Protokol k maloregionálnímu zasíťování Trh práce bez hranic zaměstnání bez omezení?

Fórum pro spolupráci v oblasti politiky trhu práce

Protokol k maloregionálnímu zasíťování Trh práce bez hranic – zaměstnání bez omezení? Cílem setkání byla výměna informací o situaci na trhu práce v rakousko-českém příhraničí od uvolnění rakouského trhu práce v květnu 2011. Ústředním tématem byly údaje o zaměstnanosti (včetně zaměstnanosti cizinců), nedostatek odborných pracovníků, podnikatelské strategie, porušování zákonů a rakouský zákon na potírání mzdového a sociálního dumpingu (LSDB-G).

DATUM

12. září 2012, 10:00-16:00 hod

MÍSTO

Penzion Bejčkův mlýn, Stálkovská 25, 378 81 Slavonice

JAZYKY

čeština a němčina v simultánním tlumočení


2

ÚČASTNÍCI Jméno / Name Ableidinger Gerhard Beran Jiří

Bros Agniezska Bürger Josef Čopf Emil Gruber Stefanie Herzog Hubert Höklová Monika Horak Eva Hořák Radek Horyna Jan Klejzarová Jarmila Kočišová Dana Lorková Jitka Loukota Ivan

Marek Jan Marko Lubomír Petera František Pfeiffer Roswitha Pitner Josef Pohanka Jan Šafařík Milan Steinbauer Kurt Škodová Zdeňka Šobanová Naděžďa Tarabová Ivana Vyplel Vladimír Willsberger Barbara Wotruba Sebastian Zach Edith Zelenková Helena Zemanová Stanislava

Organizace / Organisation Servis trhu práce Gmünd / AMS Gmünd Krajská pobočka ÚP v Českých Budějovicích / Arbeitsamt der Tschechischen Republik, Landesdirektorat für Südböhmen Rakouský odborový svaz / ÖGB Krajská pobočka ÚP v Brně / Arbeitsamt der Tschechischen Republik, Landesdirektorat für Südmähren ÚP Znojmo / Arbeitsamt Znojmo Dolnorakouská regionální zdravotní pojišťovna / NÖGKK Servis trhu práce zemské zastoupení Dolního Rakouska / AMS Landesgeschäftsstelle Niederösterreich EC-Employment Consulting L&R Sozialforschung ÚP Hodonín / Arbeitsamt in Hodonín TA Service ÚP Jihlava / Arbeitsamt Jihlava OHK Brno-venkov / Handelskammer Brno Umland ÚP Blansko / Arbeitsamt Blansko Krajská pobočka ÚP v Českých Budějovicích / Arbeitsamt der Tschechischen Republik, Landesdirektorat für Südböhmen ÚP Vyškov / Arbeitsamt Vyškov ÚP Břeclav / Arbeitsamt Břeclav ÚP Ćeský Krumlov / Arbeitsamt Český Servis trhu práce Horn / AMS Horn Krajská pobočka ÚP v Brně / Arbeitsamt der Tschechischen Republik, Landesdirektorat für Südmähren OHK Brno-venkov / Handelskammer Brno Umland ÚP Brno-venkov / Arbeitsamt Brno Umland Servis trhu práce Zwettl / AMS Zwettl OHK Brno-venkov / Handelskammer Brno Umland Podnikatelský servis s.r.o. TA Service ÚP Brno-venkov / Arbeitsamt Brno Umland L&R Sozialforschung Dolnorakouská regionální zdravotní pojišťovna / NÖGKK Service trhu práce Waidhofen/Thaya / AMS Waidhofen/Thaya TA Service Arbeitsamt Jindřihův Hradec / ÚP Jindřihův Hradec

Kontakt / kontakt [email protected] [email protected]

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]

[email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected] [email protected]


Přivítání ve Slavonicích Workshop byl zahájen paní Stanislavou Zemanovou, ředitelkou kontaktního pracoviště ÚP ČR v Jindřichově Hradci. pod jehož správu Paní Zemanová krátce připomenula historii, současnost a význam této obce, která je památkou UNESCO. Poté paní Eva Horak představila program dne a řečníky.

1) Zaměstnanost a nezaměstnanost v Jižních Čechách, Jiří Beran Pan Beran představil míru nezaměstnanosti v ČR v polovině r. 2012. Ta je aktuálně 8,3% přičemž Jihočeský kraj je tradičně pod touto hodnotou – 7,0%. Počet uchazečů na 1 místo je v ČR 11,8 a v Jihočeském kraji 8,8. V rámci kraje je nejlepší situace v nezaměstnanosti na Jindřichohradecku a Prachaticku, na opačné straně pólu leží okres Tábor a Český Krumlov. Celkově je v kraji evidováno 24 156 uchazečů. Od března je počet nově hlášených uchazečů nižší než počty vyřazených. V kraji je evidováno celkem 2 751 volných míst, tj. 9 uchazečů na jedno místo. Byl graficky znázorněn vývoj počtu nově hlášených a obsazených míst v období „leden až červenec 2012“ a také vývoj počtu evidovaných uchazečů a míst ve stejném období. Dále pak Beran shrnul situaci českých pracovních sil v zahraniční: pracovní síly z kraje odchází hlavně do Německa a Rakouska, dále do anglofonních zemí. Pracují především v gastronomii a službách, dále v zemědělství, stavebnictví a strojírenství. Uvolnění rakouského trhu práce nemělo v kraji významný dopad, protože hlavní bariéra – jazyková – přetrvává, stejně jako nesnadný proces uznávání kvalifikace. Přetrvává zájem o informace spojené se zaměstnáváním v zahraničí přes EURES. Dotazy se týkají podmínek zaměstnávání, rodičovských přídavků, nemocenské, daňového přiznání atd. V závěru prezentace nastínil vývoj v krátkodobém horizontu: příliš se nezmění, dává šanci na užší spolupráci všech subjektů na trhu práce v příhraničí. Míru nezaměstnanosti ke konci roku odhadnul na 7,8%, nejpoptávanějšími profesemi budou pracovníci ve službách a strojírenství.

2) Zaměstnanost a nezaměstnanost na Jižní Moravě, Josef Pitner

3

Struktura nezaměstnanosti podle odvětví je výhodnější než národní průměr. Také podle vzdělání je JMK ve srovnání s ČR díky univerzitnímu městu Brnu na tom lépe. Počty pracovníků v odvětvích národního hospodářství výrazně rostou směrem k terciérní sféře, zemědělství i průmysl klesají. Nezaměstnanosti k 31.7.2012 vykazuje stejné tendence jako Rakousko. Ovšem JMK je postižen více než celá ČR, zejména okresy Hodonín a Znojmo jsou na tom trvale hůře. V rámci EU je ČR se svými 8% nezaměstnaných na 6. místě. Na regionální trh práce krize dorazila vlastně až v prosinci 2008, od té doby došlo k nárůstu nezaměstnanosti o polovinu, jak je tomu v ČR i celé EU. Rakousko je na tom lépe, nárůst jen o ¼. - Počty cizinců na trhu práce v JMK i celé ČR asi 4 roky před nástupem recese značně rostly – až na 7% celkově zaměstnaných. Poté se jejich počet snížil cca o 50.000 na celkových 311.000 k 31.12.2011 (ilegálně zaměstnaných asi o ½ více), z toho asi 1/10 pracuje v JMK. Prognóza vývoje na TP je ovlivněna pokračující recesí, doufáme v nápravu během dvou příštích let. České národní hospodářství je napojené na německé a sdílí díky ní pozitivní vývoj, faktor mezinárodní hospodářské spolupráce zde hraje velkou roli. ČR si zřejmě udrží velmi dobrou pozici v rámci EU, bude to však záležet na kvalifikační a odvětvové struktuře. Pracovní síla bude dále odcházet z průmyslu, je otázkou, zda ji terciérní sféra bude schopna absorbovat. Faktor migrace nebude výrazný. Bilanci imigrantů a emigrantů tento proces neovlivní. Jan Marek doplnil referát tvrzením, že motorem hospodářství zůstává sekundér. Počet volných míst v kraji je zhruba stejný jako v jihočeském regionu, přičemž na Jižní Moravě je mnohem vyšší nezaměstnanost. Otázky k prezentaci pana Pitnera: Otázka 1: Podniky nemusí nyní ze zákona hlásit volná místa, jak se to odrazilo ve službách zaměstnanosti? Odpověď: Počty volných míst se de facto nezměnily, jak naznačovala už situace na Slovensku, kde hlášení volných míst bylo už dříve zrušeno. I nadále se na ÚP obrací firmy s požadavky na obsazení méně kvalifikovaných míst, což svědčí o dobré pozici úřadu práce v systému zprostředkování zaměstnání. Otázka 2: Jsou v počtech nezaměstnaných v ČR zahrnuti i účastníci kurzů? Odpověď: V ČR jsou v celkových počtech uchazečů zahrnuty i osoby, absolvující právě vzdělávací kurzy a rekvalifikace, tito nejsou na trhu práce tzv. “ihned dosažitelní“.

3) Vývoj v nezaměstnanosti v Dolním Rakousku se zaměřením


na zaměstnanost cizinců, Hubert Herzog Při zaměstnání pracovní síly závislé činnosti, které představuje většinu zaměstnaných v Rakousku, zaznamenalo Rakousko tak i regionu DR nárůst o 1,8% / 1,6% v roce 2011 v porovnáním s rokem 2010. Ve vývoji zaměstnanosti cizinců je patrný mírný nárůst. V letech 2010-2012 došlo v šestici nejvíce zastoupených zemí k největšímu absolutnímu nárůstu u občanů Maďarska (25.790) a nejmenšímu u občanů ČR (3.590). Nejvíce jsou zaměstnáváni cizinci z řad nových členských států EU v pohostinství a ubytovacích službách/gastronomii. Dopad na formy zaměstnávání je následující: Závislá činnost nepatrného rozsahu: +2,9% (2010), +3,8% (2011) „Nezávislí poskytovatelé služeb“: -9,8% (2010), -8,7% (2011) Svobodná povolání : +1,4% (2010), +2,1% (2011) OSVČ: +1,3 (2010), +1,2% (2011) (Hranice pro závislou činnost nepatrného rozsahu 2012: € 376,26 hrubého za měsíc) Nezaměstnanost celkově klesla v Rakousku / DR od r. 2010 o 1,6% / 3,3%, u cizinců naopak narostla. Dlouhodobá nezaměstnanost se příliš nezměnila. Dále pan Herzog poskytl exkurs do přeshraničního poskytování služeb – vyslaných pracovníků (např. česká firma vykonává dílo v Rakousku a k tomu vyšle své zaměstnance). V červenci 2010 jich bylo celkem 7 924, v červenci 2011 pak 9.404 a v červenci 2012 cca 7 000. Oproti tomu v přenechávání pracovních sil (které mají pracovní smlouvu se zahraničním zaměstnavatelem) bylo v červenci 2010 1 034, v červenci 2011 8 729. Bilance migrace DR / Rakouska je dlouhodobě pozitivní. Prognóza hospodářství a trhu práce 2013 je následující: relativně pozitivní vývoj, oslabení hospodářského růstu na 1,4,%, rozvoj závislého zaměstnání o 0,4%, nárůst evidovaných nezaměstnaných o 5,5% a nárůst míry nezaměstnanosti o 0,3%. Nejdynamičtěji se rozvíjí rakousko-slovenské území (osa Vídeň - Bratislava), je zde i pozitivní demografický vývoj. Otázka 1: Rakouská pracovní síla tedy není vytlačována českou, je ale pravda, že rakouské firmy mají tendence propouštět tuzemské pracovníky a nabírat na jejich místa české? Odpověď: Na úrovni země DR se to rozhodně neprojevuje. Možná je to však fenomén některých okresů – spíše ale jde o legalizaci dříve nelegálních pracovních poměrů. Možná také, že u jednotlivých případů šlo o méně kvalifikované tuzemce.

4

4) Zkušenosti s přeshraničním zaměstnáváním z projektu ZUWINS, Agnieszka Bros V rámci projektu ZUWINS byly vyhotoveny informační brožury v češtině a němčině o nejdůležitějších právech a povinnostech zaměstnanců. Cíle ZUWINS jsou: kooperace, vzdělávání, spolupráce s úřady a odbourávání předsudků. Paní Bros poskytuje českým občanům bezplatné poradenství osobně, mailem i telefonicky. Poptávka po informacích je stále vyšší, překročila veškerá očekávání. Obory, které požadují stále více informací, jsou gastronomie, stavebnictví, zemědělství a dřevozpracující průmysl, především od českých pracovníků v DR a na poradenském místě ve Vídni. Cílovou skupinou jsou pouze osoby – zaměstnanci v závislé pracovní činnosti, nikoli podnikatelé a OSVČ. Okruhy problémů, se kterými se na nás osoby obracejí, jsou nepravdivé údaje při přihlášení ke zdravotnímu pojištění, nesprávné zařazení do platové třídy, nevyplácení 13. a 14. platu, neplacená dovolená, neplacené přesčasy, výpovědi podané v pracovní neschopnosti, potvrzení o pracovní neschopnosti z jiných zemí, nevyplácení odstupného. Zaměstnanci se často nemohou ucházet o svá práva, protože neovládají dokonale jazyk, neznají rakouskou legislativu, která je jiná než česká. Referující je sama mimo funkce právního poradce sama aktivní, píše intervence různým institucím a úřadům, sestavuje odvolání. Mnohé dotazy přicházejí bohužel pozdě – často kvůli strachu ze ztráty pracovního místa – hrozí propadnutí lhůty podle kolektivních smluv. Paní Bros dále představila příklady z praxe. V prvním zaměstnavatel upíral práva dvěma zaměstnancům v zahradnictví, nepojistil je a neplatil jim řádně mzdu. Projekt ZUWINS intervenoval a dosáhl nápravy. Obdobně u 3 zaměstnanců zemědělského podniku, kteří byli stále opakovaně přihlašováni a odhlašováni od zdravotního pojištění s 20-tihodinovým úvazkem. Byla provedena kontrola finanční policií a došlo k narovnání stavu. Otázka 1: Proč to, čím se zabývá projekt, nedělají k tomu určené instituce, jako např. Kammer der Arbeiter und Angestellten /komora dělníků a zaměstnanců? Odpověď: Podobný servis je v Rakousku poskytován pouze v rámci projektu ZUWINS. Otázka 2: Poskytujete poradenství i k atypickým formám zaměstnávání? Odpověď: S těmito formami nemáme zkušenost a poradenství tedy neposkytujeme. Otázka 3: Radíte i v oblasti uznávání kvalifikací? Odpověď: Ne, ohledně uznávání kvalifikací je potřeba se obrátit na Spolkové ministerstvo práce, sociálních věcí a ochrany spotřebitelů BMASK. Např. zdravotní sestry problémy s uznáváním kvalifikace nemají,


stavební profese podhodnoceny.

však

ano,

ty

bývají

často

5) Realizace a zkušenosti se zákonem na potírání mzdového a sociálního dumpingu – LSDB-G, Stefanie Gruber a Sebastian Wotruba Zákon je v platnosti od 1.5.2011, kdy byl zároveň uvolněn trh práce v Rakousku. Má mimo jiné za úkol zamezit nedodržování předpisu minimálních mezd. Podhodnocování mezd je trestné (správní delikt). Je potřeba rozlišovat mezi nárokovou mzdou (odměna ze zákona a dle kolektivní smlouvy) a základní mzdou (hrubý příjem bez příplatků a odměn). Za nedodržení základní mzdy jsou pro zaměstnavatele pokuty až 50.000 EUR za zaměstnance. Existují zvláštní promlčecí lhůty, pokuty se nepromíjejí. Neexistuje prominutí pokut. Zákon má i preventivní účinek. Na 3 příkladech uvedli referující možné situace, kdy zaměstnanci nedostávají mzdy v zákonné výši. Dalšími překročeními zákona jsou i absence mzdových podkladů, maření zákonem daných práv vstupu, nahlížení a dotazování. Za tyto skutkové podstaty je možno uložit vysoké peněžní pokuty. Dále se referující věnovali úkolům a činnosti Kompetenčního centra na potírání mzdového a sociálnímu dumpingu a roli Oblastní zdravotní pojišťovny Dolního Rakouska. Závěrem zmínili preventivní vlastnost zákona. Otázka 1: Jaké jsou počty případů udělených pokut, které řešíte? Kam peníze z pokut putují? Odpověď: Je obtížné rozlišit – ze 160 případů podezření byly nakonec za poslední období uděleny pokuty jen ve 4. Peníze z vybraných pokut putují do pokladny zdravotní pojišťovny. Otázka 2: Do kdy musí v Rakousku zaměstnavatel přihlásit své zaměstnance? V ČR je to do 8 dnů. Odpověď: V Rakousku je potřeba přihlásit zaměstnance předem – i např. velmi krátce před zahájením zaměstnání. Pokud zaměstnanec pracuje od 9.00, je možno ještě v 8.55 ho přihlásit k platbě pojištění. Otázka 3: Na koho míří nejčastěji podezření z přestupků zákona? Odpověď: Podezření nemíří jen na zaměstnavatele zahraničních pracovníků, nýbrž i na tuzemce. V Rakousku se k platbě zdravotního pojištění přihlašuje zaměstnavatel, v ČR zaměstnanec musí zaměstnavateli oznámit svou zdravotní pojišťovnu. V Rakousku volba není, zdravotní pojištění je podle spolkových zemí. Následovala diskuse v plénu k tomuto zákonu mezi českými rakouskými kolegy. Sankcionovány jsou totiž

5

zejména rakouské firmy. Chybí praxe se zákonem. Časté jsou totiž např. rozdíly ve znění pracovních smluv, kdy jedna jazyková verze není shodná s druhou atd. Odstupné v Rakousku není započítáváno do základní mzdy a od r. 2003 ho neplatí zaměstnavatel, ale pojišťovna. Přesná data a počty k případům překročení zákona slíbili referující dodat následně.

Závěr programu Na závěr paní Willsberger shrnula téma dne, poděkovala referujícím i účastníkům a rozloučila se se všemi kolegy.

Protokol k maloregionálnímu zasíťování Trh práce bez hranic zaměstnání bez omezení?

Recommend Documents