44
Veřejná doprava
Průzkum MasterCard – co chceme od MHD Přestup z osobního vozu do MHD je výzvou pro dopravní podnik i samotné řidiče aut. Aby to vůbec mohlo nastat, je nutné dát cestování v MHD větší komunikační podporu i kvalitu poskytovaných služeb. Každý z nás určitě tuší, že průzkum veřejného mínění je věc ošemetná. Mnohdy přinese výsledky „na objednávku“, mnohdy lidé odpovídají bez hlubšího zamyšlení, tzv. na první dobrou. Pro střízlivý pohled na aktuální situaci v oblasti dopravy se zaměřením na cestování veřejnou dopravou si společnost MasterCard nechala vypracovat průzkum názorů cca 500 obyvatel vybraných krajských měst ČR a SR a trojnásobku respondentů v hlavních městech. Není nutné již dopředu zatnout pěsti a začít výsledky zpochybňovat, ale spíše se s nadhledem, tolik vzácným v těchto časech, podívat, co nám výsledky naznačují, i ve srovnání mezi městy. Průzkum tak rámcově a řádově ukazuje reálný potenciál pro dosažení cílů udržitelné mobility, tj. změny dopravního chování ve prospěch udržitelných druhů dopravy.
Skladba dotázaných
Skladba dotázaných byla genderově vyvážená, věkový průměr se mezi městy pohyboval mezi 36–41 lety, nejnižší Bratislava 36,5 roků, nejvyšší Prešov 41,12 roků. Vzděláním byl průzkum vyrovnaný v ČR, zhruba třetina bez maturity, třetina s maturitou a třetina vysokoškoláků, na Slovensku zhruba polovina s maturitou a polovina vysokoškoláků, ostatní skupiny byly minoritní. Dotazovaní byli svobodní a sezdaní, jen malá skupina byla rozvedených, dvě třetiny ve všech městech jsou zaměstnány na plný úvazek a dvě třetiny pobírají průměrný či nadprůměrný plat.
Jak cestujeme
Ve všech městech ČR a SR je dojížďka autem významně častou volbou. Denně či několikrát týdně cestuje autem jedna až dvě třetiny cestujících. Obecně platí, že podíl cestujících, kteří nikdy nejezdí autem, se ve městech ČR a SR pohybuje od 4–10 %. Regionálním autobusem dojíždí denně či několikrát týdně od 10 do 24 % cestujících, vlakem pouze 2–8 % a městkou hromadnou dopravou od 38 do 82 %. Byť mohou být výsledky průzkumu díky malému vzorku mírně zavádějící, je patrné, že využití regionální železniční dopravy pro denní dojíždění do dané metropole je oproti autobusům či osobním autům naprosto marginální. Na první pohled je zřetelné, že potenciál pro přesun řidičů individuální dopravy do vozidel MHD je největší v Olomouci a Žilině. Spokojenost s MHD je velmi diskutabilní. Byť uvádíme vcelku vysoké hodnoty, číslo v závorce naznačuje, kolik lidí je opravdu o své spokojenosti přesvědčeno. Byť většina cestujících je spíše spokojena, jen pětina v ČR a desetina v SR je velmi spokojena. Alarmující je výsledek z Bratislavy. Pokud bychom převedli výsledky na školní známky, dostala by za MHD všechna uvedená česká města dvojku a slovenská trojku. město
Jízda osobním automobilem v %
Jízda autobusem v %
Jízda vlakem v %
Jízda MHD v %
Spokojenost s MHD v % (velmi spokojen)
Praha Brno
40
24
32
20
2
81
79 (21)
2
82
77 (16)
Olomouc
38
14
6
51
83 (18)
Plzeň
47
22
4
76
75 (18)
Bratislava
52
14
2
68
42 (2)
Košice
34
20
2
69
49 (12)
Prešov
56
10
8
72
64 (12)
Žilina
58
14
6
38
74 (10)
Veřejná doprava
45
Pokud je cílem udržitelné mobility přesunout řidiče z osobních vozidel do veřejné dopravy, je nutné, aby se její kvalita významně zvýšila, proto by se uvedená krajská města měla více zaměřit na kvalitu poskytovaných služeb a podpořit je navýšením rozpočtu na MHD, jak činí aktuálně například Brno.
Co se na MHD cestujícím nelíbí
Průzkum jednoznačně poukazuje na vysokou cenu jízdného, která není vůči IAD konkurenceschopná. To platí především pro Brno, Plzeň, Bratislavu a Žilinu. V Košicích lidé vnímají, že jsou nabízená spojení MHD složitá, třetina Bratislavanů vnímá cestování MHD jako nepohodlné. Kromě Olomouce si čtvrtina cestujících v krajských městech ČR myslí, že jsou vozy špinavé, v Bratislavě si to myslí dvě pětiny lidí. V Bratislavě a Košicích navíc nejsou spojení spolehlivá, tento parametr je pro případný přesun z IAD do MHD jeden z nejdůležitějších, což je dle průzkumu relevantní i pro Brno, Plzeň a Prešov. Třetina Bratislavanů navíc vnímá vozy MHD jako zastaralé. Pozitivně lze hodnotit, že ve většině měst lze zaplatit jízdné elektronicky a že tento trendu bude narůstat.
Brno
Olomouc
Plzeň
Praha
Bratislava
Košice
Prešov
Žilina
Spojení je pomalé
Co se cestujícím nelíbí (v %)
6
12
16
11
31
20
26
16
Jízdné je drahé
51
29
51
32
59
29
20
48
Spojení je složité
14
12
18
15
24
43
6
10
Logistika, změna tras, jízdních řádů, málo spojů, návaznost
18
18
12
18
18
37
20
22
Cestování je nepohodlné
20
8
14
16
33
22
22
6
Přeplněnost
10
20
4
14
19
22
10
2
Dopravní prostředky jsou špinavé
27
12
25
27
42
31
10
16
Nevhodné chování řidičů
2
4
10
3
7
4
4
6
Spojení není spolehlivé
24
12
20
18
46
39
26
8
Výluky a zpoždění
10
6
2
7
32
24
30
6
Dopravní prostředky jsou zastaralé
2
14
8
7
35
10
18
22
Prostředí ve vozech (v létě nedýchatelno, v zimě přetopeno)
0
2
2
5
5
8
4
2
Za jízdenku není možné platit přes SMS
0
2
0
0
1
0
2
0
Za jízdenku není možné platit platební kartou
8
14
6
12
8
10
12
20
Za jízdenku není možné platit přes mobilní aplikaci
2
2
2
1
4
2
4
12
Prešov
Žilina
Motivace pro (ne)využívání MHD namísto auta
Brno s Žilinou má dle cestujících drahé jízdné, které je ve třetině respektive dvou pětinách případů překážkou pro cestování veřejnou dopravou. Druhým parametrem v pořadí je návaznost a dostupnost, zhruba pětina cestujících to vnímá jako překážku volby pro MHD. Pomalost či nízká frekvence spojů je překážkou pro každého sedmého až desátého cestujícího. Každý pátý až třetí je s MHD spokojen. Překážky pro cestování veřejnou dopravou (v %) Nižší cena
Brno
Olomouc
Plzeň
Praha
Bratislava
Košice
34
6
22
15
25
20
17
41
Vyšší rychlost
7
15
11
13
15
9
14
10
Méně přeplněné soupravy
7
3
0
3
1
0
0
2
Jiné uspořádání, lepší spojení, přímý spoj, bližší stanice M
21
15
22
18
16
17
19
20
Větší frekvence spojů
10
6
11
8
6
23
0
5
Přesnost spojů
0
3
0
2
10
9
6
2
Čistota
0
0
0
0
5
0
0
2
Nic, vyhovuje mi
21
36
24
37
20
26
36
17
Irelevantní odpověď
3
3
3
2
1
0
0
2
Ostatní
10
9
14
10
12
9
14
10
Nevím
3
3
0
1
2
3
0
0
46
Veřejná doprava
Nejpreferovanější způsob nákupu jízdenky
Celkem lze tvrdit, že většina cestujících preferuje elektronické platby jízdného a že se platba hotovostí pomalu stává přežitkem. Zřetelně je viditelné, že tam, kde není jednotný systém elektronického odbavení, je podíl plateb v hotovosti výrazně vyšší než tam, kde je zavedeno více možností elektronického odbavení. Proto platí hotovostí v Brně, Košicích, Prešově či Žilině třetina cestujících, naopak v Plzni, Praze či Bratislavě je to jen pětina. Oblíbenými nástroji jsou SMS platby a předplacená karta MHD, roste však i obliba perspektivnějších nástrojů, tj. platby mobilní aplikací či bankovní kartou.
Nejpreferovanější způsob nákupu jízdenky (v %)
Brno
Olomouc
Plzeň
Praha
Bratislava
Košice
Prešov
Žilina
18
18
6
10
6
14
6
14
Pomocí platební karty na prodejním místě MHD či v trafice…
8
4
6
6
5
8
6
4
V hotovosti v automatu (metro, zastávka tramvaje/autobusu)
10
8
8
9
14
12
32
16
Pomocí platební karty v automatu (metro, zastávka tramvaje)
12
14
22
13
18
8
18
30
SMS jízdenkou
18
24
12
32
19
16
12
12
Aplikací v mobilu (peníze převodem)
12
12
6
14
17
18
8
12
V hotovosti na prodejním místě MHD či v trafice apod.
V hotovosti u řidiče
2
0
6
1
2
2
0
2
Pomocí platební karty u řidiče
8
6
4
4
6
2
4
4
Pomocí MHD předplacené karty
12
16
24
10
13
20
14
6
Jiná možnost – prosím uveďte
2
0
8
2
1
2
0
0
Kolik má optimálně stát jednorázové jízdné
Následující údaje jsou určitě zajímavé s ohledem na nastavení cen. Obecně pro udržitelnou mobilitu platí, že vysoké platby by měly být za parkování, naopak mnohem nižší za městskou dopravu. V některých úspěšných cenových modelech funguje poměr, že jízdné MHD je cca třetinou ceny hodinového parkování v centru, při modelovém příkladu centra Brna, kde parkovné stojí 40 Kč lze odvíjet optimální cenu jízdného někde mezi 13–15 Kč. Představy Brňanů se mnoho neliší. Brňané by chtěli jezdit pod 15 Kč, Olomoučané kolem 10 Kč, Plzeňané kolem 15 Kč, Bratislavané kolem 0,5 eura, Košičané, Prešované a Žiliňané do 0,5 eura.
Optimální výše jízdného (v %) 0 Kč
Brno
Olomouc
Plzeň
Praha
0
0
4
1
0 eur
Bratislava
Košice
Prešov
Žilina
0
0
0
4
1–5 Kč
6
4
12
3
0,1–0,25
9
24
24
10
6–10 Kč
27
49
47
20
0,26–0,5
55
53
60
64
11–15 Kč
29
37
27
23
0,51–0,75
7
2
0
0
16–20 Kč
20
0
2
25
0,76–1,0
11
4
0
6
21–25 Kč
0
0
0
9
19
18
16
16
26 Kč a více
2
0
0
9
Nevím
16
10
8
9
Jednorázové jízdné MHD = cca 1/3 ceny hodinového parkování v centru.
Veřejná doprava
47
Preferovaný způsob koupě dlouhodobé jízdenky na MHD a nejpreferovanější nosič
Chytré město směřuje od ekonomicky nákladné hotovosti a osobních výdejů u přepážek k digitalizaci informací a plateb. Jednou z variant, která se u nás pomalu uplatňuje, je koupě jízdenky/jízdného bezkontaktní kartou či mobilní aplikací, v budoucnu nás čekají i modely, kdy si dlouhodobé tarifně zvýhodněné jízdné postupně „napípáme“ bez nutnosti o tom rozhodnout na začátku roku dopředu a zaplatit celou částku naráz. Mezi českými městy z řady vypadává jen Olomouc, kde jsou očekávání nákupu jízdného v hotovosti u celé třetiny dotázaných (mezi slovenskými jsou to Košice a Žilina se čtvrtinou cestujících). U ostatních tří českých měst je již patrné, že lidé chtějí pohodlněji nakupovat dlouhodobé jízdné elektronickými způsoby, více než polovina (respektive dvě třetiny) dotázaných již nejspíše nechce stát fronty a řešit nákup na přepážce. Pro korektnost je nutno uvést, že v Bratislavě byl vzorek dotázaných mírně posunut ve prospěch mladších ročníků, proto může být extrémní hodnota 64 % trochu vyšší než reálný průměr. Co se týká preferovaného nosiče, do výsledků velmi promlouvají již zavedené koncepty. Zatímco v Plzni téměř 60 % preferuje plzeňskou čipovou kartu, v Brně, městě bez tohoto schématu, by takovou možnost volila jen čtvrtina cestujících a plná třetina by chtěla mít jízdenku v mobilu, což je zřetelný trend u mladé generace. Pozoruhodným zjištěním jsou výsledky slovenských měst, kde jednoznačně převládá trend k elektronickým médiím (snad kromě Žiliny). Zcela zřetelně převládá mobilní telefon. Z výsledků průzkumu je patrné, že je jasným trendem vícekanálové řešení, tj. pokud město uvažuje s dlouhodobým řešením elektronického odbavování, je vhodné integrovat možnost odbavení se bankovní kartou, čipovou kartou (zejména In-kartou ČD) a mobilním telefonem (případně QR kódem). V dnešní době již takové integrované řešení není technologicky problém.
Kde a jak si chceme koupit „šalinkartu“ (v %)
Brno
Olomouc
Plzeň
Praha
Bratislava
Košice
Prešov
Žilina
V hotovosti na prodejním místě MHD či v trafice apod.
16
31
14
16
9
24
12
24
Pomocí platební karty na prodejním místě MHD či v trafice apod.
22
18
25
21
14
8
28
16
Na internetu pomocí platební karty či bezhotovostním převodem
45
33
45
45
64
45
40
42
Mobilní aplikací pomocí platební karty či bezhotovostním převodem
18
16
6
17
12
22
18
16
Jiná možnost
0
2
10
1
1
2
2
2
Papírová jízdenka
25
29
12
10
6
8
12
18
Jízdenka nahraná na plastové čipové kartě MHD
27
27
57
50
29
39
36
28
Jízdenka nahraná na Vaší platební kartě
10
12
14
11
24
14
18
10
Jízdenka nahraná v mobilu (součást mobilní aplikace)
33
31
12
23
39
37
34
44
Jiná možnost
4
0
6
5
3
2
0
0
Kolik má stát celoroční jízdenka
V českých městech nechce zdarma cestovat téměř nikdo, všichni si vážíme, že veřejná doprava funguje a jsme ochotni za ni platit. Přesto je současné jednorázové i celoroční jízdné vnímáno jako drahé. V Brně tak cestující za celoroční jízdné navrhují cenu 2650 Kč, v Olomouci 1430 Kč, v Plzni 2050 Kč a v Praze 2500 Kč. V Bratislavě by mělo roční jízdné stát 130 eur, v Košicích 110 eur, v Prešově 85 eur a v Žilině 80 eur.
Cena za celoroční jízdné (v %)
Brno
Olomouc
Plzeň
Praha
(v procentech)
Bratislava
Košice
Prešov
Žilina
0 Kč
0
0
4
1
1–50 EUR
17
16
20
28
1–500 Kč
4
25
4
4
51–100 EUR
16
31
36
26
501–1000 Kč
2
22
12
5
10 –150 EUR
18
14
22
10
1001–2000 Kč
25
10
27
24
151–200 EUR
15
8
2
4
2001–3000 Kč
31
16
24
30
201–300 EUR
9
2
0
2
3001–4000 Kč
10
0
12
21
301 EUR a více
1
2
0
0
4001 Kč a více
10
4
0
1
Nevím
23
27
20
30
Průměr
134,03
112,16
86,88
79,09
Nevím
18
24
18
14
Průměr
2641,67
1428,08
2049,36
2512,32
48
Veřejná doprava
Co chceme na zastávkách
Z následující škály jednoznačně vyhrávají informační tabule o spojích, a to kvůli praktičnosti, ale i díky pozitivní zkušenosti (s teplometem na zastávce nikdo zkušenost nemá a v aktuálním mrazivém počasí by tento průzkum dopadl nejspíš jinak). Vysoké hodnoty lze nalézt u pohodlného sezení, wifi připojení a dotykové obrazovky s aktuálními informacemi o počasí či o výstavách a kultuře. Třetina lidí by ocenila automaty na kávu, což je velmi příznivá informace pro jejich dodavatele. Trendové bezdrátové nabíjení mobilů by ocenila cca čtvrtina cestujících. Posledním zajímavým poznatkem, který je vhodné zmínit, je, že nejvíce potřeb dodatečného vybavení zastávek mají v Košicích.
Co chceme mít na zastávkách veřejné dopravy (v %)
Brno
Olomouc
Plzeň
Praha
Bratislava
Košice
Prešov
Žilina
Automat na kávu
31
33
25
29
31
35
30
34
Dotyková obrazovka s informacemi (o spojích, počasí, kultuře apod.)
41
43
43
48
63
67
62
60
Aktualizovaná informační tabule o nejbližších spojích
82
65
75
68
84
82
70
74
Aktuální informace o počasí
45
27
22
28
30
33
22
18
Aktuální informace o výstavách a kultuře
43
47
35
30
33
31
28
34
Informace o aktuálním stavu exhalací (znečištění ovzduší)
20
10
16
9
17
22
10
10
Informace o aktuální hladině hluku
10
6
10
4
13
18
12
8
Nabíječky na mobily
29
27
24
30
33
29
28
28
Pohodlné sezení
59
45
61
50
57
71
66
62
Teplomet (zařízení pro vytápění)
27
25
24
20
30
37
30
32
Wifi připojení
55
59
57
60
63
61
60
58
Možnost poslechu hudby
16
20
16
15
27
25
24
28
Vědomostní či jiné soutěže a hry
24
22
14
16
21
18
20
14
Nic z výše uvedeného
2
0
4
4
1
4
2
0
Veřejná doprava
49
Chytré město směřuje od nákladné hotovosti a osobních výdejům u přepážek k digitalizaci informací a plateb. Kolik z nás ví, co to znamená Smart Cities
Kromě informací o veřejné dopravě nás také zajímalo, zda prosakuje povědomí o konceptu chytrých měst mezi obyvatele. Údaje jsou odrazem reality, žádná chytrá města v ČR nemáme, a většina lidí neví, co to vlastně je, protože se není kam podívat. Nejvíce je pojem znám v Brně a Plzni, nejméně v Žilině. Lidé si nejčastěji pojem spojují s celistvou funkčností (dopravního) systému, to je určitě správné chápání konceptu. Další interpretace jsou ale zavádějící. V Brně se koncept spojuje s již známými informačními tabulemi či mobilními aplikacemi s informacemi o odjezdech spojů, v Olomouci s interaktivním platebním systémem, v Praze s bezplatnou wifi a dobíjením telefonu. Velmi pozoruhodné je zjištění, že Slováci obecně vnímají pojem smart cities mnohem trefněji, spojují ho s novými technologiemi např. pro řízení dopravy, zatímco Češi vykládají tento pojem v kontextu s informacemi a pohodlnými platbami. Obecně lze konstatovat, že povědomí o konceptu je stále velmi malé.
Povědomí o SC (v %)
Brno
Olomouc
Plzeň
Praha
Bratislava
Košice
Prešov
Žilina
Ano
24
10
22
12
14
18
12
6
Ne
76
90
78
88
86
82
88
94
Brno
Olomouc
Plzeň
Praha
Bratislava
Košice
Prešov
Žilina
Mobilní aplikace (informace o spojení, změny, výluky, počasí
14
4
8
7
15
20
4
14
Čisté město, cestování na kole, pěšky, samostatné, samočistí
0
2
0
1
9
6
2
4
Informační obrazovky (interaktivní tabule v dopravním prostoru)
16
0
8
7
7
10
0
2
Wifi (bezplatné), dobíjení mobilu
6
4
8
14
5
8
12
2
Interaktivní platební systém (jednotná karta, čip na všechny platby)
6
22
12
3
7
10
2
8
100% funkčnost systému obecně (parkování bez problému)
12
10
8
11
12
8
20
6
Nové technologie (propojení systému, řízení dopravy)
0
0
0
0
19
16
12
16
Cena (nižší nebo ideálně nulová)
0
0
0
0
3
2
0
6
Integrovaná doprava
0
0
0
0
1
4
4
6
Irelevantní odpověď
14
10
16
10
8
4
8
4
Interpretace (v %)
Ostatní
8
10
6
11
8
8
6
6
Nevím
27
39
39
37
17
24
36
34
