Vysoká škola ekonomická v Praze Národohospodářská fakulta Hlavní specializace: Regionalistika a veřejná správa
REALIZACE AKTIVNÍ POLITIKY ZAMĚSTNANOSTI (OP RLZ - priorita 1) VE STŘEDOČESKÉM KRAJI S DŮRAZEM NA KLADENSKO
diplomová práce
Autor: Renata Pachlová Vedoucí práce: RNDr. Jana Kouřilová, Ph.D. Rok: 2009
Prohlášení Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
Renata Pachlová V Praze, dne 28.12.2009
Poděkování
Poděkování patří RNDr. Janě Kouřilové , Ph.D za odborné vedení a cenné rady při zpracování celé diplomové práce. Děkuji také Bc. Jiřímu Davidovi, který mi poskytl informace a materiály k této diplomové práci.
ANOTACE Diplomová práce se zabývá charakteristikou Evropského sociálního fondu jako klíčového finančního nástroje pro oblast rozvoje lidských zdrojů. Je zde popsán Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) realizovaný v ČR v období 2004-2006 s důrazem na prioritu 1:Aktivní politika zaměstnanosti. Další část diplomové práce je zaměřena na grantové a národní projekty realizované v rámci této priority ve Středočeském kraji. Následně v této DP popisuji praktické provádění aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Kladno, který má v rámci Středočeského kraje specifické postavení ovlivněné transformací jeho ekonomiky v 90.letech minulého století (úpadek Poldi Kladno, následné uvolnění pracovních sil a v současnosti vysoká dojížďka za prací do hlavního města Prahy). Těžištěm diplomové práce je zhodnocení projektů realizovaných
v rámci priotity 1:Aktivní politika zaměstnanosti OP RLZ na Kladensku.
Pozornost je věnována efektivnosti provádění aktivní politiky zaměstnanosti a shrnutí výhod a nevýhod realizace projektů. Na základě získaných poznatků jsou formulována doporučení, která by mohla přispět ke zvýšení efektivnosti prováděných aktivit.
ANNOTATION In the following dissertation I discuss the issue of European social resource as a main financial way for developing sphere of human resources. In this work is described the Operational Programme of Development of human resources (OP RLZ) that was realized in Czech republic in the year 2004-2006. In this Operational programme is this precedence:1: Interactive management of the employment. The next dissertation’s part is focused to grant and national projects that were realized within the scope of this precedence at Středočeský district(county). Sequentially I indicate the realization of Interacive management of the employment at Kladno region. This region has specific position at Středočeský district because of the transformation of its economy in the 90th of last century that was influented by this changes so much (a bankrupt of Poldi Kladno factory, therefrom releasing of working forces and in the present high level of commute to capital).
The emphasis of my dissertation
is the evaluation
of a realized projects that relate with precedence 1: Interacive management of the employment OP RLZ in Kladno region. An attention paid to: Efectivity of
interactive management
of the employment and its realization. Summary of advantage and disadvantage of realized
projects. In terms of obtained informations are defined the recomendationes which should contribute to increasing done activities and its efectivity.
OBSAH SEZNAM ZKRATEK........................................................................................................1 ÚVOD..................................................................................................................................2 1. 1.1. 1.2. 1.2.1. 1.2.2.
Státní politika zaměstnanosti v České republice................................................ 5 Vymezení státní politiky zaměstnanosti v ČR ........................................................ 5 Aktivní politika zaměstnanosti ............................................................................... 8 Charakteristika APZ ............................................................................................... 8 Nástroje, jimiž je APZ v ČR realizována ............................................................. 10
2. 2.1. 2.2. 2.3.
Evropský sociální fond ....................................................................................... 13 Strukturálních fondy EU ....................................................................................... 13 Charakteristika ESF .............................................................................................. 16 ESF v ČR .............................................................................................................. 18
3. 3.1. 3.2. 3.3.
Operační program rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)..................................... 20 Charakteristika OP RLZ ....................................................................................... 20 Financování, řízení, monitorování a kontrola OP RLZ ....................................... 27 Realizované projekty OP RLZ v rámci priority 1:aktivní politika zaměstnanosti ve Středočeském kraji ........................................................................................... 29
4. 4.1. 4.2. 4.2.1. 4.2.2.
Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Kladno ............................................. 44 Charakteristika okresu Kladno včetně vývoje trhu práce v letech 2004-2008 ..... 44 Nástroje APZ uplatňované v okrese Kladno, včetně podpory OP RLZ ............... 53 Uplatňované nástroje APZ v letech 2004-2008 v okrese Kladno ......................... 54 Podpora rozvoje trhu práce prostřednictvím ESF v okrese Kladno..................... 59
5.
Zhodnocení APZ, národních a grantových projektů v okrese Kladno.......... 78
ZÁVĚR..............................................................................................................................81 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY............................................................................85 SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ....................................................................86 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP........................................................................89 JEL CLASSIFICATION.................................................................................................90 PŘÍLOHY.........................................................................................................................91
SEZNAM ZKRATEK ČR
Česká republika
ČSÚ
Český statistický úřad
ECDL
European Computer Driving Licence
EHS
Evropské hospodářské společenství
ESF
Evropský sociální fond
EU
Evropská unie
GP
Grantový projekt
GS
Grantové schéma
IAP
Individuální akční plány
JPD3
Jednotný programový dokument pro Cíl 3 pro Prahu
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
MSSF
Monitorovací systém strukturálních fondů
MŠMT
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy
NROS
Nadace rozvoje občanské společnosti
NRP
Národní rozvojový plán
OP LZZ
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
OP RLZ
Operační program Rozvoj lidských zdrojů
OPVK
Operační program Vzdělání pro konkurenceschopnost fondů
SF
Strukturální fond
SP
Sociální pojištění
SROP
Společný regionální operační program
SŠ
Střední škola
VOŠ
Vyšší odborná škola
VPP
Veřejně prospěšné práce
VŠ
Vysoká škola
ZP
Zdravotního pojištění
ZŠ
Základní škola
1
ÚVOD Téma mé diplomové práce je Realizace aktivní politiky zaměstnanosti (OP RLZ - priorita 1) ve Středočeském kraji s důrazem na Kladensko. K výběru tohoto tématu mě vedl zájem o problematiku nezaměstnanosti v okrese Kladno a možnosti jejího řešení pomocí jednotlivých nástrojů APZ. Hlavním důvodem proč jsem si vybrala okres Kladno je skutečnost, že v okrese žiji od narození. Zajímalo mě pomocí jakých nástrojů se zde řeší nezaměstnanost a jak se v okrese realizují projekty financované z ESF v období 2004 – 2006. Především jsem se něco chtěla dozvědět o možnostech, které může Evropský sociální fond nabídnout nezaměstnaným. Evropský sociální fond, který je součástí strukturálních fondů Evropské unie, se stal finančním nástrojem na podporu vzdělávání a odborné přípravy, snižování nezaměstnanosti, boje proti sociálnímu vyloučení a boje proti diskriminaci na trhu práce. Diplomová práce obsahuje informace o podpoře ESF v České republice a popisuje projekty financované z tohoto fondu. Domnívám se, že pomoc z ESF je velmi přínosná a efektivnímu čerpání prostředků by měla být věnována značná pozornost. Po vstupu do EU v roce 2004 získala ČR možnost čerpat prostředky z tohoto fondu. Mělo to velký význam, protože je tento fond hlavním finančním zdrojem pro podporu lidských zdrojů v ČR. V současné době považuji problematiku v oblasti lidských zdrojů za klíčovou a nezbytnou pro zvyšování sociální úrovně každé země. Čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů umožnil v období 2004-2006 Operační program rozvoje lidských zdrojů (OP RLZ). Tento program byl jedním ze čtyř operačních programů ESF programovacího období 2004-2006, ze kterého byly spolufinancovány projekty na podporu lidských zdrojů a zaměstnanosti. V této diplomové práci jsou popsány národní a grantové projekty, které byly realizovány prostřednictvím OP RLZ v letech 2004-2006 v okrese Kladno. Tyto projekty měly přispět ke zvýšení zaměstnanosti ohrožených skupin, mezi které patří dlouhodobě nezaměstnaní, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností a osoby jinak znevýhodněné na trhu práce. Cílem této diplomové práce je zhodnotit s jakou úspěšností se setkaly projekty ESF v okrese Kladno. Zda pomohly účastníkům kurzů vrátit se zpět do pracovního procesu, čím pro ně byly přínosné či jaké měly nedostatky. Také se snažím zhodnotit jak na tyto projekty reagovaly ohrožené skupiny obyvatelstva, které mnohdy ztratily naději najít si nové zaměstnání. Dílčím cílem bylo poskytnout informace jaké nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou zde
2
používány, jak se tyto klasické nástroje liší od projektů financovaných prostřednictvím ESF a jejich klady a zápory. I když hlavním cílem APZ je vrátit nezaměstnané zpět do pracovního procesu, pokouším se zamyslet i nad otázkou, zda rekvalifikační kurzy měly pro účastníky také jiné přínosy. Při zpracování práce jsem využila nejnovější dostupnou literaturu, odborné publikace, platné zákony, nařízení a důvěryhodné internetové zdroje. Zároveň jsem měla možnost průběžné konzultace s odbornými pracovníky přímo z Úřadu práce v Kladně. Ve své diplomové práci jsem použila metodu popisnou, metodu srovnávací a metodu hodnocení. Diplomová práce je rozdělena do pěti na sebe navazujících kapitol. Úvodní kapitola je věnována vymezení státní politiky zaměstnanosti v ČR a jejímu rozlišení na pasivní a aktivní politiku zaměstnanosti. Jak již z názvu diplomové práce vyplývá, stěžejní část je věnována právě APZ. V této kapitole je uvedena její charakteristika, cíle a nástroje prostřednictvím kterých je realizována. V diplomové práci uvádím, jak se díky těmto nástrojům
aktivní politiky
zaměstnanosti stali z mnoha uchazečů o zaměstnání (příjemců finančních dávek ze státního rozpočtu) zaměstnanci, kteří naopak do státního rozpočtu finanční prostředky odvádějí. APZ je v ČR naplňována také prostřednictvím projektů, které jsou realizovány pomocí ESF. Hlavní finanční zdroj APZ je Státní rozpočet, ovšem finančně podporována je také z ESF. Zde je nutné si uvědomit, že prostředky, které ČR získává z ESF musíme chápat pouze jako doplňkový zdroj. Nutno však zdůraznit, že se jedná o zdroj opravdu významný. V druhé kapitole je představen Evropský sociální fond a jeho vymezení v rámci Strukturálních fondů, charakteristika a programy, které umožňovaly čerpání prostředků z tohoto fondu v období 2004-2006. Ve třetí části se zabývám programem, který umožňoval čerpání těchto prostředků, a to Operačním programem rozvoje lidských zdrojů (OP RLZ). Tento OP tvořil základ pro realizaci podpory z ESF v oblasti lidských zdrojů v ČR. Je zde popsána jeho charakteristika, globální a specifické cíle, kterých se program snažil dosáhnout. Dále pak jeho priority a opatření přispívající k realizaci těchto cílů. V samostatné podkapitole je také uvedeno jeho financování, řízení, monitorování a kontrola. V této třetí části jsou také uvedeny projekty, které byly realizovány v rámci této priority ve Středočeském kraji. Měly přispět ke snížení nezaměstnanosti v okrese Kladno a v ostatních okresech Středočeského kraje. Zda se tento záměr podařilo splnit, uvádím v praktické části této DP.
3
Ve čtvrté kapitole je popsána realizace APZ v okrese Kladno. Aby si čtenář mohl představit jaká je situace v okrese Kladno, uvádím zde jeho charakteristiku a vývoj na trhu práce od roku 2004. V další podkapitole se zabývám hodnocením konkrétních nástrojů APZ uplatňovaných Úřadem práce v Kladně v letech 2004 až 2008. Je zde také zhodnoceno, zda jsou správně orientovány a směřují k osobám, které jsou nejvíce ohrožené nezaměstnaností. V další podkapitole se zaměřuji na projekty realizované pomocí ESF v okrese Kladno, které měly tomuto okresu pomoci v boji s nezaměstnaností. Jsou zde uvedeny konkrétní výsledky projektů, jejich úspěšnost a jak pomohly uchazečům uplatnit se na trhu práce. V páté kapitole se pokouším zhodnotit úspěšnost APZ, národních a grantových projektů v okrese Kladno. Závěr práce shrnuje získané poznatky o realizovaných projektech a použitých nástrojích APZ v okrese Kladno. Je zde také uvedeno v čem shledávám výhody a nevýhody projektů, či nástrojů a jaký měly význam pro nezaměstnané v okrese Kladno.
4
1. Státní politika zaměstnanosti v České Republice 1.1. Vymezení státní politiky zaměstnanosti v ČR Nezaměstnanost je společenský problém, který není možno ponechat pouze na působení tržních sil, ale je nutno aktivně přispívat k tvorbě nových pracovních příležitostí, nebo alespoň pasivně přispívat nezaměstnaným, aby mohli důstojně přežít dočasně nebo trvale bez vhodného zaměstnání. Význam politiky zaměstnanosti v České republice plyne z jejího poslání, jímž je přispívat k podpoře rovnováhy na trhu práce a k omezení nezaměstnanosti, která je nesporně jedním z nejdůležitějších problémů současného světa. Hlavním cílem politiky zaměstnanosti je dosažení rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou po pracovních silách, produktivní využití pracovních sil a zabezpečení práva občanů na zaměstnání. Jedná se tedy o soubor opatření, která upravují konkrétní situaci na trhu práce a jsou vyhlašována vládou. Ta však může podpořit pouze vývoj na trhu práce, nikoliv ho zásadním způsobem modifikovat. Státní politika zaměstnanosti v ČR podporuje rozvoj infrastruktury na trhu práce, vytváření nových pracovních míst, usnadňování
zaměstnávání
mladistvých
a
handicapovaných
občanů.
Státní
politiku
zaměstnanosti v ČR zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), které soustavně sleduje a vyhodnocuje situaci na trhu práce a územní orgány práce tj. úřady práce, které podporují zřizování nových pracovních míst. 1 Při zabezpečení státní politiky zaměstnanosti se uplatňují tři specifické nástroje, jimiž vláda ovlivňuje zaměstnanost, tak aby neexistovala převaha nabídky nad poptávkou na trhu práce: 1) Veřejné výdaje - výdaje vlády ze státního rozpočtu působící na zvýšení zaměstnanosti. Jedná se především o přímé vládní nákupy zboží a služeb od soukromého sektoru, financování zbrojního průmyslu, zaměstnávání lidí ve státní administrativě a výdaje na politiku zaměstnanosti, kterou tvoří : •
pasivní složka politiky zaměstnanosti – představuje hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání formou podpory v nezaměstnanosti, nebo zabezpečení těch, kteří se dostávají v důsledku nízkých příjmů do kategorie „sociálně slabých“. Výdaje na pasivní politiku zaměstnanosti mají charakter transferů.
1
JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha, vyd. Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079635-9.s.21
5
•
aktivní
složka
politiky
zaměstnanosti
zahrnující
výdaje
související
s činností
administrativy politiky zaměstnanosti, rekvalifikace podle potřeb na trhu práce, podporu zaměstnanosti v soukromém sektoru a podporu drobného podnikání. Přímou tvorbu pracovních příležitostí státem, formou utváření společensky účelových pracovních míst. Podporu vytváření pracovních míst pro občany se změněnou pracovní schopností, rozvoj infrastruktury, odstraňování bariér či vytváření podmínek pro územní mobilitu pracovních sil. 2) Daňová politika vlády
- příjmy vlády plynoucí do státního rozpočtu, které mají vliv
na tvorbu nových pracovních míst a na stimulaci k práci. 3) Regulační a legislativní opatření vlády - regulační opatření vlády, kterým chrání vnitřní trh a domácí výrobce. Z pracovně – právní legislativy vymezuje a zachycuje práva a povinnosti občanů vstupující na trh práce. V rámci politiky zaměstnanosti se rozlišuje aktivní politika zaměstnanosti a pasivní politika zaměstnanosti. Pasivní politika zaměstnanosti (PPZ) je jeden z druhů politiky zaměstnanosti, který problém nezaměstnanosti na rozdíl od aktivní politiky zaměstnanosti neřeší. PPZ představuje pouze výplatu podpory nezaměstnaným, aby měli z čeho žít do té doby, než si najdou nové zaměstnání. Její výše musí být stanovena tak, aby pokryla nejdůležitější výdaje a zároveň, aby donutila nezaměstnané hledat si nové zaměstnání.2 V současné době se zaměření politiky zaměstnanosti přesouvá k jejím aktivním složkám, neboť samotné podpory problém neřeší. Navíc často negativně ovlivňují vztah lidí k práci a vedou k soustavnému růstu výdajů státního rozpočtu na tyto účely. Výdaje vynaložené na APZ snižují výdaje na PPZ a na sociální dávky. V momentě, kdy uchazeč o zaměstnání nastoupí do nového zaměstnání, vrací se část prostředků vynaložených na APZ zpět do státního rozpočtu formou odvedených daní z mezd umístěných uchazečů. Zaměstnaný uchazeč také přináší úspory na výdajích státu za jeho zdravotní pojištění a není nadále závislý na sociálních dávkách. Nová práce také znamená zvýšení koupěschopnosti, což má další kladný vliv na státní rozpočet. Pokud se prostředky na APZ sníží, sníží se i finance potřebné k umístění uchazečů na trh práce, ti pak zůstanou nadále v evidencích úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání. V důsledku toho vzrostou výdaje státu
2
KREBS, V.:Sociální politika. Praha, vyd. ASPI, 2007.503 s. ISBN 978-80-7357-276-1.s.126
6
na zajištění PPZ, tedy na vyplácení podpor v nezaměstnanosti.3 Aktivní politika zaměstnanosti (APZ) podporuje aktivní přístup pracovní síly ke změně vlastního postavení na trhu práce a zahrnuje řadu opatření, která mají přispívat přímo či nepřímo k růstu zaměstnanosti a k vytváření nových pracovních míst.4 APZ bude podrobněji vymezena v následující kapitole. Politika zaměstnanosti prošla určitým vývojem. Jako první byla rozvíjena pasivní politika zaměstnanosti
prostřednictvím
podpor
a
dávek
v nezaměstnanosti.
Aktivní
politika
zaměstnanosti se začala rozvíjet po druhé světové válce. Avšak opatření, která byla uplatňována do konce šedesátých let, byla méně významná, protože nízká míra nezaměstnanosti taková opatření nevyžadovala. V sedmdesátých letech nezaměstnanost vzrostla a vyspělé státy zareagovaly na její růst pasivními opatřeními, neboť očekávaly, že nezaměstnanosti brzy poklesne. Jak již bylo řečeno, podpory samy o sobě problém nezaměstnanosti neřeší a často negativně ovlivňují postoje lidí k práci. Těžiště politiky nezaměstnanosti se přesunulo k jejím aktivním složkám. Mezi nejvýznamnější výsledky APZ patří snížení nezaměstnaných z řad nejohroženějších skupin obyvatel. Celkové výdaje na APZ zahrnují výdaje na vytváření nových pracovních míst, náklady na rekvalifikace a výdaje na služby a programy zaměstnanosti. 5 Významným mezníkem pro vývoj moderní české aktivní politiky zaměstnanosti byl rok 2004, kdy ČR vstoupila do EU. V tomto roce došlo k dalším důležitým událostem, na podzim tohoto roku vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti a vláda vyhlásila Národní akční plán zaměstnanosti (NAPZ). 6 Členské státy mají povinnost vypracovávat NAPZ a jeho zpracováním je pověřeno MPSV.7 Národní akční plán zaměstnanosti 2004-2006 byl rozdělen do čtyř priorit, jejichž obsahem byla podpora hospodářského růstu a zaměstnanosti, zaměstnanost, reforma veřejných financí a udržitelný rozvoj.8 Aktivní politika zaměstnanosti, která tvoří součást státní politiky zaměstnanosti, je naplňována prostřednictvím projektů, které jsou realizovány pomocí Evropského sociálního fondu (ESF). Převážná část prostředků na podporu těchto projektů a podporu nástrojů APZ plyne 3
Dostupné z : http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/7226/_s.155/10202?docid=1010, citace dne 31.10.2009 JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha, vyd. Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079635-9. s.27-31 5 JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha, vyd. Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079635-9. s.27 6 Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/napz_2004_2006.pdf, citace dne 10.10.2009 7 Dostupné z :http://www.naseevropa.cz/naseevropa.htm, citace dne 10.10.2009 8 Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/napz_2004_2006.pdf , citace dne 10.10.2009 4
7
ze státního rozpočtu ČR, avšak prostředky, které ČR získává prostřednictvím ESF, jsou také velice významné pro realizaci státní politiky zaměstnanosti. ESF je hlavním finančním nástrojem, přes který Evropská unie převádí své cíle strategické politiky zaměstnanosti do praxe. Popis ESF je uveden v samostatné kapitole.
1.2. Aktivní politika zaměstnanosti V této kapitole bude teoreticky popsána APZ v ČR, jelikož diplomová práce se v praktické části zabývá zhodnocením priority 1 – Aktivní politika zaměstnanosti OP RLZ v rámci Středočeského kraje. APZ přispívala k realizaci programů financovaných z ESF v programovacím období 2004-2006.
1.2.1. Charakteristika APZ Aktivní politika zaměstnanosti je součástí státní politiky zaměstnanosti a jejím cílem je napomáhat uchazečům o zaměstnání vrátit se na trh práce. Po roce 1989 se změnil přístup k politice zaměstnanosti a její těžiště se přesunulo od hmotného zabezpečení občana k aktivnímu řešení stále rostoucí nezaměstnanosti. Stát se prostřednictvím APZ podílí na
investicích
do lidských zdrojů, na rozdíl od podnikatelského sektoru jsou tyto investice zaměřeny na ty, kteří stojí mimo trh práce. Aktivní politiku zaměstnanosti, která představuje soubor nástrojů podporující vstup nezaměstnaných na trh práce, zabezpečují především Služby zaměstnanosti tedy úřady práce (ÚP). ÚP poskytují informace, zprostředkují nezaměstnaným zaměstnání a poskytují sociální dávky. Hlavními nositeli aktivní politiky zaměstnanosti jsou tedy úřady práce, jejich hlavním úkolem je znovu zaměstnat dlouhodobě nezaměstnané. Pro zajištění tohoto cíle je podstatné zvyšovat finanční zdroje ve prospěch APZ.9 Podle zákona č.435/2004 Sb., o zaměstnanosti je APZ definována jako „souhrn opatření směřujících k zajištění maximální možné úrovně zaměstnanosti“. V ČR ji zabezpečuje Ministerstvo práce a sociálních věcí a úřady práce společně s dalšími subjekty působící na trhu práce. APZ má být preventivním opatřením a podporovat vznik nových pracovních míst. Nejedná se ovšem o snižování nezaměstnanosti prostřednictvím vytváření tzv.„umělých“
9
KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O: Lidské zdroje na trhu práce, vyd.Kamil Mařík, 2003. 199s. ISBN 80-86419-487. s. 29
8
pracovních míst či omezování nabídky práce předčasnými odchody do důchodu. APZ se snaží klást důraz na přizpůsobení se a flexibilitu na trhu práce. 10 APZ, která v ČR začala mít výrazný vliv až v polovině roku 1991 se zaměřuje především 11
na:
podporu sociálně ekonomického rozvoje v regionech, snižování finanční náročnosti státního rozpočtu na pasivní politiku, zabezpečování informační a zprostředkovatelské služby, kvalifikační a rekvalifikační programy, pomoc rizikovým skupinám obyvatelstva, poskytování finanční podpory a poradenskou činnost. Základním cílem APZ je zvýšení zaměstnanosti takovým způsobem, při kterém se nezvýší inflace, dalším cílem je změna ve struktuře nezaměstnaných. K dosažení těchto stanovených cílů je důležitý diferencovaný přístup k různým druhům zaměstnanosti. Dle Ing. Otakara Němce (Kotýnková, Němec, 2003), hlavní cíle APZ jsou:12 vytváření rovnováhy mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce, jde o přizpůsobení se pracovní síly požadavkům trhu práce prostřednictvím rekvalifikačních programů, poradenství aj. přerozdělení nezaměstnanosti ve prospěch nejvíce ohrožených skupin nezaměstnaných, jde o dlouhodobě nezaměstnané, kteří se při splnění různých předpokladů mohou lépe uplatnit na trhu práce (při zvýšení poptávky po práci, se na trhu práce lépe uplatní připravená pracovní síla). umožnění prvního kontaktu či udržení kontaktu s trhem práce při jeho delším přerušení, jedná se ochranu lidského kapitálu a kvalifikace nezaměstnaných. prevence sociálního vyloučení a prevence zhoršování celkové kvality života nezaměstnaných, jedná se o kurzy, které nemusí vést přímo k zaměstnání či zvýšení kvalifikace, např. motivační kurzy, kluby práce, aj. 10
KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O.: Lidské zdroje na trhu práce, vyd.Kamil Mařík, 2003. 199s. ISBN 80-8641948-7. s. 183 11 JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha, vyd. Vysoká škola ekonomická, 1999. ISBN 80-7079635-9. s.27-31 12 KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O.: Lidské zdroje na trhu práce, vyd.Kamil Mařík, 2003. 199s. ISBN 80-86419-487. s. 184
9
1.2.2. Nástroje, jimiž je APZ v ČR realizována Úřady práce mají k dispozici širokou škálu nástrojů APZ, kterými ovlivňují trh práce a snaží se umístit uchazeče o zaměstnání na tento trh. Jednotlivé nástroje APZ jsou vymezeny zákonem o zaměstnanosti č.435/2004 Sb. a lze je rozdělit dle formy podpory na nástroje plošné a výběrové podpory zaměstnanosti. Plošná podpora zaměstnanosti je poskytována jednotlivým uchazečům, kterým se nedaří uplatnit na trhu práce, probíhá na základě ročních plánů ÚP a je uskutečňována za spolupráce správy služeb zaměstnanosti a úřadů práce. Nástroje jimiž je realizována aktivní politika zaměstnanosti, jsou následující:13
Rekvalifikace Rekvalifikace jsou velice účinný nástroj APZ, díky kterému se daří úřadům práce umístit na trh práce vysoké procento nezaměstnaných. Rekvalifikace umožňují nezaměstnaným získat kvalifikaci a nové znalosti, přizpůsobit se požadavkům pracovních trhů a snížit tak celkovou nezaměstnanost. Cílem rekvalifikace je změna kvalifikace uchazečů o zaměstnání a tím tak zvýšit jejich šance nalézt nové zaměstnání. Rekvalifikací se rozumí taková změna dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání, kterou je potřebné zajistit získání nových znalostí a dovedností teoretickou nebo praktickou přípravou, umožňující jeho pracovní uplatnění ve vhodném zaměstnání. Při určování obsahu a rozsahu této přípravy se vychází z dosavadní kvalifikace uchazeče o zaměstnání tak, aby byla co nejúčelněji využita při získávání nových znalostí a dovedností nezbytných pro výkon práce v zaměstnání, pro které je rekvalifikován. Na základě toho se rovněž určuje způsob a doba zabezpečení rekvalifikace. Rekvalifikace se provádí na základě písemné dohody uzavřené mezi uchazečem o zaměstnání a úřadem práce. Rekvalifikace a s ní spojené náklady jsou hrazeny úřadem práce. V posledních třech letech lze rekvalifikaci využít i k jejímu zvýšení a prohloubení, včetně udržování a obnovování, jelikož v roce 2005 byla vydaná novela zákona o zaměstnanosti, provedená zákonem č.382/2005 Sb., s účinností od 1.1.2006.
Investiční pobídky Jsou prostředky poskytované ze strany státu na podporu významným investorům ve snaze je přilákat do určité lokality za účelem tvorby nových pracovních příležitostí a tím i snížení 13
Zákon č.435/2004 Sb. o zaměstnanosti
10
nezaměstnanosti. Investiční pobídky jako nástroj APZ hmotně podporují rekvalifikace nebo školení nových zaměstnanců a vytváření pracovních míst u zaměstnavatelů, kterým bylo vydáno rozhodnutí o příslibu investiční pobídky. Tyto hmotné podpory
jsou poskytovány vládou
a směřují pouze do těch oblastí, kde průměrná míra nezaměstnanosti za poslední dvě ukončená pololetí je minimálně o polovinu vyšší než průměrná míra nezaměstnanosti v ČR.
Veřejně prospěšné práce Veřejně prospěšné práce znamenají vytváření nových pracovních příležitostí, které vznikají za specifickým účelem. Časově omezené pracovní příležitosti spočívají zejména v údržbě veřejných prostranství, úklidu a údržbě veřejných budov a komunikací nebo jiných obdobných činností ve prospěch obcí či jiných obecně prospěšných institucí.Veřejně prospěšné práce jsou časově omezené, mohou být sjednány maximálně na dvanáct po sobě jdoucích měsíců, a to i opakovaně. Příspěvek na ně poskytnutý hradí mzdové náklady i náklady na zdravotní a sociální zabezpečení hrazené zaměstnavatelem.
Společensky účelná pracovní místa Tato pracovní místa jsou na základě dohody s úřadem práce zřizována zaměstnavatelem pro uchazeče, pro které nelze zajistit zaměstnání jiným způsobem. Účelem tohoto nástroje je vytvoření nových pracovních míst pro problematické uchazeče v případě, že neexistuje jiná možnost jejich zařazení. Společensky účelná pracovní místa slouží k rozšíření nabídky volných míst. Úřady práce dávají zaměstnavatelům podněty k jejich zřizování a hmotně je podporují.
Překlenovací příspěvek Překlenovací příspěvek je poskytován úřady práce uchazečům, kteří se rozhodnou vykonávat samostatně výdělečnou činnost a stanou se tak zaměstnanými. Překlenovací příspěvek úřad práce poskytuje na základě dohody. Příspěvek je vyplácen maximálně po dobu tří měsíců a jeho měsíční výše smí činit maximálně 0,12násobek průměrné mzdy v ČR určené dle prvního až třetího čtvrtletí předešlého roku.
11
Příspěvek na dopravu zaměstnanců Příspěvek na dopravu zaměstnanců může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel zabezpečuje každodenní dopravu svých zaměstnanců do a ze zaměstnání v případech, kdy hromadnými dopravními prostředky prokazatelně není provozována doprava vůbec nebo v rozsahu odpovídajícím potřebám zaměstnavatele. Příspěvek může být poskytnut i v případě, kdy zaměstnavatel zajišťuje dopravu svých zaměstnanců s těžším zdravotním postižením, kteří vzhledem ke svému zdravotnímu stavu nemohou využít dopravy hromadnými dopravními prostředky.
Příspěvek na zapracování Příspěvek na zapracování je poskytován zaměstnavateli v případě, že se rozhodne zaměstnat evidovaného uchazeče, který je těžko umístitelný a úřad práce mu věnuje zvláštní péči. Příspěvek je možné využít po dobu nejdéle tří měsíců a jeho výše může dosahovat nejvýše polovinu minimální mzdy v dané době.
Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program Příspěvek při přechodu na nový podnikatelský program může úřad práce poskytnout zaměstnavateli na základě s ním uzavřené dohody, pokud zaměstnavatel přechází na nový podnikatelský program a z tohoto důvodu nemůže zabezpečit pro své zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby.
Překlenovací příspěvek a příspěvek na dopravu zaměstnanců byly novelou zákona o zaměstnanosti č. 382/2008 Sb. zrušeny.
12
2. Evropský sociální fond 2.1. Strukturální fondy EU Strukturální fondy tvoří jádro regionální a strukturální politiky EU. Tyto fondy jsou spravovány Evropskou komisí a slouží k financování strukturální pomoci Společenství, která je směřována především do chudších regionů členských států a s jejíž pomocí je posilována hospodářská a sociální soudržnost EU. České republice se po vstupu do EU otevřela možnost čerpat finanční prostředky z těchto SF a Fondu soudržnosti, které se využívají na realizaci operačních programů. Strukturální fondy jsou významnou součástí regionální a strukturální politiky EU, pozitivně přispívají ke snižování regionálních rozdílů a ke zlepšování životního prostředí, podílejí se na výstavbě infrastruktury, podporují výrobní a podnikatelské prostředí a v neposlední řadě investují do lidských zdrojů.14 SF jsou určeny především pro regiony méně rozvinuté, regiony zaostalé či regiony se strukturálními problémy, avšak pro čerpání prostředků ze SF nejsou tyto faktory rozhodující, jelikož ze SF čerpají všechny členské země EU. Politika hospodářské a sociální soudržnosti (HSS) tedy regionální a strukturální politika je jednou z nejvýznamnějších politik EU. ČR ji tedy věnuje značnou pozornost. Finanční prostředky na politiku HSS jsou uvolňovány ze společného rozpočtu EU a od začátku 80.let jejich objem neustále roste. Z hlediska finančních prostředků, vynakládaných na zabezpečení svých cílů, se regionální a strukturální politika zemědělskou politiku.
15
dlouhodobě řadí na druhé místo hned za společnou
Kromě SF se využívají také prostředky z Fondu soudržnosti, který stojí
samostatně a je jedním z nástrojů k dosažení sociální a hospodářské soudržnosti. Cílem tohoto fondu je podporovat rozvoj celého státu a aktivity v oblasti životního prostředí a dopravní infrastruktury.16 Pro podporu opatření regionální a strukturální politiky byly v období 2004-2006 používány čtyři SF a to Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond (EAGGF) a Finanční nástroj pro podporu rybolovu (FIFG). Jejich společným rysem bylo snížit rozdíly v životní úrovni, které jsou specifické pro obyvatelstvo a regiony EU. Pro současné období se počet SF snížil na dva a to 14
WOKOUN, R., LUKÁŠ, Z., KOUŘILOVÁ, J. Výkladový slovník regionální a strukturální politiky Evropské unie. 1. vyd. Praha: IFEC, s. r. o., 2002. 168 s. ISBN 80-864 12-18-0. s. 107. 15 Dostupné z : http://www.esfcr.cz/co-jsou-sf, citace dne 3.9.2009 16 KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 455 s. ISBN 978-80-7380-086-4.
13
ERDF a ESF.17 Vzhledem k tomu, že se zabývám obdobím 2004-2006 je v následujícím textu uvedena charakteristika všech 4 fondů, které se v tomto období využívaly.
Evropský fond regionálního rozvoje – ERDG Tento fond zaujímá dominantní postavení mezi SF, jelikož představuje téměř polovinu všech jejich výdajů. Základní myšlenkou tohoto fondu je pomoc při odstraňování regionálních nerovností a posilování rozvoje a konverze regionů. Tento fond také podporuje stabilní a udržitelný rozvoj a vytváření trvale perspektivních pracovních míst. Snaží se vyrovnávat hlavní diferenciace v rámci EU tím, že se podílí na rozvojovém a strukturálním vyrovnávání zaostávajících regionů a na hospodářské a sociální soudržnosti regionů a tím celé EU. Hlavními oblastmi, kterými se ERDF zabývá, jsou investice k vytvoření nebo zachování permanentních pracovních míst, investice do infrastruktury, podpora lokálního rozvoje a aktivit malého a středního podnikání a
technická pomoc. ERDF se v současné době zaměřuje především
na zvyšování atraktivity regionů a zlepšení úrovně jejich infrastruktury. Dále se zaměřuje na
výzkum a rozvoj technologií, rozvoj informační společnosti, rozvoj cestovního ruchu
a investic do kultury, ochranu a zlepšení životního prostředí, rovnost mezi muži a ženami v oblasti zaměstnání a v neposlední řadě na nadnárodní, přeshraniční a meziregionální spolupráci.18
Evropský sociální fond – ESF Základní myšlenkou tohoto fondu je rozvíjet zaměstnanost, podnikání, rozvíjet lidské zdroje a současně do nich investovat. Dále pak vytvořit podmínky pro rovné příležitosti pro muže a ženy a podpořit hospodářskou a sociální soudržnost. Finanční prostředky jsou poskytovány prostřednictvím programů, které vytváří nebo obnovují zaměstnavatelnost lidí. ESF svou pomoc zaměřuje především na strategické dlouhodobé programy, které mají pomoci zvláště zaostávajícím regionům v celé EU. Usiluje tímto o zdokonalení a modernizaci pracovní síly a posílení podnikatelské sféry. Tak je poskytnutu podpora domácím i zahraničním investicím směřujícím do daného regionu. Region má prostřednictvím těchto prostředků větší možnost 17
KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 455 s. ISBN 978-80-7380-086-4. 18 WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. 1.vydání. Praha: Oeconomica, 2003. 326 s. ISBN80-245-0517-7
14
dosáhnout větší ekonomické konkurenceschopnosti a prosperity. Hlavními oblastmi, kterými se ESF zabývá jsou integrace nezaměstnaných osob do pracovního procesu, přičemž pomoc je zaměřena především na osoby dlouhodobě nezaměstnané, integrace osob vyloučených z trhu práce, podpora stejných příležitostí na trhu práce, adaptace pracovníků na průmyslové změny, stabilizace a růst zaměstnanosti, posílení lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii a posílení systému vzdělávání a další kvalifikace. V následujících kapitolách uvedu bližší popis tohoto fondu, jelikož je stěžejním fondem, kterým se v této DP zabývám.19
Evropský zemědělský podpůrný a záruční fond – EAGGF Tento fond byl založen za účelem financování společné zemědělské politiky. Fungoval do minulého programovacího období. Fond se dělil na dvě části. Jednalo se o záruční část EAGGF, která sloužila ve většině případů pro financování společné zemědělské politiky. Tato část představovala cca 95 ℅ všech výdajů fondu. Podpůrná sekce fondu náležela do sféry strukturálních fondů, z této části se financovaly operace spadající pod Cíl 1. Tento fond se především zaměřoval na restrukturalizaci a modernizaci zemědělských objektů, ochranu a podporu ekonomického rozvoje znevýhodněných venkovských oblastí. Podporoval farmaření a zachování životaschopných farmářských komunit v horských nebo méně příznivých oblastech, dále podporoval mladé začínající farmáře, snažil se podpořit rozvoj venkovské infrastruktury a podporoval investice do cestovního ruchu.20
Finanční nástroj pro podporu rybolovu – FIFG Tento fond nebyl klasickým fondem, ale řadil se mezi strukturální fondy. Jeho význam byl menší ve srovnání s ostatními SF, jelikož financoval opatření zaměřená na restrukturalizaci rybářského odvětví. Fond se podílel na podpoře, úpravách a modernizaci rybářského sektoru, na to navazujícího průmyslu a marketingu pro jeho produkty. Z tohoto fondu se mohly financovat aktivity jako modernizace loďstva, vybavení rybářských přístavů, rozvoj chovu ryb, výroba a obchod s rybářskými výrobky, ochrana některých přímořských oblastí a další.21 19
WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. 1.vydání. Praha: Oeconomica, 2003. 326 s. ISBN80-245-0517-7 20 WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. 1.vydání. Praha: Oeconomica, 2003. 326 s. ISBN80-245-0517-7 21 WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. 1.vydání. Praha: Oeconomica, 2003. 326 s. ISBN80-245-0517-7
15
2.2. Charakteristika ESF Jak již bylo řečeno, po vstupu České republiky do EU v roce 2004, získala ČR možnost čerpat finanční prostředky z fondů EU. Možnost čerpat prostředky z ESF mělo pro ČR velký význam, jelikož ESF je hlavním finančním zdrojem pro podporu lidských zdrojů v ČR. Právě oblast rozvoje lidských zdrojů je jednou z nejdůležitějších oblastí, na kterou je soustředěna pomoc v rámci hospodářské a sociální soudržnosti a po vstupu ČR do EU nabývá na významu. ESF poskytuje pomoc těm
projektům, které se zaměřují
na podporu lidských zdrojů,
na zvyšování jejich vzdělanosti a kvalifikace, na podporu podnikání a rovných příležitostí na trhu práce a zaměřující se na podporu zaměstnanosti. Hlavním úkolem ESF je především podpora zaměstnanosti a celkové mobility pracovníků. Hlavním posláním ESF je podpora projektů zaměřených především na rozvoj lidských zdrojů, na zvyšování vzdělanosti a kvalifikace pracovníků, na podporu podnikání a rovných příležitostí na trhu práce. ESF také
pomáhá rozvíjet schopnosti lidí, kteří mají
specifické problémy s hledáním práce, udržení zaměstnání nebo návratem do práce po delší nepřítomnosti. Tento fond také poskytuje podporu členským státům, které bojují se základními příčinami nezaměstnanosti. ESF tuto podporu poskytuje dle požadavků regionů, které musí řešit mimořádné problémy související s nezaměstnaností. 22 Aby mohla EU s nezaměstnaností bojovat byl v roce 1997 sepsán základní strategický dokument v oblasti zaměstnanosti nazývaný Evropská strategie zaměstnanosti. ESF slouží k podpoře realizace Evropské strategie zaměstnanosti a jejím cílem je omezovat stále vyšší nezaměstnanost a dosáhnout trvalého zvýšení míry zaměstnanosti. ESF vymezuje podporované oblasti, které tvoří páteř ročních akčních plánů zaměstnanosti členských států a jsou součástí Evropské strategie zaměstnanosti. Podpora z ESF je zaměřena především na:23
Pomoc nezaměstnaným lidem při vstupu na trh práce, pomocí aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), jejíž cílem je pomoci lidem, kterým hrozí dlouhodobá nezaměstnanost
a pomáhá nezaměstnaným vrátit se do zaměstnání dříve než
se propadnou dlouhodobé nezaměstnanosti. Konkrétní typ pomoci se odvíjí od 22 23
Dostupné z: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8, citace 23.9.2009 Dostupné z: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8, citace 23.9.2009
16
jednotlivých potřeb nezaměstnaných, např. diagnostické pohovory, profesní poradenství, pomoc při hledání pracovních míst.
Rovné příležitosti pro všechny při vstupu na trh práce, sociální začleňování a pomoc lidem ze znevýhodněných sociálních skupin při vstupu na trh práce. Pro naplnění této oblasti je nezbytné soustředit se na individuální potřeby znevýhodněných skupin na trhu práce. Jedná se o osoby zdravotně postižené, etnické menšiny a další skupiny osob, které čelí různým obtížím a vyloučením ze společnosti. Součinnost nevládních organizací, místních skupin a projektů je velice důležitá pro pomoc těmto znevýhodněným skupinám.
Celoživotní vzdělávání, s neustále měnícím se trhem práce souvisí nutnost zlepšit vzdělávací systémy, především vydávající celostátně uznávaná osvědčení. Podpora této oblasti, umožňuje zlepšit přístup na trh práce a možnost lépe se do něj začlenit.
Rozvoj kvalifikované a přizpůsobivé pracovní síly, zavádění moderních způsobů organizace práce a podnikání. Jedná se o podporu jednotlivců, která by měla představovat pomoc při adaptaci na nové technologie a tržní podmínky. ESF může pomáhat i zaměstnavatelům či
odborovým svazům spolupracovat se státními orgány
na modernizace různých aktivit, které zaměstnavatelé a odborové svazy vykonávají.
Zlepšení přístupu a účasti žen na trhu práce,boj se všemi formami diskriminace a nerovnostmi souvisejícími s trhem práce, rozvoj pracovní kariéry žen, přístup žen k novým pracovním příležitostem, zahájení vlastního podnikání a s tím související snížení nerovnosti na základě pohlaví na trhu práce.
17
2.3. ESF v ČR České republice se po vstupu do EU otevřela možnost čerpat finanční prostředky ze SF, tedy i z ESF. Tento strukturální fond, jako hlavní finanční zdroj pro podporu lidských zdrojů, zde existuje již druhé programovací období. Projekty, které byly schváleny v prvním programovacím období 2004-2006, jsou v současnosti realizovány, a bude jim v této práci věnována značná pozornost. Druhé programovací období, které probíhá v letech 2007-2013 bude zmíněno okrajově. Objem finančních prostředků z ESF určených pro Českou republiku v období 20042006 činil 456,98 mil. €, v současném programovacím období bylo vyčleněno pro ČR 3,8 mld. €.24 Odpovědným orgánem za řízení pomoci ESF v ČR je Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). Dalšími spolupracujícími subjekty jsou Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR), Ministerstvo životního prostředí (MŽP), Ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO), CzechInvest, úřady práce, orgány místní a regionální samosprávy.25 Mezi programy, které umožňovaly čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů patřil v období 2004-2006 OP Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ), Jednotný programový dokument pro cíl 3(pro hlavní město Prahu) (JPD 3), program iniciativy Společenství EQUAL a Společný regionální operační program (SROP).
OP Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) Tento OP tvořil základ pro realizaci podpory z ESF v oblasti lidských zdrojů v ČR. OP bude samostatně podrobněji popsán v další kapitole, jelikož tvoří stěžejní část této DP.
Jednotný programový dokument pro cíl 3(pro hlavní město Prahu) (JPD 3) Celý název programu zní Jednotný programový dokument pro Cíl 3 regionu NUTS 2 hlavní město Praha. OP byl určen výhradně pro území hlavního města Prahy a hlavním cílem programu byl efektivní trh práce založený na kvalifikované pracovní síle, konkurenceschopnosti zaměstnavatelů, využití výzkumně vývojového potenciálu regionu, sociální integraci ohrožených skupin a rovnosti příležitostí při respektování zásad udržitelného rozvoje. ESF se na financování
24 25
Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr, citace dne 23.9.2009 Dostupné z: http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr, citace dne 23.9.2009
18
tohoto OP podílel z 50 %, zbylých 50 % bylo financováno prostřednictvím rozpočtu hl. m. Prahy a státního rozpočtu ČR.26
Program iniciativy Společenství EQUAL Tato iniciativa spolufinancovaná z ESF podporovala na celém území EU mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce. Hlavním cílem bylo vyvinout a prosadit nástroje pro podporu příslušníků znevýhodněných skupin , jako např. dlouhodobě nezaměstnaných, etnických menšin, zdravotně postižených aj. Dlouhodobým cílem je co největší rozšíření a aplikace nejlepších inovací do politiky a praxe.27
Společný regionální operační program (SROP) V rámci ČR se tento program realizoval na celém území ČR s výjimkou hl. m. Prahy. SROP zahrnuje rozvojové priority 7 regionů soudržnosti ČR. Hlavním cílem bylo dosáhnout vyváženého rozvoje regionů prostřednictvím těchto priorit - regionální podpora podnikání, regionální rozvoj infrastruktury, rozvoj lidských zdrojů v regionech, rozvoj cestovního ruchu a technická pomoc. Podpora ze SF EU byla poskytována z ESF (částečně priorita rozvoj lidských zdrojů v regionech) a ERDF (ostatní priority).28
Protože se DP zabývá programovacím obdobím 2004 – 2006, jen pro informaci v závěru této kapitoly uvádím programy podporované z ESF v období 2007-2013, které velmi navazují na programy realizované v předchozím období. Jedná se o OP Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ), OP Vzdělání a konkurenceschopnost (OP VK) a Operační program Praha – Adaptabilita (OPPA).
26
PAVLÁK, Miroslav: Lidské zdroje a fondy EU. 1. vyd. ASPI 2006. str. 29-39. ISBN 80-7357-139-0 Dostupné z: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8, citace 23.9.2009 27 PAVLÁK, Miroslav: Lidské zdroje a fondy EU. 1. vyd. ASPI 2006. str. 29-39. ISBN 80-7357-139-0 27 Dostupné z: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8, citace 23.9.2009 28 PAVLÁK, Miroslav: Lidské zdroje a fondy EU. 1. vyd. ASPI 2006. str. 29-39. ISBN 80-7357-139-0 28 Dostupné z: http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8, citace 23.9.2009 26
19
3. Operační program rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ) OP rozvoj lidských zdrojů, byl jedním ze čtyř OP ESF minulého programovacího období 2004-2006, ze kterého byly spolufinancovány projekty na podporu lidských zdrojů a zaměstnanosti. OP RLZ byl zaměřen na podporu a rozvoj lidských zdrojů zvyšováním úrovně jejich vzdělanosti a kvalifikace a opětovným zapojením především sociálně vyloučených skupin obyvatelstva na trh práce. OP RLZ byl uskutečňován naplňováním předem stanovených cílů, k jejichž vzájemnému propojení sloužily tzv. horizontální principy (rovné příležitosti, udržitelný rozvoj, informační společnost a podpora místním iniciativám). Na tento program bylo vyčleněno nejvíce prostředků z ESF. Jednalo se o podporu ve výši 422,4 mil. €, EU poskytla ze svých prostředků prostřednictvím ESF 318,82 mil. €, tato částka představovala 75 % účasti na financování programu, zbylých 25 % bylo poskytnuto prostřednictvím státního rozpočtu ČR.29
3.1. Charakteristika OP RLZ Základním dlouhodobým cílem vlády ČR je zvyšovat zaměstnanost a tím tak snížit míru nezaměstnanosti. Tento ekonomický a sociální cíl je shodný se strategickým cílem Evropské strategie zaměstnanosti EU. Cíle OP RLZ vyplývají z těchto dlouhodobých cílů.30 Globálním cílem tohoto programu
bylo dosažení vysoké a stabilní úrovně
zaměstnanosti, která se zakládá na kvalifikované a flexibilní pracovní síle, integraci sociálně vyloučených skupin obyvatelstva a konkurenceschopnosti podniků při respektování principů udržitelného rozvoje. Tohoto globálního cíle bylo dosaženo prostřednictvím čtyř specifických cílu OP RLZ:31
rozvoj pružného trhu práce, který přispívá ke snížení a prevenci nezaměstnanosti a zvýšení zaměstnatelnosti osob, jimž hrozí vyloučení z trhu práce,
29
Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 30 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 31 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5
20
snížení počtu a podílu osob ohrožených sociálním vyloučením prostřednictvím integrovaného přístupu a odstraňování bariér znesnadňujících účast na trhu práce včetně diskriminace podle pohlaví,
rozvoj celoživotního učení prostřednictvím zvyšování kvality nabídky vzdělání z hlediska potřeb znalostí společnosti a prostřednictvím rozšiřování účasti všech subjektů v procesu vzdělávání,
rozvoj kvalifikované pracovní síly, konkurenceschopnosti podniků, rozšiřování nabídky pracovních příležitostí v rozvojových odvětvích a posílení environmentálního přístupu.
Priority a opatření OP RLZ K realizaci globálního cíle a specifických cílů OP RLZ byly vytyčeny čtyři priority a v rámci každé priority konkrétní opatření. Součástí programu byla i samostatně stojící priorita s názvem Technická asistence, jejíž úkolem bylo řádné zajištění programu.Vzájemná propojenost a návaznost jednotlivých priorit a opatření je uvedena v následujícím textu.
Priorita 1 – Aktivní politika zaměstnanosti Cílem této priority bylo rychlé začlenění nezaměstnaných osob na trh práce a předcházení nezaměstnanosti u osob ohrožených nezaměstnaností. Byla zaměřena především na jednotlivce a výběr takových nástrojů, které nejlépe podpoří návrat a začlenění jednotlivce na trh práce. Významnou úlohu zde hrála také preventivní opatření, která musela být uplatňována vůči osobám ohrožených nezaměstnaností a osobám vracejícím se na trh práce. Důraz byl kladen i na činnost úřadů práce a to především na kvalitu služeb. Pracovníci úřadů práce získávali nové praktické i teoretické zkušenosti prostřednictvím různých školení. Podpora v rámci této priority byla rozdělena do následujících dvou opatření.32
Opatření 1.1 – Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání
32
Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5
21
Opatření mělo sloužit jako doplněk ke státní aktivní politice zaměstnanosti. Toto opatření mělo především podpořit nástroje aktivní politiky zaměstnanosti tak, aby byla účinně poskytnuta pomoc při získání zaměstnání a aby byly efektivně odstraňovány bariéry na trhu práce.Cílovými skupinami byli především uchazeči o zaměstnání, zaměstnanci ohrožení nezaměstnaností a osoby dlouhodobě nezaměstnané a ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. Opatření bylo naplňováno především rekvalifikacemi, poradenstvím, motivačními kurzy, rozvojem vzdělávání, podporou vytváření nových pracovních míst, kurzy pro začínající podnikatele, zprostředkovatelskými službami a další.33
Opatření 1.2 – Modernizace veřejných služeb zaměstnanosti V rámci tohoto opatření byla podpora směřována k pracovníkům služeb zaměstnanosti především tvorbou vzdělávacích programů ke zvýšení profesní vybavenosti pro práci s ohroženými skupinami. Toto opatření mělo přispět k modernizaci služeb zaměstnanosti a růstu efektivnosti pracovníků služeb zaměstnanosti. V rámci tohoto opatření byli zaměstnanci služeb vybaveni teoretickými znalostmi a praktickými zkušenostmi, které získali intenzivním školením. Pracovníci služeb zaměstnanosti a ostatní organizace uplatňovali v rámci tohoto opatření individuální přístup, s kterým souvisely vyšší nároky na odbornost a kvalifikaci, ale i všeobecný rozhled pracovníků úřadu práce, zejména útvaru poradenství, rekvalifikace a trhu práce. Cílovými skupinami toho opatření byly orgány služeb zaměstnanosti a jejich pracovníci a spolupracující organizace a jejich pracovníci.34
Priorita 2 – Sociální integrace a rovnost příležitostí Cílem priority bylo pomoci těm, kteří jsou ohroženi vyloučením ze společnosti a prosazování rovných příležitostí pro ženy a muže na trhu práce. Hlavním zaměřením priority bylo zvýšit zaměstnatelnost sociálně vyloučených z důvodu dlouhodobé nezaměstnanosti a osob
33
Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 34 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5
22
ohrožených sociálním vyloučením pomocí preventivních opatření. Podpora v rámci této priority byla rozdělena do následujících třech opatření.35
Opatření 2.1 – Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí Opatření mělo za cíl vyrovnat příležitosti v přístupu ke vzdělání, zaměstnání a dalšímu společenskému a pracovnímu uplatnění osob ohrožených sociálním vyloučením. Projekty v rámci tohoto opatření byly realizovány ve dvou oblastech. V oblasti zaměstnanosti se opatření zaměřovalo
na
dlouhodobou
nezaměstnanost.
Do
skupin
ohrožených
dlouhodobou
nezaměstnaností patří absolventi škol a mladiství, občané se zdravotním postižením, občané nad 50 let věku, občané bez kvalifikace a občané pečující o malé děti. Pozornost byla věnována především skupinám ocitajícím se na okraji společnosti, které nedosáhly sociálního začlenění v přirozeném prostředí. V oblasti sociálních služeb opatření přispívalo ke vzdělání zaměstnanců služeb zaměstnanosti tak, aby se byli schopni integrovat do určité skupiny obyvatelstva na trhu práce. Podpora byla určena imigrantům, bezdomovcům a obětem domácího násilí. Mezi nejproblémovější osoby na trhu práce patřili romští občané, kteří mají nízkou či nulovou profesní kvalifikaci.36
Opatření 2.2 – Rovné příležitosti pro ženy a muže na trhu práce Opatření mělo přispět k odstranění stále přetrvávající nerovnosti neboli diskriminace mužů a žen a podpořit princip rovnosti mužů a žen v praxi.V rámci opatření mělo docházet k posilování účasti žen v netradičních oborech, k motivaci zaměstnavatelů využít nové formy zaměstnání, k prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti žen realizací opatření zaměřených na ženy vracející se na trh práce po mateřské či rodičovské dovolené, ženy v předdůchodovém věku a ženy s nízkou kvalifikací. K naplnění tohoto opatření mělo dojít prostřednictvím rekvalifikací,
35
Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 36 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5
23
poradenství, rozšiřování nabídky pracovních míst s pružnou pracovní dobou nebo na částečný pracovní úvazek. Projekty byly zaměřené i na zvýšení počtu žen v podnikatelském prostředí.37
Opatření 2.3 – Posílení kapacity poskytovatelů sociálních služeb Cílem opatření bylo vytvořit nové a doplnit existující kapacity subjektů. Především se jednalo o nestátní neziskové organizace, které se zabývaly programy pro osoby vyloučené ze společnosti nebo osoby,jimž toto vyloučení hrozí. Nestátní neziskové organizace mají v této oblasti dlouholeté zkušenosti a potenciál k plnění cílů tohoto opatření,
avšak nedisponují
kapacitami na to, aby se mohly ucházet o prostředky z OP RLZ. Z tohoto důvodu bylo opatření realizováno pomocí globálních grantů, pomocí kterých bylo možno získat přístup k finančním prostředkům. Pro globální granty byly vymezeny jednodušší postupy a formuláře.38
Priorita 3 – Rozvoj celoživotního učení Byla zaměřena na rozvoj kapacity vzdělávacích institucí a zlepšení obsahu a kvality vzdělávání. Priorita se také orientovala na modernizaci vzdělávacích institucí jako základních, středních a vysokých škol a měla vést k vytvoření základního kamene celoživotního vzdělávání, k vytvoření potřebných vazeb mezi vzděláním a profesním životem, které přispívají k plynulejšímu přechodu absolventů do zaměstnání.Podpora v rámci této priority byla rozdělena do následujících třech opatření.39
Opatření 3.1 – Zkvalitňování vzdělávání ve školách a školských zařízeních a rozvoj podpůrných systémů ve vzdělávání Hlavním cílem opatření bylo zkvalitnit vzdělávání na základních, středních a vyšších odborných školách. Prostřednictvím tohoto opatření se lidé měli více motivovat k celoživotnímu vzdělávání, které jim umožnilo lépe se orientovat na trhu práce. Díky tomuto opatření mělo dojít
37 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 38 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 39 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5
24
k dalšímu vzdělávání pedagogických pracovníků, zvyšování kvality výuky jazyků, zvyšování počítačové gramotnosti a vytváření vzdělávacích kurzů pro dospělé, kteří předčasně opustili vzdělávací zařízení nebo si chtějí doplnit své vzdělání.40
Opatření 3.2 – Podpora terciárního vzdělávání, výzkumu a vývoje Hlavním cílem opatření bylo podporovat vývoj terciárního vzdělávání na vysokých školách tak, aby se absolventi jednotlivých typů akreditovaných studijních programů uplatnili na trhu práce a byli schopni se přizpůsobit větším nárokům kladeným na vysokoškolsky vzdělané uchazeče o zaměstnání. Opatření mělo také přispět ke zvýšení úrovně odborné připravenosti učitelů. Náhled lidí na vzdělávání je různý, je důležité vzdělávání chápat jako kontinuální činnost v průběhu celého života každého člověka. Na vysokých školách vznikla centra celoživotního vzdělávání, která umožnila absolventům škol zvýšit si svou kvalifikaci, nebo získat rekvalifikaci.41
Opatření 3.3 – Rozvoj dalšího profesního vzdělávání Opatření se orientovalo na vytváření národního systému certifikací získaných kvalifikací, přípravu pilotních školních vzdělávacích programů, rozvoj podpůrných systémů pro další profesní vzdělání (informační a poradenské služby), na rozvoj distančního vzdělání a e-learningu.42
Priorita 4 – Adaptabilita a podnikání Priorita byla zaměřena na podporu odborného vzdělávání zaměstnanců i zaměstnavatelů z oborů, které mají růstový potenciál a mohou posílit konkurenceschopnost českých podniků. Opatření se proto orientovala na růst odborných znalostí, kvalifikace a kompetencí zaměstnavatelů a zaměstnanců prostřednictvím odpovídající nabídky rekvalifikačních kurzů
40 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 41 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 42 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5
25
a vzdělávání v oblasti informačních technologií. Důležitá součást priority byla realizace programů řízení lidských zdrojů v organizacích a poskytování pobídek pro vzdělávání v podnicích. Součástí priority byla i podpora zachování pracovních míst včetně podpory sebezaměstnávání a další rozvoj alternativních forem pracovních úvazků. Podpora v rámci této priority byla rozdělena do následujících dvou opatření.43
Opatření 4.1 – Zvýšení adaptability zaměstnavatelů a zaměstnanců na změny ekonomických a technologických podmínek, podpora konkurenceschopnosti Opatření mělo pomoci zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků prostřednictvím vhodných rekvalifikačních kurzů, které měly poskytnout odborné znalosti a zvyšovat kvalifikaci zaměstnavatelů a zaměstnanců. Důraz byl kladen na informační technologie.44
Opatření 4.2 – Specifické vzdělávání Opatření podporovalo aktivity vybraných sektorů průmyslu, cestovního ruchu, podnikání a vzdělání v oblasti životního prostředí. Opatření se soustředilo také na podporu rozvoje nové znalostní ekonomiky, na posílení profesní kvalifikovanosti a vzdělanosti ve vybraných sektorech.45
Priorita 5 – Technická pomoc Priorita měla na starosti technickou pomoc Řídícímu orgánu a implementačním orgánům pro řádné řízení a administraci programu, která zahrnovala aktivity spojené s procesem výběru a vyhodnocení projektu, poradenství pro žadatele, monitorování postupu realizace a podporu koordinace při implementaci programu.46
43
Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 44 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 45 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 46 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5
26
Opatření 5.1 – Podpora řízení, implementace,monitorování a kontroly operací OP RLZ Opatření mělo přispět k bezchybné implementaci OP RLZ poskytnutím manažerských a expertních služeb pro řízení a administraci programu. V rámci opatření byly podpořeny činnosti jako vypracování návrhů zpráv pro jednání výborů, implementace jednotného administrativního rámce pro výběr projektů, monitorování, hodnocení, informace a publicita v rámci programu, školení a semináře pro pracovníky implementačních orgánů, podpora při procesu hodnocení a výběru projektů, poradenství žadatelům při přípravě projektů.47
Opatření 5.2 – Ostatní oprávněné činnosti V rámci opatření byly podpořeny činnosti jako propagace programu na veřejnosti, semináře, informační akce, výzkumné studie a šetření zaměřené na další rozvoj programu, sledovací studie, provoz, údržba a další rozvoj monitorovacího a informačního systému, studie a výměna zkušeností s multiplikačním účinkem, příprava programových dokumentů pro další programovací období, včetně předběžného hodnocení.48
3.2. Financování, řízení, monitorování a kontrola OP RLZ Jednou z nejdůležitějších povinností všech členů EU při čerpání pomoci ze strukturálních fondů je zajištění řádného nakládání s finančními prostředky. Orgány Evropské komise se věnují zajištění
finančních toků v rámci všech operačních programů včetně OP RLZ. Maximální
příspěvek z ESF může činit 75 % ( nejméně zpravidla 50 %, u opatření 2.1 až 80 %) z celkových nákladů projektu, uznatelných z hlediska příslušných předpisů EU. Evropská komise proplácí příspěvky z ESF Platebnímu orgánu, kterým je Ministerstvo financí ČR. Spolufinancování ze strany ČR bylo zajištěno z rozpočtových kapitol příslušných ministerstev. Na základě pověření Platebního orgánu zajišťovala pro OP RLZ převod finančních prostředků z ESF konečným příjemcům Platební jednotka MPSV. V případě, že finanční prostředky poskytnuté z ESF nebyly využity nebo nebyly oprávněně použity, musel Platební orgán vrátit tyto
47
Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 48 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5
27
prostředky do rozpočtu EU. Neoprávněně použité prostředky poskytnuté z ESF vymáhaly v rámci ČR příslušné finanční úřady.49 Dle dohodnuté implementační struktury, bylo stanoveno MPSV jako Řídící orgán celého OP RLZ. Zprostředkujícími subjekty byly pro vybraná opatření úsek 4 MPSV- Správa služeb zaměstnanosti, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a Nadace rozvoje občanské společnosti (NROS). Řídící orgán delegoval na tyto implementační orgány některé činnosti, zejména výběr projektů, uzavírání závazků, monitorování, kontrolu projektů a ověřování žádostí o platby. Zprostředkující subjekty zajišťovaly také odpovídající informovanost konečným uživatelům a partnerům o možnostech financování z příslušných opatření OP RLZ a jeho propagaci. Na realizaci opatření OP RLZ se vedle MPSV podílela také další ministerstva jako Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo pro místní rozvoj a Ministerstvo životního prostředí.50 Důkladná věcná finanční kontrola je nedílnou součástí celého procesu realizace pomoci z ESF v ČR. Finanční kontrolu ve veřejné správě a výkon finanční kontroly vůči prostředkům poskytnutým ČR ze zahraničí metodicky koordinovalo Ministerstvo financí ČR na základě zákona o finanční kontrole ve veřejné správě. Za zajištění věcné kontroly projektu byl zodpovědný řídící orgán (MPSV). Kontrolu prováděl na základě smlouvy zprostředkující orgán (Správa služeb zaměstnanosti-úsek MPSV, CzechInvest, MŠMT, MŽP, MMR, MPO a Nadace rozvoje občanské společnosti) nebo konečný příjemce (subjekt odpovídající za výběr, monitoring, platby a kontrolu grantových projektů). Podstatou věcné kontroly bylo prověření oprávněnosti žádosti o platbu z hlediska formálního a z hlediska plnění cílů projektu. S procesem kontroly souviselo řádné monitorování programu. Na realizaci dohlížel Monitorovací výbor. MPSV používal pro účely kontroly všech projektů jednotný informační systém tzv. Monitorovací systém strukturálních fondů (MSSF) zavedený Ministerstvem pro místní rozvoj.51
49
Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 50 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5 51 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, ISBN 80-86552-84-5
28
3.3. Projekty OP RLZ realizované v rámci priority 1:aktivní politika zaměstnanosti ve Středočeském kraji Operační program rozvoj lidských zdrojů je realizován prostřednictvím 3 základních typů projektů – grantové, systémové a národní projekty. Výběr a implementace je odlišná u každého typu. Projekty financované prostřednictvím ESF, lze charakterizovat jako časově ohraničenou cílenou činnost, prováděnou konečnými příjemci za účelem dosažení požadovaného výsledku v rámci programu.52 Grantové projekty: projekty, které předkládají Koneční uživatelé Konečným příjemcům na základě výzvy k podání žádosti o oznámení administrátora (pověřený úřad práce) grantového schématu. Projekty jsou zaměřeny na cílové skupiny jednotlivců a organizací. Projekty jsou vytvářeny subjekty na regionální a místní úrovni, kteří mají inovační nápady a jsou schopni je realizovat. Tyto projekty doplňují programy a nástroje příslušné státní politiky. Grantové projekty jsou za přesně vymezených podmínek předkládány i podnikatelskými aktéry.53 Národní projekty: tyto projekty mohou předkládat pouze Koneční příjemci (subjekty s kompetencí k implementaci národních politik a programů v dané oblasti). Projekt poté realizují buď prostřednictvím externího dodavatele nebo přímo ve spolupráci s vybranými partnery či kombinací těchto dvou způsobů. Projekty musí být vytvořeny tak, aby rozšířily existující programy a nástroje politiky (např. APZ) nebo zvětšily okruh cílových skupin, přičemž mají národní rámec.54 Systémové projekty: stejně jako národní mohou i tyto projekty předkládat pouze Koneční příjemci. Projekty jsou zaváděny na základě detailního zadání, které vypracuje Konečný příjemce formou veřejné zakázky nebo výběrového řízení na řešitele. U systémových i národních projektů jsou prostředky ESF používány jako dotace pro
52
Operační program Rozvoj lidských zdrojů. Dodatek k programu MPSV 20.5. 2004, citace dne 10.10.2009 Dostupné z : http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9e9c9c80-7b84-495e-aad12b3da11c485a, citace 10.10.2009 54 Dostupné z : http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9e9c9c80-7b84-495e-aad12b3da11c485a, citace 10.10.2009 53
29
naplňování konkrétního opatření státní politiky (např. aktivní politika zaměstnanosti nebo rozvojové vzdělávací programy).55 Specifické cíle grantových, národních a systémových projektů:56 Zamezit růstu počtu dlouhodobě evidovaných uchazečů a zároveň se zaměřit na nezaměstnané ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. Zavádět
nové nástroje APZ, zvýšit efektivnost a adresnost již existujících nástrojů
a rozšířit je i na zájemce o zaměstnání a na zaměstnance ohrožené nezaměstnaností a osoby vracející se na trh práce. Rozšířit preventivní
poradenské a informační služby a zvýšit motivační aktivizační
opatření subjektů trhu práce jako prevenci nezaměstnanosti. Podpořit nové formy zaměstnávání. Podpořit těsnější vazby mezi institucemi trhu práce, sociálními partnery a jejich sdružení, zaměstnavateli, vzdělávacími institucemi, školami, obcemi, krajskými úřady a nestátními neziskovými organizacemi.
Prostřednictvím ESF byly ve Středočeském kraji v letech 2004 – 2006 realizovány grantové a národní projekty, které měly přispět ke zvýšení zaměstnanosti ohrožených skupin obyvatelstva. Mezi tyto nejohroženějších skupiny patřily osoby dlouhodobě nezaměstnané, ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností či osoby jinak znevýhodněné na trhu práce. Cílem všech projektů byla snaha umístit ohrožené skupiny vyskytující se na trhu práce zpět na tento trh a prostřednictvím těchto projektů jim vstup na trh práce ulehčit. V programovacím období 20042006 byly všechny realizované projekty financovány prostřednictvím Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR. Projekty byly zaměřeny na různé druhy činností, prostřednictvím kterých se měl účastník kurzu naučit nové dovednosti, či získat nové zkušenosti v oborech, které se setkávají s poptávkou na trhu práce. Uchazeči si prostřednictvím projektů měli navýšit odbornost, získat motivaci a způsobilost k realizaci jejich životních cílů. Po absolvování těchto
55
Dostupné z : http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9e9c9c80-7b84-495e-aad12b3da11c485a, citace 10.10.2009 56 Dostupné z : http://portal.mpsv.cz/sz/local/me_info/esf/esf.doc, citace 19.6.2009
30
kurzů měl tedy účastník větší možnost uplatnit se na trhu práce a zapojit se zpět do pracovního procesu. Na těchto projektech se podílely pověřené úřady práce ve Středočeském kraji, a to v rámci OP RLZ opatření 1.1. - Posílení aktivní politiky zaměstnanosti při zaměstnávání uchazečů a zájemců o zaměstnání a 2.1.
– Integrace specifických skupin obyvatelstva
ohrožených sociální exkluzí. V rámci těchto opatření byly podpořeny následující činnosti:57
V rámci opatření 1.1. – rekvalifikace, motivační aktivity, poradenství, bilanční a pracovní diagnostika, zprostředkování a podpora vytváření nových pracovních míst, vytváření nových pracovních míst pro sebezaměstnávání, podpora ohrožených pracovních míst,
V rámci opatření 2.1 – vzdělávání, vytváření pracovních míst, podpůrné činnosti k odstranění bariér k přístupu ke vzdělání a zaměstnání, speciální poradenské služby.
V programovacím období 2004-2006 byly prostřednictvím ESF a státního rozpočtu ČR realizovány národní a grantové projekty, které přispěly ke snížení počtu nezaměstnaných v okrese Kladno a dalších okresech Středočeského kraje. Jelikož další kapitola bude zaměřena na projekty, které se realizovaly v okrese Kladno je v této kapitole uveden výčet těchto projektů a jejich stručný popis. Realizované projekty byly : Najdi si práci ve Středočeském kraji, Najdi si práci ve Středočeském kraji plus, Kurz účetnictví a znalostí práce na PC včetně řízené praxe formou paraelního účtování firmy a individuální podpora uplatnění na trhu práce – region Středočeský kraj, Příprava na práci ve Středočeském kraji, Počítač - moje cesta k zaměstnání, Terénní sociální pracovník ve Středočeském kraji, Vytvoření pracovních míst v rámci inovace nástrojů APZ „Nové možnosti“, Návrat do práce ve Středočeském kraji, Vzdělávací centrum SOU Nové Strašecí, Rekvalifikační kurz základní obsluhy osobního počítače, Jak nepřerušit profesní růst během rodičovské fáze, ECDL Start – dobrý start do nové práce, Nová šance pro Vás - více než jenom pracovník obchodu a služeb, Centrum celoživotního vzdělávání při SOŠ s SOU, Kladno, U Hvězdy 2279 a Systém aktivní politiky zaměstnanosti v činnosti agentury práce.
57
Dostupné z : http://portal.mpsv.cz/sz/local/me_info/esf/esf.doc, citace 10.10.2009
31
Čerpat prostředky z ESF v období 2004 – 2006 bylo umožněno také prostřednictvím projektu „Vzdělávejte se!“. Projekt byl realizován ve dvou fázích, přičemž v první fázi byly čerpány prostředky z OP RLZ a druhá část spadala již do nového programovacího období 2007-2013 OP LZZ. Vzhledem k tomu, že se čerpání prostředků z OP RLZ prodloužilo do 30. června 2009, musela být první fáze ukončena k tomuto datu z důvodu jejího hrazení z OP RLZ. Specifikum těchto projektů bylo, že každý z nich byl zacílen na jinou skupinu osob. V následujícím textu je uvedena jejich stručná charakteristika. Zhodnocení projektů a výsledky jsou uvedeny v samostatné kapitole, která popisuje trh práce v okrese Kladno.
Najdi si práci ve Středočeském kraji Národní projekt, který byl
jako jeden z prvních
projektů tohoto typu realizovaný
v ČR.V rámci aktivní politiky zaměstnanosti byl připraven jako veřejná zakázka pověřeným úřadem práce v Příbrami, který spolupracoval s okresními úřady práce ve Středočeském kraji. Jeho realizátorem byl Středočeský vzdělávací institut Akademie J.A.Komenského v Nymburce. Podmínkou pro zařazení do projektu bylo trvalé bydliště na území Středočeského kraje. Hlavním cílem
projektu bylo zajištění rychlého začlenění nezaměstnaných na trh práce
a současné předcházení nezaměstnanosti u osob ohrožených nezaměstnaností. Projekt byl určen především pro krátkodobě nezaměstnané (osoby evidované na úřadu práce do 9 měsíců), pro osoby, které jsou ohroženy propuštěním ze zaměstnání a pro nezaměstnané, kteří hledají zaměstnání a mohou být umístěni na trhu práce relativně rychle. Projekt „Najdi si práci ve Středočeském Kraji“ byl krátkodobý program, jehož cílem bylo vyrovnat poptávku zaměstnavatelů s nabídkou vhodně kvalifikovaných potencionálních zaměstnanců.58 Úřad práce v Příbrami zhodnotil realizaci projektu jako velmi úspěšnou. Projekt byl zahájen v březnu roku 2005 a ukončen v červnu roku 2007.59 V rámci projektu se uskutečnila řada profesních a neprofesních školení. Uchazečům o zaměstnání měla pomoci lépe se orientovat na trhu práce, získat řadu zkušeností a cenných rad, které by následně mohli zúročit v novém zaměstnání. Kurzy v rámci projektu nabízely celou
58 59
Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/esfpb/novinkyesf/zpravazarok2006.doc, citace 20.10.2009 Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/esfpb/narodniprojekty, citace dne 20.10.2009
32
řadu aktivit například správné sestavení životopisu, jak postupovat při hledání zaměstnání, jak obstát při pohovoru.60
Najdi si práci ve Středočeském kraji plus Národních projekt, který navazoval na projekt „Najdi si práci ve Středočeském kraji“. Projekt stejně jako v prvním případě připravil Úřad práce v Příbrami a realizátorem se stala společnost CC Systems a.s. Hlavním cílem projektu bylo pomoci osobám krátkodobě nezaměstnaným najít si nové zaměstnání. Mohli se do něj zapojit uchazeči o zaměstnání, kteří byli na úřadu práce evidováni méně jak 9 měsíců, zájemci o zaměstnání evidovaní na úřadu práce a stávající zaměstnanci ohrožení ztrátou zaměstnání. Projekt byl zaměřen především na vzdělávání dospělých a poskytování různých poradenství. Zahájen byl v říjnu roku 2007 a dokončen v dubnu roku 2009.61 Kurzy, které v rámci toho projektu probíhaly, byly zaměřeny na obory řemeslné, ekonomické a sociální. Společnost CC Systems a.s. v oblasti rekvalifikačních kurzů úzce spolupracovala s regionálními úřady práce. Účastníci projektu si mohli vybrat z 19 rekvalifikačních kurzů. Zaměření kurzů bylo velice rozmanité, v rámci projektu probíhaly kurzy jako „administrativní pracovník, mzdové účetnictví, pracovník sociální péče, svářečské práce, řidičské průkazy skupiny C,D,E a osvojení dovedností osobního počítače o které byl z řad účastníků největší zájem“.62
Kurz účetnictví a znalostí práce na PC včetně řízené praxe formou paralelního účtování firmy a individuální podpora uplatnění na trhu práce – region Středočeský kraj Grantový projekt, jehož realizátorem byla firma MAVO, s.r.o. Cílem projektu bylo zlepšení postavení cílové skupiny (nezaměstnaných, kteří mají zájem osvojit si účetní znalosti a znalosti práce na PC), překonání specifických problémů cílové skupiny (hlídání dětí, dojíždění) a posílení spolupráce různých subjektů (MAVO, s.r.o., Úřady práce, Okresní hospodářské komory, dodavatelé, zaměstnavatelé). Projekt byl nepatrně odlišný od jiných rekvalifikačních kurzů, jelikož kombinoval teoretickou výuku s následnou možností řízené praxe. Tato 60 Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/esfpb/narodniprojekty/letaky/letak_nsppb.pdf, citace 20.10.2009 61 Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/esfpb/narodniprojekty, citace dne 20.10.2009 62 Dostupné z: http://najdisipracistc.ccsystem.cz/index.php, citace 20.10.2009
33
kombinace byla velice kladně hodnocena úřady práce, cílovou skupinou i zaměstnavateli. Specifickým cílem projektu bylo, aby si všichni absolventi kurzu osvojili účetní metody v praktickém vyučování
a získali orientaci na trhu práce. Účastníci kurzu mohli využít
i individuální a personální poradenství, které bylo poskytnuto v rámci tohoto projektu zdarma. Projekt byl zahájen v září roku 2005 a ukončen v srpnu roku 2007.63 Kurzy v rámci projektu byly zaměřeny především na získání teoretických znalostí účetnictví, absolvování šestiměsíční řízené praxe účtování s využitím osobního počítače, osvojení základních znalostí práce s programy Word, Excel, E-mail, internet, získání celostátně platného certifikátu „Účetnictví se znalostí práce na PC (včetně řízené praxe)“, orientace a samostatné jednání na trhu práce, bezplatné odborné konzultace (účetnictví, daně), bezplatnou pomoc a poradenství při snaze uplatnit se na trhu práce a bezplatnou pomoc při přípravě a zahájení vlastního podnikání.64
Příprava na práci ve Středočeském kraji Národní projekt, který vyhlásil Úřad práce v Příbrami v rámci opatření 2.1 OP RLZ Integrace specifických skupin obyvatelstva ohrožených sociální exkluzí. Zhotovitelem projektu se stala Obslužná společnost, a.s. Projekt byl určen osobám, které jsou ohroženy sociální exkluzí a patří mezi osoby dlouhodobě nezaměstnané. Cílem projektu bylo začlenit tyto znevýhodněné a dlouhodobě nezaměstnané osoby na trh práce. Do této cílové skupiny, byly zahrnuty osoby dlouhodobě nezaměstnané se zdravotním postižením se všemi
stupni vzdělání, které byly
evidovány na úřadech práce déle než jeden rok, nebo dlouhodobě nezaměstnaní nad 50 let se zdravotním postižením a délkou evidence na úřadu práce nad 12 měsíců. Dalším cílem projektu bylo pomoci zaměstnavatelům s hledáním vhodných pracovníků pro jejich podnik a vytváření nových pracovních míst. Vzhledem k tomu, že se projektu zúčastnila specifická skupina osob, setkal se s velkým úspěchem a úřad práce v Příbrami ho zhodnotil jako velice úspěšný. Projekt byl zahájen v únoru roku 2006 a skončil v říjnu roku 2007.65 Obsahem kurzu bylo odborné individuální poradenství, porozumět základům práce s výpočetní technikou, aktivně využívat poznatky o firemní kultuře, ochraně životního prostřední 63
Dostupné z: http://www.mavo.eu/ucetnictvi-stred.-kraj-52.html, citace dne 20.10.2009 Dostupné z: http://www.mavo.eu/ucetnictvi-stred.-kraj-52.html, citace dne 20.10.2009 65 Dostupné z : http://www.obsluzna.cz/article/tiskova-konference-k-projektu-priprava-na-praci-ve-stredoceskemkraji, citace 20.10.2009 64
34
a naučit se základům bezpečnosti práce. V rámci projektu probíhaly také bezplatné rekvalifikační kurzy a zkušební pracovní praxe.66
Počítač –moje cesta k zaměstnání Grantový projekt, který byl realizován společností SELLI, s.r.o. v rámci priority 1: Aktivní politika zaměstnanosti. Hlavním cílem projektu bylo zvýšení kvalifikace a zaměstnanosti osob bez práce. Projekt byl určený uchazečům o zaměstnání, zájemcům o zaměstnání, osobám dlouhodobě
nezaměstnaným,
osobám
ohroženým
dlouhodobou
nezaměstnaností
a zaměstnancům ohrožených nezaměstnaností. Projekt byl zahájen v dubnu roku 2006 a ukončen v březnu roku 2008.67 Kurzy v rámci projektu měly pomoci účastníkům osvojit si práci s počítačem. Účastníci kurzu se měli naučit pracovat s programy MS Windows, textový editor, tabulkový editor, základy informačních technologií, elektronický podpis a v neposlední řadě zvládnout práci s internetem.68
Terénní sociální pracovník ve Středočeském kraji Grantový projekt, jehož zadavatelem byl Úřad práce v Příbrami a realizátorem se stala společnost Republikové centrum vzdělání, s.r.o. Účastníci projektu byly vybíráni z řad nezaměstnaných v rámci Středočeského kraje. Jednalo se o uchazeče o zaměstnání, osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností do 25 let, absolventy škol po dobu dvou let od ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku, osoby dlouhodobě nezaměstnané a osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností starší 50 let, zájemci o zaměstnání a osoby ohrožené nezaměstnaností.69 Hlavním úkolem tohoto projektu bylo vytvořit novou pracovní pozici „Asistent služeb zaměstnanosti“.Tím, že se v rámci projektu vytvořila na trhu práce nová pozice- asistent služeb zaměstnanosti, lze konstatovat, že se jednalo o zavedení nového nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. Tím, že projekt podpořil nové formy zaměstnávání vznikem nové profese na trhu práce, podpořil i udržitelnost stávajících 66
Dostupné z : http://www.obsluzna.cz/article/tiskova-konference-k-projektu-priprava-na-praci-ve-stredoceskemkraji, citace 20.10.2009 67 Dostupné z : http://www.pc-mojecesta.selli.cz/index.php?view=12 , citace 20.10.2009 68 Dostupné z : http://www.pc-mojecesta.selli.cz/index.php?view=12 , citace 20.10.2009 69 Dostupné z : http://www.rcv.cz/cz-10-terenni-socialni-pracovnik-ve-stredoceskem-kraji.html?idProjekt=6, citace 20.10.2009
35
nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Projekt byl zahájen v červnu roku 2006 a ukončen v březnu roku 2008.70 V rámci projektu probíhaly kurzy zaměřené na zvládnutí již zmíněné nové pracovní pozice asistenta služeb zaměstnanosti. Jednalo se o terénní práce (analýza regionálního trhu práce,
kontrola
průběhu
rekvalifikací),
poradenskou
činnost
(motivace
dlouhodobě
nezaměstnaných, podpora vzniku nových pracovních míst na straně zaměstnavatelů), projektovou činnost (aktivní účast na tvorbě, realizaci a hodnocení projektů v rámci ESF), a vzdělávací činnost (motivační programy, besedy s žáky ZŠ na téma budoucího povolání).71
Vytvoření pracovních míst v rámci inovace nástrojů APZ „Nové možnosti“ Grantový projekt, jehož realizátorem se stala společnost Republikové centrum vzdělávání s.r.o. Hlavním cílem projektu bylo zamezení růstu počtu dlouhodobě evidovaných uchazečů na úřadech práce. Projekt byl zaměřen na dlouhodobě nezaměstnané a nezaměstnané ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. Komplexně řešil přístup k problematice práce, protože v některých
okresech
Středočeského
kraje
se
nachází
vysoké
procento
dlouhodobě
nezaměstnaných, kteří jsou vážně ohroženi sociálním vyloučením. Může se tedy stát, že současné jednotlivě používané nástroje aktivní politiky zaměstnanosti (APZ) nejsou v těchto regionech pro nedostatek pracovních příležitostí adekvátně účinné.
Projekt měl také své
specifické cíle, jednalo se o zlepšení sociálních podmínek dlouhodobě nezaměstnaných a jejich uplatnění na trhu práce prostřednictvím získání osobní motivace, získání kvalifikace uplatnitelné na regionálním trhu práce, získání pracovních návyků a zkušeností na vhodném pracovišti, získání vhodného trvalého pracovního poměru, motivace a vzdělávání cílové skupiny uchazečů a zájemců o zaměstnání, průběžná motivace, výcvik účastníka v psychické odolnosti v podmínkách trhu práce a udržení zájmu o úspěšné dokončení vzdělávacího programu. Projekt byl zahájen v květnu roku 2006 a ukončen v červenci roku 2007.72 V rámci projektu se realizovaly kurzy, v jejichž rámci se konaly cílené poradenské programy, rekvalifikační kurzy, kde součástí byla i praktická rekvalifikace. Součástí projektu
70
Dostupné z: http://www.rcv.cz/cz-10-terenni-socialni-pracovnik-ve-stredoceskem-kraji.html?idProjekt=6, citace 20.10.2009 71 Dostupné z: http://www.rcv.cz/cz-10-terenni-socialni-pracovnik-ve-stredoceskem-kraji.html?idProjekt=6, citace 20.10.2009 72 Dostupné z: http://www.rcv.cz/cz-10-nove-moznosti.html?idProjekt=3, citace 20.10.2009
36
byla také úprava metodiky a výukových materiálů vzdělávacího programu tak, aby byl celý systém projektu přenosný do dalších krajů bez podpory ESF.73 . Návrat do práce ve Středočeském kraji Národní projekt, jehož zadavatelem byl Úřad Práce v Příbrami a realizátorem se stala Obslužná společnost a.s. Projekt byl určen osobám nezaměstnaným, ohroženým nezaměstnaností a uchazečům o zaměstnání, kteří splňovali hlavní podmínku projektu mít bydliště na území Středočeského kraje s výjimkou Prahy. Projektu se mohli zúčastnit všichni, kteří jsou registrovaní na úřadu práce déle než 12 měsíců , mladí do 25 let a vysokoškoláci do 30 let věku s délkou evidence na úřadu práce nad 6 měsíců. Dále pak zájemci o zaměstnání a zaměstnanci ohroženi nezaměstnaností. Hlavním cílem projektu bylo pomáhat těmto osobám zlepšit jejich postavení na trhu práce, pomáhat zaměstnavatelům nalézat tyto kvalitní pracovníky, vytvářet pro ně nová pracovní místa a řešit jejich návrat po mateřské dovolené nebo dlouhodobé nemoci. Projekt byl určen především lidem, kteří chtějí a umějí pracovat, chtějí se zdokonalit ve svém oboru nebo se zaškolit v novém oboru, intenzivně hledají na trhu práce pracovní uplatnění, vracejí se po dlouhé nemoci či z mateřské dovolené a chtějí udržet krok s neustálými pokroky dnešní doby. Projekt probíhal od prosince roku 2006 do května roku 2008.74 V rámci projektu byla poskytnuta řada kurzů, profesních a neprofesních školení. Zaměstnavatelé byli podporováni v rámci příspěvků až do výše 75 % mzdových nákladů na podpořené pracovní místo.Velký důraz byl
kladen na individuální přístup, bezplatné
poradenství a proškolení účastníků projektu ve všeobecných dovednostech a schopnostech požadovaných zaměstnavateli.75
Vzdělávací centrum SOU Nové Strašecí Grantový projekt, jehož realizátorem
se stalo Vzdělávací centrum Střední odborné
učiliště Nové Strašecí, které uspořádalo rekvalifikační kurz zaměřený na získání svářečského oprávnění. Partnerem projektu byla firma Ebersprächer a spolupráci přislíbila i firma F.X. Meiller. Projekt byl zahájen v říjnu roku 2006 a ukončen byl v červnu roku 2008.76 73
Dostupné z: http://www.rcv.cz/cz-10-nove-moznosti.html?idProjekt=3, citace 20.10.2009 Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/esfpb/narodniprojekty, citace 20.10.2009 75 Dostupné z : http://www.ndpstc.cz/, citace 20.10.2009 76 Dostupné z: http://www.souzns.cz/vzdelavacicentrum.htm, citace 20.10.2009 74
37
V rámci projektu se uskutečnily následující kurzy - svářečský kurz pro svařování v ochranné atmosféře, kde účastníci měli možnost získat certifikát platný ve státech Evropské unie, rukodělné práce, základy práce s výpočetní technikou a základy pracovně právního minima. Po absolvování těchto rekvalifikačních kurzů, získal účastník svářečský průkaz a další dovednosti a znalosti jako např. základy elektrotechniky, technologie sváření, normy a předpisy, bezpečnost práce, čtení výkresů, sváření různých typů spojů, rukodělná zručnost, ruční zpracování kovů, měření, rýsování, vrtání, nýtování, základní uživatelská obsluha PC a pracovně právní minimum.77
Rekvalifikační kurz základní obsluhy osobního počítače Grantový projekt, jehož realizátorem byla společnost Centrum internetu, a.s. Hlavním cílem projektu bylo zvýšit pracovní kvalifikaci nezaměstnaných ve Středočeském kraji a zajistit jim tak lepší uplatnění na trhu práce. K dosažení tohoto cíle byl uspořádán rekvalifikační vzdělávací kurz „ Základy obsluhy osobního počítače“. Projekt probíhal od října roku 2006 do května roku 2008.78 V rámci projektu probíhal kurz, který se skládal ze 40 hodin výuky a 2 hodin, které byly věnovány na závěrečné prozkoušení účastníků. Obsahem kurzu bylo naučit účastníky samostatně pracovat na počítači. Účastníci kurzu si měli osvojit základy práce v prostředí Windows, napsat strukturovaný dopis, vytvořit tabulku se vzorci a grafy, orientovat se v internetovém prohlížeči, nalézt na internetu jakoukoliv stránku, vyhledat na internetu nabídky práce a vložit na internet strukturovaný životopis. Pokud účastníci úspěšně ukončili vzdělávací program absolvováním závěrečného testu, dostali osvědčení o rekvalifikaci. Toto osvědčení
nepochybně přispělo
k jejich vyšší konkurenceschopnosti na trhu práce.79
Jak nepřerušit profesní růst během rodičovské fáze Grantový projekt, jehož realizátorem byla Kolpingová rodina Smečno, občanské sdružení. Partnery projektu se stalo Kulturní zařízení města Slaného, Město Slaný, Národní 77
Dostupné z: http://www.souzns.cz/vzdelavacicentrum.htm, citace 20.10.2009 Dostupné z: http://www.centruminternetu.cz/index.php?view=article&catid=49%3Areference&id=64%3Aprojekty-s-podporoueu&format=pdf&option=com_content&Itemid=69, citace 20.10.2009 79 Dostupné z: http://www.centruminternetu.cz/index.php?view=article&catid=49%3Areference&id=64%3Aprojekty-s-podporoueu&format=pdf&option=com_content&Itemid=69, citace 20.10.2009 78
38
centrum pro rodinu Brno, Svítání Nymburk-mateřské centrum Vítej, maminko! a Úřad práce v Kladně. Tento netradiční vzdělávací kurz byl určen pro ženy na konci rodičovské dovolené nebo ženy, které z důvodu péče o osobu blízkou ztratily na delší čas kontakt se světem práce. Tento projekt měl ženy kvalitně připravit na hledání zaměstnání a vstup do něj. Projekt se opíral o kvalifikované analýzy a statistiky ČSÚ, ministerstva práce a sociálních věcí a Středočeského kraje. Reagoval na ně a tak se snažil odstraňovat překážky, které brání ženám v účasti na trhu práce. Hlavním cílem kurzu bylo nalézt u žen zdravé sebevědomí a celkově je podpořit při hledání zaměstnání. Projekt byl zaměřen na individuální potřeby každé z žen, kde poradci pomáhali uchazečkám objevit jejich schopnosti a osobní kvality. Projet probíhal od října roku 2006 do června roku 2008.80 V rámci projektu se konal motivační kurz, který měl ženy připravit na kontakt se zaměstnavatelem. V rámci kurzu se zúčastněné ženy měly naučit
jak napsat profesní
životopis, vyzkoušely si jak probíhá vstupní pohovor a seznámily se s praktickou technikou „jak neříkat ano, když chceme říct ne“. Součástí motivačního programu bylo také absolvování certifikovaného rekvalifikačního počítačového proškolení. Tento program byl obohacen o kondiční jízdy osobním automobilem, jelikož některé ženy mají strach usednout po dlouhé době za volant a tento kurz jim měl pomoci tento strach překonat. Kurz byl zdarma, jediným požadavkem bylo, aby účastnice docházely na kurz až do závěrečného předání certifikátů.81
ECDL Start- dobrý start do nové práce Grantový projekt, jehož realizátorem se stala společnost NICON, a.s. Projekt byl určen pro osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností, uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání, přičemž hlavní cílovou skupinou projektu byli absolventi škol včetně všech nezaměstnaných s alespoň základním vzděláním. Hlavním cílem projektu bylo, aby jeho účastníci zvládli práci s informačními technologiemi a práci se základními počítačovými programy. Projekt byl zaměřen na zvýšení zaměstnatelnosti účastníků a jejich opětovné zařazení do pracovního procesu. K tomu přispěla i přímá podpora zaměstnavatelů
80 Dostupné z : http://www.slansko.cz/clanky/3291-jak-neprerusit-profesni-rust-behem-rodicovske-faze, citace 20.10.2009 81 Dostupné z : http://www.slansko.cz/clanky/3291-jak-neprerusit-profesni-rust-behem-rodicovske-faze, citace 20.10.2009
39
ve formě mzdových prostředků a to pro prvních 15 % účastníků po dobu prvních 6 měsíců pracovního poměru. Projekt byl zahájen v lednu roku 2007 a ukončen v červenci roku 2008. 82 V rámci projektu se konaly rekvalifikační kurzy, které měly zamezit růstu počtu dlouhodobě nezaměstnaných, pomoci nezaměstnaným opět se začlenit do pracovního procesu a předat nezaměstnaným nové znalosti a dovednosti zvyšující jejich zaměstnatelsnost a atraktivitu na trhu práce. V rámci kurzu se účastníci měli naučit samostatně používat osobní počítač a zvýšit si kvalifikaci v oblasti informačních technologií. Po skončení kurzu účastníci obdrželi mezinárodně uznávaný certifikát ECDL Start (ECDL = European Computer Driving Licence, tz. "Evropský řidičák na počítač). 83
Nová šance pro Vás – více než jenom pracovník obchodu a služeb Grantový projekt, jehož realizátorem se stala společnost NICON, a.s. Projekt byl určen pro osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností, pro uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání. Hlavní cílovou skupinou byli uchazeči o zaměstnání, kterým neuplynula delší doba než dva roky od úspěšného ukončení studia a nezaměstnané osoby, které překročili věk 45 let. Hlavním cílem projektu bylo, aby se uchazeči o zaměstnání zdokonalili v komunikačních a obchodních dovednostech, aby získali potřebné sebevědomí při prezentaci sebe sama či přijímacích pohovorech, aby si zvýšili kvalifikaci v oblastech týkajících se
informačních technologií a aby se zdokonalili v práci s osobním
počítačem. Účastníci kurzu měli být po absolvování vzdělávacích a motivačních kurzů připraveni pro vstup na trh práce a to především v oblasti obchodu a služeb. Velkou výhodou projektu byla přímá podpora ve formě mzdových prostředků, které byly poskytnuty zaměstnavatelům pro prvních 20 účastníků a po dobu prvních 6 měsíců pracovního poměru. Projekt byl realizován od ledna roku 2007 do června 2008.84 V rámci projektu se konal motivační kurz, kurz obsluhy osobního počítače a kurz pracovníka obchodu a služeb. Motivační kurz byl určen ke zvýšení motivace účastníků, k vyhledávání zaměstnání a k úspěšnému zvládnutí přijímacího pohovoru včetně zpracování životopisu. V rámci kurzu obsluha osobního počítače měli účastníci získat potřebné znalosti a přehled v oblasti informačních technologií a naučit se pracovat se základními programy jako 82
Dostupné z: http://www.nicom.cz/clanek/ecdl-start/, citace 20.10.2009 Dostupné z : http://www.nicom.cz/clanek/ecdl-start/, citace 20.10.2009 84 Dostupné z: http://www.nicom.cz/clanek/nova-sance-pro-vas/, citace 20.10.2009 83
40
MS Windows, MS Word, MS Excel a práce s internetem. Kurz pracovník obchodu a služeb byl určen k získání praktických a teoretických dovedností užitečných při komunikaci s okolím. V rámci kurzu se uváděli praktické příklady a problémy související s obchodní činností.85
Centrum celoživotního vzdělání při SOŠ a SOU, Kladno, U Hvězdy 2279 Grantový projekt, jehož realizátorem byla SOŠ a SOU, Kladno, U Hvězdy 2279. Partnery projektu byly Okresní hospodářská komora a Úřad práce v Kladně. Hlavním cílem projektu bylo vybudování vzdělanostního centra regionu v oblasti celoživotního vzdělávání. Projekt měl poskytnout vzdělání všem, kteří mají zájem o další vzdělávání. V rámci programu probíhaly akreditované kurzy zaměřené na prohlubování vzdělání v rámci dalšího vzdělávání pro dělnické profese. Tyto kurzy měly umožnit zájemcům nové profesní uplatnění. Projekt se uskutečnil v období od listopadu roku 2006 do června roku 2008.86 V rámci projektu byly realizovány kurzy akreditované MŠMT ČR. Jednalo se o kurz účetnictví v praxi, jehož prostřednictví se měl účastník kurzu naučit pracovat v oblasti účetnictví a byl seznámen s problematikou daně z příjmu a daně z přidané hodnoty. Další kurzy byly zaměřeny na profese jako - dělník pro montáže elektrotechnických zařízení-operátor, montáž a opravy el. zařízení do 1000 V včetně hromosvodů v prostorách bez nebezpečí výbuchu, zedník, tesař, truhlář, krejčí, cukrář, pekař.87
Systém aktivní politiky zaměstnanosti v činnosti agentury práce Grantový projekt, jehož realizátorem byla Obslužná společnost a.s. Projekt byl zaměřen na vybudování poradenského, konzultačního a informačního systému. Hlavním cílem projektu bylo vytvořit a zpřístupnit specifickou databázi zaměstnavatelů, zájemců a uchazečů o zaměstnání. Tato databáze umožňuje rychle najít motivovaného zaměstnance s potřebnou kvalifikací a je neustále doplňována, aktualizována a vybavena softwarem, který páruje nabídku s poptávkou. Do projektu se mohly zapojit osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnantostí, uchazeči o zaměstnání, zájemci o zaměstnání a zaměstnanci ohrožení nezaměstnaností. Specifickým cílem projektu bylo zavedení specifického motivačního, 85
Dostupné z: http://www.nicom.cz/clanek/nova-sance-pro-vas-obsah-projektu/, citace 20.10.2009 Dostupné z : http://www.sos-hvezda.cz/vzdelavaci-nabidka/kurzy-prohlubovani-vzdelani/, citace dne citace 20.10.2009 87 Dostupné z : http://www.sos-hvezda.cz/vzdelavaci-nabidka/kurzy-prohlubovani-vzdelani/, citace dne citace 20.10.2009 86
41
diagnostického a vzdělávacího programu, který měl podpořit přímý návrat do práce zúčastněných osob projektu. Projekt byl zahájen v říjnu roku 2006 a ukončen v prosinci 2007.88 V rámci projektu se konala řada kurzů, jejichž obsahem byla personální a profesní diagnostika, kde klient absolvoval řadu testů zaměřených jak na jeho osobní profil tak na předpoklady pro profesní orientaci. Vyhodnocení testů včetně osobního setkání a pohovoru pak realizoval profesionální psycholog. Obsahem projektu byl také pětidenní motivační kurz, který byl zaměřen na zdokonalení všeobecných schopností a dovedností požadovaných zaměstnavateli. Cílem kurzu bylo zvýšit motivaci a sebevědomí klientů, doplnit a rozvinout jejich schopnosti a dovednosti požadované trhem práce. Klienti také absolvovali přednášky, týkající se základů právního minima, ochrany životního prostřední a velice žádaný kurz základů práce s výpočetní technikou. Následovalo profesní školení, které mělo podobu praxe a probíhalo přímo u zaměstnavatele za účasti lektora odborného výcviku. Školení mělo uchazeči o zaměstnání pomoci k získání pracovní sebedůvěry. Zaměstnavatelé prostřednictvím této praxe zaměstnance lépe poznali po pracovní stránce a získali k němu důvěru. Největší zájem byl o kurzy práce na PC, kurz sociálního pracovníka a kurz mzdové účetní. Rekvalifikace byly pro klienty bezplatné, byly hrazeny z prostředků grantu.89
„Vzdělávejte se“! Grantový projekt, který byl realizován ve dvou fázích, přičemž druhá fáze stále trvá. První fáze projektu skončila k 30. 6. 2009 a byla financována z prostředků OP RLZ, druhá fáze projektu je realizována v Operačním programu Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ). Projekt byl zaměřen na zaměstnavatele, kteří v důsledku celosvětové finanční krize a hospodářské recese museli omezit výrobu ve svých provozech. Projekt byl určen zaměstnavatelům, kteří nejsou schopni svým zaměstnancům přidělovat práci v plném rozsahu a kteří mají zájem těmto zaměstnancům v době jejich nucené nepřítomnosti na pracovišti prostřednictvým vzdělávacích aktivit rozšiřovat či prohlubovat kvalifikaci. Hlavním cílem projektu v první i druhé fázi bylo udržení zaměstnanosti a vytvoření podmínek pro získávání a zdokonalování odborných znalostí, dovedností a kompetencí zaměstnanců, kterým z důvodu omezení výroby nemohl zaměstnavatel přidělovat práci v rozsahu týdenní pracovní doby. Přínosem projektu bylo i to, že zaměstnanci 88 89
Dostupné z: http://www.apzstc.cz/, citace 20.10.2009 Dostupné z: http://www.apzstc.cz/, citace 20.10.2009
42
mohli získané znalosti a dovednosti využít při svém dalším uplatnění na trhu práce a zaměstnavatelé získali prostor pro efektivnější řešení personální situace v podniku v období krize. V rámci projektu mohli zaměstnavatelé získat finanční prostředky pro ty své zaměstnance, jimž byla zkrácena pracovní doba v důsledku zhoršení ekonomické situace v podniku a dále získali finanční prostředky na úplnou nebo částečnou úhradu mzdových nákladů nebo náhrad mezd těchto zaměstnanců po dobu jejich účasti na vzdělávání.90 V první fázi projektu se zaměstnanci nejčastěji vzdělávali v odborných znalostech, výpočetní technice a absolvovali různé manažerské kurzy. V současné době probíhá druhá fáze projektu, v níž MPSV usiluje o to, aby tato nová podoba projektu „Vzdělávejte se!“ pozitivně ovlivnila zaměstnatelnost lidí, kteří se kurzu účastní a současně posílila schopnost zaměstnavatelů vyrovnat se s obtížnou ekonomickou situací související s hospodářskou recesí.91
Dle Úřadu práce v Příbrami, který byl pověřen realizací státní politiky zaměstnanosti a implementací projektů pro využívání pomoci ESF ve Středočeském kraji, globální cíl i specifické cíle grantových projektů podle jednotlivých hodnocení byly splněny a většina příjemců finanční podpory počítá s tím, že naváže na zavedené vzdělávání zaměstnavatelů a zaměstnanců v dalších projektech.
90
Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/vzdelavejte_se, citace dne 31.10.2009 Dostupné z : Tisková zpráva MPSV: „Firmy v obtížné ekonomické situaci mohou opět využít projekt „Vzdělávejte se!“, citace dne 31.10.2009
91
43
4. Aktivní politika zaměstnanosti v okrese Kladno V této kapitole je zahrnuta charakteristika aktivní politiky zaměstnanosti v okrese Kladno realizovaná Úřadem práce v Kladně. Pro nastínění situace v okrese, je v první podkapitole uvedena stručná charakteristika okresu, včetně vývoje trhu práce v období 2004 – 2006, kdy byl realizován OP RLZ a vývoj v letech následujících. Řada projektů v průběhu let 2007, 2008 a 2009 dobíhala, což nesporně ovlivnilo vývoj na trhu práce v okrese Kladno. Okrajově je uveden i rok 1997, kdy došlo k úpadku společnosti Poldi Kladno a míra nezaměstnanosti rapidně vzrostla. Následně jsou uvedeny konkrétní nástroje realizované Úřadem práce v Kladně a realizace jednotlivých programů podporovaných prostřednictvím ESF
v rámci v APZ.
Prostřednictvím těchto nástrojů APZ a projektů financovaných z ESF se Úřad práce v Kladně snaží zlepšit situaci na trhu práce a pomoci nezaměstnaným vrátit se zpět do pracovního procesu.
4.1. Charakteristika okresu Kladno včetně vývoje trhu práce v letech 2004-2008 Okres Kladno je jedním ze 12 okresů Středočeského kraje, který leží severozápadě od Hlavního města Prahy. Svou rozlohou 719,61 km2 patří mezi malé okresy ČR a zaujímá až 9. místo ve Středočeském kraji. Je ale nejhustěji osídleným okresem Středočeského kraje, ve kterém se nachází 217 obyvatel na km2.92 Největším městem okresu Kladno je město Kladno, které se počtem obyvatel 71.654 (údaj z roku 2008), řadí i k největšímu městu Středočeského kraje. Kladno je statutární město, které leží 25 km severozápadně od Hlavního města Prahy a je charakterizováno velice dobrým dopravním spojením. V této vzdálenosti se také nachází mezinárodní letiště v Praze-Ruzyni. Bezprostřední blízkost hlavního města České republiky značně ovlivňuje zaměstnanost i studijní možnosti obyvatelstva. Pracovní i obslužné vazby s ostatními sousedními okresy jsou relativně slabé. Pozitivní účinky na trh práce měl vstup zahraničního kapitálu a vybudování nových výrobních závodů zejména na území průmyslových zón měst Kladna, Slaného, Unhoště a Stochova. Město Kladno je ve vědomí mnoha lidí, spojováno s přívlastkem „černé“ . V minulosti bylo město Kladno známé především jeho 92
Dostupné z: http://www2.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_kladno, citace dne 30.11.09
44
zaměřením na těžký průmysl, avšak v průběhu 90. let vznikaly na území města desítky středních a stovky malých soukromých podnikatelských subjektů, zabývající se výrobní a obchodní činností. Tyto subjekty přinesly nové přístupy k podnikání, dynamiku, efektivní využívání moderních technologií a zvýšily podnikatelské kontakty se zahraničím.U některých lidí totiž dominovala představa o Kladně jako městě těžkého průmyslu s charakteristickými negativními dopady na jeho vzhled, životní prostředí a sociální strukturu jeho obyvatel. Dnes je město Kladno městem standardů vyspělé Evropy. Je to město dynamiky, nových možností, vyspělých průmyslových technologií, zeleně, sportu a moderního životního stylu.93
Mapa 1: Okres Kladno v rámci Středočeského kraje
Zdroj: http://www.risy.cz/okresy_stredoceskeho_kraje_stredocesky_kraj, citace dne 6.12.2009
Z hlediska dopravy je okres Kladno velice výhodně lokalizován. V současné době, kdy v důsledku celosvětové hospodářské krize mnoho lidí ztratilo své zaměstnání má okres Kladno obrovskou výhodu především v tom, že se nachází v těsné blízkosti Prahy. Lidé, kteří ztratili zaměstnání, v důsledku úpadku některých průmyslových odvětví či v důsledku finanční krize a hospodářské recese, mohou najít pracovní uplatnění v Praze a okolí, kde jsou pracovní
93
Autor neuveden: Rozvoj Kladna, místa pro podnikání, dostupné on-line na: http://www.mestokladno.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6506&p1=2100008994&id=1401515, citace dne 11.10.2009
45
možnosti velice rozmanité. Jak již bylo řečeno dostupnost je velice dobrá a do budoucna se očekává ještě lepší propojení pomocí rychlodráhy Kladno-Praha. V okrese Kladno působí řada významných firem jako, společnost NKT Cables, a.s., dříve známá pod názvem Kablo Kladno, jež byla na území města založena již roku 1865 s výrobním programem dodávek lan pro místní kamenouhelné doly. V současnosti, po vstupu německého kapitálu, patří tato firma i nadále mezi pilíře a jistoty kladenského průmyslu, přičemž kvalita a kapacita jejího výrobního zařízení i následná produkce patří mezi nejmodernější na evropském kontinentu. V rámci území byla vybudována průmyslová zóna Kladno-východ, kde probíhá restrukturalizace a jsou zde umisťovány nové podnikatelské aktivity, které jsou podporovány místní samosprávou, bohužel však za ne zcela odpovídající účasti státu. V této průmyslové zóně v současné době probíhá zkušební provoz jedné z největších zahraničních investic v České republice do energetiky, kdy americká společnost NRG společně s dalšími investory testuje ve společnosti ECKG provoz dvou elektrárenských bloků s fluidním spalováním. Nová průmyslová zóna Kladno-jih, vznikla se záměrem realizace takových investičních aktivit, které v konečném vyznění znamenají vytvoření nových pracovních příležitostí pro nezaměstnané v okrese Kladno. V této zóně již vyrábějí zahraniční firmy jako Dr. Oetker (potravinářská výroba), japonská společnost SHOWA Aluminium Czech (výroba klimatizačních jednotek pro automobily) a holandská společnost TRANSITO PROPERTIES Czech (výroba a montáž přesných součástek pro elektrotechniku). V současné době probíhá již zkušební provoz belgické firmy BARCO Group (přesné zpracování elektronických součástek) a byla zahájena stavba nového závodu francouzské společnosti SAGEM (výroba nových mobilních telefonů včetně jejich oprav). Probíhají zde také intenzivní stavební práce na nových výrobních halách světoznámé dánské firmy LEGO (kompletace a balení dílů pro dětské stavebnice), přičemž je připravováno územní rozhodnutí na další rozšíření jejich aktivit. Tato průmyslová zóna patří mezi nejúspěšnější nově vzniklé industriální zóny v ČR.94 Všechny zmíněné firmy mají v okrese Kladno velký význam a
ukončením činnosti některých
z uvedených firem by došlo k významnému zhoršení situace na trhu práce. V okrese Kladno
je nutné se o míře nezaměstnanosti zmínit již od roku 1997,
neboť v tomto období došlo k úpadku průmyslového gigantu Poldi Kladno. Hutní společnost 94
Autor neuveden: Rozvoj Kladna, místa pro podnikání, dostupné on-line na: http://www.mestokladno.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6506&p1=2100008994&id=1401515, citace dne 11.10.2009
46
Poldi Kladno zajišťovala pracovní příležitosti pro významnou část obyvatel okresu Kladno, proto její úpadek v rozmezí let 1996-97 těžce postihl celý region. Nezaměstnanost v tomto období prudce stoupla a v prosinci roku 1997 se dostala na hodnotu 9,2 %.95 Hlavní příčinou toho vzestupu byl odchod 4045 zaměstnanců, ze kterých se 38 % zaregistrovalo na úřadu práce v Kladně. Míra nezaměstnanosti dosáhla svého maxima a na konci roku 1999 se pohybovala na úrovni 11 % oproti 6,5 % v polovině roku 1994.96
Zástupci města Kladno proto vyvíjeli
a i v současné době vyvíjí maximální snahu o realizaci nových průmyslových aktivit a vytvoření vhodných podmínek pro vstup zahraničních investorů. V letech 2004 – 2008 ovlivnila vývoj nezaměstnanosti v okrese Kladno řada faktorů. Jak již bylo řečeno míra nezaměstnananosti se po úpadku Poldi Kladno nevyvíjela příliš příznivě. V tomto okrese nastal zlom až v roce 2004, kdy míra nezaměstnanosti začala pozvolna klesat. Jednou z hlavních příčin tohoto pozitivního jevu bylo zintenzivnění činnosti úřadu práce na poli APZ. Nejednalo se o navýšení kvantity, ale větší důraz byl kladen na efektivní přípravnou práci a efektní využití finančních prostředků, které jsou na tuto činnost vyčleněny. Sledovaný okres patří do Středočeského kraje, kde je celoročně vykazována nižší míra nezaměstnanosti než v ostatních krajích České republiky. Situace na trhu práce je však odvozována na základě pozitivních a negativních projevů ekonomického rozvoje země. Míra nezaměstnanosti se v okrese Kladno vyvíjí od roku 2004 pozitivně. Srovnání míry nezaměstnanosti v ČR a v okrese Kladno ukazuje následující tabulka.
Tabulka č.1- Míra nezaměstnanosti v ČR a v okrese Kladno v období let 2004-2008 v % Rok
2004
2005
2006
2007
2008
ČR Kladno
10,6 8,9
9,6 8,6
9 8,0
6,6 6,7
5,5 5,5
Pramen: Zpráva o situaci na trhu práce okrese Kladno za rok 2004-2008
Z tabulky je zřejmé, že v okrese Kladno se míra nezaměstnanosti od roku 2004 postupně snižuje. Hodnoty míry nezaměstnanosti v letech 2007 a 2008 byly na stejné úrovně v ČR a v okrese Kladno a dosáhly nejnižší hladiny za poslední desetiletí. Ke konci roku 2008 byla nezaměstnanost v okrese Kladno nižší o 0,4 procentního bodu než nezaměstnanost v České
95 96
Dostupné z : Zpráva o situaci na trhu práce okrese Kladno za rok 1995-2006, citace dne11.10.2009 Dostupné z : Zpráva o situaci na trhu práce okrese Kladno za rok 1995-2006, citace dne11.10.2009
47
republice.97 Přispěla k tomu efektivní činnost Úřadu práce v Kladně v oblasti aktivní politiky zaměstnanosti, zprostředkování, poradenství, monitoringu a pokračujícímu příznivému ekonomickému vývoji v celé republice. Nezaměstnanost v okrese Kladno se v roce 2008 pohybovala v rozmezí 5311 až 4660 evidovaných uchazečů o zaměstnání. V roce 2008 se hodnota míry nezaměstnanosti dostala na nejnižší úroveň od roku 1996 a to na 5,1 %.98 Nezaměstnanost měla výrazně sestupný trend, jelikož se v tomto okrese neuskutečnila žádná hromadná propouštění zaměstnanců s výrazným vlivem na trh práce. Naopak významnější počty přijímaných zaměstnanců oznámili např. zaměstnavatelé: LEGO Production s.r.o., TRAD Czech s.r.o., ČSAD Slaný a.s. či STROJÍRNY POLDI, a.s. Celková nabídka volných pracovních míst
v okrese Kladno byla Úřadem práce v Kladně rozšiřována díky uplatňování nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti, jelikož jak již bylo řečeno aktivní politika zaměstnanosti hraje významnou posilující roli při vytváření nových pracovních míst pro uchazeče o zaměstnání. Zpomalení ekonomického růstu a posílení koruny v roce 2008 výrazně neovlivnilo situaci na trhu práce, poněvadž nezaměstnaných ubývalo a počet volných pracovních míst rostl. Pomalejší úbytek počtu nezaměstnaných v roce 2008 souvisel především se strukturálním charakterem nezaměstnanosti, existovala sice volná pracovní místa, ale nebyl dostatek pracovníků, kteří měli požadovanou kvalifikaci. Nepříznivá situace v zaměstnanosti nastala na konci roku 2008, kdy se výrazně začal zhoršovat stav ekonomiky a zaměstnavatelé byli opatrnější při nabírání nové pracovní síly a rozšiřování výroby.
V tomto roce (2009)
je v důsledku celosvětové krize zaznamenán výrazný nárůst nezaměstnanosti. Již během prvního čtvrtletí roku 2009 byl zaznamenán Úřadem práce v Kladně nárůst míry nezaměstnanosti téměř o 2 %.99 Dle poskytnutých informací Úřadem práce v Kladně bude mít rok 2009 odlišný ráz než roky minulé. Dopady finanční a posléze hospodářské krize se projevily již koncem roku 2008 a měly za následek velký pokles počtu volných pracovních míst a proti rokům minulým i výraznější nárůst počtu uchazečů o zaměstnání. Několik zaměstnavatelů již využilo možnosti zavedení tzv. částečné nezaměstnanosti a buď po odsouhlasení odborové organizace nebo na základě rozhodnutí úřadu práce se vyplácí zaměstnancům jen 60 % náhrady mzdy z důvodu 97
Dostupné z: Zpráva o situaci na trhu práce okrese Kladno za rok 2004-2008, citace dne 30.11.09 Dostupné z: Zpráva o situaci na trhu práce okrese Kladno za rok 2004-2008, citace dne 30.11.09 99 Dostupné z: Zpráva o situaci na trhu práce okrese Kladno za první pol. roku 2009, citace dne 30.11.09 98
48
poklesu odbytu jejich výrobků. Je možné očekávat, že u několika zaměstnavatelů dojde i k ukončení výroby a hromadnému propouštění zaměstnanců. Dle slov Bc. Jiřího Davida se účinek výše popsaných faktorů působících
na trh práce v okrese Kladno projevil tím, že
nezaměstnanost v průběhu 1. pololetí roku 2009 narůstala a tomu má také odpovídat vyšší míra nezaměstnanosti v rozpětí 6,5 až 7,1 %.100 Situace na trhu práce v okrese Kladno se odvíjela také od toho, jaké skupiny osob se na tomto trhu vyskytovaly. Na trhu práce vystupují lidé, kteří
mají díky svým vrozeným
či získaným vlastnostem odlišné postavení a možnosti uplatnění na tomto trhu. K těmto vlastnostem patří věk, pohlaví, vzdělání, zdravotní stav a příslušnost k nějaké etnické skupině. Tyto vlastnosti předurčují jednotlivce do skupin s odlišným rizikem ztráty zaměstnání, možnosti nalézání práce a předurčují jeho působení na trhu práce. K takovým problémovým skupinám patří mladí lidé či absolventi, ženy, starší lidé, zdravotně postižení, lidé s nízkou kvalifikací, romské etnikum a imigranti. Tyto skupiny mají horší uplatnění na trhu práce a je u nich zaznamenána ve větší míře dlouhodobá nezaměstnanost. Je proto podstatné zaměřit se právě na tyto skupiny a pomoci jim prostřednictvím různých nástrojů uplatňovaných úřadem práce v Kladně.
Z analýz
prováděných
Úřadem práce
v Kladně
vyplývá,
že
jednoznačně
nejproblémovější skupinou nezaměstnaných tvoří dlouhodobě nezaměstnaní. V rámci této skupiny jsou to především uchazeči o zaměstnání starší 50 let a uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním. Prostřednictvím Úřadu práce v Kladně, měly právě tyto znevýhodněné skupiny možnost účastnit se rekvalifikačních kurzů a zvýšit si tak možnost uplatnit se na trhu práce. Následné rozdělení trhu práce dle rizikových skupin vystupujících na tomto trhu je zpracováno dle „Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Kladno v období 2004-2008“.
Vzdělanostní struktura Společným jmenovatelem všech rizikových skupin na trhu práce je většinou úroveň vzdělání. Podle úrovně nejvyššího dosaženého vzdělání, je nejvíce uchazečů o zaměstnání v okrese Kladno z řad lidí se základním vzděláním.Podle mého názoru se jedná především o lidi, kteří se staví pasivně ke vzdělání, tak i k hledání práce. Dle Úřadu práce v Kladně je uplatnění těchto lidí neustále obtížnější, jelikož požadavky na kvalifikaci pracovní síly neustále rostou.
100
Dostupné z: Zpráva o situaci na trhu práce okrese Kladno za rok 2004-2008, citace dne 30.11.09
49
V následující tabulce je uveden vývoj uchazečů o zaměstnání dle dosaženého vzdělání v okrese Kladno v letech 2004-2008
Tabulka č. 2 -Vývoj uchazečů o zaměstnání dle dosaženého vzdělání v okrese Kladno Vzdělání Bez vzdělání Neúplné Základní Nižší střední Nižší střední odborné Střední odborné Střední bez maturity ÚSV (gymnazium) ÚSO s maturitou (vyučen s maturitou) ÚSO s maturitou (bez vyučení) Vyšší odborné Bakalářské Vysokoškolské Doktorské CELKEM
2004
2005
2006
2007
2008
abs.
abs.
abs.
abs.
abs.
310 215 2909 6
263 162 2734 9
227 134 2441 6
143 95 1902 5
114 129 1668 25
230 2453 99 211
207 2432 103 188
156 2094 92 181
131 1739 72 141
106 1495 61 122
226
233
197
164
149
908 38 12 176 10 7803
843 39 23 161 4 7401
772 28 13 139 6 6486
682 23 25 130 3 5255
618 19 17 152 8 4660
Pramen: Zpráva o situaci na trhu práce okrese Kladno za rok 2004-2008 Pozn.: zkratka abs. vyznačuje absolutní počet uchazečů o zaměstnání.
Z tabulky je zřejmé, že ve sledovaném období počet lidí se základním vzděláním mírně poklesl z 2 909 osob na 1668 osob, tzn. o 1221 osob. V žádném stupni vzdělání nepřevyšuje evidovaná poptávka po pracovní síle (absolutní počet volných pracovních míst) nad nabídkou pracovní síly (absolutní počet evidovaných uchazečů o zaměstnání).
Věková struktura V rámci této kategorie sleduje Úřad práce v Kladně především mladé lidi, absolventy a starší věkové kategorie. V rámci věkové struktury obyvatelstva dosahuje okres Kladno vysokého podílu obyvatelstva ve věku 60 a více let, což negativně ovlivňuje trh práce. Nejvyšší nezaměstnaností je postižena skupina ve věku do 24 let a to přesto, že nemá příliš vysoký podíl na nezaměstnanosti. Tato skupina je hůře uplatnitelná na trhu práce především z důvodu nezájmu ze strany zaměstnavatelů pro nedostatečné praktické a kvalifikační zkušenosti. Dle Úřadu práce v Kladně má míra nezaměstnanosti této skupiny výrazně klesající trend. Naproti tomu pozvolna
50
narůstá míra nezaměstnanosti skupiny uchazečů ve věku 55 let a starších. Jejich uplatnění na trhu práce provázejí problémy, které jsou způsobeny malou flexibilitou, absencí vzdělání, zdravotním stavem a především nezájmem ze strany zaměstnavatelů. Těmto uchazečům je nutné věnovat zvýšenou pozornost a připravovat pro ně rekvalifikační kurzy s využitím aktivní politiky zaměstnanosti.
Struktura podílu žen na celkovém počtu uchazečů o zaměstnání Česká republika se vyznačuje vyšším počtem zaměstnaných mužů než žen. Ani okres Kladno není v této struktuře výjimkou. V populaci okresu mírně převažují ženy, které tvoří 55,4 % z celkového počtu obyvatel. I když je sledován vývoj od roku 2004, je nutno zmínit, že v roce 2003 poprvé v historii klesl podíl žen mezi uchazeči o zaměstnání pod 50 %, tzn. že v evidenci je méně žen než mužů. Zároveň je však nutné uvést, že celorepublikový průměr byl v tomto období roven 51 %. Podíl žen mezi uchazeči o zaměstnání v roce 2004 mírně narůstal, nicméně z dlouhodobého hlediska nevybočoval z obvyklého pásma. Až od roku 2005 převažoval růstový trend, který pokračuje i v posledním sledovaném roce. V roce 2008
podíl žen mezi uchazeči
o zaměstnání oproti roku 2007 opět nepatrně vzrostl na 55,5 %. Vývoj podílu žen je provázen v průběhu roku sezónním kolísáním. Nejvyšší podíl žen se pravidelně vyskytuje v letních měsících. Celorepublikový průměr podílu žen mezi evidovanými uchazeči o zaměstnání byl 52,1 %. Ačkoli podíl žen mezi uchazeči o zaměstnání jen mírně převyšuje podíl mužů, je míra nezaměstnanosti žen významně vyšší než mužů. Z výše uvedených dat vyplývá, že tento trend bude pokračovat i v následujících letech. Pro mnoho zaměstnavatelů je stále rozhodujícím kritériem pro přijetí do zaměstnání možné potenciální těhotenství a následně mateřská dovolená, která omezuje výkon stanovené práce. Řešením tohoto problému může být využití zkrácených pracovních úvazků a větší loajalita ze strany zaměstnavatele. Úřad práce v Kladně se snaží této skupině pomoci, prostřednictví nástrojů APZ. V programovacím období 2004-2006 se Úřad práce v Kladně podílel na projektu financovaného z ESF – „Jak nepřerušit profesní růst během rodičovské fáze“. Ženy po mateřské dovolené se díky tomuto projektu mohly zapojit do vzdělávacích kurzů, které je měly připravit na hledání zaměstnání a vstup do něj. Konkrétní výstupy projektu jsou uvedeny v následující kapitole.
51
Uchazeči se změnou pracovní schopností Občané
zdravotně
postižení
(ZP)
tvoří
nejproblémovější
skupinu
uchazečů
o zaměstnání, pro tyto uchazeče je typická dlouhodobá evidence na úřadu práce. Zaměstnavatelé nemají o tuto skupinu zájem a v případě propouštění odcházejí jako první. Hlavní příčinou evidence osob ze ZP v okrese Kladno je malý počet volných pracovních míst, vyšší věk a nízká sociální (mzdová) motivace postižených občanů. Tato nepříznivá situace trvá i přes uzákonění povinnosti zaměstnavatelů zaměstnávat uchazeče se zdravotním postižením v podílu stanoveném zákonem o zaměstnanosti. Vývoj ve skupině občanů se ZP lze v období 2004 -2008 označit za příznivý. Počet uchazečů od roku 2004 mírně klesá a především se zvyšuje počet volných pracovních míst pro tuto specifickou skupinu uchazečů o zaměstnání. Například v roce 2004 vytvořil Úřad práce 85 volných pracovních míst a v roce 2008 jich bylo vytvořeno 185, což tvoří nárůst o 100 pracovních míst. Počet osob se ZP má ve sledovaném období klesající tendenci, v roce 2004 tvořil tento počet 846 osob v roce 2008 to již bylo 715 osob se ZP. Z hlediska vzdělanostní úrovně převažovali nekvalifikovaní uchazeči ze základním vzděláním a dále pak osoby se středním vzděláním, které však kvůli zdravotnímu stavu nemohly do zaměstnání nastoupit. Pro snížení počtu nezaměstnaných osob úřad práce finančně podporuje vytváření a provoz chráněných pracovních dílen a chráněných pracovních míst. V roce 2008 byla vytvořena 3 pracovní místa v chráněných pracovních dílnách a dále byl podporován provoz 156 pracovních míst chráněných pracovních dílen. Na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením bylo vynaloženo více než 6 milionů korun. Lze konstatovat, že na základě vhodně aplikované aktivní politiky zaměstnanosti dochází ke zlepšení zaměstnanosti občanů se zdravotním postižením na trhu práce v okrese Kladno.
Dlouhodobě nezaměstnaní Z analýz
prováděných
Úřadem
práce
v Kladně
vyplývá,
že
jednoznačně
nejproblematičtější skupinou nezaměstnaných tvoří dlouhodobě nezaměstnaní. V rámci této skupiny jsou to především uchazeči starší 50 let a dále uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním. Ti se rekrutovali převážně z řad dělníků propouštěných z důvodu restrukturalizace velkých podniků. Úřad práce se svými aktivitami zaměřuje především na tyto občany, jelikož
52
dlouhodobě nezaměstnaný člověk ztrácí motivaci, přivyká nové životní situaci a jen těžko sám nachází nové pracovní uplatnění. Této skupině nezaměstnaných se snaží Úřad práce pomoci prostřednictvím
jednotlivých
nástrojů
APZ
a
prostřednictvím
realizace
projektů
spolufinancovaných z ESF.
4.2. Nástroje APZ uplatňované v okrese Kladno, včetně podpory OP RLZ Aktivní politika zaměstnanosti se stala důležitým nástrojem ovlivňujícím situaci na trhu práce nejen v okrese Kladno, ale i v ostatních okresech ČR. Úřad práce v Kladně uplatňuje nástroje aktivní politiky zaměstnanosti k co nejúčinnějšímu ovlivňování trhu práce za účelem tvorby nových pracovních příležitostí, snižování nezaměstnanosti, zkracování průběžné doby nezaměstnanosti, usnadňování zaměstnání osob s pracovními handicapy a za účelem prevence vzniku nezaměstnanosti. Národní plán zaměstnanosti, vyhlášený vládou ČR, poskytl Úřadu práce v Kladně prostor pro zintenzivnění aktivní politiky zaměstnanosti. Úřad práce v Kladně realizuje APZ pomocí jednotlivých nástrojů. V okrese Kladno je důraz kladnem především na rekvalifikace, jejichž prostřednictvím je možné
pořádat rekvalifikační kurzy, které jsou
uskutečňovány v rámci projektů OP RLZ či prostřednictvím úřadu práce. Doprovodnými nástroji jsou veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Úřad práce v Kladně od roku 2004 uplatňuje pro naplnění APZ následující nástroje: rekvalifikační programy, veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Ostatní nástroje APZ (tj. překlenovací příspěvek, příspěvek na dopravu a příspěvek na zapracování), jejichž realizace byla umožněna zákonem č. 435/2004Sb., nebyly Úřadem práce v Kladně od roku 2004 využity. V rámci rekvalifikací bylo zajištěno velké procento kurzů, které probíhaly ve spolupráci s ESF. Úřad práce v Kladně za pomoci ESF realizuje tyto rekvalifikační kurzy a vynakládá prostředky na veřejně prospěšné práce a společensky účelná místa, prostřednictvím kterých se mohou uplatnit na trhu práce i ti, kteří nemohou absolvovat rekvalifikační kurz.
53
4.2.1. Nástroje APZ uplatňované v letech 2004-2008 v okrese Kladno Úřad práce v Kladně při realizaci aktivní politiky zaměstnanosti využívá jednotlivé nástroje aktivní politiky zaměstnanosti , které jsou vymezeny v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. V následujícím textu jsou uvedeny nástroje APZ, které byly použity Úřadem práce v Kladně v letech 2004-2008.
Rekvalifikační programy Rekvalifikace jsou jedním z nejefektivnějších nástrojů APZ a jejich význam do budoucna poroste. V průběhu roku se uplatňovaly jak specifické rekvalifikace, které byly zabezpečovány na základě požadavků zaměstnavatelů a analýzy monitoringu trhu práce a většinou vedly ke konkrétnímu pracovnímu uplatnění, tak nespecifické rekvalifikace, které rozšiřují znalosti a prohlubují možnost všeobecného uplatnění. Tento nástroj, který slouží k řešení strukturální nerovnováhy na trhu práce mezi nabídkou a poptávkou po pracovní síle, nacházel na úřadech práce široké uplatnění. Profesní zaměření rekvalifikačních programů se utváří podle podmínek na trhu práce okresu Kladno a to zejména na základě následujících informací: - podle potřeb zaměstnavatelů a zájmu uchazečů, - podle evidované poptávky po pracovní síle v jednotlivých profesích, - podle profesně vzdělanostní struktury uchazečů o zaměstnání.101 Tabulka,
která
ukazuje
jak
se
vyvíjel
počet
uchazečů
zařazených
do rekvalifikačních programů v letech 2004-2008 je uvedena v příloze č.1
101
Dostupné z: Zpráva o situaci na trhu práce okrese Kladno za rok 2004-2008, citace dne 30.11.09
54
Graf č. 1-Počet uchazečů v rekvalifikačních programech v letech 2004-2008 Zařazení uchazeči do rekvalifikačních programů 600 Počet uchazečů
500 400 300 200 100 0 2004
2005
2006
2007
2008
Rok
Zdroj: vlastní graf podle údajů Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Kladno 2004-2008
Graf č.1 zobrazuje vývoj počtu nově zařazených uchazečů do rekvalifikací v letech 2004 až 2008. Největší počet zařazených uchazečů do rekvalifikací byl zaznamenán v roce 2005 a činil 514 občanů. Od tohoto roku je vykazován již pokles občanů, kteří se aktivně zúčastňují rekvalifikačních programů a jejich počet se pohybuje kolem 400. V roce 2008 dochází k výraznému poklesu počtu občanů účastnících se těchto programů, i když náklady na ně vynaložené jsou vyšší než v roce předešlém, což ukazuje následující graf. Tabulka, která uvádí tyto vynaložené prostředky je uvedena v příloze č.2. Graf č.2- Vynaložené finanční prostředky na rekvalifikační programy
Vynaložené finanční prostředky
Vynaložené finanční prostředky na rekvalifikační programy 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2004
2005
2006
2007
2008
Rok Zdroj: vlastní graf podle údajů Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Kladno 2004-2008
55
Graf č.2 zobrazuje vynaložené prostředky na rekvalifikační programy. Úřad práce v Kladně vynaložil na rekvalifikace od roku 2006 o polovinu méně finančních prostředků než v předešlých letech. V posledním sledovaném roce Úřad práce v Kladně vynaložil na rekvalifikace celkem 3 715 461 Kč . Pokles výdajů na rekvalifikace byl způsoben především tím, že čím dál více uchazečů bylo zařazováno do rekvalifikací v rámci projektů ESF.
Veřejně prospěšné práce Další z nástrojů, který je Úřadem práce v Kladně uplatňován jsou veřejně prospěšné práce. Na veřejně prospěšné práce jsou umisťováni obtížně umístitelní uchazeči maximálně na dobu 12 měsíců. Jedná se například o uchazeče sociálně nepřizpůsobivé, ti kteří mají problémy s alkoholem, byli ve výkonu trestu či osoby zdravotně postižené. Tabulka, která udává počet zřízených míst veřejně prospěšných prací a výdaje na ně vynaložené je uvedena v příloze č.3.
Graf č.3-Vynaložené finanční prostředky na VPP v letech 2004-2008 Vynaložené finanční prostředky na VPP
Vynaložené fin. prostředky
12000 10000 8000 6000
Jednotlivé roky
4000 2000 0 194
184
186
153
109
Počet míst
Zdroj: vlastní graf podle údajů Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Kladno 2004-2008
Z grafu jednoznačně vyplývá stále zvyšující se počet finančních prostředků na veřejně prospěšné práce s výjimkou roku 2008. V letech 2004 až 2006 bylo vytvořeno přibližně 200 míst veřejně prospěšných prací a na ně vynaložené finanční prostředky se ustálily na částce 9 500 000 Kč. Počet veřejně prospěšných prací zaznamenává stagnaci. Pokles vytvořených míst veřejně prospěšných prací zaznamenal rok 2007 a v roce 2008 dochází ke snížení počtu míst i finančních prostředků až o 1/3 oproti roku předešlému. Ke konci sledovaného období Úřad
56
práce v Kladně vytvořil 109 míst veřejně prospěšných prací s celkovými náklady přes 6 mil. Kč. Tento pokles je zapříčiněn sníženou poptávkou, jelikož se míra nezaměstnanosti v okrese Kladno dostala na minimální úroveň.
Společensky účelná pracovní místa Úřad práce v Kladně vytváří společensky účelná pracovní místa a zaměřuje se především na rizikové skupiny, kterými jsou osoby s nízkým vzděláním, osoby starší 50 let, ženy s dětmi, zdravotně postižení či absolventi bez praxe. Tabulka, která uvádí počet zřízených společensky účelných pracovních míst a finanční prostředky na ně vynaložené je uvedena v příloze č.4
Graf č.4-Vynaložené finanční prostředky na nově vytvořená pracovní místa v letech 2004-2008
Vynaložené prostředky
Vynaložené finanční prostředky na nově vytvořená pracovní místa 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0
Roky
345
269
238
158
101
Počet vytvořených míst
Zdroj: vlastní graf podle údajů Zpráv o situaci na trhu práce v okrese Kladno 2004-2008
Z grafu vyplývá, že rok 2004 zaznamenal nejvyšší počet vytvořených společensky účelných pracovních míst (345) a vynaložené finanční prostředky se pohybovaly pouze okolo 10 mil. Kč. Úřad práce v Kladně podpořil v průběhu roku 2008 vznik jen 101 společensky účelných pracovních míst s náklady kolem 5 mil. Kč. Je to zapříčiněno tím, že další společensky účelná pracovní místa byla vytvořena prostřednictví Evropského sociálního fondu. Pomocí operačního programu na rozvoj lidských zdrojů bylo vytvořeno dalších 168 míst pro veřejně prospěšné práce s celkovým náklady 7 mil. Kč.
57
Zhodnocení aktivní politiky zaměstnanosti v okresu Kladno za rok 2008 Aktivní politika zaměstnanosti se odvíjela v závislosti na stanoveném objemu finančních prostředků v rámci schváleného státního rozpočtu a v návaznosti na situaci na trhu práce. Zaměřovala se především na skupiny nezaměstnaných a nástroje APZ, na posílení aktivní spolupráce
se
zaměstnavateli
pro
vzájemnou
informovanost
o
možnostech
řešení
nazaměstnanosti v regionu. V oblasti zaměstnávání osob se zdravotním postižením APZ podpořila vytváření chráněných pracovních míst a využívala prostředků Evropského sociálního fondu, tj. Operačního programu Rozvoj lidských zdrojů. Výše uvedená zaměření jsou stanovena v návaznosti na konkrétní naplňování cílů evropské strategie zaměstnanosti. Úřad práce v Kladně při realizaci APZ vychází zejména ze specifik vyplývajících z regionálního trhu práce a struktury uchazečů o zaměstnání v evidenci úřadu práce. Vynaložené náklady na nástroje a opatření aktivní politiky zaměstnanosti byly vynaloženy za účelem snížení procenta nezaměstnanosti v okrese Kladno a zajištění zaměstnání pro uchazeče z problémových skupin. Objemy finančních prostředků se zaměřením na jednotlivé nástroje APZ lze jen těžko přesně rozdělit a v konečném důsledku dodržet plnění stanovených ukazatelů. Z výše citovaných výsledků vyplývá, že byl kladen důraz na veřejně prospěšné práce, ale i v ostatních nástrojích bylo postupováno v návaznosti na plnění požadavků „3E“ (hospodárnost, účelnost a efektivita). U rekvalifikací se bralo v úvahu zajištění velkého procenta kurzů v návaznosti na projekty ESF. V roce 2008 byli podporováni prostřednictvím nástrojů a opatření APZ především nezaměstnaní, kteří spadají do rizikových skupin. Jedná se o mladé do 25 let a absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku: 88 (20,3 %), osoby starší 50 let věku: 47 (24,3 %), osoby dlouhodobě nezaměstnané: 124 (28,6 %).102 Při stanovení principů realizace APZ v roce 2009 vychází Úřad práce v Kladně z hodnocení situace na trhu práce okrese Kladno v roce 2008. Souhrnně jí lze hodnotit těmito charakteristikami: po dlouhé řadě let se v demografickém vývoj okresu Kladno projevuje kladný přírůstek obyvatelstva, míra nezaměstnanosti podle platné metodiky je v rozmezí 7,6 až 5,8 %, tzn., že je na nejnižší úrovni od roku 1996, na trh práce v okrese Kladno v roce 2008 nemělo vliv žádné hromadné propouštění zaměstnanců většího rozsahu, dlouhodobě narůstá podíl
102
Dostupné z: Zpráva o situaci na trhu práce okrese Kladno za rok 2008, citace dne 30.11.09
58
skupiny uchazečů ve věku více než 50 let. Důležité je v roce 2009 zabezpečit potřebné rekvalifikace ve všech jejich podobách. Rekvalifikační kurzy je možno pořádat prostřednictvím projektů Operačního programu rozvoje lidských zdrojů. Úřad práce v Kladně chce také zabezpečit provoz již vytvořených chráněných dílen. Dále se zaměří na umožnění nástupu do zaměstnání co největšího počtu uchazečů o zaměstnání do 25 let věku, tj. absolventů všech druhů škol. Tak jako v letech minulých se bude úřad práce podílet na tvorbě veřejně prospěšných prací, kam každoročně umisťuje více než stopadesát jinak neumístitelných uchazečů o zaměstnání. Tyto aktivity společně s tvorbou nových společensky účelných pracovních míst chce úřad práce řešit pomocí finančních prostředků, které mu budou přiděleny ze státního rozpočtu, stejně jako z finančních prostředků Operačního programu rozvoje lidských zdrojů. V souvislosti s celosvětovou hospodářskou krizí výrazně narůstá počet lidí bez práce. Je proto zcela nezbytné vyvinout maximální úsilí k realizaci opatření, která mohou zmírnit negativní dopady a zabránit ještě razantnějšímu nárůstu nezaměstnanosti v České republice. Jsou jimi například investice do budování dopravní infrastruktury, efektivní programy rekvalifikace zaměstnanců, podpora vývozu českého zboží či lepší a snadnější přístup podniků k finančním zdrojům. Přes nevyhnutelné zvyšování míry nezaměstnanosti je důležité klást důraz na preventivní úkoly aktivní politiky zaměstnanosti, protože správná a včasná investice na zabezpečení zaměstnávání lidí se v budoucnosti vrátí jako daňový příjem státního rozpočtu. Úřad práce v Kladně hodlá v dalších letech využívat všech dostupných nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti a disponibilních projektů Evropského sociálního fondu tak, aby byly co nejefektivněji řešeny problémy místního trhu práce.
4.2.2. Podpora rozvoje trhu práce prostřednictvím ESF v okrese Kladno APZ byla v okrese Kladno realizována prosřednictvím následujících programů: Najdi si práci ve Středočeském kraji, Najdi si práci ve Středočeském kraji plus, Kurz účetnictví a znalostí práce na PC včetně řízené praxe formou paraelního účtování firmy a individuální podpora uplatnění na trhu práce – region Středočeský kraj, Příprava na práci ve Středočeském kraji, Počítač - moje cesta k zaměstnání, Terénní sociální pracovník ve Středočeském kraji, Vytvoření pracovních míst v rámci inovace nástrojů APZ „Nové možnosti“, Návrat do práce ve Středočeském kraji, Vzdělávací centrum SOU Nové Strašecí, Rekvalifikační kurz základní obsluhy osobního počítače, Jak nepřerušit profesní růst během rodičovské fáze, ECDL
59
Start – dobrý start do nové práce, Nová šance pro Vás - více než jenom pracovník obchodu a služeb, Centrum celoživotního vzdělávání při SOŠ s SOU, Kladno, U Hvězdy 2279 a Systém aktivní politiky zaměstnanosti v činnosti agentury práce.V následujícím textu jsou uvedeny konkrétní výsledky projektů tzn. kolik měly projekty etap, kolik účastníků bylo zařazeno do konkrétní rekvalifikace, kolik jich nastoupilo, kolik jich úspěšně kurz dokončilo a kolik jich nastoupilo do zaměstnání.
Najdi si práci ve Středočeském kraji Realizátorem projektu se stal Středočeský vzdělávací institut akademie J.A.Komenského. Projekt byl zahájen dne 1.4.2005 a ukončen k 31.5.2007. Projekt probíhal v 8 etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 155 uchazečů. Tabulka, která uvádí kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost je uvedena v příloze č.5. Uvádí, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem
zařazeno 118
účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo 103. Z těchto 103 účastníků jich 94 úspěšně kurzy dokončilo a 55 jich nastoupilo do zaměstnání. Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo necelých 50 % účastníků všech kurzů. Hlavním cílem tohoto projektu bylo uplatnění nezaměstnaných osob na trhu práce. Tento projekt se od ostatních odlišoval tím, že byl určen pro krátkodobě nezaměstnané a pro ty, kteří hledají zaměstnání a mohou být umístěni na trhu práce relativně rychle. Dle Úřadu práce v Kladně, byl tento projekt považován za nejúspěšnější národní projekt realizovaný v okrese Kladno v letech 2004-2006. Mezi uchazeči si získal velkou oblibu a pověst. Odpovídá tomu také to, že umístění absolventů po skočení kurzu bylo téměř 50 %. Nejžádanější byl kurz obsluhy motorových vozíků (VZP), což lze vysvětlit tím, že to bylo jedno z mála školení, které mohli absolvovat i lidé se základním vzděláním. Dalším žádaným kurzem byla práce na PC a řidič skupiny C a D. Tuto rekvalifikaci běžně úřady práce nenabízejí, proto byl tento kurz velkou motivací především pro muže, kteří si získáním tohoto řidičského oprávnění mohli rozšířit možnosti na trhu práce. Dle slov paní Landové ze Středočeského vzdělávacího institutu Akademie J. A. Komenského se jeden mladík do projektu přihlásil právě proto, že se vždy chtěl stát řidičem kamionu a jezdit po světě, a to se mu také povedlo. V době trvání projektu se uskutečnily i doprovodné akce, jako například setkání účastníků se zaměstnavateli a partnery
60
projektu. Dle poznatků Úřadu práce v Kladně se uchazeči do projektu hlásili především z důvodu zvýšit si své vzdělání, kvalifikaci a praxi, čímž si také mohli zvýšit svou šanci na získání zaměstnání a vhodného uplatnění na trhu práce. Tyto důvody byly také hlavním cílem projektu. Mezi ostatní důvody, které účastníci kurzu uvedli, bylo především vyvíjet určitou aktivitu a nezůstávat laxně doma. Tento projekt měl přínos i pro ty, co se aktivně nechtěli zapojit do rekvalifikačních kurzů, ovšem Úřad práce v Kladně jim dal doporučení se těchto kurzů zúčastnit. Jednalo se převážně o osoby se základním vzděláním, či výučním listem. Pokud se tyto osoby kurzů zúčastnily, bylo na ně méně tlačeno ze strany Úřadu práce v Kladně a bylo to bráno jako určité vyvíjení aktivity nezaměstnaného. Tento projekt opustilo během svého cyklu několik osob z důvodu nového zaměstnání, osobních důvodů či z důvodu vyloučení účastníka v případě, že nespolupracoval. Dle mého názoru lze projekt považovat za velice úspěšný, jelikož po absolvování rekvalifikačních kurzů si řada lidí našla práci, která splňovala jejich představy.
Najdi si práci ve Středočeském kraji plus Realizátorem projektu se stala společnost CC Systems a.s. Projekt byl zahájen dne 1.4.2005 a ukončen k 30.4.2008. Projekt probíhal ve 4 etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 67 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost.
Tabulka č.3-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Najdi si práci ve Středočeském kraji Plus Etapa 1. 2. 3. 4. Celkem
Název rekvalifikace Obsluha osobního počítače Účetnictví Účetnictví Obsluha motorových vozíků
Zařazeno
Nastoupilo
Úspěšně dokončilo
Nastoupilo do zaměstnání
16 5 1
16 3 1
13 3 1
5 2 0
18 40
15 35
15 32
8 15
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 40 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo 35. Z těchto 35 účastníků jich 32 úspěšně kurzy dokončilo a 15 jich nastoupilo do zaměstnání.
61
Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo necelých 38 % účastníků kurzu. Tento národní projekt úzce navazoval na projekt „Najdi si práci ve Středočeském kraji“. Projekt měl i stejný cíl jako projekt předcházející, a to pomoci osobám krátkodobě nezaměstnaným najít si nové zaměstnání. Projekt byl zaměřen především na vzdělávání dospělých a poskytování různých poradenství. V rámci Středočeského kraje si účastníci projektu mohli vybrat z 19 rekvalifikačních kurzů, ovšem v okrese Kladno byly otevřeny pouze kurzy obsluhy osobního počítače, kurz účetnictví a kurz obsluhy motorových vozíků. Vzhledem ke zkušenostem z projektu
„Najdi si práci ve Středočeském kraji“, byly v okrese Kladno
otevřeny právě tyto kurzy, o které byl v prvním běhu velký zájem ze strany účastníků. Tento projekt byl v okrese Kladno o něco méně úspěšný než projekt na který navazoval, ovšem 38 % umístěných uchazečů na trhu práce není rozhodně zanedbatelných. Myslím si, že i tento projet měl v okrese Kladno své uplatnění, protože se díky němu 15 občanů uplatnilo na trhu práce.
Kurz účetnictví a znalostí práce na PC včetně řízené praxe formou paralelního účtování firmy a individuální podpora uplatnění na trhu práce – region Středočeský kraj Realizátorem projektu se stala společnost MAVO, s.r.o. Projekt byl zahájen dne 1.9.2005 a ukončen k 31.8.2007. Projekt probíhal ve třech etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 5 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost. Tabulka č.4-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Kurz účetnictví a znalostí práce na PC včetně řízené praxe formou paralelního účtování firmy a individuální podpora uplatnění na trhu práce – region Středočeský kraj Etapa 1. 2. 3. Celkem
Název rekvalifikace Účetní Účetní Účetní
Zařazeno 1 3 1 5
Nastoupilo 1 3 1 5
Úspěšně dokončilo 1 2 1 4
Nastoupilo do zaměstnání 0 2 1 3
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 5 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo také 5. Z těchto 5 účastníků 4 úspěšně kurzy dokončili a 3 účastníci nastoupili do zaměstnání. Můžeme
62
tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo 60 % účastníků kurzu. Nejdůležitějším prvkem tohoto projektu, který ho odlišil od ostatních, byla kombinace teoretické výuky s následnou možností řízené praxe. Tato kombinace byla kladně hodnocena Úřadem práce v Kladně, účastníky rekvalifikačních kurzů i zaměstnavateli. Kurzy v rámci projektu byly zaměřeny především na získání teoretických znalostí účetnictví, absolvování šestiměsíční řízené praxe účtování s využitím osobního počítače, osvojení základních znalostí práce s programy Word, Excel, E-mail, internet, získání celostátně platného certifikátu „Účetnictví se znalostí práce na PC (včetně řízené praxe)“, orientace a samostatné jednání na trhu práce, bezplatné odborné konzultace (účetnictví, daně), bezplatnou pomoc a poradenství při snaze uplatnit se na trhu práce a bezplatnou pomoc při přípravě a zahájení vlastního podnikání. Účastníci často požadovali více teoretické výuky a méně praxe. To bylo vyřešeno prokládáním praxe opakováním teoretických poznatků. Velký rozsah praxe však musel zůstat zachován, zejména vzhledem k tomu, že projekt byl propojen s uplatněním cílové skupiny na trhu práce, kde jednotliví zaměstnavatelé praxi požadují. Velké pozitivum tohoto projektu vidím v tom, že všichni úspěšní absolventi kurzu si osvojili účetní metody v praktickém vyučování, získali orientaci na trhu práce včetně poskytnutí individuálního personálního poradenství a že byli
připravování s ohledem na konkrétní požadavky zaměstnavatelů.
V návaznosti na to, jich 60 % našla uplatnění na trhu práce.
Příprava na práci ve Středočeském kraji Realizátorem projektu se stala Obslužná společnost a.s. Projekt byl zahájen dne 1.4.2005 a ukončen k 31.7.2007. Projekt probíhal ve dvou etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 61 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost.
63
Tabulka č.5-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Příprava na práci ve Středočeském kraji Etapa 1.
2. Celkem
Název rekvalifikace Obsluha osobního počítače Pracovník sociální péče Účetnictví Obsluha osobního počítače Masér
Zařazeno 29 2 1 29 3 64
Nastoupilo 26 2 1 28 2 59
Úspěšně dokončilo 26 2 1 27 2 58
Nastoupilo do zaměstnání 3 0 0 3 0 6
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 64 účastníků. Těch, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo 59. Z nich 58 úspěšně kurzy dokončilo a pouhých 6 účastníků nastoupilo do zaměstnání. Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo pouhých 9 % účastníků kurzu. Tento národní projekt byl odlišný od ostatních projektů, jelikož se zaměřoval na osoby, které jsou ohroženy sociální exkluzí a patří mezi osoby dlouhodobě nezaměstnané. Cílem projektu bylo začlenit tyto znevýhodněné a dlouhodobě nezaměstnané osoby na trh práce. V rámci projektu byl pozorován aktivní přístup k rekvalifikacím, ale nevýhodou bylo, že přibližně třetina zájemců nesplňovala požadované vzdělání. Největší zájem byl o kurz obsluha osobního počítače. V dnešní době je to logické, protože znalost základů na PC je brána jako samozřejmost, přestože většina občanů těchto dovedností nedosahuje. Vzhledem k tomu, že se projektu zúčastnila specifická skupina osob, dle Úřadu práce v Příbrami se setkal s velkým úspěchem. Ovšem dle výsledků v okrese Kladno se projekt s velkým úspěchem nesetkal. Na trh práce se podařilo umístit pouze 9 % účastníků kurzu. Účastníci, kteří kurz úspěšně dokončili, zhodnotili účast v projektu pozitivně. Projekt byl pro jejich osobu přínosem, a to především v individuálním přístupu a v komplexním pohledu na klienta. Dle Úřadu práce v Kladně se někteří uchazeči přiznali, že zpočátku nevěděli, co od projektu očekávat a spíše brali účast v něm jako povinnost vůči úřadu práce. V průběhu své účasti byli ale příjemně překvapeni atmosférou přednášek i způsobem výkladu. Dle mého názoru, může být důvodem malého počtu umístěných uchazečů na trhu práce v okrese Kladno například špatně zvolená cílová skupina. Často se jedná o beznadějné případy, kteří trpí ztrátou pracovních návyků a je s nimi těžká spolupráce.
64
Počítač –moje cesta k zaměstnání Realizátorem projektu se stala společnost SELLI, s.r.o. Projekt byl zahájen dne 1.4.2006 a ukončen k 31.3. 2008. Projekt probíhal v 7 etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 24 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost.
Tabulka č.6-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Počítač –moje cesta k zaměstnání Etapa 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. Celkem
Název rekvalifikace Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače
Zařazeno 4 4 4 4 6 1 1 24
Nastoupilo 4 4 4 4 6 1 1 24
Úspěšně dokončilo 4 2 3 1 6 1 1 18
Nastoupilo do zaměstnání 0 2 0 0 1 0 0 3
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 24 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo shodně 24. Z nich 18 úspěšně kurzy dokončilo a 3 účastníci nastoupili do zaměstnání. Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo necelých 13 % účastníků kurzu. Hlavním cílem projektu bylo zvýšení kvalifikace a zaměstnanosti osob bez práce. Projekt byl určený uchazečům o zaměstnání, zájemcům o zaměstnání, osobám dlouhodobě nezaměstnaným a osobám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností. Základním pilířem projektu bylo osvojit účastníkům práci s počítačem, což je v současné době velice žádané. Účastníci projektu se zde měli naučit zejména základní funkce potřebné k ovládání počítače a práce s internetem. Získané dovednosti pak měly vést k lepšímu uplatnění na trhu práce a ke snížení nezaměstnanosti či k samostatně výdělečné činnosti.V okrese Kladno se na trhu práce uplatnilo 13 % účastníků kurzu. Dle mého názoru to může být způsobeno tím, že počet lidí, kteří ovládají práci s PC roste a stále se zvyšují nároky v této oblasti. Je tedy potom zřejmé, že lidé, kteří mají jen základní znalosti se obtížně uplatňují na trhu práce. Rekvalifikační kurz byl pro
65
účastníky pozitivní v tom smyslu, že se naučili základům práce s PC, ovšem k uplatnění na trhu práce většině z nich pouze tato rekvalifikace nestačila.
Terénní sociální pracovník ve Středočeském kraji Realizátorem projektu se stala společnost Republikové centrum vzdělání, s.r.o. Projekt byl zahájen dne 1.4.2006 a ukončen k 31.3.2008. Projekt probíhal ve třech etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 35 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost.
Tabulka č.7-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Terénní sociální pracovník ve Středočeském kraji Etapa 1.
2. 3.
Název rekvalifikace Administrativní pracovník Asistent pedagoga Pracovník sociální péče Administrativní pracovník Pracovník sociální péče Základy podnikání Pracovník sociální péče
Celkem
Nastoupilo do zaměstnání
Zařazeno
Nastoupilo
Úspěšně dokončilo
5 2 1
3 1 1
2 1 1
1 1 1
1 2 1 8 20
1 2 0 7 15
0 2 0 7 13
0 1 0 3 7
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 20 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo 15. Z těchto 15 účastníků 13 úspěšně kurzy dokončilo a 7 účastníků nastoupilo do zaměstnání. Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo 35 % účastníků kurzu. Tohoto grantového projektu se mohli zúčastnit uchazeči o zaměstnání, osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností do 25 let, absolventi škol po dobu dvou let od ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku a osoby a osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností starší 50 let. V rámci projektu probíhaly v okrese Kladno rekvalifikační kurzy Administrativní pracovník, Asistent pedagoga, Pracovník sociální péče
a kurz základů
podnikání. Největší zájem byl v okrese Kladno o kurz pracovníka sociální péče a v rámci toho kurzu se umístilo na trhu práce nejvíce účastníků. Hlavním úkolem tohoto projektu bylo vytvořit
66
novou pracovní pozici „Asistent služeb zaměstnanosti“.V rámci Středočeského kraje bylo vytvořeno 10 pracovních míst a v okrese Kladno se umístilo na trhu práce 7 účastníků kurzu, což považuji za velice dobrý výsledek. V okrese Kladno se ze všech účastníků kurzu uplatnilo na trhu práce 35%, což v porovnání s ostatními projekty je pozitivní výsledek a považovala bych tento projekt za úspěšný.
Vytvoření pracovních míst v rámci inovace nástrojů APZ „ Nové možnosti“ Realizátorem se stala společnost Republikové centrum vzdělávání, s.r.o. Projekt byl zahájen dne 1.5.2006 a ukončen k 31.7.2007. Projekt probíhal ve třech etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 47 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost.
Tabulka č.8-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu pracovních míst v rámci inovace nástrojů APZ „ Nové možnosti“ Etapa 1.
2.
3.
Název rekvalifikace Kuchařské práce Pečovatelka Montér sádrokartonových desek Skladník,manipulant Prodavačské práce Prodavačské práce Pečovatelka Malířské a tapetářské práce Skladník,manipulant Pečovatelka Pečovatelka Pečovatelka
Celkem
Zařazeno 1 1 1 2 1 3 2 2 1 5 17 1 37
Nastoupilo 1 1 1 2 1 3 2 2 1 5 17 1 37
Úspěšně dokončilo 1 1 0 0 0 1 1 2 1 4 16 1 28
Vytvoření
Nastoupilo do zaměstnání 1 1 0 0 0 1 0 0 0 1 0 0 4
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 37 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo také 37. Z nich 28 úspěšně kurzy dokončilo a 4 účastníci
nastoupili do zaměstnání. Můžeme tedy
konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo necelých 11 % účastníků kurzu. Grantový projekt, jehož hlavním cílem bylo zamezení růstu počtu dlouhodobě evidovaných uchazečů na úřadech práce, se zaměřoval na dlouhodobě nezaměstnané 67
a nezaměstnané ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. V okrese Kladno se v rámci projektu konaly rekvalifikační kurzy – kuchařské práce, pečovatelka, skladník, prodavačské práce, malířské a tapetářské práce a
montér sádrokartonových desek. Největší zájem byl o kurz
pečovatelka, do něhož se přihlásilo 26 účastníků. I když počet zařazených účastníků do toho kurzu byl vysoký, na trhu práce se v konečné fázi uplatnili pouze dva z nich. Jediný pozitivní výsledek měl kurz kuchařské práce, do kterého se zařadil jeden účastník a ten také úspěšně nastoupil do zaměstnání. Do projektu se tedy přihlásilo 37 účastníků a pouze 4 z nich po ukončení kurzu do zaměstnání nastoupili. I když si myslím, že měl svůj význam, jednalo se o problémový projekt, do kterého byli zapojeni především dlouhodobě nezaměstnaní. Projekt měl tyto lidi vrátit zpět do pracovního procesu, to se ovšem povedlo jen u 11 %. Dle mého názoru patří dlouhodobě nezaměstnaní mezi nejvíce problémové skupiny na trhu práce a jak je vidět ani tento realizovaný projekt k jejich návratu do zaměstnání nepřispěl. Z druhého pohledu 4 uchazeči díky němu našli zaměstnání, což mohu hodnotit jako pozitivní.
Návrat do práce ve Středočeském kraji Realizátorem projektu se stala Obslužná společnost, a.s. Projekt byl zahájen dne 1.5.2006 a ukončen k 30.4.2008. Projekt probíhal ve třech etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 155 uchazečů. Tabulka, která uvádí kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost je uvedena v příloze č.6. Uvádí, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 70 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo také 60. Z nich 58 úspěšně kurzy dokončilo a 14 účastníků
nastoupilo do zaměstnání. Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených
účastníků, se na trhu práce uplatnilo rovných 20 % účastníků kurzu. Tento národní projekt byl určen osobám nezaměstnaným, ohroženým nezaměstnaností a uchazečům o zaměstnání. Projektu se mohli zúčastnit všichni, kteří jsou registrovaní na úřadu práce déle než 12 měsíců , mladí do 25 let a vysokoškoláci do 30 let věku s délkou evidence na úřadu práce nad 6 měsíců. Projekt se od ostatních lišil tím, že byl určen především lidem, kteří chtějí a umějí pracovat, chtějí se zdokonalit ve svém oboru nebo se zaškolit v novém oboru, intenzivně hledají na trhu práce pracovní uplatnění, vracejí se po dlouhé nemoci či z mateřské dovolené a chtějí udržet krok s dnešní dobou. Hlavním cílem projektu bylo pomáhat těmto osobám zlepšit jejich postavení na trhu práce, pomáhat zaměstnavatelům nalézat tyto kvalitní
68
pracovníky, vytvářet pro ně nová pracovní místa a řešit jejich návrat po mateřské dovolené nebo dlouhé nemoci. Velký důraz byl
kladen na individuální přístup, bezplatné poradenství
a proškolení účastníků projektu ve všeobecných dovednostech a schopnostech požadovaných zaměstnavateli. V rámci projektu se v okrese Kladno konala řada rekvalifikačních kurzů, jednalo se například o kurz Obsluhy osobního počítače, Administrativní pracovník, Účetnictví(mzdové), Pracovník sociální péče, Kuchařské práce, Řidičské oprávnění sk.C, Realitní makléř a další. Na Úřadu práce v Kladně mi byly podány informace jak byly kurzy v rámci tohoto projektu vnímány účastníky. Třetího běhu projektu se zúčastnily matka s dcerou, které byly dlouhou dobu nezaměstnané. Dle jejich slov pro sebe chtěly udělat něco víc a nastoupily do motivačního kurzu, kde si obě ujasnily v jakém oboru by mohly uspět. Absolvovaly rekvalifikační kurz – pracovník sociální péče, který úspěšně dokončily a nastoupily do zaměstnání. Dle jejich slov by se jim práci bez tohoto projektu najít nepodařilo. Další z úspěšných absolventů tohoto kurzu hovoří o tom, jak díky tomuto projektu získal práci. Na úřadu práce byl evidován rok a práci se mu nepodařilo najít. Jelikož měl zájem o práci ve zdravotnictví, absolvoval rekvalifikační kurz - sanitář. V průběhu motivačního kurzu si vytvořil jasnou představu o své budoucnosti, ocenil práci skupiny jako týmu a od ostatních klientů kurzu vstřebával zkušenosti s hledáním zaměstnání. Po úspěšném dokončení kurzu klient nastoupil do kladenské nemocnice jako sanitář. Dle mého názoru patřil tento projekt v okrese Kladno k úspěšnějším. Velkým pozitivem tohoto projektu byl individuální přístup pracovníka kurzu ke klientovi, který ho mohl lépe vyslechnout a podrobněji mu pomoci. Myslím si, že motivační kurzy, které v rámci projektu probíhaly jsou velice důležité. Mnoho účastníků totiž zpočátku vůbec netušilo jakou práci by chtěli vykonávat. Tyto motivační kurzy jim pomohly si ujasnit představu o svém budoucím povolání a byly účastníky kurzů vnímány velice pozitivně. V okrese Kladno byl největší zájem o kurz obsluha motorových vozíků (VZV). V rámci tohoto kurzu se také nejvíce účastníků umístilo na trhu práce. Další z velice poptávaných kurzů byl kurz k získání řidičského oprávnění, ovšem ani jeden účastník kurzu se na trhu práce neuplatnil. Podle mě, někteří do tohoto kurzu mohli vstoupit pouze z důvodu získání řidičského průkazu zdarma. V tomto případě bych doporučila určitou formu participace na financování, aby nedocházelo k jeho zneužívání. V okrese Kladno se umístilo na trhu práce 20 % všech účastníků kurzu. Jednalo se o národní projekt, který zahrnoval mnoho rekvalifikačních kurzů a dle mého názoru byl projekt úspěšný. Necelých 83 %
69
účastníků kurz úspěšně dokončilo a i když se na trhu práce neumístili, získali mnoho zkušeností a mají větší šanci si najít práci.
Vzdělávací centrum SOU Nové Strašecí Realizátorem se stala společnost SOU Nové Strašecí. Projekt byl zahájen dne 1.10.2006 a ukončen k 31.6.2008. Projekt probíhal ve čtyřech etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 36 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost.
Tabulka č.9-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Vzdělávací centrum SOU Nové Strašecí Etapa 1. 2. 3. 4. Celkem
Název rekvalifikace Svářeč Svářeč Svářeč Svářeč
Zařazeno 7 8 10 11 36
Nastoupilo 7 8 10 11 36
Úspěšně dokončilo 5 6 8 9 28
Nastoupilo do zaměstnání 5 2 2 3 12
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 36 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo také 36. Z těchto 36 účastníků 28 úspěšně kurzy dokončilo a 12 účastníků nastoupilo do zaměstnání. Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo necelých 34 % účastníků kurzu. V rámci tohoto grantového projektu se uskutečnily rekvalifikační kurzy zaměřené na získání svářečského oprávnění. Účastníci projektu měli možnost získat certifikát platný ve státech Evropské unie. Po absolvování těchto rekvalifikačních kurzů, získal účastník kurzu svářečský průkaz, naučil se základům elektrotechniky, technologie sváření, bezpečnosti práce, čtení výkresů, sváření různých typů spojů, rukodělné zručnosti, ručnímu zpracování kovů, měření, rýsování, vrtání, nýtování a základům obsluhy PC. V kladenském okrese bylo do tohoto kurzu zařazeno 36 účastníků. Považuji tento projekt za úspěšný, jelikož na rozdíl od jiných se z každé etapy na trhu práce uplatnilo několik účastníků a v rámci celého projektu našlo zaměstnání necelých 34 % všech účastníků kurzu. Dle mého názoru je to dáno tím, že kurz byl zaměřen na profesi, o kterou není velký zájem a proto ti, kteří o ni zájem měli se lépe uplatnili
70
na trhu práce. Kurz poskytl opravdu kvalitní proškolení, což také ovlivnilo zaměstnavatele, kteří měli zájem o tyto uchazeče a následně je i zaměstnali.
Rekvalifikační kurz základní obsluhy osobního počítače Realizátorem se stala společnost Centrum internetu, a.s. Projekt byl zahájen dne 1.10.2006 a ukončen k 31.5.2008. Projekt probíhal ve čtyřech etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 50 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost.
Tabulka č.10-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Rekvalifikační kurz základní obsluhy osobního počítače Etapa 1. 2. 3. 4. Celkem
Název rekvalifikace Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače
Zařazeno 20 10 10 10 50
Nastoupilo 20 10 10 10 50
Úspěšně dokončilo 18 9 9 10 46
Nastoupilo do zaměstnání 3 1 5 1 10
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 50 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo také 50. Z těchto 50 účastníků 46 úspěšně kurzy dokončilo a 10 účastníků nastoupilo do zaměstnání. Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo rovných 20 % účastníků kurzu. Cílem tohoto grantového projektu bylo zvýšit pracovní kvalifikaci nezaměstnaných a zajistit jim tak lepší uplatnění na trhu práce. K dosažení tohoto cíle byl v rámci projektu uspořádán jeden rekvalifikační kurz, který probíhal ve 4 etapách. Kurz se skládal ze 40 hodin výuky a 2 hodin, které byly věnovány na závěrečné prozkoušení účastníků. Účastníci kurzu si měli osvojit základy práce v prostředí Windows, napsat strukturovaný dopis, vytvořit tabulku se vzorci a grafy, orientovat se v internetovém prohlížeči, nalézt na internetu jakoukoliv stránku, vyhledat na internetu nabídky práce a vložit na internet strukturovaný životopis. V okrese Kladno se do kurzu přihlásilo 50 účastníků, 46 jich kurz úspěšně dokončilo a
10 z nich
se umístilo na trhu práce. Úspěšnost kurzu byla tedy 20 %. Dle mého názoru jsou tyto kurzy přínosné pouze v tom, že se účastníci naučí pracovat s PC, avšak uplatnit se na trhu práce
71
po ukončení kurzu je pro ně velice obtížné. Vhodné by bylo doplnit tento kurz o další, které by byly více specifické a orientovaly se na konkrétní pozici. V dnešní společnosti je základní obsluha PC téměř samozřejmostí a pokud se chce účastník kurzu uplatnit na trhu práce, musí mít více znalostí.
Jak nepřerušit profesní růst během rodičovské fáze Realizátorem se stala společnost Kolpingová rodina Smečno. Projekt byl zahájen dne 1.10.2006 a ukončen k 30.6.2008. Projekt probíhal ve čtyřech etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 26 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost.
Tabulka č.11-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Jak nepřerušit profesní růst během rodičovské fáze Etapa 1. 2. 3. 4. Celkem
Název rekvalifikace Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače Obsluha osobního počítače
Zařazeno 12 2 6 6 26
Nastoupilo 12 2 6 6 26
Úspěšně dokončilo 12 2 6 5 25
Nastoupilo do zaměstnání 2 0 1 0 3
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 26 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo také 26. Z těchto 26 účastníků 25 úspěšně kurzy dokončilo a pouze 31 účastníků nastoupilo do zaměstnání. Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo necelých 12 % účastníků kurzu. V rámci tohoto grantového projektu, se uskutečnil kurz obsluha osobního počítače, který probíhal ve 4 etapách. Tento kurz byl odlišný od ostatních, jelikož byl určen pro ženy na konci rodičovské dovolené nebo ženy, které z důvodu péče o osobu blízkou ztratily na delší čas kontakt se světem práce. Na rozdíl od ostatních projektů, účastnice tohoto spojovala jedna podstatná věc a to snaha najít si nové zaměstnání. Hlavním cílem projektu bylo nalézt u žen zdravé sebevědomí a celkově je podpořit při hledání zaměstnání. Projekt byl zaměřen na individuální potřeby každé z žen, kde poradci pomáhali uchazečkám objevit jejich schopnosti a osobní kvality. V rámci projektu se konal motivační kurz, který měl ženy připravit na kontakt se zaměstnavatelem.
72
V okrese Kladno bylo do projektu zapojeno 26 účastnic, 25 z nich kurz úspěšně dokončilo, ale jen tři z nich nastoupily do zaměstnání. I když je úspěšnost projektu pouze necelých 12 %, dle mého názoru měl velký význam. Ženy po mateřské dovolené mají velký problém zapojit se zpět do pracovního procesu. Nemyslím si, že by to bylo z důvodu nedostatečné kvalifikace, či chybějící praxe, ale většina z nich se během mateřské dovolené setkává jen s omezeným počtem lidí a postupně ztrácí pracovní návyky a dostává se do jistého stereotypu. Pro maminky po mateřské dovolené měl tento projekt především pozitivum v tom, že se dostaly mezi lidi, mohly si rozšířit obzory a podělit se svými zkušenostmi s ostatními. Dle mého názoru měl tento projekt hlavní smysl v tom, že si ženy po návratu z mateřské dovolené mohly ujasnit jakým směrem by se měly v další pracovní kariéře vydat.
ECDL Start- dobrý start do nové práce Realizátorem projektu se stala společnost NICON, a.s. Projekt byl zahájen dne 1.1.2007 a ukončen k 31.7.2008. Projekt probíhal ve dvou etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 24 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost.
Tabulka č.12-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu ECDL Startdobrý start do nové práce Etapa 1. 2. Celkem
Název rekvalifikace Obsluha osobního počítače (ECDL Start) Obsluha osobního počítače (ECDL Start)
Zařazeno 12 12 24
Nastoupilo 12 12 24
Úspěšně dokončilo 12 12 24
Nastoupilo do zaměstnání 3 3 6
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 24 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo také 24. Z nich 24 úspěšně kurzy dokončilo a pouze 6 účastníků nastoupilo do zaměstnání. Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo rovných 25% účastníků kurzu. Tento grantový projekt byl určen pro osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností, uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání, přičemž hlavní cílovou skupinou projektu byli absolventi škol včetně všech nezaměstnaných se základním
73
vzděláním. Po ukončení kurzu měli účastníci zvládnout práci s informačními technologiemi a práci se základními počítačovými programy. V okrese Kladno projekt probíhal ve dvou etapách a byl zaměřen na zvýšení zaměstnatelnosti účastníků a jejich opětovné zařazení do pracovního procesu. Tento cíl se podařilo splnit u 6 účastníků kurzu z celkových 24. Úspěšnost tohoto projektu byla tedy 25 %, což je ve srovnání s ostatními projekty velice dobrý výsledek. Na rozdíl od ostatních rekvalifikačních kurzů zaměřených na obsluhu osobního počítače, bylo u tohoto kurzu možné získat mezinárodně uznávaný certifikát ECDL. Dle mého názoru toto přispělo k tomu, že kurz úspěšně dokončili všichni ti, co se do něj zařadili, a u některých právě tento certifikát přispěl ke snazšímu uplatnění na trhu práce.
Nová šance pro Vás – více než jenom pracovník obchodu a služeb Realizátorem stejně jako u předchozího projektu se stala společnost NICON, a.s. Projekt byl zahájen dne 1.1.2007 a ukončen k 30.6.2008. Projekt probíhal pouze v jedné etapě a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 11 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost.
Tabulka č.13-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Nová šance pro Vás – více než jenom pracovník obchodu a služeb Etapa 1. 2. Celkem
Název rekvalifikace Pracovník obchodu a služeb Obsluha osobního počítače
Zařazeno 11 11 22
Nastoupilo 11 11 22
Úspěšně dokončilo 10 11 21
Nastoupilo do zaměstnání 3 0 3
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 22 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo také 22. Z těchto 22 účastníků 21 úspěšně kurzy dokončilo a pouze 3 účastníci nastoupili do zaměstnání. Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo necelých 14 % účastníků kurzu. Tento grantový projekt byl určen pro osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností, pro uchazeče o zaměstnání a zájemce o zaměstnání. Projektu se mohli zúčastnit
uchazeči o zaměstnání, kterým neuplynula delší doba než dva roky
od úspěšného ukončení studia a nezaměstnané osoby, které překročily věk 45 let. V rámci
74
projektu se měl uchazeč zdokonalit v komunikačních a obchodních dovednostech, získat potřebné sebevědomí při prezentaci sebe sama či přijímacích pohovorech a zvýšit si kvalifikaci v oblastech týkajících se informačních technologií. Účastníci kurzu měli být po absolvování vzdělávacích a motivačních kurzů připraveni pro vstup na trh práce a to především v oblasti obchodu a služeb. V okrese Kladno tento projekt probíhal ve dvou etapách. V první etapě probíhal kurz pracovník obchodu a služeb, kde se z 11 zařazených účastníků uplatnili na trhu práce 3 z nich. Kurz, který probíhal v rámci druhé etapy již tak úspěšný nebyl. Zaměřoval se na obsluhu osobního počítače a bylo do něj zařazeno také 11 účastníků, ovšem ani jeden se po ukončení neuplatnil na trhu práce. Jak jsem uvedla v předchozích projektech, důvodem může být to, že kurz pracovníka obchodu a služeb je více specifický a na trhu práce je v tomto oboru snazší uplatnění. Celkově se tedy na trhu práce uplatnilo 14 % účastníků kurzu. I když se na trhu práce uplatnilo jen 6 účastníků projektu, myslím si, že kurz pomohl uchazečům zdokonalit se v různých dovednostech a získat sebevědomí, které jim jistě pomůže při hledání nového zaměstnání.
Centrum celoživotního vzdělání při SOŠ a SOU, Kladno, U Hvězdy 2279 Realizátorem se stala SOŠ a SOU, Kladno, U Hvězdy 2279. Projekt byl zahájen dne 2.11.2006 a ukončen k 30.6.2008. Projekt probíhal pouze v jedné etapě a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 6 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost.
Tabulka č.14-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Centrum celoživotního vzdělání při SOŠ a SOU, Kladno, U Hvězdy 2279 Etapa 1. Celkem
Název rekvalifikace Dělník pro montáže elektrotechnických zařízení
Zařazeno
Nastoupilo
Úspěšně dokončilo
Nastoupilo do zaměstnání
6 6
6 6
4 4
4 4
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 6 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo také 6. Z těchto 6 účastníků 4 úspěšně kurzy dokončilo a shodně 4 účastníci nastoupili do zaměstnání. Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo necelých 67 % účastníků kurzu.
75
Tento grantový projekt menšího rozsahu měl poskytnout další vzdělání všem, kteří o něj mají zájem. V rámci programu probíhaly akreditované kurzy zaměřené na prohlubování vzdělání v rámci dalšího vzdělávání pro dělnické profese. V okrese Kladno probíhal projekt v rámci jedné etapy, ve které byl realizován kurz dělník pro montáže elektrotechnických zařízení-operátor. Tento projekt měl v okrese Kladno velký úspěch. Do kurzu se zapojilo celkem 6 uchazečů, 4 z nich kurz úspěšně dokončilo a všichni se následně uplatnili na trhu práce. Úspěšnost tohoto projektu byla tedy 67 %. Tak vysoké procento je způsobeno samozřejmě tím, že do kurzu nastoupilo jen 6 uchazečů v porovnání s ostatními projekty menšího rozsahu. Dle mého názoru je velký úspěch umístění na trhu práce všech co kurz dokončili.
Systém aktivní politiky zaměstnanosti v činnosti agentury práce Realizátorem se stala společnost Obslužná společnost, a.s. Projekt byl zahájen dne 1.10.2006 a ukončen k 31.12.2007. Projekt probíhal ve třech etapách a v kladenském okrese do něj bylo zařazeno celkem 23 uchazečů. Následující tabulka ukazuje kolik účastníků se zapojilo do jednotlivých rekvalifikací a jaká byla jejich úspěšnost.
Tabulka č.15-Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Systém aktivní politiky zaměstnanosti v činnosti agentury práce Etapa 1.
2.
3. Celkem
Název rekvalifikace Řidičské oprávnění sk. C Pracovník sociální péče Obsluha osobního počítače Administrativní pracovník Účetnictví Masér Administrativní pracovník Pracovník sociální péče Všeobecný sanitář
Zařazeno 1 1 1 1 1 1 1 2 1 10
Nastoupilo 1 1 1 1 1 1 1 2 1 10
Úspěšně dokončilo 1 0 1 1 1 1 1 2 1 9
Nastoupilo do zaměstnání 0 0 0 1 1 0 0 1 0 3
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Z tabulky je zřejmé, že do profesního školení a rekvalifikací bylo celkem zařazeno 10 účastníků. Účastníků, kteří nastoupili a kteří prošli různými rekvalifikačními kurzy bylo také 10. Z těchto 10 účastníků 9 úspěšně kurzy dokončilo a pouze 3 účastníci nastoupili do zaměstnání. Můžeme tedy konstatovat, že ze všech zařazených účastníků, se na trhu práce uplatnilo rovných 30 % účastníků kurzu. 76
Do tohoto grantového projektu se mohli zapojit osoby dlouhodobě nezaměstnané, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnantostí, uchazeči o zaměstnání, zájemci o zaměstnání a zaměstnanci ohrožení nezaměstnaností. V okrese Kladno projekt probíhal ve 3 etapách a v jeho rámci se konaly kurzy pracovník sociální péče, kurz obsluhy osobního počítače, administrativní pracovník, pracovník sociální péče, sanitář, masér, kurz k získání základů obsluhy PC a kurz k získání řidičského oprávnění sk. C. Cílem projektu bylo zvýšit motivaci a sebevědomí klientů, doplnit a rozvinout jejich schopnosti a dovednosti požadované trhem práce. V okrese Kladno byl největší zájem o kurz sociálního pracovníka. Bylo do něj zařazeno celkem 10 účastníků a 3 z nich se uplatnili na trhu práce. Jednalo se o pozice administrativní pracovník, sociální pracovník a účetní. Na trhu práce se tedy uplatnilo 30 % účastníků kurzů. Dle Úřadu práce v Kladně všichni účastníci přistoupili k projektu velice zodpovědně, pět klientů absolvovalo i pracovní praxi v Letohrádku Vendula a denním stacionáři s chráněnou dílnou pro postižené občany. Na základě této praxe pak bylo vytvořeno jedno pracovní místo pro jednu z účastnic kurzu. Dle informací na Úřadu práce v Kladně se tohoto projektu účastnili občané starších ročníků, kteří ve svém věku těžko hledají na pracovním trhu uplatnění. Díky tomuto projektu neztratili naději, že si najdou nové zaměstnání a hlavně se při rekvalifikačních kurzech dostali zpět mezi lidi, kteří mají společný zájem najít si zaměstnání.
77
5. Zhodnocení
aktivní
politiky
zaměstnanosti,
národních
a grantových projektů v okrese Kladno V okrese Kladno byly od roku 2004 využívány 3 nástroje APZ. Jednalo se o rekvalifikační kurzy, veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. V tomto okrese bylo v letech 2004 – 2008 nejvíce uchazečů zařazeno do rekvalifikačních kurzů. Od roku 2005 klesal počet těchto uchazečů a klesaly i výdaje vynaložené na rekvalifikační kurzy. Bylo to způsobeno především tím, že čím dál více uchazečů bylo zařazováno do rekvalifikací v rámci projektů ESF. V okrese Kladno bylo v období 2004-2008 vytvořeno 826 pracovních míst prostřednictvím veřejně prospěšných prací. V posledních dvou sledovaných letech se počet vytvořených pracovních míst snížil a výdaje na ně byly také klesající. Tento trend byl zapříčiněn sníženou poptávkou, jelikož se míra nezaměstnanosti v okrese Kladno dostala na minimální úroveň. Ve sledovaných letech bylo vytvořeno 1 111 společensky účelných míst, jednalo se o vyhrazená místa a místa pro výkon samostatně výdělečné činnosti (SVČ), ovšem v průběhu jednotlivých let se jejich počet také snižoval. Například v roce 2004 bylo vytvořeno 345 společensky účelných pracovních míst, zatímco v roce 2008 jich bylo jen 101. Stejně jako u rekvalifikací je to zapříčiněno tím, že další společensky účelná pracovní místa byla vytvořena prostřednictvím Evropského sociálního fondu. Dle
informací
z Úřadu
práce
v Kladně
jsou
nejúčinnějším
nástrojem
v boji
s nezaměstnaností rekvalifikace. Nejvíce rozšířené jsou ty, které se zaměřují na obsluhu osobního počítače. Úřad práce v Kladně se ovšem snaží prosazovat nejen tyto rekvalifikace, ale zavádí i specifické, např. zaměřené na přípravu k podnikání. Významným přínosem rekvalifikací je zmírnění negativních psychologických a sociálních jevů. Dlouhodobě nezaměstnaní lidé totiž netrpí pouze ztrátou příjmu, ale často je trápí deprese a ztráta sebedůvěry. Zapojení do rekvalifikace a případné zařazení na trh práce jim tyto problémy pomůže vyřešit. Pomocí nástrojů, které uplatňuje úřad práce v Kladně je možné nezaměstnané osoby rekvalifikovat, rozšířit jim kvalifikaci a usnadnit jim návrat do zaměstnání. Pokud si uchazeči pomocí nástrojů APZ najdou práci, znamená to také ekonomický přínos. Klesá totiž objem finančních prostředků vynaložených na pasivní politiku zaměstnanosti a naopak se zvyšují příjmy státního rozpočtu prostřednictvím daní a sociálního pojištění.
78
V okrese Kladno bylo v rámci priority 1 OP RLZ realizováno celkem 15 projektů. Projekty probíhaly v různých časových intervalech a jejich realizace byla svěřena firmám v kladenském
okrese,
které
se
zabývají
různými
formami
poradenství,
školením
a rekvalifikacemi. Účast v projektech ESF je další z možností jak zapojit do pracovního procesu uchazeče o zaměstnání z různých cílových skupin. Na úřadu práce mi bylo sděleno, že mnozí uchazeči zpočátku účast v projektech odmítali, protože pravidelné denní docházení vyžadovalo změnu
návyků
či
časového
rodinného
rozvrhu.
U
dlouhodobě
nezaměstnaných
se zpočátku objevoval pasivní přístup a nechuť k nějaké aktivitě. Avšak postupem času se hlásili do projektů z vlastního zájmu a kurzy dokonce považovali za zajímavé. Zvýšilo se jim sebevědomí, chuť a ochota hledat zaměstnání. Hlavním cílem všech projektů bylo uplatnění nezaměstnaných osob na trhu práce. Některé projekty byly úspěšnější, některé o něco méně. Projekty pomohly uchazečům o zaměstnání lépe se orientovat na trhu práce, pomocí rekvalifikace získali další zkušenosti a dovednosti, které jim pomohly při hledání nového zaměstnání. Některé projekty úzce spolupracovaly
s firmami,
ve
kterých
byla
prováděna
praktická
praxe.
V rámci
ní si účastníci projektu mohli ověřit jejich poznatky a naopak zaměstnavatelé účastníka po pracovní stránce lépe poznali a mohli ve spolupráci pokračovat i po ukončení kurzu, což byla nesporně výhoda pro obě strany. Pokud porovnám klasické aktivity APZ a tyto kurzy, jejich nespornou výhodou byl individuální přístup pracovníka kurzu ke klientovi. Přístupy poradců jsou jasně odlišné od přístupů zaměstnanců úřadu práce. Poradce klientovi věnuje více času a může ho podrobněji vyslechnout a lépe mu pomoci. Celkem bylo do všech 15 projektů v okrese Kladno zařazeno 552 účastníků. Do kurzů jich následně nastoupilo 512 a 462 je úspěšně dokončilo. Znamená to tedy, že pouze 90 účastníků z nějakých důvodů kurz nedokončilo. Důvodem bylo například to, že si účastníci během cyklu našli nové zaměstnání, opustili kurz z osobních důvodů nebo se ve výjimečných případech jednalo o vyloučení účastníka. Tyto situace jsou běžné a je nutno s nimi v takových případech počítat. Po ukončení rekvalifikačních kurzů v okrese Kladno úspěšně nastoupilo do zaměstnání 148 účastníků, přičemž zde počítáme pouze s uchazeči zaměstnanými do 3 měsíců ode dne úspěšného ukončení profesního školení (rekvalifikace).
79
Nejúspěšnějším národním projektem v okrese Kladno byl projekt Najdi si práci ve Středočeském kraji. Mezi uchazeči měl velice dobrou pověst a celých 50 % účastníků kurzů se umístilo na trhu práce. Další dva národní projekty Příprava na práci ve Středočeském kraji a Návrat do práce již tak úspěšné nebyly. V rámci projektu Příprava na práci se na trhu práce umístilo 9 % uchazečů a u projektu Návrat do práce 20 %. I přes tyto výsledky si myslím, že projekty měly svůj význam, protože pomohly zvýšit uplatnitelnost na kladenském trhu práce i těm osobám, které nebyli zařazeni do zaměstnání bezprostředně po ukončení projektu. Grantový projekt „Kurz účetnictví a znalostí práce na PC včetně řízené praxe formou paralelního účtování firmy a individuální podpora uplatnění na trhu práce – region Středočeský kraj“ byl v okrese Kladno velice úspěšný. Na trhu práce se z celkových 5 zařazených uplatnily 3 osoby. Velkou výhodou zde byla možnost praktické praxe u zaměstnavatele,který si pracovníky vyškolil dle své potřeby. V okrese Kladno byl největší zájem o kurzy základní obsluhy PC, kurz k získání řidičského oprávnění, kurz základní obsluhy VZV, kurzy účetnictví a kurz, v němž se měl uchazeč naučit vykonávat pozici pracovníka sociálních služeb. Z mého pohledu jsou projekty ESF realizované v okrese Kladno velice přínosné. Rozšiřují základní
programy APZ, jsou komplexnější, zahrnují
nejrůznější aktivity jako
například přípravu životopisu, motivačního dopisu, jak jednat u pohovoru a další. Jelikož se Úřad práce v Kladně potýká s nedostatečným objemem finančních prostředků, je pomoc z ESF velice vítána. Díky ní je možné do rekvalifikací zařadit větší počet účastníků a služby jim poskytované jsou komplexnější než u běžných nástrojů APZ. V rámci projektů ESF se uplatnil individuální přístup, jelikož na jednoho poradce připadl menší počet uchazečů, než je tomu u klasických nástrojů APZ. Dle mého názoru je důležité, aby se projekty financované prostřednictvím ESF a aktivity prováděné Úřadem práce v Kladně doplňovaly. Potom se bude účinnost těchto nástrojů zvyšovat a povede to k celkově lepší situaci na trhu práce.
80
ZÁVĚR Ve své diplomové práci jsem se zabývala realizací aktivní politiky zaměstnanosti ve Středočeském kraji. Dle mého názoru je realizace APZ přínosná především v tom, že dokáže vrátit na trh práce osoby, které se z různých důvodů potýkají s nezaměstnaností. Tyto důvody mohou být různé, např.nemají dostatečnou kvalifikaci, vzdělání, ztratily motivaci, sebedůvěru, nebo se propadly do dlouhodobé nezaměstnanosti, která se stala velkým problémem dnešní doby. Konkrétní analýzu nástrojů a projektů realizovaných v rámci APZ jsem prováděla přímo v okrese Kladno. Cílem mé diplomové práce bylo zhodnotit úspěšnost projektů a zda pomohly účastníkům kurzů vrátit se zpět do pracovního procesu. V první části jsem se proto soustředila na přesné vymezení státní politiky zaměstnanosti, protože APZ je její součástí. Jedná se o politiku, jejímž hlavním cílem je pomáhat uchazečům o zaměstnání vrátit se na trh práce. Může aktivně přispívat k tvorbě nových pracovních příležitostí, nebo alespoň formou sociálních dávek pasivně pomáhat nezaměstnaným. V této diplomové práci zmiňuji jako hlavní aktivní politiku zaměstnanosti. Postupem času se ukázalo, že pasivní politika, která představuje výplatu podpory nezaměstnaným, problém nezaměstnanosti neřeší. Naopak mezi nejvýznamnější výsledky aktivní politiky zaměstnanosti patří snížení nezaměstnaných z řad nejohroženějších skupin obyvatel. Toto téma jsem rozebrala v praktické části, kde jsem se snažila charakterizovat tyto skupiny a popsat jak se jim prostřednictvím APZ podařilo uspět na trhu práce. APZ je naplňována prostřednictvím projektů, které jsou realizovány pomocí Evropského sociálního fondu (ESF). V rámci toho jsem v praktické části provedla analýzu projektů, které byly spolufinancovány z ESF v okrese Kladno. Pro lepší orientaci v problematice ESF jsem se v druhé části diplomové práce zaměřila na jeho obecné zařazení mezi Strukturální fondy Evropské unie. České republice se po vstupu do EU otevřela možnost čerpat finanční prostředky z těchto fondů, které se využívají na realizaci operačních programů. Je zde stručně pojednáno o hlavním smyslu ESF v České republice, kterým je rozvoj lidských zdrojů a podpora zaměstnanosti a celkové mobility práce. Finanční prostředky, které ČR čerpala z ESF pro ni měly velký význam. Právě tento fond je hlavním finančním zdrojem pro podporu lidských zdrojů v ČR a všechny projekty, které zde uvádím byly spolufinancovány z tohoto fondu. Ve třetí části diplomové práce jsem se zabývala programem, který umožňoval čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů v období 2004 – 2006. Jednalo se o Operační 81
program rozvoj lidských zdrojů, jehož prostřednictvím byly spolufinancovány projekty na podporu lidských zdrojů a zaměstnanosti v okrese Kladno. V rámci něho byly vytyčeny priority a opatření odvozené ze stávající situace na českém trhu práce. Na základě takto stanovených opatření pak příslušné instituce vypisovaly výzvy k předkládání grantových projektů. V této kapitole jsem také provedla popis národních a grantových projektů, které byly prostřednictvím ESF realizovány v okrese Kladno v letech 2004 – 2006. Věnovala jsem se zde především charakteristice a struktuře každého z nich. Tyto projekty měly přispět ke zvýšení zaměstnanosti ohrožených skupin obyvatelstva, mezi které patří dlouhodobě nezaměstnaní, osoby ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností a osoby jinak znevýhodněné na trhu práce. Cílem všech projektů byla snaha umístit ohrožené skupiny vyskytující se na trhu práce zpět na tento trh a prostřednictvím nich jim vstup na trh práce ulehčit. Zda se tyto cíle podařilo splnil a v jaké míře, jsem zhodnotila až v praktické části, kde jsem uvedla výsledky projektů a mé poznatky. Ve čtvrté kapitole jsem se věnovala praktickému provádění APZ, která je realizována Úřadem práce v Kladně. Jelikož jsem se v této práci zabývala programovacím obdobím 2004 – 2006, provedla jsem analýzu používaných nástrojů APZ a realizovaných projektů od roku 2004 až do současnosti. Protože se diplomová práce zabývala trhem práce, uvedla jsem zde i poznatky spojené s nezaměstnaností v těchto letech. Okres Kladno patří mezi okresy, kde je celoročně vykazována nižší míra nezaměstnanosti než v ostatních okresech České republiky, avšak ne vždy tomu tak bylo. Z hodnot zde uvedených vyplývá, že v roce 1997, kdy došlo k úpadku největšího průmyslového podniku ve středních Čechách Poldi Kladno, míra nezaměstnanosti vzrostla téměř k 10 %. Zástupci města Kladno proto vyvíjeli maximální snahu o realizaci nových průmyslových aktivit, a také usilovali o vytvoření vhodných podmínek pro vstup zahraničních investorů. To se podařilo a například společnost NKT Cables, a.s., patří po vstupu německého kapitálu mezi pilíře a jistoty kladenského průmyslu. Spolu s ostatními firmami v okrese Kladno zaujímá významné postavení na trhu práce a ukončením činnosti některých z firem by došlo k významnému zhoršení situace na trhu práce. Od úpadku Poldi Kladno
se
míra
nezaměstnanosti
nevyvíjela
moc
příznivě.
Zlom
nastal
až v roce 2004, kdy míra nezaměstnanosti začala pozvolna klesat. Jednou z hlavních příčin tohoto pozitivního jevu bylo zintenzivnění činnosti úřadu práce na poli APZ. Nejednalo se o navýšení kvantity, ale větší důraz byl kladen na efektivní přípravnou práci a využití finančních prostředků, které jsou na tuto činnost vyčleněny. Ke konci roku 2008 se míra nezaměstnanosti
82
pohybovala kolem 5 %. Pokud porovnám hodnoty míry nezaměstnanosti v ČR a v okrese Kladno, na konci roku 2008 byly na zcela stejné úrovni a dosáhly nejnižší hladiny za poslední desetiletí. Přispěla k tomu efektivní činnost Úřadu práce v Kladně v oblasti APZ, zprostředkování, poradenství, monitoringu a pokračující příznivý ekonomický vývoj v celé ČR. Jednoznačně nejproblematičtější skupinu nezaměstnaných tvoří v okrese Kladno dlouhodobě nezaměstnaní. V rámci této skupiny jsou to především uchazeči starší 50 let a dále uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním. Je tedy nezbytné se zaměřit na tyto občany, protože dlouhodobě nazaměstnaný člověk ztrácí motivaci, přivyká nové životní situaci a jen těžko sám nachází nové pracovní uplatnění. Této skupině nezaměstnaných se snažil pomoci Úřad práce v Kladně prostřednictvím jednotlivých nástrojů APZ a projektů spolufinancovaných z ESF. Využíval k ovlivnění situace na trhu práce 3 nástroje APZ. Jednalo se o rekvalifikace, veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. Z celkového počtu realizovaných programů tvoří největší podíl rekvalifikace. Pozitivně hodnotím přístup Úřadu práce v Kladně ke zlepšování kvality pracovní síly formou rekvalifikace, což vede k pozvolnému poklesu rekvalifikovaných uchazečů o zaměstnání. Díky tvorbě společensky účelných pracovních míst podporuje úřad práce také okamžité nástupy evidovaných uchazečů o zaměstnání do pracovního poměru. Nejvíce finančních prostředků bylo v roce 2008 vynaloženo na zřízení veřejně prospěšných míst. Tyto finanční prostředky nebyly dostatečně efektivně využity, jelikož na řadu takto zaměstnaných čekal po skončení příslušného programu opět jen návrat mezi nezaměstnané. Z uvedených nástrojů hodnotím rekvalifikace jako nejúčinnější nástroj APZ. Myslím si, že výhoda klasické APZ je v tom, že je schopna pružně reagovat na aktuální problémy regionálního trhu práce. Oproti tomu u projektů podporovaných z ESF uběhne poměrně dlouhá doba od vytvoření návrhu projektu do začátku jeho realizace. V závěrečné části jsem se věnovala podpoře trhu práce prostřednicvím ESF. V okrese Kladno se realizovaly 4 národní a 9 grantových projektů, jejich hlavním cílem bylo snížení nezaměstnanosti. Tohoto cíle se dle mého názoru podařilo dosáhnout. Úspěšnost umístění uchazečů na trhu práce ve všech projektech byla 32 %. Z národních projektů byl nejúspěšnější Najdi si práci ve Středočeském kraji. V rámci grantových projektů považuji za nejefektivnější projekt Jak nepřerušit profesní růst během rodičovské fáze. Pro klientky měl obrovský význam především v tom, že znovu získaly sebevědomí a nebály se zapojit do pracovního procesu.
83
Dle mého názoru tedy projekty nebyly přínosné pouze v tom, že dokázaly vrátit účastníky zpět do pracovního procesu. Ale jak z mých poznatků vyplývá, v mnoha případech se staly pro účastníky odrazovým můstkem v přípravě na budoucí zaměstnání. Projekty byly tedy přínosné v několika směrech. V první řadě se jednalo se o komplexnost, kdy byly klientům poskytovány služby, které v rámci běžných nástrojů poskytovány nejsou. Dále bylo možné zajistit individuální přístup, který v rámci standardních nástrojů APZ možný také není. Všechny tyto projekty znamenaly
pro
nezaměstnané
příležitosti
v podobě
zvýšení
kvalifikace,
orientace,
či přímo uplatnění na trhu práce. Na závěr bych chtěla podotknout, že ESF podle mého názoru sám o sobě nemůže vyřešit problém nezaměstnanosti. Ale jím prováděné aktivity, jako např. rozvoj celoživotního vzdělání, prosazování rovných příležitostí na trhu práce nebo posilování aktivní politiky zaměstnanosti, považuji za velice důležité. Hlavním cílem diplomové práce bylo posoudit, jak byly úspěšné nástroje APZ a realizované projekty v okrese Kladno. Přesně určit přínosy jednotlivých nástrojů, opatření a programů je dle mého názoru obtížné. Jak vyplývá z této práce, psychologické přínosy, které jsou u některých uchazečů veliké, změřit nelze. Účastníci kurzů získali zpět sebevědomí a dostali se z jistého stereotypu, který působil negativně na jejich psychiku. Dále se setkali s lidmi, kteří mají stejný problém jako oni a bylo tak snazší vypořádat se s nepříjemnou situací, a to být nezaměstnaný. V neposlední řadě si někteří našli zaměstnání, které je ve své profesní kariéře opravdu naplňovalo.Považuji tedy aktivní politiku zaměstnanosti jako soubor nástrojů v boji proti nezaměstnanosti za celkově velice přínosný.
84
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY JÍROVÁ, H.: Trh práce a politika zaměstnanosti. Praha, vyd. Vysoká škola ekonomická, 1999. 92 s.ISBN 80-7079-635-9. KREBS, V.:Sociální politika. Praha, vyd. ASPI, 2007.503 s. ISBN 978-80-7357-276-1. KOTÝNKOVÁ, M., NĚMEC, O: Lidské zdroje na trhu práce, vyd.Kamil Mařík, 2003. 199s. ISBN 80-86419-48-7. WOKOUN, R., LUKÁŠ, Z., KOUŘILOVÁ, J. Výkladový slovník regionální a strukturální politiky Evropské unie. 1. vyd. Praha: IFEC, s. r. o., 2002. 168 s. ISBN 80-864 12-18-0. KOLEKTIV AUTORŮ. Úvod do regionálních věd a veřejné správy. 2. rozšířené vydání. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2008. 455 s. ISBN 978-80-7380-086-4. WOKOUN, R. Česká regionální politika v období vstupu do Evropské unie. 1.vydání. Praha: Oeconomica, 2003. 326 s. ISBN80-245-0517-7 PAVLÁK, Miroslav: Lidské zdroje a fondy EU. 1. vyd. ASPI 2006. 54 s. ISBN 80-7357-139-0 Operační program Rozvoj lidských zdrojů jako jedna z možností finanční podpory z Evropského sociálního fondu, Praha, MPSV ČR –nakladatelství JAN, 2004, 26 s.ISBN 80-86552-84-5
85
SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ
Portál veřejné správy České republiky. Aktivní politika zaměstnanosti. Citace 31.10.2009, dostupné z:http://portal.gov.cz/wps/portal/_s.155/7226/_s.155/10202?docid=1010 Server českého institutu pro integraci evropské unie. Evropská unie. Citace 10.10.2009, dostupné z:http://www.naseevropa.cz/naseevropa.htm MPSV. Národní akční plán zaměstnanosti na léta 2004-2006.Citace 10.10.2009, dostupné z:http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/narodni_akcni_plan/napz_2004_2006.pdf Evropský sociální fond v ČR. Co jsou SF.Citace 3.9.2009, dostupné z:http://www.esfcr.cz/cojsou-sf Evropský sociální fond v ČR. Operační z:http://www.esfcr.cz/clanek.php?lg=1&id=8 Evropský sociální fond v ČR. Cíle z:http://www.esfcr.cz/evropsky-socialni-fond-v-cr
programy.
ESF.
Citace
Citace
23.9.2009,
23.9.2009,
dostupné
dostupné
MPSV. Operační program rozvoj lidských zdrojů, dodatek k programu. Citace 10.10.2009 dostupné z:http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=9e9c9c80-7b84495e-aad1-2b3da11c485a MPSV. Operační program rozvoj lidských zdrojů, dodatek k programu. Citace 19.6.2009, dostupné z:http://portal.mpsv.cz/sz/local/me_info/esf/esf.doc MPSV. Evropský sociální fond-zpráva za rok 2006. Citace 19.6.2009, z:http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/esfpb/novinkyesf/zpravazarok2006.doc MPSV. Evropský sociální fond-Národní projekty. Citace http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/esfpb/narodniprojekty
20.10.2009,
dostupné
dostupné
z:
MPSV. Projekt Najdi si práci ve Středočeském kraji. Citace 20.10.2009, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/esfpb/narodniprojekty/letaky/letak_nsppb.pdf
ESF. Najdi si práci ve Středočeském z:http://najdisipracistc.ccsystem.cz/index.php
kraji
PlusCitace
20.10.2009,
dostupné
MAVO, s.r.o. Kurz účetnictví se znalostí práce na PC včetně řízené praxe formou paralelního účtování firmy a individuální podpora uplatnění na trhu práce. Citace 20.10.2009, dostupné z:http://www.mavo.eu/ucetnictvi-stred.-kraj-52.html
86
Obslužná společnost, a.s. Příprava na práci ve Středočeském kraji.Citace 20.10.2009, dostupné z:http://www.obsluzna.cz/article/tiskova-konference-k-projektu-priprava-na-praci-vestredoceskem-kraji SELLI, s.r.o. Počítač moje cesta k zaměstnání. Citace 20.10.2009, dostupné z:http://www.pcmojecesta.selli.cz/index.php?view=12 Republikové centrum vzdělávání, s.r.o. Projektová činnost, Terénní sociální pracovník ve Středočeském kraji. Citace 20.10.2009, dostupné z:http://www.rcv.cz/cz-10-terenni-socialnipracovnik-ve-stredoceskem-kraji.html?idProjekt=6
Republikové centrum vzdělávání, s.r.o. Projektová činnost, Nové možnosti. Citace 20.10.2009, dostupné z:http://www.rcv.cz/cz-10-nove-moznosti.html?idProjekt=3 MPSV. Evropský sociální fond-Národní projekty. Citace http://portal.mpsv.cz/sz/local/pb_info/esfpb/narodniprojekty
20.10.2009,
dostupné
z:
Návrat do práce ve Středočeském kraji. O projektu. Citace 20.10.2009, dostupné z:http://www.ndpstc.cz/ ESF. Vzdělávací centrum SOU Nové Strašecí Sportovní, popis projektu. Citace 20.10.2009, dostupné z:http://www.souzns.cz/vzdelavacicentrum.htm Centrum internetu. Reference projekty. Citace 20.10.2009, dostupné z: http://www.centruminternetu.cz/index.php?view=article&catid=49%3Areference&id=64%3Apr ojekty-s-podporou-eu&format=pdf&option=com_content&Itemid=69 Slánsko. Jak nepřerušit profesní růst během rodičovské fáze. Citace 20.10.2009, dostupné z:http://www.slansko.cz/clanky/3291-jak-neprerusit-profesni-rust-behem-rodicovske-faze Nicom, a.s. Projekt ECDL-start. z:http://www.nicom.cz/clanek/ecdl-start/ Nicom, a.s. Projekt Nová šance pro Vás. z:http://www.nicom.cz/clanek/nova-sance-pro-vas/
Citace
Citace
20.10.2009,
dostupné
20.10.2009,
dostupné
Nicom, a.s. Projekt Nová šance pro Vás, obsah projektu. Citace 20.10.2009, dostupné z:http://www.nicom.cz/clanek/nova-sance-pro-vas-obsah-projektu/ SOŠ a SOU. Centrum celoživotního vzdělání. Citace 20.10.2009, dostupné z:http://www.soshvezda.cz/vzdelavaci-nabidka/kurzy-prohlubovani-vzdelani/ Systém aktivní politiky zaměstnanosti v činnosti agentury práce. O projektu. Citace 20.10.2009, dostupné z:http://www.apzstc.cz/
87
MPSV. Projekt „Vzdělávejte se. Citace 31.10.2009, http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/esf/projekty/vzdelavejte_se ČSÚ. Charakteristika okresu Kladno. Citace dne 30.11.09, http://www2.czso.cz/xs/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_kladno
dostupné
dostupné
z:
z:
Autor neuveden: Rozvoj Kladna, místa pro podnikání. Citace dne 11.10.09, dostupné z: http://www.mestokladno.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=6506&p1=2100008994&id=140151 5 MPSV. Zpráva o situaci na trhu práce v okrese Kladno. Citace dne 11.10.09, dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/local/kl_info/zprava_trhprace
88
SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A MAP Tabulky Tabulka č.1: Míra nezaměstnanosti v ČR a v okrese Kladno v období let 2004-2008 Tabulka č.2: Vývoj uchazečů o zaměstnání dle dosaženého vzdělání v okrese Kladno Tabulka č.3: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Najdi si práci ve Středočeském kraji Plus Tabulka č.4: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Kurz účetnictví a znalostí práce na PC včetně řízené praxe formou paralelního účtování firmy a individuální podpora uplatnění na trhu práce – region Středočeský kraj Tabulka č.5: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Příprava na práci ve Středočeském kraji Tabulka č.6: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Počítač –moje cesta k zaměstnání Tabulka č.7: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Terénní sociální pracovník ve Středočeském kraji Tabulka č.8: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Vytvoření pracovních míst v rámci inovace nástrojů APZ „ Nové možnosti“ Tabulka č.9: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Vzdělávací centrum SOU Nové Strašecí Tabulka č.10: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Rekvalifikační kurz základní obsluhy osobního počítače Tabulka č.11: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Jak nepřerušit profesní růst během rodičovské fáze Tabulka č.12: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu ECDL Start- dobrý start do nové práce Tabulka č.13: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Nová šance pro Vás – více než jenom pracovník obchodu a služeb Tabulka č.14: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Centrum celoživotního vzdělání při SOŠ a SOU, Kladno, U Hvězdy 2279 Tabulka č.15: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Systém aktivní politiky zaměstnanosti v činnosti agentury práce 89
Grafy Graf č. 1: Počet uchazečů v rekvalifikačních programech v letech 2004-2008 Graf č. 2: Vynaložené finanční prostředky na rekvalifikační programy Graf č. 3: Vynaložené finanční prostředky na VPP v letech 2004-2008Graf č. 4: Vynaložené finanční prostředky na nově vytvořená pracovní místa v letech 2004-2008
Mapy Mapa č. 1: Okres Kladno v rámci Středočeského kraje
JEL CLASSIFICATION H430 J210 J790
KLÍČOVÁ SLOVA Evropský sociální fond, Projekt, Nezaměstnanost, Trh práce, Aktivní politika zaměstnanosti
KEYWORDS European Social Fund, Project, Unemployment, Labour market, Active policy of unemployment
90
PŘÍLOHY Příloha č. 1 Tabulka č.1 v příloze: Uchazeči zařazení do rekvalifikačních programů v letech 2004-2008 Rok
2004
2005
2006
2007
2008
Zařazení uchazeči
474
514
423
433
272
Pramen: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Kladno v období 2004-2008.
Příloha č. 2 Tabulka č.2 v příloze: Vynaložené finanční prostředky na rekvalifikační programy Rok
2004
2005
2006
2007
2008
Vynaložené prostředky
9301
9737
4210
3512
3715
Pramen: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Kladno v období 2004-2008
Příloha č.3 Tabulka č.3 v příloze: Počet zřízených míst veřejně prospěšných prací a výdaje na ně vynaložené v letech 2004-2008 Rok
2004
2005
2006
2007
2008
VPP
194
184
186
153
109
Vynaložené prostředky
8674
9633
9594
9505
6280
Pramen: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Kladno v období 2004-2008
Příloha č.4 Tabulka č.4 v příloze: Počet zřízených společensky účelných pracovních míst a finanční prostředky na ně vynaložené Rok
2004
2005
2006
2007
2008
Vytvořená prac. místa
345
269
238
158
101
Vynaložené prostředky
10515
9206
7556
6 946
5144
91
Pramen: Zprávy o situaci na trhu práce v okrese Kladno v období 2004-2008
Příloha č. 5 Tabulka č.5 v příloze: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Najdi si práci ve Středočeském kraji Nastoupilo Etapa
Název rekvalifikace
Zařazeno
Nastoupilo
zaměstnání Úspěšně dokon
1.
Řidič nákladní a osobní dopravy sk.D
3
2
2
2
Řidič nákladní dopravy sk. C,E
10
10
7
5
Řidič nákladní dopravy sk.E
1
1
0
0
Obsluha osobního počítače
1
1
1
0
Obsluha motorových vozíků (VZV)
12
11
10
7
Kosmetička
1
1
1
1
Účetní
12
11
11
6
Kuchařské práce
1
1
0
0
Svářeč
1
1
1
0
Obsluha motorových vozíků (VZV)
10
7
6
5
Masér
4
4
4
0
Řidič nákladní dopravy sk.C
1
1
1
0
Účetnictví
1
1
0
0
Elektrotechnická způsobilost, vyhl. 50
1
1
1
1
Obsluha motorových vozíků (VZV)
6
6
6
3
Účetnictví
5
5
5
3
Administrativní práce s AJ
2
2
2
2
Kosmetička
1
1
1
1
Zednické práce
5
1
1
0
Administrativní práce s AJ
3
3
3
2
Kuchařské práce
2
2
2
2
Všeobecný sanitář
1
0
0
0
Obsluha motorových vozíků (VZV)
13
12
12
6
Účetnictví
3
2
2
1
Obsluha osobního PC,administrativa
2
2
2
0
Holičské a kadeřnické práce
2
2
2
1
Obsluha osobního PC, AutoCAD
1
1
1
1
Masér
1
1
1
1
Obsluha motorových vozíků (VZV)
4
3
3
2
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
do
92
Účetnictví mzdové
1
1
1
1
Řidič nákladní dopravy, sk. C
1
1
1
0
Obsluha osobního PC, AutoCAD
1
1
1
1
Obsluha osobního PC, administrativa
5
4
3
1
118
103
94
55
Celkem
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
Příloha č. 6
Tabulka č.6 v příloze: Rekvalifikace uchazečů a zájemců o zaměstnání v projektu Návrat do práce ve Středočeském kraji Nastoupilo Etapa
Název rekvalifikace
Zařazeno
Nastoupilo
Úspěšně dokon zaměstnání
1.
Obsluha osobního počítače
1
0
0
0
Administrativní pracovník
2
2
2
1
Účetnictví(mzdové)
1
1
1
1
Pracovník sociální péče
1
1
1
0
Masér
1
1
1
1
Kuchařské práce
1
1
1
0
Obsluha osobního počítače
1
0
0
0
Řidičské oprávnění sk.C
3
2
2
0
Administrativní pracovník
2
2
2
0
Pracovník sociální péče
2
2
2
0
Obsluha osobního počítače
1
1
1
0
Obsluha motorových vozíků (VZV) 4
3
3
2
Řidičské oprávnění sk.C
3
2
2
0
Masér
5
4
4
1
Pracovník sociální péče
1
1
1
0
Kuchařské práce
1
1
1
0
Základy podnikání
1
1
1
1
Kosmetička
1
1
1
1
Účetnictví
4
4
4
1
Zahradnické práce
1
0
0
0
Řidičské oprávnění sk.C
4
4
4
0
Hostinská činnost
2
2
2
0
1
1
0
2.
3.
Administrativní pracovník s výukou 1AJ
do
93
Celkem
Obsluha osobního PC
3
3
3
1
Řidičské oprávnění sk.E
1
1
1
0
Masérka
1
1
1
0
Všeobecný sanitář
2
1
1
1
Obsluha motorových vozíků (VZV) 2
2
2
0
Zednické práce
4
4
3
0
Prodavačské práce
2
2
2
1
Truhlářské práce
1
1
1
1
Pracovník sociální péče
5
5
4
1
Mzdové účetnictví
2
2
2
0
Realitní makléř
2
1
1
0
Účetnictví
1
0
0
0
70
60
58
14
Zdroj: Interní dokumenty Úřadu práce v Kladně+vlastní výpočty
94
