Recyklace mobilů Rozhodně se vyplatí. Chantal Poullain Můj první mobil umřel ve Francii

MAGAZÍN ASEKOL

č. 2/2008

Recyklace mobilů Rozhodně se vyplatí

Chantal Poullain

Můj první mobil umřel ve Francii

E-boxy v úřadech a firmách

Drobných elektrospotřebičů se lze nyní zbavit i v práci

I

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2008

I

EDITORIAL

Cu

Měď, latinsky Cuprum, je kovový prvek načervenalé barvy, který člověk pro svou potřebu zpracovává už od starověku. Podle jedné z jeho slitin, bronzu, dokonce historici pojmenovali celou vývojovou epochu. Přitom měď je v zemské kůře přítomna poměrně vzácně, tvoří jen 50–70 ppm (mg/kg). V mořské vodě se její koncentrace dokonce pohybuje pouze na úrovni 0,003 miligramů v jednom litru. Ryzí měď se v přírodě nachází jen výjimečně, vyskytuje se převážně ve  sloučeninách, zejména sulfidech. Měď a  její slitiny (se zinkem tvoří mosaz, s cínem bronz) patří k nejvyužívanějším neželezným kovům, a to zejména pro vysokou elektrickou i tepelnou vodivost a schopnost velmi dobrého zpracování. Využívá se v elektrotechnice (je například nejvíce zastoupeným prvkem v mobilních telefonech – tvoří až 15 % jejich hmotnosti), tepelné technice, ale i v chemii a vybraných oborech strojírenství. Roční spotřeba tohoto prvku raketově stoupá. Zatímco v roce 1995 činila světová spotřeba 9 milionů tun, v loňském roce to bylo už přes 16 milionů tun, z toho téměř polovinu pro svou produkci využívala Čína. Výroba mědi z vytěžené suroviny je velmi náročná a neefektivní, neboť měď tvoří pouhé 1 % horniny. Při její recyklaci je možné oproti těžbě ušetřit až 87 % energie.

OBSAH

Vážení čtenáři, doufám, že mi tentokrát prominete, když se hned na začátku pochlubím jedním úspěchem. Časopis, jehož úvodník právě čtete, tedy Zpětný odběr, vyhrál 1. místo v soutěži firemních publikací v kategorii Nejlepší časopis státní, veřejné a neziskové sféry. Máme z ocenění velkou radost, a tak jsem se o ni chtěla podělit i s Vámi. Nedávno jsem našla ve skříni svůj první mobil. Už jsem ani nevěděla, že ho mám. S nostalgií jsem si jej prohlížela a vzpomínala, jak se mi tenkrát zdál úžasně malý a lehký. Starala jsem se o něj vzorně, jeho čistě bílou barvu a displej bez jediného škrábance by mu ten

8

Téma: Recyklace mobilů



Jak naložit s mobilem, jenž je nefunkční nebo jehož majitel se rozhodl, že už jej nepotřebuje.

můj dnešní mohl jen závidět. Na chvíli jsem zaváhala, zda bych jej náhodou nemohla ještě někdy využít. Když jsem si však vzpomněla, jak bylo složité a zdlouhavé napsat na něm obyčejnou sms zprávu, což ke všemu

14



Ekologická výchova dětí

šlo pouze velkými písmeny, bylo rozhodnuto, že jeho

Osvětová akce společností ASEKOL

čas vypršel. Přiznám se ale, že ještě když jsem jej

a ECOBAT určená základním školám učí

odkládala do E-boxu v naší společnosti, bylo mi to

zábavnou formou ekologickému chování

líto. V hlavním článku, který nese název Recyklace

děti i jejich učitele.

mobilů, zavzpomínáme společně na pionýrské začátky těchto spotřebičů. Dozvíme se, proč nesmí končit v popelnicích a kde je můžeme odevzdat k ekologické likvidaci. Přečteme si také, jakým projektům poskytl finanční podporu Fond ASEKOL, a zavítáme do pražské základní školy za Asíkem a Batem, kde se zúčastníme vzdělávacího programu pro děti.

16



Rozhovor

S Ing. Zbyňkem Kozlem, generálním ředitelem a předsedou představenstva společnosti EKO-KOM, o sběru a využití použitých obalů.

Přichází čas prázdnin, slunečných dní a dlouhých letních večerů. Období, na které se všichni těšíme. Přeji Vám příjemné léto a klidnou dovolenou, třeba nad stránkami časopisu Zpětný odběr. RNDr. Eva Lukešová

Zpětný odběr, magazín společnosti ASEKOL, číslo 2/08 vyšlo 16. 6. 2008 v Praze, vychází 3× ročně, evidenční číslo MK ČR E 17603, Vydavatel: ASEKOL s.r.o., IČ: 27373231, Dobrušská 1, 147 00 Praha 4, Šéfredaktorka: RNDr. Eva Lukešová, Redakční rada: Mgr. Jan Vrba, RNDr. Eva Lukešová, Hana Ansorgová, Náměty a dotazy: [email protected], tel.: 261 303 251, 261 303 254, Produkce a výroba: Boomerang Publishing, s. r. o., Nad Kazankou 37, 171 00 Praha 7, www.bpublishing.cz. Údaje jsou platné ke dni uzávěrky. Změny uvedených údajů nebo tiskové chyby jsou vyhrazeny.

ZPRÁVY / NOVINKY

WEEE Forum zasedalo ve Vídni

Ve dnech 3. a 4. dubna 2008 se ve Vídni konala konference WEEE Fora, které se účastnili i zástupci kolektivního systému ASEKOL.

Konferenci předcházelo setkání technické skupiny WEEE Fora, na  níž vystoupila Helena Vogelová z  technického oddělení společnosti ASEKOL s  prezentací nového druhu sběru elektrozařízení do  stacionárních kontejnerů. Ve  Vídni také proběhla volba nového prezidenta WEEE Fora; tím se stal Andreas Röthlisberger. Na konferenci zazněla řada zajímavých prezentací, bloku Zkušenosti z  průmyslu předsedal jednatel ASEKOLu Jan Vrba. S  přednáškou o individuální zodpovědnosti výrobců a dovozců vystoupila Melissa Shinn z hnutí Greenpeace a sklidila za ni všeobecnou kritiku. Mezi dalšími přednášejícími byli například Leo Donovan (WEEE Ireland), Peter Sabbe (RECUPEL), Enikö Hajósi (ElectroCoord) nebo Jaco Huisman (United Nations University).

Distribuce DVD do škol Disk s osvětovým cyklem o recyklaci starých elektrozařízení byl rozdistribuován do téměř 8000 škol. Kolektivní systémy ASEKOL, EKOLAMP a  ELEKTROWIN, které se věnují organizaci zpětného odběru a recyklace vysloužilých elektrozařízení, se snaží žáky a studenty naučit správnému nakládání s vysloužilými elektrozařízeními. Právě s cílem zvýšit povědomí o zpětném odběru a tím pádem i nárůst odevzdaných elektrozařízení do  sítě sběrných míst vznikl loni ve  spolupráci s  Českou televizí pětidílný seriál Kam s  nimi II, který se nedávno dostal na DVD do 7800 škol po celé České republice. „Snažíme se oslovit co nejširší spektrum výukových zařízení, ať už jde o základní či střední školy, učiliště či pedagogická centra. Doufáme, že DVD bude pro učitele i  studenty zajímavým zpestřením výuky a  zároveň zdrojem informací využitelných v  praktickém životě,“ říká Jan Vrba ze společnosti ASEKOL. DVD může najít uplatnění v různých typech výukových programů od ekologické výchovy přes všechny přírodovědně orientované předměty (biologie, fyzika, chemie, zeměpis) až po  například rodinnou výchovu.

4

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2008

ASEKOL partnerem osvětového turné ČEZu Na úspěch loňské putovní akce Posviťte si na úspory se Skupina ČEZ rozhodla navázat informačně-vzdělávací kampaní „Posviťte si na úspory aneb šetřit se dá každý den“. V  první polovině května dorazila road-show postupně do  Domažlic, Klatov a  Plzně, v  jejím rámci se občanům západočeského kraje dostala řada užitečných rad a  doporučení směřujících k úsporám energie, nechyběla ani ukázka vzorové domácnosti vybavené úspornými elektrospotřebiči. Turné se věnuje nejen současnému nakládání s  elektrospotřebiči, ale také jejich ekologické likvidaci. V  navštívených městech proto byly připraveny kontejnery partnerských společností ASEKOL a EKOLAMP, kam bylo možné vysloužilé spotřebiče odložit.

Zpětný odběr zvítězil v soutěži Zlatý středník

Soutěž nejlepších firemních magazínů každoročně vyhlašuje organizace PR Klub. Kategorie, kterou Zpětný odběr ovládl, je charakterizována jako „periodická publikace, kterou vydávají úřady a  instituce státní, veřejné a  neziskové sféry a  je určena občanům a komunitám“. Hlavními kritérii pro rozhodování o vítězství byla například komplexnost informačního obsahu, zajímavost, vhodnost pro danou cílovou skupinu, grafická úroveň apod. Časopis Zpětný odběr vychází třikrát ročně, produkci a výrobu magazínu má na starosti firma Boomerang Publishing, s. r. o. V  letošním roce se v  soutěži sešlo celkem 170 přihlášek, čímž byl překonán počet přihlášených v  loňském ročníku. Přihlášené publikace hodnotila čtrnáctičlenná porota složená z  nezávislých odborníků.

Krátce Den Země s ASEKOLem Tradici oslav Dne Země založili v  závěru šedesátých let minulého století američtí studenti. Jejich akce Earth Day se v  roce 1970 zúčastnilo na  dvacet milionů občanů USA, Organizace spojených národů začala tento svátek slavit hned v  následujícím roce. Od  počátku devadesátých let se k  Americe připojil i  zbytek světa a  22. duben se stal Mezinárodním dnem Země. V  rámci oslav probíhaly po  celé republice nejrůznější akce s  ekologickým zaměřením. ASEKOL se  letos aktivně zapojil do účasti na patnácti místech celé republiky, aby upozornil na  nutnost zpětně odevzdávat vysloužilé spotřebiče k  recyklaci, neboť je to jedna z cest, jak chránit přírodu a šetřit její zdroje.

Bezplatná recyklace kancelářské techniky Každá firma má možnost využít služeb ASEKOLU, a zbavit se tak bezplatně nepotřebné staré elektroniky. Možností postupu při likvidaci je více. Firma, která se hodlá rozloučit se starou kancelářskou elektronikou, může buď bezplatně odložit elektroodpad na  místě odděleného sběru, které určuje kolektivní systém ASEKOL, nebo v případě splnění jistých regulí požádat o odvoz. Doprava je realizována do  14 dnů od  data doručení žádosti. Tu lze nalézt na internetové adrese www.asekol.cz nebo podat telefonicky na čísle 261 303 255.

CeBIT byl letos zelený Největší veletrh informačních technologií v  Evropě CeBIT 2008 se konal začátkem března v Hannoveru. Jako každoročně na něm byly představeny novinky a trendy, které přicházejí na trh. Hlavním letošním tématem veletrhu byly „zelené“ technologie, společnosti předváděly úspornější přístroje, efektivnější zdroje a jiné, k přírodnímu prostředí šetrnější výrobky.

Šrotozemšťané v Brně Ve druhé polovině května mohli návštěvníci brněnského výstaviště zhlédnout expozici s  názvem Šrotozemšťané. Jednalo se o přehlídku čtveřice soch vzniklých z elektroodpadů v rámci osvětové roadshow Nakrmte Šrotozemšťana, o  níž jsme vás podrobně informovali v  předminulém čísle časopisu Zpětný odběr. Sochy prehistorických ještěrů byly vystaveny jako součást doprovodného programu mezinárodních Ekologických veletrhů.

5

ZPRÁVY / NOVINKY

Otázky pro

Krajská setkání Svazu měst a obcí V měsících dubnu a květnu probíhala v celkem třinácti krajských městech ČR pravidelná setkání Svazu měst a obcí. Zástupci krajů, měst a obcí na nich diskutovali o problémech krajské samosprávy. Kromě organizačních záležitostí, o které se stará kancelář Svazu, byly na programu jednání také legislativní problémy. ASEKOL se zúčastnil setkání v pěti krajích – v Libereckém, Plzeňském, Jihomoravském, Ústeckém a Jihočeském. Na všech měla společnost umístěný hojně navštěvovaný informační stánek, u  kterého se zástupci jednotlivých měst a obcí dozvěděli, jaké jsou možnosti spolupráce s kolektivním systémem a jaké jim tato spolupráce přinese výhody při řešení problému zpětného odběru elektrozařízení. O tom, že si krajská setkání získávají stále větší oblibu, svědčí i fakt, že každým rokem vzrůstá počet jejich účastníků. Jen za loňský rok na ně přijelo diskutovat přes třináct set představitelů měst a obcí.

Královéhradecký kraj odměnil nejlepší obce v třídění odpadu Krajský úřad Královéhradeckého kraje vyhodnotil druhý ročník soutěže o čistou obec. Soutěž je vyhlášena v rámci projektu na podporu třídění a recyklace odpadů, jehož cílem je motivovat obce ke zvýšení účinnosti třídění, sběru nebezpečných odpadů a zpětného odběru vyřazených elektrospotřebičů. Projekt má název „Čistá obec, čisté město, čistý kraj“. se ve  skupinách obcí do  pěti set obyvatel, od  pěti set do pěti tisíc a nad pět tisíc obyvatel. Soutěž byla vyhlášena na období roku 2007. „Kritérii hodnocení byly celková výtěžnost sběru papíru, plastů, skla, nápojových kartonů, nebezpečných odpadů a elektroodpadu v  přepočtu na  jednoho obyvatele města či obce,“ řekl vedoucí oddělení technické ochrany životního prostředí Petr Uhlíř. Do soutěže bylo zapojeno 365 obcí a měst Královéhradeckého kraje.

Do soutěže o „Čistou obec“ se v roce 2007 zapojily také kolektivní systémy – ASEKOL, EKOLAMP a ELEKTROWIN. „V  roce 2005 se třídění odpadů rozšířilo o  zpětný odběr použitých elektrozařízení. Jedná se o efektivní způsob zajištění sběru a recyklace těchto výrobků. Naším cílem je motivovat obce a  občany ke  zkvalitnění služby zpětného odběru. Proto jsme se rozhodli vyhodnotit a ocenit nejlepší obce,“ uvedl Jan Vrba, jednatel společnosti ASEKOL. Soutěžilo

Výsledky soutěže „o čistou obec“ za rok 2007 * Kategorie obcí do 500 obyvatel

Kategorie obcí do 5000 obyvatel

Kategorie měst nad 5000 obyvatel

1. místo – obec Olešnice

cena: 70 000 Kč, 9 nádob na tříděný sběr

2. místo – obec Třebešov

cena: 35 000 Kč, 6 nádob na tříděný sběr

3. místo – obec Třebihošť

cena: 20 000 Kč, 3 nádoby na tříděný sběr

1. místo – město Solnice

cena: 70 000 Kč, 9 nádob na tříděný sběr

2. místo – městys Nový Hrádek

cena: 35 000 Kč, 6 nádob na tříděný sběr

3. místo – městys Častolovice

cena: 20 000 Kč, 3 nádoby na tříděný sběr

1. místo – město Jaroměř

cena: 70 000 Kč, 9 nádob na tříděný sběr

2. místo – město Vrchlabí

cena: 35 000 Kč, 6 nádob na tříděný sběr

3. místo – město Dvůr Králové nad Labem

cena: 20 000 Kč, 3 nádoby na tříděný sběr

Krátce Nové stacionární kontejnery K  zapojení do  pilotního projektu sběru drobných elektrozařízení do venkovních stacionárních kontejnerů byla vybrána další města. Karlovy Vary získají deset kontejnerů, stejně tak Kralupy nad Vltavou, v Písku se dočkají šesti kontejnerů, Nové Město na Moravě a Kladno pěti, přičemž na Kladně je již dalších pět instalováno. Kontejnery budou dodány v průběhu června. Jejich umístění ASEKOL podpoří informační kampaní, v každém městě se využijí obvyklé informační kanály (radniční listy, plakáty, samolepky na  nádoby na  komunální odpad a  podobně). V  Karlových Varech budou kontejnery představeny dne 14. 6. v rámci barevného dne s EKO-komem.

Spor o doménu vyřešen Dne 3. 4. 2008 bylo Vrchním soudem v Olomouci jako soudem odvolacím pravomocně rozhodnuto o  sporu o  doménové jméno asekol.com mezi společností ASEKOL, s. r. o., na straně jedné a Markétou Benešovou a  REMA Systém, a. s., na  straně druhé. Doména asekol.com byla dne 10. 3. 2006 zaregistrována jménem paní Markéty Benešové a na webových stránkách pod touto doménou byla umístěna prezentace společnosti REMA Systém, a. s., totožná s  oficiální prezentací REMA Systém, a. s., na  stránkách www.remasystem.cz. Soud prvního stupně (Krajský soud v  Brně) i  soud odvolací (Vrchní soud v  Olomouci) dospěly shodně k  závěru, že jednání obou žalovaných je jednáním nekalé soutěže a jednáním, které zasahuje do  práva k  obchodní firmě společnosti ASEKOL, s. r. o. Odstranění závadného stavu bylo dosaženo již tím, že paní Markétě Benešové bylo uloženo zdržet se užití doménového jména asekol.com a  společnosti REMA Systém, a. s., bylo uloženo zdržet se prezentace svých služeb na internetu pod doménovým jménem asekol.com. Ve spolupráci s  registrátorem byla doména asekol.com převedena na společnost ASEKOL.

Integrovaný systém managementu Společnost ASEKOL zavádí integrovaný systém managementu (IMS) podle norem ČSN EN ISO 9001:2001 (IMS – systém managementu kvality), ČSN EN ISO 14001:2005 (EMS – systém managementu environmentu) a  ČSN OHSAS 18001:2008 (HSMS – systém managementu bezpečnosti a ochrany zdraví při práci). K certifikaci by měla být společnost připravena koncem srpna 2008.

Ptáme se Chantal Poullain,

herečky a zpěvačky s francouzskými kořeny

V minulém roce vydala Chantal CD šansonů, letos chystá další

V Ungeltu můžete charismatickou herečku vidět hned ve třech představeních

1. Kdy jste si pořídila svůj první mobilní telefon a jak nakonec skončil? Už je to hodně dávno, takže si to přesně nepamatuji. Nakonec umřel únavou ve Francii a tam jsem ho také nechala. 2. Kam v současné době odkládáte vysloužilé mobilní telefony a další elektrospotřebiče? Do sběrného dvora. 3. Pocházíte z Francie, žijete v České republice. Liší se nějak výrazně postoj k ekologii v těchto dvou zemích? Mám pocit, že o ekologii se ve Francii začalo mluvit o něco dříve, komunisty tato problematika zřejmě příliš nezajímala. Tradičně se „ožehavé“ otázky řeší ve Francii hodně v ulicích, daleko více než tady. V dnešní době se ve Francii mluví hodně o „ekologickém bytí“ člověka na zeměkouli, ale myslím, že tato problematika zajímá lidi na celém světě, kteří se dívají dál než na špičku své boty. 4. Na jakých divadelních, filmových či hudebních projektech právě pracujete? V divadle Ungelt účinkuji ve Hře o manželství, dále v Play Strinberg a v Šesti tanečních hodinách v  šesti týdnech, s  Martou Kubišovou a  Milanem Heinem máme talk show Ráno, když vstávám. Na letní scéně divadla Ungelt na Novém Světě budeme s Oldou Kaiserem hrát celý červen Šest tanečních hodin v  šesti týdnech. V  loňském roce jsem vydala CD Chansons a  teď jezdíme také po koncertech a připravuji další CD, natáčím klip a připravuji koncert pro televizi. Jednou měsíčně budu mít od příštího roku také recitál v divadle Ungelt. A moc se těším na dovolenou… Chantal Poullain se v září minulého roku zúčastnila osvětové akce Nakrmte Šrotozemšťana, pořádané ASEKOLem

*Celkové pořadí naleznete na internetových stránkách projektu www.cistykraj.cz

6

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2008

7

TÉMA ČÍSLA / Recyklace mobilních telefonů

Chemické složení mobilů

Mobilní telefon je hmotnostně složen z 56 % plastů, 13 % mědi, 5 % železa, 2 % hliníku apod. Co se drahých kovů týče, 0,35 % tvoří stříbro, 0,034 % zlato a 0,0130 % palladium. Pokud však vezmeme v potaz výrobní cenu mobilu, pak zlato (64 %), stříbro (13 %) a palladium (14 %) tvoří 91 % ceny přístroje.

Recyklace mobilů Mobilní telefony nemají v popelnici co dělat

Pokud by historici dělali žebříček technologií, které lidstvo přijalo nejrychleji, pak by mobilní telefonování bylo určitě na stupních vítězů, pokud ne rovnou na první příčce. Přístroj, který vlastnilo před patnácti lety jen pár potrhlých byznysmenů, je nyní naprosto samozřejmou součástí našeho života. Pevnou linku, pokud se nepoužívá k přístupu k internetu, většina domácností rychle odhlašuje, protože zjišťuje, že platit drahý paušál se jí prostě nevyplatí. Česko dospělo dokonce do stádia, že má na deset obyvatel přibližně třináct mobilních telefonních čísel – mnozí z nás tedy mají dva a více telefonů.

Enormní oblibu mobilních telefonů potvrzují i čísla, kterými nás zásobují výrobci. Tak například loni se vyrobila více než miliarda mobilů, konkrétně asi 1,12 miliardy podle renomovaných analytiků z  firmy Strategy Analytics, kteří monitorují tento segment trhu. Vedoucí místo si udržela finská společnost Nokia – pokud jste si loni koupili telefon, měli jste šanci více než jedna ku třem, že na něm bude logo právě této značky. V ČR se ročně uvede na trh zhruba dva a půl milionu mobilních telefonů. Pokud vezmeme v  úvahu, že průměrná váha dnešního telefonu je asi sto gramů, reprezentují všechny loni prodané mobily (bez nabíječek a  krabic) asi sto dvanáct tisíc tun materiálu. To je o něco více, než je hmotnost obří americké letadlové lodi třídy Nimitz včetně všech letadel, více než pěti tisíc lidí posádky a plné výzbroje. Valnou většinu mobilních telefonů si kupují lidé, pro které jde o  první přístroj v  jejich životě. Výrobci uvádějí jako regiony, kde zaznamenávají největší růst, především jižní Asii a Jižní Ameriku. Jenže nemalé množství mobilů se prodává i ve vy-

spělém světě, kde si je zákazníci nepořizují proto, že by do té doby neměli nic – ale spíše proto, že je výrobce přesvědčil, že nový telefon musejí mít kvůli tomu, že oproti starému typu obsahuje lepší fotoaparát, přehrávač hudby či satelitní navigaci. Kde všechny ty vysloužilé mobilní telefony končí? Podle pesimistických odhadů většina doma ve skříni či hůře – na skládce. K recyklaci se dostane celosvětově maximálně jedno procento všech mobilů. Podle rok a půl starého výzkumu ASEKOLu jsou přitom mobilní telefony vůbec nejčastěji obnovovaným elektrospotřebičem. Ročně si nový mobil koupí čtvrtina všech Čechů a většina ne kvůli tomu, že by se jim starý přístroj porouchal. „K likvidaci mobilů dochází, přestože ještě řadu let mohou dobře sloužit. Bohužel jen málo z nich se recykluje,“ říká jednatel ASEKOLu Jan Vrba. Odhaduje se, že v Česku slouží telefon maximálně tři roky. V západní Evropě je to rok a půl a v USA dokonce osmdesát procent obyvatel obměňuje svůj mobil každý rok.

9

TÉMA ČÍSLA / Recyklace mobilních telefonů / text: ondřej malý – lidové noviny foto: gettyimages

Anketa: 1) Kolik jste už měl/a mobilních telefonů? 2) Kde skončily mobily, které už nepoužíváte? 3) Víte, co s nefunkčním či nepoužívaným mobilem nakonec udělat? Jan, 30 let, zaměstnanec neziskové organizace 1) Dlouhodobě jsem měl čtyři mobily. 2) Jeden mám doma, další jsem dal rodičům, další vrátil do bývalého zaměstnání a poslední mám v kapse. 3) Přiznám se, že netuším. Kamil, 31, pracovník logistiky 1) Sedm. 2) Vždy jsem je ještě zpeněžil

Co v něm je V  roce 2009 tak bude na  planetě Zemi existovat přibližně 2,7 miliardy starých mobilních telefonů. Část z  nich se přesune do  zemí třetího světa, kde budou ještě chvíli sloužit (co s  nimi bude potom, na to raději snad ani nemysleme). Část prostě zůstane v  šuplíku či skončí na  skládce. Odhaduje se, že tento osud čeká asi na  450 až 900 milionů mobilních telefonů. Jejich recyklace by přinesla 33 tun zlata, 304 tun stříbra, tunu platiny či neuvěřitelných 13 500 tun mědi. A protože se v loňském roce na  výrobu nových mobilních telefonů spotřebovalo více než 10 000 tun mědi, 280 tun stříbra, 27 tun zlata a 10 tun palladia, v ideálním případě, kdy by recykloval skutečně každý, by se daly ze starých přístrojů vyrábět nové a ještě by něco zbylo. Co se s ním má dít Jak naložit s  telefonem, jenž je nefunkční nebo jehož majitel se rozhodne, že už jej nepotřebuje? Prochází drama-

mách. Další variantou jsou stacionární kontejnery společnosti Asekol v  ulicích vybraných měst a obcí. Telefony se zde roztřídí a ty, které ještě fungují, začnou svůj druhý život v rukou sociálně potřebných. Nefunkční, poničené, opotřebené či jinak nepoužitelné telefony jdou pak přímo na  demontáž. Po  demontáži dochází k  drcení a  separaci. Oddělují se od sebe drobné kusy plastu a kovy. Právě kovy musejí projít ještě hutní či chemickou separací, kde se od sebe jednotlivé prvky oddělí. Pak jsou již ve formě druhotné suroviny, kdy je možné je už zpracovávat a  předávat dále ke  zpracování – odběrateli jsou znovu výrobci elektroniky, ale také například šperkařství. „Typický telefon o  sto gramech obsahuje odhadem čtyřicet gramů nerecyklovatelného odpadu a  šedesát gramů recyklovatelného odpadu. Z  toho baterie váží deset gramů a padesát gramů tištěný spoj. Z  jednoho mobilu získáme materiál v  hodnotě asi pětadvacet haléřů za tištěný spoj a v průměru čtyři haléře za baterii, i když tam záleží na jejím slo-

nebo daroval. 3) Samozřejmě. Do sběrného dvora, už tam skončilo pár monitorů, počítačů a rádií. Eva, 26, zaměstnankyně banky 1) Sedm. 2) Staly se z nich dárky pro členy rodiny. 3) V zaměstnání máme sběrný box vysloužilých elektrozařízení, mobilů, foťáků, myší

Ze starých přístrojů by se daly vyrábět nové a ještě by něco zbylo. tickým „životem po životě“. Za prvé, majitel ho musí odnést na sběrné místo – ať už na sběrný dvůr či do prodejny, kde si koupí mobil nový. Může ho také odnést do  značkové prodejny, odtud se pravidelně mobily převážejí do  provozovny kolektivního systému. Mobilní telefon lze odložit do  tzv. E-boxů, které jsou umístěny v některých úřadech nebo fir-

žení,“ uvádí Alice Kyselová ze Středočeských komunálních služeb, zpracovatele kolektivního systému ASEKOL. Tištěné spoje pak společnost předává na  zpracování dalším odběratelům. Koncová cena všech materiálů, které se z mobilu „vytěží“, je podle odhadů asi dolar. Data poskytnutá mobilním operátorem ukazují, že by z  pěti milionů mobilních

Postupně se tak k  nám potravním řetězcem může část našeho mobilu vrátit a škodit našemu zdraví.

Škodlivé látky z mobilu vyhozeného do koše se snadno mohou dostat do našeho organismu

telefonů, které podle operátora zahálejí v českých skříních, mohli recyklátoři postupně získat až 120 kilogramů zlata, 45 kilogramů palladia, jednu a čtvrt tuny stříbra, 45 tun mědi a 19 tun kobaltu. Co se s ním obvykle děje Jak to dopadá, pokud není mobilní telefon ekologicky zlikvidován a  jeho část recyklována? Řekněme, že jej člověk vyhodí do  popelnice spolu se zbytky od  večeře. Mobil tak nevyhnutelně skončí na skládce, kde se po pár dnech či týdnech rozdrtí tím, jak jej budou přejíždět buldozery a další vozidla. Postupně se z něj začnou uvolňovat toxické látky, nikl z baterií, rtuť z osvětlovacích trubic pod displejem a bromové zpomalovače hoření. Ty mohou spořádat ptáci a další zvířata, která skládku „obývají“, případně tyto sloučeniny pronikají do  spodních vod, které mohou kontaminovat.

a podobně. Tak bych ho hodila tam. Michal, 36, vedoucí programátorského týmu 1) Pět. 2) Rozebral jsem je na prvočinitele, co se mi líbilo, to jsem si nechal, zbytek jsem vyhodil. 3) Když už nejdou prodat, tak je co nejekonomičtěji využít.

10

Pionýrské časy Síť Eurotelu analogového standardu NMT byla určena hlavně pro zákazníky z  řad firem, pro běžného člověka byly telefony v ceně kolem deseti až patnácti tisíc korun (v cenách let 1994–1995) nad rámec jeho možností, využívaly se také spíše v autech. Drahé bylo i hovorné a nesmíme zapomenout, že tehdy se platilo i za příchozí hovory. Běžní nefiremní zákazníci si museli počkat až na příchod druhého operátora Paegas (dnes T-Mobile). Ten vstoupil na trh na podzim roku 1996 a nabídl dotovaný telefon Motorola TX770. Tento „dědeček“ byl zastaralý už v době svého uvedení na český trh. Neuměl kromě telefonování nic, a to ani odesílat zprávy! Zato rozměrově byl impozantní – vážil více než čtvrt kila a vévodila mu gigantická baterie, na kterou měl teoreticky vydržet den v pohotovosti. V praxi byl po celonočním nabíjení vybitý obvykle už odpoledne. Kvůli svému typickému tvaru si telefon vysloužil název „žehlička“.

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2008

Jak recyklují jinde? Recyklace elektroodpadu dává smysl nejen z  ekologického hlediska, ale především z  hlediska ekonomického. Tuna horniny, která se vytěží ve zlatém dole, vydá asi pět gramů zlata. Tuna starých mobilních telefonů podle japonské společnosti Yokohama Metal Co. vydá sto padesát a  více gramů zlata. Ceny vzácných kovů se po krizi ve Spojených státech a  pádu dolaru dostávají do  rekordních výšin, například troyská unce zlata se obchoduje kolem devíti set dolarů, ale v březnu se dostala už přes tisíc. Pokud se trh pohybuje v těchto hodno-

tách, recyklace se stává z  ekonomického hlediska zajímavějším byznysem než získávání vzácných kovů přímo z  nitra země. Není se čemu divit, že belgická společnost Umicore, která se zabývá získáváním vzácných kovů z  elektroodpadu, popisuje svou činnost jako „dolování na povrchu“. Recyklaci propagují například firmy v  Japonsku, které je na  přírodní zdroje velmi chudé, ale potřebuje vzácnými kovy „krmit“ svůj elektrotechnický průmysl. „Pro někoho je to hromada odpadků, pro mne je to zlatý důl,“ řekl agentuře Reuters Nozomu Yamanaka, ředitel společnosti Eco-Systems, která jihozápadně od  Tokia zpracovává vyřazené mobilní telefony a další elektorniku. Továrna vyprodukuje kolem dvou až tří set kilogra-

mů zlatých ingotů za měsíc – asi tolik, co menší zlatý důl. V Británii a Austrálii si mohou lidé zase zažádat e-mailem o zaslání speciální obálky, do  které vloží telefon, baterii a  případně i  SIM kartu. O  zbytek (včetně zaplacení poštovného) se postará organizace, která zajišťuje zpětný odběr elektrozařízení. A  samozřejmě je tu i  v  Británii a  USA oblíbený koncept přeprodeje starého přístroje do zemí třetího světa. To je možné ovšem jen v  případě funkčních (zastaralých) telefonů. Stará se o  ně například společnost CollectiveGood, které mohou Američané prodat své telefony za  ceny mezi deseti až třiceti dolary. CollectiveGood je pak všechny vyzkouší a převeze většinou do zemí Střední a Jižní Ameriky.

Kde odevzdat vysloužilý mobil? V obchodě v případě, že nakupujete nový mobilní telefon (tzv. kus za kus) Ve sběrném dvoře V E-boxu Asekolu na některých radnicích a ve vybraných firmách Ve stacionárních kontejnerech na ulicích některých

Hi-tech současnost Po dvanácti letech vývoje si může zákazník vybrat z nepřeberné nabídky několika desítek typů podle ceny, váhy, funkcí či třeba barvy. K dispozici jsou i tzv. chytré telefony, které fungují jako malá přenosná kancelář. Příkladem za všechny může být například HTC Diamond, který se začne prodávat v červnu i v Česku. Tento telefon disponuje velkým dotykovým displejem s jemným rozlišením, čtyřmi gigabyty vnitřní paměti (na hudbu, obrázky či dokumenty), podporuje i vysokorychlostní přenos dat, obsahuje internetový prohlížeč, program na přijímání a odesílání e-mailů, hudební přehrávač, službu pro zobrazení předpovědi počasí a nepřeberné množství dalších funkcí. A dá se s ním i telefonovat.

měst a obcí v rámci pilotního projektu kolektivního systému ASEKOL

Nejškodlivější látky v mobilu  Arsen (As; nachází se v polovodičových prvcích, jako jsou tranzistory a diody) – v trávicím ústrojí se přeměňuje na toxický oxid arsenitý, který při vyšších dávkách vyvolává průjmy, křeče a může způsobit i zástavu srdce

 Polyvinylchlorid (PVC; obal a tělo mobilu) – při spalování PVC unikají do ovzduší vysoce toxické a karcinogenní látky na bázi chloru, jako chlorovodík, hexachlorbenzen nebo polychlorované bifenyly

 Beryllium (Be; konektory) – je karcinogenní (zvláště pak jeho soli), při dlouhodobém vdechování navíc zapříčiňuje speciální plicní onemocnění zvané chronická berylióza

 Tek  uté krystaly (LCD displej) – při spalování či tavení se uvolňují vysoce toxické polycyklické aromatické uhlovodíky, halogeny, dioxiny a furany

 Bromované zpomalovače hoření (TBBPA / TBBA; desky plošných spojů a kryty) – neurotoxické látky, při dlouhodobějším vystavení jejich vlivu může dojít ke zhoršení paměti, v těhotenství dokáží u žen vyvolat změny nálad a chování  Nikl (Ni; v ocelových slitinách a akumulátorech) – ve větších koncentracích způsobuje rakovinu a může negativně ovlivnit vývoj plodu v těhotenství

M  ěď (Cu; vodiče) – v menším množství je pro lidské tělo potřebná, ve vyšších koncentracích od 0,25 gramu může zapříčinit vážné zdravotní potíže, od 2 gramů pak akutní otravu, a dokonce i smrt R  tuť (Hg; fluorescenční trubice v displejích starších mobilů) – těžký kov koncentrující se hlavně v ledvinách, otrava způsobuje například chudokrevnost, zažívací potíže, psychické problémy či revmatické choroby

11

Asekol info

ASEKOL poskytne granty na ekologické projekty Kolektivní systém ASEKOL letos v únoru zřídil fond na podporu veřejně prospěšných projektů zaměřených

Obec Velké Hoštice Město Litovel Obec Pastviny Obec Ratíškovice Město Jeseník Technické služby Vrbno, s. r. o. RESPONO, a. s. (6 ks) SLUMEKO, s. r. o. (ve vlastnictví města Kopřivnice) Město Prostějov

na zlepšení efektivity sběru elektroodpadu. V prvním ročníku Fondu ASEKOL se o granty ucházelo celkem

Obec Dolní Lánov

38 obcí, nevládních neziskových organizací a provozovatelů sběrných dvorů. Uspělo 27 subjektů, mezi

Obec Záluží

něž ASEKOL rozdělí přes 3 miliony Kč. Více než polovina této sumy bude použita na výrobu unifikovaných

RUMPOLD, s. r. o.

přístřešků na sběrné dvory.

Město Heřmanův Městec i zlepšení jejich dostupnosti. Program Rekonstrukce je zaměřen na  kvalitu sběrných míst z  hlediska zvýšení kapacity, jejich rekonstrukce nebo zlepšení vybavení a Program Osvěta cílí na oblast vzdělávání v problematice,“ vysvětluje Vrba. V následujících letech by měl do Fondu ASEKOL přibýt ještě program Výzkum, sloužící k uplatnění výzkumu, vývoje a rozvoje technologií v oblasti logistiky, zpětného odběru a recyklace elektrozařízení. Žadateli o příspěvek na svůj projekt se mohly stát obce, svazky obcí, kraje a také nevládní neziskové organizace či provozovatelé sběrných dvorů. Grant však za určitých podmínek mohl získat téměř každý, kdo není spjat s chodem Fondu ASEKOL a rozhodováním o udělení příspěvků. Fond ASEKOL letos rozdělil celkem přes 3 300 000 Kč. O rozdělení prostředků rozhodovala osmičlenná Rada Fondu, složená ze zástupců společnosti ASEKOL, Svazu měst a obcí České republiky

Projekty podpořené finanční částkou Název projektu

Název organizace

Výše přidělené podpory v Kč

Oprava oplocení

Obec Záluží

128 000

Kolik nápadů mají naše děti k záchraně Země?

NATURA 99, o. s.

25 000

Celoplošný polep autobusu – propagace zpětného odběru

Město Tábor

100 000

Zabezpečení SD v Kroměříži

Město Kroměříž

350 000

Soutěž žamberských škol ve sběru drobných elektrozařízení

Město Žamberk

15 000

Sídlo technických služeb a sběrného dvora

Město Nová Bystřice

250 000

Informační brožura o zpětném odběru a recyklaci elektrozařízení

Město Český Těšín

50 563

Napojení sběrného dvora v Sezemicích na kamerový systém

Město Sezemice

64 961

Rozšíření kapacity sběrného dvora

SLUMEKO, s. r. o. (ve vlastnictví města Kopřivnice)

150 000

Zkvalitnění vybavení místa zpětného odběru TS Zlín-Louky

Technické služby Zlín, s. r. o.

197 790

Rekonstrukce oplocení sběrného dvora Chotěšov

Obec Chotěšov

155 000

Kamerový systém pro sběrné dvory ve Svitavách, Litomyšli a Poličce

LIKO Svitavy, a. s.

88 000

Efektivní využití systému zpětného odběru elektrozařízení

Vzájemná komunikace, občanské sdružení

80 000

Celkem

1 654 314

ZPĚTNÝ ODBĚR

Město Hoštka

Frýdecká skládka, a. s. Recyklace vysloužilých elektrozařízení u nás probíhá teprve třetím rokem. Přestože lidé třídí stále více, na západní Evropu ještě hodně ztrácíme. Loni každý občan ČR odevzdal ke  zpětnému odběru zhruba 2,5 kg elektroodpadu. Pokud se letos nevyberou alespoň 4 kg na obyvatele, budou následovat sankce ze strany EU. Kvůli splnění tohoto požadavku, ale hlavně pro zlepšení podmínek zpětného odběru elektroodpadu se kolektivní systém ASEKOL rozhodl založit Fond ASEKOL. Ten má za cíl finančně podpořit neziskové projekty týkající se zpětného odběru a  recyklace elektrozařízení, a  napomoci tak zvýšení celkové efektivity systému zpětného odběru elektroodpadu. „Letos jsme se zaměřili na tři typy projektů. Jde o Program Intenzita, Program Rekonstrukce a Program Osvěta,“ říká jednatel společnosti ASEKOL Jan Vrba. „První z nich se týká vytvoření nebo zvýšení počtu sběrných míst v konkrétní lokalitě, popřípadě

12

Žadatelé, kteří obdrží unifikovaný přístřešek

2/2008

Technické služby Moravská Třebová, a. s.

a profesních organizací, ale také výrobců a médií. „Celkem jsme evidovali 38 žádostí, z nichž jsme se jich rozhodli podpořit 27. Podporu hledala především města, obce a provozovatelé sběrných dvorů, zaznamenali jsme však i  několik žádostí neziskových organizací. Kritérii pro výběr byly například ekonomická smysluplnost projektu, vliv na zvýšení míry zpětného odběru elektrozařízení nebo kreativita navrženého řešení,“ přibližuje výběr Jan Vrba, taktéž člen Rady Fondu ASEKOL. Zhruba polovina sumy bude žadatelům předána přímo, zbytek prostřednictvím výroby, doručení a výstavby unifikovaného přístřešku pro sběrný dvůr. Několika projektům byla jak udělena dotace, tak přidělen přístřešek. „Pro variantu nabídky přístřešku jsme se rozhodli až v  průběhu vyhodnocování žádostí. Řada obcí a provozovatelů se totiž potýká s  problémem nedostatečné vybavenosti sběrných dvorů z  hlediska zastřešení a  zabezpečení prostor, kde jsou skladována vysloužilá elektrozařízení. Nejvíce žadatelů se na nás proto obracelo právě s tímto problémem. Mezi 16 subjektů

bude rozděleno 21 uzamykatelných přístřešků. Náklady na  jeden přístřešek očekáváme zhruba ve výši 80 000 Kč,“ vysvětlil Jan Vrba. Fond ASEKOL, stejně jako celý chod společnosti ASEKOL, je financován klienty systému – výrobci a dovozci elektrozařízení. „Existenci Fondu ASEKOL jednoznačně podporujeme. Naším cílem je dodržet literu zákona a postarat se o vysloužilá elektrozařízení co nejlépe. Zkvalitňování sběrné sítě celý systém posouvá opět o kus dopředu,“ uzavírá za klienty kolektivního systému ASEKOL Vladimír Doležal, ředitel pro servis a techniku Sony Czech, spol. s. r. o. a člen Rady Fondu ASEKOL.

Těším se na další jednání rady

Rozhovor s Pavlem Drahovzalem ze Svazu měst a obcí České republiky, který je předsedou Rady Fondu ASEKOL

Jaké problémy obecně řeší města a obce v odpadovém hospodářství? Obce a  města nesou odpovědnost za  nakládání s  odpady vyprodukovanými jejich občany, musí proto řešit odpadové hospodářství komplexně, především zajišťují občanům místa pro odkládání odpadů a následně jejich předání zpracovatelům a svozovým společnostem. Obce také podporují odpovědný přístup lidí k životnímu prostředí (např. prostřednictvím třídění odpadů, zpětného odběru), a předcházejí tak vzniku černých skládek, které jinak obce likvidují na své náklady. Jak obtížné je pro obce získat dotace na ekologický projekt? Jaké mají možnosti? Je poměrně obtížné dotaci obdržet, neboť její získání je vždy nenárokové a pro obce je tak velkým zklamáním, když s dobrým, zajímavým projektem neuspějí. Jedním z důvodů snižujících se šancí je převis žádostí o dotační prostředky nad možnostmi poskytovatele dotací. Rovněž panuje obava, zda pro formální chyby nebude obec muset dotaci vrátit a platit penále, ačkoliv účelu, pro který byla poskytnuta, bylo dosaženo. Dovoluji si tvrdit, že většina obcí se o získání nějaké dotace pokusila, možnosti jsou široké – Státní fond životního prostředí, Ministerstvo zemědělství, evropské strukturální fondy, dotace ze státního rozpočtu. Nejen z výše uvedených důvodů však obce potřebují velmi dobré zázemí i kapku pověstného štěstí, aby nakonec dopadlo vše podle představ obce i poskytovatele dotace. Které z oceněných projektů vás osobně zaujaly nejvíce? Všechny oceněné projekty mě zaujaly a podpořil jsem je. Mám-li si vybrat „favorita“, pak asi projekt města Žamberk na soutěž ve sběru drobných elektrozařízení ve školách. Působení na děti považuji za jeden z nejefektivnějších nástrojů, jak lze přispět k ochraně životního prostředí.

Pavlovi Drahovzalovi se nejvíce líbil projekt města Žamberk

Jak se vám spolupracovalo s ostatními členy Rady? Velmi dobře, tímto jim a zaměstnancům společnosti ASEKOL, s. r. o., podílející se na přípravě jednání Rady, děkuji za spolupráci a přednesené nápady a těším se na další jednání Rady.

13

Asekol info

Proč začít s ekologickou výchovou dětí

Děti, které vidí doma rodiče třídit odpad, to dělají samy. Naučí se to jako všechno ostatní prostou nápodobou dospělých vzorů. V rodinách, kde se odpad automaticky třídí, se takto nenápadně pěstuje „pečovatelský“ vztah k přírodě. Ve školách pomáhají vzdělávací projekty společnosti ASEKOL.

Názor odborníka, dětské psycholožky PhDr. Tamary Cenkové Každá rodina má své rituály. Děti se těmto rituálům učí velmi rychle, vlastně hned od narození. Ony se ani nemusí učit, ony pouze napodobují chování svých rodičů. A  tak najdeme rodiny, kde je normální se po ránu pozdravit a dát si pusu, popřát si hezký den, a  nikomu v  rodině to nepřijde zvláštní – je to prostě jejich ranní rituál. Jsou ale rodiny, kde je obvyklé po ránu na sebe vrčet, ani se nepozdravit a odejít si každý po svém. Je to také rodinný rituál. Děti se ptají rodičů, proč se musí třídit odpad a rodiče, kteří to dělají, mají pro děti vždy odpo-

věď. Totiž to, že třídí odpad, ukazuje velmi průkazně, že mají s dětmi trpělivost a odpovědi na jejich otázky je neobtěžují. A tak v takových rodinách jde ruku v ruce láska k přírodě a její ochrana. Kde nestačí rodina, nastupuje škola Bohužel takových rodin ještě není dostatek a  jsou rodiče, kteří jsou v  této oblasti jaksi pole neoraná, a tady nastupuje role školy. Ta vždy měla specifický vliv na děti. Většina učitelů na základní škole, a  obzvláště na  prvním stupni, je pro děti autorita. Žáci na prvním stupni jsou nadšení z nového poznání a také se snaží to, co se naučí, hned uvést do praxe.

Asík s Batem vysvětlují dětem zábavnou formou problematiku sběru a využití vysloužilých elektrozařízení

14

ZPĚTNÝ ODBĚR

2/2008

To je ta správná chvíle, kdy začít i  s  praktickým vyučováním. Nejlépe se děti naučí rozeznávat, které materiály jsou vhodné ke třídění, když jim to učitelka vysvětlí. Téměř každý rodič zažil, jak ho dítě v  některých jeho aktivitách dokáže usměrnit: „Mami, tati, paní učitelka říkala, že když…, tak…“ Ať již se rodič v  takovou chvíli zachová jakkoli, vždy v  něm zůstane kapka studu. Není pro nás dospěláky nic trapnějšího, než když nás malý prvňák přistihne na švestkách a my si to musíme přiznat. Stejně jako se dítě učí číst a psát, mělo by se učit chránit přírodu a prvním krokem k tomu je naučit se třídit odpad. Když přijede k  babičce a  dědečkovi a  uvidí, že prarodiče všechen odpad dávají do  jednoho pytle, začne jim vysvětlovat, proč je potřeba to dělat jinak. A tak to bude dělat všude, kam přijde na návštěvu. Ano, pro některé dospělé to může být obtěžující, ale jiní se nad tím zamyslí a své chování třeba i změní. Vzdělávací projekty společnosti ASEKOL Nefunkční elektrická zařízení a baterie nepatří do odpadkového koše či popelnice, a už vůbec ne do přírody. To je hlavní sdělení, které chce nezisková společnost ASEKOL pomocí svých osvětových aktivit předat dětem. Nejenže mohou v  oblasti ekologie působit na své rodiče, ale jsou to právě ony, kdo bude v  příštích desetiletích zásadním způsobem ovlivňovat naše životní prostředí. Vštípit jim hlavní zásady recyklace vysloužilých elektrozařízení je proto velice důležité. Vzdělávacím projektem společnosti je projekt Hrátky s Asíkem a Batem, který ASEKOL připravuje společně s kolektivním systémem ECOBAT. Hrátky jsou nově modifikovány i pro druhý stupeň základních škol, ASEKOL se navíc podílí i na edukaci učitelů. Neméně zajímavou aktivitou je pilotní projekt zaměřený na sběr vysloužilých elektrohraček a drobných spotřebičů v  pražských školách. V  loňském roce ASEKOL spolupracoval na osvětovém seriálu České televize Kam s nimi II. Letos pak společnost ro-

Do osvětové akce jsou aktivně zapojeni také učitelé

zeslala DVD s dokumentem do 8000 škol po celé České republice. Hrátky s Asíkem a Batem Vzdělávací program Hrátky s  Asíkem a  Batem má za cíl hravou formou seznámit žáky základních

Žáci si hrají a zároveň se učí ekologickému chování

škol s tím, že je ekologicky prospěšné a užitečné třídit nefunkční elektrozařízení a baterie. Finančně projekt podporuje i Magistrát hl. m. Prahy. Hrátky s  Asíkem a  Batem probíhají již od  roku 2006. Celkem se jich dodnes zúčastnilo již 10 000 dětí z přibližně 90 škol. Jen v letošním roce bude

touto formou osloveno přes 3000 žáků. Zároveň se žáky se těchto akcí účastní i jejich učitelé. Za více než dva roky existence projektu scénku zhlédlo i několik stovek z nich. Tito pedagogové se tak stali dalšími šiřiteli osvěty. Celý projekt je rozdělen na dva moduly – pro první a druhý stupeň základní školy, ale například v Hradci Králové se uskutečnil i v rámci výuky školy mateřské. Blok pro první stupeň Formou dialogu dvou maskotů – ježka Asíka a žabáka Bata – jsou žákům škol po vzoru Komenského scholy ludus nenásilným způsobem předávány informace o  správném přístupu k  ochraně přírody a o zacházení s elektroodpadem a bateriemi. Žáci jsou do celé scénky aktivně zapojováni, takže se dá hovořit o  formě praktického interaktivního vyučování. Blok pro druhý stupeň Vychází ze stejného základu, ovšem dialogy jsou sofistikovanější a přizpůsobené vyššímu věku žáků. Cílové skupině je předkládáno daleko větší množství informací, ze kterých by si žáci měli vyvodit patřičné závěry. Součástí tohoto projektu je i  výtvarná soutěž pro žáky obou stupňů základní školy, která má sloužit k zapojení tématu vysloužilých spotřebičů do výuky.

Diskuse je vždy přizpůsobena věku dětí, žákům druhého stupně už jsou předkládány složitější a podrobnější informace

15

ROZHOVOR Se zbyňkem kozlem / TEXT: Milena Geussová – týdeník ekonom / FOTO: david hanykýř, archiv eko-kom

Třídit je in, netřídit out Šedesát procent použitých PET lahví se loni vytřídilo na recyklaci, 68 % skla a 54 % kovů. Takové jsou poslední statistiky společnosti EKO-KOM, která organizuje sběr a využití použitých obalů. Ptáme se jejího generálního ředitele Ing. Zbyňka Kozla.

Říkají lidé v průzkumech pravdu? Podle našeho průzkumu 70 % občanů obaly skutečně a soustavně třídí. K tomu dodám, že říká to o sobě skoro 90 % dotázaných, uváděných 70 % je číslo, které dostaneme po  ověření mnoha doplňujícími dotazy a zřejmě odráží realitu. Kdysi se tato dvě čísla od sebe příliš nelišila, ale to se v posledních letech změnilo. Lidé se stydí říci, že odpad netřídí, a to je významný posun. Třídění odpadu již považují za něco, co by se mělo dělat zcela normálně. Od kdy se v Česku obaly třídí? První barevné kontejnery se na  ulicích měst a  obcí objevily už v  osmdesátých letech. Několik velkých výrobců založilo v roce 1993 v ČR CICPEN, České průmyslové sdružení pro obaly a  životní

vání recyklace obalů zapojeno na 500 firem, které společně produkovaly asi 40 % obalů na  českém trhu. Od roku 2002 pak vešel v platnost první komplexní obalový zákon v ČR. Jak funguje? Česká republika je ve  vymáhání plnění zákona o  obalech docela úspěšná. V  české legislativě je zakotvena jedna věc, kterou jsme v  Evropě aplikovali jako první: český zákon vnímá odpovědnost za obal v celém dodavatelském řetězu. V zákoně se říká, že každý, kdo uvádí do oběhu obaly a balené zboží nebo kdo ho komukoliv prodává, má odpovědnost za zpětný odběr obalu a následně za jeho recyklaci. Zákon také umožňuje tuto odpovědnost přenášet. Podmínkou ovšem je, že se tak musí stát Jakých dosahuje EKO-KOM výsledků? Na konci roku 2007 spolupracoval systém EKO-KOM s 20 798 podniky a společnostmi, které v roce 2007 vyprodukovaly více než 874 tisíc tun nevratných obalů. Využití nalezlo 586 tisíc tun odpadů z obalů, což je o 39 tisíc tun více než v roce předcházejícím. Z příspěvků podniků byly v roce 2007 financovány náklady na sběr a třídění obalové složky komunálních odpadů 5668 obcím a městům zapojeným

Jaké jsou výsledky ve srovnání se zeměmi EU? Každý občan v ČR loni vytřídil průměrně 48,7 kilogramů obalů, bylo to o pět kilogramů víc než rok předtím. Určitě jsme v  nakládání s  obaly mezi pěti nejlepšími evropskými zeměmi. Dobře jsme na  tom i  v  některých dalších odpadových komoditách. Poslední známá data z Eurostatu pocházejí z roku 2005, už tehdy jsme ale byli na špičce. Co nám chybí, je vyšší využití recyklovaných materiálů a zejména pak u nás prakticky neexistuje energetické využití odpadu, které je v řadě evropských zemí rozšířené a  do  celkového využití odpadů se samozřejmě započítává. Lidé si už na třídění opravdu zvykli? Jejich názory zkoumáme jednou ročně. Jedním měřítkem například je, jak vnímají vzdálenost od svého bytu ke kontejneru na tříděný odpad. Jde právě o to vnímaní – změřit skutečnou průměrnou vzdálenost všech kontejnerů od  jednotlivých občanů by šlo dost těžko, jejich vlastní odhad se však průměrovat dá. Odhad je to jistě subjektivní a jako takový je zatížený chybami, ale ptáte-li se na  to samé deset let, tak odpovědi hodnotu mají. Když jsme začínali s  tímto zjišťováním, byla průměrně vnímaná vzdálenost přes dvě stě metrů, dnes lidé říkají, že je to průměrně sto metrů. Mají prostě dojem, že je to dvakrát blíž než dřív. A ono asi opravdu je, protože počet sběrných míst je dnes nejméně čtyřnásobný. Občan dnes začíná mít i větší požadavky, není to jen vzdálenost, ale i čistota a pochopitelně dostatečně časté vyvážení.

16

ZPĚTNÝ ODBĚR

Co musí splňovat autorizovaná obalová společnost, jakou je EKO-KOM? Podmínek je víc, například, že žádný akcionář v  ní nesmí mít většinový podíl – EKO-KOM má v  současné době deset akcionářů, podle zákona žádný z nich nesmí podnikat v odpadech a ani v recyklaci. Autorizovaná obalová společnost zajistí za  výrobce či obchodníka třídění a  sběr obalů a  jejich recyklaci. Ovšem to nedělá sama – tyto služby zajišťuje prostřednictvím uzavřených kontraktů s obcemi a  městy nebo odpadářskými firmami. Vůči svým partnerům musí dodržovat rovné podmínky. Ze zákona je autorizovaná obalová společnost neziskovou organizací, přestože má formu akciové společnosti, nesmí vyplácet podíly na  zisku. Akcionářem smí být jen osoba, která službu autorizované obalové společnosti sama používá, navíc je dokonce povinna ji od ní nakupovat. Zároveň platí, že nemůže tuto službu kupovat od nikoho jiného. Je tu tak nastaven samoregulační mechanismus. Akcionář má totiž totožný zájem jako každý jiný zákazník, protože je sám zákazníkem, a to za stejných podmínek, jako všichni ostatní klienti. Akcionář má tedy stejný zájem na efektivním provozu společnosti a  nízkých cenách, jako ostatní klienti. Autorizované obalové společnosti jsou v  Evropě běžnými subjekty. Většinou je pro každou zemi jen jedna, ale může jich být i více a ve své činnosti se mohou navzájem doplňovat. Povinnost využívat

Český zákon vnímá odpovědnost za obal v celém dodavatelském řetězu.

Ing. Zbyněk Kozel začínal u Československé námořní plavby, od roku 1997 je předsedou představenstva a od roku 1999 generálním ředitelem společnosti Eko-Kom

prostředí. V  roce 1997 vešel v  platnost první zákon o  využití obalů, který pocházel z  dílny Ministerstva průmyslu a  obchodu. Tehdy vznikl také EKO-KOM. Novým impulsem pro rozvoj třídění se poté stala v roce 1999 dobrovolná dohoda skupiny asi 40 výrobců a prodejců baleného zboží o sběru a recyklaci obalů, uzavřená s ministerstvem. Byl to pro všechny signál, jakým směrem jde vývoj a že se s  ním musí počítat. Výsledky navíc rozhodně nebyly zanedbatelné: v roce 2001 bylo do financo-

2/2008

smluvním způsobem. Také platí, že pokud všichni dodavatelé konečného prodejce již zákonnou povinnost splnili, prodejce (obchod) nemusí zpětný odběr a  recyklaci zajišťovat. Obchod sám se tak stává nejúčinnější kontrolou plnění povinností dodavateli. Funguje to dost úspěšně – počet neevidovaných obalů se u nás odhaduje jen na nějakých 5 %, zatímco v  Německu až na  35 procent. Právě tento princip zapojení obchodníků do hry od nás převzalo již několik dalších států.

v systému EKO-KOM. Na třídění odpadů se tak mělo možnost podílet přes 10 milionů obyvatel, tedy 98 % populace ČR. Výtěžnost tříděného odpadu na  jednoho obyvatele a  rok vzrostla meziročně o  více než 5 kg na  48,7 kg na  konci roku 2007. Sběrná síť nádob na separovaný odpad se nadále rozrostla a nyní je jich v celé ČR rozmístěno více než 160 000. Strmý nárůst procent recyklace byl zaznamenán u plastů, kde míra recyklace dosáhla již 52 %. Jak jsem již říkal, EKO-KOM působí v ČR již od roku 1997. Letos již jedenáctým rokem systematicky podporuje třídění a recyklaci odpadů. Jeden z největších úspěchů však není to, že již 98 % obyvatel ČR má možnost odpady třídit, ale fakt, že celých 70 % se skutečně aktivně třídění odpadů účastní.

jejich služeb přitom ve většině zemí zákonem stanovena není, firmy mohou zvolit i jiná řešení, jak si zajistit sběr obalů a jejich recyklaci. I u nás tomu tak je a přibližně 20 % všech obalů je řešeno mimo náš systém. Vaše společnost dělá komunikační kampaně na podporu třídění odpadů. Jak se Vám to osvědčilo? S celoplošnou kampaní na podporu třídění a recyklace odpadů jsme začali již v roce 2003. Je to mravenčí a dlouhodobá práce na utváření a změně postojů obyvatelstva, ale výsledky se dostavují. Dle našich dosavadních zkušeností je komunikační podpora nedílnou součástí úspěšného fungování systému třídění odpadů. Jde o  synergii mezi přesvědčováním občana, že je třeba odpady třídit, že to má opravdu smysl, a dostatečně hustou sítí sběrných míst, aby pro něj třídění bylo dostupné.

Tyto dvě složky jsou neoddělitelné a vzájemně se doplňují. Intenzivně spolupracujeme se všemi kraji na propagačních kampaních, které mají na lokální i regionální úrovni u občanů velký dopad. V komunikační podpoře budeme pokračovat i v dalších letech, protože je třeba stále připomínat a informovat o pozitivních přínosech třídění a dalšího využití odpadů. Jaký má EKO-KOM vztah k nakládání s elektroodpadem? S  elektroodpadem se potkáváme na  komunální úrovni, ale stojíme stranou, děláme svou práci a staráme se o obaly. Troufnete si zhodnotit situaci na  poli elektroodpadu po zhruba dvou letech fungování? Řekl bych, že kolektivní systémy jsou v podobné fázi, jako byly kdysi obaly v době platnosti prvního zákona 125/1997 Sb., tj. ve  fázi určité právní neujasněnosti. Současná legislativní úprava dává možnost příliš širokého výkladu, což působí spoustu problémů. Očekáváte v oblasti obalů či jiných odpadů legislativní změny? Náš systém je pořád v rozvoji. Každoročně roste třídění o deset procent. Vypadá to, že tedy děláme svou práci dobře, ale hlavně ji dělají dobře obce a  kraje. Se všemi kraji již dnes spolupracujeme a  odpadové hospodářství se dostává do  stabilní formy. V  mnoha místech republiky se už blížíme optimu sběrné sítě, a  pokud jde o  samotný počet sběrných míst, občané si už někdy i stěžují, že je kontejnerů již příliš mnoho a  zabírají například parkovací místa. Většina obcí přijala péči o třídění odpadu za svou, stejně jako většina obyvatel. Třídění je ovšem věcí životního stylu, který se buduje po léta krůček po krůčku, je to o výchově, o postupných změnách spotřebitelského chování. To je něco, co by měli vzít v úvahu všichni politici a úředníci, všichni kdo se kdy budou snažit ovlivňovat odpadové hospodářství. Nelze v něm dělat náhlé změny bez nebezpečí negativních důsledků. Odpadové hospodářství v  oblasti komunálních odpadů jde už přes deset let určitým směrem, lidé si však stále ještě zvykají. Cokoliv na  tom náhle měnit znamená obrovské riziko ztráty důvěry občanů a jejich ochoty se na třídění podílet, proto doufám, že budou-li nějaké legislativní změny, tak budou takové, aby zlepšovaly daný stav a nesnažily se jej radikálně měnit.

17

ASEKOL INFO

ASEKOL INFO

Křížovka

ASEKOL usnadní občanům sběr elektrozařízení

Deset vylosovaných, kteří nám do 31. 7. 2008 zašlou správné řešení tajenky na e-mailovou adresu [email protected], obdrží věcné ceny. Do e-mailu uveďte jméno, příjmení a adresu, aby vám výhra mohla být doručena.

Lidé se nyní mohou díky E-boxu zbavit drobných elektrospotřebičů na obecním úřadě nebo ve svém zaměstnání Donedávna se nefunkční spotřebiče daly odevzdávat pouze na sběrných dvorech, při mobilních svozech nebo v prodejnách a opravnách spotřebičů. ASEKOL nyní přichází s další alternativou, když institucím, úřadům a  univerzitám zdarma nabízí tzv. E-box, do něhož mohou zaměstnanci a studenti vyhazovat drobná elektrozařízení. Snáz třídit vysloužilé malé spotřebiče by tak nyní mohly více než 2 miliony lidí. „Je dokázáno, že člověk bude třídit odpad tím spíše, čím snazší má přístup ke sběrným nádobám. Šířením E-boxů do úřadů a firem chceme lidem poskytnout více příležitostí k třídění drobného elektroodpadu. Vzít z domu nefunkční mobil, kalku-

lačku nebo telefon a zbavit se jej v práci, kam má beztak namířeno, nikoho příliš neobtěžuje – jde o skladné a lehké spotřebiče. Životnímu prostředí tím ale prokáže velkou službu,“ říká Jan Vrba, jednatel společnosti ASEKOL. E-box je vhodný k použití výhradně do interiéru budov. Jeho rozměry jsou 40x40x100 cm, takže je určen pro sběr drobných nefunkčních elektrozařízení, jako jsou kalkulačky, telefony, drobné počítačové vybavení, walkmany, discmany, MP3 přehrávače. Dodání E-boxu je zdarma, stejně jako odvoz a recyklace nashromážděného elektroodpadu. Konkrétní umístění E-boxů naleznete na www.elektrosrot.cz nebo na www.asekol.cz.

Školení k realizaci zpětného odběru Provozovatelé kolektivních systémů ASEKOL a EKOLAMP zorganizovali na konci února školení k realizaci zpětného odběru elektrozařízení sk. 3, 4, 5, 7 a 8.

Svými rozměry se E-box bez problémů vejde i do interiérů menších firem

Uvnitř kontejneru se skrývá lehce vyměnitelný zásobník

Nedostáváte časopis Zpětný odběr a chtěli byste jej zdarma nacházet ve své schránce?

Školení bylo určeno zástupcům spolupracujících měst a obcí, provozovatelům mobilních svozů elektrozařízení a  provozovatelům sběrných míst řešícím problematiku zpětného odběru v praxi. Akce se konala 25. února v  Regio Centru Nového pivovaru v  Soukenické ulici v Hradci Králové a za ASEKOL se jí zúčastili  Helena Vogelová, Vojtěch Smoter a  Andrea Kubišová. Zástupci obcí a  provozovatelé míst zpětného odběru se od  nich dozvěděli novinky v oblasti odvozu elektrozařízení ze sběrných míst i například

podmínky pro mobilní svoz elektrozařízení. Po krátké přestávce převzaly slovo Petra Přikrylová a Radka Sluková z  EKOLAMPu, které účastníky seznámily s  aktuálním děním v  oblasti shromažďování a  odvozu osvětlovacích zařízení. Stejná školení proběhla kromě Hradce Králové ještě ve  třinácti dalších velkých městech České republiky, jako jsou Praha, Brno, Plzeň, Ostrava, Olomouc, Zlín nebo České Budějovice.

Vyplňte tento kupon a zašlete na adresu: Eva Lukešová, ASEKOL s. r. o., Dobrušská 1, 147 00 Praha 4 nebo potvrďte objednávku e-mailem na adresu: [email protected] Adresa objednavatele: Jméno Firma Ulice, č. p. Město tel. / e-mail 18

ZPĚTNÝ ODBĚR

PSČ

2/2008

Správné znění tajenky z minulého čísla: Hračky patří do sběru Výherci z minulého čísla: meteostanice: Pavel Kopřiva, Jaroslav Majkus, Renata Haladová triko: Aneta Korábečná, Marta Levíčková ježek v kleci: Pavel Votruba, Jana Střípková, Hana Nálevková rádio: Milan Šrůtek, Vladimír Kováč

19

VýtČžnost elektrozaĜízení mimo televizorĤ a poþítaþových monitorĤ

Navýšení základní odmČny* o bonus

0,1 až 0,3 kg / na obyvatele za kalendáĜní rok

15 %

více než 0,3 kg / na obyvatele za kalendáĜní rok

30 %