Prvá schůze městské rady v tomto roce konala se dne 2. ledna. Na ní bylo oznámeno, že

K R O N I K A M Ě S TA D V O R A K R Á L O V É N A D L A B E M

1938 - 1945

1940 P

rvá schůze městské rady v tomto roce konala se dne 2. ledna. Na ní bylo oznámeno, že firma M. Mandla synové uvolnila pro Hitlerjugend dvě místnosti a že obec zařídila tyto místnosti obecním nábytkem. Vydávání odběrných poukazů na obuv a některé druhy textilního zboží svěřeno bylo zvláštní komisi, sestávající z předsedy radního Pavla Sedláčka, a členů Františka Skořepy, Františka Poláka, Josefa Holiče, Oldřicha Jarolímka a Norberta Straky. Dne 7. ledna 1940 zemřel v Českých Budějovicích vrchní soudní rada Alois Koráb, bývalý dlouholetý soudce ve Dvoře Králové nad Labem. Královédvorské Noviny vydaly ke zprávě o úmrtí, že v našem městě bude na zasnulého vzpomínáno nejen jako na vynikajícího soudce vzácných kvalit, ale také jako na básníka, který mnohými krásnými verši opěvoval krásné okolí našeho města. O koncesi knihkupeckou Čtvrtou ve městě (dosavadní knihkupci: Matěna, Dobáš a Přibil) zažádal si Němec Karel Portig, papírník v Havlíčkově třídě (nástupce firmy Warenhaus Brandner) a městská rada a policejní komise jeho žádost doporučila. Portig pak prodával výhradně německé knihy. Lesní rada Matěj Bruj Odešel dne 1. ledna 1940 na odpočinek, když dovršil 60 rok věků. Byl ve službách naší obce 35 roků a za jeho správy zakoupila obec roku 1912 revír Zátluky, roku 1929 revír Království I. díl a roku 1938 Hofwald, čímž lesní velkostatek města vyrostl na 1620 ha. Po mniškové kalamitě provedl renovaci lesů. Ve schůzi městské rady 8. ledna oznámeno, že byl zřízen noční útulek pro chudé občany v budově bývalého hotelu Hradecký na náměstí v čp. 83. Advokátní komoře na její dotaz sděleno, že vzhledem k mimořádným okolnostem poslední doby, zejména ke zmenšení obvodu soudního okresu, nejsou v našem městě dány podmínky po existenci dalších advokátů. V téže schůzi bylo oznámeno, že podle získaných informací zamýšlí příslušné úřední kruhy do měsíců zastaviti provoz v továrních podnicích firmy M. Mandla synové, firmy Weiss a synové a firma E. Stein. „Zástupci NSDAP dožadovali se osobní intervencí u úřadu říšského protektora v Praze změny tohoto rozhodnutí, avšak prozatím bezvýsledně. Proto se dostavili zástupci závodního výboru firmy M. Mandla synové, mezi nimi i radní Rudolf Erwerth, dne 8. ledna 1940 k starostovi města, aby jej o věci informovali a brali se později i se starostou města k okresnímu hejtmanovi. Tomuto vysvětlili, že v daném případě běží o 1 150 dělníků, na jejichž výdělku je závislo nejméně 3 500 Královédvorských občanů. Okresní hejtman Karel Řeháček vyzval potom radního Rudolfa Erwertha, aby spolu s ním samotným informoval o této věci osobně Oberlandrata, který se zúčastní dne 8. ledna 1940 v odpoledních hodinách služebního řízení ve Smiřicích. Radní Rudolf Erwerth vyhověl tomuto přání a požádal Oberlandrata o zakročení ve prospěch ohrožených dělnických rodin. Oberlandrat slíbil svou podporu a že vyrozumí telefonicky okresní úřad o výsledku svého zákroku, dodal však současně, že zamýšlené opatření nebude pravděpodobně ostré, jak se původně plánovalo. Ve schůzi městské rady dne 15. ledna povoleno místní skupině NSDAP umístění tří vývěsních skříněk na podloubí staré radnice. Zejména pak oznámeno, že přípisem z 8. ledna 1940 sdělil Oberlandrat v Hradci Králové okresnímu úřadu, že souhlasí s volbou Antonína Friedy, obchodníka, starostou města.

44


1938 - 1945

Vybírání poplatků vodovodního a chudinského ve prospěch obce při majetkoprávních převodech Na základě starých dvorských dekretů z roku 1848 vybírala obec Královédvorská ve prospěch vodovodu a chudinského fondu při převodech nemovitostí 1/4 až 1/2% dávky z kupní ceny. Zdejší příslušník platil 1/4 a 1/4%, tedy dohromady 1/2%, kdežto cizí příslušní platil 1/2 a 1/ 2% celkem 1%. Tato práva obce byla zavtělena knihovně ve všech knihovních vložkách katastrálního území našeho města. Když stát zavedl vybírání podobné dávky pro celé území republiky, podali někteří poplatnici při předpisu dávky podle starých dvorských dekretů odvolání a věc ze zásadních důvodů přišla až před nejvyšší správní soud, který dal za pravdu stěžovatelům, sice individuelně, ale obec pak upustila od předpisu této dávky dle starých dvorských dekretů a předepisovala nadále dávku dle nových vládních opatření vybírá se 10% z převodního poplatku. (Líčení před nejvyšším správním soudem konalo se začátkem roku 1940). 15. ledna 1940 předvolaný předseda náboženské obce židovské Rudolf Kohn požádal o sdělení podmínek zamýšleného majetkoprávního převodu pozemku se synagogou do majetku obce. Prohlásil, že o převodu celého pozemku se synagogou nemůže se vyjádřit, protože takovéto rozhodnutí vyžadovalo by nejen souhlas předsednictva náboženské obce židovské, ale i příslušných úřadů, jak protektorátních, tak říšskoněmeckých. Sousedství mezi pozemky patřícími k Německému domu s pozemky č. kat. 98 u synagogy bylo by však možno přerušiti postoupením tohoto pozemku do vlastnictví obce a předseda židovské obce projevil ochotu, doporučiti předsednictvu toto řešení ke schválení. – Ve schůzi městské rady téhož dne konané bylo konstatováno, že přijetí návrhu předsedy židovské obce neuspokojilo by pravděpodobně NSDAP a bylo usneseno, „jednati znovu se zástupci židovské náboženské obce o postoupení celého pozemku i s budovou synagogy do vlastnictví obce. Synagoga mohla by býti potom věnována nějakému vhodnému veřejnému účelu, ku příkladu městské obrazárně“. Okresní úřad vydal 4. ledna 1940 pod č. 237/40, tutu vyhlášku: „Všem obecním úřadům! Upozorňuji na nutnost dodržování předpisů o zatemňování (nařízení pana Reichsprotektora ze dne 25. října 1939). Zejména upozorňuje, že jest přípustné pouliční osvětlení jen potud, pokud tj. nezbytně nutné pro provoz a pokud je zaručeno okamžité zhasnutí. Lze tudíž osvětlovati z důvodů bezpečnosti jen ty důležité průchodní silnice, při nichž přicházení v úvahu obzvláštní ohrazení provozu při úplném zatemnění. Za zachování těchto předpisů činím z příkazu p. Oberlandrata osobně zodpovědnými pány starosty. Občanstvo tudíž též upozorněno, že byty i obchody musí býti úplně zatemněny a světla povozů i kol dle předpisu zastíněna, což bude sále kontrolováno protektorátními i říšskými řadu. Za okresního hejtmana vrchní komisař politické správy: Mitas“. Královédvorské Noviny přinesly 20. ledna 1940 tuto zprávu: „Vystavování odběrních poukazů na boty a textilie. Komise pro přidělování odběrných poukazů na boty a textilie musí vycházet z předpokladu, že obyvatelstvo může s obuví, kterou má v zásobě, vystačit do doby, kdy bude uvolněn prodej. Následkem toho smí býti uznána oprávněná potřeba obuvi, která opravňuje komisi k vydání odběrného poukazu jen tehdy, jestliže žadatel se nalézá, pokud se týká opatření obuvi, v nouzi. Osoby ve zvláštních majetkových a příjmových poměrech, které vesměs mají více párů obuvi, jsou tím zásadně vyloučeny. Současně upozorňujeme, že je nutno, aby spotřebitelé v každém případě předkládali při podávání žádostí o obuv a textilie, při vydávání a odevzdávání potravinových lístků, při vystavování mlecích povolení a při reklamacích svoje kmenové listy.“ Národní Pomoc Statistický přehled Národní Pomoci v soudním okresu Dvůr Králové nad Labem otisk Královédvorské Noviny ve svém čísle ze dne 27. ledna 1940. Podle něhož do 25. ledna 1940 podpořeno: hotově penězi 3 osoby v celkové částce 250 K, brambory dostalo 475 osob (ve váze 227,1 q v ceně 14 761,50 K, potravinové poukázky přiděleny 540 osobám v ceně 16 325K, 45


1938 - 1945

uhlím ve váze 183 metr. centů, v ceně 4575 K poděleno 557 osob, ošacovací dětská akce provedena pro 97 dětí a ošacovací akce pro dospělé pro 16 osob, v ceně 12 000 K, stravovací akce pro školní děti v počtu 820 osob od 8. ledna do 25. ledna 1940 ca 410 K denně, K 7380. Ve schůzi městské rady 29. ledna oznámeno, že Rudolf Kohn, předseda náboženské obce židovské prohlásil, že předloží žádost obce o věnování synagogy i s příslušným pozemkem představenstvu náboženské obce židovské i právnímu oddělení náboženské obce v Praze a oznámí městskému úřadu, co nejdříve výsledek svého jednání. V téže schůzi uvažováno o zřízení resp. o obnově rybníků v Údolíčku pro chov ryb a jako velmi výhodném příspěvku k řešení nezaměstnanosti (k obnově rybníka přikročeno však až po roku 1945). Ve schůzi rady dne 5. února 1940 usneseno po návrhu Sboru pro výstavbu města požádati zeměpisný ústav v Praze o provedení výškového zaměření města. Dále bylo oznámeno, že na účet obecního fondu sociální péče pro stravovací akci nezaměstnaných bylo dosud vydáno celkem 998 614 K 40 h. V téže schůzi byl bývalému starostovi města Jaroslavu Bilinovi, jako členu rady přidělen referát chudinský. Počátkem února 1940 vypsal Sbor pro výstavbu města veřejnou ideovou soutěž na stanovení nejlepšího staveniště pro budovu Obchodní akademie. Podmínky byly tyto: 1.přibližná velkost staveniště asi 4 000 m2, 2.nehlučná poloha místa proti jihu neb východu (jihovýchod), 3.dálka fronty – popřípadě do dvou nebo tří ulic – asi 100 m 4.vhodné umístění vzhledem k okolí, 5.mnoho žáků dojíždí vlakem, nesmí proto být místo daleko od středu města, 6.možnost zakoupení pozemku. Ceny byly určeny takto. Prvá 500 K, druha 300 K, třetí 200. Jednalo se, aby na věci byly zainteresováni všichni občané města a dána jim tak možnost, zúčastniti se na práci na výstavbě města. 11. února 1940 konal se v zasedací síni obecního zastupitelstva okresní kronikářský kurz. Na něm přednášel dr. Davídek z Prahy, zahájil jej okresní školní inspektor Vejvara a za Národní Souručenství byl přítomen okresní vedoucí dr. Nosek. Mrazy Mrazy způsobily toho roku veliké škody. Vodovodních vedení popraskalo v domech velmi mnoho. Elektrické rozhřívání zamrzlých vodovodů se však poznovu v mnohých případech velmi osvědčilo. Mráz byl takový, že popraskaly i velké výkladové skleněné tabule, zasazené v železné konstrukci, která se mrazem nazvedla. Ve schůzi městské rady 12. února bylo oznámeno, že Oberlandrat v Hradci Králové „Projevil přání, aby místo vedoucího úředníka obecního lesního velkostatku bylo svěřeno zaměstnanci německé národnosti. Presidium městské rady bylo pak pověřeno vypracováním návrh konkurzu a předložením jeho úřadu vrchního zemského rady v Hradci Králové ku schválení. Radní dr. Koza také oznámil, že se zúčastnil v zastoupení starosty města 12. února 1940 úředního dne starostů obcí u okresního úřadu a že při této příležitosti byla projednána řada otázek souvisejících se zásobováním obyvatelstva, a také celá řada jiných naléhavých aktualit, „jako kupř. povinné zdravení říšskoněmecké vlajky, některé předpisy SPO, podmínky pro vyvlastnění pozemků a že okresní hejtman upozornil přítomné také na bezpodstatnost poplašných zpráv a přestěhování Čechů do Polska, zabavování jmění a podobně“.

46


1938 - 1945

Nouzová zimní výpomoc pro nezaměstnané Městský úřad obdržel od ministerstva sociální a zdravotní správy pro místní potřebné nezaměstnané 1 000 kg pšeničné mouky, 50 kg žitné kávy, potraviny byly rozděleny 22. února 134 rodinám a osobám svobodným. Na obchodní akademii ustanoven tajemníkem další bývalý důstojník pan Josef Zeman. Resignace radního Jaroslava Biliny na členství v městské radě a v obecním zastupitelstvu Obecní zastupitelstvo konalo svou prvou schůzi v roce 1940 dne 22. února. Na ní radní Jaroslav Bilina (bývalý starosta obce) přednesl svou resignaci na členství v obecním zastupitelstvu a v městské radě. Pravil, že 9. a 14. února byl volán na okresní úřad, kde mu bylo tlumočeno přání Oberlandrata v Hradci Králové, aby se těchto obecních funkcí vzdal. Dnes tedy tak činí a žádá obecní zastupitelstvo, aby resignaci přijalo, aby nejen správa města, ale i on neměli nepříjemností. Vzpomněl při té příležitosti svého příchodu 11. března 1929 na radnici a pravil, že na jedenáctiletou úzkou, krásnou a úspěšnou spolupráci s ostatními činovníky obecními, kteří vždy měli mimořádné pochopení pro potřeby města a obyvatelstva, bude vždy rád vzpomínati, poděkoval všem velmi srdečně za tuto spolupráci a přál městu mnoho zdaru a šťastnou budoucnost, členům zastupitelstva pak mnoho zdravu a zdraví. Přednesená resignace byla jednomyslně bez debaty přijata. Druhý náměstek starosty dr. Koza rozloučil se pak jménem zastupitelstva s bývalým starostou, poděkoval mu srdečně za jeho dlouholetou a úspěšnou práci v obci a přál mu do budoucna mnoho zdaru. Sto let poštovní známky Vzpomenuto v našem městě výstavou poštovních známek, která se konala od soboty 9. do úterý 12. března 1940 v zasedací síni obecního zastupitelstva. Pořádal ji Klub českých filatelistů ve Dvoře Králové nad Labem. V neděli dne 10. března konala se také v hotelu Živnozáložna přednáška ing. Rudolfa Gilberta z Prahy, nejlepší českého znatele filatelie, o československých známkách. Cikáni Ve schůzi městské rady 18. března oznámen byl výnos ministerstva vnitra z 30. listopadu 1939 č. 64362/39-5, podle něhož bylo nařízeno všem cikánům, aby do konce ledna 1940 se trvale usadili a zanechali kočování. „Obecní úřady nemají proto činiti cikánům, kteří se chtějí v obci trvale usaditi, potíží, nýbrž je v jejich snaze po usídlení všemožně podporovati“. V našem městě takového případu usídlení cikánů však nebylo. Sokol Královédvorský Konal 22. března 1940 svou výroční valnou schůzi. Starostou zvolen dr. František Pařez, advokát, prvním náměstkem Josef Hynek, obuvník, druhým náměstkem Karel Puš, ředitel spořitelny, třetím náměstkem Karel Lutherer, tovární mistr. Náčelníkem opětovně dlouholetý náčelník Ladislav Měšťan, řídící učitel v. v., stejně tak náčelníci Valerie Bierová, učitelka v.v., vzdělavatelem odborný učitel Josef Matys. Členy výboru: J. Černý, E. Haselman, St. Jirásko, V. Kleander, K. Kleinwächter, Zd. Kmínek, dr. Kratochvíl, Jan Kunt, J. Šubrt ml., Marie Tonarová, náhradníky. E. Dandová, A. Kopecká, J. Macháček, K. Rösl, I. Struna, Stan. Špůr, Hospodářskými a účetními dozorci: Antonín Haněbal, František Hanuš, F. Lochman, a B. Vaňura. Další statistika Národní Pomoci V soudním okrese Královédvorském bylo do 5. března 1940 vydáno na podporách: 1374 potravinových poukázek po 25 K, celkem 34 350 K, 25 950 kg uhlí, 30 025 kg brambor,

47


1938 - 1945

720 K vyplaceno v hotovosti 13 žadatelům, 150 žadatelům vydáno ošacení. V akci ošacovací a stravovací pokračováno. Několik dat z povozu Potravinové kanceláře města V únorovém 4 týdenním období 1940 bylo odevzdáno 17 607 objednacích lístků na mléko, na které byly vystaveny odběrní lístky na 131 676 litrů mléka, 26 005 ústřižků na vejce, na které byly vystaveny odběrní lísky na 26 005 kusů vajec, 67 774 ústřižků na poživatiny, na které byly vystaveny odběrní lístky na 10 516 kg poživatin, 22 640 ústřižků na čaj, na které byly vystaveny odběrní listy na 111 kg čaje, 19 537 objednacích lístků na máslo, na než byly vystaveny odběrní poukazy na 3 505 kg másla, dále 16 809 objednacích lístků na sádlo, na něž byly vystaveny odběrní listy na 4 990 kg jedlých tuků. Na mouku pro spotřebitele byly vystaveny odběrní listy na 63 532 kg mouky, na mouku pro pekaře vystaveny odběrní listy na 91 190 kg mouky. Film „To byl český muzikant“ o Kolínském kapelníku Kmochovi byl promítán počátkem března v městském kinu. Film docílil takového úspěchu, že bylo nutno jeho předvádění prodloužiti: film byl u nás promítnut celkem 22 krát a shlédlo jej 12 000 osob. Lidé chodili z dalekých vesnic a nelitovali obtížné cesty pěšky i v noci. T. G. Masaryk Královédvorské Noviny přinesly 9. března 1940 na prvé straně obrázek T. G. Masaryka a pod ním tento text: Před 90. léty – 7. března 1850 – narodil se v Hodoníně PhDr. Tomáš G. Masaryk. Model vyústění dálkové silnice do města (u gymnázia), práce p. Kulhánka z Hořic, vystaven byl v březnu 1940 ve výkladu Městských elektrických podniků ve staré radnici. 30. března 1940 uspořádal dramatický odbor církve „českomoravské“ Palcát v malém sálku Husova sboru „večer milovaného a prokletého básníka Jiřího Wolkera“. Prvé výročí Protektorátu 15. březen 1940 „oslaveno úředně“. Nejstarší člen ochotnického spolku Hanka zemřel Dne 19. března 1940 zemřel po dlouholeté a těžké chorobě Bedřich Šiffner, vrchní strojní tiskař u firmy M. B. Neumanna synové Union v. v. – zesnulý byl vynikajícím misterem svého oboru a jedním z prvních, kteří pomáhali budovati královédvorský textilní průmysl. Po odchodu ze služeb továrny stal se státním návladním u okresního soudu ve Dvoře Králové nad Labem, kteroužto funkci vykonával po delší dobu. Zemřel ve stáří 80 let. Kremace byla ve čtvrtek 21. března odpoledne v Pardubicích. Spolek divadelních ochotníků Hanka vydal zvláštní úmrtní oznámení, ve kterém ocenil 50letou práci v ochotnickém spolku. Zesnulý byl hercem velmi zdatným a na scéně Hanky vytvořil bezpočet rolí, od hrdinných charakterních rolí historických dramat až po typy lidové, plné zdravého humoru. „Starší generace pamatuje se velmi dobře, neboť byl ochotníkem velmi svědomitým, který svěřenou úlohu vždy zvládl po všech stránkách. Hrál a zpíval mnoho úloh, se zesnulým důchodním p. Jankem. Rozloučení s ním ve čtvrtek ráno u Sboru církve evangelické zúčastnilo se četné občanstvo. Na Denisově náměstí rozloučili se zesnulým evangelický farář a za ochotnický spolek Hanka disponent firmy A. Klazar „Kmínek“. Koncert V sobotu dne 30. března 1940 večer a v neděli dne 31. března 1940 dopoledne v biu Svět konaly se koncerty Orchestrálního sdružení z Prahy. Na programu byla skladba J. N. Škoupa: Ouvertura D duo, Karmera Kramáře Symfonie D, od Martinů: Suita z baletu Špalíček (klavírní 48


1938 - 1945

sólo dr. Václav Holzknecht), Ot. Ostrčila skladba Selská slavnost, od Antonína Dvořáka ouvertura Josef Kajetán Tyl, od Smetany symfonické básně Z českých luhů a hájů a Tábor a Blaník. Pro nedostatek topiva Vyučovalo se v březnu 1940 na Královédvorských školách takto: v budově chlapecké školy (u Schulzových sadů) se střídala obecná škola chlapecká a dívčí a měšťanská škola chlapecká a dívčí. Vyučovalo se polodenně. Na obecní škole ve II. obvodu vyučováno 10 tříd v 5 místnostech, na obecné škole ve III. obvodu 7 tříd ve 4 místnostech rovněž polodenně,. Na měšťanské škole ve II. obvodu vyučovalo se normálně, pouze pro nedostatek sil byly spojeny dvě třídy. Městský úřad vydal dne 25. března 1940 tuto vyhlášku čj. 3402: „V těchto dnech byly neznámým pachatelem poškozeny na návěštních tabulích německé plakáty. Podobná jednání zasahují rušivě do veřejného klidu a pořádku ve městě a mohou způsobiti obci a občanstvu nedozírné škody. Varuji proto opětovně, co nejdůrazněji občanstvo před podobnými nerozvážnými činy, které nutno co nejdůrazněji odsouditi a co nejpřísněji potrestati a vybízím celou veřejnost, aby orgánům veřejné bezpečnosti byla při stihání pachatelů nápomocno. Starosta města: Antonín Frieda.“ 40. narozeniny pokrokového básníka Jiřího Wolkera vzpomněli naši Královédvorští knihkupci vhodnou úpravou svých výkladních skříní a dramatický odbor církve „českomoravské“ uspořádal pak Wolkerův večer v malém sále Husova sboru. Vkusný program k večeru upravil profesor František Mervart. Večer byl pro velký zájem opakován celkem devětkrát. 1.dubna 1940 zaveden letní čas. Ve schůzi městské rady 8. dubna 1940 bylo sděleno, že Oberlandrat v Hradci Králové souhlasí s obsazením místa vedoucího lesního úřadu úředníkem německé národnosti Ferdinandem Thumou. 11. a 12. dubna 1940 uspořádal u nás na oslavu své desítileté činnosti koncert jazzový orchestr „Melodie světa“ za řízení Královédvorského rodáka R. A. Dvorského. Polární záře Polární záře v neděli dne 25. března 1940 mezi 7. a 8. hodinou večerní byla dobře viditelná i u nás. Zjev trval asi 25 minut. Vzhledem k částečnému zatemnění města byla polární záře velmi dobře viditelná. Městský úřad vydal dne 3. dubna tuto další vyhlášku: „Přes výstrahu danou vyhláško městského úřadu z 25. března 1940 čj. 3402 byl neznámým pachatelem opět poškozen německý plakát na tabuli návěstního ústavu. Poněvadž taková neodpovědná jednání poškozují celé město a všechno obyvatelstvo, vybízíme znovu, co nejdůrazněji občanstvo, aby ve vlastním zájmu se vyvarovalo těchto nerozvážných činů a upozorňujeme, že by musely býti zřízeny povinné občanské hlídky, kdyby ani toto upozornění nemělo výsledku. za Národní souručenství ing. M. Jogl, starosta města Antonín Frieda.“ Do 4. dubna 1940 bylo Národní pomocí vydáno 1 840 potravinových poukázek po 25 K, tj. za 45 000 K, 29 700 kg uhlí, 47 325 kg brambor, vyplaceno v hotovosti 23 žadatelům 1 582 K, 224 žadatelům vydáno ošacení, denně stravováno 690 dětí a 233 dospělých.

49


1938 - 1945

Tyršovo koupaliště Bylo v zimě 1939/1940 postiženo neobyčejně krutými mrazy. Veliké škody na stěnách bazénů byly v dubnu opravovány, aby mohlo býti včas koupaliště otevřeno. Přes sedmdesát růžových keřů a celá řada jiného stromoví podlehla neúprosné zimě. Ve schůzi městské rady 15. dubna oznámil starosta města, že v nejbližších dnech bude i v našem městě podle pokynů okresního úřadu a za součinnosti Národního Souručenství uspořádána sbírka kovů jako „dar k narozeninám vůdce velkoněmecké říše Adolfa Hitlera“. Provedením sbírky pověřen hospodářský radní Josef Lhotský a smluvní úředník obce Josef Hynek, kteří budou míti k disposici potřebný počet zaměstnanců hospodářského úřadu, v další schůzi dne 29. dubna oznámeno, že okresní úřad sdělil, že podle nařízení ministerstva obchodu nesmí býti o výsledních mimořádné sbírky kovů, „konané jako dar k narozeninám vůdce říšského kancléř Adolfa Hitlera“ dány nikomu žádné zprávy ani částečné ani celkové, že výsledky sbírky jsou přísně důvěrné a nesmějí vyjíti na veřejnost. V našem města ustavená Arijská kulturní jednota dostala ve schůzi městské rady 15. dubna 1940 povolení k vyřešení své návěštní tabule na spolkové místnosti v hotelu Grand. V téže schůzi oznámeno, že dle rozhodnutí Reichsprotektora platí pro území Protektorátu pro oslavy 1. května ustanovení, jež byla v tomto roce učiněna pro ostatní území Říše. Podle těchto ustanovení „nebudou pořádány všeobecné veřejné oslavy, až bude toho dne, jako v minulých létech, klid práce. Oslavy mají býti omezeny jen na jednotlivé podniky. Prapory nebudou vyvěšovány.“ Ve věci koupě synagogy oznámil starosta města dne 29. dubna, že náboženská obec židovská nezaujala dosud stanovisko ku převodu synagogy s pozemkem do majetku obce a že pro tento převod je třeba souhlasu ústředny pro židovské vystěhovalectví v Praze XVIII, Střešovice, Dělostřelecká 11. Přestavba Hankova domu Ježto Hankův dům nevyhovoval již jiným potřebám doby, vypsala obec Královédvorská soutěž na přestavbu. 20. dubna 1940 došlé návrhy byly porotou posouzeny. Podle rozhodnutí poroty byl I. cenou 1 500 K oceněn projekt s heslem „Libuše“, a jeho autorem byl Královédvorský architekt Karel Jarolímek, II. cenou projekt s heslem „dva soustředné kruhy“ (autor arch. Jaroslav Halíř ze Dvora Králové n. L.) (1 000K) a III. cenu 500 K projekt s heslem !Červený trojúhelník“ autor Královédvorský architekt F. O. Valouch. Výstava plánů této přestavby uspořádána pak v zasedací síni obecního zastupitelstva ve dnech 11. – 13. května 1940. Německá veřejná knihovna Pro tuto knihovnu dala městská rada k dispozici dvě místnosti v I. poschodí městské knihovny Slavoj v Tylově ulici čp. 512, Němci žádali, aby tato jejich knihovna byla postavena v každém směru na roveň veřejné obecní knihovně české. Pro získání předpokladů pro vyřízen této věci ustavila městská rada ve schůzi dne 6. května 1951 komisi složenou z českých a německých členů. V téže schůzi požadoval člen rady Josef Erwerth, také příspěvek 3 – 4 000 K pro Hitlerjugend. Na účet městské rady dne 14. května 1940 vzato na vědomí sdělení okresního úřadu ze dne 7. května 1940, že „Vůdce a říšský kancléř Adolf Hitler si nepřeje, aby v protektorátu Čechy a Morava byla podle něho pojmenována náměstí a ulice a jiná veřejná prostranství. Totéž platí s o žijících vedoucích osobnostech Říše, nebo národně socialistické strany“ a dále sdělení, okresního úřadu z 6. května 1940, že „k řádné přípravě židovského vystěhovalectví musí býti bezpodmí50


1938 - 1945

nečně zachovány všechny majetkové podstaty a není přípustno, aby úřady projednávaly majetkové záležitosti náboženských obcí židovských bez předchozího souhlasu Ústředny pro židovské vystěhovalectví v Praze XVII. Dělostřelecká číslo 11.“ Městský úřad vydal dne 25. dubna 1940 pod čj. 3671 tutu vyhlášku: „Královédvorskému občanstvu! Na příkaz okresního úřadu ve Dvoře Králové nad Labem z 29. března 1940 čj. 13518 uspořádá městský úřad v našem městě veřejnou sbírku ve prospěch obyvatelstva, které na mnoha místech naší vlasti bylo těžce postiženo katastrofální živelní pohromnou (povodní). Sbírku provedou členové Sokola, Sboru dobrovolných hasičů a záchranné stanice, Junáků a Dobrovolných sester Červeného kříže, kteří se v nejbližších dnech dostaví do každého domu s úřadními sběracími listinami: Městská rada vyzývá všechny občany, aby podle možnosti přispěli těm, kteří nedávnými živelními pohromami byli připraveni o svůj majetek. Starosta měst: Antonín Frieda.“ Sbírka ta vynesla celkem 9 467 K. Český hudební máj Národní Souručenství a všechny kulturní složky Královédvorské uspořádaly v sobotu dne 11. května v sále Hankova domu Večer komorní hudby hradeckého kvarteta (členové prof. K. Hošel, O. Vendler, Josef Šmída a Antonín Borůvka). Na programu byly skladby Smetanovy: Z mého života, Malátry: Česká kvarteta, Dvořákovy: Kvartet F dur opus 96 (americký). Ve dnech 14. – 15. května 1940 konal se jednorázový sběr starého papíru, nařízený ministerstvem obchodu. Podle vyhlášky městského úřadu z 9. května 1940 čj. 5144 měla býti v každém domě ustanovena osoba, která byla odpovědná za řádné odevzdání starého papíru sběračům. Podle citovaného shora vládního nařízení „nesmí býti starý papír pálen a odhazován na smetiště pod pokutou do 20 000 K neb vězením do 3 měsíců, o čemž je povinen každý majitel domu všechny své nájemníky uvědomiti.“ Ve schůzi městské rady dne 20. května 1951 bylo vzato na vědomí oznámení okresního úřadu z 11. května 1940, že Říšský protektor udělil souhlas k přejmenování ulice „28. října“ a ulice Wilsonovy na ulici Nádražní, ulice Legionářské na ulici Beethovenovu, Benešovo nábřeží na Nábřeží Labské, neschválil však přejmenování náměstí Masarykova na náměstí Adolfa Hitlera, čímž odpadlo přejmenování Hankova náměstí na náměstí Masarykovo. Ve dnech od 10. května do 2. června 1940 byla vypsána sbírka na Německý červený kříž. Přijímaly se jen peněžité dary, organizaci sbírky prováděla komise, složená ze starosty města Antonína Friedy, členů rady dr. Kozy, Pavla Sedláčka, Františka Tikala, ze 2 zástupců Národního Souručenství a z okresního školního inspektora. Ve schůzi rady dne 20. května 1940 k návrhu člena Rudolfa Erwertha bylo usneseno, aby ve městě byl židům zakázán přístup do městského parku. Městský úřad vydal pod čj. 5681 dne 20. května tuto vyhlášku: „V posledních dnech byly u jednoho z občanů našeho města nalezeny zbraně přes to, že nedávnou vyhláškou, byly veřejnost upozorněna, že nedovolená držba zbraní bude stíhána nejostřejšími tresty i smrtí. Podle jiného sdělení vyhrožoval jistý občan spoluobčanu druhé národnosti nejen trestuhodnou formou, ale i způsobem, který je v příkrém rozporu se žádoucím přátelským soužitím všeho obyvatelstva. Upozorňuji proto znovu, co nejdůrazněji občanstvo na obsah vyhlášky říšského protektora ze dne 6. května 1940 o držení zbraní na území Protektorátu Čechy a Morava a vyzývám, aby ve styku s občany druhé národnosti se chovalo korektně a přátelsky. Ti, kteří této výzvy neuposlechnou, vydávají sebe a své rodiny do nebezpečí přísného stíhání. Starosta města Antonín Fieda.“

51


1938 - 1945

Sté výročí narozenin spisovatele Jakuba Arbesa vzpomenula veřejná obecní knihovna Slavoj výstavou, instalovanou v čítárně Jukub Arbes narodil se 21. června 1840. Ve schůzi městské rady 27. května 1940 oznámil starosta města, že podle usnesení závodního výboru firmy A. Klazar, akc. spol. pro jutový a lněný průmysl, zde složí každý dělník této firmy ze své mzdy na Německý Červený kříž – 4 K. V téže schůzi městská rada doporučila obecnímu zastupitelstvu, aby vyhovělo podmínkám, za kterých je lesmistr Ferdinand Thuma ze Schwarzentahu ochoten (!) převzíti místo vedoucího lesního úředníka obecního lesního velkostatky (byl v obecní myslivně v Kocbeři a přidělení služebního automobilu!). Příznačné Dne 31. května 1940 konala se schůze obecního zastupitelstva. Na ní byla přednesena zpráva o činnosti veřejné obecní knihovny Slavoj v roce 1939 a německý člen obecního zastupitelstva žádal, aby z dárců knih, uvedených ve zprávě, byly v protokole výslovně zaznamenána jména ing. Schönbauma a dr. Egra (neárijců). Dalším pořadem jednání této schůze byl návrh na přejmenování Revoluční ulice a Náměstí republiky. Bylo oznámeno, že okresní úřad sdělil městskému úřadu zprávu úřadu Oberlandrata v Hradci Králové, že „Říšský protektor pro Čechy a Moravu dal souhlas k přejmenování ulice 28. října a Wilsonovy na „ulici Nádražní“, ulice Legionářská na „Ulici Beethovenovu“ a Benešova nábřeží na „nábřeží Labské“. Neschválil však přejmenování náměstí Masarykova na Náměstí Adolfa Hitlera. Poněvadž dosavadní označení hlavního náměstí zůstává, odpadá přejmenování Hankova náměstí na náměstí Masarykovo. Také nebylo schváleno navržené přejmenování ulice Revoluční na ulici dr. Kramáře.“ Zápis pokračuje: „Nutno tedy navrhnouti pro náměstí republiky a ulici revoluční pojmenování jiné. Ve shodě s usnesením městské rady navrhuje referent, aby náměstí republiky bylo přejmenováno na Tržní náměstí a ulice Revoluční na ulici Hradeckou. Návrh tento jednomyslně schválen“. Český hudební máj V rámci „Českého hudebního máje“ uspořádalo Národní Souručenství, Pěvecká Jednota Záboj a další kulturní spolky v městě koncert Pěveckého sdružení pražských učitelek ve čtvrtek dne 6. června 19401 v biu Svět. Za řízení sbormistr V. M. Vymetala přednesen byl tento pořad: A. Dvořák: Moravské dvojzpěvy (v souborném provedení), František Pícha: Praha, Silvestr Hirman: Angelus, V. Králík: Podzimní den, S. Kalaš: chorál, pak české národní písně: J. Schwarz: hajho husy, já nechci žádného. E. Zich: Bez, Vzdory, J. Jindřich: Chodské písničky, Hradišti, Nic nedbám, A. Moder: Marijánka, P. Dědeček: Zelení hájové, E. Suchoň: Bodaj by vás a F. Vrby: Dožínková polka. Abiturientský korz Při obchodní akademii ve Dvoře Králové nad Labem byl zahájen ve školním roce 1940/ 1941. Měl umožniti abiturientům středních škol, aby své všeobecné vzdělání doplnili odbornými vědomostmi obchodě podnikovými. Tento kurz měl velký význam proto, že měl umožniti zejména posluchačům zavřených vysokých škol, aby se někde zachytili. Tito posluchači byli pak pod různými záminkami přijati do továren, nebo do méně viditelných prací v úřadech a různým způsobem „ukryti“. Kurz samotný byl však brzo úředně zakázán. 50. let Královédvorského gymnázia (1891 – 1940). Královédvorské Noviny z 1. června 1940 přinesly tento přípravný článek: „Naše gymnázium slaví letos 50 let svého trvání. Letos maturuje 39 absolventů, z toho 11 52


1938 - 1945

žákyň. Mezi staršími absolventy a žáky gymnázia je velká řada osobností známých v kruzích uměleckých, literárních a vědeckých. Ze spisovatelů budou asi nejznámější Ivan Olbracht (Kamil Zeman), který studoval ve Dvoře Králové nad Labem v létech 1894 – 1900, dále ze známých spisovatelů počal gymnazijní studium na našem ústavě Zdeněk Němeček, rodák josefovský, autor mnoha hojně čtených knih.“ Toto výročí vzpomnělo pak reálné gymnázium a Spolek pro podporování nemajetných studujících tohoto gymnázia studentskou akademií a to v sobotu dne 8. června v sále Hankova domu za spoluúčinkování dr. Karla Poledníka, Královédvorského lékaře, zpěváka, učitelů Říhy a Brunclíka, na pořadu byly zpěvy sólové i sbory, hudební, i rytmické a veselohra. Program akademie byl zahájen tříhlasým sborem žáků I. a II. třídy, kteří pod vedením odborného učitele Otruby zazpívali Ukolébavku z Hubičky od Bedřicha Smetany a dvě moravské národní písně od J. Řehoře. Rytmickou skladu na IV. Dvořákův valčík zatančily žákyně vyšších tříd. Na klavír přednesen Slovanský tanec č. 4 od Antonína Dvořáka a polka fis dur od B. Smetany. (žákyně K. Keandrová a Drahomíra Asterová). Prof. Krajčová za doprovodu odborného učitele V. Brunclíka zazpívala Čajkovského „Zapěj mi matko!“ a moravskou národní píseň v úpravě J. Jindřicha „Vrať mi milá!“ Smíšený sbor žáků vyšších tříd zazpíval skladbu J. A. Bergmana „Toman a lesní panna“ (řídil učitel O. Říha, klavírní doprovod učitel Brunclík) sólisté porf. Krajčová, dr. K. Poledník, žákyně Rückerová a Haková). V druhé části programu sehrána žáky Vrchlického veselohra o 1 dějství Závěť lukarického pána. Městský úřad vydal dne 5. června 1940 tuto vyhlášku: „Podle čtyřletého plánu polního maršálka Göringa musí býti veškeré odpadky z kuchyní a všech životních potřeb zužitkovány při výkrmu vepřů. V souhlase s příkazem okresního úřadu a usnesením městské rady z 3. června 1940 vyzývám občanstvo, aby pokud samo nepoužije těchto odpadků v výkrmu vepřů nebo jiným dovoleným způsobem (ke krmení drobného hospodářského zvířectva, koček, psů atd.) ohlásilo to nejpozději do 8. června 1940 městskému úřadu, aby tento mohl učiniti opatření k jejich organizovanému sběru. Výslovně zdůrazňuji dále, že ničení odpadků jako: kostí, rohoviny, železa atd. je zakázáno a občanstvo je povinno, odprodati je oprávněným obchodníkům odpadky. Starosta Měst: Antonín Frieda.“ Dne 7. června 1940 zemřel ing. Jan Mužík, architekt a stavitel, stavební a technický rada našeho města v.v. ve věku 63 let na svém statku v Kokešově u Přelouče. Zesnulý byl dlouholetým vedoucím naší městské technické kanceláře a stavebního úřadu a měl nemalou zásluhu na rozvoji našeho města. 7.června1940 vydal městský úřad pod čj. 6360/40 tuto vyhlášku: „Zvýšený počet chovatelů drobného hospodářského zvířectva měl u nás v zápětí rozmnožení přestupků polního pychu. Vzhledem ke stálým stížnostem zemědělských kruhů, upozorňuje městská rada podle svého usnesení, ze dne 3. června 1940, všechno občanstvo na předpisy zákona č. 76/1875 z. z. o ochraně polního majetku a varuje před pácháním polního pychu s pohrůžkou, že tyto přestupky budou přísně a bezohledně stíhány“. Ve schůzi městské rady 10. června 1940 konstatován byl nedostatek uhlí a usneseno, aby obec podnikla potřebné kroky ke zlepšení stávajícího přídělu. Také oznámeno, že lesmistr Thuma na přáni Oberlandrata nebude bydlet v Kocbeři, nýbrž přímo ve Dvoře Králové n. Labem. Oznámeno také, že návrh městské rady, aby ulice Švecova byla přejmenována na Nebíčko, nebyl úřadem Oberlandrata v Hradci Králové schválen. Rada doporučila, aby tato ulice byla pře-

53


1938 - 1945

jmenována na ulici Eliščinu, tak aby byla uchována paměť na nedávno v těchto místech zbořený Eliščin dům. Byla také tlumočena stížnost na povážlivé šíření se prostituce a to jak v obskurních hostincích tak v soukromých domech. Úprava trhu s uzeninami Od 10. června 1940 se počaly vydávati jen na lístky i čerstvé uzeniny, které byly až dosud úplně volné. Cituji: „Jsou to: vuřty, párky, pražský, reklamní i šunkový salám, játrové paštiky, jaternice, jelita, tlačenka, huspeniny, lidová sekaná a vepřové nožičky. Tlačenky připadne dvojnásobné množství váhy, na kterou znějí ústřižky lístků nebo odběrní listy. Jaternice a jelítka, dále krevní tlačenka a krevní vuřty, huspenina z kůžiček a lidová sekaná, se budou vydávat v množství čtyřnásobném apod. Zároveň byly zvýšeny týdenní dávky masa nebo masných výrobků pro obyčejné spotřebitele z 500 g na 575 g a pro děti pod 6 let z 250 g na 300g. Týdenní dávky u přídavkových lístků pro těžce a velmi těžce pracující a pro nemocné se nemění“. Obchodní grémium Obchodní grémium se usneslo, že textilní obchody budou míti v létě takto otevřeno: od 15. června do 15. srpna od pondělí do pátku od 8 – 14 hodin, v sobotu po celý den zavřeno (nebylo co prodávat). Ve schůzi dne 17. června 1940 vyslovila městská rada zásadní souhlas s návrhem místního vedení Národního Souručenství, aby pro české dělníky byly postavena kolonie rodinných domků za stejných podmínek, za kterých se právě počala stavěti pro dělníky německé (viz o tom zvláštní zápis, kolonie pro české dělníky však postavena nebyla). V téže schůzi usnesla se rada vyzvati, důrazněji všechny majitele domů, aby se snažili, co nejdříve zaopatřiti si předepsané vlajky. Městský policejní úřad dostal příkaz tlumočiti toto usnesení dům od domu. František Psotnička, kustod měst. musea v.v. zemřel dne 23. června 1940 ve stáří 68 let. – František Psotnička, rodák našeho města a budovatel našeho musea byl jeho kustodem od roku 1920. Městské museum mělo v té době pouze 82 inventárních čísel, ale pílí kustoda a pochopením občanstva podařilo se za pomoci mnoho občanů a odborného přispění zesnulého spisovatele a historika našeho města Antonína Schulze, vybudovati v brzku vzorné městské museum, které mělo při odchodu Psotničky do výslužky roku 1934 již 2 400 inventárních čísel. Zesnulý byl dlouhou dobu také pověžním, strážcem našeho města, na které se díval po většinu svého života s věže našeho kostela. Jeho předkové z matčiny strany (rodina Trnkova) byli ve službě pověžních na královédvorské věži ji 300 let, což je zápisy zjištěno. Jeden z Trunků (tehdy ministrant) byl také očitým svědkem nálezu Rukopisu při návštěvě Václava Hanky na věži kostelní. Tato služba pověžného, která měla převážně ráz požárně bezpečností, přiblížila Fr. Psotličku k práci hasičské, ve které byl činný po dobu 73 let. Byl velitelem sboru, dozorcem a zakladatelem hasičské župy a spoluzakladatelem hasičského spolku podpůrného. Zesnulý měl velkou zásluhu o vybudování a moderní vybavení hasičské zbrojnice. Pohřeb se konal ve středu dne 26. června 1940 (citováno z Královédvorských Novin ze dne 29. června 1940). Německé děti Pro německé děti byla otevřena v červnu 1940 slavnostním způsobem dětská ozdravovna německé mládeže. Otevření se zúčastnili zástupci německých a protektorátních úřadů a našeho města. Zotavovnu zřídila a vydržovala německá národně socialistická péče. Zotavovna byla zřízena ve vile čp. 1710 Pavla Deutsche (na Příčce), jenž před okupací uprchl do Anglie. 54


1938 - 1945

Ve schůzi městské rady 24. června 1940 byl vzat na vědomí oběžník okresního úřadu ve Dvoře Králové nad Labem ze dne 20. června 1940, čj. 28035 (čj. 6948, čj. 6966) ukládající starostovi města, by pod vlastní zodpovědností do 1. července 1940 odstavil z veřejných míst bývalé výsostné znaky, legionářské obrany, štíty, plakáty, vývěsní skříňky, pečetě, razítka atd., jejichž „obsah nelze srovnati s dnešními státoprávními poměr“. „Tento rozkaz provede městský úřad v dohodě o okresním hejtmanstvím“. Dne 23. června 1940 bylo na účet obecního fondu sociální péče vyplaceno potřebným občanům již 1 004 564, 40 K. Obec se v té době také zabývala myšlenkou, zříditi u nás zámečnickou školu pro textil. Její snaha nesetkala se však na rozhodujících místech s úspěchem. Ve schůzi městské rady 1. července 1940, poznamenal německý člen rady Rudolf Erwerth, že opatření, které učinil městský úřad odstraněním nevhodných nápisů a vyobrazení na pomníku na Hankově náměstí (památník odboje) a pomníku T. G. Masaryka v České Podharti nevyhovuje, „protože pomník na Hankově náměstí měl býti úplně odstraněn právě tak jako pomník Masarykův. Starosta měst na to odpověděl, že městský úřad se řídil v daném případě přesně pokyny okresního úřadu. Výsledek zápisu do obchodní akademie na školní rok 1940/1941 (akademie byla později zrušena, ponechána jen obchodní škola) přijato bylo do 1. ročníku obchodní akademie 43 žáků a žákyň, do 1. ročníku veřejné školy obchodní pak 45 žáků a žákyň. Do abiturientského kurzu přijato 47 posluchačů, v tom 8 dívek. Největší počet přijatých byl z reálního gymnázia ve Dvoře Králové nad Labem, Jaroměře zbytek z Novopacka, Náchodska, Úpicka. Ve schůzi městské rady 8. července 1940, oznámil starosta města Antonín Frieda, že 6. července dostavil se k němu v zastoupení místní NS Turugemeinde Josef Dittrich a dožadoval se výplaty příspěvku 10 000 K pro rok 1940, o který tento zažádal podáním z 9. května 1940, na snížení tohoto požadavku ve smyslu návrhu finančního odboru jmenovaný zástupce nechtěl přistoupiti. Starosta města poukázal proto spolku ihned 8 000K. Rada toto opatření starosty schválila. O výplatě 2 000 K zbylých bude možno uvažovati respektive rozhodnouti teprve, bude-li míti správa obce dostatek hotových prostředků. Také schváleno, aby Městské elektrické podniky předplatili „ve prospěch německého vojka na jeden rok ilustrovaný časopis Signal zvláštní vydání Berliner ill. Zeitung za předplatné RM 728 ročně. V téže schůzi byl oznámen výsledek pro stavby soutěžních návrhů na vypracování náčrtů pro stavbu budovy měšťanské školy chlapecké a měšťanské školy dívčí. Porota probrala návrhy ve dnech 5. , 6. a 7. července a udělila odměny a ceny takto: I.cena heslu U2, 8 000 K arch. ing. Jidř. Krisovi a arch. ing. Václavu Kloubovi v Praze, II.cena heslu Jih černě, 4 000 K, arch. Václavu Stavcovi v Praze, III.cenu heslu Jih 2, 2 000 K, arch. ing. Františku Ratajovi a ing. arch. Stan. Řežábkovi v Praze, III.cenu heslu 40, 2 000 K, ing. arch. Svatopluku Jankeovi a Františku Benešovi v Praze, III.cenu heslu 23 833 m2, 2 000 K, ing. arch. Václavu Šťastnému v Praze, III.cenu heslu 1940, 2 000 K, arch. ing. dr. B. Kozákovi v Praze, odměnu 1 500 K, heslu 4444, ing. arch. Jiří Kaislerovi v Praze, odměnu 1 500 K, heslu š. d. k., ing. arch. Janu Peterkovi v Brně, odměnu 1 500 K, heslu T. Z. 2b, ing. arch. L. Z. Rydvalovi v Nové Pace, odměnu 1 500 K, heslu 33 v kruhu – arch. Ros. Kovářovi v Hradci Králové. 55


1938 - 1945

Vzhledem k tomu, že soutěž byla tak bohatě obeslána a podané projekty byly celkem dobré kvality, vzdali se členové poroty části svých honorářů ve prospěch soutěžících architektů až takto získaných prostředků v celkové částce 5 000 K utvořili dalších 5 odměn po 1 000 K, které byly uděleny. a)heslu 327 ing. arch. Miloši Návesníkovi v Ostroměři, b)heslu 11 200 ing. arch. Mil. Leipertovi v Praze, c)heslu 33 v černém poli – ing. arch. Emanuele Kittrichové v Praze, d)heslu 326, arch. ing. Josefu Václavíkovi v Praze, e)heslu Úsporný 40, ing arch. Eduardu Hniličkovi v Praze. 13.-15. července 1940 vydal pod čj. 7105 městský úřad vyhlášku tohoto znění: „Výnosem z 12. února 1940 číslo 10 385 nařídilo ministerstvo obchodu, aby byly zřízeny domovní sběrny, jejichž cílem je úplné zachycení a sebrání všech starých odpadkových hmot, jako hadrů, kostí, papíru, železa, kovů, gumy, kůže a korku. Majitelé domů jsou povinni vykázati ve svém domě vhodné místo pro řádné ukládání odpadků“. Ve schůzi městské rady dne 15. července 1940 jmenoval okresní úřad výměrem ze dne 10. července 1940 podle ustanovení zákona číslo 201/33 ing. Ericha Rubanta, majitele gumovky ve Dvoře Králové nad Labem, členem městského zastupitelstva, městské rady a prvním náměstkem starosty a že současně z členství v obecním zastupitelstvu odvolal Františka Krejcara, úředníka fy A. Klazar, který svého času byl jmenován členem zastupitelstva na místě po Františku Havrdovi. V této schůzi přivítal starosta města ing. Ericha Rubanta a požádal jej, aby v obecní samosprávě pracoval v zájmu obce a všeho jejího obyvatelstva. První náměstek ing. Erich Rubant „poděkoval za přivítání a projevil očekávání, že se mu podaří spolupracovati ku prospěchu celého města. Poněvadž neovládá dostatečně český jazyk, bude nucen mluviti německy“ (uměl docela slušně česky). Německý lesmistr Thuma nastoupil službu 2. července 1940. Během války se hlásil dobrovolně do armády a po válce žije v Bavorsku a americké okupační zóně. V téže schůzi rady první náměstek starosty ing. Erich Rubnat s poukazem na výnos ministerstva vnitra ze dne 16. června 1940, podle kterého měly býti do 1. července odstraněny všechny bývalé výsostné odznaky, šíty, pomník atd., připomínající zcela neb částečně bývalé státoprávní poměry, podle daného mu příkazu konstatoval, že ve všech místech, bylo tomuto příkazu již vyhověno, jen ještě ve Dvoře Králové nad Labem nikoliv. Poněvadž odpovědnými za odstranění těchto závad jsou obce, žádal, aby byly odstraněny: Masarykův pomník v České Podharti, pomník na Hankově náměstí, pamětní deska Otty Gutfreunda (neárijce) umístěná na domě čp. 509 v Tylově ulici, a event. i jiné závadné věci z veřejných míst a budov. Dále přednesl také stížnost, došlo z českých kruhů, že na městské koupaliště mají stále přístup tak zvaní položidé. Žádal, aby veškeré tyto otázky byly definitivně, nekompromisně a nepolovičatě vyřešeny ve smyslu daných pokynů, kterými musí býti bezpodmínečně vyhověno, aby nebylo již důvodů ke stížnostem, stane se tak i v zájmu přátelského soužití obou národností. S takovou úpravou památníku na Hankově náměstí, jaký byla zde na příklad provedena, nelze naprosto souhlasiti, neboť tento pomník může býti i nadále místem demonstrací, jako na podzim minulého roku. Radní Rudolf Erwerth dodal, že musí býti také odstraněna hvězda ze židovského templu. Starosta města konstatoval, že správa obce, které byly v tomto směru dány pokyny oběžníkem okresního úřadu ze dne 20. června 1940, vyhověla ve stanovené lhůtě přesně všem daným příkazům, úpravu pomníku padlých na Hankově náměstí provedla podle pokynů a souhlasu okresního úřadu, k odstranění tohoto pomníku, jakož i pomníku Masarykova pak nebyl dán obci dosud žádný příkaz. Pamětní deska Královédvorského rodáka, výtvarného umělce O. Gutfreunda nepřišla v akci, prováděné podle citovaného oběžníku okresního úřadu v úvahu, ježto nijak neupomíná na bývalé státoprávní poměry. Pokud se týče přístupu židů na koupaliště, řídí se pokud je starostou známo – správa koupaliště pokyny, danými jí přímo okresním úřadem. 56


1938 - 1945

Radní Rudolf Erwerth potvrdil sice, že správa obce provádí veškerá nařízení opatření, dodal však, že nečiní z vlastní vůle ani o vlas více, že není třeba čekati vždy jen na rozkazy a že mnohé, jak se to děje i v jiných městech, jako v Nymburce. Lze zaříditi bez příkazu. Po delší rozpravě bylo rozhodnuto, že ve věci pomníků vyžádají si starosta města a I. náměstek dalších pokynů u okresního úřadu a I. náměstek ing. Erich Rubant opatří pro příští schůzi rady přesné informace, koho podle platných předpisů je nutno považovati za žida. Zatím bude správa koupaliště upozorněna, aby v případech, ve kterých by mohla vzejíti pochybnost, požadovala od návštěvníků předložení průkazu arijského původu Ve schůzi městské rady 22. července 1940 sdělil starosta města,a že ve věci požadovaného odstranění pomníků vyžádal si na okresním úřadě znovu informaci a bylo potvrzeno, že pro odstranění pomníku Masarykova nedošly dosud žádné pokyny a že ministerstvo vnitra zvláštní zprávou výslovnou uvedlo, že v této věci má býti vyčkáno dalších příkazů, pamětní desky Královédvorského rodáka, sochaře Otto Gutfreunda, byly z domu čp. 509 již sejmuta, že bylo zjištěno, že tak zvaní položidé mají na Tyršovo koupaliště přístup a že správa koupaliště učinila opatření, aby v případech pochybných požadován byl od návštěvníků příslušný průkaz, a dále, že dne 20. července 1940 sdělen byl městskému úřadu okresním úřadem příkaz Oberlandrata v Hradci Králové, aby do tří dnů byl odstraněn Památník odboje pře gymnáziem a že s odstraněním tohoto památníku bylo právě započato (byl odstraněn a po válce znovu na témže místě postaven). V téže schůzi „pak vysvětlil ing. Rubant členům městské rady norimberský zákon o židech“. CPO provedla ke konci července 1940 revisi zatemnění v městě a zjistila opětně „vady v 11 případech, které byly oznámeny k potrestání. Občanstvo bylo varováno před nedbáním nařízení o zatemňování „neboť přestupky trestají se citelnými pokutami, případně i jinými tresty“. Oberlandrat v Hradci Králové dr. Ringel vydal v červnu 1940 tuto vyhlášku: „Zákaz svémocného najímání pracovních sil pro ostatní území Říše. Do práce v ostatních území Říše mohou najímati jen pracovní oddělení příslušného Oberlandratu a úřadu práce Protektorátu (dosud okresní zprostředkovatelny práce). Jiným osobám nebo úřadovnám v Protektorátu i v ostatním území Říše je najímání dělníků zakázáno. Při svémocném zprostředkování k pracím v ostatním území Říše podléhají, jak najímatel tak i najímaný trestu. Kdo proti tomuto výslovnému zákazu se pokusí najímati dělníky pro ostatní území Říše, nebo kdo se dá najmouti, bude zatčen. Oberlandrat in Königgrätz: dr. Ringel.“ 29. července 1940 Ve schůzi městské rady dne 29. července 1940 sděleno, že okresní úřad nařídil odstranění veškerých pomníků, obrazů, pamětních desek a všech jiných upomínek na T. G. Masaryka z veřejnosti a že v důsledku tohoto příkazu dala správa obce odstraniti pomník Masarykův v České Podharti před domem čp. 820 a sejmouti i pamětní desku, upomínající na návštěvu Masarykovu ve Dvoře Králové nad Labem, umístěnou na budově Hankova domu, také pomník padlých na náměstí Hankově byl ji odstraněn. Ve schůzi městské rady dne 29. července 1940 žádal ing. Rubant, aby kov z odstraněných pomníků byl odvezen na sbírku kovů (nestalo se tak, deska T. G. Masaryka a busta Gutfreundova byly přes válku schovány a po válce znovu umístěny). Dále žádal, aby platební výměry na obecní dávky byly vydávány dvojjazyčně a nikoliv jen v jazyce českém, také byla přednesena stížnost, že někteří občané stále nedodržují příslušné předpisy o zatemnění. Svaz českých redaktorů Ve dnech 27. a 28. července 1940 navštívil naše město Svaz českých redaktorů a vydavatelů časopisu z Prahy. Zájezdu se zúčastnilo 31 osob. Byly navštíveny Schulzovy sady, rukopisná kobka a děkanský kostel, odpoledně Tešnov (průvodci hostí byli arch. František Tikal jako osvětový radní, předseda KČT Vosátka a Heřman Kleander). Na společné večeři jménem rady učinil projev arch. František Tikal, kterému odpověděl předseda Svazu redaktorů a spisovatel Ferdi57


1938 - 1945

nand Macháček a nestor českých redaktorů Rozmara. Druhý den navštíveno Textilní museum (průvodci byli Marius Zadler a J. Šmíd), navštívena akvaristická výstava a městské museum, kde podal výklad předseda kuratoria musea, Bedřich Söllner. Odpoledně navštíveno Tyršovo koupaliště. I přes nepříznivé počasí se hostům koupaliště velmi líbilo. Královédvorské Noviny 3. srpna 1940, přinesly tento článek o dvojjazyčnému označení obchodů a závodů: „úředně od různých živnostenských organizací se sděluje: Zásadně musí v dohledné době v celém území Čech a Moravy všechny nápisy na fasádách a ve výkladních skříních a vývěsních vitrínách, na vnější straně rolet a v prodejních místnostech, pokud jsou určeny pro širší veřejnost, býti v jazyce německém nebo dvojjazyčné. Podle směrnic ústředního Svazu obchodů a ústředního svazu řemesel musí nejpozději do 15. září tyto nápisy býti dvojjazyčné. V případech, kde nebude možno věc vyřešiti definitivním zhotovením (přemalováním firmy – reklamních tabulí) jest možno označiti obchod nebo živnost plakátem, který obsahuje firmu nebo majitele firmy a dle zvyklostí krátké označení živnosti. Řemesla společenstva a obchodní grémium se již dohodla s místními knihtiskaři, kteří zhotoví tyto provisorní firmy stejné velikosti a v stejném provedení a stejné ceně. Firmy tyto budou 30 cm široké a 21 cm vysoké, křestní jména a příjemní se píší tak, jak je ve své řeči píše ten který živnostník, nebo jak byly firmy protokolovány. Živnostenský obor buď pokud možno stručný Vzory: Geprüfter Hutschunied zkušený podkovář František Zoufalý Gastwirtschaft Hostinec Jan Dosoudil nebo stačí i pojmenování jedno: Ant. KoškaOttomar Drašnar TextilParfumerie“ Sběr klasů. Ve prospěch Národní Pomoci byl na jednotlivých školách sběr klasů. Přípravné výbory okrskových skupin Českého svazu pro spolupráci s Němci byly ústředním předsednictvem ŠSSN schváleny podle zprávy Královédvorských Novin z 3. srpna 1940 v tomto složené: Pro soudní okres Dvůr Králové nad Labem: předseda: Karel Řeháček, okresní hejtman, místopředseda: Alois Janovský, dělník zástupce NS: ing. M. Jogl, ředitel továrny, jednatel: Ladislav Lazar, ředitel továrny, pokladník: dr. Fr. Koza, profesor gymnázia v. v., referenti: - dělnický: Antonín Zeman, škrobič, -živnostenský: Pavel Sedláček, -elektrotechnik, zemědělský: Ferdinand Weber, -lesní kontrolor, průmyslový: dr. František Pařez, advokát, -osvětový: Jaroslav Halousek, zatím správce gymnázia, -úřednický: František Valsa, vrchní inspektor pojišťovny Slavie, -svobodných povolání: Ferdinand Neubert, tajemník Jednoty textilního dělnictva.

58


1938 - 1945

Nedostatek dříví Královédvorské Noviny 10. srpna 1940 přinesly tuto zprávu: „Nedostatek dříví palivového v našem městě projevuje se velmi citelně a proto je jistě důležité, zakoupiti dříví jinde a dovézti jej do Dvora Králové nad Labem. Bude dražší o tu dopravu, bude i těžko k shánění, ale je známo, že v místech, kde byly polomy dříví, přece jen je ke koupi. I to nesmí býti překážkou, že někde se dříví prodává jen s podmínkou kácení a dobývání vlastním dělnictvem. I v tom případě by měl náš lesní úřad tuto věc míti v patrnosti, a městu dříví opatřiti. Jak se dovídáme, bylo již navázáno vyjednávání o koupi většího množství dříví v jižních Čechách.“ Petr Finga 5. srpna 1940 zemřel v Praze spisovatel a redaktor Petr Fingal. Byl dlouholetým redaktorem Venkova, narodil se roku 1889 a v našem městě působil několik roků před I. světovou válkou, jako redaktor mladočeských Královédvorských Listů. 8. srpna 1940 konala se schůze městského zastupitelstva Královédvorského. Na ní bylo vzato na vědomí, že výměrem okresního úřadu ze dne 10. července 1940 číslo 31611 byl František Krejcar, jmenovaný svého času tímto úřadem náhradníkem obecního zastupitelstva a vykonávající funkci člena na místě po Františku Havrdovi, zproštěn tohoto členství v obecním zastupitelstvu a že členem obecního zastupitelstva, členem městské rady a I. náměstkem starosty byl jmenován ing. Erich Rubant, ve schůzi také schváleny podmínky pro provedení výškového zaměření města. Projednáno dále přejmenování náměstí a ulic. Referent, radní František Tikal, předložil pilný návrh, aby vzhledem k příkazu, podle kterého musí býti z veřejnosti odstraněno vše, co upomíná na T. G. Masaryka, bylo přejmenováno. Masarykovo náměstí na původní náměstí Zábojovo, a aby při této příležitosti byly také přejmenovány: ulice Habrmanova na ulici Na Lužánkách, ulice Kotkova na původní ulici Trojanovu, Štefánikovo nábřeží na Labské nábřeží I. (bývalé Benešovo nábřeží a nyní Labské nábřeží označeno jako Labské nábřeží II. – na pravém břehu Labe), a aby konečně byly zrušena pojmenování: Denisovo náměstí a Rašínovo náměstí a příslušná popisná čísla zařazena jednak do ulice Heydukovy a Nádražní (z náměstí Denisova), jednak do ulice Riegrovy (z náměstí Rašínova). Návrhu jednomyslně přiznána pilnost, načež byl i návrh sám jednomyslně schválen. Ve schůzi městské rady 19. srpna 1940 pak bylo sděleno, že Oberlandrat nemá námitek, aby ulice Švecova se jmenovala Eliščina, Revoluční – Hradecká, náměstí republiky – náměstí tržní a ulice Zborovská na ulici Sadovou. Ve schůzi bylo oznámeno, že podáním z 1. srpna 1940 žádá okresní vedoucí České národně socialistického tábora ve Dvoře Králové nad Labe František Kareš (později odsouzen pro kolaboraci na 15 roků), aby 10, 20, 50 haléřový příplatek, vybíraný ve prospěch nezaměstnaných při vstupném do biografů, divadel a jiných zábav, byl věnován německému Červenému kříži anebo zrušen, protože v přítomné době, ve které není nezaměstnaných, neslouží svému účelu. V debatě v předneseném návrhu bylo konstatováno, že tento příplatek nebyl nikdy rozdělován přímo nezaměstnaným, nýbrž plynul do fondu pro nouzové práce a že jeho výnos v posledních třech létech činil přibližně částku 40 - 50 tisíc K ročně. Běží tedy o poměrně veliký zdroj obecního příjmu, na který si občanstvo již zvyklo a který právě v přítomné době by byl pro obec těžko postradatelný. Aby však městská rada dokázala občanstvu, zejména navrhovatelům své pochopení pro účely Německého Červeného kříže, usneseno věnovati německému červenému kříži z obecních prostředků další částku 5 000 K, uložiti městskému úřadu, aby ke své úřední korespondenci používal až na další jedině poštovních známek vydaných ve prospěch Německého Červeného kříže a vyzvati občanstvo ve zprávách z městské rady, aby v mezích možnosti přispívalo na účely Červeného kříže.

59


1938 - 1945

Sděleno také, že společenstvo řezníků a uzenářů vyslovilo svůj souhlas, aby jatky přešly koupí do majetku města. Okresní úřad ve Dvoře Králové nad Labem vydal 16. srpna 1940 pod čj. 36946/40 vyhlášku ve věci úpravy nákupní doby v obchodech pro židovské obyvatelstvo – tohoto znění: „Podle čp. 3 odst. 1) zákona o organizaci politické správy ze dne 14. července 1927 č. 125 Sb., zakazuji tímto v zájmu veřejného klidu a pořádku s okamžitou platností židovskému nakupujícímu obyvatelstvu nakupovati a arijských obchodech a prodejnách výdělkových a hospodářských společenstev mimo denní dobu pro ně stanovenou. Současně určují nákupní dobu pro židy od půl 11. – 13. hodin a od 15. – 17. hodin. Nedodržení tohoto zákazu bude stíháno podle shora citovaného ustanovení pokutou do 5 000 K nebo vězněním do 14 dnů. Za okresního hejtmana úřadující vrchní komisař poltické správy dr.Pořízka.“ Ve schůzi městské rady 19. srpna 1940 oznámil ing. Rubant, že „podle konstatování Oberlandrata dr. Ringla z Hradce Králové je Hitlerova mládež (Hitlerjugend) u Mandlů nedůstojně umístěna“ a proto ing. Rubant navrhl, aby Hitlerjugend byla umístěna v Mantnerově vile. Dále sdělil, že byl pověřen, aby požádal městskou radu o věnování bronzového pomníku T. G. Masaryka k účelům válečným. Po poznámce starosty města Antonín Friedy, že pomník T. G. Masaryka je posledním dílem slavného českého umělce Josefa Drahoňovského a to dílo vysoké umělecké hodnoty, prohlásil ign. Rubant, že nemá námitek proti tomu, aby městská rada před dalším rozhodnutím v této věci vyžádala si dobrozdání u památkového úřadu, případně u ministerstva školství a národní osvěty. Pro školní rok 1940/1941 zřízena ve městě poprvé německá měšťanská škola (dříve byla zde jen obecná, měšťanka byla v Kuksu) a jejím ředitelem byl jmenován Richart Pittermann, umístěna byla v budově gymnázia, které od kvinty výše již zde nevyučovalo. Mnoho žáků pak přešlo do obchodní akademie, do Textilní a chemické školy, nebo dokonce okupace dojíždělo do gymnázia v Jaroměři. Pranýř V září 1940 rozšiřována byla Husova ulice u děkanského kostela, zrušena zahrádka u děkanství, odstraněna zeď a vodovodní stojan .Při vykopávce navezené hlíny nalezena byla kamenná dělová koule a různé zlomky kachlů s ornamentální a fignorální výzdobou. Nález ten uložen do městského muzea. V zahradě děkanské nalézal se kamenný pranýř, který po zrušení zahrady postaven do parčíku vedle děkanského chrámu naproti lékárně „u černého orla“. O pranýři tom přinesly Královédvorské Noviny 28. září 1940 tento článek: „Královédvorský pranýř. – Ve spisech historika našeho města Antonína Schulze dovídáme se o pranýři a o pranéřišti celkem velmi málo. Kde vlastně pranýř všude stával, nedá se ani zjistiti, jen tolik je jisto, že pranéřiště v době posledního používání bylo u hřbitovních vrat a hřbitov, který byl tehdy u kostela, byl pln jalovcových keřů a obehán zdí. Vrata měla mohutný vstupní portál a před tímto portálem byl pranýř v době jistě již poměrně novější a dříve stával asi někde poblíže rathúzu (staré radnice) na náměstí. Při zrušení hřbitova roku 1837 byl pranýř již jen jako historický dokument doby přenesen do zahrady děkanství. Při současném rozšiřování ulice byl pranýř opětně přemístěn na místo jistě velmi vhodně, do malého zeleného trávníků u kostela. Tak se ocitl pranýř, jako výstražné znamení opětně na živé ulici našeho města. Denně bude přecházeti sta a sta osob nevšímavě kole a přece ten kámen pamatuje nesčetně exekucí a tvrdá středověká spravedlnost dala mnohým a mnohým, někdy ovšem i nevinným, k smrti dotrpěti na tomto pranýři.“ Namátkou uveřejňujeme tři případy použití pranýře dle spisů Antonína Schulze: „Hřbitovní portál, U něho pranýř. Na něm je v pranéřní zástěrce nádherná Dora Žirečská. Má hlavu copů 60


1938 - 1945

zbavenou!. K sněhu bujných kojících ňader skloněnou. Spí - je ubohá zaváta sněhem! Zapomněli na ni následkem rázem přikvačivší kruté mrazové metelice. Zmrzla na pranýři – Tak doslovně líčí se případ, kdy smrt proběhla spravedlnost a Dora, která byla nevinně nařčena, že zavraždila úmyslně své Kojeňátko, ušla ortelu, který ji určil smrt daleko horší – zahrabání za života. O přece Dora, matka nemanželského dítěte, jehož otcem byl sám soudní písař – tehdy krevní písař zvaný – děcko nezahubila. Nešťastnou náhodou v rybářské chýši u Labe po strání Žirečstkou, spadla těžká formanská houně do stropu, kde se sušila, na děcko, a než do Dora zpozorovala, děcko bylo zadušené (Drama „Dora“). – Jiná poněkud veselejší historie odehrála se kolem sloupu pranéřního a líčí se dosti podrobně v soudních spisech: Klára Kubská, dle sousedního popisu hezká, oči modrých „jako skleněných“ byla svedena a opuštěna městským synkem (patricijským) a ze msty za to hodila mu na střechu červeného kohouta tj. zapálila mu dům. Ve spisech Antonína Schulze čteme: Apelací krajskou odsouzena k upálení. Ale stalo se, že se na pranýři objevila ve svatební košili koketně pentlí podkasané. A koketovala silně mnohými vnadami svými, zvlášť nápadně malým kolínkem a zarůžovělým plným nadkolením, jak stojí psáno. Tu vystoupil na pranýř císařský rychtář, sám ji odpoutal, aby ji oznámil, že úplná milost jí udělena a s velkou slávou ji odvezl do Prahy. – Oproti Doře, která byla nevinně nařčena, tato Kára Kubská měla mnohem lepší osud. Ale pranýř nebyl jen pro ženy a dívky: jest zaznamenáno, že se na něm ocitl také jednoho dne a jistě byl všemi dívkami města velmi litován, sličný mladík, jen koženkami oděný, který uvázán u pranýře, měl hodinu držeti parohy jelena dvanácteráka nad hlavou, aby příště dal zvěři pokoj. Tedy pytlák. Moudří páni, a by mu ten úkol znesnadnili, dali mu držeti nejen parohy, ale ty parohy byly na lebce jelena, kterou vylili olovem. Tuto tíhu měl na potupném pranýři držeti hodinu nad hlavou, což ovšem nedokázal a proto musel se několikráte, vždy v jiný dne, znovu pokoušeti. Tuto exekuci jistě pozorovalo mnoho občanů obého pohlaví, každý se na ni díval jinak. Pro mnoho pranýř byl jedinou vzrušující podívanou, kterou nesměli vynechati a po pravdě řečeno, jsou dnešní filmy jen slabou „náhražkou“ toho, co se dříve dalo vidět. Tři listinami doložené ukázky použití Královédvorského pranýře, ale pranýř by mohl vyprávěti o stech jiných ,horších výkonech práva a někdy také justičních omylech“. Městský úřad vydal dne 5. září 1940 pod čj. 9636/40 tuto vyhlášku: „Při poslední nařízené výzdobě prapory bylo pozorováno, že velká část majitelů domů nemělo vyvěšeny prapory s říšským odznakem (hákovým křížem). Jak známo, nařizuje § 7 odst. 3 zákona z 21. října 1936 č. 269 Sb., že při zdobení domů prapory, musí býti s praporem (vlajkou) v barvách národních pokaždé vyvěšen současně prapor v barvách říšských. majitelé domů jsou tedy povinny vedle vlajek v barvách protektorátních opatřiti se také ještě tytéž s hákovým křížem. Ku příkazu okresního úřadu upozorňuji důtklivě na toto platné ustanovení s vybídnutím, aby si majitelé domů včas opatřili také vlajky či prapory říšské, tj. s hákovým křížem tak, aby při příštím vyvěšování mohli vyvěsiti oba prapory (vlajky). Starosta města: Frieda.“ Ve schůzi městské rady dne 16. září 1940 oznámeno, že Kulturní rada – ústředí pro kulturu a školskou práci Národního Souručenství poděkovalo „za vzácné porozumění, projevené pro hudební východu mládeže zřízením městské hudební školy“. (O hudební škole viz zvláštní článek v kronice svazek III). V téže schůzi bylo čteno sdělení Památkového úřadu, že na podkladě podrobného zjištění potvrzuje, že socha T.G.Masaryka, od profesora Drahoňovského je dílem zvláštní umělecké hodnoty ve smyslu nařízení presidia ministerstva rady ze dne 3. července 1940, že umělecká hodnota této plastiky jest hodnotou památkovou, jako poslední dílo prof. Drahoňovského. Z těchto důvodů „je socha vyloučena ze sbírky kovů, musí však býti vzhledem k svému námětu uložena na místě veřejnosti nepřístupném, jakožto součást inventáře musejního skladiště.

61


1938 - 1945

Dvacet let církve českomoravské (československé) v našem městě V září 1940 oslavila církev českomoravská své dvacetileté trvání v naše městě. Královédvorské Noviny o tom napsaly: „Její zdejší historie je úzce spjatá s osobou faráře Bohuslava Hnízdy. Je to jeden z mála kněží v církvi českomoravské, který zůstal od počátku své působnosti v jedné náboženské obci. Svědčí to o jeho lásce k dílu, které zde budoval. narodil se 18. června 1893 v Popovicích u Jičína, svá středoškolská studia konal v Jičíně a theologii studoval v Hradci Králové a v Římě. Po svém vysvěcení se dostal v roce 1917 do zdejšího města, kde si brzy získal svými kázáními oblibu. Když v roce 1920 vznikla církev československá, stal se s bratrem Bedřichem Lemlem a s hloučkem horlivých členů nadšeným pracovníkem na novém díle. V roce dvacátém byl to pro něho skok do nejistoty. Finanční zajištění nebylo žádné. Za to ze všech stran plno útisku, hanlivých písniček a letáků proti nové církvi zvané „Lamlabrüder“. Jejich dílo bylo korunováno výstavbou sboru a tím, že pro národní církev byla získána celá třetina obyvatelstva města. Církev byla založena 8. ledna 1920. V září téhož roku bylo zapsáno 40 členů, když v Hankově domě se 29. září 1920 ustavil devítičlenný přípravný výbor. Nastaly dny plné nadšení a práce, ale také starostí a mnohých překážek. Čestná vzpomínka tu patří zejména B. Lamlemu a jeho matce. Jejich byt, krámek a dílna sloužili dočasně za pracovnu, v níž se rokovalo a schůzovalo. Ale bydlel tu také první duchovní správce a byli tu také hosty první apoštolové nové církve, spisovatel Bohumil Zahradník – Brodský, dr. Farský, Fr. Olonhý – Pokorný, ze 40 členů, které měla církev 29. září 1920, vzrostla do 1. ledna 1921 na 1 000, a k prvnímu valnému shromáždění 27. února 1921 vykázala členská matrika 6 832 českomoravských křesťanů. Těchto dvaceti let bylo vzpomenuto v neděli dne 22. září 1940. Ke slavnosti dostali se patriarcha dr. Gustav Procházka a generální vikář dr. Šinták za onemocnělého biskupa Stanislava Kordule z Hradce Králové. O půl 9. hod. ráno byl uvítán před radnicí předsedou rady starších okresním cestmistrem Hanušem, okresním hejtmanem Řeháčkem, starostou města Antonínem Friedou a zástupci úřadů, církve evangelické, korporací a spolků ze Dvora Králové nad Labem a Bílé Třemešné, v Husově sboru sloužil mši, po bohoslužbách provedl křest, 4 novorozenců, odpoledne byl duchovní koncert. Zřizování dělnických zahrádek Firma A. Klazar a firma Jos. Sochor zřídila pro své dělníky na svých pozemcích kolonii rodinných zahrádek. Tyto zahrádky trvají ještě dnes (1951) a jich držitelé docilují na nich značných pěstitelských úspěchů. Rozloučení Místní školní rada rozloučila se na své schůzi dne 12. září 1940 s řídícím učitelem Jaroslavem Janouškem a odbornou učitelkou Valerií Bierovou, kteří byli přeloženi do trvalé výslužby. Předseda místní školní rady Jaroslav Jankovec uvedl, že řídící učitel Jaroslav Janoušek věnoval školám Královédvorským přes 35 roků svého plodného učitelského života. Valerie Bierová přes 25 roků a předcházejících 5 roků prožila na školách v Jaroměři, Josefově a Smiřicích. Řídící učitel Janoušek zúčastnil se veřejného života, pracoval v Osvětových sborech, v někdejší Husově lidové škole, věnoval se vzdělávací práci v Sokole, redigoval osvětový učitelský sborník, měl mnoho osvětových přednášek v městě i na venkově. Valerie Bierová byla od nejmladších let ve cvičitelském sboru Sokola a svěřovány ji nejvyšší funkce vedoucí jak v sokolské jednotě Královédvorské, tak v sokolské župě. – Místní školní rada věnovala v upomínku Jaroslavu Janouškovi Rukopis Královédvorský, ilustrovaný Mánesem a Valerii Baierové uměleckou sošku s věnováním. Paganini in memoriam Královédvorské Noviny přinesly 21. září tento článek. V těchto dnech dostalo se učiteli a hudebnímu skladateli Oldřichu Říhovi uznání italského ministra pro lidovou kulturu, který mu vlastnoručním přípisem vřele děkuje za hudební hold jim přinesený památce velkého italského 62


1938 - 1945

houslisty. Rovněž i starosta města Janova, rodiště to Paganiniho – píše: „Velmi živě mne těší dílo skutečně cenné a ujišťuji Vás, že jsem zevrubně zhodnotil tento váš příspěvek holdu velkému janovskému houslistovi. Vaše skladba obohatí dům Paganiniho, zřízený v našem městě při příležitosti 100. výročí úmrtí slavného umělce a který má za úkol sbírati a uchovati na věčné časy všechno, co má vztahy k Paganinimu a houslím vůbec. Vyjadřuje Vám, co nejprocítěněji dík za vznešené hold.“ „A hlavně v dnešní době nutno oceniti i tento krásný kulturní styk s Itali, který se tak skvěle podařil dirigentu a hudebnímu skladateli O. Říhovi.“ Národní arijská kulturní jednota, odbočka ve Dvoře Králové nad Labem, konala svoji mimořádnou valnou hromadu v sobotu dne 28. září 1940 v hotelu Central s programem: Volby funkcionářů, volné návrhy, referát delegáta ústředí o činnosti a účelu spolku – přednášel dr. František Lelek, spisovatel z Prahy. 28. září se konal koncert Pěveckého sdružení moravských učitelů. Toto sdružení koncertovalo u nás zřídka – poprvé dne 28. března 1910 a posledně 13. července 1923, takže tento koncert se konal po 17leté přestávce. Dirigentem byl profesor Šoupal. Koncert byl velmi pěkně navštíven. Před koncertem pozvala pěvecká jednota Záboj hosty do své spolkové místnosti a zazpívala jim smíšený sbor pod řízením sbormistra O. Říhy. Místopředseda dr. Poledník hosty uvítal srdečným proslovem, za město starosta Fieda, dr. Nose za okresní vedení Národního Souručenství, dr. Pařez za pěveckou župu, okresní školní inspektor Vejvar za všechno učitelstvo našeho kraje. Za místní poděkoval místopředseda PSMU Tamber a na pokyn prof. Jana Šoupala PSMU zazpívala ve spolkové místnosti Smetanův „„Pozdrav““ Při koncertu v Hankově domě podán byl dirigentovi vkusný diplom v upomínku na tento koncert a věnec se stuhou. Ve schůzi městské rady 30. září oznámeno, že zřízeny lehké protiletecké veřejné úkryty i ve sklepech budovy finačních úřadů (dříve budova Národní banky), v domě dr. Václava Měšťáka, ve vile Zdenka Sochora. Tím se získaly kryty ve sklepních místnostech celkem pro 1 000 osob. Ve schůzi městské rady dne 7. října 1940 bylo oznámeno hlášení okresního úřadu, že dne 11. října 1940 provede v katastru naší obce smíšený česko-německá komise doplnění „poškozených a ztracených hraničních kolíků. Schůzka účastníků stanovena na 9. hodinu na protektorátních hranicích mezi městem a obcí Silwarlenth (Sylvárov) a železniční trati“. V říjnu 1940 vyškrtla advokátní komora ze svého seznamu tyto Královédvorské nearijské advokáty: dr. Arnošta Backa, dr. Viléma Egra a dr. Viléma Orusteina a dr. Josefa Schicka. Dr. Orustein a dr. Schick se krátce na to odstěhovali ze Dvora Králové nad Labem, dr. Back a dr. Eger zůstali zde až do transportu do Terezína. Oba zahynuli v některém koncentračním táboře. Dr. Back byl známý sporckovský badatel. Stálá pohotovost CPO byla v hasičské zbrojnici, na policejním úřadě a ve staré hasičské škole. František Pusch pětasedmdesátníkem Královédvorské Noviny přinesly dne 12. října 1940 tento článek: „Svých 75. narozenin dožívá se dne 7. října 1940 v plném zdraví a svěžesti pan František Pusch, poštovní místoředitel v. v. Vzácný a milý náš jubilant pochází ze staré vlastenecké rodiny Královédvorské. Jeho strýcem byl Královédvorský děkan P. Pusch, známí horlivý zastánce rukopisu Královédvorského. Jubilant měl vždycky rád svoje rodné město, a také se vždy staral a přičiňoval o jeho výzdobu a okrášlení. Členem výboru okrašlovacího spolku jest již několik desítek let a funkci pokladníka zastává v něm přes deset let. Jako činný člen zúčastnil se vždy všech kulturních a výstavních podniků našeho měst“. 63


1938 - 1945

Další Královédvorák sedmdesátníkem (Královédvorské Noviny). Bratr Kryštof Šturma dožil se dne 11. října 1940 70. let svého života, starý a dlouholetý člen sokolské rodiny. – Týž pochází ze známé sokolské rodiny, který od mládí vyrůstal v sokolském přesvědčení, byl nadšeným účastníkem téměř všech všesokolských sletů i četných sletů zahraničních. V sokolské župě Podkrkonošské – Jiráskově patřil k nejznámějším členům a měl v oblasti celé župy sokolské velikou řadu upřímných přátel. Býval činným členem staré sokolské gardy. Jatky Dne 8. října 1940 byla mezi zástupci obce a Společenstva řezníků a uzenářů sjednána dohoda, podle které zakoupí obec společenstevní jatky s vnitřním zařízení i s přilehlými pozemky a domem čp. 353 za trhovou cenu 1 275 000 Kč. V říjnu 1940 dostaven obcí dům s malými byty na Labském (dříve Benešově) nábřeží. V říjnu 1940 započala firma Jos. Sochor se stavbou nového továrního komínu. Komín byl v krátké době dostaven. Je 80 metrů vysoký a je nejvyšším stavbou v našem městě a pravděpodobně i v kraji (pražská spalovací stanice má komín 100 m vysoký). Nový komín se Sochorů má světlost při horním okraji 3 m, a je na mě reservoár pro vodu. Před dvacátým osmým říjnem Městský úřad vydal tuto vyhlášku: „V souhlase s pokyny ministerstva vnitra jest bezpodmínečně nutno, aby den 28.října 1940, jakož i dny tomuto dni předcházející a po něm následující, proběhly jako zcela normální jiné dny v roce, tj. dne 27. října jako obyčejná neděle, dny 26, 28, popřípadě 29. října jako obyčejné pracovní dny a aby tento jejich charakter nebyl nejmenším způsobem porušen. Každá připomínka na den 28. října 1918 pokud se týče na dřívější státní svátky tohoto data, jest naprosto nepřípustná. Nesmí dojíti k žádným ani organisovaným ani neorganizovaným projevům a demonstracím jakéhokoliv druhu, jako se shlukování, rozšiřování letáků, malování hesel, demonstračního nošení odznaků, stužek v národních barvách, vyvěšování praporů a symbolů, kladení květin na významná místa a k pomníkům apod. – Starosta města: Frieda.“ Na podzim roku 1940 počal stavěti občan Sudek, manžel majitelky bělotřemešenského lesního velkostatku, náhradou za ztracené Lázně pod Zvičínou v lesích nad Bílou Třemešnou hotel, jenž byl později nazván „Poklad“. V něm se každé neděle scházeli Královédvoráci, zejména mládež. Později zabrán pro Hitlerjugend, po květnové revoluci umístěna v něm ozdravovna ÚRO. V podzimních besedách o české kultuře přednášel Mírko Očadlík o „Poslaní české hudby“. 14. listopadu byl v biu Svět koncert houslisty Pepy Bartoše. .9. listopadu 1940 dožil se 60 let ing. František Štěrba, spolubudovatel labské údolní přehrady v Tešnově, vynikající odborník pro vodní stavby. Ing. František Štěrba, rodák z Plzeňska, přišel na Královédvorsko roku 1906 a to na stavbu Tešnovské přehrady, od té doby zůstal Královédvorsku věren, jako samostatný podnikatel vybudoval celou řadu vodních děl, mostů a silnic na Královedvorsku, Jilemnicku a v Orlických horách. Vichřice Vichřice, která se rozpoutala v noci z pondělí na úterý z 5. na 6. června 1940 nad naším krajem, způsobila mnoho škody. Mnoho střech telefonních vedení a hromosvodů bylo poškozeno.

64


1938 - 1945

Několik firemních štítů, dřevěných i skleněných, bylo smeteno z domů a mnoho orientačních tabulek bylo větrem naváno. Také v lesích způsobeny značné škody. Sedmdesátiny spisovatele Emericha Čecha Dne 5. listopadu 1940 dožil se svých 70tin spisovatel Emerich Čech, vrchní inspektor drah v. v., český lidopisec, beletrista a slavista. Narodil se 5. října 1870, jako syn městského lesmistra ve Dvoře Králové nad Labem, studoval gymnázium v Hradci Králové, maturoval v Chrudimi, absolvoval práva ve Vídni, a po převratu byl úředníkem ministerstva železnic. Svou literární činnost zahájil roku 1898 v Ottově světové knihovně, dle neúplných seznamů je známo, že napsal 13 původních prací, vesměs knižně vydaných a více než 60 překladů a to nejen z ruštiny, ale také ze srbštiny, bulharštiny a slovinštiny. V neděli dne 3. listopadu 1940 byl slavnostním způsobem předán popelnicový háj při našem hřbitově veřejnosti. Odpoledne ze nepříznivého počasí sešlo se dosti účastníků, ale se zúčastnili slavnosti, uspořádané místním odborem spolku Krematorium. Slavnostní předání veřejnosti zahájil zástupce města arch. František Tikal, za nepřítomnosti hřbitovního radního Erwertha. Zazpíval pěvecký kroužek církve českomoravské „Farský“ řízený Emilem Reifem, pak promluvil zástupce krematoria ředitel Stejskal z Prahy. Předseda krematoria z Hradce Králové Hendrych vyslovil svůj obdiv a uznání nad velikou prací, kterou Královédvorský odbor krematoria provedl za pomoci obce a které jest popelnicový háj nejlepším a nejkrásnějším důkazem. Předseda místního odboru krematoria řídící učitel Šimek poděkoval za všechny projevy a vzpomněl vděčné práce všech, kteří se o tento popelnicový háj zasloužili. Pietní slavnost zakonči čs. farář Hnízdo pobožností k uctění památky všech zemřelých a pohřebených žehem. 17. listopadu 1940 konal se koncert hudebního spolku Dvořák. Dirigoval ředitel městské hudební školy Cyril Pecháček. Na programu byla Mozartova ouvertura Titus, Mozartův houslový koncert A dur (profesor Hudební školy Šubčík), Fibichova Selanka v podveřer a Noc na Karlštejně. V rámci cyklu Besed o české kultuře přednášel dne 17. října 1940 dr. Jaroslav Pečírka z Prahy „O mistrech štětce a barev Josefu Mánesovy a Josefu Navrtáilovi“. Požadavky Němců Ve schůzi městské rady dne 25. listopadu 1940 oznámil starosta města Antonín Frieda toto: Dne 19. listopadu 1940 se dostavili do úřadovny starosty města němečtí členové obecního zastupitelstva Karel Purr a Rudolf Erwerth a 1.vytkli městskému úřadu, že používá obálek, na jejichž přední straně je v záhlaví napsáno „Městský úřad ve Dvoře Králové nad Labem – Masarykovo náměstí – republika českoslovneská“ a dodali, že jedna taková obálka byla nedávno a patrně úmyslně poslána úřadu pana Oberlandrata v Hradci Králové. Starosta města dal zavolati úředníky všech oddělení městského úřadu, kteří jednomyslně konstatovali, že takovéto obálky nikdy městský úřad nepoužíval. Oba intervenující členové městského zastupitelstva nechtěli připustit, že by se v tomto případě jednalo o obálky, které byly již v souhlase o okresním úřadem upraveny a přizpůsobeny přítomným poměrům a které měly na přední straně v záhlaví pouze nápis „Městsý úřad ve Dvoře Králové nad Labem“ a na zadní straně český propagační text o Královédvorku. Telefonickým dotazem u Oberlandrata bylo však zjištěno, že ve skutečnosti běží o právě uvedené obálky s propagačním textem, jejichž závady byly již odstraněny, 2.žádali, aby do zásobovacího oddělení městského úřadu byl přijat jeden zaměstnanec, ovládající perfektně německý jazyk,

65


1938 - 1945

3.žádali, aby německá knihovna byla postavena na roveň české veřejné knihovně a aby obce hradila této knihovně i náklady na topivo, osvětlení a podobně, také potřebné zařízení knihovny má obec, co nejdříve dodati, 4.žádali, aby obec hlásila úřadu pana Oberlandrata každé uprázdnění místa v organizmu obecní správy. Městská rada jednala o těchto německých stížnostech a žádostech. Bod první považovala za vyřízeny, protože městský úřad v souhlase s okresním úřadem přizpůsobil dříve závadné obálky přítomným poměrům, v druhé věci radní Rudolf Erwerth konstatoval, že nežádal, aby do zásobovacího oddělení městského úřadu byl přijat zaměstnanec ovládající perfektně německý jazyk, nýbrž, aby to tohoto úřadu byl přijat zaměstnanec německé národnosti, přednesením požadavku rada při nejbližší příležitosti vyhoví, ve věci německé knihovny konstatovala rada, že již usnesením ze dne 14. května vyřídila příznivě žádost německých občanů o zařízení německé knihovny v domě čp. 513 nákladem ca 10 574,80 K, a současně uložila finančnímu odboru, aby vyhledal položky, ze které by mohl býti uhrazen náklad, potřebný na koupi specielního nábytku, jako stojanů na knihy, kartoték, skříní atd. Finanční odbor navrhl za přítomnosti radního Erwertha úhradu z běžných příjmu. Finanční odbor projevil při této příležitosti názor, že inventární jmění této knihovny bude majetkem obce, jako u veřejné knihovny české a že i knihy dosavadního Leserverienu budou vlastnictvím obecním. Ani proti úhradě nákladů na zaměstnance německé knihovny neměl finanční odbor námitek. Tyto návrhy městská rada také schválila 1. července 1940. Obec dala místnosti německé knihovny nově vymalovati, opatřila je novými kamny, provedla v nich potřebnou elektrickou instalaci, dodala osvětlovací tělesa, stoly, 16 židlí, takže zbylo je zaopatřiti specielní nábytek, k čemuž se nabídl učitel německé školy František Scholz. Není tedy vinou obce, že tento nábytek nebyl dosud zakoupen. Na pozná,u radního Rudolfa Erwertha, že knihy Leserverienu jsou soukromým vlastnictví tohoto spolku a že není jisto, budou-li věnovány veřejné německé knihovně, odpověděl II. náměstek starosty dr. František Koza, že bývalý český čtenářský spolek Slavoj věnoval také při založení české veřejné knihovny všechny své knihy obci. Ostatně naše obec již po řadu let přispívala na německou knihovnu právě tak jako na knihovnu českou podle příslušných zákonných ustanovení, takže část knihy Leservereinu zakoupila obec. Aby byly některé tyto otázky ujasněny, svolala se na městský úřad schůzka interesovaných činitelů za německé občany byli na ni pozváni ing. Erich Rubant, Rudolf Erwerth, František Scholz, Josef Dittrich a Hugo Janansch. Na konec česká knihovna Slavoj zapůjčila německé knihovně kovové stojany asi pro 1 500 knih a další dřevěné stojany pořídil obecní truhlář. Rozpočet obce na rok 1941 Projednalo obecní zastupitelstvo ve schůzi dne 26. září 1940. Podle něho řádná potřeba činila 10 694 835 K, řádná úhrada 5 854 944 K, takže byl schodek 4 839 891 K. Mimořádná potřeba 4 325 891 K, mimořádná úhrada 3 580 000K, schodek 745 000 K. Okresní vedení NS ve Dvoře Králové nad Lbem uspořádalo k 270. výročí smrti Jana Amose Komenského akademii a to dne 30. listopadu 1940 večer v Hankově domě. Na pořadu bylo Smetanovo Věno (zpíval mužský sbor Záboj) a sbor Sláva tobě, - pak recitace Macharovy Básně Komenský ze sbírek Apoštolové, - docent dr. J. V. Klíma přednášel o významu Komenského a dále byla provedena hudba starých českých mistrů (účinkoval profesorský sbor Městské hudební školy). Od Koželuha (1739-1913) Allegro moderato (klavír, prof. Židek), od Jana Vaňhala (1739 – 1813) Sonáta pro housle a klavír, (prof. Kubeš), od V. J. Tomáška: Milé hory, Blízkost milého (zpěv, prof. Irma Vováková), od Josefa Myslivečka (1737 – 1781) Adagio (housle prof. Šubčík), Vaňhalovo Adagio, Jana Theobalda Helda – Orebského selské písně (Sekáč – Houfíček – Jablíčka – Růžička) zpěv, prof. J. Vaváková, od Josefa Myslivečka Sonáta op. 1 a 3 pro flétnu, housle a violoncello, (hráli Alois Stárek, prof. Kubeš, O. Říha), od B. Černohorského Metteto

66


1938 - 1945

(chválen buď Ježíš Kristus věky věkův, amen – zpíval smíšený sbor Záboj, sbormistr Říha, na klavír doprovázel řed. S. Pecháček. V Besedách o české kultuře přednášel 1. prosince 1940 básník Vladimír Holan o poezii a později redaktor „Venkova“ A. M. Brousil, o filmovém umění. Ve schůzi městské rady 2. prosince 1940 referoval starosta města o průběhu úředního dne starostů soudního okresu Královédvorského, konaného dne 26. listopadu. Při tomto jednání upozornil mimo jiné okresní hejtman přítomné „že hospodářství Protektorátu musí se osamostatniti, protože Říše nemůže již tak, jako roku 1939, zásobovala Protektorát zemědělskými produkty. Tak na příklad v roce 1939 bylo dle sdělení Oberlandrata dovezeno do Protektorátu 360 tisíc tun žita a měsíčně 300 tisíc kg másla. Produktivita zemědělská musí se zvýšiti na úroveň produktivity Říše, ve které sklidí se kupř. na 1 ha 28 – 35 q pšenice, kdežto v Protektorátě pouze 18 h a 300q brambor, kdežto v Protektorátě pouze 200 g. Také dojivost krav je u nás nízká v přirovnání s Říší. Chlévy musí býti upraveny hygienicky“. Nedostatek bytů V našem městě dosáhl v té době takového stavu, že obce sama nebyla s to, aby tomu vlastní stavební akcí účinně čelila. Uvažovalo se proto o povzbuzení soukromého stavebního ruchu. Věc vystihuje nejlépe zpráva Královédvorských Novin, kterou cituji: „Aby byl získán jasný přehled o možnostech opatření nových bytů soukromým stavebním podnikáním, provádí správa obce dotazníkovou akci, kterou se má přesně zjistiti, kde a jakou stavbu sám zamýšlí podniknouti. Akce je prozatím nezávazná, ale její výsledek bude směrodatný pro další postup. Každý, kdo by mohl stavět, ať již má na stavbu peníze, nebo jen pozemek, nechť si vyžádá tento doazník“ – Ovšem válka vše překazila, k stavbám nedošlo. Zákaz společenského styku se Židy Národní Souručenství vydalo v prosinci 1940 zákaz společenského styku se Židy: „Členům Národního Souručenství není dovoleno styk se židy. Porušení zákazy styku se Židy má za následek zbavení členství v Národním Souručenství. – Za styk se Židy se považuje, když člen Národního Souručenství vyhledává ze své vůle společnosti Žida, nebo Židky a úmyslně se s nimi stýká na pocházkách, při návštěvách v jejich domácnosti apod. Návštěva místností a míst vyhrazených židům považuje se za udržování styků se Židy. Rovněž pozdrav náleží ke společenskému styku a proto členové Národního Souručenství Židy nezdraví. Členové Národního Souručenství nebo jejich dítky nesmí se u Židů učiti cizím jazykům, hře na klavír nebo jiných hudebních nástrojích. Za styk se Židy se nepovažuje, jestliže člen Národního Souručenství ze své služební povinnosti nebo z titulu nájemní či podnájemní smlouvy se stýká se Židy, tento styk však musí býti omezen na nejnutnější projednání služebních nebo jiných záležitostí, vyplývajících ze služebního poměru, z nájemní nebo podnájemní smlouvy. Členové Národního Souručenství a arijského původu, kteří mají za manželky Židovky, jsou ve smyslu platných právních předpisů a směrnic pro přijímání členů Národního Souručenství árijci a soužití s manželkou se nepovažuje za porušení zákazu styku členu Národního Souručenství se Židy. Jinak s výjimkou styku s příbuznými židovského manžela platí i pro ně shora uvedená ustanovení. Rovněž tak členové Národního Souručenství, kteří bydli v nájmu, v podnájmu nebo na společné chodbě se Židem a omezit svůj styk je na projednání záležitostí vyplývajících z tohoto poměru, nemohou být ze styků se židy obviňovány, pokud by se jinak neprovinili proti výše uvedenému zákazu ....“. Poslední schůze obecního zastupitelstva v roce 1940 se konala 19. prosince. Na ní schválena dohoda, uzavřená mezi obcí a Společenstvem řezníků a uzenářů, dle níž převzala obec jatky s pozemky a se vším inventářem do vlastnictví za náhradu 1 275 000 korun. Hospodářská správa jatek měla býti svěřena zvláštní komisí, ve které přiznáno zastoupení i společenstvu řezníků a uzenářů. 67


1938 - 1945

Stavba domků pro německé dělníky – tzv. německá kolonie Ve schůzi městské rady 18. března bylo oznámeno, že podle sdělení okresního úřadu ze dne 14. března 1940 čj. 10624 žádá vrchní zemský rada (Oberlandrat) v Hradci Králové, aby se okresní úřad zasadil o stavbu obytných domů pro německé obyvatelstvo. „Domnívá se, že k naznačenému cíli mohlo by se dospěti získáním vhodných stavebních pozemků, darů peněžních ústavů a hypotekárního úvěru. Stavební pozemky opatřil by vrchní zemský rada. Pověřena proto technická kancelář města jednáním s firmou A. Klazar a M. B. Neumana synové – Unio o prodej pozemků při ulici Eiseltově a Hvězdoslavově. 27. dubna 1940 konala se v Hradci Králové porada, svolaná Oberlandratem, že účelem odstranění bytové nouze německých spoluobčanů (hlášeno ve schůzi městské rady 29. dubna). Oberlandrat přednesl podmínky, za kterých mají obce přispěti k odstranění bytové tísně a to věnováním bezplatných pozemků a příspěvkem ve výši 1/3 až 1/2 stavebního náklad. Zbytek nákladu má býti splácen a umořován placením nájemného. Pro Dvůr Králové nad Labem požadoval Oberlandrat zřízení 20 bytů. Postavené domy neměly přejíti do soukromého vlastnictví, nýbrž zůstati majetkem obce. Ve schůzi městské rady 6. května II. náměstek starosty dr. František Koza podal městské radě zprávu o dalším jednání ve věci „odstranění bytové tísně německých spoluobčanů“. Sdělil, že 3. května projednal tuto otázku na městském úřadě osobně Oberlandrat z Hradce Králové a přiměl zástupce zdejšího průmyslu, aby se zavázali k úhradě příspěvku ve výši 50%ního nákladu na projektované byty. Okresní výbor přispěje na stavbu 2 bytů, firma Josef Sochor 4 bytů, Weiss a synové 4 bytů, A. Klazar 3 – 4 bytů, akciová společnost pro průmysl textilní 3 bytů, Královédvorská mechanická tkalcovna a barvírna 1 bytu, Brener a synové 2 bytů, W. Hellmann 1 bytu, M. Mandal synové 2 bytů. M. B. Neumnna synové – Union 3 bytů a W. Patzak 1 bytu. „Postavené domy budou vlastnictví obce ,která je povinna věnovati bezplatně stavební pozemek a postarati se o stavební místo“, téhož dne odpoledne prohlédla zvláštní komise stavební místa v města a navrhla Oberlandratovi různé pozemky“ Týž si přál, aby projektované domy byly ještě do konce letošního podzimu (1940) postaveny“. Společná porada měst stanovena na 8. května do Josefova nad Metují. V další schůzi městské rady 10. června 1940 sdělil radní Rudolf Erwerth, že podle pokynů, získaných u úřadu Oberlandrata, „zúčastní se vrchní zemská rada sám osobně slavnostní zahájení stavby kolonie dělnických domků pro německé spoluobčany a přeje si, aby tomuto aktu byli přítomni i zástupci městské rady spolu s okresním hejtmanem a zástupci NSDAP“. - Toto zahájení se konalo 20. června odpoledne, účastnil se ho Oberlandrat a Královédvorská NSDAP vyrukovala ve stejnokrojích. Za město promluvil starosta města Antonín Frieda. Stavbu této tak zvané německé kolonie, které pak Královédvorští za okupace říkali „malý Berlín“, provádělo konsorcium stavitelů Královédvorských: Karel Jarolímek, Ludvík Lukáš, Ladislav Planík, Josef Ponikelský, František Tikal. F. O. Valouch. Stavba dle dobrozdání technické kanceláře vyžádali si nákladu cca 800 000 Kč. V listopadu 1940 projevil však důchod obavu, že komunální půjčka 800 000 Kč, uzavřená na stavbu těchto domků nestačí krýti obecní vydání na tuto stavbu. Technická kancelář k tomu dodala, že uvažovala s reservou 160 000 Kč na opatření pozemků a zvýšení cen materiálu, pak se však ukázalo, že zvýšení cen dovozů, mezd a materiálu projevilo se tak pronikavě, že překročilo všechny předpoklady. I za tohoto stavu věci však technická kancelář do domnívala, že sjednaná zápůjčka mohla by postačiti ke krytí obecních nákladů. Kdyby firma M. B. Neumann synové – Unio vyšla obci vstříc stanoveném mírné ceny stavebního pozemku. Rada ve schůzi dne 2. prosince 1940 konstatovala, že průmyslové závody nesložili dosud příspěvky, ke kterým se zavázaly a některé z nich že nepoukázaly obci dosud ani nejmenší splátky. První náměstek ing. Erich Rubant projevil názor, že nebude možno na průmyslnících žádati splnění této povinností dokud nebude vypracována a schválena zvláštní smlouvy, upravující veškerá práva a povinnosti obce i v úvahu přicházejících průmyslových závodů k postavení domků. Návrh takové smlouvy byl později vypracován a projednán 12. prosince 1940 u městského úřadu s průmyslovými závody. O věci jednalo obecní zastupitelstvo 31. května 1940 a 26. září 1940, v této 68


1938 - 1945

poslední schůzi bylo konstatováno, že komunální půjčka byla uzavřena u spořitelny náchodské, ježto u spořitelny Královédvorské nebylo již možno pro vysoký stav komunálních pohledávek poskytování půjček samosprávným svazků povoleno.

69

Prvá schůze městské rady v tomto roce konala se dne 2. ledna. Na ní bylo oznámeno, že

Recommend Documents