Rád. Měl jsem u sebe na návštěvě i takové novináře, kteří se neodvážili šálku ani dotknout. Mysleli si: u Rätsche v tom určitě něco bude

Všichni jsme ilegální Napsal uživatel Guido Mingels Středa, 26 Červen 2013 14:05 -

Hamburský etnofarmakolog Christian Rätsch platí za drogového guru. Jeho Encyklopedie psychoaktivních rostlin nechybí v žádném huličském bytě. Rozhovor o alkoholu, LSD, Richardu Wagnerovi a jiných omamných látkách.

Když se v docela nudné čtvrti Farmsen-Berne v Hamburku otevřou dveře od sídlištního bytu, stojí za nimi indián s brýlemi. Nebo heavymetalový kytarista v penzi. Velice dlouhé, velice šedivé vlasy, dlouhatánský vous, vlčí kožich přes rameno a z úzkých očí unavený pohled. Říká: „Prosím, jen pojďte dále.“ Doktoru filozofie Christianu Rätschovi je jen 56 let, ale docela určitě podnikl více vnitřních i vnějších výletů než všichni jeho sousedé v obytném bloku dohromady. Rätsch studuje původní obyvatele Ameriky, zabývá se stavy vědomí, je etnofarmakolog a šaman. Ze studijních důvodů strávil několik let s indiány kmene Lakandon v jihomexickém pralese. Jako drogový expert je sám sobě od raných let předmětem zkoumání. Rätsch píše knihy o indiánských léčivých rostlinách, extatických tancích a omamných pivech. Pohybuje se na pomezí vědy a čarodějnictví; pro akademickou obec až příliš ezoterický, ezoterikům zase příliš vědecký. Jeho hlavní dílo Encyklopedie psychoaktivních rostlin jmenuje všechno od blínu přes mák setý až po halucinogenní houby, vše, co ovlivňuje lidskou psychiku. Popisuje přípravu a působení všech známých drog světa. „Je otázkou vědecké cti,“ jak říká Rätsch, že vše, o čem píše, i osobně vyzkouší.Rätsch: Čaj?

Rád. Měl jsem u sebe na návštěvě i takové novináře, kteří se neodvážili šálku ani dotknout. Mysleli si: u Rätsche v tom určitě něco bude.

A je tam něco?

1 / 13


Nic. Kromě kofeinu samozřejmě, jako v každém černém čaji. Kofein vás probudí, ve větším množství působí euforicky. Dobrý Darjeeling, správně udělaný, to může být velice vzrušující.

Řekl byste tedy, že právě konzumujeme nějakou drogu? Samozřejmě. Na světě není jediného člověka, který by nekonzumoval drogy. V bramborách je například obsažen diazepam, což je valium. Ten, kdo jí brambory, do sebe dostává látku, která je jen na předpis. Ovšem v tak malém množství, že by musel sníst několik metráků brambor, aby dosáhl účinku jedné pilulky valia. Tak je to se všemi látkami. Rozhodující je dávka. Navíc člověk produkuje i své vlastní drogy, jako například dimethyltryptamin, zkráceně DMT, který se přirozeně vyskytuje v lidském těle, ale podléhá protidrogovému zákonu. V podstatě jsme všichni ilegální.

Proč tělo vyrábí dimethyltryptamin? To nevíme. Snad pro osvícení. Existují studie, podle kterých je DMT krátce před smrtí produkováno ve velkém množství. Mělo by ovlivňovat i naši snovou aktivitu.

Definujte, prosím, co je to droga. Je to jeden z nejvíce zneužívaných pojmů. Politikové a média hovoří o drogách nebo omamných látkách, když mají na mysli látky, které jsou uvedeny v protidrogovém zákoně. Já dávám přednost výrazu psychoaktivní látka, který zahrnuje vše, co je obvykle pod pojmem droga míněno, ale je ještě širší. Jediný společný jmenovatel látek, jako je nikotin, alkohol nebo LSD, je obsažen ve slůvku psychoaktivní.

2 / 13


Ve vaší Encyklopedii psychoaktivních rostlin popisujete desítky takovýchto prostředků od kávy přes ayahuascu po heroin. Všechno jste osobně vyzkoušel? Ano, takřka všechno. To je má zodpovědnost jako vědce. Nemohu psát o něčem, co neznám. Stejně tak přeci nemohu napsat turistického průvodce o zemi, ve které jsem nebyl.

Jaká je vaše nejoblíbenější látka? Ach, je jich tolik. Ale jedním z největších požitků je pro mě trochu LSD při poslechu Soumraku bohů od Wagnera. To se již nebi skutečně velice blíží. S pomocí diethylamidu kyseliny lysergové je všechno daleko intenzivnější, otevírají se stále nové hlubší perspektivy. To ale funguje jen s velice malým množstvím, protože Soumrak bohů sám o sobě je již pořádný trip.

Jak jste se ke drogám dostal? Ve dvanácti letech jsem si na školním dvoře poprvé koupil hašiš; za 30 marek za gram, tehdy to bylo celé moje kapesné. Doma jsem nejdřív musel vymyslet, jak ho vykouřím. Tehdy jsem neměl rád tabák, a tak jsem začal experimentovat, použil jsem sušené listy máty peprné. Toto pokusování byl začátek mých vědeckých aktivit. Poprvé jsem vůbec nic necítil, ale podruhé, když jsme tu směs kouřili s kamarádem v lese, se dostavila neskutečná zábava. Leželi jsme pod stromy a k smrti jsme se smáli.

Proč bere člověk drogy? Protože to umí. Někdo je bere proto, aby zmírnil své utrpení, jiný pro zábavu, uvolnění, pro odpočinek nebo pro duševní růst. Myslím si, že extatické zkušenosti, jak je umožňují některé psychoaktivní látky, patří k naplněnému životu jako třeba orgasmus. V západní moderně se to ovšem všechno banalizuje. Nikdo, kdo ráno v metru z plastového kelímku popíjí kafe, si nevzpomene na to, že arabští súfisté kávu uctívali jako boží rostlinu. Lidé sedí před televizí s plechovkou piva a nevědí nic o božském původu ječného nápoje. Kouří rychlou cigaretu, v polovině ji odhodí, zatímco stejný tabák šamanům umožňuje pohlížet do jiných světů. To mě rozčiluje, tento všudypřítomný bezmyšlenkovitý drogový konzum.

3 / 13


Jak přesně fungují drogy? Drogy jsou chemické látky, které v našem mozku mají podobný efekt jako přirozené neurotransmitery. Řídí receptory v mozku a vyvolávají něco, co již máme vrozené. Některé drogy, jako třeba kokain, fungují tak, že blokují synapse a způsobují nadbytek přirozených signálních látek. Jiné látky působí přímo na receptory, a tak napodobují přirozené transmitery. Ale každý člověk je biochemicky jedinečný, a reaguje proto i odlišným způsobem. Existují lidé, co si vezmou kokain, a nic necítí. Jiní mají na kokainu spirituální zážitky, svět vnímají skutečněji a teprve se v něm cítí jako doma.

Projděme si pár drog. Vy řeknete, o co se vlastně jedná a jak vypadají jejich účinky. Heroin? Byl poprvé komerčně vyroben firmou Bayer jako lék proti kašli. Chemicky se jedná o diacetylmorfin, který je vyroben z alkaloidu, který se přirozeně vyskytuje v máku setém. Jako všechny opiáty je to velice účinný prostředek pro tlumení bolesti.

Extáze? Nejčastěji obsahuje amfetamin MDMA. Napomáhá vžít se do druhých lidí.

Crack? Ještě jsem jej neviděl a neznám ani nikoho, kdo by jej vyzkoušel.

4 / 13


Crystal Meth? Nic zvláštního. Docela obyčejný metamfetamin. Funguje jako tři dvojitá presa. Při nadměrném dávkování může být ovšem poměrně nebezpečný.

Ayahuasca? Nápoj z vyvařených lián a listů chakruny. Liány obsahují harmalin, listy DMT. Díky této kombinaci má nápoj silné účinky rozšiřující vědomí. Šamané deštného lesa používají ayahuascu k navázání kontaktu s duchy rostlin.

Jaká droga je nejnebezpečnější? Zcela jistě alkohol.

Alkohol je nebezpečnější než kokain nebo heroin? Žádná jiná droga nezpůsobuje tělu takové poškození jako alkohol. Napadá takřka všechny orgány, činí nás neproduktivní, ospalé, bez účasti. Já již rozhodně alkohol nepiji. Nikdy. Alkohol je jediná psychoaktivní látka, se kterou mám negativní zkušenost. Ethanol, tedy alkohol, může být toxický již při malém množství. Čistý kokain nebo heroin naproti tomu nemají takřka žádné negativní účinky, pokud je v pořádku dosis, set a setting. Nebezpečí těchto látek je v substancích, které se k nim přidávají a v životním stylu junkies. To jsou nebezpečí, která vznikají až s jejich nelegálností. Koks běžně prodávaný na ulici obsahuje jen 5 až 10 % kokainu.

5 / 13


„Dosis, set a setting“ – co to znamená? To je od Timothy Learyho, slavného amerického psychologa. Pro zdařilé požití psychoaktivní látky musí sedět tři věci. Dosis znamená správné množství látky. Set se týká vlastního duševního stavu, mých přání a očekávání. Setting znamená čas a místo, tedy vnější rámec. Když všechno sedí, nemůže se nic stát.

Ročně umírají v důsledku konzumace drog desetitisíce lidí. Nebyl by svět bez drog hezčím světem? Svět bez drog nikdy neexistoval a nikdy existovat nebude. Lidé neumírají na vlastní látku, ale kvůli nevhodnému užívání a kriminalizaci drog.

Označil byste se za závislého? Ne. Zítra bych se vším mohl skončit. Ale nechci. Byla by to obrovská škoda. Ostatně, co to vlastně znamená závislý?

Prozraďte nám to. Podívejte se někdy na pacienty se srdeční slabostí, kteří každý den potřebují terapeutickou dávku digitalis. Pokud se tak nestane, jsou po pár dnech mrtví. Jsou závislí na prostředku z psychoaktivní rostliny. Přesto by lékař nikdy neřekl, že jsou pacienti se srdeční slabostí závislí na digitalisu.

6 / 13


Co je digitalis? Jde o glykosid z náprstníku, nesmírně ladné rostliny, která je i u nás velice často pěstována jako okrasná bylina. Ve správném množství dokáže tento glykosid nabudit srdce tak, aby tlouklo pravidelně a dostatečně silně. Ve vyšší dávce však vede k zastavení činnosti srdce. Z farmakologického pohledu vzniká nebezpečnost konkrétní látky z toho, jak blízko od sebe leží terapeutická a toxická dávka. Udělat si čaj z náprstníku, co roste na zahradě, a použít jej jako halucinogen, by bylo strašně nebezpečné. U LSD, které je, jak známo, zakázanou látkou, mi ani toxická dávka není známa.

Máte své oblíbené rostliny? Jednou z mých oblíbených je brugmansie, nikoliv pro své psychoaktivní účinky, ale protože je nádherná. Jsou to velice milá stvoření, se kterými rád sdílím prostor.

Mluvíte tak, jako by brugmansie měla vlastní vědomí. To nemůžeme vědět. Strach z ní nemám. Ačkoliv u těchto rostlin musíte být velice obezřetní, pokud je chcete konzumovat. Obsahují nejsilnější halucinogeny, které rostlinná říše dokáže vůbec poskytnout. Mohou vyvolat halucinace, které už nedokážeme odlišit od reality. Delirium může trvat celé dny, pozdější účinky mohou trvat týdny, byly zaznamenány případy úmrtí v důsledku ochrnutí dechu. Semena této rostliny jsou ovšem volně k dostání v zahradnictvích. To je další poukaz na nesmyslnost protidrogového zákona.

Co vám vadí na protidrogovém zákoně?

7 / 13


Asi tak všechno. Jak si stát může přivlastňovat právo nařizovat svým občanům, co brát mohou a co ne?

Protože stát své občany chce chránit. Proto například vydává i pravidla silničního provozu. Přirozeně, stát je potřeba, potřebujeme společnost, zákony. Ale zda někdo chce nebo nechce užívat drogy, musí být jeho svobodné rozhodnutí. Každý má právo na opojení. Samozřejmě jsou potřeba pravidla. Psychoaktivní látky by neměly být zakazovány, ale měla by existovat ochrana spotřebitele. Stát by měl drogový trh regulovat stejně, jako reguluje trh s potravinami. Tedy starat se o to, aby všechno bylo čisté a probíhalo v mezích zákona. Pak by u stánku mohl sáček s kokainem ležet vedle krabičky cigaret nebo lahve piva.

Konzumují kromě člověka drogy i zvířata? Pravděpodobně všechna. Ve své knize Encyklopedie milostných prostředků jsem popsal koně, kteří při pastvě hledají konkrétní houby, například kropenatce lemovaného, které obsahují psilocybin. Když je sežerou, jsou docela vzrušení a radostně hopsají po pastvině. A opice milují zkvašené ovoce.

Pěstujete některé rostliny sám? Blín a durman. Někdy také brugmansie. A když při procházce najdu houbičky, vezmu je s sebou. Jsou to neuvěřitelně vtipná a poučná stvoření. K jejich léčebné síle patří, že se můžete konečně pořádně od srdce zasmát. S houbičkou naváži po dobu jejího působení myšlenkovou symbiózu. Přitom vznikají nové vjemy, počítám, že i pro houbičku.

8 / 13


Dnes jste nějakou snědl? V žádném případě.

Čemu se smějete na magic mushrooms? Sám sobě. Svým bližním. Vesmíru. Všemu. Ale houbičky dokážou i pořádně přitáhnout uzdu. Můžou ti ukázat, jaké děláš sračky, jaké si myslíš hovadiny. Houbičky ti řeknou pravdu.

Proč v přírodě vůbec existují psychoaktivní látky? K čemu je máku morfin? To je velice zásadní otázka. Proč vůbec existuje svět?

Nepřijde vám to ohromující, že v některých rostlinách, mnohdy velice těžko přístupných, existují látky, které na člověka působí euforicky nebo halucinogenně? To se darwinisticky dá vysvětlit jen těžko. Zdá se, že mák, kterému vděčíme za opium, je tímto způsobem poměrně účinně ochráněn proti škůdcům. To je tradiční teorie: rostliny tyto látky vyvinuly jako ochranu proti požeru. Ale tím se nedá vysvětlit vše. Proč některé rostliny obsahují jen ve velice omezené míře jedovatý psilocybin? Existuje i názor, že tyto látky produkují proto, aby se u nás učinily atraktivními. Tím se má zaručit, že jejich druh zůstane zachován. ¨ Jak jste se vlastně dostal k vašemu účesu? Vždycky jsem nosil dlouhé vlasy. Indiáni říkají, kdo si stříhá vlasy, odstřihává si i myšlení. Rád chodím i v kůži a kožešinách. V tom jsem velice konzervativní. Moje móda je tak trochu z doby kamenné.

9 / 13


Již desítky let konzumujete nejrůznější drogy. Jak se vám daří zdravotně? Moje krevní testy jsou skvělé. Ty věci beru i proto, aby se mi dařilo dobře, abych měl inspiraci a radost. Jaké máte zkušenosti s drogami, pokud se mohu zeptat?

Nijak bohaté. Občas alkohol, příležitostně cigareta, jeden čas jsem kouřil marihuanu. A jednou jsem zkusil houbičky. Jaké to bylo?

Pamatuji si, že jsme se ohromně bavili nad jedním televizním programem, ačkoliv televize vůbec nebyla puštěná. Moje jediná špatná zkušenost s drogami byla s hašišem. Jedl jste ho?

Ano, v koláči. To je nebezpečné. V Nepálu se jí hašiš, abyste se přiblížil k vědomí boha Šivy. Většina lidí u nás nemá ani představu, jak by se hašiš měl dávkovat. Předávkování se často projevuje strachem a návaly paniky, k tomu zvracení nebo nevolnost. To u mnoha lidí způsobí, že už pak hašiš ani nekouří.

10 / 13


Přesně tak to bylo se mnou. Zkuste to znovu s hašišovým jointem. Tam je předávkování prakticky vyloučeno. Nechápu, proč mají lidé z drog tak velký strach.

U mě je to strach ze ztráty kontroly. Není to rozumný důvod? To je naprosto směšné. Člověk sám o sobě se nekontroluje. Teprve díky psychoaktivním látkám si můžeme udělat představu o tom, co to vůbec nějaká kontrola je.

Prosím? Právě teď, střízlivý, mám jasný pocit, že se naprosto ovládám. To je jen iluze. Rozum nám sugeruje, že jednáme nezávisle a logicky, že máme jasnou mysl a vše pod kontrolou. Ale to nedokáže nikdo. Naše vůle není zdaleka tak svobodná, jak bychom si to přáli. Žijeme v těle, které má své vlastní zákony. Navíc se pohybujeme ve společenském systému, který nás formuje a vede.

Co jste se s pomocí drog naučil sám o sobě? Všiml jsem si, jaká sociální pravidla a požadavky jsou ve mně přítomny a jak se od nich dokážu oprostit. Zde za mnohé vděčím LSD.

Nestává se tím člověk společensky nezpůsobilý? To se může stát. Znám mnoho lidí, kteří se ze společnosti stáhli.

11 / 13


Pamatujete si na svůj první trip na LSD? Samozřejmě. Bylo mi skoro dvacet a byla to zkušenost, která mě ovlivnila po zbytek života. Proměnil jsem se ve zvíře. Mohl jsem pozorovat, jak všude na mých pažích vyrůstá srst. Pak jsem se podíval do zrcadla a uviděl jsem černého jaguára. Pak jsem se podíval na svého kamaráda, který byl rovněž na LSD, a uviděl jsem leoparda. Následující hodiny jsme se dorozumívali jen vrčením.

I váš kamarád se vnímal jako leopard a vás jako jaguára? Jak je to možné? Neměl své vlastní vize? Zřejmě tyto vize považujete za projekce mozku.

Samozřejmě. To je naprostý nesmysl. Jiná skutečnost je tu vždycky přítomna. Neodmyslitelně v našem světě. I mnozí fyzici tvrdí, že existuje nekonečně mnoho souběžně existujících vesmírů.

Ale vy sám jako jaguár, to je přeci projekce mozku! Nebo snad chcete tvrdit, že i v tomto okamžiku existujete jako jaguár? Ne v této skutečnosti. Ne teď a tady v mé kuchyni v tomto bytě. K realitě jaguára teď nemáme přístup. Museli bychom si vzít trochu LSD.

12 / 13


Máte děti? Ne. Buď jste otec, nebo vědec.

Celý rozhovor si můžete přečíst v Literárních novinách č. 26/27, které vychází ve čtvrtek 27. června ( viz prodejní místa ). Rovněž je můžete zakoupit v elektro nické podobě a na čtečce Kindle .

Christian Rätsch (1957) je německý etnofarmakolog a autor mnoha knih o působení nejrůznějších drog na lidské vědomí. Narodil se v české komunitě v Hamburku. Jeho otec byl operní zpěvák, matka tanečnice. Začal se zajímat o šamanismus a využívání posvátných rostlin už v 10 letech, první zkušenosti s drogami učinil ve 12 letech. Jako antropolog řídil po dobu tří let terénní výzkum v Chiapasu v Mexiku, kde žil několik let s indiány kmene Lakandon v pralese. Rätsch bydlí v Hamburku a je zakladatelem a co-editorem ročenky Ethnomedicine a studie vědomí .

13 / 13

Rád. Měl jsem u sebe na návštěvě i takové novináře, kteří se neodvážili šálku ani dotknout. Mysleli si: u Rätsche v tom určitě něco bude

Recommend Documents