Putování jelenohorskou městskou trasou

Putování jelenohorskou městskou trasou

Putování jelenohorskou městskou trasou

O  půvabu malebné polohy Jelení Hory není třeba přesvědčovat snad nikoho, kdo alespoň jednou viděl panorama starého města na pozadí hor. Stojí také za zmínku, že město se může pochlubit nejen krásnými výhledy, ale také dlouhou a  neobyčejně zajímavou historií. Pro poznání krásy těchto míst a zhlédnutí alespoň částí památek jejich zajímavé historie bychom návštěvníky rádi pozvali na prohlídku jelenohorské Malé a Velké městské trasy.

@

adresa

prohlídka

telefon

vstupenky

webová stránka

dostupnost pro tělesně postižené

MALÁ MĚSTSKÁ trasa je přibližně 5 km dlouhá vycházková trasa, která vede historickým centrem Jelení Hory. Během procházky po Malé trase je možné zhlédnout řadu památek z různých historických období – středověké hradby, bohaté barokní kostely nebo krásné secesní měšťanské domy. VELKÁ MĚSTSKÁ trasa je dlouhá asi 20 km. Vede přes Cieplice, Sobieszów a  Jagniątków. Prohlídku je vhodné absolvovat autem nebo městskou hromadnou dopravou. Zajímavou alternativou může být i výlet na kolech.

Zabobrze

MALÁ JELENOHORSKÁ MĚSTSKÁ TRASA

JELENIA GÓRA

Wzgórze Krzywoustego 1 Zámecká věž 2 Městská bašta 3 Plac Ratuszowy 4 Kostel sv. Erazima 5 a Pankráce Wojanowská brána 6 Kaple sv. Anny 7 Pravoslavný kostel 8 sv. Petra a Pavla

1 2 3 4

5 6 7 8

9 10

12 11

Centrum

Kostel Milosti 9 Budova na 10 ul. Kochanowskiego Divadlo C. K. Norwida 11 Domy na ul. Bankowa 12

Cieplice

1 2

3 4

5

VELKÁ JELENOHORSKÁ MĚSTSKÁ TRASA

6 7

Evangelicko-augsburský 1 kostel Spasitele Zámek Schaffgotschů 2 Klášterní komplex 3 řádu cisterciáků

Sobieszów

8

Kostel sv. Jana Křtitele 4 Historický Lázeňský park 5 Lázeňské divadlo 6 Norský park 7 Hrad Chojnik 8 Městské muzeum Dům Gerharta Hauptmana 9 w Jagniątkowě

Jagniątków 9

w

praktiCké informaCe Doprava Autobusové nádraží Jelení Hora ul. Obrońców Pokoju 1B 58-500 Jelenia Góra tel. 0048 703 403 337 (informace), tel. 0048 75 64 22 108 (vedoucí provozu) www.pks.jgora.pl

Železniční nádraží Jelení Hora ul. 1 Maja 77 58-500 Jelenia Góra tel. 0048 75 75 29 333 (informace) tel. 0048 75 75 29 318 (vedoucí provozu) www.rozklad-pkp.pl

Doprava ul. Wolności 145, Jelenia Góra tel. 0048 75 76 48 736 www.mzk.jgora.pl

Autobusové linky • do Cieplic: 4, 6, 7, 9, 14, 15, 17, 23, 26, 27, linia nocna • do sobieszowa: 7, 9, 15, noční linka • do Jagniątkowa: 15

TAXI Jelenia Góra • radio taxi 96 22 tel. 196 22, 0048 75 75 22 777, 800 222 222 • radio taxi 9191 tel. 19191, 0048 75 76 75 555, 800 144 911 • radio taxi Śnieżka tel. 196 21, 0048 75 75 35 835, 800 700 600 • radio taxi mercedes tel. 196 26, 0048 75 76 76 550, 800 333 333 • zavazadlové taxi tel. 0048 75 75 22 727

MALÁ JELENOHORSKÁ MĚSTSKÁ TRASA 25 min.

1 min.

1

3 min.

2

3

Mostow a

Wojanowská brána

Kostel sv. Erazima a Pankráce

e otnicz

le Rob

n

Ja

ju ko Po

ale

w Pod

nia

pe

rni

a zn

1 Maja

oln

a

6 7 Ba nk ow a

Szk

So

na Mr ocz

5

Bo c

a

ian

Dr uc Dł ug a

tka

ka

Su

de

12

ck

Armii Krajowe j

a

Pił sud skie go

Wo Al.

ejki Mat

wa szo Gro

11

a

ści

ck

de

Su

ki tej Ma

Woln o

8

Pocztowa

Ra P 4 tu lac szo wy

Kró

Górna

Ko

2

3 Gro dz go ka skie e i b So

a Pijarsk

Jele

a

lna

ów ńc ro Ob

PKS

sn

ska

6

Osied

Ja

Poz nań

5

Náměstí Plac Ratuszowy

1

Městská bašta

Zámecká věž

Wzgórze Krzywoustego Jan Al.

4

II

ła aw aP

5 min.

3 min.

min.

7 min.

8 min.

20 min.

20 min.

15 min.

11

Aleja Bolesława Krzy

12 Domy na ul. Bankowa

Pravoslavný kostel sv. Petra a Pavla

10

Divadlo C. K. Norwida

Kaple sv. Anny

9

Budova na ul. Kochanowskiego

8

Kostel Milosti pozdvižení svatého kříže

7

wo us

go te Różyckiego

1

nicze

na

Ja

o

ieg

Dr

zy

m

9

ały

Złotnicza

sk

iń Kil

1 Maja

1 Maja

8 no

Klo

i rze

Kraszewskiego

a

wic

Ok

y zc

jsk Wo Al.

a

ls k Po

o ieg

B

ud

St

ka Nowowiejs

ka

c en

k ar t

Kocha

cię wy aZ

nowsk

iego

10 Tuw ima

Jelenia Góra

ka

ec

www.jeleniagora.pl

7

Obsah malÁ JelenoHorskÁ městskÁ trasa

7

Jiné zajímavé objekty na Malé jelenohorské městské trase

24

velkÁ JelenoHorskÁ městskÁ trasa

25

Jiné zajímavé objekty na Velké jelenohorské městské trase

36

Vybrané kulturní akce

38

Jelení Hora aktivně

40

Informační minipříručka

42

MALÁ JELENOHORSKÁ MĚSTSKÁ TRASA Podle tradice, která připisuje založení města piastovskému knížeti Boleslavu Křivoústému, má Jelení Hora již více než 900 let. Od nejstarších dob se jelenohořané živili řemeslem, především tkalcovstvím a obchodem. Náklonnost panovníků, kteří městu udělili řadu privilegií, přispěla k jeho rychlému dynamickému rozvoji. Hlavním zdrojem bohatství jelenohorských měšťanů v 16. stol. bylo soukenictví a tkalcovství lnu a jejich výrobky byly známé široce ve světě. Hlavním „exportním zbožím“ se staly jemné lněné tenké tkaniny. Bohužel období rozvoje a bohatství byla přerušována požáry, povodněmi a válkami. Největší škody způsobila třicetiletá válka, v letech 1618-1648 byla Jelení Hora zcela zničena. Avšak navzdory všem překážkám osudu město znovu povstalo ze sutin a nadále se rozvíjelo, aby se v 19. stol. stalo nejen dynamickým průmyslovým střediskem, ale i stále četněji navštěvovaným turistickým cílem.

www.jeleniagora.pl

9

Putování Malou jelenohorskou městskou trasou doporučujeme zahájit z místa, se kterým jsou dle legend spojeny počátky vzniku města. Jedná se o kopec nazývaný Wzgórze Krzywoustego, který se nachází zhruba 1 km západně od centra. Na vrcholu kopce stojí vyhlídková věž, kterou místní nazývají „grzybek” („hříbek“). Z její plošiny se otevírá dokonalý výhled na město a okolní horská pásma obklopující Jelenohorskou kotlinu – Krkonoše, Rudawy Janowickie (Janovické krušné hory), a také část Kačavských hor.

1

WzGÓrze krzyWousteGo (kopeC krzyWousteGo) O vzniku Jelení Hory existuje několik legend. Jedná z nich je spojená s kopcem a postavou knížete Boleslava Křivoústého. Podle ní spatřil kníže během honu ve zdejších lesích na vrcholu kopce krásného jelena. Okouzlený krásou zvířete a zároveň půvabnou okolní krajinou se rozhodl založit na tomto místě obrannou tvrz, která byla základem pro vznik pozdější osady.

Obdobně legendární jsou počátky a historie hradu existujícího na tomto místě. První zmínky o něm se objevují ve 13. stol. Byl pravděpodobně několikrát přestavěn piastovskými panovníky a později přecházel do rukou dalších slezských šlechtických rodů. Historické prameny uvádějí, že v 15. stol. účinně odolal oblehání husitů, ale již v roce 1433 byl rozebrán. Na přelomu 18. a 19. stol. se kopec, nazývaný tehdy „Hausberg” (Domácí hora), a zřícenina hradu staly oblíbeným výletním místem pro obyvatele města a přijíždějící turisty. Na kopci byla postavena hospoda a v roce 1911 byla slavnostně otevřena rozhledna nazvaná na počest císaře Wilhelma I „císařská“ („Kaiserturm”). Kopec byl oblíbeným turistickým místem až do 2. světové války. Po válce byl osud rozhledny rozličný. V současné době se díky provedené rekonstrukci znovu stala atraktivním výletním cílem.

Rozhledna na kopci Krzywoustego

@

www.wiezepogranicza.com zdarma denně 8.00 - 20.00 pouze exteriér

Z návrší pokračujeme ulicí Obrońców Pokoju směrem k centru. Po přechodu ulice Podwale a zdolání kamenných schůdků vcházíme do starého města, kde míjíme pozůstatky středověkých obranných hradeb. Směřujeme vpravo a přicházíme k objektu, který je jednou z mála dochovaných částí historického opevnění města – zámecké věži.

2

zÁmeCkÁ věŽ

Věž je jedinou dochovanou částí městské brány, která zde stála do 19. stol. a střežila vjezd do města ze strany zámku. Postavena byla v roce 1584 v místě původní stavby ze 14. stol., zničené požárem. Dolní část věže má cylindrický tvar, nad ní se zvedá osmihranná nadstavba zakrytá střechou ve tvaru stanu, zakončená kovovou korouhvičkou s jelenem, symbolem města a s letopočtem výstavby. Ve zdech jsou vidět malé otvory ve tvaru kříže, sloužící k ostřelování nepřátel z nevelkých děl. Mimo původní obranné funkce plnila věž také funkci městského vězení a po likvidaci brány byl ochoz, nacházející se pod nástavbou, využit jako vyhlídková terasa. ul. Jasna

@

www.wiezepogranicza.com pn.- so: 10.00 - 18.00 ne.: 10.00 - 14.00 pouze exteriér

www.jeleniagora.pl

11

V blízkém sousedství věže se nachází ještě jedna obranná stavba – výrazně přestavěná bašta zvaná Městská bašta (Baszta Grodzka).

3

MĚSTSKÁ BAŠTA

Byla postavena v 15. stol. jako jedna ze 36 bašt, jejichž cílem bylo zpevnění městských hradeb. Tuto funkci plnila poměrně krátce, něboť již v 17. stol. byla přestavěna pro bytové účely. V následujícím století zcela ztratila svůj původní význam, byla přestavěna a přešla do rukou soukromých majitelů. Bydlelo zde, mimo jiné, několik kupců a také významní občané, jako poštmistr nebo městský lékař. Po roce 1945 zde byly městské komunální byty a od sedmdesátých let 20. stol. v ní sídlily instituce spojené s kulturou – nacházel se tu, mimo jiné, Dům tvůrčích svazů (Dom Związków Twórczych), redakce měsíčníku „Karkonosze“, a v poslední době Kulturní a informační turistické centrum. Dnes je zde umělecký ateliér, kde se konají workshopy tavení skla, vitráží, kresby a malířství. V současné podobě se jedná o poloviční baštu s vestaveným bytovým domem hrázděné konstrukce. Vchod do věže zdobí barokní portál s vytesaným letopočtem 1679, pocházejícím z již neexistujícího domu, stávajícího na ul. Grodzka. Po původní zástavbě zůstaly ještě tři jiné detaily, zazděné vedle vchodu.

ul. Grodzka 16 po.- so.: 10.00 - 18.00 ne.: 10.00 - 14.00 pouze exteriér

Jelení Hory – historickému náměstí.

Pokračujeme dál ul. Grodzka a dojdeme k srdci Jelení Hory – historickému náměstí.Právě zde se v dávných dobách sbíhaly nejvýznamnější cesty, rozvíjel se obchod a soustřeďovalo kulturní a společenské dění města. Dnešní náměstí Plac Ratuszowy plní reprezentační funkci, konají se zde kulturní akce a v podloubí historických domů je možno si odpočinout při šálku kávy nebo čaje nebo se občerstvit v jedné z mnoha restaurací a využít nabídky obchodů.

4

NÁMĚSTÍ PLAC RATUSZOWY

Centrální části dominuje náměstí budova radnice. Celé náměstí je obklopeno barokními historickými domy s podloubím, které je důkazem původní obchodní funkce tohoto místa. Domy na náměstí obývali nejbohatší měšťané – kupci, řemeslníci a majitelé krámků – na což poukazovala kdysi bohatá výzdoba fasád domů, odstraněná při rekonstrukci v šedesátých letech 20. stol. V podloubí byly krámky tkalců a soukeníků, stánky s chlebem a jatka. městská radnice a „sedm domů“ Současná podoba budovy radnice pochází z 18. stol. Chceme-li poznat dřívější dějiny sídla vedení města, musíme sejít do sklepení, kde se dochovaly gotické a renesanční pozůstatky původních staveb. Vznik první z nich se datuje do druhé poloviny 14. stol., avšak zděné sídlo městské rady bylo postaveno teprve na počátku 16. stol., na dnešním hlavním náměstí. Následné požáry ve městě zapříčinily, že i přes opravy budova nepřežila působení zubu času. Stávající radnice byla postavena v letech 1744-1749 v klasicistním stylu.

www.jeleniagora.pl

13

Počátkem 20. stol. byly pro potřeby vedení města vykoupeny a přičleněny k radnici sousední budovy (tzv. „Sedm domů“). Jistou nevýhodou, která znemožňovala spojení hlavní budovy s těmito domy, byla tramvajová trať, která vedla mezi radnicí a těmito budovami. Tento problém byl vyřešen tak, že na úrovni 1. patra byla postavena krytá chodba. V této rozšířené formě přetrvala radnice dodnes. Dvoupodlažní budova je zakončena věží s cibulovitou kopulí, věžními hodinami a ochozem, ze kterého kdysi zaznívala městská znělka. Dovnitř vedou dva vchody. Nad jižním se nachází latinský nápis, který hovoří o tom, že „Město vybudoval Boleslav Křivoústý v roce 1108“. Při prohlídce interiéru radnice doporučujeme věnovat pozornost sochám Ernsta Rülkeho (učitele proslulé cieplické řezbářské školy), které zdobí zábradlí schodiště a plastice v Zasedací místnosti. Zajímavá je ještě jedna vzpomínka na dávné doby – objevena v době nedávné rekonstrukce, středověká studna. Po staletí plnila radnice různé funkce – především byla sídlem vedení města a místem jednání městské rady, ale sídlily tam i jiné, pro město důležité instituce – soud, archív a pokladnice. Dnes na radnici sídlí Městský úřad, Městské zastupitelstvo a matrika.

Jelenohorské tramvaje V letech 1897 -1969 jezdily na území Jelení Hory tramvaje. Dnes po nich zůstalo jen málo stop – část kolejiště a tabulka zazděná do zdi radnice pod chodbou spojující radnici se „Sedmi domy“ u příležitosti stého výročí zprovoznění první tramvajové linky, rozety dochované na některých domech sloužící jako úchyty trakce a také tramvajové vagonky, z nichž jeden stojí u severního vchodu do radnice a plní funkci stánku se suvenýry (dva další stojí před vozovnou MHD na ulici Wolności a v Podgorzyně na autobusové točně). fontána s neptunem Přímo u budovy radnice stojí fontána se sochou Neptuna – krále moří, což v pásmu ležícím na úpatí několika hor může oprávněně vzbuzovat údiv návštěvníků. Socha má připomínat historické dobré obchodní vztahy městských kupců se zámořskými zeměmi. Kašna byla postavena v 19. století na místě bývalé městské studny.

nÁměstí plaC ratuszoWy všeobecně přístupný raDniCe Plac Ratuszowy 58 0048 75 75 46 101

@

www.jeleniagora.pl v pracovní době pouze přízemí

15

Náměstí Plac Ratuszowy opouštíme ulicí Marii Konopnickiej, abychom po několika krocích odbočili do ulice Boczna a došli k nejstaršímu jelenohorskému chrámu - Bazilika Svatého Erasma A Pankráce

5

MENŠÍ BAZILIKA SVATÉHO ERASMA A PANKRÁCE

Chrám zasvěcený patronům Jelení Hory vznikl již ve 14. století, avšak za svůj současný vzhled vděčí přestavbě probíhající ve století následujícím. Kostel byl postaven z kamene, ve tvaru třílodní baziliky zakončené věží. Dodnes můžeme obdivovat četné kamenické gotické detaily, nejlépe dochované na portálech a okenních rámech. Zvláště bohatý a zajímavý je jižní portál. Ve zdech kostela jsou vestavěny dvě hrobní kaple (ze 17. a 18. stol.) a je v nich umístěno více než 20 epitafů a náhrobních desek z 16.-17. stol. Hlavní vchod do kostela se nachází na západní straně, v přízemí věže. Interiér si rovněž zachoval gotickou formu, ale vybavení pochází z doby renesance a baroka. Dominujícím prvkem je neobvykle bohatý a monumentální oltář z 18. století. Výjimečnou hodnotu mají i varhany, pocházející z téhož období, postavené v dílně italského varhanního mistra Adama Caspariniho. O něco ranějším prvkem vybavení je kazatelna, pocházející z 16. století a intarzované lavice v presbytáři (zdobené různými druhy dřeva). U kostela stojí ještě dvě sochařská díla z 18. století – poblíž hlavního vchodu mariánský sloup a na severní straně socha sv. Jana Nepomuckého. Ta kdysi stála na jednom z mostů na Młynówce, avšak po jeho zničení a rekonstrukci v 19. stol. byla přesunuta na současné místo.

Plac Kościelny 1-2 0048 75 75 22 160

@

www.bazylika.jgora.pl po dohodě dostupný

Na ulici Marii Konopnickiej se můžeme vrátit ulicí Boczna nebo úzkým nízkým průchodem pod farní budovou. Pokud si vybereme druhou variantu, vyjdeme přímo naproti Wojanowské brány a kaple sv. Anny.

6

WOJANOWSKÁ BRÁNA

Do roku 1775 stála na tomto místě okázalá brána zpevněná baštou, umožňující vjezd do města ze strany Wojanowa (odtud je odvozen název). Po rozebrání byla brzy nahrazena novou, i když o hodně skromnější, barokní bránou s vraty. Sloužila k vybírání daní a k udržování pořádku. Postupem doby stavba ztratila svůj význam. Koncem 19. stol. byla rozebrána a přenesena do areálu tehdejších kasáren na dnešní ul. Obrońców Pokoju. Dochovala se v dobrém stavu a v roce 1998 se po celkové rekonstrukci vrátila na své původní místo. Brána je zdobená rokokovými kartušemi s erby Jelení Hory, Slezska, Pruska a příležitostnými nápisy.

všeobecně přístupná

17

7

KAPLE SV. ANNY

První bašta zde byla vybudována v 15. stol. jako jedna z obranných částí Wojanowské brány. V roce 1554 prošla celkovou přestavbou a poté začala plnit dvojí funkci – opevnění i kaple.

Bohužel objekt nepřežil třicetiletou válku - v roce 1634 shořel při velkém požáru města. Zhruba o sto let později (1709 – 1715) byla obnovena podle projektu architekta Kaspra Jentsche. Z této doby pochází skromné vybavení kaple, mimo jiné barokní malba na oltáři, na které je znázorněna patronka chrámu Svatá Anna s Marií a děťátkem Ježíšem, společně se svatými Jáchymem a Josefem. Původní určení budovy dodnes dokazují střelecké otvory (tzv. klíčové střílny), které můžeme spatřit ve zdech kaple. Na východní stěně si také můžeme povšimnout tabule připomínající výročí 840. let města a níže poškozeného smírčího kříže.

ul. Marii Konopnickiej 22 0048 75 75 22 160

@

www.bazylika.jgora.pl denně 9.00 - 17.00 pouze exteriér

Když projdeme Wojanowskou bránou a pokračujeme ul. 1. Maja, můžeme obdivovat historické domy, jejichž velmi zajímavé a bohatě zdobené fasády pocházejí z 19. a 20. stol. Na některých budovách se dochovaly již dříve zmíněné (v části „Jelenohorské tramvaje“) úchyty pro trakce v podobě rozet. Po několika minutách chůze přicházíme ke kostelu zasvěcenému svatým Petru a Pavlovi, který nyní patří pravoslavné církvi.

8

PRAVOSLAVNÝ KOSTEL SV. PETRA A PAVLA

ul. 1 Maja 40 0048 75 76 78 822

@

www.jeleniagora.cerkiew.pl po dohodě v sídle farnosti dostupný

Chrám dnes využívají věřící pravoslavné církve. Byl postaven v roce 1738 v místě původního středověkého kostela, který shořel v době třicetileté války. Kostel sloužil do roku 1925 katolíkům, pak byl uzavřen a vybavení bylo odvezeno. Po válce byl kostel předán

Pravoslavné autokefální církvi, která jej vybavila pro vlastní obřady a zasvětila jej svatým apoštolům Petru a Pavlovi. Kostel byl postaven v barokním slohu a je na západní straně zakončen osmibokou věží. Jedinou výzdobou skromné fasády a zároveň památkou na dávné zasvěcení chrámu je portál, zdobený obrazem Nanebevzaté Matky Boží, uctívané anděly. Ikony nacházející se v kostele a ikonostas pochází z 20. stol. a byly přivezeny z pravoslavných kostelů z okolí Lublina, zničených během 2. světové války. Celek doplňují současné fresky v byzantském stylu od autorů Jerzy Nowosielského a Adama Stalony – Dobrzańského. Na severní straně kostela jsou zazděné dva smírčí kříže s vytesanými vražednými nástroji – kuší a mečem. Dokumentují středověký systém spravedlnosti – zločincům byl vyměřen trest pokání, byli zavázáni k zadostiučinění rodině oběti a aktem završujícím proces vykoupení se z viny a usmíření bylo vystavění takového kříže.

19

Na konci ulice 1. Maja dojdeme k další pozoruhodnosti – kostelu Pozdvižení svatého kříže, obklopeného parkem a souborem výjimečně bohatě zdobených hrobních kaplí.

9

KOSTEL MILOSTI POZDVIŽENÍ SVATÉHO KŘÍŽE

Chrám vznikl jako projev milosti rakouského katolického císaře vůči slezským evangelíkům. Na základě dohody, uzavřené po náboženské válce v Altranstädtu, získali právo na výstavbu šesti kostelů na území Slezska, které bylo v té době pod rakouskou vládou. Projekt kostela zpracoval architekt Martin Frantz z Tallinu. Stavební práce trvaly devět let (1709 – 1718) a nově postavený kostel neuvěřitelně připomínal svůj prvotní vzor – kostel sv. Kateřiny ve Stockholmu (dílo téhož projektanta). Stavba má půdorys kříže a je ukončená kopulí. ul. 1 Maja 45 0048 75 64 23 282 0048 605 938 513

@

www. kosciolgarnizonowy.pl IV-X po - čt 10.00 - 16.00 pá 12.00 -16.00 so 10.00 -16.00 XI-III po dohodě 4 PLN dostupný

Interiér je vybaven třemi podlažími empor, které byly schopny pojmout více než 2 000 věřících. Balustrády jsou zdobeny citáty a malbami s výjevy ze Starého a Nového zákona. Oltář, společně s nad ním umístěnými varhanami, tvoří rozvinutý, překrásně zdobený architektonický celek.

Samotný vysoce kvalitní nástroj věnoval bohatý měšťan Christian Menzel a dodnes okouzluje svým zvukem. Dalšími mistrovskými díly v interiéru chrámu jsou kazatelna vytesaná z pískovce a mramorová křtitelnice.

Park kolem kostela je územím bývalého hřbitova. Z dob jeho existence se dochoval soubor hrobních kaplí z 18. stol., ve kterých jsou uloženy pozůstatky bohatých měšťanů a jejich rodin. Na území patřícímu ke kostelu také stojí soudobé pomníky a je zde také vyznačen zeměpisný bod označující střed města.

21

Po prohlídce kostela se vracíme na ul. 1. Maja, směřujeme vlevo a cestou míjíme výjimečně honosné sídlo Jelenohorského kulturního centra, kdysi hotel „Pod Brązowym Jeleniem” („U hnědého jelena”). Přejdeme přes křižovatku s ul. Wojska Polskiego a odbočíme doprava na ul. Jana Kochanowskiego, abychom po několika minutách chůze došli k budově, kde nyní sídlí střední školy (Zespół Szkół Licealnych nr 1).

10 BUDOVA NA UL. KOCHANOWSKIEGO Budova vznikla v letech 1908-1914 a původně zde byla Střední reálná škola (Oberrealschule). Škola fungovala do konce 2. světové války, kdy byla budova upravena pro účely polní ambulance. Po válce byl objekt využíván v souladu s jeho původním určením a bylo v něm zřízeno školní zařízení – Státní koedukační gymnázium a střední škola. Byla to tak jedna ze dvou prvních polských škol působících na území Jelení Hory. V současné době působí v budově dvě školy – základní škola třídy 7. až 9. (polské gimnazjum) a gymnázium – soubor škol Zespół Szkół Ogólnokształcących nr 1. ul. Jana Kochanowskiego 18 všeobecně přístupný pouze exteriér

Gymnázium. č. 1 Stefana Żeromskiego tady vystudoval i polský herec, scenárista a režisér Stanisław Bareja. Je známý především jako autor filmů a komediálních seriálů („Miś“, Alternatywy 4“, „Zmiennicy“).

Abychom se dostali k dalšímu zajímavému objektu Městské trasy, musíme se vrátit na ulici Wojska Polskiego a odbočit doleva. Když přijdeme na křižovatku s ul. Sudecka, spatříme cíl našeho putování – okázalý secesní objekt divadla C.K. Norwida.

11

DIVADLO C. K. NORWIDA

Na přelomu 19. a 20. století byla Jelení Hora bohatým, rozvíjejícím se průmyslovým střediskem, jehož obyvatele vedli velmi aktivní společenský a kulturní život. Do města přijížděla řada divadelních skupin, o jejichž představení byl velký zájem. Chyběla však odpovídající budova, kde by se mohla konat pravidelná představení. V té době se objevila iniciativa výstavby městského divadla. Díky finanční podpoře vedení města a štědrosti obyvatel byly v roce 1903 zahájeny stavební práce, které řídil samotný projektant Alfred Daehmel a již v roce 1904 se konalo slavnostní otevření zařízení a první představení. Budova byla navržena v secesním stylu se zachováním prvků, typických pro divadla 19. století. Byly v ní výstavní síně a restaurační sály, společenské místnosti a divadelní sál, pivnice, šatny a hospodářské místnosti. Jeviště bylo vybaveno veškerým scénickým zařízením a hlediště mělo kapacitu více než 700 osob. Celá budova byla osvětlena (plyn a elektřina), měla vytápění a větrání. V tehdejší době to byla budova mimořádně honosná a moderní. Konaly se v ní nejen divadelní představení, ale také koncerty, slavnostní galavečery, vědecké přednášky, akce u příležitostí státních a církevních svátků, hosty byla řada divadelních, operních a operetních souborů z jiných měst, ale především byla místem setkání místních umělců – amatérů. Válečné události uchránily město i divadlo. Během 2. světové války v něm byly organizovány stranické manifestace a propagační akce. Byly zde také shromážděné kostýmy Berlínské opery, což ihned po válce využil polský herecký soubor pod vedením Stefanie Domańské a již v srpnu 1945 uvedl hru „Pomsta“ („Zemsta”) Alexandra Fredry.

Aleja Wojska Polskiego 38 0048 75 64 28 110

@

www.teatrnorwida.pl po dohodě pouze exteriér

www.jeleniagora.pl

23

Od budovy divadla jdeme ulicí Sudecka směrem k centru. Poslední zastávkou na naší trase je ulice Bankowa, která byla na přelomu 19. a 20. století jednou z nejhezčích tříd Jelení Hory. Obklopovaly ji krásné budovy, z nichž se část dochovala do dnešní doby.

12 DOMY NA UL. BANKOWA Ulice Bankowa vznikla v pol. 19. stol. v místě bývalých městských hradeb a zasypaného příkopu, měla charakter městského parku s upravenými stromy a krásnými květinovými záhony, mezi nimiž vedly promenádní aleje. Proto se ji říkávalo i Promenáda. Na přelomu 19. a 20. stol. se stala jednou z nejreprezentativnějších ulic města, na které měly svá sídla vyhlášené restaurace, exkluzivní hotely, obchody a banky. Na jižní straně ulice Bankowa se mimo jiné nachází: • budova z konce 19. stol., kterou koupila a pro potřeby svého sídla přestavěla „Říšská banka“. Po válce se zde nacházela Polská národní banka a později banka Bank Zachodni. Nyní se v ní nachází soukromé zdravotnické zařízení (ul. Bankowa č.p. 5/7). • budova hotelu, která několikrát měnila majitele i názvy, aby ve 20. letech změnila i svůj účel. Byla převzata městem, které zde umístilo mj. Úřad sociální péče a sídlo kriminální policie s vazební věznicí. Po válce plnila obdobné funkce - byla sídlem Úřadu bezpečnosti a Občanských milicí. V 50. letech v ní byla zřízena lékařská ordinace. (ul. Bankowa č.p 1).

Stejně zajímavou historii mají budovy postavené na severní straně ulice. K nejokázalejším patří: • snad nejznámější budovou na Promenádě je bývalá „Kawiarnia Wiedeńska“ („Vídeňská kavárna”/”Wiener Cafe“) a tzv. „Dom koncertowy“ („Koncertní dům”/„ Konzerthaus“), ve kterém se do doby vzniku městského divadla konala představení a koncerty. Rovněž v poválečných dobách zde sídlily kulturní instituce – dnes zde sídlí Jelenohorské kulturní centrum (ul. Bankowa č.p. 28/30), • budova Slezského bankovního spolku, postavená na poč. 19. stol. při výjezdu z ulice Szkolna, v dnešní době sídlo Obvodního soudu (ul. Bankowa č.p. 18), • na druhé straně ul. Szkolna se nachází starší budova, v niž byla kdysi umístěna restaurace s názvem „Narożnik Murzyna“ („Mohrenecke“), jejímž symbolem byla socha černošského bojovníka, umístěná na fasádě budovy (ul. Bankowa č.p.12). Doporučujeme zhlédnutí i dalších domů na ulici Bankowa. Tvoří zajímavý architektonický celek, který má svůj neopakovatelný půvab.

všeobecně přístupný

www.jeleniagora.pl

25

Jiné zaJímavé obJekty na malé městské trase KRKONOŠSKÉ MUZEUM Muzeum shromažďuje exponáty spojené s historií, etnografií, řemeslem a uměním regionu. Zvláštní pozornost zasluhuje multimediální výstava s názvem "Z historie Jelení Hory a okolí", největší sbírka uměleckého skla v Polsku, významné sbírky malovaného skla z 18. a 19. stol., sbírka cínových výrobků a také národopisná expozice – dřevěný podstávkový dům s tradičním vybavením a zařízením používaným v 18. a 19. stol. www.muzeumkarkonoskie.pl MĚSTSKÝ PARK NA KOPCI WZGÓRZE KOŚCIUSZKI Městský park na kopci Wzgórze Kościuszki byl založen v 18. stol., avšak historie tohoto místa je značně delší. Poznat ji můžeme na Přírodně-historické stezce, která vede územím parku. Nejzajímavější zastávkou na této stezce je „Geologický profil Západosudetské oblasti“, která je vytvořena ze skal nacházejících se na prezentovaném území. www.jeleniagora.pl JELENOHORSKÉ INFORMAČNÍ CENTRUM A STŘEDISKO REGIONÁLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ „KSIĄŻNICA KARKONOSKA” „Książnica Karkonoska” je moderní knihovna, která plní i funkci kulturního střediska. Její činnost je zaměřena na širokou skupinu veřejnosti. Konají se zde besedy s autory, výstavy, promítají se filmy, pořádají se workshopy. www.biblioteka.jelenia-gora.pl DOLNOSLEZSKÁ FILHARMONIE V JELENÍ HOŘE V koncertních síních Dolnoslezské filharmonie účinkuje mnoho slavných umělců. Obdobně i jelenohorští hudebníci vystupují na polských i zahraničních scénách, účastní se mezinárodních festivalů, doprovázejí známé osobnosti hudebního světa a také podporují mladé talenty. Významnou činností Filharmonie jsou koncerty pro vlastní publikum, regionální projekty a vzdělávací aktivity. www.filharmonia.jgora.pl

VELKÁ JELENOHORSKÁ MĚSTSKÁ TRASA K Jelení Hoře patří také městské části, které byly kdysi samostatné a dodnes si zachovaly svůj unikátní charakter a krásu. Cieplice – známé od 13. stol. díky teplým, léčivým pramenům, kterým vděčí za svůj název (Cieplice = Teplice). Díky dávným majitelům těchto panství, slezskému rodu Schaffgotschů, byly na přelomu 18. a 19. stol. slavné daleko za hranicemi Slezska a lákaly velké množství lázeňských hostů, včetně mnoha významných osobností. Dnes jsou termální vody, dosahující teploty kolem 90oC, nadále využívány k léčebným procedurám. Sobieszów s malebnou zříceninou hradu Chojnik, kde se můžeme na chvíli ocitnout v dávných dobách středověku. A také půvabný Jagniątków, ležící poněkud na svahu. Byl založen v pol. 17. stol. českými protestanty, kteří prchali před náboženským pronásledováním, jako nevelká osada pastýřů, zemědělců a domácích tkalců. Jeho klid a malebná poloha začaly postupně lákat turisty a návštěvníky, mezi nimi i významnou osobnost – německého spisovatele a nositele Nobelovy ceny – Gerharta Hauptmanna, který se na tímto místě usadil natrvalo.

www.jeleniagora.pl

27

Navrhovaným výchozím místem pro Velkou městskou trasu je centrum lázeňské čtvrti Cieplice. Prohlídku lázní doporučujeme zahájit u budovy, která se nachází v přímém sousedství náměstí Plac Piastowski (hlavní promenáda), a tou je evangelický kostel.

1

EVANGELICKO-AUGSBURSKÝ KOSTEL SPASITELE Kostel byl postaven v letech 1774 -1777 a je jednou z nejhodnotnějších protestantských staveb období baroka ve Slezsku.

Interiér je jednoduchý, síňový a jeho půvab a bohatství je dáno rokokovým vybavením. Dominantním prvkem je architektonicky bohatý oltář. Dřevěná konstrukce je zdobená zlatými detaily a sochami a v jeho středu je umístěn obraz Krista, navazující na zasvěcení chrámu. Nad oltářem se nachází stejně cenný varhanní prospekt a na něm nástroj z pozdějšího období (z roku 1927), dílo varhanního mistra Gustawa Heintze ze Żar. Celek doplňuje bohatě zdobená kazatelna. Loď kostela obklopují dvoupodlažní empory. Jsou celé bílé a jejich krásu zvýrazňují i vysoká okna, která dokonale prosvětlují interiér.

Plac Piastowski 18 0048 75 64 26 667 po dohodě dostupný

Do sedmdesátých let 20. stol. byl kolem kostela hřbitov, na kterém byli pohřbíváni evangeličtí věřící. Hřbitov byl zlikvidován, náhrobky odstraněny a terén byl upraven. Jedinou památkou, která po něm zůstala, je tzv. „Lucerna paměti” (Latarnia pamięci) stojící u kostela (ze strany náměstí Plac Kombatanta).

Z kostela směřujeme vpravo, abychom zanedlouho spatřili nejhonosnější stavbu Cieplic, sídlo jejich bývalých majitelů, zámek rodu Schaffgotschů.

2

ZÁMEK SCHAFFGOTSCHŮ Rod Schaffgotschů, kterému patřily rozlehlé majetky v Krkonoších a na jejich úpatí, se usadil v Cieplicích v roce 1675 po tom, co jejich původní sídlo, hrad Chojnik, vyhořel následkem zásahu bleskem. Nastěhovali se do starého zámečku, ale i tento podlehl požáru. Nové sídlo rodu vzniklo v letech 1783-1788 podle projektu Jana Jerzy Rudolpha z Opole. Budova okouzluje svou velikostí, je na 80 metrů dlouhá a má tři patra. Její největší ozdobou jsou zejména dvě půlkruhovitě zakončená sloupoví

s bohatě zdobenými erbovými kartušemi, mezi nimiž jsou i erby majitelů zámku. V interiéru se dochovalo bohaté, raně klasicistní vybavení. Nejokázalejší místností je plesový sál s bohatou štukovou výzdobou na stěnách a stropě a podlaha z několika druhů dřeva. Neméně bohatě zdobené jsou rovněž dva salóny, žlutý a modrý, jejichž stěny jsou potaženy hedvábnými látkami. Ostatní interiéry prošly po druhé světové válce úpravami. V zámku v současné době sídlí pobočka Vratislavského vysokého učení technického (Politechnika Wrocławska).

Plac Piastowski 27 0048 75 75 51 048

@

www.jelenia-gora.pwr.wroc.pl po dohodě

www.jeleniagora.pl

29

Když pokračujeme dále náměstím Plac Piastowski, máme po pravé straně lázeňské budovy. Jedná se o Lázeňský dům s lázeňským altánem a pramenem a koupelovými bazény, využívanými k léčbě. Zajímavostí je skutečnost, že již v 18. stol. zde byla nádrž zvaná „Koňský pramen”, sloužící k léčení zvířat. Naproti vidíme volně stojící zvonici, v jejímž přízemí se nachází brána vedoucí ke Kostelu sv. Jana Křtitele a klášterní budově. Když půjdeme před branou doprava, vidíme po levé straně tzv. Dlouhý dům (Długi Dom), v pozadí se nachází ostatní budovy cisterciáckého kláštera a naproti socha sv. Jana Nepomuckého.

3 KLÁŠTERNÍ KOMPLEX ŘÁDU CISTERCIÁKŮ Klášterní budova pochází z období 1671-1684 a je skromnou dvoupodlažní stavbou s ochozem. V současné době je užívána shromážděním Otců Piaristů, kteří spravují kostel sv. Jana Křtitele. Okázalejší je tzv. Dlouhý dům (Długi Dom), postavený cisterciáky v letech 168993 na základech starší stavby z 16. stol. Byl postaven ve stylu raného baroka a dodnes se jeho prvky zachovaly na čelní fasádě. Vznikl s myšlenkou na lázeňské hosty, kteří přijížděli „k vodám” - byla to první lázeňská budova v Cieplicích. Po zrušení zákona v roce 1810 jej koupili Schaffgotschové a umístili v něm svou sbírku knih a také bohaté sbírky přírodních exponátů, minerálů, zbraní, uměleckých děl a rodinných památek. Po druhé světové válce budovu převzaly Lázně Cieplice a zřídily v ní kanceláře a lékařské ordinace. Ke klášterním budovám patří i pavilon u pramene „Marysieńka”, postavený v roce 1710, přestavěný pak sto let později, kdy byl uzavřen kopulí. Naproti Dlouhého domu, u mostu na řece Kamienna, stojí za povšimnutí socha sv. Jana Nepomuckého z 18. stol., postavená hrabětem Schaffgotschem.

ul. Cieplicka 9/11

4

KOSTEL SV. JANA KŘTITELE

Byl postaven v letech 1714-1717 podle projektu Kaspra Jentsche z Jelení Hory. Stavba stojí na obdélníkovém půdoryse bez odděleného presbytáře. Vchod do kostela zdobí skromný portál, zakončený půvabnou kartuší. Po obou stranách jednolodního interiéru se táhne řada kaplí, nad kterými jsou empory. Největší dojem vytváří bohatá sochařská výzdoba. Nejcennějším prvkem vybavení je hlavní oltář (dílo jelenohorského sochaře Heinricha Wagnera) s obrazem významného slezského malíře Michała Willmanna. Za pozornost rovněž stojí kazatelna, zdobená plastikami představujícími výjevy ze života patrona kostela. V kryptě pod kostelem nalezli věčný odpočinek představitelé rodu Schaffgotschů z Cieplic.

ul. Cieplicka 9 0048 75 64 28 810

@

www.cieplice.pijarzy.pl po - pá 9.00 - 12.00 dostupný

Na nádvoří kostela (bývalém hřbitově) stojí sloup Svaté Trojice a socha svatého Floriána a na přilehlé zdi jsou umístěny náhrobní desky s epitafy představitelů rodové linie Schaffgotschů, které patřil Radomierz, pocházející z konce 16. a počátku 17. stol., které byly převezeny z tamějšího kostela. Nádvoří uzavírá čtyřboká kostelní zvonice postavená počátkem 18. stol.

31

Poblíž kostela se nachází veřejnosti přístupný pramen zakončený sochou, ze kterého je možné si nabrat léčivou vodu a na vedlejších tabulích si lze přečíst informace o chemickém složení a využití cieplických pramenů. Cestou zpět k zámku Schaffgotschů, míjíme lázeňské sanatorium „Marysieńka”. Na zdi budovy je umístěna tabule na památku vzniku prvního horského průvodce v polském jazyce „Warmbrunn i okolice jego...” („Warmbrunn a jeho okolí…”). Jeho autorkou byla Rozalia Saulson pobývající v Cieplicích v roce 1849. Z náměstí Plac Piastowski se vydáme na další procházku – do lázeňského parku.

5

HISTORICKÝ LÁZEŇSKÝ PARK Hlavní parková alej vznikla již v roce 1796, ale celkové řešení parku pochází z první poloviny 19. stol., kdy Schaffgotschové upravili svoji francouzskou zahradu u zámku na park v anglickém stylu a rozhodli se zpřístupnit jeho část občanům a lázeňským hostům. K zatraktivnění pobytu v lázních vznikla v parku místa, kde lázeňští hosté mohli trávit volný čas po léčebných procedurách.

U hlavní parkové aleje se nachází pavilon „Edward”. Budova byla postavena v roce 1820 jako cukrárna („oplatkárna”) a v pozdější době prošla několikrát stavebními úpravami. Přistavěn byl například taneční sál, kulečníková místnost, koncertní síň, veranda a pokoje pro hosty a časem se z této budovy stal hlavní lázeňský dům. Vzkvétal v něm společenský a kulturní život cieplických lázní.

Když jdeme dále, míjíme po levé straně dřevěnou koncertní mušli. Na přelomu 19. a 20. stol. se zde konaly pravidelné koncerty zpříjemňující lázeňským hostům procházky po parku.

6

LÁZEŇSKÉ DIVADLO

Ještě před výstavbou budovy divadla se v Cieplicích pořádala řada představení, avšak tato forma zábavy se výrazněji rozvinula až po roce 1836, kdy byla postavena budova divadla podle projektu Alberta Tolberga. Přestože není příliš velké a interiér má spíš komorní ráz, činnost divadla dosáhla velkého rozmachu. Kromě profesionálních umělců bylo možné na jevišti spatřit

Park Zdrojowy 1 0048 75 75 57 690

@

www.teatr.jgora.pl po dohodě dostupný

i talentované lázeňské hosty a představitele rodu Schaffgotschů. Pro pohodlí hostů bylo divadlo v pozdější době spojeno s „Galerií“, která byla vedle něj postavena o něco dříve. Budova z roku 1800 stylově navazovala na antické vily, v interiéru se nacházela koncertní síň, čítárna, salónek společenských her, kuřárna cigár a restaurace. Dnes v budově divadla z 19. stol sídlí Lázeňské divadlo, které mimo svou hlavní základní činnost organizuje rovněž kulturní dění v cieplických lázních.

33

Když půjdeme hlavní parkovou alejí, necháme za sebou divadlo a galerii a pomalu opouštíme lázeňský park a přicházíme k ulici Cervi. Abychom došli k další zastávce naší procházky, musíme odbočit doleva, přejít most přes říčku Wrzosówka a před jezírkem odbočit doprava do malé parkové aleje. Zde začínáme prohlídku Norského parku.

7

NORSKÝ PARK Od poloviny 19. stol. existovala v Cieplicích dobře prosperující továrna papírenských strojů, založená a řízená rodinou Füllnerů. Její tehdejší majitel Eugen Füllner uskutečnil na počátku 20. stol. ve prospěch lázní řadu investic. Jednou z nich bylo založení malebného parku, který byl nazván Norský.

Za svůj název vděčí dřevěné budově, postavené v roce 1909, jejíž provedení oprávněně připomíná lodě Vikingů. Eugen Füllner navštívil Norsko a nadšený tamní lidovou architekturou se rozhodl postavit v Cieplicích pavilon v tzv. „dračím stylu“, dnes nazývaný Norským pavilonem. Původním vzorem byla restaurace „Frognerseteren” nacházející se poblíž Osla. Do 50. let 20. stol. působila v pavilonu restaurace. Norský park zaujímá plochu kolem 17 ha, na které se nachází několik desítek druhů stromů a keřů. Poblíž Norského pavilonu se nachází rybník, na kterém byly kdysi možné projížďky na kajacích nebo šlapadlech. Dnes je obydlen vodním ptactvem. Při procházce parkovými alejemi stojí za to překročit můstek nad říčkou Wrzosówka a zhlédnout kamenný blok, který připomíná setkání polských básníků Wincenta Pola a Kornela Ujejského s českým přírodovědcem profesorem Janem Evangelistou Purkyně. Procházku je možné ukončit na protipovodňové hrázi, ze které je krásný výhled na Krkonoše.

V Norském parku končíme prohlídku Cieplic. Abychom se dostali k další zastávce na Velké městské trase, musíme přejet do Sobieszowa a odtud dojít turistickou stezkou k malebné zřícenině hradu Chojnik.

8

HRAD CHOJNIK

Nad Sobieszowem se tyčí hora Chojnik, která je přirozeným dokonalým místem pro umístění strážní stavby. Proto můžeme v historických pramenech nalézt zmínku o hradu kmenu Bobrzan, vybudovaném na kopci a mysliveckém zámečku, postaveném knížetem Boleslavem Rogatkou. Vznik zděného hradu se datuje kolem roku 1355, kdy vládnoucí svídnicko – javorský kníže Bolko II. opevňoval svá území četnými strážními hrady. Objekt byl postaven z kamene a sestával z věže, obytné budovy a nevelkého nádvoří. Po smrti knížete předala vdova kněžna Anežka hrad rytíři Gotsche Schoffovi, zakladateli rodu Schaffgotschů (kterému hrad s malými přestávkami patřil do roku 1945). Nový majitel rozšířil hrad o kapli. V době husitských válek v 15. stol. hrad účinně odolával útokům husitů, zároveň však neměl dobrou pověst, neboť jeho majitelé obtěžovali okolní lid a kupce projíždějící nedalekou obchodní cestou loupežemi.

35

Hrad byl ještě několikrát v průběhu 15.,16. a 17. stol. rozšiřován. Vznikl rozlehlý dolní hrad s hospodářskými budovami (kuchyní, místnostmi pro služebnictvo, sklepením). Byly vytesány nádrže, ve kterých se shromažďovaly zásoby vody pro potřeby obyvatel a hrad byl přizpůsoben i rozvíjející se vojenské technice. Nedobytý hrad však nebyl schopen odolat silám přírody a 31. srpna 1675 podlehl požáru následkem zásahu bleskem. Majitelé nezahájili jeho obnovu a hrad se postupně měnil v malebnou zříceninu, jejíž krása začala přitahovat turisty. S myšlenkou na ně byla v baště dolního hradu v roce 1822 zřízena dodnes existující turistická chata. Nejvýznamnějším hostem byl kněz Karol Wojtyła (pozdější papež Jan Pavel II.), který začátkem září 1956, společně se skupinou studentů, cestoval na kole po Jelenohorské kotlině. Na památku těchto událostí byla v roce 2007 vyznačena a slavnostně otevřena Papežská stezka a zároveň byly v tzv. „paláci“ horního hradu zazděny pamětní desky . Jelenia Góra - Sobieszów – Chojnik 0048 75 75 56 394, 502 252 157 0048 75 75 53 535 – turistická chata

@

www.chojnik.pl II-III, XI-XII 10.00 - 16.00 IV-VI, IX-X10.00 - 17.00 VII - VIII 10.00 - 18.00 plnocenná 5 PLN zlevněná 3 PLN nedostupný

Při prohlídce hradu můžeme spatřit pozůstatky budov z jednotlivých období výstavby, vystoupit na věž a obdivovat půvabné okolní panorama a poslechnout si legendu o krásné, leč ukrutné princezně Kunegundě.

www.jeleniagora.pl

Další pozoruhodností Sobieszowa jsou, kromě hradu Chojnik, dva historické kostely –sv. Martina a původně evangelický Nejsvětějšího Srdce Pána Ježíše, zámek Schaffgotschů (v současné době zde sídlí střední a odborné školy) a Přírodovědecké muzeum v sídle Správy Krkonošského národního parku. Ze Sobieszowa přejedeme k poslední zastávce našeho výletu – domu Gerharta Hauptmana v Jagniątkowě.

9

www.jeleniagora.pl

MĚSTSKÉ MUZEUM DŮM GERHARTA HAUPTMANA W JAGNIĄTKOWĚ

Německý spisovatel, nositel Nobelovy ceny Gerhart Hauptmann se narodil ve Szczawnu - Zdrój, avšak ovlivněn neodolatelnou krásou Jagniątkowa se rozhodl svůj dům postavit právě na tomto místě. Vila nazvaná samotným umělcem „Luční kámen“ („Łąkowy Kamień”, „Wiesenstein”), byla postavena v roce 1901 podle projektu berlínského architekta Hanse Griesebacha. Secesní budova s dvěma věžičkami dokonale zapadá do horské krajiny a s malebným okolním parkem vytvořila ideální podmínky pro tvůrčí práci majitele. V interiéru rozlehlého domu se nachází pracovny, knihovna, archiv a bohaté sbírky antických i současných uměleckých děl a osobních památek. V roce 1922, u příležitosti Hauptmannových 60. narozenin, vznikla malba, která vyzdobila halu vily. Jejím autorem byl malíř Johannes Maximilian Avenarius, který na stěnách a klenbách vytvořil svou představu ráje. Dílo plné symboliky dodnes vzbuzuje obdiv návštěvníků. Po smrti Gerharta Hauptmanna v roce 1946 pozůstalá vdova dům opustila a vzala si většinu hodnotného vybavení. Od roku 2001 v „Lučním kameni“ sídlí muzeum shromažďující památky z Hauptmannova života a jeho tvorby, které se věnuje i široké vědecké a osvětové činnosti. Pořádá koncerty, literární večery, krátkodobé výstavy a jiné kulturní akce pro dospělé i mladší ul. Michałowicka 32 návštěvníky. Po prohlídce muzejní expozice 0048 75 755 32 86 se můžeme ještě chvíli kochat atmosférou vily při šálku kávy v kavárně, která se nacháwww.muzeum-dgh.pl zí v přízemí budovy. V-IX út – ne 9.00 - 17.00 X-IV út – ne 9.00 - 16.00

@

plnocenná 6 PLN zlevněná 3 PLN pouze exteriér

37

Jiné zaJímavé obJekty na velké městské trase PŘÍRODOVĚDECKÉ MUZEUM V CIEPLICÍCH Velká část vystavených exponátů pochází ze sbírek rodu Schaffgotschů, které začal shromažďovat v 18. stol. hrabě Hansa Schaffgotsch. V rámci stálé výstavy je možné obdivovat ornitologickou expozici – Ptáci světa. Ve vitrínách jsou vystavené jednotlivé druhy, včetně těch, které můžeme běžně potkat u nás, po nejvíce exotické. V další části se nachází překrásná sbírka motýlů. Přírodní muzeum získá ke konci roku 2013 nové sídlo v budově bývalého kláštera při kostele sv. Jana Křtitele. www.muzeum-cieplice.pl KOSTEL SV. MARTINA Podle historických pramenů původní kostel stál na tomto místě již ve 14. stol. Později procházel několika přestavbami a v 18. stol. získal dnešní barokní vzhled. Tvar i výzdoba interiéru pochází z období 1778 – 1782, kdy probíhala jeho oprava. Vybavení interiéru pořizoval rod Schaffgotschů. Vedle kostela stojí zvonice z 16. stol., jejíž zvony pocházejí z pozdější doby. www.parafiasobieszow.pl

velké městské trase Jiné zaJímavé obJekty na

KOSTEL NEJSVĚTĚJŠÍHO SRDCE JEŽÍŠOVA Kostel od svého založení v polovině 18.stol. do roku 1946 sloužil věřícím evangelického vyznání a dodnes se dochovalo několik prvků charakteristických pro protestantské stavby. Nyní slouží římskokatolické farnosti v Sobieszowě. Jednoduchý interiér kostela zdobí bohatý oltář a kazatelna a zvláštní půvab vytvářejí stropní iluzionistické malby. Celek doplňují mimořádně cenné varhany. www.parafiasobieszow.pl

LÁZNĚ CIEPLICE (TEPLICE) První vědecký popis vlastností teplických vod pochází již z 16. století. Současné analýzy ukazují, že za svou účinnost vděčí obsahu sloučenin síry, křemíku a fluoru a také vysoké teplotě, která sahá až k 90 stůpňům

Celsia. Dříve léčba spočívala především v léčebných koupelích, dnes je zde nabízen široký výběr léčebných procedur - vodoléčba, inhalace a kinezioterapie, světlo- a elektroléčba.

ZÁMEK SCHAFFGOTSCHŮ V SOBIESZOWĚ Zámek se nachází ve střední části Sobieszowa u silnice do Piechowic. Byl postaven v roce 1712 jako sídlo Schaffgotschů, kteří vlastnili majetky v Krkonoších a na jejich úpatí. Rezidence byla postavena v barokním slohu a dodnes si tento charakter zachovala. V interiéru stojí za pozornost sál s krbem, zdobený erby a stropem s bohatou štukovou výzdobou. Ostatní místnosti prošly přestavbou.

KOSTEL BOŽÍHO MILOSRDENSTVÍ V JAGNIĄTKOWĚ Kostel byl postaven v letech 1980 – 1986. Stavba svou formou navazuje na podhalanskou architekturu. Díky tomuto vzhledu budova skvěle zapadá do horské krajiny.

39

vybrané kulturní akCe KRKONOŠSKÝ FESTIVAL SVĚTLA V průběhu Festivalu světla získává město barevným, profesionálně navrženým osvětlením neobvyklý půvab. Cílem projektu je prezentovat nejnovější technologie a výrobky používané k osvětlování měst, které jsou šetrné k životnímu prostředí. www.lbl24.pl

CIEPLICKÉ JARO V rámci tohoto projektu se konají četné kulturní a rekreační akce pro návštěvníky, lázeňské hosty a občany města. Bohatý program obsahuje např. hudební koncerty, divadelní a kabaretní představení, výstavy. Město Jelení Hora

MEZINÁRODNÍ FILMOVÝ FESTIVAL „ZOOM-SBLÍŽENÍ“ „ZOOM-sblížení“ je festival podporující nezávislou kinematografii. Navštěvují jej milovníci nekomerčního filmu z tuzemska i ze zahraničí. Podmínky soutěže umožňují účast všech zájemců, kteří chtějí předvést své schopnosti v této oblasti umění. Město Jelení Hora, Osiedlowy Dom Kultury (Sídlištní kulturní dům) www.zoomfestival.pl

MEZINÁRODNÍ FESTIVAL POULIČNÍCH DIVADEL V srpnu se jelenohorské náměstí Plac Ratuszowy na chvíli proměňuje v jeviště pro umělecké divadelní skupiny. Herce neomezuje prostor divadelního sálu a atypická scenérie a rozmach, s jakým jsou představení předváděná, poskytují neopakovatelné zážitky. Město Jelení Hora, Divadlo C.K. Norwida v Jelení Hoře

kulturní akCe vybrané

JELENOHORSKÁ DIVADELNÍ SETKÁNÍ Zajímavá akce pro milovníky divadla. Po několik dní je možné na jelenohorské scéně zhlédnout četná divadelní představení divadelních skupin z Polska a ze zahraničí. Na toto setkání přijíždějí známá repertoárová divadla a také ta, která se věnují alternativnímu umění. Město Jelení Hora, Divadlo Cypriana Kamila Norwida

JELENOHORSKÉ ZÁŘÍ A EVROPSKÝ FESTIVAL VARHANNÍ HUDBY „SILESIA SONANS“ V podzimní scenérii probíhá v Jelení Hoře řada kulturních a rekreačních akcí hudební koncerty, umělecké ukázky, výstavy, trhy a akce pro děti a rodiny. Zvláštní pozornost si zaslouží Festival „Silesia Sonans“ . Díla slavných hudebních skladatelů v podání významných polských i zahraničních umělců znějí v neobvyklém interiéru jelenohorského kostela Svatého Kříže. Jelenohorské kulturní centrum, Římskokatolická farnost Pozdvižení Svatého Kříže, podpora města Jelení Hora www.silesiasonans.cal.pl RYTÍŘSKÝ STŘELECKÝ TURNAJ „O ZŁOTY BEŁT CHOJNIKA “ (O ZLATOU STŘELU HRADU CHOJNIK)

kulturní akCe vybrané

ART & GLASS FESTIVAL Oheň v podkrkonošských sklářských pecích vzplál již v dávných dobách středověku. Organizátoři přibližují široké veřejnosti stále živé tradice tavení skla formou řemeslnických ukázek, dílen a uměleckých prezentací a dalších zajímavých aktivit. Jelenohorské kulturní centrum, Krkonošské muzeum, Galerie Biuro Wystaw Artystycznych, podpora města Jelení Hora

Malebné zříceniny hradu Chojnik jsou místem každoročního klání členů rytířských spolků. Turnaje doprovází četné ukázky středověkých zvyků, tanců, řemesel a vojenského umění. PTTK Oddział "Sudety Zachodnie" (Polský turisticko-vlastivědný spolek Pobočka "Západní Sudety")

JARMARK STAROŽITNOSTÍ A ZAJÍMAVOSTÍ Po několik zářijových dní ožívají obchodní tradice města. Jarmark je jednou z největších akcí tohoto typu v Polsku, na kterou přijíždějí sběratelé z celé Evropy. Můžeme zde koupit dobový nábytek a užitkové předměty, sbírky mincí, knihy, drobné ozdobné předměty a tisíce dalších věcí. Město Jelení Hora, Sídlištní kulturní dům, Informační centrum a kulturní středisko Książnica Karkonoska

www.jeleniagora.pl

41

Jelení Hora aktivně PĚŠKY Turisté upřednostňující pěší túry mohou absolvovat výlet po jedné ze značených turistických tras z: Jelení Hory (dále JH) černá: JH - Kruszwicka (depo MHD) - JH Czarne, žlutá: JH tur. spolek PTTK Czarne, žlutá: JH aut. nádr. – rokle Borowy Jar z Cieplic zelená: Cieplice-Karpniki, modrá: Cieplice-Grodna ze sobieszowa červená: Sobieszów – Chojnik, černá: Sobieszów – Chojnik z Jagniątkowa zelená : Jagniątków – Szklarska Poręba, černá: Szrenica – Jagniątków- Petrova Bouda, žlutá: Piechowice -Jagniątków- Przesieka, modrá: Podgórzyn - Jagniątków – sedlo Czarna Przełęcz

www.jeleniagora.pl

Jelení Hora aktivně

NA KAJAKU Veslaři mohou obdivovat Jelení Horu ze svého oblíbeného místa při sjezdu po řece Bobr. www.pttk-jg.pl/index.php/kajakiem.html

OR

ZE VZDUCHU Díky přírodním podmínkám v jelenohorské kotlině se zde vyskytují výjimečně dobré podmínky pro lety na rogalech, větroních a pro paragliding. Proto je jelenohorské letiště a zde působící aeroklub velmi oblíbený nadšenci leteckých sportů z tuzemska i ze zahraničí. www.aeroklub.jgora.pl

www.jeleniagora.pl

Jelení Hora aktivně

OR

NA KOLE Na milovníky cyklistiky čekají cyklistické stezky a trasy - “Trasa údolí Bobru” (ER-6), cyklistický obchvat Jelení Hory, cyklistická stezka Jelení Hora – Łomnica a cyklistické akce pořádané na území města: • Jelenia Góra trophy - maja Włoszczowska, mtb race – cyklistický závod s účastí amatérů a nejlepších světových horských cyklistů. • přehlídka kol - rekreační akce propagující cyklistiku, zdravý životní styl a aktivní odpočinek na čerstvém vzduchu. www.muzyczneradio.com.pl

informační minipříručka Kromě zajímavých památek a překrásné krajiny má Jelení Hora bohatou nabídku kulturních akcí, určených široké veřejnosti. Pořádají se zde mimo jiné hudební, divadelní a filmové festivaly a akce věnované regionálním tradicím (řemesla, ruční práce, místní výrobky), a v neposlední řadě i spousta sportovních a rekreačních akcí. Volný čas je možné strávit v kině, divadle, filharmonii, galerii umění nebo se zúčastnit dílen, přednášek a jiných forem poznání nabízených institucemi, které působí na území města. Poznejte tuto nabídku, neboť každý si zde najde něco pro sebe. Teatr im. Cypriana Kamila Norwida 58-500 Jelenia Góra Al. Wojska Polskiego 38 tel. 0048 75 64 28 110 www.teatrnorwida.pl Zdrojowy Teatr Animacji 58-560 Jelenia Góra-Cieplice Park Zdrojowy 1 tel. 0048 75 75 57 690 www.teatr.jgora.pl Jeleniogórskie Centrum Informacji i Edukacji Regionalnej „Książnica Karkonoska” 58-500 Jelenia Góra, ul. Bankowa 27 tel. 0048 75 75 22 568 www.biblioteka.jelenia-gora.pl JCK – Jeleniogórskie Centrum Kultury 58-500 Jelenia Góra, ul. 1 Maja 60 tel. 0048 75 64 23 880/881 www.jck.pl

ODK – Osiedlowy Dom Kultury (Galerie „Promocje” i „Hall”) 58-506 Jelenia Góra ul. K. Komedy-Trzcińskiego 12 tel. 0048 75 75 31 831 www.odk.karkonosze.com MDK – Młodzieżowy Dom Kultury „Jelonek” 58-500 Jelenia Góra ul. M. Skłodowskiej-Curie 12 tel. 0048 75 64 244 60 www.mdkjelonek.pl Miejski Dom Kultury „MUFLON” 58-570 Jelenia Góra-Sobieszów ul. Cieplicka 172 tel. 0048 75 75 53 626 www.muflon.sobieszow.pl „PRZYSTAŃ TWÓRCZA” Cieplickie Centrum Kultury tel. 0048 75 71 22 892 www.przystantworcza.pl

Muzeum Karkonoskie 58-500 Jelenia Góra, ul. J. Matejki 28 tel. 0048 75 75 23 465 www.muzeumkarkonoskie.pl Muzeum Przyrodnicze tel. 0048 75 75 51 506 www.muzeum-cieplice.pl Muzeum Miejskie Dom Gerharta Hauptmanna 58-570 Jelenia Góra-Jagniątków ul. Michałowicka 32 tel. 0048 75 75 53 286 www.muzeum-dgh.pl

BWA - Biuro Wystaw Artystycznych 58-500 Jelenia Góra, ul. Długa 1 tel. 0048 75 75 26 669 www.galeria-bwa. karkonosze.com

Filharmonia Dolnośląska 58-500 Jelenia Góra ul. J. Piłsudskiego 60 tel. 0048 75 75 38 171 www.filharmonia.jgora.pl

Galeria„Pod Brązowym Jeleniem” JCK 58-500 Jelenia Góra ul. 1 Maja 60 tel. 0048 75 64 23 880 www.jck.pl

Dyrekcja Karkonoskiego Parku Narodowego 58-570 Jelenia Góra-Sobieszów ul. T. Chałubińskiego 23 tel. 0048 75 75 53 348 www.kpnmab.pl

Galeria „Korytarz” JCK 58-500 Jelenia Góra ul. Bankowa 28/30 tel. 0048 75 64 78 884 www.jck.pl

Kino „Grand” 58-500 Jelenia Góra, ul. Krótka 3 tel. 0048 75 75 22 378 www.kinogrand.pl Kino „Lot” 58-500 Jelenia Góra, ul. Pocztowa 11/12 tel. 0048 75 76 76 370 www.kino.jg24.pl DKF „Klaps” 58-500 Jelenia Góra, ul. Bankowa 28/30 tel. 0048 75 64 78 884 www.jck.pl

JTF Jeleniogórskie Towarzystwo Fotograficzne 58-500 Jelenia Góra Al. Wojska Polskiego 37 tel. 0048 784 330 346 www.jtf.com.pl Urząd Miasta Jelenia Góra Wydział Kultury i Turystyki tel. 0048 75 75 46 178 e-mail: [email protected] e-mail: [email protected] www.jeleniagora.pl

www.jeleniagora.pl

45

VELKÁ JELENOHORSKÁ MĚSTSKÁ TRASA 5 min.

2 min.

5 min.

2 min.

3

4

5

Evangelickoaugsburský kostel Spasitele

Zámek Schaffgotschů

Klášterní komplex řádu cisterciáků

Kostel sv. Jana Křtitele

Historický Lázeňský park

Jelenia Góra Linie MZK sobieszów

a er

ka

• do Cieplic: 4, 6, 7, 9, 14, 15, 17, 23, 26, 27, linia nocna • do sobieszowa: 7, 9, 15, linia nocna • do Jagniątkowa: 15

os rk on ka

b. C Cz ieplicka ec ha

Jagniątków Jelenia Góra + +455min min 65km km

www.jeleniagora.pl

za

mk ow a

noska

zy

karko

TAXI Je Dworzec radio ul.• Obroń tel. 19 58-500 Je • radio 703 403 3 75/ tel. 64 19 22 • radio www.pks. tel. 19 • radio tel. 19 • taxi b

r sp

ka

c Ciepli

7

ska sobieszow KOMUNIKACJA MIEJSKA ul. Wolności 145, Jelenia Góra 75/ 76 48 736 www.mzk.jgora.pl

m

ro

12 min.

6

Norský park

2

Lázeňské divadlo

1

a

pod

n Ja

o

o

ieg

puła s

Ch oj

nik

sk

liń ki

kieg

iem

8

9

Jelenia Góra Jagniątków

wick hało

a

mic

ka os ja on1 ma rk

8

ka

ok

i

rze

jsk Wo al.

go k ie ols aP

ka

rt ba

rci ar na

ka

nc

st

e ud

ka nowowiejs

sk a

m

Wcz as

wi ało

ich

owa

ag nie

a

ka

c

9

wic no

szk ow ska

klo

cz

ne

sa

wa ko

y zw

6 km + 45 min

5 km + 5 min

8

Městské muzeum Dům Gerharta Hauptmana w Jagniątkowě

Hrad Chojnik

Norský park

TAXI Jelenia Góra Jelenia Góra Dworzec Autobusowy radio - taxi 96 221B, ul.• Obrońców Pokoju tel. 196 22, Góra 75/ 75 22 777, 800 222 222 58-500 Jelenia • radio taxi(informacja), 9191 703 403 337 76 75ruchu) 555, 800 144 911 75/ tel. 64 19191, 22 108 75/ (dyżurny • radio taxi Śnieżka www.pks.jgora.pl tel. 196 21, 75/ 75 35 835, 800 700 600 • radio - taxi mercedes tel. 196 26, 75/ 76 76 550, 800 333 333 • taxi bagażowe tel. 75/ 75 22 727-

ńsk

ello

i Jag

r sp

ra

9

a

ie

m

zy

a nocna

ie marys

3

2 4

Wo dn

j

bieskie

ńki so

h yc on rz

17,

plac pia stowski

a

1

5 różyckiego

Jagniątków Jelenia Góra ++455 min min 65km km

www.jeleniagora.pl

zamoys

6 fabryczna

Cerv i

kiego

zy

m

złotnicza

ały

stas z

ica

Dr

Jelenia Góra Cieplice

kraszewskiego

y zc

rtk

ba

i

śc

no

ol W

kocha no7wsk iego

cię wy az

10

rz gó

ma

d po ka

yńs

ka nowowiejs

tuw i

Jelenia Góra

47

D pl

berlin

Jelenia Góra

Dresden

münchen

praha

a

vien

Cz sl

Jelenia GÓra

Turistické a kulturní informační středisko 58-500 Jelenia Góra ul. Bankowa 27 tel. 00 48 75 76 76 925 tel./fax 00 48 75 76 76 935 [email protected]

Nakladatel:

Vento Studio Jacek Gajda

Redakce:

Wydział Kultury i Turystyki Urzędu Miasta Jelenia Góra, Vento Studio

Texty:

Ludmiła Gajda

Fotografie:

Vento Studio

Městský úřad 58-500 Jelenia Góra Pl. Ratuszowy 58 (ratusz) tel. 00 48 75 75 46 101 fax 00 48 75 75 46 159 [email protected] www.jeleniagora.pl

www.facebook.com/MiastoJeleniaGora

© ventostudio.pl

ISBN: 978-83-928600-3-7