Kapr obecný
Pstruh obecný
velikost 30-70 cm
velikost 40-100 cm
Kapr se za potravou vydává po setmění a je všežravec. Pojídá měkkýše a rostlinnou potravu, kterou nabírá svými vychlípitelnými ústy z bahna ze dna. Začátkem léta si vybírá klidná místa k výtěru. Po dobu jednoho týdne klade samice lepkavé jikry a to v několika dávkách. Tyto jikry pak ulpí na rostlinách. Kapr patří mezi naše nejdůležitější ryby našeho rybářství. Kapr má mnoho vyšlechtěných forem. Tuto rybu můžeme najít v teplých, stojatých nebo pomalu tekoucích vodách s bohatým porostem.
Pstruha rozdělujeme do tří forem a to podle oblasti výskytu a stěhování a to na: nestěhovavý pstruh a jezerní a tažný pstruh mořský. Po šesti týdnech se z jiker líhne plůdek. Tyto jikry jsou nakladeny na kamenité dno sladkých vod. Růst pstruha závisí čistě na jeho potravě. Pstruh potoční se řadí mezi nestěhovavé pstruhy, je menšího vzrůstu — dosahuje sotva délky 40cm. Masivnější pstruh je pstruh jezerní, který dosahuje velikosti 50-80cm. Na tento druh pstruha můžeme narazit v hlubokých jezerech, ale vytírá se i v ústí řek přitékajících do jezer. Pstruh obývá chladné tekoucí vody, ale také jezera, která musí být bohatá na kyslík.
Naše příroda: živočichové a rostliny střední Evropy. Vyd. 1. Redaktor Vlastimil Lapáček, Renata Hromadová. Praha: Reader's Digest Výběr, 2000. ISBN 80-861-9615-1.
Štika obecná
Ještěrka obecná
velikost 30-100 cm
velikost až 18 cm
Štika se velmi snadno přizpůsobuje a dokonce zvládne i lehce slanou vodu. Jako úkryt vyhledává hustý porost vodních rostlin. Odtud číhá na svou kořist. Vrhá se po všem, co se pohybuje. Velké štiky dokonce útočí i na mláďata vodních ptáků i na drobné savce. Od února do května probíhá pro štiku tření. Jikry pak klade v blízkosti břehů. Tuto rybu můžeme najít v čistých tekoucích vodách, ale i v jezerech se zarostlými břehy.
Ještěrka se nejradši vyhřívá na suchých místech. V období březen-duben se probouzí ze zimního spánku(zimní strnulosti). Po tomto probuzení svléká svou starou kůži. Aby měla ještěrka v zimě potřebné tukové zásoby, tak v létě přijímá mnoho potravy. Živý se brouky a rovnokřídlým hmyzem. Ještěrka loví tak, že svou kořistí třepe tak dlouho, dokud ji neomráčí. Poté svou kořist spolkne. Jakmile nastane začátek října, začíná si ještěrka hledat zimní úkryt. Ještěrku můžeme spatřit na železničním náspu, křovinách, loukách, okrajích polí nebo na zarostlých částí písečných dun.
Naše příroda: živočichové a rostliny střední Evropy. Vyd. 1. Redaktor Vlastimil Lapáček, Renata Hromadová. Praha: Reader's Digest Výběr, 2000. ISBN 80-861-9615-1.
Užovka obojková
Zmije obecná
délka až 2 m
délka až 90 cm
Tento had se živý především obojživelníky, které loví většinou brzy po ránu ve vodě í na zemi. Po zimním spánku, tedy na jaře, se velmi často vyhřívá na slunci. Samice klade vejce na místech s nejvyšší teplotou okolí. Z vajíček se pak líhnout mláďata a to v srpnu nebo září. Zimní spánek u užovky začíná v říjnu. Tento spánek přečkává pod kořeny stromů, pod kameny nebo na jiných chráněných místě. Užovku můžeme potkat na vlhkých loukách, nebo na březích rybníků. Užovka patří mezi naše nejhojnějšího hada.
Zmije je naším nejobávanějším hadem. Jeho kousnutí však není tak nebezpečné. Zdraví dospělí člověk se většinou obejde bez ošetření pomocí séra. Tento had loví žáby, drobné savce a ještěrky. Na jaře mezi sebou svádějí samci působivé boje o samice. Samice rodí 5-8 živých, plně vyvinutých mláďat. Tyto mláďata se rodí někdy v srpnu a mají hned jedové zuby, které umí využít. Typické pro zmiji je klikatá čára na hřbetě, ale i kresba na hlavě v podobě písmene V nebo X. Zmiji můžeme potkat v bažinách, rašeliništích, vřesovištích, na okraji lesa nebo na mýtinách.
Naše příroda: živočichové a rostliny střední Evropy. Vyd. 1. Redaktor Vlastimil Lapáček, Renata Hromadová. Praha: Reader's Digest Výběr, 2000. ISBN 80-861-9615-1.
Slepýš křehký
Ropucha obecná
délka až 45 cm
samice až 15 cm, samec mnohem menší
Sice je slepýš podobný hadovi, ale pravda je jiná. Ve skutečnosti je slepýš ještěrem, kterému zakrněli nohy(končetiny). Živý se slimáky a žížalami. Slepýš se rád vyhřívá na sluníčku, pokud má poblíž úkryt. Tato ještěrka se stahuje k zimnímu spánku v říjnu a vylézá až v březnu. Slepýše můžeme spatřit na vlhkých místech pod kameny, prkny nebo na okrajích lesů.
V březnu nebo začátkem dubna ropuchy putují. Opouštějí tak svá zimoviště a vydávají se k místům tření. Ke tření dochází nejčastěji v hlubokých vodách. Šňůry vajíček mohou dosáhnout velikosti 2-3 metrů. Podle počasí se pak vyvíjejí pulci. Toto období bývá dlouhé 10-16 dnů. Mladé ropuchy pak v červnu nebo červenci opouštějí vodu. Jakmile odezní období páření, žijí dospělé ropuchy samotářským životem. Ropucha se živý hmyzem a dalšími malými zvířaty. Je to spíše noční lovec.Ropuchu můžeme potkat v lese, na louce, poli, zahradě neb v parku.
Naše příroda: živočichové a rostliny střední Evropy. Vyd. 1. Redaktor Vlastimil Lapáček, Renata Hromadová. Praha: Reader's Digest Výběr, 2000. ISBN 80-861-9615-1.
Skokan hnědý velikost až 7,5 cm
Skokan je nejrozšířenější žába Evropy. Skokan obývá nejrůznější biotopy a spatřit ho můžeme i daleko od vody. V blízkosti vody ho můžeme vidět pouze v období páření. Samička naklade shluk 2000-4000 vajíček do trdlištích. Zimní spánek, neboli zimní strnulost, trvá asi 4 měsíce. Toto období tráví skokan v bahně. Skokana můžeme najít v lesích, zahradách. Dává přednost stinným místům.
Naše příroda: živočichové a rostliny střední Evropy. Vyd. 1. Redaktor Vlastimil Lapáček, Renata Hromadová. Praha: Reader's Digest Výběr, 2000. ISBN 80-861-9615-1.
