Pěstování a zpracování řepky olejné

Tisková konference „Řepkový olej – olej nad zlato“ 13. února 2013

Pěstování a zpracování řepky olejné Doc. Ing. Petr Baranyk, CSc. Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin Česká zemědělská univerzita v Praze, katedra rostlinné výroby

Historie a současnost řepky olejné na našich polích Řepka olejná patří k nejrozšířenějším a nejstarším hospodářským plodinám v ČR. Má široké využití v potravinářství, při výrobě olejů nebo kosmetiky. V Čechách se její pěstování ujalo hlavně v letech 1820 – 1839. Pěstitelsky byla řepka okopaninovou kulturou, převážně pěstovanou po předplodinách, které umožnily včasné založení porostu. Řepka se sklízela analogicky jako obiloviny, obilními žacími stroji, ojediněle již samovazy, ukládala se do různých typů budek a mlátila se na stacionárních mlátičkách. S rozvojem uplatnění svítiplynu a používáním petroleje ke svícení a minerálních olejů k mazání strojů význam řepky postupně klesal. Také růst pěstování cukrové řepy a dovoz surovin z kolonií zatlačoval řepku do pozadí. Po vzniku Československé republiky úpadek pěstování olejnin včetně řepky pokračoval. Prakticky pěstování řepky zaniklo, což ilustruje ročník 1930, kdy se řepka na území Československa pěstovala na 1073 ha. Za existence Československé republiky nastal rozvoj výzkumu pěstitelské technologie a částečně i šlechtění řepky. Za okupace Československa na území protektorátu se řepka pěstovala v r. 1944 na ploše téměř 38 tis. ha a na území tzv. Slovenského štátu kolem 4000 ha. Vlivem direktivního pěstování a nedostatečných materiálních vkladů byly výnosy nízké. Plochy řepky se udržely na stejné výši po roce 1945 a částečně se pěstování dostalo do oblastí, kde byla málo známá. Patrná byla nízká výnosnost způsobená rozpadem původní organizační struktury zemědělství, nucenou kolektivizací, nevhodným zařazením do osevního postupu, nedostatkem průmyslových hnojiv, nedostatky v základní agrotechnice a ochraně při velkých sklizňových ztrátách. Pozitivně na produkci řepky působil rozvoj výzkumné a šlechtitelské základny. Začátkem 80. let minulého století byl v Československu uskutečněn velmi rychlý a komplexní přechod na pěstování odrůd ozimé řepky bez kyseliny erukové a se sníženým obsahem glukosinolátů (00 – řepka), který vytvořil pro zpracovatelský průmysl domácí zdroj suroviny pro potravinářské uplatnění a pro krmivářský průmysl.

Kampaň financovaná z prostředků Evropské unie a České republiky

Tisková konference „Řepkový olej – olej nad zlato“ 13. února 2013 Řepka prodělala mimořádně rychlý šlechtitelský pokrok, jenž byl umožněn její vynikající genetickou tvárností a přizpůsobivostí. Tento pokrok stručně zachycuje následující tabulka.

Šlechtitelský pokrok u řepky olejné v ČR za posledních 35 let Období (přibližně)

Charakteristika odrůd

Využití

do r. 1975

„EG“ odrůdy s nevyhovující kvalitou vysoký obsah kyseliny erukové (KE) v oleji a glukosinolátů (GSL) ve šrotu

malé možnosti využití; olej hlavně pro technické účely

r. 1975 až 1985

tzv. „0“ odrůdy se sníženým obsahem KE (do 5 %), ale vysokým obsahem GSL

rozšíření pro potravinářské využití; prakticky bez krmivářského uplatnění; zvýšení osevních ploch

r. 1985 až současnost

„00“ odrůdy s minimálním obsahem KE a nízkým obsahem GSL (zprvu do 30 μmol/g semene, od r. 2005 do 18 μmol/g semene v osivu)

bezproblémové potravinářské využití, přidávání šrotů a výlisků do krmných směsí; zvýšení osevních ploch

od r. 1995

rozšíření hybridních odrůd (nejdříve na bázi systému MSL Lembke, později Ogu-INRA)

stejné použití jako „00“ odrůdy, avšak uplatnění heterozního efektu v podobě vyšších výnosů, obecně lepší odolnost rostlin proti stresům

od r. 2000

výkonné liniové i hybridní odrůdy s velmi nízkým obsahem GSL, nové trendy -změněná skladba mastných kyselin v oleji, polotrpasličí odrůdy, mimo Evropu i žlutosemenné odrůdy, využití GMO technologií atd.

nárůst osevních ploch, šlechtění odrůd se speciálním složením olejů, potravinářské účely, MEŘO pro výrobu bionafty, tolerance k herbicidům, mrazuvzdornost, odolnost k chorobám a škůdcům atd.

Ačkoli bylo u řepky za posledních 35 let dosaženo nevídaného šlechtitelského pokroku, má řepkový olej z hlediska kvality v očích mnoha spotřebitelů spíše špatnou pověst. Stále totiž přežívají předsudky o problematických vlastnostech oleje vyráběného ze starých odrůd řepky, zejména v dobách první a druhé světové války. V těchto těžkých časech byl totiž řepkový olej používán hlavně pro svícení v lampách a nouzově využíván i v potravinářství, protože nic lepšího k dispozici nebylo. Přitom dnešní realita je úplně jiná. Současné odrůdy řepky, z nichž se olej vyrábí, jsou kvalitativně významně jiné a výrazně lepší, než staré – tzv. erukové odrůdy. Od roku 1985 se v České republice pěstují výlučně


Tisková konference „Řepkový olej – olej nad zlato“ 13. února 2013 tyto nové, tzv. dvounulové odrůdy řepky, které poskytují olej velmi ceněný a doporučovaný odborníky na zdravou výživu prakticky po celém světě.


Tisková konference „Řepkový olej – olej nad zlato“ 13. února 2013 Potravinářské využití řepkového oleje Řepkový olej je díky svému specifickému složení mastných kyselin velmi vhodný jak pro potravinářské využití ve studené či teplé kuchyni, tak pro různé technické aplikace. Často skloňovaná výroba řepkového metylesteru – tzv. bionafty – je pouze jedním ze způsobů technického využití. Díky alternativnímu využití řepkového oleje pro výrobu metylesterů, povinně přimíchávaných do motorové nafty, vyvolává u některých spotřebitelů představu, že je surovinou nikoli potravinářského, ale chemického průmyslu. Přitom dnešní realita je úplně jiná. Současný řepkový olej má řadu nutričních předností a proto se velmi dobře hodí pro potravinářské účely. Současné využívání řepky ke kuchyňským a technickým účelům není ničím mimořádným či špatným a vůbec se nevylučuje. Během historického vývoje lidstva se měnil způsob využití mnoha různých surovin, které měl člověk k dispozici. Některé se využívaly k technickým účelům, jiné nacházely uplatnění jako potraviny, řada z nich sloužila zároveň jak k výživě, tak pro různé průmyslové aplikace. Vedle řepky jsou takto využívány např.:

• • • •

Brambory - v potravinářství se používají jako příloha k jídlům či surovina k výrobě škrobu, pro technické účely slouží jako surovina pro výrobu škrobu a lihu k různým průmyslovým aplikacím. Cukrová řepa - v potravinářství se používá jako zdroj cukru, pro technické účely je používána k výrobě bioetanolu. Len - v potravinářství se používá k posypu pečiva či jako přísada do chleba a moučníků, pro technické účely je surovinou k výrobě vláken pro výrobu nití a látek či oleje pro výrobu fermeže a barev. Pšenice - v potravinářství se z ní vyrábí mouka, pro technické účely slouží k výrobě bioetanolu.

Spotřeba řepkového oleje Ačkoli řepkový olej představuje nutričně velmi hodnotnou potravinu, není jeho význam českými spotřebiteli dostatečně doceňován, což vyplývá z dat o spotřebě řepkového oleje pro potravinářské účely. Přitom hned za hranicemi, u našich německých sousedů, se stal v roce 2010 řepkový olej nejoblíbenějším rostlinným olejem mezi spotřebiteli. Tuto pozici v roce 2011 nejenom obhájil, ale s tržním podílem 37,3 % dokonce posílil. Českým spotřebitelům může rozhodování při výběru vhodných rostlinných olejů znesnadňovat značení druhu olejů na etiketách, které není vždy zcela jasné a jednoznačné. Také nabídka jednodruhových řepkových olejů není v české maloobchodní síti příliš široká, ale blýská se na lepší časy, protože řada výrobců avizuje uvedení nových produktů na trh. „Řepkový olej – olej nad zlato“ Na podporu spotřeby řepkového oleje zahájil v září 2012 Svaz pěstitelů a zpracovatelů olejnin (SPZO) informační kampaň „Řepkový olej – olej nad zlato“. Úkolem tříletého projektu podporovaného EU je zvýšit povědomí o nutričních vlastnostech řepkového oleje, zpopularizovat ho cílenou komunikací


Tisková konference „Řepkový olej – olej nad zlato“ 13. února 2013 zaměřenou na různé věkové skupiny a zvýšit jeho spotřebu. Více informací k celému projektu je k dispozici na webových stránkách www.olejnadzlato.cz.


Pěstování a zpracování řepky olejné

Recommend Documents