Průvodce "Velké Losiny"

Průvodce "Velké Losiny"

Knížecí cesta Technická památka

GPS poloha: 50°6'14.58"N 17°6'5.04"E

Cesta vedoucí z Přemyslova po úbočí Černé stráně nad část Koutů Annín. Pojmenování cesty souvisí s likvidací následků lesních polomů v r. 1897. Tehdy se na území polesí patřící tehdy Liechtenštejským knížatům přehnala větrná smršť a způsobila škody na porostech. K likvidaci následků bylo potřeba vybudovat rychle účinný dopravní systém, který by umožnil co nejvíce dřeva odvézt ke zpracování. Byla vybudována soustava lanovek a tzv lesních gravitačních železnic. Samotný popis se dá najít např na stránkách obce Loučná nad Desnou. Pozůstatky železnice by měly být patrné právě u Knížecí cesty, kterou mj. Prochází zelená cykloznačka 6157. Po cca 1km cesty od rozcestníku Knížecí cesta nad Annínem můžeme narazit na asi 300m dlouho alej javorů klenů, která vzbuzuje dojem že snad i měla sloužit k nějakým šlechtickým kratochvílím, ovšem právě u ní můžeme vidět i zbytky nějakého kamenného základu, právě to by mohly být pozůstatky lesní železnice. Vzhledem k tomu, že od katastrofy uběhlo už víc než 100 let budou další části železnic už asi hůře viditelné. Ovšem kdo by chtěl po pozůstscích železnice pátrat, najde pěkné náspy z vyrovnaných kamenů ve svazích Černé stráně nad Knížecí cestou. Zajímavé je, že železnice sloužila až do r. 1943, kdy byl provoz zcela ukončen. To už však nesloužila k likvidaci kalamity, ale běžné těžbě. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/knizeci-cesta

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Velké Losiny" Muzeum silnic Vikýřovice - Šumperk Muzeum

GPS poloha: 49°58'2.75"N 16°59'59.28"E

Koncem října (27.10.2010) bylo ve Vikýřovicích otevřeno nové muzeum silnic. Sbírkový fond obsahuje předměty a exponáty převážně z oblasti severní a střední Moravy. S vytvářením sbírky bylo započato v r. 1995, samotné muzeum vzniklo r. 2005. Muzeum je umístěno v prostorách bývalého hospodářského dvora ve vikýřovické části Krenišov. Prozatím je otevřena část budovy s klenbami v přízemí, do budoucna se počítá s oddělením mostů (ze silnice od Šumperka je vidět na dvůr s železnými konstrukcemi bývalých mostů a lávek) a oddělení věnované železárnám bratří Kleinů z Loučné a Sobotína, významných železničních i silničních stavitelů. Před vstupem do muzea je řada historických patníků, k nejzajímavějším exponátům zatím patří železný kololis na zpevňování kol formanských vozů, najdeme tu historické vozy, kočár, saně, dámské kolo či různé nářadí, tabulky, směrovky, závodní kroniky, odznaky či vyznamenání apod. Měly by tu být vystaveny i archeologické nálezy ze staveb silnic, najdeme tu mapu Československa z r. 1937 se zakreslenou dálnicí podle návrhu J. A. Bati. Na velkoplošné obrazovce může návštěvník shlédnou filmy a fotografie o stavbách silnic. Muzeum vzniklo z velké části díky podpoře tzv. Norských fondů a Olomouckého kraje, iniciátorem myšlenky je především ředitel Okresní správy silnic Šumperk Roman Bednář. Zajímavé jsou plány na další dostavbu muzea. Silnice I/11 by do budoucna měla být přemostěna bývalou lávkou ze šumperského nádraží, v arálu má vzniknout vyhlídková věž, v bývalých objektech pak budou depozitáře. Muzeum je snadno dostupné od silnice č. 11/44 Šumperk – Jeseník od odbočky směr Hraběšice, Krásné (k penzionu U Jirsáka). Otevření muzea je i významným počinem v roce, kdy se Vikýřovice staly vesnicí roku Olomouckého kraje.

Otevřeno by mělo být Út-Pá 10-16hod, So 9-16, vstupné 30,- Kč dospělí, 10,- děti, 50,- Kč rodinné vstupné Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-silnic-vikyrovice-sumperk

K-S 5 U potoka Památník

GPS poloha: 50°6'30.36"N 16°48'24.88"E

V překrásné krajině pod Králickým Sněžníkem se nachází Muzeum československého opevnění z let 1935-38 tzv. Pěchotní srub K- S 5 U potoka. Expozice pojednává o opevnění v prostoru králického udolí, v málo navštěvovaném unikátním prostoru Sušiny, Podbělky a v okolí Starého Města pod Sněžníkem. Vítaná zastávka při výletě Na Králický Sněžník. Bližší informace na http:/// www.sweb.cz/ k5. Přístup ke srubu je možný vlakem do zastávky Červený Potok (trať 024, směr Hanušovice-Ústí nad Orlicí), odtud pěšky směrem na Dolní Moravu, na začátku vesnice (u zastávky ČAD) je již možno spatřit ukazatele (tato pěší část volnou chůzí trvá necelých 45 minut) nebo autem, parkování možné dále v obci Dolní Morava asi 800 metrů od objektu. Bližší informace na http:///www.sweb.cz/k5. Autor článku: Jiri Vanecek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/k-s-5-u-potoka

Šumperk - Pavlínin dvůr Muzeum

GPS poloha: 49°57'54.72"N 16°58'43.50"E

Pavlínin dvůr je původně hospodářská budova, kterou nechal r. 1815 vystavět rytíř Franz Tersch. Ostatně dodnes čtvercová dispozice dvora na svou minulost upozorňuje. Rytíř F. Tersch byl tehdejší majitel panství na zámku Třemešek. Ve 30. letech byla v severním křídle dvora přistavěna obytná budova. Pozdně empírová jednopatrová budova měla mansardovou střechu, ostatní hospodářské budovy se stájemi a zejména mlékárenskými provozy byly přízemní, oststně jak se dodnes dochovaly. V 70. letech 19. století byl majitelem dvora A. Scholz, ředitel sobotínských železáren, který nechal obytnou budovu rozšířit o dvě místnosti na každé straně a směrem do dvora o sál. Přestavba byla ukončena až za dalšího majitele, Karla Chiariho r. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Velké Losiny" 1882. Významný šumperský podnikatel a posléze i poslanec ještě dostavěl západní část budovy se schodištěm. Tím hlavní budova dostala svůj dnešní neorenesanční vzhled. Kolem dvora pak byl postupně budován park, zatím soukromý, dnes Sady 1. máje, i dostavěné části dvora do současné čtvercové podoby. Právě po Chiariho dceři pak dvůr dnes nese své jméno. Vodní nádrž dnes se sochou sovy vznikla v r. 1914. Pavlínin dvůr získalo r. 1947 Město Šumperk, postuně v něm byly různé hospodářské provozy, ale poději přešlo užívání hlavní budovy na Okresní vlastivědné muzeum, posléze Vlastivědný ústav. Probouráním hospodářských místností v západním křídlem r. 1967 vznikla nová výstavní síň, do které byly r. 1973 instalovány koncertní varhany. V podkrovích pak vznikly další kanceláře a badatelny. R. 1978 došlo ke stržení části jižního křídla a přístvbě části nově budovaného kulturního domu. Po r. 1990 byly opraveny i východní části dvora k výstavním účelům. Dnes je tedy většina budov v provozu pod Vlastvědným muzeem v Šumperku. V hlavní budově najdeme expozici dějin a přírody Severozápadní Moravy. Z hlavního vchodu je pak přístup do výstavního sálu v západním křídle, v přízemí hlavní budovy je pak Hollarova gelerie sloužící k dalším výstavám a rytířský sál, ve východním křídle pak najdeme Galerii šumperska, zaměřující se na regionální výstavy. Mimo správu muzea je pak v části východního křídla další výstavní prostor v Galerii Jiřího Jílka, přístupná z e Sadů 1. máje. Samotný dvůr mezi budovami je pak zejména v letních měsících využíván k různým kulturním akcím. Vlastivědné muzeum je otevřeno út—pá od 9-12, 12,30-17hod, so 9-13, ne 13,15-17 hod. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sumperk-pavlinin-dvur

Jelení studánka Zajímavost

GPS poloha: 50°2'1.96"N 17°11'56.54"E

Jelení studánka se nachází kousek pod hřebenem Jeleního hřbetu na zelené značce na trase ze Skřítku na Ovčárnu. Je přístupná také z bývalé Alfrédovy chaty, a to po červené značce. Jelení hřbet je dnes částečně uměle osázen kosodřevinou, v minulosti se však objevovaly pokusy využít horské louky k pastvě. Ty však skončily nezdarem. V místech Jelení studánky byl v roce 1779 vybudován statek, který zanedlouho vyhořel. Dnes stojí vedle studánky ještě ochranná chýše, ve které je možno se za nepříznivého počasí schovat. Nedaleko se nachází Malá kotlina, která však na rozdíl od Velké kotliny není veřejnosti přístupná. Od Jelení studánky se dá pokračovat dále přes Velký máj, Vysokou holy, kolem Petrových kamenů třeba na Praděd. V opačném směru přes Pecný (skály, rozhled) a Ztracené kameny (rozhled) na Skřítek. Autor článku: Iveta Brandštetterová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/jeleni-studanka

Kaple Nejsvětější Trojice v Malé Moravě Kaple

GPS poloha: 50°3'44.92"N 16°50'2.09"E

Krásná kamenná barokní kaple z pol. 18. st. v katastru Hrubého lesa na severovýchodním svahu Jeřábu. Křižovatka turistických cest. Příjezd autem od Vysokého Potoka - místní to části obce Malá Morava, která se nachází mezi Králíky a Hanušovicemi v býv. okrese Šumperk. Kaple se stala památkou na narození místního rodáka, otce skladatele Franze Schuberta. Kaple byla zrestaurována ze sbírky rakouských a německých sudetských obyvatel. Koná se zde každoroční pouť. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-nejsvetejsi-trojice-v-male-morave

Šumperk bývalý klášterní kostel Zvěstování Panny Marie Kostel

GPS poloha: 49°57'54.54"N 16°58'20.70"E

Klášterní kostel Zvěstování Panny Marie je dnes prezentován jako jedna z nejvýznamnějších šumperských památek. Nejstarší část kostela pochází z gotické doby, z první třetiny 14. století kdy byl postaven při dominikánském klášteře, který vznikl se založením města v 70. letech 13. století. Dodnes jsou patrné gotické oblouky nad klenbami barokních oken presbytáře. Ten byl v gotické době jako jediná část kostela i zaklenut, zbytek kostela klenbu již neměl. Kostel byl poničen r. 1513 při velkém požáru, po opravě Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "Velké Losiny" se stal mj. pohřebním místem šumperských Žerotínů. V 2. polovině 16. století po vyhnání dominikánů se stal protestanským kostelem, po Bílé hoře se opět vrátil řádu a byl opět klášterním kostelem. Velké přestavby se dočkal po požáru r. 1669, byla vybudována krypta a dvě boční kaple (kaple sv. Jana Nepomuckého r. 1730). Kostel v dnešní podobě je tedy raně barokní. Po zrušení kláštera r. 1784 připadl městu. Ve 2. pol. 20. století byla údržba minimální a v 70. letech byl již jeho stav neúnosný. Údajně byl již vydán i demoliční výměr. Naštěstí po listopadu 89 bylo rychle přikročeno jeho nákladné rekonstrukci, která proběhla v l. 1990-2005 a v podstatě pokračuje neustále. Nejdůležitější akcí bylo odstranění dřevomorky z krovů a vzlínání vlhkosti v hlavní lodi. Vzhled interiéru byl rekonstruován podle podoby kostela s přelomu 19.-.20. století, kdy byly provedeny poslední větší výmalby. V klenbách nad presbytářem a v kapli sv. Jana Nepomuckého najdeme barokní fresky Ignáce Oderlitzkého z Uničova. Cenný barokní mobiliář vznikal od poloviny 17. do poloviny 18. století. Po dokončení rekonstrukce byl kostel odsvěcen a je využíván ke koncertní, výstavní a jiné kulturní a společenské akce. Kostel je provozován Vlastivědným muzeem v Šumperku. Přístupný je od května do září Út – Pá 12.00-16. 00, So 10. 0014.00, Ne 10.00-14.00. Mimo otevírací dobu po domluvě. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sumperk-byvaly-klasterni-kostel-zvestovani-panny-marie

Ruční papírna Velké Losiny - muzeum papíru Muzeum

GPS poloha: 50°1'46.99"N 17°2'17.77"E

Ruční papírna ve Velkých Losinách byla založena Janem mladším ze Žerotína. První archivní zmínkou o papírně je smlouva z 25. března 1596. Její výrobky jsou prodávány nejen na tuzemském trhu, ale jsou také vyváženy do celého světa. V objektu papírny je kromě Muzea ručního papíru zřízena i galerie, v jejíchž prostorách jsou prezentována výtvarná díla spjatá s ručním papírem nebo se zdejším regionem. Velkolosinská manufaktura dnes patří k nejstarším doposud pracujícím podnikům svého druhu v Evropě. Ruční papír se zde stále vyrábí tradičním postupem z bavlny a lnu. Pro svou vysokou kvalitu a staletou trvanlivost se používá zejména ve výtvarném umění, pro významnou osobní i firemní korespondenci, reprezentační účely, k tisku bibliofilií a rovněž v knižní umělecké a restaurátorské praxi. Od poloviny 70. let 20. století prošel celý areál několika etapami nákladných rekonstrukcí a oprav. Unikátní areál významné technické památky, ve které výroba trvá více jak 400 let, nemá v oblasti střední Evropy obdoby. Součástí velkolosinské Ruční papírny - významné kulturní a technické památky - je od roku 1987 specializované Muzeum papíru, v jehož expozicích se návštěvníci mohou seznámit s historickým vývojem a tradicemi starého papírnického řemesla. Se svým oborovým zaměřením na minulost a vývoj manufakturní papírenské výroby je jediným svého druhu v České republice. Leden – duben, říjen – prosinec (I - IV, X - XII) Pondělí zavřeno, jen prohlídky pro předem rezervované skupiny - tel. 583 248 433 Úterý – Pátek 9:00 – 16:00 Sobota – Neděle 9:00 – 12:00, 12:30 – 16:00 Květen, červen a září (V,VI, IX) Pondělí – Pátek 9:00 – 17:00 Sobota – Neděle 9:00 – 12:00, 12:30 – 17:00 Červenec a srpen (VII-VIII) Pondělí – Pátek 9:00 – 18:00 Sobota – Neděle 9:00 – 12:00, 12:30 – 18:00 Vstupné pro sezónu 2011 (platnost od 1.1.2011, ceny uvedeny včetně DPH) (aktualizace 14.1.2011) I. PROHLÍDKOVÝ OKRUH - ZÁKLADNÍ (Muzeum papíru, pracoviště výroby) Plné vstupné (dospělí) 85,– Kč Snížené vstupné (děti od 6 do 15 let, studenti, ZTP, ZTP/P, senioři nad 60 let) 60,– Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti od 6 do 15 let) 230,– Kč Cizojazyčný výklad / 1 osoba 120,– Kč • sleva na skupinovém vstupném : co 20 osob, 1 doprovod zdarma skupinové prohlídky muzea mimo bežnou otevírací dobu jsou možné za 100% příplatek na vstupném - nutno předem rezervovat základní prohlídkový okruh je zpřístupněn celoročně Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "Velké Losiny" • začátek poslední prohlídky je vždy nejpozději 60 minut před uzavírací hodinou • prohlídky se konají výhradně ve skupinách s odborným průvodcem • minimální účast je 5 návštěvníků, maximální obsazení prohlídky 40 osob (včetně neplatících dětí do 6 let) • doba trvání prohlídky s výkladem v českém jazyce je cca 60 minut • muzeum je v roce 2011 otevřeno celoročně; v mimosezónním období (I - IV, X - XII) denně mimo pondělí; celý objekt je uzavřen ve dnech 27.-28.06., 23.-26.12. a 1.1.2012. • správa objektu si vyhrazuje právo neplánovaného uzavření objektu pro veřejnost z neodkladných provozních nebo technických důvodů; termíny případného uzavření Ruční papírny a Muzea papíru jsou aktuálně zveřejňovány vývěskou u vstupu a na těchto stránkách v sekci Aktuality • vstupenky pro jednotlivé návštěvníky i skupiny doporučujeme předem rezervovat • rezervaci prohlídkových termínů si můžete dle Vašeho výběru interaktivně zadat v našem on- line webovým rezervačním systému ; v případě jeho nedostupnosti Vám rezervaci zajistí správa muzea na základě objednávky ( emailem, písemně, telefonicky, faxem) • provozní podmínky objektu jsou upraveny platným Návštěvním řádem Ruční papírny a Muzea papíru ve Velkých Losinách, jehož ustanovení jsou závazná pro všechny návštěvníky

II. PROHLÍDKOVÝ OKRUH - DOPLŇKOVÝ (Pouze technické zajímavosti - vodní náhon, turbína, parní kotelna, příprava hadrů)

Plné vstupné (dospělí) 50,– Kč Snížené vstupné (děti od 6 do 15 let, studenti, ZTP, ZTP/P, senioři nad 60 let) 30,– Kč Rodinné vstupné (2 dospělí + 2 děti od 6 do 15 let) 130,– Kč

• II.prohlídkový okruh je zpřístupněn v období V- VI a IX o sobotách a nedělích, v období VII - VIII denně; v ostatních termínech a mimo seónu pouze po předchozí objednávce • začátek poslední prohlídky II.okruhu je vždy nejpozději 30 minut před uzavírací hodinou • prohlídky se konají výhradně ve skupinách s odborným průvodcem • minimální účast II.okruhu je 6 návštěvníků, maximální obsazení prohlídky 20 osob (včetně neplatících dětí do 6 let) • doba trvání prohlídky s výkladem v českém jazyce je cca 30 minut • vstupenky pro jednotlivé návštěvníky i skupiny doporučujeme předem rezervovat • rezervaci prohlídkových termínů pro tento okruh lze zajistit pouze prostřednictvím infocentra Muzea papíru, popř. správy muzea (e-mailem , písemně, telefonicky, faxem) Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rucni-papirna-velke-losiny-muzeum-papiru

Kostelík Nejsvětější Trojice Kaple

GPS poloha: 50°3'30.10"N 16°50'16.25"E

Zděná kaple - poutní místo, ležící jihovýchodně od města Králíky, opředené pověstí o setkání hudebníka a lesní dravé zvěře a hudebníkovo zachránění a jeho poděkování. Poblíž (cca 250 m Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "Velké Losiny" východním směrem) pramen s mírně radioaktivní vodou "Grábnerův". Východisko turistických cest: žlutá - Komňátka, Bohdíkov, rozhledna Háj, Šumperk. Autor článku: Zdeněk Čikl Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostelik-nejsvetejsi-trojice

Pekařov - Kaple Nanebevzetí Panny Marie Kostel

GPS poloha: 50°4'31.73"N 17°1'16.97"E

Kaple byla postavena v 1. polovině 19. století. Po odsunu německého obyvatelstva po 2. sv. válce přestala být využívána. Po r. 1989 už hrozila její celková zkáza. Od podzimu 2003 probíhá její obnova zásluho občanského sdružení pro Obnovu kulturního dědictví údolí Desné, obce Jindřichova, Skautů, obcí v údolí Desné a dalších bezejmenných pomocníků. Samotný Pekařov, nedaleko Velkých Losin, je dnes jen rekreační osada bez stálého obyvatelstva. V polovině srpna se ke kapli konají poutě spojené se setkáním flašinetářů. K předním rodinám usídleným v Pekařově patřili právě výrobci flašinetů – fa Kolb. Od roku 2011 má kaple nový kabát, omítka s vynechanými místy pro pietu a představu, jak kaple vypadala před nedávnou dobou. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pekarov-kaple-nanebevzeti-panny-marie

Izolovaná dělostřelecká pozorovatelna K-S 12b "Utržený" Pevnost, opevnění

GPS poloha: 50°5'44.73"N 16°47'16.08"E

Jediný srub svého typu na našem opevnění, izolovaná dělostřelecká pozorovatelná K- S 12b "Utržený". Pozorovatelna je nejzachovalejší v Králické Pevnostní Oblasti (KPO) a patří k nejzachovalejším objektům v republice. Jako unikát je zde poslední pancéřový zvon na Králicku. Dále se zde dodnes dochovaly pancéřové dveře nebo nádrže na vodu. Od pozorovatelny je jeden z nejkrásnějších pohledů na Králický Sněžník i Hrubý Jeseník a nádherný rozhled po okolí. Autor článku: Jan Walter Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/izolovana-delostrelecka-pozorovatelna-k-s-12b-utrzeny

Šumperk - židovský hřbitov Hřbitov

GPS poloha: 49°56'53.59"N 16°57'15.88"E

V Šumperku existovala židovská obec již v 16. století, po té co se ale město vykoupilo z poddanství a stalo se královským komorním městem, občané města si vymohli na císaři Rudolfu II. jejich vypovězení, k čemuž r. 1585 skutečně došlo. K novodobému židovskému osídlení došlo v Šumperku až po polovině 19. století, synagonální spolek byl ustaven r. 1870, ke stavbě synagogy ale nedošlo. Hřbitov je tedy jedinou židovskou památkou v Šumperku. Hřbitov najdeme u výpadovky na Bludov vpravo ve směru od města za autosalonem Renault. První pohřeb se konal r. 1911, poslední pohřeb je z r. 1942. S pochopitelných důvodů tedy hřbitov není nijak přeplněn pomníky jako starší židovské hřbitovy a až na výjimky zde nenajdeme charakteristické pomníky známé ze starších hřbitovů. Celkem najdeme na hřbitově 36 náhrobků, nápisy v němčině a hebrejštině. Většinou zde najdeme poměrně honosné pomníky. Autorme některých právě honosnějších pomníků byl Josef Obeth z Velké Kraše, mj. autor Priessnitzova sousoší ve Smetanových sadech v Jeseníku. Vstupní budova od silnice je bývalou obřadní síní, na chodbě najdeme dvě pamětní desky místních židovských vojáku padlých v 1. světové válce a větší desku se jmény 70 obětí holocaustu. Zbytek budovy slouží jako byt. Rovněž i polovina plochy hřbitova je využívaná jako zahrada. Zájemci o návštěvu mohou využít odpoledne v úterý a pátek, od 15 do 19 hod, o víkendech pak oba dny od 9 do 19 hod. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sumperk-zidovsky-hrbitov


str. 6

Průvodce "Velké Losiny" Lávka na Divokém potoce Jez

GPS poloha: 50°6'33.48"N 17°8'0.06"E

Zajímavou kombinaci retenční přehrážky s lávkou najdeme na Divokém potoce, původně zvaném Wildbach, nedaleko Koutů nad Desnou. Divoký potok je pravobřežní přítok Divoké Desné. Pramení na svahu Červené hory v údolíčku pod Bílým sloupem. Samotnou lávku najdeme na jeho spodním toku těsně nad Kouty. Většina návštěvníků Jeseníků prochází nedaleko potoka, aniž by o existenci díla cokoli tušila. Prochází kolem totiž žlutá TZ na Červenohorské sedlo, neboli Starosedelská cesta, která je vyhledávanou spojnicí s horským střediskem. Lávka je na cestičce spojující Starosedelskou cestu s Horským hotelem Primavesi, neboli bývalou zotavovnou ROH Vítězný Únor, které se však neřekne jinak než Vítězák, dříve zvanou Chata Dr. Edvarda Beneše a ještě dříve Berghotel Sonnenschein. Přehrážka s lávkou byla postavena při úpravách koryta potoka v r. 1934, čemuž napovídá nápis na pilíři. Původní dřevěná mostovka shořela během II. světové války údajně od jisker z milíře, když poblíž lávky se takto dříve vyrábělo dřevěné uhlí. Ta současná je obnovená v letech 2007 - 2008. Pod přehrážkou je ještě malý splav se stavidlem, od kterého vede náhon k malé vodní elektrárně, krerá dříve původní stavbu - Venkovský dům Primavesi (originálním názvem Landhaus Primavesi) zásobovala elektrickou energií. Maketu původní stavby a další artefakty můžeme vidět v Muzeu umění v Olomouci. Vzhledem k tomu, že hospoda na Vítězáku je zase v provozu, není důvod sem neodbočit, už i kvůli výhledu, který od restaurace objevíme, a také proto, že si přes hospůdku zkrátíme cestu do Koutů. Lávku obnovil právě současný majitel hotelu, jak sám říká udělal ji bytelnější, aby po ní mohl jezdit i s koňmi, které pod hotelem chová.. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/lavka-na-divokem-potoce

Kristus na hoře Olivetské Socha

GPS poloha: 50°7'7.57"N 16°54'9.43"E

Typově ojedinělá socha Kristus na hoře Olivetské se dá najít nedaleko cesty z Vysokých Žibřidovic na Vysokou. Procházíme- li tudy po žluté turistické značce, na hřebínku nad Vysokými Žibřidovicemi musíme odbočit vlevo (při směru od Vysoké vpravo) po polní cestě, asi po 150m za horizontem uvidíme sochu a vedle ní lípu. Dobře se dá najít i polní cesta od silnice mezi Žlebem a Vysokými žibřidovicemi, na vrcholu stoupání musíme odbočit po vyjeté polní cestě směrem na západ a po hřebeni. Sochu nechal vystavět Kerel Schubert z Vysoké, což dokumentuje nápis na zadním straně soklu sochy: Na zadní straně je zhotoven nápis: "Zřízeno obyčejným člověkem Karlem Schubertem z Neudorfu (Nová Ves) č. 41 rok 1780". Nápis je samozřejmě v němčině, jako řada dalších nápisů na podstavci, které jsou rovněž vyvedeny v němčině. Jedná se o různé citáty z bible. Karel Schubert byl dědečkem hudebního skladatele Franze Schuberta, byl to vlastně statkář, nebo malý šlechtic, nakonec Vysoká je někdy uváděna přímo jako Schubert-Neudorf. Pískovcová socha je dílem neznámého umělce, patrně nějakého kladského sochaře. Kolemjdoucího možná zarazí, co dělá osamělá socha na pastvině pod horami. Musíme si však představit, že v 18. století byla krajina daleko více posetá různými usedlostmi či grunty, obdobně jako zůstaly relativně osídlené některé části Krkonoš nebo Jizerských hor, kde žili i čeští zapadlí vlastenci. V Jeseníkách (zde Kralickém Sněžníku) žilo v drtivé většině německé obyvatelstvo a po jejich odsunu noví osídlenci už nezabrali všechna obydlí, případně brzy odešli, protože v náročných podmínkách hor neuměli hospodařit. Ovšem místo pro umístění sochy vybral Karel Schubert skutečně výborně, Kristus sám se sice dívá kamsi do hor, nejspíš na Šindelnou horu, očkem však můž pošilhávat na východ, kde se určitě kochá jedinečným panoramatem celého Hrubého Jeseníku. Skvělé výhledy na Jeseníky jsou i od vzdálenějšího Vojtíškova či Vysoké, od Vysokých Žibřidovic Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "Velké Losiny" však máme z této strany k Hrubému Jeseníku nejblíže. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kristus-na-hore-olivetske

Novodvorské meze Zajímavost

GPS poloha: 49°53'15.50"N 16°54'46.58"E

Novodvorské meze jsou významným krajinným prvkem při silnici mezi Lesnicí a Zábřehem. Jak definice praví, významný krajinný prvek je část krajiny ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled, či přispívá k udržení její stability. V tomto případě se jedná o aleje křovin a stromů zčásti téměř zakrývající části silnic. Vzhled krajinného prvku v rovinaté krajině Mohelnické brázdě napovídá, že původ této části je umělý. Jedná se zčásti o bývalé hráze rybniční soustavy v této části severozápadní Moravy. Rybníky zde vznikaly od 16. století podobně jako třeba v jižních Čechách, protože to v té době byl poměrně výnosný předmět podnikání. Velké rybníky se tehdy táhly od Bohutína až k Zábřehu, dnes z nich zbyly pouze rybník v Sudkově a Oborník v Zábřeze. V oblasti Nového Dvora kdysi stála ves Závořice a právě ta byla zatopena rybníkem, který potom nesl jméno Velký Závořický rybník. Velký skutečně byl, rozlohu měl přes 50ha. Táhl se zhruba od jihu Vyhnálova, jihovýchodní části Postřelmova (za železnicí), východní okraj tvořila hráz podél Moravy, jižní okraj tvořila zhruba dnešní silnice ze Zábřeha do Lesnice a západní okraj byl někde za dnešní polní cestou z Nového Dvora k Postřelmovu. Většina rybníků v oblasti zanikla během pozemkové reformy v 19. století, zdejší krajina je přece jen vhodnější ke klasickému zemědělství než původní mokřadní krajina v jižních Čechách, kde má rybníkářství stále své opodstatnění. Novodvorské meze byly vyhlášeny významným krajinným prvkem jako důležitý biokoridor a významné hnízdiště ptactva i úkrytu drobného polního zvířectva. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novodvorske-meze

Branná - Kostel Archanděla Michaela Kostel

GPS poloha: 50°9'5.83"N 17°0'37.37"E

Pozdně renesanční farní kostel z l. 1612- 14, jednolodní stavba s trojbokým závěrem. Předsunutá hranolová věž s velkolepou cibulovou bání s dvěma postranními točitými schodišti. Zdi kostela podepřeny jednoduchými pilíři, okna s lomenými oblouky. Vstup do kostela renesančním portálem se znaky Bruntálských z Vrbna a Žerotínů. Původně Evangelický kostel Zmrtvýchvstání Krista, katolický od r. 1743. V interiéru zpěvácké tribuny s toskánskými sloupy. Součástí oltáře pozdně gotická Madona z 20. let 16. století, valená, trojboce uzavřená stropní klenba. Současný vnější vzhled má kostel od počátku 20. století, po požáru v Branné (1906) byla na kostele opravená celá střecha i původně špičatá věž kostela nahrazena nynější bání. Vedle kostela stojí renesanční fojtství s věží z konce 16. století. Původně jednopatrová stavba, později rozšířená v 17. a 19. století, fasáda se sgrafitovou výzdobou. V r. 2012 postupně prochází kostel rekonstrukcí, na kterou přispěly Norské fondy více než 5.000.000,- Kč. Doufejme, že to přispěje k zvelebení této skvostné stavby. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/branna-kostel-archandela-michaela

Rašeliniště Skřítek Zajímavost

GPS poloha: 49°59'28.09"N 17°9'45.50"E

Rašeliniště Skřítek je národní přírodní rezervace a rozkládá je v jižní části chráněné krajinné oblasti Jeseníky. Oblast rašeliniště se rozprostírá na území dvou krajů a to menší částí v Moravskoslezském kraji a větší plocha rašeliniště je v kraji Olomouckém. Prostor rašeliniště najdeme jihovýchodním směrem od motorestu v sedle Skřítek. Jihovýchodním směrem od rašeliniště leží město Rýmařov a západním směrem obec Sobotín. Silnice spojující tyto dvě lokality prochází sedlem Skřítek. Národní přírodní rezervaci Skřítek tvoří přechodné rašeliniště prameništního typu, na kterém se daří růstu ohrožených druhů rašeliništních a Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "Velké Losiny" mokřadních rostlin. V oblasti rašeliniště pramení Žlutý potok, který u lovecké chaty Hubert ústí do Podolského potoka. Rašeliniště má charakter tundru, kde najdeme mokřady, tůňky a prameniště v oblasti smrkového rašeliništního lesa a luk. V oblasti roste rašeliník a na pevnějším podkladě rašeliníková smrčina. V okolí tůní se daří bříze karpatské a v podrostu můžeme vidět suchopýr pochvatý, klikvu žoravinu, violku bahenní či ostřici mokřadní. V okolí pramenišť se daří kamzičníku rakouskému, oměji šalamounku, kropenáči vytrvalému, stračku potočnímu, sedmikvítku evropskému či tolije bahenní. V oblasti rezervace se daří růstu také velmi ohrožené rostlině a to korálici trojklanné. Oblast je chráněná jako národní přírodní rezervace od roku 1955 a rozkládá se na ploše 166, 65 hektarů. Rezervace je rozprostírá na třech katastrálních územích obcí Rudoltice, Klepáčov v Olomouckém kraji a obce Žďárský Potok v Moravskoslezském kraji a v nadmořské výšce 815 až 890 metrů. U motorestu v sedle Skřítek je výchozí místo několika značených turistických tras. Vydáme-li se z tohoto rozcestí po červené značce východním směrem dojdeme k rozcestí Nad Skřítkem a odtud dále pokračujeme po červené a po několika metrech od tohoto rozcestí budeme procházet severovýchodním okrajem národní přírodní rezervace Skřítek. Těmito místy rovněž prochází značená cyklostezka. Rozloha Katastrální území: Rudoltice, Klepáčov ( Olomoucký kraj) a Žďárský Potok ( Moravskoslezský kraj ) Výměra: 166, 65 hektarů Nadmořská výška: 815 - 890 metrů Rok vyhlášení: 1955 Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/raseliniste-skritek

Velké Losiny - kostel sv. Jana Křtitele Kostel

GPS poloha: 50°2'28.36"N 17°3'4.43"E

Farní kostel, pozdně renesanční z l. 1599- 1603 na místě staršího dřevěného. Původně vznikl jako kostel luteránský, po r. 1620 katolický. Stavbu navrhl Antonio Thoma. Nechal jej postavit Jan Starší ze Žerotína, který je v kostele pohřben. Uvádí se jako největší vesnický kostel na Moravě, cenný je interiér s barokními, rokokovými a klasicistními prvky, zajímavostí jsou ochozy s tribunami pro zpěváky Strop s valenou klenbou, věž kostela gotická, gotické prvky i v jiných částech objektu. Dřevo z původního kostela bylo použito na vesnické kostelíky v Žárové, Maršíkově (části Velkých Losin) a Klepáčově. Cennou součástí výzdoby je Křížová cesta od F. A. Sebastiniho z období kolem r. 1782. Cenné jsou i malby od J. K. Handkeho nebo renesanční výplně oken. Na venkovních zdech další zajímavé náhrobky a reliéfy. Reliéf na venkovní zdi presbytáře se křtem J. Krista byl původním kamenným oltářem. Boční barokní pohřební kaple sv. Kříže postavena r. 1725 za Jana Ludvíka ze Žerotína. Možnost prohlídky na tel. 583 248 367. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/velke-losiny-kostel-sv-jana-krtitele

Dlouhomilov kostel Všech Svatých Kostel

GPS poloha: 49°54'30.42"N 16°59'27.64"E

Farní Kostel Všech svatých je orientovanou raně barokní stavbou z 2. poloviny 17. století. Jednolodní dispozice s polygonálním závěrem. Představená kvadratická věž a štítová křídloa. Strop lodi plochý, presbytář má valenou klenbu. Omítky hladké. Kolem kostela hřbitov s několika sochami (kříž, sv. Jana Nepomucký). V posledních letech prošel kostel výraznou opravou. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dlouhomilov-kostel-vsech-svatych

Nový Malín kostel Narození Panny Marie Kostel

GPS poloha: 49°56'35.19"N 17°1'59.20"E

Nový Malín, dříve Frankštát, městečko nedaleko Šumperka byl v poválečných letech osídlen řadou osídlenců z různých koutů země a mimo jiné i navrátilce z ukrajinské Volyně, odkud si vzali nové jméno obce. O významu kostela dokladuje to, že je zobrazen na současném znaku Městečka. Barokní kostel byl postaven r. 1705 v barokním slohu. Jednolodní stavba se segmentovým závěrem a představenou kvadratickou věží. Interiér s valenou klenbou a lunetami, vstupní kamenný portál. Úpravy kostela r. 1811.U kostela najdeme klasicistní kříž z r. 1791. Bohatá výzdoba svědčí o velikosti obce. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "Velké Losiny" V okolí kostela částečně patrné valy, patrně pozůstatky hradiska nebo tvrze. Nálezy kultury lužické a slovanské jsou dokladem staršího osídlení severu Moravy. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/novy-malin-kostel-narozeni-panny-marie

Šumperk - morový sloup Socha

GPS poloha: 49°57'54.29"N 16°58'14.23"E

Barokní morový sloup z r. 1719- 20. Kamenný sloup s kompozitní hlavicí. Na půlměsíci stojí Panna Marie s dvěma andělíčky. Na hranolovitém podstavci v grottě (jeskyni) najdeme sv. Rozálii. Na profilované římse sochy sv. Řehoře, sv. Josefa, sv. Petra, sv. Jana Nepomuckého, na balustrádě kolem sloupu pak sv. Šebastián, sv. Roch, sv. Bruno a sv. František Xaverský. Na čelní straně soklu latinský nápis v šesti řádcích, kolem grotty další nápisy s letopočty oprav. Původně na podnoži i balustrádě byly ještě sochy andělů, takže výzdoba sloupu byla bohatší. Sloup byl postaven na památku morové epidemie, kterou město zasáhlo v r. 1714 a ve které zemřelo 180 obyvatel města. Autorství soch je připisováno sochaři Michaelu Kosslerovi z Kladska. Morový sloup lze najít snadno, je hned vedle radnice na Náměstí Míru. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/sumperk-morovy-sloup

Hanušovice - kostel sv. Mikuláše Kostel

GPS poloha: 50°5'33.76"N 16°56'50.32"E

Kostel sv. Mikuláše v Hanušovicích

Kdo projíždí Hanušovicemi po hlavní silnici ať již od Šumperka nebo údolím Moravy dále do hor buď na Ramzovou nebo do Starého Města většinou netuší, že v Hanušovicích najde krásný kostel. Dnešní hlavní část Hanušovic leží totiž spíše na území vesnice Holba, po kterých je ostatně pojmenován i produkt zdejšího pivovaru. Samotné Hanušovice se rozkládaly výše v údolí potoka směrem k Habarticím. V horní části Hanušovic pak najdeme Kostel sv. Mikuláše. Původně renesanční stavba z r. 1656 nahradila starší dřevěný kostel. V r. 1783 byl pak barokně upraven. V areálu kostela lze najít sochu sv. Jana Nepomuckého, empírový mariánský sloup z r. 1825 a pomník obětem 1. sv. války. Empírová fara ze 30. let 19. století. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hanusovice-kostel-sv-mikulase

Ostružná - kostel Tří Králů Kostel

GPS poloha: 50°11'9.82"N 17°3'11.12"E

Dominanta obce Ostružná, farní kostel Tří Králů, se nachází při silnici spojující Hanušovice a Jeseník. Kostel dali postavit místní usedlíci, jedná se o pozdně barokní stavbu dokončenou v roce 1794. Uvnitř se nachází dva zajímavé obrazy, od malíře Jana Kryštofa Handleno, ze zrušeného kostela Panny Marie na Předhradí v Olomouci. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ostruzna-kostel-tri-kralu


str. 10

Průvodce "Velké Losiny" Potůčník - kaple sv.Anny Kaple

GPS poloha: 50°4'18.98"N 16°58'42.53"E

Dřevěná kaple sv.Anny u pramene tzv. svaté vody, dojdete k ní po žluté tur.zn. z obce Potůčník nebo z žel.zast.Potůčník. Poutní místo je zde historicky doloženo již v 17.st, původně zde byly jen obrázky na stromech. Od 30. let 20. století tu stávala malá dřevěná kaple podobného vzhledu jako současná, která byla postavená v roce 1991 nákladem potomků bývalých obyvatel obce. Původní kaple po odsunu německého obyvatelstva po II. sv. válce chátrala a byla v 60. letech 20. st. stržena. Obnovena byla i tradice každoročních náboženských procesí ke kapličce. U kaple je několik zastřešených stolů s lavicemi, které slouží k odpočinku poutníků. Kaple je hezky vyzdobená svatými obrázky a je opatřena menším zvonem, na který si můžete zazvonit. Autor článku: Jirka Valenta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/potucnik-kaple-sv-anny

Rapotín - kostel Nanebevzetí Panny Marie Kostel

GPS poloha: 49°59'52.48"N 17°1'7.03"E

Kostel Nanebevzetí Panny Marie Rapotín

Stojí na místě staršího kostela. Byl vystavěn stavební firmou J. Baiera podle architekta E. Etmaera ve stylu tzv. Alpské gotiky r. 1874 v ceně 80.000 zlatých. Traduje se, že stejný kostel stál nedaleko v Petrově. To není zcela přesné. Původní kostel v Rapotíně byl zasvěcen sv. Jakubovi, na opačné straně Desné zhruba na hranici mezi Vikýřovicemi a Petrovem pak stál kostel sv. Máří Magdalény. Oba kostely byly skutečně velmi podobné, postaveny byly v první polovině 16. století. Rapotínský kostel pak byl pobořen r. 1869, aby vznikl na jeho místě kostel dnešní, Petrovský kostel pak vyhořel po zásahu blesku v červenci 1904. Zbytky byly pobořeny a část materiálu pak použita na stavbu školy, která zde stojí dodnes. Pověst praví, že na losinském panství žily dvě krásné sestry, které se zamilovaly do stejného muže. Žádná se své lásky nechtěla vzdát a jejich zášť pak byla tak silná, že se nemohly potkat ani v kostele, proto byly kostely dva.... (to je však jen pověst) Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rapotin-kostel-nanebevzeti-panny-marie

Bedřichov - pomník Pomník

GPS poloha: 49°56'45.24"N 17°11'3.13"E

Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/bedrichov-pomnik

Kaple svaté Trojice Kaple

GPS poloha: 50°3'41.76"N 16°50'34.71"E

Kamenná mariánská poutní kaple na úpatí vrchu Jeřábu. Původně dřevěná stavba byla postavena jako poděkování obyvatel Králik za záchranu před Prusy za Slezských válek. Nynější kaple byla byla vystavena v roce 1898. V okolí se nachází radioaktivní Prameny. Nejznámější Rudolfův pramen. Autor článku: Martina Tůmová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kaple-svate-trojice


str. 11

Průvodce "Velké Losiny" Klášter Klášter

GPS poloha: 50°4'30.84"N 16°46'52.17"E

Klášter se nachází na Kopečku cca 2 km jihovýchodně od města Králíky. Vede zde žlutá a zelená tur. značka. Jde o církevní památku z roku 1898, v blízkosti nalezneme Poutní dům. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/klaster--1

Domašov - kostel sv. Jana Křtitele Kostel

GPS poloha: 50°9'38.88"N 17°11'45.42"E

Mladší z domašovských kostelů nalezneme v horním Domašově, jedná se o barokní kostel sv. Jana Křtilete postavený v letech 1797- 98 dle plánů stavitele Jana Grogera zednickým mistrem Josefem Frankem ze Supíkovic. Vysvěcen byl dne 15. 9. 1798 Johannem Rothem von Friewaldau. Hudební kruchta pochází z druhé poloviny 19. století. Stavba kostela je sice barokní, ale vliv klasicismu je zde již velmi znát. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/domasov-kostel-sv-jana-krtitele

Pivovarské muzeum Hanušovice Technická památka

GPS poloha: 50°4'5.59"N 16°55'38.35"E

Pivovarské muzeum

V budově bývalé školy nedaleko vstupu do pivovaru Holba v Hanušovicích bylo 1.října 2010 otevřeno nové Pivovarské muzeum. Muzeum návštěvníkům přibližuje vývoj pivovarnictví, nástroje a zařízení, které se k výrobě piva používaly, dřevěné sudy, lopaty na slad, výčepní zařízení (pípy) aj. Vystaveny jsou dokumenty, jako právovárečné listiny apod. Kromě muzea budova obsahuje restauraci, informační centrum, školící místnost a v podkroví i několik pokojů k ubytování. Samotný objekt je bezbariérový. Během rekonstrukce budovy bylo změněno i bližší okolí pivovaru, byla odstraněna stará podniková prodejna a hospoda, místo ní je vybudován minigolf a dětské hřiště. Ve školící místnosti návštěvník může shlédnout film, ve kterém ho šumperský herec Vladimír T. Gottwald provede pivovarem a seznámí s výrobou piva, či shlédnete scény ze slavných českých filmů, spojených s pivní kulturou. Připomenout si tedy můžete scénu z Postřižin, kdy správní rada obdivně sleduje popíjející Magdu Vašáryovou aj. Kromě tradičních produktů hanušovického pivovaru speciálně jen ve zdejší hospodě dostanete nefiltrovaný polotmavý Šerák Speciál 13,51°.

Muzeum je otevřeno Po-Pá od 10.30 do 16 hod, o víkendech po dohodě. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pivovarske-muzeum-hanusovice


str. 12

Průvodce "Velké Losiny"

Recommend Documents