Průvodce "Staré Město pod Landštejnem"

Průvodce "Staré Město pod Landštejnem"

Landštejn (hrad) Zřícenina

GPS poloha: 49°1'26.52"N 15°13'49.36"E

Landštejn je jednou z nejrozsáhlejších a nejlépe zachovaných hradních zřícenin u nás. Landštejn, který stojí v příjemné lesnaté krajině na jednom ze žulových vrchů Novobystřické vrchoviny, od pradávna střežil hranici tří historických zemí ? Čech, Moravy a Rakouska. Landštejn se nachází na Jindřichohradecku v Jihočeském kraji. Přístupová cesta od severu prochází první renesanční bránou ze 16. století, chránící vstup do předhradí s hospodářskými budovami. Za druhou bránou je ve svahu nové pozdně gotické předhradí, chráněné hradbou se třemi půlkruhovými baštami. V sousedství třetí brány je zbytek brány původního románského hradu, na nádvoří jsou zbytky zdí pozdně gotického krajířovského paláce a jádro nejstaršího románského objektu se dvěma věžemi. V severní věži se vzácně dochovala románská hradní kaple s apsidou a tribunou. Z vrcholu vyšší ? jižní věže se nabízí krásný výhled do širokého okolí. V jednom z objektů na předhradí je malá expozice o archeologickém výzkumu, v patrech velké věže jsou umístěny informační panely o historii hradu. Založení hradu se datuje do 13. století. V jeho historii se na něm vystřídala celá řada majitelů. Menšími přestavbami procházel sice již od konce 14. století, ale větších změn se dočkal až ve století šestnáctém, kdy byl rozšířen a nově opevněn. Díky dvojitým hradbám se tak Landštejn stal jedním z největších hradů u nás. Byl obýván do 18. století, avšak v roce 1771 byl zapálen bleskem a zcela vyhořel. Od té doby pustl až do zahájení rozsáhlé rekonstrukce v sedmdesátých letech 20. století, po níž byl hrad opět zpřístupněn veřejnosti. Jádrem hradu je románská stavba z počátku 13. století, tvořená dvěma hradními věžemi a obytným palácem mezi nimi. Vyšší hlavní věž s malými okny a s vchodem vysoko nad úrovní terénu měla obrannou úlohu. V druhé věži se dodnes dochovala románská hradní kaple. Landštejn je považován za dějiště Schillerova dramatu Loupežníci. Zřícenina je přístupná ze Starého Města pod Landštejnem (na silnici Nová Bystřice Slavonice) po odbočce vedoucí přímo k hradu nebo po červeně značené stezce (asi 4 km). Okolo zříceniny prochází také modrá značka z Nové Bystřice (asi 4 km) do Českého Rudolce (13 km). Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "Staré Město pod Landštejnem" Historie Landštejn byl vybudován jako románský hrad na počátku 13. století, pravděpodobně z iniciativy krále Přemysla Otakara I. Hrad vznikl jako význačná vojenská opora panovníka na neklidné česko-rakouské hranici. Ve 2. polovině 13. století hrad získali Vítkovci z třeboňské větve, kteří se pak psali z Landštejna. V roce 1381 získal hrad od krále Václava IV. Konrád Krajíř z Krajku, původem ze Štýrska, a jeho rod tu pak sídlil téměř dvě století. Krajířové z Krajku nechali Landštejn přestavět a rozšířit jeho opevnění. Konrádův syn Lipolt byl úhlavním nepřítelem husitů. V roce 1420 neúspěšně obléhal Tábor, Jan Žižka se mu pak pomstil tím, že náhlým výpadem dobyl a vypálil Landštejn a zajal Lipoltavu manželku a děti. Ve 2. polovině 15. století byl hrad pozdně goticky přestavěn, byl postaven nový palác, opevněný hradbou s věžemi. Opevnění bylo průběžně zdokonalováno až do poloviny 16. století. V roce 1618 se hrad marně snažilo dobýt císařské vojsko hraběte Dampiera. Podařilo se to až o rok později hraběti Buquoyovi, který donutil vyhladovělou stavovskou posádku složit zbraně. V letech 1685 ? 1816 vlastnili Landštejn Herbersteinové. To již však sláva kdysi významné pomezní pevnosti dohasínala. V roce 1771 tu po zásahu blesku vypukl požár, hrad vyhořel, zůstal neobýván a měnil se ve zříceninu. V 70. a 80. letech minulého století byl Landštejn důkladně rekonstruován. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/landstejn-hrad

Rybník Osika Rybník

GPS poloha: 49°2'1.87"N 15°8'34.97"E

Osika je rybník v romantickém zákoutí Javořické vrchoviny taktéž nazývané Česká Kanada. Rybník má rozlohu 68 hektarů a maximální hloubku 5m. Byl založen již v 16. století mnichy z nedalekého kláštera Nejsvětější Trojice. Díky pozvolnému svažování dna u pláže je ideální pro rodiny s dětmi. Ubytování u rybníka lze také použít jako základnu pro podnikání různých výletů po okolních památkách, zajímavostech nebo jen tak do přírody. Například nedaleko se nachází zřícenina hradu Landštejna, vojenské opevnění Klášter II. Lze také spojit příjenmou projížďku parní vlakem úzkokolejky a navštěvu hradu, jesliček a ostatních památek v Jindřichově Hradci. Autor článku: Petr Krejčí Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rybnik-osika

Hadí vrch Rezervace

GPS poloha: 48°58'55.86"N 15°12'4.89"E

V prostoru ohraničeném silnicí spojující Novou Bystřici se Starým Městem pod Landštejnem a státní hranicí ČR s Rakouskem se nachází území známé jako Hadí vrch. V širší známost vešlo zejména díky záměru vybudovat zde, na území, které bylo kvůli pohraničnímu pásmu veřejnosti dlouho nepřístupné, rozsáhlý přírodní park s ubytovacími kapacitami pro náročné. Hlavním důvodem proti tomuto záměru je ochrana zdejší přírody a zejména stejnojmenné přírodní rezervace (13 ha). Ta leží v blízkosti státní hranice s Rakouskem a je tvořena porostem borovice s příměsemi smrku a břízy. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hadi-vrch

Schillerův kámen Kámen

GPS poloha: 49°1'11.50"N 15°19'13.55"E

Jde vlastně o zajimavé seskupení žulových bloků, které vystupují na plošině pod Stříbrným vrchem a dosahují výšky až 12 m. Vytvářejí zde velice romantickou scenérii. Vznikly zvětráváním a odlučností od skalního podkladu. Traduje se v ústním podání sdělení, že toto místo měl navštěvovat slavný německý dramatik a básník Friedrich von Schiller (1759-1805) a získávat zde inspiraci pro své slavné dílo "Loupežníci". Nápis na skále má pocházet z první poloviny 19. století a je stále obnovován. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.78 Česká Kanada a Slavonicko

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "Staré Město pod Landštejnem" Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/schilleruv-kamen

Zřícenina hradu Landštejn Hrad

GPS poloha: 49°1'30.97"N 15°13'51.74"E

Hrad Landštejn byl postaven ve 13. století pravděpodobně za vlády moravských Přemyslovců na sporné hranici mezi Čechami, Moravou a Rakouskem. Na počátku 14. století jej získává do majetku jedna z větví mocného roku Vítkovců (stříbrná růže na červeném pozadí), kteří s připomínají jako páni z Landštejna. Za vlády Viléma z Landštejna, již rodina vlastnila pozemky v Třeboni, Lomnici, Nových hradech, Hluboké, Bystřici, Trhových Svinech a Borovanech. Vilémovy politické ambice jej dostaly do konfliktu s českým králem Janem Lucemburským, který na něj poslal své vojsko. S pomocí svého strýce, Petr z Rožmberka, se Vilémovi podařilo přinutit královské armády k ústupu. Oba - strýc i synovec - potom v roce 1318 uzavřeli mír s králem , se stali jeho věrní služebníci a výměnou získali četná štědré privilegia. Karel IV. respektoval Viléma z Landštejna jako schopného diplomata a pověřoval jej různými státnickým úkoly. Od roku 1351 byl pražským purkrabím. Vilém z Landštejna však musel řešit i vnitřní rodinný spor se sousedními pány z Hradce o trasu obchodní stezky, která Landštejnu přinášela nemalé bohatství. Na zásah Karla IV. se oba nesmiřitelní rivalové - Vilém z Landštejna a Jindřich z Hradce - utkali v osobním souboji, při kterém byl Vilém z Landštejna smrtelně zraněn a roku 1356 na Landštejně zemřel. Karlův syn Václav IV. daroval Landštejn rakouskému rodu Krajířů z Krajku, bojovníkům proti husitům. Jan Žižka z nedalekého Trocnova si nenechal ujít příležitost pustit na Landštejn svoje hordy. Krajířové po husitských válkách přebudovali gotický hrad ve stylu renezance, vybudovali třípatrový palác s horkovzdušným topením, nové přístupové cesty i opevnění s baštami. roku 1579 rod Krajířů vymírá po meči a z obytného hradu se stává centrum obchodu. Zkázu dokonal v roce 1771 blesk, který způsobil rozsáhlý požár na obytné části hradu. Z hradu se rychle stala romantická zřícenina a zdroj stavebního materiálu pro okolní usedlosti. Autor článku: Jana Ratková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zricenina-hradu-landstejn

Pfaffenschlag Zřícenina

GPS poloha: 49°0'47.31"N 15°17'56.60"E

Pfaffenschlag je zaniklá středověká osada. Osada zanikla pravděpodobně někdy v průběhu 12.století. Vesnice se skládala z více jak 10- ti domů uspořádaných ve dvou řadách. Každá stála na jednom břehu potoka, ten tak vlastně protékal návsí. Domy byly kamenné, navazovaly na ně hospodářské objekty. U některých domů byly zjištěny podzemní sklepní prostory (až 30m dlouhé). Dnes jsou zde k vidění základy Kamenných domů. Pokud vás zajímá tato lokalita, měli byste navštívit i Slavonické muzeum kde se dozvíte více. Autor článku: Jaromír Klein Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pfaffenschlag

Slavonice - městská vyhlídková věž Vyhlídka

GPS poloha: 48°59'50.03"N 15°21'9.70"E

Vytváří z daleka viditelnou dominantu města. S její výstavbou bylo započato v roce 1503 a dokončena byla až po 46 letech. Celková výška věže je 56,5 m. Na ochoz, který se nachází 35 m nad zemí, vede celkem 175 schodů. Po roce 1989 byla opravena a zpřístupněna veřejnosti. Naskýtá se z ní jedinečný rozhled na celé Slavonicko a rakouské příhraničí. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.98 Telčsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slavonice-mestska-vyhlidkova-vez


str. 3

Průvodce "Staré Město pod Landštejnem" Landštejn (přehrada) Přehrada

GPS poloha: 49°1'21.36"N 15°14'25.76"E

Vodní dílo Landštejn bylo vybudováno na potoce Pstruhovci pod zříceninou hradu Landštejna asi 8 km západně od Slavonic a 25 km jihovýchodně od Jindřichova Hradce. Stavba přehrady, jejímž hlavním účelem je ochrana obcí ležících níže po proudu před velkou vodou a akumulace vody pro vodárenské účely, byla dokončena roku 1973. Za 25 m vysokou a 376 m dlouhou sypanou hrází vzniklo jezero o rozloze 40 ha s celkovým objemem 3,12 mil. metrů krychlových zadržené vody. Největší hloubka vody v jezeře dosahuje 21 m. K nádrži a okolo ní vedou trasy turistických značek: modrá z Nové Bystřice (asi 10 km) nebo z Českého Rudolce (asi 15 km), červená ze Starého Města pod Landštejnem (asi 4 km) a zelená okružní s výchozím místem u hradu Landštejna. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/landstejn-prehrada

Cyklocamp pod Landštejnem Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°0'49.68"N 15°15'7.02"E

Kemp, adresa: Staré město pod Landštejnem Telefon: +420739667575, e-mail: [email protected] Kapacita: 180 míst Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Poskytnutí základních náhradních dílů pro kola, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet, Kvalitní, pokud možno zastřešené, odstavné místo pro kola a zavazadla v dohledu hosta nebo uzamykatelná místnost/ boxy pro bezplatné uschování kol a zavazadel, Vymezená a oddělená stanová zóna pro cyklisty a jiné nemotorizované hosty, Povrchy k postavení stanů musí být travnaté, pokud možno hladké a na rovině, Odstavné a parkovací možnosti kol v blízkosti stanů nebo chatek, Nabídka posezení u stolků v blízkosti stanové nebo chatové zóny, dle možností zastřešených, Možnost nákupu nejnutnějších potravin, Dostatečné osvětlení přístupových cest ve stanovém nebo chatovém areálu, Možnost pronájmu stanů, chatek, bungalovů aj., Možnost dobíjení elektrokol Hodnocení: Objekt bývalého mezinárodního pionýrského tábora MV byl před několika lety v nepříliš utěšeném stavu. Přeměna areálu v kemp, zaměřený zejména na cyklisty, je doslova „během na dlouhou trať“. Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/cyklocamp-pod-landstejnem

Penzion Bejčkův mlýn Cyklisté vítáni

GPS poloha: 49°0'25.92"N 15°19'47.64"E

Ubytování, adresa: Stálkovská 25, Slavonice Telefon: +420384493181,+420605572916, e-mail: [email protected] Kapacita: 70 míst Možnost ubytování na jednu noc, Nabídka energeticky vydatných snídaní s minimem tuků, Možnost vyprání a usušení oblečení a výstroje, Uzamykatelná místnost/boxy pro bezplatné uschování jízdních kol, Poskytnutí základního nářadí pro jednoduché opravy kol, Možnost umytí kola, základní vybavení pro mytí kola, Lékárnička, Informační tabule Cyklisté vítáni, Smlouva o certifikaci, Zajištění odvozu či přepravy zavazadel pro cyklisty, Zprostředkování výpůjčky kvalitních kol, Možnost zakoupení obědových balíčků, Prodej cyklistických a turistických map okolí, Nabídka doporučených jednodenních výletů na kole v okolí, Seznam ubytovacích možností v regionu, které jsou vhodné pro cyklisty, Přístup na internet Hodnocení: Velmi pěkný areál bývalého mlýna 1, 5 km od centra Slavonic má rozsáhlý okolní pozemek i s vlastním rybníkem. Ideální základna pro cyklistické výlety Českou Kanadou i do rakouského příhraničí.


str. 4

Průvodce "Staré Město pod Landštejnem" Autor článku: Cyklisté vítáni Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penzion-bejckuv-mlyn

Pevnostní areál Slavonice Muzeum

GPS poloha: 49°0'15.75"N 15°19'29.06"E

Přibližně dva kilometry od města Slavonice (popis na turistika. cz) po červené turistické značce se nalézá Pevnostní areál Slavonice. Tento areál slouží jako ukázka obranné pevnostní linie Československé republiky budované v letech 1935- 1938. Je tvořen jedenácti objekty zrekonstruovaných do původní podoby. Velmi podrobný popis všech objektů naleznete na stránkách turistického informačního centra Slavonice. Jeden z bunkrů je veřejnosti přístupný, včetně odborného výkladu, slouží jako muzeum. Jednou za čas se zde konají "Velké prohlídkové akce", kdy je možno shlédnout všechny bunkry s průvodcem v patřičných dobových uniformách. Každou první sobotu v srpnu je zde pravidelně pořádána bojová ukázka "Přepadení řopíků 1938". Otevírací doba muzea (je umístěno v jednom z bunkrů): květen, červen, září - jen o víkendech od 10 do 17ti hodin červenec - srpen - denně od 10 do 17ti hodin Autor článku: Jaromír Klein Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pevnostni-areal-slavonice

Peníkov - vodní pila Technická památka

GPS poloha: 49°3'16.27"N 15°18'37.26"E

Pozoruhodně zachovalá pila s pohonem vodním kolem. K zlepšení průtoku a nadržení vody slouží rybníček nad objektem. Přístup do Peníkova je nejsnažší od Českého Rudolce směrem na Stálkov/ Staré Město p. Landštejnem. Podle záznamů pila určitě stála v r. 1865. Součástí vodního díla byl i mlýn, ten je přebudovaný na rekreační objekt a technologie se nedochovala. Mlýn byl využíván do konce 2.světové války, pila příležitostně i později, až do 70. let, od r. 1963 je prohlášena technickou památkou. Důkladné opravy se ale dočkala až v l. 2001-2005, k řezání slouží rámová pila s dřevěným rámem, kulatina se na vozík naváží z hráze rybníka, řezivo se odebírá ručně. Kromě rámové pily je k dispozici kotoučová pila na omítání dřeva (oříznutí oblin). Průměr hlavního kola je 3m, výkon se odhaduje na 3, 4kW. Většina parametrů viz web.

Ukázky práce květen a září: každou sobotu v 15 hod. červen až srpen: každou středu a sobotu v 15 hod. mimo tyto termíny po dohodě s průvodcem na tel. čísle 602 464 925. Autor článku: Aleš Matějíček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/penikov-vodni-pila


str. 5

Průvodce "Staré Město pod Landštejnem" Muzeum samorostů Muzeum

GPS poloha: 49°0'15.43"N 15°19'59.04"E

Soukromé muzeum samorostů vytvořené v okolí Myslivny stojící u silnice Slavonice- Stálkov. Většina exponátů se nachází pod širým nebem, subtilnější artefakty v garáži a bývalé stodole. Při cestě po uvedené silnici doporučuji navštívit tuto nepřehlédnutelnou sbírku a zamyslet se nad tím co dokáže příroda. Autor článku: Zdenek Pelíšek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/muzeum-samorostu

Slavonice - měšťanské domy č.p. 461,462,463,464 Měšťanský dům

GPS poloha: 48°59'51.62"N 15°21'3.52"E

Nacházejí se v dolním cípu Náměstí Míru. Ač nejsou bohatě zdobeny, svými jednoduchými ale pestrými sgrafitovými fasádami dotvářejí poklidnou scenerii této části náměstí. Před nimi stojí čtyřboká kamenná kašna, pocházející ze 60. let 16. století. V roce 1667 byl na mísu kašny osazen toskánský sloup. Základ sloupu pochází údajně ze středověkého městského pranýře (v kameni jsou patrná místa pro vetknutí okovů). Na něm nyní stojí soška Immaculaty z druhé poloviny 18. století. Turistická mapa KČT č.78 Česká Kanada a č.98 Telčsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slavonice-mestanske-domy-cp-461462463464

Vojenský prostor Slavonice Technická památka

GPS poloha: 48°59'51.29"N 15°21'5.44"E

Pro holky to teda moc nebylo. Navíc nad námi visel dešťový mrak - stratocumulus - jako hrom. Ještě dodnes jsem nepochopila, proč chlapi tak rádi válčí. Co na těch válkách vlastně mají? Vlezla jsem i do jednoho bunkru, nebyla tam ani vana, ani umyvadlo, ani toaletní stolek. Navíc tam nebylo k hnutí! Ale poučné to bylo a měli tam moje oblíbená turistická razítka. Navíc - rostly houby jako po dešti. S malým kapesním nožíkem jsem vždy připravena. Jdu, jdu a prozpěvuju si - nebojte se houbičky, já jdu jen na procházku! Já vás nehledám. A ony vykouknou, kdo to tam tak falešně zpívá a už je moje! Mňam! Takže: Areál opevnění Slavonice je ukázkou části obranné pevnostní linie ČSR. Je významnou vojensko-technickou památkou. Byl vybudován v letech 1935 - 1938 jako obrana proti sílícímu nebezpečí ze strany rozpínavého Německa. Bude pokračovat - pracuji na takticko- strategickém zdůvodnění nutnosti vybudování pohraničního opevnění Československé republiky po roce 1935. Autor článku: Jana Ratková Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/vojensky-prostor-slavonice

Psí hřbitov na Graselově stezce Hřbitov

GPS poloha: 49°3'43.80"N 15°18'47.38"E

Psí hřbitov je jedno ze zastaveních na Graselově stezce, která se nachází nedaleko Českého Rudolce. Na hřbitově najdeme kameny, pod něž pohřbíval rudolecký pán rytíř van Pichioni své lovecké psy. Je jich zde několik, ale nejzajímavější a největší je kámen s vytesaným lidským obličejem. Graselova stezka je souhrn okružních stezek na Dačicku a také na části Rakouska. Tyto stezky procházejí Slavonicemi (začíná u ubytovny Pekoro), Vranětínem a Dobersbergem. Vyprávějí o postavě a osudech Johanna Georga Grasela (1790-1818) (po něm nám zbylo slovo GRÁZL) a o řadě pověstí. Stal se členem loupežnické bandy a obával se ho celý kraj. Stezka vede místy, kde se Grasel skrýval a loupil. Na stezce najdeme poutní kostel, rybníky, vyhlídky, Graselovu sluj, Schillerovy kameny, celodřevěnou vodní pilu, psí hřbitov... Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "Staré Město pod Landštejnem" Stezka je značená písmenem G: zelená trasa: Pfaffenschlag-Velký Troubný červená trasa: Slavonice-Pfaffenschlag-St.město pod Landštejnem-Landštejn žlutá trasa: Dolní Bolíkov-Vlastkovec-Stálkov-Landštejn červená trasa: Dačice-Lidéřovice-Český Rudolec modrá trasa: Český Rudolec-Penikov-Stoječín-Landštejn Autor článku: Iva Klofandová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/psi-hrbitov-na-graselove-stezce

Slavonice - měšťanský dům č.p. 480 Měšťanský dům

GPS poloha: 48°59'52.33"N 15°21'5.24"E

Nachází se na Náměstí Míru, uprostřed historického jádra města, které je od roku 1961 vyhlášeno za městskou památkovou rezervaci a v současnosti navrženo na seznam UNESCO. Přízemí zdejšího domu skrývá nejproslulejší slavonický skvost - vějířovou sklípkovou klenbu, která bývá nazývána též klenbou "diamantovou". Prostorový odlitek této klenby byl ústředním motivem československého pavilonu na EXPO 58 v Bruselu. V prvním patře, kde se dochovala síň s freskami, je dnes umístěno velice dobře fungující turistické informační centrum. Turistická mapa KČT 1:50 000 č.98 Telčsko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slavonice-mestansky-dum-cp-480

kostel sv.Jana Křtitele v Českém Rudolci Kostel

GPS poloha: 49°4'5.93"N 15°19'29.60"E

Pozdně gotický kostel sv. Jana Křtitele v Českém Rudolci (9km západně od Dačic) je hlavní dominantou obce. Za hlavní dominantu by se dal považovat zámek nazývaný "Malá nebo Moravská Hluboká", ovšem tento objekt je naprosto neudržovaný a zpustlý (bohužel, ale je na prodej, tak se snad v budoucnu dočká nějakých návštěvníků...). Kostel nechal postavit Václav z Maříže, purkrabí v Telči, a to kolem roku 1480. Vzorem pro stavbu byl patrně Kostel Sv. Jakuba v Telči. Velký zájem majitele objektu i veřejnosti budilo větrací okénko ve východní stěně sakristie, o rozměru 20x20 cm. Toto okénko vedlo do neznámého podzemního prostoru kostela a v obci se spekulovalo, že vede do kostnice. Tyto domněnky však nebyly podepřeny žádným historickým záznamem. Pro více informací a fotografií z výzkumu kostelního prostoru najdete na www.hrobky.info Autor článku: Iva Klofandová Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-svjana-krtitele-v-ceskem-rudolci

Hůrky - nádraží Žel. stanice

GPS poloha: 49°2'44.32"N 15°9'28.72"E

Jedna ze stanic úzkorozchodné trati z Jindřichova Hradce do Bystřice. Parní provoz není běžný.


str. 7

Průvodce "Staré Město pod Landštejnem" Autor článku: Jiří Šumbera Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hurky-nadrazi

Slavonice - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 48°59'40.48"N 15°20'53.77"E

Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slavonice-zeleznicni-stanice

Česká Kanada - Maříž, Slavonicko, trojmezí Turistická trasa

GPS poloha: 48°59'10.79"N 15°19'3.22"E

Maříž a ukryté trojmezí Málo známá oblast západně od Slavonic. I když jste dost kilometrů v hloubi Jihočeského kraje, historická hranice Čech a Moravy probíhá právě tady. A zde se právě dotýká Rakouska. Jsme na ukrytém trojmezí mnoho let schovaného za ostnatými dráty. Stále patrné vojenské lesní silničky zvané signálky a zarůstající pás lesa vykácený kolem nich připomínají, kudy vedla Železná opona. Maříž se jen náhodou zachránila zániku. Před válkou tu žilo asi 270 lidí, převážně Němců. Byl tu i zámeček s velkým parkem. Po válce se obec dostala do hraničního pásma a obydleny zůstaly jen čtyři domy, které měly být po odchodu posledních obyvatel zbourány. K tomu už naštěstí nedošlo a po roce 1989 sem převážně rekreanti přinesli nový život. Objevila se tu keramická dílna a celé Kulturní a turistické centrum Oáza Mařiž a restaurací. Okolí je naprosto dokonalé pro pěší túry, Cykloturistiku a v zimě pro běžkaře. Nabízí se tu krásný vycházkový okruh s programem na celý den. Začnete ve Slavonicích (tam je možné se dostat i romantickou lokálkou z Telče a Dačic), prohlédnete si podzemí – nic pro ty, co se bojí stísněných prostor, vystoupáte na věž s nádherným rozhledem. Potom po silničce směrem na Stálkov minete statek plný samorostů s možností prohlídky zdarma, zastavíte se na občerstvení v nedalekém Bejčkově mlýnu s malou botanickou a zoologickou zahradou. Další zastávkou bude muzeum opevnění s několika přístupnými bunkry – řopíky. Milovníci historie si jistě nedají uniknout vykopávky středověké vesnice Pfaffenshlag. Potom už zatočíte zpět k historickému hraničnímu kameni Čechy - Morava a po signálce na trojmezí. Další signálka vás dovede do Mažíže, namaluje si svůj vlastní keramický hrnek, potěšíte se oslíky v ohradě, a odtud zpět do Slavonic vám bude zbývat jen 2- 3 km. Celkem to vydá cca na 15 km, počítejte ale celý den, protože je stále na co koukat. Pokud sem zavítáte v houbařské sezoně, odnesete si dostatek hub, aniž je budete speciálně hledat. Hříbky a dokonce i lišky rostou ve velkém množství i kolem cest. Autor článku: Josef Cvrček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ceska-kanada-mariz-slavonicko-trojmezi

Slavonice - Turistické informační centrum Infocentrum

GPS poloha: 48°59'52.34"N 15°21'5.25"E

Informační centrum se nachází v historickém renesančním domě hlavním na náměstí Míru v centru města. Kontakt: Turistické informační centrum, náměstí Míru 480, 378 81 Slavonice telefon: 384 493 320, 720 280 183 e-mail: [email protected] Turistická mapa KČT 1:50 000 č.78 Česká Kanada a Slavonicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slavonice-turisticke-informacni-centrum


str. 8

Průvodce "Staré Město pod Landštejnem" Albeř - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°2'0.33"N 15°8'27.39"E

Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/alber-zeleznicni-stanice

Slavonice - autobusové nádraží Ostatní

GPS poloha: 48°59'54.17"N 15°21'12.89"E

Nachází se na severním okraji města (viz Digitální mapa). Odjíždí odtud všechny autobusové spoje jak dálkové, tak i po obcích slavonického regionu regionu. Turistická mapa 1:50 000 78 Česká Kanada a Slavonicko Autor článku: Pavel Samuel Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/slavonice-autobusove-nadrazi

Hůrky - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°2'43.63"N 15°9'29.45"E

Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hurky-zeleznicni-stanice

Dolní Bolíkov - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 49°2'4.65"N 15°22'29.99"E

Zastávka vlaku Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/dolni-bolikov-zeleznicni-stanice


str. 9

Průvodce "Staré Město pod Landštejnem"

Recommend Documents