Recyklace tonerů. Horské slunce Hanau. Učíme se s Eko abecedou. Co s miliony tonerových kazet. Představujeme legendární elektrospotřebič

MA G A Z Í N A S E KOL

Recyklace tonerů

Co s miliony tonerových kazet

Horské slunce Hanau

Představujeme legendární elektrospotřebič

Učíme se s Eko abecedou ASEKOL pomáhá školám s výukou

přílohy E c o b a t a  e k o l a m p

1/2010

Ba

Baryum (lat. Baryum) je měkký, lehký, reaktivní kov, který se svými vlastnostmi podobá alkalickým kovům. Nejznámějším minerálem barya je baryt neboli těživec (BaSO4), jehož světová těžba se ročně pohybuje kolem 7 mil. tun. K největším producentům patří Čína a Indie. Až 90 % barytu se spotřebuje při vrtání ropy jako barytové suspenze, o zbylých 10 % se dělí chemický průmysl, průmysl barev a laků, sklářský a keramický průmysl, speciální stavebnictví, lékařství aj. Sloučeniny barya jsou používány v katodových trubicích pro výrobu TV obrazovek a monitorů, přidávají se i do kvalitních optických skel. Elementární baryum slouží v zářivkách jako getr (látka s velkým sorpčním účinkem pro snížení tlaku po jejím odtavení, odpaření). Titaničitan barnatý se využívá do baterií příští generace, sloužících k napájení elektromobilů. Většina sloučenin barya je velmi toxická, negativně ovlivňuje nervový systém, způsobuje degenerativní změny jater a sleziny, ovlivňuje i hladké a srdeční svalstvo. Baryum se nerecykluje, ovšem jeho správnou likvidací zajistíme, že tato nebezpečná látka neunikne do přírody.

EDITORIAL

OBSAH

Milí čtenáři, jak se sluší a patří, přináší vám časopis Zpětný odběr do nového roku několik novinek a také malý dárek. Novinkou je seriál o elektrospotřebičích. Budeme se v něm vracet za prapředky spotřebičů, které dnes běžně používáme, představíme, kdy a kým byly vynalezeny, či zavzpomínáme, jaké byly jejich počátky. A začínáme horským sluníčkem! Vždyť kdo z nás by v této dlouhé mrazivé zimě nepotřeboval zahřát svitem slunečních paprsků? Naším dárkem pro vás je CD skupiny Elektrošrot band, party mladých muzikantů, která se vypořádala

78

Téma: Legenda: Horské slunce nezapadá



xxx

Zrekapitulujeme-li V nové rubrice představujeme si působení legendární ASEKOLu od jeho založení až na které elektrospotřebiče, po současnost, by bylo škoda zjistíme, jak velký zapomenout. Prvním kus je cesty horské jsmeslunce

ve zpětném odběru elektrozařízení urazili. Hanau.

18 8

 Téma: Z pohledu Renovace obce:

Inspirace a recyklace z jižních tonerů Čech

Malebné To, že v tiskárně město Písek došel se toner, vedle neznamená, nejstaršího

s nelehkým úkolem – složit a nazpívat písně s tématem

českého že by prázdná mostukazeta může měla pochlubit skončit také v koši.

zpětného odběru elektrospotřebičů. Zvládli to na jedničku,

příkladným Většinou ji totiž přístupem lze znovu k třídění použít.a recyklaci

ostatně přesvědčit se můžete sami.

odpadu.

V lednu jsme představili dlouho připravovaný projekt s názvem Muzeum spotřebičů, který navázal na loňskou soutěž pro sběrné dvory O nejstarší sebraný elektrospotřebič. Odletová hala Terminálu 2 Letiště Ruzyně v Praze ožila unikátní výstavou historických spotřebičů. Přijďte si do 5. dubna 2010 zahrát jednu z prvních počítačových her, podívat se na první televizní vysílání v podání Jaroslava Marvana či poslechnout si rozhlasovou nahrávku komentující vpád sovětských vojsk do Československa v srpnu 1968. Uvidíte, že si na spotřebiče ihned vzpomenete, vždyť to není tak dávno, co jsme s nimi žili. Doufám, že vás zaujme i reportáž o freeganistech, tedy lidech, kteří se snaží žít způsobem co nejméně zatěžujícím

12 26

Pro A SEKOL školy: info:

Muzeum Z povídek vzniklaotevřeno knížka

V odletové haleKanzelsberger Terminálu 2 na ruzyňském V Domě knihy byli vyhlášeni letišti je k vidění vítězové literárníunikátní soutěže expozice o nejlepší krásných povídku čistarých fejetonelektrospotřebičů. na téma třídění elektrozařízení v domácnostech.

22

Příloha Příloha Ecobat Ecobat Legislativní změnyEcobat přineslypředstavuje v loňském Kolektivní systém roce nové členění baterií a akumulátorů své aktivity a upozorňuje na pár do tří skupin.skutečností, Ke každé z těchto podstatných o nichžskupin jste se vztahují nejspíše poněkud nevěděli.odlišné povinnosti.

životní prostředí. Pojďme s nimi strávit den, nahlédnout do jejich domovů a podívat se, jaké problémy řeší. Tak se, milí čtenáři, pohodlně usaďte, do svého přehrávače vložte CD a při poslechu skladeb Elektrošrot bandu začněte listovat prvním letošním číslem časopisu

24

Příloha Příloha Ekolamp Ekolamp Od září minulého roku rozšířil Ohlížíme se za minulým rokem,EKOLAMP zamýšlíme

Zpětný odběr. Přeji vám příjemné čtení.

portfolio svých sběrných nádob o nový se nad novelou zákona o odpadech typ, který se hodí zejména do interiéru a s jednatelem společnosti Alexandrem

RNDr. Eva Zvěřinová

úřadů, kanceláří či obchodů. Hanouskem hovoříme o rozšíření sběrné sítě.

Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 1/10 vyšlo 10. 3. 2010 v Praze, vychází 3× ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL, s. r. o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Zvěřinová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Zvěřinová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

ZPRÁVY / NOVINKY

Červené kontejnery zaplavují jih Hokejová brankářská jednička Roman Turek už ví, kde v Českých Budějovicích vyhodit žehličku, klávesnici nebo mobil. Pokřtil tu dvacet nových kontejnerů na elektroodpad.

Strážci českobudějovické branky Romanu Turkovi na životním prostředí záleží

České Budějovice jsou ve  třídění odpadů o  velký kus dál než ostatní velká města včetně těch největších, Brna i Prahy. Na dvaceti místech tu lidé od listopadu mohou pohodlně odevzdat vysloužilé drobné elektro a  nemusejí se přitom obtěžovat na  sběrné dvory. ASEKOL totiž umístil

Ulice, kde se kontejnery v Budějovicích nachází: Dubenská 8 E. Destinnové (u pivnice Domino) G. Svobody 22 J. Plachty x Pekárenská (u Delvity) Jasanová x F. Halase K Rybníku 25

4

 rčínova 2 K Krčínova 38 Lednická 9 nám. Maxe Švabinského Novohradská 71 Písecká 2 Plavská (N. Roudné) Prachatická 10

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2010

 růběžná (u kruhového P objezdu) Přemyslova 21 U Lávky 2 U Trojice 3 Větrná (naproti prodejně autobaterií Banner) Větrná 61

své červené kontejnery přímo na místa, kde jsou lidé léta zvyklí třídit papír, plasty a sklo. Dvacet kontejnerů pokřtil Roman Turek, místní hokejová legenda a  stále ještě chytající brankář zdejšího extraligového klubu HC Mountfield České Budějovice. „Jako každý slušný člověk třídím odpad, včetně starých elektrospotřebičů. Jsem rád, že díky kontejnerům už s  drobným elektrem nebudu muset jezdit do  sběrného dvora nebo obchodu. Životní prostředí máme jen jedno a záleží i na našem chování, jak bude vypadat,“ říká Roman Turek. Na  helmě nosí kostlivce Eddieho, maskota heavymetalových Iron Maiden. Proto se mu také říká Eda. Bývalý reprezentant a mistr světa z roku 1996 ale není jediným obyvatelem Českých Budějovic, který kontejnery vítá. „Mně se třeba líbí, že do kontejnerů můžu vyhodit i baterie,“ říká Jan Ziegler, místní nezávislý publicista. To je oproti kontejnerům, které ASEKOL v létě 2008 umístil v Písku, novinka. „Ano, ty budějovické nádoby mají jako první v zemi i  box na  baterie,“ potvrzuje Pavel Peroutka, zástupce ASEKOLu pro Jižní Čechy. Právě v Písku, který jinak, co se ekologického chování měst týče, patří mezi premianty, mají s bateriemi problémy. Lidé je tu mylně považují za elektroodpad a vyhazují je spolu se starým elektrem. České Budějovice jsou tak již druhým městem na jihu Čech, celkově pak dokonce již sedmým městem v celé republice, kde lze spotřebiče komfortně vyhodit do kontejneru přímo na ulici. Už tento rok by se ale sto dalších kontejnerů mělo objevit ve všech větších jihočeských městech. Podle zkušeností ASEKOLu tu totiž drobné vysloužilé elektro končí velmi často v popelnici. Teď se to ale mění, tedy alespoň v Českých Budějovicích. Červené nádoby jsou dobře vidět, a navíc jsou na frekventovaných místech. „Zjistili jsme, že pro lidi jsou sběrné dvory příliš vzdálené. Pak do nich odmítají nosit elektrozařízení, která se bez problémů vejdou do popelnice. Takový osud má například většina elektrických hraček,“ vysvětluje Peroutka.

Červená smršť v číslech   Českých Budějovicích je nyní spolu s 20 novými V kontejnery celkem 85 odběrných míst. Do kontejnerů se už v Česku vybralo téměř 50 tun drobného elektroodpadu. ASEKOL po Česku rozmístil i 4000 nádob do interiéru a 2000 E-boxů. Rozměr vhozu v kontejneru je 30 x 50 cm, což odpovídá standardní velikosti počítače.

Sběr elektroodpadu loni o třetinu vzrostl

Krátce

ASEKOL loni opět zaznamenal nárůst ve sběru a recyklaci elektroodpadu. Oproti roku 2008 to tentokrát bylo 33 procent. Celkových 17 200 tun vysloužilých elektrozařízení činí průměr 1,64 kg na osobu. Zlepšení je výsledkem neustále rostoucího povědomí o nutnosti třídění mezi lidmi a také zvyšujícího se počtu sběrných míst. ASEKOL vykazuje růst ve sběru a recyklaci vysloužilých elektrozařízení každoročně. V  roce 2007 od  každého občana průměrně vybral 0,56 kg elektroodpadu, o tři roky později už je to téměř trojnásobek. „Je zajímavé, že na  zpětný odběr nemá vliv současná ekonomická krize. Přestože nové přístroje jdou na odbyt hůře, objem sběru stoupá v podstatě bez výkyvů. Příčinou je zřejmě stále se zhušťující sběrná síť a stoupající povědomí o  nutnosti třídění elektroodpadu mezi občany,“ říká jednatel kolektivního systému ASEKOL Jan Vrba. Největší podíl na výsledku mají zejména počítače a monitory, které tvoří 80 % elektroodpadu sebraného společností ASEKOL. Z pohledu krajů dopadl nejlépe Zlínský kraj, kde každý občan loni dokázal odevzdat k  recyklaci 2,29 kg elektroodpadu. Ke dvoukilogramové hranici se přiblížilo ještě hlavní město Praha (1,96) a Plzeňský kraj (1,94). Tyto regiony loni rovněž zaznamenaly nejvyšší nárůst sběru. Nejméně se naopak třídí v Karlovarském (1,17) a Ústeckém kraji (1,15). I  v  těchto krajích však došlo oproti roku 2008 k nárůstu. „Po celé ČR jsme nezaznamenali

jediný příklad poklesu sběru. Hlavním důvodem je pokračující rozšiřování sběrné sítě. Občané mohou v současnosti díky naší společnosti třídit elektrozařízení na 10 500 sběrných místech. Pro zajímavost, sběrná síť v naší republice je pětkrát hustší než například v ekologicky velmi vyspělém Rakousku,“ vysvětluje Jan Vrba. Kromě toho, že ASEKOL loni navýšil počet běžných sběrných míst o  500, společnost pokračovala v projektu na podporu sběru drobných elektrozařízení, který započal už na konci roku 2007. Rapidně, o víc než 600, se zvýšil zejména počet nádob ve školách v rámci Recyklohraní. Rostly také počty distribuovaných E-boxů a stacionárních kontejnerů. „V trendu zahušťování sítě na drobné elektro hodláme pokračovat i  v  příštích letech. Prozatím se nám podařilo dosáhnout zvýšení podílu malého elektroodpadu na celkové hmotnosti sběru ze 13 % v roce 2006 na 20 % v loňském roce,“ říká Vrba. Díky kolektivním systémům ASEKOL, ELEKTROWIN a EKOLAMP splnila Česká republika limity Evropské unie. Jejich prostřednictvím každý občan v  roce 2009 odevzdal téměř 4,5 kg vysloužilých spotřebičů, které byly následně recyklovány. Celkem se jedná o 46 754 tun elektroodpadu.

Přehled zpětně odebraných elektrozařízení v krajích ČR na osobu a rok za období 2006–2009 (v kg) Kraj

Zlínský Praha Plzeňský Vysočina Středočeský Královéhradecký Pardubický Olomoucký Jihomoravský Moravskoslezský Jihočeský Liberecký Karlovarský Ústecký Celkem ČR

Rok 2006 ASEKOL

Rok 2007 ASEKOL

Rok 2008 ASEKOL

Rok 2009 ASEKOL

Rok 2009 ASEKOL ELEKTROWIN EKOLAMP

0,70 0,57 0,63 0,75 0,55 0,62 0,55 0,34 0,59 0,38 0,43 1,08 0,21 0,31 0,56

1,16 0,91 0,90 1,18 0,95 0,98 0,97 0,79 0,98 0,74 0,80 1,08 0,74 0,45 0,89

1,52 0,90 1,03 1,70 1,27 1,57 1,21 1,17 1,26 1,06 1,02 1,23 0,92 0,86 1,25

2,29 1,96 1,94 1,88 1,82 1,80 1,75 1,52 1,51 1,35 1,34 1,34 1,17 1,15 1,64

5,81 4,89 5,92 5,32 5,04 4,74 4,80 3,77 3,80 3,51 3,90 4,47 3,95 3,27 4,45

ASEKOL pomáhal při povodních Ničivé povodně na  Novojičínsku, Olomoucku a v jižních Čechách po sobě loni zanechaly v mnoha městech a obcích zničené vybavení domů a bytů – mezi ním i  nevratně poškozené elektrospotřebiče a  elektrozařízení. Kolektivní systémy ELEKTROWIN a  ASEKOL společně nabídly postiženým obcím pomoc při likvidaci vzniklého elektroodpadu z  domácích elektrospotřebičů, elektronářadí a  nástrojů, spotřební elektroniky, výpočetní techniky i elektronických hraček. Obě společnosti ze záplavami zasažených oblastí odvezly na vlastní náklady poškozená elektrozařízení, navíc ještě za každý velký odevzdaný spotřebič vyplatily postiženým obcím 100 Kč. ASEKOL svezl z 8 obcí celkem 9 tun starých spotřebičů a obcím vyplatil 29 100 Kč, Elektrowin pak z 5 obcí svezl 30 tun starých spotřebičů a  obcím vyplatil celkem 59 000 Kč.

Češi odevzdali už milion televizorů ASEKOL už vybral od  občanů České republiky milion televizí. Tento počet Češi odevzdali od  října 2005, kdy se u  nás začal systematicky sbírat elektroodpad. Z  televizí bylo recyklací vytěženo a  při výrobě opětovně použito například 3690 tun železa, 1960 tun mědi nebo 240 tun hliníku. Zároveň tak bylo zabráněno úniku jedovatých látek, mimo jiné 4 tunám silně toxického luminoforu. Objem recyklovaných televizí bude stále růst, jen v roce 2010 ASEKOL počítá s půlmilionem kusů.

Šrotonátor uspěl v Evropě Turné ASEKOLu zaměřené na  osvětu v  oblasti zpětného odběru elektrozařízení s názvem Šrotonátor přichází 2009 postoupilo do finále třetího ročníku soutěže European Excellence Award (EEA) 2009 pro nejlepší evropské PR projekty. Na vítěznou příčku nakonec nedosáhlo a ocenění si ze slavnostního vyhlášení ve Vídni odvezl projekt švédské Agentury ochrany přírody za kampaň recyklace baterií nazvanou Od Proč ke Kam. I tak je ale postup mezi několik nejlepších v Evropě dalším velkým úspěchem.

Změna sazby DPH Od 1. 1. 2010 je k příspěvkům KS ASEKOL účtována zákonná sazba DPH ve výši 20 %. Výše příspěvků bez DPH se nezměnila (nenavýšila).

5

ZPRÁVY / NOVINKY

E-domky ochrání spotřebiče

Nabídky sběrných dvorů v Libereckém a Olomouckém kraji se rozrostly

Krátce

o další službu – vysloužilé elektrospotřebiče tu před deštěm, sněhem i zloději ochrání E-domky od ASEKOLu. E-domek sice není vyložená novinka, ale stále ještě existují sběrné dvory, kde chybí. ASEKOL se snaží situaci napravit, a tak radnicím speciální přístřešky pro vyřazená elektrozařízení, jako jsou televizory a  počítačové monitory, zdarma půjčuje. ASEKOL jich dodal dvorům v  Libereckém a  Olomouckém kraji během podzimu patnáct. „Domek“ pro elektroodpad začal fungovat například ve sběrném dvoře u hlavního nádraží v Pros-

Instalované E-domky chrání před hledači drahých kovů i  před nepřízní počasí. Spotřebiče znehodnocené nenechavýma rukama nebo třeba deštěm totiž ztrácejí na  hodnotě a  ohrožují přírodu. „Zničená či nekompletní zařízení se už recyklovat nedají. V opačném případě je zpracovatel schopen využít až osmdesát procent hmotnosti,“ vysvětluje Zdeněk Kovářík. „Obdobný přístřešek jako v Prostějově mohou využívat například obyvatelé Tovačova, Troubek a dalších

Soutěž o Keramické sluchátko Vítězi prvního ročníku klání O  keramické sluchátko, ve kterém obce v Olomouckém kraji v roce 2009 soutěžily ve  sběru vysloužilých elektrozařízení, se staly Šternberk (kategorie města), Kojetín (obce nad 2000 obyvatel) a Vápenná (obce do 2000 obyvatel). Akce byla organizována ve  spolupráci hejtmanství Olomouckého kraje a  společnosti ASEKOL probíhající v  rámci dlouhodobé kampaně na podporu třídění odpadů. Vítězné obce si odnesly stylové ceny v podobě keramických sluchátek a rovněž věcné a finanční prémie.

Medaile z recyklovaných kovů Martina Sáblíková, Lukáš Bauer i všichni ostatní držitelé olympijských medailí si domů z kanadského Vancouveru vezou ve svých zlatých, stříbrných či bronzových plackách také kousky starých počítačů, televizí a mobilních telefonů. Na výrobu medailí byly totiž použity drahé kovy vytěžené ze zpětného odběru a následné recyklace vyřazené elektroniky. Podle informací společnosti Teck Resources Ltd., která je výhradním dodavatelem materiálů, z nichž se olympijské medaile razí, bylo při výrobním procesu celkem zpracováno 6,8 tuny odpadu.

tějově, kde si ho pracovníci dvora chválí. „Pomáhá na celkem osmi dvorech v kraji řešit dva problémy. Poskytuje elektrozařízením ochranu před nepřízní počasí a  také před krádežemi. Mnohé spotřebiče totiž obsahují drahé kovy, jako je zlato, stříbro, platina či měď, které se mohou v představách některých nenechavců stát předmětem obchodu,“ říká Zdeněk Kovářík, regionální zástupce ASEKOLu pro Olomoucký kraj. E-domek má celkový objem 45 metrů krychlových, pojme například 180 televizorů s úhlopříčkou 72 centimetrů. Není přitom důvod k obavám, že by tato kapacita zůstala nevyužita. „Vždyť nezisková společnost ASEKOL od roku 2006 zdarma z Prostějova odvezla a zrecyklovala téměř pět tisíc tři sta televizorů a  monitorů,“ dodává prostějovský místostarosta Pavel Drmola.

6

ZPĚTNÝ ODBĚR

obcí v regionu,“ říká k tomu Ing. Pavel Horák, náměstek hejtmana Olomouckého kraje. Dodává, že kraj s ASEKOLem spolupracuje na takovém projektu vůbec poprvé. Vedle E-domků také společně připravují osvětové akce pro veřejnost či semináře pro zástupce samospráv. Na závěr roku pak vyhlásili první ročník soutěže o nejlepší obec ve sběru elektrozařízení. Sedm E-domků rozmístil ASEKOL i v Libereckém kraji. Od  podzimu stojí na  sběrných dvorech v  Liberci, Hrádku nad Nisou, Frýdlantu, Jilemnici, Hodkovicích nad Mohelkou a dva v Turnově. Pro kraj znamená spolupráce s ASEKOLem velkou úsporu financí. Zatímco dříve musely obce v kraji za sběr elektroodpadu platit nemalé částky, nyní na sebe náklady převzal kolektivní systém ASEKOL. Ten od roku 2006 v Libereckém kraji zdarma odvezl k recyklaci až 11 tisíc televizorů a monitorů. A stálo ho to skoro jedenáct milionů korun.

1/2010

akce věnuj mobil na jihu Čech Na  podzim minulého roku probíhala sběrová akce ve  dvou jihočeských městech, v  Písku a  ve  Strakonicích. Tentokrát byla zvolena netradiční forma distribuce obálek, které byly uloženy k  odběru na  veřejných místech v  centrech obou měst.  Občané byli o  kampani informováni prostřednictvím radničního zpravodaje. Do  akce se aktivně zapojili prodejci elektra, školská zařízení, stejně jako městský úřad. Občané, kteří odeslali svůj mobilní telefon a vyplnili slosovatelný kupon, byli zařazeni do slosování o věcné ceny (GPS navigaci, MP3 přehrávač, mobilní telefon či předplacený kupon). V pomyslné soutěži mezi oběma městy vyhrál Písek.

Ministr se přijel podívat na E-domek Ministr životního prostředí České republiky Jan Dusík navštívil v  polovině února sběrný dvůr na  Ukrajinské ulici v  brněnských Bohunicích, aby se podíval, jak Brňané třídí odpad. Ministr, jemuž dělal společnost náměstek primátora Martin Ander, se zajímal o systém nakládání s odpady v Brně a prohlédl si také E-domek, který do bohunického sběrného dvora dodal ASEKOL.

legenda / text: Lucie Kettnerová / FOTO: archiv ASEKOL, Profimedia.cz

Horské slunce nezapadá

Rudý olupující se obličej s bílými kruhy kolem očí. To byl dříve jasný důkaz, že to někdo přehnal s horským sluníčkem. Pár minut před tímto nevelkým zařízením mělo zajistit bronzové opálení, zmírnit kožní problémy nebo nahřát prostydlé dutiny.

Před sluněním bylo nezbytné nasadit si červené ochranné brýle tvarově podobné těm, které se nyní nosí do bazénu. Ultrafialové záření se dodnes používá k léčbě kojenecké žloutenky

Lidé už odpradávna toužili napodobit paprsky slunečního záření, neboť si uvědomovali jeho pozitivní působení na lidské zdraví. Helioterapii (sluneční terapii) používali pro léčebné účely již staří Egypťané, ale zabýval se jí také Hippokrates. Řečtí, římští i  arabští lékaři věděli, že světlo léčí, i  když ve  své době neuměli vysvětlit proč. Až v roce 1903 získal dánský lékař Niels Ryberg Finsen Nobelovu cenu za svůj příspěvek k léčení nemocí pomocí koncentrované světelné energie (fototerapie). Finsenovy objevy otevřely cestu k využívání horských sluníček a různých biolamp k léčebným účelům. Proti neduhům i chmurám Horské sluníčko se stávalo standardním vybavením všech nemocnic a  sanatorií. Už v roce 1916 se děčínská nemocnice chlubila, že od místní spořitelny získala darem křemíkovou výbojku, kterou používá jako horské slunce. Postupem času se umělé slunce stávalo běžnou součástí našich domácností a  k  jeho používání nejen při  léčbě fyzických obtíží vybízel i  denní tisk. Chlumecké listy 21. 6. 1941 psaly: „Ultrafialovými paprsky se můžeme ozařovat za  chmurných

dnů v zimních měsících doma. Tím se tělo zocelí, načerpá energii, vzezření se příjemně pozmění a obrana organismu proti škodlivým vlivům nemocí se posílí.“ Stále v nabídce Povědomí o tom, že je horské sluníčko zdraví prospěšné, se udrželo do dnešních dnů. Jen už dnešní generace tak trochu neví, co s ním. Horské slunce ale není ani dnes tak úplně passé. Stále je nedílnou součástí nabídky lázeňských služeb a  pro domácí použití ho v různých provedeních nabízí například firmy Philips, Hyundai nebo Beurer.

Značka Hanau z trhu nezmizela V  roce 1904 instituce s  názvem Original Hanau Laboratory, která sídlila v  městě Hanau poblíž Frankfurtu nad Mohanem, vyvinula první křemennou žárovku, jejíž UV záření vykazovalo stejnou kvalitu jako sluneční záření. Tak byla objevena „UV lampa“, která položila základ obchodu vydělávajícímu na popularitě opalování. Od té doby se společnost soustředila na  zlepšování technického, lékařského a  komerčního využití UV a  infračerveného záření. V  roce 1911 odstartovala úspěšná éra horských sluníček, která od roku 1920 nesla značku Original Hanau. Dnes je Original Hanau SunCare jedním z hlavních dodavatelů zářivek, filtrů a dalších součástek do solárií.

7

TÉMA ČÍSLA: LIKVIDACE HRAČEK

Nebojte se renovovat

Výrobci tiskáren se nás snaží přesvědčit, že do jejich zařízení máme používat jen nové a originální (tj. jimi dodávané) tonerové kazety. Ve většině případů však lze tyto kazety renovovat a bez problémů znovu využít. Vyjde to pochopitelně mnohem levněji než kupovat nové.

8

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2010

TÉMA ČÍSLA / recyklace tonerů

Renovace a recyklace tonerových kazet Tiskárny spadají do třetí skupiny elektrozařízení. Jejich nedílnou součástí jsou tonery. A zatímco

novou tiskárnu či kopírku si pořizujeme jednou

za několik let, tonery měníme i několikrát měsíčně. Co se děje s těmi miliony prázdných kazet?

Na našem trhu se ročně prodá 3,5 milionu kusů tonerových originálních kazet a 8,4 milionu kusů inkoustových originálních kazet, z toho přibližně 30 % jich majitelé nechají zrenovovat. Ostatní v lepším případě zrecyklují prodejci, v horším případě je uživatelé vyhodí do směsného odpadu nebo přímo na skládku. Ani to ovšem není proti liteře zákona, protože tonery spadají do oddílu O – ostatní odpady. Nejedná se tedy o nebezpečný odpad, a likvidaci je tak možné provádět běžným způsobem, například spálením ve spalovně či uložením na skládku. 9

TÉMA ČÍSLA / recyklace tonerů / text: Lucie Kettnerová / FOTO: iSTOck; profimedia

Pohled do budoucnosti I výrobci tonerových kazet začínají myslet na ekologii. Novým trendem při konstrukci kazet je snižování počtu komponentních součástí a množství použitých plastových pryskyřic, aby se v budoucnu snadněji recyklovaly.

10

Různé tiskárny, různé náplně I když v obchodě říkáme, že potřebujeme toner, chceme vlastně koupit tonerovou kazetu, neboť tonerem se rozumí barvonosné práškové médium. Tonerová kazeta pro laserové tiskárny obsahuje černý prášek, který je prostřednictvím elektrického pole a  laserového paprsku nanášen na  fotocitlivý válec a  z  něj na papír. Prášek je tvořen převážně uhlíkem a částečně zmagnetizovanými oxidy kovů. U  barevných tiskáren se používá ještě azurový, purpurový a  žlutý toner pro ostatní barevné odstíny. Dalšími přídavnými látkami v kazetě jsou pryskyřice, pigment, vosk, činidlo pro kontrolu náboje a  další aditiva ovlivňující kvalitu tisku. Fotoválec obsahuje sklo s  hliníkem. Výrazně omezeno bylo používání látek DBT (dibutylchlorid cíničitý), a  to rozhodnutím Komise Evropského společenství 2009/425/ES ze dne 28.  května 2009. DBT se používá pro stabilizaci plastů před fotochemickými a tepelnými změnami. Při úniku do přírody je extrémně toxický pro vodní organismy, ovlivňu-

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2010

je navíc funkci brzlíku a snižuje imunitu člověka. Pro inkoustové tiskárny se používají cartridge obsahující barvivo, povrchově aktivní látky, polymery (pojidlo), zvlhčovadlo, aditivum pro zvlnění a proti rozkladu barvy teplem, konzervanty, chelatační činidlo, ředidlo a vodu. Nový, nebo renovovaný? Když tiskárna hlásí, že dochází toner, máme dvě možnosti. Zakoupit kazetu novou, nebo tu původní nechat renovovat, tedy znovu ji naplnit. Obě varianty mají svá pro a  proti, nejednotné informace podávají i firmy, jež tonerové kazety na-

spotřebního materiálu, jako jsou například tonerové zásobníky jiných výrobců nebo opakovaně plněné zásobníky, může mít dopad na  kvalitu vašich výtisků/ kopií, může způsobit intenzivní interní čištění s  negativním dopadem na  rychlost tisku a může být příčinou nákladných oprav tiskového zařízení,“ uvádí prodejci například na svých stránkách. Vše je testováno Veškerý materiál použitý při renovaci je podroben pečlivým chemickým, mechanickým a  mikroskopickým testům. Aby se odstranily případné zbytky barev, je každá součástka vyčištěna mechanicky,

Při správné recyklaci lze zpětně využít až 95 % celé kazety. bízejí. Prodejci doporučují používat pouze nové originální kazety. Uživatele varují před nejistou kvalitou tisku a možností poškození tiskárny. „Používání jiného

ultrazvukem, popřípadě chemicky speciálními přípravky. Ložiska a pohyblivé části jsou ošetřeny speciálními tixotropními lubrikanty. Následuje testování optické, mechanické a  elektronické. Testovány jsou především optické válce, u nichž se zjišťuje síla fotocitlivé vrstvy, dále stěrky a magnetické válce. Životnost optického válce bývá třikrát až čtyřikrát větší, než je vyčerpání prášku z toneru. Po  naplnění probíhá druhá série testů, v jejímž rámci se prověřuje funkce stěrek, těsnění, ložisek, nabíjení a  polarizace. U  cartridgí se zjišťuje průchodnost trysek, těsnost konstrukce a funkce vestavěné elektroniky. Proveden je i kontrolní tisk. Pokud je nalezena nefunkční nebo poničená součástka, firma je schopna nahradit ji součástkou z jiné kazety. Tyto zásoby náhradních dílů si společnosti opatřují vykupováním prázdných, ještě nerenovovaných (virgin) kazet. Kazetu lze renovovat do  té doby, než se  výrazně mechanicky poškodí  části kazety,  které nelze vyměnit. „Pokud se renovace provádí odborně a komplexně, lze v  praxi běžně dosáhnout minimálně dvou cyklů, často tří a  ve  specifických případech v  závislosti na  technologii a  konkrétním typu i  třeba desetinásobku. To jsou však již výjimky,“ vysvětluje Jindřich Mach, prezident Asociace renovátorů ČR. K likvidaci tak putují opravdu jen neopravitelné a  dále nevyužitelné součástky. „Renovátorům není lhostejné, co se s tímto odpadem děje. Ve světě je běžné, že se tiskové kazety dekomponují,

Tonery pomáhají postiženým Firma OTTO Office letos začala realizovat ekologicko-charitativně zaměřený projekt SBÍREJ-TONER.CZ. Princip projektu spočívá v tom, že se firmy a nejrůznější instituce na stránkách www.sbirej-toner.cz mohou kdykoliv zaregistrovat, poté zdarma dostanou sběrné boxy, do kterých budou dávat vypotřebované tonery z tiskáren. Po naplnění boxů je zajišťován jejich odvoz do vykupující firmy, kde

Kazetu lze renovovat do té doby, než se výrazně mechanicky poškodí části, které nelze vyměnit

Recyklace v číslech  e konci roku 2008 společnost K Canon v rámci zpětného odběru nashromáždila na 212 000 tun kazet. Při recyklaci každých 100 000 použitých kazet lze ušetřit: —9599 kilogramů hliníku, —40 tun plastu, což odpovídá 1 000 000 litrům ropy.

třídí na frakce a poté drtí na separovaný granulát, který je významnou surovinou pro další výrobu. Množství tohoto odpadu generované v  České republice a zejména absence specializované firmy pro tuto činnost vedou k  tomu, že jsou tiskové kazety v  obrovské míře hromaděny na komunálních skládkách, přičemž střední doba rozpadu těla tiskové kazety je více než tisíc let. V  lepším případě jsou spalovány ve spalovnách, a přestože výsledkem je čistá forma energie, se kterou provozovatel spalovny obchoduje, je třeba i za tuto formu likvidace platit,“ popisuje situaci na  našem trhu Jindřich Mach.

v současné době garantuje omezení odvozu odpadového materiálu na  skládky na nulu. To znamená, že každý díl použité tonerové kazety je určen k opětovnému použití (75 %) či k recyklaci (100 %). Canon už v jedenácti zemích Evropy zajišťuje pro firmy sběrné boxy, jež po naplnění zdarma odveze. Fyzické osoby mohou kazetu zaslat zdarma v krabičce, která by měla být součástí každého nově zakoupeného balení. Tento systém plánuje Canon rozšířit i do dalších zemí. Každý materiál najde své uplatnění Zpětně odebrané tonerové kazety putují do recyklačního střediska, kde se třídí podle modelů a poté se rozebírají na jednotlivé díly. Každá část vrácené kazety najde své opětovné uplatnění buď jako díl v  nové tonerové kazetě, nebo jako surovina pro jiné průmyslové odvětví či jako náhrada fosilních paliv. Do nových tonerových kazet lze opětovně použít nabíjecí válec, plášť a magnetický válec. Aby mohly být díly znovu vloženy do  kazety, je nezbytné je důkladně pročistit a  provést

jejich renovaci. Po čištění procházejí přísnou kontrolou, při níž jsou uplatňovány stejné normy na  kontrolu kvality jako v  případě nových dílů. Tonerové kazety s  recyklovanými díly jsou tedy stejně kvalitní jako zcela nové kazety, a  proto jsou všechny tonerové kazety od Canonu opatřeny upozorněním pro spotřebitele, že kazeta může obsahovat renovované a přetvořené díly. Díly nevhodné pro opětovné použití projdou recyklací a použijí se při výrobě jiných produktů, např. střešních tašek, nebo se upotřebí při výrobě energie nahrazující spalování fosilních paliv. Aby k  tomu mohlo dojít, je nutné zbytkový materiál rozdrtit a roztřídit na hliník, železné kovy, smíšené plasty a ostatní materiál.

následuje třídění a renovace tonerů. A právě výtěžek z této renovace je věnován vybraným zařízením pečujícím o postižené. V současné době je do projektu zapojeno 1375 sběračů, nový sběrný rok potrvá do konce října 2010.

Jde to i jinak Některé firmy se však rozhodly jít jinou cestou, která je přínosnější nejen pro přírodu. Už v roce 1990 spustila jako jedna z prvních svůj program recyklace tonerových kazet společnost Canon, která

11

ASEKOL info / text: ondřej tesař / FOTO: archiv asekol

Muzeum spotřebičů otevřelo své brány Všichni milovníci historie a fandové elektrospotřebičů, které dávno vyšly z módy, nechť se dostaví

do odletové haly Terminálu 2. Na letišti Ruzyně je pro ně do 5. dubna připravena výstava historických elektrozařízení slibující opravdu výjimečný zážitek. Je vlastně paradox, že organizátorem výstavy je ASEKOL, tedy společnost, která se stará o to, aby staré spotřebiče v poklidu spočinuly v útrobách recyklačních linek a jejich ostatky poté opět po vzoru bájného Fénixe povstaly z popela jako součásti nových elektrozařízení. ASEKOL vlastně v  tomto případě dělá pravý opak – spotřebiče, které občané svědomitě odnesli na sběrný dvůr, zachovává, či dokonce renovuje. V případě tak unikátních a krásných exponátů, jaké najdeme v odletové hale Terminálu 2, je to ale moc dobře. Kořeny a smysl výstavy Myšlenka na  vytvoření Muzea spotřebičů se zrodila z  výsledku loňské soutěže ASEKOLu O  nejstarší sebraný spotřebič, kdy sběrné dvory po  celé ČR nashromáždily stovku historických elektrozařízení. Technické muzeum v Brně pak určilo stáří každého z  nich a  zajistilo jejich restauraci. Suverénně nejstarším spotřebičem se stala promítačka z roku 1900. Dále se v soutěži sešla rádia ze 30. let či televize z 50. let. Počet odevzdaných přístrojů dalece předčil očekávání, a proto vyvstala otázka, jak se spotřebiči naložit. A nápad vytvořit z nich muzeum byl rázem na světě. Cílem Muzea spotřebičů není postihnout historii elektrospotřebičů vyčerpávajícím způsobem. Spíše jde o to, dát návštěvníkům čas a prostor zastavit se, nasát atmosféru desítky let starých chvil a také si připomenout, že ekologické chování každého z nás rozhoduje o osudu planety Země. Co je k vidění Nejlepší kousky ze soutěže O  nejstarší sebraný spotřebič tvoří základ celé expozice. Kromě zmíněné promítačky jde například o rozhlasový přijímač Philips Philette z let 1933–1934, telefon Tesla z  roku 1949 nebo legendární rozhlasový přijímač Tesla T 58  2800B z  roku 1958 zvaný Brusel. Zbytek exponátů zapůjčilo Technické muzeum v  Brně. Celkem je v  muzeu k  vidění okolo 120 exponátů.

12

Do Muzea spotřebičů se vstupuje bránou s informačním pultem, kde si návštěvníci mohou vzít speciální noviny MS Journal nebo se dozvědět více o výstavě a recyklaci. Jak noviny, tak výstava jsou dvoujazyčné – kromě češtiny také v anglické verzi. Jádrem muzea je devět samostatných panelů představujících rozvoj elektrozařízení dle jednotlivých typů. Každý panel obsahuje kromě exponátů ještě informace o druhu elektrozařízení, jeho historii a  časovou řadu připomínající zajímavé události, které se staly v době výroby konkrétního spotřebiče. Některé panely jsou

interaktivní. Vedle panelů jsou zde k dispozici dvě telefonní budky a funkční polní telefon. V prostoru vstupní brány se nachází socha Šrotozemšťana, kterého Pražané předloni v září „nakrmili“ u stanice metra Anděl. Muzeum spotřebičů bude návštěvníkům na letišti Ruzyně k  dispozici do  5. dubna, poté se přesune do jiného města. Další informace o Muzeu spotřebičů jsou k nalezení na www.muzeumspotrebicu.cz. Panely První panel za vstupní branou představuje kořeny komunikačních elektrozařízení včetně předelektronické éry. Návštěvníci zde najdou gramofony, magnetofony a  vůbec nejstarší exponát celého Muzea spotřebičů, fonograf T. A. Edisona zapůjčený Technickým muzeem v Brně. Mezi další zajímavé přístroje patří například elektronický gramofon Supraphon z roku 1946. Následuje panel s  přenosnými přehrávači. V  této sekci je představena pestrá škála přehrávačů od  magnetofonů přes diktafon až po  walkmany, discmany a  MP3 přehrávače. Ty jsou kvůli většímu efektu umístěny také na  figurínách. Návštěvníci zde najdou například diktafon Tesla D 8 z roku 1967 nebo kazetový Superscope C 10 z roku 1974. Prvním interaktivním panelem je Svět rádia a rozhlasu. Lidé si zde mohou poslechnout přednášku o dětské lživosti z roku 1932, rozcvičku z roku 1933, legendární komentář fotbalového zápasu Sparta – Slavia od Josefa Laufera z roku 1939 nebo vysílání Československého rozhlasu v  okamžiku napadení naší země vojsky Varšavské smlouvy 21. srpna 1968 z dobových rozhlasových přijímačů. Největší počet exponátů je v  sekci Komunikace a telefony, od nástěnného telefonu přes telegraf, dálnopis a stolní telefony až po mobily. Časově expozice pokrývá období od 20. let minulého století až po současnost. Výjimečným exponátem je bezesporu telegraf z roku 1925, nástěnný telefon ze stejného období či krásný stolní telefon Siemens

Klenot muzea

Expozici slavnostně otevřeli jednatel ASEKOLu Jan Vrba a za letiště Ruzyně pak vrchní ředitel divize Letecký obchod, provoz a řízení majetku Jiří Pos

Halske z  roku 1935. Součástí sekce je i  výkladový slovník odborných termínů. Dalším interaktivním panelem je Přenos obrazu a zvuku, TV. Návštěvníci zde na dobových přístrojích uvidí zahájení vysílání Československé televize z roku 1953, černobílý pořad pro děti Rozmarýnek z roku 1960 či záběry z okupace v roce 1968. Nejstarší zde vystavený televizor se vyráběl v letech 1953–1957, nejmladší, již s LCD obrazovkou, pochází z roku 1997. Interakce a  počítače tvoří třetí a  poslední interaktivní panel. Zvláště muži si zde rádi zahrají čtvrtstoletí staré hry Pac-man, Tetris či Arkanoid. Právě na  tomto panelu je dobře vidět,   jak rychle se informační technologie vyvíjejí. Časové rozpětí exponátů je díky elektrickému kalkulačnímu stroji Nisa z let 1965–1975 zhruba 25 let. Najdete

tady například nejprodávanější počítač všech dob Commodore 64 z roku 1985 nebo český Sinclair ZX Spectrum z  let 1982–1985. Součástí sekce je i  2D expozice záznamových nosičů od  děrných štítků přes pásky a CD až po pevný disk. Poslední, největší a  z  hlediska organizátora i  nejdůležitější součástí expozice je Svět recyklace – kruhový středový panel s  informacemi o  společnosti ASEKOL a o recyklaci elektrozařízení. Kolem panelu je na  zemi nakreslen koloběh spotřebiče od jeho vyrobení až po recyklaci a následné znovupoužití ve výrobě. Jeho součástí jsou čtyři plazmové televize a různé druhy elektrozařízení včetně prvního českého tranzistorového přijímače Tesla T 58 2800B z let 1958–1960, mikrofonu Tesla AMD 103 z let 1975–1980 či rozhlasového přijímače Philips 208 U z poválečné doby.

Přenosný gramofon HMV Model 102 Zřejmě nejvýznamnější exponát výstavy. Paradoxně se nejedná o elektrozařízení. Přenosný gramofon HMV Model 102 je nástupcem Modelu 101, který se vyráběl v letech 1925–1931. Podle znalců je Model 102 tím nejlepším, čeho bylo v oblasti přenosných gramofonů možno dosáhnout. Šlo o pátou a finální verzi série HMV Model. O kvalitě přístroje svědčí, že jeho produkce skončila až v 60. letech.

Muzeum spotřebičů Kde: Letiště Ruzyně, Terminál 2, odletová hala Kdy: od 26. ledna do 5. dubna Otvírací doba: bez omezení Vstupné: zdarma Počet exponátů: zhruba 120 Časový rozsah: přes 100 let

uhodily nás do očí...

Kinopromítačka z roku 1900, vítěz soutěže O nejstarší sebraný spotřebič

Telefon Tesla s kruhovou číselnicí s alfanumerickými znaky pro impulzní volbu z roku 1949

Stylový kufříkový gramofon Supraphon GE 080 z období 1960–1965

Televizor s klasickou vakuovou obrazovkou Tesla Astra 4206 U-6 z let 1959–1960

Magnetofon Tesla Sonet Duo ANP 210 vyráběný v letech 1960–1965

Nejprodávanější počítač všech dob Commodore 64 z roku 1985

13

pro školy / TEXT: lucie kettnerová / FOTO: archiv asekol

Abecedou k ochraně přírody Jak donutit dospělé třídit odpad? Naučme to jejich děti! To je i hlavním úkolem příručky Eko abeceda, která má učitelům usnadnit práci s přípravou výukových materiálů a dodat nové nápady pro hodiny ekologické výchovy. Příručka vznikla za podpory Operačního programu Infrastruktura a Státního fondu životního prostřední České republiky.

Eko abeceda pomáhá učitelům připravit vyučovací hodiny tak, aby žáky bavily

Vzdělávací program o  třídění a  recyklaci odpadů a zpětném odběru elektrozařízení a baterií Recyklohraní úspěšně vstoupil do druhého roku své existence. Jen za první rok se do něj zapojilo 1610 základních a  středních škol z  celé České republiky, které reprezentují více než 400 000 žáků a studentů. Novinkou, kterou společnost ASEKOL připravila pro školní rok 2009/2010, je Eko abeceda, informační příručka pro učitele, která jim pomůže s přípravou výuky v hodinách, v nichž je téma environmentální výchovy zakomponováno. Reformy obsahu vzdělávání a zavádění klíčových kompetencí do výuky kladou na  učitele velké nároky právě z  hlediska přípravy podkladů, které by žákům podávaly informace v souvislostech a s ohledem na praktický život. Proto se autoři snažili Eko abecedu koncipovat právě s důrazem na využití v praxi. Proč právě děti? Pokud se děti s problémem recyklace seznámí už v  útlém věku, navíc zábavnou formou her, pone-

14

ZPĚTNÝ ODBĚR

sou si přirozeným způsobem tyto znalosti a vztah k životnímu prostředí i do dalšího života. „Recyklace odpadu je dnes velice aktuální téma a  díky tomu, že se k  němu žáci sami vyjadřují, si toho

Dozvíte se v Eko abecedě Z pětně odebrané televizory postavené na sebe by dosáhly výšky třináctinásobně převyšující Mount Everest.  potřebené mobilní telefony by až O po okraj vyplnily pět železničních nákladních vagonů.  omácnosti se za rok zbavily použitých D domácích spotřebičů o hmotnosti rovnající se přibližně polovině hmotnosti Karlova mostu, který váží sto tun. Pozn.: Uvedené údaje se týkají zpětného odběru v ČR za rok 2008.

1/2010

odnesou daleko více, než kdyby jen poslouchali výklad přednášejícího,“ schvaluje tento přístup Bc.  Ludmila Sharabati, která má na  starosti projekt Recyklohraní v ZŠ a MŠ Habry. Navíc průzkumy v rodinách dokazují, že děti stále více ovlivňují chování a názory svých rodičů. Jestliže děti spolurozhodují, či dokonce mají hlavní slovo ve výběru nových elektrozařízení, jistě dokážou rodiče přesvědčit i o jejich správné likvidaci. „Díky materiálům vytvořeným primárně pro výuku ve školách se nám tak daří oslovit výrazně širší skupinu občanů,“ připomíná Hana Ansorgová z  ASEKOLu, spoluautorka příručky. Naštěstí jsou děti na problematiku životního prostředí velmi citlivé, a to i díky vzdělávacím programům realizovaným na školách. Abecedou krok za krokem Příručka Eko abeceda se skládá z  více částí. Jedna například definuje metodiku, tedy co všechno mají učitelé k dispozici a jak s tím pracovat. Druhá zase přináší výklad problematiky, a  to v  podobě

OHLASY ZE ŠKOL ZŠ Srch (okr. Pardubice), hodiny prvouky „Vyrobili jsme malé odpadové nádoby ke kartičkám, které znázorňují jednotlivé druhy odpadů. Nejlepší ale stejně je mít těch odpadů co nejméně a vědět, kam je ukládat. Rozhodně ne do lesa, jak to občas vidíme i u nás pod Kunětickou horou. Proto jsme uspořádali sbírku starých elektrospotřebičů přímo u nás ve škole.“ ZŠ a MŠ Lukov, přírodověda a další předměty „Materiály jsou velmi pěkně připravené, děti výuka baví a samy aktivně vyhledávají další informace. Recyklohraní zařazujeme v přírodovědě, integrací do dalších předmětů a projektově.“

tvrdých dat (procenta vybavení domácností jednotlivými elektrozařízeními, množství odebraného elektrozařízení aj.), ale i formou různých srovnání, která žákům výklad zatraktivní. Příručka nepřináší jen suchá čísla, snaží se také přístupnou formou vysvětlit ekonomická hlediska ochrany životního prostředí a  objasnit důležitost trvale udržitelného rozvoje. Příklady jsou dětem ukazovány na  věcech, s  nimiž přicházejí denně do  kontaktu, což jsou například počítače či mobily. Stejně tak informace o  nebezpečných prvcích a  materiálech se vztahují k  tomu, co nás obklopuje. Doprovodné materiály Důležitou součástí výukové sady jsou navrhované scénáře vyučovacích hodin, které si učitelé mohou přizpůsobit podle dalších aktuálních témat a projektů, jež na  škole realizují. Scénáře popisují dílčí etapy a odkazují učitele k jednotlivým částem přiloženého doprovodného videa na DVD nosiči. Učitelé v  kufříku najdou také vzdělávací plakáty pro první i druhý stupeň, které prezentují životní cyklus elektrozařízení a zajímavou formou znázorňují využitelnost vysloužilých elektrospotřebičů. Plakáty vyvěsí učitel vždy před začátkem hodiny věnované dané problematice. Hrací karty zase žákům pomohou zábavným způsobem přiblížit správné nakládání s odpady a seznámí je i s dalšími zajímavými informacemi o elektrospotřebičích. Akce pro veřejnost Školy jsou motivovány, aby ekologické projekty nerealizovaly jen ve  školních lavicích, ale své poznatky a  úsilí představily i  veřejnosti. To se týká například dne otevřených dveří, v  rámci něhož proběhnou nejen projekce, ale také setkání žáků a  veřejnosti s  pozvanými hosty, odborníky, kteří

promluví o  problematice zpětného odběru a  odpoví na případné dotazy. Při této příležitosti budou také vyhodnoceny třídy a nejaktivnější žáci v rámci jednotlivých soutěží. Jak to vidí školy Na  podzim, kdy školní rok teprve začal nabírat na  obrátkách, už se do  ASEKOLu začaly vracet první odučené scénáře. Pozitivní zkušenosti s Eko abecedou získala i ZŠ a MŠ Habry, kde do začátku prosince proběhla výuka podle čtyř scénářů. Podle scénáře 2 Co dělat s elektroodpadem a scénáře 3 Jak nakládají lidé s vysloužilými elektrospotřebiči pracovalo čtyřiadvacet žáků z  páté třídy. Šlo o doplnění a zpestření výuky v předmětech výtvarná výchova, přírodověda, matematika, český jazyk (sloh) a pracovní činnosti. Scénář 2 se uplatnil v  hodinách výtvarné výchovy a  přírodovědy, v nichž žáci diskutovali o výrobě, využití a likvidaci elektrospotřebičů, a  na  základě této diskuse vytvořili komiks s názvem Životní příběh spotřebiče. S  rodiči pak vyplnili dotazníkové šetření na  téma odpady.

V hodinách vedených podle scénáře 3 dostali žáci za  úkol vytvořit seznam svých vysloužilých elektrohraček. Současně přinesli rozbité a  nefunkční hračky do školního sběrného kontejneru. „Děti si uvědomily funkčnost a  životnost elektrohraček. Mezi žáky se rozvinula zdravá soutěživost ve sběru, mnozí nutí k třídění rodiče a prarodiče, oslovují i  sousedy,“ popisuje úspěch akce koordinátorka projektu Recyklohraní Ludmila Sharabati. Do  Přípravy propagační kampaně (scénář 4) se v Habrech zapojilo šestnáct sedmáků. Rozdělili se do  tří skupin, v  nichž vytvářeli letáky a  pozvánky na různé propagační akce a soutěže týkající se recyklace. Průběžně přitom vyplňovali záznamové a pracovní listy Eko abecedy, které jim sloužily jako opěrné body, aby se ve svých projektech neztratili. „Scénáře z Eko abecedy nacházejí své místo v hodinách českého jazyka (sloh), výchovy k občanství, výtvarné výchovy a  informatiky, tudíž je ve  vyučování maximálně využito mezipředmětových vztahů. Žáci stále přicházejí s  novými a  novými podněty, které společně zpracováváme,“ doplňuje Ludmila Sharabati.

Body za odučené hodiny Výuková sada Eko abeceda obsahuje lektorskou příručku pro pedagogy včetně metodických pokynů. V kufříku dále učitelé najdou 4 scénáře výukových hodin pro první i druhý stupeň, plakáty, pomůcky a DVD s tematickými dokumentárními filmy. Za odučené scénáře získává škola body do programu Recyklohraní.

Na učiteli záleží nejvíce „Role učitelů je zde nesmírně důležitá. Na jejich vnímavosti a porozumění problémům současného světa bude záviset vnímavost a připravenost k racionálnímu a rozhodnému jednání dalších generací obyvatel Země.“ (citováno z příručky Eko abeceda)

15

asekol info

Spolupráce s kraji v roce 2009 V minulém roce podporoval ASEKOL zpětný odběr elektrozařízení

1. Jihočeský

ve všech krajích ČR. Krajské projekty se zaměřily především na vybavení

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

sběrných dvorů unifikovanými přístřešky na elektroodpad, tzv. E-domky. Druhou část projektů tvořily vzdělávací kampaně na podporu

Rozmístěno 8 E-domků: Veselí nad Lužnicí; Vodňany; Kestřany; Kardašova Řečice; Lomnice nad Lužnicí; Borovany; Velešín; Nové Hrady

II. Vzdělávání a osvěta

informovanosti o sběru elektrozařízení.

Den Země (Týn nad Vltavou) Pouťová akce (Velešín) Věnuj mobil (Strakonice, Písek) Stacionární kontejnery (České Budějovice) Šrotonátor přichází (České Budějovice)

2. Karlovarský

3. STŘEDOČESKÝ

4. Ústecký

5. pardubický

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

Rozmístěno 5 E-domků: Karlovy Vary; Toužim; Luby; Chodov; Kraslice

Rozmístěno 7 E-domků: Kamýk nad Vltavou; Nové Strašecí; Tachlovice; Beroun; Bakov nad Jizerou; Líbeznice; Bzová

Rozmístěny 3 E-domky (Jimlín; Louny; Ústí nad Labem)

Rozmístěny 3 E-domky: Pardubice; Svitavy I; Svitavy II

II. Vzdělávání a osvěta

II. Vzdělávání a osvěta

Šrotonátor přichází – červen 2009 Setkání se starosty Žatecka a Lounska Instalace stacionárních kontejnerů v Žatci (5 ks) Instalace stacionárních kontejnerů v Roudnici nad Labem (2 ks)

Šrotonátor přichází – Pardubice

II. Vzdělávání a osvěta Hejtmanský den Barevný den – Karlovy Vary, Rolava Pronájem plochy autobusu k velkoformátovému polepu

16

II. Vzdělávání a osvěta Velkoformátový polep autobusu MHD (Kolín)

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2010

ASEKOL info

6. Plzeňský

7. Liberecký

8. Vysočina

9. královéhradecký

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

Rozmístěno 8 E-domků: Nepomuk; Tachov; Chodov; Plzeň; Ždírec; Kralovice; Třemošná; Nýřany

Rozmístěno 6 E-domků: Liberec; Turnov; Hodkovice nad Mohelkou; Hrádek nad Nisou; Frýdlant; Jilemnice

II. Vzdělávání a osvěta

II. Vzdělávání a osvěta

Rozmístěno 5 E-domků: Hradec Králové; Sadová; Nový Bydžov; Bezděkov nad Metují; Týniště nad Orlicí

Dobřany - soutěž na podporu třídění – informační stánek se soutěžemi Reklama v Plzeňském a Klatovském rozhledu (Šrotonátor přichází, E-domek) propagace E-domku na sběrném dvoře Kralovice Šrotonátor přichází – Plzeň Instalace Šrotonátora ve školícím středisku Černošín

Věnuj mobil – projekt spolufinancován z prostředků kraje Šrotonátor přichází – červen 2009 Krajská setkání – nabídka podpory zpětného odběru elektrozařízení obcím Slavnostní otevření E-domku na sběrném dvoře v Liberci

Rozmístěno 10 E-domků: Počátky; Jihlava; Ledeč nad Sázavou; Okříšky; Budišov; Moravské Budějovice; Bystřice nad Perštejnem; Přibyslavice; Černovice; Chotěboř

II. Vzdělávání a osvěta

Prezentace na setkání ORP (Janovičky, Mladé Buky) Semináře pro obce (Broumov, Náchod, Dvůr Králové, Rychnov nad Kněžnou) Slavnostní odhalení E-domku (Hradec Králové) Dožínky – přívěs Svět recyklace Soutěž Čistá obec 2008

10. Jihomoravský

11. Moravskoslezský

12. Olomoucký

13. Zlínský

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

Rozsah spolupráce I. Technická podpora

Rozmístěno 6 E-domků: Bučovice; Rájec-Jestřebí; Blansko; Hlohovec; Jevišovice; Sedlec u Mikulova

Rozmístěny 4 E-domky: Příbor; Jablunkov; Trojanovice; Staré Město

Rozmístěno 8 E-domků: Dubicko; Prostějov; Kojetín; Šumperk; Tovačov; Troubky; Uničov; Vápenná

II. Vzdělávání a osvěta

Seminář s přednáškou pro starosty pořádaný TS Bruntál Dni Země – Třinec Šrotonátor přichází – Opava

Rozmístěno 8 E-domků: Jablůnka; Tlumačov; Napajedla; Otrokovice; Koryčany; Hulín; Staré Město; Uherské Hradiště

Dny Země (Brno Špilberk) Ekojarmark (Veselí nad Moravou) Dny Země (Kyjov) Akce Věnuj mobil Podpora školského zařízení pro environmentální vzdělávání (Lipka) Ocenění výherců ankety Zelené úřadování (září 2009) Šrotonátor přichází (Brno – září 2009) Články v Jihomoravských ekolistech Prezentace na setkání ORP

II. Vzdělávání a osvěta

Krajská komunikační kampaň – informační stánek ASEKOL se soutěžemi pro děti Soutěž obcí „My třídíme nejlépe“ Šrotonátor přichází (Jihlava)

II. Vzdělávání a osvěta Slavnostní otevření E-domku (Prostějov) Akce pro veřejnosti (Prostějov; Olomouc) – stánky s tématikou zpětného odběru elektrozařízení Semináře pro starosty Soutěž o keramické sluchátko

II. Vzdělávání a osvěta

II. Vzdělávání a osvěta Polep odpadových nádob a svozových vozů Ocenění výherců soutěže O keramickou popelnici Šrotonátor přichází (Zlín – září 2009) Prezentace na setkání ORP

17

reportáž / text: Jiří Holubec / foto: Michael Kratochvíl

Poklady z popelnic

Jedno staré přísloví tvrdí: „Pro jednoho odpad, pro druhého poklad.“ O tom, jak pravdivé toto tvrzení je, jsme se mohli přesvědčit na vlastní oči během jednoho odpoledne stráveného ve společnosti lidí, kteří si říkají freeganisté.

Sedíme v bytě, který se před nějakým časem stal centrem pozornosti snad všech médií. Prázdné prostory v  pražské Truhlářské ulici dal jejich majitel k užívání obyvatelům letos v létě vystěhovaného squatu Milada. Noviny i  televize se několik týdnů předháněly v líčení hrůz, které budou muset občané bydlící okolo trpět, a když se nic takového nestalo, zavřela se nad případem voda. Popravdě řečeno, nic zvláštního k  vidění tu nenajdete. Několik místností se starým, ale bytelným nábytkem, obývací pokoj se sedací soupravou a kuchyň, kde na  plotně kouří několik velkých hrnců. V  jednom bublá omáčka se sójovým masem, ve  druhém se právě dovařily těstoviny. Náš průvodce, který si říká Štěpík, si naloží oboje na talíř a mezi vyprávěním se dává do jídla. Proti plýtvání „Freeganisté se snaží žít způsobem, který co nejméně zatěžuje životní prostředí,“ shrnuje hned

na  začátek celou filozofii hnutí. „Nesouhlasíme s  dnes rozšířenou filozofií, že všechno musí být nové, a co se pokazí nebo třeba jen vyjde z módy, je lepší vyhodit. Vyhrazujeme se proti konzumu, bezmezné spotřebě a plýtvání. Snažíme se využívat věci, které lidé už nechtějí, dají je do  bazarů, vyhodí je, nestarají se o  ně. Ať už je to nábytek, domy nebo třeba potraviny.“ Stejně jako velkou část freeganistů, ani Štěpíka nevede k  využívání  recyklátů společnosti ekonomická nutnost. Sám říká, že je schopen si zajistit dostatečný příjem z brigád a příležitostných prací. Hlavní motivací pro něj je vymezit se proti plýtvání. Celý prostor Truhlářské je důkazem, že věcí, kterých se dobrovolně zbavujeme, je více než dost. V obývací místnosti sedíme na zánovních polstrovaných sedačkách, v kuchyni jsou funkční sporáky, nádobí se myje v nerezovém dvoudřezu. O  patro výš dokonce funguje slušně zařízené počítačové centrum. Opět sestavené z  odložených a  vyřaze-

Štěpíkova dodávka je z velké části pospojována z recyklovaných dílů a to i včetně funkční navigace

18

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2010

ných součástek. Vše pochází ze skládek, kontejnerů a  z  inzerátů nabízejících věci „za  odvoz“. „Čas od času se nám ozvou firmy, jestli nechceme třeba dvacet telefonů,“ říká Štěpík. V Truhlářské se zužitkuje vše, co se dá, zbytek je k dispozici ve zdejším Freeshopu, kde je veškeré zboží zdarma. Případ z Británie Hnutí freeganistů (www.freegan.info) není českou specialitou. Vzniklo v  polovině 90. let minulého století v Anglii a rozšířilo se v podstatě po celém světě. Tomuto fenoménu se nedávno věnoval například i článek v prestižním britském časopise The Guardian, který sledoval případ Tristrama Stuarta. Ekologický aktivista Tristram se dlouhodobě věnuje sledování procesu zpracování odpadků. Ve své knize Waste: Uncovering the Global Food Scandal (Plýtvání: Odhalení globálního potravinového skandálu) se zaměřuje na hospodaření s potravinami. Na řadě případů dokazuje fakt, že plýtvání po-

Dvůr malého supermarketu v Břevnově nás mile překvapil

travinami je jedním z neopomenutelných faktorů způsobujících ekologické problémy dnešní doby. Podle Tristrama Stuarta, ale i podle šetření nezávislé organizace Wrap z roku 2008, skončí ve Velké Británii v  popelnicích ročně kolem šesti milionů tun potravin. Britové prý každých 12 měsíců vyhodí 484 milionů neotevřených jogurtů, 1,6 miliardy jablek (27 jablek na  každého obyvatele Británie) a  2,6 miliardy krajíců chleba. Do  průzkumu navíc nebyly zahrnuty potraviny, které vyhazujeme v zaměstnání anebo které necháme na talíři v kantýnách a v restauracích. Sečteno a podtrženo, Britové prý vyhazují přibližně čtvrtinu potravin, které koupí. Není důvod se domnívat, že bychom na tom v Česku byli lépe. Vyrážíme na nákup! Naše výprava za  recykláty moderní společnosti začíná nástupem do  Štěpíkovy obytné dodávky, která je – jak jinak – také z velké části pospojovaná z  recyklovaných dílů a  částí. Patro na  spaní je sešroubováno ze starých filmařských kulis, dveře jsou vlastnoručně vyvařené a  nad volantem dokonce svítí GPS navigátor. „To je taky recyklát,“ podotýká Štěpík, když se bludištěm jednosměrek Starého Města suneme na  most přes Vltavu. „Našel jsem ji u kontejneru, byla plně funkční, jen nesvítil display. Všechno, co potřebovala, bylo rozebrat a očistit zoxidovaný kontakt.“ Po  asi čtvrthodině jízdy zabočí naše dodávka na dvůr malého supermarketu v Břevnově. Vedle obřích obchodů v  centru vypadá spíš jako maloměstská samoobsluha, ale podle našeho průvodce je právě taková velikost ideální pro dobrý „nákup“. Jak nám je vysvětleno, velká nákupní centra začala své kontejnery hlídat poté, co se staly terčem nájezdů skupin bezdomovců, kterým bylo jedno, v  jakém stavu je zanechají. Odpadky roztahané

Lovci pokladů Kolem pražských kontejnerů se shromažďuje pravidelná skupina „lovců“, kteří z  nich jsou schopni vydolovat často doslova poklady. Když se v  okolí vyklízí prvorepublikový byt, najdete v  nich ručně vyřezávané lustry z  30. let, nábytek z  leštěného dubu, oblečení, příbory a nádobí. Nezřídka i knihy, obrazy nebo sošky, jejichž hodnota jde do tisíců.

v  okruhu sta metrů nejsou pro tichou toleranci kontejnerových lovců dobrým předpokladem. Štěpík natahuje pracovní rukavice, zkušeně zaloví v první ze dvou plastových nádob a vedle něj začne rychle narůstat hromádka potravin. Deset zabalených knedlíků, kterým dnes prošla doba minimální trvanlivosti. 25 jogurtů stejného data. Dvoukilový svazek mrkve, síťka pomerančů, kilo mandarinek, síťka kiwi, z nichž je jedno chycené plísní. 8 krabic biomléka, které včera prošlo. Cukety, lilky, papriky. Prášek na praní s natrženým obalem. Lovec zkušeně vytřídí potraviny s  poškozeným obalem nebo v nepoživatelném stavu a zbylý „nákup“, odhadem zhruba za osm set korun, skládáme do kartonové krabice. Když jsme skoro hotovi, objeví se na rampě za drátěným plotem zaměstnanec supermarketu s cigaretou. Evidentně si není jistý, jak na naši přítomnost reagovat, a  nijak ji nekomentuje. Ani na pozdrav neodpoví, ale na Štěpíkovu žádost nám přes plot podá prázdnou krabici, do které skládáme zbytek. Před odjezdem zametáme okolí kontejnerů a srovnáme je na místo. Pán nás beze slova sleduje a pak nám kývne na rozloučenou.

nita. Otázka, která by patrně napadla každého, zní: Nelze zajistit, aby zboží nekončilo v odpadcích, ale u lidí, kteří si ho (ať už z jakéhokoli důvodu) nemohou koupit? Podle vysvětlování našeho průvodce určitý systém funguje například v Nizozemsku. Supermarkety zde svážejí na  jedno místo potraviny a  zboží těsně před koncem záruční doby. Každý, kdo má zájem, se může zaregistrovat u  místního úřadu a po předložení průkazu má možnost si z  navezeného zboží vybrat, co spotřebuje. Štěpík ovšem namítá, že centralizace, legislativa a rozdělování průkazek takové lidi označuje jakousi sociálně nelichotivou nálepkou. „Já nechci, abych se musel někde registrovat. Vím, kde najdu vše, co potřebuji k životu, a dovedu si to obstarat. A kdokoli chce, může se přidat. Naše komunita funguje na základě sdílení jakéhosi know-how. Nejsme rozdělení na organizátory a účastníky. Každý přispívá, čím může, vše se zpracovává společně a společně z výsledků žijeme,“ vysvětluje. „Každý týden navíc vaříme z věcí, co nezpracujeme, oběd pro bezdomovce. Na tom, že fungujeme z recyklátů společnosti, nevidím nic špatného.“

Najedí se všichni Cestou zpět do  Truhlářské absolvujeme ještě několik krátkých zastávek na vytipovaných místech. Jednou je to velkoobjemový kontejner, podruhé načerno vzniklá skládka věcí vynesených z  kolemstojících činžáků. Do  dodávky se postupem doby stěhují drobné i  větší předměty. Zednická lžíce. Ocelový profil, ze kterého se dá leccos svařit. Poloprázdný plastový kanystr s čisticím prostředkem. USB kabel, grafická karta a vyřazený monitor k  počítači. Naše výprava trvala necelé tři hodiny a  výsledek nás stačil přesvědčit o  tom, že z  věcí, které považujeme za  odpad, může vlastně velmi komfortně žít nejen jednotlivec, ale i  celá komu-

Recyklované modely Spisovatelka, novinářka a  freeganistka Gene z New Yorku se objevila na obálce americké CosmoGirl v modelu sestaveném výhradně z oblečení nalezeného během jedné noci na ulici.

Organizovaná snaha O využívání nespotřebovaných potravin se ve světě snaží řada organizací, například Food Not Bombs (Jídlo, ne bomby) nebo Second Harvest (Druhá sklizeň).

19

rozhovor / text: MILAN MACHATÝ / FOTO: archiv electro-coord

Odebrali jsme okolo tří čtvrtin maďarského elektroodpadu Zajímalo nás, jak funguje systém zpětného odběru v dalších postkomunistických zemích. Jaké tam řeší problémy a jakých výsledků ve zpětném odběru a recyklaci elektrozařízení dosahují? Vydali jsme se proto do Budapešti za představiteli tamních kolektivních systémů a asociací, které se danou problematikou zabývají. Na naše otázky odpovídali provozní ředitel Electro-Coord Magyarország Kht. Peter Kovacs a ředitelka CECED Magyarország Egyesülés Fanni Mészáros.

Jak jste spokojeni s  úrovní současné maďarské legislativy týkající se zpětného odběru elektrozařízení? Peter: Současná maďarská legislativa vychází z evropské směrnice o elektroodpadu, která vstoupila v  platnost 13. srpna 2005 a  velice dobře plní svůj účel. Směrnice vytvořila podnětné podmínky pro výrobce, kolektivní systémy a společnosti zabývající se nakládáním s odpady. Naše legislativa sice od  té doby prošla drobnými kosmetickými úpravami, nevyžádala si však výraznější změny a poskytuje všem zainteresovaným jasné instrukce, jak postupovat při zpětném odběru a následném zpracování elektroodpadu v souladu s právními předpisy. Co v  tomto směru považujete za  největší problém, který by se měl řešit nejdříve? Peter: Jak ostatně vyplývá již z odpovědi na předchozí otázku, v  Maďarsku nemáme v  současné době žádný závažnější legislativní problém. Našli bychom spíše menší nedostatky, jež by bylo dobré časem odstranit. Takovým příkladem může být třeba rozdělení elektroodpadu do  jednotlivých skupin, které dnes tak úplně neodpovídá reálné situaci z  praxe. Podle našeho názoru by bylo logičtější rozdělení do  následujících pěti skupin: velké domácí spotřebiče, chladicí a  mrazicí spotřebiče, osvětlovací zařízení, zařízení s vakuovými obrazovkami a monitory, drobná elektrozařízení. Takové rozdělení by podle nás přineslo do systému větší flexibilitu. Můžete v krátkosti představit systém zpětného odběru Electro-Coord?

20

ZPĚTNÝ ODBĚR

Peter: Electro-Coord provozuje celostátní systém zpětného odběru elektrozařízení ve  všech kategoriích. Do  naší působnosti spadají hypermarkety, obchodní řetězce i  jednotlivé obchody prodávající produkty zahrnuté ve  všech skupi-

nách elektrozařízení včetně osvětlovacích zařízení. Jednak od  nich zpětně odebíráme použitá elektrozařízení vrácená zákazníky a  jednak máme přímo v jejich prostorách umístěné speciální kontejnery, kam mohou lidé sami použité elektro odložit. Organizujeme také pravidelné svozy elektroodpadu v obcích, odkud se elektroodpad dopravuje přímo do zpracovatelských firem. Jak hodnotíte výsledky sběru za poslední rok? Peter: V  roce 2008 (v  době uzávěrky čísla ještě nebyly známé údaje za  rok 2009) jsme zpětně odebrali přes 32  000 tun elektroodpadu, což představuje okolo 75 % celého maďarského trhu. To je velmi dobrý výsledek, který nás posiluje v odhodlání ještě vylepšit fungování a výkonnost našeho kolektivního systému.

Forgó Morgó V roce 2006 zahájila CECED Magyarország – ve  spolupráci s  ELECTRO-COORD Magyarország – celostátní kampaň propagující efektivní využívání elektrické energie. Kampaň dostala název Forgó Morgó (volně přeloženo: potížista) a  jejím cílem je nahradit v co nejkratším horizontu staré domácí spotřebiče, které nejsou zrovna šetrné k životnímu prostředí a spotřebovávají značný objem energie, moderními, ekologicky šetrnými a energeticky úspornými řešeními.

1/2010

Jak jste spokojeni s dopadem osvětové kampaně Forgó Morgó, kterou společně uvedly v život CECED Magyarország a  ELECTRO-COORD Magyarország? Chystáte letos v  rámci kampaně nějaké novinky? Fanni: S kampaní jsme velmi spokojeni, vždyť také na  konci minulého roku získala v  Praze cenu National Energy Globe Award v kategorii maďarských osvětových kampaní. Figurka Forgó Morgó se v  posledních třech letech stala velmi dobře známou mezi dětmi i  dospělými. Dnes je vlastně v  Maďarsku jakýmsi symbolem energetické hospodárnosti. V tomto roce bychom rádi Forgó Morgó financovali ze zdrojů EU, kampaň se tentokrát zaměří především na zpětný odběr drobných elektrozařízení.

Fanni Mészáros ředitelka CECED Magyarország Egyesülés

Peter Kovacs provozní ředitel Electro-Coord Magyarország Kht.

Electro-Coord Nezisková společnost Electro-Coord Magyarország Kht. byla založena v roce 2005 v Budapešti. U jejího zrodu stálo deset společností produkujících elektrické a elektronické spotřebiče (Whirlpool; Gorenje; Electrolux; DOMETIC; Fagor; Groupe SEB Central-Europe; Indesit; HTM; Miele; BSH), na konci roku se přidaly ještě tři další (GE; Philips a Osram). Tento kolektivní systém zpětného odběru elektrozařízení vznikl proto, aby svým zakladatelům, výrobcům a dovozcům elektrozařízení ulehčil splnění povinnosti zajištění zpětného odběru a odděleného sběru použitých elektrických a elektronických zařízení, kterou jim ukládá evropská i maďarská legislativa. Electro-Coord provozuje celostátní systém zpětného odběru elektrozařízení ve všech kategoriích včetně osvětlovacích zařízení. V roce 2008 zpětně odebral přes 32 000 tun elektroodpadu. Stejně jako ASEKOL je i Electro-Coord členem evropská asociace kolektivních systémů WEEE Forum.

CECED Asociace CECED Magyarország Egyesülés byla založena 21. září 2004 jedenácti výrobci a distributory domácích spotřebičů. Je členem mezinárodní organizace CECED zastupující zájmy evropských distributorů domácích spotřebičů. Členové CECED Magyarország založili v roce 2004 významnou asociaci zaměřující se na nakládání s elektronickým odpadem – byla to nezisková organizace ELECTRO-COORD Magyarország (ECM).

21

příloha Ecobat

Není baterie jako baterie... Novela zákona o odpadech, která platí již od 18. září 2009, zavádí

Pokud jste své baterie nebo akumulátory zařadili k automobilovým, průmyslovým nebo přenosným bateriím, uvádíme některé specifické požadavky na každou z těchto skupin:

Automobilové

nové členění baterií a akumuláto-

 d není používáno C režim zpětného odběru použitých baterií povinná místa zpětného odběru ve všech obcích, kde jsou baterie prodávány

rů do tří skupin. Ke každé z těchto skupin se vztahují poněkud

Průmyslové

odlišné povinnosti. Proto je pro

 eplatí zákaz obsahu Cd n režim odděleného sběru odpadních baterií pouze individuální nebo solidární oddělený sběr dostupnost míst odděleného sběru není stanovena

výrobce a poslední prodejce důležité vědět, do jaké skupiny jeho baterie nebo akumulátory spadají.

Přenosné

ECOBAT pro vás připravil rozhodo-

 latí zákaz obsahu Cd (s výjimkami) p režim zpětného odběru použitých baterií možnost zapojení do kolektivního systému zpětného odběru povinná místa zpětného odběru v obcích nad 1500 obyvatel a ve většině typů prodejen s bateriemi

vací schéma, které vám pomůže tento problém vyřešit. Předložené schéma vychází striktně ze znění

Jsou baterie hermeticky uzavřené?

zákona a bylo inspirováno metodickou pomůckou belgické orga-

ANO

nizace BEBAT. Materiál byl konzul-

NE Jsou baterie používány pro startéry, osvětlení nebo zapalovací systémy motorových vozidel či jiných výrobků?

tován s pracovníky Ministerstva životního prostředí ČR.

Je baterie určena pro jakýkoliv druh elektrických vozidel? NE Může být baterie přenášena ručně?

NE ANO

NE

ANO

Přenosné baterie 22

NE

Je baterie určena výlučně k profesionálnímu či průmyslovému využití?

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2010

ANO

ANO

Průmyslové baterie

Automobilové baterie

ECOBAT partnerem Hnutí Brontosaurus

Skutečnost, že společnost ECOBAT již několik let zajišťuje zpětný odběr vybitých baterií, je všem dostatečně známa. Naopak překvapit by vás mohla naše dlouholetá spolupráce s Hnutím Brontosaurus. A nemohli jsme si vybrat lépe. Brontosauři se zaměřují nejen na ochranu přírody, ale také

Krátce Máme oprávnění ECOBAT získal oprávnění k provozování kolektivního systému pro zpětný odběr baterií a akumulátorů. Tento důležitý dokument opravňuje systém plnit za  své klienty (výrobce) všechny zákonné povinnosti, vyjma těch, které se týkají zákazu uvádění některých baterií nebo akumulátorů na  trh, jejich označování a technické dokumentace.

na volnočasovou environmentální výchovu dětí i mládeže s pestrou škálou forem a typů aktivit, které jsou nám svou filozofií velmi blízké.

Ekostan, neboli ekologická poradna na cestách, je projekt nevládní neziskové organizace Hnutí Brontosaurus, na  jehož činnost již šestým rokem ECOBAT přispívá. Málokdo z  nás však o tomto zajímavém projektu ví, proto jsme požádali přímo koordinátorku Moniku Hornovou o jeho krátké představení. Co je Ekostan? Ekostan je informační „stan“, který putuje po různých festivalech, veletrzích a dalších velkých akcích v  České republice a  nabízí pestrou paletu informací o environmentálních tématech. jaký je Cíl Ekostanu? Cílem je motivovat širokou veřejnost, a  především mladé lidi k  aktivnímu trávení volného času, vzbudit jejich zájem o problematiku životního prostředí, zapojit je do pomoci při ochraně přírody a v neposlední řadě jim ukázat, jak mohou také rozvíjet svoji osobnost prostřednictvím různých aktivit a her. Jak probíhá celá akce? Každý, kdo navštíví náš stánek, si může vzít některý z nabídky informačních letáčků věnujících

se vybraným problémům životního prostředí (např. ekologickému praní, odpadům, nízkoenergetickým domům atd.). Lze si také koupit publikace, pohledy a  samolepky či klást ekoporadci otázky týkající se životního prostředí. Kromě prezentace činnosti Hnutí Brontosaurus informujeme i o činnosti ostatních významných ekologických organizací, třeba i  o  ECOBATU. Součástí Ekostanů je doprovodný program, zpravidla se jedná o filmové projekce a doprovodné besedy, výstavy a  soutěže. Pro děti byl například připraven ekokvíz o baterkách o hodnotné ceny. Vzkaz na závěr „Jsme rádi, že na  brontosauřích ekostáncích můžeme propagovat aktivity přínosné našemu životnímu prostředí, jako je například recyklace a zpětný odběr vybitých baterií společnosti ECOBAT. Vzájemná spolupráce nám navíc přináší spoustu zajímavých podnětů, informací a  materiálů. Je příjemné sledovat zapojení dětí do  vyplňování ekobatového kvízu, během něhož se dozvídají užitečné informace,“ říká koordinátorka programu Ekostan Monika Hornová.

Navštivte náš nový web! V říjnu 2009 jsme spustili novou podobu internetových stránek obohacených o množství textů, které u předchozí verze chyběly. Nová koncepce by měla i nadále nabízet kvalitní informační servis pro široké spektrum uživatelů. Stránky pravidelně aktualizujeme, najdete zde nejčerstvější informace, novinky o připravovaných akcích a další zprávy pro výrobce, poslední prodejce, obce, školy i  firmy. Nechybí ani databáze sběrných míst v celé ČR.

ECOBAT poskytne obcím odměny! Kolektivní systém ECOBAT v  současné době spolupracuje s více než 650 obcemi z celé ČR. Těm, které mají s ECOBATEM smlouvu o využití systému sběru nebo ji hodlají uzavřít, nově od letošního roku nabízíme finanční odměnu za odevzdané použité baterie. Vše podstatné zjistíte ve smluvních podmínkách na našich webových stránkách nebo dotazem na  e-mailové adrese [email protected]. Smlouva s ECOBATEM se obcím určitě vyplatí!

Národní rekord ve sběru pokračuje! I v letošním roce pokračuje naše promoakce zaměřená na propagaci a sběr vybitých baterií. Celkově se do soutěže zapojilo již 11 obcí a měst, které se pokusily v posledních dvou letech překonat národní rekord, který se  sebranými 1472 kilogramy drží Ústí nad Labem. Stříbrnou pozici nově zaujímá Třinec a  třetí je zatím Mladá Boleslav. Kompletní výsledkovou listinu i s možností se do soutěže přihlásit hledejte na www.ecobat.cz.

Spolupráce s kolektivními systémy pro elektrozařízení Ecobat podepsal koncem prosince 2009 smlouvu o spolupráci s kolektivními systémy ASEKOL, Elektrowin a Retela. Jejich stávající klienti mohou zplnomocnit „svoje“ kolektivní systémy k podpisu smlouvy s  organizací ECOBAT a  od  roku 2010 mohou vykazovat vložené baterie zjednodušeným způsobem ve  stejném režimu a  společně s  elektrozařízeními uvedenými za příslušné období na trh.

23

Příloha ekolamp

Vánoční osvěta a ekologická partnerství Již tradičně EKOLAMP využil vánoční svátky k osvětě. V pěti velkých městech se stal

ekologickým partnerem osvětlení vánočních stromů, do druhého ročníku adventní vědomostní internetové hry se zapojily tisíce soutěžících. Kolektivní systém EKOLAMP tak pomohl rozsvítit hned šest vánočních stromů. Kromě toho nejslavnějšího na Staroměstském náměstí v Praze, jehož partnerem byl již třetím rokem, se o Vánocích 2009 přidaly také vánoční stromy v Brně, Ústí nad Labem, Karlových Varech, a dokonce hned dva v Hradci Králové. A protože právě krásně osvětlený stromek je symbolem vánočních svátků v každé rodině, rozhodl se EKOLAMP znovu využít adventního času i samotných Vánoc k rozšíření a zpestření své dlouhodobé vzdělávací kampaně. Jejím cílem je zvyšovat informovanost široké veřejnosti o  problematice zpětného odběru a  recyklace světelných zdrojů, protože bohužel stále ještě 39 % českých domácností vyhazuje nefunkční zářivky do komunálního odpadu. Během vánočních trhů bylo rozdáno na 40 tisíc informačních letáků,  o  zpětném odběru světelných zdrojů se psalo jak na  stránkách internetových portálů zúčastněných měst, tak i v jejich radničním tisku. Na předávání informací se nemalou měrou podílely také webové stránky EKOLAMPu, jejichž návštěvnost díky vánoční kampani razantně vzrostla. V době adventu probíhal na internetu i druhý ročník vědomostní soutěže Rozsvítíme Vaše Vánoce, ve které se hrálo o vánoční

stromky v květináči s velkou sadou krásných ozdob a moderním LED diodovým osvětlením. Smyslem této akce bylo opět zvýšit povědomí veřejnosti o  nutnosti recyklace úsporných zářivek. Internetový kvíz zaměřený na  praktické znalosti problematiky recyklace úsporných světelných zdrojů vyplnilo celkem 4285 účastníků soutěže, z nichž ovšem jenom 54 % dokázalo správně odpovědět na tři jednoduché vstupní otázky. Pořadí mezi soutěžícími pak stanovila přesnost jejich tipu ve čtvrté doplňující otázce, kdy měli odhadnout počet kusů světelných zdrojů, které EKOLAMP zrecykloval za listopad 2009. Soutěžní web, který v  prosinci zhlédlo více než 43 tisíc návštěvníků, nabízel vedle kvízu i další doprovodné aktivity. Čtenáři se tak mohli dozvědět, jak prožít Vánoce co nejšetrněji k přírodě, nebo svým blízkým poslat vlastnoručně vytvořenou vánoční pohlednici. Těch bylo ve výsledku odesláno celkem 9264! Z pravidelných průzkumů kolektivního systému EKOLAMP je patrné, že povědomí veřejnosti o správném nakládání s nefunkčními světelnými zdroji rok od roku roste. Vánoční informační kampaně jsou jistě jedním z hlavních motorů tohoto pozitivního trendu.

EKOLAMP a vánoční přání pro Recyklohraní Do  Recyklohraní, tedy dlouhodobého vzdělávacího programu se zaměřením na  recyklaci založeného společnostmi ASEKOL, Ecobat a EKO-KOM, vstoupil EKOLAMP v září 2009. Cílem projektu je zejména osvětová činnost v problematice třídění a recyklace odpadu v českých školských zařízeních. Školy zapojené do tohoto projektu získávají za  splnění nejrůznějších úkolů vztahujících se k této problematice body směnitelné za zajímavé ceny. Koncem roku měl EKOLAMP možnost poprvé zadat školám svůj úkol. Již podle zaměření EKOLAMPu na sběr osvětlovacích zařízení je jas-

24

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2010

né, že v něm hrála důležitou roli světla a světýlka. Studenti a žáci měli ozdobit a rozsvítit vánoční stromeček v prostorách své školy, vyfotit ho a fotografii použít k vytvoření vánočního přání pro Recyklohraní tak, aby z něj bylo patrné, co projektu Recyklohraní přejí do  roku 2010. Svá dílka mohli posílat do  8. ledna 2010, přičemž nejlepší práce vyhodnotila porota složená ze zástupců kolektivního systému EKOLAMP. Nejzdařilejší práce byly oceněny vyšším počtem bodů, a navíc mohou být v dalších letech využity jako podklad pro oficiální přání neziskové organizace EKOLAMP.

O malé sběrné nádoby je zájem!

Od září minulého roku rozšířil EKOLAMP portfolio svých sběrných nádob o nový typ, který se hodí zejména do interiéru úřadů, kanceláří či obchodů. roste každým dnem. Zapojují se úřady místních samospráv, školy, jednotliví obchodníci, ale i obchodní řetězce jako například Baumax, Electro World či ELMET Group. Aktuální seznam míst vybavených malou sběrnou nádobou naleznete na  stránkách www.ekolamp.cz/msn. Seznam je pro snadnou orientaci roztříděn pomocí mapy na  jednotlivé kraje. Malá sběrná nádoba vyniká jednoduchou obsluhou i designem, který umožňuje umístit logo partnera, jenž místo zpětného odběru provozuje. Je určena pro zpětný odběr úsporných kompaktních zářivek, výbojek, lineárních zářivek do délky 40 cm a světelných zdrojů obsahujících LED diody. Nezisková organizace EKOLAMP dodává sběrné nádoby včetně dalších materiálů potřebných ke zřízení sběrného místa zcela zdarma, a nabízí navíc i různé finanční bonusy. Jen pravidelná roční paušální odměna za provoz každé nádoby činí 1000 korun. Ve  hře jsou však i  motivační bonusy za  množství světelných zdrojů sebraných během jednoho roku. Více informací naleznete na www.ekolamp.cz/msn.

EKOLAMP tak vychází vstříc požadavku spotřebitelů na  lepší dostupnost sběrných nádob. A  zatím se zdá, že se tato myšlenka líbí. O  umístění kontejnerů je v českých městech velký zájem. Jen do konce roku 2009 bylo podepsáno 415 smluv o  vytvoření nového sběrného místa a  toto číslo

Sběrná místa jako zdroj informací Každý partner Ekolampu s malou sběrnou nádobou má možnost získat další informační materiály pro své zákazníky. Do nádoby patří

Seznam sběrných míst naleznete na www.ekolamp.cz/msn

Do nádoby nepatří

klasické žárovky | reflektorové žárovky | halogenové žárovky lineární (trubicové) zářivky nad 40 cm

kompaktní úsporné zářivky | výbojky | lineární (trubicové) zářivky do 40 cm světelné zdroje s LED diodami

Viz_268x55_c.indd 2

3.11.2009 16:48:34

nosti. S ohledem na začátek nového roku bychom vám rádi představili skládací vizitku s  možností doplnit adresu sběrného místa a přehledným kalendáříkem na rok 2010. Její složený formát odpovídá velikosti kreditní karty, a  vejde se proto do každé peněženky.

2010

Kolektivní systém EKOLAMP dlouhodobě zajišťuje zdarma veškerý servis pro sběrná místa, se kterými spolupracuje. Nyní však svým partnerům, provozovatelům malé sběrné nádoby, nabízí i nejrůznější informační materiály, které jsou určeny zejména pro zákazníky z řad široké veřej-

Místo, kde mohu odevzdat vysloužilou zářivku Viz_268x55_c.indd 1

LEDEN

ÚNOR

Po Út St Čt Pá 1 4 5 6 7 8 11 12 13 14 15 18 19 20 21 22 25 26 27 28 29

So 2 9 16 23 30

Ne 3 10 17 24 31

KVĚTEN

Út 2 9 16 23

St 3 10 17 24

BŘEZEN Čt 4 11 18 25

Pá 5 12 19 26

So 6 13 20 27

Ne 7 14 21 28

ČERVEN

Po Út St Čt Pá So 1 3 4 5 6 7 8 10 11 12 13 14 15 17 18 19 20 21 22 24 25 26 27 28 29 31

Ne 2 9 16 23 30

ZÁŘÍ Po Út St 1 6 7 8 13 14 15 20 21 22 27 28 29

Po 1 8 15 22

Po Út 1 7 8 14 15 21 22 28 29

St 2 9 16 23 30

Čt 3 10 17 24

Pá 3 10 17 24

So 4 11 18 25

Ne 5 12 19 26

Út 2 9 16 23 30

St 3 10 17 24 31

Čt 4 11 18 25

Pá 4 11 18 25

So 5 12 19 26

Ne 6 13 20 27

Po Út St Čt Pá 1 4 5 6 7 8 11 12 13 14 15 18 19 20 21 22 25 26 27 28 29

So 2 9 16 23 30

Ne 3 10 17 24 31

Po Út St Čt 1 5 6 7 8 12 13 14 15 19 20 21 22 26 27 28 29

So 6 13 20 27

Ne 7 14 21 28

Pá 2 9 16 23 30

Út 2 9 16 23 30

St 3 10 17 24

Čt 4 11 18 25

Pá 5 12 19 26

Po Út St Čt 1 5 6 7 8 12 13 14 15 19 20 21 22 26 27 28 29

Pá 2 9 16 23 30

So 3 10 17 24

Ne 4 11 18 25

SRPEN

So 3 10 17 24 31

Ne 4 11 18 25

So 6 13 20 27

Ne 7 14 21 28

LISTOPAD Po 1 8 15 22 29

S Terezou za Ekoškolou EKOLAMP prodloužil o  další rok spolupráci s občanským sdružením Tereza na mezinárodním programu Ekoškola. V jeho rámci se žáci v českých školách učí o tématech životního prostředí a zároveň se sami snaží přispět svým dílem k jeho zlepšení. Zakládají celoškolní pracovní týmy Ekoškoly, vytvářejí si vlastní ekokodex, analyzují současnou situaci na škole a navrhují zlepšení, která posléze realizují. Týmy žáků se nejčastěji zaměřují na třídění odpadů, úspory energie či vody, zlepšení životního prostředí školy a jejího okolí. Díky této spolupráci se tak k  dětem prostřednictvím dobře zpracovaných materiálů sdružení Tereza dostávají také informace o  zpětném odběru a  recyklaci osvětlovacích zařízení. Mezinárodní program Ekoškola vznikl v roce 1992 na základě podnětu Summitu Země, který zdůraznil potřebu zapojovat mladé lidi do  řešení problémů životního prostředí a udržitelného rozvoje na místní úrovni. V současné době se projektu Ekoškola účastní 31  145 škol ve 47 zemích celého světa. To představuje více než 8 milionů žáků. V České republice se doposud zapojilo 208 škol.

S osvědčenými logistickými partnery i v roce 2010 V závěru loňského roku došlo formou uzavření dodatků ke smlouvám s dodavateli služeb k optimalizaci celé logistické sítě i  k  opětovnému prodloužení úspěšné spolupráce s partnery, kteří pro EKOLAMP zajišťují svoz a zpracování osvětlovacích zařízení. S upravenou cenovou politikou tak kolektivní systém bude moci i nadále spolupracovat se stejnými partnery jako doposud. Jsou jimi společnosti van Gansewinkel, a. s., Marius Pedersen, a. s., a SITA CZ, a. s. Zpracování světelných zdrojů bude dále zajišťovat firma Recyklace Ekovuk, a. s., a německá společnost LAREC Lampen-Recycling GmbH. V neposlední řadě budou ve zpracovávání svítidel pokračovat firmy Recyklace Ekovuk, a. s., MHM EKO, s. r. o., a EKOPART, s. r. o. Spolupráce se staronovými partnery je pro EKOLAMP velkým přínosem zejména díky možnosti využívat cenné zkušenosti, jež tito poskytovatelé služeb nabyli v předchozích letech spolupráce.

DUBEN Pá 5 12 19 26

ČERVENEC

ŘÍJEN Čt 2 9 16 23 30

Po 1 8 15 22 29

Krátce

Po Út St Čt Pá So Ne 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31

Sbíráme zářivky, pěstujeme lepší životní prostředí

PROSINEC Po Út St 1 6 7 8 13 14 15 20 21 22 27 28 29

Čt 2 9 16 23 30

Pá 3 10 17 24 31

So 4 11 18 25

Ne 5 12 19 26

3.11.2009 16:48:30

25

zábava / TEXT: Petr Holeček / FOTO: archiv ASEKOL

Hity ze šroťáku „Bereme dráty, mobily i klávesnice. Bereme rádi, od města i od vesnice,“ můžete slyšet z cédéčka, které je přílohou tohoto čísla Zpětného odběru. Máte v ruce desku unikátní kapely, která se dala dohromady jen proto, aby hrála a zpívala o elektrošrotu.

Taková kapela v Česku ještě nebyla. Jmenuje se Elektrošrot band a její hudba různých stylů sice elektrifikuje nábojem rokenrolu, ale do šrotu určitě nepatří. Čtyři skvělí muzikanti natočili desku Kam zmizí?, která podporuje sběr elektroodpadu a názvy skladeb jako Bereme dráty, Šrotolezec nebo Balada pro lednici dávají tušit, že půjde o vtipné a nápadité texty. Zasuňte stříbrnou placku do přehrávače a nezapomeňte ho vrátit k recyklaci, až doslouží. Tohle CD vám to bude stále připomínat.

jí prošlapával cestu. „Elektrošrot band vznikl v březnu minulého roku, ale dá se říct, že už na počátku roku byla jasná sestava. Důležité bylo domluvit se hlavně s Honzou Zadražilem, protože je výborný textař. Jinak s Jiřím Novotným a Tomášem Lacinou působíme ještě v jiných kapelách,“ vzpomíná Pavlíček na vznik kapely. Tomáš Lacina hraje v kapele na basovou kytaru, herec Jan Zadražil zpívá a je autorem většiny textů, Jiří Novotný působí v Elektrošrot bandu jako klávesák a kytarista, navíc ještě vlastní studio Mydlovary, kde se CD nahrávalo.

Unikátní šrotopropagace Vznik Elektrošrot bandu je další z akcí ASEKOLu, které mají pomoci zvýšit povědomí o nutnosti vracet zpět vysloužilé spotřebiče. „Skutečně, ti kluci nespadli z  nebe. Elektrošrot band je tady, aby podpořil naše aktivity, je vyústěním našich snah o další nové a neotřelé formy propagace,“ říká Hana Ansorgová, manažerka komunikace kolektivního systému ASEKOL. „Možností, jak využít tento hudební nápad, je celá řada, vymýšlíme další projekty, do  kterých bychom Elektrošrot band zakomponovali.“

Vyvážené cédéčko „Od začátku jsem měl jasnou představu, kdo bude pro tuhle kapelu nejvhodnější, jelikož se nese v rockovějším pojetí,“ pokračuje Pavlíček, který hudební náladu desky spolu s Jiřím Novotným vymyslel. Album s elektrošrotovými texty zní po prvních skladbách jako drsnější blues rock. „Nemyslím, že by to byl blues rock. Máme tam dvě věci, které jsou tohoto typu, ale jsou tam i dvě popové věci, dvě funky skladby a jedna vážná píseň. Myslím, že je to hudebně vyvážené cédéčko,“ směje se Michal Pavlíček, který ve  dvou skladbách vzal do ruky kytaru, jinak seděl za bicími. Na bubny nakonec hraje i v kapele Gang-Ala-Basta, své srdeční záležitosti.

Sestava byla jasná „Už zpočátku se mi ten nápad hrozně líbil. Je to opravdu v tomto směru unikátní záležitost, neznám jinou společnost, kvůli které by se dala dohromady tematická kapela s tematickými texty,“ říká dvaatřicetiletý Michal Pavlíček, syn známého kytaristy a skladatele. Právě on nahrávku Kam zmizí? produkoval a od začátku

26

ZPĚTNÝ ODBĚR

1/2010

Klávesnice místo maček Texty Elektrošrot bandu zasluhují zvláštní pozornost. Nevznikly totiž během víkendu. Skladby o  apokalyptickém světě bez recyklace, o  divných tvorech

ASEKOL zábava

z odpadu i starém gramofonu po dědovi se sice zrodily v hlavách všech členů kapely, zásluhu na nich má ale zejména Jan Zadražil. Herec na volné noze se s nimi spolu s kapelou lopotil několik měsíců. „Tvorbou textů a hudby jsme se zabývali v rozmezí březen až červenec a v srpnu jsme byli ve studiu, kde se to samozřejmě dodělávalo,“ vysvětluje Pavlíček.

Křížovka

Znění tajenky vyplňte do formuláře umístěného na stránkách na www.zpetnyodber.cz. Deset vylosovaných, kteří zašlou do 30. 4. 2010 správné řešení, obdrží věcné ceny.

Plno nápadů vzniklo ve studiu Studio Mydlovary patří přímo jednomu ze členů kapely, Jiřímu Novotnému alias Kulichovi. I on pochází z hudební rodiny, jeho otec hraje na basu ve Žlutém psu Ondřeje Hejmy. Prošel množstvím kapel, v jeho studiu vzniká vedle alb také hodně reklamních spotů. „Deska se v Mydlovarech nahrávala zhruba čtrnáct dní,“ vzpomíná Kulich. A čím se Elektrošrot band liší od ostatních kapel? „Studiem mi prošlo ledacos, jediné, čím se Elektrošrot band vymyká, je, že plno nápadů vznikalo přímo při nahrávání.“ Nabízí se otázka, zda neleze klukům z  kapely téma elektrošrotu krkem, vždyť na  projektu dělali přes půl roku a skladby o starých drátech, lednicích, monitorech a dalším elektroodpadu měli denně na talíři. „Krkem nám deska neleze, bavilo nás to. Měli jsme při skládání dost volné ruce, moc jsme si to užili,“ říká Kulich s tím, že ani on nezná jinou podobnou kapelu, která by vlastním vznikem, hudbou i texty podporovala nějaký neziskový projekt a kolektivní systém sběru už vůbec ne. Ještě je uslyšíme „Nejde o jednorázový projekt. Snažíme se kapelu nastavit tak, aby podporovala naše aktivity i do budoucna. Bude hrát například na různých dnech pro veřejnost, které pořádáme,“ vysvětluje Hana Ansorgová. První vystoupení má už přitom Elektrošrot band za sebou. V říjnu pokřtil desku v Obchodním centru Chodov, kde ASEKOL spolupořádal výstavu Ekománie o úspoře energie a recyklaci. Kmotrou alba Kam zmizí? byla herečka Sandra Pogodová. „Samozřejmě bude fajn, když budeme hrát i  živě, když už je ten projekt na  světě. Fajn by bylo třeba turné po sběrných dvorech,“ hýří nápady Pavlíček. Kulichovi Novotnému by se to také líbilo, spolupráci nechává zatím ale spíše otevřenou. Regulérní kapela s více termíny koncertů by se podle něho z Elektrošrot bandu stát nemohla. „Ten důvod je časové vytížení všech hráčů. Ale je to škoda, bavilo by mě to.“ Na třídění elektroodpadu si ale čas najde vždycky. „Mnoho takového odpadu nemám, ale když už, tak ho odevzdám do sběrného dvora. Mám to blízko. Odpad třídíme doma i ve studiu,“ uzavírá Kulich.

Profily členů kapely Michal Pavlíček ml. Hraje už od patnácti let, v současnosti komponuje hudbu pro různé projekty, spoty, reklamní znělky. Od roku 1998 hraje a zpívá v kapele Gang-Ala-Basta a také v projektu One Season Band po boku svého otce. Jan Zadražil Herec na volné noze, v současnosti hraje v Divadle v Řeznické, Švandově divadle nebo v Huse na provázku. Působí i v kapele Moje řeč, můžete ho znát z televizního seriálu Velmi křehké vztahy nebo z pohádek pro děti. Jiří Novotný Přezdívá se mu Kulich. Jeho cit pro hudbu ovlivnil otec, baskytarista Žlutého psa. Můžete ho znát ze skupin VT Marvin, Technofactory, Moje Řeč, BOA nebo La Grupa. V současnosti zvučí koncerty Wohnoutům nebo Třem sestrám. Tomáš Lacina Bývalý student Konzervatoře Jaroslava Ježka je členem skupin Gang-Ala-Basta a U-Prag. Spolupracuje s bluesovým kytaristou Marcelem Flemrem a jeho Grape. V minulosti hrál s česko-albánskými baviči Hitfakers.

Sudoku 3

1

6

8

9

1

4 7 4

1

7

5

5

3

4

2

2 5

5

6 9 7

2 7

9 8

8

1 2

9

4 5

Správné znění tajenky z minulého čísla: Autovraky na silnici nepatří Výherci z minulého čísla: Hana Vojáčková, Stachy; Ivona Škarpecká, Chodov; Helena Chaloupková, Chvaletice; Věra Pojmanová, Havlíčkův Brod; Lucie Vachová, Brno; Pavel Vala, Nový Jičín; Ivana Pustková, Frýdek-Místek; Gabriela Šodková, Vřesina; Věra Břízová, Havlíčkův Brod; Marie Sítková, Hlohovec

27

www.asekol.cz

ZAVZPOMÍNEJTE SI… 26. 1. – 5. 4. 2010 Výstava historických elektrospotřebičů. Letiště Praha, Terminál 2, odletová hala. www.muzeumspotrebicu.cz Mediální partner:

Kufříkový Gramofon SUPRAPHON GE 080 Rok výroby 1960–67