Pústevně a pústevníci

Pústevně a pústevníci Jméno tohoto místa je dnes jedinou památkou na jeho dávné obyvatele, poustevníky. Dříve se jim tu ale říkalo „pústevníci“, proto ve starých turistických průvodcích najdete název Pústevně nebo Pustevně.

naučná stezka

Vážení návštěvníci, vítáme vás na Naučné stezce Čertův mlýn. Stezka vede z Pusteven po úbočí Čertova mlýna k horskému hotelu na Martiňáku, je dlouhá 8 km a její trasa není náročná. Na 9 zastaveních se dozvíte, co zajímavého tu žije a roste, čím jsou vzácné lesy v okolí, jak se mění krajina, kde se ukrývali partyzáni nebo kde a proč stavěl čert.

V obydlí posledního poustevníka prý zůstal na skle malovaný obrázek Panny Marie. Byl potom zavěšený na velkém buku a lidé z okolí se k němu přicházeli pomodlit. A ještě před 100 lety se turisté chodili dívat na zbytky dvou kamenných pousteven a na alej starých stromů vysázených poustevníkem Felixem.

Úplně prvním poustevníkem byl podle pověsti francouzský princ, který byl ve své vlasti odsouzený k smrti, ale podařilo se mu utéct a usadil se zde. Jiná pověst vypráví o synovi tkalce z nedalekého Frenštátu. Ten se stal poustevníkem, aby vysvobodil svého otce ze zakletí.

1

2

5 6

7

Poustevnictví bývalo v Čechách a na Moravě běžné až do roku 1782. Tehdy jej císař Josef II. zakázal, když se i mnoha dalšími nařízeními snažil omezit moc církve. Přes tento zákaz prý tady poslední poustevník Felix žil ještě další 2 roky. Nebylo by divu, Valašsko bylo odlehlý kraj a úroveň úřední správy tady nebyla vysoká.

3 4

8 9

Budova útulny Šumná za vašimi zády byla na konci války sídlem štábu 2. slovenské partyzánské brigády M. R. Štefánika. Přešla ze Slovenska do Beskyd pod Čertův mlýn a 27. dubna 1945 svedla boj o Pustevny s maďarskými vojáky, kteří zde byli ubytováni. Druhý den se Maďaři pokusili dobýt Pustevny zpět, to se jim však už nepodařilo a brzy se přidali k německým vojákům prchajícím před frontou.

0

500

1 000 m

tématický obsah: © Správa CHKO Beskydy 2008, mapový podklad: © ČÚZK 2007, © datový sklad AOPK ČR 2007

K vytvoření Naučné stezky Čertův mlýn přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz. K vytvoření naučné stezky Radegast

přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz.

Naučnou stezku textVojtěch sestavil:Bajer Vojtěch Bajersumec+ryšková / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) Naučnou stezkuzhotovil zhotovilSalamandr Salamandr (www.salamandr.info) (www.salamandr.info) //text: / design: (www.sumecryskova.info) / fotografie: archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890–1939“) / tisk: Velkoplošný tisk, 2008 fotografie: Pavla Rechtenbergová, Pavel Popelář, František Jaskula, František Šulgan, Vojtěch Bajer / mapa: vytvořila Správa CHKO Beskydy, 2007, datový podklad MŽP, © Geodis Brno, spol. s r.o. / tisk: Velkoplošný tisk / 2007

Mořské oko

naučná stezka

Mořské oko je jezírko se zajímavou historií a zajímavými zvířaty. Před zásahem prvních turistů bylo Mořské oko „obyčejným“ mokřadem. Jiný zajímavý mokřad býval kdysi nedaleko odtud na svazích Čertova mlýna. Bylo to rašeliniště staré přes 3500 let a i když už dříve zaniklo, díky odborníkům se podařilo přečíst jeho příběh. V rašeliništích se totiž usazuje pyl a podle něj se dá z jednotlivých vrstev „bahna“ vyčíst, jaké stromy a rostliny v jejich okolí dříve rostly.

Mořská oka najdete pouze v horách, které kdysi tvaroval ledovec. Kromě oka, které je před vámi. V Beskydech nebyl ledovec, ale aktivní turisté. V dobách počátku turistiky je možná mrzelo, že zdejší hory nejsou tak vysoké jako Tatry a v roce 1894 tady prohloubili a rozšířili lesní mokřad. Mořské oko bylo tehdy návštěvníky Pusteven velmi vyhledávanou atrakcí.

1 2

zde stojíte

34 5 6

7

8 9

0

500

1 000 m

Buk Habr

Jedle

Javor

1810 n. l. 1330 n. l.

1,5

hloubka v metrech

2

280 n. l.

2,5

300 př. n. l.

3

560 př. n. l.

3,5

890 př. n. l. 1410 př. n. l.

4

Jezírko je nejvýznamnějším místem pro rozmnožování obojživelníků v širokém okolí. Je to také jedno z mála míst v Beskydech, kde se společně vyskytují tři druhy čolků – čolek obecný, čolek horský a čolek karpatský. Ti se tu také kříží. Dospělé čolky (ty, kteří jsou na obrázcích) tu nejspíš uvidíte v květnu a červnu, larvy čolků (pulce) potom od června do srpna.

přibližné stáří vrstev rašeliniště v letech

1

Jasan

0,5

Bříza Olše Dub

0

Smrk


Černé plochy ukazují množství pylu různých stromů v jednotlivých vrstvách rašeliniště. Je to jen malá ukázka, celkem se v něm našel pyl 28 druhů stromů nebo keřů a 38 dalších druhů rostlin. čolek karpatský

čolek horský

čolek obecný

K vytvoření Naučné stezky Čertův mlýn přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz.

Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text sestavil: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) fotografie: Miroslav Dvorský, archiv nakladatelství WART – Henryk Wawreczka (publikace „Beskydy a Pobeskydí 1890–1939“) / pylový diagram – výřez: V. Zernitskaya – T. Pánek – J. Hradecký / tisk: Velkoplošný tisk, 2008

Rezervace Kněhyně-Čertův mlýn Národní přírodní rezervace Kněhyně-Čertův mlýn chrání vzácný zbytek přirozených horských lesů.

naučná stezka

Rezervace je druhým největším chráněným územím v Beskydech. Její plocha je 195 hektarů, což je úplně stejně, jako velikost státu Monako. Kněhyně 1 257 m n. m.

zde stojíte 3

4

Čertův mlýn 1 206 m n. m.

5

1 kilometr

V posledních letech byl v okolí několikrát pozorován medvěd. Okolí Kněhyně a Čertova mlýna je také místem, které trvale obývá rys.

Na vrcholu Čertova mlýna žije náš jediný slepý střevlíček Pseudanophthalmus pilosellus. Je u nás tak vzácný, že nemá ani české jméno. V České republice žije jenom tady a na několika dalších vrcholech Beskyd.

Oba vrcholy – Kněhyně i Čertův mlýn - byly jedněmi z mála míst, kde v Beskydech před příchodem člověka rostl smrkový les. V nižších částech rezervace je přirozený les jedlobukový. Na snímku vidíte také typickou horskou rostlinu kýchavici Lobelovu. Padlé nebo stojící suché stromy tu nezůstávají omylem. V přirozeném lese je normální, že stromy umírají stářím. I když tady tomu ještě napomohl znečištěný vzduch a kůrovec. Nový les pomalu samovolně vznikne mezi suchými stromy.

Pryskyřník se žlutými květy je známá květina běžně rostoucí na loukách. Podél naučné stezky můžete v červnu a červenci vidět pryskyřník kvetoucí bíle. Je to pryskyřník platanolistý. Uvidíte ho i jinde v Beskydech, ale není úplně běžnou květinou.


Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text sestavil: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) fotografie: Rudolf Janda, Tomáš Pánek, Petr Čížek, Vojtěch Bajer, Dana Bartošová / mapa: vytvořila Správa CHKO Beskydy, 2008, datový podklad MŽP, © Geodis Brno, spol. s r.o. / tisk: Velkoplošný tisk, 2008

Čert, mlýn a sesuvy Když si lidé dříve neuměli vysvětlit, jak vznikly neobvyklé skály a hory, přisoudili je nadpřirozeným silám. Přitom za jejich tvar mohly třeba sesuvy a další, v přírodě úplně přirozené jevy.

naučná stezka

stojíte zde 4

Pověst o čertovi a mlýně Kdysi dávno žila pod horou selka, která měla dceru. Té se dlouho nedařilo vdát, až jednou přišel myslivec a požádal ji o ruku. Matce se to ale nezdálo, proto souhlasila jen pod podmínkou, že myslivec postaví na vrcholu hory mlýn, kde půjde mlít obilí. Musel být hotový za dva dny, než zakokrhá kohout. Druhý den přišel k selce soused a když uslyšel, co se stalo, vypravoval, že od rána chodí po okolí žebrák, který kupuje všechny kohouty. A radil jí, ať svého kohouta schová a neprodává. Když už končila druhá noc a selka viděla, že mlýn je skoro hotový, vynesla kohouta na střechu. Kohout zakokrhal a myslivec v tu chvíli zmizel. Mlýn se časem rozpadl, ale náhon je na vrcholu hory dodnes.

5

Sesuvy mají velkou zásluhu na tom, jak vypadají Beskydy. Také svahy Čertova mlýna byly v minulosti vytvarované velkými sesuvy. Na jednom právě stojíte a cestou na Martiňák půjdete ještě přes další, mnohem větší. Svahy se tu daly do pohybu už před několika tisíci lety.

Čertův stůl měl být podle pověstí také dílem ďáblovým. Dnes zase díky jeho pravidelnému tvaru občas uslyšíte o pohanském obětním stole nebo astronomickém zařízení Keltů. Tento skalní útvar vznikl ale stejně přirozeně jako skalní koryto.

Přímo na hřebeni Čertova mlýna se nachází 100 metrů dlouhé a až 4 metry hluboké skalní koryto. Je ale jen malou horní částí velké pukliny, která zasahuje velmi hluboko do hřbetu Čertova mlýna. Skalní bloky se tu rozestupují, a tak se pomalu rozpadá celý horský hřbet.

Logotyp naučné stezky Čertův mlýn

naučná stezka


Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text sestavil: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) fotografie: Tomáš Pánek, Vojtěch Bajer / tisk: Velkoplošný tisk, 2008 Zvláštní poděkování za pomoc patří RNDr. Tomáši Pánkovi, PhD.

Partyzáni na Čertově mlýně Procházíte místy, kde v roce 1944 působila 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky. Z mnoha partyzánských skupin, které v Beskydech působily, byla tou nejvýznamnější.

naučná stezka

Mapa působení brigády Partyzáni museli v horách pod Čertovým mlýnem často měnit své stanoviště. Byli totiž neustále ohrožováni německými jednotkami, zejména protipartyzánským oddílem „Ruhsam.“

Kněhyně

Základem partyzánské brigády Jana Žižky byla skupina vysazená v srpnu 1944 ve Velké Fatře na Slovensku. Tvořilo ji 14 slovenských a 7 sovětských partyzánů vycvičených na Ukrajině. Na konci války patřilo k brigádě několik stovek partyzánů.

Zemní bunkr vybudovaný pod Kněhyní byl posledním stanovištěm partyzánské brigády v Radhošťských Beskydech. 3. listopadu 1944, den po zranění velitele Jana Ušiaka a jeho zástupce D. B. Murzina, na úkryt zaútočila německá policie. Většině partyzánů se podařilo uprchnout, ale brigáda byla oslabena. Její činnost se podařilo obnovit až po přechodu rozptýlených skupin do Hostýnských vrchů.

Magurka

Srub na úbočí byl několik dnů dalším stanovištěm první skupiny partyzánů.

zde stojíte 5

Prapor partyzánské brigády vyrobil malíř Jan Kobzáň, který byl členem odbojové organizace Pro vlast.

Martiňák

Hostinec byl prvním útočištěm první skupiny, která přešla do Beskyd.

Brzy po příchodu do Beskyd byly poslány dvě skupiny do Hostýnských vrchů. V prostoru Čertova mlýna tak zůstalo přes 100 partyzánů a další se přidávali. Zajišťovat jídlo, vybavení nebo úkryt pro takové množství lidí musel být velký problém.

Přesun brigády na Moravu

Přechod partyzánské brigády na Moravu nebyl jednoduchý, první dva pokusy nebyly úspěšné. Proto se partyzáni rozdělili na několik skupin a přecházeli postupně. 1/ 22. září 1944 - první pokus o přechod, střet s celníky v Malých Karlovicích 2/ 25. září 1944 - druhý pokus, boj s německými oddíly v údolí Podťaté ve Velkých Karlovicích, ústup po celodenním boji před velkou přesilou – největší ozbrojené střetnutí s partyzány u nás 3/ rozdělení na skupiny, v noci z 28. na 29. září přechod první skupiny, postupné shromáždění brigády na Trojačce u Horní Bečvy

Prostřední Bečva Horní Bečva

3

3

Trojačka

Od 8. října 1944 byla sídlem lovecká chata na východním svahu Trojačky. Shromažďovaly se tu skupiny po přechodu ze Slovenska, 16. října byla na Ukrajinu odvysílána zpráva o setkání brigády. 22. října tady došlo k obklíčení 80 partyzánů asi 300 německými policisty, naštěstí se další část partyzánů vracela z akce a překvapila německé jednotky zezadu, díky tomu se podařilo uniknout, ztratili však část vybavení a zásob.

„Přísahám při všem, co je mi svaté, že v boji za osvobození Československé republiky nebudu litovat ani svých sil, ani svého života...“

3

začátek přísahy partyzánů Velké Karlovice Malé Karlovice

1

2


Slovensko Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text sestavil: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) fotografie: repro L. Baletka, Rožnov a jeho okolí v odboji proti fašismu; A. Hanáček, 1. Československá partyzánská brigáda Jana Žižky / tisk: Velkoplošný tisk, 2008 Zvláštní poděkování za pomoc patří Zdeňku Pomklovi.

O pomoci partyzánům

naučná stezka

Bez pomoci místních by partyzáni neměli šanci v horách přežít. Mapa pomníčků

Místní odbojáři i obyčejní obyvatelé horských pasek svou pomocí riskovali často víc než partyzáni. Zapojením do odboje ohrožovali také životy svých blízkých. V případě nebezpečí partyzáni mohli zkusit odejít do jiné části hor, ale když došlo k prozrazení místních, ti nemohli jen tak vzít své rodiny a zmizet.

6 zde stojíte

František Haša, pomník v lese ve svahu nad potokem

Hynek Tošenovský, pomníček pod lípou u hlavní cesty před kostelem na Dolní Bečvě

František Haša Nedaleko odtud, v údolí pod vámi, je v lese ve svahu nad potokem pomník, který připomíná tragédii z 20. listopadu 1944. Němečtí vojáci prohledávali oblast v rámci protipartyzánské akce Tetřev. Skupina místních odbojářů ukrytá v zadní části údolí neměla šanci uniknout. Bedřich Kubiš a Čeněk Divín byli zajati a o čtyři měsíce později v Praze popraveni. Alžbětě Divínové se podařilo schovat pod sněhem v závěji. František Haša se zastřelil. Haša, třicetiletý učitel nedaleké školy v údolí Kněhyně, byl vedoucím skupiny, která partyzánům dodávala jídlo, zbraně i informace. Při výslechu by hrozilo prozrazení údajů o partyzánech i mnoha lidech z Bečev a Rožnova, proto raději volil smrt.

Oldřich Šimurda, pomník po pravé straně cesty z Pusteven na Prostřední Bečvu

Dva příběhy, dva stejné konce. 34 a 33 let, 14 dnů krutých výslechů, poprava 23. listopadu 1944 pro výstrahu za pomoc partyzánům. Oldřich Šimurda Do jeho obchodu v údolí Kněhyně byly pomocí sítě místních odbojářů dodávány potraviny, oblečení a další vybavení, které odtud putovaly přímo k partyzánům. Byl oběšen na telefonním sloupu vedle svého obchodu. Hynek Tošenovský Byl pekařem na Dolní Bečvě a dodával partyzánům chleba. Oběsili jej na lípě nedaleko jeho pekárny. Popravě musela přihlížet jeho manželka a dvě děti. Podobně jako Šimurda musel viset 48 hodin a na prsou měl tabulku s nápisem „Podporoval jsem partyzány“.

Údajný úkryt Hašovy skupiny. Podle jiné verze byla skrýš pod vyvráceným smrkem.

Překročení hranice se Slovenskem se trestalo smrtí, stejný trest hrozil i těm, kteří uprchlíky převáděli. František Haša také pomáhal přecházet přes hranice a později naopak převedl ze Slovenska na Moravu první část 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky.


Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text sestavil: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) fotografie: Vojtěch Bajer, repro A. Hanáček, 1. Československá partyzánská brigáda Jana Žižky; Almanach obětí nacismu v letech 1939–1945 v okrese Vsetín / tisk: Velkoplošný tisk, 2008 Zvláštní poděkování za pomoc patří Zdeňku Pomklovi.

O změně krajiny

naučná stezka

Rozptýlené osídlení bylo v Beskydech typické. Jen byste před 200 lety viděli ještě více usedlostí roztroušených na svazích a mnohem méně lesa.

1 2

5 6

7

0

500

1 000 m


ně up st

če vs k Be

Pohled do údolí Bečvy v roce 1937 a nyní. Změna krajiny je pochopitelná. Od počátku osídlení v 16. století bylo nejdůležitějším zdrojem obživy zemědělské hospodaření, ale kolik lidí by se uživilo zemědělstvím dnes? Také máme představu o hezké rozmanité krajině, mozaice polí, luk, pastvin a drobných lesů, ale už nevidíme každodenní těžkou práci od rána do večera, malé výnosy a často velice skromné živobytí.

Po d

áK yč e

ra

vr ch y sk ýn st Ho

zde stojíte

8 9

é

vr ch y é ck Vi zo vi

Pt Vs áčn ac ic ký e Cá b Po sk la

ky rá l

He

Lu š

ov k

a

ce ni eč Ta n

tí Le š

ve n Če r

ň lá So

ňa

čk

ec

a

Namísto části lesů pod vámi nebo naproti přes údolí byly na pasekách políčka, louky a menší pastviny. Bez lesa byl však také vrchol Čertova mlýna, okolí Kněhyně nebo část hřebene nad vámi. Na salaších se tam pásly stovky ovcí a koz. Ky v

34

Valašsko bylo „krajinou zničených stromů“. Každoročně se větve lip, jasanů nebo javorů ořezávaly a sušily na zimu pro dobytek. To by dnes bylo pokut za „poškození dřeviny“...


Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text sestavil: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) fotografie: archiv Karlovského muzea ve Velkých Karlovicích / historický letecký snímek: archiv Vojenského geografického a hydrometeorologického úřadu v Dobrušce / současný letecký snímek: vytvořila Správa CHKO Beskydy, 2008, datový podklad MŽP, © Geodis Brno, spol. s r.o. / tisk: Velkoplošný tisk, 2008

O partyzánských velitelích

naučná stezka

Partyzánská brigáda Jana Žižky měla postupně 3 velitele, konce války se dožil jen jeden. Veleli mnoha lidem v provizorních podmínkách, často s minimem informací a při neustálé hrozbě prozrazení.

Čeladná, Machandrův dům

Kvůli špatnému stavu měl být odtud Ušiak převezen do nemocnice v Ostravě. V obklíčení gestapa se tu třicetiletý Jan Ušiak zastřelil. Oldřich Machandr a jeho pomocník Karel Winkler byli později veřejně popraveni.

První

Jan Ušiak Slovenský poručík byl už při partyzánském výcviku na Ukrajině vybrán za velitele skupiny, která tvořila základ budoucí partyzánské brigády Jana Žižky. Po přechodu na Moravu velel už jen necelý měsíc. Při setkání s místními odbojáři pod Čertovým mlýnem Ušiaka, Murzina a několik dalších partyzánů nečekaně napadla německá policie. Měl zraněné obě ruce, přesto se mu podařilo uprchnout. Ošetřili jej na Martiňáku a převezli do Čeladné. Tam ale gestapo jeho úkryt vypátralo a obklíčilo. Zastřelil se, aby při výslechu neohrozil ostatní.

Pod Čertovým mlýnem

2. listopadu 1945 tady došlo k napadení partyzánů německou policií. Ušiak a Murzin byli zranění, několik partyzánů padlo do zajetí.

zde stojíte 8

Martiňák, Macurův domek

Místo prvního ošetření Jana Ušiaka, v noci jej odtud odvezl řezník Machandr z Čeladné.

Nejmladší Nejzáhadnější

Ivan Petrovič Stěpanov

Kapitán Stěpanov je z velitelů nejméně známý a nejzáhadnější. Uprchl z německého zajetí a než do Beskyd přišla partyzánská brigáda, skrýval se v horách. Partyzánské brigádě velel jen krátce na podzim 1944, v době, kdy zemřel Ušiak a Murzin se ještě léčil ze zranění. Zahynul necelý měsíc před osvobozením při přestřelce v partyzánském táboře při útěku zajatých německých vojáků. Měl asi 30 let. Protože si jako uprchlý zajatec změnil jméno, nepodařilo se o něm po válce nic bližšího zjistit.

Dajan Bajanovič Murzin

Sovětský major Murzin byl od počátku Ušiakovým zástupcem, později pak velitelem brigády až do konce války. Při přepadu gestapa pod Čertovým mlýnem byl raněn do nohy, podařilo se mu ale skutálet do údolí potoka a schovat se. Tam ho našel hajný Křenovský a několik dnů jej ukrýval v jámě vykopané v kořenech smrku. Když se na počátku prosince 1944 už vyléčený ujal vedení brigády, bylo mu teprve 24 let.


Kapitán Stěpanov byl snad letec sestřelený někde u Berlína, který se v Beskydech ukrýval. Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text sestavil: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) fotografie: repro A. Hanáček, 1. Československá partyzánská brigáda Jana Žižky / tisk: Velkoplošný tisk, 2008 Zvláštní poděkování za pomoc patří Zdeňku Pomklovi.

Akce Tetřev

Akce „Tetřev“ byla největší protipartyzánskou akcí u nás. Okolí Martiňáku a Čertova mlýna bylo jednou z hlavních oblastí, kde pátrání po partyzánech probíhalo. Akce měla úplně zničit partyzánskou brigádu Jana Žižky, která už byla po předchozích akcích Němců oslabená. Přestože bylo nasazeno velké množství německých vojáků a policistů, akce skončila neúspěchem. Partyzáni se totiž o akci s předstihem dověděli a většině se podařilo z oblasti včas odejít.

Rožnov pod Radhoštěm Prostřední Bečva Horní Bečva Akce Tetřev proběhla 16.–22. listopadu 1944, zúčastnilo se jí 13 000 německých vojáků a policistů. Ti uzavřeli prostor o obvodu přes 60 km, který potom postupně prohledávaly speciální protipartyzánské oddíly. V celém prostoru byl vyhlášen zákaz vycházení od 16.00 do 6.30 hodin.

Kladnatá

17. 11. 1944 Na půdě domku Tkáčových byla ukryta skupina 18 partyzánů kapitána Zachara Sirotina, která se přemísťovala ze Vsetínska na Čertův mlýn za partyzánským štábem. Při prohlídce domu došlo k přestřelce, 5 partyzánů padlo, 1 byl zajat a ostatním se podařilo uniknout. Domek byl vypálen a majitelka domu Kamila Tkáčová byla i se dvěma dětma odvezena do vězení, kde později zemřela. Její manžel byl za pomoc partyzánům zatčen už dřív, v té době byl v koncentračním táboře.

Cípková

Bacov

20. 11. 1944 Nad školou v Bacově byli zastřeleni partyzáni Ludvík Wasserbauer a Václav Mašek.

Prostřední Bečva

20. 11. 1944 Sebevražda Františka Haši v obklíčení, zatčeny byly 2 osoby (více na panelu č. 6).

19. 11. 1944 V době zákazu vycházení byl zastřelen cestář Jindřich Frňka, prý vyběhl ven pro svého opozdilého syna. Stal se jedinou civilní obětí akce Tetřev.

Frýdlant nad Ostravicí Ostravice

Staré Hamry

Dolní Bečva

Výsledky tak rozsáhlé akce byly pro Němce velice slabé: zabito 8 partyzánů, zatčeni 4 partyzáni a dalších 13 osob. Většina střetů se stala v okolí Prostřední Bečvy.

zde stojíte

Karl Hermann Frank byl jako "říšský ministr" druhým nejmocnějším mužem v Protektorátu. Měl na svědomí mnoho obyvatel Valašska, ale také například vyhlazení Lidic a Ležáků. Akce Tetřev byla provedena na jeho rozkaz a také se jí osobně zúčastnil.

Kunčice pod Ondřejníkem Čeladná Frenštát pod Radhoštěm

naučná stezka

Bílá

Po přesunu většiny partyzánů z Beskyd do Hostýnských vrchů se podařilo činnost 1. československé partyzánské brigády Jana Žižky obnovit. Změnil se systém činnosti, velitelský štáb řídil více menších skupin, které se mohly lépe ukrývat. Na konci války bylo takových skupin více než 30. Jednou z mnoha pozdějších akcí brigády bylo zničení vlaku na trati Valašské Meziříčí–Hranice. K vytvoření naučné stezky Radegast přispěli: Správa CHKO Beskydy, Lesy České republiky s.p., Radegast a internetový server Beskydy.cz.

Naučnou stezku zhotovil Salamandr (www.salamandr.info) / text sestavil: Vojtěch Bajer / design: sumec+ryšková (www.sumecryskova.com) fotografie: repro A. Hanáček, 1. Československá partyzánská brigáda Jana Žižky; Almanach obětí nacismu v letech 1939-1945 v okrese Vsetín a zdroj – http://bob.swe.uni-linz.ac.at/Ebensee / tisk: Velkoplošný tisk, 2008 Zvláštní poděkování za pomoc patří Zdeňku Pomklovi.

Pústevně a pústevníci

Recommend Documents