Průvodce studijní cestou na Island

Průvodce studijní cestou na Island Termín: 20. – 25. srpna 2010

Projekt byl podpořen v rámci Blokového grantu „Fond technické asistence“ Finančních mechanismů EHP/Norska

Obsah Důležité kontakty............................................................................................................................................ 3 Island – základní informace o zemi................................................................................................................ 4 Partnerská organizace - Environice ................................................................................................................ 8 Programy certifikace, se kterými se v průběhu studijní cesty setkáme .......................................................... 8 Program studijní cesty .................................................................................................................................. 10 Pátek, 20.8.2010 ....................................................................................................................................... 10 Sobota, 21.8.2010 ..................................................................................................................................... 11 Neděle, 22.8.2010..................................................................................................................................... 14 Pondělí, 23.8.2010 .................................................................................................................................... 16 Úterý, 24.8.2010 ....................................................................................................................................... 18 Středa, 25.8.2010 ...................................................................................................................................... 22

Textový materiál byl vytvořen jako průvodce studijní cestou představitelů českých municipalit na Island v termínu 20. – 25. srpna 2010. Veškeré informace a obrázky byly čerpány z oficiálních webových stránek islandských municipalit, z portálu Ministerstva zahraničních věcí ČR a ze serveru Wikipedie (česká, anglická, norská a islandská verze). Mapové podklady byly čerpány ze serverů http://en.ja.is a http://maps.google.cz. 2

Důležité kontakty Honorární konzulát České republiky na Islandu Adresa: Sudurlandsbraut 52, 108 Reykjavík Telefon: 00354/5870860, Fax: 00354/5680645 E-mail: [email protected] Provozní hodiny úřadu: pondělí – pátek, 09:00 – 17:00 hod Důležitá telefonní čísla Pohotovostní telefon: 112 (policie, hasiči aj.) Policie: 00354 551 1166 První pomoc: 00354 525 1000 Kontakty na organizátory studijní cesty Mgr. Vladimíra Jilečková: 00420 777 753 101 Ing. Šárka Krosová: 00420 777 188 532 Ing. Ingrid Růžičková: 00420 777 753 100 Mgr. Emilie Kubíková: 00420 777 753 109 Stefán Gíslason: 00354 862 0538 Další důležité kontakty Hotel Leifur Eiriksson adresa: Skolavordustugur 45, 101 Reykjavik, telefon:00354 562 0800, [email protected] Hotel Stykkishólmur adresa: Borgarbraut 8, 340 Stykkisholmur, telefon: 00354 430 2100, [email protected] Hotel Borgarnes adresa: Egilsgata 16, 310 Borgarnes, telefon: 00354 437 1119, [email protected] Autobusová doprava manažer: Finnbogi Óskar Ómarsson, telefon: 00354 550 0775, 00354 892 3616, [email protected] společnost: SBA – Norðurleið, adresa: Hjallahraun 2, 220 Hafnarfirði, telefon: 00354 550-0770 řidič: Letecká doprava: manažer: Andrea Vlková, telefon: 00420 224 220 943 společnost: ICELANDAIR, GSA for Czech and Slovak Republic - Special Tours Praha, s.r.o.

3

Island – základní informace o zemi Historie: Koncem devátého století vypukla v Norsku vlna hromadné emigrace šlechticů a sedláků, pro které si nový nenasytný král Harald vymýšlel nové daně. Jedni z prvních obyvatel Islandu byli tedy norští vikingští šlechtici. Zkušenost s tyranií Haralda Krásnovlasého učinila z Islanďanů demokraty a v roce 930 vznikl na planině Thingvellir první parlament na světě – Althing, který zasedal každý rok po dobu dvou týdnů v období letního slunovratu. Přístup sem měl každý z asi 45 tisíc obyvatel a tím se Althing stal centrem kulturního a společenského života ostrova. V letech 999 – 1000 bylo rozhodnutím Althingu přijato křesťanství. Až do poloviny 13. století existovala na Islandu nezávislá republika. V roce 1262 nastal zvrat, protože byl Island podřízen norskému králi, a od roku 1397 se dostal spolu s Norskem pod dánskou nadvládu. Z Islandu se stala nejzaostalejší země Evropy. V roce 1783 došlo v jižní části ostrova k erupci několika desítek menších sopek, které měly za následek hladomor a vymření až 25 % tehdejší populace Islandu. Dánská vláda uvažovala o přemístění všech zbylých 40 tisíc obyvatel Islandu do Dánska. Ohlas evropských buržoazních revolucí v 30. letech 19. století dal první impuls islandskému národně osvobozeneckému hnutí. V roce 1843 obnovil svoji činnost Althing a v roce 1874 získal zákonodárnou moc. V roce 1874 byla dosažena autonomie, rozhodování o vnitřních islandských záležitostech bylo svěřeno Althingu, dánský král si však ponechal právo veta. O rok později zničily islandskou ekonomiku následky výbuchu sopky Askja. Během následujících 25 let 20 % obyvatelstva Islandu emigrovalo, a to především do Kanady a Spojených států. Vyhlášení nezávislosti Norska v roce 1905 dalo nový podnět k aktivizaci národně osvobozeneckého hnutí. 30. 11. 1918 byla podepsána dohoda s Dánskem o personální unii, Island zároveň proklamoval trvalou neutralitu. Po nacistické okupaci Norska a Dánska obsadily Island v květnu 1940 ostrov britské jednotky, v červenci 1941 byly vystřídány americkými oddíly. USA na Islandu vybudovaly především letiště u města Keflavik a rozmístily na ostrově radarové stanice. Díky Američanům se rapidně snížila nezaměstnanost. Za druhé světové války již obrana islandských vod Dánskem nebyla možná. Proto od roku 1942 probíhaly přípravy na změnu státního zřízení. Lidové referendum v květnu 1944 rozhodlo o okamžitém zrušení dosavadního svazku s Dánskem. 17. 6. 1944 byla na Islandu vyhlášena republika. Roku 1949 bylo Islandu nabídnuto členství v NATO a vláda nabídku přijala. V roce 2008 postihla zemi vážná ekonomická krize, která vyústila v pád vlády. V červenci 2009 islandský parlament rozhodl o podání přihlášky do Evropské unie. Geografie a geologie: Island se nachází v severní části Atlantského oceánu. Se svou rozlohou 103 125 km² je druhým největším ostrovem v Evropě. Jezera zaujímají 2 757 km², ledovce 11 922 km², lávová pole a pustina 64 538 km². Na severu, kde jeho břehy omývá Grónské moře, se téměř dotýká severního polárního kruhu. Vnitrozemí ostrova je převážně hornaté (nejvyšší hora ostrova – sopka Hvannadalshnúkur – 2119 m). Island je velice zajímavý po geologické stránce. Nachází se na středooceánském hřbetu, který probíhá zhruba severo jižním směrem pod Atlantickým oceánem (Obrázek 1), a v důsledku jehož činnosti dochází k rozpínání oceánského dna a k oddalování Evropy a Afriky od Ameriky. Toto oddalování severoamerické a euroasijské kontinentální desky probíhá rychlostí průměrně 2 cm/rok, skutečně pozorované pohyby však neprobíhají plynule, ale nárazově. Například během několikaleté erupční 4

Obrázek 1 -Průběh Středoatlantického riftu v oblasti Islandu

činnosti sopky Krafly bylo změřeno rozestoupení ker až o 5 m. Pod Islandem se navíc nachází tzv. horká skvrna, místo, odkud stoupá magma ze zemského pláště vzhůru, protavuje si cestu zemskou kůrou a projevuje se povrchovým vulkanismem. V důsledku přítomnosti horké skvrny dochází k neustálému výzdvihu islandské plošiny a vysoké vulkanické aktivitě, která má za následek vznik ostrova. V současné době je horká skvrna situována pod ledovcem Vatnajökull. Díky tomuto uspořádání můžeme rift, který ve zbytku své délky probíhá pod Atlantickým oceánem, pozorovat vyzdvižený na pevnině. Počátkem roku 2010 vzbudila pozornost téměř celého světa erupce sopky Eyjafjallajökull. Ta je ale jednou ze 130 vulkánů, nacházejících se na ostrově. Od roku 874 jsou dokumentovány erupce 18 místních sopek. Nejaktivnější islandskou sopkou je Hekla, nacházející se na jihu ostrova, který je vulkanicky nejaktivnější. Celkem 11 % rozlohy Islandu pokrývají ledovce, které představují zbytky zalednění z dob ledových, kdy bylo až 30% zemského povrchu pokryto ledem (ledovec pokrýval mimo jiné velkou část Severní Ameriky, celou severní Evropu, Velkou Británii, celý Island, pevninské ledovce se nacházely v Alpách a dokonce i na Šumavě či v Krkonoších). Největší ledovcová oblast ostrova a celé Evropy, Vatnajökull, má rozlohu 8 100 km², což představuje zhruba 8 % rozlohy Islandu. V důsledku mladých tektonických pohybů se vodní toky, mezi které patří například řeka Thjórsá, Hvítá a nejvodnatější řeka Jökulsá á Fjöllum, vyznačují množstvím vodopádů založených na puklinách a zlomech (Gullfoss). Typickým rysem krajiny je také množství jezer v kráterech sopek nebo vytvořených činností ledovců, vzniklých v důsledku tektonických poklesů, přehrazením řeky lávovými proudy či morénami. Se sopečnou činností úzce souvisí termální prameny a gejzíry. Typickým doprovodným znakem vulkanické činnosti je i přítomnost sirovodíkem páchnoucích bahenních sopek. Fauna a flora: Vegetace Islandu je severoevropského typu. Rostou tu různé druhy borůvkovitých rostlin, časté jsou lišejníky a ostřicové trávy, typické pro bažiny a mokřiny. Dříve hojné zalesnění dnes dosahuje zhruba 2% území. Jedinými dřevinami, s nimiž se zde v současnosti setkáme, jsou trpasličí vrby, zakrslé břízy, typické pro tundrovou vegetaci, a jalovce. Před osídlením lidmi byla jediným savcem na ostrově polární liška. Později byly na ostrov dovezeny ovce, poníci, srny, ale i myši a krysy. Na ostrově se nevyskytují žádní plazi ani žáby a jim příbuzní živočichové. Na Islandu žije velice mnoho druhů ptáků (kolonie papuchalků, alek či racků). V moři okolo Islandu žijí převážně tresky, platýsi a sledi. Na Islandu se nacházejí čtyři národní parky: Jökulsárgljúfur, Skaftafell, Snæfellsjökull, Þingvellir. Počasí: Island leží v blízkosti centra tlakové níže. I přes svou severní polohu má díky teplým vodám Golfského proudu mírné klima. Míšení teplých a chladných mořských vod má za následek vznik vydatných dešťů. Množství srážek klesá přibližně směrem od jihozápadu na severovýchod. Počasí je nestálé, léta jsou deštivá a chladná, zimy jsou relativně teplé. Politika a administrativní členění: Hlavním městem republiky je Reykjavík (118 665 obyvatel). Hlavou státu je prezident, který je volen přímo občany a má spíše reprezentativní funkci. V současné době je prezidentem Islandu Ólafur Ragnar Grímsson. Výkonná moc je soustředěna v rukou vlády v čele s premiérem (předsedkyní vlády je Jóhanna Sigurðardóttir). Islandský parlament Althing má 63 členů, kteří jsou přímo voleni jednou za čtyři roky. Administrativní dělení Islandu: 1) na 6 volebních okresů – Island je dělen na volební okresy, ze kterých jsou voleni zástupci do parlamentu.

5

2) na 8 regionů – Island je dělen na regiony, které mají především statistickou funkci a je podle nich organizován systém soudnictví a např. i poštovních směrovacích čísel; studijní cesta se bude odehrávat především v regionu Vesturland (žlutá a hnědá popsaná pole na Obrázku 2). 3) na 26 krajů – Island je v praxi rozdělen na kraje, jejichž hejtmani mají nejvyšší administrativní funkci a jsou současně také veliteli místní policie. 4) na 76 municipalit – municipality (Obrázek 2) jsou administrativní jednotky, které zajišťují obyvatelům velké množství služeb, jako je školství, nakládání s odpady, veřejná doprava či sociální služby. Do jejich působnosti patří také územní plánování a další doplňkové funkce, pokud na ně mají z rozpočtu municipality finance. V rámci svých povinností jsou municipality autonomní. Municipality jsou řízeny zastupitelstvy, jejichž členové jsou přímo voleni každé 4 roky. Počet zastupitelů se pohybuje v rozmezí od 5 do 15, v závislosti na velikosti municipality. Ve městských municipalitách stojí v čele zastupitelstva starosta, ve vesnických municipalitách je to místní manažer, který ale nemusí být členem zastupitelstva. Region Vesturland, ve kterém se bude odehrávat převážná část studijní cesty, se dělí na 10 municipalit (Obrázek 2): • Borgarbyggð – 3542 obyvatel (k 1.1.2010) • Helgafellssveit – 63 obyvatel (k 1.1.2010) • Eyja- og Miklaholtshreppur – 139 obyvatel (k 1.1.2010) • Hvalfjarðarsveit – 624 obyvatel (k 1.1.2010) • Grundarfjarðarbær – 904 obyvatel (k 1.1.2010) • Stykkishólmur – 1092 obyvatel (k 1.1.2010) • Snæfellsbær – 1702 obyvatel (k 1.1.2010) • Dalabyggð – 694 obyvatel (k 1.1.2010) • Skorradalshreppur – 61 obyvatel (k 1.1.2010) • Akranes – 6549 obyvatel (k 1.1.2010)

Obrázek 2 - Administrativní dělení Islandu na regiony a municipality; v mapě jsou napsány názvy municipalit regionu Vesturland

6

Obyvatelstvo: Na Islandu žije 317 900 (duben 2010) obyvatel. Hustota zalidnění je 3,08 obyvatel na km². 60 % obyvatel Islandu žije v hlavním městě. 92 % obyvatel žije ve městech, 8 % na vesnicích. 21,5 % obyvatel je do 14 let věku, 11 % obyvatel je starších 65 let. V roce 2008 tvořili 6,8% z celkového počtu obyvatel přistěhovalci (především Poláci – téměř 3 % obyvatelstva, dále Litevci, Němci a Dáni). Podíl ostatních národností narostl za poslední dekádu zhruba 4x. Na Islandu nemají klasická jména a příjmení, jako v jiných zemích. Nejdůležitější je křestní jméno (nejčastěji bývají dvě), podle kterého jsou dokonce řazeny i telefonní seznamy. Dítě dostává jako příjmení první jméno svého otce s příponou -dóttir (dcera) nebo -son (syn). Prezident Ólafur Ragnar Grímsson se tedy jmenuje Ólafur Ragnar, Grímův syn. 87,1 % obyvatel se hlásí k evangelicko-luteránské církvi (státní církev, biskupy jmenuje president), 4,1 % obyvatel jsou protestanti, 1,7 % obyvatel se hlásí k římsko-katolické církvi. Ekonomika: Island se v roce 2007 stal státem s nejvyšším indexem lidského rozvoje na světě (index lidského rozvoje vyjadřuje, za pomoci porovnání údajů o chudobě, gramotnosti, vzdělání, střední délky života, porodnosti a dalších faktorů, kvalitu lidského života; vypracovává ho OSN) Islandské banky se na počátku 21. století staly symbolem prudkého globálního růstu úvěrové aktivity a značně expandovaly do zahraničí. Aktiva tří největších islandských bank vzrostla od roku 2004 pětinásobně. Bylo to však za cenu obrovského zadlužení – jejich celkový dluh dosáhl téměř 61 miliard dolarů, což je více než pětinásobek ročního HDP Islandu (v roce 2007 11 mld. USD). V létě 2007 nastal obrat, neboť se v důsledku americké hypoteční krize výrazně zhoršila situace na úvěrových trzích. V roce 2008 kurz ISK prudce klesal, což islandským bankám splácení dluhů v zahraničních měnách značně prodražovalo. Krize eskalovala v září a říjnu 2008. Jako první se dostala do problémů Glitnir, třetí největší banka v zemi. Dne 29. září islandská vláda oznámila, že Glitnir převezme. Kurz ISK reagoval na zprávu propadem o tři procenta na historické minimum 143,27 ISK/EUR. Islandská centrální banka po několika vlnách chaotického kolísání kurzu ve snaze udržet jeho stabilitu zafixovala 7. října kurz na 131 ISK/EUR, ale trh už nefungoval a likvidita byla nulová. Hned druhý den po zavedení pevného kurzu byla centrální banka nucena své úsilí vzdát. Bankovní systém Islandu přestal téměř fungovat. Islandská vláda převzala 7. října Landsbanki, druhou největší islandskou banku. Kaupthing, největší islandská banka, musela přijmout záchranný úvěr ze Švédska a dát svou švédskou část na prodej. Její akcie na burze ve Stockholmu spadly asi o 34 procent. Islandská vláda se po převzetí bank dostala do vážného problému. Hrozbu bankrotu odvrátila jen díky úvěru od Mezinárodního měnového fondu, skandinávských zemí a Japonska. Islanďané byli nespokojení s řešením finanční krize a požadovali demisi vlády. Vše vyvrcholilo 26. ledna 2009 rozkolem ve vládní koalici a demisí vlády. Islandská vláda se tak stala první na světě, která padla kvůli globální krizi finančních trhů. Island je stát bez výrazných surovinových zdrojů, avšak s velkými hydroenergetickými a geotermálními zásobami, využívanými k výrobě elektrické energie a k vytápění. Zásadní prioritou islandského hospodářství je námořní rybolov. Průmysl je orientován zejména na zpracování ryb a výrobu rybích konzerv, v menší míře je zastoupeno hutnictví a textilní průmysl. Rybolov zajišťuje 75% vývozu této země a zaměstnává celých 12 % práce schopné populace. Islandská vláda se ale v poslední době snaží snížit závislost ekonomiky na rybolovu. Zemědělství je zaměřeno převážně na živočišnou produkci, chov ovcí, skotu, prasat a drůbeže. Rostlinná produkce je omezena na pěstování brambor a zejména pícnin. Zajímavým úkazem je pravidelná úroda zeleniny a jižního ovoce v oblasti při polárním kruhu, realizovaná ve velkokapacitních sklenících vytápěných geotermální energií, Island je velkým evropským producentem banánů. Další zajímavosti: Na Islandu neexistuje železniční síť. Island má 13 034 km silnic, z toho 4 617 km je dlážděných. Systém školství na Islandu je odvozený od Amerického způsobu. Islandské školství se skládá 7

z mateřské školky, základní školy, střední školy a vysoké školy. Mateřská a základní škola je povinná. Povinné základní vzdělání je pro děti od 6 do 16 roků. Ve škole se kromě islandštiny učí anglicky a dánsky. Po celý rok platí na Islandu světový čas (GMT), tedy v zimě o 1 hodinu méně než v ČR, v období letního času o 2 hodině méně.

Mapa 1 - oblast, ve které se bude studijní cesta odehrávat; měřítko: 1 cm – 25 km

Partnerská organizace - Environice Environice je společnost zaměřená na environmentální poradenství. Její sídlo se nachází v Borgarnes. Jde o nejvýznamnější islandskou organizaci, jež aktivně hledá, jak zlepšit ochranu životního prostředí a přístup municipalit, podnikatelů a dalších subjektů k udržitelnému rozvoji. Hlavní náplní práce společnosti je radit municipalitám, jak zavádět principy MA 21 do jejich praxe. Ředitelem společnosti je Stefán Gíslason, M.Sc., jehož hlavní oblastí zájmu je implementace trvale udržitelného rozvoje na místní úrovni, udržitelnost cestovního ruchu a certifikace municipalit a dalších subjektů. Jeho kolegyně, Arnheiður Hjörleifsdóttir, M.Sc., se orientuje především na aktivity s účastí veřejnosti na rozhodování v oblasti životního prostředí, na ochranu přírody a ekologickou výchovu.

Programy certifikace, se kterými se v průběhu studijní cesty setkáme 1) Programy Nadace pro environmentální vzdělávání Nadace pro environmentální vzdělávání je nezisková nestátní organizace, která sdružuje členské organizace z 57 zemí světa. Nadace aktivně napomáhá vzdělávání v oblasti životního prostředí 8

a udržitelného rozvoje. K tomu účelu zřídila Nadace 5 mezinárodních programů - the Blue Flag Programme (Modrá vlajka – je udělována plážím, lodím a koupalištím), Eco-Schools (Ekoškoly – pro základní školy), Young Reporters for the Environment (Mladí reportéři životního prostředí – pro střední školy), Learning about Forests (Učíme se o lese – pro školy) a Green Key (Zelený klíč – ocenění pro hotely, kempy apod.).

Modrá vlajka Toto mezinárodní ocenění Nadace pro environmentální vzdělávání může získat pláž nebo koupaliště, které splňuje například následující kritéria: • poskytování environmentálního vzdělávání a informací návštěvníkům, pravidelné zveřejňování aktuálních informací o kvalitě vody, zveřejňování aktuálních informací o místních ekosystémech • kvalita vody musí odpovídat přísným hygienickým normám, v blízkosti se nesmí vyskytovat potenciální zdroj znečištění vody • musí být instalované pravidelně vynášené odpadkové koše na tříděný odpad, pláž musí být čistá, ale zároveň zde musí být ponechány řasy a další přírodní materiál, vyplavený vodou • pláž musí disponovat volně přístupnými toaletami, přiměřeným počtem plavčíků, zdrojem pitné vody a další Na Islandu je v současné době uděleno 5 Modrých vlajek – koupaliště Modrá laguna, pláž Nautholsvik v hlavním městě a 3 přístavy: Marina Hafnarholmi, Stykkisholmur, Sudureyri at Sugandafjord. Ekoškoly Mezinárodní program Ekoškola v současnosti spojuje 9 125 460 studentů a 628 005 pedagogů pracujících na 32 156 školách z celého světa. Program Ekoškoly je nástrojem pro environmentální management, certifikaci a udržitelný rozvoj škol. Díky svému aktivnímu přístupu k učení přispívá k udržitelnému rozvoji nejen samotné školy, ale také jejího okolí. Program je tedy určen pro celou školu, vede ke spolupráci žáků, učitelů, vedení školy i místní komunity. V rámci programu žáci zakládají celoškolní pracovní tým, poznávají a učí se o environmentálních tématech, usilují o minimalizaci objemu a třídění odpadů, úspory energie či vody, a zlepšení životního prostředí školy a jejího okolí, vytvářejí vlastní ekokodex, analyzují současnou situaci na škole v uvedených oblastech a navrhují zlepšení, která se snaží posléze naplnit. Do programu se může přihlásit každá škola a po určitém období je ohodnocena. Úspěšným školám je udělen mezinárodní titul, Zelená vlajka a logo Ekoškola. Na Islandu je zastřešující organizací The Icelandic Environment Association (Landvernd) a certifikovaných škol se zde nachází cca 65 (v ČR je do programu Ekoškola zapojeno 232 škol). 2) Green Globe Green Globe porovnává a certifikuje municipality, společnosti 9

a firmy na základě kritérií, jež jsou postavené na podobných principech jako kritéria Místní Agendy 21, neboť certifikace Green Globe také vychází z dokumentu Agenda 21. Kritéria jsou každoročně aktualizována. 3) EarthCheck Program EarthCheck (dříve ‘Green Globe 21’) je používán nejčastěji organizacemi činnými v cestovním ruchu k potvrzení jejich ekologického přístupu a snižování emisí oxidu uhličitého. Ocenění má přibližně 700 organizací, které se snaží přispět k udržitelnému rozvoji planety. V Evropě je certifikováno pouze 36 organizací, z toho 1 v Dánsku, 8 ve Francii, 1 v Itálii, 1 v Holandsku, 2 v Portugalsku, 5 ve Švýcarsku, 12 v Británii a 6 na Islandu. Vědecké základy a systém EarthCheck dnes podporují například jeden z nejkompletnějších environmentálních programů pro široké rozpětí podnikatelského sektoru - Green Globe, kde EarthCheck plně vlastní Green Globe Asia Pacific. EarthCheck v současné době působí jako nezávislá společnost, která zavedla své hodnocení, jímž chce dosáhnout především snížení emisí oxidu uhličitého.

Program studijní cesty

Pátek, 20.8.2010 ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■

sraz na letišti Praha – Ruzyně v 5:00 hod let OK 504 Praha – Kodaň 7:00 – 8:20 (ČSA) 9:00 – 12:00 výlet do centra Kodaně let FI 207 Kodaň – Keflavik 14:30 – 15:40 (ICELANDAIR) - autobus na letišti přistaven v 16:10 16:30 návštěva Modré laguny (28 EUR + 5 EUR za půjčení ručníku) 18:50 odjezd do Borgarnes 20:10 příjezd do Borgarnes, přivítání Stefán Gíslason 20:20 ubytování v hotelu Borgarnes, večeře v hotelu (v ceně ubytování)

Modrá laguna V pusté sopečné oblasti v blízkosti mezinárodního letiště v Keflaviku tryskají na povrch solfatarové proudy, na kterých je postavena velká a důležitá elektrárna Svartsengi, jež napájí vodou blízko ležící Modrou lagunu (Obrázek 3), veliké, moderně vybavené termální koupaliště, jehož teplota vody dosahuje 37 - 39 °C. Horká pára z podloží s vysokým geotermálním tokem je v elektrárně nejprve hnána přes turbíny, které generuji elektřinu, a dále pokračuje přes tepelný výměník, kde ohřívá vodu, určenou pro vytápění měst a vesnic. Nakonec přitéká jako Obrázek 3 - Modrá laguna voda do laguny, jejíž modré zbarvení je způsobeno řasami z potrubního vedení, které na vzduchu hynou. 10

V kombinaci s křemenitým bahnem vykazuje zdejší voda léčivé účinky a je základem pro mnoho léčivých i kosmetických produktů. Silný přítok vody obmění celý objem laguny asi za 40 hodin. V laguně musí být dodržována přísná hygienická pravidla, je vyžadováno, aby se klienti před návštěvou a po návštěvě osprchovali. V průběhu pěti za sebou jdoucích let byla Modrá laguna oceněna Modrou vlajkou Nadace pro environmentální vzdělávání (FEE - Foundation for Environmental Education).

Sobota, 21.8.2010 ■ 9:00 odjezd bez průvodce ■ 9.30 exkurze: zemědělská universita ve Hvanneyri (AUI)

■ ■ ■ ■ ■ ■

o výzkum mokřadů, ochrana tažných ptáků, komunitní kompostování, nakládání s odpadními vodami a s odpadem, Ramsarské mokřady o profesor Ragnar Frank Kristjánsson, profesor Bjarni Guðmundsson 12.00 oběd v kantýně na universitě ve Hvanneyri 13.30 vodní elektrárna ve vesnici Andakíll o Benjamín Hansson – průvodce ve vodní elektrárně a po jejím okolí 15.00 geotermální zdroj energie Deildartunguhver 15.30 exkurze do okolí – kultura a příroda o vesnice Reykholt, přírodní zajímavost vodopád Hraunfossar, oblast Husafell o kněz Geir Waage 19.00 večeře v restauraci Fossatun (max 25 EUR/osobu) návrat do hotelu Borgarnes

Průvodci: Ragnar Frank Kristjánsson - celodenní průvodce, krajinný architekt a profesor na AUI, současně je starostou Borgabyggd a předseda komise pro životní prostředí a územní plánování v municipalitě. Povede workshop o činnosti university a o jejích projektech, týkajících se životního prostředí. Zaměří se na téma obnovy mokřadů na Islandu a s tím spojenou problematiku vázání oxidu uhličitého, založení 3 nových Ramsarských oblastí (UNESCO) na Islandu a výskyt nových druhů v ekosystémech. Další část workshopu se bude odehrávat venku, navštívíme čističku odpadních vod municipality, která byla uvedena do provozu v červenci 2010. Bjarni Guðmundsson - průvodce na AUI, senior profesor, kromě jiného založil muzeum traktorů a další zemědělské techniky. Seznámí delegaci s historií Hvanneyri a provede jí zdejším malým muzeem zemědělství (je zde mimo jiné první traktor Zetor, importovaný na Island v 50. letech minulého století).

Zemědělská universita ve Hvanneyri Zemědělská universita (The Agricultural University of Iceland, Landbúnaðarháskóli Íslands) leží ve vesnici Hvanneyri na jihozápadě Islandu, v municipalitě Borgarbyggð, nedaleko města Borgarnes a vesnic Bifröst, Kleppjárnsreykir a Reykholt. Ve vesnici žije 304 obyvatel. Zemědělská universita ve Hvanneyri je institutem Ministerstva zemědělství. Za kvalitu vzdělávání na universitě je zodpovědný ministr zemědělství. Universita je vedena rektorem a radou, která sestavuje strategii výuky a výzkumu. Rektor je na základě doporučení rady jmenován na 5 let ministrem zemědělství. Členy universitní rady jsou mimo jiných delegátů i pracovníci Ministerstva 11

zemědělství, Ministerstva školství, dva reprezentanti nominovaní Asociací farmářů Islandu, reprezentant nominovaný islandskou konfederací zaměstnanců a další. Univerzita byla založena 1.1.2005 jako vzdělávací a výzkumná instituce, zaměřená na zemědělství a přírodní vědy, především na ochranu a udržitelné využívání krajiny, tradiční zemědělství, lesnictví a zahradnictví, ekologické plánování, rozvoj venkova a udržitelný rozvoj. Univerzita se skládá z 3 fakult: fakulta půdního fondu a živočišných zdrojů, fakulta přírodních věd a fakulta odborného a pokračujícího vzdělávání. V rámci vzdělávacích programů je možné studovat obory: zemědělství, přírodní zdroje a životní prostředí, lesnictví a ekologické a územní plánování.

Andakíll Deildartunguhver, Reykholt, Fossatun, Husafell – viz Mapa 3 Borgarnes

Hvanneyri

Mapa 2 – lokality dne 21.8.2010

Ramsarské mokřady Ramsarská úmluva je smlouva, která byla uzavřena 2. února 1971 v Ramsaru v Íránu. Slouží k ochraně mokřadů, které jsou mezinárodně významné. Mokřadům, kterých se týká, se říká ramsarské. Za takové se v současnosti na světě označuje 1801 mokřadů s celkovou rozlohou asi 1 630 000 km². Nejvíce (166) jich je ve Spojeném království. Státem s největší celkovou rozlohou ramsarských mokřadů je Kanada, kde zabírají rozlohu celkem 130 000 km², přičemž skoro polovinu tvoří Záliv královny Maud s rozlohou 62 800 km². Mokřady dříve tvořily asi 6 % souše. Podle odhadů z přelomu 80. a 90. let jich asi polovina zmizela vybagrováním, zavezením zeminy, odvodněním, tvorbou příkopů. Jiné zanikly znečištěním. Mokřady představují přirozenou zásobárnu vody v krajině, mají značnou retenční schopnost v případě nadměrných srážek a poskytují vhodné podmínky pro existenci specifických mokřadních organismů. Jsou přirozeným prostředím celé řadě rostlin a živočichů pro život v mokřadech přizpůsobených. Mokřady představují Obrázek 4 - Lokality Ramsarských mokřadů na Islandu jeden z největších fondů genetické biodiverzity a jsou třetím biotopem s největší biologickou aktivitou 12

(po deštných pralesech a korálových útesech). Na Islandu se nacházejí 3 ramsarské mokřady (Obrázek 4): záliv Grunnafjördur (přírodní rezervace, zimoviště mnoha druhů vodních ptáků), oblast Myvatn-Laxá region (chráněná oblast, jediná evropská lokalita hnízdění 2 druhů kachen) a Thjörsárver (přírodní rezervace, nejvýznamnější lokalita hnízdění husy krátkozobé). Česká republika přistoupila k Ramsarské úmluvě 1. ledna 1993, na její dodržování dohlíží Český ramsarský výbor. V České republice je 11 ramsarských mokřadů: mokřady Liběchovky a Pšovky, Novozámecký a Břehyňský rybník, Podzemní Punkva, Poodří, Třeboňská rašeliniště, Třeboňské rybníky a Šumavské slatě.

Andakílsárvirkjun - vodní elektrárna ve vesnici Andakíll Akciová společnost Andakílsárvirkjun byla založena v 1.11.1942, ale myšlenka, jak využít vodní energii toku, se poprvé objevila již v roce 1908. V roce 1944 bylo rozhodnuto o výstavbě elektrárny o instalované kapacitě 3,7 MW. Elektrárna začala vyrábět vodní energii roku 1974 jako třetí největší elektrárna v zemi. Andakílsárvirkjun byla první velkou vodní elektrárnou, která byla zcela navržená a postavená Islanďany. Po technických úpravách má v současnosti instalovanou kapacitu 8.2 MW a roční produkci 32 GWH.

Hraunfossar Deildartunguhver Reykholt Húsafell

Mapa 3 – údolí Reykholtsdalur a oblast lávového pole Gráhraun

Deildartunguhver Tento horký pramen, dosahující teplot až 100°C, je se svými 200 l/s nejvydatnějším svého druhu v Evropě a je chráněný zákonem. Pramen zásobuje město Borgarnes a Akranes horkou vodou, která je vedena potrubím do 34 km, respektive 64km vzdálených měst. Je to jediné místo, kde se na Islandu vyskytuje kapradina osladič.

Reykholt Reykholt je vesnice ležící v údolí řeky Reykjadalsá, nazývaném Reykholtsdalur. V současnosti má 60 obyvatel. V tomto místě ve středověku žil a zemřel Snorri Sturluson, jedna z nejvýnamnějších postav islandské historie. Snorri Sturluson byl islandský historik, básník a politik a zbytky jeho obydlí lze dodnes navštívit. V letech 1215–1218 byl zákonopravcem sněmu althingu, což byl nejvyšší úřad v zemi. V letech 1218– 1220 podnikl svou první cestu do Norska, kde byl s poctami přijat ještě nezletilým králem Hákonem 13

Hákonarssonem a jarlem Skúlim, který říši spravoval. V té době se vztahy mezi Norskem a Islandem začaly rapidně zhoršovat a jarl Skúli se chystal vyslat na Island vojsko. Snorri se nabídl jako prostředník a slíbil Norům spojenectví, čímž si po návratu do vlasti získal nenávist svých krajanů. Na Islandu ale v zájmu Norů nic nepodnikl a tím si zase získal nepřátelství norského krále. Výhodnými sňatky svých dcer a spojenectvími rozšiřoval svůj majetek a politickou moc a v letech 1222–1231 byl opět zákonopravcem althingu. Manželství jeho dcer mělo ale krátké trvání a Snorri upadl do majetkových sporů se svými zeti, bratrem i synovcem. V roce 1237 odejel proto Snorri opět do Norska a po dvou letech sevrátil i přes zákaz norského krále na Island. Ten vyžádal buď vydání Snorriho do Norska anebo jeho smrt. Snorri byl nakonec zabit bývalým zetěm Gissurem v září 1241, byl sťat ve sklepení jeho vlastního domu. Gissur v následujících dvaceti letech získal veškerou moc na Islandu, ale za spojenectví s norským králem zaplatil ztrátou samostatnosti Islandu na 692 let (1262–1944). Dílo: Edda a Sága o Ynglinzích, Královské ságy a další.

Hraunfossar Asi 20 km od vesnice Reykholt se nachází vodopád Hraunfossar (Obrázek 5), jedna z největších přírodních krás ostrova. Jde o sérii vodopádů, tvořených potoky a potůčky, které vytékají z lávového pole Hallmundarhraun, vytvořeného erupcí jedné ze sopek, ležících pod ledovcem Langjökull. Vodopád padá do řeky Hvítá.

Húsafell

Obrázek 5 – vodopád Hraunfossar

Oblast Húsafell je velmi oblíbenou lokalitou místních obyvatel. Proto se zde nachází mnoho letních bytů, plavecký bazén, campy či golfové hřiště.

Neděle, 22.8.2010 ■ 8:30 odjezd z hotelu Borgarnes ■ 9:45 příjezd do Stykkisholmur, ubytování do pokojů zajištěno již dopoledne ■ ■ ■ ■

■ ■

o Erla Björk Örnólfsdóttir 11:00 výprava lodí – 2:15 hod, 35 EUR/osoba, průzkum pobřeží – workshop ochrana přírody, pozorování ptactva 14:00 exkurze do vzdělávacího centra o sopkách a využívání geotermální energie 15:00 odjezd na exkurzi do národního parku Snæfellsjökull 16:00 národní park Snæfellsjökull o prohlídka parku a informace o jeho ochraně o návštěvnické centrum ve městě Hellnar o projížďka parkem se zastávkami na významných místech o Guðbjörg Gunnarsdóttir, Guðrún Lára Pálmadóttir, Thorunn Sigthorsdottir 19:00 večeře v rybářské vesnici Rif 21:00 návrat do hotelu ve Stykkisholmur

14

Průvodci: Erla Björk Örnólfsdóttir - průvodkyně celým dnem; ředitelka centra mořského výzkumu Vör at Breiðajörður Guðbjörg Gunnarsdóttir – ředitel národního parku Snæfellsjökull Guðrún Lára Pálmadóttir a Thorunn Sigthorsdottir – odborní poradci národního parku Snæfellsjökull Stykkisholmúr

Rif

národní park Snæfellsjökull Mapa 4 – lokality navštívené na poloostrově Snæfellsnes

Stykkishólmur Stykkishólmur je rybářské město ležící na poloostrově Snæfellsnes. Se svými1240 obyvateli je kulturním, společenským a obchodním centrem oblasti. Hlavními zdroji příjmů jsou rybolov a turismus. Město je proslulé dobře zachovalými starými domy, nejstarším z nich je tzv. Norský dům, ve kterém je umístěné místní muzeum. Přístav ve Stykkisholmur získal Modrou vlajku. Rozdíl ve výšce hladiny při přílivu a odlivu může být až 6 metrů. Blízké ostrovy jsou obydlené tisíci mořských ptáků, jako jsou kormoráni, papuchalkové, rackové, buřňáci a kajky.

Poloostrov Snæfellsnes Snæfellsnes vybíhá do moře na západě Islandu jako 90 km dlouhý poloostrov. Na jeho západním konci se nachází majestátní sopka Snæfellsjökull, která bývá za jasného počasí se svojí výškou 1446 m vidět ze 120 km vzdáleného hlavního města Reykjavík. Sopka je známá jako místo, kde se odehrával příběh Cesta do středu Země, dobrodružného vědeckofantastického románu francouzského spisovatele Julesa Verna. V nejzápadnější části poloostrova Snæfellsnes leží Národní park Snæfellsjökull, který pokrývá 170 čtverečních kilometrů. V blízkosti národního parku se nachází další chráněné lokality. Lávové pole Búðahraun ležící v jižní části poloostrova Snæfellsnes (zhruba 9 km2), je přírodní rezervací od roku 1977. Lávové pole je místem výskytu zhruba 130 druhů rostlin, včetně 11 z 16 druhů kapradin, které se nacházejí na Islandu. V pobřežní oblasti kolem Arnarstapi a Hellnar (0,6 km2) byla v roce 1979 založena další přírodní rezervace se zajímavými skalními útvary a hojným výskytem racků. 15

Přírodní památka Bárðarlaug představuje starý, vodou zaplněný sopečný kráter, který byl dále formován v průběhu doby ledové. Snæfellsnes má velmi zajímavou geologii. Několik kilometrů pod ledovcem Snæfellsjökull se nachází magmatický krb, který je zdrojem lávy, tvořící na povrchu zajímavé tvary (provazové lávy, špičky, lávové jeskyně). V blízkosti lávového pole Búðahraun se nachází pláž Búðir s téměř čistým olivínovým pískem, který je na Islandu velmi vzácný. Ledovec Snæfellsjökull se nachází na aktivním stratovulkánu (jde o typ vulkánu, jehož kužel se skládá jak z utuhlých lávových proudů, tak s vrstev sopečného popelu), který naposledy vybuchl před 1800 lety. Pět municipalit poloostrova (Miklaholtshreppur, Grundarfjarðarbær, Helgafellssveit, Snæfellsbær a Stykkishólmsbær) a Národní přírodní park Snæfellsjökull se začaly v roce 2002 připravovat na ucházení se o certifikát Green Globe. V roce 2003 svaz municipalit ležících na poloostrově vstoupil oficiálně do programu Green Globe. V říjnu 2004 svaz municipalit poprvé obdržel status Green Gloge „benchmarked“, což úspěšně opakoval i v následujících 3 letech. V roce 2008 získal svaz municipalit jako první na severní polokouli (čtvrtý na světě) certifikát Green Globe Community. V červenci 2009 byl certifikát obnoven, ale tentokrát již pod názvem Certified Earth Check Community.

Národní park Snæfellsjökull Národní park byl založen dne 28. června 2001 s cílem chránit oblast unikátní přírody a usnadnit návštěvníkům přístup do oblasti. V nitru národního parku se na špičce sopky nachází ledovec Snæfellsjökull. Na svazích sopky rostou častěji jen mechy, kvetoucím rostlinám se daří spíše v závětří lávových bloků, časté jsou rostliny pšeníčko rozkladité, vraní oko čtyřlisté, vřes a lesní plody. V puklinách se místy usadily nízké břízy a jeřáby. Oblast je významným hnízdištěm ptáků, častý je racek, buřňák, alkoun obecný, alka malá, kormorán chocholatý, lyskonoh, kulík švýcarský, koliha malá, linduška luční, konipas bílý, sokol, ostříž a další. Při procházce po pobřeží můžeme potkat nevelké kolonie tuleňů, hlemýždě, lišku, norka či kraby. Vyplatí se pozorovat mořskou hladinu, kde je možné spatřit kosatku dravou či plejtváka.

Pondělí, 23.8.2010 ■ 9:00 Exkurze: regionální přírodní centrum (West-Iceland Institute of Natural History) ƒ regionální přírodní centrum – činnost a úkoly ƒ invazivní druhy – plány a opatření ƒ udržitelný rozvoj islandských municipalit, „udržitelný“ turismus - Earth Check ■

■ ■ ■ ■ ■

certifikace ƒ Róbert A. Stefánsson, Menja von Schmalensee, Theodóra Matthíasdóttir 10:30 město Stykkisholmur – návštěva radnice ƒ Místní Agenda 21, nakládání s odpadem, územní plánování ƒ návštěva recyklační jednotky ƒ Gyða Steinsdóttir, Gunnar Jónsson 12:30 oběd ve Stykkisholmur 13:30 odjezd zpět do města Borgarnes 15:00 příjezd do hotelu v Borgarnes 15:30 exkurze do přírodní rezervace Einkunnir o průvodce Hilmar Már Arason 17:00 volný čas v Borgarnes 16

Průvodci: Róbert A. Stefánsson - ředitel institutu, biolog, kromě své administrativní práce se účastní výzkumných projektů, zaměřených především na populace norka amerického a mořského orla Menja von Schmalensee – bioložka, zodpovědná za oddělení molekulární ekologie Theodóra Matthíasdóttir – zodpovídá za místní EarthCheck certifikaci a spolupracuje s municipalitami v oblasti udržitelného rozvoje Gyða Steinsdóttir – radní Stykkisholmuru Gunnar Jónsson – představitel společnosti provozující recyklační jednotku (Íslenska gámafélagið) Hilmar Már Arason – zástupce rektora na škole v Borgarnes

Einkunnir

Borgarnes

Mapa 5 – lokalita přírodní rezervace Einkunnir

Regionální přírodní centrum Institut se nachází ve městě Stykkisholmur, sídlí v budově radnice. Institutů se na Islandu nachází celkem sedm. Primárně jsou označovány jako výzkumné a vzdělávací instituce, které jsou vedeny místními orgány s podporou ze strany státu. Hlavním úkolem je dokumentovat přírodu a životní prostředí v oblasti, poskytovat poradenství v oblasti životního prostředí veřejnosti a municipalitě. Institut se zaměřuje především na výzkum ekologie savců a ptáků.

Přírodní rezervace Einkunnir Nevelká přírodní rezervace, jejíž rozloha je 2.63 km2, a která byla vyhlášena v roce 2006, se nachází 7 km od města Borgarnes. V oblasti se nachází jezera a potoky, ale také lesní porost a rozmanité skalní útvary (Obrázek 6). Díky své poloze je rezervace častým cílem místních turistů. 17

Rezervace byla vyhlášena za účelem zachovat zdejší geologické formace a ochránit místní přírodu, která slouží k rekreaci a vzdělávání obyvatel. Veřejnosti je povolen volný pohyb v oblasti za předpokladu, že návštěvníci nebudou ničit geologické úkazy, narušovat přírodní prostředí a plašit zvěř. V rezervaci se vyskytuje mnoho druhů rostlin: suchopýr, mochna bahenní, ostřice, přesličky, tolije bahenní, vachta trojlistá, rašeliník, bříza, šicha černá či brusnice borůvka. Obrázek 6 - Einkunnir

Úterý, 24.8.2010 ■ 9:00 Borgarnes ƒ nakládání s odpadem, vodárenství a životní prostředí v době krize ƒ návštěva sběrného dvora ƒ radní Páll S. Brynjarsson ■ 10:30 základní škola v Borgarnes ƒ Zelená vlajka, ekoškola ƒ zástupce rektora Hilmar Már Arason ■ 11:30 odjezd do oblasti Hvalfjordur ■ 12:00 příjezd do Hvalfjordur ƒ průmyslově zatížená oblast (hliníkárna, velkochov prasat, továrna produkující

■ ■ ■ ■ ■ ■

ferosilicium) ƒ káva, ovoce, občerstvení – čas na oběd ƒ radní Laufey Jóhannsdóttir a předseda zastupitelstva Arnheiður Hjörleifsdóttir 13:00 návštěva ekoškolky Skýjaborg ƒ Zelená vlajka ƒ ředitel Sigurður Sigurjónsson 14:00 exkurze na farmu Bjarteyjarsandur – spojení turismu a zemědělství ƒ průvodce Arnheiður Hjörleifsdóttir 16:00 odjezd na „zlatý okruh Islandem“ – na místě bude na základě časových možností rozhodnuto, které lokality se navštíví – prioritou je návštěva gejzíru a vodopádu Gullfoss, další možností je návštěva národního parku Thingvellir večeře u gejzíru 20:00 odjezd do Reykjavíku 22:00 příjezd do Reykjavíku, ubytování

Průvodci: Páll S. Brynjarsson – radní Borgarnes Laufey Jóhannsdóttir – radní municipality Hvalfjarðarsveit 18

Arnheiður Hjörleifsdóttir – průvodce po celé odpoledne; zastupitelka, členka Environice, jejímž těžištěm zájmu je účast veřejnosti na rozhodování v oblasti životního prostředí, ochrany přírody a ekologické výchovy Sigurður Sigurjónsson - ředitel ekoškolky Skýjaborg

Borgarnes

Thingvellir Geysir

Gullfoss

Reykjavík

Keflavik Mapa 5 – lokality dne 24.8.2010

Borgarnes Borgarnes je hlavní město municipality Borgarbyggð, které má 1 930 (2007) obyvatel. Je to centrum komunikace, administrace, zdravotnictví, obchodu a turistického ruchu. V Borgarnes se nachází velmi dobrá základní škola a mnoho školek.

Základní škola v Borgarnes Grunnskólinn í Borgarnesi je typická islandská základní škola, kterou navštěvuje 285 žáků ve věku 6 – 15 let. Žáci neplatí školné, neboť škola je financována municipalitou Borgarbyggð. V červenci 2001 podepsal ředitel školy deklaraci o rozvoji a posílení environmentálního managementu školy a o zlepšení environmentálního vzdělávání ve spolupráci s Nadací pro environmentální vzdělávání v rámci programu Eko-škola. Škola je držitelem Zelené vlajky.

Školka Skýjaborg Školku Skýjaborg (Obrázek 7), která se nachází v centru municipality Hvalfjarðarsveit, navštěvuje asi 40 dětí ve věku 2 – 6 let. Školka je financována státem, ale rodiče dětem platí stravné (3 jídla denně, cca 98 EUR na měsíc). Ve školce pracuje 8 učitelů a 1 kuchař. 19

V roce 2009 se školka přihlásila do projektu Eko-škola a v červenci 2010 získala jako 100. na Islandu Zelenou vlajku. Školka se zaměřuje především na environmentální vzdělávání na téma lesy a pobřeží, neboť se nachází u Grunnafjordu, přírodního parku mezinárodního významu (významná lokalita výskytu vodních ptáků, ramsarský mokřad), kam často pořádá výlety.

Obrázek 7 – školka Skýjaborg

Municipalita Hvalfjarðarsveit Rozloha municipality je 482 km² a žije v zde 624 obyvatel (1.1.2010). V oblasti jsou umístěny dvě z největších islandských továren a velkochov prasat (cca 36 000 prasat za rok). Hliníkárna Norðurál Grundartanga (Obrázek 8) společnosti Century Aluminum prosperuje, stejně jako řada dalších subjektů Obrázek 8 – hliníkárna Norðurál Grundartanga extrémně energeticky náročného hliníkového průmyslu na Islandu, především kvůli dostatečnému zdroji vody a levné elektrické energii. Továrna zaměstnává 420 pracovníků, funguje od roku 1998 a každoročně vyrobí 260 000 tun hliníku. Elkem Iceland, továrna produkující ferosilicium (FeSi), byla založena v roce 1975. Ferosilicium je slitina železa a křemíku a je používána k dezoxidaci a legování oceli a slitin, k modifikaci litin. Využívá se i v chemickém průmyslu.

Hvalfjörður Záliv Hvalfjörður je asi 30 km dlouhý a 5 km široký a přibližně 85 m hluboký. Jeho název je odvozen od velkého počtu velryb, které se zde vyskytují. Do 80. let minulého století zde byla základna jedné z největších islandských velrybářských společností. V průběhu druhé světové války zde byly základny britské a americké flotily. Při ústí zálivu se v hloubce 165 m pod hladinou moře nachází 5762 m dlouhý podmořský tunel, který spojuje město Borgarnes s hlavním městem, a zrychluje původní cestu zhruba o Obrázek 9 - vodopád Glymur hodinu. 20

V oblasti jsou pěstovány lesní porosty. Na konci zálivu začíná turistická stezka, vedoucí k nejvyššímu vodopádu Islandu s názvem Glymur (Obrázek 9). Jeho výška je 200 m, ale není celý vidět, jelikož padá do hlubokého kaňonu.

Farma Bjarteyjarsandur Tato rodinná farma se nachází na severním okraji fjordu Hvalfjörður, v blízkosti vodopádu Glymur. Krom chovu hospodářských zvířat poskytuje farma také ubytování pro turisty, pro skupiny dětí, organizované výlety s průvodcem do okolí či možnost dobrovolné pomoci na farmě, vyzkoušet si tak život na venkově a setkat se s místními lidmi. Na farmě je chováno na 500 ovcí, 6 koní, kočky, psi, slepice a zvláštní druh králíka. Farma se specializuje na environmentální vzdělávání školních dětí. Každé jaro ji navštíví mnoho školních výletů, při kterých se žáci učí o farmaření, o zdejším ekosystému a životním prostředí. Školní zájezdy zde mohou strávit od dvou hodin do několika dní. Pro různé skupiny jsou připravené různé vzdělávací programy. Farma zvolila ekologický způsob farmaření, který vede k udržitelnému rozvoji života v této oblasti. Snaží se minimalizovat svůj dopad na přírodu a životní prostředí, zalesňuje okolní svahy a brání tak erozi a odnosu živin do moře, recykluje odpad a snižuje jeho množství, věnuje se environmentálnímu vzdělávání veřejnosti a turistům se snaží udělat oblast atraktivnější a napomoci tak migraci obyvatel zpět do venkovských oblastí.

Thingvellir (Þingvellir) Thingvellir je národní park na jihozápadě Islandu, který je důležitý z historického, kulturního a geologického hlediska. V této oblasti vznikl Althing, jeden z nejstarších parlamentů na světě (byl založen v roce 930). Dosud zde jsou jeho pozůstatky. V roce 1928 byla oblast vyhlášena za národní park. Od roku 1983 je park zařazen na Seznam světového dědictví UNESCO. V parku je zřetelně patrný rift, rozhraní mezi dvěma litosférickými deskami, nesoucími Severní Ameriku a Evropu. Tyto dvě desky se od sebe oddalují, v riftové oblasti je tvořena nová čedičová kůra. K tomuto jevu dochází především na oceánském dně, ale zde můžeme díky přítomnosti horké skvrny, která svojí vulkanickou aktivitou vytvořila Island a rift tak vyzvedla na pevninu, vidět rift na vlastní oči.

Geysir Gejzír (Obrázek 10) tryská již od 14. století a dal pojmenování všem gejzírům na světě. Erupce gejzíru mohou vyvrhnout vroucí vodu až do výšky 70 m. Činnost gejzíru je nepravidelná, značně vázaná na zemětřesnou aktivitu oblasti. V roce 1896 se před zemětřesením gejzír odmlčel, ale po otřesech začal opět vyvrhovat vodu a páru několikrát za den. V roce 1916 všechny erupce gejzíru ustaly. V průběhu 20. století se gejzír aktivoval a deaktivoval v závislosti na zemětřeseních. Zemětřesení z roku 2000 opět Geysir aktivovalo, ale od té doby vyvrhuje materiál nepravidelně a nepředvídatelně. V současné době je geizír aktivní 3 x denně. 21

Obrázek 10 - Geysir

Gejzíry jsou spojené s vulkanicky aktivními oblastmi. Povrchová či podzemní voda se vsakuje systémem trhlin do podzemí do hloubky asi 2000 metrů, kde se dostává do kontaktu s horkými horninami, což vede k zahřátí, přehřátí a explozivnímu vytlačení vody a páry na povrch a vzniku gejzíru.

Vodopád Gullfoss „Zlatý vodopád“ (Obrázek 11) padá do 32 m hlubokého, 20 m širokého a 2,5 km dlouhého kaňonu řeky Hvítá na jihozápadě Islandu. Jde o jedno z turisticky nejpopulárnějších míst v zemi. V současné době je vodopád chráněn zákonem, ale v minulosti bylo mnohokrát spekulováno o jeho využití k výrobě elektrické energie, k čemuž naštěstí nakonec nedošlo.

Obrázek 11 - vodopád Gullfoss

Středa, 25.8.2010 ■ ■ ■ ■

odjezd od hotelu v 5:00 let FI 204 Keflavik – Kodaň 7:45 – 12:45 13:15 – 16:45 výlet do centra Kodaně let OK 509 Kodaň – Praha 19:05 – 20.20, ukončení studijní cesty

22