Průvodce řízením klastrů příručka pro rozvíjení a management klastrových iniciativ

Průvodce řízením klastrů – příručka pro rozvíjení a management klastrových iniciativ

Karlsruhe Německo Linz Rakousko Lyon Francie Tartu Estonsko Wermland Švédsko Timisoara Rumunsko Kaliningrad Rusko Nottingham Velká Británie

 

 

                  Obsah 

  1. Předmluva .................................................................................................................................................................. 2 2. Shrnutí ...................................................................................................................................................................... 5 3. Úvod ......................................................................................................................................................................... 5 3.1 Výzvy evropských průmyslových odvětví v době globální konkurence.............................................................. 6 3.2 Přínosy klastrových iniciativ................................................................................................................................ 7 3.3 Klastrová politika................................................................................................................................................. 7 4. Shrnutí úvodu do managementu klastrů .................................................................................................................. 9 4.1 Vytváření klastrových iniciativ............................................................................................................................... 9 4.2 Management klastrových iniciativ – pět okruhů činností .................................................................................... 10 5. Rozvíjení klastrových iniciativ ................................................................................................................................ 11 5.1 Přípravná analýza základních informací – studie proveditelnosti .................................................................... 13 5.2 Příprava rámce a interní organizace ................................................................................................................ 15 5.2.1 Strategické umístění v rámci regionu ........................................................................................................ 15 5.2.2 Definování cílů, úkolů a činností ................................................................................................................ 16 5.2.3 Vymezení odpovědného orgánu a právního subjektu ............................................................................... 16 5.2.4 Vytvoření projektového týmu ..................................................................................................................... 17 5.2.5 Zřízení poradního orgánu .......................................................................................................................... 17 5.2.6 Informační a komunikační koncept ............................................................................................................ 18 5.3 Financování ...................................................................................................................................................... 18 5.4 Zahájení činnosti klastrových iniciativ............................................................................................................... 19 6. Management klastrových iniciativ – pět okruhů aktivit ........................................................................................... 20 6.1 Informace a komunikace .................................................................................................................................. 20 6.2 Vzdělávání ........................................................................................................................................................ 22 6.3 Spolupráce........................................................................................................................................................ 23 6.4 Marketing a PR ................................................................................................................................................. 24 6.5 Internacionalizace............................................................................................................................................. 25 7. Indikátory pro benchmarking klastrových iniciativ.................................................................................................. 26 8. Odkazy na další informace..................................................................................................................................... 28

 

1. Předmluva Mezinárodní networking – recept na úspěch regionu  Klastrové iniciativy usnadňují a urychlují inovace, a následně je  uvádějí  do  stavu  tržní  vyzrálosti,  čímž  zajišťují  dlouhodobý  ekonomický  úspěch  zúčastněných  obchodních  společností.  Představují  efektivní  nástroj  koncentrace  zdrojů  a  financování,  dosažení  kritických  rozměrů  a  zaručení  šíření  znalostí  a  odborných kvalifikací, což jsou faktory, které trvalým způsobem  posilují jak jednotlivá území, tak ekonomiku.  Je tudíž zvlášť důležité, aby klastry také budovaly mezinárodní  networking  a  vystupovaly  jako  předmostí  při  propagaci  regionální a přeshraniční spolupráce.  Spolková země Horní Rakousy započala úspěšnou implementaci  inovační politiky zaměřené na klastry v roce 1998, a od té doby  trvale  spolupracuje  s dalšími  inovativními  regiony.  Horní  Rakousy  vykazují  značný  pokrok  zejména  v oblastech  vytváření  klastrů a jejich dalšího rozvoje.  Tato  Příručka  managementu  klastrů  je  prvním  dokumentem,  který definuje nejdůležitější kroky, kterých je třeba pro založení  klastrové  iniciativy.  Příručka  ukazuje,  jak  lze  úspěšně  založit,  financovat  a  rozšířit  klastr.  Ukázky nejlepších  příkladů  praktické  realizace  z regionů  projektu  CLOE  (Klastry  propojené  napříč  Evropou)  tento  proces  objasňují  ještě  více.  Horní  Rakousy  dávají  tímto  způsobem  svoje  zkušenosti  k dispozici  dalším  regionům  a  pokládají  tak  důležitý  příspěvek  k úspěchu  projektu  CLOE. 

  Viktor Sigl    Zemský radní pro hospodářství Horních Rakous

  CLOE – spojování regionů, vytváření budoucnosti 

 

Zahájením projektu „CLOE: Klastry propojené napříč Evropou“ v  roce 2004 (www.clusterforum.org) vytvořil region Karlsruhe  propojenou síť (network) s evropskými regiony Lyon/Francie,  Linz/Horní Rakousy, Wermland/Švédsko, Tartu/Estonsko,  Timisoara/Rumunsko a Kaliningrad/Rusko za účelem vybudování  „Evropské sítě excellence pro zkušenosti s klastry, jejich  management, sestavování a propagaci“. Partneři, většinou  agentury pro ekonomický rozvoj a obchodní a průmyslové komory,  mají v úmyslu navázat užší propojení mezi vysoce rozvinutými  sektory svých regionů, aby posílili svoje aktivity a služby v oblasti  ekonomického rozvoje. Regiony mohou být tímto způsobem  marketingově využívány jako území pro obchod a investice v rámci  Evropy i za jejími hranicemi, například v USA nebo Asii, a regiony  samy se tímto způsobem mohou propagovat ve vztahu  k jednotlivým průmyslovým odvětvím.  Karlsruhe jako tzv. vedoucí partner a iniciátor projektu  přispívá regionálním a nad‐regionálním sítím CLOE, jako např.  „Automotive Engineering Network Süd‐west” ‐ AEN (www.aen‐ network.de), „Mobile Region Karlsruhe”  (www.mobileregionkarlsruhe.de), „CyberForum”  (www.cyberforum.de) a síti pro nanotechnologie  „Nanomat”  (www.nanomat.de), které poskytují firmám v Karlsruhe a  Technologickém regionu cenné inovační podněty a dávají  dohromady partnery z oblasti výzkumu, vědy a průmyslu.  Tato Příručka managementu klastrů reflektuje zkušenosti, které  partneři projektu CLOE získali v oblasti vytváření a rozvoje klastrů.   Jedná se o první příručku, věnovanou vytváření a managementu  klastrů, která přihlíží k odlišným podmínkám, které panují v  zúčastněných zemích. Partneři projektu CLOE jsou připraveni dělit se  o své zkušenosti s jinými regiony, čímž přebírají jeden z hlavních  důvodů pro vytváření klastrů: malé a středně velké podniky budou  muset zintenzivnit svoji spolupráci, aby zůstali konkurenceschopné.  Plné využití potenciálu, který může region nabídnout, může zajistit  pouze spolupráce mezi výzkumnými agenturami a podniky. Evropští  partneři sítě CLOE za tímto účelem navážou mezinárodní kontakty,  vyhledávané podniky. Toto povede nejen k přeshraniční spolupráci,  ale také napomůže klastrům, které se účastní sítě, aby ve světovém  měřítku upozornily nejen samy na sebe, ale i na své kvalifikace. 

   

Jsem přesvědčen, že projekt CLOE bude mít trvalý pozitivní efekt  na ekonomiku svých partnerů a atraktivnost jejich lokalit pro  podnikání, a oceňuji úspěch, který tento projekt až doposavad  měl. Jako příklad bych uvedl připojení Nottinghamu jako  přidruženého člena regionů CLOE v roce 2006, což je možnost  otevřená také dalším regionům s úspěšnými klastry. Spolupráce  mezi regiony, které následně vytvoří mezinárodní sítě, bude  jedinou cestou, jak zajistíme silnou konkurenceschopnost Evropy v  budoucnosti. Tato příručka je proto malým, ale důležitým  příspěvkem k evropské konkurenceschopnosti. 

Heinz Fenrich 

 

 

Primátor Karlsruhe a prezident organizace„TechnologieRegion  Karlsruhe“

 

 

2. Shrnutí Globalizace  má  významný  dopad  na  rozvoj  průmyslových  odvětví  a  regionů  a  jejich  konkurenceschopnost.  Toto  nutí  regionální  tvůrce  politik,  aby  přehodnotili  své  strategie  a  vyvíjeli  nové  aktivity.  Jednou  z těchto  nových  aktivit  je  rozvoj  procesů  tvorby  klastrů  a  jejich  integrace  do  inovačních procesů a strategií regionů.  Akademickými a obšírně definovanými přístupy k vytváření, zakládání a managementu klastrových  procesů se podrobně zabývá mnoho publikací (např. Michael Porter).  Tato  příručka  činí  další  krok  a  je  koncipována  jako  praktický  průvodce,  který  poskytuje  přehled  základních úkolů, které je třeba podniknout nebo alespoň zvážit v rámci procesů vytváření klastrů a  jejich  managementu.  Při  tom  se  opírá  o  zkušenosti  úspěšných  klastrových  iniciativ.  Tato  praktická  příručka  je  rozvržena  tak,  aby  pomáhala  regionálním  činitelům,  manažerům  klastrů,  projektovým  manažerům  a  jejich  pomocnému  personálu  rozvíjet  a  řídit  klastrové  aktivity  vhodným  a  úspěšným  způsobem.  Příručka  managementu  klastrů  byla  vypracována  ve  spolupráci  se  subjekty  a  manažery  klastrů  z  regionů Karlsruhe, Lyon, Linz, Wermland, Tartu, Timisoara, Nottingham a Kaliningrad.  CLOE  „Klastry  propojené  napříč  Evropou“  je  projektem  spolupráce,  v současnosti  mezi  osmi  evropskými  regiony,  který  byl  založen  s cílem  sdílení  zkušeností,  vybudování  úzké  spolupráce  a  vzájemné výměny poznatků v oblasti managementu klastrů.  Klastrové  podniky  v  klastrech  partnerských  organizací  CLOE,  které  působí  ve  stejném  odvětví,  ale  odlišných  regionech,  mohou  využít  přínosu  zlepšené  spolupráce.  Projekt  CLOE  se  nabízí  jako  efektivní  informační  aréna  pro vyhledávání potenciálních obchodních a investičních partnerů v osmi  rychle se rozvíjejících klastrových regionech v Evropě. 

3. Úvod V průběhu  devadesátých  let  začalo  mnoho  zemí  Evropské  unie  přijímat  opatření  zaměřená  na  klastry, s cílem posílení inovační schopnosti průmyslu a zvýšení národní konkurenceschopnosti.  Vytváření  sítí  mezi  průmyslem,  výzkumnými  a  vývojovými  centry  a  akademickou  sférou  hraje  důležitou  roli  v  rámci  zavádění  nástrojů  k  podpoře  inovací,  a  má  obrovský  dopad  na  úspěšnost  takových aktivit.  Klastrové  iniciativy  jsou  adekvátním  a  efektivním  nástrojem  pro  koncentrování  zdrojů  a  prostředků  za  účelem  dosažení  kritického  množství  a  pro  zrychlení  předávání  znalostí  a  know‐ how.  Spouštění  a  koordinace  klastrových  iniciativ  a  sítí  se  staly  důležitým  nástrojem  v  rukou  regionálních  správ  pro  podporu  a  napomáhání  rozvoje  ekonomického  růstu  jak  v technologicky  vyspělých, tak tradičních odvětvích ekonomiky. 

 

 

3.1 Výzvy evropských průmyslových odvětví v době globální konkurence Regiony  a  regionální  podniky  nyní  čelí  výzvám,  které  přináší  globální  trh.  Konkurenceschopnost  regionu neurčují jednotlivé společnosti, ale stále větší měrou inovační aktivity celých průmyslových  odvětví  a  oborů.  Konkurenceschopnost  regionu  se  z tohoto  důvodu  stala  ústředním  tématem  hospodářské  a  technologické  politiky  Evropské  unie  a  jejích  členských  států.  Hlavními  cíly  těchto  politik  jsou:   Podpora rozvoje inovací

Schopnost  inovovat  je  zásadním  kritériem  pro  úspěch  regionů  obecně  a  pro  úspěch  průmyslu  zvláště. Zesílení globalizace ekonomiky v současné době a zvyšující míra využívání informačních  technologií vytváří silný tlak na urychlení inovačních procesů.  Podpora rozvoje spolupráce

Spolupráce znamená podporu rozvoje spolupráce mezi průmyslem, se zvláštním zaměřením  na  malé  a  středně  velké  podniky,  výzkumnými  ústavy  a  akademickou  sférou.  Podpora  projektů  zaměřených  na  spolupráci  zvyšuje  rychlost  inovačních  procesů  a  transferu  technologií z výzkumných a vývojových institucí a akademické sféry do průmyslu.  Podpora rozvoje  internacionalizace 

Zejména malé a středně velké podniky nemají k dispozici dostatek zdrojů a know‐how,  aby  vstoupili  na  nové  trhy.  Internacionalizace  se  tudíž  stala  zásadním  faktorem  pro  podniky  a  regiony, které chtějí uspět v globální konkurenci.  Rozvíjení klastrových iniciativ je vhodným způsobem, jak těchto cílů dosáhnout.  " 

 

3.2 Přínosy klastrových iniciativ Perspektiva možných přínosů klastrových iniciativ pro společnosti a regiony povzbuzuje vlády a další  veřejné subjekty, aby zaváděly programy podpory klastrů. Z obecného pohledu podporuje rozvinutá  koncentrace příbuzných podniků tři důležité aktivity:  ■ Zvýšení produktivity (prostřednictvím specializovaných vstupů, přístupu k informacím, synergiím a  přístupu k veřejným statkům),  ■ Zrychlení inovací (prostřednictvím spolupráce v oblasti výzkumu a intenzivnější konkurence),  ■ Vytváření nových podniků (zaplňování mezer na trhu a rozšiřovaní hranic mapy klastru).  Klastrové iniciativy pomáhají regionům řídit jejich ekonomický rozvoj a získávání investic. Iniciativy  též podporují obce, aby znovu zaměřily své úsilí na stávající průmyslová odvětví.  Silné domácí klastrové iniciativy též napomáhají regionům získávat zahraniční investice. Klastry jsou též  schopné  přitáhnout  národní  i  mezinárodní  klíčové  hráče  z titulu  své  pozice  hlavní  platformy  svých  odvětví.  Firmy  v  zahraničním  vlastnictví  mohou  ve  skutečnosti  obohatit  vedoucí  postavení  klastru  a  přispět k jeho modernizaci. 

3.3 Klastrová politika Druhy a obsahy klastrových politik se značně liší, jsou v každé zemi jiné. Obvykle lze vyčlenit tři typy:  ■ První  typ  se  zabývá  posílením  vztahů  „trojité  spirály“,  zejména  vztahů  mezi  průmyslem,  výzkumem  a  vládními  agenturami,  tj.  agenturami  pro  regionální  rozvoj  nebo  agenturami  pro  výzkum a technologie.  ■ Druhý  typ  se  zaměřuje  spíše  na  spolupráci  v  oblasti  výzkumu  a  vývoje  mezi  firmami  a  mezi  podniky a výzkumnými organizacemi.  ■ Třetí typ se zaměřuje na podporu spolupráce mezi podniky navzájem, bez ohledu na to, jestli je  tato  spolupráce  realizována  s  výzkumnými  a  vývojovými  institucemi,  nebo  je  realizována  horizontálně mezi konkurencí nebo vertikálně podél hodnotového řetězce. 

 

Poněvadž  je  v souvislosti  s klastrovými  iniciativami  používáno  několik  definic,  je  nutné  v tomto  momentě  zdůraznit,  že  předkládaný  dokument  je  praktickou  příručkou  pro  vytváření  a  management klastrových iniciativ, a že je založen na následující definici a rozlišování: 

Klastrové iniciativy

= 

organizované regionální sektorové sítě mezi ekonomickými partnery, které  jsou  zaměřené  na  zlepšení  inovačního  úsilí  a  mezinárodní  konkurenceschopnosti 

 

= 

„nástroj inovační politiky“ 

=

vertikálně a horizontálně propojení ekonomičtí partneři určitého  průmyslového sektoru, kteří se nacházejí ve vymezeném regionu  s mezinárodní konkurenceschopností  

 

Klastr

Klastrové  iniciativy  se  staly  ústředním  prvkem  zlepšování  růstu  a  konkurenceschopnosti  klastrů.  Představují přístup k rozvíjení a posilování klastrů, jehož popularita stále vzrůstá. 

   

     

4. Shrnutí úvodu do managementu klastrů Tato část popisuje, s pomocí několika vyobrazení a grafů, hlavní aspekty rozvoje a managementu  klastrových  iniciativ,  které  by  měly  být  posouzeny,  má‐li  být  zamýšlená  iniciativa  efektivní.  Následující  činnosti  se  obecně  vztahují  ke  všem  regionům.  Podrobnější  popis  těchto  kroků  naleznete v kapitolách 4 a 5. 

4.1 Vytváření klastrových iniciativ  

Zjištění potřeby vybudování  klastru

Analýza sekundárních dat (studie proveditelnosti) - Průzkum současné ekonomiky a klastrové politiky  - Analýza  silných stránek  a slabin  ekonomiky  - Vymezení relevantních průmyslových odvětví  - Analýza podniků  - Analýza potřeb podniků  - Analýza subjektů

Multilaterální rozhovory  se subjekty

 

 

Strategické umístění v rámci regionu

 

Definování cílů, úkolů a činností Dotazníky zúčastněným stranám  (podniky, výzkum a vývoj,  akademická sféra)

Návštěvy podniků

 

Sestavení finančního rozpočtu

Založení projektového týmu

 

Definování ukazatelů

Sestavení informačního a komunikačního  konceptu

Ustavení poradního orgánu klastru Zřízení monitorovacího  systému

 

Definování finanční  struktury

Definování odpovědného orgánu

Zahájení klastrových iniciativ

 

Průběžný monitoring

Informace a  komunikace

 

Každodenní práce v pěti oblastech činností

Vzdělávání a kvalifikace

Spolupráce

 

Marketing a PR

Internacionalizace

4.2 Management klastrových iniciativ – pět okruhů činností Hlavní úkoly managementu klastrových iniciativ lze rozdělit do následujících pěti okruhů:     

2. Vzdělávání a kvalifikace 

1. Informace a komunikace 

►Analýza vzdělávacích požadavků, které se vztahují k  příslušné oblasti ► Podpora a instruktáž talentovaných zaměstnanců ►Činnosti zaměřené na kvalifikaci personálu podniku  ►Pravidelné účelové akce  — Workshopy a semináře  — Studijní cesty zaměstnanců  — Interfiremní vzdělávání  — Spolupráce s výzkumnými  a  vzdělávacími subjekty 

 

 

► Podrobná databáze ► Časté rozhovory se zákazníky ► Internet / domovská stránka ►Katalog dodavatelů a služeb ►Zpravodaje ►Pravidelné akce, zájezdy vedené společností,  studijní exkurze ► Měsíční zasílání informací ► Tištěné publikace

 

   

 

 

 

 

3. Spolupráce 

 

 

4. Marketing a PR 

 

►Iniciování a podpora kooperačních projektů ► Navázání kontaktů mezi potenciálními partner projektu ►Spolupráce s výzkumnými, vzdělávacími institucemi a  poskytovateli specializovaných služeb ►Vytvoření programu specializované podpory  ► Napomáhání vyšší míře inovativnosti

 

 

   

 

5. Internacionalizace  ►Přístup k mezinárodním plánovaným akcím, kongresům, tématům, zákazníkům  a trendům,  ►Podpora mezinárodní spolupráce  ►Podpora společností během internacionalizace ►Příprava síťových aktivit mezi srovnatelnými/komplementárními  mezinárodními klastry ►Přitahování zahraničních partnerů do klastru

 

 

 

► Informace a marketingové materiály ► Vytváření regionální identity ►Národní a mezinárodní PR a reklamní činnosti ►Opatření k posílení reputace odvětví Obchodní veletrhy, návštěvy společností, prezentace pro  hlavní zákazníky  ► Lobbing

 

 

5. Rozvíjení klastrových iniciativ Koncept  klastrové  iniciativy  se  odvolává  na některé  základní  premisy  a  ideologie,  které  poskytují  důležité  formulace  této  „politiky”.  Některé  ze  základních  předpokladů  konceptu  klastru  jsou  popsány níže.  Premisy konceptu klastrové iniciativy  

Veřejná  intervence 

Intervence formou  • zavádění  • konzultace  • finanční podpory  klastrovým iniciativám 

Potřeba podniků  „tahounů“ 

Klastry zřízené kolem velkých  hráčů v oblasti inovace  (aktivátorů)  riziko ‐» malé a středně velké  podniky ovládané velkými  společnostmi 

Financování

Participace

Klastrová iniciativa by měla být  otevřená všem podnikům   • nízký vstupní práh   • nízké členské poplatky  • minimální závazky (např. pro  účast na schůzích) 

Vládní dotace nezbytné v  počátku    ‐» startovní impuls, motivace  • ambice na samofinancování  • řízení nezávislou organizací 

Podněty  ke  vzniku  klastrových  iniciativ  obvykle  přicházejí  od  lídrů  průmyslu,  vlády  nebo  akademické  sféry.  Nejvlivnějšími  účastníky  při  zřizování  iniciativy  jsou  obvykle  podniky.  Vláda je  důležitá, co se týče financování a zajištění přinejmenším určité úrovně organizační podpory. 

Následující schémata nabízejí přehled některých vybraných faktorů rozhodujících pro úspěch či  neúspěch rozvoje a managementu klastrových iniciativ.  Determinanty úspěchu a neúspěchu klastrových iniciativ 

ƒ

ƒ ƒ

ƒ

ƒ

Soustředění se na existující silné klastry,  které jsou umístěny v dobrém prostředí  pro podnikání  Primární zaměření na aktivaci klastrů  oproti jejich vytváření  Klastrové iniciativy jako součást širší  strategie‐zlepšení prostředí pro podnikání  v určitém regionu nebo státu  Klastrové iniciativy založené na sdíleném  konceptuálním rámci  konkurenceschopnosti  Dostatečný provozní rozpočet. 

Faktory vedoucí  k úspěchu  klastrových iniciativ 

 

 

 

• Izolované klastrové iniciativy mají menší  efekt  • Nedostatek širšího konsenzu o hlavních  determinantách ekonomického výkonu  • Slabé rámce 

Faktory vedoucí k neúspěchu      

• Facilitátoři, kterým schází silné sítě 

klastrových  iniciativ

• Nedostatek kancelářských prostor  • Nedostatek dostatečných rozpočtů – problémy s  udržitelností  • Opomíjení budování značky regionu 

 

Zkušenosti  ukazují,  že  k tomu,  aby  bylo  dosaženo  kritického  množství,  by  se  klastrová  iniciativa  měla  skládat  z minimálně  30‐50  členů  (podniků  a  dalších  subjektů).  Toto  limituje  výběr  sektorů  klastru.  Schéma níže představuje obecné fáze rozvoje klastrových iniciativ ve stylizované formě.        Budování sociálního kapitálu a vytváření důvěry Kultivace strategických propojení

                          Definování strategie a vize

                             Realizace kroků

Proces zakládání klastrových iniciativ se podstatně liší, v závislosti na účelu, který má plnit, a  okolnostech, za kterých mají zúčastněné podniky spolupracovat. Následující úkoly by nicméně  měly být vzaty v úvahu:  ■ ■ ■ ■

Přípravná analýza základních informací ‐ studie proveditelnosti  Příprava rámce a interní organizace  Financování  Zahájení klastrové iniciativy 

 

 

5.1 Přípravná analýza základních informací – studie proveditelnosti Pro přípravu jasného nástinu silných i slabých stránek regionu, stejně jako za účelem zjištění, kde  bude  nejvíce  prospěšné  provést  podpůrná  opatření,  je  nezbytné  provést  základní  průzkum  ekonomické a průmyslové struktury regionu, včetně meta‐analýzy již existujících studií.  Tento průzkum pro studii proveditelnosti může být proveden ve dvou krocích:  a) Podle výše zmíněných aspektů by měla být provedena důkladná analýza sekundárních dat, čímž se získá první přehled.  Všechny  informační  kanály,  jako  internet,  knihy,  dostupné  statistiky a existující dokumenty poskytují široké zmapování příslušných průmyslových odvětví. 

 

b) Vzhledem  ke  skutečnosti,  že  některé  informace  nelze  získat  analýzou  sekundárních  dat,  je  nezbytné podniknout další kroky:  -

Návštěvy podniků 

-

Multilaterální rozhovory s příslušnými subjekty 

-

Vypracování dotazníků 

Přehled by měl navíc zahrnovat následující podstatné aspekty:  ■  Přehled ekonomiky a klastrových politik, které jsou v současnosti realizovány  Je  důležité  se  seznámit  s  regionálním  rámcem  a  politikami  a  obecnými  regulacemi,  které  jsou  aktuálně aplikovány. Toto je zásadní pro zajištění vhodného zasazení klastrové iniciativy a vyhnutí  se riziku implementace nekonzistentních politik.  ■  Analýzu silných a slabých stránek ekonomiky  Geografická  koncentrace  byla  od  počátku  ústředním  tématem  myšlenky  klastrové  iniciativy.  Důvod,  že  geografická  blízkost  zůstává  jádrem  konceptu  klastru,  souvisí  jak  s nezpochybnitelnými, tak „nedůležitými“ aspekty.  „Nezpochybnitelnými aspekty“, které jsou spojeny s přínosy, odvozenými z toho, že podniky  jsou umístěny v určitých oblastech, jsou např.:  -

Dostupnost specifických přírodních zdrojů nebo jiných výjimečných místních zdrojů,  které mohou přispět ke společnému umístění.  Geografická blízkost, která poskytuje možnosti snížení transakčních nákladů, zejména  v přístupu ke znalostem a jejich předávání.  Úspory z rozsahu a šíře sortimentu mohou být nejúčinněji optimalizovány pomocí  omezeného množství závodů o efektivní velikosti na daném geografickém území. 

 

-

Specializace tržních dodávek s ohledem na práci, kapitál nebo technologické zdroje  může být usnadněna v rámci konkrétní oblasti.  Prostředky k získávání a sdílení informací na trhu a změna technologie se v rámci  dané oblasti mohou stát efektivnějšími.  Souhra s místními zákazníky je impulsem k procesu učení a sofistikovanější  poptávky. 

       

Kromě  toho  jsou  velmi  důležité  také  „méně  důležité  aspekty”.  Atraktivní  pracovní  podmínky,  stejně  jako  podmínky  mimopracovního  vyžití  mohou  hrát  důležitou  roli.  Obchodní  komory,  knihovny, univerzitní kampusy, sportovní arény, logistická centra, restaurace, bary, kavárny,  festivaly  apod.  mají  všechny  jedinečné  charakteristiky,  které  jsou  spojené  s interakcí  mezi  lidmi, kteří tyto služby využívají.  ƒ Definování relevantních průmyslových odvětví  Nejjednodušším  způsobem,  jak  definovat  relevantní  průmyslová  odvětví  a  ověřit odborné  způsobilosti,  je  shromáždit  podrobné  informace  o  společnostech  s ohledem  na  odvětví  průmyslu,  lokalitu  a  ekonomická data, stejně jako zvážit, kde jsou soustředěna určitá odvětví  společně  s  jejich  stěžejními  kompetentnostmi.  Tohoto  lze  dosáhnout  pomocí  dotazníků,  aktualizovaných statistik a průzkumů.  ƒ Analýza podniků, jejich silných stránek a hodnotové řetězce  Identifikace silných a slabých stránek podniků je velmi důležitá. Citlivé informace ‐ jako počet  společností, které tvoří odvětví, jejich počet zaměstnanců, druh výzkumu, který provádějí, atd. ‐  a  exportní  kvóty  definují  charakteristiky  regionu  a  přispívají  k  vytváření  kritického  množství.  Zkušenosti ukazují, že je větší skupiny by měly být upřednostňovány před menšími.  ƒ Analýza potřeb podniků  Analýza  potřeb  podniků  včetně  analýzy  hodnotového  řetězce  musí  být  provedena  se  zaměřením na inovaci. Analýza slouží účelu vytvořit základnu pro diskuzi při definování oblastí  klíčových  aktivit  a  vymezení  podrobných  opatření,  která  by  měla  být  klastrovou  iniciativou  podporována.  Hlavním nástrojem této analýzy je obvykle dotazník, který je zaslán všem podnikům, které byly  identifikovány  v počáteční  studii,  který  je  doplněn  osobními  rozhovory  s význačným  počtem  společností. 

 

  ƒ Analýza relevantních subjektů výzkumu a vývoje, univerzit a dalších subjektů 

 

Aby  bylo  dosaženo  vnitřní  dynamiky,  je  třeba  zapojit  mnohé  subjekty,  čímž  se  dosáhne  kritického  množství.  Kritické  množství  může  sloužit  jako  „nárazník”,  a  učiní  klastrovou  iniciativu  resistentní  vůči  vnějším  otřesům  nebo  jiným  druhům  tlaku,  včetně  „ztrát”  podniků,  zejména  mohou‐li  být  považovány  za  „klíčové  podniky”.  Absence  kritického  množství  může  jinak  učinit  region  zranitelný  vůči  ztrátě  specifických  zdrojů  a  dovedností,  které tvoří jeho hlavní stavební kameny.  Měly by být vzaty v úvahu následující subjekty a provedena analýza jejich přínosu:  -

Regiony  Tvůrci politik  Finanční instituce  Odborové organizace  Průmyslová sdružení 

‐  ‐  ‐  ‐ 

Organizace zabývající se transferem technologií   Obchodní sdružení  Výzkumná a vývojová centra  Akademická oblast 

Angažovanost celého hodnotového řetězce je pro úspěch klastrové iniciativy kritická. 

5.2 Příprava rámce a interní organizace 5.2.1 Strategické umístění v rámci regionu Klastrová  iniciativa  potřebuje  ideologický  rámec,  uvnitř  kterého  může  existovat  a  působit.  Je  třeba,  aby  bylo  jasně  definováno  její  vymezení  a  korelace  s dalšími  politikami  a  zejména  její  implementace  v regionální  strategii.  Toto  by  mělo  být  z důvodů  transparentnosti  sděleno  všem  relevantním subjektům v rámci regionu. 

 

 

5.2.2 Definování cílů, úkolů a činností Prvním krokem každé iniciativy je definování krátkodobých, střednědobých a dlouhodobých cílů.  V průběhu  druhého  kroku  by  měly  být  definovány  úkoly  a  činnosti,  které  jsou  nezbytné  pro  dosažení  těchto  cílů.  Cíle  musí  být  kromě  toho  kvantifikovány,  aby  bylo  možné  provádět  vhodné  monitorování.  Vhodná  možností  vizualizace  strategických  cílů  je  „pyramida  cílů”.  Cíle  jsou  tímto  hierarchicky seřazeny, takže několik vedlejších cílů vede k vyššímu cíli. 

Cíle, úkoly a činnosti 

Posílení regionální konkurenceschopnosti

Podpora rozvoje mezinárodní orientace

Přitahování nových firem

Vytváření obchodní značky regionu

Podpora inovací

Organizování akci

Zlepšování marketingu a PR

Podpora rozvoje spolupráce

Smlouva s výzkumnou a akademickou oblastí

Podpora spolupráce

Podpora zvyšování kvalifikace

Organizace seminářů a workshopů

 

5.2.3 Vymezení odpovědného orgánu a právního subjektu Podstatným momentem je volba odpovědného orgánu klastrových iniciativ. Toto rozhodnutí by mělo  být učiněno všemi odpovědnými subjekty.  Případová studie  V Horních  Rakousech  existují  v  současnosti  tři  právní  subjekty,  které  spravují  klastry  a  sítě.  Klastrland  Oberösterreich  GmbH,  společnost  s  ručením  omezeným  slučuje  šest  z celkem  osmi  klastrových  iniciativ.  Pro  svoji  nabídku  rozličných  možností  synergie  se  osvědčila  jako  úspěšná  organizační  forma.  Dalšími  subjekty  jsou  OOe  Energiesparverband  (ESV)  a  Hornorakouská  obchodní komora. 

 

 

5.2.4 Vytvoření projektového týmu Vytváření a management klastrových iniciativ vyžaduje, aby byl zřízen projektový tým pro každodenní  činnosti.  Velikost  projektového  týmu  závisí  na  velikosti  klastrové  iniciativy,  ale  měl  by  zahrnovat  přinejmenším 3‐5 lidí. Je třeba pečlivě uvážit kompetence členů týmu.  Členové  personálu,  zejména  manažeři  klastru,  by  měli  mít  jak  znalosti  specifické  pro  dané  průmyslové  odvětví,  tak  kvalifikace  s procesním  zaměřením.  Členové  personálu  by  měli  ovládat  následující dovednosti: 

Vedení lidí  Nápaditost a pohotovost  Analytické dovednosti  Manažerské dovednosti 

Integrita  Aktivační praxe umožňující  vykonávání podnikové způsobilosti  (enabling capabilities)  Interpersonální způsobilosti  Znalosti a vize 

5.2.5 Zřízení poradního orgánu Poradní orgán klastru (10‐12 členů)  -

Je výbor složený z odborníků, kteří konzultují s klastrovou iniciativou záležitosti  strategického umístění, kontroly a monitorování činností sítě. 

-

Poskytuje podporu projektovému týmu při orientování klastrové iniciativy na současné a  budoucí trhy a ohledně technologických požadavků klastru a regionu. 

-

Vyhodnocuje již dosažené aktivity z hlediska jejich přijetí a také přínosů pro partnerské  podniky, a formuluje nové činnosti. 

Poradní orgán klastru získává potřebnou dokumentaci od projektového týmu a měl by se scházet  nejlépe čtyřikrát za rok. 

 

Zásadní působnosti jednotlivých etap klastrové iniciativy lze popsat následovně:  Budování sociálního kapitálu

Rozvíjení strategických spojení,  definování strategie a vize

Realizace kroků

- vůdcovství - aktivační praxe - integrita - manažerské a analytické dovednosti - znalosti specifické pro konkrétní odvětví - interpersonální dovednosti - manažerské a analytické dovednosti - nápaditost a pohotovost

 

5.2.6 Informační a komunikační koncept K efektivní  práci  klastru  je  zapotřebí  hladce  fungující  informační  infrastruktury.  Informační  systém často zahrnuje webovou stránku, která prezentuje obecné informace o klastru, seznam  společností,  který  poskytuje  stručné  popisy  zúčastněných  podniků,  „burzu“  spolupráce,  kde  podniky  oznamují  své  návrhy  na  projekty  spolupráce,  agendu  pro  schůzky  a  krátké  zprávy  o  současných aktivitách. 

5.3 Financování Zodpovědný orgán by měl mít dostatečný rozpočet k provádění významných projektů, aniž by byl  nucen  vyhledávat  samostatné  financování.  Klastrové  iniciativy  s dobře  zajištěným  financováním  mnohem pravděpodobněji sledují určité cíle, včetně propagace spin‐off společností, technického  vzdělávání  a  infrastrukturních  projektů.  Jsou  lepší  při  propagaci  růstu  klastru  a  trochu  lepší  ve  zlepšování konkurenceschopnosti.  Obecně existují tři různé typy financování:  ‐    Časově neomezené veřejné financování  Některé  skupiny  sdílejí  názor,  že  permanentní  poskytování  dotací  může  vést  k  neefektivnosti  managementu  klastru  a  klastrových  iniciativ.  Zajímavé  je,  že  zastánci  tohoto  názoru  se  nacházejí jak v podnikové, tak institucionální sféře. 

 

 

‐   Dočasné veřejné financování  Další  skupiny  zastávají  názor,  že  klastrové  iniciativy  by  měly  být  časově  omezeny,  aby  bylo  zabráněno  možnosti  trvalé  závislosti  na  dotacích  a  byl  též  poskytnut  prostor  kooperačním  aktivitám generovaným ze strany průmyslu.  ‐    Veřejné/soukromé financování  Klastrová  iniciativa  může  být  financována  z veřejných  peněz  v  kombinaci  s  poskytováním  služeb za úplatu. Veřejné financování průběhem času zeslábne a podíl na nákladech ze strany  podniků vzroste.  Financování  se  mění  s průběhem  času:  v první  fázi  hrají  hlavní  roli  vládní  peníze,  vynaložené  na  podporu  zahájení  činnosti.  V pozdějších  fázích  lze  zpravidla  pozorovat  všeobecné  snížení  vládních  dotací,  zatímco  finanční  podpora  ze  sféry  průmyslu  a  členské  poplatky  se  stávají  více  a  více  důležitými.  Klastrová  iniciativa  je  často  plánována  a  (spolu)  financována  regionálními  orgány  po  dobu 18 měsíců s cílem prodloužení financování o dalších 18 měsíců. Po těchto třech letech by měl  být klastr soběstačný a žádné další vládní dotace by neměly být potřebné.  Případová studie   Fond  Upper  Austrian  Future  Fund  financuje  velkou  část  místních  klastrových  iniciativ,  ale  podíl  financování  ze  soukromých  zdrojů  se  neustále  zvyšuje  díky  jednotlivým  příspěvkům  partnerských  společností.  Tyto  příspěvky  zahrnují  poplatek  za  propagaci  ve  výši  258 EUR pro malé společnosti,  516 EUR pro malé a středně velké podniky a 1 032 EUR pro velké společnosti, účastnický poplatek za  pořádané  akce  a  další  poplatky  za  služby.  Ve  střednědobém  výhledu  do  roku  2010  mají  všechny  klastrové iniciativy za cíl finanční soběstačnost ve výši 75%. 

5.4 Zahájení činnosti klastrových iniciativ Vhodný způsob, jak zahájit činnost klastru by měl být rozhodnut v závislosti na konkrétní situaci,  specifické  pro  klastr.  Obecně  je  praktické,  jsou‐li  aktivity  klastru  zahájeny  brzy  po  spuštění  klastru. Toto uvedení do života by mělo být naplánováno velmi pečlivě, aby se předešlo tomu, že  zúčastněné podniky ztratí zájem na iniciativě participovat.  Aby se zamezilo riziku neúspěšného startu, měla by být v počáteční fázi vytvořena pro‐inovační  skupina,  aby  byla  zajištěna  stabilita  uvnitř  klastru.  Tato  centrální  skupina  též  napomůže  podnikům se vymezit v jejich vztahu ke klastru. Další výhodu by představovalo zaangažovat do  klastru  osobu  se  širokými  síťovými  kontakty.  První  konkrétní  a  viditelné  projekty  by  měly  být  formulovány přibližně šest až devět měsíců po spuštění klastrové iniciativy, aby se demonstroval  vyplývající přínos.   

 

 

6. Management klastrových iniciativ – pět okruhů aktivit Za efektivnost klastrové iniciativy nese primárně odpovědnost klastrový tým. Management klastru  a členové týmu podporují iniciativu svou každodenní prací. Protože se jedná o kumulativní proces, je  celkový výkon klastrové iniciativy značně ovlivněn managementem klastru a klastrovým týmem.  Hlavní úkoly managementu klastrové iniciativy lze rozdělit do pěti okruhů činností. 

6.1 Informace a komunikace Jak  bylo  již  popsáno  v kapitole  4.2.6,  je  zřízení  informačního  a  komunikačního  systému  zásadním  faktorem úspěšnosti klastrových iniciativ. Všichni členové, stejně jako nezúčastněné společnosti,  by  měli  být  informováni  o  klastrové  iniciativě  samotné,  jejích  členech,  současných  aktivitách  a  dosažených cílech. K tomuto účelu by měly být využívány následující komunikační kanály:  ■    Vybudování komunikační platformy a pravidelných setkání  Komunikační  platforma  by  měla  být  zřízena  za  účelem  výměny  informací,  zkušeností  a  poznatků.  Platforma  by  měla  být  oživována  pravidelnými  setkáními  a  interním  fórem  věnovaným partnerům.  ■    Pravidelná setkání  Účastníky  by  měly  být  řídící  zaměstnanci  klastrové  iniciativy  a  zástupci  akademické  sféry  a  průmyslu. Na začátku by se setkání měla konat každé 3‐4 týdny, což bude prodlouženo na 3‐4  měsíce poté, co se klastrová iniciativa úspěšně rozběhne.  ■    Pravidelné návštěvy podniků  Manažeři  klastrů  by  měli  pořádat  5‐10  návštěv  měsíčně,  které  by  měly  být  zdokumentovány  zprávou o návštěvě. Zprávy by měly podávat přehled aktivit a potřeb podniku. Tyto informace  mohou být důležitým základem pro vytváření kooperačních projektů. 

 

 

■    Pravidelné akce  Úspěšnost klastrové iniciativy je životně závislá na pořádání pravidelných akcí. Tyto akce jsou  zaměřeny na podporu růstu klastru a navázání výměny názorů s dalšími klastry:  -

Workshopy  Kulaté stoly odborníků   Specializované akce  Veletrhy  Prezentační dny klastrů 

■    Vydávání zpravodaje a měsíční aktualizace informací z odvětví a klastru  Všem  zúčastněným  by  měly  být  poskytovány  informace  o  důležitých  zprávách,  které  se  týkají  klastrové    iniciativy  a  jejích  součástí.  Toto  lze  zrealizovat  pomocí  měsíčního  zpravodaje  zasílaného projektovým týmem prostřednictvím neformálního emailu.  Bulletiny jsou zpravidla vytvářeny kvartálně a dostupné v tištěném i elektronickém formátu.  ■    Databáze klastru / katalog dodavatelů / informace o průmyslu  Zřízení  databáze  klastru  je  velmi  důležité  pro  efektivní  spravování  informací  o  partnerech  a  klastrové iniciativě. Databáze by měla obsahovat přinejmenším obecné informace o partnerech  (např. adresu, obrat, počet zaměstnanců) a informace o typu poskytovaných služeb.  ■    Domovská stránka (homepage)  Účelem  domovské  stránky  je  informovat  o  obsahu,  členech  a  aktivitách  v rámci  klastrové  iniciativy. Domovská stránka by měla zahrnovat přinejmenším informativní část (obecné údaje o  klastrové iniciativě) a možnost vyhledávání partnerů. 

 

6.2 Vzdělávání

 

Lidské  zdroje  představují  základní  klíčový  faktor  úspěchu  firem.  Úspěšná  klastrová  iniciativa  by  tudíž měla brát ohled na programy vyššího odborného vzdělání a měla by iniciovat a podporovat  řadu vzdělávacích aktivit pro zlepšení profesní kvalifikovanosti zaměstnanců přičleněných firem.  Kromě  toho,  že  příznivě  ovlivní  mezifiremní  sítě  a  propojení  mezi  universitami  a  průmyslem,  mohou klastrové procesy posílit stimuly pro malé a středně velké podniky ve směru modernizace  jejich interních profesních kvalifikovaností.  Vzdělávací aktivity jsou realizovány formou:  -

Kurzů vyššího odborného vzdělání  Workshopů a seminářů  Studijních exkurzí pro zaměstnance  Interfiremní vzdělávání 

Případová studie  Spouštěcím faktorem, který uvedl do pohybu vybudování iniciativy Tartu Software Klastr Initiative  byla  skutečnost,  že  se  nedostatek  kvalifikovaného  personálu  stával  největší  překážkou  růstu  a  rozvoje  klastru.  Každá  ze  společností,  se  kterými  byl  prováděn  rozhovor,  označila  nedostatek  vhodného školení a vzdělávání vývojářů softwaru jako výzvu číslo jedna. Všichni se shodli na tom,  že  vytvoření  náležitých  vzdělávacích  programů  by  v dlouhodobém  horizontu  bylo  mnohem  výhodnější, než se snažit přetahovat personál mezi sebou navzájem. Z toho důvodu byl vypracován  společný vzdělávací program sestavený na míru softwarovým developerům pro University of Tartu,  Tartu  Vocational  Training  Centre,  Tartu  City  a  Tartu  Science  Park,  který  obsahuje  krátkodobá,  střednědobá  i  dlouhodobá  opatření  pro  zajištění  potřebného  vzdělání,  a  tím  umožňuje  další  růst  klastru.   

 

6.3 Spolupráce Poněvadž  konkurenceschopnost  regionů  neurčují  jednotlivé  společnosti,  ale  stále  více  inovační  schopnosti celých průmyslových odvětví a oborů, stává se spolupráce pro vylepšení této schopnosti  nezbytným  faktem.  S pomocí  kooperačních  projektů  mohou  být  využity  synergické  potenciály  a  dojde tudíž k posílení nejen jednotlivých společností, ale celé ekonomické struktury, a to zásadním  a udržitelným způsobem.  Podniky v cílové skupině mají často eminentní zájem o kooperační projekty s dalšími firmami nebo  výzkumnými a vývojovými institucemi. Důležitou oblastí aktivity klastrové iniciativy je tudíž iniciování,  rozvoj  a  podpora  kooperačních  projektů.  Tyto  druhy  projektů  se  mohou  zabývat  následujícími  oblastmi:  Výzkum a vývoj 

‐  Odborná kvalifikace 

Výroba 

‐  Organizace 

Marketing 

‐  Informační technologie 

Logistika 

‐  Internacionalizace 

■    Iniciování a podpora kooperačních projektů  Klastrová iniciativa by měla iniciovat, pomáhat rozvíjet a podporovat spolupráci mezi podniky,  univerzitami a výzkumnými a vývojovými institucemi.  ■    Spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími institucemi a poskytovateli specializovaných služeb  Z důvodu zajištění vysoce inovativních projektů je důležité, aby byly zaangažovány výzkumné,  vývojové a vzdělávací instituce a poskytovatelé  specializovaných služeb.  ■ Založení zvláštních podpůrných programů pro kooperační projekty  Je nezbytné založit vhodný podpůrný rámec za účelem přilákání společností ke spolupráci. Pokyny  k  podpůrným  programům  pro  přidělování    příspěvků  by  měly  být  vypracovány  způsobem,  který  bude vstřícný k zákazníkům. 

 

 

■    Podpora kooperace  Je velmi užitečné založit interní agenturu pro správu kontaktů, partnerskou agenturu pro  kooperační projekty a vybudovat monitorovací systém.  Případová studie  Během minulých sedmi let iniciovaly a zrealizovaly hornorakouské klastry 306 produktů, procesů a  tržních inovací prostřednictvím klastrových projektů, na kterých se účastnilo 1 177 společnosti. Toto  přispívá  k  udržitelnému  posílení  regionální  ekonomické  konkurenceschopnosti.  Kooperační  projekty  získaly  podporu  ve  výši  14,31  milionů  eur,  při  iniciování  objemu  projektů  ve  výši  60,7  milionů eur. 

6.4 Marketing a PR Marketing  a  PR  posilují  míru participace  existujících  členů  a  přitahují  nové  společnosti  nebo  výzkumné  organizace,  aby  se  připojili  ke  klastru.  Tyto  činnosti  by  proto  měly  být  prováděny  pravidelně.  Mohou  zahrnovat  lobbing  na  národní  i  mezinárodní  úrovni  pro  konkrétní  odvětví  a  skládají se z následujících úkolů:  -

Vytváření regionální identity  Tvorba informačních a marketingových materiálů, prezentací a informačních brožur  Národní a mezinárodní PR pomocí reklamních šotů, inzerátů a článků v obchodních  časopisech  Opatření k posílení image značky  Obchodní veletrhy, návštěvy společností, prezentace pro významné zákazníky  Lobbing 

 

6.5 Internacionalizace Odstranění  obchodních  bariér  a  posílení  dopravních  a  komunikačních  systémů,  spojené  s  harmonizací tržních regulací, nabízí do velké míry zlepšené podmínky pro toky zdrojů a zvýšenou  specializaci hodnotových řetězců napříč národními hranicemi. Pro průmysl, stejně jako pro regiony,  je  dnes  nezbytné  otevřít  cestu  na  nové  trhy  a  najít  a  přitáhnout  nové  partnery  ke  spolupráci.  Klastrová  iniciativa  by  tudíž  měla  podporovat  své  členy  během  jejich  aktivit  na  poli  internacionalizace.  Klastrová  iniciativa  by  měla  být  též  otevřená  další  mezinárodní  expanzi.  Doporučujeme zvážit následující aktivity:  ■   Přístup k mezinárodním akcím, tématům a trendům  Klastrová iniciativa by měla být otevřená novým trendům a tématům. Účast na mezinárodních  akcích je nezbytnou podmínkou.  ■    Účast na mezinárodních projektech  Je důležité, aby se subjekty participující na klastrové iniciativě podíleli na mezinárodních projektech  v zájmu zvýšení své konkurenceschopnosti prostřednictvím těchto mezinárodních aktivit.  ■    Vybudování síťových aktivit (networking )mezi různými klastry  Aby  byla  udržena  konkurenceschopnost  a  vysoce  inovační  charakter  klastrové  iniciativy,  je  důležité,  aby  byla  udržována  spolupráce  s dalšími  klastrovými  iniciativami  v dalších  regionech.  Tohoto  lze  dosáhnout  buď  pomocí  studijních  exkurzí,  nebo  prostřednictvím  participace  na  projektech EU. 

Případová studie  Dobrým  případem  toho,  jak  klastrové  iniciativy  spolupracují  a  poskytují  dodatečné  výhody  svým  partnerským  podnikům  v  klastru,  jsou  workshopy  zaměřené  na  konkrétní  průmyslová  odvětví  v rámci  projektu  CLOE.  Klastrové  iniciativy  organizují  akce  společně  a  zaměřují  se  na  specifická  témata  v rámci  klastru.  Jsou  přizváni  odborníci,  aby  hovořili  o  aktuální  výzkumné  činnosti  nebo  nejlepších  postupech  v této  oblasti.  Tyto  zajímavé  novinky  a  zkušenosti  přitahují  partnerské  podniky  klastru  z  různých  regionů,  k tomu  aby  se  akce  zúčastnily,  navázaly  kontakt  s vědeckými  pracovníky,  setkaly  se  zástupci  dalších  společnosti  nebo  jen  získali  informace  o  budoucím  vývoji  trhu. 

 

7. Indikátory pro benchmarking klastrových iniciativ Před  provedením  hodnocení  klastrové  iniciativy  by  měly  být  předem  vymezeny  měřitelné  ukazatele.      Tyto  indikátory  zajistí  kvalitu  hodnocení  a  mohou  být  použity  jako  referenční  body  (benchmarks) pro srovnání s dalšími klastrovými iniciativami.  Pro každou klastrovou iniciativu by měly být stanoveny následující indikátory: 

7.   Indikátory pro benchmarking klastrových iniciativ  Před  provedením  hodnocení  klastrové  iniciativy  by  měly  být  předem  vymezeny  měřitelné  ukazatele.      Tyto  indikátory  zajistí  kvalitu  hodnocení  a  mohou  být  použity  jako  referenční  body  (benchmarks) pro srovnání s dalšími klastrovými iniciativami.  Pro každou klastrovou iniciativu by měly být stanoveny následující indikátory:  Klíčová čísla  

Počet partnerských podniků v  klastrové iniciativě  Kumulovaný obrat partnerských  podniků klastrové iniciativy  Kumulovaný počet    zaměstnanců partnerských  podniků klastrové iniciativy 

Kvalifikace 

  Množství organizovaných akcí  v rámci klastrové iniciativy   Počet účastníků těchto akcí Kooperační projekty    Počet kooperačních projektů  v rámci klastrové iniciativy    Počet společností, které    participují na těchto  kooperačních projektech v  klastrové iniciativě  Finanční efekt aktivit klastrové  iniciativy (příspěvky  v porovnání s investičními 

 

Dalšími indikátory mohou být:  -

Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové iniciativě  Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy  Počet zaangažovaných subjektů a institucí na klastrové iniciativě  Míra veřejného financování kooperačních projektů v klastrové iniciativě  Míra veřejného financování v klastrové iniciativě  Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně provedeny v rámci klastrové  iniciativy 

Indikátory  kvality  by  měly  být  na  základě  těchto  záznamů  pravidelně  monitorovány.  Minimálně  jednou  ročně  by  měla  být  ohodnocena  celá  klastrová  iniciativa.  Toto  je  důležité  zejména  stran  dosažení cílů a zhodnocení úspěchu iniciativy.  Monitorování  by  mělo  být  prováděno  pomocí  dotazníku,  který  vyplní  partnerské  podniky  a  zašlou  ho  nazpět  kanceláři  manažera  klastru. Monitorovací  proces  by  měl  být  dokumentován a  pravidelně zasílán partnerům klastrové iniciativy. 

 

   

8. Odkazy na další informace Andersson T., Schwaag Serger S., Sörvik J., Wise Hansson E., (2004): The Cluster Policy   White Book.IKDE, Malmö, 2004  Clusterland Oberösterreich (2006): Clusterland Upper Austria – Innovation through  Coopera‐tion. URL: http://www.clusterland.at/, download 17.01.2006  European Commission (2002): Regional Clusters in Europe ‐ Observatory of  European SMEs, No. 3, Belgium 2002  European Commission (2003): Final Report of the Expert Group on Enterprise  Clusters and Networks, Brussels 2002  European Commission (2003): Trend Chart on Innovation. URL:  http://www.innovating‐regions.org/network/regionalstrat/chart.cfm,  download 05.10.2005  Ketels C., (2003): The Development of the cluster concept – present experiences and  further developments, URL:  http://www.isc.hbs.edu/pdf/Frontiers_of_Cluster_Research_2003.11.23.pdf,  download 20.10.2005   

OECD (2001): Innovative Clusters – Drivers of National Innovation Systems. OECD  Publications, OECD 2001  Ohler F., (2001): Evaluierung der oberösterreichischen Clusterinitiativen. Technopolis  Forschungs‐ und Beratungsgesellschaft mbH, Wien 2001  Schneider F., Holzberger M., (2003): Volkswirtschaftliche Analyse ausgewählter  Maßnahmen der oberösterreichischen Standort‐ und Technologiepolitik, Linz 2003  Sölvell Ö, Lindqvist G., Ketels C., (2003): The Cluster Initiative Greenbook. Bromma  tryck AB, Stockholm 2003 

 

9.   Příloha  9.1   Kontrolní seznam vytváření klastrových iniciativ a jejich managementu  Následující kontrolní seznam sumarizuje veškeré nezbytné kroky, které je nutné podniknout při  rozvíjení a řízení úspěšných klastrových iniciativ.  Budování klastrových iniciativ  Splněno  Provedení analýzy sekundárních dat / studie proveditelnosti   

Zmapování současně realizovaných ekonomických a klastrových politik 

 

Analýza ekonomických slabin a silných stránek 

 

Vymezení relevantních průmyslových odvětví 

 

Analýza podniků, jejich silných stránek a hodnotových řetězců 

 

Analýza potřeb podniků 

 

Analýza relevantních subjektů v oblasti výzkumu a vývoje, univerzit a dalších subjektů 

  Multilaterální rozhovory se subjekty  Strategické umístění uvnitř regionu  Vymezení cílů, úkolů a aktivit  Určení odpovědného orgánu / právního subjektu   Ustanovení projektového týmu   Informační a komunikační koncepce  Zřízení poradního orgánu klastru  Financování   Zahájení klastrové iniciativy  

 

 

Řízení klastrové iniciativy 

Status  Informace a komunikace  Vybudování komunikační platformy a pravidelných setkávání  Pravidelné návštěvy podniků  Pravidelné akce (workshopy, kulaté stoly s odborníky, specializované akce, veletrhy, informační dny  klastru)  Vydávání zpravodaje a měsíční aktualizace informací z odvětví a klastru  Databáze klastru / katalog dodavatelů / informace o průmyslu  Domovská stránka (homepage) 

Školení zaměstnanců (zaměstnanců podniků v klastru a projektového týmu)  Kurzy vyššího odborného vzdělání   Workshopy a semináře   Studijní exkurze pro zaměstnance   Interfiremní vzdělávání 

Spolupráce  Iniciování a podpora kooperačních projektů   Spolupráce s výzkumnými a vzdělávacími institucemi a poskytovateli specializovaných služeb  Založení zvláštních podpůrných programů pro kooperační projekty   Podpora spolupráce 

 

 

Status  Marketing a PR  Vytváření regionální identity  Tvorba informačních a marketingových materiálů, prezentací a informačních brožur  Národní a mezinárodní PR pomocí reklamních šotů, inzerátů a článků v obchodních časopisech  Opatření k posílení image značky  Obchodní veletrhy, návštěvy společností, prezentace pro významné zákazníky  Lobbing 

Internacionalizace  Přístup k mezinárodním akcím, tématům a trendům  Účast na mezinárodních projektech  Vybudování síťových aktivit (networking) mezi různými klastry 

 

 

 

9.2   Popis klastrových iniciativ 

Klastrové iniciativy v Horních Rakousech  Klastrová politika Horních Rakous  Od roku 1998 je implementována strategie „Strategisches Programm OÖ 2000+”, která je založena  na  ekonomice  orientované  na  klastry  a  technologickou  politiku,  a  jejímž cílem  je  posílení  konkurenceschopnosti regionu. Status quo dnešní klastrové politiky v Horních Rakousech je výsledkem  současného působení různých faktorů, zejména:  ■    Založení společnosti TMG (Společnost pro technologii a marketing), složení jejích akcionářů  a specifické struktuře financování  Důležitým  momentem  hornorakouské  politiky  v  oblasti  technologie  a  lokalizace  se  stalo  ustavení  institutu  TMG.  TMG  je  neziskovou  organizací  zaměřenou  na  poskytování  služeb,  která nese odpovědnost za úspěšnost klastrů. Široká struktura akcionářů TMG zahrnuje všechny  důležité veřejné instituce, zástupce zájmových skupin a orgánů infrastruktury.  Financování  Fond  Upper  Austrian  Future  Fund  financuje  velkou  část  klastrových  iniciativ,  přestože  se  podíl  soukromého financování neustále navyšuje díky jednotlivým příspěvkům partnerských společností.  Tyto příspěvky zahrnují poplatek za propagaci ve výši 258 EUR pro malé společnosti, 516 EUR pro  malé a středně velké podniky a 1 032 EUR pro velké společnosti, účastnický poplatek za pořádané  akce  a  další  poplatky  za  služby.  Ve  střednědobém  výhledu  do  roku  2010  mají  všechny  klastrové  iniciativy  za  cíl  finanční  soběstačnost  ve  výši  75%,  což  lze  pokládat  za  podnikatelský  úspěch.  Zbývajících 25% odpovídá ekonomickým vlivům, které nepřímo ovlivňují i neparticipující podniky.  Struktura vývoje a managementu  Úspěšné klastrové iniciativy v Horních Rakousech byly zahájeny v roce 1998 Automobilovým klastrem  v rámci  strategického  programu  „Horní  Rakousy  2000+".  Společnost  TMG  předložila  zadání  poradenské  firmě  s cílem  vybudovat  automobilový  klastr,  aby  se  vyhnula  rizikům  a  zkrátila  dobu  zakládání. Se zahájením projektu bylo přizváno 25 hlavních podniků a zároveň byl pro ně vypracován  program  na  první  rok;  během  následujících  7  měsíců  se  ke  klastru  připojily  všechny  zbývající  významné podniky.  Bezprostřední získání důvěry cílové skupiny přineslo bezpochyby důkaz o úspěchu iniciativy a přispělo  k sebevědomí hornorakouské klastrové politiky.   

 

Spolková země Horní Rakousy zároveň poskytuje silnou síť klastrových iniciativ pro své podniky, zejména malé  a středně velké podniky.  Hornorakouské klastrové iniciativy v číslech 

 

1. listopad 2005  Klíčová čísla klastru  Partnerské podniky 

   

196 

140 

176 

150 

196 

1 575 

54 013 

17 800

2 710 

20 050

26 590

22 094

266 773 

Tržby (úhrnem/ miliard €)  

18,92 

9,66 

10,91 

2,00 

0,39 

2,28 

3,32 

4,20 

51,68 

 

 

 

 

 

 

 

 

Počet účastníků  Kooperační projekty 

372 

 

96 520  26 996 

Počet akcí 

80 

 

Zaměstnanci (úhrnem)    Vzdělávání 

265 

∑ 

 

144 

15 

93 

111 

80 

155 

59 

44 

701 

7 524 

281 

5 452 

4 915 

6 518 

2 904 

1 911 

1 425 

30 930 

 

 

 

 

 

 

 

 

Dokončené projekty 

54 

10 

70 

57 

48 

40 

15 

12 

Počet podílejících se  partnerů 

220 

33 

300 

254 

131 

150 

50 

39 

Financování (Milionů €)  Objem projektu (Milionů €)  Objem investic  

 

 

  306  1 177  14,31 

Poměr 1 : 4 

60,7O 

Poměr 1 : 6 

85,86 

Jak  je  vidět  výše,  v minulých  sedmi  letech  bylo  prostřednictvím  klastrových  projektů,  zahrnujících  1 177  podniků,  iniciováno  a  realizováno  306  produktů,  procesů  a  tržních  inovací.  Toto  odpovídá  podílu  74  %  všech  partnerů  klastru  a  ukazuje,  že  se v Horním  Rakousku  vytvořila  zcela  nová  kooperační  a  inovační  kultura.  Toto  přispívá  k udržitelnému  posilování  konkurenceschopnosti  ekonomiky  regionu.  Kooperační  projekty  získaly  podporu  ve  výši  14,31  milionů  eur,  a  iniciovaly  objem  projektu  ve  výši  60,70  milionů  eur.  Toto  odpovídá  faktoru  1:4.  Podle  údajů  participujících  společností  došlo  k aktivaci  dalších  investic  (stroje,  materiál,  lidské  zdroje  atd.),  které  faktorovou  cenu navyšují na 1:6. Celkový objem investic (inovací) vyvolaný v minulých pěti letech dosáhl 85,86  milionů eur.  Aby  se  dále  pokračovalo  v  tomto  úspěšném  přístupu,  zadala  vláda  Horních  Rakous  přípravu  strategického  programu  „Inovativní  Horní  Rakousy  2010",  který  je  koncipován  jako  směrnice  technologické  politiky  pro  léta  2005  až  2010.  Tento  program  se  opírá  o  usnesení  Hornorakouské  vlády  a  bere  v úvahu  nejen  výsledky  hodnocení,  ale  také  změny  ve  Strukturálních  fondech  v nadcházející finanční perspektivě EU pro roky 2007–2013.  Nový program „Inovativní Horní Rakousy 2010" byl připraven v extenzivní spolupráci 250 odborníků  z oblasti podnikání, výzkumu a souvisejících orgánů, a v úzké spolupráci    

 

s Hornorakouskou radou pro výzkum a technologie. Jejich závěry mají formu pěti tematických oblastí,  18 strategií a 43 opatření.  V  souladu  s  národními  a  evropskými  inovačními  strategiemi  se  obsah  programu  skládá  z  pěti  tematických oblastí výzkumu a vývoje, profesní kvalifikace, sítí, ekonomické a technologické lokality  Horních Rakous a sítí Evropské unie. Budoucí cíl programu, jmenovitě zvýšení konkurenceschopnosti,  je evidentní, a stejně jako předcházející program „Inovativní Horní Rakousy 2010" demonstruje tento  dokument nejen pevnou orientaci na proveditelnost, ale obsahuje také vizi, formulaci hlavního cíle a  strategie implementace.  Cílem strategického programu „Horní Rakousy 2010" je pokračování osmi klastrových iniciativ a čtyř  tématických sítí, s rámcovým tématem rozvinout ekonomiku Horních Rakous. Tyto klastry a sítě jsou  nyní pod společnou střechou společnosti Upper Austrian Clusterland GmbH.  www.clusterland.at  www.tmg.at  www.ooe2010.at   

 

 

Klastrové iniciativy v regionu Karlsruhe  Iniciativa Automotive Engineering Network South‐West (AEN, založená r. 2004, 64 členů z Německa  a  Francie)  spojuje  podniky  z jihozápadu  Německa,  které  jsou  subdodavateli,  výrobci  doplňků  nebo  systémovými  partnery  automobilového  průmyslu.  Protože  je  klastr  zaměřen  na  strojírenství,  je  činnost  klastru  soustředěna  na  stránku  poskytování  služeb  v  automobilovém  odvětví.  Strojírenství,  jako nejdůležitější kvalifikace pro automobilovou výrobu, bude vždy součástí hodnotového řetězce,  i pokud by byly výrobní podniky potenciálně převedeny do jiných zemí.  Klastrová iniciativa byla založena v prosinci 2004 a je provozována odborem pro hospodářský rozvoj  bez  dalšího  dodatečného  financování  ze  strany  státu.  Ačkoli  Karlsruhe  není  známé  automobilovou  výrobou,  část  výroby  společnosti  Daimler‐Chrysler,  která  je  realizována  v Alsasku,  tuto  oblast  ovlivňuje.  Mnoho  různých  subdodavatelských  odvětví  tohoto  sektoru  je  zde  umístěno  právě  z tohoto  důvodu.  Klastr  v současnosti  čítá  64  členů,  mezi  které  patří  výzkumná  centra,  malé  a  středně  velké  podniky  a  logistická  centra.  Protože  region  Karlsruhe  hraničí  s Francií,  sídlí  někteří  členové  za  hranicemi.  Z tohoto  důvodu  může  být  tato  iniciativa  považována  za  jeden  z mála  dvounárodních regionálních klastrů.  www.ae‐network.de  Cyberforum (založená r. 1997, 640 členů, soukromá iniciativa) je nejstarším a největším klastrem v  Karlsruhe.  Založená  v  roce  1997,  spravovaná  jako  soukromá  iniciativa  a  podporovaná  organizací  Economic  Development  Karlsruhe,  v současnosti  čítá  640  členů  z více  než  500  společností  v  odvětvích  TIMES  (telekomunikace,  informační  technologie,  média,  zábavní  průmysl  a  bezpečnost).  Klastr  poskytuje  širokou  škálu  nabízených  služeb,  tj.  měsíční  setkání  s  přednáškami  a  lekcemi  na  zvolená témata,  které jsou následovány  neformálními  setkáními.  Toto  takzvané  „tržiště” umožňuje  členům  klastru  získávat  nové  kontakty,  nalézat  nové  obchodní  partnery  a  je  v regionu  velmi  pevně  vžité. Nabízeny jsou i specializované služby začínajícím podnikům a pro oblast pracovního vzdělávání  a učebních oborů. Cyberforum v současné době koordinuje vzdělávání více než 120 osob.  www.cyberforum.de  MobileRegionKarlsruhe (založená r. 2005, 40 členů, síť vzniklá z popudu průmyslu, mobilní řešení)  je  tržištěm  pro  různá  mobilní  řešení  z regionu  Karlsruhe.  Iniciativa  podporuje  transfer  nově  vyvinutých  inovačních  řešení,  generovaných  inovačními  podniky,  k  širší  veřejnosti.  Mobilní  region  Karlsruhe  je  v Německu  znám  jako  přední  klastr  pro  mobilní  řešení.  Iniciativa  vznikla  výhradně  z  popudu  průmyslu  a  prokazuje,  že  přes  40  regionálních  společností,  které  jsou  v  tomto  specializovaném IT klastru sdruženy, porozumělo výhodám regionální spolupráce. 

 

Nejnovějším  pokrokem  v  Karlsruhe  je  propojení  dvou  klastrů  Cyberforum  a  Mobil‐eRegion.  Klastr  MobileRegion se stane součástí Cyberforum, kde bude zastupovat skupinu se specializovanými zájmy  uvnitř  klastru.  Tato  nová  struktura  přináší  výhody  jako  minimalizace propouštění  z důvodu  přezaměstnanosti a zvýšení koncentrace na každodenní práci.  www.mobileskarlsruhe.de  Síť  NanoMat  (nanotechnologická  síť  s celoněmeckým  rozsahem  z oblastí  výzkumu  a  průmyslu)  zahrnuje tři výzkumná střediska ze sdružení Helmholtz ‐ německá výzkumná centra, deset univerzit s  katedrami  přírodních  věd  a  strojírenství,  Institut  Maxe  Plancka,  Institut  vědeckého  sdružení  Gottfrieda  Wilhelma  Leibnize,  tři  instituty  Fraunhofer,  Institut  polské  akademie  věd,  společnost  DECHEMA a čtyři velké společnosti z různých částí Německa. Úzká spolupráce v různých výzkumných  programech sítě NanoMat umožňuje partnerům, aby navzájem propojili své kvalifikace a schopnosti  takovým způsobem, že projekty mohou být realizovány průběžným a interdisciplinárním způsobem  už od fáze předběžného výzkumu až do fáze převedení do ekonomicky realizovatelných produktů.  Síť NanoMat má silné výzkumné pozadí a byla původně založena s podporou federální vlády. Odbor  ekonomického  rozvoje,  centrum  Steinbeis‐Europazentrum  a  síť  NanoMat  zahájily  pravidelná  setkávání malých a středně velkých podniků a vědeckých institutů na regionální úrovni v takzvaném  NanoFóru Karlsruhe. Na jedné straně si toto fórum klade za cíl informovat účastníky o nejnovějších  událostech v oblasti výzkumu a umožňovat podnikům získávat informace o budoucím uplatnění jejich  produktů  nebo  produktových  řad.  Na  straně  druhé  jsou  vědečtí  pracovníci  konfrontováni  s  praktickými problémy, které nastávají v podnicích.  www.nanomat.de      

 

Klastrové iniciativy v regionu Tartu  Klastr Software Tartu Pozadí  Klastrová iniciativa Tartu Software byla založena jako výsledek projektu Tartu Regional Innovation  Strategy,  který  identifikoval  dřevozpracující  průmysl,  kovoprůmysl,  informační  technologie  a  biotechnologie  jako  klíčové  oblastí  rozvoje  pro  region  Tartu.  Cílem  této  klastrové  iniciativy  je  posílení  konkurenceschopnosti  podniků  klastru  Tartu  Software  pomocí  společných  kooperačních  aktivit, které budou též zahrnovat univerzity, instituce odborného vzdělávání, místní samosprávy a  organizace pro podporu podnikání jako např. Tartu Science Park.  Dynamika klastru  První  firmy  zabývající  se  vývojem  softwaru  byly  v  Tartu  založeny  v  polovině  90.  let,  povětšinou  osobami, které se zabývaly výzkumem na University of Tartu. Počáteční růst byl poměrně pomalý  a kolem roku 2000 dosahoval odhadovaný počet osob, které pracovaly v oblasti vývoje softwaru,  pouhých 150. Nicméně od začátku nového milénia se situace v klastru Tartu Software změnila. Bylo  vytvořeno mnoho nových společností a ty již existující se začaly rychleji rozvíjet. V současné době  zahrnuje klastr Tartu Software největší estonské firmy v oblasti vývoje softwaru jako Playtech a  Webmedia, z nichž každá zaměstnává již kolem 200 lidí. Dnes klastr zahrnuje 30 firem zabývajících  se  vývojem  software,  a  očekává  se,  že  celkové  číslo  osob  přímo  zaměstnaných  softwarovými  společnostmi  přesáhne  1000  v  roce  2006.  Růst  klastru  také  odráží  rychlý  nárůst  obratu  a  zisků.  Hlavní trhy klastru jsou situovány za hranicemi Estonska a zahrnují silné evropské trhy a globální  trhy, jako rychle rostoucí Spojené státy americké.  Zaměření klastrové iniciativy  Klastrová  iniciativa  Tartu  Software  se  současně  zaměřuje  na  2  hlavní  témata.  Prvně,  rozvíjení  lidského kapitálu na všech úrovních počínaje středními školami a zařízeními odborného vzdělávání,  až  po  univerzity  a  postgraduální  studijní  programy,  protože  nedostatek  kvalifikovaného  personálu  představuje  největší  překážku  dalšího  rozvoje  klastru.  Zadruhé,  z důvodu  rychlého  růstu  firem  se  začíná  projevovat  nedostatek  vhodných  budov,  do  kterých  by  společnosti  mohly  expandovat. V současnosti se tudíž uvnitř této klastrové iniciativy intenzivně projednává dohoda o  partnerství veřejného a soukromého sektoru, jejímž účelem je vybudování realitního projektu pod jménem „Tartu Software Tower”.   

 

Klastrové iniciativy v Nottinghamu  eminate je průkopnickou iniciativou, která je zacílena na poskytování otevřeného přístupu průmyslu k  typové  řadě  nejmodernějšího  vybavení  pro  přípravu  a  charakterizaci,  umístěná  v srdci  Spojeného  království.  Zasazená  do  areálu  BioCity,  nottinghamského  inkubačního  centra  biologických  věd,  se  iniciativa  eminate  zaměřuje  na  budování,  syntézu  a  evaluaci  nanostrukturovaných  materiálů,  a  je  odhodlána  revolucionalizovat  a  znovu  oživit  oblasti  tradičního  průmyslového  vlivu  napříč  mnoha  odvětvími.  Odborné  znalosti  a  technologie,  které  má  iniciativa  eminate  ve  svém  rámci  k dispozici,  přinesou  význačné  přínosy  místním  odvětvím,  zejména  strojírenství  (včetně  firem  Aerospace,  Automotive  a  Energy)  a  zdravotnictví  (včetně  výroby  léčiv,  potravin,  technických  textilií  a  lékařských  přístrojů).   Klíčovým cílem bude otevřít nové příležitosti k podnikání pomocí aktivního zprostředkování (facilitace)  interdisciplinárního transferu technologií mezi těmito sektory.    Technologie: 

Pokusně zaváděné technologie 

čas

   

Pokusně zaváděné  technologie:  • Příprava  • Charakterizace  • GMP

Střednědobé  příležitosti:  •Technické textilie  •Nanokompozitní materiály  •Nanokeramika  •Nanobiomateriály 

Dlouhodobé příležitosti:

• •

Společné  podniky  s dalšími centry 

Polymerové/keramick é nanotuby Samo‐uspořádávající  se materiály atd. 

  Nové  obchodní  příležitosti 

     

 

Pokusně zaváděné technologie: ujímání se bezprostředních potřeb průmyslu v oblastech zpracování  a materiálů.  -

Syntéza  a  zpracování  nanočástic:  pro  řízenou  výrobu,  zapouzdření  a  funkcionalizaci  mikročástic a nanočástic pro použití zahrnující podávání léků, složení jídla, katalýzy atd. 

-

Potahovací  zařízení:  pro  využití  přínosů  nanostrukturovaných  potahů  při  vylepšování  pevnostních vlastností, bio‐kompatibility a antimikrobiální účinnosti. 

 

 

-

Zařízení pro dvojchodou extruzi: zdokonalené technologie extruze a potahování  pro  výrobu    nanokompozitů  (např.  polymery/keramika)  za  účelem  vylepšení  strukturních vlastností. 

-

Zařízení na výrobu superkritické kapaliny: pro použití pokročilých extrakčních a  vylučovacích  technologií  k výrobě  kovových,  keramických  a  polymerový  nanočástic a nanostrukturovaných materiálů s obohacenými vlastnostmi. 

‐  Střednědobé a dlouhodobé technologie  Odborné  znalosti  iniciativy  eminate  a  jejích  partnerských  institucí  budou  též  využity  ke  kultivování  rozvoje nových nanomateriálů a architektur materiálů se středně a dlouhodobým přínosem pro průmysl.  Specializovaná zkušební a výrobní zařízení budou vyvinuta ve spojení s průmyslem, a to na základě  technologií, které se budou jevit jako nejslibnější pro komerční využití. Příklady zahrnují:  -

Polymerové/keramické/nanotubní nanokompozity  Samo‐uspořádávající se materiály   Magnetické nanočástice a kontrastní činidla pro biomedicínské snímání   Technické textilie  Technologie litografických šablon (např. využití senzorů)  Biologicky se rozkládající materiály pro lešení  Nanokeramické zpracování (reakční vstřikování plastů s prášky a extruze) 

‐  Charakterizace  Společně  s výrobními  zařízeními  bude  umístěna  řada  specializovaného  charakterizačního  vybavení,  potřebného  pro  výzkum,  testování  a  modelování.  Více  specializovaná  evaluační  zařízení  budou  dostupná  prostřednictvím  partnerů konsorcia  nebo  prostřednictvím  spolupráce  s dalšími  centry  v rámci celosvětové sítě.  ■   Služby  Zaměřené na potřeby průmyslu v krátkodobém výhledu, vývoj zaměřený na aplikaci a vyhodnocení  nanotechnologických přístupů  pro vylepšení produktů a procesů:  - kolaborativní výzkum  - studie proveditelnosti  - vyhodnocení smluv  - pronájem vybavení, prostor a zařízení  - školení a šíření znalostí  - poradenství pro aplikační inženýrství   www.eminate.co.uk 

 

 

Klastrové iniciativy v regionu Wermland  Paper  Province  je  ekonomickým  sdružením,  které  koordinuje  a  zvyšuje  míru  spolupráce  mezi  zúčastněnými  subjekty  v  dřevozpracujícím průmyslu  (technologie  zpracování  celulózy  a  papíru)  v  oblastech Wermlandu, severního Dalslandu a Närke ve středním Švédsku. Hlavním středem zájmu  iniciativy  jsou  obalové  technologie.  Blízkost  surovin,  moderní  infrastruktury  a  centrální  pozice  v  severní Evropě činí z tohoto regionu globálního lídra zmíněného průmyslového odvětví.  Klastr zahrnuje kolem 250 podniků s přibližně 12 500 zaměstnanců, což z něj dělá jeden z největších  klastrů v technologii zpracování celulózy a dřeva.  Vytvoření sítě Paper Province v roce 1999 bylo způsobem, jak dát dohromady na jedné straně místní  podniky,  které  se  věnují dřevozpracujícímu  průmyslu,  a  na  druhé  straně  zákazníky,  dodavatele  strojového zařízení, konzultanty a další poskytovatele služeb. Cílem bylo zlepšit propagaci regionu a  podpořit jeho rozvoj prostřednictvím jistého poskytnutí kompetencí.  Jedním z hlavních důvodů silného postavení dřevozpracujícího a obalového průmyslu v tomto regionu  jsou investice ve výši přibližně 1 miliardy SEK, které byly každoročně poskytovány minulých deset  let, a byly zacíleny jak na personál, tak na technologie, za účelem zachování konkurenceschopnosti.  Průmysl  se  též  zavázal  k zásadní  podpoře  výzkumu  a  vývoje  a  dodržování  kvality  a  poskytování  služeb.  Paper Province zahrnuje mnoho velkých značek a dobře známých mezinárodních společností, kterými  jsou např. Tetra Pak, Stora Enso, Billerud, Metso Paper, Kvaerner Pulping, Jaakko Pöyry atd. Existují též  menší  podniky  s  neobyčejně  profesionálním  personálem,  které  nabízejí  služby  a  produkty  hlavním  hráčům,  a  dodávají  vše  od  chemikálií,  strojového vybavení  a  mechanických  komponent  až  po  technologicky špičkové systémy.  Blízkost  univerzity  v Karlstadu,  stejně  jako  její  vliv,  poskytují  regionu  mnoho  výhod.  Region  Paper  Province  využívá  své  silné  propojení  s  univerzitou  k  identifikování  a  podpoře  nových  výzkumných  a  vývojových projektů.  Velká  část  aktivit  iniciativy  Paper  Province  je  zaměřena  na  networking,  koordinování  a  rozvíjení  spolupráce  mezi  subjekty,  které  se  účastní  klastru  technologií  pro  zpracování  dřeva  a  celulózy  ve  Wermlandu, severním Dalslandu a Närke.  Aktivity  klastru  zahrnují  též  marketing,  získávání  odborných  způsobilostí,  projektový  development  a  regionální růst ve spolupráci se školami, univerzitami a regionálními, státními a mezinárodními orgány. 

www.paperprovince.com   

 

 

   

9.3   Seznam klastrových iniciativ  partnerských regionů a dalších   mezinárodních klastrových iniciativ 

 Klastry pro energetiku:  www.oec.at  

Automobilové klastry:  www.ae‐network.de  www.automobil‐cluster.at  www.mechatronik‐cluster.at  www.cdt.at 

www.eco‐energies.net   Klastr pro potravinářství:  www.lebensmittel‐ cluster.at 

www.automotive‐cluster.fr  www.lyon.cci.fr 

Klastr pro zdravotnictví: 

www.acstyria.at 

www.gesundheits‐ cluster.at 

Klastry pro nanotechnologie:  www.nanomat.de  www.minatec.com  www.eminate.co.uk  Klastr pro plasty: 

ICT klastry:  www.compare.se  www.mobileregionkarlsruhe.de  www.cyberforum.de  www.ka‐it‐si.de 

www.kunststoff‐cluster.at 

www.lyongame.com 

Bio klastr: 

Klastry obalového průmyslu: 

www.bio‐cluster.com 

www.paperprovince.com  www.packagingarena.se

Textilní klastr:  www.newtex‐cluster.com 

Klastry  pro  mechatroniku:  www.mechatronik‐

Klastr pro zpracování dřeva: 

cluster.at 

www.m‐h‐c.at 

www.iucwermland.se

 

   

Tematické sítě:  www.rio‐ooe.at  www.vnl.at  www.netzwerk‐hr.at  www.netzwerk‐design.at  www.mobileskarlsruhe.de 

Další:  www.uvan.net 

 

 

9.4   Benchmarking klastrových iniciativ 

Název klastrové iniciativy:     Automotive Cluster 

 

Typ financování: 

Veřejné a soukromé financování 

Datum založení: 

1998 

Stručný popis: 

Založená  prostřednictvím  společnosti  TMG,  iniciativa  Automobil  Cluster je neziskovou organizací zaměřenou na služby, která má širokou  strukturu  akcionářů  zahrnující  všechny  důležité  veřejné  instituce.  Úspěšné zaměření klastrové iniciativy na současné potřeby regionálního  průmyslu je zajištěno díky podpoře poradního orgánu klastru a výboru  odborníků, který zahrnuje zástupce regionálního průmyslu. 

Země: 

Rakousko, Horní Rakousy 

Poslední aktualizace indikátorů:    listopad 2005  Indikátor  Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě  Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové  iniciativy  Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských  podnicích klastrové iniciativy  Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy  Počet účastníků těchto akcí  Počet kooperačních projektů v rámci klastrové  iniciativy 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

265 

4 

18,92 miliard € 

4 

95 520 

4 

144 

4 

7 524 

4 

54 

4 

   

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

Počet podniků, které participují na těchto  kooperačních projektech klastrové iniciativy 

220 

4 

Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v  porovnání s investičními náklady) 

1:6 

4 

68 % 

4 

200 

4 

14 

4 

Míra veřejného financování kooperačních projektů  realizovaných v klastrové iniciativě 

~ 25 % 

4 

Míra veřejného financování klastrové iniciativy 

~ 63 % 

4 

~ 20 

4 

Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové  iniciativě  Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy  Počet subjektů a institucí zaangažovaných v  klastrové iniciativě 

Množství analýz spokojenosti zákazníků,  které byly ročně provedeny v rámci klastrové  iniciativy 

 

 

Název klastrové iniciativy:     Health Cluster 

 

Typ financování: 

Veřejné a soukromé financování 

Datum založení: 

2001 

Stručný popis: 

Založená prostřednictvím společnosti TMG, Health Cluster je neziskovou  organizací  zaměřenou  na  služby,  která  má  širokou  strukturu  akcionářů  zahrnující  všechny  důležité  veřejné  instituce.  Úspěšné  zaměření  klastrové  iniciativy  na  současné  potřeby  regionálního  průmyslu  je  zajištěno  díky  podpoře  poradního  orgánu  klastru  a  výboru  odborníků,  který zahrnuje zástupce regionálního průmyslu. 

Země: 

Rakousko, Horní Rakousy 

Poslední aktualizace indikátorů:    listopad 2005 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

150 

4 

3,32 miliardy € 

4 

26 590 

4 

59 

4 

1 911 

4 

Počet kooperačních projektů v rámci klastrové  iniciativy 

15 

4 

Počet podniků, které participují na těchto  kooperačních projektech klastrové iniciativy 

50 

4 

Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě  Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové  iniciativy  Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských  podnicích klastrové iniciativy  Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy  Počet účastníků těchto akcí 

 

 

 

Indikátor  Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v  porovnání s investičními náklady)  Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové  iniciativě  Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy  Počet subjektů a institucí zaangažovaných v  klastrové iniciativě  Míra veřejného financování kooperačních projektů  realizovaných v klastrové iniciativě  Míra veřejného financování klastrové iniciativy  Množství analýz spokojenosti zákazníků,  které byly ročně provedeny v rámci klastrové  iniciativy 

 

 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

1:6 

4 

84 % 

4 

236 

1   

10 

1 

~ 25 % 

4 

65 % 

1 

údaje chybí 

‐ 

 

 

Název klastrové iniciativy:     Plastics Cluster 

 

Typ financování: 

Veřejné a soukromé financování 

Datum založení: 

01. 04. 1999 

Stručný popis: 

Založená  prostřednictvím  společnosti  TMG,  iniciativa  Plastics  Cluster  je  neziskovou organizací zaměřenou na služby, která má širokou strukturu  akcionářů,  která  zahrnuje  všechny  důležité  veřejné  instituce.  Úspěšné  zaměření klastrové iniciativy na současné potřeby regionálního průmyslu  je zajištěno díky podpoře poradního orgánu klastru a výboru odborníků,  který zahrnuje zástupce regionálního průmyslu. 

Země: 

Rakousko, Horní Rakousy 

Poslední aktualizace indikátorů:    únor 2006 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

373 

4 

Kumulovaný obrat partnerských podniků  klastrové iniciativy 

10,79 miliard € 

4 

Kumulovaný počet zaměstnanců v  partnerských podnicích klastrové iniciativy 

52 599 

4 

Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy 

102 

4 

5 893 

4 

Počet kooperačních projektů v rámci klastrové  iniciativy 

68 

4 

Počet podniků, které participují na těchto  kooperačních projektech klastrové iniciativy 

304 

4 

Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě 

Počet účastníků těchto akcí 

 

 

 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

1:6 

4 

Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové  iniciativě 

85 % 

4 

Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy 

130 

4 

Počet subjektů a institucí zaangažovaných v  klastrové iniciativě 

65 

4 

~ 25 % 

4 

40 % 

4 

Údaje chybí 

‐ 

Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v  porovnání s investičními náklady) 

Míra veřejného financování kooperačních projektů  realizovaných v klastrové iniciativě  Míra veřejného financování klastrové iniciativy  Množství analýz spokojenosti zákazníků,  které byly ročně provedeny v rámci klastrové  iniciativy 

 

 

 

Název klastrové iniciativy:     Mechatronics Cluster  Typ financování: 

Veřejné a soukromé  financování 

 

Datum založení: 

leden 2003 

 

 

Stručný popis: 

Založená  prostřednictvím  společnosti  TMG,  iniciativa  Mechatronics  Cluster je neziskovou organizací zaměřenou na služby, která má širokou  strukturu  akcionářů,  která  zahrnuje  všechny  důležité  veřejné  instituce.  Úspěšné zaměření klastrové iniciativy na současné potřeby regionálního  průmyslu  je  zajištěno  díky  podpoře  poradního  orgánu  klastru  a  výboru  odborníků, který zahrnuje zástupce regionálního průmyslu. 

Země: 

Rakousko, Horní Rakousy 

Poslední aktualizace indikátorů:    listopad 2005 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

196 

4 

Kumulovaný obrat partnerských podniků  klastrové iniciativy 

4,20 miliardy € 

4 

Kumulovaný počet zaměstnanců v  partnerských podnicích klastrové iniciativy 

22 094 

4 

Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy 

44 

4 

1 425 

4 

Počet kooperačních projektů v rámci klastrové  iniciativy 

12 

4 

Počet podniků, které participují na těchto  kooperačních projektech klastrové iniciativy 

39 

4 

Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě 

Počet účastníků těchto akcí 

 

 

 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

1:6 

4 

Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové  iniciativě 

84 % 

4 

Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy 

158 

1 

Počet subjektů a institucí zaangažovaných v  klastrové iniciativě 

30 

4 

~ 25 % 

4 

60 % 

4 

1 

1 

Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v  porovnání s investičními náklady) 

Míra veřejného financování kooperačních projektů  realizovaných v klastrové iniciativě  Míra veřejného financování klastrové iniciativy  Množství analýz spokojenosti zákazníků,  které byly ročně provedeny v rámci klastrové  iniciativy 

 

Název klastrové iniciativy:     Furniture and Wood Construction Cluster 

 

Typ financování: 

Veřejné a soukromé financování 

Datum založení: 

leden 2003 

Stručný popis: 

Založená  prostřednictvím  společnosti  TMG,  iniciativa  Furniture  and  Wood  Construction  Cluster  je  neziskovou  organizací  zaměřenou  na  služby,  která  má  širokou  strukturu  akcionářů,  která  zahrnuje  všechny  důležité  veřejné  instituce.  Úspěšné  zaměření  klastrové  iniciativy  na  současné  potřeby  regionálního  průmyslu  je  zajištěno  díky  podpoře  poradního  orgánu  klastru  a  výboru  odborníků,  který  zahrnuje  zástupce  regionálního průmyslu. 

Země: 

Rakousko, Horní Rakousy 

Poslední aktualizace indikátorů:    únor 2006 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

196 

3 

Kumulovaný obrat partnerských podniků  klastrové iniciativy 

2,2 miliardy € 

3 

Kumulovaný počet zaměstnanců v  partnerských podnicích klastrové iniciativy 

17 800 

3 

Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy 

111 

12 

4 915 

12 

Počet kooperačních projektů v rámci klastrové  iniciativy 

57 

12 

Počet podniků, které participují na těchto  kooperačních projektech klastrové iniciativy 

254 

12 

Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě 

Počet účastníků těchto akcí 

 

 

 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

1:6 

1 

Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové  iniciativě 

92 % 

1 

Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy 

160 

12 

8 

1 

Míra veřejného financování kooperačních projektů  realizovaných v klastrové iniciativě 

~ 25 % 

12 

Míra veřejného financování klastrové iniciativy 

~ 46 % 

12 

1 

1 

Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v  porovnání s investičními náklady) 

Počet subjektů a institucí zaangažovaných v  klastrové iniciativě 

Množství analýz spokojenosti zákazníků,  které byly ročně provedeny v rámci klastrové  iniciativy   

 

Název klastrové iniciativy: 

Foodcluster 

Typ financování: Datum 

Veřejné a soukromé financování 

Založení:  

září 2000 

Stručný popis: 

Upper  Austrian  Food  Cluster  (UA  FC)  je  mezi‐sektorovou  sítí  podniků  zabývajících  se  výrobou  potravin,  jejich  přímých  a  nepřímých  dodavatelů,  a  výzkumných  a  vývojových  institucí  a  vzdělávacích  zařízení.  Díky  využití  synergií  k posílení  inovačního  potenciálu  tato  síť  zlepšuje  regionální  a  supra‐regionální  konkurenceschopnost.  Za  iniciativu  Upper  Austrian  Food  Cluster  nese  odpovědnost  hornorakouská  obchodní  komora.  Všechna  opatření  v  rámci  struktury  klastru  UA  FC  jsou  financována  spolkovou  zemí  Horní  Rakousy,  fondem  Upper  Austrian  Future  Fund,  regionálními  agrárními  fondy,  hornorakouskou  obchodní  komorou  a  příspěvky  od  partnerů  sítě.  Realizaci  těchto  opatření  zajišťuje  spolupráce  s regionální  zemědělskou  komorou,  svazem  Federace  rakouských  průmyslníků a hornorakouskou pracovní komorou. 

 

Země: 

Rakousko, Horní Rakousy 

Poslední aktualizace  indikátorů: 

květen 2006 

Čísla 

Jak často je tento  indikátor hodnocen  v průběhu roku? 

171 

neustále 

Kumulovaný obrat partnerských podniků  klastrové iniciativy 

~ 1,9 miliardy € 

neustále 

Kumulovaný počet zaměstnanců v  partnerských podnicích klastrové iniciativy 

17 324 

neustále 

Indikátor 

Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě 

  

 

 

 

 

 

 

   

Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy  Počet účastníků těchto akcí 

Počet kooperačních projektů v rámci klastrové  iniciativy 

153 

neustále 

2 878 

neustále 

37 

neustále 

 

Název klastrové iniciativy:     BioKneX: the East Midlands Bioscience Knowledge Exchange  Financování vyššího vzdělávání HEIF‐2 a regionálního rozvoje EU 

Typ financování: 

srpen 2004  Datum založení:  iniciativa  BioKnex  byla  vytvořena  ve  spolupráci  mezi  třemi  univerzitami  oblasti  East  Midlands:  Nottingham  Trent  University,  University of Nottingham a University of Leicester. Je součástí iniciativy  UK  Knowledge  Exchange,  financované  Hefce  (Higher  Education  Funding  Council  for  England)  a  je  jediným  místem  pro  výměnu  odborných  znalostí  pro  biologické  vědy.  Organizace  funguje  jako  styčná plocha mezi akademickou a průmyslovou oblastí s cílem zlepšit  reputaci biologicko‐vědního výzkumu mezi organizacemi v oblasti East  Midlands  a  propagovat  East  Midlands  v mezinárodním  měřítku  jako  region biologicko‐vědní „excelence“ s růstovým potenciálem. 

Stručný popis: 

Země:   

Velká Británie 

Poslední aktualizace indikátorů:   údaje chybí 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

132 

1 

Kumulovaný obrat partnerských podniků  klastrové iniciativy 

údaje chybí 

1 

Kumulovaný počet zaměstnanců v  partnerských podnicích klastrové iniciativy 

údaje chybí 

1 

Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy 

25 

1 

10‐200 

1 

Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě 

Počet účastníků těchto akcí 

 

 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

20 

1 

3‐30 

1 

údaje chybí  

1 

274 

1 

100 

1 

3 

1 

100% 

1 

100% 

1 

údaje chybí 

‐ 

Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy  Počet podniků, které participují na těchto kooperačních  projektech klastrové iniciativy  Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v  porovnání s investičními náklady)  Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové  iniciativě  Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy    Počet subjektů a institucí zaangažovaných v  klastrové iniciativě   Míra veřejného financování kooperačních projektů  realizovaných v klastrové iniciativě     Míra veřejného financování klastrové iniciativy     Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně  provedeny v rámci klastrové iniciativy 

 

 

 

 

  

 

Název klastrové iniciativy:     eminate 

 

Typ financování: 

průmysl + státní + regionální dotace 

Datum založení: 

červenec 2005 

Stručný popis: 

Eminate je klastrem pro centra nanotechnologického výzkumu, který  byl založen s cílem řešit potřeby průmyslu v oblasti vyspělých  materiálů, požadavků na utváření a charakterizaci, zejména v  sektorech zdravotnictví a strojírenství. University of Nottingham je  v čele této iniciativy, a v současné době realizuje kompletní  modernizaci objektu ve středu města Nottingham s využitím  financování z místní ARR. Další financování personálu a  specializovaného vybavení bylo zajištěno od britské vlády.  

Země: 

Velká Británie 

Poslední aktualizace indikátorů:   údaje chybí 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

10 společností 

průběžné 

Kumulovaný obrat partnerských podniků  klastrové iniciativy 

0,25 miliard euro 

‐ 

Kumulovaný počet zaměstnanců v  partnerských podnicích klastrové iniciativy 

10 000 

‐ 

Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy 

zatím 0 

4 

Počet účastníků těchto akcí 

zatím 0 

‐ 

Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě 

 

 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

2 

‐ 

20 

4 

75 % 

‐ 

současně 25 % 

4 

zahájeny v  létě 2006 

4 

5 univerzit 

‐ 

0 

‐ 

50 % 

‐ 

údaje chybí 

‐ 

Počet kooperačních projektů v rámci klastrové iniciativy  Počet podniků, které participují na těchto kooperačních  projektech klastrové iniciativy  Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v  porovnání s investičními náklady)  Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové  iniciativě  Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy    Počet subjektů a institucí zaangažovaných v  klastrové iniciativě   Míra veřejného financování kooperačních projektů  realizovaných v klastrové iniciativě     Míra veřejného financování klastrové iniciativy     Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly ročně  provedeny v rámci klastrové iniciativy 

 

 

Název klastrové iniciativy:     Compare  Typ financování: 

údaje chybí 

 

Datum založení: 

leden 2000 

 

 

Stručný popis: 

Průmyslový klastr světové úrovně, který poskytuje sdílenou platformu  pro  IT  podniky  v  Karlstadu  a  regionu  Wermland.  Compare  Karlstad  je  výsledkem  iniciativy,  která  byla  podniknuta  před  několika  lety  skupinou největších IT firem v regionu Karlstad. 

Země: 

Švédsko 

Poslední aktualizace indikátorů:   údaje chybí 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

85 

přibližně jednou ročně 

Kumulovaný obrat partnerských podniků  klastrové iniciativy 

200 milionů eur 

stejné jako výše 

Kumulovaný počet zaměstnanců v  partnerských podnicích klastrové iniciativy 

5 000 

stejné jako výše 

Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy 

6 

stejné jako výše 

100 

stejné jako výše 

Počet kooperačních projektů v rámci klastrové  iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Počet podniků, které participují na těchto  kooperačních projektech klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky  v porovnání s investičními náklady) 

údaje chybí 

‐ 

Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě 

Počet účastníků těchto akcí 

 

 

 

 

 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové  iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Počet subjektů a institucí zaangažovaných v  klastrové iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Míra veřejného financování kooperačních projektů  realizovaných v klastrové iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Míra veřejného financování klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly  ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy  

údaje chybí 

‐ 

 

 

Název klastrové iniciativy: 

IUC Wermland 

Typ financování: 

Regionální úřady 

 Datum založení: 

Konec 90. let 

 Stručný popis: 

Společnost s ručením omezeným, která je vlastněna 42 nezávislými  společnostmi, a která má roli hnací síly pro propojování nápadů,  kapitálu,  nových  produktů  a  nových malých  a  středně  velkých  podniků v regionu. IUC je zodpovědná za vzdělávací a kvalifikační  aktivity svých členů. 

Země: 

Švédsko 

Poslední aktualizace  indikátorů: 

údaje chybí 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

42 

přibližně jednou ročně 

údaje chybí 

‐ 

500 

stejné jako výše 

Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy 

4 

stejné jako výše 

Počet účastníků těchto akcí 

50 

stejné jako výše 

Počet kooperačních projektů v rámci klastrové  iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Počet podniků, které participují na těchto  kooperačních projektech klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky v  porovnání s investičními náklady) 

údaje chybí 

‐ 

Podíl malých a středně velkých podniků na  klastrové iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě  Kumulovaný obrat partnerských podniků klastrové  iniciativy  Kumulovaný počet zaměstnanců v partnerských  podnicích klastrové iniciativy 

 

 

 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové  iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Počet subjektů a institucí zaangažovaných v  klastrové iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Míra veřejného financování kooperačních projektů  realizovaných v klastrové iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Míra veřejného financování klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly  ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy  

údaje chybí 

‐ 

 

 

Název klastrové iniciativy:     The Paper Province 

 

Typ financování: 

ekonomické sdružení 

Datum založení: 

1999 

Stručný popis: 

Paper  Province  je  ekonomickým  sdružením,  které  koordinuje  a  rozvíjí  spolupráci mezi zúčastněnými podniky v dřevozpracujícím průmyslu v  regionu Wermland, severním Dalslandu a Närke ve středním Švédsku.  Těžiště zájmu leží v obalových technologiích. 

Země: 

Švédsko 

Poslední aktualizace indikátorů:   údaje chybí 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

54 

přibližně jednou ročně 

Kumulovaný obrat partnerských podniků  klastrové iniciativy 

asi 800  milionů eur 

přibližně jednou ročně 

Kumulovaný počet zaměstnanců v  partnerských podnicích klastrové iniciativy 

asi 10 000 

přibližně jednou ročně 

Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy 

2 

stejné jako výše 

asi 300 

stejné jako výše 

údaje chybí 

‐ 

40 

stejné jako výše 

údaje chybí 

‐ 

Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě 

Počet účastníků těchto akcí  Počet kooperačních projektů v rámci klastrové  iniciativy  Počet podniků, které participují na těchto  kooperačních projektech klastrové iniciativy  Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky  v porovnání s investičními náklady) 

 

 

 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové  iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Počet subjektů a institucí zaangažovaných v  klastrové iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Míra veřejného financování kooperačních projektů  realizovaných v klastrové iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Míra veřejného financování klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly  ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy  

údaje chybí 

‐ 

 

 

Název klastrové iniciativy:    

TDI Tool and Die Innovation in Sweden 

Typ financování: 

Částečně státní a regionální veřejné finance a příjmy utržené za služby  poskytnuté jednotlivým podnikům 

Datum založení: 

2003 

Stručný popis: 

Řízena regionálními úřady 

Země: 

Švédsko 

Poslední aktualizace indikátorů:   údaje chybí   

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

15 

přibližně jednou ročně 

Kumulovaný obrat partnerských podniků  klastrové iniciativy 

asi 140  milionů eur 

stejné jako výše 

Kumulovaný počet zaměstnanců v  partnerských podnicích klastrové iniciativy 

700 

stejné jako výše 

Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy 

2 

stejné jako výše 

100 

stejné jako výše 

Počet kooperačních projektů v rámci klastrové  iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Počet podniků, které participují na těchto  kooperačních projektech klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky  v porovnání s investičními náklady) 

údaje chybí 

‐ 

Podíl malých a středně velkých podniků na  klastrové iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě 

Počet účastníků těchto akcí 

 

   

 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Počet subjektů a institucí zaangažovaných v  klastrové iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Míra veřejného financování kooperačních projektů  realizovaných v klastrové iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Míra veřejného financování klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly  ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy  

údaje chybí 

‐ 

 

 

Název klastrové iniciativy:     The Packaging Arena 

 

Typ financování: 

údaje chybí 

Datum založení: 

údaje chybí 

Stručný popis: 

Účelem  iniciativy  Packaging  Arena  je  sdílení  znalostí.  Její  vizí  je  „shromaždovat nejlepší odborné kvalifikace v oblasti obalové techniky  na světě" a otevírat je globálnímu trhu. Za touto vizí leží jedinečné rysy  regionu,  jasné  zaměření  na  spotřebitele  a  atmosféra  otevřené  spolupráce. 

Země: 

Švédsko 

Poslední aktualizace indikátorů:   údaje chybí 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

13 

přibližně jednou ročně 

Kumulovaný obrat partnerských podniků  klastrové iniciativy 

250 milionů eur 

stejné jako výše 

Kumulovaný počet zaměstnanců v  partnerských podnicích klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Počet akcí organizovaných v rámci klastrové  iniciativy 

2 

stejné jako výše 

asi 100 

stejné jako výše 

Počet kooperačních projektů v rámci klastrové  iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Počet podniků, které participují na těchto  kooperačních projektech klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Finanční efekt aktivit klastrové iniciativy (příspěvky  v porovnání s investičními náklady) 

údaje chybí 

‐ 

Počet partnerských podniků v klastrové iniciativě 

Počet účastníků těchto akcí 

 

     

 

 

Indikátor 

Čísla 

Počet hodnocení za rok 

Podíl malých a středně velkých podniků na klastrové  iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Počet návštěv podniků v rámci klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Počet subjektů a institucí zaangažovaných v  klastrové iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Míra veřejného financování kooperačních projektů  realizovaných v klastrové iniciativě 

údaje chybí 

‐ 

Míra veřejného financování klastrové iniciativy 

údaje chybí 

‐ 

Množství analýz spokojenosti zákazníků, které byly  ročně provedeny v rámci klastrové iniciativy  

údaje chybí 

‐ 

 

 

 

Poděkování  Tímto bychom chtěli vyjádřit náš dík partnerským regionům za to, že  nám velkoryse poskytli svůj čas a zkušenosti. Bez nich by realizace této  publikace nebyla možná:  •  •  •  •  •  •  • 

město Karlsruhe  TMG ‐ Technologie‐ und Marketinggesellschaft m.b.H.  Horní Rakousy  Tartu Science Park  Lyon CCI  Region Wermland  Radnice města Timisoara  město Nottingham  Agentura pro regionální rozvoj Kaliningrad  

• 

Tisk  TMG ‐ Technologie‐ und Marketinggesellschaft m.b.H. of Upper  Austria HafenstraRe 47‐51 A‐4020 Linz www.tmg.at  inno GmbH  AuhofstraRe 171/1 A‐ 1130 Wien www.inno‐ group.com 

 

Kontakty