R3PH

N_MaEk Manažerská ekonomika 11. cvičení Oceňování a řízení hodnoty podniku 30.4.2014

léto 2014 Skupiny: N_MaEk/R3PH

Program cvičení LS 2014 1. Marketingová východiska podnikatelského projektu.

Ot.SZZ. 12

19.2. 2. Majetková a kapitálová struktura podniku, rozvaha, finanční páka. Ot.SZZ. 28, 29 26.2 3. Náklady a výnosy, klasifikace nákladů, manažerské pojetí nákladů, variabilní a fixní náklady, kalkulace nákladů, rozpočty a plánování. Ot.SZZ. 22,23 5.3. 4. Úloha zisku v podnikání, vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady, analýza bodu zvratu, stanovení limitu variabilních a fixních nákladů a limitů ceny, provozní páka. Ot.SZZ. 20 12.3. 5. Financování podniku – klasická finanční analýza, pyramidové rozklady ukazatelů a souhrnné ukazatele. Ot.SZZ. 24,25 19.3. 6. Řízení provozního kapitálu, řízení cash flow. Ot.SZZ. 21 26.3. 7. Value Based Management, optimalizace kapitálové struktury podniku. Ot.SZZ.29 2.4. 8. Metody posuzování efektivnosti investic, plánování investic, zdroje financování. Ot.SZZ.26, 27 9.4. 9. Řízení rizik při investičním rozhodování, investiční portfolio. Ot.SZZ. 30 16.4. 10. Controlling a interní audit, strategické scénáře, tvorba finančních rezerv. . 23.4 11. Oceňování a řízení hodnoty podniku. 12.Cizoměnové operace (finanční deriváty – forwardy, futures, opce).

Ot.SZZ. 29

30.4.

N MaEk Manažerská ekonomika Otázky ke státní závěrečné magisterské zkoušce obor Řízení podniku a podnikové finance podle osnovy témat pro letní semestr 2014

Oborový předmět I – Ekonomika a management:

Cíle předmětu • Po absolvování předmětu student získá základní znalosti a dovednosti manažerských praktik, které jsou předpokladem pro výkon vrcholových řídících a ekonomických funkcí. • Předmět Manažerská ekonomika se opírá o základní aplikace manažerské ekonomiky do podnikatelských, řídících a rozhodovacích procesů. • Studenti si zopakují a propojí znalosti podnikové ekonomiky, účetnictví, makro- a mikroekonomie. • Studenti získají základní přehled o kategoriích manažerské ekonomiky, funkcích a provázanosti činností v rámci podnikové architektury.

Literatura • povinná literatura • SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3494-1. • ŠULÁK, M., VACÍK, E. Měření výkonnosti firem. Praha: EUPRESS, 2005. ISBN 80-86754-33-2. • FOTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. • doporučená literatura • KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-194-9. • ŠULÁK, M., VACÍK, E., IRCINGOVÁ, J. Teze k přednáškám předmětu Řízení podnikatelských projektů. Plzeň: ZČU, 2007. ISBN 978-80-7043-612-7. • MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-67-5.

Výukové metody a zakončení předmětu Výukové metody • Výuka bude probíhat na bázi přednášek a cvičení, v rámci kterých bude teorie doplňována praktickými příklady, povinná účast na cvičeních je 75% Metody hodnocení • Požadavky na zápočet: aktivní účast na cvičeních s možností získat za prezentaci vybraného tématu ve formě otázky SZZ max. 20 bodů, absolvování písemného zápočtového testu s možností získat max. 30 bodů. Zápočet bude zapsán při získání min 30 bodů. • Požadavky na zkoušku: Závěrečný písemný test zahrnující průřezový okruh otázek s možností získat max. 50 bodů. Student může doplnit písemné odpovědi ústním vysvětlením. • Minimální skóre pro úspěšné zakončení předmětu je 61 bodů ze součtu bodů z průběžného a závěrečného testu (stupeň E). Hodnocení podle stupnice A – E v rozpětí 100 – 61 bodů.

Metody oceňování majetku podniku Oceňování dlouhodobého (investičního) majetku

• Jednotlivé položky aktiv se oceňují individuálně, celková hodnota aktiv se zjistí součtem jednotlivých položek; • V rozvaze se uvádí jako: – Brutto princip (v položce oprávky); – Netto princip (v zůstatkové ceně); • Odpisy: – Lineární; – Zrychlené.

Oceňování oběžného majetku • Hotovosti a vklady – Nominální hodnota se rovná hodnotě skutečné;

• Zásoby (pořizovacími cenami nebo výrobními náklady) – – – – –

Podle průměrných cen; Metoda FIFO – v ČR; Metoda LIFO; Metoda HIFO; Metoda LOFO;

• Pohledávky – v nominální hodnotě (na pohledávky po lhůtě splatnosti lze vytvořit opravné položky);

Metody oceňování pasiv podniku

• Cizí kapitál má nominální hodnotu (pokud není ve formě cenných papírů); • Vlastní kapitál je rovněž oceněn historickou hodnotou.

Výše uvedený způsob oceňování nepodchycuje hodnotu tržní, která je z hlediska užitku investorů daleko důležitější.

Podnik jako oceňovaný útvar Podnik je souhrn sociálních, technických, právních a ekonomických faktorů, přičemž ekonomické zaměření je faktor dominantní. Při vymezování pojmu hodnota podniku se musí rozlišit: • Směnná hodnota podniku, což znamená skutečně vyplacené prostředky, které musel zájemce vynaložit na koupi podniku; • Tržní hodnota podniku, což je odhadnutá částka, za kterou by se aktivum směňovalo k datu ocenění mezi zájemcem o prodej podniku při transakci s využitím marketingového přístupu, přičemž každá strana by jednala se znalostí věci, racionálně a bez nátlaku. Jde tedy o částku sjednanou na trhu v konkurenčním prostředí.

Proces oceňování podniku cílem celého složitého procesu je zjištění nikoliv ceny, ale hodnoty chápané jako částka potenciálně vynaložená na koupi nebo získaná z prodeje podniku. Podnik lze chápat jako jedinečné a méně likvidní aktivum. Proces stanovení jeho hodnoty lze rozčlenit na analýzy zaměřené na: • Hodnocení podniku ze strategického hlediska; • Hodnocení podniku z hlediska jeho finanční výkonnosti.

1/Ocenění podniku pomocí analýzy majetku Účetní hodnota podniku: Z rozvahy, která je povinnou částí účetních výsledků lze získat následující informace: • Hodnota majetku podniku: Účetní hodnotu majetku podniku lze odečíst z celkového objemu aktiv (pasiv) k datu ocenění. • Hodnota základního kapitálu: Pro kapitálové společnosti vypadá výpočet: – U akciové společnosti je to

počet akcií * nominální hodnota akcie – U společnosti s ručením omezeným je to

součet vkladů společníků • Hodnota vlastního kapitálu: Výpočet se provádí podle vztahu: účetní hodnota aktiv (pasiv) – cizí zdroje Tržní hodnota má v průběhu podnikání převyšovat účetní hodnotu podniku.

2/Substanční hodnota podniku Základním předpokladem pro provedení odhadů hodnot jednotlivých položek aktiv i pasiv je podnik, který pokračuje v podnikání (going-concern princip). Principy přijaté pro ocenění jednotlivých položek rozvahy jsou následující: • Stálá aktiva Odhadce se snaží vyjádřit peněžní hodnotu HIM i NIM jako při jejich pořizování v momentu ocenění, s přihlédnutím k jejich opotřebení. Jedná se o opotřebení nejenom technické, ale i technologické a morální. • Oběžná aktiva Při ocenění je třeba u všech položek zjišťovat likviditu, tj. možnost přeměny v peněžní prostředky formou prodeje. Tím se musí upravit ceny skladovaných položek pracovního kapitálu i ostatních částí oběžných aktiv. • Položky závazků K účetní hodnotě je nutné eventuelně přičíst možné zvětšení jednotlivých závazků, které účetnictví neobsahuje a které by tvořilo náklad majitele při jejich likvidaci. Hrubá substanční hodnota podniku = substanční hodnota stálých aktiv – substanční hodnota oběžných aktiv; Resp. Čistá substanční hodnota podniku = tržní hodnota vlastního kapitálu = =hrubá substanční hodnota podniku – substanční hodnota cizího kapitálu.

3/Likvidační hodnota podniku Likvidační hodnota se rovněž zjišťuje pomocí odhadu hodnoty podniku, ale nikoli na podstatě „goingconcern principu“, ale při rozprodeji jednotlivých částí podniku při jeho likvidaci: Likvidační hodnota podniku = likvidační hodnota majetku – hodnota závazků. Postup je (na rozdíl od výpočtu substanční hodnoty) u všech majetkových položek založen na možnostech odprodeje jednotlivých částí. Při tom eventuelní zájemce nekupuje jednotlivé konkrétní položky na podnikání v původním podniku, ale pro jiné užití, což může mít negativní dopad pro jejich prodejní cenu.

4/Oceňování podniku výnosovými metodami Principy oceňování ekonomické efektivnosti investic jsou nejvíce používané v metodách současného finančního řízení projektů a podniků. Investor, který se rozhoduje o zakoupení podniku, se chová stejně racionálně, jako při jiném obchodu na kapitálovém trhu. Předpokládá se, že jeho investice přinesou po dobu životnosti nakoupených aktiv takové finanční toky, které v sumě přepočteny na současnou hodnotu budou pro investora výhodné. Časová hodnota peněz pro přepočet současné hodnoty je úměrná nákladovosti kapitálu se započítáním nutných rizik tohoto druhu podnikání. V jistých variantách se používá i postupů založených na DCF a ukazatelů hodnotové analýzy (VBM).

5/Metoda kapitalizace zisku Trvale udržitelný čistý zisk lze v této metodě získat při použití minulých hospodářských výsledků z historie podniku nebo plánovaného zisku pro budoucí období. Postup pro získání trvale udržitelného zisku se děje podle schématu: • Základem je dosažený nebo plánovaný EBIT v jednotlivých letech historie nebo plánu; • V souladu s metodikou, která chce vytvořit model, který co nejblíže popíše provozní výsledky podniku, se doporučují tyto základní úpravy EBIT: – – – –

Úpravy odpisů zajišťující lineární průběh; Vyloučení mimořádných výnosů a nákladů; Zprůměrování opakujících se nepravidelných nákladových položek; Vytvoření dotací z rezervního fondu.

Upravený EBIT se sníží o nákladové úroky a zatíží daní z příjmu. Výsledkem je potom tržní hodnota vlastního kapitálu podniku.

6/Metody diskontovaných peněžních toků Základem pro oceňování podniku těmito metodami je existence volných peněžních toků, které představují rozdíl příjmů a výdajů ve sledovaném období. Tyto volné toky hotovosti lze z provozních procesů odebírat bez zásadních následků na vývoj podniku. Volné peněžní toky jsou výsledkem celého produkčního procesu, proto je můžeme výhodně použít pro výpočet hodnoty podniku, pokud respektujeme ostatní důležité parametry posuzovaného rozvoje podniku, zejména cenu použitého kapitálu. Existují základní dvě metody výpočtu:

1. Metoda oceňování na základě volného peněžního toku pro vlastníky podniku i věřitele (Free Cash – Flow to the Firm); 2. Metoda oceňování na základě volného peněžního toku pro vlastníky podniku (Free Cash – Flow to the Equity).

7/Metoda s použitím FCFE Peněžní tok lze vypočítat tak, že zjišťujeme volné peněžní prostředky, které zůstanou majitelům společnosti po úhradě všech výdajů, včetně výdajů finančních směrem k věřitelům (úroky a splátky úvěrů) - Free Cash – Flow to the Equity:

FCFEi = (EBITi - ui) * (1 – sdp) + Oi - Δ ČPKi – Δ Ii - Si , kde FCFEi ……… ui …………… sdp ………….. Oi …………… Δ ČPKi ……… Δ Ii ………….. odpisy; Si ……………

je volný peněžní tok pro vlastníky podniku v roce i; jsou úrokové náklady v roce i; je aktuální sazba daně příjmů; jsou odpisy, eventuelně další úpravy o nepeněžní operace v roce i je změna čistého pracovního kapitálu v roce i` je změna nutných stálých aktiv (investice) v roce i včetně korekce o jsou splátky úvěru v roce i.

8/Metoda s použitím EVA Protože jde o přidanou hodnotu, konečný výsledek přidané hodnoty se přičítá k velikosti kapitálu, který je nezbytně nutný pro zajištění provozu podniku. Při výpočtu podle vztahu: EVA = EBIT * (1 – sdp) – K * WACC , se respektují tyto zásady: EBIT ………… provozní hospodářský výsledek; metoda doporučuje pro jednotlivá léta použití dosazovat upravenou hodnotu EBIT WACC ……… průměrné vážené náklady použitého kapitálu pro jednotlivá léta plánu nebo období; sdp …………… sazba daně z příjmu uvažovaná pro jednotlivá léta plánu nebo období; K ……………. Použitý investovaný kapitál, který je součtem vlastního a cizího kapitálu respektující jejich strukturu v dílčích letech plánu nebo období.

9/Kombinované metody zjišťování hodnoty podniku Přesto, že současné metody mají velmi dobře propracované postupy pro odhad zvýšené tržní hodnoty aktiv na základě budoucích výnosů, je někdy důvěra odhadců i investorů stále zaměřována na majetkovou strukturu podniku. Proto v praxi, zejména v nedávné minulosti, ale i v některých případech v současnosti, přicházejí v úvahu tzv. kombinované metody, které se snaží do ocenění podniku zahrnout obě složky, tj. majetkovou podstatu a budoucí výnosy.

10/Schmalenbachova 10/ Schmalenbachova metoda střední hodnoty Pro výpočet tržní hodnoty podniku je použit výpočet prosté střední hodnoty budoucích výnosů a majetkové podstaty zjišťovaných metodou výnosovou a metodou substanční. Hodnota vlastního kapitálu se stanovuje podle vztahu:

HV + HS HVK = 2 kde

HV …………

je tržní hodnota vlastního kapitálu, určená například z výpočtu metodou kapitalizace zisku; HS ………… je hodnota čisté substanční hodnoty podniku. Tento postup se používá především u těch podniků, jejichž podnikatelský program je silně závislý na vybavenosti podniku aktivy. Je zřejmé, že ve správně fungujícím podniku musí tržní hodnota vlastního kapitálu převyšovat hodnotu čisté substanční hodnoty podniku.

11/Metoda vážené střední hodnoty Obecně při posuzování věrohodnosti nebo rizika vyplývajícího ze zjištěných hodnot ať ze substance nebo výnosů, lze přiřadit oběma veličinám jinou váhu než 0,5, jak tomu bylo při použití metody střední hodnoty. Většinou se tak stává, když výnosy v budoucnosti nejsou příliš věrohodné a jsou spojeny s velikým rizikem. Potom lze obecně přiznat, oběma složkám různé váhy. Tržní hodnota podniku může být vypočtena podle vztahu:

kde H …………. HS ………… vS …………. HV ………… vV .………..

H = HS * vS + HV * vV , je tržní hodnota podniku; je hodnota částky substanční; je váhový koeficient pro substanční hodnotu; je hodnota částky výnosové; je váhový koeficient pro výnosovou hodnotu, přičemž obecně neplatí, že vS + vV = 1 .

13/Metody tržního porovnání Investor nekupuje podnik jako věc, ale podnik s očekáváním výnosů a s rizikem těchto očekávaných výnosů. Metoda tržního porovnání se uplatňuje obvykle ve třech rovinách: 1. 2.

Srovnání s podobnými podniky, jejichž hodnota je známa. Srovnání s podobnými podniky, které byly předmětem transakcí a cena jejich realizace je známa. 3. Srovnání s podobnými podniky, jejichž podíly byly oceňovány pro vstup na burzu.

Ilustrativní příklad: P/E ratio srovnávaného podniku je roven 9,5. EPS hodnoceného podniku je 150,150, Kč. Tržní hodnota ceny 1 akcie hodnoceného podniku je 9,5 * 150 = 1.425,1.425, Kč.

Hodnota podniku a management Stanovení hodnoty podniku je nezbytné například i v následujících situacích:

– Při odhadnutí alternativních podnikatelských strategií. Uvedené strategie se opírají o taková rozhodnutí, jako je zavádění nových výrobků na trh, rozhodnutí o kapitálových výdajích, dohody o společných podnicích apod. – Při ohodnocení významných transakcí, jakými jsou například fúze, akvizice, prodej společnosti, zpětný odkup akcií, rozsáhlé investiční akce, privatizace. Investiční společnosti zužitkovávají informace získané na základě ocenění podniku při tvorbě portfolia cenných papírů s cílem eliminovat riziko investorů. – Při přezkoumání a naplánování výkonu operací v podniku. Stanovení hodnoty umožňuje průkazným způsobem vyčíslit, do jaké míry vytváří podnik hodnotu ve stavu, v jakém se aktuálně nachází. Následně jde o poznání, která operativní opatření mají největší účinnost, tj. která opatření s největší pravděpodobností přispějí k tvorbě hodnoty. – Při komunikaci s držiteli klíčových podílů. Jejich orientace v hodnotě podniku napomáhá k získání podpory při provádění důležitých rozhodnutí.

Pokud se uvažuje budoucí vývoj, pak mohou nastat v zásadě dva extrémní případy: •Podnik vykazuje ke dni ocenění zisky, ale používá zastaralé technologie a nevěnuje dostatečnou pozornost inovacím. •Podnik vykazuje ke dni ocenění ztrátu, vyrábí však výrobky, které jsou uváděny na trh na základě promyšleného výzkumu a které mají potenciál zajistit potřebnou výši budoucích výnosů.