N_MaEk Manažerská ekonomika 9. cvičení Řízení rizik při investičním rozhodování, investiční portfolio. 16.4.2014
léto 2014 Skupiny: N_MaEk/R3PH
Program cvičení LS 2014 1. Marketingová východiska podnikatelského projektu.
Ot.SZZ. 12
19.2. 2. Majetková a kapitálová struktura podniku, rozvaha, finanční páka. Ot.SZZ. 28, 29 26.2 3. Náklady a výnosy, klasifikace nákladů, manažerské pojetí nákladů, variabilní a fixní náklady, kalkulace nákladů, rozpočty a plánování. Ot.SZZ. 22,23 5.3. 4. Úloha zisku v podnikání, vztahy mezi ziskem, objemem výroby, cenou a náklady, analýza bodu zvratu, stanovení limitu variabilních a fixních nákladů a limitů ceny, provozní páka. Ot.SZZ. 20 12.3. 5. Financování podniku – klasická finanční analýza, pyramidové rozklady ukazatelů a souhrnné ukazatele. Ot.SZZ. 24,25 19.3. 6. Řízení provozního kapitálu, řízení cash flow. Ot.SZZ. 21 26.3. 7. Value Based Management, optimalizace kapitálové struktury podniku. Ot.SZZ.29 2.4. 8. Metody posuzování efektivnosti investic, plánování investic, zdroje financování. Ot.SZZ.26, 27 9.4. 9. Řízení rizik při investičním rozhodování, investiční portfolio. Ot.SZZ. 30 16.4. 10. Controlling a interní audit, strategické scénáře, tvorba finančních rezerv. . 23.4 11. Oceňování a řízení hodnoty podniku. 12.Cizoměnové operace (finanční deriváty – forwardy, futures, opce).
Ot.SZZ. 29
30.4.
N MaEk Manažerská ekonomika Otázky ke státní závěrečné magisterské zkoušce obor Řízení podniku a podnikové finance podle osnovy témat pro letní semestr 2014
Oborový předmět I – Ekonomika a management:
Cíle předmětu • Po absolvování předmětu student získá základní znalosti a dovednosti manažerských praktik, které jsou předpokladem pro výkon vrcholových řídících a ekonomických funkcí. • Předmět Manažerská ekonomika se opírá o základní aplikace manažerské ekonomiky do podnikatelských, řídících a rozhodovacích procesů. • Studenti si zopakují a propojí znalosti podnikové ekonomiky, účetnictví, makro- a mikroekonomie. • Studenti získají základní přehled o kategoriích manažerské ekonomiky, funkcích a provázanosti činností v rámci podnikové architektury.
Literatura • povinná literatura • SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. Praha: Grada Publishing, 2011. ISBN 978-80-247-3494-1. • ŠULÁK, M., VACÍK, E. Měření výkonnosti firem. Praha: EUPRESS, 2005. ISBN 80-86754-33-2. • FOTR, J., SOUČEK, I. Investiční rozhodování a řízení projektů. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3293-0. • doporučená literatura • KISLINGEROVÁ, E. a kol. Manažerské finance. Praha: C. H. Beck, 2010. ISBN 978-80-7400-194-9. • ŠULÁK, M., VACÍK, E., IRCINGOVÁ, J. Teze k přednáškám předmětu Řízení podnikatelských projektů. Plzeň: ZČU, 2007. ISBN 978-80-7043-612-7. • MAŘÍK, M. a kol. Metody oceňování podniku. Praha: Ekopress, 2011. ISBN 978-80-86929-67-5.
Výukové metody a zakončení předmětu Výukové metody • Výuka bude probíhat na bázi přednášek a cvičení, v rámci kterých bude teorie doplňována praktickými příklady, povinná účast na cvičeních je 75% Metody hodnocení • Požadavky na zápočet: aktivní účast na cvičeních s možností získat za prezentaci vybraného tématu ve formě otázky SZZ max. 20 bodů, absolvování písemného zápočtového testu s možností získat max. 30 bodů. Zápočet bude zapsán při získání min 30 bodů. • Požadavky na zkoušku: Závěrečný písemný test zahrnující průřezový okruh otázek s možností získat max. 50 bodů. Student může doplnit písemné odpovědi ústním vysvětlením. • Minimální skóre pro úspěšné zakončení předmětu je 61 bodů ze součtu bodů z průběžného a závěrečného testu (stupeň E). Hodnocení podle stupnice A – E v rozpětí 100 – 61 bodů.
Riziko • Jde o situaci, kdy ten, kdo se rozhoduje, zná všechny možné důsledky svého rozhodnutí a je schopen určit pravděpodobnost každého tohoto rozhodnutí. • Důsledky musí být vzájemně nezávislé a součet jejich pravděpodobnosti je za daných předpokladů roven jedné. • Pravděpodobností jevu A nazveme číslo m/n, kde n je počet všech výsledků náhodného pokusu a m je počet výsledků příznivých jevu A
Management rizik je systematická integrace rizika do klíčových manažerských rozhodnutí. Proces řízení rizik zahrnuje vybudování vhodné infrastruktury a použití logického a systematického postupu ke • zjištění souvislostí, • identifikaci, • analýze, • vyhodnocení, • zvládání, • sledování a • hlášení rizik spojených s libovolnou činností, postupem nebo funkcí takovým způsobem, který dovolí minimalizovat ztráty a maximalizovat zisky 8
RIZIKA VNITŘNÍ
•VĚCNÁ –výstupy nezaručují dosažení cíle; •ČASOVÁ – skluz, kritická cesta projektu; •FINANČNÍ – překročení rozpočtu
VNĚJŠÍ
•POLITICKÁ –; •SOCIÁLNÍ –; •LEGISLATIVNÍ – •JINÁ – např. neschválení výzkumného záměru ….
9
SWOT analýza – nástroj identifikace rizikových faktorů Vize, cíle Silné stránky
Příležitosti Scénáře
Slabé stránky
Hrozby Vybrané varianty strategie
Competitive Advantage Rizikové faktory, jejichž vývoj může strategii ovlivnit
Systematické a nesystematické riziko • • • • •
Vnímá se ve vazbě k investicím na kapitálovém trhu. Předpokládá se, že se jedná o investice do portfolia cenných papírů – čím je portfolio více diverzifikované a čím je výnosnost dílčích cenných papírů více negativně korelována, tím je riziko portfolia nižší. V praxi se sleduje nezávislost vývoje dílčích cenných papírů, případně omezení pozitivní korelace v portfoliu. Riziko, které lze potlačit vytvářením portfolia je riziko nesystematické. Riziko systematické je riziko ovlivňující celý kapitálový trh (vývoj HDP, tržní úrokové míry, cenové hladiny komodit) Riziko investice
Nesystematické riziko
Systematické riziko
Množství cenných papírů v portfoliu
11
Systematické a specifické obchodní riziko SYSTEMATICKÉ OBCHODNÍ RIZIKO
SPECIFICKÉ OBCHODNÍ RIZIKO
Změna vývoje HDP
Změna kvality produktů konkurence
Změna na trhu
Změna tržního podílu konkurence
Změna vývoje tržeb
Změna tržního podílu firmy
Změna nákladů a výnosů
Změna tržeb firmy
Změna vývoje EBIT
Změna vývoje EBIT
12
Diverzifikace rizik
0 = pouze jedna činnost HI 1= rozklad činností se blíží ∞
Diverzifikace nelze hodnotit na základě střední hodnoty (nepřihlíží k variabilitě vstupních jevů), ale z definovaného kvantilu rozdělení pravděpodobnosti výsledného rizika. 13
Stanovení významnosti rizik Vyso ká hrozb a
Odhad dopadu rizika
5 Střed ní hroz ba
4 3 2 1
Nízká hrozb a 1
2
3
4
5
Pravděpodobnost výskytu rizika
1. Bezvýznamný dopad rizika, řešení je v kompetenci nižšího managementu a zaměstnanců; 2 Malý dopad rizika, řešení je v kompetenci středního managementu; 3.Střední dopad rizika, řešení vyžaduje účast středního a vyššího vedení společnosti; 4. Velký dopad rizika, řešení je v kompetenci vrcholového vedení a správní rady; 5. Kritický dopad rizika, dopad rizika na společnost je závažný a trvalý.
1. Nepatrná pravděpodobnost výskytu rizika (0% - 20%) – k události by mohlo dojít za velmi výjimečných okolností (je překvapivá). 2.Nepravděpodobný výskyt rizika (20% - 40%) – k události by mohlo dojít za určitých okolností (je připustitelná). 3.Pravděpodobný výskyt rizika (40% - 60%) – k události by mělo za jistých okolností dojít (je reálná). 4. Vysoká pravděpodobnost výskytu rizika (60% - 80%) – k události při předpokládaném vývoji dojde (je očekávatelná). 5. Jistý výskyt rizika (80% - 100%) – k události musí dojít (je jistá).
14
Semikvantitativní ohodnocení
• Jednotlivým stupňům pravděpodobnostní stupnice i stupňům intenzity jejich negativního dopadu přísluší číselné vyjádření. • Ohodnocení významnosti každého rizika je součin výše uvedených hodnot. • Pravděpodobnost je hodnocena v lineární stupnici. • Intenzita dopadu je vyjádřena mocninnou stupnicí. Vyhodnocení umožňuje uspořádat rizika podle významu. Matice hodnocení rizik mohou sloužit jako vhodný nástroj pro posuzování i rizik pozitivních. 15
Číselné ohodnocení významnosti rizik Ohodnocení pravděpodobnosti
Ohodnocení intenzity dopadu 1
2
4
8
16
5
5
10
20
40
80
4
4
8
16
32
64
3
3
6
12
24
48
2
2
4
8
16
32
1
1
2
4
8
16
Význam: • Uspořádání rizik od méně významného k nejvýznamnějšímu; • Rozčlenění rizik do skupin s odlišnou významností; • Stanovení celkového rizika firmy/určitých aktiv/projektu; I toto hodnocení není zcela zbaveno subjektivity! 16
Strategie ošetření rizika Retence rizik riziko se akceptuje, monitoruje, stanoví se vlastník, aktivně se proti němu nic nepodniká.
Redukce rizik
jedná se o metody snižující nepříznivé důsledky rizika, příkladem mohou být přijatá administrativní opatření, vytváření materiálových a finančních rezerv apod.
Vyhýbání se rizikům
metody odstraňující příčinu vzniku rizik, Přenos jako například pojistné rizik produkty, přenesení rizika na třetí osobu (diverzifikace), sdílení rizika (strategické aliance, joint-venture) apod.
možností je zde danou aktivitu omezit nebo činnost ukončit, případně jí eliminovat hned v začátcích. 17
Tvorba katalogu rizik
Risk Appetite objem rizika, který je firma ochotna při plnění svých cílů akceptovat Stanovení Risk Appetite Risk Capacity 15
(průměrné ROCE)
Návratnost (%)
10
Firma 3
Návratnost vyšší, než je obvykle pro dané riziko požadováno
Firma 2
5 Firma 1
Návratnost nižší, než je obvykle pro dané riziko požadováno
0
Risk Appetite = Variabilita ROCE * capital employed
-4 1
2
3
Rizikovost (%) (Variabilita ROCE=standardní odchylka)
Risk Appetite lze stanovit několika způsoby, například pomocí modelu CAPM. Model CAPM umožňuje určit míru variability návratnosti, která je na trhu obvykle při určité míře návratnosti přijímána. Srovnáním hodnot spočítaných pro společnost s hodnotami obvyklými na trhu je možné určit obvyklé riziko pro danou návratnost, nebo obvyklou návratnost pro zvolené riziko. Na základě obdržených hodnot lze Risk Appetite vyjádřit dle vztahu:
4
Risk Capacity představuje maximální roční ztrátu, kterou je organizace schopna absorbovat.
Risk Capacity limitní schopnost firmy riziko vstřebat bez závažných změn své pozice
19
Postup při plánování investičních projektů s respektováním rizika 1. Plánování peněžních toků z investice; 2. Určení finančních kritérií pro výběr investičních projektů; 3. Identifikace klíčových trendů, které mohou ovlivnit budoucí vývoj investičního projektu (analýza SWOT apod.); 4. Identifikace klíčových rizik a stanovení vztahů a závislostí mezi nimi; 5. Analýza citlivosti základní varianty projektu; 6. Zohlednění rizika ve formě základních strategických scénářů; 7. Posouzení konzistence scénářů nekonzistencí se30 provede 24 – v případě 26 28 korekce scénářů; 8. Porovnání výstupů strategických scénářů se zvolenými finančními kritérii, zkoumání efektivity projektů; 9. Kapitálové plánování a investiční rozhodování.
34
20
Posouzení přijatelnosti rizika investičních projektů Posouzení vlivu projektu na podnik Bez dopadu na prosperitu podniku
S ovlivněním prosperity podniku Posouzení přijatelnosti rizika
Projekty s přijatelným rizikem
Identifikace klíčových faktorů rizika, stanovení jejich významnosti, konstrukce scénářů
Projekty s nepřijatelným rizikem
Opatření pro snížení rizika na přijatelnou úroveň
Hodnocení ekonomické efektivnosti projektu
REALIZOVAT
Lze provést
Nelze provést
Vyloučené projekty
21
Analýza citlivosti
• jednofaktorová analýza – kdy se zjišťují dopady izolovaných změn jednotlivých rizikových faktorů na zvolené finanční kritérium. Změny mají charakter: pesimistických nebo optimistických hodnot – analýza citlivosti založená na scénářích; odchylek od plánovaných hodnot – stress test; Postup je odvozen od objemové analýzy typu BEP.
22
Tvorba investičního portfolia Cílem tvorby a řízení investičního programu je dospět k optimálnímu portfoliu investic z hlediska sledovaných kritérií, s disponibilními zdroji a na základě podstupovaného rizika. Při ustavení investičního portfolia se sleduje: •zabezpečení vazby mezi strategickými cíli firmy a investičními projekty; •zvýšení konkurenční pozice firmy; •růst hodnoty firmy; •efektivní alokaci zdrojů, resp. jejich potřebnou realokaci; •ustavení vyváženého investičního programu z hlediska krátkodobých a dlouhodobých projektů; •snížení rizikové expozice firmy. Způsob vyjádření rizika u investičního portfolia: •zpracování verbálních charakteristik rizika projektů na základě zkušeností, informací a intuice subjektů - na tomto základě jsou projekty zařazeny do patřičné kategorie; •kvantitativní stanovení rizika projektů jako součet ohodnocení významnosti rizik/faktorů rizika jejichž výskyt/vývoj může ohrozit úspěšnost projektu pomocí matice rizik; •kvantitativní scénáře charakterizující základní odlišné možnosti vývoje především externích faktorů podnikatelského prostředí.
23
Požadavky na investiční portfolio • Realizovatelnost investičního programu z hlediska zdrojů: specifikace zdrojových omezení (lidské, finanční, materiálové, informační, ostatní); specifikace disponibilních objemů zdrojů, limit vzhledem k plánovacímu období; • Vyváženost investičního programu: rozvojové projekty strategického charakteru – orientované na expanzi (rozšíření výrobní kapacity, zavedení nových výrobků a technologií, výzkum a vývoj nových produktů a technologií); obnovovací projekty – obnova výrobního zařízení vynucená jeho fyzickým stavem; racionalizační projekty – orientované na úsporu nákladů; mandatorní projekty – zaměřené na ochranu životního prostředí, bezpečnost práce apod. • Přijatelné riziko: mezní hodnota statistické charakteristiky (rozptyl, směrodatná odchylka rozdělení pravděpodobnosti, …) zvoleného kritéria (NPV, IRR,..); stanovení Risk Capacity a Risk Appetite; posouzení finanční stability projetu u navrhovaných variant. • Časový horizont tvorby investičního programu: délka strategického období závisí na charakteru a oborové příslušnosti firmy (inovační dynamika); validita ročních investičních projektů se s časem snižuje, => nutné korekce. 24
Proces tvorby investičního portfolia Tvrdá omezení – dána podnikatelským prostředím; Měkká omezení – výsledek vnitrofiremních rozhodnutí (přesuny volných zdrojů, změna proporcí zdrojů…); Portfolio projektů z hlediska Portfoliová matice: rizikovosti se musí vyvážit s cílem NPV Rizikové projekty Nejhodnotnější projekty posílit pravý horní kvadrant ZÁSOBNÍK DOPORUČIT Nejméně cenné projekty ZAMÍTNOUT
Neatraktivní projekty ZÁSOBNÍK
pravděpodobnost
Optimalizace jednokriteriální znamená hledat maximalizaci NPV, resp. maximalizaci střední hodnoty NPV portfolia. Vychází se ze stanovení NPV každého projektu: •u jednoho scénáře se riziko respektuje jako riziková prémie, která je součástí diskontní sazby každého projektu; •u vícescénářového přístupu se vychází ze střední hodnoty jako váženého součtu NPV těchto scénářů, která představuje míru výhodnosti, rozptyl a směrodatná odchylka kvantifikují riziko – možná podpora SW; 25
Rozhodování o způsobu ošetření rizika
26
Postupy ošetření rizik •
Ofenzivní postupy: jejich cílem je likvidace nebo oslabení příčin vzniku rizika: využití síly firmy při ovlivňování tvorby především legislativních postupů na úrovni vlád (snižování rizik prostředí) v současné době i na úrovni EU (pozice při vývozu a dovozu, dotace, preference, regulace konkurence apod.); přesun rizika na jiné subjekty – jedná se o přesun rizika na odběratele i dodavatele (subdodavatele), např. kontrakty uzavírané na stanovené cenové úrovni nebo objemu, dlouhodobé kupní smlouvy se subdodavateli včetně stanovených podmínek záruk apod.; platební instrumenty především u exportu (akreditiv – L/C, bankovní záruky apod.); zapojení zákazníka do interních procesů firmy (technický rozvoj, dlouhodobé smluvní vztahy); optimalizace zdrojů podniku (redukce počtu pracovníků, hodnocení připravenosti pracovníků pro plnění cílů plánu – „job families“, kontrola efektivnosti výzkumu a vývoje, optimální kvalita a kapacita technologie pro realizaci plánu); logický postup při implementaci podnikatelského plánu (vize, cíle, výstupy, analýzy prostředí); vertikální integrace (náhrada nákupu subdodávek vlastní výrobou); outsourcing (vymístění části výroby).
•
Defenzivní přístupy: zaměřené na snížení nepříznivých důsledků rizika.: zajištění flexibility projektu, např. provedením organizačních opatření, včetně motivačních nástrojů, které posílí flexibilní reakci podniku na změny trhu; dělení (diverzifikace) rizika, která spočívá v rozdělení rizik mezi více stran (joint venture, podniková logistika, realizační kanály, více zákazníků aj.); pojištění, znamenající přenos částí rizik na pojišťovací instituci. Při exportu se typicky ošetřuje teritoriální riziko (politické, ekonomické). Obchod se při exportu do rizikových oblastí (Afrika, Asie, Jižní Amerika) pojišťuje v ČR u EGAP (exportní garanční a pojišťovací společnost); termínové zajištění finančních rizik, většinou se využívá pojištění na změnu devizových kurzů; rozdělení projektu do etap, kdy každá další etapa projektu (obchodu) závisí na výsledku etapy předchozí; vytváření rezerv → suroviny, subdodávky, finanční rezervy. 27
Riziko jako pravděpodobnost možných výsledků • Příklad • S pravděpodobností 30% bude dosaženo zisku 200 mil Kč, 50% zisku 300 mil Kč a 20% zisku 400 mil Kč. • Z = 0,3 * 200 + 0,5 * 300 + 0,2 * 400 = 290 tis Kč
Přizpůsobení diskontní míry riziku • Očekávaná výnosnost = rBR + TRP * beta koeficient •
kde
• rBR - úroková míra st. obligací •
TRP - tržní riziková premie ( výnosnost tržního portfolia- bezrizik. výnosnost)
• • •
Koeficient beta Míra tržní rizikovosti akcií firmy vůči (/)rizikovosti celého portfolia. Je-li hodnota 1, pak rizikovst akcií je stejná jako u typické firmy, je-li větší než 1, pak je vyšší, a obráceně.
příklad • Bezriziková výnosnost je 3,6%, prům. výnos akcií v portfoliu je 12,1%, tržní riziková premie je (12,1 – 3,6 %) = 8,5% , beta koeficient je 0,92.
• Očekávaná výnosnost firmy je • 3,6 + 0,92 * 8,5 = 11,42%
•Úročitel
Budoucí hodnota jednorázové platby jednotkové po uplynutí n úrokovacích období při úrokové míře i
•Odúročitel
Hodnota jednorázové platby jednotkové placené po uplynutí n úrokovacích období při úrokové míře i
•Umořovatel
Nominální hodnota stejně velkých plateb placených po n úrokovacích období na konci při úrokové míře i, které dají současnou hodnotu jednotkovou
BH . . . budoucí hodnota SH . . . současná hodnota i . . . úroková míra n . . . počet období
Střadatel odpovídá na otázku, kolik bude na účtu v bance po n letech uloženo peněz, pokud budeme pravidelně na začátku každého období ukládat konstantní částku.
K – výsledná částka S – vkládaná částka q – 1 + úroková_míra n – počet období Příklad: Kolik bude v bance po deseti letech uloženo peněz, pokud budeme každý rok vkládat 10 000 Kč a banka peníze úročí 10% ročně?
Fondovatel určuje, jak velkou částku máme pravidelně ukládat, abychom po n obdobích měli naspořenou cílovou částku.
K – cílová částka S – ukládaná částka q – 1 + úroková_míra Jakou částku musíme ročně vložit, abychom za 10 let měli k dispozici 100 000Kč? Banka nám dává úrok 10% ročně.
