Průvodce "okolo Bechlína"

Průvodce "okolo Bechlína"

Mělník Zámek

GPS poloha: 50°21'4.08"N 14°28'38.33"E

Mělnický zámek se nachází ve Středočeském kraji a je dominantou města Mělníka, nacházejícího se na soutoku Labe a Vltavy. Současná podoba zámku je výsledkem tisíciletého vývoje od románského a gotického hradu českých královen až po renesanční a barokní zámek šlechtických rodů. V současnosti lidé do zámku vstupují pozdně gotickou branou s přetínavými pruty ve vrcholu oblouku. Když si návštěvníci budou prohlížet nádvoří po směru hodinových ručiček, uvidí zastoupení několika stavebních slohů ? od gotiky po baroko. Vpravo od brány se nachází dochovaný zbytek gotického zdiva, pravděpodobně hlásné věže, která stávala vedle brány. Při prohlídce zámku v Mělníku nepochybně stojí za návštěvu i vinné sklepy Jiřího Lobkowicze. Historie Původní hrad byl od 13. století věnným sídlem českých královen. V roce 1542 zastavil Ferdinand I. hrad Zdislavovi Berkovi z Dubé, za kterého proběhla přestavba gotického hradu v pohodlnější zámecké sídlo. Zámecká stavba byla rozšířena a upravena renesančně. Během třicetileté války zámek zpustl a v roce 1646 byl zastaven Černínům z Chudenic, kteří panství nakonec o téměř půl století později koupili od císaře Leopolda I. a zahájili raně barokní úpravy zámku. Marie Ludmila, poslední dědička z rodu Černínů, se v roce 1753 provdala za Augusta Antona Lobkowicze a od té doby až do roku 1938 vlastnili zámek právě Lobkowiczové. V roce 1992 jim byl zámek v restituci vrácen zpět. Nejdříve byly zahájeny rekonstrukce interiérů a později i exteriérů. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/melnik--1

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 1

Průvodce "okolo Bechlína" Kokořínsko CHKO

GPS poloha: 50°26'30.08"N 14°34'20.87"E

Pro milovníky přírody a turistiky nabízíme několik informací o překrásném místě, kterým je CHKO Kokořínsko - ráj turistů. Představíme vám nyní ta nejzajímavější a nejnavštěvovanější místa této oblasti: kokořínský důl, údolí Liběchovky, erozí vzniklé útvary jako např. Pokličky, Obří hlava, skalní brány a mnoho jeskyní, zajímavé dochované lidové stavby, jejichž zrod sahá do 18. a 19. století (Nosálov, Olešno, Nové Osinalice a další), velký počet skalních obydlí a v neposlední řadě také plastiky V. Levého , vytesané do skal z pískovce. No prostě, pokud ještě tato místa neznáte, je nejvyšší čas poznat jedny z posledních přírodních krás naší vlasti. Autor článku: Jaroslav Zdrchaný Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kokorinsko

Ploskovice Zámek

GPS poloha: 50°33'36.03"N 14°11'59.84"E

Barokní zámek Ploskovice se nachází přibližně 6 kilometrů od města Litoměřic v Ústeckém kraji. Kromě jedinečné architektury a maleb nabízí zámek návštěvníkům i zajímavou ukázku dobového interiéru (většinou původní rokokové a klasicistní zařízení) se sbírkou porcelánu, skla a obrazů. Na zámku je také umístěna stálá expozice dokumentující společenský a kulturní život za vlády Habsburků v Čechách. U zámku je krásná původní zahrada s rybníčkem, bazénem a figurální výzdobou. Historie Jako letní rezidenci nechala zámek kolem roku 1720 postavit Anna Marie Toskánská z rodu sasko- lauenburského. Stavitelem byl pravděpodobně Kilián Ignatz Dietzenhofer. Dnešní podobu zámek získal ve 2. polovině 19. století, když se upravoval pro bývalého rakouského císaře Ferdinanda V. Tehdy zde pracoval malíř Josef Navrátil, který vyzdobil krásnými malbami první patro zámku. O sochařskou výzdobu zámku se postaral Václav Levý. Od roku 1918 je zámek Ploskovice státním majetkem a zůstal jím dodnes. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ploskovice

Hora Říp Hora

GPS poloha: 50°23'0.66"N 14°17'22.74"E

Hora Říp tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny. K ní se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a stala se tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu najdete kapli - románskou rotundu zasvěcenou sv. Jiří. O významu hory Říp pro české národní dějiny svědčí nejen časté vlastenecké tábory lidu, konané od poloviny 19. století, ale i skutečnost, že roku 1868 zde byl vyzvednut a do Prahy slavnostně dopraven jeden ze základních kamenů ke stavbě Národního divadla. Každoroční tradicí je svatojiřská pouť. Nedaleko rotundy stojí výletní restaurace. Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp Tam kdesi za druhým pruhem dálnice a lánem polí vyrůstá ze země kopec. Přerostlá krtina. Halda čediče. Říp. Ona ?světoznámá? hora, jež je pro vlastenecké Čechy národním symbolem, pro výletníky ideálním cílem a pro historiky studnicí moudrosti. Nebo tak nějak. Každopádně se tam Češi znovu a znovu vydávají, aby nasáli atmosféru časů dávno minulých, přiučili se něco z bájných dějin, potěšili se z krásného rozhledu a nakonec osvěžili ústa zlatavým mokem ve zdejší hospůdce, jejíž štít zdobí deska s patetickým nápisem: ?Co Mohamedu Mekka, to Čechu Říp. ? Byť je tato průpovídka dozajista přinejmenším přehnaná, faktem zůstává, že Pověst o Praotci Čechovi se českým školákům vryla do paměti už v první třídě. Vydáme-li se však hledat její kořeny, můžeme být překvapeni. Mnohé výzkumy archeologů a badatelů totiž potvrdily, že první Slované, kteří na území dnešních Čech dorazili začátkem 6. století, se nejenže neusadili kolem Řípu, ale ani na něm nikdy nestáli. Teprve v 9. století sem zavítala první ?česká? noha, aby pozdravila zemi ?strdí oplývající?. Vlastně není ani nutné ptát se archeologů. Když si přečteme staré kroniky, od Kosmy až po Václava Hájka z Libočan, vidíme, jak se pověst postupně rodila a košatěla. Na začátku byla jen letmá Kosmova zmínka, přizdobená tématy z antické literatury a Bible, na konci stáli obrozenci, okopávající motyčkami Ctiněvaská zápraží a pátrající po Čechově hrobu. Každopádně Říp stojí za navštívení. Krom toho, že pouť sem je sama o sobě zážitkem, takový pěkný výhled do kraje se hned tak nevidí. A až se nabažíte, můžete pokračovat dál. V okolí se nachází hned několik turisticky atraktivních míst. Navštívit můžete například hrad Hazmburk, jehož nezaměnitelné věže kývají na historie milovné návštěvníky už zdálky. Poohří je plné zámků a ani v Roudnici nad Labem se nudit nebudete. Tak tedy ? šťastnou cestu! Více informací o hoře Říp a možnostech vyžití v jejím okolím naleznete na www.hora-rip.cz. autor: Michaela ?Mysha? Košťálová (www.myshaweb.cz) Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 2

Průvodce "okolo Bechlína" Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hora-rip

hrad kokořín Hrad

GPS poloha: 50°25'47.78"N 14°34'2.17"E

Kokořín aneb romantická rekonstrukce historie Iluzi tajuplného hradu, po jehož ochozu se prochází sličná dívka s nepřítomným pohledem, v případě Kokořína ani nepotřebujeme vytvářet. I když jedno podobné vyprávění o bílé postavě, která se zjevuje na ochozu věže, mezi místními také svého času kolovalo. Jako tichý svědek staleté historie šlechtických rodů, kterého ke svému obrazu přetvořila fantazie romantických snílků, stojí a vyrůstá Hrad Kokořín z pradávných geologických proměn mořského dna. Propojení těchto tří nesourodých sil propůjčuje celému Kokořínsku specifickou atmosféru, pro kterou se sem budete rádi vracet. Základy hradu Kokořín byly vytesány do pískovcové skály v místě, kde se kdysi rozlévalo mělké druhohorní moře. Stopy, které v krajině zanechalo zvýšení mořské hladiny v období svrchní křídy, můžete najít v podhradí i v celém širokém okolí. Usazeniny štěrků, písků a jílů zpevněné a vytvarované do prapodivných skalních útvarů, jeskyní a struktur bývaly útočištěm loupeživých zlotřilců i českých bratří pronásledovaných po bitvě na Bílé hoře. Ještě dnes můžete v krajině najít skalní byty a zbytky středověkých skalních tvrzí. Někteří neohrožení dobrodruzi je obývají dodnes. Tzv. Staráky, původní skalní tvrz Kokořín, si „kdosi“ neoprávněně ohradil a v parném létě si nejspíš pěkně chladí bříško o studený kámen v obýváku. První zmínka, která se o této tvrzi dochovala, je v listině z 23. února 1320, kdy ji Jindřich z Osměchova vyměnil s Hynkem Berkou z Dubé za Veležice. Hynkovi však bylo nejspíš v pětiúrovňové stavbě těsno a tak nechal asi o dva kilometry dál na vyvýšeném ostrohu pískovcové skály vystavět sobě hrad. Kokořín je hrad už od pohledu nedobytný. Vysoká zeď vyrůstající ze skály jej chrání ze všech stran a původně jediný vchod, který byl zabezpečen padajícím mostem, není širší než 140 cm, takže dovnitř nikdy neprojel větší vůz. Na nečekané návštěvy byl hrad vybavený důkladně. To se ale netýká vás. Když na konci 19. století kupoval Václav Špaček Hrad Kokořín, byla to už dávno jenom zpustlá ruina. Jeho rodina provedla na vlastní náklady rozsáhlou rekonstrukci a místo, které bylo svého času cílem cest osamělých romantických poutníků, zpřístupnila veřejnosti. V r. 2006 stát navrátil hrad, který byl po padesátém roce komunisty zestátněn, zpět Špačkům a ti jej i nadále hodlají ponechat otevřený všem, kdo se do zdejších končin vypraví na výlet. Autor článku: Lucík a Ruda Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-kokorin

hrad Helfenburk Hrad

GPS poloha: 50°35'5.32"N 14°20'36.20"E

Hrad Helfenburk Už by se mohlo zdát, že jediným hradním pánem široko daleko byl na celém úštěcku ten, který sedával v palácích městského hradu kousek od náměstí. Hradu, ze kterého se ještě než úplně zchátral, stala sladovna, ve které místní měšťanstvo vyrábělo léta svůj zlatavý mok. Ale není to tak. Jeden z největších severočeských hradů stál necelé tři kilometry od města a zbyla z něj moc pěkná zřícenina. Hrad Helfenburk, nazývaný také Hrádek (takto ho najdete i v turistickém značení), postavili v první polovině Ronovci, ale už roku 1375 se dostal do vlastnictví pražského arcibiskupství. Masivní opevnění, které výrazně pozměnilo celkový ráz hradu, nechal postavit arcibiskup Jan z Jenštejna. Z velké části se dochovalo dodnes. Komplex hradeb vysokých až 12 metrů a polozřícených průchodů, kterému dominuje přes 17 metrů vysoká věž, je volně přístupný po celý rok. Pouze věž je přístupná jen o víkendech. Ke Hrádku vede z Úštěka značená turistická trasa. Žlutá. Z náměstí sejdete podle směrovky do údolí a pak budete muset kus cesty po silnici. Další část cesty ale vede údolím kolem Hrádeckého potoka a lesem. V blízkosti Obce Ostré se na žlutou napojí ještě červená turistická značka a obě vás dovedou pod příkrý svah, který budete muset v poslední fázi cesty zdolat. Odměna je ale velkolepá. Díky místnímu občanskému sdružení, které se o Helfenburk celoročně stará, jsou ruiny vystavěné na pískovcové skále velmi dobře přístupné. Rozhled po krajině a atmosféra mohutné stavby rozhodně stojí za to. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 3

Průvodce "okolo Bechlína" Autor článku: Lucík a Ruda Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/hrad-helfenburk

Veltrusy Zámek

GPS poloha: 50°16'20.05"N 14°19'37.07"E

Nádherný barokní zámek Veltrusy se nachází na Mělnicku ve Středočeském kraji. Zámek stojí přesně v ose hlavní aleje Zámeckého parku o rozloze téměř 300 ha, který je jedním z nejkrásnějších a nejlépe dochovaných anglických parků v Evropě. Půvab parku zvyšuje řada empírových a romantických staveb, jako např. Pavilón přátel venkova a zahrad, Egyptský kabinet či Pavilón Marie Terezie. Zámecké interiéry mají cenné zařízení a sbírky. Historie V 1. polovině 18. století zahájil výstavbu barokního zámku Václav Antonín Chotek. Stavba měla velkolepou barokní koncepci s osou ve směru sever ? jih a výškově klesala od tamburu v centrální části zámku přes postranní křídla, obklopující čestný dvůr. Autor projektu tohoto reprezentačního sídla však není přesně znám. V roce 1754 uspořádal Rudolf Chotek na nádvoří zámku tzv. Velký trh tovarů Království českého, který měl dokázat vysokou úroveň české řemeslné a manufakturní výroby. Byl to vlastně první vzorkový veletrh na světě. Veletrh navštívila řada osobností z celé Evropy v čele s císařovnou Marií Terezií. U zámku byl vytvořen Zámecký park, jehož dnešní podoba pochází převážně z let 1764 ? 1785 a na jeho vzniku se podíleli především Rudolf Chotek a jeho synovec Jan Rudolf, odborný dohled vykonávali významní evropští znalci zahradní architektury. Park postupně doplnily klasicistní, empírové a romantizující stavbičky. V roce 1804 byl zámek empírově upraven. V roce 2002 byl zámecký areál postižen povodní, okamžitě však byly zahájeny opravné práce. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/veltrusy

Kokořínské pokličky Skalní útvar

GPS poloha: 50°27'29.57"N 14°35'38.22"E

Pískovcové útvary nad kokořínským dolem, západně od obce Vojtěchov. Vznikly selektivním zvětráváním pískovců, za což může vyluhování železa z třetihorních vyvřelin podzemními vodami a vysrážením hydrátu oxidu železitého na nepropustných slepencových plochách. V důsledku pak erozi lépe odolávaly svrchnější vrstvy. Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kokorinske-poklicky

Mšené lázně Odpočinkové místo

GPS poloha: 50°21'40.43"N 14°7'38.60"E

Obec Mšené Lázně se nachází na samém okraji litoměřického okresu. V nejhezčí části obce, v malebném údolí potoka, jsou samotné lázně, obklopené romantickým parkem. Něco z historie lázní. Prameny léčivých vod jsou zde známy od pradávna. V polovině 18. století používali vodu, ktará vyvěrá u panské bažantnice, myslivci i budyňský lékař MUDr. Bayer, který s ní léčil své pacienty. V roce 1790 přijel na inspekci ředitel panských majetků rodu Kinských František Pavikovský. Protože mu voda pomohla při žaludečních potížích, tak navrhl knížeti Oldřichu Kinskému, aby tady založil lázně. Ale kníže sám neměl odvahu k vybudování lázní, proto se rozhodl že půjčí peníze Františku Pavikovskému a ten vybuduje lázně na své náklady. Což se v roce 1796 stalo. Když se na počátku 20. století dostaly lázně do majetku rodiny Tomanovy, byla zahájena velká rekonstrukce celého areálu. Po druhé světové válce byly lázně zestátněny. V dnešní době jsou provozovány jako akciová společnost. V lázních se provozují v sedmi zrekonstruovaných pavilónech kompletní služby pro vaše zdraví. Nejzajímavější architektonickou památkou je secesní pavilón Dvorana, dílo architekta Jana Letzela z roku 1905. Klienti vedle léčby pohybového aparátu vyhledávají především pohodu, odpočinek a klid. Ve wellness centru na Vás čeká sauna, solárium, kadeřnictví, pedikura, manikura, kosmetika, posilovna a masáže. V blízkém okolí lázní najdete mnoho zajímavých vycházkových okruhů a ciklotras. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 4

Průvodce "okolo Bechlína" Autor článku: Jaroslav Bartoš Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/msene-lazne--3

Zelčín ZOO

GPS poloha: 50°19'35.43"N 14°26'11.36"E

Pár kilometrů jižně od Mělníka naleznete na ostrově vymezeném Labem, Vltavou a VraňanskoHořínským plavebním kanálem vesničku Zelčín, v níž vzniká malá ZOO. Nejkratší trasa z Mělníka vede přes obce Hořín a Vrbno. V místech pro mě trochu kupodivu nejsou turistické značky. Před zooparkem je rozsáhlé parkoviště, které můžeme využít jako základnu. Doporučuji nejprve nezávaznou procházku podél pastvin ke kanálu, který je na několika místech přemostěný, a krajina tak trochu připomíná Holandsko. Stačí však zabočit vlevo, směrem k Vltavě, a ocitneme se v divočině plné zpěvu ptáků a porostů chmele. Iluzi narušuje jen obludné teplovodní potrubí. Od Vltavy se můžeme mezi rybníky zase vrátit k zooparku. Za branou nás čeká hospoda s poměrně slušným výběrem jídel. Hlavní atrakcí jsou vyjížďky na koních. Méně majetní návštěvníci ocení aspoň blízký kontakt s menšími zvířaty - třeba opicemi, dikobrazy, australskými běžci emu, prasaty či kozami. Autor článku: Milan Bárta Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/zelcin

Terezín Zajímavost

GPS poloha: 50°30'35.00"N 14°8'59.02"E

V okrese Litoměřice se nachází velmi zajímavý objekt, který je jistě všem alespoň povědomý. Jedná se o pozdně barokní pevnost Terezín, která byla založena v roce 1780. Zahrnuje klasicistní, jednotně zbudované civilní i vojenské budovy a bývalý garnizónní empírový kostel z let 1805-1810. Během 2. světové války byly smutně proslulá Malá pevnost a hřbitov umučených vězňů prohlášeny za národní kulturní památky. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/terezin

Pevnostní město Terezín Technická památka

GPS poloha: 50°30'15.34"N 14°8'34.22"E

Pevnostní město Terezín je jednolitým urbanistickým a technickým dílem, jedinečnou památkou evropských dějin vojenství a architektury. Bylo vybudováno za necelých jedenáct let (1780-90) od rozhodnutí císaře Josefa II. o jeho vzniku. Obrana pevnostního města Terezín je uplatněním zásad vrcholné fáze bastionového typu opevnění založeného na uceleném systému obezděných valů složených z jednotlivých specifických hradebních prvků- objektů. Tento systém byl v případě Terezína vhodně adaptován pro rovinnou lokalitu na řece, k zesílení obrany zde byl vytvořen zavodňovací a odvodňovací systém a systém podzemních minových galerií. Pevnost byla postavena kompletně jako novostavba na zelené louce, což autorům projektu umožnilo vytvořit ji čistě podle vojensko-taktických požadavků na obranu, tedy plně aplikovat teorii v praxi. Vznikla tak vzorová bastionová pevnost ve vrcholné fázi vývoje, která svou koncepcí nemá nikde jinde obdoby. Poznejte zachovanou bastionovou pevnost. Přijeďte se podívat na systém opevnění, na prohlídky podzemí. Více informací na www.pevnost-terezín.cz . Autor článku: PevnostTerezin Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/pevnostni-mesto-terezin

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 5

Průvodce "okolo Bechlína" Město Úštěk - Pikartská věž a čertí muzeum Muzeum

GPS poloha: 50°35'2.26"N 14°20'36.42"E

Pikartská věž je nejlépe dochovaná věž středověkého opevnění ve městě Úštěk. Stavitelem věže byl údajně v roce 1428 tehdejší majitel úštěckého panství, husitský hejtman Václav Carda z Petrovic. Věž je čtverhranného půdorysu, je vystavěna výhradně z pískovcových kvádrů a její stěny dosahují síly téměř dvou metrů. Čtvrté, nejvyšší podlaží, na které navazuje valbová šindelová střecha, nebylo po požáru v roce 1859 již obnoveno do původní výše. Dodnes tam ale nalezneme původní prevét, tedy středověký suchý záchod, vysazený z vnější stěny věže. Pikartská věž byla součástí městského hradebního okruhu a zároveň byla zařazena do vnějšího opevnění úštěckého městského hradu, jehož pozůstatky se dodnes nachází v prostoru jižně od kostela. Později byla věž využívána k bydlení, tak tomu bylo až do roku 1947. A jak přišla ke svému názvu? Pikarti byly příslušníci náboženského hnutí, vzešlého ve francouzské Pikardii, které však bylo oficiální církví označeno za kacířské. Protože čeští katolíci považovali své husitské oponenty rovněž za kacíře, nazývali je posměšně jako "pikarti." A tak se i pro věž v Úštěku vžil časem název, který dodnes, byť zkresleně, upomíná na náboženské smýšlení svého stavitele. http://www.mesto-ustek.com/vez.php Ve věži je stálá expozice – muzeum čertů, včetně pekelných sklepů. Většina vystavených čertů pochází z dílny autora celého projektu, průvodce a hlavního pekelníka, řezbáře pana Jaroslava Stejného. Jedná se o ojedinělou podobnou expozici ve střední Evropě, která zaujme nejen děti, ale i dospělé. V neobyklém muzeu jde z některých exponátů opravdu hrůza. Kdo by se nebál kotlů nebo čertovy koule, která odhalí nevěru. A nechybí ani pověstná váha pro hříšníky. http://www.certi-muzeum.com/ Otevřeno Úterý - Neděle 10:00 - 12:00 13:00 - 17:00 Prohlídky každou celou hodinu Vstupné: Dospělí 60,- Kč Děti a Důchodci 40,- Kč Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-ustek-pikartska-vez-a-certi-muzeum

Čertovy hlavy Socha

GPS poloha: 50°25'12.76"N 14°27'53.46"E

Mapa 16 B1 První zmínka o objektu 1842 Do pískovcového masivu vytesané hlavy čertů dosahující výšky téměř 6 m. Přístup k této lokalitě jejíž tvůrce využil přírodní skalní stěny, vede po modré TZN od Želíz k Liběchovu. Vstup k lokalitě je doporučován za dobrých podmínek, neboť v okolí se nachází několik propadů, které jsou i životu nebezpečné a proto je vhodné využívat pouze značených cest.

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 6

Průvodce "okolo Bechlína" Autor článku: Roman Lazák Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/certovy-hlavy--1

Kostel Narození Panny Marie - Roudnice nad Labem Kostel

GPS poloha: 50°25'35.76"N 14°15'23.94"E

Dříve na tomto místě stával románský kostelík, který v roce 1333 nechal pražský biskup Jan IV. z Dražic přestavět na gotický chrám. Během několika let byl u této stavby vybudován Augustiniánský klášter a celý komplex byl dokončen v roce 1360. Za husických válek došlo k jeho poškození. Další zkázu přineslo několik požárů, z nichž nejničivější objekt zasáhl v roce 1676. V letech 1725 až 1734 došlo k velké barokní přestavbě. Opravován byl ještě v roce 1938. Jedná se o podélnou trojlodní baziliku uzavřenou presbytářem (kněžištěm). Sakristii tvoří zbytky románského zdiva. Západní průčelí je dvouvěžové s opěrnými pilíři, a svojí monumentalitou je nepřehlédnutelnou dominantou Roudnice. K chrámu příléhá trojkřídlý konvent bývalého kláštera s gotickou křížovou chodbou. V letech 1333 až 1516 zde existovalo probošství. Kostel se nachází nedaleko nábřeží Labe, na rohu Komenského a Havlíčkovy ulice naproti gymnázia. Mimo mše je možno do kostela nahlédnout přes mříž. V sezoně se konají prohlídky kostela i bývalého kláštera. Pokud se tam chcete podívat již teď, máte možnost: http:// www. virtualtravel. cz/ roudnice-nad- labem/chram- narozenipanny-marie-roudnice-nad-labem.html Autor článku: Bohumír Strnad Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/kostel-narozeni-panny-marie-roudnice-nad-labem

Ostré - Kostelíčky Kostel

GPS poloha: 50°34'46.70"N 14°20'50.24"E

Barokní poutní místo na vrchu Kalvárie ve vsi Ostré u Úštěka bylo postaveno v letech 1703- 1707 Jezuity. Ti byli tehdejšími majiteli zdejší panství. Autorem stavby byl nejspíše známý barokní stavitel Octavio Broggio. Přístupová cesta k hoře je lemována výklenkovými kaplemi Křížové cesty z období barokního a empírového. Další úsek cesty je lemován barokními sochami, na vrcholu jsou symetricky uspořádané tři kaple. Silueta bočních kaplí je výraznou dominantou okolí Úštěku. Mezi nimi pak uvidíte přízemní, podélnou kapli, která symbolizuje Boží hrob. Přesto, že Kostelíčky prošly v poslední době částečnou rekonstrukcí, jsou stále dosti zchátralé. I tak ale působí místo velmi silným dojmem dojmem, a je odtud krásný výhled na Úštěk. Návštěvu doporučuji spojit s výletem na hrad Helfenburk. Autor článku: Martina Smutná Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ostre-kostelicky

Rotunda Říp Ostatní

GPS poloha: 50°23'4.20"N 14°17'25.02"E

K hoře Říp, která tvoří výraznou dominantu Polabské nížiny, se vztahuje pověst o příchodu praotce Čecha a je tak od nepaměti jedním ze základních symbolů českého národa. Na vrcholu stojí o samotě kaple zasvěcená sv. Jiří. Románská rotunda s polokruhovou apsidou a válcovou západní věží byla roku 1126 obnovena knížetem Soběslavem I. na paměť jeho vítězství nad římským králem Lotharem v bitvě u Chlumce. Rotunda dovršuje a uzavírá vývoj tohoto typu staveb v Čechách. Na věži se nacházejí dvě původní sdružená románská okna se středovými sloupky. Portál a velká půlkruhová sklenutá okna pochází z let 1869- 1881. Uvnitř se nachází socha sv. Jiří s drakem od B. Seelinga z roku 1870. Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/rotunda-rip

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 7

Průvodce "okolo Bechlína" Město Úštěk - Mírové náměstí Náměstí

GPS poloha: 50°35'4.27"N 14°20'32.06"E

Město Úštěk nabízí spoustu zajímavých památek a některé z nich jsou soustředěny na Mírovém náměstí, které je historickým středem města. Na Mírovém náměstí stojí mnoho zachovalých pozdně gotických měšťanských domů, které tvoří památkovou rezervaci. Proto byl Úštěk nejednou využit jako kulisa k filmům. Budova děkanství (fara) - Mírové náměstí Je to patrová stavba se sedmi okenními osami do náměstí v barokním stylu, postevná v roce 1721. S největší pravděpodobností dílo litoměřického stavitele italského původu Octávia Broggia, od něhož pochází řada vynikajících barokních architektur v Litoměřicích a celých severních Čechách. Kostel sv. Petra a Pavla - Mírové náměstí Kostel byl postaven v letech 1764 - 1772 na místě staršího kostela svatého Michala ze 14. století. Kostel byl postaven ve slohu pozdního baroka. Na římse západního průčelí jsou po obou stranách věže umístěny sochy sv. Petra a Pavla z doby kolem roku 1770. Nejcennějším je obraz na hlavním oltáři od Karla Škréty z roku 1656, který zobrazuje pannu Marii v rozhovoru se sv. Petrem a Pavlem. Za pozornost stojí kamenná křtitelnice nezvyklého typu a rokokových tvarů. Dřevořezby jsou dílem místního řezbáře Jiřího Vančury, který je také tvůrcem vyřezávané kazatelny. Skříně varhan se dochovaly původní podle Lauterera, postavil je truhlář Ambrož Tauchmann z Hoštky. Stroj varhan je novější z roku 1915 od Jindřicha Šifnera z Prahy. S vnějšími opravami bylo započato v roce 1999, objekt byl též slavnostně nasvícen. Západní část náměstí - štítové domy Na severní straně západní části náměstí stojí řada štítových domů, které podávají doklad o zástavbě menšího středověkého města. Jde o domy č. 16/29 až 28/42. Nejstarší městské domy byly patrně dřevěné s kamennými sklepy v několika úrovních, zejména v 16. století byly stavěny nové kamenné a hrázděné štítové, jednopatrové domy s loubím v přízemí. V domě č. 19/29 je zachována původní černá kuchyně, u čísla 16/29 je novější rokokové průčelí. Sklepení - Panský dvůr. Mírové náměstí Vznik sklepení se datuje okolo roku 1350. Tří až čtyřpatrová sklepení pod celým úštěckým náměstím a hradem jsou vytesána v pískovcové skále. Do 17. století sloužily sklepy jako únikové cesty, které vedly údajně až na hrádek Helfenburk, později byly využívány pro skladování ovoce a zeleniny. Dnes je možno shlédnout tyto prostory v rámci organizovaných prohlídek města. Klárův dům - Mírové nám. čp. 73 Rodný dům Aloise Klára (1763-1833), profesora řečtiny a klasické literatury na Karlově univerzitě v Praze. V roce 1807 založil společně s jinými mecenáši ústav pro slepce v Praze. Později byl ústav i celá pražská čtvrť pojmenovány jeho jménem (Klárov). Kudlichův pomník - Mírové náměstí Památník je umístěn za kostelem sv. Petra a Pavla, před restaurací Pod podloubím. Původně pomník rakouského císaře Josefa II.. Později byla jeho socha stržena a nahrazena pluhem na počest poslance rakouského parlamentu Hanse Kudlicha, který se významnou měrou zasloužil o zrušení nevolnictví. http://www.mesto-ustek.cz/mesto_pamatky.html Starobylé městečko Úštěk bylo prohlášeno městskou památkovou rezervací a stalo se kulisou několika filmů (např. Kolja, Rebelové). Nejstarší písemné doklady jsou z roku 1361, kdy byl jeho držitelem Petr z Michalovic. V roce 1383 získali Úštěk Berkové z Dubé. Předpokládá se, že statut města obdržel Úštěk již ve 14. století. V dobách husitské revoluce byl Úštěk opěrným bodem husitů - tato skutečnost vedla k tomu, že byl Úštěk roku 1428 dobyt a vypálen vojskem Zikmunda Děčínského z Vartenberka. V roce 1475 přešel Úštěk na Sezimy z Ústí. Na přelomu 16. a 17. století, kdy bylo v okolí města již plně rozvinuté chmelařství, dosahoval Úštěk takřka velikosti Mělníka a Ústí nad Labem. Roku 1628 se město ocitá v majetku tovaryšstva Ježíšova, známého spíše pod jménem "jezuité". Ti drželi město až do roku 1773, kdy byl tento řád zrušen. Od poloviny 19. století ustává průmyslový rozvoj města. Autor článku: Jirka Vaníček Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/mesto-ustek-mirove-namesti

turistické rozcestí Kokořín - dolina Rozcestí

GPS poloha: 50°26'25.48"N 14°34'50.92"E

Turistický rozcestník, který se nachází u parkoviště pod Hotelem Kokořín, ukazuje turistům cestu do tří směrů. Po modré značce ve směru Kokořín dolina - Kokořín hrad, Kokořín obec, Dolní Zimoř, Želízy, po značce červené ve směru Mělník, Chloumek, kokořínský důl - Pokličky, Vojtěchov, Ráj, hrad Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 8

Průvodce "okolo Bechlína" Houska a po značce zelené ve směru Vojtěchov, Jestřebice, tábořiště U splávku - Podhradská cesta, Sedlec, Mšeno. Autor článku: Martin Sládek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/turisticke-rozcesti-kokorin-dolina

Roudnice nad Labem - železniční stanice ŽST

GPS poloha: 50°25'35.19"N 14°15'55.70"E

Zastávka vlaku. Zde nebo v nejbližším okolí jsou k dispozici tyto služby: • vnitrostátní pokladní přepážka • mezinárodní pokladní přepážka • čtečka in-karet • výdej in-karet • ČD Kurýr • čekárna pro cestující • úschovna zavazadel • úschovna Kol • WC • zastávka linkových autobusů • veřejné parkoviště • restaurace • bufet nebo rychlé občerstvení • další obchody a služby • přístupnost pro sluchově postižené • prostory pro cestující Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/roudnice-nad-labem-zeleznicni-stanice

Úštěk - Informační centrum Ostatní

GPS poloha: 50°35'5.32"N 14°20'36.20"E

Informační centrum Vám poskytne informace o společenských, kulturních a sportovních akcích ve městě a okolí. Dále máte možnost zajistit si ubytování čí stravování. V rámci centra si můžete zakoupit vstupenky na akce. Nabízí velké množství bezplatných i placených propagačních materiálů a publikací, které se vztahují k městu a okolí.

Kontakt: Mírové náměstí 47, Úštěk tel. 416 795 368

Provozní doba: Pondělí 8,00 - 11,00 hod. / 12,00 - 17,00 hod. Úterý 8,00 - 11,00 hod. / 12,00 - 17,00 hod. Středa 8,00 - 11,00 hod. / 12,00 - 17,00 hod. Čtvrtek 8,00 - 11,00 hod. / 12,00 - 17,00 hod. Pátek 8,00 - 11,00 hod. / 12,00 - 17,00 hod. Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 9

Průvodce "okolo Bechlína" Sobota 8,00 - 11,00 hod. / 12,00 - 17,00 hod. (v letní sezóně) Neděle 8,00 - 11,00 hod. / 12,00 - 17,00 hod. (v letní sezóně) Autor článku: Michal Machoczek Další informace najdete zde: http://www.turistika.cz/mista/ustek-informacni-centrum

Tento průvodce byl vygenerován na největším českém portálu pro turisty, výletníky a cestovatele Turistika.cz

str. 10