PROSINEC 2014 PRÁVNÍ ÚPRAVA SMLUVNÍ POKUTY

PROSINEC 2014

PRÁVNÍ ÚPRAVA SMLUVNÍ POKUTY

ÚVOD

Podle ustanovení § 3028 OZ platí, že jiné právní poměry1

Právní úprava smluvní pokuty je obsažena v  zákoně

vzniklé přede dnem nabytí účinnosti OZ, jakož i  práva

č.  89/2012  Sb., občanský zákoník, v  platném znění (dále

a  povinnosti z  nich vzniklé, včetně práv a  povinností

jen „OZ“). Nová právní úprava vychází z  předešlé právní

z  porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účin-

úpravy obsažené v  zákoně č.  40/1964 Sb., občanský

nosti OZ, tedy mj. i práva a povinnosti plynoucí ze smluvní

zákoník (dále jen „Obč. zák.“) a v zákoně č. 513/1991 Sb.,

pokuty, se řídí dosavadními právními předpisy. To nebrání

obchodní zákoník (dále jen „Obch. zák.“), přesto došlo

ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou

k některým podstatným změnám.

řídit tímto zákonem ode dne nabytí účinnosti OZ. Prostor pro tuto dohodu není zákonem nijak omezen a strany tak

OZ nyní nově upravuje dva druhy institutů, které věřitel

mohou učinit kdykoliv v  průběhu trvání jejich právního

může využít k vylepšení své pozice. Dřívější jednotná sku-

vztahu. S ohledem na obecné principy se však lze přiklo-

pina zajištění závazků je nyní rozdělena na zajištění dluhu

nit k tomu závěru, že taková dohoda má účinnost pouze

a utvrzení dluhu.

vzhledem do budoucna a nikoliv zpětně.

Systematickým

zařazením

institutů

smluvní

pokuty

a uznání dluhů do rubrik zajištění závazků mohla být v prů-

SMLUVNÍ POKUTA

běhu platnosti předchozí právní úpravy u některých adre-

Smluvní pokutu OZ upravuje v  ustanoveních § 2048 až

sátů vytvořena nesprávná představa, že splnění závazků

2052 a zařazuje ji mezi utvrzení dluhu. Jejím vznikem se

takto „zajištěných“ bylo nějakým způsobem zajištěno. Nic

totiž kreditní postavení věřitele nijak nezlepšuje.

takového ovšem neplatí. O zajištění dluhu lze smysluplně hovořit pouze v případě, že kreditní pozice věřitele dluhu

Strany si musí při sjednání smluvní pokuty sjednat (i) urči-

je v  důsledku použitého právního instrumentu nějakým

tou povinnost, jejíž porušení bude smluvní pokutou kryto

způsobem zlepšena. Takový výsledek ovšem v  případě

a (ii) výši smluvní pokuty nebo způsob, jak se její výše určí.

sjednání smluvní pokuty ani v  případě uznání závazku

Dojde-li v takovém případě k porušení utvrzované povin-

nenastane – po použití těchto instrumentů má věřitel

nosti, může věřitel požadovat uhrazení smluvní pokuty

i  nadále postih pouze proti dlužníkovu majetku, a  to ve

bez zřetele k tomu, zda mu porušením povinnosti vznikla

stejném pořadí, jako dlužníkovi ostatní obecní (tzn. neza-

škoda.

jištění a  nepodřízení) věřitelé. Uznání dluhu, ani smluvní pokuta totiž hospodářsky nezajišťují pohledávku věřitele,

Smluvní pokuta nově může být sjednána i ústně, lze však

třebaže mu poskytují jiné výhody jako paušální stanovení

důrazně doporučit sjednání smluvní pokuty písemně

způsobené škody a  přetržení a  prodloužení promlčení

s ohledem na případné dokazování.

nebo překlopení důkazního břemene v  případě sporu. Novou terminologií jsou tyto instituty tedy označovány

Nová úprava výslovně umožňuje sjednat pokutu i v jiném

jako „utvrzení dluhu“.

plnění než peněžitém, čímž byly odstraněny pochybnosti, které panovaly u  úpravy obsažené v  Obč. zák., který

Naproti tomu o  zajištění dluhu (tedy zlepšení věřitelovy

o možnosti nepeněžité smluvní pokuty mlčel.

kreditní pozice) jde v případech, kdy je ve prospěch věřitele zřízeno právo k přednostnímu a výhradnímu uspoko-

Naopak pravidla, že (i) zaplacení smluvní pokuty nezbavuje

jení z určitého dlužníkova majetku (případně majetku jiné

dlužníka povinnosti splnit utvrzený dluh a (ii) věřitel nemá

osoby) – toho lze v  soukromoprávní oblasti dosáhnout

právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke

zřízením zástavního práva, zadržovacího práva, zajišťova-

které se smluvní pokuta vztahuje, zůstávají zachována.

cím převodem práva nebo dohodou o srážkách ze mzdy

V tomto případě je však třeba připomenout, že nestanoví-

nebo jiných příjmů. Dále lze dluh zajistit tím, že k dlužníku

li OZ jinak, je možné se od jeho úpravy dohodou stran

přistoupí třetí osoba, která bude věřiteli svým majetkem

odchýlit. Strany si tedy mohou smluvit například to, že

odpovídat za zajišťovaný dluh – toho lze v  soukromo-

zaplacením smluvní pokuty se dlužník zbaví povinnosti

právní oblasti dosáhnout buďto prostřednictvím institutu

splnit utvrzený dluh nebo že věřitel má právo na náhradu

ručení, finanční záruky nebo přistoupením k dluhu.

škody vzniklé z porušení utvrzené povinnosti v plné výši nebo ve výši přesahující uhrazenou smluvní pokutu.

Před 1. lednem 2014 byla smluvní pokuta upravena v § 544 až 545 Obč. zák. a § 300 až 302 Obch. zák. Nově, tedy za účinnosti OZ, je jednotná úprava smluvní pokuty obsažena v § 2048 až 2052 OZ.

02

1

Jinými právními poměry se myslí právní poměry, které se netýkají práv osobních, rodinných a věcných, jak plyne z § 3028 odst. 3 OZ v návaznosti na ustanovení § 3028 odst. 2 OZ.

OZ žádným způsobem nebrání, aby si strany ujednaly tzv.

nosti bez ohledu na zavinění, tj. na principu objektivní

nepravou smluvní pokutu, která spočívá v tom, že zapla-

odpovědnosti.

cením smluvní pokuty smluvní povinnost, kterou smluvní pokuta utvrzuje, zanikne.

Na principu objektivní odpovědnosti byla založena úprava smluvní pokuty podle Obch. zák., a to dokonce na principu

Z  Obch. zák. byla převzata možnost soudu snížit nepři-

objektivní odpovědnosti absolutní, kdy se dlužník nemohl

měřeně vysokou smluvní pokutu s  přihlédnutím k  hod-

z odpovědnosti vyvinit, a to ani při neodvratitelné události

notě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody

(vyšší moci), tj. překážky na vůli dlužníka nezávislé, nepře-

vzniklé do doby rozhodnutí soudu.

konatelné a  nepředvídatelné. Tento princip byl vyjádřen v  § 300 Obch. zák., který stanovil, že okolnosti vyluču-

Vznik práva na smluvní pokutu se váže na porušení smluvní

jící odpovědnost nemají vliv na povinnosti platit smluvní

povinnosti, tedy mimo jiné i na porušení povinnosti splnit

pokutu.

dluh určitým způsobem. To platí i v případě, že se strana ve smlouvě zaváže, že do určité doby obstará určité roz-

Ustanovení § 300 Obch. zák. byl však ustanovením dispo-

hodnutí příslušného orgánu veřejné moci (např. stavební

zitivním, a smluvní strany se tak mohly od tohoto ustano-

povolení), neboť také v  tomto případě půjde o  porušení

vení odchýlit a sjednat si podmínky vzniku práva na zapla-

smluvní povinnosti.

cení smluvní pokuty stejně jako v Obč. zák., tj. na principu zaviněného porušení povinnosti, případně na  principu

Pro případ vymáhání smluvní pokuty pak i  nadále platí,

objektivní odpovědnosti, avšak s možností vyvinění.

že smluvní pokuta je samostatný nárok a  nikoliv příslušenství pohledávky. Je třeba ji tedy žalovat zvlášť a  ros-

Smluvní ujednání o  smluvní pokutě vybudované na prin-

te-li smluvní pokuta v průběhu času, je nezbytné v tomto

cipu subjektivní odpovědnosti by mohlo vypadat napří-

rozsahu postupně rozšiřovat žalobu o nově přirostlou výši

klad následovně: „Zhotovitel zaplatí objednateli smluvní

smluvní pokuty.

pokutu ve výši 100 000,– Kč v případě zaviněného porušení povinnosti předat objednateli dílo řádně a včas.“

VZTAH SMLUVNÍ POKUTY A ZAVINĚNÍ OZ vylučuje zánik práva na smluvní pokutu v  případě

Smluvní ujednání o smluvní pokutě vybudované na objek-

nezaviněného porušení smluvní povinnosti, a to na rozdíl

tivní odpovědnosti, avšak s  možností vyvinění, by mohlo

od úpravy obsažené v  Obč. zák., který stanovil, že dluž-

vypadat například následovně: „Zhotovitel zaplatí objed-

ník není povinen smluvní pokutu zaplatit, jestliže porušení

nateli smluvní pokutu ve výši 100 000,– Kč v případě poru-

povinnosti nezavinil.2 Podle důvodové zprávy k OZ je toto

šení povinnosti předat objednateli dílo řádně a včas bez

pojetí teoreticky chybné a vymyká se z přístupů zahranič-

ohledu na zavinění zhotovitele. Povinnost zaplatit smluvní

ních úprav. OZ však nevylučuje možnost stran si ujednat,

pokutu však zhotoviteli nevzniká v  případě, že porušil

že dlužník bude povinen zaplatit smluvní pokutu jen při

svou povinnost v důsledku neodvratitelné události, která

zaviněném porušení smluvní povinnosti, případně při jejím

nastala nezávisle na jeho vůli a kterou nemohl odvrátit ani

úmyslném porušení apod. Smluvní pokuta podle OZ je tak

při vynaložení veškerého úsilí.“

vybudována na principu objektivní odpovědnosti a právo na její zaplacení vzniká bez ohledu na zavinění.

V  praxi často dochází k  situacím, kdy je určitá smluvní povinnost plněna prostřednictvím třetí osoby, a  nikoli

Smluvní pokuta podle Obč. zák. byla založena na principu

samotnou smluvní stranou. K těmto situacím dochází pře-

subjektivní odpovědnosti, kdy strana byla povinna zapla-

devším u smluv o dílo, kdy je dílo, nebo jeho část, zhotovena

tit smluvní pokutu pouze v  případě zaviněného porušení

dalším subjektem (subdodavatelem). Pokud je v takovém

povinnosti, kterou byla smluvní pokuta utvrzena. Podle

smluvním vztahu sjednána smluvní pokuta, byť na principu

§ 545 odst. 3 Obč. zák.: „Nevyplývá-li z  dohody něco

zaviněného porušení povinnosti, lze zhotoviteli přičítat

jiného, není dlužník povinen smluvní pokutu zaplatit, jest-

i  zaviněné porušení povinnosti tím, koho pověřil prove-

liže porušení povinnosti nezavinil.“ Ke vzniku nároku na

dením díla (subdodavatelem), nebylo-li dohodnuto jinak.3

smluvní pokutu se tak vyžadovalo zavinění alespoň ve formě nevědomé nedbalosti, přičemž důkazní břemeno

MODERACE SMLUVNÍ POKUTY

ohledně případné absence zavinění nesl dlužník. Smluvní

Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud podle

strany si však mohly sjednat různé podmínky odpověd-

OZ snížit, a to na návrh dlužníka a s přihlédnutím k hod-

nosti a  navázat vznik smluvní pokuty na porušení povin3 2

Ustanovení § 545 odst. 3 Obč. zák.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 29 Odo 50/2001 ze dne 14. 11. 2001.

03

notě a  významu zajišťované povinnosti. Smluvní pokutu

Ústavní soud definoval dobré mravy jako souhrn etických,

může soud snížit až do výše škody vzniklé do doby rozhod-

obecně zachovávaných a uznávaných zásad, jejichž dodr-

nutí soudu. Pokud poškozenému následně vznikne právo

žování je mnohdy zajišťováno i  právními normami tak,

k  náhradě škody, je k  ní poškozený oprávněn do výše

aby každé jednání bylo v  souladu s  obecnými morálními

smluvní pokuty.4 Tato koncepce byla převzata z Obch. zák.

zásadami demokratické společnosti; tento obecný horizont, který vývojem společnosti rozvíjí i svůj morální obsah

Zatímco smluvní pokuta podle úpravy Obch. zák. mohla

v prostoru a čase, musí být posuzován z hlediska konkrét-

být soudem snížena, úprava Obč. zák. možnost snížení

ního případu také právě v  daném čase, na daném místě

smluvní pokuty neumožňovala a  jedinou možností bylo

a ve vzájemném jednání účastníků právního vztahu.5

domáhat se neplatnosti nepřiměřené smluvní pokuty pro rozpor s dobrými mravy.

Při zkoumání platnosti ujednání o  smluvní pokutě z  hlediska dobrých mravů je nutno uvážit funkce smluvní

Pro posouzení přiměřenosti výše smluvní pokuty OZ žádná

pokuty, tj. funkci preventivní, uhrazovací a  sankční, při-

kritéria nestanoví. Závěr o tom, zda je sjednána nepřimě-

čemž požadavku dobrých mravů odpovídá smluvní pokuta

řeně vysoká smluvní pokuta, je tedy věcí volného uvážení

přiměřená právě s  ohledem na tyto její funkce. Přiměře-

soudu. Posouzení otázky přiměřenosti smluvní pokuty závisí

nost sjednané výše smluvní pokuty je třeba posuzovat

na okolnostech konkrétního případu, zejména na důvo-

s  přihlédnutím k  celkovým okolnostem právního jednání,

dech, které ke sjednání posuzované výše smluvní pokuty

jeho pohnutkám a účelu, který sledoval. V úvahu je třeba

vedly a na okolnostech, které je provázely. Těmito skuteč-

vzít i  výši zajištěné částky, z  níž lze také usoudit na při-

nostmi budou např. hospodářská pozice smluvních stran,

měřenost smluvní pokuty s ohledem na vzájemný poměr

skutečnost, zda došlo ke vzniku škody či nikoliv, zda byla

původní a sankční povinnosti.

dodatečně splněna smluvní povinnosti dlužníkem, apod. Z  hlediska přiměřenosti výše smluvní pokuty je na místě Pokud soud dospěje k názoru, že je smluvní pokuta nepři-

hodnotit odlišně smluvní pokutu sjednanou ve formě

měřeně vysoká, nastupuje druhá fáze jeho rozhodování,

pevně stanovené částky a smluvní pokutu sjednanou for-

kdy posoudí, zdali použije svého moderačního práva či

mou určité sazby za stanovenou časovou jednotku. Pevně

nikoli, tj. zdali nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží.

stanovenou smluvní pokutu ve výši několikanásobku zajiš-

OZ ani v této druhé fázi nevymezuje žádná kritéria pro roz-

těné částky je možno (při současném zohlednění všech

hodnutí soudu, zda svého moderačního práva využije.

okolností případu) považovat za nepřiměřenou právě s ohledem na poměr mezi hodnotou zajištěné pohledávky

Dospěje-li soud v druhé fázi rozhodování soudu k závěru,

a  výší smluvní pokuty, kterou by v  takovém případě byl

že svého moderačního práva využije, nastupuje třetí fáze

dlužník povinen zaplatit i třeba jen za několik dnů prodlení.6

jeho rozhodování, kdy posuzuje, v  jakém rozsahu nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu sníží. Teprve v  této

Nejvyšší soud ČR nicméně nejednou judikoval, že i smluvní

poslední fázi rozhodování je soud ze zákona povinen

pokutu sjednanou ve formě úroku převyšujícího i  několi-

přihlédnout k hodnotě a významu zajišťované povinnosti.

kanásobně 100 % zajištěné pohledávky ročně lze považo-

Možnost soudu snížit smluvní pokutu není neomezená.

vat za přiměřenou, a proto i v souladu s dobrými mravy.7

Věřitel má vždy právo na smluvní pokutu alespoň ve výši vzniklé škody.

Pokud má smluvní pokuta především funkci uhrazovací, musí její výše vycházet zejména z  výše předpokládané

SMLUVNÍ POKUTA A DOBRÉ MRAVY

škody, kterou může porušení povinnosti způsobit, neboť

Ustanovení § 580 OZ zakotvuje neplatnost právního jed-

smluvní pokuta v sobě pohlcuje nárok na náhradu škody,

nání, které se příčí dobrým mravům. K  otázce smluvní

není-li ujednáno jinak.

pokuty a jejího souladu s dobrými mravy existuje poměrně bohatá judikatura. S  ohledem na skutečnost, že korek-

Pokud smluvní pokuta plní především sankční funkci,

tiv souladu s dobrými mravy je koncipován v OZ shodně

tj. v  případě, kdy si strany dohodnou, že vedle práva na

s  právní úpravou obsaženou v  Obč. zák., lze předpoklá-

smluvní pokutu zůstává zachováno i  právo na náhradu

dat, že judikatura podle úpravy Obč. zák. je relevantní i pro právní úpravu podle OZ.

4

04

Ustanovení § 2051 OZ.

5

Nález Ústavního soudu č.j. III. ÚS 649/05 ze dne 3. 5. 2006.

6

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 33 Cdo 131/2012 ze dne 29. 8. 2013.

7

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 33 Cdo 4377/2008 ze dne 30. 11. 2010.

škody, bude se přiměřenost smluvní pokuty a  její sou-

běží promlčecí doba u  každého jednotlivého práva na

lad s  dobrými mravy posuzovat podle přísnějších kritérií.

smluvní pokutu samostatně.11

V  takovém případě bude hrát významnou roli samotné

SPLATNOST SMLUVNÍ POKUTY

chování dlužníka, délka prodlení, apod.

Splatnost smluvní pokuty je třeba odlišovat od okamžiku Posouzení otázky přiměřenosti smluvní pokuty z hlediska

vzniku povinnosti zaplatit smluvní pokutu. Zatímco povin-

souladu s  dobrými mravy závisí na okolnostech konkrét-

nost zaplatit smluvní pokutu vzniká porušením povinnosti,

ního případu, zejména na důvodech, které ke sjednání

kterou smluvní pokuta utvrzuje, splatnost smluvní pokuty

smluvní pokuty vedly, a na významu a hodnotě zajišťované

nastává až v  důsledku výzvy věřitele, pokud není splat-

povinnosti, přičemž tento závěr musí vždy vycházet z okol-

nost upravena dohodou stran. Smluvní pokuta se stává

ností vztažených k  okamžiku uzavření dohody o  smluvní

splatnou a  dlužník je povinen ji zaplatit bez zbytečného

pokutě. Soulad s  dobrými mravy je tak třeba posuzovat

odkladu poté, kdy byl věřitelem o  plnění požádán.12 OZ

vždy k  okamžiku uzavření smlouvy, a  nikoli z  okolností,

v tomto ohledu vychází z úpravy Obch. zák.

8

které nastaly po jejím uzavření. V režimu Obč. zák. byla smluvní pokuta splatná první den

PROMLČENÍ PRÁVA NA SMLUVNÍ POKUTU

poté, kdy byl dlužník o plnění věřitelem požádán, pokud

Stejně jako jiná majetková práva se právo na zaplacení

nebylo mezi stranami ujednáno jinak.13

smluvní pokuty promlčuje. Samotné právo na smluvní pokutu tímto promlčením nezaniká, pouze se oslabuje.

Splatnost smluvní pokuty se tedy bude řídit primárně

K promlčení se nepřihlíží z úřední povinnosti, ale pouze

dohodou stran, přičemž může být sjednána stranami na

k námitce dlužníka uplatněné u soudu. I poté však může

okamžik porušení zajišťované povinnosti, uplynutím pevně

být dluh splněn, jakožto naturální obligace, přičemž

stanovené doby po tomto porušení nebo lze splatnost

takové plnění nezakládá bezdůvodné obohacení na

různě vázat na výzvu věřitele dlužníkovi k úhradě. Zpravi-

straně věřitele.

dla však splatnost smluvní pokuty není mezi stranami nijak upravena, a  obvykle je tak třeba použít výše uvedených

OZ stanovuje v  § 629 obecnou promlčecí lhůtu v  délce

zákonných pravidel.

tří let. Strany si však mohou dohodnout delší, nebo kratší promlčecí lhůtu, nejméně však v trvání jednoho roku a nej-

AKCESORITA SMLUVNÍ POKUTY

déle v trvání patnácti let, přičemž lhůta se počítá ode dne,

Jak již bylo uvedeno, smluvní pokuta není příslušenstvím

kdy mohlo být právo uplatněno poprvé.

pohledávky a existuje pouze jako samostatný právní nárok

9

oprávněného, přičemž u  soudu musí být rovněž samoNárok na zaplacení smluvní pokuty není příslušenstvím

statně uplatňován. V  tomto ohledu není v  právní teorii

pohledávky, ale samostatným právním nárokem. Proml-

žádný spor. Spornou je nicméně otázka, zda je smluvní

čení pohledávky z hlavního závazkového vztahu tak nevy-

pokuta závazkem samostatným, nebo závazkem na hlav-

lučuje, aby se věřitel úspěšně domohl přiznání smluvní

ním závazku závislým, tedy závazkem akcesorickým.

pokuty vzniklé před promlčením zajištěného práva. Smluvní pokuta, na níž vzniklo právo až po promlčení

Současná judikatura Nejvyššího soudu ČR se kloní

zajištěné pohledávky, se však stává nevymahatelnou sou-

k  názoru, že smluvní pokuta je závazkem akcesorickým.

časně s promlčenou pohledávkou z hlavního závazkového

Podmínkou platnosti ujednání o  smluvní pokutě je exis-

vztahu.

tence hlavního závazku, který má smluvní pokuta zajišťo-

10

vat. Má-li být závazek k zaplacení smluvní pokuty sjednán Ustanovení OZ nevylučují možnost sjednání smluvní

platně, musí z  ujednání o  smluvní pokutě jednoznačně

pokuty za prodlení s  placením peněžitého závazku. Lze

vyplývat, splnění jaké konkrétní povinnosti je tímto insti-

tedy učinit smluvní pokutu závislou na době, po kterou

tutem zajištěno, to znamená, při porušení které konkrétní

trvá porušení smluvní povinnosti např. procentní částkou

povinnosti vzniká nárok na zaplacení smluvní pokuty,

za každý měsíc prodlení. Je-li smluvní pokuta sjednána

a tento zajištěný závazek musí být platný. Nevznikl-li totiž

procentní sazbou z dlužné částky za každý den prodlení,

závazek, tedy povinnost plnit, nemůže být tato povinnost

8

9

Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3368/2008 ze dne 31. 8. 2010. Ustanovení § 630 OZ.

10 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 33 Cdo 2637/2008 ze dne 27. 1. 2011.

11 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR č.j. 29 Cdo 2495/98 ze dne 26. 1. 1999. 12 Ustanovení § 1958 odst. 2 OZ. 13 Ustanovení § 563 Obč. zák.

05

ani porušena a nemůže tudíž vzniknout nárok na zaplacení

vůle. Považují-li strany za nutné sjednání smluvní pokuty

smluvní pokuty za její nesplnění či porušení.

v písemné formě, pak tak mohou učinit a naopak usoudí-li,

14

že v daném vztahu není potřeba uzavírat smluvní pokutu Akcesorita smluvní pokuty se projevuje v závislosti na exi-

v  písemné formě, pak ji mohou uzavřít neformálně, tj.

stenci hlavního závazku, který je smluvní pokutou zajištěn.

ústně, popřípadě konkludentně, za předpokladů splnění

Zajišťovací institut nemůže bez hlavního závazku vznik-

zákonných požadavků pro právní jednání.

nout a ani existovat. Nevznikl-li tedy platně tento závazek, nemůže se věřitel domáhat ani tohoto zajišťovacího insti-

Případy, kdy stranám nevzniká potřeba sjednávat smluvní

tutu. Také v případě zániku hlavního závazku (např. prek-

pokutu písemnou formou, se objevují zejména tam, kde

luzí) se nelze domáhat smluvní pokuty, protože neexistující

ani primární závazek není uzavírán písemnou formou.

závazek nemůže být zajištěn.

Neformální ujednání je sice pružnější a  lépe reaguje na rychle měnící se poměry mezi smluvními stranami, na

NEPENĚŽITÁ SMLUVNÍ POKUTA

druhou stranu s  sebou nese mnohem horší průkaznost

Další změnou v úpravě smluvní pokuty v OZ oproti úpravě

obsahu závazku, než je tomu u  písemných právních jed-

obsažené v  Obč. zák. a  Obch. zák. je výslovné připuš-

nání. V případě sporu mezi stranami o obsahu neformálně

tění nepeněžité smluvní pokuty, a to v ustanovení § 2048

uzavřeného závazku je na účastnících vztahu, aby proká-

OZ. Tím byla vyplněna mezera Obč. zák., který tuto mož-

zali jeho obsah.

nost nijak neupravoval, což bylo příčinou interpretačních problémů. Obč. zák. v  § 544 odst. 1 stanovil následující:

S ohledem na výše uvedené tak lze písemnou formu sjed-

„Sjednají-li strany pro případ porušení smluvní povinnosti

nání smluvní pokuty důrazně doporučit.

smluvní pokutu, je účastník, který tuto povinnost poruší, zavázán pokutu zaplatit, i  když oprávněnému účastníku porušením povinnosti nevznikne škoda.“

SMLUVNÍ POKUTA A NÁHRADA ŠKODY Při uzavírání smlouvy je důležité pečlivě upravit vztah

Problematické však bylo vyložení pojmu „zaplatit“. Tento

mezi smluvní pokutou a náhradou škody. Pokud si strany

pojem navozuje dojem, že zaplatit lze pouze peněžitý

nedohodnou něco jiného, platí, že věřitel nemá právo na

závazek. Tento výklad byl nicméně právní doktrínou odmí-

náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, na kterou se

tán s  tím, že smluvní pokutu lze zaplatit i  nepeněžitým

smluvní pokuta vztahuje. V takovém případě plní smluvní

plněním, například dodáním většího množství, než které

pokuta funkci paušalizované náhrady škody. Na druhou

bylo původně sjednáno.

stranu však ke vzniku práva na zaplacení smluvní pokuty není vznik jakékoli škody potřeba.

Při sjednání smluvní pokuty s nepeněžitým plněním musí být toto nepeněžité plnění penězi ocenitelné a  převodi-

Smluvní ujednání o  smluvní pokutě postavené tak, aby

telné na peněžitý ekvivalent. Převoditelnost nepeněžitého

věřiteli náležela jak smluvní pokuta, tak náhrada škody, by

plnění na peněžitý ekvivalent se dovozuje od požadavku

mohlo vypadat například následovně: „Zhotovitel zaplatí

zákonného ustanovení, aby byla vždy stanovena výše

objednateli smluvní pokutu ve výši 100 000,- Kč v případě

smluvní pokuty, popřípadě způsob určení výše smluvní

porušení povinnosti předat objednateli dílo řádně a včas.

pokuty.

Zaplacení smluvní pokuty se nedotýká nároku objednatele na náhradu škodu, kterou zhotovitel porušením

ÚSTNÍ UJEDNÁNÍ O SMLUVNÍ POKUTĚ

povinnosti způsobil, a to v plné výši.“

OZ upouští od požadavku písemné formy ujednání o  smluvní pokutě na rozdíl od úpravy obsažené v  Obč.

Smluvní ujednání o  smluvní pokutě postavené tak, aby

zák., který nedodržení písemné formy sankcionuje neplat-

věřiteli náležela smluvní pokuta pouze v případě, že byla

ností, a  v  souladu se zásadou neformálnosti soukromo-

porušením povinnosti způsobena škoda, by mohlo vypa-

právních úkonů ponechává na zvážení smluvních stran,

dat například následovně: „Zhotovitel zaplatí objednateli

jakou formou si sjednají povinnost zaplatit smluvní pokutu

smluvní pokutu ve výši 100  000,- Kč v  případě porušení

pro případ porušení smluvní povinnosti.

povinnosti předat objednateli dílo řádně a včas. Povinnost zaplatit smluvní pokutu vzniká pouze v případě, že objed-

Neformálnost soukromoprávních úkonů je projevem další zásady soukromého práva, a  to zásady autonomie

14 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 32 Cdo 3337/2011 ze dne 28. 5. 2013.

06

nateli vznikne porušením povinnosti zhotovitele škoda.“

NEJČASTĚJŠÍ CHYBY

k  zaplacení smluvní pokuty dlužníka nevyzve, nedojde

Mezi nejčastější chyby v  ustanoveních o  smluvní pokutě

nikdy k její splatnosti, a to se všemi důsledky.

patří navázání vzniku smluvní pokuty na jinou skutečnost, než na porušení smluvní povinnosti. Takové ustanovení

Takovým důsledkem je například nezpůsobilost pohle-

však nelze považovat za platné sjednání smluvní pokuty,

dávky na zaplacení smluvní pokuty k započtení proti jiné

neboť zákonnou podmínkou pro vznik práva na  smluvní

pohledávce dlužníka. Nezřídka dochází k situaci, že věři-

pokutu je právě porušení smluvené povinnosti.

tel v domnění, že svou pohledávku na zaplacení smluvní pokuty započetl, je stále povinen plnit na pohledávku dluž-

Častou chybou bývá například navázání smluvní pokuty na

níka a je v prodlení. To však může mít zásadní důsledky,

odstoupení oprávněné strany od  smlouvy. Ačkoli k  tako-

které mohou vyústit až v prohraný soudní spor.

vému odstoupení může dojít v důsledku porušení smluvní povinnosti, nelze smluvní pokutu navázat na samotné odstoupení.

SHRNUTÍ Úprava smluvní pokuty obsažená v  OZ vychází z  dosa-

Chybné ustanovení může vypadat například následovně:

vadní právní úpravy, kterou zpřesňuje zavedením rozdě-

„Zhotovitel zaplatí objednateli smluvní pokutu ve výši

lení na zajištění a utvrzení závazků a zohledněním judika-

100  000,- Kč v  případě odstoupení objednatele od této

tury soudů. Stejně jako v jiných oblastech je patrná také

smlouvy o dílo z důvodu...“

liberalizace práva a důraz na smluvní úpravu stran.

Jak judikoval Nejvyšší soud ČR: „Ujednání účastníků man-

Novou právní úpravu lze stručně shrnout takto:

dátního vztahu, že povinnost zaplatit smluvní pokutu je

(a) Právní poměry týkající se smluvní pokuty vznik-

vázána na podmínku odstoupení od mandátní smlouvy ze

lé před nabytím účinnosti OZ, jakož i  práva a  po-

strany druhého účastníka, je absolutně neplatné pro roz-

vinnosti z  ní vzniklé, se řídí dosavadními právními

por s kogentním ustanovením § 544 odst. 1 Obč. zák., neboť

předpisy. Strany smlouvy se však mohou dohod-

odstoupení od smlouvy, ať již ze zákona nebo na základě

nout, že se jejich práva a povinnosti budou řídit OZ.

ujednání účastníků, bez zřetele na to, zda k  odstoupení

(b) Mezi utvrzení dluhu zákon řadí uznání dluhu

dojde jednostranným úkonem nebo na základě dohody

a smluvní pokutu. Utvrzení dluhu hospodářsky ne-

účastníků, není porušením smluvní povinnosti, jak před-

zajišťuje pohledávku věřitele, třebaže mu poskytu-

pokládá uvedené ustanovení, nýbrž jde o výkon práva“.15

je jiné výhody jako paušální stanovení způsobené škody a  přetržení a  prodloužení promlčení nebo

Výkon práva nemůže být pojmově porušením smluvní

překlopení důkazního břemene v  případě sporu.

povinnosti, a  nemůže tudíž založit nárok na zaplacení

(c) Strany si musí při sjednání smluvní pokuty sjednat

smluvní pokuty. Takovým výkonem práva je též výpověď

(i) určitou povinnost, jejíž porušení bude smluvní

smlouvy, byť pro nesplnění smluvní povinnosti.

pokutou kryto a (ii) výši smluvní pokuty nebo způsob, jak se její výše určí. Dojde-li v takovém přípa-

Ujednají-li si však strany, že dlužník zaplatí věřiteli určitou

dě k porušení utvrzované povinnosti, může věřitel

částku pro případ, že nastane jiná skutečnost, než je poru-

požadovat uhrazení smluvní pokuty bez zřetele

šení smluvní povinnosti, nepůjde o  smluvní pokutu. Nic-

k tomu, zda mu porušením povinnosti vznikla škoda.

méně může jít o platné ujednání, které se podle okolností

(d) OZ vylučuje zánik práva na smluvní pokutu v  pří-

posoudí jako ujednání o odstupném, případně jako ujed-

padě nezaviněného porušení smluvní povinnosti,

nání nepojmenované smluvní klauzule.16

ledaže se smluvní strany dohodnout jinak. (e) Nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud

Další časté chyby se týkají splatnosti smluvní pokuty. Jak již

podle OZ snížit, a to na návrh dlužníka a s přihléd-

bylo uvedeno výše, pokud není splatnost smluvní pokuty

nutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti.

stanovena ve smlouvě, dochází k  ní až v  návaznosti na

Smluvní pokutu může soud snížit až do výše škody

právní jednání věřitele, který musí dlužníka k  zaplacení

vzniklé do doby rozhodnutí soudu.

smluvní pokuty vyzvat. Smluvní pokuta je pak splatná

(f) Právo na zaplacení smluvní pokuty promlčuje

bez zbytečného odkladu po výzvě věřitele. Pokud věřitel

v  obecné promlčecí lhůtě tří let. Promlčecí doba běží u každého jednotlivého práva na smluvní pokutu samostatně nezávisle na hlavním závazku.

15 Rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3455/2009 ze dne 26. 1. 2011.

(g) Smluvní pokuta se stává splatnou bez zbytečného odkladu poté, kdy věřitel dlužníka o plnění požádal.

16 Důvodová zpráva k OZ.

07

(h) Smluvní pokuta není příslušenstvím pohledávky a  existuje pouze jako samostatný právní nárok

JUDr. Gabriel Achour

oprávněného, přičemž u soudu musí být samostat-

T +420 270 006 111

ně uplatňován.

F +420 270 006 122

(i) Další změnou v úpravě smluvní pokuty v OZ oproti

E [email protected]

úpravě obsažené je výslovné připuštění nepeněžité smluvní pokuty. ( j) Pokud si strany nedohodnou něco jiného, platí, že

T +420 270 006 111

rušení povinnosti, na kterou se smluvní pokuta vzta-

F +420 270 006 122

huje.

E [email protected]

(k) Smluvní pokuta může být nově sjednána i  ústně, lze však důrazně doporučit její sjednání v písemné podobě.

08

Mgr. Martin Pelikán

věřitel nemá právo na náhradu škody vzniklé z po-

Achour & Hájek s.r.o. Kaunický palác, Panská 7, 110 00 Prague 1, Czech Republic | Tel.:  +420 270 006 111 | Fax:  +420 270 006 122 | www.achourhajek.com Tato publikace je vydána advokátní kanceláří Achour & Hájek s.r.o. a je určena zejména pro klienty Achour & Hájek s.r.o. a další zájemce. Žádná část této publikace nepředstavuje právní stanovisko a  nelze ji vykládat jako poskytování právních nebo jiných poradenských služeb ze strany Achour & Hájek s.r.o. nebo jejích partnerů nebo spolupracujících osob nebo jakýchkoliv autorů. Achour & Hájek s.r.o. neodpovídá za aplikaci stanovisek nebo názorů vyjádřených v této publikaci na jakýkoliv konkrétní právní případ. Achour & Hájek s.r.o. udržuje databázi obchodních kontaktů za účelem rozšíření a zlepšení služeb svým klientům. Informace týkající se těchto kontaktů jsou užívány pouze pro vnitřní potřebu Achour & Hájek s.r.o. Pokud je jakýkoliv kontaktní údaj týkající se Vaší osoby nesprávný nebo pokud si nepřejete nadále zasílat publikace Achour & Hájek s.r.o., oznamte nám prosím tuto skutečnost na následující adresu: [email protected].

www.achourhajek.com © Achour & Hájek s.r.o. 2014. Veškerá práva vyhrazena.