PRŮVODNÍ ZPRÁVA - DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM PROJEKT OBNOVY A ROZVOJE FUNKČNÍCH PLOCH SÍDELNÍ ZELENĚ V OBCI PTICE

PRŮVODNÍ ZPRÁVA - DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM PROJEKT OBNOVY A ROZVOJE FUNKČNÍCH PLOCH SÍDELNÍ ZELENĚ V OBCI PTICE

Ing. Lenka Vyhnálková říjen 2013

PROJEKT OBNOVY A ROZVOJE FUNKČNÍCH PLOCH SÍDELNÍ ZELENĚ V OBCI PTICE

Identifikační data

DRUH DOKUMENTACE:

Projekt. dokumentace k podání žádosti o dotaci

NÁZEV PROJEKTU:

Projekt obnovy a rozvoje funkčních ploch sídelní zeleně v obci Ptice

OBJEDNAVATEL DOKUMENTACE:

Obec Ptice Ptice 140, 252 18 Úhonice IČO: 00234842; DIČ: CZ00234842 zastoupena: panem starosta Dvorský kontaktní tel.: +420 311670527 kontaktní e-mail: [email protected]

ŘEŠITEL PROJEKTU:

LIVING IN GREEN s.r.o. Palackého 70, 252 29 Dobřichovice IČO: 24828301; DIČ: CZ 24828301 zastoupeno: Ing. Lenkou Vyhnálkovou kontaktní tel.: +420 777 135 708 kontaktní e-mail: [email protected]

PROJEKTOVALY:

Ing. Lenka Vyhnálková Ing. Hana Babková Ing. Eva Šťastná Ing. arch. Evelina Ziková

TERÉNNÍ PRŮZKUMY:

Ing. Hana Babková Ing. Eva Šťastná Ing. Lenka Vyhnálková Ing. arch. Evelina Ziková

TERMÍN VYPRACOVÁNÍ:

říjen 2013

LIVING IN GREEN S.R.O.

2


OBSAH 1. ÚVOD ......................................................................................................................................... 4 2. LOKALIZACE OBCE ................................................................................................................... 4 3. LOKALIZACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ ............................................................................................. 5 4. CÍL PRŮZKUMU ........................................................................................................................ 6 5. METODIKA ................................................................................................................................ 6 5.1. Jednotlivě hodnocené stromy ............................................................................................... 6 5.1.1. Pořadové číslo............................................................................................................... 6 5.1.2. Taxon............................................................................................................................. 6 5.2. Taxační údaje ....................................................................................................................... 7 5.2.1. Výpočetní tloušťka kmene – obvod a průměr kmene ..................................................... 7 5.2.2. Poloměr koruny ............................................................................................................. 7 5.2.3. Nasazení koruny ........................................................................................................... 7 5.2.4. Věkové stadium ............................................................................................................. 7 5.2.5. Vegetační prvek ............................................................................................................. 8 5.2.6. Pěstební tvar ................................................................................................................. 8 5.3. Kvalitativní údaje .................................................................................................................. 8 5.3.1. Sadovnická hodnota ...................................................................................................... 8 5.3.2. Vitalita ........................................................................................................................... 9 5.3.3. Zdravotní stav................................................................................................................ 9 5.3.4. Poškození kmene a kořenových náběhů ..................................................................... 10 5.3.5. Poškození koruny ....................................................................................................... 10 5.3.6. Výskyt suchých větví, prosychání koruny .................................................................... 10 5.3.7. Provozní bezpečnost ................................................................................................... 11 5.4. Doplňkové údaje ................................................................................................................ 11 5.4.1. Doporučený zásah ...................................................................................................... 11 5.4.2. Poznámka ................................................................................................................... 11 6. ARBORISTICKÁ PÉČE O STÁVAJÍCÍ STROMY ...................................................................... 12 6.1. Řez stromů......................................................................................................................... 12 6.1.1. Význam řezu ............................................................................................................... 12 6.1.2. Správné umístění řezu................................................................................................. 12 6.1.3. Řez starších a velkých větví ........................................................................................ 13 6.1.4. Druhy řezů u stromů .................................................................................................... 14 6.1.5. Období řezu ................................................................................................................ 14 6.2. Arboristická ošetření ........................................................................................................... 15 6.2.1. Vazba .......................................................................................................................... 15 6.2.2.Ošetření dutin ............................................................................................................... 16 7. VÝSLEDKY PRŮZKUMU .......................................................................................................... 17 7.1. Oblast R - okolí rybníka ..................................................................................................... 17 7.2. Oblast K - okolí kapličky .................................................................................................... 18 7.3. Oblast D - okolí cesty dráha .............................................................................................. 18 7.4. Oblast P - obecní park ....................................................................................................... 20 7.5. Oblast S - budoucí dm pro seniory .................................................................................... 21 7.6. Oblast U - okolí obecního úřadu ........................................................................................ 21 7.7. Oblast N - náves ............................................................................................................... 22 7.8. Oblast X - okolí cesty ke Svárovu ...................................................................................... 22 8. SOUHRNNÁ TABULKA ARBORISTICKÝCH ZÁSAHŮ ............................................................ 25 9. ZÁVĚR ...................................................................................................................................... 26 Přílohy: Inventarizační tabulka – dendrologický průzkum – Ptice Fotodokumentace inventarizovaných rostlin (CD) LIVING IN GREEN S.R.O.

3


1. ÚVOD Předmětem zpracování dendrologického průzkumu byla zeleň na zájmových pozemcích v intravilánu katastru obce Ptice. Na lokalitách se vyskytuje běžný sortiment dřevin, typický pro dané půdní a klimatické podmínky. V okolí vodních ploch převažují porosty vrb, olší a jasany. Kompletní sortiment dřevin je uveden v inventarizační tabulce na konci zprávy. Nad předaným geodetickým podkladem (zaměření stávající zeleně a zpevněných ploch vyhotovených M.Pech v červenci 2013) byla vyhotovena aktuální polohopisná situace stávajících dřevin. Obecným cílem bylo zhotovit polohopisný zákres stávajících dřevin, každý předmětný vegetační prvek identifikovat bodem (linií, plochou) a definovat je pomocí dendrometrických hodnot. Majetkové vztahy byly zpracovány na základě převzaté rastrové digitální verze aktuálního snímku katastrální mapy a údajů získaných z dat katastrálního úřadu.

2. LOKALIZACE OBCE Obec Ptice se nachází ve Středočeském kraji, okrese Praha – západ, cca 22 km západně od centra Prahy a 5 km severozápadně od Rudné. Ptice mají 611 obyvatel (údaj k 1.1.2010) a katastr obce zahrnuje 7,81 km2. První písemná zmínka o obci pochází z roku 1328, v roce 1950 byly sloučeny osady Dolní Ptice a Horní Ptice do jedné obce. Okolí Ptic je rovinaté, tvoří jej především plochy orné půdy. Významnými krajinnými prvky je Radotínský potok. Obcí prochází silnice 101 v úseku Kladno - Unhošť - Ptice - Rudná - Radotín.

Vyznačení města v širších souvislostech (podklad převzat www.mapy.cz)


4


3. LOKALIZACE ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Pro přehlednější zpracování průzkumu byly oblasti řešené v projektu v Pticích rozděleny na tyto části:  Oblast R - okolí rybníka - část a, b, c  Oblast K - okolí kapličky  Oblast D – okolí cesty "Draha" - část a, b, c  Oblast P - obecní park  Oblast S - budoucí domov pro seniory  Oblast U - okolí obecního úřadu  Oblast N - náves  Oblast X – okolí cesty ke Svárovu - část a, b, c, d

Mapa města s vyznačením řešených oblastí (podklad převzat www.cuzk.cz)


5


4. CÍL PRŮZKUMU Hlavním cílem inventarizace bylo:  Provést inventarizaci všech stávajících dřevin v zadaných lokalitách, který se nachází v intavilánu obce Ptice  Zjistit aktuální stav dřevinných vegetačních prvků. Na základě posouzení kvalitativních atributů zastoupených dřevin dále posoudit dendrologický potenciál hodnocených objektů.  Navrhnout vhodná sadovnická opatření u stávajících dřevin pro udržení jejich perspektivního vývoje a zachování bezpečnosti pohybujících se osob v prostoru. 5. METODIKA Dendrologický průzkum a hodnocení potenciálu byly provedeny převážně dle metodických principů publikovaných v prácích ŠIMKA a PEJCHALA (2001). Kapitola obsahuje především vymezení v objektu zastoupených DVP a upřesnění metodiky hodnocení jednotlivých DVP včetně popisu jejich hodnocených atributů, dosažených hodnot a případného komentáře. Terminologická poznámka: Vegetační prvek (VP) je základní prostorotvorná složka díla zahradní či krajinářské tvorby. Vegetační prvek je určen fyziognomií (vzhledem), prostorovým uspořádáním rostlin a způsobem pěstování.  Dřevinný vegetační prvek (DVP) je tvořen výhradně dřevinami  Jednoduchý vegetační prvek je tvořen pouze jedním jedincem tedy konkrétním taxonem.  Složený vegetační prvek je soubor jedinců stejné životní formy.  Dendrologický potenciál objektu je celková schopnost existujících dřevinných vegetačních prvků konkrétního objektu (nebo jeho části) zajistit stabilitu cílové kompozice (stávající, změněné, nové). 

V řešeném území byl proveden terénní průzkum pro zjištění následujících atributů u jednotlivých hodnocených jedinců: 5.1. Jednotlivě hodnocené stromy

5.1.1. Pořadové číslo Každý z hodnocených jedinců, kteří jsou v současnosti v parku a okolí (solitérní strom, strom ve skupině stromů, strom ve stromořadí) je v databázi i na výkresové části veden pod konkrétním pořadovým číslem. Číselná řada je průběžná, společná pro všechny jednotlivě hodnocené stromy. 5.1.2. Taxon Názvy taxonu jsou uvedeny v principu podle: KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. Tišnov: Freedom DTP studio a nakladatelství SURSUM, 2000. V tabulce jsou vedeny pod názvem latinský název a český název. LIVING IN GREEN S.R.O.

6


5.2. Taxační údaje 5.2.1. Výpočetní tloušťka kmene – obvod a průměr kmene Tloušťka (průměr) kmene ve výšce 1,3 m od země v celých centimetrech. Obvod je měřen kolmo na kmen, na svažitém terénu je výška od země stanovena v místě osy kmenu. U vícekmenných jedinců je uvedena průměrná tloušťka kmene všech jedinců. Průměr kmene je dopočítán. 5.2.2. Poloměr koruny Poloměr koruny je měřen jako průměrná vzdálenost okraje koruny od paty kmene. Počítám je odkrokováním v metrech. 5.2.3. Nasazení koruny Za bázi koruny jsou považovány zemi nejblíže se nacházející normální výhony s živými listy nebo místo nasedání nejníže postavené živé větve na kmeni, pokud je blíže k zemi než zmíněné výhony s listy. Údaj vyjadřuje výšku nasazení koruny. 5.2.4. Věkové stadium Pro každé věkové stadium je charakteristický soubor znaků. Význam hodnocení věkového stádia je především v následném poznání dendrologického potenciálu dřevin na řešeném území v Modleticích. Zastoupení jedinců jednotlivých věkových stádií je základní charakteristikou objektu. Rovněž druh poškození resp. soubor znaků určitého poškození je často vázán nejen na určitý taxon, ale i věkové stadium. Pro potřeby tohoto hodnocení je použitá následující klasifikace: Věkové stadium nová výsadba odrostlý

dospívající

dospělý

přestárlý jedinec

Charakteristické znaky

Poznámka

převládají znaky a projevy ujímání

obdobně platí i pro jedince zapěstované z nárostů ujatá výsadba doposud nestabilizovaná, obdobně u jedinců zapěstovaných znaky intenzivní péče nebo její absence, z nárostů převládají znaky spojené zakládání architektury koruny se zakládáním primární struktury koruny s nutností intenzivní péče (projevy) dotváření typických charakteristik pro daný taxon (habitus, borka..) výrazný prodlužovací růst, často začátek plodnosti vyvinutý jedinec s charakteristickými rozlišení třetího a čtvrtého znaky taxonu věkového stadia je často komplikované, je nutno přihlédnout ke zvláštnostem jednotlivých taxonů rozpad struktury jedince s doprovodnými projevy (úbytek kosterních větví, nástup přirozených patogenů )


7


5.2.5. Vegetační prvek Solitérní strom Popisy DVP obsahují základní charakteristiku VP a vymezení vůči jiným DVP. Primární, jednoduchý vegetační prvek. Jednotlivě rostoucí strom všech výškových kategorií, listnatý, stálezelený, jehličnatý. Jedinec není v korunovém prostoru v dotyku s žádným jiným stromem. Důležitou vlastností u solitéry je rovněž prostor, který ji obklopuje. Skupina stromů Primární, složený vegetační prvek. Soubor stromů, zpravidla s jednoduchou prostorovou strukturou. Soubory stromů, u kterých se jedinci v různé míře navzájem ovlivňují. Jedinci vytvářející porostní okraj vytváří zpravidla větší korunový prostor vegetačního prvku než jedinci uvnitř skupiny. Uvedené charakteristiky vymezují tento vegetační prvek vůči porostu dřevin – mají tedy význam především při klasifikaci vegetačních prvků. Stromořadí Primární, složený vegetační prvek. Liniové uspořádání stromů vymezené jednotnou funkcí a stejným kompozičním cílem. Nejčastěji rozdělujeme stromořadí podle pěstebního tvaru na tvarované a volně rostlé. Strom ve stromořadí: sekundární vegetační prvek, strom jako součást liniového uspořádání stromů (stromořadí), které je vymezené jednotnou funkcí a stejným kompozičním cílem. Označení v tabulce primárního složeného vegetačního prvku, jehož je konkrétní jedinec součástí: SS: skupina stromů ST: stromořadí SO: solitérní strom 5.2.6. Pěstební tvar Specifikuje habitus jedince. V případě pravidelného řezu dřeviny je v tabulce uvedeno „tvarovaný“ jako jedinec záměrně tvarovaný. Má-li dřevina přirozený tvar habitu jedná se o jedince netvarovaného a v tabulce je označen písmenem „netvarovaný“.

5.3. Kvalitativní údaje 5.3.1. Sadovnická hodnota Sadovnická hodnota vyjadřuje celkovou hodnotu jedince z pohledu zahradní a krajinářské tvorby a vyjadřuje v podstatě biologický aspekt dendrologického potenciálu jedince. Tato hodnota je výslednicí hodnocení jeho několika vlastností. V daném případě byl zohledněn: Taxon, vývojové stadium, vitalita a zdravotní stav. Sadovnická hodnota 1

2

Popis

velmi hodnotný strom, zcela zdravý, plně vitální, typický habitus a charakteristické znaky příslušného taxonu, pěstebně plnohodnotný nadprůměrně hodnotný strom, plně odpovídající pěstebním a kompozičním potřebám, převládající charakteristické znaky velmi hodnotné příslušného taxonu, strom vitální, zdravý, případné nedostatky významně nesnižují jeho hodnotu, výjimečně i strom 3 věkového stádia nejhodnotnější


8


průměrně hodnotný strom s předpokladem střední až dlouhověké existence, případně se sníženou vitalitou a zdravotním stavem, 3 průměrné pěstebně využitelný, všechny stromy 1 a 2 (3) věkového stadia – plně vitální, zdravé s typickými znaky taxonu podprůměrně hodnotný strom obvykle s předpokladem poměrně 4 podprůměrné krátkodobé existence, pěstebně neperspektivní jedinec velmi málo hodnotný strom, jedinec odumírající nebo odumřelý, 5 nevyhovující chybí předpoklady i pro krátkodobou existenci V mapové části vyjádřeny jednotlivé stupně následovně: 1 - zelená 2 - žlutá

3 - modrá 4 - hnědá

5 - červená

5.3.2. Vitalita Vitalita (životaschopnost) je jedním z velmi cenných hodnocených atributů, kterým posuzujeme určitou vývojovou tendenci jedince. Některé ukazatele vitality je možno kvantifikovat. Vitalita byla hodnocena jako souborná hodnota bez specifikace jejích dílčích ukazatelů. Hodnocení se opíralo především o posouzení olistění a tvarových změn větvení dřevin na lokalitě v Modleticích. Bodové hodnocení vitality ve stupnici: Vitalita plná mírně snížená středně snížená silně snížená bez vitality

Popis stromy plně vitální stromy s mírně sníženou vitalitou, projevy snížení vitality mohou být dočasné stromy se středně sníženou vitalitou, při omezení vnějších negativních vlivů lze očekávat dílčí zlepšení stromy se silně sníženou vitalitou nelze zpravidla očekávat dílčí zlepšení stromy bez projevů fyziologické vitality

5.3.3. Zdravotní stav Zdravotní stav v tomto hodnocení vyjadřuje aktuální odchylku (resp. stupeň poškození) od normálu, vztaženou k jednotlivým hodnoceným atributům nebo entitě jako celku. Celkové hodnocení zdravotního stavu dřevin v parčíku vychází z posouzení závažnosti poškození hodnoceného dílčími charakteristikami. Tyto dílčí znaky mají kumulativní charakter a celkový zdravotní stav je posuzován nejen podle „dílčích poškození“, ale rovněž je zohledňován vliv jejich společného výskytu (kumulace poškození).

0 1 2

Zdravotní stav výborný dobrý zhoršený

3

výrazně zhoršený

4 5

silně narušený havarijní

Popis stromy bez poškození, předpoklad dlouhodobé existence defekty malého rozsahu bez vlivu na stabilitu nosných prvků narušení zásadnějšího charakteru souběh defektů, vyžaduje stabilizační zásah; často snižuje perspektivu hodnoceného stromu bez možnosti stabilizace aktuální riziko rozpadu

Při stanovování této veličiny bylo mimo jiné vycházeno z toho, že u stupňů 2 - 5 je třeba navrhovaná pěstební opatření provést okamžitě, u stupně 1 pak toto není obvykle nezbytně nutné (pokud ano, uvedeno v poznámce). U obou stupňů (především u jedinců se sníženou statickou LIVING IN GREEN S.R.O.

9


stabilitou) předpokládáme potřebu pravidelné vizuální kontroly ze země v intervalu 1 - (2) roky, po mimořádných situacích (silné vichřice) kontrola hned po události. 5.3.4. Poškození kmene a kořenových náběhů Mechanické poškození kmene (včetně kořenového náběhu) zasahující do kambia nebo případně do hlubších vrstev dřeva. K poškození dochází často vlivem provozu (parkování), neopatrným dosekáváním okrajů trávníku a cílenou destrukcí (vandalismem), absencí péče apod. Poškození představuje především vstupní bránu pro infikování dřevokaznými houbami popř. může bezprostředně souviset s ohrožením statiky stromů. Použitá tabulka hodnocení: Poškození kmene bez poškození drobné oděrky větší poranění velké poškození

Popis není pozorováno poškození kmene a kořenových náběhů oděrky, nebo drobné již zahojené poškození, nezahojené jizvy po odstraněných větvích větší poranění, pravděpodobně se zahojí nebo větší množství menších ran poškození velkého rozsahu, včetně velkých ran např. po odstranění dvojáku, terminálu apod.

5.3.5. Poškození koruny Mechanické poškození korunové části stromu obdobného rozsahu jako u předchozí charakteristiky. K poškození dochází nejčastěji nevhodným zásahem, cílenou destrukční činností popř. neodborným zásahem. Použitá tabulka bodového hodnocení: Poškození koruny nepodstatné zlomy

Popis nepodstatné zlomy nebo pahýly v koruně, velké množství starých, částečně zahojených ran

větší ojedinělá poškození

ojedinělé poškození většího rozsahu, popř. podstatná část kosterních větví slabě poškozena

poškození kosterních větví

poškození kosterních větví velkého rozsahu, ohrožující jedince

5.3.6. Výskyt suchých větví, prosychání koruny Hodnocení výskytu suchých větví v koruně je často dokladem zanedbané péče o jedince. Příčiny výskytu mohou být i v souladu s principy růstu v koruně – tyto je třeba odlišovat u každého konkrétního taxonu od ostatních suchých větví. Opožděné odstranění suchých větví může být významným zdrojem infekce.

0 1

Prosychání koruny žádné nebo nevýznamné prosychání korunního pláště rovnoměrné rozložení redukce max. do 20 %


10


2 3 4

rovnoměrné rozložení redukce do 50 % odumírají kosterní větve, redukce korunového pláště nad 50 % suchý strom

5.3.7. Provozní bezpečnost Provozní bezpečnost je jedním ze základních požadavků kladených na dřeviny a zvláště pak na stromy. Je charakterizována stavem stromů, kdy neohrožují lidské životy a zdraví ani majetkové hodnoty. Provozní bezpečnost určuje míru stability stromu a je aplikovaná na konkrétní stanovištní podmínky.

0 1 2 3 4

Provozní bezpečnost (nebezpečí úrazu) bezpečná dřevina mírný defekt vyvinuté defekty výrazné ohrožení s možností dočasné stabilizace havarijní stav – okamžité odstranění

5.4. Doplňkové údaje 5.4.1. Doporučený zásah Zahrnuje informaci o nutném zásahu na dané dřevině v lokalitě biocentra a biokoridoru, tak, aby došlo ke zlepšení její vitality a zdravotního stavu. U dřevin které je nutné nahradit zcela je poznámka – pokácet. 5.4.2. Poznámka Upřesňuje údaje o stavu dané dřeviny či o zásahu, který je pro ni navrhovaný.


11


6. ARBORISTICKÁ PÉČE O STÁVAJÍCÍ STROMY V rámci dendrologického průzkumu byly arboristické zásahy pracovně rozděleny do čtyřech kategorií, podle rámcových cenových hladin za složitost a rozsah úkonu. Arborista, který bude provádět zásahy na dřevinách musí individuálně posuzovat a nacenit stav jednotlivých dřevin určených k prořezu podle jejich aktuálního stavu a potřeb dřeviny. PROŘEZ I – jednoduchý úkon většinou probírky suchých větví v profilu koruny – malý rozsah PROŘEZ II – středně složitý úkon – prosvětlení koruny nebo probírka suchých větví většího rozsahu v celém profilu koruny apod. PROŘEZ III – nejsložitější úkon – odstraňování kosterních větví nebo výrazné sesazení koruny nebo prosvětlení velkého rozsahu apod. PROŘEZ IV – velmi jednoduchý zásah – pouze odstranění obrostů z kmenů nebo paždí kmenů 6.1. Řez stromů Před provedením samotného řezu, jež je poměrně velkým zásahem do živého organismu stromu, je nutné mít ujasněný cíl řezu a na jeho základě zvolit vhodný typ řezu a rozsah řezu. Dalšími podmínkami jsou správně volená technika a doba řezu, jež jsou specifické pro každou dřevinu. Úspěšné provedení celé operace je také podmíněno ostrými, vhodnými nástroji, které jsou očištěné od nečistot. 6.1.1. Význam řezu Řez dřevin je prováděn za účelem udržení a podpoření jejich dobrého zdravotního stavu. Správně vedený řez umožní dřevině vytvářet po obvodu rány hojivé pletivo kalus, který ránu uzavře a tím do budoucna zabrání vstupu choroby nebo hniloby do vzniklé rány. Řezem také upravujeme tvar koruny, či zavětvení odspodu. 6.1.2. Správné umístění řezu Při správně umístěném řezu se po obvodu rány vytvoří hojivé pletivo kalus, které ránu uzavře a zabrání tak infekci či vyhnívání rány. Aby se projevil tento jev, musí být řez veden v živém dřevě, neboť pouze v něm probíhají vodivé elementy umožňující přísun asimilátů a tím tvorbu kalusu. Při nesprávně vedeném řezu odumírají živé buňky kolem rány až k místu kde se nachází aktivní kambium a je zajištěn přísun asimilátů (vzniká mrtvý pahýl). Při řezu postranních větví nesmí dojít k zasažení pletiva kmene, neboť pak může docházet k radiálnímu i horizontálnímu šíření infekce po celém stromě.


12


6.1.3. Řez starších a velkých větví Při odřezávání starších, objemnějších větví, je nutné postupovat v několika krocích. Větev se nejprve dvoufázově odřízne na dvou místech vzdálenějších od kmene a teprve pak se provede finální řez u kmene. Pokud by se tak nepostupovalo, větev by se vlivem velké váhy při prvním naříznutí vylomila i s odtržením kůry a dřeva pod místem řezu.


13


6.1.4. Druhy řezů u stromů základní druhy řezů:  výchovný řez Výchovný řez se provádí ve školce a poté ještě dva až tři roky po výsadbě. Jeho účelem je upravit vzhled dřeviny v souladu s přirozeným habitem taxonu. Tímto řezem se zapěstovává vhodná výška a stavba kmene a koruny pro liniové výsadby.  udržovací řez Úkolem udržovacího řezu je podporovat a udržovat strom ve všech fázích jeho života v dobré vitalitě a tvaru, který odpovídá přirozenému habitu taxonu. Hlavní zásahy spočívají hlavně v odstraňování křížících se větví, větví konkurenčních, rizikových úžlabí, kolmých větví. Odstraňovány jsou také suché větve. Všechny tyto zásahy mají u starších dřevin pozitivní vliv na celkovou regeneraci koruny.  zdravotní řez Jeho cílem je zamezit šíření patogenních organismů a jejich přenašečů. Jako zdravotní řez lze označit jak zákroky preventivní, tak přímo léčebné. Preventivními zákroky jsou odstraňování slábnoucích a odumírajících větví, mechanický poškozených větví. Léčebnými zákroky jsou pak odstraňování samotných postižených částí stromu (odříznutí napadené větve). ostatní druhy řezů prosvětlovací řez Provádí se u příliš zahuštěných korun kvůli zajištění dostatečného přístupu světla (asimilace) a vzduchu (zvýšená vlhkost podporuje růst a přemnožení patogenních organismů). Při prosvětlovacím řezu se odstraňují slábnoucí, suché a tenké větve ve vnitřních částech koruny. 

bezpečnostní řez Je vlastně minimální varianta zdravotního řezu, omezená zejména na zajištění bezpečnosti stromu. Odstraňují se při něm všechny větve suché, výrazně poškozené a zlomené, či jinak ohrožující bezpečnost osob a majetku. 

odlehčovací řez Účelem odlehčujícího řezu je redukce korunové hmoty probírkou větví, které rostou v nevhodném odklonu, jsou proschlé či příliš zahušťují korunu. Dochází tak k uvolnění korunového prostoru. 

redukční řez Radikální ořez vzrostlých stromů se provádí pouze tehdy, je-li to jediný způsob jejich záchrany nebo ochrany okolí. Radikální řez se doporučuje provádět v zimě. 

6.1.5. Období řezu  předjarní řez Označením předjarní řez se myslí období před začátkem růstu pupenů. Tento druh řezu je vhodný pro výchovný řez mladých stromů, pro stimulaci růstu letorostů a pro řez snadno namrzajících dřevin. Předjarní řez je nevhodný pro dřeviny se silným roněním mízy. jarní řez Jarní období je pro rostliny obdobím růstu vegetativních a květních pupenů. Při řezu v tomto období nemohou dosud neolistěné větve odstraněné živiny nahradit, a proto se řez na jaře u většiny dřevin nedoporučuje. Výjimkou jsou dřeviny citlivé na klejotokové rakoviny (peckoviny) a 


14


dřeviny charakteristické silným výronem mízy. letní řez Letní řez je vhodný pro odstraňování suchých větví a řez nemocných a oslabených větví. Je také nutné zvážit další rizika, která spolu s řezem v letních měsících vznikají. Je to hlavně zvýšení energetické zátěže (vyšší teplota a s ní i výpar), díky nimž se likvidují aktivní energetické zdroje. Pletiva ran také mnohem rychleji vysychají, tím vznikají praskliny a zvětšují se plochy nechráněných pletiv. Také je zde vyšší riziko vniknutí infekce do stromu, napadení škodlivým hmyzem či přenos chorob. 

podzimní a zimní řez V tomto období jsou rostliny ve fyziologickém klidu, snižují až zastavují se metabolické procesy. Také poškození pletiv kolem ran je v nižších teplotách menší, než u řezu v letním období. Se snižující se teplotou také klesá aktivita patogenních hub (při 12 0C již pouhých 5-10%) a škodlivého hmyzu. Jediné dřeviny, pro které je toto období nevhodné k řezu jsou dřeviny u nás namrzající. Také by se neměl provádět při teplotách nižších než -6 0C. 

6.2. Arboristická ošetření 6.2.1. Vazba Před rozlomením koruny se ochrání potřebné stromy tím, že se silné vzpřímeně rostoucí větve pevně spojí. Jedná se o stromy označené v inventarizační tabulce „vazba koruny“. Podpora odolnosti proti rozlomení koruny u potřebných stromů bude provedena následovně: - redukčním řezem (odlehčení koruny) - založením bezpečnostního vázání pomocí pružné vazby použitím syntetických materiálů – systému Arco, Cobra. Obě tyto metody patří do nedestruktivních technologií vazeb. Při zakládání vázání je nutné pečlivě zvážit statiku stromu a jeho částí (hlavně nesouměrnosti koruny. Také je třeba brát ohled na směr převládajících větrů (v zástavbě ve směru otevřených prostor, v krajině většinou od západu). Při zakládání vázání je nutné správně rozhodnout o typu vázání, správně stanovit místo k založení vázání a určit možné zatížení vázání.


15


6.2.2.Ošetření dutin K ošetření dutin se přistupuje spíše výjimečně a to v případech, kdy by další přítomnost otevřené dutiny byla pro strom letální, či z estetických důvodů. „Vyléčení“ rozsáhlých dutin u starých stromů je prakticky nemožné. Navíc je třeba pohlížet na takový strom jako na biotop mnoha organismů, kde by provedený zásah mohl narušit křehkou symbiózu stromu s ostatními organismy. Hlavní zásadou je dutiny nevyplňovat žádným materiálem, protože pak by nebylo možné, aby v dutině přežívaly jiné organismy, či sledovat vývoj dutiny v delším časovém horizontu. Při odstranění infikované dřevní hmoty z dutiny si musí být realizátor jistý, že nenaruší vývojový cyklus žádného z ohrožených druhů bezobratlých či obratlovců. Vyjmutí dřevní hmoty nesmí být prováděno mechanicky a je nutné, aby byla odstraněna pouze bílá vláknitá hniloba, která indikuje již zcela rozložené dřevo. V některých případech je možné zpomalit postup hniloby a to snížením vlhkosti (stříšky, drenáž). Také můžeme omezit riziko destrukce stromu pomocí prořezu koruny, vázání, nebo lokálním ošetřením rizikového místa.


16


7. VÝSLEDKY PRŮZKUMU V následující kapitole je detailně popsán zdravotní stav a navrhovaná arboristická opatření na dřevinách v jednotlivých částech řešeného území v Pticích. 7.1. oblast R - okolí rybníka Stromy a stromové skupiny Vegetační doprovod u rybníka Bednáře tvoří především vlhkomilné druhy dřevin jako vrby (Salix sp.), olše (Alnus glutinosa) a jasany (Fraxinus excelsior). Některé z letitých vrb na břehu rybníka (R10 až R15) byly v minulosti stříhané na babku, dnes jsou na pokraji své životnosti a vitality. Ostatní dřeviny jsou netvarované. Stávající olše, zaznamenané při inventarizaci, se vyznačují častými obrosty kmene, případně i suchými větvemi nebo vyoseným těžištěm koruny. Pro takto postižené jedince je navržen udržovací řez, jehož přesná specifikace je uvedena v inventarizační tabulce. U jedince číslo R28 je doporučeno pokácení, neboť má u paty kmene vyhnívající dutinu, která tak ohrožuje stabilitu celé dřeviny. Strom má také značně sníženou vitalitu projevující se odumírajícími kosterními větvemi i větvemi v profilu koruny. Dále je kácení navrženo u jedince R30. Strom má nenapravitelné defekty koruny po špatně provedených řezech v minulosti. Společně s odlomenými větvemi 1.řádu a jednou kosterní větví jsou tato poškození důvodem k jeho pokácení. Třetí kácenou olší je jedinec R31, jež má odlomený terminál a tvoří jej torzo pouze s obrosty odlomených větví. V severovýchodní části lokality se nachází shluk dřevin - dvou borovic (Pinus sylvestris), lípy (Tilia cordata), tří bříz (Betula pendula) a ořešáku (Juglans regia). Dřevina R03 je podprůměrně hodnocená, z důvodu zaschlého terminálu, rozsáhlé praskliny na kosterní větvi a nedostatek místa pro růst, na této dřevině není stanoven žádný zásah, protože se nenachází na pozemku investora. Na břehu rybníka dále soliterně roste dub letní (Quercus robur) R08. Na jeho větvích byly pozorovány plodnice dřevokazné houby Schizophyllum commune, jež v pletivech způsobuje bílou hnilobu a značně tak snižuje mechanickou pevnost dřeva. Tak jako u předchozí dřeviny na této dřevině není ani v tomto případě stanoven žádný zásah, protože se nenachází na pozemku investora. Dále jsou na lokalitě určeny k ošetření dřeviny R09, R16, R29 a R38. Ke kácení je dále jabloň (Malus sp.) R17s dutým kmenem a silně vyoseným těžištěm. Celkem je v této oblasti navrženo: - 4 stromy k odstranění (4 kmeny) - 13 strom k prořezu (13 ošetření) Keře a keřové skupiny Hlavním druhem, inventarizovaným mezi stávajícími keři, je opět vlkomilná vrba (Salix sp.). Na břehu rybníka se nachází množství nově vysazených jedinců, kteří však nesplňují podmínky kvalitního výsadbového materiálu, či jsou zcela odumřelí. ti by mali být odstraněni. K odstranění je dále i jehličnatý keř cypišku (Chamaecyparis pisifera 'Squarrosa', kteý se svým charakterem nehodí k vodní ploše přírodního typu. K odstranění je ještě doporučen mladý semenáč slivoně (Prunus sp.) RK05 a také šípková růže (Rosa canina) RK06.


17


Na lokalitě se dále vyskytuje několik keřových skupin. Dvě skupiny vrb (RSK02 a RSK04) odumírají, patrně po aplikaci totálním herbicidem. Plocha by tedy měla být po odumření vyčištěna. Ze skupiny RSK06, je navrženo odstranit ruderální porost a podpořit tak růst bezu (Sambucus nigra), který je nyní značně prorostlý. Celkem je v této oblasti navrženo: - 15 soliterních keřů k odstranění o ploše 8,5 m2

7.2. oblast K - okolí kapličky Stromy a stromové skupiny Úzký pás zeleně, v projektu označený jako oblast Okolí kapličky, je charakteristický především stromovými skupinami. Ze soliterně rostoucích dřevina je tu dominantní památný strom lípa srdčitá (Tilia cordata) K02, ohodnocená vysokou sadovnickou hodnotou. Pro ni je navržen jednoduchý prořez suchých větví v koruně. Dále je na návsi nově vysazená vrba (Salix matsudana 'Tortuosa') K03, řezaná na babku. Je určena ke kácení stejně jako další dřevina - nově vysazený smrk (Picea abies) K04, u kterého je problémem nevhodné umístění výsadby těsně u zdi. V budoucnosti tak nebude mít tento jedinec dostatečný prostor pro rozvoj koruny a svými kořeny bude narušovat statiku zdi. Jedinou inventarizovanou stromovou skupinou je hustý porost štědřenců (Laburnum anagyroides) KSS01. Jednotlivé dřeviny rostou v těsné blízkosti zdi. Nevhodná výsadbová vzdálenost a místo výsadby jsou důvodem, proč je tato skupina k odstranění. Celkem je v této oblasti navrženo: - 3 stromů a stromových skupin k odstranění (8 kmenů) - 1 strom k prořezu (1ošetření) Keře a keřové skupiny Keřové patro v této oblasti zastupuje hlavně rod Rosa. Podél zdi roste rozsáhlá keřová skupina KSK01, kde jsou kromě druhu Rosa vmíšeny také tavolníky (Spiraea) a křídlatky (Reynoutria). Proto je zde doporučena selektivní probírka, kdy by z porostu měly být odstraněny šípkové růže a křídlatka a bylo tak podpořeno původní druhové složení. Dále je k odstranění soliterně rostoucí růže šípková (Rosa canina) KK01, která je zde pravděpodobně náletového původu. Celkem je v této oblasti navrženo: - 1 soliterní keř k odstranění o ploše 2,0 m2 - 1 skupina keřů k odstranění o ploše 5,5 m2 7.3. oblast D - okolí cesty „Dráha“ Stromy a stromové skupiny Cesta, jež směřuje z obce na sever, je situována na místě bývalé železniční dráhy. Na obou stranách ji doprovází porost vzrostlých stromů, ve kterém jsou přítomny domácí druhy dřevin a to hlavně Fraxinus, Prunus a Acer. Na jejím nejjižnějším úseku je porost nejhustší, směrem na sever LIVING IN GREEN S.R.O.

18


je mezerovitý a řídký. Většina zde rostoucích dřevin byla ze sadovnického hlediska hodnocena jako průměrná až podprůměrná. Jasany (Fraxinus excelsior), které se na lokalitě vyskytují, mají často nějakým způsobem deformované koruny. Jedná se například o esovitě prohnuté terminály, jednostranné větvení, vyosené těžiště dřeviny, nebo četné rány. Mnoho z těchto defektů je způsobeno faktem, že dřeviny rostou těsně vedle sebe a neměly tedy možnost pro rovnoměrný vývoj korun. Při dendrologickém průzkumu byly tedy vytipovány dřeviny, u nichž jsou tyto defekty minimální a lze od nich očekávat kvalitní rozvoj v budoucnosti. Ostatní dřeviny jsou povětšinou navrženy k odstranění, čímž se prostor uvolní. Ke kácení jsou z těchto důvodů určeny jasany číslo D02, D03, D04, D07, D09, D12, D13, D15, D16, D33, D42, D43, D49. U vybraných dřevin, které by mohly v budoucnu být kosterními dřevinami porostu, je doporučen prořez korun či vazba tlakových větvení. Dalším často se vyskytujícím druhem je javor, konkrétně druh javor mléč (Acer platanoides). I u těchto dřevin je častým problémem nedostatek prostoru pro růst a s tím spojené deformace korun. K probírce jsou proto určeny dřeviny D23, D25, D27, D28, D31, D48. Na severním konci cesty je v současnosti skupina několika slivoní (Prunus sp.). Jsou to pravděpodobně semenáče okolo rostoucích slivoní a rostou v těsném shluku. Proto bylo při dendrologickém hodnocení určeno vzhledem ke zdravotnímu stavu několik těchto dřevin k probírce. Jedná se o jedince D52, který je pozůstatkem dvojkmene a projevují se na něm pokročilá stádia hniloby. Strom D53 je také doporučen k pokácení a to díky napadení dřevokazným hmyzem. Ostatní stromy budou prořezány. Dále je na lokalitě určena ke kácení přestárlá vrba (Salix caprea) D08, jejíž koruna je značně proschlá a také má hluboké rány při větvení kmene. U jilmu (Ulmus laevis) D18 byla pozorována odumírající koruna včetně terminálu a kosterních větví. měl by být také odstraněn. poslední dřevinou navrženou ke kácení je přestárlý mnohokmen jabloně (Malus sp.) D58. Stromové skupiny na lokalitě tvoří hlavně semenáče stávajících vzrostlých dřevin - javorů, jasanů, slivoní. Dvě z těchto skupin ( DSS01 a DSS03) jsou navrženy k odstranění, neboť jejich růst by v budoucnu vedl k vytvoření přehuštěného porostu nekvalitních jedinců. Celkem je v této oblasti navrženo: - 26 stromů a stromových skupin k odstranění (32 kmenů) - 23 strom k prořezu (24 ošetření) Keře a keřové skupiny Inventarizované keřové skupiny představují jednak semenáče stávajících stromů, jednak různé druhy našich domácích keřů (Prunus spinosa, Sambucus nigra). Většina těchto skupin podrůstá stávající dřevin a omezuje je tak v růstu. Jsou také bohatě prostoupeny ruderálním porostem. Jejich odstraněním bude podpořen růst stávajících dřevin a také vytvořen prostor pro založení cílených keřových výsadeb v této lokalitě. Celkem je v této oblasti navrženo: - 7 skupina keřů k odstranění o ploše 1409,0 m2


19


7.4. oblast P - Obecní park Stromy a stromové skupiny Ve veřejně přístupném parku, situovaném ve středu obce Ptice, převládají listnaté dřeviny, konkrétně rody Tilia a Acer. Dospělí jedinci lípy srdčité (Tilia cordata), lemují hranici parku především na severu a západu. Vytváří tím tak výraznou prostorovou linii a izolují park od okolní zástavby. Na jižní a východní hranici parku dominují javory (Acer pseudoplatanus, Acer platanoides 'Globosum'). Ostatní inventarizované dřeviny jsou volně roztroušeny na ploše parku. U některých inventarizovaných lip byla zjištěna poškození a defekty, díky kterým jsou doporučeny k odstranění. U dřeviny číslo P16 je to nevhodný keřovitý růst, díky kterému se strom nemůže stát kvalitní alejovou dřevinou. Je navržen k odstranění a na jeho místo bude doplněn strom odpovídající kvality. Ze stejných důvodů je k odstranění i strom P36, jehož keřovitý habitus opět znemožňuje zařazení dřeviny do aleje. U několika vybraných lip je dále doporučen prořez korun a případně také vazba tlakových větvení. Pro dřeviny rodu Acer bylo také doporučeno pokácení. Konkrétně u jedince P03 (Acer platanoides 'Globosum'). Je to poměrně nově vysazená dřevina, jejíž zdravotní stav není optimální a do budoucna s ní nelze počítat jako s kvalitním alejovou dřevinou. Jedinci druhu Acer pseudoplatanus jsou vzrostlé, dospělé dřeviny, jejichž případné defekty jsou spojeny se slábnoucí vitalitou růstu. Proto je téměř u všech doporučen prořez nebo vazba koruny, tyto arboristické zásahy by měly přispět k nápravě nevhodného zdravotního stavu a podpořit růst dřevin do dalších let. Zbývající dřeviny v parku zahrnují pestré druhové složení. Z jehličnanů je tu několik jedinců Picea pungens a Picea abies. Významnými listantými dřevinami jsou statné jírovce (Aesculus hippocastanum) P11 a P15. U nichž je díky tlakovému větvení doporučena vazba. Z pohledu druhového složení je zde výjimečnou dřevinou paořech jasanolistý (Pterocarya fraxinifolia) číslo P17. Bohužel je tato dřevina ze sadovnického hlediska k odstranění, neboť ji tvoří především obrosty kmene dříve odstraněného jedince. Dále zde bylo zinventarizováno několik bříz (Betula pendula) a také vrba (Salix alba) P09, pro kterou je navržen prořez první kategorie. Celkem je v této oblasti navrženo: - 7 stromů k odstranění (13 kmenů) - 23 strom k prořezu či vazbě (34 ošetření) Keře a keřové skupiny Inventarizace keřů a keřových skupin zahrnuje jak dřeviny přirozeně rostoucí v keřové formě tak i semenáče stávajících stromů, které keřovou formu přejaly. Takovým je třeba keř javoru PK01 (Acer platanoides) nebo lípa PSK06 (Tilia cordata). Ostatní zjištěné druhy zastupují rody Syringa, Ribes, Taxus, Juniperus a další. Celkem je v této oblasti navrženo: - 3 skupiny keřů k odstranění o ploše 46,25 m2


20


7.2. oblast S - budoucí dům pro seniory Stromy a stromové skupiny Rozsáhlý obdélníkový pozemek, situovaný u budoucího domova pro seniory v Pticích je převážně travnatý. Na jeho severovýchodním okraji bylo zinventarizováno několik soliterně rostoucích dřevin s keřovým podrostem. Nachází se tu javor stříbrný (Acer sacharinum) D01, který roste ve formě keřového šestikmenu, z tohoto důvodu a také kvůli těsné blízkosti přilehlého oplocení je navržen k odstranění. Dále je tu mladý smrk ztepilý (Picea abies) D02. Stejně jako javor je vysazen těsně u plotu, navíc je jeho životní prostor omezen okolo rostoucími dřevinami, díky nimž bude mít deformovanou korunu. Do budoucna to tedy není perspektivní jedinec a je navržen k odstranění. Dalšími zinventarizovanými jedinci jsou dva modřínu opadavé (Larix decidua) D03 a D04. Stejně jako předchozí dřeviny jsou to mladí jedinci, u kterých se již teď projevuje nevhodné místo výsadby v přílišné blízkosti oplocení. Mají vyosené koruny a nedostatek místa pro růst do budoucna. Proto by měly být odstraněny. Ve střední části louky rostou dvě třešně (Prunus avium) D05 a D06. První z nich je mladá dřevina, rostoucí v nevhodném kmenném tvaru trojkmen, který vede ke vzniku tlakového větvení a ohrožuje stabilitu koruny. Je navržena k pokácení. Druhá třešeň je dospělý jedinec taktéž rostoucí ve tvaru trojkmene a její případné pokácení je na zvážení., ale zatím je tato dřevina ponechána. Zinvenarizovaná stromová skupina DSS01 je složená ze tří jedinců Prunus avium. Dřeviny jsou pravděpodobně náletového původu a rostou těsně u přilehlého oplocení - jsou navrženy k odstranění a budou nahrazeny novou, kompozičně promyšlenou výsadbou. Celkem je v této oblasti navrženo: - 6 stromů a stromových skupin k odstranění (13 kmenů) Keře a keřové skupiny V severovýchodní oblasti lokality roste pod soliterními stromy rozsáhlá skupina keřů DSK01. Jedná se pravděpodobně o náletové dřeviny, jejichž budoucí růst nebude kvalitní a v typickém habitu. Tato skupina je navržena k odstranění. Celkem je v této oblasti navrženo: - 1 skupina keřů k odstranění o ploše 41,5 m2 7.6. oblast U - Okolí obecního úřadu Stromy a stromové skupiny Lokalitě Obecní úřad dominují jehličnaté dřeviny. Jsou přítomné jak podél přilehlé komunikace, tak i v trávníkové ploše obklopující budovu úřadu. Byly tu zinventarizovány hlavně druhy smrk pichlavý (Picea pungens) a smrk ztepilý (Picea abies), většina z nich je navržena k pokácení (U1-U11, U13) z důvodu druhové a kompoziční nevhodnosti v těsné blízkosti centra obce. Zbývající soliterně rostoucí dřeviny, které byly během průzkumu zinventarizovány zastupují rody Juniperus, Betula, Pinus a Acer. Zásah je navržen pouze u jedné dřeviny - Acer pseudoplatanus U19, u kterého by měl být proveden opravný řez a vazba. Celkem je v této oblasti navrženo: -12 stromů k odstranění (14 kmenů) LIVING IN GREEN S.R.O.

21


- 1 strom k prořezu a vazbě (4 ošetření) Keře a keřové skupiny V keřových skupinách převládají hlavně porosty tisu (Taxus baccata) situované v severní polovině lokality. Dále je zde několik soliterně rostoucích keřů a keřových skupin, které zastupují druhy Syringa, Forsythia, Lonicera a další. Celkem je v této oblasti navrženo: - 2 skupiny keřů k odstranění o ploše 45,0 m2 7.7. oblast N - náves Stromy a stromové skupiny Malý ostrůvek zeleně, situovaný naproti obecnímu úřadu, obklopuje stavbu kapličky. Nachází se tu několik vzrostlých lip (Tilia cordata), které jsou typickým doprovodem sakrálních staveb na českém venkově. Zdravotní stav těchto stromů je celkem dobrý, je však u nich navržen prořez zaměřený na odstranění suchých či poškozených větví či nápravu chybně provedených řezů v minulosti. U dvou jedinců je dále navržena vazba tlakového větvení (N01, N05). Na lokalitě se dále nachází dva jedinci smrku ztepilého (Picea abies). zatímco první je vzrostlý dospělý strom s rovnoměrně zavětvenou korunou, druhý (N07) je mladý jedinec, kterému byl odstraněn terminální vrchol. Z tohoto důvodu je navržen k pokácení, neboť toto poškození nelze napravit. Přes silnici se nacházejí 3 lípy (Tilia cordata), které vyrůstají přímo z chodníku. Lípa N8 je téměř suchá, a proto je navržena k pokácení, lípy N9 a N10 mají zlomené terminály, rány v koruně, také na nich lze pozorovat známky snížené vitality, z toho důvodu jsou navrženy k pokácení. Celkem je v této oblasti navrženo: - 4 strom k odstranění (4 kmen) - 5 stromů k prořezu či vazbě (7 ošetření) Keře a keřové skupiny Jedinými inventarizovanými keři na lokalitě jsou dva jalovce (Juniperus communis), jejichž defektem jsou rozkleslé koruny, patrně vlivem těžkých sněhů v zimě. Pokud má bý tato dřevina ponechána je nutné svázat rozkleslou korunu. 7.8. oblast X - okolí cesty ke Svárovu Stromy a stromové skupiny Vegetační doprovod podle cesty, která směřuje ze Ptic na severozápad, tvoří především původní hrušňová alej (Pyrus communis). V ní jsou vmíšeny dřeviny z rodů Prunus, Malus, Robinia či Sorbus. V případě stávajících hrušní (Pyrus communis) se jedná o přestárlé jedince se značně sníženou vitalitou. Ta se u inventarizovaných jedinců projevuje odumíráním kosterních větví, LIVING IN GREEN S.R.O.

22


v několika případech se jedná pouze o suché torzo stromu. Kompozičním záměrem na této lokalitě je obnovit alejovou výsadbu z převážně ovocných dřevin, proto je většina nevyhovujících hrušní navržena k odstranění. U zcela suchých jedinců (X12, X37, X40, X57) je kácení doporučeno také z důvodu rizika šíření dřevokazných hub na okolní dřeviny, také vysokého rizika z hlediska provozní bezpečnosti stromů. Kácení je doporučeno i pro silně proschlé dřeviny, kde procento suchých větví v koruně převyšuje 50%. Stromy jsou evidentně na vrcholu své životnosti a měly by být pokáceny. Jedná se o jedince X02, X13, X14, X21, X22, X24, X34, X43, X44, X55, X62, X65, X66, , X69, X70, X72, X73. U jedinců číslo X50 a X58 je zcela dutý kmen, který postupně vyhnívá. I tyto stromy jsou určeny k pokácení. Některé z hodnocených hrušní, které jsou mladšího věkového stadia a jsou pravděpodobně semenáči starších stromů, jsou také určeny pro pokácení. jejich habitus často neodpovídá růstovému tvaru tohoto druhu. Dále jejich zařazení do aleje vyžaduje podchozí výšku nasazení korun, kterou tito jedinci nemají. Stromy jsou proto k odstranění a jsou vedeny pod inventarizačními čísly X67, X78, X79. Pro vybrané hrušně, jejichž zdravotní stav není kritický, jsou navržena arboristická opatření, která podpoří další vitalitu růstu. Podél cesty dále roste množství akátů (Robinia pseudoacacia). Jsou to dospělí jedinci, ze sadovnického hlediska hodnocení jako podprůměrní. Při inventarizaci byli zjištěni zcela suší jedinci, či pouze torza původních stromů navržená k odstranění (X31, X35). Dále byl hodnocen i habitus dřevin a jejich potenciální možnost zapojení do aleje. Z tohoto hlediska nevyhovuje mladý jedinec číslo X30. U dřevin X45, X47, X51, X52 je důvodem ke kácení značně vyosené těžiště koruny, která tak narušuje stabilitu celého stromu. U některých jedinců (X51, X52) je tento defekt spojen ještě s prasklinami kmene nebo vyhníváním u paty stromu. Všechny tyto rizikové dřeviny jsou navrženy ke kácení. Díky náletovému původu rostou některé akáty také v těsné blízkosti stávajících hrušní. Tak je tomu v případě stromu X48, který vrůstá do vedlejší hrušně a je proto navržen k pokácení. Dalšími dřevinami, které se často vyskytují podél cesty, jsou slivoně, a to konkrétně myrobalán (Prunus cerasifera) a třešeň (Prunus avium). Jsou roztroušeny po celé délce řešeného úseku cesty a jsou s největší pravděpodobností náletového původu. Některé z těchto dřevin jsou na základě dendrologického průzkumu určeny k pokácení. Je to značně proschlý myrobalán X04, mnohokmen třešně keřovitého habitu X53, vyosená třešeň X59, třešně X61 a X75, které nemají dostatek prostoru pro růst a vrůstají do sousedních dřevin. Ze stejného důvodu kácený myrobalán X77. Slivoně, které byly vyhodnoceny jako perspektivní dřeviny, jsou navrženy na řez (výchovný, udržovací) nebo v jednom případě i na vazbu koruny (X60). Zbývající dřeviny určené ke kácení byly často hodnoceny jako podprůměrné nebo nevyhovující. V případě trojkmene hlohu jednosemenného (Crataegus monogyna) X03 je důvodem ke kácení odumírání kosterních větví. Silně nakloněný javor mléč (Acer platanoides) X11 je nevyhovující díky vyosenému těžišti a růstové formě dvojkmenu. Mladý nálet jasanu (Fraxinus excelsior) X25 zase roste v těsné blízkosti přilehlé zdi, což bude mít v budoucnosti za následek narušení statiky zdi. V dendrologickém průzkumu byly mezi stromy zařazeny také tři bezy (Sambucus nigra), které jsou značných rozměrů a obvody jejich kmínků dosahují hodnot průměrně kolem čtyřiceti centimetrů. Všechny tři jsou značně proschlé, téměř bez vitality a jsou navrženy k odstranění (X38, X39, X41). Poslední kácenou soliterní dřevinou je jabloň (Malus domestica) X71, osmikmen s jednostrannou korunou, bez zapěstované podchozí výšky. Během dendrologického průzkumu byly hodnoceny také dvě stromové skupiny. první z nich XSS01 je tvořena deseti akáty (Robinia pseudoacacia). Skupina zabírá zhruba 81 metrů čtverečních a měla by být pokácena. Druhá skupina je složena výhradně z jedinců Prunus avium. Celkem je v této oblasti navrženo: - 48 stromů a stromových skupin k odstranění (77 kmenů) - 23 stromů k prořezu (26 ošetření) LIVING IN GREEN S.R.O.

23


Keře a keřové skupiny Soliterní keře, rostoucí podél cesty, jsou volně rozptýlené mezi okolní dřeviny. Jsou to keře převážně domácího původu. Většina inventarizovaných dřevin roste v keřové formě přirozeně, některé jsou semenáče přítomných stromů (Tilia, Fraxinus, Prunus, Pyrus). Z našich domácích keřů se na lokalitě vyskytuje například šípková růže (Rosa canina), brslen evropský (Euonymus europaeus), líska obecná (Corylus avellana), bez černý (Sambucus nigra). Většina těchto keřů je určena k pokácení, což bude mít za následek uvolnění prostoru pro růst stromů. Složení keřových skupin je podobné jako druhové složení soliterních keřů. Tyto skupiny jsou situovány pod soliterními stromy a omezují je tak v růstu. také před výsadbou nových stromů, které doplní alejový charakter stávajícího porostu, je třeba prostor vyčistit. Vybrané skupiny budou na stanovišti ponechány bez zásahu (XSK05, XSK08, XSK15, XSK16), v jiných bude provedena selektivní probírka druhů (XSK09, XSK14). Celkem je v této oblasti navrženo: - 21 soliterní keř k odstranění o ploše 62,0 m2 - 1 soliterní keř k řezu o ploše 16,0 m2 - 11 skupina keřů k odstranění o ploše 646,8 m2 - 1 skupina keřů k řezu o ploše 40,4 m2 - 2 skupiny keřů k selektivní probírce o ploše 558,2 m2


24


8. SOUHRNNÁ TABULKA ARBORISTICKÝCH ZÁSAHŮ STROMY STROMY KE KÁCENÍ průměr kmene pod 0,2 m

ks 60 stromů / 107 kmenů

průměr kmene 0,2-0,3 m

14 stromů / 22 kmenů


21


9


7


0


0

průměr kmene 0,8-0,9 m celkem kácených dřevin celkem kácených kmenů

0

prořez kategorie I

111 166 53

prořez kategorie II prořez kategorie III prořez kategorie IV vazba celkem ošetření celkem ošetřovaných dřevin celkem inventarizováno stromů

25 5 3 23 109 89 252

SKUPINY STROMŮ

ks

CELKEM SKUPIN STROMŮ SKUPINY STROMŮ K ODSTRANĚNÍ

7 6

PLOCHA ODSTRAŇOVANÝCH SKUPIN STROMŮ SKUPINY STROMŮ K OŠETŘENÍ BEZ ZÁSAHU KEŘE CELKEM SOLITERNÍCH KEŘŮ SOLITERNÍ KEŘE K ODSTRANĚNÍ PLOCHA ODSTRAŇOVANÝCH KEŘŮ SOLITERNÍ KEŘE K OŠETŘENÍ PLOCHA SOLITERNÍCH KEŘŮ K ODSTRANĚNÍ BEZ ZÁSAHU CELKEM SKUPIN KEŘŮ SKUPINY KEŘŮ K ODSTRANĚNÍ

2

736,2 m 0 1 ks 56 37 2 72,5 m 1 2 16 m 18 55 25

2

PLOCHA ODSTRAŇOVANÝCH KEŘŮ SKUPINY KEŘŮ K OŠETŘENÍ PLOCHA SKUPIN KEŘŮ K OŠETŘENÍ SKUPINY KEŘŮ K SELEKTIVNÍ PROBÍRCE PLOCHA SKUPINY KEŘŮ K SELEKTIVNÍ PROBÍRCE BEZ ZÁSAHU

2194,05 m 1 40,4 m2 2 558,2 m2 27

celková plocha kácených dřevin do průměru 10 cm

3560,95 m

CELKEM INVENTARIZOVANÝCH DŘEVIN LIVING IN GREEN S.R.O.

2

370 25


9. ZÁVĚR Revize zjistila celkem 252 stromově rostoucích dřeviny, 7 stromové skupiny, 56 soliterních keřů a 55 keřových skupin, jejichž přesné dendrometrické charakteristiky jsou uvedeny v inventarizační tabulce. Všeobecně dřeviny vykazují dobrý zdravotní stav. Převládají dřeviny s průměrným sadovnickým hodnocením 3 a 4. Rostliny s hodnocením 4 a 5 jsou většinou navrženy k pokácení. Odstranění jedinci budou nahrazeni novou výsadbou. U stromů převažuje na inventarizovaném území rod Tilia, Pyrus, Alnus, Fraxinus, Acer,. Celkem je k ošetření navrženo 89 ks stromů (109 ošetření) , u nichž převládá řez kategorie I – udržovací řez - zaměřený na odstranění suchých či křížících se větví, prosvětlení korun a vazba v koruně. Ke kácení je určeno 111 ks (to je 166 kmenů) a to hlavně z důvodu nevyhovujícího zdravotního stavu, nevhodného umístění, nebo snížené či vůbec žádné vitality. Při kácení se počítá i s odstraněním pařezu frézováním. U stromové skupiny je navrženo plošné odstranění (do průměru kmene 0,1 m) 736,2 m2. U keřů bylo celkem zinventarizováno 55 ks solitérních keřů a 38 kusů keřových skupin, z toho byly vyhodnoceny k odstranění 37 ks soliterních keřů, a 55 ks keřových skupin k odstranění nebo částečné probírce (přestárlých a neperspektivních jedinců a náletových skupin). V rámci rozpočtu jsou počítány do kategorie „odstranění nevhodných dřevin do 10 cm průměru kmene na řezné ploše pařezu. Soliterních keřů vychází plocha 72,5 m2. U keřových skupin vychází k odstranění plocha 2194,05 m2 a k selektivní probírce 558,2 m2. Celkově je tedy k odstranění navržena plocha 2824,75 m2 keřů. Celkem je tedy k plošnému odstraněné do průměru kmene 0,1 m navrženo 3560,95 m2.


26

PRŮVODNÍ ZPRÁVA - DENDROLOGICKÝ PRŮZKUM PROJEKT OBNOVY A ROZVOJE FUNKČNÍCH PLOCH SÍDELNÍ ZELENĚ V OBCI PTICE

Recommend Documents