qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwert yuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop asdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwert yuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop asdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg PESHOS: Světové hospodářství hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx otázky k zamyšlení a pojmy k zapamatování cvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbn mqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwe rtyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuio pasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdf ghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklz xcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbn mqwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwe rtyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuio pasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdf ghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklz xcvbnmqwertyuiopasdfghjklzxcvbn mrtyuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyu iopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiopas Jaro 2007

Petra Beníčková 172164

PESHOS: Světové hospodářství

jaro 2007

pojmy a otázky

Světové hospodářství – otázky k zamyšlení a pojmy k zapamatování Kapitola I – Globální (dlouhodobé) změny Pojmy: Demografický přechod = pokles úmrtnosti, který není doprovázen adekvátním poklesem porodnosti, dochází proto ke zvýšení počtu obyvatel. Populační exploze = u rozvojových zemí, velký nárůst obyvatel kvůli nízké úmrtnosti a vysoké porodnosti. Tradiční struktura ekonomiky = ASI, v hospodářství má největší váhu zemědělství (A), poté služby (S) a až na posledním místě je průmysl (I) Moderní struktura ekonomiky = SIA (služby průmysl zemědělství), char. pro vyspělé země Klasická cesta rozvoje = nejprve dochází k rozvoji průmyslu, poté služeb. Konečným výsledkem je moderní struktura ekonomiky – SIA (VB, Německo, Francie) Strukturální zkratka = Tradiční struktura ASI je nahrazena SAI, za kterou již následuje moderní struktura SIA. (Japonsko, USA, Kanada, Austrálie a většina rozvojových zemí. Otázky k zamyšlení: Jaké faktory měly negativní vliv na rozvoj integrace světových trhů?

Které z výše uvedených faktorů vedou k lepší alokaci zdrojů? Jakou strukturu hospodářství má ČR? SIA Která země má vyšší podíl zemědělství v ekonomice:ČR nebo Bangladéš?

Od kterého období platí, že podíl zboží na mezinárodním obchodu je větší než podíl primárních surovin? Během posledních dvou set let byl větší růst počtu obyvatel Země nebo růst objemu světové produkce?

Proč vede izolace od světového hospodářství k zaostávání země?

V rámci demografického přechodu dochází ke snížení jedné z demografických charakteristik – které a proč?

Jak se změnila role státu za posledních sto let?

[email protected]

-2-


jaro 2007

pojmy a otázky

Zvyšuje se jeho úloha v hospodářství – kvůli politickým, ekonomickým i sociálním faktorům.

[email protected]

-3-


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola II – Počátky světového hospodářství Pojmy: Vznik světového hospodářství = vzniká pozvolně sledem několika událostí, za počátek SH bychom mohli považovat existenci celosvětového trhu (1820-1870) Cenová revoluce = zámořské objevy způsobily, že ceny v 16.století rostly troj- až čtyřnásobně. Důvodem byl příliv drahých kovů z kolonií – tam došlo k nejméně ztrojnásobení množství monetárních kovů v Evropě Průmyslová revoluce = Technologické změny, které probíhaly od 2.pol.18.stol (spojené se zaváděním parních strojů do výroby – textilní průmysl, Stephensonova parní lokomotiva železnice –> pokles dopravních nákladů = + MO) = 1. Prům.r. V poslední třetině 19.stol. došlo k rychlému nárůstu objevů spojených s používáním el.energie (T.A.Edison) = 2.prům.r. Pax Britanica = supervelmoc Velká Británie v období po napoleonských válkách, které se vyznačovalo na mezinárodním poli velkou stabilitou a rovnováhou mezi velmocemi. Splended isolation = politika VB (Pax Britanica) – základem byla snaha stát mimo vojenské bloky i formální mezinárodní dohody a působit tak zejména ve prospěch mezinárodní situace. Laissez-faire = ekonomická doktrína, která prosazuje omezení pravomoci vlády ve

prospěch svobodného podnikání. Kontinentální blokáda = během napoleonských válek vyhlásil Napoleon Evropě zákaz veškerého obchodu s hlavním konkurentem – Británií. Dílna světa = díky industrializaci byla Británie největším světovým výrobcem (podíl až 25%) Navigační zákony = námořní zákony, podle nichž směly zprostředkovávat obchod s Británií jen britské lodě nebo lodě ze země, z níž zboží pocházelo. Obilní zákony = uvalení cla na dovážené obilí (v Británii) - oba zákony byly zrušeny ve 40.letech 19.stol., čímž dochází k výraznému uvolnění MO Cobden-Chevalierova smlouva = 1860, jednala se volného obchodu mezi Francií a Británií – podle této smlouvy měla Británie zrušit veškerá cla na dovoz francouzského zboží (kromě vína a koňaku – luxusní zboží), na druhé straně Francie zrušila zákaz dovozu britského textilu a snížila cla u široké škály britského zboží na maximálních 30%. Obsahovala doložku nejvyšších výhod. Prusko-francouzská válka = 1871, vítězné Německo, Francie musela platit 6 mld.reparace (frank) – většinu ve zlatě, i ve směnkách, navíc anektovalo sporné území Alsaska a Lotrínska značný vliv na Německé hospodářství, směnky vyvolaly zvýšení německého dovozu. Krize 1873 = 1.světová hosp.krize, Vídeň a NY, poté rozšíření do většiny zemí. Deprese, která následovala po fin.panice, byla do té doby nejhlubší a byla „překonána“ až Velkou krizí ve 30.letech 20.stol. Melinův celní sazebník = Francie po krizi 1873, byl přijat 1892, značně protekcionistický – zavedl ochranu zemědělství (25% clo), trochu mírnější ochrana průmyslu

[email protected]

-4-


jaro 2007

pojmy a otázky

Závody ve zbrojení = původce Německo – expansionismus, obavy z Francie a Ruska, Německé zbrojení vyvolalo odezvu ve Francii. VB se za této situace spoléhala na své námořnictvo. Před r.1914 existovaly teritoriální spory (Alsasko-Lotrinsko), pocity pomstychtivosti (Francie za r.1871), národní pnutí uvnitř R-U, snahy o přerozdělení kolonií apod. Otázky k zamyšlení: V jakém ekonomickém zákoně spatřujete příčinu cenové revoluce?

Jaký je vztah mezi technologickými změnami a integrací ve svět.hospodářství?

Belgie uzavřela smlouvu o volném obchodu s Francií (po r.1860) a dohodla se na 5% clu na dovoz strojů z Francie. Dotkla se tato smlouva nějakým způsobem zahraničního obchodu VB?

Z jakých důvodů došlo ke sladění hosp.cyklů uvnitř zemí i na mezinárodní úrovni?

Jaká je spojitost mezi užitím parního stroje a nárůstem protekcionistických nálad v Evropě na konci 19.století?

Jak se (globálně) vyvíjel postoj k liberalizaci zahraničního obchodu v průběhu 19.stol?

O jakých dvou obdobích významné desintegrace světového hospodářství se v této kapitole zmiňujeme?

Proti jaké skupině podnikatelů byly zaměřeny Navigační zákony ve VB?

Jaký byl rozdíl ve směřování investic do kolonií mezi Francií a Británií v 19.století?

[email protected]

-5-


jaro 2007

pojmy a otázky

Jaké důsledky pro ceny očekáváte z rozvoje zahraničního obchodu a jaké důsledky očekáváte pro úrokové sazby z růstu přesunu kapitálu?

[email protected]

-6-


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola III – Mezi světovými válkami – 20.léta Pojmy: Versailleská smlouva = výsledek pařížské mírové konference, úspěch pro Francii, která byla válkou nejvíce zasažena, důsledky VS byly pro Německo velmi tvrdé – vysoké reparace, konfiskace, okupace a hluboké ponížení. Mimoto rozhodnuto, že Německo bylo jako jediné zodpovědné za vznik válečného konfliktu. Společnost národů = nová mezinárodní organizace, která měla sloužit pomocí hospodářského tlaku a morálního odsouzení přimět agresora, aby se vzdal násilí. Fordney-McCumberův celní sazebník = 1922 v USA, znamenal nárůst protekcionismu. Během války byl odbyt z USA zajištěn, zemědělci nakupovali americké technologie, ale po válce přišel návrat Evropské konkurence, došlo k nadvýrobě zemědělské produkce a poklesu cen. Reparace = v r.1921 ustavena Reparační komise, která rozhodla, že Německo mělo splatit sumu 132 mld zlatých marek (33mld $), čtvrtletně mělo splácet fixní sumu. N peníze nemělo, uchylovalo se k tištění peněz (=> rostoucí inflace i radikalizace společnosti). Na konci roku 1922 přestalo N splácet, což postihlo Francii, která tím pádem nemohla splácet USA. Proto se Francie a Belgie na počátku roku 1923 rozhodly jako odvetu vyslat svoje armády do Porúří. Poválečný boom = západní země zažívaly po válce místo očekávané krize prudký hospodářský růst. Zejména VB, USA, Japonsko. Růst však byl spojen s růstem cenové hladiny. Krize 1921 = po r.1919 – boomu, který měl vrchol v r.1920, přišla krize. Výroba dohnala D, politika byla nestabilní, došlo k restrikcím Okupace Porúří = viz Reparace Pasivní resistence = pasivní odpor Německa na okupaci Porúří, protože nemělo armádu. Jednalo se např. o příslib platit mzdu těm, kteří odmítnou pracovat na obsazeném území, vyvolávání generální stávky a podpory sabotáží. Výsledkem bylo, že se Francii nevyplatila okupace Porúří, avšak Německu vyvolávala pas.resistence další fin. náklady. Hyperinflace = v r.1923 vyvolala pokles všech aktivit. Nejhorší byly dopady na příjemce fixních důchodů. Německo si jako první uvědomilo realitu a začalo hledat cesty k překonání krize. Rentenmark = nová německá měna vydaná v rámci stabilizace německého hospodářství, ve fixním množství. Dawesův plán = sestavený komisí vlády USA, na jeho základě měly USA poskytnout Německu finance a znovu otevřít svůj kapitálový trh. Suma reparací sice neměla být snížena, mělo však dojít ke změně ročních splátek, které byly zmenšeny a měly stoupat s tím, jak se předpokládal vzestup německého hospodářství. Youngův plán = plán USA, na základě kterého byly Německu sníženy reparace. Ačkoliv byl plán celkově pro Německo výhodnější, vzbudil nové protesty nacionalistické opozice. Černý pátek = krach na US burze 24.října 1929, nebyl příčinou následující hospodářské krize!

[email protected]

-7-


jaro 2007

pojmy a otázky

Hoover H. = US prezident, který v červnu r.1931 vyhlásil Hooverovo moratorium na splácení německých reparací. Lausannská konference = konaná v r.1932, během ní byly Německu definitivně zapomenuty reparace. Nakonec tedy byl splacen jen zlomek z původní sumy reparací. Otázky: Koho byste označili jako viníka 1.světové války a jaké pocity měli Němci po konferenci ve Versailles?

Jaké byly příčiny nárůstu cen v průběhu světové války? Proč měly vlády zájem na inflačním boji?

Měl program prezidenta Wilsona z roku 1918 nějaký vliv na Československo?

Jak přispěly USA k problémům evropských zemí s platebními bilancemi?

Srovnejte postavení Británie a Francie po 1.světové válce.

Jakou vazbu pociťovali Francouzi mezi reparacemi a splácením dluhů po WWI?

V čem spočíval problém připoutání měn ke zlatu po WWI?

Co si myslíte o vývoji směnného kurzu německé marky směrem k USD v době hyperinflace? Myslíte si, že v Německu byla poptávka po USD?

Jak se projevuje rozvoj automobilismu v ekonomice? V jaké souvislosti jsme již zmiňovali obdobný jev?

[email protected]

-8-


jaro 2007

pojmy a otázky

Tabulka 2 - Interpretujte odlišný vývoj CPI pro léta 1920 - 1923

[email protected]

-9-


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola IV – Velká krize a 30.léta Pojmy: Velká hospodářská krize = hospodářský kolaps v roce 1929. V důsledku tohoto krachu se de facto zhroutily ekonomiky po celém světě, přičemž nejhůře tato krize zasáhla země závislé na obchodu s ostatními, to znamená celou Evropu, některé zámořské ekonomiky - USA, Japonsko a jiné, ale ne SSSR; i když ten měl svých problémů víc než dost. V době krize si mnoho lidí myslelo, že kapitalismus skončil a došlo k přesvědčení, že na vině je demokratický systém. Toho využili hlavně fašisté a komunisté, kteří slibovali pád demokracie a nastolení pevných systémů, přičemž nejúspěšnější tato demagogie byla v Německu, kde se dostal k moci Adolf Hitler. Z této krize vedly v podstatě dvě cesty; jedna z nich byla sociální systém státních zakázek, který zavedl v USA prezident Franklin Delano Roosevelt pod názvem New Deal (nový úděl) nebo výstavba vojenských továren a následná militarizace země, jak ji provedl například Hitler. Velká hospodářská krize byla překonána až v polovině 30. let a všeobecně se má za to, že právě ona byla jednou z příčin - pokud ne hlavní příčinou - druhé světové války.

FED = systém centrálních bank USA F.D.Roosevelt = US prezident, zvolený v r.1933, zahájil program obnovy z krize nazvaný jako New Deal. Smoot-Hawleyho celní sazebník = reakce US vlády na zhoršující se situaci hospodářství formou prudkého zvýšení vůči zahraniční konkurenci r.1930. Kolaps mezinárodního obchodu = od r.1929 do r.1932 poklesl MO prakticky na třetinu a ani později se situace nevyvíjela dobře. Většina MO před krizí probíhala mezi západními zeměmi, které se vzájemně izolovaly, což byla hlavní příčina poklesu obchodu. Adolf Hitler = německý nacionalista, který stál v čele NSDAP, v r.1933 byl jmenován říšským kancléřem, povzbuzoval oslabený německý lid, až jej prohlásili za vůdce a následovali ho v WWII. NSDAP = Německá národně socialistická dělnická strana, v r.1930 zaznamenala výrazný úspěch u voleb (37% hlasů), na základě tohoto volebního výsledku jmenoval prezident Hindenburg 30.ledna 1933 kancléřem A.Hitlera Imperiální preference = institut, systém, vytvořený na základě Otavské dohody (1932), zajišťoval relativně volný obchod v rámci Britské říše a jednotné (relativně vysoké) tarify vůči ostatním zemím. Otavská dohoda = dohoda, na základě které byl vytvořen v Británii institut Imperiální preference. New Deal = USA, hospodářská politika prezidenta Roosevelta, která měla vést k ozdravění ekonomiky a vyvedení země z krize. Zasazoval se o vyrovnané státní rozpočty Reprocal Trade Agreement Act = 1934, prvek zahraniční politiky USA směřující proti izolacionalismu. Umožňoval americké vládě vyjednat snížení cel s jinými zeměmi na bilaterální úrovni. Znamenal ideový průlom a změnu americké pozice vůči zahraničnímu obchodu. Agricultural Adjustment Act (AAA) = cílem byla podpora zemědělců přes zvýšení agrárních cen (i např. státní platby za pole nechaná ladem). Extrémní podoba snahy o zvýšení státních zásahů do ekonomiky (stejně jako u NIRA). National Industrial Recovery Act (NIRA) = regulovala konkurenci v průmyslu omezením a nahrazením kooperací podnikatelů. Součástí zákona byl i Fond nucených prací, z jehož prostředků byly financovány různé veřejně prospěšné akce. Anšlus Rakouska = březen 1938, zabrání, podobně jako později Mnichovská konference, zábor Československa - Protektorát Čechy a Morava a nakonec napadení Polska v září 1939. Hitler tím praktikoval politiku boje proti Versailleskému systému, přerozdělení

[email protected]

- 10 -


jaro 2007

pojmy a otázky

území, shromáždění všech Němců do jednoho státu a získání „životního prostoru“ na východě. Velkoprostorové hospodářství = pokus Německa vnutit evropským národům jakousi politickou a hospodářskou integraci pod německou nadvládou. Hlavním cílem mělo být hlavně zajištění surovin a pracovní síly pro německou válečnou mašinérii. Politika appeasementu = zahraniční politika Velké Británie, v rámci níž usilovala o mír s Německem. Zásada Zaplať a odvez = dodávky z USA (válečné výdaje) fungovaly v prvních fázích války na čistě obchodní bázi podle zásady Cash and carry (Zaplať a odvez) Zákon o půjčce a pronájmu = lend and lease, schválen americkým Kongresem v r. 1941, který prakticky umožňoval poskytovat spojencům (zejména Británii a SSSR) pomoc na vedení války. Na základě tohoto zákona pak byly do konce války uhrazeny z US rozpočtu dodávky v hodnotě 46mld $. Národně osvobozenecké hnutí = osvobozenecká hnutí v koloniích, která se po WWII velmi rozmohla a velkou měrou tak oslabovala pozici Británie. 4 D = Demilitarizace, Denacifikace, Demokratizace, Dekartelizace – u Německa Otázky: Byla velká hospodářská krize případem klasické recese nebo slumpflace?

Jaký vliv měl kolaps newyorské burzy na americkou ekonomiku?

Měl politický vzestup NSDAP ekonomické pozadí?

Srovnejte intenzitu vlivu americké krize v r.1930 a 1938 na ostatní země.

Jakou zásadní změnu přinesl New Deal?

Uvažujte o společných a odlišných rysech New Dealu a fašistické HP.

Srovnejte a vysvětlete vývoj nezaměstnanosti v Británii a Německu ve 30.letech.

Uvažujte, k jakým procesům v ekonomice vede regulace cen – např. Německo v 2.pol.30.let

Jakým způsobem reagovala Británie na růst mezinárodního napětí ve 2.pol.30.let? Jmenujte konkrétní projev této politiky. Byla na válku připravena?

[email protected]

- 11 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Pro které země byla 30.léta úspěšná a došlo ke zvýšení jejich podílu na světové průmyslové výrobě?

[email protected]

- 12 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola V – Poválečný vývoj Pojmy: Bipolarita = nejcharakterističtější rys poválečného uspořádání světa, rozdíly mezi Západem a Východem. Jaltská konference = únor 1945, došlo zde k rozdělení sfér vlivu v poválečné Evropě Studená válka = vztahy mezi Východem a Západem se i přes vznik OSN neustále zhoršovaly, až vyústily v (relativně stabilní) situaci studené války. Org. spojených národů = OSN, 1945, měla za úkol zajistit mír a spolupráci mezi národy COCOM = organizace, která měla za cíl eliminovat vývoz vyspělé západní technologie do CPE – omezení až eliminace vzájemného obchodu, podoba studené války Konflikty studené války: Korejská válka = první „měření sil“ obou velmocí – Západu a Východu. Konflikt měl značné ekonomické dopady (v 2.pol.r.1950 vyvolal růst spekulativní D, která vedla k vzestupu produkce a napomohla tak ekonomickému oživení v z.Evropě a Jap. Severoatlantická aliance = bipolarita ve vojenské oblasti vyjádřena i institucionálně – Západní blok vytvořil v dubnu 1949 NATO. Varšavská smlouva (pakt) = reakce Východního bloku na NATO, vznikla až v r.1955, ale těsná vojenská spolupráce pod sovětským vedením probíhala již od přechodu zemí k socialismu. Berlínská krize = 1948 – rozdělení Berlína na 2 části, západní země byly nuceny letecky zásobovat Západní Berlín Suezská krize = 1956 – spojena se znárodněním Suezského průplavu Egyptem Druhá Berlínská krize = 1961, byla postavena Berlínská zeď Karibská krize = 1962, jako důsledek pokusu SSSR umístit na Kubě jaderné zbraně Vietnamská válka = další z konfliktů studené války, při kterém se americká vláda nechala zatáhnout do vyčerpávajícího konfliktu, trvajícího až do poloviny 70.let Odhalení kultu osobnosti = po smrti Stalina (1953) došlo k odhalení kultu jeho osobnosti (1956) Politika détente = první uvolnění mezi Západem a Východem po odhalení kultu osobnosti Keynesiánství = ekonomická teorie spočívající v makroekonomickém přístupu ke zkoumání hospodářských otázek a prosazující nutnost státních zásahů do ekonomiky směřujících k vyšší úrovni koupěschopné poptávky. Její uplatňování v anglosaských zemích během poválečného vývoje přispělo k dlouhotrvajícímu hosp.růstu při nízké inflaci i nezaměstnanosti. Stát blahobytu = stát, který se významnou měrou angažuje v sociálních otázkách. Bismarck = jemu a jeho sociálním zákonům je připisován počátek státu blahobytu, avšak k jeho masivnímu budování dochází právě v období po WWII. W.H.Beveridge = anglický ekonom, který již v průběhu WWII položil svým programem sociální politiky základy státu blahobytu (cílem mělo být zajištění existenčního minima pro všechny při současném ponechání iniciativy na obyvatelích) Marshallův plán = program hospodářské pomoci evropským zemím, vytvořený v USA, aby se předešlo opakování chaotického vývoje po WWI. Základními myšlenkami plánu byly dodávky zboží a poskytnutí úvěrů evropským zemím. Plán byl přednesen státním tajemníkem G.C.Marshallem na Harvardu v červnu 1947.

[email protected]

- 13 -


jaro 2007

pojmy a otázky

UNRRA = první plán pomoci (ještě před Marshallovým), United Nations Reliefand Rehabilitation Administration – Správa spojených národů pro provoz a obdnovu. Oficiální organizace OSN pro pomoc poškozeným WWII. OEEC = Organizace pro evropskou hospodářskou spolupráci, založena 1948 jako řídící orgán evropských zemí pro Marshallův plán. Velmi schopná, později na ni navázala OECD Správa pro ekonomickou spolupráci = ECA, americký protějšek OEEC, spolu s ní řídila tato organizace ekonomickou pomoc Evropě. Trumanova doktrína = „zadržování komunismu“, Američané se pokoušeli zlepšit evropskou hospodářskou situaci a tak odradit místní obyvatele od komunistických idejí, prosazovaných Sovětským svazem. Všeobecná dohoda o clech a obchodu = GATT, dohoda, která velmi přispěla ke snižování celní ochrany v celém poválečném období. Hospodářský zázrak = v Německu, které v prvním období poválečného hospodářského růstu dosahovalo největších přírůstků. V průběhu 50. a 60. let bylo nejrychleji rostoucí zemí Japonsko. V podstatě se dá mluvit o prvních 25 letech po WWII jako o období nejdelšího a nejdynamičtějšího nepřerušovaného růstu průmyslových zemí. Otázky: V jakých oblastech se velmoci (USA) poučily z vývoje po WWI?

Vysvětlete politické a ekonomické důvody pro přijetí Marshallova plánu.

Jak se jmenuje nástupkyně Společnosti národů? Jak se změnil postoj USA k tomuto typu org.?

Jak se vyvíjela mezinárodní situace (mezi Východem a Západem) v 50.letech?

Co a kde byla populační exploze? A jakým obecným jevem byla zapříčiněna?

Existovala spojitost mezi příklonem k plánování a znárodňování ve vyspělých zemích po WWII a pozicí SSSR?

Jaké byly shodné a odlišné tendence v Evropě po WWI a WWII?

[email protected]

- 14 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Proč dosahovali nejmenších přírůstků v poválečném období USA a Británie?

Jak a proč se vyvíjel americký podíl na světovém HDP v poválečném období?

Jak se jmenoval sovětský protějšek Marshalla po WWII a v jaké souvislosti jsme ho zmiňovali?

[email protected]

- 15 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola VI – Hospodářská krize v 70.letech a ek.vývoj v 80.letech Pojmy: Helsinský mírový proces = 1975, vyústění obav obou velmocí z globální jaderné války. Byla sepsána Základní listina lidských práv a svobod, Československo podepsalo, ale nedodržovalo. SALT I, II = odzbrojovací smlouvy, taktéž vyústění obav z jaderné války Válka v Afghánistánu = válka, do které se nechal SSSR zatáhnout a která prakticky znamenala jeho konec, protože znamenala porážku jediného, co fungovalo – armády. M.Thatcherová = anglická pravičácká politička kritizující socialistické země. R.Reagan = US prezident, pravičák, též kritizující socialistický režim H.Kohl = německý politik se stejnými idejemi jako předchozí dva Kolaps CPE = na konci 80.let, z důvodu postupných změn systémů socialistických zemí (revoluce, reformátoři,…) Slumpflace = situace, kdy dochází k poklesu reálného produktu (slump) a k růstu cenové hladiny (inflace) Stagflace = vysoká inflace a zároveň vysoká nezaměstnanost Globální problémy = problémy týkající se celého lidstva a přesahující hranice jednotlivých států, od 60.let si je lidstvo začíná uvědomovat. Jedná se např. o jaderné války, nedostatek en.zdrojů a surovin, zničení živ. prostředí, populační explozi,… Římský klub = jedna z prvních organizací, které se snažily upozornit na globální problémy. Členy byly politici, vědci,… V r.1968 vydal svoji první zprávu, ve které varoval před hrozící katastrofou v důsledku vyčerpání přírodních zdrojů. Ropné krize = dva ropné šoky, které v 70.letech zasáhly SH nebývalou silou. I.ropná krize 1974 – z důvodu 4. arabsko-izraelské války (Arabové prohráli a odpověděli „ropnými zbraněmi“) země OPEC snížili produkci ropy o 5% světová ropná krize – země již byly na ropě závislé, ½ zdroje energie, prudký nárůst ceny ropy (z 2,5$ za barel v r. 1973 na 11,65$ v r. 1974). II.ropná krize 1979 – příčiny opět politicko-vojenské (islámská revoluce a irácko – íránská válka), opět nárůst nejistoty na ropných trzích, což se odrazilo na zvýšení cen ropy (12$ v 1978 30$ v 1979 36,2$ v 1982) OPEC = organizace zemí vyvážejících ropu Islámská revoluce v Íránu = svržení prozápadního šáha v Íránu touto revolucí s výrazným protizápadním nábojem, příčina II. ropné krize Irácko-íránská válka = 1980 – 1988, taktéž příčina II. Ropné krize Spirála mezd a cen = inflační spirála, současný nárůst cen i mezd Petrodolary = dolary získané prodejem ropy Otázky: V čem spočívá slumpflace?

Co bylo přímou a bezprostřední příčinou prvního ropného šoku? Co si myslíte o vztahu mezi nabízeným množstvím ropy a jeho cenou?

[email protected]

- 16 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Vysvětlete vývoj podílu surovin na MO v 70. a 80. letech.

Jak vysvětlujete změny podílu jednotlivých zemí na zahraničním obchodu v poválečném období? tab.6

Jaké nové jevy spojené s nezaměstnaností se vyskytly u vyspělých zemí v 80.letech? V čem jsou tyto jevy nebezpečné?

Jak se hospodářské výsledky ve vyspělých zemích ze 70. let podepsaly na politickém vývoji a v hospodářské politice?

Jaké faktory přispěly k pádu Sovětského impéria?

Jak byly spojeny globální problémy a vývoj produktivity práce v 70.letech?

S jakou událostí souvisí vznik petrodolarů?

Jaké byly dlouhodobé dopady ropných šoků? Reagovaly trhy dle učebnicových očekávání?

[email protected]

- 17 -


[email protected]

jaro 2007

pojmy a otázky

- 18 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola VII – Mezinárodní měnová soustava Pojmy: Mezinárodní obchodní měna = slouží k oceňování a zprostředkování mezinárodních obchodů (např.obchody s ropou se většinou provádí v USD). Na mezinárodních devizových trzích vystupuje jako zboží, jež je předmětem koupě a prodeje, její cena (Měnový kurz) se mění v závislosti na nabídce a poptávce. Mezinárodní rezervní měna = tato fce mez.peněz vzniká jako důsledek změn v platební bilanci. Při aktivní p.b. roste objem mezinárodních rezerv v zemi, při záporné p.b. naopak klesá, neboť bylo těchto rezerv použito na úhradu schodku bilance (např. ČNB drží rezervy v $, €, £ a dalších měnách) Zlatý standard = měnový systém, jehož podstatou jsou pevné vazby měn jednotlivých zemí ke zlatu. Byl hnacím motorem SH do WWI. Poprvé použit ve VB. Po WWII už se jej nepodařilo obnovit. Bimetalismus = souběžný oběh měn ze dvou kovů Humeův zákon = myšlenka vyrovnání množství zlata mezi zeměmi. Pokud země A má deficit plat.bilance se zemí B. Tato skutečnost vyvolá odliv zlata z A do B. Tento odliv podle kvantitativní teorie peněz (dnešní M.V=P.Q) znamená zvýšení cenové hladiny v zemi B a snížení CCH v zemi A. Při pevném měnovém kurzu mezi zeměmi toto snížení cenové hladiny vyvolá zvýšení exportních schopností země A a snížení exportních schopností země B. Zlatý slitkový standard = char.rysem byla limitovaná možnost směny peněz za zlato. Omezení spočívalo v určení min.množství nutného ke směně, jinak nebyla volná ražba mincí umožněna. (modifikovaný ZS) Zlatý devizový standard = měny, které se jej zúčastnily, nebyly za zlato přímou cestou vůbec směnitelné, ale udržovaly pevný kurz k měnám, které za zlato nějakou formou směnitelné byly. Bretton-Woodský měnový systém = kompromis mezi Whiteovým a Keynesovým plánem. Na jeho podkladě došlo ke vzniku MMF a IBRD. Stavebními kameny systému byly režim pevných měnových kurzů, přímá směnitelnost národních měn, rozvoj mnohostranného systému mez.plateb, odstraňování měnových restrikcí. Kurz nár.měn byl odvozen z tzv. systému pari měnových kurzů, při kterém byl kurz národní měny vyjádřen buď v jednotkách zlata, nebo v jednotkách USD. Whiteův plán = US plán na poválečné uspořádání mezinárodní měnové a finanční soustavy. Keynesův plán = VB plán na poválečné uspořádání mezinár. měnové a finanční soustavy. Mezinárodní měnový fond MMF = IMF, založen 1945 na základě Bretton-Woodské konference, zákládajícím členem i ČSR, ale opustila ho v r.1954. Měl více úkolů, hlavním však byla pomoc v situaci deficitů platebních bilancí, tedy reálně tehdy, pokud docházelo k odlivu deviz z ekonomiky. Mezinárodní banka pro obnovu a rozvoj IBRD (Světová banka = WB) = založena stejně jako MMF, hlavním úkolem je podporovat hospodářský růst členských zemí poskytováním dlouhodobých půjček na financování investičních projektů (rozvoj ekonomiky, vzdělání, komunikační systémy, na ochranu živ.prostředí apod.), na které není v jednotlivých zemích dostatek prostředků. Zvláštní práva čerpání = SDR (Special Drawing Rights) – speciální měnová jednotka, která se dodnes používá na účtech IMF. Každá země může disponovat určitou sumou SDR, jejíž výše závisí od členské kvóty, kterou má tato země u IMF. Příslušná čl.země potom používá k úhradě svých dluhů právě SDR.

[email protected]

- 19 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Konference v Kingstonu = 1976, členské země IMF se sešli na Jamajce a dohodly se na novém mezinárodním měnovém systému (po zániku Bretton-woodského). Pro nový systém jsou char. plovoucí měnové kurzy, k jejich pohybu dochází na základě změn S a D. Nejedná se však (až na USA) o čistý floating, nýbrž řízení CB. Evropský měnový systém = vytvořen 1979 ES v reakci na nestabilní a problémy s p.b. prohlubující systém floatingu. Členy EMS se staly členské země ES kromě VB. Základem systému byl pegging, tedy určitý kompromis mezi systémem pružných a fixních kurzů. Kurz i paritu bylo možno měnit, ale jen za přesně stanovených podmínek. Na počátku 90.let bylo v Evropě rozhodnuto o vytvoření jednotné měny (EUR), která nahradila EMS. Otázky: Jaký byl vliv Británie při zavádění systému zlatého standardu?

Která měna byla hlavní mezinárodní obchodní měnou v 2. pol. 19. stol.?

Jak byste charakterizovali vývoj světového hospodářství v období před WWI? Měl vliv na měn.systém?

Představme si situaci, že USA mají (v systému ZS) deficit p.b. s VB – aplikujte Humeův zákon.

Představme si situaci, že USA mají (ZS) deficit p.b. – aplikujte vyrovnávání přes změnu úrok.sazeb.

Proč nesmělo v teorii ZS dojít ke sterilizaci přílivu zlata?

Proč muselo dojít v období po WWI k deflaci, pokud měla být libra připoutána v předválečné paritě?

Jak se změnil postoj USA k mez.měn.systému po WWI a WWII? Setkali jsme se již jinde s podobnými změnami v americkém postoji?

[email protected]

- 20 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Jaký problém vznikal v průběhu Bretton-Woodského měnového systému, pokud klesal poměr mezi americkými zásobami zlata a vydanými dolary?

Proč odpoutání měn. systému od zlata po rozpadu Bretton-Woodu přispělo k vzestupu cen.hladin?

[email protected]

- 21 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola VIII – Japonsko Pojmy: M.Perry = americký námořní kapitán, který se dvakrát (1853 a 1854) vylodil v Tokijském zálivu a pod hrozbou ostřelování si na šogunovi vynutil navázání diplomatických a obchodních styků mezi Japonskem a USA. Tím byla násilně zlomena izolace Japonska. Nerovnoprávné smlouvy = byly uzavírány mezi Japonskem a USA, VB, Francií,…, znamenaly pro Japonce zákaz vybírat vyšší než 5% cla a dávaly cizincům právo exteritoriality Právo exteritoriality = cizinci nepodléhali japonským zákonům Meidži = období od šogunovy rezignace do r. 1912 se označuje jako „osvícená vláda“ – Meidži. V praxi se jedná o soubor reforem. Šogun byl kritizován za svou slabost vůči cizincům, proto se zásadní změna ihned po nástupu nové vlády týkala postoje vůči cizincům. V následujícím období již snaha o izolaci a vypovídání cizinců povolila a byla nahrazena snahou se od cizinců poučit (stále však byl zachován odstup). Industrializace = s reformou Meidži je úzce spojena také industrializace do té doby zemědělské země, ze západních průmyslových výrob byla převzata celá škála postupů. Zaibatsu = konglomeráty, charakteristický rys rozvoje Jap.průmyslu. Rodinné podniky, které měly velký politický i ekonomický vliv. Základním rysem bylo křížové vlastnictví akcií mezi jednotlivými podniky a skutečnost, že součástí zaibatsu byla i banka, která financovala jeho činnost. Rusko-japonská válka = vedena na začátku 20.stol., Rusko utrpělo porážku na zemi i na moři. Japonsko tak získalo Sachalin, Port Arthur a fakticky i Mandžusko. Čankajšek = čínský vůdce Národní strany, po kapitulaci Japonska (WWII – 1945) byla občanská válka v Číně, Čankajšek (Národní strana) proti Mao c´Tungovi (Komunistická strana Číny). V r.1949 komunisti zvítězili a Národní strana se rozutekla na Thaiwan. Na počátku 30. let byla Čína taktéž slabá, Japonci toho využili a rozšířili své pozice hl. v severní části Mandžuska. Čína požádala Společnost národů o ochranu. Ta uznala příslušnost Mandžuska k Číně, což Japonsko odmítlo a v r. 1933 vystoupilo ze Společnosti národů. Pakt proti Kominterně = uzavřelo v r. 1936 Japonsko s Hitlerovským Německem. Již od poloviny 30. let se stávalo militantnější a začalo navazovat užší styky s ostatními fašistickými velmocemi. Fašistická osa = Berlín – Řím – Tokio (o poslední rozšířeno v r.1937) Dodgeova linie = po WWII spojenecké mocnosti (USA) provedly v Japonsku celou řadu změn, mimo jiné vypracovaly plán obnovy pro léta 1948 – 52. V jeho přípravě sehrála klíčovou úlohu mise vedená J.M.Dodgem stabilizační plán nazván Dodgeovou linií. Institut celoživotního zaměstnání = závazek firmy poskytovat zaměstnanci práci od jeho vstupu do zaměstnání po jeho odchod do penze. Princip seniority = systém odměňování, kdy jsou zaměstnanci oceňováni spíše podle doby strávené ve firmě, než podle výkonnosti. Indikativní plánování = vláda určuje na jedné straně budoucí koncepci a na straně druhé podmínky pro hladké fungování soukromého sektoru. Úřad pro ekonomické plánování = EPA, instituce na úrovni ministerstva, která má za úkol přípravu indikativního plánu včetně prognóz. Ministerstvo obchodu a průmyslu = MITI, druhá ze dvou (EPA, MITI) institucí, určujících konkrétní hosp.politiku Japonska v 50. a 60.letech. Zasahuje do celé řady různých oblastí

[email protected]

- 22 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Plazza accord = dohoda uzavřená r. 1985 s USA. Její podstatou byly společné intervence na devizových trzích ve snaze po zhodnocení jenu. K apreciaci nakonec opravdu došlo.

Otázky: Co považujete za hlavní charakteristický rys reforem Meidži?

Jak byste charakterizovali japonskou hospodářskou politiku ve 30.letech?

V čem spočívaly specifika zaibatsu? Jaká rizika tento postup skýtá?

Jaké problémy v sobě skrývá systém indikativního plánování?

V čem jsou problémy principu celoživotního zaměstnání?

Jak japonské podniky omezuje princip seniority?

Podle údajů, které máte k dispozici, určete, zda šel japonský rozvoj cestou strukturální zkratky nebo klasickou cestou rozvoje.

Na příkladu Japonska uvažujte o funkčnosti Společnosti národů.

V rámci poválečné japonské ústavy jsou mimo jiné omezeny výdaje na obranu na 1% HDP. Jaké politické a ekonomické dopady má tato skutečnost?

[email protected]

- 23 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Jak probíhaly konkrétní kroky po uzavření Plaza Accord na devizovém trhu?

[email protected]

- 24 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola IX – Evropské centrum Pojmy: Briandův plán = plán na vytvoření Panevropské unie (1929, druhý, o kterém lze uvažovat jako o integračním plánu – po projektu Jiřího z Poděbrad 1462) Panevropská unie = nemělo jít jen o ekonomickou integraci, ale i politickou a sociální federaci evropských států. Hlavním motivem byla snaha posílit ekonomickou pozici Evropy skrz odstranění celních bariér mezi jednotlivými státy. Reálně se však o takové myšlence začalo uvažovat až po WWII. Organizace pro evropskou ekonomickou spolupráci = integrace zakotvená v Marshallově plánu, jejím úkolem bylo koordinovat americkou pomoc evropským zemím. Montánní unie = první krok v poválečné integraci, oficiálně byla nazvána ESUO – Evropské společenství uhlí a oceli = smlouva podepsána v Paříži (Pařížská smlouva) v dubnu 1951 evropskou šestkou, vstoupila v platnost 1952, měla konkrétní dobu trvání – 50 let. Proto v r.2002 zanikla byla vstřebána do ES. Cílem bylo vytvoření společného trhu uhlí a oceli a podpoření dalšího ekonomického růstu spojeného s technologickým zdokonalováním výroby a také: uhlí a železo nutné pro vedení války vzájemná kontrola (kontrola Německa a Porúří) R.Shuman = iniciátor Montánní unie (ESUO) Evropská šestka = státy zakládající ESUO, Francie, Německo, Itálie, Belgie, Nizozemí, Lucembursko. Římské smlouvy = podepsány r. 1957 (platné od 1958) evropskou šestkou, na základě podpisu vznikly EHS a EURATOM. Smlouva předpokládala postupné odstranění cel a kvantitativních omezení dovozu a vývozu mezi členskými státy a společné celní politiky vůči nečlenským státům. Evropské hospodářské společenství = EHS, celá ekonomika mimo uhlí, ocel a ekonomické využití jaderné energie Evropské společenství pro atomovou energii = EURATOM, pouze ek.využití jaderné energ. Evropské sdružení volného obchodu = ESVO, EFTA, 1960, vznikla částečně jako protiváha integrace v rámci EHS, signatáři byly Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a VB. Smlouva o spolupráci mezi Francií a Německem = podepsána r. 1963, čímž se vytvořila páteř EHS, která plní svou roli až do současnosti. Slučovací smlouva = r. 1967, sloučila orgány do té doby samostatných organizací EHS, ESUO a EURATOMu do jednoho – ES. Evropské společenství = označení používané pro sloučené orgány EHS, ESUA a EURATOm od podpisu Slučovací smlouvy. Euroskleróza = pokrok integraci uvnitř ES byl v 70.letech malý a začalo se mluvit o E. Znamenala prakticky neschopnost dojít ke společným závěrům pro rozdílné názory členských zemí. Lomské dohody = na základě těchto dohod zrušilo ES cla a jiné omezení dovozu na téměř všechny komodity pro velkou skupinu rozvojových zemí (46 zemí – Afrika, karibská oblast, Pacifik), země navíc nebyly vázány reciprocitou a nemusely tedy poskytovat stejné výhody zboží pocházejícímu z ES. Polovina 70.let. Jednotný evropský pakt = podepsán v r. 1986 jako odezva na snahu dokončení integrace evropského trhu.Nejdůležitější z našeho pohledu je fakt, že byl stanoven závazný termín (31.12.1992) pro vytvoření Velkého trhu (jednotný vnitřní trh).

[email protected]

- 25 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Maastrichtská smlouva o EU = další krok evropské integrace, hlavními body smlouvy byly dohoda o vytvoření měnové unie a společné měny, přiznání práva na přidružení východoevropským zemím, zakotvení spol.sociální politiky v Sociální chartě a některé změny v evropských institucích. Amsterodamská smlouva = 1997, smyslem měla být reforma institucionální složky EU, byl domluven princip flexibility – je možné, aby se menší skupina čl.států domluvila na něčem, co bude platit pouze pro ně. Schengenská dohoda = nedílná součást Amsterodamské smlouvy, která odstraňuje hranice mezi členskými zeměmi. Orgány EU: Evropská rada = vrcholný orgán EU, členy jsou hlavy států nebo předsedové vlád spolu s ministry zahr.věcí, k nimž se připojuje předseda Komise EU. Reprezentuje zájmy čl. států. Rada ministrů = orgán složený z ministrů členských zemí, každá země tam má 1 ministra. Základní náplní práce je přijímat a zdokonalovat návrhy Komise. Evropský parlament = vrcholný zastupitelský orgán EU. Má spolurozhodovací pravomoc, konzultační a kooperační procedury. Hl.sídlo Štrasburk, dále Brusel. Celkový počet poslanců je 786. Komise EU = hlavní výkonný orgán EU. Má právo navrhovat, provádět a řídit. Tvořena 27 komisaři, kteří prosazují zájmy společenství. Hlava: José Manuel Barroso Soudní dvůr = nejvyšší juristická instance EU. Náplní jeho činnosti je hlavně dohled nad dodržováním smluv v EU. Revizní dvůr = hlavním posláním je kontrola evropských veřejných financí. Wernerova zpráva = 1970, znamenala první úvahy o měnové unii mezi evr.zeměmi, měnová integrace však byla v té době z ekonomických a politických důvodů odmítnuta. Evropský měnový systém = vyústění snahy ES o vytvoření stabilnějšího měnového systému, než byl po rozpadu B-W systému zavedený řízený floating. Evropská měnová unie, euro, eurozóna = EMU - nejdůležitější součást Maastrichtských smluv, proces jejího budování byl rozdělen do 4 etap: I.etapa: 1990 – 1993, odstranění posledních překážek volného pohybu kapitálu II.etapa: od 1994, vytvoření Evropského měnového institutu (předchůdce ECB), sledování konvergenčních kritérií III.etapa: od 1999, vytvoření společné měny – EURA IV.etapa: od 1.1.2002 – začaly se používat fyzické peníze € Eurozóna – země EU, které zavedly EUR jako svoji měnu (13 zemí, v dalších 14 nezavedena, € platí, ale je zachována národní měna) Konvergenční kritéria = pět kritérií, které bylo nutno plnit pro přijetí do EMU: 1. deficit rozpočtu nižší než 3% HDP 2. státní dluh nepřevyšující 60% HDP 3. inflace nižší než průměr ve 3 zemích s nejnižší mírou navýšenou o 1,5% 4. dlouhodobé úrokové sazby max. o 2% vyšší, než byl průměr 3 zemí s nejnižšími sazbami 5. stabilita směnného kurzu. Země musela být členem EMS (kurz musel být v pásmu ± 15% od střední hodnoty) a po 2 předchozí roky nesmělo dojít k devalvaci Pakt stability a růstu = někteří (hl. němečtí) ekonomové a politici smluvně prosadili nutnost dodržovat kritérium deficitu (pod hrozbou vysokých sankcí) i po přijetí eura.

[email protected]

- 26 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Asociační dohody = smlouvy podepsané v 90. letech mezi EU a středomořskými a postsocialistickými zeměmi střední a východní Evropy o zapojení do struktur EU Acquis communautaire = právní řád EU (přes 80 000 stran zákonů), jeho převzetí je součást jednoho z kodaňských kritérií. Screenig = porovnání právního řádu kandidátské země s právním řádem EU Kodaňská kritéria = podmínky pro připojení k EU, zveřejněné v r. 1993, dělí se do tří oblastí: politické (demokracie, právní stát, dodržování LZPS a ochrany menšin), hospodářské (fungující tržní hosp.) a ostatní (přijetí cílů politické, hospodářské a měnové unie) Společná zemědělská politika = CAP (common agricultural policy) jeden z vážných problémů UE zejména vzhledem k rozšiřování a také vzhledem k mezinárodní pozici Unie. Je velmi nákladná (až 50% podíl na výdajích). Byla zakotvena již v Římských smlouvách. Hlavními cíly jsou zvýšení zem.produktivity, stabilizování trhu se zem. Produkty, zabezpečení nabádky potravin pro spotřebitele v mírných cenách apod. Otázky: V jaké době byl podán Briandův plán? Proč neměl šanci na úspěch?

Jaké byly příčiny eurosklerózy?

Proč zavedení € znemožňuje používat monetární politiku jednotlivými státy?

Za jakých okolností vznikají problémy s Paktem stability?

Vznikají problémy na evropských pracovních trzích na straně nabídky nebo poptávky?

Které západoevropské země nejsou členy EU?

Vyjmenujte země, kde můžete platit eurem (členské země eurozóny).

[email protected]

- 27 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Jaké dvě protichůdné tendence k exportu z rozvojových zemí můžeme v EU zaznamenat?

[email protected]

- 28 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola X – Spojené státy americké Pojmy: Zákon o zaměstnanosti = 1946, ukládal vládě povinnost udržovat vysokou úroveň zaměstnanosti. Projev vůle po vyšší míře státních zásahů do americké ekonomiky v poválečné situaci. Rada ekonomických poradců prezidenta = vznikla na základě Zákona o zaměstnanosti. Taktéž znamenala vyšší míru zásahů státu do ekonomiky. H. Truman = americký prezident (1945-53), keynesiánec, tvůrce Trumanovy doktríny „zadržování komunismu“. Příliv mozků = spojen s přistěhovalstvím, chytří lidi, jeden z důvodů amerického rozmachu (aspoň teda myslím, nenašla jsem ve skřiptech) D. Eisenhower = první republikánský prezident (1953-61) po 20 letech demokratických prezidentů. Stavěl se proti dřívějším regulacím a varoval před rozpočtovými deficity a rostoucí mocí byrokracie. J. F. Kennedy = US prezident, 1961 – 1963 (kdy byl na něj spáchán atentát) L. B. Johnson = US prezident, 1963 - 1969 R. Nixon = US prezident, 1969 – 1974 republikán. Všichni tři prezidenti vládli v politických turbulentních dobách – museli odolávat zahraniční konkurenci na mezinárodním poli. Po ekonomické stránce byla 60.léta úspěšná. Válka ve Vietnamu = 1964 – 1975, pozitivním stimulem pro americkou ekonomiku a s ní spojené vojenské výdaje. Prakticky vyhrála Amerika, ale USA se stejně stáhly a dostaly na prdel ☺ Bombardovací válka, použity pesticidy,… New Economics = dlouhodobá stabilizační (růstová) politika, uplatňována v USA od počátku 60. let. Její zavádění je spojeno s prezidenty Kennedym a Johnsonem. Snahou této politiky bylo dosáhnout trvalého ekonomického vzestupu. G. Ford = US prezident, 1974-77 J. Carter = US prezident, 1977-82 Slumpflace = charakteristická pro USA v 70. letech R. Reagan = US prezident 1981-84 a 1985-88, republikánec, jeho zvolení bylo vyústěním zklamání z hospodářských výsledků USA. Převzal ekonomiku po předchozím prezidentu Carterovi ve špatném stavu – recese spojené s inflací. Reaganomika = Reagan usiloval o celkovou liberalizaci ekonomiky a snížení úlohy státu v hospodářství. Proběhly deregulace v oblastech energetiky, dopravy, bankovnictví a telekomunikaci. Po svém zvolení zrušil prezident také kontrolu ropy a později zcela dereguloval trh se zemním plynem. Lafferova křivka = zobrazuje závislost celkové sumy vybraných daní na míře zdanění. Lafferův bod = optimální míra zdanění, která generuje maximální výnosy. Po překročení tohoto bodu celkové příjmy z daní klesají. Na základě Lafferovy teorie provedl v 80.letech Reagan úspěšnou daňovou reformu. Krach na burze 1987 = mohl se stát vážným problémem ve výsledcích reagonomiky, avšak FED se poučil ze situace ve 30. letech a dodal dostatečnou likviditu, čímž zabránil přenesení problémů do reálné ekonomiky. Strategická obranná iniciativa = plán, kdy Reagan ve svém projevu „vyzval vědeckou obec, která nám dala nukleární zbraně, aby své nadání obrátila ve prospěch lidstva a poskytla prostředek, který by nukleární zbraně učinil bezmocnými a zastaralými.“ Dal tak vzniknout projektu SDI (strategic defence iniciativ), kteří odpůrci posměšně nazvaly „hvězdné války“.

[email protected]

- 29 -


jaro 2007

pojmy a otázky

G. Bush = (starší), jeho snahy o stabilizaci rozpočtového deficitu a vnější nerovnováhy jsou považovány za jednu z příčin, proč USA ztratila v 90.letech svou vůdčí roli a proč došlo k poměrně významnému ekonomickému propadu. Válka v zálivu = 1990-91, v jejím důsledku došlo k růstu cen ropy, což také přispělo k problémům USA na počátku 90.let (Od r. 1991 až do 2001 však již nepřetržitý růst.) B. Clinton – US prezident, většina nejdelší ekonomické americké expanze v historii mezi léty 1991 – 2001 spadá do jeho prezidentství. Nová ekonomika = restrukturalizace a liberalizace trhů, technologický posun v používání informačních technologií, lepší postupy v managementu (just-in-time), změny ve struktuře ekonomiky,… Válka terorismu = vyhlášena Amerikou jako reakce na události 11. září 2001. Tato válka však znamená zvýšení veřejných výdajů na obranu. Válka v Iráku = 2003, už se neválčí, praktický konec po nalezení S. Husseina, ale teroristické útoky stále pokračují. USA x Irák. Hussein odmítal kontrolory jaderných zbraní z OSN, proto USA Irák napadla. G. W. Bush – US prezident (2000 – současnost) pokračuje v SDI, dnes se to jmenuje Národní protiraketová obrana Otázky: Srovnejte populační vývoj v Evropě a USA v 19.století.

Jak se projevoval příliv migrantů na cenách pracovní síly v USA v 19.století?

Jaký vliv měl sovětský pokrok v raketových systémech a výzkumu vesmíru na americkou obrannou strategii?

Co znamená, že se ekonomika nachází za Lafferovým bodem, a proč Reagan snižoval zdanění?

Která období vývoje USA považujete za ekonomicky úspěšná?

Jak se projevovalo oslabení vestavěného stabilizátoru progresivního zdanění v důsledku inflace?

[email protected]

- 30 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Jak se vyvíjely vztahy SSSR a USA v 70.letech?

Za vlády kterého US prezidenta došlo ke Karibské a Druhé berlínské krizi?

Jaký byl vliv hospodářské politiky na ekonomické výsledky v 90.letech?

Kapitola XI – Rozvojové země Pojmy: Užší koncepce RZ = RZ se stala každá kolonie, polokolonie nebo závislá země, která získala nezávislost Širší koncepce RZ = o zařazení mezi RZ zde rozhoduje jen jeden ukazatel – HDP/ob. Ekonomický rozvoj = o vyspělosti země mohou vypovídat např. statistiky o rozdělování důchodů a chudobě, očekávané délce života, vyrobená ocel a železo na obyvatele, vyrobená energie na obyvatele,… Human Development Index = HDI, index, který ukazuje rozvinutost země. Závisí na 3 ukazatelích – důchodu na osobu, očekávané délce života a gramotnosti. United Nations Development Programme = agentura OSN, která zveřejňuje HDI Dekolonizace = vytváření kolonií bylo ukončeno v 19. stol. Po WWI získaly některé kolonie samostatnost, k masivnímu národněosvobozeneckému hnutí docházelo po WWII. Ne v každé zemi byla dekolonizace pozitivní, lidé nevěděli, co si s nabytou svobodou počít. V průběhu prvních 30 poválečných let došlo k úplnému rozpadu koloniálního systému. Národněosvobozenecké hnutí = boj kolonií o samostatnost Konference v Bandungu = konference 29 asijských a afrických států, konaná v dubnu 1955, znamenala signál sdružování a celistvosti RZ. Země zde přijaly celou řadu rezolucí, v nichž odmítly válku, sionismus, kolonialismus apod. a požadovaly uznání práva na sebeurčení a pomoc vyspělého světa. Nový mezinárodní ekonomický řád = akční program, přijatý v r.1974 Valným shromážděním, obsahující principy jako Plná suverenita RZ, Zajištění spravedlivých cen surovin, zvýšení zahraniční pomoci na alespoň 0,7%HDP, usnadnění exportu z RZ, zvláštní podpora pro nejchudší RZ, … Hnutí nezúčastněných zemí = sdružení RZ, nejvýznamnější byla iniciativa týkající se vzniku Konference OSN o obchodu a rozvoji Konference OSN o obchodu a rozvoji = UNCTAD, proměnila se ve stálou instituci, fungující až do současnosti, má usilovat o větší stabilitu cen surovin na světových trzích a uvolnění exportních bariér do vyspělých zemí (prvním heslem bylo „trade not aid“) Skupina 77 = další velké sdružení RZ, založené v r. 1967 a sdružující chudé státy Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Cílem bylo upozorňovat na nespravedlnost světového ekonomického systému, jenž směřuje k poklesu cen surovin. Populační exploze = růst populace, bylo nutno jej zastavit, jinak by hrozilo reálné nebezpečí, že růst obyvatel převýší hospodářský růst, a tak vlastně dojde ke snižování hospodářské úrovně země. Subsaharská Afrika = jednoznačně nejzaostalejší část světového hospodářství.

[email protected]

- 31 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Asijští Tygři = součást širší skupiny Nově industrializovaných zemí. Vžilo se jako označení čtyř zemí – Jižní Koreu, Tchaj-wan, Hongkong a Singapur, jež dosáhly v relativně krátké době výjimečného hospodářského pokroku. Nově industrializované země = NIZ Chaeboly = jihokorejské konglomeráty (např. Daewoo, Kia, LG), vláda se na ně spoléhala a jihokorejský systém byl navenek do značné míry uzavřen. Ekonomické konvergence = znamená to, že ekonomiky RZ dohánějí ekonomiky

vyspělých zemí. Zelená revoluce = v jejím průběhu bylo dosaženo zvýšení efektivity zemědělství RZ, proběhla díky biologickým a ekonomickým faktorům (použití kvalitnějších semen, používání hnojiv, mechanizací,…) Dluhová krize = mnohé RZ se od svého vzniku trvale zadlužují, v průběhu v průběhu 70.let se situace zhoršuje, ke zlomu dochází na počátku 80.let, kdy se změnila hospodářská politika USA, konkrétní dopad na RZ měla zejména restriktivní monetární politika FED spojená se zvýšením úrokových měr. Washingtonský konsensus = podmínky, které musí splňovat RZ, aby získala půjčku od IMF. (makroekonomická stabilita monetární i fiskální, liberalizace obchodu, často i požadavek privatizace) HIPC iniciativa = vznikla na půdě MMF a IBRD, usiluje o odpuštění dluhů nejchudším RZ, podmínkou je smysluplná hosp.politika a skutečnost, že ušetřené prostředky jsou s pomocí nevládních organizací použity na boj proti chudobě. Upoutaná zahraniční pomoc = v bipolárním světě byly prostředky často poskytovány z politických důvodů pro podporu režimu. V současnosti je problémem, že je pomoc často upoutána k dárcovské zemi. Znamená to, že RZ sice dostanou prostředky, ale musí je utratit u dárce, což většinou znamená méně efektivní využití poskytnutí zdrojů. Industrializace přes nahrazování dovozu = snaha po určitou dobu chránit domácí výrobce ve snaze o vybudování vlastního průmyslu a zvýšení míry industrializace. Exportně determinovaná strategie růstu = druhá cesta z bludného kruhu zaostalosti vede přes export. Přes zvýšení exportu se podaří dosáhnout výrazného růstu výkonu. Otázky: Pokud seřadíme země podle HDP na osobu a HDI, u kterých zemí (obecně) se domníváte, že bude výrazný rozdíl v pořadí?

Tabulka 3 – můžeme z údajů obsažených v tabulce vyvodit, že například země Východní Asie dohánějí vyspělé země?

Jak se lišila hospodářská strategie Jižní Koreji a Singapuru?

Asijští tygři byly v první fázi rozvoje soustředěni na výrobu textilu, oděvů apod. Proč a jak od těchto výrob upustily?

[email protected]

- 32 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Proč se v některých RZ rychleji rozvíjí mobilní sítě než sítě pevných linek?

Jaký vliv měla populační exploze na ekonomický rozvoj RZ?

Proč bylo nutné provést Zelenou revoluci? Byla nějaké spojitost s růstem populace?

Proč bylo na počátku 80.let (v době dluhové krize) pro RZ problém, že byly jejich dluhy denominovány v USD $ ? Proč strategie nahrazování dovozů vede k nebezpečí korupce?

[email protected]

- 33 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola XII – Rusko a SSSR Pojmy: Krymská válka = v polovině 19. stol., Rusko utrpělo porážku, což plně projevilo ruskou zaostalost a nefungující feudální systém. Válka s Japonskem = taktéž porážka Ruska, jeden z důvodů revoluce v r. 1905 Revoluce 1905 = byla sice potlačena, ale vyvolala v Rusku řadu reforem politických i ekonomických. Nevolnictví = nucená práce rolníků na panských polích, bylo zrušeno v r. 1861 a stalo se částečným mezníkem v přechodu od feudalismu ke kapitalismu. Rolníci získali osobní svobodu a právo na příděl půdy, ale z povinnosti vůči feudálům se museli vykupovat. Občina = dominantní formou vlastnických vztahů bylo společné, tzv. občinové vlastnictví, občina odváděla daně i poplatky feudálům, rolník v jejím rámci obdělával i získával půdu a bez jejího souhlasu se nemohl odstěhovat z vesnice, prodat přidělenou půdu či změnit zaměstnání. Stolypinské reformy = reformy v letech 1906-10, pojmenované po tehdejším ruském premiérovi. Nejdůležitější směnou v zemědělství byla možnosti přechodu z občinového vlastnictví k soukromému, navíc bylo možno nakupovat i prodávat rolnickou půdu. Kulaci = ruští zemědělci Mikuláš II = ruský car, který po sarajevských událostech 1914 mobilizoval armádu na podporu svého balkánského spojence. Německo reagovalo vyhlášením války Rusku. Válka se pro Rusko nevyvíjela dobře. Únorová revoluce = za špatné válečné situace, kdy i vrchní velení armády odmítalo poslušnost, se počátkem března (podle pravoslavného kalendáře na konci února) 1917 vzdal císař trůnu. Prozatímní vláda = po abdikaci císaře 1917 politické strany v Dumě (parlamentu) vytvořily prozatímní vládu, která okamžitě započala s liberalizací země. Vyhlásila svobodu projevu, tisku a vyznání, deklarovala ochotu provést sociální a pozemkovou reformu, souběžně s tím se snažila dostát svým závazkům vůči spojencům a držet frontu proti Německu. A. F. Kerenejskij = stál v čele prozatímní vlády V. I. Lenin = předseda bolševického hnutí, začal razit hesla proti stávající moci („všechnu moc sovětům“), získal si mimořádný vliv. bolševici = komunistická strana v Rusku v čele s V. I. Leninem, vznikly jako neformální strana SDDSR (sociální demokratická a dělnická strana Ruska) – bolševik byl její člen, po únorové revoluci se osamostatnili. V červenci 1917 se poprvé pokusili o puč, úspěšný byl však až druhý, v noci ze 6. na 7. listopadu byl téměř nekrvavým bolševickým pučem svržen demokratický kabinet diktatura proletariátu = nastolena bolševiky, státní moc proletariátu (dělnictva), ustanovená po vítězství socialistické revoluce, forma vlády v přechodném období mezi kapitalismem a socialismem. Dekret o míru = 1917, dokument, který vyzýval k okamžitému ukončení války bez anexí a válečných náhrad. Brest-Litevský mír = podepsán 3.3.1918, separátní mírová smlouva, podmínky pro Rusko byly tvrdé (přišlo o Finsko, Estonsko, Litvu, Lotyšsko, Polsko a Ukrajinu)

[email protected]

- 34 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Občanská válka = vypukla brzy po Brest-Litevském míru, od jara 1919 začali bolševici vyhrávat, na počátku jara 1920 už měli pod kontrolou většinu bývalého Ruského území s výjimkou Pobaltí, Krymu, Polska a několika okrajových částí. Vítězství Rudé Armády. Smlouva z Rapala = v rámci Janovské konference, Německo tím zatím jako jediné uznávalo vznik SSSR – sovětského Ruska Janovská konference = 1922, v rámci ní podepsána smlouva z Rapala SSSR = Svaz sovětských socialistických republik, vznikl koncem roku 1922, zanikl v r. 1991 Mírová koexistence = „plán“ bolševiků, hesla ražená o možnosti koexistence obou Ruských systémů (socialistického i demokratického asi) J. V. Stalin = po smrti Lenina v r. 1924 a čtyřletém boji o moc nástupník Lenina a vůdce bolševiků. Pakt proti Kominterně = uzavřelo v r. 1936 Japonsko s Hitlerovským Německem. Již od poloviny 30. let se stávalo militantnější a začalo navazovat užší styky s ostatními fašistickými velmocemi. Dekret o půdě = listopad 1917, uskutečnění pozemkové reformy, jeho podstatou byla urychlená nacionalizace půdy. Statkářům, carské rodině a církvi byla okamžitě a bez náhrady zkonfiskována veškerá půda se vším živým i mrtvým inventářem. Válečný komunismus = hospodářská opatření spojená s obdobím občanské války. Vláda vyhlásila obilní monopol, rolníci museli téměř všechno odvádět státu. (rolníci proto hromadně přestávali obdělávat půdu). Vláda také usilovala o hyperinflaci (považovala peníze za zlo). Státní sektor organizoval hospodářství a likvidoval trh. Podniky přišly o hospodářskou samostatnost. Výsledkem byla ztráta motivace firem i zaměstnanců a pokles celkové efektivity práce. Glavka = ústřední orgán každého odvětví, který rozhodoval o zásobování, výrobě i odběratelích podniků. Povstání v Kronštadtu = vyvrcholení stávek a lokálních vzpour, které byly logickým důsledkem válečného komunismu. Březen 1921, povstání vojáků a námořníků. Přestože byla vzpoura krvavě potlačena, poukázala na neudržitelnost stávajícího systému a nutnost jeho reformy NEP Nová ekonomická politika = 1921, základem byl alespoň částečný návrat k tržní ekonomice, který byl nutný ke stabilizaci hospodářství. Přechod od rekvizic k naturální dani, povolení zbytek prodávat. V průmyslu uvolnění přísné centralizace řízení a zásobování, NEP umožňovala poskytování koncesí západním podnikatelům a také obchodování s průmyslovými zeměmi – hlavními exportními komoditami byly potraviny a paliva. Pod tlakem se od NEP ustoupilo v r. 1927. chozraščot = v CPE metoda plánovitého vedení podniku První pětiletý plán = v říjnu 1928 vstoupil v platnost, s hlavním cílem vybudovat základy „socialistické ekonomiky“. Socialistická industrializace = pro toto období je charakteristická snaha o vybudování těžkého a energetického průmyslu za každou cenu. GOELRO = program elektrifikace Ruska na počátku 20. let, v rámci kterého byly zahájeny investice do energetiky Válečná ekonomika = WWII, posunutí výrob za Ural a na Sibiř v reakci na obsazení rozsáhlého území SSSR německým vojskem. Nedostatek pracovní síly si vynutil zavedení nucené práce a zaměstnávání žen, mládeže a důchodců. Pracovní doba byla

[email protected]

- 35 -


jaro 2007

pojmy a otázky

prodloužena. průmyslová výroba po úvodním hlubokém poklesu začala od jara 1942 zvyšovat, hl.díky východním částem země. N. S. Chruščov = po smrti Stalina v r. 1953 opět boj o moc v SSSR, vyhrál Chruščov, který se stal na podzim 1953 generálním tajemníkem Komunistické strany SSSR. S jeho nástupem změna politického ovzduší i hospodářské politiky. Kritizoval Stalinův systém, reformy v ekonomice a zemědělství, v r. 1964 byl však svržen (po kubánské krizi) Odhalení kultu osobnosti = po smrti Stalina (1953) došlo k odhalení kultu jeho osobnosti (1956 v negativním smyslu) a nastala destalinizace L. I. Brežněv = nahradil Chruščova po jeho svržení, po nástupu k moci změnil nevyhovující zemědělskou politiku na vyhovující – brzy bylo dosaženo růstu produkce Strategická obranná iniciativa = plán, kdy Reagan ve svém projevu „vyzval vědeckou obec, která nám dala nukleární zbraně, aby své nadání obrátila ve prospěch lidstva a poskytla prostředek, který by nukleární zbraně učinil bezmocnými a zastaralými.“ Dal tak vzniknout projektu SDI (strategic defence iniciativ), kteří odpůrci posměšně nazvaly „hvězdné války“. Reagan považoval SSSR za „říši zla“ – SDI byl i útok na SSSR. M. S. Gorbačov = dostal se k moci v polovině 80.let spolu s novou politickou garniturou. Perestrojka = program politického uvolnění, vytvořený Gorbačovovou vládou, skupina ekonomických reformních kroků, úkolem byla především restrukturalizace sovětské ekonomiky. Otázky: Jak se projevila stavba železnice v Rusku na obilném trhu v Evropě?

Z jakých důvodů bylo zemědělství před WWI neefektivní?

S jakou etapou mezinárodně politických vztahů se kryl NEP?

Je pravda, že po Únorové revoluci se moci chopili bolševici?

Jaké ekonomické příčiny vedly k zaostávání SSSR v 80.letech?

Která sociální skupina (obecně) financovala industrializaci v SSSR?

Ve kterém období se řízení hospodářství nejvíce přiblížilo teoretickým ideálům CPE a jaké byly hospodářské výsledky?

[email protected]

- 36 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Ve kterém období měl SSSR technologickou převahu nad USA alespoň v některých (nevojenských) oborech?

[email protected]

- 37 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola XIII – Východoevropské centrálně plánované ekonomiky Pojmy: Varšavské smlouva = založena ve vojenské oblasti, spojení zemí SSSR, jedinou jejich akcí byl zásah v Československu v r.1968 Helsinský proces = výsledkem byl KBSE – Závěrečný akt o Konferenci o bezpečnosti a spolupráci v Evropě. Celý dokument byl ve smyslu mezinárodního práva, bez jakékoliv závaznosti – nebyl vynutitelný. Dokument obsahoval tři koše problémů. 1. evropská bezpečnost – země se zde zřekly použití síly při řešení mezinárodních problémů, byla konstatována neměnnost hranic a nezasahování do vnitřních záležitostí jiných států. 2. otázky spolupráce v kultuře, hospodářství, vědy, nových technologií a živ.prostředí. 3. otázky humanitární, problémy volné výměny informací, kontakty rodin žijící v obou částech železné opony a problematika lidských práv vůbec. Rada vzájemné hospodářské pomoci = RVHP, založena v lednu 1949 šesti zeměmi (Bulharsko, ČSR, Maďarsko, Polsko, Rumunsko a SSSR). Zaměřená zejména na přeorientování zahraničního obchodu a na vědecko-technickou spolupráci. Mezinárodní banka hospodářské spolupráce = založena v r. 1964 kvůli snaze odstranění brzd růstu celkového objemu obchodu v rámci RVHP. Převoditelný rubl = vytvořená clearingová jednotka, zároveň s MBHS Transformace = jelikož byly celkové nedostatky CPE naprosto fatální, bylo nutné, aby prodělaly transformaci svého politického i ekonomického systému směrem k demokracii a tržnímu hospodářství. Jednotlivé kroky ve všech zemích obdobné – zrovnoprávnění vlastnických forem, privatizace, liberalizace cen, demonopolizace ekonomiky, dvoustupňový bankovní systém, kapitálový trh, změny daňového systému, liberalizace zahraničního obchodu a investic. Otázky: Souhlasíte s tvrzením, že volba Chruščova generálním tajemníkem KSSS znamenala uvolnění mezinárodně pol.vztahů mezi Východem a Západem i mezi SSSR a CPE?

Jaká negativa pro CPE znamenala změna orientace zahraničního obchodu?

Proč byla ekonomická struktura CPE nevyvážená? Proč bylo obtížné mezi CPE provést mezinárodní integraci obdobnou evropské? Jaký byl rozdíl v dopadech ropných krizí v CPE a v západních zemích? Jaký je rozdíl mezi transformací a reformou? Kdy prodělaly CPE transformace? Proč byla nutná centralizace pro systém ekonomického plánování? Proč vedl systém CPE k monopolizaci? Proč a kdy se CPE pokoušely o ekonomické reformy?

[email protected]

- 38 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Proč existovala organizace COCOM?

[email protected]

- 39 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola XIV – Československo Pojmy: A.Rašín = český ekonom, autor razantní měnové reformy z r. 1919, po které byla prováděna deflační politika s cílem dosáhnout stabilní a silné koruny. Nostrifikace = po r.1919, povinnost firem podnikajících na území republiky přenést sídlo firmy do ČSR. Velkoprostorové hospodářství = pokus Německa vnutit evropským národům jakousi politickou a hospodářskou integraci pod německou nadvládou. Hlavním cílem mělo být hlavně zajištění surovin a pracovní síly pro německou válečnou mašinérii. ČSR byla zařazena do tohoto programu po vzniku Protektorátu. R. Heydrich = říšský protektor, na něhož byl v r.1942 spáchán atentát. Po tomto činu došlo k politickému zpřísnění režimu. Arizace židovského majetku = nucený převod židovského majetku do něm. vlastnictví Košický vládní program = duben 1945, dohoda mezi Benešem a moskevským vedením KSČ v čele s K.Gottwaldem, jehož výsledkem byla dohoda o vytvoření domácí vlády Národní fronty Čechů a Slováků. Určoval zásady budoucí politiky a byl označován za program Národní demokratické revoluce. Dvouletka = první v letech 1947- 48, cílem byla obnova hospodářství, dvouletka proto, aby dohnala pětiletku v SSSR a časově se s ní srovnala. Únorový puč = 25. února 1948, kdy se k moci dostala KSČ, prezident Beneš pod nátlakem přijal veškeré komunistické požadavky, ač na něj demokraté spoléhali. Národní shromáždění vyslovilo rekonstruované vládě K. Gottwalda důvěru všemi hlasy 230 přítomných poslanců. (11. března 1948) Kolektivizace = označení procesu přeměny individuálního soukromého zemědělství na kolektivní. Rozsypalova reforma = vyústění nespokojenosti s fungováním systému, na konci 50. let byl schválen první pokus o reformu řízení ekonomiky – její snahou bylo zejména uvolnit centrální řízení ekonomiky a zvýšit iniciativu podniků i zaměstnanců na konci 50.let. Šikova reforma = v rámci reforem v 60. letech byla opět snaha zvýšit vlastní aktivitu podniků, změna tvorby cen, centrum se mělo zbavit starých a neefektivních forem řízení a mělo dojít k určitému připuštění trhu do hospodářství. I ostatní CPE se v této dekádě pokoušely o reformy, Šikova však z nich byla nejradikálnější. Poučení z krizového vývoje ve straně a společnosti po XII. Sjezdu KSČ = dokument, který ústřední výbor KSČ schválil 1970, popisoval a interpretoval události Pražského jara a intervence vojsk Varšavské smlouvy.

Otázky: Jak se lišil postoj k drobným živnostníkům v ČSR a Maďarsku nebo Polsku po uchopení moci KSČ?

[email protected]

- 40 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Struktura tvorby československého HDP v r. 1980 byla následující: průmysl 63%, služby 30% a zemědělství 7%. Jak byste danou strukturu hodnotili?

Jaký je vztah mezi extenzivním ekonomickým růstem a ekologickou situací země?

Jaký byl tradiční český průmysl (obecně) v době Rakouska-Uherska i první republiky? K jaké změně orientace průmyslu a proč došlo a jaké měla tato změna dopady?

Ve kterých letech došlo v ČSR k měnovým reformám?

Proč byla provedena měnová reforma po r. 1918?

Proč byla po r. 1919 prováděna nostrifikace?

Jak se změnila orientace československého exportu v průběhu 30. let? (viz tabulka 1)

Jak se lišila hospodářská politika v Německu a v Protektorátu v průběhu války?

[email protected]

- 41 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Proč v ČSSR postupovaly reformy po roce 1985 pomalu?

[email protected]

- 42 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Kapitola XV – Mezinárodní organizace Pojmy: Všeobecná dohoda o clech a obchodu = GATT, 1947, provizorní dohoda do doby, než bude v r. 1955 vytvořena WTO. Hlavními cíli dohody byla liberalizace mezinárodního obchodu zabránění hospodářské diskriminaci. Mezinárodní obchodní organizace = ITO, původní záměr tvůrců, k jejímuž vzniku kvůli politickým důvodům nedošlo a byla nahrazena provizorní GATT. Světová obchodní organizace = WTO, k 1.1.1995, iniciátorem vzniku byla EUa Kanada. USA až v poslední fázi jednání. V současnosti sdružuje 144 členských zemí (vč. ČR), cíle: zvýšení živ.úrovně, dosažení plné zaměstnanosti, rostoucí úroveň reálného důchodu, zvýšení výroby a obchodu se zbožím, a nově myšlenky trvale udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí. Uruquajské kolo = poslední kolo jednání GATT (po Ženevě, Annecy, Torquay, Ženevě, Dillonově kole, Kennedyho kole a Tokijském kole), podepsána dohoda o vzniku WTO a dalších 28 dohod. Jediný závazek = základní princip WTO, znamená, že členové musí přijmout všechny závazky podle dohody o zřízení WTO a všechny mnohostranné obchodní podmínky. OECD = Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj. Nástupnická organizace po OEEC, 30 členů, poslední přijatá Slovensko, ČR členem od r. 1995. Vyvíjí činnost v několika směrech: koordinace hosp.politiky a vědeckotechnické spolupráce, publikační činnost (statistická – vysoce ceněná), podpora liberalizace, hospodářská a technická pomoc RZ. Činnost financována z příspěvků členských zemí. G7/G8 = čelní představitelé největších a nejvyspělejších zemí světa se od r.1975 pravidelně scházejí na setkáních tzv. G7. Řeší zejména hospodářskou politiku, MO, vztahy s RZ. USA, VB, Japonsko, Německo, Itálie, Francie, Kanada. Na zasedání v Birminghamu bylo v r. 1998 přijato i Rusko (G8), i když G7 se schází paralelně. Pařížský klub = řeší situace dlužníka, který má platební potíže. Londýnský klub = od 80.let se věřitelé, kteří mají problémy se splácením dluhů, scházejí na půdě l.k. Cílem jejich jednání je dohoda o společném postupu a restrukturalizaci dluhu. United Nations Development Programme = organizace na půdě OSN, která koordinuje rozvojové aktivity, především v případě nejchudších zemí Konference OSN o obchodu a rozvoji = UNCTAD, organizace na půdě OSN, hlavním cílem je podpora MO – zejména v rozvojových zemích Mezinárodní organizace práce = ILO, organizace na půdě OSN, vydává pracovní standardy ESVO = Evropské sdružení volného obchodu, v době svého vzniku (1960) mělo vytvořit protiváhu k EHS. Založeno 7 evropskými státy (Dánsko, Norsko, Portugalsko, Rakousko, Švédsko, Švýcarsko a VB), mezi nimi v r.1966 pásmo volného obchodu, 1977 pásmo volného obchodu pro většinu prům. výrobků i se zeměmi ES. Dnešními členy jsou Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko. Evropský ekonomický prostor = EEO, v rámci dohody (Lucemburské deklarace) byl umožněn v rámci EEO volný pohyb nezemědělského zboží, služeb, kapitálu i osob mezi ESVO a ES.

[email protected]

- 43 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Sdružení zemí jihovýchodní Asie = ASEAN, sdružuje země značně politicky a ekonomicky rozdílné. Jeho hlavními cíli je urychlení ekonomického pokroku a hospodářská, sociální a kulturní spolupráce členských zemí. Asijsko tichomořská ekonomická spolupráce = APEC, obrovská ekon.síla, v r.2020 by měl být APEC největší zónou volného obchodu na světě. Severoamerická oblast volného obchodu = NAFTA, smlouva o vytvoření oblasti volného obchodu, 1989, stále se rozšiřuje Středoevropská dohoda o volném obchodu = CEFTA, Středoevropská dohoda o volném obchodu, 1992, hlavním cílem je liberalizace obchodu, konkrétní náplň dohod CEFTA bylo odbourání celních a množstevních bariér. U průmyslových výrobků to šlo rychle, u zemědělských opatrněji. Jihoamerický společný trh = MECOSUR, 1991, členské země se zavázaly k postupnému vytvoření celní unie. Organizace byla úspěšná a docházelo k růstu vzájemného obchodu. V posledních několika letech však prochází zkouškou, protože problémy jednotlivých zemí (Brazílie, Argentina) se přes společný trh přenášely do ostatních zemí. Otázky: O jakém americkém kroku směrem k volnému obchodu provedenému již ve 30.letech (který však předznamenal poválečný postoj USA) jsme již psali?

Kterých výše zmiňovaných organizací a dohod je ČR členem (resp.signatářem)?

Na které organizace se obrací země, které nemohou dostát svým závazkům?

Jaký je dopad regionálních dohod na celosvětovou integraci?

Proč vznikla WTO?

U které skupiny komodit liberalizace v dlouhém období postupovala pomalu nebo dokonce ustupovala?

Proč byla (a je) snaha, aby byla ochrana domácího trhu prováděna pomocí cel?

[email protected]

- 44 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Má OECD rozhodovací pravomoci nad členskými zeměmi?

Jak dochází k přesunu problémů např. mezi členskými zeměmi MERCOSUR?

V jaké spojitosti jsme v kapitole zmiňovali Společnou zemědělskou politiku v ES?

poznámky z knížky (Žídek, L.: Dějiny světového hospodářství. Plzeň : Aleš Čeněk, 2007. 391 s. Válka bídě a Velká společnost – investice do školství a vzdělání i do velkých soc. programů (60. Léta, USA) Aféra Watergate – 1974, pád prezidenta Nixona, spojeno s odposloucháváním Stupně integrace: 1) pásmo volného obchodu – NAFTA, CEFTA, žádná cla a kvóty 2) celní unie – společná celní politika vůči třetím zemím (ČR a SR po rozpadu) 3) společný trh - liberalizace zboží, služeb, kapitálu, prac.síly – EHS po založení 4) hospodářská unie – společná hospodářská politika 5) měnová unie – společná měna (EMU) Orgány EU – Komise – výkonný orgán, zastupuje ES, v čele J. M. Barroso (cca vláda) Evr. parlament – zastupuje občany Rada EU – zastupuje členské státy, po ½ roku se mění předsednictví (ČR v ½ 2009) Evropská rada (summit) – prezidenti nebo hlavy státu čl. států Soudní dvůr, účetní dvůr, Evropský hosp. a soc. výbor, výbor regionů, ECB, EIB, Ombudsman G. Bush st. – 90´s, snaha o stabilizaci rozp. Deficitu ekonomický propad, ale od 1991 růst až do 2001, po něm Clinton (růst t i růst výdajů – přebytkový rozpočet) Pakt stability a růstu – vlády zemí v EU měly i po přijetí € dodržovat kritérium deficitu – nereálné – zmírněno Kominterna – kom. internacionála – mezinárodní organizace komunistických stran, založena 1919, cíl: vítězství světové revoluce Pád americké burzy na přelomu 20./21.stol. – akcie IT společností byly nadhodnoceny, pokles investic, FED zvedl úrokové sazby – nedošlo k tragedii jako v 1929 recese 2001 Země, kt. se neúčastní EMU, konv. kriteria – VB, Švédsko, Dánsko Mandžukuo – loutkový stát v Mandžusku, 1932 vyhlášen Japonci, kritika tohoto postupu ze strany Společnosti národů Japonci z ní vystoupili Bitwa u Midway – 1942, Japonsko začíná prohrávat, ale klade odpor atomová bomba APEC – asijsko-tichomořská hospodářská spolupráce Chaeboly – konglomeráty v J Koreji (Daewoo) Kulaci – střední třída rolníků v Rusku, Stalin nařídil jejich likvidaci MERCOSUR – Jihoamerický společný trh NAFTA – Dohoda o severoamerické zóně volného obchodu Směnné relace – poměr exportních a importních cen. V případě poklesu je třeba vyvézt víc zboží pro možnost dovezení stejného objemu dovozu. Millenium cíle – 2000, boj s chudobou, hladem, negramotností, ŽP, diskriminací Nová ekonomická politika – 1971, Nixonův program s cílem hosp. růstu, útlumu fiskální nerovnováhy, na 90 dní zarazil mzdy i ceny, devalvace, zánik B-W, tato politika neuspěla – slumpface Nová ekonomická politika NEP – 20´s, Rusko, Gosplan – ústřední plán.orgán (vznikl 1921) EU – o vstupu jedná Turecko a Chorvatsko

[email protected]

- 45 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Sterilizace – centrální banka provádí operace na volném trhu s cílem eliminovat vliv kapitálových toků na měnovou bázi Japonsko ve 30´s – dobrá HP: pokles r, růst G (zbrojení) zadlužení, fixní dny, dlouhý prac.den expanze HIPC initiative – iniciativa usilující o odpuštění dluhů nejchudším zemím Reagan – 80´s, USA, liberální hodnoty, SDI (strategická obranná iniciativa – zbraně ve vesmíru, jaderné zbraně), pokles státních zásahů (nepovedlo se mu to), deregulace, zrušení kontrol cen ropy, posílení sektoru služeb, daňová reforma – snížení daní (podle Lafferovy křivky – velmi úspěšné) Problém jeho vlády: Dvojitý (dvojčatový) deficit – veřejných financí a obchodní bilance. V celkovém hodnocení – Reagan ozdravil některé části ekonomiky – dosáhl snížení inflace a nezaměstnanosti, deregulace a liberalizace trhů. Jinde (hl. v oblasti obchodní bilance a rozpočtu) ale došlo k výraznému zvýšení nerovnováhy. Reagonomika zklamala ve snížení úlohy státu v ekonomice. Reagan označoval SSSR za „říši zla“ Příliv mozků – v rámci vzestupu imigrace se kvalifikovaná pracovní síla, především z ostatních vyspělých zemí, výrazně podepsala na ekonomickém úspěchu USA v 50. letech Triffinovo dilema – v 60. letech byla USA pod tlakem. Bylo třeba, aby FED vydával dostatek dolarů – likvidity pro chod svět. hospodářství. Na druhou stranu, pokud byly tyto $ vydávány, docházelo k oslabení vazby mezi zlatými rezervami a množstvím dolarů v oběhu souběžně s ohrožením cenové stability v USA. Tento problém částečně řešily SDR (zvláštní práva jednání), ale Američané souběžně tiskli velké množství $. Tyto $ vedly k růstu rozdílu mezi vydanými dolary a zlatými rezervami, což nakonec přispělo k PÁDU CELÉHO B-W SYSTÉMU. Outsorcing – delegování části činnosti podniku specializované firmě, např. úklid podniku zajišťuje externí firma. (Nebo Vigour x Unicorn). Ve SH je spojen zejména se službami (call centra, softwarový servis,…). Outsourcing služeb přispěl v USA v letech 1992-2000 k růstu produktivity o 3 - 4,5%. Lisabonská strategie – 2000, cíl – předhonit USA, deregulace, liberalizace – nesplněno US prezidenti – nejdůležitější – G.Washington (1), T. Jefferson (4), J. Buchanan (15), A. Licoln (16, 1861 – 1865), T. Roosevelt (26, 1901 – 1909), W. Wilson (28, 1913 – 1921), H. Hoover (31, 1929 – 1933, F. D. Roosevelt (32, 1933 – 1945), H. S. Truman (33, 1945 – 1953), Eisenhower (34), J. F. Kennedy (35, 1961 – 1963), L.B.Johnson (36), R. Nixon (37, 1969 – 1974), R. Reagan (40, 1981 – 1989), G.H.W. Bush (41), B. Clinton (42, 1993 – 2001), G. W. Bush (43, od 2001) Proč EU zaostává – rostou daně, růst sociálních států, rozdílné úrovně států, pokles migrace, zem. politika CEP Japonsko po WWII – hospodářský zázrak, Japonsko obsazeno USA (Dodgeova linie) demokratizace, demilitarizace, demonopolizace, investování do 4 odvětví (uhelný průmysl, ocelářství, energetika, loďařství) Japonsko v 50´s – plánování EPA, MITI ( -> r. 2001 na MEZI – min. ekonomika, obch. a pr.) Japonsko 1989 – krach na burze, CB byla nucena zvýšit r praskla spekulační bublina, dál držela r nahoře negativní vliv v 90´s EMU – etapy: I. zrušeny překážky pro kapitál II. EMU – konvergenční kritéria III. €, ECB, ESCB IV. Hotovost Deflace v Japonsku – vyvolána slabou D a přebytečným kapitálem, CB snížila r, tiskla peníze Rozpad koloniálních systémů - po WWII Krize v JV Asii – 1997, falešné nadhodnocování měny prasklo útěk INV (hlavně J.Korea) Pařížský klub – řeší situaci dlužníka, zásady – priorita všech věřitelů, dohoda s IMF Londýnský klub – řeší situaci věřitelů, společný postup, restrukturalizace dluhu VŘSR – 7. 11. 1917 Rusko - není členem WTO, prohrálo Krymskou válku (pol. 19.stol)

[email protected]

- 46 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Brest – Litevský mír – separátní mírová smlouva 1918, Rusko – Německo, Pro Rusko to

znamenalo velké ztráty území, ale hlavní bylo, že válka skončila. (Rusko ztratilo Finsko, Pobaltí, část Polska, Ukrajinu a Bělorusko). SSSR – vznik 1922 Pakt o neútočení – SSSR a Německo, 1939, s tajným dodatkem o rozdělení Polska, Německo pakt porušilo a 1941 na Rusko zaútočilo Dekret o půdě – 1917, SSSR, urychlená nacionalizace půdy Sovchozy – státní zemědělské podniky v SSSR Kolchozy – družstevní podniky v SSSR Válečný komunismus – „vše pro frontu“, výroba podřízena vojenským potřebám, stát organizoval hospodářství, likvidace trhu, SSSR, znárodnění, glavki (specializovaná odvětví sledující jednotlivá odvětví průmyslu), podniky neplatily ani nedostávaly zaplaceno Obilní monopol – rolníci museli odvádět téměř všechno státu vybíjeli dobytek,… Kronštadt – povstání vojáků a námořníků proti válečnému komunismu, 1921, povstání potlačeno Kolektivizace – 20´s, 30´s, zabírání půdy kulakům, fyz. likvidace WWII – SSSR vítězné Gorbačov – 80´s, perestrojka – politické uvolnění a ekonomické reformy, nic moc SNS – společenství nezávislých států – po rozpadu SSSR Kosyginova reforma – 60´s, reforma hospodářství, naráželo na odpor, za Brežněva 90´s – Boris Jelzin 1992 – šoková terapie, autor: J.Gajdar – premiér Zásadní liberalizace, tržní hospodářství 2002 – Putin Projevy odporu ve V Evropě (CPE) – Jugoslávie 1948 – Tito V Berlín 1953 – potlačena armádou Polsko 1956 větší samostatnost Polska + 1981 Maďarsko 1956 – krvavě potlačena Čína 1959 Pražské Jaro ČSSR 1968 – reformní hnutí, potlačeno armádami „spřátelených“ zemí Osamostatňování Rumunska (Ceausescuo) 1965 Šikovy reformy – 60´s, růst vlastní aktivity podniků, změna tvorby cen, připuštění trhu potlačeno Rašínova reforma – 1919, razantní měnová reforma Rozsypalova reforma – na konci 50´s, pokus o reformu řízení ekonomiky, její snahou bylo zejména uvolnění centrálního řízení ekonomiky a zvýšení iniciativy podniků i zaměstnanců E. Beneš – 1935, po TGM Nostrifikace – 1919, sídlo firmy nutno převést na území ČSR 1922 – vrchol poválečné krize v ČSR 1929 – vrchol růstu Velká hospodářská krize – růst dopadu (kvůli růstu exportu), růst G, ochranářství, kartelizace, devalvace 1939 – další krize Heydrich – 27.5.1942 zemřel na následky atentátu skupinou Silver A (Gabčík – Kubiš (bánovjan ☺)), Gabčík střílel – netrefil, Kubiš házel granát – jo. druhá heydrichiáda – stanné právo (zákaz vycházení a pobývání na ulici), Lidice a Ležáky, … Košický vládní program – 1945, expatriace německé menšiny, trestat kolaboranty – realizován Benešovými dekrety Volby 1946 – Gottwald 1948 – Komunistický puč ČSSR – 1960, nová ústava Pražské Jaro – uvolnění Varšavská vojska „poučení“ normalizace (= návrat k předreformní situaci) 1989 – Vláda národní jednoty 1990 – volby – Česko – občanské fórum, Slovensko – Veřejnost x násilí; transformace

[email protected]

- 47 -


jaro 2007

pojmy a otázky

1997 – pokles růstu „balíčky“ fiskální restrikce, kurz nadhodnocen útěk devalvace Taxflace – růst daňové sazby způsobený růstem nominálních důchodů Keynes – liberalizace cen a mezd vede k plné zaměstnanosti, růst inflace pokles nezaměstnanosti, makro přístup, systém je v rovnováze při neúplném využití zdrojů (?) – tvůrce Keynesova plánu ( Bretton Woodský měnový systém) – kritika připojení libry po WWI na předválečném kurzu (nadhodnocení) – kritika vysokých reparací pro Německo po WWI Otevřenost ekonomiky – základními ukazateli jsou export (import) ku HDP, obrat (exportu plus import) ku HDP. 4D – Demilitarizace, Denacifikace, Dekartelizace a Demokratizace Německa

[email protected]

- 48 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Platební bilance – na jejích účtech jsou agregovány veškeré příhraniční transakce. – Základní struktura platební bilance zahrnuje běžný, kapitálový a finanční účet, změnu rezerv. • Běžný účet – zachyceny toky zboží (IM a EX) a služeb, výnosy z kapitálu, investic a práce. • Kapitálový účet – převody kapitálového charakteru související s migrací obyvatelstva, promíjením dluhů, vlastnickými právy k fixním aktivům, převody nevyráběných, nefinančních hmotných aktiv a nehmotných práv • Finanční účet – transakce spojené se vznikem, zánikem nebo změnou vlastnictví finančních aktiv a pasiv vlády, bankovní a podnikové sféry a ostatních subjektů ve vztahu k zahraničí. Poskytuje investice o finančních (kapitálových) tocích v členění na přímé investice (ZK a ostatní K), portfoliové investice majetkového a dluhového charakteru, finanční deriváty (operace bank) a ostatní investice dělené z časového hlediska • Devizové rezervy – zahraniční aktiva CB – jako zdroj přímého financování platební nerovnováhy - Platební bilance je z definice vyrovnaná. Složkou, která bilanci vyrovnává, jsou Devizové rezervy. Běžně se ovšem mluví o deficitní PB. Tento termín v podstatě znamená, že došlo k odlivu devizových rezerv ze země. Růst světového HDP – závislý na extenzivních a intenzivních faktorech: Extenzivní růst HDP – vzniká přidáním dodatečných výrobních faktorů Intenzivní růst HDP – lepším využitím stávajících zdrojů Ekonomická síla – odráží absolutní velikost HDP, nejsilnější ekonomikou dle tohoto ukazatele je USA Ekonomická úroveň – odráží HDP na osobu, jedná se tedy o rámcovou aproximaci životní úrovně obyvatel dané země. Rámcově ukazuje Dva základní náhledy na globální politický vývoj Teorie Fukuyamy – o konci dějin, směřování světa k demokracii a demokratickým politickým systémům Teorie Huntingtona – upozorňuje na střetávání civilizací na hranách náboženských, národních a kulturních skupin V současnosti dochází k poklesu porodnosti i úmrtnosti pokles dynamiky růstu obyvatel. I v RZ dochází k poklesu růstu obyvatel Demografický přechod – fáze: a) Produktivní populace je v menšině, relativně malá část populace musí pracovat na velkou skupinu dětí a mládeže b) Velká skupina, která byla v předchozím bodě základnou populace (děti), se dostane do produktivního věku, tzn. značná část populace pracuje pro menšinu mládeže a důchodců c) Závěrečná fáze opět nepříznivá – v důchodovém věku se nachází početná skupina lidí, o kterou je třeba pečovat. Z tohoto modelu můžeme brát budoucnost RZ za příznivou, protože se právě dostává do druhé fáze demografického přechodu. Naproti tomu rozvinuté země jsou ve fázi stárnutí populace. Hospodářský růst v 19.stol. – příčiny: Liberalizace uspořádání uvnitř společnosti – odstranění feudálních rigidit Demografický přechod prudký nárůst počtu obyvatel v Evropě => migrační toky (během 19. stol. opustilo Evropu více než 50 mil. lidí (40% přírůstku), většina do USA, nově osídlených částí Britského impéria a Latinské Ameriky v Evropě došlo ke snížení populačního napětí a utlumily se tlaky na snižování reálných mezd, podnikatelé v nových zemích souběžně získali nedostatkovou pracovní sílu. První systém sociálního zabezpečení – Bismarck v Německu

[email protected]

- 49 -


jaro 2007

pojmy a otázky

19.století Pro 19. století je charakteristický vznik a rozšiřování koloniálních panství – rozpad po WWII. Příčiny kolonializmu – politické (mezinárodní prestiž), případně vojenské (ochrana hranic). Dále je pro 19. Století charakteristická cenová stabilita – hl. kvůli zlatému standardu Velmocí No.1 byla VB Propojení mezinárodního měnového systému (Zlatého standardu) mělo vliv i na růst investic, které měly značný význam pro integraci SH Závody ve zbrojení – původce Německo (expansionismus, obavy ze dvou konkurentů – Francie a Ruska). Francie, Británie spoléhala na lodě. Nakonec došlo k vytvoření dvou vojensko-politických bloků – Dohody (Francie, Rusko, VB) a Trojspolku (Německo, Rakousko-Uhersko a Itálie) Po WWI - Největší počet obětí mělo Rusko (cca 50% z celkových 60 mil. lidí) - Německého území se válka vůbec nedotkla, přesto prohrálo - Němci označeni za původce války – pocit zrady, přesvědčení, že nebylo možno prohrát válku, když se u nich vůbec nebojovalo - Muži ve válce ženy emancipace problém po skončení války (ženy levnější prac.síla) - Přímé náklady na válku – 180 – 230 mld USD, nepřímé (škody) – 150 mld USD - Průmyslová produkce poklesla, zemědělská výroba 1/3 pod normálem, pozice Evropy se změnila z věřitele v dlužníka - Celkový růst evropské ekonomiky se zbrzdil asi o osm let - VB ztratila během války svůj statut 1. Velmoci světa (nahrazena USA, trvá dodnes) - Válka financován prodejem zahraničních aktiv a zvýšením daní - Růst cen dvojnásobně během války (tisk peněz, opuštění ZS) - HDP během války stagnoval 20´s 20. století - politická nestabilita – v důsledku války - nově vzniklé státy (na základě 14ti bodového Wilsonova programu – právo státu na sebeurčení, 20 27) často podléhaly nacionalistickým a diktátorským tendencím - nerovnováhy v měnovém systému, snaha o znovupřipoutání měn na zlato, ale problém s nastavením parity. Výsledný kurz se ukázal jako nestabilní. Byly užívány modifikované verze zlatého standardu – zlatý devizový, zlatý slitkový. - za války také zpřetrhány obchodní vazby – po válce obchodu bráněno vyšší ochranou domácích trhů - nová mezinárodní organizace – Společnost národů – pomocí hospodářského tlaku a morálního odsouzení měla dle Wilsona přinutit agresora, aby se vzdal násilí – neúspěch (i proto, že USA nevstoupila nikdy do SN) - Francie – požadovala maximální oslabení Německa - VB chtěla na kontinentu udržet mocenskou pozici - V USA začal opět převládat tradiční izolacionismus - Německo – vysoké reparace, konfiskace, okupace, hluboké ponížení, jediný viník WWI - Španělská chřipka – zasáhla svět 1918-19, třetí nejhorší v dějinách lidstva, vyžádala si 2x více obětí než WWI, infikována prý byla ¼ všech obyvatel a zemřelo na ni 40-50 milionů lidí. Průmyslová produkce pravděpodobně v důsledku chřipky poklesla (i když těžko vyčíslitelné) - Obecně: střed a východ Evropy se potýkal s vnitřními problémy v důsledku války, západ zažíval jeden z největších boomů ve své historii (příčiny: vysoká poválečná D, akumulované úspory z války, vysoké vládní výdaje, nízké úrokové sazby) jaro 1919 – jaro 1920. Nejvíce VB, USA a Japonsko. - Po vrcholu zaváděny měnové restrikce, největším problémem Západu – dluhy vůči USA

[email protected]

- 50 -


jaro 2007

pojmy a otázky

- Rok 1921 – jeden z nejhorších v dosavadní historii (krize po boomu, restriktivní vládní politika, dluhy vůči USA, které Evropa nebyla schopna splácet => přerušení MO a poválečný nárůst protekcionismu. - Během 20. let ale opět docházelo k trvalému snižování ochrany ve většině zemí (volný obchod), po krizi ve 20. letech následovalo ekonomické oživení, které trvalo téměř bez přerušení až do Velké hospodářské krize. - Druhá polovina 20. Let byla pro světové hospodářství úspěšná (růst objemu kapitálu) - Největší věřitel USA, největší dlužník Německo - Hospodářský vývoj v Německu – válka financována z půjček a emisí peněz, politický i sociální rozklad pád císařství Výmarská republika - uvaleny velmi tvrdé podmínky, Versailleská smlouva vrátila Alsasko-Lotrýnsko Francii, 15 let okupace Sárska Francií, východní Prusko a Horní Slezsko připadlo Polsku. - Inflace – již za války německá vláda vydávala dluhopisy, masivně se zadlužovala, nedošlo k poklesu spotřeby, reparace => růst cen. Německo nemělo peníze další tištění peněz rostoucí inflace radikalizace společnosti. - Německo na konci r.1922 přestalo splácet (nemělo čím) Francie a Belgie neměly peníze pro USA okupace Porúří Francií a Belgií. Německo reagovalo politikou pasivního odporu – přislib platů těm, kteří odmítnou pracovat v Porúří apod. Pasivní resistence však vyvolávala další výdaje => další tisk peněz => hyperinflace pol. 1922 až 11/1923. (ukázka fungování kvantitativní teorie peněz, M vzrostlo o 400%, ceny o 140% - CCH rostla v souladu s růstem množství peněz v oběhu) - Stresemann pověřen sestavením nové vlády, která by stabilizovala hospodářství. Tato vláda zastavila pasivní resistenci, vydala novou dočasnou měnu – Rentenmark (v omezeném množství). stabilita dosažena - USA – Dawesův plán – na jeho základě měly USA poskytnout Německu půjčky a znovu otevřít svůj kapitálový trh. Na přijetí Německem byl vázán odchod okupačních armád z Porúří. Hlavním ekonomickým důsledkem plánu byla obnova splátek reparací. - 1924 – nová měna říšská marka, rovna Rentenmark, částečné zlaté krytí. - V r.1929 USA přestala dávat půjčky a začala požadovat splácení starých dluhů problémy v Německu plán Youngův – reparace sníženy, Němci však stále nespokojeni (hlasité protesty Hitlerových nacionálních socialistů) - 1931 – Hooverovo roční moratorium na splácení reparací - 1932 – konference v Lausanne – reparace zapomenuty, Německo splatilo jen zlomek z původně stanovených reparací Velká krize a 30´s - Největší ekonomická deprese, která kdy zasáhla svět. hospodářství, 1929 - 1933 - Epicentrum v USA, velmi vážný propad US hospodářství, pokles agregátní cenové hladiny - Růst nezaměstnanosti z 3% (1929) na 25% (1933) Důvody: 1) Černý pátek 24.10.1929 a Černé úterý 29.10.1929 – krach na americké burze 2) Smoot – Hawleyho celní sazebník (1930) – růst protekcionismu 3) Rozpad bankovního systému 4) Pokles agregátní poptávky v USA 5) Hospodářská politika prezidenta Hoovera (snaha o vyrovnané rozpočty, FED omezil nabídku peněz pokles cenové hladiny) - Na délce trvání krize se podepsal FED, kolaps bankovního sektoru, pokles cen zemědělských komodit. - Roosevelt 1933 zvolen – New Deal – program obnovy - Šíření : ve světě pokles HDP, výrob i MO. Dva hlavní kanály šíření z USA: ochranářství a omezení vývozu kapitálu - Totální kolaps světového obchodu - Pokles IMP pokles EXP pokles výrob pokles CCH

[email protected]

- 51 -


jaro 2007

pojmy a otázky

- Další důvody: Nestabilita měnového systému, narušení svět.hosp. v 20´s, protekcionismus - Nejvíce zasažené země: USA, Německo a Polsko Francie - Pokles začal později, ale obnova hospodářství trvala déle - Frank nadhodnocen pokles francouzského EXP, vzestup nezaměstnanosti, celkově dlouhé zotavování Británie - Stejně jako Japonsko zaznamenala jen relativně malý pokles, 1934 již na normálu. (nadhodnocená libra znamenala odliv zlata z VB, mnohé země držely Libru jako 100% zlaté rezervy krach libra devalvována o 10%, VB se dala na cestu obnovy, ale jiné země náhle ztratily 10% svých rezerv – noční můra ☺) Německo - Postiženo silně, obnova až s příchodem fašismu - Zadluženo silně, zejména v USA - V r.1929 záporný běžný i kapitálový účet – odstoupení od zlatého standardu - S krizí rostla podpora nacionalistických a komunistických stran – NSDAP, Hitler jmenován 30.1.1933 kancléřem 30´s - Svět směřoval ke konfliktu - Británie – systém Imperiálních preferencí, trvale vysoká nezaměstnanost zůstává, i když protiinflační politika, rozvoj technologií. - USA – Roosevelt – stále izolacionistickou pozici, zakázáno půjčovat jakékoliv vládě, zbrojní embargo (1935), zákon o neutralitě X 1934 – Reciprocal Trade Agreements Act – umožňoval americké vládě vyjednat snížení cel s jinými zeměmi na bilaterální úrovni. Neujal se, ale znamenal ideový průlom - New Deal – snůška různých myšlenek, cesta nejmenšího odporu, snaha o vyrovnané rozpočty (reálně každý rok deficit rozpočtu), snaha zabránit poklesu reálných mezd x snaze o snížení nezaměstnanosti (ceny sníženy, ale za cenu vysoké nezaměstnanosti). Růst státních zásahů (AAA – podpora zemědělců přes zvýšení agregátních cen, NRA – regulace konkurence v průmyslu). Zavedení Úřadu pro národní plánování. - Výsledek: stabilizace bankovního sektoru, ale vysoká nezaměstnanost, pozvolné zotavení z krize (až na začátku WWII) - Německo – Hitler, velký pokles nezaměstnanosti, rychlá obnova hospodářství, hospodářská politika silně podřízena zahraničněpolitickým a vojenskostrategickým cílům. Stát silně reguloval hospodářství, ekonomika s jasnou dominací vojenských výdajů, zvýšení daňového zatížení, 1936 mrazeny ceny a mzdy až do konce WWII. Přídělové hospodářství – podnikům, kontrola vývozu a dovozu, zaveden barterový obchod s jinými zeměmi (nedostatek potravin). Rozdíl mezi fašistickým státem a CPE je zachování soukromého vlastnictví. Vlastník ale nemohl rozhodovat o tom, co a pro koho bude vyrábět. Plánování. Válečné ekonomiky Německo – masivní přípravy (důvodu prvotního úspěchu ve válce), do válečné výroby zapojena i obsazená území. Snaha o bleskovou válku (nedostatek surovin na území Německa), velkoprostorové hospodářství, 1941/42 zlom ve válce (v Rusku) Velká Británie – WWII zastihla VB nepřipravenou Politika appeasementu, až po kapitulaci Francie přešla na válečné hospodářství. Vojenské výdaje hrazeny daněmi a zadlužením, později sáhnuto na zahraniční zdroje. Dodávky z USA na počátku WWII – Cash and Carry, v r. 1941 Zákon o půjčce a pronájmu, silně oslabena mocenská pozice USA – v průběhu války (stejně jako za WWI) zažívala válečnou konjunkturu. Charakteristickým rysem zde i ve všech válečných ekonomikách bylo zvyšování úlohy státu v hospodářství.

[email protected]

- 52 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Poválečný vývoj - Dopady WWII – ztráty na životech 50-55 mil. lidí (bez Číny), 6 mil. Židů, největší ztráty na životech i materiální utrpěl SSSR, hospodářství v Evropě v troskách X USA – konjunktura. - Již koncem války ustanovena OSN - Na konferenci v Jaltě v únoru 1945 se velmoci dohodly na rozdělení světa na zájmové sféry mezi USA a SSSR. - Problémem bylo, jak naložit s poraženým Německem – rozděleno do 4 demarkačních zón (okupovány vítěznými mocnostmi, postupně z nich vznikla SRN (ze zón USA, Británie a Francie) a NDR (ze zóny SSSR)). - Nejcharakterističtější rys poválečného pol. uspořádání – bipolarita. SSSR vnutil zemím, které osvobodil, socialistické zřízení – vznik socialistických zemí ve východní E, které uplatňovali CPE. Bipolarita ve vojenské oblasti: Severoatlantická aliance (NATO) 1949 X Varšavský pakt (1955) - po smrti Stalina 1953 a odhalení kultu jeho osobnosti 1956 politika détente – uvolnění - další významná politická změna – rozpad koloniálního systému - úloha státu a hospodářská politika: 1) anglosaské země – keynesiánství (neokeynesiánství) – až do poč. 70. Let se jevila jako úspěšná, aktivní hospodářská politika a větší úloha státu v hospodářství, vedle toho celkový posun do leva, zestátnění, plánování, avšak zachování soukromého vlastnictví. 2) Dalším motivem úlohy státu byla jeho odpovědnost v sociální oblasti – stát blahobytu (Bismarck, ale ještě dřív W.H.Beveridge) - Technologické změny a změny v dopravě (jaderný reaktor, využití polovodičů, tranzistory, plastické hmoty, chemie, lasery, nadzvuková letadla, rakety, vesmír, kontejnerizace). Projevovalo se i zde soupeření Východu a Západu. - Hospodářský vývoj – z války posíleny USA, Evropa byla silně zasažena, hrozila smrt hladem, nemoci, hladové demonstrace. 1) USA přesvědčení o zodpovědnosti za chod světového hospodářství, poučení z vývoje mezi válkami, akutní hrozba komunismu Bretton-Woodský systém, Marshallův plán, Trumanova doktrína. 2) SSSR byl válkou posílen a stal se druhou nejsilnější zemí světa, což napomohlo k jeho pozici supervelmoci a k bipolárnímu rozdělení světa. - Marshallův plán – zacílen na největší evropské poválečné problémy, chápán jako integrální součást Trumanovy doktríny „zadržování komunismu“. Po realizaci plánu vznikly OEEC (centrum MP v Evropě) a ECA (centrum v USA). V Evropě se opravdu (i za pomoci MP) podařilo v poměrně krátké době dosáhnout předválečné úrovně výroby. Plán přispěl k ekonomické i politické stabilizaci E kontinentu a můžeme jej hodnotit za úspěch. (+ devalvace, růst HDP, …) - Prvních 25 let po WWII bylo obdobím vůbec nejdelšího a nejdynamičtějšího nepřerušovaného růstu průmyslových zemí. Inflační úspory = situace, kdy je v oběhu příliš mnoho peněžních prostředků na limitovaný objem zboží. Lidé jsou proto nuceni spořit a vznikají vynucené úspory. Použito v poválečném Německu. - Postup integrace – nárůst světového EXP, růst objemu zahraničního obchodu převyšoval růst výkonu SH, docházelo k prohlubování vzájemné integrace. Příčiny tohoto pozitivního vývoje: GATT, liberalizace zahraničního obchodu USA,… - Velký nárůst zahraničního obchodu u SRN, VB a USA - Rozvojové země zasáhla populační exploze, ve vyspělém světě docházelo k mírnému nárůstu počtu obyvatel - Rostoucí podíl žen na celkové zaměstnanosti, růst produktivity práce, nárůst životní úrovně obyvatelstva.

[email protected]

- 53 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Hospodářské krize v 70.letech a ekonomický vývoj v 80.letech - Politické tendence – odzbrojovací smlouvy (SALT I, II, Helsinský mír) – obavy z války. Uznání hranic mezi Východem a Západem, uznána legitimita NDR. - Posun politických nálad v západních zemích k pravé straně pol. Spektra (Thatcherová, Kohl, Reagan – „Říše zla“ – socialismus). - V polovině 80.let v SSSR – Gorbačov – vztahy mezi USA a SSSR se začaly zlepšovat - Globální problémy – jejich neřešením hrozí zánik lidské civilizace nebo vážné znehodnocení lidských podmínek. Římský klub, konference OSN o životním prostředí (1972 ve švédském Stockholmu) - Technologický pokrok – mikroelektronika, PC, automatizace, robotizace, výpočetní technika. USA, pak Japonsko, Evropa zaostávala. - Ekonomická teorie – keynesiánství se nedokázalo vypořádat se slumpflací (pokles produktu při současném růstu cenové hladiny) příklon doprava, konzervativní – neoliberální školy – monetarismus, škola racionálních očekávání, ekonomie strany nabídky, škola veřejné volby. Kritika státního zasahování do ekonomiky, snaha o deregulaci a privatizaci. - Poruchy ve světovém hospodářství, zhroucení Bretton-Woodského měnového systému, potravinová krize, surovinová krize, ropné krize prudký nárůst cen ropy - Holandská choroba (dutch disease) = negativní dopady velkého přílivu kapitálu do země. Může být jedním z vysvětlení negativního vztahu mezi rozsahem nalezišť surovin a růstem HDP na hlavu. - Nezaměstnanost v 70´s – začala klesat až o desetiletí později, vzniká nově také nezaměstnanost mezi mládeží a dlouhodobá nezaměstnanost. - ke zlepšení hospodářských výsledků v druhé pol. 80. let přispělo zavádění nových technologií, modernizace a racionalizace. - Změna hospodářské politiky – Thatcherismus –převod tradičních odvětví VB postižených krizí do státních rukou – před T., „železná lady“ postupně deregulovala britské hospodářství, uskutečnila privatizaci velkých státem vlastněných podniků v oblasti energetiky, dopravy, spojů či výroby letadel. Orientace na pokles úlohy státu a snížení daňového zatížení. Britské hospodářství se ozdravilo a už 15 let zažívá nepřetržitý růst. Kořeny úspěchu v 80. letech. - Postup integrace – růst obchodu vede k postupující integraci SH, růst významu služeb, dlouhodobý pokles obchodu s potravinami a růst významu obchodu s výrobky. Podobně pokles obchodu se surovinami. EXP – pokles významu USA a VB a vzestup podílů Japonska a Německa. Petrodolary. Snížení zájmu o zahraniční pracovní sílu, na konci 70. let došlo k čistému odlivu pracovní síly ze západní Evropy. S oživením v 80´s došlo k opětovnému růstu migrujících do vyspělých zemí. - Růst světové populace 90´s a nové tisíciletí - Politický vývoj – pád většiny komunistických vlád, zánik bipolárního rozdělení světa, růst počtu demokracií. (x Čína, Kuba, Severní Korea) - Opětovné sjednocení Německa - Konflikty: Válka v zálivu (1990-91), Rozpad Jugoslávie (1991-95), Kosovo, Srbsko, teroristické útoky, Irák (2003) - Globální problémy: ochrana životního prostředí. 1) 1987 – Montrealský protokol – dohoda o snížení a ukončení výroby freonů 2) 1997 – Kjótský protokol – závazek snížit emise tzv. skleníkových plynů 3) Pandemie AIDS 4) Problémy spojené s rozvojovými zeměmi – řešení ukryto v Rozvojových cílech tisíciletí 5) Pokles počtu obyvatel ve vyspělých zemích – významný ekonomický dopad na objem pracovní síly, důchodové systémy apod. - Technologie – masivní rozšíření osobních počítačů, rozvoj internetu, mobilní telefony, geneticky upravené potraviny (snížení potřeby hnojiv), obnovitelné zdroje - Trendy ve světové ekonomice – na poč. 90.let a v r.2001 zpomalení, jinak trvalý růst. Vysoký růst v Číně, stagnace v Japonsku a slabý růst evropské ekonomiky. V r. 1997 – krize v jihovýchodní Asii.

[email protected]

- 54 -


jaro 2007

pojmy a otázky

- Největší ekonomikou světa zůstávají USA, na druhém místě je v současnosti rychle rostoucí ekonomika Číny - Inflace: Tempo růstu cen se ve většině zemí snížilo o méně než 10% ročně (důvody: udělení nezávislosti CB, tržní subjekty více orientovány proti inflaci, integrační tendence ve SH). - Postup integrace: objem zahraniční výměny od r.1990 trvale roste. 1) Růst světového obchodu – růst ekonomické provázanosti, rozvoj mezinárodní spolupráce. Regionalizace – předstupeň světové integrace x sdružení zemí do regionů může zvyšovat celní ochranu vůči zemím stojícím mimo sdružení. ASEAN, APEC, MERCOSUR + WTO… Největším exportérem je v současnosti Německo ( USA a Čína), na straně importu jsou na prvním místě USA (Německo a Čína) 2) Mezinárodní přesuny kapitálu – nárůst objemu, důsledkem liberalizace kapitálových přesunů v RZ, zavedení vnější směnitelnosti měn, připojení nových zemí do SH i rozvoje finančních institucí. Nejvýznamnější přesuny jsou přímé zahraniční investice (PZI), tak jako v minulosti nejvíce směřované do vyspělých zemí. Tři formy přesunu kapitálu: 1. PZI, 2. Portfoliové investice, 3. Další kapitálové přesuny 3) Migrace – počet migrantů zůstal od 1990 na velmi podobné úrovni, v S.Americe i Evropě se procento migrantů na populaci ale významně zvyšuje. Také Rusko jako hostitel. Růst významu převodů prostředníků (remittance), které pracovní síla vydělá v hostitelské zemi a posílá zpět do země původu. Mezinárodní měnová soustava 1. BIMETALISMUS – v oběhu mince ze dvou kovů zlato a stříbro nejčastěji 2. ZLATÝ STANDARD – veškeré měny byly vázány na zlato ve fixním (trvalém) poměru. To pro zúčastněné státy znamenalo i fixní měnové kurzy. Spontánně se ustanovil asi na konci 70´s 19.stol., tehdy přispíval k integraci SH. Vznik ve VB, poté Německo, k přechodu ke zlatu přispěl i pokles ceny stříbra – ohroženo inflací, na přelomu století všechny hlavní měny kryty zlatem. ZS přetrval jen do počátku WWI, za svého trvání přinesl stabilitu MO a investic, zamezil fluktuacím měnových kurzů a stimuloval rozšíření obchodu a zahraničních investic. Teorie ZS – 4 základní podmínky (1. Každá měna měla určený obsah zlata – par, 2. Existovala monetární autorita, 3. Existovala možnost neomezeně dovážet a vyvážet Au, 4. Nesměla být prováděna sterilizace přílivu zlata.) Vyrovnávací mechanismy množství zlata mezi zeměmi: Humeův zákon – DEF PB pokles množství zlata v zemi pokles M pokles CCH růst EXP a pokles IMP zlepšení PB Vyrovnávání pomocí úrokových měr – DEF PB pokles množství zlata v zemi růst r růst zahraničních investic zlepšení PB Greshamův zákon – „špatné peníze vytlačují dobré peníze“ Funkce mezinárodních peněz – mezinárodní obchodní měna a mezinárodní rezervní měna 3. MODIFIKOVANÝ ZLATÝ STANDARD Po WWII úpěnlivá snaha k navrácení ke ZS, ale poválečné měny byly vůči zlatu téměř všechny znehodnocené (tištění peněz,…). Pouze USA se bez větších problémů vrátila k ZS. Zlatý slitkový standard – limitované možnost směny peněz za zlato (určení min. množství nutného ke směně, jinak nebyla volná ražba mincí umožněna. Zlatý devizový standard – měny nebyly za zlato přímou cestou směnitelné vůbec, ale udržovaly pevný kurz k měnám, které zlato za nějakou formou směnitelné byly. Příčiny kolapsu systému: systém byl modifikovaný, nebyl čistý; Francie – sterilizace zlata; VB – trvalý odliv zlata; zlato proudilo nejvíc do zemí, které ho nepotřebovaly; devalvace libry v r.1931; …

[email protected]

- 55 -


jaro 2007

pojmy a otázky

4. BRETTON-WOODSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM Američané – Whiteův plán, VB – Keynesův plán kompromis Bretton-Woodský systém, ustanovení MMF a IBRD Podstata systému: vzájemná směnitelnost měn, pevné směnné kurzy, závazek USA kdykoliv změnit USD za zlato, poskytování úvěrů členským zemím z fondů MMF v případě problémů s PB Parita každé měny byla fixována k USD, byly stanoveny vzájemné směnné kurzy mezi jednotlivými měnami, celý světový měnový systém byl vázán na komoditu (Au) i přesto, že přímo směnitelná byla jen jedna měna. K fungování bylo zapotřebí, aby byl na trhu neustále dostatek USD Problémy a zánik systému: nadhodnocení a podhodnocení měn, odlišný cenový vývoj v jednotlivých zemích, nedostatek dolarů, Triffinovo dilema, uměle nízko udržovaná cena Au, krize propukla na počátku 70.let, kdy CBs začaly hromadně směňovat USD za zlato US rezervy klesaly USA již nedokázaly udržet fixní směnný kurz USD/Au. V srpnu 1971 došlo k devalvaci USD a ke zrušení jeho směnitelnosti za zlato. Březen 1973 – rozšíření fluktuačního pásma zemí MMF => zánik BW. Hodnocení: BW poskytoval určitou stabilitu SH, v době jeho fungování se zvyšoval světový obchod i objem zahraničních investic. Na druhou stranu, měny byly dlouhou dobu nekonvertibilní a nikdy nebyly zcela fixní měnové krize, nadhodnocení USD (omezení růstu US ekonomiky) 5. POST BRETTON-WOODSKÝ MĚNOVÝ SYSTÉM Dolarový standard, standard řízeného floatingu Se zánikem BW došlo poprvé v historii k úplnému oddělení světového měnového systému od nějaké komodity. Kurzy začaly mnohem více fluktuovat celosvětový nárůst inflace v 70´s. Docházelo k osamostatňování CB, 1971 – Wernerova zpráva – navrhovala hlubší měnovou integraci v rámci ES ( i když praktickému naplnění zprávy nedošlo). 1976 Kingston – dohoda nového měnového systému. Podstata systému: plovoucí měnové kurzy, k jejichž pohybu docházelo na základě změn v S a D. CBs kurzy ovlivňovaly = řízený floating. Některé nerovnováhy ve SH v 80´s vedly vůdčí země k mimořádnému opatření – Plaza Accord – v jejím rámci se země dohodly na společné intervenci ve prospěch oslabení USD a posílení japonského Jenu. V současnosti jdou nejvýznamnější měny v režimu floatingu, který je blízký čistému floatingu. Také čím dál více rozvojových zemí volí volnější kurzové režimy. Dolarizace – v některých zemích USD obíhá jako legální platidlo. Hlavní rezervní měnou zůstává USD. Jeho úloha se po zavedení EUR mezi vyspělými zeměmi zvýšila. Oproti tomu v rámci RZ hraje čím dál tím větší úlohu EUR. USA Ekonomika dnes: - Nejsilnější ekonomika světa, mají jednu z nejvyšších ekonomických úrovní na světě. - Převládající liberální hodnoty (relativně nízké daně, nízký podíl vlády na HDP) - Mnohem menší zásahy do fungování trhů (pracovní trh flexibilnější než evropský – dlouhodobě nižší míra U), vyšší pracovní nasazení - Stinná stránka – nerovnost v důchodech Do WWI: - Země přistěhovalců - Velký růst (desetinásobné zvýšení počtu obyvatel – ze 4 mil. na 40 mil., hlavní faktor domácí přírůstek; růst objemu kapitálu v zemi; půda a přírodní suroviny; specializace; sériová výroba; dopravní infrastruktura, železnice) - Silný vzestup HDP, přerušen jen krizí v 90´s, cenová hladina po celé období stabilní, ochranářství (významné snížení celních sazeb až v r. 1913 – Underwood-Simmons celní zákon.

[email protected]

- 56 -


jaro 2007

pojmy a otázky

- USA již na konci 19. stol. byla hospodářsky nejsilnější zem - Negativum: monopolizace a kartelizace ekonomiky ( zákony proti monopolům – Shermanův antitrustový zákon apod.) 20´s: - Ve válce USA od 1917 po boku Dohody - Období WWI pro USA příznivé a ekonomika rostla - Po válce Wilson – 14ti bodový mírový plán (měl zabránit dalším konfliktům) - Následně se USA stáhly do izolace, 1920 – 1932 u moci republikáni (Harding, Coolidhe, Hoover), obecně období prosperity a sociálního klidu - Masivní import kapitálu a surovin, USA největšími světovými věřiteli - Boom automobilismu => boom dalších komodit (gumy, skla, …) + stavební boom - 1929 – krach na burze krize ve 30´s Po WWII: - USA absolutní ekonomická i politická supervelmoc, baby-boomers, americká ochota hrát supervelmoc (podpora BW, Trumanova doktrína, Marshallův plán, podpora jednání v rámci GATT) - Hospodářské výsledky extrémně kolísavé, těsně po válce recese (kvůli přechodu k mírové výrobě), vzestup 1948 (vysoké investice), 1949 recese – Truman reagoval keynesiánsky: snížil daně a zvýšil výdaje na sociální i veřejné účely 50´s a 60´s: - Velmi úspěšné období, hospodářství stabilně rostlo, vysoká zaměstnanost, nízká inflace (růst až na konci 60´s) - Studená válka mezi západem a východem, uvnitř USA Hon na komunisty = McCarthysmus - Rasová segregace až do r.1964, i když 1961 – Kennedy zavedl program pozitivní diskriminace – měl vyrovnat příležitosti pro historicky znevýhodněné skupiny, přesto 60´s období nepokojů spojených se snahou černošského obyvatelstva domoci se svých práv (Martin Luther King jr., zavražděn 1968) - Ekonomický vývoj: 1953 Eisenhower – první republikánský prezident, proti regulacím (i když je sám zaváděl), varoval před rozpočtovými deficity a rostoucí mocí byrokracie. - V 50´s úspěch – růst vojenských výdajů, vzestup spotřeby domácností, vzestup imigrace (příliv mozků), - Politika stop and go – jemného dolaďování plně založená na keynesiánských základech. V době recese, kdy je AD nedostatečná, se měl uplatnit princip GO – expanzivní monetární i fiskální politika. Naopak, když byla AD příliš vysoká, měla být uplatněna politika STOP – restriktivní m. a f. politika. Eisenhower. - Pozn – Vestavěné stabilizátory – působí proti trendu AD, v době jejího vzestupu ji tlumí a v době poklesu ji podporují. Za nejdůležitější vestavěný stabilizátor byl považován systém progresivního zdanění. - 60´s – New economics – dlouhodobá stabilizační politika, jejíž cílem bylo stabilizovat tempo hospodářského růstu. Proti Stop and Go tak bylo cílem udržet vysoký ekonomický růst, a to bez ohledu na fázi cyklu. Kennedy a Johnson. - Kromě Kennedyho a Johnsona byl v 60´s prezidentem ještě Nixon- pád v r.1974 po aféře Watergate - Válka bídě a Velká společnost 70´s: - Ponížení v podobě stažení jednotek z Vietnamu - Dohodnutí Helsinských smluv se Sovětským svazem - Slumpflace – snaha ji řešit – Nixon – Nová ekonomická politika (NEP) – cílem hospodářský růst, snaha utlumit fiskální nerovnováhu. Nixon na 90 dní zmrazil mzdy i ceny, součástí programu i devalvace a zrušení směnitelnosti za zlato (= konec BW). - Nejdřív se zdálo, že program funguje – 1972 ek.rostla, 1973 – 75 ale recese, ale vzestup CCH a kolaps burzy = slumpflace, v rozpočtové sféře nedostatky Keynesiánské hosp. politiky, která byla obecně postavena na h. expanzi a podceňovala inflaci, mylný předpoklad o fungování Phillipsovy křivky, surovinová krize, ropná krize a reakce na ni ekonomika v 70´s nebyla úspěšná

[email protected]

- 57 -


jaro 2007

pojmy a otázky

- USA dle HDP/os. Předstiženy jinými zeměmi zvolení republikánce Reagana, přechod od neúspěšné keynesiánské politiky ke konzervativním směrům. Reaganomika: - 80´s, vzestup liberálních hodnot, tvrdý postoj proti SSSR („říše zla“), zvýšení výdajů na zbrojení, program Strategické obranné iniciativy. - Usiloval o celkovou liberalizaci ekonomiky, snížení úlohy státu v ekonomice, proběhly deregulace, zrušena kontrola cen ropy, později deregulace trhu se zemním plynem, posílení sektoru služeb na úkor průmyslu a zemědělství. - Reagan byl příznivcem ekonomie strany nabídky – americká ekonomika se již nachází za Lafferovým bodem a snížení daní přinese zvýšení příjmů veřejných rozpočtů. - FED přešel od řízení úrokových sazeb ke kontrole celkové peněžní nabídky prostřednictvím bankovních rezerv a operací na volném trhu. - Výsledky: dlouhá recese 1981-82 (striktní monetární politika FEDu), po r.1985 došlo k obnově US ekonomiky s klesající inflací a nezaměstnaností. Problémem byly dva deficity: deficit veřejných financí a deficit obchodní bilance (TWIN DEFICIT) – financovány přílivem zahraničního kapitálu, vzestup dluhů. Reaganovi se podařilo ozdravit některé části ekonomiky – dosáhl snížení inflace a nezaměstnanosti a také deregulace a liberalizace trhu. Došlo ovšem k výraznému zvýšení nerovnováhy, politika zklamala také v tom, že nesnížila úlohu státu v ekonomice. 90´s a současnost: - Na počátku 90´s ekonomický propad, ale od 1991 nepřerušený ekonomický růst až do 2001. Období růstu spadá do vlády B. Clintona. Příčiny: vysoká agregátní spotřeba, zvýšení daní a snížení státních výdajů, sociální reforma – omezila vyplácení sociálních dávek a nutila tak dlouhodobě problémové soc. skupiny hledat si práci; technologický posun, IT, lepší management, služby, investice do nových technologií - NAFTA – na počátku 90. let - Na přelomu století došlo k pádu americké burzy – akcie IT byly nadhodnoceny, kolaps přispěl k recesi 2001, Greenspana – guvernér FEDu, citlivě se mu podařilo řídit ekonomiku a souběžně udržovat cenovou stabilitu. Příčina recese v 2001 byla v poklesu zisků a cen akcií, které vedly ke snížení investiční aktivity. - Po 11.září 2001 vyhlásily USA Válku terorismu – zvýšení veřejných výdajů na obranu - oslabení hospodářského růstu, růst výdajů na obranu a snaha Bushe o snížení daní vedou společně k růstu fiskálních tlaků a tím ke vzniku a nárůstu deficitu veřejných financí po r. 2001. - Americké deficity obchodní bilance a běžného účtu jsou obavou z fungování SH, ale zdá se, že USA má velmi pevné základy – růst je stabilní, nezaměstnanost i inflace nízké. Evropské centrum Giniho koeficient – <0,1>, 0 – zcela rovnoměrné rozdělení důchodů, 1 – absolutní nerovnost Vývoj evropské měnové integrace: - Wernerova zpráva - ES v reakci na nestabilní situaci po rozpadu BW a zavedení floatingu vytvořilo v roce 1979 Evropský měnový systém EMS. Členy se staly členské země ES mimo VB (až později) - Základem systému byl pegging – kompromis mezi systémem pevných a pružných kurzů. - EMS stála na třech pilířích: 1) ECU – Evropská měnová jednotka, tvořená košem měn členských zemí 2) Kurzový mechanismus – každá měna měla stanovený určitý základní kurz k ECU, od tohoto kurzu se potom odvíjely vzájemné směnné poměry 3) Úvěrový mechanismus – mezi čl. zeměmi dohoda o alokaci volných měnových prostředků tak, aby se předcházelo nerovnováhám platebních bilancí. Lisabonská strategie – přijata v r.2000 s cílem, abu se EU stala do r.2010 „nejvíce konkurenceschopnou a nejdynamičtější ekonomikou na světě“ – tzn. předhonit USA. Vytkla si za cíl liberalizaci národních ekonomik, ovšem za souběžného zachování sociálních států, což může být vnímáno jako vzájemně si odporující. V r. 2005 již bylo jasné, že cíle nebudou naplněny.

[email protected]

- 58 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Výhody a nevýhody € + odpadá kurzové riziko + CBs nemusí udržovat rezervy proti spekulacím na devizových trzích - nemožnost používat měnovou politiku pro národní potřeby Japonsko Charakteristika: - Hustě zalidněná oblast, nedostatek vlastních surovin, pracovitost Japonců, nízká nezaměstnanost, podíl vlády je stále relativně malý, země má trvalý přebytek obchodní bilance, technologická velmoc Před WWI: - Izolace násilně prolomena 1853 – 1854 (M. Perry) - Nerovnoprávné smlouvy, právo exteritoriality císař svržen a období 1870 – 1912 – „osvícená vláda“ Meidži - Meidži – snaha izolovat se od cizinců, poté poučit se od nich, ale stále si je držet od těla. S reformou Meidži úzce spojena industrializace (Zaibatsu) – ekonomický vzestup země, připojení ke zlatému standardu v r. 1897, na počátku 1910 bylo Japonsko asijskou velmocí. Mezi válkami: - Agresor po vítězství WWI a příčina WWII v Asii - Časté politické vraždy, sílící militaristické ambice, směřované ve 30´s na Čínu, 1932 vyhlášení loutkového státu Mandžukuo v Mandžusku, Společnost národů ho nechtěla uznat JAP vystoupilo ze SN. - Pakt proti kominterně 1936, 1937 vtrhlo do Číny - Hospodářství: po WWI postiženo inflací, návrat ke ZS - Šterlingovému bloku po dlouhých váháních, krize v bankovním sektoru 1927 zasáhla ekonomiku, Velká hospodářská krize Japonsko příliš nezasáhla, přesto 2 vážné problémy: Export (kvůli Smoot-Hawleyho sazebníku), v měnové oblasti – katastrofou byla devalvace libry, na kterou byl jen navázán, ustoupení od ZS, devalvace Jenu růst japonského EXP. - V následujícím vývoji úspěšný mix hospodářské politiky: snižování diskontní sazby, státní výdaje, výdaje na zbrojení, mzdy fixní, pracovní den 11-12 hodin, 1932-1936 nepřerušená ekonomická expanze, válečné hospodářství od r.1937, řada firem pod státní správou Po WWII: - Rychlý ekonomický růst, který se začal, společně s obnovou Německa, označovat jako „hospodářský zázrak“ (faktory: růst exportu, vysoká míra úspor, přijímání zahraničních technologií) - Po válce země zatížena reparacemi, totálně izolována a do podpisu mírové smlouvy v r.1951 okupována. Vysoká inflace. - Američané po válce prosadili v JAP systém nepřímé správy – pokyny okupační správy prováděla japonská vláda a její orgány. USA usilovali o demokratizaci společnosti. - S SSSR (ani s Ruskem) Japonsko až do teď neuzavřelo mírovou smlouvu kvůli sporům o Kurilské souostroví, které Rudá armáda okupovala na konci války a které Rusko odmítá pustit. - V r. 1956 Japonsko přijato za člena OSN - USA provedly řadu politických i hospodářských změn (Dodgeova linie, usilování o Demilitarizaci, zastavení poválečné inflace a obnova výroby, investováno do 4 odvětví, industrializace, demonopolizace, protimonopolní zákon a zrušení Zaibatsu). Obnova probíhala rychle (1948 – stabilizováno) - Snaha o ochranu domácího trhu, zavedení institutu celoživotního zaměstnání, zaměstnanci byly oceňováni podle doby strávené ve firmě než podle výkonnosti – princip seniority. => trvale nízká nezaměstnanost - Zpětný inženýring – zakoupení zahraničního zboží, provedení jeho demontáže a analýzy a poté napodobení domácími firmami. Přispěl k intenzivnímu získávání technologií v 60´s. - Zakladatelé řady manažerských postupů – Just-in-time (Toyota) - Plánování – 1955 Rada pro hospodářské plánování vytvořila první poválečný hospodářský plán, poté přejmenována z Rady… na Úřad pro… (EPA – Economic Planning Agency). Systém indikativního plánování – vláda určuje na jedné straně budoucí koncepci a na druhé straně podmínky pro fungování soukromého sektoru. - Dlouhodobě ale velmi malý podíl státu v ekonomice. - Strmé dohánění ekonomické úrovně v 50´s a 60´s

[email protected]

- 59 -


jaro 2007

pojmy a otázky

70´s a 80´s: - Došlo ke ztrátě dynamiky, dopady ropné a surovinové krize byly silné, zejména kvůli minimu vlastních nalezišť. - Odklon od surovinově náročných výrob a příklon k odvětvím náročným na kvalifikovanou pracovní sílu a výzkum, automobilismus, dbaní na úspory paliv a surovin. - Postupně došlo k liberalizaci japonského hospodářství - 1973 – jenu bylo umožněno plavat rychlé zhodnocení měny, nebylo pozitivní pro japonské výrobce, zhodnocení snižovalo náklady na dovoz. - Postupný přechod čistého dovozce kapitálu na největšího vývozce té doby, přímé zahraniční investice směřovali do USA i Evropy - Saldo bilance bylo trvale vysoce aktivní silný tlak ze zahraničí na otevření japonských trhů jistá liberalizace zahraničního obchodu. - Plaza Accord – zhodnocení jenu, CB Japonska prováděla monetární expanzi - Nízké úrokové sazby (vedly k přebytku likvidity v hospodářství) spekulativní růst na burze ve druhé pol. 80´s, bublina na trhu s nemovitostmi. Banky, které v té době masivně půjčovaly, držely jako zástavu akcie i nemovitosti CB nucena zvednout úrokové sazby prasknutí bubliny krach japonské burzy v prosinci 1989. 90´s: - Na počátku 90´s krize, zvyšování nezaměstnanosti, firmy ustupovaly od praxe celoživotního zaměstnání a plných úvazků, více krátkodobé smlouvy a částečné úvazky - Příčiny japonských problémů: nedostatečná AD (restriktivní politika CB deflace menší spotřeba) a nebo strukturální problémy ekonomiky (výrazná regulace v některých oborech, ochrana domácích trhů, …) - Hlavním nástrojem obnovy měla být fiskální expanze – vláda měla trvalé deficity zadlužení. Ekonomiku se ale tímto nástrojem nastartovat nepodařilo, k odrazu ode dna došlo až v r.2003 (ozdravění bankovního sektoru, do kterého bylo velmi investováno) - Celkově jsou japonské hospodářské výsledky v období po roku 1990 zklamáním. Rozvojové země emerging markets – vznikající trhy – termín používaný pro RZ Charakteristické rysy: nízký HDP/os., vysoké přírůstky obyvatel, vysoký podíl chudých, silně nerovnoměrné rozdělování důchodů, dominance zemědělství, malý podíl zahraničního obchodu na HDP a jeho koncentraci na primární produkty, vysokou nezaměstnanost, časté jsou monopolní struktury, nízká úroveň lidského kapitálu a nedostatek fyzického kapitálu – nízká produktivita práce. Politický vývoj: - Do WWI (respektive do konce 19. století) vznikla řada kolonií v Africe a Asii. Tradiční vzájemné obchodní vztahy mezi koloniemi a mateřskými zeměmi – jedním směrem putovaly výrobky a druhým suroviny a potraviny. Do kolonií směřovaly částečně i vystěhovalci a kapitál. - Po WWII docházelo k masivnímu národněosvobozeneckému hnutí => rozpad koloniálních říší Společný postup RZ: - Po osamostatnění narážely na obdobné problémy, proto se pokoušely sdružovat - Prvním projevem konference 29 asijských a afrických států konaná 1955 v Bandungu (Indonésie) - 1974 – Nový mezinárodní ekonomický řád – požadoval plnou suverenitu RZ, disponování s přírodními zdroji, zajištění „spravedlivých cen“ surovin, usnadnění exportu , ulehčení dluhového břemene, zvláštní podpora pro nejchudší země. - Rozvojové země se začaly sdružovat: 1) Hnutí nezúčastněných zemí – z ekonomického hlediska nejdůležitější iniciativa týkající se vzniku UNCTAD – má usilovat o větší stabilitu cen surovin na světových trzích a uvolnění exportních bariér do vyspělých zemí. V 70´s, po zhoršení vztahů v rámci studené války, se Hnutí naklonilo na protizápadní stranu. 80´s – masová podpora hnutí. 2) Skupina 77 – založena 1967, sdružuje chudé státy Asie, Afriky a Latinské Ameriky. Cílem je upozorňovat na to „nespravedlnosti“ světového ekonomického systému, jenž směřuje k poklesu cen surovin. Zájmy skupiny však rozštěpeny po ropné krizi, skupina měla sice v 90´s masivní podporu, ale její reálný význam byl minimální.

[email protected]

- 60 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Hospodářský vývoj: - Nezbytné nastartovat silný ekonomický růst, omezit růst populace (jinak riziko, že růst obyvatel překročí růst hospodářský snižování hospodářské úrovně země). - Rozdílný vývoj mezi regiony (některé trvale rostou – zejména východní Asie, oproti tomu oblast subsaharské Afriky ztrácela životní úroveň). - Subsaharská Afrika (ta část Afriky, která leží jižně pod Saharou) – řada souběžných problémů – politická nestabilita, časté vojenské konflikty, nekompetentní vlády, špatná hospodářská politika, nízká úroveň lidského kapitálu, nedostatek kapitálu fyzického. Někde proběhly ekonomické reformy a ekonomiky jsou na vzestupné fázi (Ghana, Botswana, Mauricius apod.), ale pandemie AIDS. X - Asijští tygři – součást skupiny označované jako Nově industrializované země (NIZ), jedná se o čtveřici zemí – Jižní Korea, Tchaj-wan, Hongkong, Singapur. V relativně krátké době dosáhly výjimečného hospodářského pokroku. 1965 – 1997, pak finanční a měnová krize - Za první vlnou tygrů následovala druhá vlna důležitá pro rozvoj Asie – Malajsie, Thajsko, Indonésie - Třetí vlna tygrů v 90´s– Laos a Vietnam - Zelená revoluce – změna směrem k vyšší efektivitě zemědělství, v poválečném období se v RZ objevovaly potravinové krize (+ sucha), potřeba zvýšení efektivity, ke konci 60´s a během 70´s v Asii a Střední a Jižní Americe nárůst výnosů. Faktory Zelené revoluce jsou biologické a mechanické. V polovině 80´s se ZR dostala do krize nastala další etapa ZR – omezení chemických hnojiv, více uplatňovány tradiční postupy,… - Ropné krize dopadly na RZ více než na rozvinuté země + trvalý růst zadlužení. - Dluhová služba – objem prostředků nutných ke splácení úroků a jistiny dluhů - 80´s se tempo růstu HDP v RZ výrazně snížilo (Dluhová krize – příčiny: změna politiky v USA, zvýšení úrokové míry, přímý růst dluhové služby, souběžné posilování USD, vrchol v krizi 1982) - Ani v 90´s se tempo růstu nezvýšilo, ale kromě jižní Asie si proti 80´s regiony polepšily. - 90´s – zlepšení základních makroekonomických ukazatelů, snížení tempa růstu inflace (x Argentina 2001 bankrot) - V poslední době poměrně pozitivní výsledky RZ – větší otevřenost světu a příliv zahraničního kapitálu, Světová banka (např.) půjčuje chudým v řádu desítek USD = mikroúvěry – pomáhají překonat chudobu. - V září 2000 přijaty Rozvojové cíle tisíciletí – boj s chudobou, hladem, chorobami, negramotností, životním prostředím, diskriminací žen. Hlavním cílem do roku 2015 je snížit extrémní chudobu. - Zahraniční rozvojová pomoc – nejvelkorysejšími poskytovateli jsou skandinávské země (1% jejich HDP), nejlepší formou pomoci by však bylo otevření trhů vyspělých zemí výrobkům a komoditám z RZ – zejména zemědělství Strategie spojené se zahraničním obchodem Exportně determinovaná strategie růstu – ekonomického vzestupu je dosaženo zvýšením exportu (s růstem EXP roste HDP). Negativum – komoditní koncentrace, export některých zemí je soustředěn jen na jednu komoditu silná závislost na fluktuaci ceny na tomto trhu. Industrializace přes nahrazování dovozu – chránit domácí výrobce, v mezidobí vybudovat vlastní průmysl. Prakticky ale dochází k přenesení nákladů na spotřebitele, kteří jsou nuceni za dané výrobky platit více, než by tomu bylo, kdyby se trh otevřel konkurenci. - Velkou část exportu tvoří tradičně suroviny – u nich je dlouhodobý negativní trend vývoje cen rostoucí nabídka a technologický pokrok v těžbě. - Roste podíl RZ na světovém trhu s textilem a oděvním trhu, velkým problémem však stále zůstává protekcionistická politika. - EU poskytuje (s výjimkami) pro nejchudší státy světa bezcelní přístup na svoje trhy. Rusko, SSSR a CPE - Rusko – počet obyvatel se trvale snižuje, významná část populace žije v chudobě, velká nerovnost v příjmech (Giniho koeficient přesahuje 40) - Ekonomický růst v posledním období intenzivně tažen exportem, i když Rusko není členem WTO. Dominace ropy a zemního plynu v komoditní struktuře exportu.

[email protected]

- 61 -


jaro 2007

pojmy a otázky

Do roku 1914: - Před WWI jedna ze světových velmocí - Kulaci = agrární kapitalisté, kteří sami (na rozdíl od šlechty) pracovali a zaměstnávali zemědělské dělníky. - Zárodky průmyslu již v reformách Petra Velikého (17.stol) - Na počátku 20.století Rusko nejvíce ochranářskou zemí na světě Od r. 1914 do WWII: - 1917 bolševická revoluce, ruská armáda byla v předvečer WWI největší v Evropě - Sověty – původně revoluční orgány proticarské opozice, po získání moci bolševiky se staly orgány státní moci. - „bílí“ – opozice k bolševikům za občanské války - Válečný komunismus – období nejčistšího centrálního plánování, hospodářská opatření, veškerá výroba podřízena vojenským potřebám, státní sektor organizoval hospodářství a likvidoval trh, obilní monopol, pracovní povinnost,… výsledkem byla ztráta motivace zemědělců, podniků i zaměstnanců a pokles produktivity práce. - Zahraniční obchod zcela zanikl, národní důchod na obyvatele klesl o více než 60%, vzpoury a tlaky, nakonec vyústily v NEP: - Nová ekonomická politika – částečný návrat k tržní ekonomice, ¾ maloobchodu a lehkého průmyslu se vrátily do soukromých rukou, chozraščot – do činnosti státních podniků zaváděny motivační principy; měnová reforma (1922-24), zavedení nového, zlatem krytého rublu, obnovení činnosti bank. rychlá obnova, ale v r.1927 na základě Stalinova volání po rychlé industrializaci byla NEP opuštěna, bylo zahájena masová kolektivizace zemědělství a CEP zase začalo nahrazovat trh. - v říjnu 1928 vstoupil v platnost první pětiletý plán – s hlavním cílem vybudovat základy socialistické ekonomiky. - Socialistická industrializace – charakteristická snaha o vybudování těžkého a energetického průmyslu doslova za každou cenu. Náklady nesl agrární sektor a domácnosti, proces obrovského nárůstu investic byl financován i poklesem soukromé spotřeby, jednalo se často o megalomanské projekty, již na počátku 20´s GOELRO – program elektrifikace SSSR. Problémy: černý trh, inflační tlaky, které vznikaly dostatečnou nabídkou peněz, … - v průmyslu došlo k mimořádnému růstu objemu výroby (navíc západ prožíval velkou hospodářskou krizi), socialistická industrializace probíhala na úkor zemědělství, na konci 20´s rozhodnuto o kolektivizaci – zabírání půdy kulaků, konfiskace jejich majetku, deportace a často i fyzická likvidace. - 1931 – 33 – Hladomor, který byl vyvolán čistě lidským zásahem (jediný) – kvůli kolektivizaci, nedostatek potravin měl vliv i na průmysl – méně potravin znamenalo snížení příjmu z jejich exportu menší prostředky na dovoz strojů a průmyslových zařízení. - Po napadení Německem přešlo SSSR na válečnou výrobu, v té době byla suverénně poslední mezi velmocemi - Válečná ekonomika – reakce na vstup německých vojsk – odsun výrob za Ural a na Sibiř, obrovský pokles produkce, lístkový systém, zahraniční pomoc z USA (Zákon o půjčce a pronájmu), sovětský svaz utrpěl největší ztráty ve WWII. Po válce: - Vítězstvím se prudce zvýšila prestiž SSSR - Politický vývoj: test první sovětské atomové bomby 1949 – úspěch SSSR, napětí rostlo uvolnění až po smrti Stalina a odhalení kultu jeho osobnosti, - Chruščov – kritika Stalinismu, snaha o vyvážený růst celého hospodářství, kladení důrazu na agrární sektor – zvýšeny výkupní ceny zemědělských produktů a zároveň sníženy daně a dávkové povinnosti zemědělců, souběžně růst produkce prům. zboží i reálné příjmy obyvatelstva. V letech 1959 a 1960 byly v zemědělství uskutečněny další problematické zemědělské reformy, v důsledku kterých došlo k vybíjení zvířectva a akutnímu nedostatku obilovin, navíc se Chruščov pokusil umístit jadernou bombu na Kubu (příčina kubánské krize) => 1964 svržen a nahrazen Brežněvem.

[email protected]

- 62 -


jaro 2007

pojmy a otázky

- Brežněv (1964 – 1982) – změnil zemědělskou politiku tak, že byl brzy obnoven růst produkce, pokus o celkovou reformu hospodářství, tzv. Kosyginovu reformu – úspěšná, ale narážela na odpor konzervativců reformní proces zastaven. - V 70´s tempo růstu pokleslo, ale ekonomický růst jako celek byl i nadále extenzivní. Ve druhé polovině 70´s začaly docházet nové zdroje, došlo i ke zhoršování ekonomických výsledků. Ropné šoky byly dočasným pozitivem – vedly k růstu příjmů z exportu. - 80´s stagnační a s narůstajícími hospodářskými problémy, rostlo zahraniční zadlužení, produktivita systému již od 70´s záporná, vznik potlačené inflace, trvalé zaostávání. - => v polovině 80.let vynuceny politické změny. K moci se dostal Gorbačov – určité politické uvolnění, politika hospodářské reformy – perestrojka, liberalizace ekonomiky, přenesení pravomocí do podniků, zvýšení motivace, volnější pohyb zboží a cen (aplikace reforem však jen polovičaté, k realizaci z velké části ani nedošlo). V praxi tak perestrojka vedla k vyprázdnění obchodů a k rozšíření atmosféry nedostatku a úpadku hospodářství. - 90´s - 1991 – rozpad SSSR, proběhly svobodné volby, zvolen prezidentský systém (Boris Jelcin – 1991 – 2000), 1992 šoková terapie – liberalizace ekonomiky směrem k tržnímu hospodářství, která odhalila předchozí potlačenou inflaci vysoké tempo růstu cen. Proběhla malá i velká privatizace (součástí velké i kupónová). Souběžně s reformou došlo k propadu ruského hospodářství, vláda prováděla expanzívní fiskální politiku a stát se trvale zadlužoval. Došlo k odlivu zahraničního kapitálu, v r. 1998 nutno přijmout moratorium na splácení dluhu => státní bankrot. - Po roce 1999 došlo k oživení hospodářství a rychlému splacení zahraničních dluhů. Rusko má v současnosti třetí největší devizové rezervy na světě. Důkazem ekonomického oživení je opětovné oživení imigrace (zejména ze zemí SNS- spojení nezávislých států – 12 z 15 bývalých svazových republik Sovětského svazu). Od r.2000 prezident Putin – částečně stabilizoval politickou situaci v zemi, ale je kritizován za nedemokratické praktiky. CENTRÁLNĚ PLÁNOVANÉ EKONOMIKY - 1964 – založena Mezinárodní banka hospodářské spolupráce a vytvořena clearingová jednotka – převoditelný rubl.

[email protected]

- 63 -

qwertyuiopasdfghjklzxcvbnmqwert yuiopasdfghjklzxcvbnmqwertyuiop asdfghjklzxcvbnmqwertyuiopasdfg hjklzxcvbnmqwertyuiopasdfghjklzx

Recommend Documents