevěné postele určené do chaty v Nekoři. Při náhodném rozhovoru se zákazníkem firmy Ra+Ja mě jako patriota naší obce potěšilo velmi dobré hodnocení zakázky pro provozovnu v Ústí nad Orlicí. Je jisté, že pokud se chce malá firma prosadit, musí odvádět kvalitní práci. I když majitelé nejsou občany Verměřovic, přesto dobře reprezentují naší obec. Přejeme jim i do dalších let hodně úspěchů. za redakční radu Václav Čada
Verměřovický zpravodaj – zima 2008
ZÁKLADNÍ A MATEŘSKÁ ŠKOLA Zprávy z naší školičky.
Blíží se Vánoce a konec roku. Dovolte mi tedy, abych využila příležitosti a informovala Vás o dění v naší škole. Letos máme v ZŠ 24 žáků a v MŠ 28 žáků. Financování pracovníků se odvíjí od počtu žáků a prostředky jsou přidělovány normativně na jednoho žáka. V MŠ je počet dětí sice vysoký, ale celodenně chodících dětí máme 22, polodenních je 6. Na polodenní děti připadá jen třetina normativu. Provoz a údržba budovy je stále dražší, vybavení stárne a musí se obnovovat, energie je také velmi drahá. Obec se snaží získat prostředky i formou sponzorských darů. V září jsme zahájili plavecký kurz. Pokroky, které udělaly děti jsou velké. U těch nejmenších je zázrak, že se ani jedno dítě nebojí hrát si ve vodě, či si sjet skluzavku do bazénku. Starší žáci již plavou a ti nejstarší ledabyle skočí šipku z bloku a uplavou několik bazénů. Také letos jsme pouštěli draky, vyšlo nám to jen jednou, ale o to jsou bohatší zážitky. Jednoho draka jsme vyplétali ze stromu a druhý nenávratně uletěl. Janička jej oplakala. Do družinky chodí všichni naši žáci. Program ranní a odpolední je nabitý činnostmi, hrami a soutěžemi. Součástí jsou i zájmové kroužky. Žáci spolu s paní vychovatelkou zdobí školu vždy k ročnímu období. Na konci října jsme uspořádali spaní ve škole. Děti vyráběly ve výtvarné výchově lampiónky a tak jsme spaní spojili se svátkem Dušiček. S lampiónky jsme se vydali za tmy do ulic Verměřovic a každý si svůj výrobek vyzkoušel. Po návratu se žáci oblékli do
různých kostýmů a soutěžili jsme. Večer jsme ukončili pohádkou a šli jsme spát. Děti byly báječné! K udržení tradičních českých zvyků na naší škole přispívá každoroční obchůzka Mikuláše, anděla a čerta. Těchto čestných rolí se opět zhostili zaměstnanci naší školy. Letos se všichni žáci sešli ve vyzdobené mateřské škole. Děti ukázaly co všechno vyrobily, co se naučily, předvedly pásmo na besídku a Mikuláš je všechny obdaroval bohatou nadílkou. Od poloviny listopadu žije celá škola Vánocemi. Chystali jsme besídku a paní vychovatelka s paní učitelkou a žáky vyráběli dárky pro vánoční jarmark. Paní vychovatelka s paní školnicí nachystaly letos dětem překvapení. Na chodbě u jídelny a ve školní družině mají děti krásné vánoční stromečky. Některé ozdoby vyrobily děti, ale svíčky a skutečné ozdoby přinesla paní vychovatelka Langrová z domu. Mateřské škole přinesl stromeček čert. Do mateřské školy chodí zatím 24 dětí a další přijdou po novém roce. Předškolních dětí je šest. Hra je pro dítě velmi důležitá, neboť mu pomáhá ve vývoji. A je přinejmenším stejně důležitá, jako se učit číst, psát a počítat. Hraní rozvíjí kreativitu, učí různým způsobem řešit problémy, podporuje vynalézavost dětí a představivost. Hraním se mohou u dětí začít rozvíjet jejich duševní i fyzické shopnosti už ve velmi raném věku. Děti při hře vůbec nevnímají, že se rozvíjí, ale jejich pokroky vidíte, a proto byste je měli podporovat, neboť v dnešním přetechnizovaném světě si některé děti vůbec neumí hrát. K tomu, aby si děti mohly hrát a řádně se rozvíjet jim musíme vytvořit vhodnou atmosféru a prostor, protože všichni chceme pro děti jen to nejlepší. Naší snahou je také děti postupně připravit na plynulý přechod do základní školy. Ale ne formou, že děti sedí za stolem a píší do písanek, či dělají cviky, které jsou až pro děti ve škole. Vše se děje formou hry a také během pobytu venku ať už na zahradě nebo na procházce. JAK PRACUJÍ S DĚTMI PANÍ UČITELKY V NAŠÍ MATEŘSKÉ ŠKOLE NÁM NAPSALA PANÍ UČITELKA HANA MARKOVÁ. Každý den si děti ve školce mohou hrát s libovolnými hračkami, které jsou jim volně přístupné. Hrají si jednotlivě nebo ve skupinkách. Během hlavní dopolední činnosti si hrajeme všichni společně, nebo se dělíme na mladší a starší děti. Malé děti neudrží tak dlouho pozornost, naopak děti, keré jsou už před vstupem do školy mívají hlubší zájem o některé činnosti. Každý den si děti při společných hrách také zacvičí, zahrají pohybové hry, při kterých se učí dodržovat určitá pravidla. Každý den zpíváme a procvičujeme básničky, nebo se učíme nové, čteme pohádky, nebo pracujeme s různým obrazovým i skutečným materiálem. Všechny děti mají možnost povyprávět k tématu, které se zrovna snažíme poznávat. Děti se učí vyslechnout druhého, spolupracovat a pomáhat si na-
besídka v KD
9
