Rajonizace zemědělské produkce, osevní postupy atd… Michal Hejcman
Rajonizace zemědělské výroby • V České republice značná variabilita podmínek pro produkci: půdních (reliéf, půdní typy, půdní druhy), klimatických (úhrn srážek, průměrné teploty), ekonomických (aglomerace, historické faktory v zemědělské výrobě (Sudety) atd.)
Základní výrobní oblasti •
•
•
• •
Kukuřičná – do 250 m n. m., prům. teplota 9 – 10ºC, srážky 500 – 600 mm, černozemě, nivní půdy na píscích, drnové půdy, zastoupení v ČR: 6,7%, plodiny: kukuřice na zrno, cukrovka, teplomilné ovoce, vinná réva, teplomilná zelenina, pekařská pšenice, sladovnický ječmen, zornění nad 80% Řepařská – 250 – 350 m n. m., 8-9 ºC, 500-650 mm, černozemní a hnědozemní půdy na spraších a sprašových hlínách, nivní půdy na uloženinách, zastoupení v ČR: 24,3%, plodiny: cukrovka, kvalitní pšenice, kořenová zelenina, někde chmel, rané brambory, zornění nad 80% Obilnářská – 300 – 600 m n. m., 5 – 8,5 ºC, 550 – 700 mm, půdy různorodé od hnědozemí a ilimerizovaných půd až po glejové půdy, zastoupení v ČR: 40,5 %, pěstované plodiny: převažují obiloviny, řepka, technické plodiny, pěstování brambor a cukrovky je méně vhodné až nevhodné, zornění nad 60% Bramborářská – 400 – 600 m n. m., 5 - 8 ºC, 550 – 900 mm, převažující hnědé půdy, podzolové a kyselé, zastoupení v ČR: 18,5%, konzumní a průmyslové brambory, krmné obiloviny, nižší polohy řepka, vyšší len, zornění nad 60% Pícninářská – nad 600 m n. m., 5 - 6 ºC, nad 700 mm, hnědé půdy oglejené a glejové, svažité půdy na všech horninách, zastoupení v ČR: 10%, plodiny: zornění max. 50 %, převažují travní porosty
Střídání plodin • • • • • • •
• •
Proč je nutné střídat plodiny? Voda – různé nároky plodin na vodu, velké vojtěška, cukrovka Živiny – zlepšující plodiny: leguminózy, okopaniny hnojené hnojem, olejniny, zhoršující plodiny: obiloviny Struktura půdy – strukturotvorné plodiny jsou leguminózy, strukturu rušící plodiny jsou okopaniny (různá eroze, odpar z povrchu půdy, nároky na kultivaci atd.) Hloubka prokořenění – mělce kořenící (obiloviny: 0,3 m), středně kořenící (luskoviny, kukuřice: až 1 m), hluboce kořenící (vojtěška: 3 – 4 m, konopí, cukrovka: 2 m) Plevele – různé pokrytí půdního povrchu plodinami a tím i různý rozvoj plevelné vegetace, střídání ozimých a jarních plodin a tím i plevelů Choroby a škůdci – střídání plodin s různými chorobami, nadměrný podíl obilovin: pat stébel, nádorovitost košťálovin: 6 let nepěstovat Brassicaceae, fusarioza lnu – odstup 6 let. Výskyt háďátka řepného, h. bramborového, h. česnekového, h. cibulového – nepěstovat patřičné plodiny 5 let. Hnojení statkovými hnojivy – hnojené jsou nejčastěji okopaniny, rostliny 1. 2. a 3. tratě. Posklizňové zbytky – různá kvalita a množství: vojtěška 8 t/ha, obiloviny: 2 – 3 t/ha, brambory: 1 t/ha, kvalita je dána poměrem C:N v biomase, příznivý u leguminóz: 20/1, nepříznivý u obilovin: 80/1. Fytosanitární účinek posklizňových zbytků: pěstování ozim. Pšenice po řepce snižuje výskyt chorob pat stébel
Trojhonné (trojpolní) hospodaření • V Čechách praktikované po celý středověk až do počátku 19. století • Založeno na střídání následujících plodin: ozim, jařina, zelený úhor • Výnosy obilovin kolem 1 – 1,5 t/ha • Trávopolní soustavy – střídání trvalého travního porostu s polařením, dříve hojné v některých horských oblastech (Alpy, Karpaty, Krkonoše)
Osevní postupy • Definice: systém střídání plodin na jednotlivých honech (polích) s cílem maximalizace výnosů a zvýšení kvality produkce, dále zachování půdní úrodnosti a omezení negativního vlivu „polaření“ na živ. prostředí • Norfolkský osevní postup: vznikl zařazením jetelovin a okopanin a vypuštěním úhoru, vedl téměř k zdvojnásobení výnosů obilovin • Jetelovina, ozimá obilovina, okopanina, jarní obilovina s podsevem jetele nebo vojtěšky • Později specializovaných osevních postupů podle výrobních oblastí a ekonomického zaměření podniku
Dlouhodobé pokusy s hnojením a osevními postupy (VÚRV PrahaRuzyně)
Dlouhodobé pokusy s hnojením VÚRV Praha-Ruzyně
Tolice vojtěška (Medicago sativa)
Jetel luční (Trifolium pratense)
Jaká je současná realita? • Osevní postupy nejsou dodržovány – střídání plodin se řídí „předpokládanou rentabilitou pěstování určité plodiny“ • Vynechávání pěstování jetelovin • Specializace zem. podniků - nepropojenost rostlinné a živočišné produkce • Zařazování obilovin po sobě – zvýšené nároky na pesticidní přípravky, minerální hnojení, jednostranná únava půdy • Sled plodin: často střídání řepky a obilovin
Půda (základní informace) • Úrodnost – přirozená, skutečná (často vyšší než přirozená) • Hloubka půdy – vzdálenost od povrchu k horninovému podkladu • Půdní druh – rozlišení podle zrnitosti (podíl skeletu a frakcí jemnozemě) lehké, střední, těžké • Půdní typ – černozem, luvizem (illimerizovaná půda), kambizem (hnědá půda), podzol, oglejená půda (pseudoglej), glejová půda (glej), septosol (rendzina), černice (lužní půda), fluvizem (nivní půda), regozem (drnová půda), litozem (nevivinutá půda) • Pórovitost, struktura půdy (tvorba půdních agregátů – určuje poměr vody a vzduchu v půdě) • Půdní reakce – nejvíce půd je slabě kyselých v důsledku vyluhování bazických iontů, ovlivňuje mikrobiální aktivitu, dostupnost živin. Plodiny vyžadující neutrální až slabě alkalickou reakci: vojtěška, cukrovka, ječmen. • Humus – soubor odumřelých organických látek v půdě v různé fázi rozkladu, podíl humusu v našich orných půdách: 1,8 – 2,2 %.
Podzol
Černozem Kambizem
Zpracování půdy (obdělávání) • Základní zpracování – podmítka, orba, podrývání a prohlubování, hloubkové kypření • Příprava před setím a sázením – smykování, vláčení, válení, kypření • Kultivace půdy za vegetace – plečkování, vláčení, válení, hrobkování • Minimální zpracování půdy – cílem je zlevnit produkci • Půdoochranné systémy – cílem je šetřit půdu proti erozi a pod…
Podmítka • Mělké zpracování půdy po sklizni obilovin, ozimé řepky, luskovin sklizených v létě. • Cíle podmítky: šetří půdní vláhu (ruší kapilární vzlínavost), odplevelení, tlumí choroby (pat stébel – přenos z výdrolu na ozim), aplikace hnojiv a herbicidů do půdy • Provádí se na hloubku 8 – 15 cm, je možné provádět radličnými podmítači, talířovými podmítači, kombinovanými kypřiči
Orba • Správně provedená orba drobí, kypří, mísí a obrací • Mělká (do 18 cm), střední (18 – 25 cm, zaorávka hnoje), Hluboká (25 – 30 cm) • Letní – za účelem přípravy půdy pro strniskové meziplodiny, většinou mělká • Podzimní – seťová k ozimům (min. 3 – 4 týdny před setím kvůli slehnutí), příliš časná podporuje vyplavování živin, k jarním obilovinám – střední orba, ponechání hrud k zvýšení množství zadržené zimní vláhy, k okopaninám – k cukrovce se doporučuje provádět 2 orby, střední zaorávka hnoje a poté hluboká • Zimní – provádí se pokud nebylo možné provést podzimní, větší riziko zhutnění podorniční vrstvy • Jarní – náhradní řešení pokud se nestihla podzimní nebo zimní, plýtváním zimní vláhy, která po nezoraném pozemku lépe odtéká, zvýšení zaplevelení jarními plevely
Orba
Podrývání a prohlubování, hloubkové kypření • Pouze na půdách s hlubším humusovým horizontem, na půdách s utuženou podorniční vrstvou (vytváření kaluží po dešti) • Cílem je prohloubit mikrobiálně aktivní půdní profil • Podrývání – až do hloubky 40 cm • Přestože se podíl půd se zhutněným podorničím zvyšuje, tyto pracovní operace se vzhledem k energetické náročnosti téměř nepoužívají
Příprava před setím a sázením • • • • • • • • •
Urovnat půdní povrch Dotvoření vhodné půdní struktury – velmi citlivé jsou plodiny s malými semeny (mák, řepka, mrkev), ozimy – hrudka budka (do 5 cm) Příprava seťového lůžka – tvrdá madrace (uložení osiva, vzlínání vody) a měkká peřina (snižuje výpar) Odplevelení půdy – likvidace vzcházejících plevelů Smykování – první operace, urovnání půdy, Vláčení – rozrušování hrud, likvidace plevelů, zapravení hnojiv a herbicidů, někdy prořeďování přehoustlých ozimů (na tupo) Válení – utužování půdy (zvýšení kapilární vzlínavosti, zamačkání hrud), válení jetele a obilovin po zimě (přitlačení krčku a odnožovací uzliny do půdy) Kypření – využití kultivátorů, před sázením brambor a zeleniny, zpracování půdy na větší hloubku (15 cm) Sdružování pracovních operací – využití moderních secích kombinací
Smykování
Vláčení
Válení
Kypření
• Hloubkové kypřiče
Minimální zpracování půdy • Bezorebné systémy - od využití různých způsobů kypření až po setí do nezpracované půdy speciálními secími stroji • Sloučení přípravy půdy a setí – secí kombinace • Spojování pracovních operací – orba o příprava půdy atd.. • Pásové zpracování půdy – příprava pouze pásů do nichž se seje
Bezorebný secí stroj
Secí kombinace
Plečkování
Hrobkování – sázení brambor
