Focke-Wulf Fw 190A-8/R2
R0004
1:48
A FEW WORDS FIRST The second half of the Second World War saw the Focke-Wulf Fw 190, in its various forms, emerge as the best of what was available to the Luftwaffe. The dedicated fighter version was a high performance, heavily armed machine. Its development had a precarious beginning, against a 1938 specification issued by the Technishes Amt, RLM. The first prototype took to the air on June 1, 1939. After a series of improvements and even radical changes, the design culminated in the fall of 1940 in the pre-series version Fw 190A-0 to the tune of twenty-eight pieces. Six of these were retained by the test unit Erprobungsstaffel 190 at Rechlin, which was tasked with conducting service trials. These revealed a wide range of flaws to the point where the RLM halted further development. Despite this, on the basis of urgings from the test unit staff, the aircraft was not shelved. After a series of some fifty modifications, the RLM gave the go ahead for the Fw 190 to be taken into inventory of the Luftwaffe. In June, 1941, the Luftwaffe accepted the first of 100 ordered Fw 190A-1s, armed with four 7.9 mm MG 17s. By September, 1941, II/JG 26 was completely equipped with the type, operating on the Western Front. November saw the production of the next version Fw 190A-2, powered by a BMW 801C-2, and armed with two 7.9 mm MG 17s and two MG 151s of 20 mm caliber in the wings. Part of this series received an additional pair of 20 mm MG FFs, thus attaining an armament standard of later types. A significant advancement to the design came in the spring of 1942, when the BMW 801D-2 became available, who’s installation gave birth to the Fw 190A-3. July saw the development of the improved A-4. Both were armed with what became the standard two fuselage mounted MG 17s, two wing mounted MG 151 cannon, and two MG FF cannon, placed inboard of the wheel wells. During 1942, production had intensified, and a production facility was set up under license at Fieseler. Thanks in part to this, production rose in 1942 to 1,878 units as opposed to 224 in 1941. Large-scale production of the A-5 was initiated in April, 1943, with an identical wing to the A-4, but with a nose extension that would become standard on all subsequent Fw 190A versions up to the A-9, and also on the corresponding F types. July saw the development of a new, strengthened wing, which incorporated MG 151s instead of the MG FFs in the outer position. The adoption of this wing developed theA-6 version. Further changes developed theA-7, produced during the end of 1943. This version came about with the replacement of the fuselage mounted MG 17s with 13 mm MG 131s. Further improvements led to the Fw 190A-8, and this version became the most widely produced with some 1400 units made. The most significant change to this variant was the installation of the GM-1 nitrous-oxide injection system, for temporary power boost in combat. A portion of A-8 production was built as the A-8/R2 and A-8/R8, armed with MK 108 cannon in the outer wing location, and with armoured slabs added to the cockpit sides and a modified canopy. The final production version of the BMW 801 powered fighter was the Fw190A-9, equipped with the BMW 801TS of 2000 hp (1470 kW). There was a parallel development of these fighter optimized aircraft with a dedicated fighter-bomber version, the Fw 190F. These aircraft had reduced wing armament to two MG 151 cannon in the wingroot position. The engine was optimized for low level operation, and the armament options varied to satisfy the ground attack role, including bombs of various weight classes and a variety of anti-tank rockets. This branched into the extended range Fw 190G version. Development of the thoroughbred fighter continued in the guise of the Fw 190D, which began to reach Luftwaffe units in the second half of 1944, and was the result of mounting an in-line Jumo 213A-1 engine into a modified Fw 190A-8 airframe. Although the Fw 190 never achieved the widespread usage of the competing Bf 109, its contribution to the German Air Force was certainly significant through the second half of WWII. Fw 190s saw service on the Western Front as well as in the East. As heavy fighters with imposing firepower, they found themselves integral components, from 1943 onwards, within the units tasked with the protection of the Reich from the ominous clouds of allied four-engined bombers. This is where the A-8 version was instrumental, along with it’sA-8/R2 armoured development. This version, with its firepower, was a very ominous and daunting foe for the bomber crews. From the second half of 1944, their danger was kept in check to a degree by escorting P-47s, and necessitated the development of the P-51 Mustang.
NĚKOLIK SLOV ÚVODEM
Ve druhé polovině 2. světové války patřil Focke-Wulf Fw 190 různých verzí k tomu nejlepšímu, čím Luftwaffe disponovala. Stíhací verze Fw 190 představovaly výkonný, těžce vyzbrojený stroj. Jeho nesnadný vývoj začal v roce 1938 na základě specifikací Technishes Amtu RLM. První prototyp poprvé vzlétl 1. června 1939. Po řadě změn a mnohdy radikálních úprav se vývoj na podzim roku 1940 dopracoval k předsériové verzi Fw 190A-0, vyrobené ve 28 kusech. Šest těchto strojů obdržela na jaře 1941 zkušební jednotka Erprobungsstaffel 190 na letišti v Rechlinu, která s nimi prováděla provozní zkoušky. Ty odhalily takové množství nedostatků, že RLM téměř zastavil další vývoj. Nicméně, na doporučení personálu zkušební jednotky dostal stroj šanci. Po provedení více než 50 změn na draku letounu vydalo RLM povolení k zařazení Fw 190 do řadové služby u Luftwaffe. V červnu 1941 převzala Luftwaffe první za sta objednaných sériových Fw 190A-1, vyzbrojených čtyřmi kulomety MG 17 ráže 7,9 mm. V září 1941 jimi byla vyzbrojena celá II/JG 26 na západní frontě. V listopadu pak začala výroba další verze, Fw 190A-2, poháněné motorem BMW 801C-2 a vyzbrojené dvěma kulomety MG 17 a dvěma kanóny MG 151 ráže 20 mm v křídlech. Část této série měla také přídavné kanóny MG FF ráže 20 mm, čímž se výzbroj dostávala na pozdější vysoký standard. K významné změně došlo na jaře 1942, kdy byl k dispozici motor BMW 801D-2, jehož montáž dala vzniknout verzi A-3. V červenci pak výroba plynule přešla na zlepšenou verzi A-4. Obě už byly standardně vyzbrojeny dvěma trupovými kulomety MG 17, dvěma křídelními kanóny MG 151 a dvěma kanóny MG FF, montovanými rovněž do křídla vně podvozkových šachet. V roce 1942 už výroba nabíhala do vysokých obrátek, rozjela se rovněž licenční stavba Fw 190 u firmy Fieseler. I díky tomu dosáhla celková produkce roku 1942 1 878 strojů, oproti 224 kusům vyrobených v roce 1941. V dubnu 1943 výroba přešla na velkosériovou verziA-5, s identickým křídlem jako u verzeA-4, ale s prodlouženým trupem, který se stal nadále základní součástí draku všech pozdějších verzí až po A-9, včetně bitevních verzí Fw 190 F. V červenci bylo k dispozici nové, zesílené křídlo, v němž byly na vnější pozici instalovány kulomety MG 151 místo MG FF. Instalace tohoto křídla přinesla verzi A-6. Další změnou na výrobních linkách byla verze A-7, vyráběná na konci roku 1943. Vznikla nahrazením trupových kulometů MG 17 kulomety MG 131 ráže 13 mm. V únoru 1944 pak další úpravy vedly k verzi A-8, která se stala nejrozšířenější verzí tohoto letounu s bezmála 1400 vyrobenými stroji. Nejpodstatnější změnou byla instalace zařízení GM-1, krátkodobě zvyšujícího výkon motoru vstřikováním oxidu dusného do motoru. Část produkce verze A-8 byla vyrobena ve variantě A-8/R2 a A-8/R8, vybavené kanóny MK 108 na vnějších pozicích křídel, a přídavným pancéřováním pilotního prostoru a překrytu kabiny. Poslední sériově vyráběnou stíhací verzí s motorem BMW 801 byla v roce 1945 verze A-9, vybavená motorem BMW 801TS o výkonu 2 000 k (1 470 kW). Paralelně s vývojem stíhacích verzí probíhal vývoj bitevních verzí Fw 190F. Tyto strojem měly křídelní výzbroj redukovánu na dva kanóny MG 151 na vnitřních pozicích. Výkon motoru byl optimalizován pro operace v nižších letových hladinách. Stroje disponovaly velkou škálou podvěšené výzbroje pro protizemní útoky, zahrnující bomby různých ráží a řadu variant protitankových raket. Vzniklo rovněž několik variant verze G, což byl stíhací bombardér s prodlouženým doletem. Vývoj čistě stíhacích verzí pokračoval verzí Fw 190D, dodávanou jednotkám Luftwaffe od srpna 1944. Fw 190D vznikl instalací motoru Jumo 213A-1 do upraveného draku Fw 190A-8. Ačkoli Fw 190 nikdy nedosáhl u stíhacích jednotek Luftwaffe tak velkého rozšíření jako konkurenční Bf 109, stal se významnou součástí válečného úsilí německého letectva ve druhé polovině 2. světové války. Fw 190 bojovaly jak na západní, tak na východní v frontě. Jako těžké stíhací stroje s impozantní výzbrojí získávaly od roku 1943 na významu v jednotkách protivzdušné obrany Říše, kde se uplatnily v boji proti těžkým čtyřmotorovým bombardérům. V této roli byla významná především verze A-8 a její pancéřovaná varianta A-8/R2. Tyto stroje s jejich zesílenou výzbrojí byly pro spojenecké bombardéry skutečně vražedné. Od druhé poloviny roku 1944 ovšem jejich hrozbu stále úspěšněji eliminovaly doprovodné stíhačky P-47D a především vynikající P-51D Mustang. Fw 190A-8/R2 of 5./JG4, piloted by Oberfahnrich Franz Schaar. Despite his age of twenty, he was the commander of the Staffel. It would appear that the aircraft in question is his third 'White 16', and explains the insignia 'Fratz III'. He achieved four kills, and two of these, B-17s, came on September 11, 1944. With this aircraft, he bellied in after downing a B-24 on the 27th of September. On January 1st, 1945, Schaar was shot down by light flak flying Operation Bodenplatte in 'White 18', which was photographed earlier at Prague-Kbely airfield. One of his subordinates, Gefr. Walter Wagner, was taken prisoner at St. Trond with his well known Focke-Wulf White '11'. Fw 190A-8/R2 z 5./JG 4 pilota Oberfähnricha Franze Schaara. Ačkoli mu bylo jen 20 let, byl už velitelem Staffel. Jedná se zřejmě o jeho třetí „bílou 16“, a proto ji má označenou jako Fratz III. Docílil přinejmenším 4 vítězství, z toho dvě (B-17) připadají právě na 11. září 1944. S tímto strojem přistál 27. září na břicho po sestřelu Liberatoru. Schaar byl 1. ledna 1945 při operaci Bodenplatte sestřelen lehkým flakem s letounem „bílá 18“, který by dříve vyfotografován na základně Praha-Kbely. Jeden z jeho podřízených, Gefr. Walter Wagner, padl do zajetí na základně St. Trond s dobře známým Focke-Wulfem „bílá 11“.
TECHNICAL SPECIFICATIONS Fw 190A-8: Span: 10.506 m Length: 9.100 m Empty Weight: 3,050 kg Take-Off Weight: 4,272 kg Maximum Speed at 5500m: 647 km/h Cruising Speed: 480 km/h Climb Rate: 17.5 m/sec Time to 6,000 m: 9.1 minutes Ceiling: 10,300 m Range: 1,035 km (1,470 km with external drop tank) Powerplant: One BMW 801D-2, 2100 hp (1567 kw) 14 cylinder engine Armament: Varied, but typically two 13 mm MG131 machine guns, and four 20 mm MG 151 cannon
TECHNICKÁ DATA Fw 190A-8 rozpětí: 10,506 m délka: 9,1 m prázdná váha: 3 050 kg vzletová váha: 4 272 kg maximální rychlost: ve výšce 5 500 m 647 km/h cestovní rychlost: 480 km/h stoupavost: 17,5 m/s doba výstupu do 6 000 m: 9,1 min dostup: 10 300 m dolet 1 035 km (s přídavnou nádrží 1 470 km) motor: BMW 801D-2 o výkonu 1730 k (1272 kW) výzbroj: 2x MG 131 ráže 13 mm, 4x MG 151 ráže 20 mm
ATTENTION
UPOZORNĚNÍ
ACHTUNG
ATTENTION
Carefully read instruction sheet before assembling. When you use glue or paint, do not use near open flame and use in well ventilated room. Keep out of reach of small children. Children must not be allowed to suck any part, or pull vinyl bag over the head. Před započetím stavby si pečlivě prostudujte stavební návod. Při používání barev a lepidel pracujte v dobře větrané místnosti. Lepidla ani barvy nepoužívejte v blízkosti otevřeného ohně. Model není určen malým dětem, mohlo by dojít k požití drobných dílů. Iire soigneusement la fiche d´instructions avant d´assembler. Ne pas utiliser de colle ou de peinture a ` proximité d´une flamme nue, et aérer la piece de temps en temps. Garder hors de portée des enfants en bas âge. Ne pas laisser les enfants mettre en bouche ou sucer les pie ` ces, ou passer un sachet vinyl sur la tete. Von dem Zusammensetzen die Bauanleitung gut durchlesen. Kleber und Farbe nicht nahe von offenem Feuer verwenden und das Fenster von Zeit zu Zeit Belüftung öffnen. Bausatz von kleinen Kindern fernhalten. Verhüten Sie, daß Kinder irgendwelche Bauteile in den Mund nehmen oder Plastiktüten über den Kopf ziehen.
INSTRUKTION SIGNS OPTIONAL VOLBA FACULTATIF NACH BELIEBEN
INSTR. SYMBOLY
BEND OHNOUT PLIER SIL VOUS PLAIT BITTE BIEGEN
PARTS
INSTRUKTION SINNBILDEN SYMETRICAL ASSEMBLY SYMETRICKÁ MONTÁŽ MONTAGE SYMÉTRIQUE SYMMETRISCHE AUFBAU
OPEN HOLE VYVRTAT OTVOR FAIRE UN TROU OFFNEN
DÍLY
REMOVE ODŘÍZNOUT RETIRER ENTFERNEN
NOTCH ZÁŘEZ L INCISION DER EINSCHNITT
TEILE
J> 2 pcs.
E>
2
3
17
16
26 27 35
1
5 6
4
1 27
10
7
8
9
9
18
19
2
54
12
K>
13 15
11
16
24
21
4
15
23
5 5
5 5
1
2
11 7
14
8
13
13
23
5
10
11
17
18
42
41
53 14
68
6
12
24
19
27 26
28
PE - PHOTO ETCHED DETAIL PARTS 2 pcs.
2 3
5
11 21
4 7
6
8
-Parts not for use. -Teile werden nicht verwendet. -Pieces a ne pas utiliser. -Tyto díly nepoužívejte při stavbě. -
FARBEN
PEINTURE
GSi Creos (GUNZE)
2
67
66
4
9
20 19
BARVY
51 65
25
21
10
22
COLOURS
40 52
16
N> 2 pcs.
12
9 10 18
15
3
39
34
33
6 6
1
17
16
3
2
22 4
32
38 50
24
23
22
29
9
20
3
31
14
2 pcs.
13 14
26
2
10 21 30
13
12
10 9
8
I> 2 pcs.
1
11
9
6
46 48 47 10 49 64 56 57 10 60 61 59 59 58 62 63
7
25
17 20
7 20 19
8
28
22
14
5
37
55
1 3
28
36
1
eduard
2
C>
28
26 27 43 44 45
H> 2 pcs.
4
18
25
3
3 4
1
15
B>
APPLY EXPRESS MASK POUŽÍT EXPRESS MASK NABARVIT PŘED SLEPENÍM AND PAINT BEFORE GLUING
PIECES
PLASTIC PARTS
B>
SYMBOLES
AQUEOUS
Mr.COLOR
AQUEOUS
Mr.COLOR
H2
C002
BLACK
H 304
C304
H3
C003
RED
H 344
H4
C004
YELLOW
H 421
H7
C007
H 11
OLIVE DRAB RUST
C121
RLM81 BROWN VIOLET
BROWN
C116
RLM66 BLACK GRAY
C062
FLAT WHITE
C117
RLM76 LIGHT BLUE
H 12
C018
FLAT BLACK
C123
RLM83 DARK GREEN
H 47
C041
RED BROWN
H 64
C017
RLM71 DARK GREEN
MC214
DARK IRON
H 65
C018
RLM70 BLACK GREEN
MC218
ALUMINIUM
H 69
C037
RLM75 GRAY
MC213
STEEL
H 70
C060
RLM02 GRAY
Mr.COLOR SUPER METALLIC
H 77
C137
TIRE BLACK
SM01
Mr.METAL COLOR
SUPER CHROME
C116
PE34
PE28 2 pcs.
PE23
PE36
RLM 66 BLACK GRAY
J43, J44
plastic
J43
PE4 PE3 H22
I17
J44
C116
C116
RLM 66 BLACK GRAY
RLM 66 BLACK GRAY
C116
RLM 66 BLACK GRAY
H16 J17
PE9
C116
J23
PE36
C116
RLM 66 BLACK GRAY
plastic
RLM 66 BLACK GRAY
C116
RLM 66 BLACK GRAY
C116
RLM 66 BLACK GRAY
H16
H22 I17
I17
PE11
C116
RLM 66 BLACK GRAY
H22
PE8 J68 PE6
PE30
PE7
PE5 PE30
PE29 PE20 PE24 PE21 PE19
PE1
PE19
PE2
PE27
PE33
PE31 PE16 J22
K28
C116
RLM 66 BLACK GRAY
C116
PE25
RLM 66 BLACK GRAY
PE30
J19
PE30
C116
RLM 66 BLACK GRAY
J59 J59 C116
RLM 66 BLACK GRAY
3
H5
MARKING
I21
H 70 C060
H6
RLM02 GRAY
A ;B ; C ; D ; E H19
H 70 C060
MC214
RLM02 GRAY
H 70 C060
DARK IRON
H18
RLM02 GRAY
MC214
DARK IRON
H 70 C060
RLM02 GRAY
H3
I4
H 70 C060
RLM02 GRAY
H21 H20
H 70 C060
RLM02 GRAY
B2 C116
C3
PE15
RLM 66 BLACK GRAY
PE14
PE32
B3 C1
C116
RLM 66 BLACK GRAY
PE13 C116
RLM 66 BLACK GRAY
C116
RLM 66 BLACK GRAY
C116
C116
RLM 66 BLACK GRAY
B2, B3 - MARKING C1, C3 - MARKING
RLM 66 BLACK GRAY
B3 C1 K22
K15
H 77 C137
TIRE BLACK
B2
K14 H2 C002
BLACK
H 70 C060
RLM02 GRAY
H 70 C060
RLM02 GRAY
4
K13
C3
ONLY
A ;B ;C ;D E ;F ;G;H
IF K23/ K2 DROP TANK RACK IS TO BE INSTALLED JEN POKUD BUDETE INSTALOVAT ZÁVĚSNÍK K23/ K2
I16
H 70 C060
W.Gr.21 ROCKET
RLM02 GRAY
J18 K20
ANTENNA
I16
J18 B1 E W.Gr.21 ROCKET
J24 H 70 C060
B1
RLM02 GRAY
H344
RUST
E
B1 - MARKING E - MARKING
E ;F ;G A ; B ; C ;D ; H
J56 J65 H 70 C060
J66
RLM02 GRAY
J9
J57 H 70 C060
RLM02 GRAY
H 70 C060
H 70 C060
RLM02 GRAY
RLM02 GRAY
J9
B1 E
5
J4
H12
H 70 C060
RLM02 GRAY
H 70 C060
RLM02 GRAY
H 70 C060
J4
RLM02 GRAY
J62
MC214
DARK IRON
J27 J63 MC214
DARK IRON
J27
DON’T USE PART J3 IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE DÍL J3 POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I18/ I19 ZAVŘENÝ
OPEN
H 70 C060
RLM02 GRAY
J10
J3 H 70 C060
H 70 C060
MC214
RLM02 GRAY
DARK IRON
RLM02 GRAY
C2
CLOSED HATCH I18/ I19 ONLY JEN PRO ZAVŘENÝ KRYT I18/ I19
OPEN DON’T USE PART J3 IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE DÍL J3 POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I18/ I19 ZAVŘENÝ
J10 C4
MC214
DARK IRON
J3
I15
H 70 C060
RLM02 GRAY
H 70 C060
6
RLM02 GRAY
CLOSED HATCH I18/ I19 ONLY JEN PRO ZAVŘENÝ KRYT I18/ I19
H 70 C060
RLM02 GRAY
I14
C4
C2
GLUE PART H27 INTO PART K6 FIRST, THEN GLUE PHOTO-ETCHED PARTS PE17/PE18 ONTO PART H27
B1
E
VLEPTE NEJPRVE DÍL H27 DO DÍLU K6, POTOM VLEPTE KOVOVÉ DÍLY PE17/PE18 NA DÍL H27
H27
PE18
PE17
C116
H7
C116
RLM 66 BLACK GRAY
H 47 C041
RED BROWN
C116
RLM 66 BLACK GRAY
K6
N4
RLM 66 BLACK GRAY
N4
C116
RLM 66 BLACK GRAY
H 47 C041
PE26
K6
RED BROWN
K16
K9
7
J31
J50
H 12 C033
FLAT BLACK
H 12 C033
FLAT BLACK
J36
MC213 STEEL
MC213 STEEL
K3
K4
H 12 C033
FLAT BLACK
K1 J38 J29 K5
MC218
ALUMINIUM
H 12 C033
MC218
FLAT BLACK
ALUMINIUM
H 12 C033
FLAT BLACK
H 12 C033
FLAT BLACK
K21
J39 TEMPLATE ONLY! DO NOT GLUE!
THIS SERVES TO ATTAIN EXACT EXHAUST POSITION AND IS DISCARDED AFTERWARDS
I2 ŠABLONA! NELEPIT!
SLOUŽÍ K USAZENÍ VÝFUKŮ DO SPRÁVNÉ POZICE. PO NALEPENÍ VÝFUKŮ SE ODSTRANÍ
H 344
RUST
J33
J42 J55 H 344
RUST
J51
H 344
RUST
J16 J2
H 344
J15
J13
RUST
K27
I2 H 12 C033
FLAT BLACK
8
J35 I4
J34
J34
H 70 C060
RLM02 GRAY
J35 K18
STEP 1
J34
H 70 C060
J25
I4
J25
RLM02 GRAY
STEP 2
STEP 3
H 70 C060
RLM02 GRAY
DON’T USE IF CANNON BAY HATCH I18/ I19 IS TO BE CLOSED POSITION NEINSTALUJTE POKUD MÁ BÝT KRYT KANÓNU I18/ I19 ZAVŘENÝ H 70 C060
RLM02 GRAY
J47
N6 - MARKING
J46 H4
H
N6
K25 K26
H25
H13
J11 J58 J53
H5 H6
J53 J58
MC218
ALUMINIUM
9
J28
K11
H 70 C060
K10
RLM02 GRAY
H 70 C060
RLM02 GRAY
SM01
SUPER CHROM
K7 H 70 C060
RLM02 GRAY
K17
H 77 C137
TIRE BLACK
H2 C002
BLACK
J1 H 77 C137
H 70 C060
J28
RLM02 GRAY
H 70 C060
BLACK
H 70 C060
J14
TIRE BLACK
H2 C002
RLM02 GRAY
RLM02 GRAY
SM01
J1
SUPER CHROM
J14
H1
K8 8
H2
H 70 C060
H 70 C060
o
RLM02 GRAY
RLM02 GRAY
J37 H 70 C060
RLM02 GRAY
PE39
H 70 C060
RLM02 GRAY
J30
10
H8
2 pcs.
I9 J40
W.Gr.21 ROCKETS USED ON SOME AIRCRAFT ONLY RAKETY W.Gr.21 BYLY POUŽITY JEN NA NĚKTERÝCH LETADLECH
J32 I5
I22
I10 I12 I5
4 pcs. PE10
MC218
ALUMINIUM
MC218
I6
ALUMINIUM
PE12
H 70 C060
RLM02 GRAY
I11
H 70 C060
RLM02 GRAY
I13 H 80
KHAKI GREEN
I13
I6
FWD
K24 K2
C117
RLM 76 LIGHT BLUE
C117
RLM 76 LIGHT BLUE
C117
H 70 C060
RLM 76 LIGHT BLUE
RLM02 GRAY
H 70 C060
J60 ? PE37 - MARKING
RLM02 GRAY
A ; B ;C ; D ; G ; H
K24
K2
PE37 J60
J5
C117
H8 C008
SILVER
J8 J21 J49
RLM 76 LIGHT BLUE
C117
J61
RLM 76 LIGHT BLUE
J52
H 70 C060
RLM02 GRAY
H8 C008
J26
SILVER
J6 J20
H 70 C060
RLM02 GRAY
MARKING
E
ONLY
J48
J7
J26
MARKING E ONLY
11
MARKING A ;B;C ;E ;
RLM 66 BLACK GRAY
F ;G;H C116
K12
PE22
RLM 66 BLACK GRAY
J45
C116
N1 - OPEN CANOPY N7 - CLOSED CANOPY
MARKING
D
C116
J67
RLM 66 BLACK GRAY
K19
K12
C116
RLM 66 BLACK GRAY
J45
C116
RLM 66 BLACK GRAY
C116
RLM 66 BLACK GRAY
H 47 C041
N11
N1
N7
PE22
H 47 C041
RED BROWN
RED BROWN
N2 PE35
N10
N10, N11 - MARKING
PE35
E ;G
N2 - OPEN CANOPY N8 - CLOSED CANOPY
N5 - MARKING N5
N9 - MARKING
N9
A ; B ; C ; D ; F ;H E ;G
H 65 C018
RLM 70 BLACK GREEN
PE40 3 pcs.
I1
OPEN H17
CLOSED I19
I8
H 65 C018
RLM 70 BLACK GREEN
H 70 C060
RLM02 GRAY
I18 CLOSED H 70 C060
RLM02 GRAY
I19 OPEN
CLOSED HATCH ONLY
PE37
12
N8
I18 OPEN
A
ALFRED BINDSEIL, 6./JG 1, Störmede, Germany, Spring 1944
Fw 190A-8, 6./JG 1, based at Stormede, Germany, spring of 1944. The pilot of this machine was Feldwebel Alfred Bindseil, who's commanding officer at the time was Heinz Bär. Bindseil achieved five victories, one of which was on the 13th of May, 1944, when he severed the tail surfaces of a Mustang with his propeller. Despite damage to his own aircraft, he managed to land safely back at his base. He went MIA on June 20, 1944, after combat with Spitfires at St. Lo, in France. His aircraft is currently reconstructed and displayed in Germany. Fw 190A-8, 6./JG 1, základna Störmede, Německo, jaro 1944. Pilotem tohoto stroje byl Feldwebel Alfred Bindseil a jeho velitelem byl v té době proslulý Heinz Bär. Fw. Bindseil získal celkem 5 vítězství. Jedno z nich, Mustang z 13. května 1944, docílil tak, že svou vrtulí odsekl protivníkovu stroji část ocasních ploch. Jeho Focke-Wulf měl poškozenou vrtuli, ale podařilo se mu bezpečně přistát na základně. Od 20. července 1944 je nezvěstný po boji se Spitfiry u St. Lo ve Francii. Jeho letoun je v současnosti v této podobě zrekonstruován a vystaven v Německu.
54
H69 37
H64 17
28
H304 304
8
H69 37
41
H69 H304 37 304
26 6 ( 13 ) H3 3
43
117
H3 3
H4 4
H3 3
H3 3
H69 37
3
H304 304
H304 304
117
3
117
H3 3
H3 3
H3 3
H3 3
H4 4
10 H3 3
10
H3 3
41
H69 37
8
28
H304 304
26
H69 37
H64 17
6 ( 13 ) H3 3
117
YELLOW
H4 4
RED
H3 3
RLM 76
117
RLM 75
H69 37
RLM 74
H304 304
RLM 71
H64 17
eduard
13
B
RUDOLF ARTNER, 9./JG 5, Herdla, Norway, Spring 1945
One of the personal mounts of Rudolf Artner, in which he flew combat against British aircraft on February 9th, 1945. During this engagement, he achieved two aerial victories. His total ran to some twenty, and besides Soviet and British aircraft to his credit, he also counted two Finnish aircraft towards the end of the conflict. One of these was a Ju 88, which he destroyed flying a Bf 109 on the 10th of October, 1944. He also downed Soviet P-40s, Airacobras and Bostons. Artner hailed from southern Austria, and for his capabilities as a pilot, he was chosen as a wingman by such aces as Heinrich Ehrler and Walter Schuck. ¨ Jedná se o osobní letoun Fw. Rudolfa Artnera, který s ním absolvoval proslulý boj s britskými letouny 9. února 1945. Během tohoto střetnutí docílil dvou sestřelů. Celkem měl cca 20 vítězství. Mimo britských a sovětských letounů byly na jeho kontě i dva finské stroje z tzv. Laponské války. Jeden z nich byl Junkers Ju 88, který Artner se svou stodevítkou zničil v boji 10. října 1944. Na jeho kontě jsou i ruské Curtissy P-40, Airacobry a Bostony. Artner pochází z Dolního Rakouska a kvůli jeho pilotním a střeleckým schopnostem si ho brali jako wingmana taková esa jako Heinrich Ehrler nebo Walter Schuck.
H64 17
33
H69 37
16
H304 304
8
H304 304
25
H69 37
36 6 ( 13 ) H3 3
43
H2 2 H11 62
H4 4
117
117 H3 3
H3 3
H304 304
H69 37
3
3
117 H3 3
H3 3
H3 3 H304 304
H2 2 H4 4
10
10
24
H3 3
H3 3
25
24 H11 62
8
16
H304 304
H69 37
H64 17
37 6 ( 13 ) H3 3
43
117
14
YELLOW
H4 4
RED
H3 3
BLACK
H2 2
WHITE
H11 62
RLM 76
117
RLM 75
H69 37
RLM 74
H304 304
RLM 71
H64 17
117
H11 62
eduard
C
WATHER DAHL, Stab/JG 300, Jüterborg, Germany, December 1944
This was the personal mount of Major Walther Dahl, commander of JG 300. It cannot be ruled out that this aircraft was armed with 30 mm cannon at the wing roots. The unit marking carried by JG 300 may have been applied to the opposite side of the forward fuselage as well as that illustrated. There are no photographs documenting the rear of this aircraft, and so it is possible that the quick recognition blue-white-blue fuselage band replaced the red band used by JG 300 up to around the end of November, 1944. Walther Dahl flew initially with JG 3, saw combat on the Eastern Front, over Malta, and later over Germany. In June, 1944, he was given command of JG 300. This was lost at the end of November, 1944 due to a falling out of favor with Hermann Göring, but stayed on with the unit for some time after. Later, he became an inspector of day fighters and as opportunities presented themselves, participated in combat flights, during which by the end of the war, he achieved thirty kills, some on the Me 262. Over a total of some 700 sorties, 129 aerial victories were attained, 45 of which were in the west, including 30 four-engined bombers and eight Mustangs. In the east, 84 victories made up a part of his total, including 34 Il-2s. He was awarded the Knight’s Cross with Oak Leaf. Osobní stroj Majora Walthera Dahla, velitele JG 300. Není vyloučeno, že byl vybaven 30 mm kanóny ve vnějších křídelních schránkách. Znak na přídi, který nosily letouny štábu JG 300, mohl být aplikován i z druhé strany. Zadní část stroje zatím není známa z fotografií a tak nelze vyloučit, že jako prvek rychlé identifikace byl na trupu modro-bílo-modrý pruh namísto červeného, který se u JG 300 používal přibližně do konce roku 1944. Walther Dahl zpočátku létal u JG 3, bojoval na východní frontě, nad Maltou a později i nad Německem. Kommodorem JG 300 se stal v červnu 1944, kvůli svým sporům s Hermannem Göringem byl na konci listopadu 1944 z funkce odvolán, ale u jednotky ještě nějaký čas zůstal. Později se stal Inspektorem denních stíhačů a příležitostně podnikal bojové lety, při nichž až do konce války zaznamenal dalších 30 sestřelů (několik na Me 262). Celkem při takřka 700 bojových letech dosáhl 129 vítězství, z toho 45 na Západě (včetně 30 čtyřmotoráků a 8 Mustangů) a 84 na Východě (včetně 34 Il-2). Byl vyznamenán Rytířským křížem s Dubovou ratolestí. H69 37
H64 17
H304 304
55 ? 56
31
H304 304
2
6 ( 13 ) H3 3
20
H4 4
H304 304
117 H3 3
H3 3
H69 37
3
H3 3
117
Y1 ? Y2
Y1 ? Y2
3
AB
Z1 ? Z2 117 H3 3
H3 3
H3 3
H4 4
10 H3 3
10
H3 3 H3 3
H69 37
8
38
H304 304
48 ? 49
H69 37
H64 17
6 ( 13 ) H3 3
117
YELLOW RLM 76
H4 4 117
RED
H3 3
RLM 75
H69 37
117
RLM 74
H304 304
RLM 71
H64 17
H4 4
20
eduard
15
D
W.Nr.737 938, JG 301, North Germany, May 1945
The red/yellow fuselage band places this aircraft in the services of JG 301. Reportedly, its werk number was 737 938, but it is possible that the tail section on this aircraft was a replacement unit from another. JG 301 was formed as one of several “Wilde Sau” units, tasked with night fighting with single engined fighters. Later, it was tasked with interception of American bomber units, and by the end of the war, had been moved to eastern Germany for the defense of Berlin. By that time encounters with both American and British machines were common. This aircraft was abandoned at Leck in northern Germany. Červeno-žlutý pruh na trupu určuje příslušnost tohoto stroje k JG 301. Údajně měl výrobní číslo 737 938, ale je možné, že ocasní část stroje a tedy i výrobní číslo pocházela z jiného stroje. Není vyloučeno, že trupové číslo bylo černé. JG 301 byla založena jako jedna z jednotek „Wilde Sau“, tedy útvarů pro noční stíhání jednomotorovými stroji. Později létala proti americkým bombardovacím svazům a na konci války byla nasazena i ve východním Německu v rámci obrany Berlína. Současně se ale střetávala i s britskými a americkými stroji. Kapitulovala v Lecku na severu Německa.
H69 37
17 ? 18
123
2
H69 37
22 9 ( 12 ) H3 3 H421 121
H64 17
H3 3
H4 4
117
117 H3 3
H3 3 H69 37
3
H69 37
123
3
117
H3 3
H3 3
H3 3 123
H3 3 H4 4
1
1
H3 3
H3 3
H69 37
2
123
17 ? 18
22
H69 37
123
H64 17
9 ( 12 ) H3 3 H421 121
YELLOW RLM 76
16
H4 4 117
RED
H3 3
RLM 75
H69 37
RLM 81 RLM 83
H421 121 123
117
RLM 71
H64 17
eduard
E
WILHELM MORITZ, IV.(Sturm) / JG 3, Memmingen, Germany, July 1944
Fw 190A-8/R2, flown by Commander of IV.(Sturm) / JG 3 'Udet', Hptm. Wilhelm Moritz. The aircraft was based at Memmingen, June, 1944. Moritz propagated the dark coloring of the front end of the Focke-Wulfs of his Gruppe. The unit emblem of 'Udet' appeared typically on the starboard side of the engine cowling only. Moritz accumulated a total of over 500 combat flights over the Eastern and Western Fronts, and achieved 44 victories. He was awarded the Knight's Cross and was among the most successful of fighter unit commanders tasked with confronting four engined heavy bombers. Fw 190A-8/R2 velitele IV.(Sturm) / JG 3 „Udet“ Hptm. Wilhelma Moritze. Základna Memmingen, červenec 1944. Moritz byl iniciátorem tmavého zbarvení přídí Focke-Wulfů jeho Gruppe. Emblém eskadry „Udet“ byl na motorových krytech Focke-Wulfů většinou jen zprava. Moritz během druhé světové války na západní a východní frontě absolvoval přes 500 bojových letů a sestřelil 44 letounů. Byl vyznamenán Rytířským křížem a patřil mezi nejúspěšnější velitele stíhacích jednotek nasazených proti čtyřmotorovým bombardérům.
H2 2
H2 2
53
32
H304 304
40
H304 304
8
H69 37
15
6 ( 13 ) H3 3
43
H11 62
H3 3
H69 37
H2 2
H2 2
3
H304 304
117 H3 3
Y1 ? Y2
Y1 ? Y2
3
AB
Z1 ? Z2
117
H3 3
H3 3
H3 3
H11 62
H2 2
5 H3 3
14
11
11
H3 3
H11 H69 62 37
8
40
H304 304
31
52
H2 2
H2 2
6 ( 13 ) H3 3
117
14 WHITE
RLM 76
H11 62
117
RED
H3 3
BLACK
H2 2
RLM 75
H69 37
RLM 74
H304 304
43
eduard
17
F
WILLI MAXIMOWITZ, IV.(Sturm) / JG 3, Dreux, France, June 1944
Fw 190A-8/R2, 11. Staffel IV. (Sturm)/JG 3 'Udet', flown out of Dreux by Uffz.Willi Maximowitz during the invasion in June, 1944. At the time, this aircraft was equipped with bomb racks. Maximowitz began combat flying at the beginning of 1944 with Sturmstaffel 1, which was tasked with the development of tactics to combat four-engined heavy bombers. He achieved a total of 22 aerial victories, and was awarded the German Cross in Gold. He went MIA after engaging Soviet fighters on the 20th of April, 1945, near Frankfurt. Most of his victories were four engined bombers. Fw 190 A-8/R2 s nímž létal z Dreux v červnu 1944 během spojenecké invaze Uffz. Willi Maximowitz u 11. Staffel IV.(Sturm) / JG 3 „Udet“. Jeho stroj byl v této době vybaven závěsníkem pro pumový náklad. Maximowitz začal bojově létat na počátku roku 1944 u Sturmstaffel 1, která ověřovala nové metody boje proti čtyřmotorovým bombardérům. Do konce války získal 22 vítězství a byl vyznamenán Německým křížem ve zlatě. Zůstal nezvěstný po boji se sovětskými stíhači 20. dubna 1945 u Frankfurtu. Většinu jeho vítězství představovaly čtyřmotorové bombardéry. H2 2
H2 2
53
34
H304 304
39
4
H304 304
H69 37
15
6 ( 13 ) H3 3
42
H11 62
H3 3
H69 37
H304 304
H2 2
H2 2
3
117 H3 3
3
117 H3 3
H3 3
H3 3
H11 62
H2 2
10 H3 3
10
H3 3
H11 62
H69 37
H304 304
4
39
H304 304
33
52
H2 2
H2 2
6 ( 13 ) H3 3
117
14 WHITE
RLM 76
18
H11 62
117
RED
H3 3
BLACK
H2 2
RLM 75
H69 37
RLM 74
H304 304
42
eduard
G
FRIEDRICH-KARL FRANK, II.(Sturm) / JG 4, Welzow, Germany, September 1944
Reconstruction of Fw 190A-8/R2 (W.Nr. 681323), Yellow '8', of II.(Sturm) / JG 4, which was shot down on September 11th, 1944 over the Ore Mountains, and a piece of which is included with your kit. The pilot, Fw. Friedrich-Karl Frank, bailed successfully. II.(Sturm) / JG4 fielded a good number of aircraft in the fall of 1944. For example, the inventory at the beginning of September included 71 Focke-Wulfs. However, during the course of the same month, over 40 of these were lost, and thirty had to go through general repairs and overhauls. Rekonstrukce stroje Fw 190A-8/R2 (W. Nr. 681323) „žlutá 8“ z II.(Sturm) / JG 4, který byl 11. září 1944 sestřelen v boji nad Krušnohořím a jeho část je přibalena k vaší stavebnici. Jeho pilot, Fw. Friedrich-Karl Frank, seskočil na padáku. II(Sturm). / JG 4 disponovala na podzim 1944 vysokým počtem letadel. Například na počátku září měla 71 Focke-Wulfů. Avšak během tohoto měsíce bylo přes 40 jejích strojů sestřeleno a asi 30 jich muselo být předáno ke generální opravě.
H69 37
H64 17
47
H304 304
H2 2
29
H304 304
8
H69 37
15 23 6 ( 13 ) H3 3
19
H2 2
H11 62
H3 3
H69 37
H304 304
3
H2 2
117
H3 3
3
117 H3 3
H3 3
H3 3
H2 2 H11 62
H2 2
11
11
H3 3
H3 3 H69 37
8
29
H304 304
23 6 ( 13 )
H2 2
H69 37
H64 17
H3 3
117
WHITE
RLM 76
H11 62
117
RED
H3 3
BLACK
H2 2
RLM 75
H69 37
RLM 74
H304 304
19 RLM 71
H64 17
eduard
19
H
PAUL LIXFELD, 6./JG 300, late 1944
Fw 190A-8/R 2, 6./JG 300 'Wilde Sau' piloted by Uffz. Paul Lixfeld. This machine had its machine guns removed, and the unused troughs were faired over with special aerodynamic fairings. 6./JG 300 was a part of II.(Sturm) / JG 300. It was one of three Sturmgruppe, which were formed by the Luftwaffe specifically to counter four engined heavy bombers. Lixfeld achieved two aerial victories, one of which was a B-24 Liberator, on December 17, 1944, over Moravia. He was downed during combat and managed to bail out of his stricken aircraft. Fw 190A-8/R2, 6./JG 300 „Wilde Sau“ jehož pilotem byl Uffz. Paul Lixfeld. Stroj měl odmontované kulomety a nevyužité výstřelné kanálky byly kapotovány speciálními aerodynamickými kryty. 6./JG 300 byla součástí II.(Sturm) / JG 300. Byla jednou ze tří Sturmgruppe, které Luftwaffe zorganizovala speciálně pro boj se čtyřmotorovými bombardéry. Lixfeld docílil celkem dvou vítězství. Jedním z nich byl B-24 Liberator, který sestřelil 17. prosince 1944 nad Moravou. Sám byl ale v boji sestřelen a seskočil na padáku.
H64 17
50
H69 37
H304 304
H2 2
45
30
H304 304
8
H69 37
44
6 ( 13 ) H3 3
43
117
H7 7
H4 4
H3 3
H3 3
H69 37
H304 304
3
117
3
117 H3 3
H3 3
H3 3
H7 7
H4 4
11
11
H3 3
H3 3
44
H69 37
8
30
H69 37
H304 304
H69 37
51
H64 17
6 ( 13 ) H3 3
117
YELLOW
H4 4
RED
H3 3
BROWN
H7 7
RLM 76
117
RLM 75
H69 37
RLM 74
H304 304
H4 4
RLM 71
H64 17
20
© EDUARD M.A., 2007
www.eduard.com
117
43
eduard
Printed in Czech Republic
