Quentin Dunward (verze 1.8)
- Strana 1 z 40 -
P vodní nám t:
sir Walter Scott
Autor:
Vít zslav „Vitus“ Pilmaier
Mapy:
Petr „Peca“ Pali ka
Ilustrace:
Iveta „Morrack“ Mrázková
Revize a korekce:
Daniel „Dodo“ Mentlík, Petr „Peca“ Pali ka a Roman „RomiK“ Hora
Testování:
Roman „RomiK“ Hora (jako PJ), Jan „Kafe“ Kavalír (jako zlod j Luis – 8. úrove ), Iveta „Morrack“ Mrázková (jako hrani á ka Felis – 3. úrove ), Lukáš „Kafe Mladší“ Kavalír (jako bojovník Felix – 2. úrove ), Jan Krmášek (jako bojovník Lurtz – 2. úrove )
Quentin Dunward je malé nám tové dobrodružství pro postavy na nízkých úrovních. Vzhledem k p ihlédnutí k pravidl m DrD+ v následujícím textu (i když bez uvedení charakteristik cizích postav) by postavy vesm s nem li p ekro it hranici 3. úrovn .
- Strana 2 z 40 -
Obsah Obsah Místo anotace na vazb … Úvodem Pozadí Startovní pole Motivace družiny ást 1. – P íjezd do Plessis ást 2. – Trochu postraních zápletek Postraní zápletka 2a. – Vzkaz brat ím Postraní zápletka 2b. – Dopis p íteli Postraní zápletka 2c. – Smír í dub ást 3. – Odjezd z Plessis ást 4. – Nový pr vodce ást 5. – Zastávka v klášte e ást 6. – Cesty se mohou d lit ást 6a. – Sklapla past ást 6b. – Improvizované p epadení ást 7. – Vilémova pohostinnost ást 8. – Út k lesem ást 9. – op t v cizí moci ást 10a. – psanci ást 10b. – v nových službách? ást 11. – hrad Burubon ást 12a. – práce pro Quentina ást 12b. – postavy jedou dál Slovník výslovnosti Souhrnná tabulka setkání Osa p íb hu Mapa oblasti – pro PJ Mapa oblasti – pro postavy (a hrá e)
3 3 4 4 5 5 5 12 12 14 15 17 21 23 26 27 28 29 31 31 32 32 33 33 34 35 36 38 39 40
Místo anotace na vazb … Být ve službách šlechtice, feudála je snad jedním z nejlepších zp sob obživy pro každého dobrodruha. Je to jistota práce a snad i jistota pen z. Jenže – je opravdu vždy cílem splnit zadaný úkol ? Doprovod výše postavené osoby bývá snad nejlepší úkol ze všech – zpravidla bez v tších nesnází, v pohodlném tempu, s dobrou stravou a n kdy i p íjemnou zábavou i luxusním ubytováním. A komplikace samoz ejm mohou nastat a pak bývají zna n nep íjemné.
- Strana 3 z 40 -
Úvodem P vodní zám r byl jenom nastínit nám t se zápletkou pro dobrodružství použitelné v libovolném RPG. B hem realizace však vyšlo najevo, že alespo základní propojení na konkrétní systém je nevyhnutelné. Nakonec byl nám t rozveden v dobrodružství a to sepsáno s ohledem na DrD+. Charakteristiky cizích postav jsou ponechány pln na PJ, který bude toto dobrodružství vést. Zvolená forma popisu však nebrání, aby si PJ nemohl dobrodružství upravit a použít pro jiný systém. Z hlediska sv ta je toto dobrodružství nutné zasadit do takového prost edí, ve kterém je existence feudál a místních suverén pod ízených p ímo panovníkovi samoz ejmostí, a ve kterém tito aristokraté v podstat rozhodují neomezen o svém lénu a vedou si své lokální války, spory a sp ádají intriky. P edobrazem tohoto dobrodružství je dílo od Waltera Scotta „Quentin Durward“, které se odehrává ve Francii 15. století a tato doba je dobrou inspirací pro vrcholn st edov kou feudální spole nost ve všech sm rech. Dobrodružství je rozd leno na 12 ástí, jež jsou rozvrhnuty do šesti dní. PJ si m že jednotlivé ásti libovoln upravit i je vynechat a stejn tak m že i upravit celou asovou osu. Samo dobrodružství je spíše nebojové, ale pro v tší nap tí i prost pobavení hrá m že PJ umístit do dobrodružství libovolný po et náhodných setkání. V tšinou se postavy budou pohybovat po lesnaté krajin a tudíž setkání s p irozenými obyvately lesa je více než pravd podobné. Kurzívou psaný text se stínováním je ur en pro p e tení, p evypráv ní parafrázování hrá m.
i
Charakteristiky cizích postav jsem si dovolil umístit do ráme k . Pro vedlejší úkoly používám termín „postraní zápletka“, který dob e vystihuje význam, jehož je nositelem. Postraní zápletku není nutné splnit, ale poskytuje p íležitost k zajímav jší, zábavn jší a v bec pest ejší h e. Pozadí Hybnou silou celého p íb hu, a nakonec i dobrodružství, je dlouholeté nep átelství dvou mocných lenních pán . Bohužel pro místní obyvatele, je panovník a jeho moc p íliš daleko a p íliš slabá, aby mohla zabránit tomuto letitému sporu. Sporu, ve kterém se rody de Anjens a Grubund snaží o ovládnutí jeden druhého a tím o sjednocení celé této odlehlé provincie a pozd ji snad i dosažení nejvyššího tr nu. Jednou z mnoha intrik, jež vévoda Peter de Anjens ukul proti svému protivníkovi, je získání majetk nebohého hrab te z Croy do své vazalské správy a tím nasazením pov stné „vši v kožiše“ do panství knížete Karla Grubudnského. To protože hrad a tvrze hrab t z Croy leží p ímo v srdci grubundských držav a m žou výrazn ohrozit cesty vedoucí do m sta Grubundu. Avšak pro získání vazalské správy nad t mito majetky by musel vévoda provdat ovdov lou manželku i nete hrab te z Croy za n kterého ze svých v rných p ívrženc . A zde je kámen úrazu – vévodovi de Anjens se sice poda ilo na sv j hrad Plessis tajn p ivézt ob hrab nky, ale d íve než mohl pro n vybrat n koho vhodného ze svých p ívrženc , pojal kníže Grubunský podez ení a podal na vévodu stížnost ke královské rad . Pobyt obou hrab nek na hrad Plessis se pro vévodu stal p íliš kompromitujícím a proto je nucen nechat ob dámy dopravit mimo svoje panství. Rozhodl se pro neutrální p du opevn ného opatství svého bratrance, velekn ze burubonského. Avšak zárove mu jeho lazebník, známý jako mistr Daniel, vnukne nápad nechat jednu z dam provdat násiln za n jakého mén urozeného, ale o to více v rného podaného. Bohužel pro mistra Daniela, a ješt k v tší škod obou dam, se vévoda de Anjens tajn spojí s rytí em - Strana 4 z 40 -
Vilémem de la Markem, zvaným K our, dohodne s ním únos obou dam a slíbí mu následný s atek s jednou z dam. Únos by m l samoz ejm prob hnout co nejd íve po jejich odjezdu z Plessis. Startovní pole Navzdory výše uvedenému, se postavy s v tšinou z hlavních protagonist nesetkají, ale spíše o nich jen uslyší od ostatních cizích postav.
ani
Celé dobrodružství za íná ve vesni ce Plessis u stejnojmenného hradu, odkud musí vyrazit ob dámy z Croy na cestu do opatství Burubon. Jako doprovod mají p id leny Quentina Dunwarda, služebn i v kov nejmladšího lena osobní gardy vévody de Anjens. Quentin Dunward je povinnen zajistit ochranu dámám z neutrálních osob a proto se rozhodnul najmout skupinku dobrodruh . Samotné dobrodružství za íná den p ed odjezdem dam z Plessis poté, co postavy p ijmou úkol doprovodit Quentina Dunwarda s dámami do Burubonu. Motivace družiny Vzhledem k tomu, že doprovod osob je úkol sám o sob dost podivný (a nutno íci, že vzhledem k moci vévody de Anjens i zna n podez elý), p eci jenom PJ pot ebuje n jaké nápady, jak postavy zatáhnout do d je. Zde jsou n které možnosti: • N která z postav má v gard vévody de Anjens vzdáleného p íbuzného a ten jim doporu í kontaktovat Quentina Dunwarda, nebo o výprav se v gard ví a je pokládána všeobecn za jednoduchý a dob e placený výlet v dámské spole nosti. • Postavy jsou bez prost edk a pot ebují se dostat n kam dále a tato výprava je vítaná p íležitost, jak si ást cesty vlastn nechat proplatit. • Postavy mají zájem o stabilní práci pro n jakého mocného vládce a tohle by mohla být p íležitost, jak se dob e uvést a splnit si „vstupní“ úkol.
ást 1. – P íjezd do Plessis Hrad Plessis je vlastn hrani ní výspou držav vévody de Anjens a nachází se na okraji pohrani ního lesního porostu mezi ob mi panstvími. P t dní ch ze vzdušnou arou na sever na druhé stran lesa leží hrad Caville, jenž je obdobnou baštou na panství knížete Grubundského. Na jih od hradu Plessis, za pásem p vodn listnatého lesa, leží vesni ka Plessis, která nejen zásobuje p ilehlý hrad potravinami, ale vzhledem k tomu, že díky napjaté situaci na hrad Plessis dlí již n kolik let i vévoda a jeho dv r, je tato vesni ka do asným domovem n kterých anjenských dvo an a rovn ž pak tato vesni ka z p ítomnosti hradu a hlavn vévody prospívá. Do vesnice vedou t i kupecké cesty, úvoz pásem lesa na hrad a n kolik stezek a menších cest z okolních polností. Nejpravd podobn jším a pro dobrodružství nejvhodn jším sm rem, ze kterého postavy do vesni ky p ijedou je jižní sm r od m sta Anjensberku kolem vinic nebo jihozápadní cestou z majetk anjenského vazala zemana Zdí ky ze Zídk . ( ist pro po ádek – poslední dnes málo používaná cesta, vedoucí na severovýchod, vede k mostu p es eku Rheis a pak dál sm rem na hlavní m sto nebo podél eky do Letuchu, nad kterým leží opatství Burubon, a dál do Caville).
- Strana 5 z 40 -
Po dlouhé prašné cest mezi malými usedlostmi, kolem zelenajících se vinic a zlátnoucích polích, jste p ešli mírné návrší, lín se zvedající a pak stejn mírn klesající k obzoru s hradbou v trem zvln né zelen neporušeného lesa. Na úpatí klesání a na konci cesty jste mezi kmeny a v tvemi kolíbajících se mladých topol nového v trolamu spat ili probleskující sv tle šedé zdi další usedlosti. Když jste došli blíže, zjistili jste, že obytný d m je pevn postaven ze sv tle šedého lámaného kamene a vypadá mnohem solidn ji, než usedlosti jež jste dosud míjeli. Ke svému p íjemnému p ekvapení jste za touto usedlostí spat ili další budovy, tvo ící mírn zahýbající ulici – vše nasv d ovalo tomu, že se po únavném dni plném chození dostanete do p íjemn h ejivé náru e hosp dky. Ba co více – úpravnost celé vsi p sobila tak v ele, že bylo lze s jistotou o ekávat i dobrou stravu a istý nocleh. Netrvalo dlouho a došli jste do st edu vesnice na jakousi náves, kde si v odpoledním slunci hrálo klubko d tí a velký hn dý kohout s ern žíhaným pe ím na krku si hlídal své t i slípky. Celou scenérii ospalého podve era pak dokresloval klid na ulici i v pr chodech mezi domy, jenom odn kud stranou od sm ru, ze kterého jste p išli, se ozývalo rytmické bušení kladiva o kovadlinu i o zpracovávaný kov. Nejvíce vás však zaujala veliká patrová budova p ímo v ele návsi, nad jejímiž otev enými vchodovými dve mi se skv l nadpis „U vévodovy hostinnosti“. Vesnice Plessis má i s okolními usedlostmi n kde mezi p ti sty a tisíci obyvatel, a krom zem d lství (ponejvíce polní plodiny, vina ství, sada ství a chov prasat) se hodn obyvatel v nuje emesl m, asto p ímo na hrad . Pouze ková , truhlá a emená mají svoji dílnu ve vesnici. Postavy se m žou chtít po vesnici rozhlédnout, ale potkají nejspíše jenom starší lidi, vyh ívající se na slunci a d ti – v tšina dosp lých je venku na polnostech, i jsou na hrad . Ob as vesnicí projede jezdec, sm rem do a nebo z hradu (úvozem na sever), evidentn je to jízdní posel. Z míst, které by postavy mohli hlavn zajímat jsou tu pro n dv hospody (již zmín ná „U vévodovy hostinnosti“ a ješt jedna menší putyka s pevnými dve mi a okenicemi s názvem „U zbrojí e“), a pak místní ková , jenž je menší, rozložitý, málomluvný, s mozolnatýma rukama a schopností opravit v tšinu v cí ze železa a oceli. Kupodivu se vyzná ve zbraních a je schopen je i kvalitn opravit. V tomto míst závisí na PJ, aby postavy dokázal navigovat do správného bodu, kterou je putyka „U zbrojí e“, ale vzhledem k tomu, že se jako návnada nabízí p ímo hospoda „U vévodovy hostinnosti“, nechme se tedy vést a vstupme s postavami. Vešli jste do velkých dvouk ídlých vrat, tak lákav otev ených jako hebké paže sv dné ženy. Po chvíli vaše o i p ivykly tak d v rn známému šeru a mohli jste si prohlédnout vý ep - pevné, hlazené dubové stoly a lavice po jedné stran a nemén solidní, avšak menší stoly s židlemi pokrytými ezbami proplétající se vinné révy na stran druhé. Na konci rozlehlé místnosti, s bohatým trámovím, rozd lené pevnými sloupy na více ástí, bylo vid t otev ené ohništ s plechovým dýmovodem pro odvod dýmu, umíst né na kamenné podezdívce. Na rožni nad e avými uhlíky se opékalo sele a jakási pomenší buclatá postava práv sekala z ejm zeleninu na pultu, zav šeném na zdi. Všimli jste si, že jeden ze stol s židlemi byl obsazen a dva p ikryté chundelatým p ehozem, všechny lavice v druhé ásti místnosti však byly volné.
- Strana 6 z 40 -
Zde je na postavách, aby se rozhodli kam si sednout, ale pokud budou zvídavé a p emýšlivé, tak se dovtípí, že stoly jsou pro pány a lavice pro kmány. Rovn ž prostor mezi lavicemi a stoly je ponechán volný (i když tvo í dobrou t etinu hospody), aby snad ob skupiny nep išli do necht ného styku. Pokud se postavy posadí k dlouhým stol m s lavicemi a bude mezi nimi postava s lepším p vodem, dopustí se tím jistého malého spole enského proh ešku, ze kterého si pozd ji m že d lat Mistr Petr (viz dále) legraci. Pokud se postavy posadí ke stolu na židle, avšak mezi nimi nebude žádná p vodem dost urozeným (bude sta it z dobré m š anské rodiny), pak je Mistr Petr ve svém rozhovoru vlídn , ale d razn upozorní na tento proh ešek a v jejich vlastním zájmu je požádá, aby se to již neopakovalo. Za chvíli postavy p ijde obsloužit hostinský, z n hož se vyklube tloustnoucí, blahobytný trpaslík. Trpaslík bude ochoten postavám povypráv t spoustu historek (pov tšinou p ikrášlených a smyšlených) o vztahu vévody de Anjens a knížete Grubundského. Nabídne postavám standardní jídlo a pití typické spíše pro malé m sto, než pro vesnici (tedy nejen pivo a již uvedené sele, ale i maso na více zp sob v etn r zných p íloh, n kolik typ ochucených placek, polévky i dokonce i salát dle vlastního receptu, z pití pak navíc ješt víno ervené i bílé z místních odr d, a pokud bude mezi postavami trpaslík, pak jenom „do ouška pošeptám a když jemnostpán kývne, tak i go ale ka bude“), ceny však budou p ekvapiv mírné a kvalita všeho vynikající. Pokud by výše uvedené p išlo n komu divné, tak kraj kolem Plessis je opravdu úrodný a místní lidé jsou gurmáni a to v etn sedlák a posledního pacholka. Rugarsson zvaný „Rudovous“, oficiáln hostinský v hospod „U vévodovy hostinnosti“, ve skute nosti však vysloužilý bojovník s hlavním archetypem bijec na 4. úrovni (vál ení nechal poté, co ho opakovan zmlátila jedna elfí zlod jka). Rugarsson je d ležitým zdrojem základních informací o Plessis a jeho obyvatelých – zná každého a každý zná jeho. Informace, jež postavy mohou získat z Rugarssona jsou následující: Hrad je velký; Ve vesnici se mu líbí, ale touží po n jaké žen (ne, to není postraní zápletka); Mistr Petr je jen kupec jakýsi a ob as se staví; Ten velký tlustý chlap s erným plnovousem do pasu je hv zdopravec Bofors Galeotti a slouží panu vévodovy de Anjens; Ten hubený nervózní je místní správce (kvestor) s nezapamatovatelným jménem; Místní pán, vévoda de Anjens je krutý ke svým nep átel m a laskavý ke svým p átel m a podaným, má t i dcery (krásnou Patricii, Francis a chudinku Johanku). Jednu z nich, tu chudinku Johanku, provdal za svého nevlastního synovce Rolanda; Mistr Daniel je lazebníkem vévody de Anjens, ale z ejm má prsty i jinde, než jen v lavóru s mydlinkami; Vrchní profous Štika je chlap hrubý a zlý a je t eba se mít p ed ním na pozoru; Quentin Dunward je novým gardistou, z ejm zemanského p vodu, ale moc do „Vévodova hostinnství“ nechodí; Ko ovní komedianti jsou „chamra kradavá jakási“; Zástupce velitele gardist Ludvík Lessel, zvaný Jizva (p ezdívku dostal kv li své strašné jizv na tvá i) je strýcem Dunwarda, ale rovn ž chodí spíše ke „Zbrojí i“. Jinak je to muž divoký a prudký, avšak stejn rychle jako hn v plane, tak jeho hn v i pomíjí a snad je rovn ž vyššího stavu; Velitel gardist lord Krofta je spravedlivý a p ísný starý muž a býval snad pretendentem tr nu v n jaké daleké zemi, odkud nakonec musel uprchnout; Kn z Balú je podivín a moc do vesnice nechodí, stále se zdržuje na hradu; Velekn z Burubon je bratrancem vévody de Anjens i knížete Grubundského; Kníže Karel Grubundský je muž in nežli slova a pro urážku nechodí daleko, ale ke svým je vždy spravedlivý; Hrab Dunoš, velitel polních vojsk vévody de Anjens, ur it rozložil svá vojska nedaleko, protože je tu v hostinci asto ubytován;
- Strana 7 z 40 -
Pokud se jej zeptají na výpravu do Burubonu, i na n jakou práci, tak je odkáže na putyku „U zbrojí e“, kde by se o t chto v cech mohli dozv d t více. Budou-li mu postavy sympatické, poví jim ješt , že cestu do Lutechu ohrožoval rytí -lapka Vilém de la Mark, zvaný K our, ale ten snad byl z les vypuzen vojsky knížete Grubundského. Jestliže budou postavy naléhat, i na hostinského použijí n jaké svoje schopnosti, nebo si s ním „po trpaslicku pohund e“ postava trpaslíka o samot , dostanou z n j ješt , že Mistr Petr asi nebude ten, za koho se vydává, a že Bofors Galeotti bude spíše n jaký lump než hv zdopravec. Rovn ž jim prozradí, pro je Johanka chudinka – narodila se churavá (z ejm chudokrevnost) a není ani krásná jako její sestra Patricia, ani tak pln vyvinutá jako její druhá sestra Francis. Za Rolanda byla provdána proti své i jeho v li – nic k sob necítí, naopak Roland se své manželky zjevn štítí a ta to nese velmi t žce. Ke s atku je donutil její otec vévoda, aby se nedrobil rodový majetek a celé panství bylo p edáno v celku po jedné rodové linii. Tato cizí postava je jinak použitelná pro budoucí možná dobrodružství v Plessis a okolí a to jednak jako mluv í místních obyvatel, a jednak jako velmi vhodný kandidát na tajného špeha n jakého dalšího mocného šlechtice i p ímo panovníka. Jakmile postavy dostanou objednané jídlo a pití, za nou se z ejm více zajímat o obsazený st l v hospod . U nejvzdálen jšího stolu od dve í do hospody sedí a potichu rozmlouvají t i postavy. Nejblíže a zády ke dve ím sedí hubený vysoký muž v loveckých kamaších, vysokých botách a zaprášeném tabardu snad se znakem vévody de Anjens. Nervózn poposedává, žmoulá špi atou apku s pérem a jenom horliv p ikyvuje svojí holou hlavou se svrašt lou k ží. Druhý muž je rozložitý, mohutný b ichá s dlouhým erným plnovousem do pasu, nakrátko ost íhanými hustými ernými vlasy a širokým zápasnickým zátylkem. Je oble en do dlouhého kaftanu, ze kterého dole vy uhují dv svalnaté chlupaté nohy v sandálech a z jehož natržených rukáv p etéká sm s šlach a tuhých sval zakon ených mohutnými dlan mi. Poslednímu muži u stolu není vid t do tvá e, ale jeho prostý a elegantní kupecký od v, dopln ný pohodlnými cestovatelskými botami a p kným kloboukem s ozdobnou stuhou dodává muži p íjemn šarmantní vzhled. Své rukavice z jemné jelenice a tornu si odložil na volnou židli a nevnucen cosi vysv tluje ob ma svým spole ník m. Po chvíli se mohutný muž s plnovousem zvedá a hn viv odkrá í hlavními dve mi. Po n m se zvedá i nervózní ahoun a mizí kdesi vzadu, kde tušíte dve e do dvora. Ten z ejm sousedí se stájemi, nebo pravidelný klapot kopyt vám oznamuje, že i ahoun odjel. Poslední ze spole ník , elegantní muž, se rozhlíží po hospod a jeho zrak padá na vás. Teprve te si m žete prohlédnout jeho charismatický pravidelný obli ej a jemné aristokratické rysy, které nezakryly ani p íznaky stárnutí v podob šedých, ídnoucích vlas a sí dlouhých, ale jemných vrásek. Muž se na vás usmál a vlídn pokynul rukou, abyste k n mu p isedli. Všimnul si vašeho váhání a s ješt v tším úsm vem na vás zavolal: „No neostýchejte se poutníci, p isedn te k mn a povyprávíte mi, odkud jste p ijeli. Už brzy pojedu dál a rád bych v d l jak to na cestách vypadá. No poj te, koukám, že jste ušlí, což takhle první rundu na mne?“
- Strana 8 z 40 -
Zde se postavy setkávají s Mistrem Petrem, jež je m že (ale nemusí) hloub ji zasv tit do taj spor obou šlechtic a do širšího okolí, i aktuální politické situace v kraji. Tyto informace ist ponechávám na PJ a na h e a otázkách hrá , ale vzhledem k tomu, kdo doopravdy Mistr Petr je jim ur it ne ekne vše a hodn v cí zamlží. U n kterých témat dokonce jenom nadhodí v tu a pak za ne nenápadn z postav sám tahat rozumy. Pokud postavy šli nejd íve ke „Zbrojnošovi“ a pak teprve sem, tak se rozhovor postav s Mistrem Petrem ani neuskute ní. Poté, co domluví s Galeottim prost zaplatí a odejde se správcem. Všímavé postavy se mohou dobrat toho, že nikdo z návšt vník ozbrojen, avšak hospoda sama je st ežena dost dob e.
hospody není
Mistr Petr, druhé „já“ vévody de Anjens – jinými slovy je p ímo vévoda de Anjens osobn a inkognito. Povoláním je aristokrat/šlechtic/feudál na 15. úrovni, tedy sm s šermí ského um ní, zlod jské lstivosti, theurgského, analyticko-systematického myšlení a dávky vlastních dovedností. Takovýto feudál je dost dobrý šermí , aby se nenechal jen tak zabít, dost dobrý zlod j, aby um l skv le zahrát kupce, za n hože se vydává, anebo ve vhodnou chvíli zmizet. U této cizí postavy se PJ naskýtá možnost si s postavami trochu „zahrát“, protože tohle je jediná postava v celém dobrodružství, jež opravdu zná všechny detaily a reálie zápletky, a navíc se s ní postavy již b hem tohoto dobrodružství s nejv tší pravd podobností nepotkají. Od rozhovoru postav s „Mistrem Petrem“ se bude i odvíjet, jak budou postavy sympatické samotnému vévodovy (jenž si pro speciální úkoly své lidi rád vybírá osobn ) a zda jim nabídne n kdy v budoucnu stálou práci. Pokud se postavy „Mistru Petrovi“ opravdu zalíbí (hrá i zahrají sehranou d v ryhodnou partu), dá jim doporu ení pro Quentina Dunwarda. Tímto rozhovorem je vše zajímavé v hospod „U vévodovy hostinnosti“ vy erpáno a postavy by mohli pomalu p ejít do putyky „U zbrojí e“. Pokud se již sami postavy nechystají za hostinským výše zmín nou prací, jež by mohli „U zbrojí e“ dostat, PJ m že za ít popisovat, jak se hospoda postupn plní sedláky, lesníky, lovci, sedajících si po jednom i po dvou na lavice, a jedním i dv mi ú edníky z hradu i nižšími šlechtici, sedajících si ke zbylým stol m. Nakonec postavy od stolu Mistra Petra vyžene sám hostinský, nebo se jedná o štamgastský st l, a postavy zjistí, že se v plné hospod nemají kam p esunout a sám hostinský nebo n kdo jiný jim poradí, aby zašli ke „Zbrojí ovi“, kde je jist volno. Ješt jim poradí, jak se do putyky dostat (je stranou od návsi a tedy není dost patrná). Pokud by PJ m l problém s výše uvedenými d vody p esunu postav do vedlejší putyky, je možné použít hostinského Rugarssona a jeho ústy hodit „návnadu“ na možnost výd lku díky zbrojnoš m, kte í se ve vedlejší putyce scházejí. Rugarsson by mohl i v d t o tom, že aktuáln n kdo z hradu pot ebuje najmout n jaké do asné strážce jako doprovod. Celé by to mohlo prob hnout asi takto:
- Strana 9 z 40 -
Unaveni po cest , po dobré ve e i a Mistrem Petrem zaplacené rund , se zdálo, že by nebylo špatné i trochu posed t u piva i vína a po kat, zda sem ješt nep ijde n kdo, kdo by vám snad ješt n co pov d l. Pohodln jste se rozvalili na židlích u stolu, vychutnávali p íjemn osv žující tekutiny a sledovali pomalu se plnící hospodu. Ob as se k vám donesly útržky rozhovor a bylo p íjemné poslouchat starosti jiných a ve er nechat klidn plynout. Avšak nakonec vás z vašeho rozjímání p ekvapiv p erušil sám hostinský: „Promi te pánové, ale sedíte u jednoho ze stol vyhrazených pro mé stálé klienty a p ed jejich p íchodem bych tu rád poklidil. Je mi velice líto, že vás musím vyrušovat a takto nezdvo ile o to žádat, ale sami jist víte, jak dokáží být n kte í pánové nevrlí a nevraživí, pokud se jim nedostává toho, co žádají, v as a obvyklé kvalit . Vidím rovn ž, že všechny stoly i lavice jsou již obsazeny, takže pokud by se panstvo necht lo ma kat ve stoje u šenku a pokud by snad tedy rá ilo víno i pivo stejné kvality jako mé, i když v prost edí více p ivyklém zbraním než moje hospoda, dovolil bych si vám u init pro moji kapsu trochu bolestivý, ale pro vás jist výhodný návrh p esunout se naproti do putyky „U zbrojí e“, kde jsou stejné ceny jako u mne, nebo majitelka je má dobrá známá a na tomto uspo ádání jsme se dohodli již p ed lety a všem zcela vyhovuje.“ Pomysleli jste si n co o záletných trpasli ích hostinských a p esunuli se p es ulici do putyky „U zbrojí e“, jež se nacházela v p ízemí solidního patrového domu a do kterého jste sešli po t ech schodech dol . Vyšší z vás se museli ve dve ích sehnout. Již jen první pohled na stoly sice solidní a pevné, ale plné od enin a škrábanc , vám napov d l, že tato putyka zažila nejednu veselou pijatyku hradní soldatesky, kon ící snad i rva kou. Celá hlavní místnost hospody byla osv tlena n kolika lucernami a plápolajícím krbem, nebo okenice na ulici se z ejm nikdy neotevíraly. Jenom z oken na dv r dovnit dopadala trocha slune ního sv tla, ale i to se v houstnoucím soumraku pomalu ztrácí. Celá místnost byla prázdná, až na jediný st l, za kterým sed li dva zbrojnoši v tabardech vévody de Anjens, kte í se potýkali s velkým paštétem, nadýchaným bochníkem chleba a m d ným džbánkem vína. Oba zbrojnoše jste si mohli prohlédnout z profilu – starší z nich m l své dlouhé vlasy a vousy barvy lnu rozcuchané jako prskající ko ka. Z tohoto pralesa se vyno oval jen dlouhý špi atý nos, u jehož úpatí se leskly tmavé divoké o i. Nejvíce pozornosti však p itahovala jeho dlouhá rudá jizva táhnoucí se p es líce, mizící pod vousy a op t se vyno ující na šlachovitém krku. Mladší vypadal spíše jako dívka, se svými tmav hn dými, ku eravými delšími vlasy, zasn ným pohledem modrých o í a jemn tvarovanými rysy. Na jeho lících nebylo ani stopy po vousu i modrajícím strništi. Pokud postavy zpovídali hostinského Rugarssona z „Vévody“, i se po tomto kraji potulovali déle (a PJ si dobrodružství „p edp ipravil v pr b hu jiných sezení“), pak snadno ve starším zbrojnoši poznají Ludvíka Lessela, zvaného Jizva, zástupce velitele gardist vévody de Anjens. Samoz ejm , pokud je „zahákování“ do dobrodružství pojato skrze p íbuznost s Ludvíkem Lesselem, pak práv Ludvík Lessel je tím vhodným p íbuzným, nebo pochází z velmi rozv tvené zemanské rodiny. Mladším mužem je samoz ejm nejmladší len vévodovy gardy.
Quentin Dunward, synovec Ludvíka Lessela,
A tak i tak, sám Jizva Lessel je pozve ke svému stolu, aby si s ním p ipili na jeho poslední úsp ch ve službách vévody, za který obdržel zlatý et z.
- Strana 10 z 40 -
Ludvík „Jizva“ Lessel, bojovník, archetyp bijec/kondotiér na 7. úrovni. Do rozhodnutí svého pána nemluví, politiky a intrik si nevšímá a jediné, co jej baví je, pokud se n kde strhne ádná mela. V podstat jim o vévodovy ani o výprav nic ne ekne. P vodem je opravdu šlechtic – je „p ižen ným“ baronetem do jedné z menších šlechtických rodin s velmi hypotetickým nárokem na d di ný titul a panství. Quentin Dunward, bojovník, archetyp rytí /šermí na úrovni = pr m r postav +3 úrovn . Je romanticky zamilovaný do mladší z dam z Croy a vše bude nazývat jako „vznešený doprovod a ochrana dam z Croy“. Navzdory zdání snílka, je to však i p es sv j nízký v k zkušený vále ník, poznal už bojišt , má dobrý úsudek a není radno jej podce ovat i dráždit. O dámách se bude vyjad ovat v superlativech, o vévodovy bude mluvit s úctou, nebo mu stále bohužel v í a o lenech vévodova dvora odmítne mluvit. Kdyby snad postavy již nabyli podez ení, že n co s výpravou není v po ádku, rázn to odmítne. Quentin se honosí titulem „zeman z Dunwardu“ a je na to pat i n hrdý. V tomto míst by postavy m li dostat sv j úkol – najmout by je m li spole n Lessel a Dunward. Pokud postavy p ijedou s doporu ením (jsou p íbuzní Lessela nebo dostali doporu ení do Mistra Petra – viz výše), tak je najmou bez smlouvání za solidní peníz s proplacenou stravou a ubytováním. Pokud postavy p ijedou bez referencí i budou p sobit ošum lejším dojmem, bude Lessel tvrd smlouvat, a pokud snad se postavy pro eknou, že mají tím sm rem i namí eno, pak se je bude snažit usmlouvat pouze na najmutí za stravu a ubytování. Když jste si kone n s Lesselem plácli, objevil se na jeho tvá i zá ivý úsm v. Oba zbrojnoši pak vstali a chystali se k odchodu, Lessel podal n jaké mince šed oble ené majitelce putyky, jež se zcela ne ekan vyno ila z jedn ch dve í a pak jednoho z vás poplácal po zádech a ukázal na nedojedený paštét, p lku chleba a rozpitou konev vína na stole se slovy: „Sn zte ten paštét p átelé a vypijte to víno, bohové v dí, kdy se op t dostanete ke slušnému jídlu a pití. Dnes vás hostí jídlem Ludvík Lessel a vínem vévoda de Anjens.“ Celou dobu zamlklý Quentin Dunward se na vás obrátil s jedinou ucelenou v tou, jíž ten ve er pronesl: „Setkáme se zítra, p ed polednem, asi míli od vesnice po staré cest na Letuch. To místo nelze minout – je to slunná rovná louka, cesta louku protíná veprost ed.“ Samoz ejm si nedojedený chléb a paštét (zabalený do plátna) mohou postavy vzít sebou, ale pokud nemají m ch, tak jim putyká ka odnést konev s vínem nedovolí a pokud by snad postavy cht li vyvolat výtržnosti, tak se „náhodou“ do putyky staví n kolik dalších zbrojnoš (a putyká ky se rázn zastane) nebo v horším p ípad vrchní profous Štika (o n m viz dále) se svými pochopy (a postavy nekompromisn vyrazí nejen z putyky, ale i z vesnice). Pokud by snad postavy m li na ubytování, tak jim nabídne za velmi p ijatelnou cenu ubytování putyká ka a to dokonce i na dluh (pokud mají doporu ení od Mistra Petra i jsou p íbuzní Ludvíka Lessela). A pokud nakonec postavy p espí v n kterém z pokoj nad putykou „U zbrojí e“, pak ti s lepším sluchem (smysly) uslyší krásný dív í zp v, doprovázený loutnou.
- Strana 11 z 40 -
ást 2. – Trochu postraních zápletek Tato ást dobrodružství je vlastn nepovinná a má trochu oko enit celou výpravu (a ješt k tomu zmást moc zvídavé postavy). Pokud budou chtít postavy zkoumat vesnici Plessis a její zajímav jší obyvatele, pak budou mít p íležitost práv ráno mezi úsvitem a polednem, kdy mají být p ipraveni na cestu na smluveném míst . Pro tuto ást celého dobrodružství je vhodné, aby si PJ vyhodnotil, zda je možné a v jakém rozsahu dále uvedené postraní zápletky do celého p íb hu umístit. Pro mén zkušenou hrá skou skupinu jist posta í jedna, avšak pro zkušen jší by m ly být všechny t i postraní zápletky sch dné. Pokud by se postavy snažili zjistit n co více o vesnici, vévodovi i komkoliv jiném pomocí svých schopností, pak všechny pokusy více-mén selžou: Hrani á neobjeví žádné stopy, ba naopak, pokud se bude potulovat po okolí vesnice, tak na dob e ukrytých stezi kách v lese objeví nejednu bolestivou past a mnohem mén stop lidské i zví ecí innosti v lese. Bude-li trochu zvídavý, bude mu to podez elé – jednou z podez elých informací je, že se v lese nevyskytují ani stopy babi ek, jež obvykle po lesích sbírají klestí, ani stopy zv e, jež si zvykla žít v blízkosti lidských obydlí (zajíci, králíci, lišky a podobn ). Vysv tlení je jednoduché – vévod v vrchní lov í je velmi schopný hrani á . •
•
Ke kn zi bude jeho b h hluchý (p sobení kn ze Balúa – viz níže).
• Zlod j zjistí naprostou absenci organizovaného zlo inu, kterou zajiš uje vrchní profous Štika (jenž je zárove vévodovým hlavním místním špehem).
Theurg nezjistí pomocí svých schopností nic o vévodovy i jeho plánech – informace jsou velmi dob e „uzam eny“ jiným theurgem, kterým není nikdo jiný, než Mistr Daniel. •
Mistr Daniel, oficiáln lazebník vévody de Anjens, neoficiáln theurg na cca 10. úrovni s velmi dobrou prací ve sférách a vazbách. To, že je theurgem, neví ani jeho pán vévoda de Anjens. Mistr Daniel má sv j mocenský plán i p edstavu, jak by m la vypadat mapa panství v této provincii a nezdráhal by se ni eho. Postraní zápletka 2a. – Vzkaz brat ím Avšak pokud by se postavy potulovali po vesnici, první na koho by narazili na ranní procházce bude kn z Balú: Lehký opar se ješt rozplývá nad vesnicí a vy si uv domujete, že je po ránu stále chladn ji. Stojíte na ulici mezi hospodou a putykou, když tu se ze stín a oparu pomalu vyno í vysoká, štíhlá postava a svižným krokem krá í p ímo k vám. Strohý hábit hn dé barvy, prostá kovaná h l, dlouhé kaštanové splývavé vlasy a do kozí brady st ižený fous v asketické tvá i prozrazují už z dálky kn ze. I v gestech a hlase tohoto muže je cosi božského, avšak zárove i temného a hrozivého. Jste si jisti, že ten muž je kn z, ale nevidíte žádný znak božstva i p íslušnost k ádu. „Bu te pozdraveni, sm lí poutníci. Dozv d l jsem se o vašem poslání a rozhodnul jsem se požehnat vašim krok m i vašemu po ínání.“
- Strana 12 z 40 -
Kn z Balú je kn zem na 7. úrovni. Pokud je mezi postavami kn z dobrého vyznání i sv tlé stezky, pak Balúovo vyznání bude zlé i temné stezky. Pokud je mezi postavami kn z zlého vyznání i temné stezky, pak Balúovo vyznání bude rovn ž zlé i temné stezky, avšak bude pat it do konkuren ního vyznání i do konkuren ního ádu. Balú nezná pravý ú el Quentinovi výpravy, tak jak ji osnoval vévoda de Anjens, myslí si, že jen dojede do Burubonu a odevzdá ob dámy velekn zi Burubonovi. Vévoda de Anjens urazil jeho ješitnost p i posledním honu (smál se jeho pádu z kon ) a proto se Balú rozhodl p ejít tajn na stranu knížete Grubundského. Balú sám je jinak lov k zbab lý a jeho hlavní zbraní je tajná služba jeho bohu. Vévoda de Anjens o jeho vyznání ví, ale poda ilo se mu to dob e ututlat, protože Balúa pot ebuje – je to totiž jeho nejvynalézav jší „vyslýchatel“ v podzemí jeho hradu Plessis i jiných hrad . A mu ení nevinných lidí je Balúovým pot šením. Pokud by byl mezi postavami kn z (jakéhokoliv vyznání) bude chtít Balú mluvit jenom s ním, pokud by mezi nimi kn z nebyl, vybere si theurga nebo arod je. Pokud by mezi postavami nebyl ani theurg i arod j, pak jenom postavám požehná a odejde pry . Pokud prob hne rozmluva mezi Balúem a postavou kn ze, pak se Balú bude snažit postavu p esv d it, že na hrad Plessis se vzmáhá velké zlo a je nutno varovat všechny bratry kn ze, ale hlavn n koho z okolí knížete Grubundského. Pokud mu bude postava kn ze dobrého vyznání i sv tlé stezky vypráv t o zvláštním pocitu „hluchoty“ svého boha, pak tento stav Balú svede na ono vzmáhající se velké zlo. Ve skute nosti však je p vodcem této absence dobra sám Balú. Postava kn ze temné stezky i zlého božstva nebude mít problém ur it zdroj absence vlivu svého boha, pak je ovšem na PJ zda nechá situaci vyhrotit do konfliktu. Pokud prob hne rozmluva mezi Balúem a theurgem i arod jem, pak se bude snažit postavu p esv d it o tom, že na hrad Plessis se chystá veliké spiknutí proti vévodovy de Anjens a vzhledem k rozsahu bude pot eba, aby zakon il rozbroje s knížetem Grubundským a proto je pot eba prosit o pomoc v okolí knížete Grubundského. P ijme-li oslovená postava tento úkol, pak jí Balú prozradí, že je pot eba komukoliv z knížecího dvora íci následující: „Zanechme rozbroj , zlu je t eba bránit!“ Ve skute nosti se jedná o tajné heslo, kterým Balú dává knížeti na srozum nou, že je p ipraven zm nit stranu. Pokud by postava odmítla vzkaz vy ídit, bude se na ni Balú snažit zap sobit („Bohové si to p ejí a obávejte se jejich hn vu!“), a i když p esto nep ijmou, kn z Balú postavám nepožehná a rozzloben odejde. Pozd ji by tímto postavy v Balúovi získali bu necht ného spojence i mocného nep ítele. Tato postraní zápletka je také dobrý zp sob jak dostat zp t do hry postavy, jež p vodn úkol od Quentina Dunwarda odmítly a te se jen rozhlíží po vesnici. Pokud by se totiž postavy nakonec pod vlivem Balúa rozhodly vzkaz od n j doru it, pak jim i sám Balú poradí, aby vzaly ten úkol doprovázet výpravu Quentina Dunwarda a rovn ž jim poradí, kde Quentina Dunwarda najít (na cest ke smír ímu dubu a hradu – viz dále).
- Strana 13 z 40 -
Postraní zápletka 2b. – Dopis p íteli Budou-li se postavy chvíli zdržovat v putyce i okolí putyky „U zbrojí e“, postava s nejv tší viditelnou zbraní (nejlépe s me em) dostane pozvání k Boforsovi Galeottimu: Nevábný dvorek putyky „U zbrojí e“ naprosto nelákal k návšt v a tak by vás tam snad ani nenapadlo zajít. Avšak znenadání k vám p ib hnul odn kud z koutka malý capart, asi p tiletý a za al kolem tebe poskakovat jako malý králí ek: m
„Strejdo, strejdo, strejdo ! Jeden pán s tebou pot ebuje mluvit a dal mi dokonce i ák, abych t p ivedl.“ A už t chytnul za ruku a odtáhnul t na zadní dv r, který je kupodivu istý a úhledný.
„Tam bydlí ten pán,“ ukázal na schody vedoucí na d ev nou pavla a jedny ze dve í, jenže to už jeho bosé nožky pleskali o udusanou hlínu návsi, jak chlapec utíkal pry za ostatními d tmi, pod lit se o nový zážitek. Pokud se postavy rozhodnou zjistit n co více, je nutné, aby po schodech nahoru vystoupala vybraná osoba (s nejv tší pravd podobností bojovník, zlod j nebo hrani á ) a zabouchala na dve e. Kdyby tak u inila jiná postava, nebo by se na pavla natla ili všichni, Bofors Galeotti prost dve e neotev e a bude d lat mrtvého brouka. Po zaklepání se dve e otev ely a za nimi se objevila mohutná postava s erným plnovousem – hv zdopravec Galeotti, jehož jsi vid l již v erejšího dne „U vévodovy hostinnosti“. Tentokrát na sob nemá kaftan, ale pohodlnou tuniku a m kké boty. Pokynutím ruky t zve dál a ukazuje, abys za sebou zav el dve e. iníš tak a následuješ jej do zše elého interiéru. Na konci krátké chodbi ky je místnost se stolem a knihovnou plnou r zných svazk . U stolu stojí dv k esla, do jednoho z nich se posadil Galeotti a rukou ti nazna uje, aby sis také ud lal pohodlí. Teprve z k esla je vid t do další místnosti, kde kolem neustlané postele leží rozházené dámské spodní prádlo a zpod pe iny vy uhuje ladná ženská nožka. Galeotti zachytil tv j pohled, zamra il se a dal si prst na ústa. Pak teprve promluvil – na muže tak velkého a z ejm i h motného mluví neuv iteln tiše a klidn . „Drahý pane, slyšel jsem o vaší cest sm rem na Burubon, napadlo mne tedy, zda byste nebyl ochoten vzít mému drahému p íteli v Letuchu malý dopis. Již dlouho pro mne shání pom cky na mé hv zdopravecké pokusy a pot eboval bych od n j velmi urgentn jednu p ísadu, jíž by snad mohl mít.“ Pokud postava nesouhlasí s tak jednoduchým úkolem, jako je doru ení dopisu, pak Galeotti pokr í rameny a zkusí se domluvit s jinou z postav. Pokud postava souhlasí s tímto úkolem, pak jí Galeotti p edá zape et ný dopis (kdyby snad postavy dopis rozpe etily, pak by zjistily, že je vše zašifrováno a nic z toho nelze pochopit), n jakou menší ástku a slíbí ješt n co navíc od svého „p ítele“, V Burubonu p ímo se pak o dopis p ihlásí adresát – malý nenápadný mužík s krysím pohledem a trhavými pohyby. Kdyby mu snad postava cht la dát rozpe et ný dopis, tak jako výmluva mu bude sta it i to, že pe e cestou rozežraly myši. Mužík rovn ž vyplatí n jakou odm nu, ale nejd íve se bude zdráhat.
- Strana 14 z 40 -
Bofors Galeotti, alchymista a hv zdopravec je ve skute nosti bojovník archetyp barbar/gladiátor na 7. úrovni, jenž si vydáváním se za hv zdopravce vyd lával slušné živobytí, nebo vévoda de Anjens je ke své škod zna n pov r ivý a d ležitá rozhodnutí konsultuje vždy s hv zdami. Galeotti umí hodn dobrých trik , kterými balamutí nejen vévodu, ale i další lidi (v etn své milenky). Momentáln se dostal do finan ní tísn , nebo vévoda omezil své okultní výdaje a tak milý hv zdopravec strádá a nesta í mu již dostatek financí na vydržování luxusní milenky. Proto se rozhodl zm nit p sobišt i milenku a mužík s krysím obli ejem je jeho „agent“ jenž mu má zajistit lepší místo u jiného dvora. Tato postraní zápletka je zde ist pro zmatení postav – dob e zahraný Galeotti bude tím prvním podez elým, zodpov dným za všechny intriky. Pravdou je, že Galeottiho krom dobrého živobytí a milenek nic jiného nezajímá. Cizí postava Galeottiho je dobrou spojnicí pro PJ i do dalších dobrodružství, nebo Galeotti nakonec m že zakotvit kdekoliv a kdykoliv a nejlepší je, že je tak drzý, že si ani nem ní jméno. Postraní zápletka 2c. – Smír í dub Pokud by se postavy rozhodly podívat se ke hradu i se jen projít úvozem vedoucím na sever z vesnice, musí minout zar stající kupeckou cestu do Letuchu a projít kolem Smír ího dubu. Opustili jste neu esanou uli ku vesnice a kolem erstv pokoseného polí ka n kterého z místních sedlák vás vaše zv davost dovedla na rozcestí, kde se od dob e proježd né a z ejm asto používané cesty vedoucí do lesního úvozu odd luje mén znatelná, pomalu zar stající a poslední dobou z ejm moc asto neužívaná cesta. Nad rozcestím se opile sklání opršelý rozcestník, na kterém m žete s obtížemi zjistit, že zarostlá cesta vede do Letuchu. Ceduli ukazující do úvozu n kdo urazil, takže ze zbytku lze vytušit jen „..essis“ – první p lka chybí. Pokud by se na tomto míst postavy rozhodli jít po staré kupecké cest , pak by to nem l být problém – postavy dojdou na místo setkání s Quentinem Dunwardem (viz ást 3.) Pokra ování cesty k hradu vede úvozem: Vydáváte se dál úvozem a vcházíte pod rozložité koruny mohutných dub a schnoucích borovic. Pás lesa, kterým procházíte, je dlouhý jen necelou p lmíli, ale i tak si v sob stále udržuje ranní chlad. Po chvíli se stromy rozevírají a poskytují vám pohled na široký pruh pe liv vymýcené p dy zarostlý travou vlnící se až k pevné mase velkého, lenitého a zlov stného hradu Plessis, na jehož mnoha v žích hrd vlají standarty vévody de Anjens. Více než hrad vás však zaujal mohutný, staletý dub stojící v p li cesty mezi lesním pásem a bránou hradu. Z místa, kde stojíte se zdá, že u dubu probíhá jakési shromážd ní. Zde je op t možno dát postavám možnost volby, jestli cht jí jít blíž. V tšina z postav jako obvykle z ejm bude chtít, takže je to jenom berli ka, jak za ídit, aby se jim d j nezdál zmanipulovaný – šly p ece samy.
- Strana 15 z 40 -
Jak p icházíte blíž, vidíte hlou ek sn dých žen a d tí p ihlížejících n odehrává pod dubem.
emu, co se
Teprve te si všímáte, že k jedné ze spodních v tví dubu je uvázána trojice koní. Vedle nich stojí ozbrojený muž a sleduje další dva ozbrojence, kte í p es jednu z vyšších v tví p ehazují lano s výmluvnou smy kou na konci. O kousek dál kle í zarostlý sn dý mužík v pestrobarevných cárech s rukama svázanýma za zády. Sotva vás hlou ek d tí a žen spat il, vrhá se vám v ústrety. Ženy mluví jedna p es druhou, d ti do toho hlu í, natahují ruce a snaží se vás tahat za rukávy, takže smysl e i je n jakou dobu nejasný. Až po chvíli vám dojde, co po vás cht jí. Zarostlý mužík je prý nevinný a podle nich se stal ob tí omylu a nepochopení. Zbrojnoši si vás v bec nevšímají, vaším p íchodem se nenechali vyrušit a pokra ují v zapo até práci – o ividn se jedná o místní pochopy i bi ice a je jasné, že to ned lají poprvé, svoji innost vykonávají velmi zru n a sehran . Tato postraní zápletka je pon kud t žší a jeho úkolem je p ipravit trochu p du postavám pro jednání s Maghraubem (pr vodcem, jehož k výprav musí vzít Quentin Dunward na výslovnou žádost svého pána, vévody de Anjens – viz dále v ásti 4). Ozbrojenci jsou Štika (stojí u koní a celou exekuci sleduje a ídí) a jeho dva pochopové. Muž, jehož mají v šet, je pr vodc v bratr Tangred a byl chycen p i údajné krádeži. I když Tangred není žádný svatoušek, tentokrát se opravdu o krádež nejednalo – shodou nep kného ízení osudu cht l jednomu z emeslník ve vesnici vrátit kladívko, jež si „p j ily“ místní d ti a pak zapomn ly v jednom ze svých lesních úkryt . Tangred kladívko našel a odnesl jej zp t emeslníkovi, jenže ten si o Tangredovi a jeho p átelích komediantech už dávno ud lal sv j obrázek a tak jej rovnou obvinil z krádeže a poškození svého nástroje. Tangred byl odveden Štikou a jeho muži k rozsouzení do hradu, kde vesni an žádal náhradu za své zni ené kladívko. Ta byla stanovena na jeden st íbrný, jenomže Tangred samoz ejm žádné peníze nem l a tak se správce rozhodl celou v c nechat na Štikovi – a si s ním d lá, co chce. Štika (viz níže) ví, že Tangred ani jeho rodina nebo p átelé nemají jak pokutu zaplatit, takže se ho pro odstrašení ostatních p ed zlo inem a vzpurností a také pro vlastní pobavení rozhodne pov sit za ruce na smír í dub. Pokud by se postavy rozhodly do celého p ípadu vložit, nechá je Štika promluvit si s Tangredem a bude nakonec ochoten i nechat Tangreda vyplatit – požaduje st íbrné dva (jeden soudu a jeden pro sobe). Na jinou variantu nápravy celého p ípadu než je vyv šení nebo zaplacení nep istoupí. Pokud se postavám poda í Štiku p emluvit a zaplatí, Tangred se jim vrhne k nohám a bude jim d kovat a slibovat odm nu. Pokud se postavám nepoda í Štiku p emluvit a postavy nebudou chtít zaplatit, Tangred p ed výkonem trestu postavám pod kuje alespo za pokus - t žko íct, jestli to myslí vážn . Každopádn hned na to mu ozbrojenci k nohám p ipevní velký špalek (pro tu asi je), smy ku mu omotají kolem svázaných rukou a nemilosrdn vytáhnou nahoru. Štika pak pronese krátkou e o tom, „jak je špatné krást, lhát a neplatit dluhy (to hlavn ), upozorní, že kdokoliv by Tangreda pustil propadl hrdlem“ a odejde i se svými muži. Tangred ješt v pr b hu Štikova projevu omdlí, z ehož si jeden z ozbrojenc za ne d lat legraci.
- Strana 16 z 40 -
Pokud se postavy budou zajímat o strom a budou si ho chtít podrobn ji prohlédnout, zjistí, že mnoho jeho výše položených v tví je od eno od provaz i lan. O ividn je tento strom k podobným ú el m používán ast ji. Kdyby se na to postavy zeptaly Štiky, ten jim rád vysv tlí, že toto je slavný vévod v Smír í dub, kde se eší všechny spory, asto jednou pro vždy. Sám pak klidn se smíchem p idá veselou historku o tom, jak jednou vévoda letitý spor dvou soused vy ešil tím, že je oba na tomto strom nechal vyv sit vedle ob šenc a viset tam tak dlouho, dokud oba své stížnosti neodvolali a neslíbili vévodovi za urovnání sporu bezmála p lku svých majetk . Štika, zlod j na 5. úrovni, jeho pochopové jsou bojovníci s archetypem barbar/bijec na 3. úrovni. O vrchním profousovi toho nelze íci více, než že je nejen vrchním vévodovým špehem, ale i vykonavatelem špinavé práce a mužem velmi krutým a zlým. Zajímá jej jen jeho vlastní zisk a pokud m že, okrádá i vévodu. Štika bude dost asto používat v tu „protože všechno trápení na tomto sv t ti m že jednoduše vy ešit Smír í dub.“ Na tomto míst celá postraní zápletka kon í. Pokud postavy p jdou dále k hradu, stráže na brán je dál nepustí, protože správce prý má pro dnešek dost vyrušování. Komedianti (p ípadn vedeni Tangredem) se ztratí kamsi do lesa a as za ne postavy tak trochu tla it, takže by se nem ly chtít moc dál toulat. Ješt poznámka pro zvídavé postavy – p vodní porost kolem hradu byla dubobuková kultura, avšak díky lidské innosti vznikali sv tliny a majitelé hradu se z obavy p ed jeho „odkrytím“ do kraje rozhodli vykácená místa zales ovat – a shodou podivných náhod ( ist na PJ) k tomu byly použity borovice.
ást 3. – Odjezd z Plessis Jakmile jsou postavy ochotny vyrazit na výpravu s Quentinem Dunwardem (respektive p ijali-li úkol jej doprovázet) a p iblíží se as, na kterém se s ním dohodly, m žou vyrazit po pustnoucí kupecké cest . Alternativn pokud úkol nep ijaly, ale slíbily doru it Balúovu zprávu nebo Galeottiho dopis, mohou na Quentina narazit za vesnicí (jaká to náhoda). Rozhodn jim ale nebude za t chto okolností chtít nijak moc platit za doprovod. Op t jste se pono ili do stín , zvuk a pach lesa, tentokráte však jdete po travou zarostlé cest , vedoucí na severovýchod. Ob as musíte p ekro it i obejít velké trsy bodlá í vyr stající na míst , kde p íkrovem listí prosvítá dostatek sv tla. Z cesty p ed vámi ob as do lesa vyrazí ješt rka i hraboš a na malé pasece jste na chvilku zaslechli varovné zasy ení. Vaši krátkou pou však nic nenaruší. Asi po míli se les opravdu rozestoupí a vy vejdete na nádhernou, proslun nou a vonící lesní louku, kde k dokonalé idylce chybí snad jen stáde ko vysoké. Už od kraje palouku je z ejmé, že ani Quentina, ani doprovázené dámy není nikde vid t. Z ejm jste p išli první a tak si m žete ud lat pohodlí. Poslední odstavec se pochopiteln m že zm nit, pokud postavy s doprovodem nesouhlasily a jen dopravují dopis – Quentin i dámy tu už asi budou. Pokud by se postavy rozhodly jít obez etn , mají n jakou formaci i rozd lené úkoly, nebo n kdo z nich provádí pr zkum okolí, prost pokud nejdou jen tak na výlet do lesa, nebude jim to stejn nic platné, nic zajímavého v okolí není. Lov ani náhodný boj s n jakým zví etem bych prozatím nedoporu oval. Pouze na louce si m žou všimnout, že na ní vede n kolik dalších, na první pohled neznatelných, stezek z r zných stran. Vzhledem k prakticky nulovému výskytu zv e v okolí budou tyto stezky p sobit podez ele a jejich bližší zkoumání odhalí, že kolem hradu - Strana 17 z 40 -
panuje vcelku ilý ruch mimo hlavní cesty. Jsou zde stopy jednak p ších, jednak jízdní. Nic konkrétního z nich vy íst nelze, snad krom toho, že posel jezdící p es vesnici (jeho stopu by postavy mohly znát) používá i tyto stezky. Pokud budou postavy alespo trochu dávat pozor a budou mít i trochu št stí nebo vhodn využitou n kterou svoji dovednost i vlastnost, mohou zaznamenat tlumený dusot kopyt na jedné ze stezek ze severozápadu. P i velkém št stí a plné pozornosti mohou také z n které ze stezek k východu i k jihu (tím si postavy nebudou jisty) uslyšet šelest rozhrnujících se v tví i zafrkání kon nebo cinknutí kovu o kov. Po n jaké relativn krátké chvíli by bylo dobré již p ivést na scénu Quentina Dunwarda a dámy. Zde by si PJ m l ujasnit hierarchii krásy v následujících ástech dobrodružství, pokud jsou mezi vlastními postavami n jaké ženského pohlaví. Doporu uje se ponechat Belu z Croy na pomyslném stupínku královny krásy, tuto výsadu jí neupírá ani její teta Hamelina. Ovšem zajímavou sou ástí celého dalšího putování by se mohlo stát klání o pomyslné druhé místo na stupínku krásy mezi Hamelinou a n kterou z vlastních postav ženského pohlaví. Zaslechli jste jemný dusot kopyt a pak z jedné z neznatelných stezek vedoucích ze severozápadu vešel p šky na louku Quentin Dunward následovaný dv mi menšími ko mi, na nichž v dámských sedlech sedí ob ženy. Z hradu z ejm vyšli bo ní brankou a zkrátili si cestu p es les. Za Quentinem jede na grošované klisn mladší z obou dam, od ná do sice zdobeného, p esto však jednoduchého hn dého jezdeckého obleku dopln ného klobou kem s decentní krempou a závojem proti hmyzu, p es který jí není úpln vid t do obli eje. Starší z dam, z ejm stávající hrab nka, má na sob elegantní, avšak t žké šaty z pevného sametu zelené barvy, dopln né pouze slune níkem stejné barvy. Kdysi musela být velmi krásnou ženou, avšak snad sebeúcta i marnivost jí nedovolily vyjet z hradu neupravená, a tak ud lala vše pro to, aby vypadala mlad a sv že – pe liv a d sledn nalí ená tvá a plné rty mají odpoutávat pozornost od vpadlých o í a jemného pletiva vrásek, umn vy esaný ú es tmavohn dých vlas zakrývá alespo áste n chabnoucí linku šíje a vrásky na krku. Nejp ekvapiv jší je ale od ní Quentina Dunwarda. Na sob nemá tabard a zbroj se znaky vévody de Anjens, se kterými jste jej vid li v hostinci, ale výzbrojí a výstrojí p ipomíná potulného dobrodruha i žoldné e – skoro dokonale by zapadl mezi vás. Procesí dorazilo až k vám a Quentin se na vás usmál. „Dovolte, abych vám p edstavil hrab nku Hamelinu z Croy a její nete , lady Belu z Croy.“ Starší z dam vás jen p ejede zkoumavým pohledem, zatímco mladší vám lehce kývne hlavou. Než se však sta íte na cokoli zeptat, na opa ný konec louky z jedné z jižních stezek vjíždí dva rytí i v plné zbroji. Jakmile se dostanou na louku, zap ou svá kopí v botkách a ist bílé vlaje ky na jejich koncích se rozevlají. Jeden z rytí má sv j erb, straku klovající snítko myrty, vyveden viditeln na hrudi, zatímco druhý jej bu v bec nemá nebo jej skryl pod plášt m. Tady je jedna z dalších zápletek p íb hu, jež mají postavy trochu zmást a rovn ž p inést do celého dobrodružství trochu akce. Pokud by snad n která z postav projevovala zájem o heraldiku i se dob e vyznala v místní politické situaci, pak zjistí, že erb straka klovající snítko myrty je erbem hrab te Dunoše. Vývoj situace je jednoduchý a p ímý – rytí s erbem (hrab Dunoš) vyjede ke Quentinovi, osloví jej jménem a nabídne souboj pro svého spole níka v duchu pravidel
- Strana 18 z 40 -
rytí ského klání. Vít z souboje pak smí dámy doprovázet. Quentin (jelikož je sám šlechtic) klání p ijme, avšak vzhledem k tomu, že je vyzvaným a nemá kon , žádá o p ší souboj. Rovn ž chce znát jméno druhého rytí e, aby v d l s kým má tu est, ale to mu Dunoš odmítne sd lit. S p ším kláním ale souhlasí. Quentin osloví postavy, zda je mezi nimi n kdo, kdo by byl hoden ú asti v klání a cht l mu posloužit jako sekundant – za hodného ú asti klání on sám pokládá jenom bojovníky s archetypem šermí , rytí i kondotiér (tedy „vznešené vále níky“), avšak Dunoš bude souhlasit s jakýmkoli sekundantem z ad postav, pokud bude tento nosit me . (Když se nikdo takový nenajde, bude Quentin v souboji bojovat bez sekundanta). Malá historická odbo ka pro PJ – role sekundanta v souboji. Obvykle se sekundantem má na mysli sv dek souboje, jenomže už používání slovesa "sekundovat" (asistovat) a p íbuznost s anglickým slovem "second" (druhý) a slovem "sekunda" (vte ina, ale používalo se i ve významu "další díl"), by m lo navád t i na fakt, že pro ur ité innosti v lidském život byl tradi n vyžadován náhradník, tedy nap íklad sv dek na svatb byl p vodn náhradní ženich (a pokud by se ženichovi n co b hem svatebního ob adu stalo, musel by jej zastoupit, p ípadn si sám vzít doty nou nev stu za ženu), kmotr byl náhradní rodi (pokud se tedy rodi m n co stalo, kmotr se m l o dít postarat) a podobn tomu bylo u i sekundanta. Role sekundanta ovšem nabývala r zných funkcí v r zných dobách a situacích nej ast ji to byl onen sv dek, avšak v p ípad , že se duelant, jemuž sekunduje, na souboj nedostavil, respektive se souboje zú astnit nemohl, sekundant duelanta zastupoval a bil se za n j. P ípadn se sekundanti v p ípad nerozhodného duelu sami duelu ujímali (nap íklad v p ípadech, kdy se oba duelanti zranili navzájem a nebyl jasný výsledek duelu). V p ípad duel se zran ními asto sekundant p sobil i jako ochránce svého duelanta (m l za úkol zabránit soupe i v dobití zran ného duelanta). Ovšem nez ídka se duelanti mohli dohodnout na p ímé ú asti sekundant v souboji ( i tato p ímá ú ast mohla ze situace vyplynout) a pak se z duelu alias "dvojelu" mohl stát klidn i "quadrel" a tak dále. Další variantou byla i možnost, že poražením svého soupe e v duelu nebyl vít z spokojen a vyžadoval pro úplnou satisfakci i porážku jeho duelanta. V daném p ípad je na PJ pro jakou variantu pr b hu duelu se rozhodne a jakou roli sekundantovi v duelu p i kne. Ovšem zapojení postavy do duelu p ímo by znamenalo zapojení i Dunoše a to by nakonec mohlo znamenat i zbyte nou smrt postavy. Vyzvaná strana (Quentin Dunward) ur uje podmínky - bojuje se me em a štítem v libovolné zbroji muž proti muži dokud protivník nepadne (omrá ením nebo se nedotkne kolenem zem ) i se nevzdá. Quentin bude bojovat s rytí em bez erbu, jehož sekundantem je Dunoš. Dam se na názory na takový souboj samoz ejm nikdo neptá, ale hrab nka Hamelina (ta starší) dává jasn najevo, že je ze souboje nadšena (možná si dokonce myslí, že je to kv li ní), kdežto Bela tak maximáln utrousí n jakou jedovatou poznámku, pravd podobn o „bláznech, co si rozbíjejí hlavy“. Souboje a turnaje jí oby ejn nijak neimponují. Pokud by snad n která z p ihlížejících postav ( i sekundant) cht la provést n jakou ne estnost (st ílet, kouzlit apod.), Dunoš jí to d razn vysv tlí a rozmluví (zbraní).
- Strana 19 z 40 -
Poznámka: I když dále uvádím popisky obou rytí (op t jenom v obecné rovin ) a nic PJ nebrání, aby provedl „ostrý“ souboj, je d ležité, aby nakonec celé klání „zmanipuloval“ tak, že Dunward a rytí bez erbu se navzájem poraní – Dunward bude zran n lehce (škrábnutí), rytí bez erbu docela solidn (pár dní se nepostaví na nohy). Dunward tak vyhrál. Hrab Dunoš – maršálek a velitel polních vojsk vévody de Anjens, bojovník na 10. úrovni, archetyp rytí /kondotiér/šermí . Oddaný p ítel rodiny de Anjens a tutor vévodova synovce Rolanda. Nesouhlasil s manželstvím Johanky a Rolanda, a te pomáhá svému mladému žákovi a p íteli s pokusem o únos dam z Croy, i když ani s tímto cílem nesouhlasí. Je to vzor šlechtice, oddaný jedinému pánovi a zárove ideál m cti a spravedlnosti. Straka klovající snítko myrty, kterou má Dunoš v erbu, symbolizuje záchranu míru v íši. Dunošovým p edk m se poda ilo odvrátit hrozbu ob anské války b hem nástupu nové panovnické dynastie. Dunoš je opravdu schopný soupe a pokud by postavy cht ly do souboje zasahovat, normáln je bez problém rozdrtí. Pokusí se je nezabít, jen poslat do bezv domí. Rytí bez erbu je p ímo Roland z Anjens, - bojovník na 6. úrovni s archetypy rytí /šermí . Svoji zákonnou ženu Johanku nemiluje, a by si s ní ve skute nosti mohl dob e rozum t. Johanka je inteligentní a p íjemná dáma, ale protože bylo Rolandovi manželství vnuceno, p ipravil si odvetnou akci. Johanku zcela ignoruje, nesdílí s ní ani lože, ani komnaty. I když je mu tento stav velmi nep íjemný, hodlá v tom pokra ovat, dokud nedojde k anulaci s atku. Jednoho dne náhodou potkal v chodbách hradu Plessis Belu z Croy a zamiloval se do ní na první pohled. Roland se rozhodl vy ešit celou v c jako v rytí ských ságách – svoji milou unese, prokáže, že s manželkou nenaplnili stav manželství a tudíž je manželství neplatné, vezme si Belu z Croy a stane se nejen hrdinou p ed svými p áteli, ale i jeho strýc mu nakonec vše odpustí. Na názor Bely se pochopiteln neptal. Jak již bylo nazna eno, tak souboj dopadne jinak, než si Roland p edstavoval. Quentin Dunward moc dob e ví, kdo je rytí bez erbu a tak n jak netuší, o co mu jde, ale ochrana dam byla sv ena jemu, takže se snaží vyhrát se m že. Na louku totiž chvilku po poslední rán vjede tryskem profous Štika a jeho muži a zcela nekompromisn ú astníky souboje zajistí. Zde je nutno ješt podotknout, že Štiku poslal vévoda, aby dovedl zp t Rolanda a Dunoše. O jejich zám ru se dovtípil, když v plné zbroji narychlo opustili hrad. Ješt nedozn ly poslední rány a rytí bez erbu stále leží na tráv a sténá, když z lesa po té samé lesní p šince od hradu, kterou se p edtím objevil Quentin s doprovodem, vyjelo tryskem n kolik jezdc , vedených profousem Štikou. Bez jediného slova obklopili rytí e se strakou a zatla ili jej k ležícímu rytí i bez erbu. Štika se naklonil k Dunwardovi a n co mu potichu íkal – bylo vid t, že Dunward s jeho slovy nesouhlasí, ale nakonec jen p ikývnul a zastr il me do pochvy. „Vydržte,“ ekl vám, a odešel si promluvit s dámami. Rytí se strakou za pomoci pochop zvednul svého zran ného druha do jeho sedla, a pak všichni jezdci, až na jednoho ze strážných, odjeli po cest sm rem zp t do vesnice. Quentin mezitím vysv tlil situaci dámám a pak ukázal na profousova muže: „Máme jej následovat, odvede nás k pr vodci, jež nás má bezpe n a hlavn v skrytu dovést do Burubonu.“
- Strana 20 z 40 -
Po této scén se soubojem m že za ít docházet k posunu vztah mezi Quentinem Dunwardem a postavami. Pokud postavy našly mezi sebou vhodného sekundanta, bude pochopiteln Quentin vst ícn jší, minimáln k n mu. Záleží, jak moc se postavy snaží d v ru Quentina získat; pokud ano, bude sdíln jší ohledn svého vztahu k jedné z dam (samoz ejm , že k té mladší, ale nebude na škodu, když Quentin Dunward bude ústy PJ necht n a roztržit mlžit). Pokud by se stalo, že postavy již v ásti 2c. mluvily se Štikou a ten by se k nim nahrnul jako ke svým starým dobrým známým, pak Quentin Dunward pojme k postavám ned v ru a moc s nimi nebude chtít komunikovat. Jinak, p i b žném vývoji situace, by Štika se znechuceným výrazem pronesl „Zase vy? Do eho jste se to namo ili te ?“. Vyplacení Tangreda tak m že postavám v Dunwardových o ích nep ímo uškodit i pomoci. D v ra i ned v ra Quentina Dunwarda je d ležitá – záleží na ní pozd ji, zda se postavám sv í i nesv í se svým podez ením ohledn jejich pr vodce Maghrauba.
ást 4. – Nový pr vodce Tato ást navazuje na p edcházejí tak ka plynule, nebo postavám, Quentinovi Dunwardovi a dámám z Croy nezbude než následovat profousova muže po opušt né cest až do rána dalšího dne (3. den), kdy potkávají Maghrauba. Postavy i s Quentinem tábo í u lovecké chaty v lese. Dámy jsou ubytovány v chatce, kdežto ostatní spí venku. Hlídky ur uje Quentin – sám si bere první, pak následují dv z postav (m žou mezi sebou losovat) a nakonec následuje profous v muž, který s vámi dál nejede a ráno se vrací zp t. Ráno vás zastihlo již v plné p íprav na další cestu – studená ve e e i studená snídan ze zásob, jež byly ve vaku zav šeném na jednom z koník , vás nejen vydatn posílila, ale zabránila p ípadnému zdržení p i p íprav jídla na ohni. Podle zvuk z lovecké chaty i ob dámy z Croy již vstaly a chystaly se na další cestu. První vyšla ven Bela a teprve dnes jste si ji mohli prohlédnout i ve tvá i – jemn krojené rty vždy hrající úsm vem, drobný rozkošný nosík, energické, avšak krásn modelované rysy tvá e, to vše završené nádhernýma zelenýma o ima a záplavou havraních vlas byly jasným d vodem v erejšího souboje. Napadlo vás, zda se v krvi z Croy neobjevila n jaká ta kapka elfské krve. Dívka zamávala za odjížd jícím profousovým mužem, jenž se nakonec ukázal být sice málomluvným, ale p íjemným spole níkem na cestách. Hrab nka Hamelina z Croy vyšla chvíli po své nete i a byla stejn elegantní a perfektn oble ená, nalí ená a u esaná jako v era. P i dnešním ranním pohledu na starší z dam vám došlo, že Hamelina musí být mnohem starší, než se vám zdálo v era a i když na sv j v k vypadá mnohem lépe než v tšina ostatních žen, p eci jenom by m la mít tolik soudnosti a rozumu, aby si p estala myslet, že se o ni budou ješt ucházet muži na turnajích i v kláních. Vaše ranní rozjímání nad doprovázenými dámami vyrušil nep íjemný zvuk a až po chvíli vám došlo, že je to smích. Na st eše lovecké chaty sed la sn dá vousatá postava v otrhaných barevných hábech a n em, co by snad mohl být turban. Nikdo z vás nem l pon tí, jak se tam nepozorovan mohla dostat.
- Strana 21 z 40 -
„Poslyš skr ku,“ ozval se první Quentin Dunward „jsi-li ty ten náš nový pr vodce, polez dol a ekni, emu se sm ješ tak vesele. Nejsi-li však naším pr vodcem, pak rad ji zmiz, než se ti n co stane!“ „Ohó!“ zvolal mužík a elegantním skokem sesko il ze st echy chatky p ímo k vám „ne tak zhurta jemnostpane. Napadlo mne jen, že když jsem p ijal tuto službu, nev d l jsem, že budu muset odvést k tomu veselému kn zi burubonskému tak pestrou tlupu komediant v etn jedné sli né tane nice a jedné arod jnice.“ Zde do dobrodružství vstupuje jedna z klí ových postav pro další dobrodružství a tou je Maghraub, nový pr vodce výpravy. Quentin Dunward nebude o tom, že to je Maghraub pochybovat – již jej jednou vid l a zná jeho jméno i to že jedním z komediant . Pokud mají postavy Quentinovu d v ru, tak zde m že postavám prozradit, že mu o pr vodci bylo e eno až p ed odjezdem a že Maghraubovi moc ned v uje, nebo v Plessis nemá moc dobrou pov st. Maghraub – bratr Tangreda, komediant, ve skute nosti velmi schopný agent ve službách vévody de Anjens. Je možné jej brát jako zlod je na 10. úrovni se specializací na p evleky, p etvá ku, plížení, i ukrývání se. Je velmi nebezpe ný protivník v p ímém boji. Ve službách vévody sleduje své cíle, ale je zasv cen do všech taj intriky na únos dam z Croy a je jeden z nástroj této intriky – má zavést celou výpravu do pasti. Rovn ž ví ze svých zdroj ví o dalších v cech, takže bude v d t o vzkazu od Balúa a dopisu od Boforse – pokud postavy tyto úkoly p ijali, bude je oslovovat „vy moji poslí cioslí ci“. Pokud postavy pomohli jeho bratrovi, kterého pokládá za hlupáka a zabedn nce, pak jim bude p ízniv naklon n a nakonec jim sám m že dát ur itou nabídku (viz dále v ásti 5). Maghraub celou výpravu povede bez zastávky sice správným sm rem (na severovýchod) a bude z ejmé, že se tu dob e vyzná, ale nebude se držet staré kupecké cesty, ale p jde r znými oklikami – jednou podél cesty napravo, pak nalevo, n kdy dále, jindy hned na dohled. Svoje po ínání bude zd vod ovat tím, že musí zamezit setkání s nežádoucími osobami (i když ve skute nosti jde o zmatení ú astník výpravy i postav a získání asu, aby na místo „p edání dam“ došel ve smluveném as.) Maghrauba je pot eba hrát podez ele a i jeho chování musí být podez elé, vše nakonec vyústí tím, že se ve er utábo í u menší opušt né usedlosti (aniž by dal možnost k zastávce na ob d) a i když dámy mohou op t spát v chýši, a postavy, s Maghraubem a Quentinem pohodln v polorozpadlé budov , jež z ejm bývala stodolou, Maghraub toto ešení odmítne a bude chtít spát mimo, sám a na odlehlém míst . Pokud by se postavy rozhodli zjistit, zda uprost ed noci Maghraub spí, tak zjistí, že na svém míst není, ale ráno tam bude a bude d lat, že celou noc spal. Pro celé následující dobrodružství je klí ové, zda postavy za nou Maghrauba podezírat i nikoliv. Pokud by PJ m l problémy s hraním Maghrauba, coby podez elého pr vodce a v bec ned v ryhodnou osobu, m že b hem prvního dne putování sehrát setkání s lovci odm n, kte í po Maghraubovi pátrají, nebo je hledanou osobou v okolních zemích (nap íklad v Grubhundu je nad ním již vynesen rozsudek smrti).
- Strana 22 z 40 -
Po celodenním trmácení lesními p šinami a prodíráním houštinami, jste unaveni nejen vy a Quentin, ale i kon obou dam za ínají vykazovat známky vy erpání. Jediný, kdo je stále veselý a stejn ilý je komediant Maghraub sršící svými poznámkami a pobízející všechny k v tšímu sp chu. Za ínáte mít už dost Maghraubových žertík i jeho podivného pr vodcovství. Nejeden z vás m l ob as pocit, že vás Maghraub vede zám rn nesprávn i dokonce nazp t. Nakonec se však na malé mýtince vyno uje malá usedlost, jež i na první pohled vypadá opušt n , ale je z ejm vhodná k tábo ení. Nakonec se ukazuje, že Maghraub p eci jen ví, kam dovést výpravu s dámami k no nímu odpo inku. V tomto míst dochází k prvnímu v tšímu št pení p íb hu. Pokud postavy nemají dostate né podez ení na Maghrauba a nedají PJ najevo, že se s ním chystají vážn promluvit, pak následující (4. den) bude podobný tomu minulému a na konci je Maghraub dovede k usedlosti velmi podobné té, kde p enocují dnes. V tomto míst nic nebrání tomu, aby zcela zlomysln PJ sehrál na postavy hezké „Deja-vu“, protože Maghraub je opravdu vodí dost nep ímými stezkami. (Pokud si postavy promluví o Maghraubovi s Dunwardem, tak ten je p esv d en, že Maghraub má n co za lubem.) Takže pokud postavy nepojmou dostate né podez ení, je lepší p esko it ást 5. a p ejít rovnou na 6. ást. (Tímto krokem PJ zcela zám rn p esko í další z nápov d pro rozpletení celé intriky, avšak toto p esko ení je zcela úmyslné.)
ást 5. – Zastávka v klášte e V této ásti se Maghraub dopustí chyby a omylem zavede postavy na místo, kam p vodn ani nem l v úmyslu jít – do kláštera. Klášter je koncipován jako malý, chudobný p íbytek n kolika mnich a opata, jež pat í k ádu n kterého ze sv tlých / dobrých i lesních / neutrálních boh . Ani mniši a ani opat nehrají v celém p íb hu významnou roli a proto je zcela na libov li PJ, jak klášter pojme. Po dalším dni, stráveném trmácením se po lesních p šinách a houštinách, jste za ali nabírat podez ení, že váš pr vodce snad ani neví, kam jdete i kterou cestou se n kdy dát. Nakonec se lesní porost p eci jen rozestoupil a již op t znatelná stezka, po níž jste práv krá eli, vás zavedla na mírn se svažující louku. K p ekvapení nejen vašeho, ale i vašeho pr vodce, vypadala tráva na louce pokosená a místy bylo vid t záhonky sazenic brambor, raj at a papriky. A nakonec jste uvid li n kolik menších kamenných budov, ukrytých pod korunami letitých strom a obehnaných pevnou zídkou. Uprost ed budov se ty ila menší vížka, zakon ená zvonicí s gongem, po jejímž ochozu se procházela postava v hn dém hávu. K vaší nemalé radosti se z postavy vyklubal mnich Woddanova ádu, jenž je znám svojí pohostinností. Po dvou dnech útrap v lese bude opravdu p íjemné si odpo inout pod st echou. Mnich na stráži vás práv ude il do gongu.
spat il a palicí, kterou m l op enou o hrazení ochozu,
- Strana 23 z 40 -
Mniši jsou opravdu p átelští a nejenže postavy pustí dovnit (pokud se nebudou chovat moc hrub i je urážet), ale nechají je zadarmo p espat v suché a prostorné stodole a rovn ž jim za malý peníz nabídnou k prodeji n jakou zeleninu. Quentin Dunward a dámy dostanou ubytování v hostinském k ídle hlavní budovy, postavy však budou mít možnost se p ipojit k ve e i, pokud projeví dostatek pobožnosti. Pokud je mezi postavami kn z sp áteleného i neutrálního vyznání i ádu, pak s ním bude chtít opat mluvit a upozorní jej na to, že se mu nelíbí spole nost, ve které cestují (myslí tím samoz ejm Maghrauba). Pokud bude postava kn ze opatovi zvláš sympatická, prozradí jí, že tento Maghraub je z ejm zapleten v n kolika nep kných v cech (krádeže, únosy, vydírání, snad i vraždy na objednávku). Rovn ž postav poví o novém most p es eku Rheis a o rychlejší cest do Burubonu. V p ípad družiny postav bez kn ze by se opat uvolil promluvit s postavou, jež má dobrou pov st (není nijak zvláš d ležité, jak se opat o postav dozv d l – PJ m že zvolit pov st podle p edchozích skutk postav). Maghraub sám v klášte e odmítne p espat a od vodní to tím, že mu to neumož uje jeho víra a oznámí, že bude spát venku v lese. Pokud je mezi postavami kn z vyznávající zlého boha i temnou stezku, opat jej s pravd podobností z v tšiny ástí kláštera vykáže (bude to formulovat jako velmi d raznou prosbu), ale ve stodole (a tedy vn území kláštera) jej p espat nechá. Zde je na zvážení PJ, aby ocenil správné hraní postavy, protože je zcela jasné, že kn z vyznávající zlého boha i temnou stezku by do kláštera ani sám nevkro il. Opat Lesního Bratrstva – kn z na 8. úrovni, velmi intuitivní a jemný muž. Uvádíme jej zde hlavn pro po ádek. Nejd ležit jší ástí p ebývání v klášte e je získání d kazu o Maghraubových pletichách, proto se následující no ní dobrodružství bude odehrávat v p ípad , že postavy se rozhodnou Maghrauba v noci sledovat (to, že se rozhodl z stat mimo klášter v noci by m lo být zna n podez elé). Maghraub sám si je natolik sebejistý, že jej nikdo z postav nesleduje, že nechává dostatek stop vedoucích až na malou (zjevn záplavovou) lou ku, jež se nachází mezi lesem a jedním z potok , tekoucích z lesa do eky Rheis. Na tomto míst má Maghraub smluvenou sch zku s dv mi muži, jež pat í k Vilémovi de la Mark, aby up esnili místo a as p epadení. Pokud se postavy (respektive jedna z postav) dostanou až sem, pak toto je již v podstat d kaz, že Maghraub n jakou zradu chystá. Ve slabém m sí ním sv tle jste na malé louce spat ili Maghrauba. Stojí zády k vám a tiše rozmlouvá s dv mi muži, ukrytými ve stínu rozsochaté vrby, jež stojí osamocena na konci lou ky. Tušíte, že vrba z ejm stojí na b ehu n jakého potoka, tekoucího z lesa za vámi, avšak na muže pod vrbou nevidíte a ani zcela nerozumíte obsahu jejich rozhovoru. Náhle se k vám donese hlasit jší hovor jednoho z muž : „… tak kdy snad? Brzo? Co je brzo?“ Podle p ízvuku m žete soudit, že muž je z ejm žoldné z n jaké severské provincie. Náhle m síc zakryjí mraky a rozhovor umlká. Maghraub i oba muži tiše naslouchají, ale z ejm si vás nevšimli, nebo op t pokra ují v hovoru. Pokud by postavy cht li v d t více, pak jediným zp sobem, jak to zjistit, je se proplížit korytem potoka až pod vrbu a vyšvihnout se za kmen na b eh. - Strana 24 z 40 -
Tuto akci by m la zvládnou postava zlod je i hrani á e bez problém , nebo terén umož uje dobré krytí natolik, že by se proplížení mohla odvážit postava i jiného povolání s dostate nou obratností. Zde je to op t na zvážení PJ. Pokud se postava prozradí p i plížení, Maghraub ute e zp t ke klášteru a oba muži se vzdálí do lesa – znají zdejší okolí natolik, že se postavám prost ztratí. Pokud by postavy cht li vyvolat boj, je pot eba je upozornit, že by to nebylo nikterak snadné. De la Markovi muži – bojovníci archetypu bijec / barbar na úrovni = pr m r postav +2 úrovn . Nejsou ochotni vyjednávat ani se vzdát boje, pokud na boj dojde (jsou de la Markovi dost fanaticky oddáni). Pokud se postavy rozhodnou boj svést i navzdory varování, pak se je de la Markovi muži budou snažit vy ídit do bezv domí a nakonec zajmout. V p ípad tedy, že postavy padnou do zajetí je pot eba postupovat podobn jako v ásti 7. Pokud se n které z postav poda í p iplížit se Maghraubovi a de la Markovým dv ma muž m, pak vyslechne ást rozhovoru: Osam le stojící vrba opravdu pod svými p evislými v tvemi skýtala skv lý úkryt i pro dv osoby ze strany opa né, než stál Maghraub a jeho dva spole níci. Tento prostor dostate n vynahrazoval náhradu za no ní plížení studenou vodou potoka, nebo aniž by t Maghraub mohl spat it, by stále hled l tvým sm rem, ty jsi jej vid l dost dob e a hlavn jsi slyšel z eteln ást rozhovoru: „Maghraube, poslyš, ty víš, že K our nerad eká na to, po em touží a myslím, že upírat mu bachy ku by bylo dost nerozumné,“ to promluvil jeden z de la Markových muž . „Ach ano, já to vím a zcela se mu nedivím, pokud touží po té mladší,“ výsm šný a pichlavý hlas pat il nezam niteln Maghraubovi. „Ale i kdyby se snad necht l prát s tou mladší, ta starší by jej také mohla uspokojit.“ Druhý z de la Markových muž se chrochtav zachechtal: „Ano, slyšel jsem, že starší hrab nce chybí po ádný chlap již n jaké to léto a ím je starší, tím je po n jakém div jší.“ „ uš, Boto!“ ok ikl ho první. Pak se obrátil zp t na Maghrauba, „takže si to shrneme – zítra, po staré do Letuchu, u erného kamene budete kolem poledního. A pak už je to jenom na nás, že?“ „Nic víc vám slíbit ani nem žu,“ pokr il rameny Maghraub, náhle sebou neznateln trhnul a nato il hlavu k lesu. Aniž by již cokoliv ekl, oto il se a zmizel na p šin , po níž p išel. Oba ozbrojenci se tiše vyno ili ze stínu a vydali se opa ným sm rem. Chvíli jsi tiše sed l a p emítal o tom, co jsi práv slyšel a pak jsi se vydal zp t. Pokud se postavám nyní poda ilo potkat s Maghraubem na jeho cest z lesa, nebude se ani bránit, ale ani nebude utíkat i na sebe upozor ovat. Bude se prost vykrucovat, že byl jen na procházce i na záchod i podobn . Pokud však postavy na Maghrauba zatla í, i si jej „podají“ až ráno, pak nebude zapírat, že m l sch zku s dv mi muži. Zde se p íb h m že op t št pit v závislosti na tom, jak se postavy zachovají – pokud si Maghrauba „podají“ v p ítomnosti Quentina Dunwarda, ten jej nechá spoutat a st ežit (a p ekvapí postavy informací o tom, že mu opat poradil pohodlnou cestu do Burubonu p es nový most, jenž mniši postavili p es Rheis a za kterým se nachází nová cesta až do - Strana 25 z 40 -
burubonského opatství) a v Burubonu pak Maghrauba nechá p edat velekn zi. Pokud by celé dobrodružství vzalo takovýto jednoduchý konec, pak je možné se p enést rovnou na ást 6b nebo 11 (viz analogicky konec ásti 6). Ovšem vhodn jší je vést Maghrauba tak, aby se postavy snažili jej „podat“ beze sv dk a tak jim Maghraub ud lá nabídku: „P átelé, p átelé – jsme p eci stejní a ze stejného t sta i stejných tužeb. Pro se nedomluvit? M j pán mi nakázal, abych ob dámy p ivedl p ed Viléma de la Mark a tak se snažím to init. Nepovím vám, kdo je m j velitel a od koho p ijímám rozkazy, ale m žu vám prozradit, že je mnohem mocn jší, než ten ubohý blázínek Quentin Dunward, jež zatím dokázal jenom se do jedné z dam zamilovat. Avšak m j pán je nejen mocný a ochrání vás p ed hn vem kdejakého paná ka jako je Quentin, ale má rovn ž široké a št dré srdce a pokud by se doslechl, že to byla vaše pomoc, jež usnadnila m j úkol, pak by jist našel i n jakou odm nu pro vás.“ Zde je na PJ, aby Maghraubovými ústy rozehrál paletu argument a úlisností a postavy dostal na Maghraubovu stranu. Je však zcela nutné si uv domit, že se postavy na tomto míst ješt nesmí dozv d t, že i Maghraub pracuje pro vévodu de Anjens a proto se zcela hodí, pokud by se Maghraub pokusil zmást postavy svedením „stopy“ na knížete Grubundského, Boforse, Balúa i dokonce Štiku. Pokud by se postavy rozhodli nabídku p ijmout a pomoci zajetí, je možné ást 6 velice rychle „prolétnout“ a sko it rovnou na ást 6a.
ást 6. – Cesty se mohou d lit Ob p edchozí v tve p íb hu (tedy ást 4. a ást 5., kdy jedna vede stále lesy a jedna p es klášter), nakonec výpravu p ivedou na rozcestí, o kterém se mohla dozv d t od opata v lesním klášte e. Stará kupecká cesta, po níž op t krá íte od úsvitu, se proto ila n kolika zákruty a dovedla vás na b eh eky Rheis, jež se v dopoledním slunci blyští démanty jemných vlnek a jejíž istotu ješt nezkalilo žádné velké lidské sídlišt . P l míle, jež vedla podél eky, nebyla cesta tolik zarostlá a pustá jako p ed tím – naopak vypadala, jakoby po ní op t za al ob as n kdo chodit, i když jste nikoho nepotkali. Nakonec za houštím z olšin na vás ekalo nejv tší p ekvapení: cesta se d lila vedví. Jedna, zarostlejší a divo ejší ást, se op t no ila zp t do lesa a druhá, prošlapaná z ejm p šími i jízdními zví aty, vedla p es nový d ev ný most, klenoucí se p es koryto eky na východ. Quentin Dunward zarazil kon starší z dam, jež se práv chystala vkro it na most. „Nejsem si jist, zda cesta p es most a dále po druhém b ehu je zcela bezpe ná. Avšak ani cesta po našem b ehu, jak jsme to plánovali není z nejbezpe n jších. Co si o tom myslíte vy, p átelé?“ Zde se op t p íb h d lí a cesta p es most je pohodlná zkratka k jednoduchému završení celého dobrodružství. Pokud tedy postavy již v dí, že se jedná o past, závisí na jejich p edchozí interakci s Maghraubem, zda doporu í most p ekro it a pokra ovat po druhé stran a nebo podpo í Maghrauba a doporu í cestu po západní (p vodn zamýšlené) stran eky. Pokud postavy dobrodružstvím prošly zcela nedot eny a na toto rozcestí je dovedl Maghraub, pak je samoz ejm bude Maghraub p esv d ovat o cest podél západního b ehu (a tedy do pasti), kdežto Quentin Dunward se nakonec za ne klonit pro východní - Strana 26 z 40 -
b eh, ale PJ m že nechat klidn postavy rozhodnout, kudy se pojede, pokud postavy byly dostate n aktivní. V tomto míst se tedy celý p íb h m že v tvit na následující možnosti: Postavy se s celou skupinou nechají zavést do pasti (a již neúmysln s Maghraubem smluveny) a pokra ování je v ásti 6a. •
i jsou
• Postavy mají ur ité podez ení na Maghrauba, avšak nezajistí jej a po rozhodnutí p eci jenom p ejít na druhý b eh jim Maghraub ute e, aby varoval de la Marka. Pokra ováním je pak ást 6b.
Postavy celou past „prokoukly“, proradného Maghrauba zajistili a snaží se co nejrychleji a nejbezpe n ji po druhém b ehu (levém, východním) dostat do Burubonu. Zde se PJ m že rozhodnout pro „tah na bránu“ a rovnou p esko it do ásti 11, avšak tím ochudí postavy o možnost seznámit se s intrikami vévody de Anjens. •
ást 6a. – Sklapla past Pokud výše uvedené okolnosti zavedou výpravu po pravém b ehu eky do pasti, kterou p ipravil Vilém de la Mark, pak k p epadení dojde práv u erného kamene, tak jak o tom mluvili Maghraub a de la Markovi muži. Stará kupecká cesta se op t zano ila do hloubi lesa a hustý krov v tví a listoví tlumí sv tlo a zdá se, že tlumí i zvuky. Krá íte po cest klidn a rozvážn – dle slov Maghrauba je cíl již jen necelý den cesty daleko, tudíž si šet íte síly a spíše si p edstavujete co bude, až do Burubonu kone n dorazíte. Ješt cesty:
ani neminulo poledne, když vás Maghraub upozor uje na to, že jste v p li
„Prosím p átelé, povšimn te si výrazného erného kamene po vaší levici. Za následujícím ohybem cesty si dovolíme ud lat delší p estávku a naob dvat se, nebo pak budeme procházet p íliš blízko k zemím knížete Grubundského a nebylo by vhodné se vystavovat nebezpe í ze strany jeho lidí.“ Opravdu po levici míjíte pochmurný erný kámen, jenž se ty il jako memento všech ne estí a nešt stí, jež tuto cestu potkali a za ohybem opravdu prosvítá mýtina i palouk. Podv dom p idáváte do kroku, nebo vyhlídka na odpo inek a osv žení zvednula vaši mysl. Vejdete na sv tlinu mezi stromy a zarazíte se – zdá se, že tu na vás kdosi eká. Mohutný, vousatý muž, divokého vzhledu s kan í hlavou místo p ilby a kan í k ží místo plášt . Tvrdá a tak ka zví ecí mužova ústa se stahují do k ivého úsm vu a muž se pokouší pokynout dámám z Croy: „Vítám vás vznešené dámy. Dovolíte, doufám, mé urozené osob , aby se vám postarala o další doprovod, místo t chto podivných individuí, jež si vybral váš nemén pochybný pr vodce. Doufám rovn ž, že p ed další cestou p ijmete pohostinnost mého skromného ležení a nepohrdnete mojí okouzlující spole ností.“ Zde se postavy setkávají s Vilémem de la Mark osobn . Mezi stromy a i na cest za postavami se objevují de la Markovi muži – zkušení a mohutní vále níci, zjizvení z mnoha bitev, neštítící se ni eho a obávající se snad jen hn vu svého velitele. Pokud je Maghraub na svobod (a to p i této variant vývoje dobrodružství p edpokládáme, že ano), pak ihned ute e a nechá postavy, Quentina Dunwarda i dámy z Croy na pospas de la Markovým lidem. - Strana 27 z 40 -
Pokud jsou postavy s Maghraubem již dohodnuty na zrad , není jim to nic platné – de la Markovi muži je za nou odzbrojovat a spoutávat bez rozdílu. Pokud by se postavy rozhodly bránit, pak se je budou de la Markovi muži snažit omrá it, ovšem s velkou pravd podobností to ud lá sám de la Mark, ovšem PJ m že nechat prob hnout jedno nebo dv kola boje. Vilém de la Mark – bojovník archetypu bijec / barbar na 8. úrovni. Je nutno o n m íci, že p ekvapiv není zlý. Aby totiž n kdo mohl být zlý, musí být alespo trochu inteligentní, avšak de la Mark je jenom krutý a hloupý, dostate n namyšlený a arogantní, aby nadchnul jemu podobné muže pro páchání zlých in , avšak dostate n poddajný a prázdný, aby jej mohl používat n kdo jako vévoda de Anjens. De la Mark používá velmi asto svoji vlastní fintu, nazývanou „zbuvolení“ – svým me em v pochv dob e mí enou ranou na hlavu i do zátylku protivníka jej b hem mžiku odpraví do bezv domí. Od tohoto momentu je možná d ležité, aby si postavy stanovily sv j vztah k hlavním cizím postavám p íb hu – tedy ke Quentinovi Dunwardovi (zda mu budou chtít nadále pomáhat i p es nep íze osudu) a rovn ž k dámám z Croy. Pokud by snad n která z postav byla dostate n urozená (zázemí minimáln 6.), aby se s ní dámy bavily. Klidn se o n kterou z dam ona postava m že ucházet – nap íklad dob e rostlý šlechtic, by nižšího postavení, by u starší z hrab nek m l velkou šanci na úsp ch, a kdo by odolal stát se titulárním hrab tem z Croy a to ist s atkem se sice postarší, ale dob e vypadající a vášnivou dámou, jež již skoro jist d ti mít nem že. Rovn ž PJ by si m l ud lat p edstavu, k jakým záv r m ohledn zrady postavy došly a podle toho jim servírovat následující ásti, po ínaje ástí 7.
ást 6b. – Improvizované p epadení D ležitým momentem této ásti dobrodružství je út k Maghrauba, což by vzhledem k jeho schopnostem a znalosti okolí nem l být problém. Druhým momentem je p edpoklad, že se postavy budou snažit dostat po levém, východním b ehu do Burubonu co nejrychleji (i když je to stále asi den cesty). V okamžiku, kdy se Maghraub dostane k Vilémovi de la Mark, ten na ídí pronásledování skupinky (i když riskuje st et s oddíly z Burubonu, jež se na levém b ehu ob as vyskytují). K tomuto ú elu mu poslouží tajný brod, jenž se nachází od mostu o n co níž po proudu. Stále se usmívající Maghraub vyslechl vaše rozhodnutí o p ejetí mostu na druhou stranu a pak vám vysekl poklonu: „Jak š astné a moudré rozhodnutí oblažilo vaše vznešené hlavy.“ Malá sehnutá postava se pomalu sunula stranou z cesty, kde stála až se pak náhle neuv iteln hbit a mrštn vymrštila a zmizela v k oví, lemujícím cestu. Došlo vám, že vás Maghraub opustil a z ejm b žel varovat své kumpány. P ekro ili jste tedy most a zamí ili po cest na sever. Snažili jste se dostat po staré cest do Burubonu co nejdále od onoho prokletého mostu, když náhle lomoz vlevo p ed vámi vám prozradil, že se porostem prodírá n kolik tvor . Nemohlo být pochyb, že se Maghraubovi poda ilo své spol ence varovat a n kolika se z ejm poda ilo dostat na druhou stranu eky a p etnout vaši cestu. Zde je na PJ které a kolik muž z de la Markova oddílu nechá dob hnout p ed prchající skupinu. Ovšem postavy spolu s Quentinem by m ly mít šanci ubránit se a
- Strana 28 z 40 -
prorazit – ozbrojenci se je budou snažit dostat živé a tudíž je jen omrá it. Rovn ž by PJ nem l zapomínat, že de la Markovi muži se museli brodit a b žet, takže by pro za átek boje m li mít postihy. Pokud se postavám poda í prorazit, pak by se z ejm m ly dostat na hrad Burubon již bez zdržení. Ovšem varianta tohoto improvizovaného p epadení skýtá i další možnosti (zde podrobn nepopsané) a to nap íklad proražení pouze postav a zajetí Quentina a dam z Croy. Další z možných vyúst ní tohoto improvizovaného p epadení je získání iniciativy pro postavy – de la Mark není nikterak dobrý velitel a jeho muži nejsou obda eni taktickým ani strategickým duchem, tudíž v p ípad proražení mohou postavy vracející se ozbrojence sledovat k brodu p es eku a pak i dále a dokonce zjistit a vyslechnout z rozhovor v de la Markov tábo e n kterou z informací, jež jsou dále obsaženy v ástech 7, 9 a 10. Pokud se postavám nepoda í prorazit, pak by si PJ op t m l ud lat p edstavu, k jakým záv r m ohledn zrady postavy došly a podle toho jim servírovat následující ásti, po ínaje ástí 7.
ást 7. – Vilémova pohostinnost Do této ásti dobrodružství se postavy dostanou zajetím nastraženou pastí Viléma de la Mark. Je nutno zd raznit, že de la Mark je natolik krutý, že všechny postavy p i zajetí omrá í a tedy vše pokra uje již v tábo e: Rána do hlavy bolí i z vypráv ní a vaše poslední bojová zkušenost je korunována práv ranou do hlavy. Pomalu se probíráte z bezv domí a krom r zných protestujících ástí vašich t l, si ješt uv domujete, že ležíte na chladné zemi. Když se vám kone n poda ilo probrat se natolik, že se m žete rozhlédnout, rozhlížíte se po svém okolí a zjiš ujete, že ležíte na kraji velké mýtiny, na které stojí lesní tábor de la Marka a jeho muž . Po celé louce jsou rozesety špinavé stany a chýše postavené z v tví a spletených prut . N kolik oh oza uje celou scenérii a vy si uv domujete, že již z ejm padá soumrak a s ním vlezlá ve erní vláha. Jeden z vašich strážc , jichž jste si všimli teprve nyní, se zvedá a jde k vám: „Takže to vypadá, že jste se probrali nakonec všichni, holoubci. No, je as, aby si s vámi promluvil velitel.“ Po tomto strohém proslovu strážce odchází ke st edu ležení, kde se ty í jediný barevný a istý stan, zcela z ejm místo pobytu Viléma de la Mark. Pokud se postavy za nou zajímat o své v ci a okolí, pak zjistí, že jsou spoutány velmi dob e a že krom nich tam není ani Quentin Dunward a samoz ejm ani jedna z dam i Maghraub. Z v cí budou mít postavy u sebe všechno, krom viditeln nošených zbraní – de la Markovi muži je pokládají za natolik bezvýznamné protivníky, že je ani neprohledávali a ani je neokradli. Vysv tlení je prosté – okradení kohokoliv z výpravy si nep ál sám de la Mark, nebo si nebyl jist stavem všech zú astn ných a (p ípadné) okradení šlechtice by mu mohlo ješt více poškodit pov st. Postavy leží na kraji výše zmín né mýtiny a to již prakticky ve stínu lesa, hlídá je pouze jeden starší strážce, takže naprostá nedbalost de la Markových muž nahrává do
- Strana 29 z 40 -
rukou myšlenkám na út k. Pokud by postavy napadla n jaká varianta út ku, pak jim PJ m že podmínky upravit tak, aby se jim to (i když s nesnázemi) poda ilo. D íve však, než se postavy pokusí o út k, se musí uskute nit ješt jedno setkání. Po chvíli jste uvid li, že se od barevného stanu pomalým krokem blíží pov domá postavi ka Maghrauba. „De la Mark se dává porou et a zdraví své v zn , ale bohužel má jiné, mnohem p íjemn jší v ci na práci, takže poslal mne, abych tu za n j vše v ídil.“ Maghraub se odml el, aby si po kal na vaše reakce. Avšak po chvíli pokra uje ve svém monologu: „Takže jste tady s námi, v našem radostném a veselém lesním tábo e, plném veselých mládenc . Ale necht l jsem zde s vámi hovo it o zdejších krásách. Cht l jsem vám jen pov d t, že teprve nyní jsou dámy tam, kde si to p ál m j pán. A cht li byste v d t, kdo to je? Kdo vám za ídil tento lesní výlet?“ Zde je na postavách, aby se k celé v ci za ali n jak stav t. Maghraub jim chce pov d t, že celým osnovovatelem a hybatelem zajetí obou dam je vévoda de Anjens sledující jediný cíl, a to aby se Bela dostala do moci de la Marka. Ovšem je na PJ a p edchozím vývoji vztahu mezi postavami a Maghraubem, jak a v jakém rozsahu jim Maghraub poví to, co ví – tedy, že vévoda plánuje oženit de la Marka s Belou a rovn ž, že jak Quentin Dunward, tak postavy v celé zápletce sehráli jenom role ned ležitých p šák . Maghraubovým cílem je navnadit postavy na vévodovu moc a vše bude podávat tak, aby vévoda vypadal jako opravdový machr – pokud by se totiž ukázalo, že by se postavy mohly nechat najmout pro další, „špinav jší“ vévodovi úkoly, pak by jim v p edzáv re né ásti 9 nabídnul vévoda spolupráci. Pokud se postavy budou ptát na dámy i na Quentina Dunwarda, pak jim jen odv tí, že je vše v po ádku. Pokud se postavy zeptají na svoje zbran , pak jim bezelstn v nejbližším stanu.
odpoví, že jsou
Nakonec Maghraub odejde a postavy nechá o samot . Pokud budou chtít postavy promluvit se svým strážným, zjistí, že mluví jejich e í dost špatn a že si z ejm již trochu p ihnul. Ruch v tábo e postupn utichal a muži se ukládali ke spánku. Bylo vid t, že nej ast jším d vodem únavy nebyla ani tak námaha z dnešního dne, ale alkoholové opojení ze sudu vína, jež de la Marka nechal narazit na oslavu svého dnešního „vít zství“. I váš strážce poklimbával a tak si vytáhnul me a op el si jej na kolenou hrotem k hrudi – kdykoliv se jeho t lo v polospánku nachýlilo, špi ka jej svým bodnutím probrala. Avšak nakonec silné víno vykonalo své – strážce jednou neumístil me správn a když se op t nachýlil, sklouznul mu podél t la a tiše zapadnul do trávy. Zdá se, že v celém tábo e je ticho a všichni spí. Pokud postavy nevyužijí tuto jedine nou šanci na út k, a to v dom m la by navazovat ást 9.
i nev dom ,
Pokud se postavy pokusí o út k, pak je na PJ zda je nechá provést n jaký sv j plán, i zda jim „podstr í“ informaci o tom, že jedna z postav (ta s nejvyšší obratností) se m že doplazit k me i v tráv a pokusit se p e íznout si pouta. Jakmile budou postavy volné, m žou se „stavit“ pro své zbran ve stanu, o kterém se zmínil Maghraub. Avšak bylo by dobré zabránit zbyte nému prolévání krve.
- Strana 30 z 40 -
Pokud se postavy budou schopny zorientovat, pak se nachází nedaleko cesty, po které p vodn šly – cca necelý p l kilometr na západ po nenápadné stezce. Nep edpokládám, že by postavy m ly as na n jakou komplikovan jší akci, nebo z barevného de la Marova stanu se ozve neartikulovaný ev a v tábo e se za ne zvedat povyk – Quentinovi Dunwardvi se poda ilo utéct i s mladší z dam, s Belou z Croy. Quentinovi se út k poda í, i když se postavy rozhodnou neutíkat. Pokud by snad z stali ve službách vévody i nadále, pak jejich dalším úkolem by mohlo být nap íklad chycení Dunwarda a Bely z Croy.
ást 8. – Út k lesem Pokud se postavám poda ilo osvobodit se, pak po propuknutí povyku v tábo e z ejm vyrazí rovn ž na út k. Tábor de la Markových muž byl po nenadálém probuzení zcela v pohybu, ovšem k vašemu prosp chu byl tento pohyb zcela chaotický a neorganozovaný. Muži pobíhali zmaten kolem bortících se stan a nebyli schopni zorientovat se co se d je. Když se kone n n kolik mén opilým a z ejm schopn jším muž m poda ilo zjistit, co se stalo, krylo vás již šero lesa vyrušeného z no ního života. Své pronásledovatele jste slyšeli z eteln daleko za sebou, avšak znenadání jste si uv domili, že slyšíte i zvuky další skupiny, pohybující se lesem soub žn s vámi. Kdo ješt mí í nocí pry od de la Markova ležení? Postavy by se nem ly o út ku Quentina a dam dozv d t hned, ale mít možnost obez etného zjišt ní, kdo se snaží dostat lesem pry z de la Markova ležení soub žn s nimi. Samoz ejm , pokud postavy nebudou chtít nic zjiš ovat, pak se svým pronásledovatel m postaví sami (bez pomoci Quentina Dunwarda) a m li by jim podlehnout. Pokud ovšem zjistí, že se poda ilo utéct i Quentinovi a dámám, pak st etnutí s de la Markovými muži ve tm by m lo být op t vyrovnané a postavy s celou skupinkou by m li mít šanci prorazit a utéct analogicky ásti 6b. Vývoj událostí z této situace je pak závislý na tom, zda postavy prorazí (pokra ování je pak v ásti 11 a 12) nebo op t padnou do zajetí (pokra ování je pak v ásti 9 a 10). Zde na tomto míst se p íb h definitivn v tví.
ást 9. – op t v cizí moci De la Markovi muži dopraví postavy zp t do ležení, kde je nechají spoutané a mnohem lépe hlídané do rána ležet p ímo u de la Markova stanu. Lehký opar se zvedal nad stromy a tlumil sv tlo a zvuky probouzejícího se rána. Nikdo z de la Markových muž již s vámi nepromluvil ani b hem noci ani ráno. Ani proradného Maghrauba jste již nezahlédli. Neušlo vám však, že krom kradmých a zamra ených pohled si vás de la Markovi muži prohlížejí i s obdivem a uznáním – z ejm n co z vašeho konání na n u inilo dojem. Cíp de la Markovo stanu se prudkým pohybem zvednul a sám pán ležení se p išel p esv d it, že jste stále na svých místech. Pak ml ky ukázal svým pochop m na vás a pak na sv j stan.
- Strana 31 z 40 -
Hrubé ruce se vás dost neurvale chopily a vy jste se po chvíli ocitli v dost uboze zažízeném velitelském stanu. Po chvíli jste zven í uslyšeli tlumený hovor a pak k vašemu p ekvapení do stanu vstoupil váš známý z hospody – mistr Petr. „Dobré ráno, p átelé,“ usmál se na vás a ladn pokynul venku stojícím muž m, „op t se tedy setkáváme. Jsem rád, že s lidmi vašich schopností mohu op t prohovo it n jaké to sloví ko.“ V tomto míst vévoda de Anjens odhalí postavám svoji identitu (kterou ostatn zná celé okolí a která mu slouží na využívání cizinc ). Nabídne postavám pracovat pro n j a odhalí ást ze svých zám r a plán . Je zde na PJ jaké divadlo na postavy sehraje a jak se bude snažit postavy zatáhnout do svých intrik. Vévoda de Anjens dá postavám as na rozmyšlenou do poledne. Do té doby budou postavy sice volné, ale velmi dob e strážené. Na základ rozhodnutí postav (a hrá ) tato v tve p íb hu m že zakon it odmítnutím spolupráce – ást 10a nebo p ijetím spolupráce – ást 10b. P esn v poledne se cíp stanu op t rozhrnul a dovnit vešel vévoda de Anjens, tentokráte oble en tak, jak se na vévodu sluší a pat í. „Tak jak p átelé?“
ást 10a. – psanci Pokud se postavy rozhodnou odmítnout, pak jim sice vévoda vrátí zbran a všechny v ci (v p ípad n jakých padlých muž na stran de la Marka si pak ješt ode te n jakou pokutu), ašak vykáže je ze svého panství a postaví je narove psanc . „Takže tak!“ zvolal vévoda zklaman , když se dozv d l vaše zamítnutí, „nu, nedá se nic d lat. Jste velmi milí spole níci a osobn proti vám nic nem žu mít, nebo sám jsem vás sem zavedl, ale nepotrestat vás nemohu.“ Z této v tve dobrodružství m že PJ navázat celou peripetií úniku postav z panství vévody de Anjens, kdy op t narazí na Quentina Dunwarda a m žou dostat nabídku na únos mladší dam z Croy z rukou de la Marka – Dunward nem že p ímo proti vévodovi vystoupit (je mu vázán p ísahou), ale m že se pokusit vyrvat mu svou lásku. Další z možností je setkání s knížetem Grubundským (respektive s jeho lidmi) a následná nabídka na pomoc knížeti p i potla ení povstání cech , jež mezitím vypukne v Letuchu. *konec v tve*
ást 10b. – v nových službách? Pokud se postavy rozhodnou p ijmout, bude vévoda pot šen a navzdory své lakot postavám p ihraje n jaké „odškodné“. Samoz ejm je ihned zapojí do dalších intrik. „Takže tak!“ zvolal vévoda pot šen , když se dozv d l váš souhlas, „jsem rád, že se nezdráháte zvolit správného pána. Náš p ítel de la Mark se na vás v bec nezlobí a já osobn jsem pot šen, že vám mohu sv it jistý delikátní úkol. Víte, ten Maghraub, jehož již jist znáte, mi ob as není schopen vysv tlit n které své aktivity. Rád bych v d l, co d lá, pokud zrovna nepracuje pro mne.“ Z této v tve dobrodružství m že PJ navázat celou plejádou úkol (ke kterým se postavy mohou postavit p ímo i nep ímo nebo si i sami tochu zaintrikovat), z nichž první bude špehování a pak následná likvidace tohoto šprýma e, jenž si p ivyd lával prací nejen pro vévodu, ale i pro knížete. Dalším úkolem by pak byla ochrana nové paní de la Mark –
- Strana 32 z 40 -
kupodivu si de la Mark vybere starší z dam za ženu, což zkomplikuje vévodovi život, nebo mladší je stále volná a m že zkomplikovat celou situaci nevhodným s atkem. *konec v tve*
ást 11. – hrad Burubon Postavy (a doufejme, že stále ješt doprovázející Quentina Dunwarda a dámy z Croy) se kone n p iblížili k hradu Burubon a jsou nablízko (snad) spln ní svého úkolu. Cesta se vypletla ze zákrut lesa a zavedla vás do otev ené krajiny polí, sad a luk, rozhozených sm rem k návrší, na kterém stál hrad Burubon a na opa né stran eky ležící m sto Letuch. Sídlo velekn ze stejného jména nep ipomínalo hrad jen jménem – zcela zjevn se jednalo o udržovanou a funk ní fortifikaci, jež m la za úkol velekn ze uchránit p ed p ípadným útokem nepohodlného souseda. I ve vaší p edstavivosti nabyl velekn z Burubon stejné hrozivosti – ur it celý zakutý v brni a zlých o í, jak by jej opsal nejeden poeta. Jakoby ucítil vaše myšlenky, ukázal Quentin na hrad: „Hle, cíl naší cesty a sídlo tak nepodobné svému pánovi. O je Burubon hroziv jší, o to je pohostin jší.“ Po této záhadné v t se Quentin obrátil na dámy a nechal na vás roz ešit tu malou slovní záhadu, zda se jeho poznámka týkala hradu i velekn ze. Poté, co celá skupinka vjede do otev ených bran hradu, kde se za všechny prokáže Quentit Dunward, musí postavy v místním hostinci „Za branou“ po kat, až mladý šlechtic odevzdá dámy velekn zi. Zde si postavy vyhledá spojka Boforse a vyžádá si pro sebe dopis (pokud jej postavy mají) a zde si rovn ž postavy mohou vyslechnut zajímavé drby od místních emeslník , kte í se dohadují o tom, zda jejich p íze pat í velekn zi i emeslným cech m z Letuchu. Pokud bude PJ chtít pokra ovat v dobrodružstvích v této oblasti, pak m že postavám podsunout informace o p ipravovaném povstání cech Letuchu proti Burubonu a o tajném mecenáši povstání. Když se po n jaké dob vrátí Quentin zp t, zaplatí jim sjednanou odm nu. Pokud PJ bude chtít pokra ovat v dalších dobrodružstvích, m že jim Quentin nabídnout práci pro n j. Pokud se rozhodne nabídnout postavám další práci v této oblasti pak m že nap íklad pokra ovat ástí 12a. Pokud se naopak i postavy rozhodnou pokra ovat dál, pak je tu ást 12b.
ást 12a. – práce pro Quentina Mladý šlechtic byl o ividn pot šen vaší ochotou nadále mu pomáhat: „D kuji vám p átelé, že jste ochotni vypomoci mému srdci. Rád bych vás poprosil o pomoc p i ochran dam z Croy i nadále.“ Zde p ed PJ leží n ekan velké množství zvrat a zákoutí – vévoda se dam nevzdá a pokusí se je unést k de la Markovi, avšak ne ekan a nevhod propuknuvší povstání cech v Letuchu celou situatci zkomplikuje a postavy budou muset chránit nejen Quentina a dámy, ale i svoji k ži, nebo m š ané Letuchu se jako první krok rozhodnout dobít hrad Burubon. Jako spojence si p ivedou de la Marka, který po obsazení hradu bude opravdu ádit jako zví e (zavraždí velekn ze, poda í se mu zadržet starší z dam z Croy a oženit se s ní i proti její v li).
- Strana 33 z 40 -
Na podporu Burubonu pak vyjede kníže Grubundský a celá situace se natolik zkomplikuje, že od ní bude muset dát vévoda de Anjens ruce pry (aby na n j nepadla spoluvina za vraždu velekn ze). *konec v tve*
ást 12b. – postavy jedou dál Mladý šlechtic posmutn l, nebo z ejm doufal, že se mu poda í nalézt spojence pro tažení jeho srdce: „D kuji p átelé za vaši pomoc. Kdyby se snad vaše cesta obrátila zp t sem k nám, víte kde mne najdete – budu vždy poblíž dvora vévody Anjens, nebo tomu jsem vázán p ísahou. P eji vám hodn št stí na vašich cestách.“ Zde nezbývá, než pop át postavám, aby se dostali tam, kam m li p vodn namí eno a na rozlou enou jim snad uspo ádat malou poty ku s táhnoucími p íznivci povstalc z Lutechu. *konec v tve*
- Strana 34 z 40 -
Slovník výslovnosti U jmen a názv níže neuvedených je výslovnost stejná jako pro eská jména. Jméno/Název
Výslovnost
Alternativní výslovnost (nap íklad grubundská i seve anská)
Burubon
burubon
buru-bó
Caville
kavil
kavij nebo kavi
Croy
kroj
kro-a
De Anjens
de anjens
d´ an-žán
De la Mark
de la mark
d´ la ma:k
Dunward
danvord
dun-vér
Galeotti
galeoti
galeot
Grubhund
grubhund; grubund; gurbund
grubó
Letuch
letuch
l´- tuš
Maghraub
magraub nebo magreb
mach-réb
Plessis
plesy nebo plesí
plézy nebo plé
Quentin
kventin
kventen
Rheis
rejs
ré
Tangred
tankret
tanch-ré
Malá lingvistická poznámka nakonec – p i b žném hovoru lze zcela voln zam ovat odvozeniny z názvu Grubhund, tvo ené všemi t emi variacemi z výslovnosti tohoto názvu – tedy „grubhund“, „grubund“ a „gurbund“. Všechny t i varianty výslovnosti jsou rovnocenné a správné.
- Strana 35 z 40 -
Souhrnná tabulka setkání Níže je uvedena souhrnná tabulka setkání dle jednotlivých ástí dobrodružství. Kapitola
Místo
„U vévodovy hostinnosti“ ást 1.
„U zbrojí e“
ást 2a.
Vesnice Plessis
ást 2b.
Zadní trakt „U zbrojí e“
ást 2c.
Smír í dub
Louka za Plessis – fáze 1 ást 3. Louka za Plessis – fáze 2 Louka za Plessis – fáze 3
Jméno – funkce
Poznámka
„Rudovous“ Rugarsson – hostinský
Trpaslík, vedlejší CP, vhodná pro další rozvoj do dalších dobrodružství
Bofors Galeotti – „hv zdopravec“
Postavy nemají šanci s ním ješt mluvit, pouze jej uvidí
Správce
Kompars, postavy s ním nemají možnost mluvit ani se s ním následn setkat
„Mistr Petr“ – vévoda Peter de Anjens
Jedna z hlavních CP v pozadí, zde inkognito v p evle ení za kupce
Kr má ka
Kompars
Quentin Dunward
Jedna z hlavních CP, oble en v barvách vévody de Anjens
Ludvík „Jizva“ Lessel
Vedlejší CP, vhodná pro další rozvoj do dalších dobrodružství
Kn z Balú
Vedlejší CP, postraní zápletka
Chlapec
Kompars na jedno použití
Bofors Galeotti – „hv zdopravec“
Vedlejší CP, postraní zápletka
Štika – profous
Vedlejší CP
Tangred
Bratr Maghrauba
Quentin Dunward
Jedna z hlavních CP, oble en jako žoldné
Bela z Croy
Mladší doprovázená (vedlejší) CP, lze zapojit více do interakcí s postavami
Hamelina z Croy
Starší doprovázená (vedlejší) CP, lze zapojit více do interakcí s postavami
Hrab Dunoš – velitel polních vojsk
Vedlejší CP, sekundand
Roland z Anjens
Vedlejší CP, duelant – vyzyvatel
Štika – profous
Vedlejší CP
- Strana 36 z 40 -
Kapitola
Místo
Jméno – funkce
Poznámka
ást 4.
Lesní chýše
Maghraub
Hlavní CP, mnoholiký agent, vhodná pro další rozvoj do dalších dobrodružství
ást 5.
Lesní klášter
Opat lesního kláštera
Kompars, vhodý pro další rozvoj do dalších dobrodružství
ást 6a.
Louka za erným kamenem
Vilém „K our“ de la Mark – rytí -lapka
Vedlejší CP
ást 7.
Tábor de la Marka
Maghraub
Hlavní CP, mnoholiký agent, vhodná pro další rozvoj do dalších dobrodružství
Quentin Dunward
Jedna z hlavních CP, oble en jako žoldné
Bela z Croy
Mladší doprovázená (vedlejší) CP, lze zapojit více do interakcí s postavami
Hamelina z Croy
Starší doprovázená (vedlejší) CP, lze zapojit více do interakcí s postavami Jedna z hlavních CP v pozadí, nejd íve inkognito v p evle ení za kupce pak již jako vévoda Kompars
ást 8.
No ní les
ást 9.
Tábor de la Marka
„Mistr Petr“ – vévoda Peter de Anjens
ást 11.
Burubon
Boforsova spojka
- Strana 37 z 40 -
Osa p íb hu
- Strana 38 z 40 -
Mapa oblasti – pro PJ
- Strana 39 z 40 -
Mapa oblasti – pro postavy (a hrá e)
- Strana 40 z 40 -
