Projekt využití nástrojů marketingového mixu pro zvýšení prodeje obuvi ve společnosti Fare, s.r.o.
Bc. Andrea Mačková
Diplomová práce 2014
ABSTRAKT Ve své diplomové práci se zaměřuji na vyuţití nástrojů marketingového mixu pro zvýšení prodeje obuvi ve společnosti FARE. Diplomová práce je sloţena ze dvou hlavních částí, teoretické a praktické. Teoretická část se zabývá aplikací nástrojů marketingového mixu a také jeho specifiky v obuvnictví. Pozornost je zdevěnována také analýze prostředí podniku. Praktická část se skládá z analytické části, která zahrnuje situační analýzu společnosti FARE, a z projektové části, která vychází ze závěru analýzy a obsahuje návrh na zvýšení prodeje obuvi s vyuţitím nástrojů marketingového mixu. Hlavní příleţitost v počáteční fázi vidím v exportu do Slovenské republiky. Projekt je podroben nákladové, časové a rizikové analýze. Klíčová slova: marketingový mix, produkt, cena, distribuce, komunikace, analýza SWOT, Porterova analýza, nákladová analýza, reklama, podpora prodeje
ABSTRACT In my diploma thesis, I focus on the use of marketing mix tools to increase footwear sales at FARE. The thesis iscomposed of twomain parts, the theoretical and the practical one.The theoreticalpart deals with theapplication of marketing mix tools, as well as their specifics inshoemaking. Attention isalsopaid to theanalysis of business environment.The practical partconsists of theanalytical part, which includes asituationalanalysis of FARE company and the project part whichis based on theconclusion of the analysis and contains a proposal to increase
thesalesof
footwearusing
marketing
mix
tools.
At
the
early
stage,
I seetheopportunity in export to theSlovakRepublic..The projectis subjectto cost, timeand riskanalysis. Keywords: marketing mix,product, price, distribution, communication, SWOTanalysis, Porterfive forcesanalysis, cost analysis, advertising, sales promotion.
Na prvním místě bych ráda poděkovala vedoucímu mé diplomové prácedoc. Ing. Vratislavu Kozákovi, Ph.D. za odborné rady, cenné připomínky a čas, který mi věnoval. Dále děkuji řediteli společnosti FARE panu Aloisi Šůstkovi a Ing. Magdaleně Rakové za jejich ochotu, vstřícný přístup a poskytnuté informace. Velké díky patří také mojí rodině a známým, kteří mě podporovali při psaní mé diplomové práce.
Prohlašuji, ţe odevzdaná verze bakalářské/diplomové práce a verze elektronická nahraná do IS/STAG jsou totoţné.
OBSAH ÚVOD .................................................................................................................................. 10 I TEORETICKÁ ČÁST .................................................................................................... 11 1 MARKETINGOVÝ MIX ........................................................................................ 12 1.1 PRODUKT ............................................................................................................. 12 1.2 CENA .................................................................................................................... 14 1.3 DISTRIBUCE .......................................................................................................... 17 1.4 KOMUNIKACE ....................................................................................................... 18 1.4.1 Osobní prodej ............................................................................................... 19 1.4.2 Reklama........................................................................................................ 20 1.4.3 Podpora prodeje ........................................................................................... 20 1.4.4 Přímý marketing ........................................................................................... 20 1.4.5 Public relations ............................................................................................. 21 1.4.6 Sponzoring ................................................................................................... 21 1.4.7 Veletrhy a výstavy........................................................................................ 21 2 SPECIFIKA MARKETINGOVÉHO MIXU V OBUVNICTVÍ .......................... 22 2.1 PRODUKT ............................................................................................................. 22 2.1.1 Módní obuv .................................................................................................. 23 2.1.2 Dětská obuv .................................................................................................. 23 2.2 CENA .................................................................................................................... 24 2.3 DISTRIBUCE .......................................................................................................... 24 2.4 KOMUNIKACE ....................................................................................................... 25 3 ANALÝZA PROSTŘEDÍ ........................................................................................ 27 3.1 SWOT ANALÝZA ................................................................................................. 27 3.1.1 Silné stránky ................................................................................................. 29 3.1.2 Slabé stránky ................................................................................................ 29 3.1.3 Příleţitosti .................................................................................................... 29 3.1.4 Hrozby .......................................................................................................... 29 3.2 PEST ANALÝZA ................................................................................................... 29 3.2.1 Politické prostředí ........................................................................................ 30 3.2.2 Ekonomické prostředí .................................................................................. 30 3.2.3 Sociální prostředí ......................................................................................... 30 3.2.4 Technologické prostředí ............................................................................... 31 3.3 PORTEROVA ANALÝZA ......................................................................................... 31 3.3.1 Stávající konkurence .................................................................................... 32 3.3.2 Nová konkurence ......................................................................................... 32 3.3.3 Rostoucí vliv odběratelů .............................................................................. 33 3.3.4 Rostoucí vliv dodavatelů .............................................................................. 33 3.3.5 Substituční produkty .................................................................................... 34 II PRAKTICKÁ ČÁST ...................................................................................................... 35 4 CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI FARE ................................................... 36 4.1 HISTORIE A ZAMĚŘENÍ SPOLEČNOSTI FARE ......................................................... 36 4.2 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O SPOLEČNOSTI FARE ............................................................. 37 4.2.1 Ţivnosti ........................................................................................................ 37
4.2.2 Organizační struktura ................................................................................... 38 5 SITUAČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI FARE .................................................. 39 5.1 SWOT ANALÝZA SPOLEČNOSTI FARE................................................................. 39 5.1.1 Analýza vnitřních faktorů – silné stránky .................................................... 39 5.1.2 Analýza vnitřních faktorů – slabé stránky ................................................... 41 5.1.3 Analýza vnějších faktorů – příleţitostí ........................................................ 42 5.1.4 Analýza vnějších faktorů – hrozby .............................................................. 44 5.2 PEST ANALÝZA SPOLEČNOSTI FARE................................................................... 45 5.2.1 Politické faktory ........................................................................................... 45 5.2.2 Ekonomické faktory ..................................................................................... 47 5.2.3 Sociální faktory ............................................................................................ 48 5.2.4 Technologické faktory ................................................................................. 49 5.3 PORTEROVA ANALÝZA SPOLEČNOSTI FARE ........................................................ 50 5.3.1 Hrozba stávající konkurence ........................................................................ 50 5.3.2 Hrozba nové konkurence .............................................................................. 51 5.3.3 Hrozba rostoucího vlivu odběratelů ............................................................. 51 5.3.4 Hrozba rostoucího vlivu dodavatelů ............................................................ 52 5.3.5 Hrozba substitučních produktů .................................................................... 52 5.4 SHRNUTÍ A VYHODNOCENÍ ANALÝZ ...................................................................... 53 6 PROJEKT VYUŢITÍ NÁSTROJŮ MKT MIXU PRO ZVÝŠENÍ PRODEJE OBUVI VE SPOLEČNOSTI FARE ................................................... 55 6.1 PŘÍPRAVA A USKUTEČNĚNÍ PROJEKTU .................................................................. 55 6.1.1 Formulace marketingových cílů a strategií .................................................. 56 6.1.2 Integrovaný plán marketingové komunikace ............................................... 57 6.1.2.1 Charakteristika místa podnikání .......................................................... 57 6.1.2.2 Výzkum trhu ........................................................................................ 58 6.1.2.3 Marketingová komunikace .................................................................. 59 6.1.3 Řízení vztahů se zákazníky .......................................................................... 64 6.1.4 Měření efektivity marketingového plánování .............................................. 64 6.2 ČASOVÁ CHARAKTERISTIKA PROJEKTU ................................................................ 65 6.2.1 I. fáze ............................................................................................................ 65 6.2.2 II. fáze .......................................................................................................... 65 6.3 NÁKLADOVÁ ANALÝZA ........................................................................................ 68 6.3.1 Výzkum trhu................................................................................................. 69 6.3.2 Reklama........................................................................................................ 70 6.3.3 Podpora prodeje ........................................................................................... 71 6.3.4 Celkové náklady ........................................................................................... 71 6.4 RIZIKOVÁ ANALÝZA ............................................................................................. 72 6.4.1 Hodnocení rizik projektu.............................................................................. 73 ZÁVĚR ............................................................................................................................... 75 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY.............................................................................. 76 SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK ..................................................... 82 SEZNAM OBRÁZKŮ ....................................................................................................... 84 SEZNAM TABULEK ........................................................................................................ 85 SEZNAM PŘÍLOH............................................................................................................ 86
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
10
ÚVOD Tato diplomová práce bude řešit moţnosti zvýšení prodeje obuvi vyuţitím nástrojů marketingového mixu. Jednotlivé nástroje marketingového mixu totiţ umoţňují podniku vylepšit nabídku tak, aby byl zákazník spokojen. Je důleţité siuvědomit, ţe správná kombinace a propojení nástrojů marketingového mixu můţe na základě zvýšené poptávky po produktu také zvýšit zisk společnosti. Pro téma: „Projekt vyuţití nástrojů marketingového mixu pro zvýšení prodeje obuvi ve společnosti Fare, s.r.o.“ jsem se rozhodla, protoţe provozovna FARE, kde je veškerá výroba soustředěna, včetně své maloobchodní prodejny, se nachází ve Valašských Kloboukách, které jsou mým trvalým bydlištěm, tudíţ mám k této firmě blízký vztah. Společnost FARE jsem si vybrala, abych jí mohla pomoci s rozvojem marketingu, který je nedílnou součástí obchodu. Pro firmu je důleţité výrazněji začlenit marketing do svých hlavních podnikatelských aktivit. Součástí aplikace marketingu je vyuţití marketingového mixu, který firmě napomůţe uspokojovat potřeby zákazníků, a tím dosahovat svých cílů. V teoretické části budou obsaţeny poznatky, které se týkají jednotlivých nástrojů marketingového mixu. Pozornost bude také věnována přímo specifikám marketingového mixu v obuvnictví. Co se týká produktu, hlavní důraz bude kladen na dětskou obuv. V oblasti obuvnictví bude dále rozebrána cena, distribuce a efektivní komunikace. Další kapitola se bude zabývatteoretickými poznatky, které se budou týkat SWOT analýzy jakoţto metody, na základě které je moţné zhodnotit vnitřní a vnější faktory, které mají vliv na firmu. Druhou v pořadí bude PEST analýza, která hodnotí makroprostředí firmy. Jako poslední bude zařazena Porterova analýza jakoţto nástroj pro analýzu konkurenčního prostředí společnosti. V praktické části bude nejprve uvedena charakteristika společnosti FARE s důrazem na její zaměření, historii a základní údaje. Dále zde budou rozebrány analýzy, které umoţňují zjistit a uvědomit si, jaká je současná situace společnosti FARE a na co se v budoucnosti zaměřovat. SWOT, PEST a také Porterova analýza budou významnými situačními analýzami v této diplomové práci. Ze závěru analytické části bude vycházet projekt zvýšení prodeje obuvi ve společnosti FARE vyuţitím nástrojů marketingového mixu. Tento projekt poté bude obsahovat rovněţ konkrétní návrhy a doporučení týkající se zvýšení prodeje obuvi ve společnosti FARE. Projekt bude podroben jak nákladové, tak časové i rizikové analýze.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
I. TEORETICKÁ ČÁST
11
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
1
12
MARKETINGOVÝ MIX
„McCarthy klasifikoval nejrůznější marketingové aktivity do čtyř širokých kategorií nástrojů marketingového mixu, které označil jako 4P marketingu: výrobek, cena, distribuce a komunikace (product, price, place, promotion).“ (Kotler a Keller, 2013, s. 55) Kotler (2003, s. 69, 71) tvrdí, ţe na základě nástrojů marketingového mixu můţe marketing ovlivňovat trţby. Je důleţité si uvědomit, ţe pro účinnost marketingu je nutné marketingový mix řídit jako integrovaný celek. I přes tento fakt je ve většině organizací odpovědnost za jednotlivé prvky marketingového mixu rozdělena do několika oddělení. S vývojem marketingu je moţné se setkat s jinými modifikacemi marketingového mixu. Některé organizace pouţívají marketingový mix v podobě 7P. Dalšími prvky jako politicko-společenské rozhodnutí (politics), veřejné mínění (public opinion) a lidské zdroje (people). Navíc s rozvojem řízení vztahů se zákazníky se rozšiřuje zákaznický marketingový mix 4C. Zde spadá zákazník (customer), náklady na zákazníka (cost), pohodlná dostupnost (convenience) a komunikace (communication). V následující části je pozornost věnována tradičnímu marketingovému mixu 4P. (Srpová a Svobodová, 2011, s. 23)
1.1 Produkt Produktem se rozumí všechny výrobky a sluţby, které jsou na cílovém trhu nabízeny. Tyto výrobky a sluţby uspokojují zákazníkovo přání a potřeby. Do produktové politiky se řadí sortiment, kvalita, značka, vlastnosti, design, obal, záruka a sluţby. (Kotler et al., 2007, s. 70) Cílem organizace je, aby nabídla produkt, který bude jedinečný. Spotřebitelé budou poté ochotni za takový produkt zaplatit vyšší cenu. Zákazníci tedy investují do produktu neboli objektu, který jim poskytne sociologické, psychologické a hmotné přínosy. Ideální stav nastává tehdy, pokud spotřebitel i výrobce vnímají produkt stejně. V takovém případě výrobce pochopil, jakým způsobem se na produkt dívá zákazník. Problém je ale v tom, ţe zákazník většinou na produkt pohlíţí z jiného úhlu pohledu neţ výrobce. Tento fakt by si měli výrobci uvědomit a naučit se na produkt dívat „očima zákazníka.“ (Jakubíková, 2008, s. 154−156)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
13
Produkty se člení podle: Hmotné povahy:
Hmotné. Neţ dojde k nákupu, je moţné produkt jednak vidět, ale také ho vyzkoušet. Zákazník se stává jeho vlastníkem kvůli tomu, ţe dojde nejprve k jeho výrobě a aţ poté k jeho prodeji.
Nehmotné. Zde není moţnost produkt před samotnou koupí vyzkoušet, nelze ho totiţ vzít do rukou.
Typu zákazníka:
Spotřební. Jednotlivci a domácnosti spotřebovávají produkt.
Výrobní. Produkt slouţí k výrobní spotřebě a je určen pro trh organizací.
Ţivotnosti:
Produkty krátkodobé spotřeby. Jsou nakupovány spotřebiteli velmi často. Většinou se vyznačují také jednorázovou spotřebou.
Produkty dlouhodobé spotřeby. K nákupu dochází pouze občas. (Srpová a Řehoř, 2010, s. 199)
Produkt je ovlivnitelná marketingová proměnná. Těmito proměnnými organizace reguluje své úsilí o zisk. Jedním z předpokladů k tomu, aby firma dosahovala zisku, je výroba kvalitních produktů. Je důleţité si uvědomit, ţe kaţdý produkt má vlastní konkurenci. Z toho důvodu je nutností vyvíjet produkty vysoké kvality a stále inovovat ty stávající. (Jakubíková, 2008, s. 154−155) Existují celkem tři úrovně komplexního produktu. První úrovní je jádro produktu, které představuje splnění očekávání zákazníka a řešení jeho přání. Další úrovní je vlastní produkt neboli soubor vlastností, který by měl produkt mít a zákazník tyto vlastnosti zároveň vyţaduje. Např. kvalita, image, značka, design a název. Poslední úrovní je rozšířený produkt, který představuje výhody k produktu. Těmito výhodami můţe být servis, poradenství či záruční lhůty. Na základě všech těchto úrovní organizace vyjadřuje svůj postoj k zákazníkům. Důvodem pořízení produktu zákazníkem je první úroveň. Konkurence má však za následek to, ţe se firmy snaţí poskytnout rozšířený produkt, který zákazníci ocení. (Jakubíková, 2008, s. 159) Kdyţ se všechny výše uvedené úrovně propojí, zákazník má poté důvod takový produkt koupit a také pokračovat v nákupu v budoucnosti. Kombinace benefitů, které produkt přináší, obsahují přidanou hodnotu. Tato přidaná hodnota umoţňuje mimo jiné rozlišovat jednotlivé výrobky mezi sebou. Na trhu je velká konkurence a zákaz-
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
14
níci uvaţují nad tím, který výrobek jim právě přinese větší přidanou hodnotu. (Beines, Fill a Page, 2013, s. 205) Snahou organizací je nabízet sortiment produktů neboli produktový mix. Díky tomu, ţe firmy nemají v nabídce jen jeden produkt, flexibilněji reagují na změny v poptávce po konkrétním výrobku. Produktová řada je skupina stejnorodých produktů. Tyto produkty jsou podobné cenovou hladinou, funkcí a typem prodejen, kde se takové produkty mohou zakoupit. Kromě toho má produktová řada své vlastní potenciální zákazníky. Kaţdá produktová řada také vyţaduje vlastní marketingovou strategii. V rámci marketingové strategie je důleţité rozhodnutí o délce produktové řady a jejich variacích. Produktový mix je tak vymezen čtyřmi dimenzemi, a to délkou, šířkou, hloubkou a příbuzností. Tyto dimenze jsou důleţité pro určení produktové strategie firmy. (Srpková a Řehoř, 2010, s. 201−202)
1.2 Cena Cena je v pořadí druhým nástrojem marketingového mixu a můţe být definována jako: „Suma peněz poţadovaná za produkt nebo sluţbu, nebo suma hodnot, kterou zákazníci smění za výhody vlastnictví nebo uţívání produktu či sluţby.“ (Kotler et al., 2007, s. 71) Význam cenové politiky tkví v tom, ţe výška a stabilita ceny jsou prvky, které tvoří příjmy firmy. Na základě stanovení ceny se určuje pozice v hierarchii spotřebitelů, dále pozice z hlediska konkurence a tato cena také ovlivňuje nákupní rozhodování spotřebitelů. Při tvorbě ceny se berou v úvahu následující faktory:
Náklady
Poptávku
Firemní cíle a cíle cenové politiky
Konkurenci
Právní opatření
Samotný proces stanovení ceny se skládá z několika kroků: 1. Stanovení cílů cenové politiky Cenová politika firmy hraje důleţitou roli při tvorbě cen. Mezi cíle cenové politiky se řadí:
Orientace na přeţití. Taková politika se uplatňuje v případě, ţe máme hodně konkurentů. Na základě této politiky se stanoví cena, která neobsahuje zisk. Volí se na krátkou dobu.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
15
Orientace na co největší podíl na trhu. Vychází se z předpokladu, ţe organizace s největším trţním podílem bude dosahovat nejvyššího zisku a nejniţších nákladů. Stanovení ceny je zaloţeno na rozboru konkurenčních cen.
Orientace na maximalizaci zisku. Zde se vychází z odhadu poptávky. Důleţité je stanovit takovou cenu, která maximalizuje zisk. (Srpová et al., 2011, s. 24)
Sbírání smetany. Firmy, které uvádějí novou technologii, upřednostňují stanovení vysokých cen, které maximalizují sbírání smetany. Tyto vysoké ceny však postupně klesají. Problém však nastává tehdy, kdyţ jeden z konkurentů přichází na trh s nízkou cenou. Tato strategie můţe mít negativní dopad na zákazníky, kteří si pořídili výrobek jako první za vysokou cenu. Tito spotřebitelé se totiţ porovnají s těmi, kteří ten samý výrobek koupili později za niţší ceny.
Vedoucí postavení v oblasti kvality výrobků. Cílem firmy je zaujmout na trhu přední pozici v oblasti kvality výrobků. Firmy se snaţí nabídnout výrobky, které budou nejen kvalitní, ale i cenově přijatelné.
2. Určení poptávky Mezi cenou a poptávkou existuje inverzní vztah a platí: čím vyšší je cena, tím niţší je poptávka. Určitá skupina zákazníků si pod vyšší cenou představí kvalitnější výrobek. V případě luxusnějších výrobků poptávka často stoupá.
Citlivost na cenu. Křivka poptávky je součtem reakcí různých jednotlivců, kteří jsou odlišně citliví na cenu. Zákazníci jsou většinou na cenu méně citliví u zboţí, které je levné a zároveň toto zboţí nakupují jen občas. Prodávající můţe zboţí prodávat za vyšší ceny tehdy, kdyţ se mu podaří přesvědčit spotřebitele, ţe nabízí nejniţší celkové náklady vlastnictví.
Odhadování poptávkových křivek. Je moţné měřit křivky poptávky cenovými experimenty, statistickou analýzou a dotazováním.
Cenová elasticita poptávky. Pro marketéry je důleţité zjištění, jak elastická je poptávka na změnu ceny. Čím vyšší je elasticita, tím vyšší je zároveň nárůst objemu. V případě, ţe je poptávka elastická, prodávající uvaţují o sníţení ceny. Toto sníţení ceny jim přinese vyšší celkové příjmy.
3. Odhad nákladů Stropem ceny je poptávka. Na druhou stranu spodním prahem jsou náklady. Stanovená cena firem má pokrývat náklady na výrobu, dále distribuci a prodej výrobků.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
16
Druhy nákladů a úroveň výroby. Rozlišují se fixní a variabilní náklady. Fixní neboli reţijní náklady jsou takové náklady, které se s úrovní výroby nemění. Firma musí pravidelně platit za topení, nájem, mzdy, atd. Variabilní náklady se naopak s úrovní výroby mění. Celkové náklady jsou poté součtem fixních a variabilních nákladů.
Cílové náklady. Náklady se můţou měnit na základě projeveného úsilí o jejich sníţení. Toto sníţení nastává díky cílovým nákladům.
4. Analýza nákladů, cen a nabídek konkurence Organizace musí brát ohled na náklady a ceny svých konkurentů. V rámci tohoto kroku se firma rozhoduje, jestli bude účtovat stejně, více nebo méně neţ její konkurenti. 5. Zvolení pricingové metody Nyní firma stanoví takovou cenu, která zohledňuje svou nákladovou funkci, poptávku a ceny konkurence. Rozlišuje se celkem šest metod stanovení cen:
Přiráţkou k nákladům. Tato metoda stanovení ceny je povaţována za základní metodu, v rámci které dochází k přidání přiráţky k nákladům určitého výrobku.
Podle poţadované návratnosti. Při stanovování cen podle této metody si organizace stanoví takovou cenu, která jim přinese cílovou míru návratnosti investic.
Podle vnímané hodnoty. Tato hodnota je vnímána zákazníkem a tvoří ji různé proměnné jako je názor zákazníka na kvalitu záruk, distribuci, důvěryhodnost, atd. Aby organizace zvyšovaly vnímanou hodnotu, vyuţívají ke komunikaci se zákazníkem internet, své prodejce a reklamu.
Podle hodnoty. V posledních letech hodně firem přijalo pricing podle hodnoty. To znamená, ţe tyto firmy prodávají levné zboţí, ale zároveň velmi kvalitní. Spotřebitelé jsou pak motivováni hodnotou. Společnost se tak stává nízkonákladovým výrobcem.
Podle cen obvyklých. Tyto ceny se odvozují hlavně od cen konkurence organizace. Malé firmy reagují na změnu ceny firmy, která je lídrem na trhu.
Pomocí aukce. Stanovování cen pomocí aukce se stává hitem díky nárůstu elektronických trţišť.
6. Rozhodnutí o konečné ceně Při tomto rozhodnutí musí firma vzít v úvahu následující faktory: vliv ostatních marketingových aktivit, pricingové politiky společnosti, pricing vedoucí ke sdílení přínosu a rizika a dopad cen na další strany. (Kotler a Keller, 2013, s. 428−441)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
17
1.3 Distribuce Zamazalová (2010, s. 225) uvádí, ţe distribucí se rozumí dodávka produktů od výrobce k zákazníkovi. Úkolem distribuce je přiblíţit výrobky zákazníkovi. Potřeby zákazníka ovlivňují způsoby distribuce. Rozhodnutí v oblasti distribuce jsou významná kvůli tomu, ţe ovlivňují marketingové rozhodnutí o způsobu tvorby marketingových nástrojů. Distribuční systémy jsou souborem organizací, které společně spolupracují. Tato vzájemná spolupráce vede k naplnění firemních cílů. Firmy s nápaditými distribučními systémy mají výhodu ve srovnání se svou konkurencí. Problémem je však to, ţe některé organizace se na distribuční systémy tolik nesoustředí, coţ jim můţe v konečném důsledku uškodit. Určité distribuční systémy se skládají z neformálních vztahů, které jsou zaloţené na volné spolupráci jednotlivých organizací. Na druhou stranu rozlišujeme i formální vztahy, které jsou řízeny silnou organizační strukturou. Distribuční systémy se s časem mění. To znamená, ţe přibývají noví prostředníci, a je moţné tak sledovat vznik nových distribučních systémů. (Kotler et al., 2007, s. 959, 962) Distribuční cesta je souhrn prostředníků a zprostředkovatelů, díky kterým se produkt dostane od výrobce ke spotřebiteli. Tato cesta umoţní, ţe produkt bude dostupný ve správný čas, na správném místě, správné kvalitě a správném mnoţství. Funkce distribučních cest jsou:
Nákup a prodej
Poskytování informací
Realizace komunikačních nástrojů
Cenové vyjednávání
Kontakt se zákazníky
Financování
Spolupráce při marketingovém výzkumu
Poprodejní sluţby
Rozlišují se dvě úrovně distribučních cest: 1. Přímá distribuční cesta Jde o přímou dodávku produktu od výrobce k zákazníkovi. Výhody pro výrobce:
Získávání nezkreslených informací
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
Kontrola nad svými produkty
Niţší náklady (výrobce nevyuţívá sluţeb prostředníků)
Rychlá zpětná vazba mezi výrobcem a zákazníkem
18
Nevýhody pro výrobce:
Menší ekonomičnost (v případě přímé dodávky zboţí širokého pouţití)
Rizika nese jen výrobce
2. Nepřímá distribuční cesta Je spojení mezi výrobcem a spotřebitelem, kdy dochází k vyuţití sluţeb prostředníků a zprostředkovatelů. Výhody pro výrobce:
Niţší náklady díky zapojení mezičlánků
Výrobce nemusí mít vlastní sklady a svoji prodejní síť
Úkoly plní i mezičlánky
Nevýhody pro výrobce:
Dělba zisku s mezičlánky
Ztráta kontroly nad prodejem
Obtíţná zpětná vazba
Riziko neplnění plateb mezičlánků (Zamazalová, 2010, s. 225, 227−230)
1.4 Komunikace V dnešní době komunikačních technologií je nezbytná správná komunikace se zákazníkem. Organizace musí umět zákazníka informovat o tom, kde můţe produkt koupit, jaké jsou jeho náklady a také hodnota. Důraz je kladen i na zpětnou vazbu neboli reakci zákazníka. Cílem marketingové komunikace je změnit názory zákazníka a přesvědčit ho k nákupu. Jedno pravidlo minimálního účinku marketingové komunikace praví, ţe pokud komunikace nepřesvědčí a neovlivní nové zákazníky, aby produkt zakoupili, zajistí minimálně loajalitu stávajících zákazníků. (Přikrylová a Jahodová, 2010, s. 17,28) Model chování, který probíhá u zákazníka a který vede k naplnění cílů marketingové komunikace, se nazývá AIDA. Tato zkratka se skládá z jednotlivých písmen, které znamenají:
Attention (pozornost)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
19
Je nezbytností získat pozornost cílového segmentu a informovat ho o tom, ţe výrobek nebo sluţba existuje.
Interest (zájem)
Druhým krokem je probudit zájem zákazníků po produktu.
Desire (touha)
Firmy by měly umět přesvědčit potenciální zákazníky o tom, ţe právě jejich produkt je nejlepším výběrem. Zákazník by měl mít nakonec touhu tento produkt zakoupit.
Action (akce)
Aby bylo docíleno akce, je nutná reklama, během které budou zákazníci seznámeni s benefity produktů. (Lamb, Hair a McDaniel, 2011, s. 482, 483) Marketingový komunikační mix je podřazený marketingovému mixu. Na základě komunikačního mixu spolu s optimální kombinací různých nástrojů je moţné dosáhnout nejen marketingových, ale i firemních cílů. Rozlišují se následující nástroje marketingové komunikace: 1. Osobní formy komunikace:
Osobní prodej
2. Neosobní formy komunikace:
Reklama
Podpora prodeje
Přímý marketing
Public relations
Sponzoring
3. Kombinace osobní a neosobní formy komunikace
Veletrhy
Výstavy (Přikrylová a Jahodová, 2010, s. 42) 1.4.1 Osobní prodej
Je zaloţen na komunikaci, která probíhá v přímé interakci mezi prodejcem a potenciálními zákazníky. Výhodou osobního prodeje je, ţe lze rychle zjistit zpětnou vazbu, která vede k uzavření prodeje. Nevýhodou jsou naopak vysoké náklady a nedostatek šířky nabídky. (Keller, 2007, s. 347)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
20
Prodejní proces je důleţitou metodou, kdy je vyvinuto úsilí ze strany prodejce, které vede k maximalizaci zisku, a to během krátké doby a nízkých nákladů. Výsledkem kaţdého prodejního procesu by měla být spokojenost zákazníka. (Jain, 2008, s. 405) 1.4.2 Reklama Reklama je komunikační disciplína, která dokáţe cílový segment informovat, přesvědčovat a také připomíná. Funkcí reklamy je budovat značku (brandbuilding). Na základě reklamy je moţné budovat trh prostřednictvím vzdělávání potenciálních zákazníků. Pomocí masových médií je nutné posílit image značky. V dnešní době se vyuţívají tato média:
TV reklama – nejviditelnější masové médium
Rozhlasová reklama – reklamní spoty během vysílání
Tisková reklama – inzerce v časopisech a novinách
Venkovní reklama – billboardy, bigboardy, prosvětlené vitríny, plakátové plochy
Reklama v kině, filmech
Internetová reklama – reklamní bannery, nejpřesnější cílení (Karlíček a Král, 2011, s. 42,52,55, 57, 59, 66)
Značky, které se nejvíce prodávají, vděčí za svůj úspěch hlavně reklamě. Reklama se stává součástí lidských ţivotů a ovlivňuje, jaké televizní programy lidé sledují, jaké noviny čtou, jaké politiky volí, jaké léky si kupují, atd. (Lamb, Hair a McDaniel, 2011, s. 491) 1.4.3 Podpora prodeje „Podpora prodejejejakýkoliv časově omezený program prodejce, snaţící se učinit svou nabídku atraktivnější pro zákazníky, přičemţ vyţaduje jejich spoluúčast formou okamţité koupě nebo ochutnání vzorku, vyuţití kuponu, zapojení do soutěţe, atd.“ (Kozák, 2009, s. 74) Ve spojení s přidanou hodnotou vede ke zlepšení výsledků prodeje. Mezi způsoby podpory prodeje patří kromě výše vyjmenovaných také hry, věrnostní programy, testovací kluby, kupte jeden kus a druhý máte zdarma, sleva na příští nákup, vzorky, dárkový poukaz, časově omezená nabídka, výprodeje, atd. (Hammond, 2012, s. 119, 121−122, 125−127) 1.4.4 Přímý marketing Přímý marketingje nástroj, jehoţ prostřednictvím je moţné přesné zacílení a vymezení cílové skupiny zákazníků. Později je moţné akci nejen kontrolovat, ale i měřit. Mezi hlavní
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
21
prostředky patří katalogy, časopisy, prospekty, telefonní seznamy, tištěné adresáře, atd. V posledních letech je významný hlavně telemarketing, e-mailová komunikace, direct maily, budování mailing listů. (Vysekalová et al., 2007, s. 23) 1.4.5 Public relations Public relationsznamenají v překladu vztahy s veřejností. Firmy vkládají své finanční prostředky, aby působily na veřejnost. Organizaci jde o co moţná nejlepší pověst u veřejnosti a udrţení si pozitivních vztahů. (Svoboda, 2009, s. 16−17) Jestliţe má společnost dobré jméno, je zde větší pravděpodobnost toho, ţe zákazníci vyzkouší její nový produkt, uvěří její reklamě nebo společnost podpoří v těţkých časech. (Gregory, 2010, s. 4) Cílem PR je určit problém, vhodně tento problém vyřešit, aby byla vytvářena efektivní komunikace mezi firmou klienta a okolím. Mezi prostředky PR patří například rozhovory, charita, lobbying, tiskové konference, školení, zájezdy. (Kozák, 2009, s. 63−64) 1.4.6 Sponzoring Sponzoring umoţňuje navázat vztahy s určitými skupinami zákazníků a získat si jejich přízeň. Jde o takové zákazníky, ke kterým není jednoduché se dostat na základě jiných marketingových nástrojů. Cílem je jednak posílení pozitivní image firmy, ale i přiblíţení značky společnosti. (Zamazalová, 2010, s. 280) Rozlišuje se sportovní sponzoring, kdy jde o prezentaci loga během různých sportovních událostí. Dále pak sponzoring v kulturní a sociální oblasti, kde patří například festivaly, koncerty a nadace. (Vysekalová, 2007, s. 24) 1.4.7 Veletrhy a výstavy Veletrhy a výstavymají specifické postavení ve všech formách marketingových komunikací. Veletrhy i výstavy jsou důleţité především pro trh průmyslových produktů a umoţňují kontakt mezi dodavateli, odběrateli a obchodními zástupci. Veletrhy mohou být definovány jako akce, kdy dochází k předvádění, k přímému prodeji, přičemţ účastníci jsou v přímém kontaktu. Na druhou stranu u výstav jde o propagaci myšlenek určitých subjektů. Výstavy informují, vzdělávají a ve srovnání s veletrhy se konají kratší dobu. (Vysekalová, Hrabalová a Girgašová, 2004, s. 16, 22, 38)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
2
22
SPECIFIKA MARKETINGOVÉHO MIXU V OBUVNICTVÍ
Nejstarší obuví na světě jsou sandály, které jsou staré deset tisíc let. Tento vzácný exemplář je moţné vidět v Oregan´s Museum of Natural and Cultural History. Různé druhy obuvi symbolizují lidskou vynalézavost a mohou být povaţovány za objekty umění, krásy, funkce a stylu. (Erlandson et al., 2011, s. 11, 13) U nás se o rozvoj obuvnictví významně zaslouţil Tomáš Baťa. V dobách největšího rozkvětu zlínského Svitu se z Československa stala obuvnická velmoc. V areálu Svitu se ještě před revolucí vyrábělo ve180 dílnách více neţ 40 milionů párů ročně. Bohuţel, v dnešní době v tomto areálu ţádná větší obuvnická firma nevyrábí. Výrobna, která také patří rodině Tomáše Bati a stále obuv vyrábí, sídlí v Dolním Němčí. Výrobci české obuvi jsou stále více ohroţeni importem z Číny, který pokrývá spotřebu obuvi v Česku ze tří čtvrtin. Z tohoto důvodu čeští výrobci pochopili, ţe je důleţité vyrábět specializovaný produkt a zvolit i vhodnou propagaci. (Růţičková, ©2005)
2.1 Produkt Produktem je obuv a je moţné ji rozdělit na:
Vycházkovou− můţe být letní, zimní nebo celoroční, má často otevřený střih, je vzdušná.
Ochrannou pracovní obuv− zabraňuje úrazu uvnitř organizace nebo v terénu.
Společenskou− nosí se k různým společenským příleţitostem.
Sportovní− rozlišují se dva typy sportovní obuvi: lehká (určená pro gymnastiku, cyklistiku, atd.) a těţká (brusle, lyţáky).
Domácí− pohodlná, měkká.
Přezůvkovou−k ochraně proti nepříznivému počasí.
Ortopedickou− speciálně upravena vadě nohy, existují dva typy ortopedické obuvi: lehká (můţe vadu nohy napravovat nebo odstranit) a těţká (deformitu nohy nemůţe napravit). (Dětské botičky, ©2013)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
23
2.1.1 Módní obuv V současné době módní obuv tvoří v určitých prodejnáchdevadesát procent nabídky. Problémem je, ţe prodejci pouţívají označení módní obuv k zamítání reklamací. Tato obuv není většinou kvalitní a je určena na občasné nošení. Také podle evropských norem nemusí módní obuv splňovat ţádné nároky na kvalitu provedení. Zákazník by měl být s touto skutečností seznámen v prodejně a prodejce by ho měl s technickou normou seznámit. To se ovšem většinou neděje. (Peníze, ©2012)V tomto případě jsou narušeny dvě ze tří úrovní komplexního produktu. Vlastní produkt není kvalitní a u rozšířeného produktu, který by měl představovat výhody k produktu, je nedostatečnéporadenství. 2.1.2 Dětská obuv U dětské obuvi musí výrobce, dovozce nebo distributor obuvi zajistit hygienické atesty na materiály. Důleţité je, aby bylaobuv pro děti kvalitní a měla značku „Zdravotně nezávadná obuv – bota pro Vaše dítě“. Pokud dojde k ortopedickému hodnocení, je zde moţnost získání certifikátu a obuv můţe být označena visačkou s motivem „ţirafy“. V našich prodejnách s dětskou obuví, která má tento motiv a nápis „zdravotně nezávadná“, mají největší zastoupení čeští výrobci. Kontrolu označování provádí Česká obchodní inspekce. Zneuţití značky je právně postiţitelné. „První předávání certifikátů ke značce ţirafy současně s diplomy se značkou Česká kvalita se uskutečnilo při příleţitosti konání konference Jakost-Quality 2003. Bylo zde předáno několik značek Česká kvalita, z toho dvě značky „Ţirafa − zdravotně nezávadná obuv“, a to firmám NĚMEC, s r. o. a Alois ŠůstekFARE− výroba obuvi − Valašské Klobouky. Firma FARE má certifikovanou téměř celou novou kolekci obuvi pro nejmenší děti a tímto způsobem chce odborné i laické veřejnosti dokladovat, ţe garantuje kvalitu a zdravotní nezávadnost u všech svých výrobků.“(Dětská obuv, ©2001) Docent Hlaváček, který vedl na Univerzitě Tomáše Bati ve Zlíně Ústav obuvnického inţenýrství a hygieny obouvání,konstatoval, ţe počet deformací nohou dětí se stále zvyšuje. Tento problém mají i dospělí, protoţe šedesát procent českých ţen trpí deformací nohou uţ ve čtyřicátém věku ţivota. Zato muţi mívají propadlou klenbu, která poškozuje páteř, později. Hlavní příčinou je jednak móda, ale i samotná výroba bot, kdy se nebere ohled na anatomii středoevropského chodidla. (Růţičková, ©2005)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
24
2.2 Cena České podniky s obuví začaly postupně krachovat kvůli rostoucí záplavě asijského zboţí. Tyto firmy jsou v ohroţení ze strany trţišť i supermarketů. Právě v supermarketech jsou boty k dostání za nízké ceny a pro zákazníky jsou velkým lákadlem slevy. Kouzlu bezkonkurenčních cen asijské obuvi podlehli také prodejci v kamenných obchodech. Na botách „Made in China“ totiţ mají větší marţi. V Číně se dnes vyrábí víc neţ polovina světové produkce obuvi. Boty v Číně nakupují a nechávají vyrábět i značky jako je Adidas, Nike nebo Humanic. Dokonce i firma Baťa část obuvi nakupuje v Číně a jeden pár obuvi tak doveze za 200 korun. (Růţičková, ©2005) Hodně českých firem se soustředí na výrobu obuvi pro děti, protoţe se jí dováţí výrazně méně. Dokonce i dovozní cena dětské obuvi je vyšší ve srovnání s obuví pro dospělé. Navíc dětská obuv je náročnější na výrobu a podléhá v České republice přísným normám. Přesto všechno se dětská obuv u nás nemůţe výrazně zdraţovat. Jana Ščučková z firmy Jonap tvrdí: „ Za posledních 10 let jsme cenu boty zvýšili cca o 10 procent, a to je vzhledem ke konkurenčnímu prostředí absolutní strop, přestoţe veškeré náklady mají neustále vzrůstající tendenci.“ (MF Dnes, ©2012) Petr Hlaváček napsal, ţe čínské dovozy, které způsobily úpadek obuvnické výroby u nás, mají na svědomí i pokles americké produkce: „Ve Spojených státech klesla výroba obuvi po otevření trhu na 2,5 procenta původní hodnoty.“ Naši výrobci mají podle Petra Hlaváčka stále šanci. Osobně vidí příleţitost v zaměření se na málo obsazený segment trhu jako je například obuv pro diabetiky nebo ortopedická obuv. (Růţičková, ©2005) Cena obuvi hraje v Česku důleţitou roli. Češi totiţ nejsou ochotni za obuv a módu platit tolik jako Slováci, Poláci nebo také Maďaři. Češky nakupují více párů bot ve srovnání s muţi. Pokud je cena niţší, zejména v období výprodejů kolekcí, ţeny jsou ochotny zakoupit několik párů bot najednou. (MF Dnes, ©2013)
2.3 Distribuce Co se týkádistribuce,v obuvnictvíje kladen poţadavek na sníţení celkových distribučních nákladů na jeden pár. Distribuce obuvi je komplexnější ve srovnání s minulostí a z toho důvodu není jednoduché k tomuto poţadavku přistoupit. (Fortna, ©2014)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
25
V případě distribuce obuvi jsou právě nízké distribuční náklady moţností jak získat konkurenční výhodu. Stále více obuvi je dnes prodáváno různými distribučními kanály. Zákazníci uţ nenavštěvují jen kamenné obchody, ale vyuţívají k nákupu internet. Distributor tedy musí být schopen rychle reagovat na měnící se poptávku, zvyklosti zákazníků a trendy. (Vanderlande, ©2014) Zákazník si můţe vybrat, zda mu bude obuv dopravena společností PPL nebo českou poštou. Pokud se zákazník rozhodne pro PPL, kurýr mu na základě telefonické domluvy objednávku s obuví osobně doručí. V případě vyuţití balíkových sluţeb České pošty, je moţné zvolit sluţbu „Balík Do ruky“ či „Obchodní balík“. Pokud celková objednávka překročí určitou sumu, zákazník za dopravu často neplatí. Nemusí mu být účtováno ani pojištění a balné. Zákazník díky tomu, ţe neplatí za dopravu, spíše zboţí zakoupí.Neuvědomuje si ale, ţe je často o dopravné zvýšena cena zboţí.
2.4 Komunikace Uţ i Baťa si uvědomoval význam efektivní komunikace. Tovární pilot měl totiţ mimo jiné v popisu práce shazování letáků ve městech, kde měl Baťa své prodejny. Šlo o tzv. propagaci pomocí letadel. Tento způsob roznosu letáků je dnes povaţován za ekologicky neprůchodný. Místo toho dochází k roznosu letáků do schránek občanů, a to díky rozvinuté infrastruktuře.(Zlín.estránky, ©2006) Kromě toho se Baťa aktivně účastnil výstav. Na svůj stánek napsal: „Moderní obchodník klade na první místo sluţbu, na druhé místo zisk, je to cesta k bohatství jednotlivce a k blahobytu všech.“ Tento nápis se také stal skutečností. Baťa měl ve stánku své čističe obuvi, kteří lidem zdarma čistili boty. Kromě toho byla moţnost vyuţít zdarma dalších sluţeb,jako lékařské poradny pro nohy nebo pedikúry. V konečném důsledku návštěvníci výstavy vyuţili nejen Baťovy sluţby, ale jeli se také podívat na jeho zlínské závody. Stejně tak v samotném obchodě nešlo jen o zisk, ale svou důleţitost měla příjemná obsluha, hudba a vkusně zařízený interiér s místem určeným k odpočinku. Baťovy myšlenky byly opravdu nadčasové a i dnes by se jimi měli mnozí obchodníci řídit. (Zlín.estránky, ©2006) Čeští výrobci pochopili, ţe propagace jejich obuvi jim můţe přinést do budoucna zisky. Co se týká propagace, pro dětské boty prosadili dobrovolnou certifikaci. Naši výrobci totiţ stále doufají, ţe budou mít více zákazníků, kteří si rádi připlatí za kvalitníobuv.(Růţičková, ©2005)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
26
V současnosti jsou zákazníci příliš ovlivněni marketingem. To se projevuje i při výběru obuvi. Velmi často místo koupi kvalitních bot upřednostňují několik párů obuvi, které však nemají tak vysokou kvalitu. Zákazníci se nechali ovlivnit reklamou. V případě dětské obuvi existují dva typy rodičů. Jedni nakupují levné asijské boty, které mohou narušit zdravý vývoj dětského chodidla. Druhá skupina rodičů je silně ovlivněna marketingovými strategiemi. V souladu s tím jsou schopni pořídit svým dětem větší počet párů bot. Na základě marketingu zaplatí navíc několik tisíc korun ročně.(Parlamentní listy, ©2013) Data Českého statistického úřadu ukazují, ţe Češi koupí na základě efektivní marketingové komunikace v průměru 3,5 aţ 4,5 párů bot ročně. Situace u nás se zlepšuje. I kdyţ v západní Evropě je číslo vyšší, tj. 7−10 párů bot. Data také ukazují, ţe ţeny v Česku utrácejí za boty více neţ muţi. Proto je důleţité na tento cílový segment zaměřit jednotlivé nástroje marketingové komunikace více, neţ tomu bylo v minulosti.(MF Dnes, ©2013)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
3
27
ANALÝZA PROSTŘEDÍ 3.1 SWOT analýza
SWOT analýzapatří mezi základní metody, na základě kterých je moţné charakterizovat zkoumaný projekt, podnik nebo podnikatelský záměr. Tato metoda je také účinná v případě monitorování vnějšího a vnitřního marketingového prostředí a měla by být součástí strategického plánování kaţdého podniku. Prostřednictvím SWOT analýzy dochází k uspořádání všech dostupných informací o zkoumané oblasti za účelem výběru těch nejpodstatnějších informací. (Kotler a Keller, 2013, s. 80) Principem SWOT analýzyje celkové vyhodnocení interních silných (Strong points) a slabých (Weak points) stránek spolu s analýzou externích příleţitostí(Opportunities) a hrozeb (Threats), které se na trhu vyskytují. Pod analýzou silných a slabých stránek je moţné si představit rozbor současného stavu firmy nebo projektu.Jde o takové stránky, které můţe podnik ovlivnit. Na druhou stranu uanalýzy potenciálních příleţitostí a hrozeb se řešírozbor moţného budoucího stavu. Jde zde o takové faktory, které podnik přímo neovlivní, ale musí je dokázat rozpoznat a vyuţít je ve svůj prospěch. (Dolanský, 2005, s. 45)
EXTERNAL
INTERNAL
POSITIVE
S STRENGTHS
OPPORTUNITIES
O
NEGATIVE
W WEAKNESSES
THREATS
T
Obr. 1- Graf SWOT analýzy [vlastní zpracování]
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
28
SWOT analýza se pouţívá tehdy, pokud se firma rozhoduje, kam dál směřovat. Prostřednictvím SWOT analýzy se získávají klíčové poloţky z velkého mnoţství dat různého významu. Na základě těchto datmůţe:
Stanovitbudoucí strategie a záměry podniku
Určitvýrobní a personální koncepce
Sledovatvývoj zaměstnanosti regionu
Určit kvalitu vybavenosti výrobních a informačních procesů
Výstupem analýzy není objevení nových a neznámých poznatků o činnosti podniku, ale správné vyuţití těchto informací na komplexnější úrovni. (Kotler et al., 2007, s. 97) SWOT analýza je sloţena ze dvou částečných analýz: 1. SW analýza− analýza silných a slabých stránek podniku, tj. vnitřních faktorů 2. OT analýza−analýza příleţitostí a hrozeb trhu, tj. vnějších faktorů SW analýza Kotler a Keller (2013, s. 82) tvrdí, ţe pokud chce být firma dlouhodobě úspěšná, pak je pro ni důleţité co nejefektivněji vyuţít všechny atraktivní příleţitosti. Z toho důvodu tato organizace musí být schopna zhodnotit své silné a slabé stránky. Tyto stránky však musí být v první řadě zaloţeny na faktech. Analýza silných a slabých stránek nikdy nebude zahrnovat všechny charakteristické rysy firmy. Zahrnuty budou jen ty rysy, které mají určitý vztah ke kritickým faktorům úspěchu. Podnik by neměl přeceňovat svésilné stránky, na druhou stranu ani napravovat všechny své slabé stránky. Obecně jsou totiţ tyto stránky relativní. Pokud je firma přesvědčena o tom, ţe v něčem vyniká, ale v praxi je konkurence lepší, poté zkoumaný faktor patří i nadále do slabých stránek. (Kotler et al., 2007, s. 98) OT analýza Úlohou OT analýzy je analyzování klíčových makroekonomických a mikroekonomických sil, které mohou mít dopad na firmu a ovlivnit její ziskovost. Pravidelné monitorování příleţitostí a hrozeb by mělo být hlavní činností marketingového oddělení kaţdé společnosti. Vynikající marketéři jsou totiţ ti, kteří jsou schopni najít atraktivní příleţitost. (Kotlera Keller, 2013, s. 80)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
29
3.1.1 Silné stránky Při sestavování SW analýzy − části silné stránky,můţe společnost vyuţít následující pomocné otázky: Jaké jsou naše silné stránky? V čem vynikáme v porovnání s jinými firmami? Co děláme dobře?Mezi důleţité znaky konkurenční síly podniku patří: vysoký podíl na trhu, top preferovaný produkt mezi zákazníky, loajalita, nadprůměrná ziskovost, technologie, atd. (Girmanová et al., 2009, s. 4) 3.1.2 Slabé stránky Podobně jako u silných stránek, můţe podnik při konstrukci SW analýzy −části slabé stránky,pouţít tyto otázky: Co děláme špatně? Co potřebujeme vylepšit? Významnými znaky konkurenční slabosti jsou: podprůměrný růst příjmů, pokles trţního podílu, nízká kvalita produktů, nadprůměrná nákladovost, atd. (Girmanová et al., 2009, s. 4) 3.1.3 Příleţitosti V případěOT analýzy −části příleţitosti,můţe firmapouţít následující otázky: Jaké šance se nabízí v externím prostředí? Které zajímavé trendy ovlivňují společnost a co by se dalo využít pro organizaci? Příleţitosti na trhu by měly být posuzovány především z pohledu atraktivnosti a pravděpodobnosti úspěchu. (Girmanová et al., 2009, s. 6) 3.1.4 Hrozby OT analýzou−částí hrozby,se zkoumají vnější faktory, které společnosti stěţují dosaţení určeného cíle. Otázky mohou být formulovány následovně: Jaké hrozbyčíhají na podnik z pohledu konkurentů, v oblasti legislativy, demografických a jiných faktorů? Největší hrozby jsou takové, které vedou přímo k poklesu trţeb nebo zisku. Obecně je kaţdé ohroţení představované nepříznivým vývojem. (Kotler a Keller, 2013, s. 81)
3.2 PEST analýza PEST analýza je odvozena z anglických slov: Political, Economic, Social and Technological analysis. V překladu jde o analýzu politických, ekonomických, sociálních a technologických faktorů. Tyto faktory jsou povaţovány za nejdůleţitější součást makroprostředí, ve kterém se daný podnik nachází. Makroprostředí tvoří externí podmínky a vlivy, které nemůţe společnost ovlivnit. Můţe však podle nich rozhodovat o svých budoucích záměrech. V současné době je moţné se setkat s pojmem PESTEL analýza, která kromě jiţ zmíně-
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
30
ných faktorů zdůrazňuje i ekologické a legislativní faktory. V porovnání se SWOT analýzou můţe být PEST analýzapoměrně obsáhlá, protoţe pokrývá prakticky všechny významné makroekonomické ukazatele. U PEST analýzy je důleţité, aby zdůraznila všechny klíčové rizikové nebo zpeněţitelné faktory. (Sedláčková a Buchta, 2006, s. 16)
Politické prostředí
Ekonomické prostředí
PODNIK
Sociální prostředí
Technologické prostředí Obr. 2 - Model PEST analýzy [vlastní zpracování] 3.2.1 Politické prostředí Analýza politických faktorů se věnuje především stabilitě politické scény, která má přímý vliv i na stabilitu legislativního rámce (překáţky v podnikání, ekologická legislativa, atd.). Různá politická omezení mají větší nebo menší vliv na chod kaţdého podniku. Budoucnost organizace ovlivňují například daňové a protimonopolní zákony, zákony zaměřené na ochranu ţivotního prostředí a regulace importu, exportu. (Sedláčková a Buchta, 2006, s. 16) 3.2.2 Ekonomické prostředí Ekonomické faktory jsou důleţité zejména v oblasti cenotvorby produktů, nákladů na zaměstnance a investičních stimulů. Analyzují se zde otázky výše daní, cel, stability a kurzu domovské měny podniku, výše úrokových sazeb a jiné makroekonomické ukazatele (např. HDP, inflace). (Sedláčková a Buchta, 2006, s. 17) 3.2.3 Sociální prostředí V případě sociálního prostředí se řeší především populační ukazatele, náboţenské otázky, vliv reklamy a médií na obyvatelstvo, coţ můţe podniku výrazně ulehčit vstup na nový trh
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
31
nebo zavedení nového produktu. Výhodou této části PEST analýzy je poměrně jednoduchá dostupnost dat. Především statistické úřady v jednotlivých zemích (v ČR: Český statistický úřad) obsahují všechny důleţité ukazatele rozdělené do hlavních kategorií (pohlaví, věk, geografické rozloţení, atd.). (Sedláčková a Buchta, 2006, s. 17) 3.2.4 Technologické prostředí Do technologické analýzy se řadí celkový stav technologií, průmyslu a s tím související stav vědy a výzkumu. Dále se v této části rozebírá stav dopravy a infrastruktury, včetně dopravy elektrické energie, surovin, telekomunikací, atd. (Sedláčková a Buchta, 2006, s. 18)
3.3 Porterova analýza Porterova analýza 5 sil(five forces analysis – 5F) je důleţitým analyticko-marketingovým nástrojem. Byla vyvinuta Michaelem E. Porterem v roce 1978. (Porter, 1979, s. 137−145) Tato analýza se věnuje mikroekonomickým otázkám, kdy její hlavní úlohou je rozbor odvětví, konkurenčního trhu a jeho rizik. Přitaţlivost sektoru je závislá především na intenzitě konkurence, která se v daném odvětví nachází. Kaţdý podnik má své konkurenty. Firma by se měla v prostředí plném konkurentů vyznat. Z toho důvodu je pouţití vhodné analýzy konkurence nezbytný nástroj pro zmapování situace na trhu. Čím bude podnik úspěšnější, tím víc konkurentů bude přitahovat. Je proto nezbytné, aby se kaţdá firma o potenciální hrozbu konkurence zajímala. Častou chybou podnikatelů je podceňování analýzy trhu. Velmi jednoduše dokáţou vyjmenovat všechny konkurenty. Většinou se však jedná jen o přímé konkurenty. Bohuţel, na nepřímou konkurenci se často zapomíná a právě ta je v dnešní době právem povaţována za nejdůleţitější. (Kotler, 2003, s. 49) Kotler(2003, s. 50) uvádí: „Vsadil bych se, ţe váš podnik s větší pravděpodobností zničí nová převratná technologie, ne nějaký ‚protivnýʼ konkurent s podobnou nabídkou.“Z toho vyplývá, ţe největší konkurenti se neskrývají ve významných firmách, ale v malých ‚firmičkáchʼ, které se snaţí změnit zavedený stereotyp a nastavit nová pravidla hry. S tímto trendem se v poslední době setkáváme hlavně u IT. I kdyţ je sledování konkurence velmi důleţité, i tak Kotler(2003, s. 50)klade důraz na to, ţe: „O výsledku války rozhodnou zákazníci, ne konkurenti.“
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
32
Hlavní podstatou Porterovy metody je prognózování vývoje konkurenční situace ve sledovaném odvětví, a tím pádem také ziskovost zkoumaného odvětví. (Porter, 1994, s. 3−5)
Potenciální noví konkurenti
Dodavatelé
Konkurenční rivalita
Kupující
Náhradní (nové) výrobky
Obr. 3 - Model Porterovy analýzy [vlastní zpracování] 3.3.1 Stávající konkurence Jednou z největších hrozeb pro podnik jsou firmy, které jiţ mají zavedené jméno a nabízejí stejný či podobný produkt. Je uţitečné se v této části analýzy zamyslet nad otázkami typu: Jak velká je v daném sektoru konkurence? Jaká bude cena za reklamu, aby se o nás zákazníci dověděli? Jaký má daný trh potenciál růstu? Souboj podniků o dosaţení lepšího trţního podílu vede k stanovení konkurenční strategie. Nejpouţívanější nástroje pro získání konkurenční výhody vůči stávající konkurenci jsou: stanovení ceny, která často přechází do cenové války, technologické inovace, lepší zákaznické sluţby, nové produkty, reklama a akce na podporu prodeje. Skladba těchto konkurenčních nástrojů se mění podle aktivit konkurentů nebo změnou trţních podmínek. (Porter, 1994, s. 48) 3.3.2 Nová konkurence Druhou Porterovou hrozbou−silou− je vstup nových konkurentů na trh. Tyto nové podniky mohou rozšířit své produkty nebo sluţby a zasahovat tak do stejného odvětví podnikání. Tento jev se vyskytuje hlavně na nových, progresivně se rozvíjejících trzích. V dnešní do-
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
33
bě jde například o oblast chytrých telefonů a tabletů. Situace pro vstup na trh bývá často sloţitá a kaţdá společnost se musí vypořádat s různými bariérami pro vstup. Porter rozlišuje několik vstupních bariér, kterými by se společnost měla zabývat:
Úspory z rozsahu
Kapitálová náročnost vstupu na trh
Síť distribučních kanálů
Regulatorní poţadavky
Loajalita zákazníka k zavedení nové značky =>diferenciace produktu
Nejčastěji je vstup nové firmy na trh spojován s tlakem na cenu výrobků nebo s novým, inovativním přístupem v komunikaci a sluţbami. (Porter, 1994, s. 7−11) V České republice je tento jev momentálně pozorovatelný v bankovním sektoru, který zaznamenává revoluci sluţeb způsobenou příchodem nových bank. 3.3.3 Rostoucí vliv odběratelů Hrozbou vlivu odběratelů se myslí především jejich vyjednávací síla o ceně. Kupující se můţe svobodně rozhodnout, ţe bude odebírat méně výrobků nebo přejde k jinému výrobci. Tím staví proti sobě konkurenty, kteří vůči sobě vedou tvrdý konkurenční boj o získání jeho přízně. Vyjednávací skupina zákazníků se stává významnou konkurenční silou zejména v případech:
Malý počet zákazníků nakupuje velké mnoţství výrobků=> riziko vyjednání mnoţstevních slev nebo zlepšené kvality při stejných cenách.
Koupěschopnost jednoho zákazníka představuje vysoké procento trţeb jednoho podniku=> riziko akvizice výrobce a jiných odběratelů.
Vysoká cena =>riziko odlivu odběratelů k jiné konkurenci. (Porter, 1994, s. 25) 3.3.4 Rostoucí vliv dodavatelů
V odvětvích, zejména průmyslového charakteru, mají dodavatelé velký vliv na činnost podniku. Kaţdý takový podnik potřebuje ke své produkci zdroje. Síla dodavatelů je tím vyšší, čím více je na nich daný podnik závislý. Vyjednávací skupina dodavatelů má proto vůči podniku převahu v následujících případech:
Na trhu existuje pouze malý počet dodavatelů bez moţnosti nahrazení jiným dodavatelem =>riziko rozhodujícího vlivu na cenu.
Odběratelé jsou na produktech dodavatelů závislí=>riziko přerušení výroby.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
34
Integraceskupiny dodavatelů do odvětví odběratelů=>riziko zhoršení nákupních podmínek pro odběratele.(Porter, 1994, s. 27−29) 3.3.5 Substituční produkty
Substituční produkty jsou produkty jiného odvětví, které mohou určité produkty nahradit. Podle Porterovy analýzy je důleţité brát za váţného konkurenta substituty, které:
Jsou vyráběny v odvětvích s vysokým ziskem −např. farmaceutickýprůmysl. Cena produktů umoţňuje dosahovat významnou produkci ve sledovaném odvětví.(Porter, 1994, s. 24)
Tyto substituty – produkty−se pak stávají konkurenčními a představují pro firmu výraznou hrozbu. Konkurenční hrozba vyplývající ze síly substitutů je tím větší, čím niţší je jejich cena a čím vyšší je jejich kvalita. (Sedláčková a Buchta, 2006, s. 51)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
II. PRAKTICKÁ ČÁST
35
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
4
36
CHARAKTERISTIKA SPOLEČNOSTI FARE 4.1 Historie a zaměření společnosti FARE
Společnost FAREse od roku 1992 zabývá výrobou obuvi a patří mezi střední podniky s průměrným počtem 70 zaměstnanců. Provozovna společnosti je ve Valašských Kloboukách. Společnost patří mezi největší zaměstnavatele v tomto regionu, který se řadí mezi regiony s největší nezaměstnaností. Ve Valašských Kloboukách je veškerá výroba soustředěna a sídlí tady i jedna ze sedmi maloobchodních prodejen.
Obr. 4 - FARE − prodejna obuvi, Valašské Klobouky Další prodejny, které jsou provozovány společností FARE se nacházejív Luhačovicích, ve Zlíně, v Hradci Králové a v Praze. Podnik má jediného vlastníka, který je současně i ředitelem, jedná jménem podniku a má podpisové právo. Společnost se zaměřuje především na výrobu dětské obuvi. Stále však vyrábí i dámskou a pánskou obuv. V rámci České republiky je FAREjedním z nejvýznamnějších výrobců obuvi pro děti, o čem svědčí mnoţství ocenění, která tato firma obdrţela nejen v ČR, ale také na Slovensku. (FARE s.r.o., ©2014) V roce 2003 podnik rozšířil sortiment o trekingovou obuv. V roce 2007 zavedl výrobní program dětské domácí obuvi. Výhodou této obuvi je kromě precizního zpracování také to, ţe jeortopedická (klenková podpora a odpruţený došlap). Tyto atributy dělají z bot FARE velmi vhodnou obuv, která je ortopedickými odborníky vřele doporučována.Co se týká zaměstnanců, kromě pracovníků ve výrobě, je důleţitá pozice designéra a modeláře. Dnešní zákazník totiţ nevyţaduje jen funkční a pohodlné boty, ale i líbivý design. (FARE s.r.o., ©2014)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
37
Firemní filozofie společnosti FARE se opírá především o kvalitu obuvi a spokojenost zákazníka. Proto se značka FARE se svou více neţ dvacetiletou historií vyprofilovala v symbol spolehlivosti. (FARE s.r.o., ©2014)
4.2 Základní údaje o společnosti FARE
Obchodní název firmy: Sídlo: Právní forma podnikání: Typ subjektu: IČ: Evidující úřad: Datum vzniku první ţivnosti: Člen statutárního orgánu: Funkce: Bytem: Základní kapitál: Velikostní kat. dle počtu zaměstnanců:
FARE, s.r.o. Masarykova 254, 763 26 Luhačovice 112 – Společnost s ručením omezeným právnická osoba tuzemská 46343784 370504 – Městský úřad Luhačovice 14. 4. 1992 Alois Šůstek, datum narození 1. 7. 1952 jednatel Dr. Veselého 1042, 76326 Luhačovice 100 000.00 Kč 50 – 99 zaměstnanců
4.2.1 Ţivnosti
Druh ţivnosti: Obory činnosti:
-
ohlašovací volná výroba a oprava obuvi výroba brašnářského a sedlářského zboţí (kromě prostředků ortopedické povahy)
-
specializovaný maloobchod a maloobchod se smíšeným zboţím
-
velkoobchod
-
návrhářská, designérská, aranţérská činnost a modeling
Vznik oprávnění:
14. 4. 1992(MF ČR, ©2014)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
38
4.2.2 Organizační struktura
Ředitel Alois Šůstek
Referent marketingu
Vedoucí účtárny
účetní
Zásobování
Sklad usní
Obchodník
Mistrová dílen
Výrobní dělníci
Technolog výroby
Sklad ostatních materiálů
Sklad výrobků
Nákup
Návrháři (externí pracovníci)
Obr. 5 - Organizační struktura společnosti FARE, s.r.o. V čele celé organizace společnosti FARE je majitel Alois Šůstek, který zastává post ředitele a zároveň jednatele podniku. Podle jeho vyjádření se toto hierarchické rozloţení velmi osvědčilo. Na základě pokrytí všech důleţitých oddělení kvalitním středním managementem se proces výroby a prodeje obejde i bez jeho kaţdodenní přítomnosti ve firmě.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
5
39
SITUAČNÍ ANALÝZA SPOLEČNOSTI FARE 5.1 SWOT analýza společnosti FARE
Cílem bude rozbor všech působících faktorů, tj. silných, slabých stránek a příleţitostí, hrozeb. Na základě toho bude zjištěno, jaké jsou přednosti nebo slabiny FARE. Další zjištění se bude týkat externích hrozeb,kterých by se měla firma vyvarovat nebo naopak, jaké příleţitosti by měla vyuţít ve svůj prospěch. Tabulka 1 - SWOT analýza společnosti FARE [subjektivní posouzení, vlastní zpracování] Silné stránky
Slabé stránky
● Dobrá pověst a dlouholetá tradice
Interní prostředí
● Významné zkušenosti v oblasti obuvnictví ● Kvalita a spolehlivost nabízených výrobků
● Koncentrace na výrobu dětské obuvi
● Významné postavení na trhu dětské obuvi
● Umístění sídla podniku
● Rozsáhlá síť smluvních partnerů
● Rozšíření do jiných segmentů trhu obuvi
● Spokojenost zákazníků
● Nástroje pro zlepšení image značky
● Majetek pořizovaný výhradně z vlastních zdrojů ● Nízké pohledávky ● Zvládnuté výrobní procesy a export objednávek ● Kvalitní management a zaměstnanci podniku Příležitosti
Hrozby
Externí prostředí
● Demografické změny ve struktuře obyvatelstva ● Časté změny v zákonech ● Zájem zahraničních trhů
● Konkurence na trhu
● Nové dotační programy EU
● Asijští výrobci a dovozci nekvalitní obuvi
● Nové technologie zvýší produktivitu práce
● Nedostatečné oživování ekonomiky
● Změna preferencí zákazníků
● Růst cen a výrobních vstupů
5.1.1 Analýza vnitřních faktorů – silné stránky Ze všech silných stránek je nejdůleţitější jednoznačně kvalita nabízených produktů, především u dětské obuvi. Toto tvrzení je podloţeno také nedávnýmspotřebitelským testem MF Dnes, která srovnávala kvalitu dětské obuvi. Bylo testováno 16 různých modelů. Dět-
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
40
ské boty FARE splnily přísné podmínky kvality bez výhrad a byly navíc vyhodnoceny jako nejlepší ze všech testovaných modelů. „Tahle botka perfektně vede noţičku do správného postavení. To je bota na jedničku,“říká o obuvi české značky FARE pediatrJaroslav Fešar z Centra péče o nohy a tělo. (MF Dnes, ©2013) Firma se na základě ocenění kvality velmi dobře prezentuje na domácím a částečně i zahraničním trhu. FARE se také můţe pyšnitvýbornou pověstí mezi zákazníky. Tyto silné stránky utvrzují vedení společnosti, ţe i tradiční český výrobce obuvi můţe obstát v prostředí světové konkurence. Schopné vedenífirmy a kvalitní organizace výrobních procesů, respektive obchodu, jsou další silné stránky FARE. Dále je důleţité zdůraznit to, ţe firmainvestuje výhradně z vlastních zdrojů. Takové rozhodnutí o investicích zabezpečuje svobodu podnikání bez externích tlaků ze strany věřitelů. To významně přispívá k dosahování pravidelných zisků.
Zisk před zdaněním (mil. Kč) 10
9,162
8,859
9 8 7
6,259
6,152
6,064
6 5 zisk
4 3 2 1
0,951
0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 6 - Vývoj zisku před zdaněním společnosti FARE [vlastní zpracování] Společnost má rozsáhlou síť smluvních partnerů, kteří pokrývají téměř celé území ČR. Tato síť je navíc podpořena sedmi kamennými obchody. Z toho tři jsou strategicky umístěny v Praze. Tím je zabezpečena dostatečná dostupnost zboţí, coţ má vliv na dlouhodobou spokojenost zákazníků. Navíc udrţení vysoké loajality zákazníků patří mezi základní cíle firmy. Tím má být dosaţena eliminace moţného přechodu zákazníků ke konkurenci.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
41
V případě silných stránek je také nutné zmínitmalý počet pohledávek, které musí společnost řešit, coţ svědčí o dobrých vztazích mezi podnikem a jeho odběrateli. 5.1.2 Analýza vnitřních faktorů – slabé stránky Mezi slabé stránky společnosti patří poloha sídla společnosti s výrobními prostory a sklady, které doplácejí především na komplikovanou dopravní infrastrukturu. Tento problém se netýká pouze FARE, ale všech podnikatelských subjektů, které provozují svoji činnost v regionu Valašska. Zde se nabízí otázka, jestli pro firmunení výhodnější některé sloţky podnikání přesunout blíţe k městům jako je Zlín či Brno. Podle vyjádření managementu společnosti není slabé dopravní spojení tak závaţný problém, aby uvaţovalo o takovéradikální změně. Navíc z pohledu rentabilityby tyto investicebyly příliš nákladné a neefektivní. Aby podnik provozoval i nadále svou činnost ve Valašských Kloboukách, existuje ještě jeden důleţitý důvod, a tím je historické hledisko. Všichni zákazníci a dodavatelé FARE totiţ vědí, ţe firma jiţ více neţ 20 let patří mezi tradičního výrobce obuvi v tomto regionu. Další slabou stránkou firmy je design vlastních internetových stránek firmy. Výhodou firmy je v tomto případě její název FARE, který je pro uţivatele internetu snadno zapamatovatelný. Zvolení zemitých barev (s převaţující zelenou a oranţovou) je v kombinaci s bílým podkladem příjemné na prohlíţení. Osobně však nepovaţuji za příliš povedenou úvodní stránku uspořádání hlavních modulů, které v kombinaci s velkým mnoţstvím informací připomínají více internetovou formu tištěných periodik neţ výrobní podnik prodávající obuv. Jediným znakem zdůrazňujícím, ţe jde výhradně o výrobce dětské obuvi, je pouze dominantní botička vedle loga společnosti (upravený název FARE). To na mě působí dojmem slabé kreativity a nedostatečného zdůraznění image značky. Trend zvyšujících se trţeb prostřednictvím rezervací přes e-shop je indikátorem toho, ţe povedený design internetových stránek FAREje podstatný pro růst trţeb. Modernizace webových stránek by tedy měla být jednou z priorit vedení firmy.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
42
Obr. 7 - Titulní internetová stránka společnosti FARE Podle mého názoru je profilování se na výrobu jen jednoho segmentu obuvi (dětská obuv) v určitých fázích podnikání správným přístupem (první roky podnikání). Na druhou stranu se z toho můţe stát dvojsečná zbraň, která můţe způsobit firmě velké problémy v případě vstupu nových konkurentů na trh.I kdyţ FARE vyrábí také jiný sortiment obuvi, větší zaměření na ostatní segmenty (dámské nebo společenské boty) můţe společnosti přinést nejen zvýšení, ale především diverzifikaci trţeb. Takové opatření významně sniţuje riziko poklesu zisků, a to i v případě vstupu jiných konkurentů. Slabou stránkou tak zůstává nedostatečné vyuţití kombinace rodič – dítě, kdy rodič většinou boty pro svého potomka zajišťuje.Nabídka „balíčků“ dětské obuvi + elegantní obuv pro dospělé můţe přinést zvýšení zisků a je zajímavým marketingovým tahem. 5.1.3 Analýza vnějších faktorů – příleţitostí Potenciál zahraničních trhů je jednou z největších příleţitostí, která se FARE nabízí. Export se na celkových trţbách podílí jen z 5 %, coţ je při dnešních moţnostech velmi málo. Spojením silných stránek, tj. kvality a dlouholetých zkušeností, podnikzískává zbraně, kterými můţe prorazit i v jinýchzemích neţ jen v České republice. Jednou z prvních moţností,je významnější rozšíření vlivu směrem na východ. Podle mého názoru je poloha podniku (jen několik desítek kilometrů od slovenských hranic) málo vyuţitá. V blízkosti jsou velká krajská městajako Trenčín, Ţilina a Trnava.To zaručuje koncentraci významné kupní síly,
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
43
coţ přináší zajímavý potenciál pro růst trţeb a následně zisků. Výhodou je také jazyková i kulturní blízkost obou národů. To je důleţité především při vzájemných rozhovorech o moţných budoucích kontraktech. Neméně zajímavou příleţitost vidím ve vyuţití kontaktů mezi dodavateli z Itálie a Německa, kdy vzájemná kooperace mezi těmito subjekty můţe přinést uţitek všem stranám. Aby se zrealizoval případný export podniku do dalších zemí, bylo by zapotřebí rozšíření výrobních i lidských kapacit. Nejen z tohoto důvodu se nabízí větší vyuţití různých dotačních programů jak ze strany státu, tak ze strany Evropské unie, která podporuje rozvoj podnikání. V oblastidotací FARE začíná spolupracovat s místním úřadem práce, při vyuţívání dotačních programů na zřízení a podporu společensky účelných pracovních míst. Firma touto spoluprací získá přímou finanční podporu na nového zaměstnance, kterého přijme do pracovního poměru, a to aţ po dobu 12 měsíců. Potenciální zaměstnanci musí splňovat určité podmínky jako například dobu evidence na úřadu práce delší neţ šest měsíců. (MPSV, ©2012) Další příleţitosti, které se pro FARE nabízí a které nejsou dostatečně vyuţívány, jsou dotace v oblasti vzniku Chráněných pracovních míst pro osoby se zdravotním postiţením (Ministerstvo práce a sociálních věcí, ©2012), kdy budoucí přínos tohoto rozhodnutí můţe mít významnější efekt neţ jenomekonomický. Hodnota kaţdé společnosti u veřejnosti výrazně stoupá, pokud se do povědomí lidí dostanou informace o moţnostech uplatnění zaměstnanců s handicapem. Firma tak zároveň volí marketingový nástroj, který v konečném důsledku zajistí výbornou pověst organizace u veřejnosti. Vyuţívání všech dotačních programů je tedy výrazným přínosem v mnoha směrech. Důleţitý přínos spočívá i ve větším vyuţití dotací v oblasti inovací technologií, které v kombinaci s jiţ zmíněnými programy v oblasti podpory zaměstnanosti můţou tvořit základ pro další rozvoj podniku v střednědobém aţ dlouhodobém horizontu. Avšak podle vedení FARE se tyto dotace těţko získávají. V současné době je také velká příleţitost pro čerpání dotací v novém Operačním programu Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014–2020 (Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, ©2012), kde je zaměření hlavně na modernizaci technologických zařízení a procesů. Dochází zde ke sníţení energetické
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
44
náročnosti, coţ je moţností pro modernizaci vlastních strojů a zařízení, které by měly přinést zvýšení efektivity výroby. Poslední velká příleţitost, která je spojena s kvalitou výrobků a následnou spokojeností zákazníků FARE,je postupná změna ve vnímání kvality obuvi. V dnešní době zákazník, především v oblasti dětské obuvi, začíná preferovat kvalitu, za kterou je ochoten zaplatit. Podnik si v této oblasti vede dobře, coţ potvrzují také zvyšující se trţby v jednotlivých letech. V případě pouţití správných marketingových nástrojů, které budou cíleně zdůrazňovat kvalitu výrobků FARE, bude vyuţití této příleţitosti jednodušší.
Vývoj tržeb výrobků a služeb (mil. Kč) 45,0
40,3
40,6
40,0 35,0
31,2
30,0 22,9
25,0 20,0 15,0
tržby
15,9 12,6
10,0 5,0 0,0 2007
2008
2009
2010
2011
2012
Obr. 8 - Vývoj tržeb vlastních výrobků a služeb společnosti FARE [vlastní zpracování] 5.1.4 Analýza vnějších faktorů – hrozby Mezi hrozby, kterým musí FARE čelit,patří neustálé úpravy zákonů v oblastech zaměstnanosti, ochrany spotřebitele, daní, atd. Tyto změny často přímo ovlivňují výrobní procesy a v souladu s tím i cenu konečných výrobků. Nejvíce jsou tyto hrozby patrné ve zvyšujících se cenách vstupů, kdy především změny daní nebo větší náklady na zaměstnance(změny ve výši minimální mzdy, změna sazeb zdravotního a sociálního pojištění, atd.)se promítají do konečných cen výrobků. V této oblasti hrají důleţitou rolipečlivě budované vztahy s dodavateli, které v mnoha případech zabrání celkovému navyšování cen sortimentu, a to i v období doznívající ekonomické krize.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
45
Vstup nového konkurenta do odvětví obuvnictví také můţe ohrozit podnikání FARE. Největší problém způsobují výrobci a dodavatelé velmi levného sortimentu, a to především z Číny nebo Vietnamu, kterým opravdu není jednoduché konkurovat. Demografické změny a stárnutí obyvatelstva budou významnými faktory, které ovlivní řadu oblastí společenského ţivota, především podnikání s dětskou obuví. I kdyţ se toto stárnutí projeví ve větší míře aţ za několik desítek let, postupný trend změn věkové struktury populace bude patrný uţ v následujících letech. Tato hrozba, která velmi výrazně ovlivní předmět podnikání FARE, můţe být zároveň velkou příleţitostí pro rozšíření podnikatelského zaměření společnosti do dalších segmentů obuvnictví, např. diabetickou obuv.
5.2 PEST analýza společnosti FARE 5.2.1 Politické faktory V prostředí legislativy se společnost FARE musí vypořádat se dvěma typy zákonů: 1. Zákonydaňového, ţivnostenskéhocharakteru a zákoník práce Jde ozákony, které ovlivňují téměř všechny podnikatelské subjekty v ČR. Co se týká daňové legislativy, v posledních letech jsou nejvýznamnější změny především v otázkách DPH, které přímo ovlivňují téměř všechny aktivity společnosti FARE. Sníţená sazba DPH se v posledních letech posunula z 10 na 14 procent (od 1. 1. 2012) a z 14 na 15 procent (s účinností od 1. 1. 2013). V průběhu roku 2014 zůstávají sazby DPH nezměněné, ale příchodem nové vlády se uvaţuje o dalších změnách, které by měly platit od roku 2015. (Business center, ©2013) Uvedené změny DPH se promítly nejen v navýšení konečné ceny obuvi. Došlo i k růstu cen energií, tepla, vody, přepravy, skladování a pohonných hmot v porovnání s předchozími roky před úpravou DPH. (ČSÚ, ©2013) Pro podnik tento růst cen znamenal další finanční zátěţ, se kterou se FARE muselo vypořádat. Podle zkušeností managementu FARE je však největší problém v daňových, ale i jiných legislativních změnách. To totiţ kaţdý rok představuje zvýšenou administrativní zátěţ, a tím i náklady na chod společnosti: „Neustálé změny zákonů nám samozřejmě komplikují život.“(odpověď managementu společnosti FAREna dotaz z 23. 3. 2014: Povaţujete neustálé změny zákonů (daně, DPH, atd.) za velkou překáţku ve vašem podnikání?)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
46
K 1. 1. 2014 nastaly také změny v zákoníku práce. Ze změn, které se týkají společnosti FARE, je moţné uvést zkrácení doby náhrady mzdy v případě pracovní neschopnosti, která se nově posouvá z 21 na 14 dní. To znamená, ţe nemocný zaměstnanec, bude nově od zaměstnavatele pobírat náhradu mzdy jen prvních 14 dní a od 15. dne mu budou poskytovány dávky nemocenského pojištění. Zákoníkem práce je však dáno, ţe za první tři dny pracovní neschopnostináhrada mzdy zaměstnanci nepřísluší. Tato změna přinese určitou úsporu na mzdových nákladech. Ušetřené finanční prostředky mohou být poté pouţity efektivněji. (Business center, ©2013) 2. Zákony, které jsou zaměřeny na ochranu spotřebitele, občanský a obchodní zákoník Patří sem hlavně zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele v platném zněnía nový občanský zákoník č. 89/2012 Sb. účinný od 1. 1. 2014. Především§13 zákona 634/1992 Sb., který se věnuje reklamaci zboţí a sluţeb, je pro FARE důleţitým legislativním předpisem, kterým se musí řídit. Na základě tohoto předpisu je společnost povinna řádně informovat o rozsahu a způsobu uplatnění práva ohledně vadného zboţí („reklamace“), spolu s údaji o tom, kde reklamaci uplatnit. (Práce pro právníky, ©2013) Významné změny v oblasti reklamace zboţí, které je koupeno od roku 2014, přináší také nový občanský zákoník. Zákonná délka záruční doby (nově: odpovědnost za vady prodané věci) stále zůstává dva roky od zakoupení zboţí. (Podnikatel, ©2013) Komplikací pro podnik FARE můţe být „umělé“ prodlouţení záruční lhůty pro reklamaci, která začíná plynout při převzetí zboţí. Pokud se v rámci reklamační doby sortiment vymění, tak nezačíná nová dvouletá záruční doba, jak platilo podle starého zákoníku, ale běţí dál ta původní. To znamená, ţe pro spotřebitele bude výhodnější při nesplnění podmínek reklamace ze strany společnosti vyuţít právo odstoupit od smlouvy. Tím spotřebitelzískává zpětkupní cenu. Pokud si pak za vrácené peníze spotřebitel koupí stejné zboţí znovu, začíná běţet nová dvouletá záruka.(Podnikatel, ©2013) Částečné sníţení administrativních nákladů přináší zrušení automatického přidávání záručního listu k zakoupenému zboţí. To znamená, ţe pro uplatnění reklamace bude stačit pouhý doklad o koupi zboţí, který však musí obsahovat zákonem stanovené údaje. V případě, ţe prodávající odmítne vystavit záruční list a pouhý doklad není dostatečný, poruší tím zákon. (Podnikatel, ©2013)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
47
5.2.2 Ekonomické faktory Roky 2012 a 2013 byly z pohledu vývoje HDP pro Českou republiku spíše nepříznivé a pokles kolem 1% byl v obou předchozích letech způsoben hlavně propadem tvorby hrubého fixního kapitálu prostřednictvím investic. V posledním kvartálu 2013 však hrubý domácí produkt narostl v porovnání s předchozím kvartálem o 1,9% a byl v porovnání se všemi zeměmi EU nejvyšší. V příštích letech proto MF ČR očekává výraznější růst HDP. Vyšší domácí poptávka a pozitivní dopad na saldo zahraničního obchodu mají být hlavními faktory zabezpečujícími tento růst. Na rok 2014 předpovídá MF ČR meziroční růst 1,4%, v roce 2015 2% a v roce 2016 2,2%. (Ministerstvo financí ČR, ©2013) Tyto pozitivní zprávy by měly pro firmy, FAREnevyjímaje, znamenat v dalších letech částečné zvýšení trţeb, které by měly být podpořeny zvýšenou domácí spotřebou.
4 3
HDP v ČR 3,1
2,5 1,8
Změna v %
2
1,4
2
2,2
2015
2016
1 0 -1
2008
2009
-2 -3
2010
2011
2012 -1
2013 -0,9
2014
Predikce MF ČR
-4 -5
-4,5
Obr. 9 - Vývoj HDP v ČR + predikce MF ČR Dalším významným makroekonomickým ukazatelem, který podnik zajímá, je vývoj inflace. Průměrná míra inflace byla v roce 2013 1,4%, coţ bylo nejméně od roku 2009. V porovnání s rokem 2012 došlo k poklesu o 1,9%. Niţší růst cen byl způsoben slabou domácí poptávkou a dovozem levných vstupů (polotovary, suroviny, atd.) ze zahraničí. Tyto levné vstupy se tak projevily i v niţších cenách finálních výrobků. Navíc, kdyby nedošlo k úpravěobou sazeb DPH na počátku roku 2013, která se ihned v lednu 2013 projevila meziměsíčním zvýšením cen o 0,8%, byl by růst cen v roce 2013 ještě niţší. (ČSÚ, ©2014)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
48
Podle ČNB z 14. 2. 2014 dojde k návratu na hladinu inflačního cíle 2% ke konci roku 2014, a to hlavně z důvodu oslabení kurzu koruny poblíţ úrovně 27 CZK/EUR, které vydrţí aţ do počátku příštího roku. (ČNB, ©2014) Sledování pohybu koruny je pro společnost FARE důleţitou činností, kterou se musí zabývat, protoţe posilování či oslabování koruny přímo ovlivňuje export sortimentu, respektive import dodavatelských produktů. Listopadové rozhodnutí ČNB uměle sníţit kurz koruny mělo pro FARE spíš negativní dopad, protoţe vzhledem „k malému podílu exportu do zahraničí kolem 5 % je pro nás kurzový zisk zanedbatelný proti ztrátám z dovozu materiálů.“(odpověď managementu FARE na dotaz z 28. 3. 2014: Vzhledem k oslabení kurzu koruny k 27 CZK/EUR převaţují větší ztráty z draţšího dovozu materiálů neţ zisk z trţeb mimo ČR) Vývoj trhu práce, a z toho vyplývající míra nezaměstnanosti, se podniku příliš netýká. Kolektiv je ustálený, fluktuace zaměstnanců je na „zdravé“ úrovni.(odpověď managementu FARE na dotaz z 23. 3. 2014: Jaké máte zkušenosti s fluktuací pracovníků?)Z důvodu vysoké nezaměstnanosti v regionu si zaměstnanci více váţí svého místa, a proto nezaměstnanost nepředstavuje z pohledu společnosti výraznější problém. 5.2.3 Sociální faktory Obuvnictví se dlouhodobě potýká s nedostatkem kvalifikovaných pracovníků. Podle vedení FAREza to můţezrušení oboru obuvník téměř na všech středních školách. Tato situace je způsobená také ztrátou zájmu o řemeslo mezi mladými lidmi. „Především nám chybí šičky. Proto spolupracujeme s několika šicími dílnami.“ (odpověď managementu FARE na dotaz z 23. 3. 2014: Máte dostatečné mnoţství kvalitních pracovníků, tj. zaměstnanců vyučených v oboru?) Problém s nezaměstnaností je v regionu Valašsko velmi aktuální. Je zde totiţ míra nezaměstnanosti větší neţ 10%.(ČSÚ, ©2013) Na druhou stranu firmaspolupracuje s místním úřadem práce, který zprostředkovává práci uchazečům o zaměstnání. Nově se ve FAREnabízí moţnost pro nekvalifikované zájemce, aby ve firmě absolvovalizvolenou rekvalifikaci. Podle mého názoru jde o dobrou strategii,
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
49
jak si podnik můţe docela snadno a za poměrně nízkou cenu vychovat kvalifikované zaměstnance. Do budoucnosti tím tak můţe zabezpečit dostatek dobrých pracovníků. Průměrný věk pracovníkůse ve společnosti FARE pohybuje kolem 40 let. Tento věk je o něco niţší neţ průměrný věk zaměstnanců ve Zlínském kraji(41,7 let). (ČSÚ, ©2013) Na základě demografických prognóz bude společnost postupně stárnout a vymírat, jak upozorňují různé demografické studie. Podle predikce Burciny a Kučery bude základním rysem vývoje obyvatelstva v dalších letech postupné zvyšování průměrného věku. Do roku 2065 by měl tento průměrný věk dosáhnout úrovně aţ 47,7 roku. Důleţitějším signálem je však vývoj ekonomického zatíţení obyvatelstva. Podíl ekonomicky neaktivních (věk 0–19 a 65+) k ekonomicky aktivním (věk 20−64) se bude postupně zvyšovat z hodnoty 36,8 (současnost) aţ na hodnotu 49,4 (rok 2065). (Burcin a Kučera, 2004, s. 100−111) Společnost FARE stárnutí populace vnímá spíše jako příleţitost. Dopadem můţe být například změna sortimentu, který bude určený hlavně důchodcům, coţ můţe přispět k dalšímu rozvoji firmy. 5.2.4 Technologické faktory Obuvnictví se neustále vyvíjí a sledování nových technologických postupů v oblasti vývoje je v dnešní době nutnou podmínkou pro to, abynabídka obuvi zaujala zákazníka. Společnost se na vývoji nových technologií přímo nepodílí, ale technologie uvádí do svého výrobního procesu. FARE má moţnost sledovat různé novinky na veletrzích nebo vyhodnocovat doporučení svých dodavatelů. FARE z důvodu šetření nákladů nakupuje obvykle takové stroje a zařízení, kdy není prvním majitelem, a které si pořizuje výhradně ze svých vlastních zdrojů. Velkým nedostatkem je jednoznačně slabá dopravní infrastruktura v regionu Valašska. Především nenapojení na dálniční síť je obrovským handicapem. I kdyţ je spojení Zlína se slovenskými hranicemi rychlostní cestou R49 a napojení na slovenskou dálniční síť přes region Valašsko naplánováno uţ několik let, práce výrazně nepokročily. Zprovoznění celého úseku je tedy zatím v nedohlednu. (České dálnice, ©2012)
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
50
5.3 Porterova analýza společnosti FARE 5.3.1 Hrozba stávající konkurence Zlínský kraj je proslulý výrobou obuvi nejen v České republice, ale i v zahraničí. Je to zásluhou především Tomáše Bati, který obuvnictví v regionu proslavil a jeho odkaz přetrvává dodnes. Koncentrace výrobců obuvi je proto i v 21. století velká, a působí tady různě velké firmy: od rodinných firmiček, přes střední podniky, kde můţeme zařadit také FARE aţ po velké koncerny. Společnost FARE se však soustředí především na konkurenty s hlavní výrobou, respektive dovozem dětské obuvi, a mezi její hlavní rivaly patří: SUPERFIT – výrobcem této značky obuvi je rakouská firma s tradicí od roku 1875, LegeroSchuhfabrikGmbHse sídlem v Grazu, která získává na českém trhu čím dál větší podíl. Právem představuje pro FAREnejvětší hrozbu na trhu dětské obuvi. Heslo SUPERFITU zní: „Velká zodpovědnost za malé nohy.“ To také nejlépe vystihuje základní filozofii této značky. (Marandy.cz, ©2010) PEGRES obuv– tato česká firma vstoupila na trh s obuví v roce 1993. V roce 2004 rozšířila svůj sortiment o dětskou celokoţenou obuv. Cílem firmy je produkovat kvalitní výrobky. Proto veškerý sortiment usňovéobuvi a některé vzory domácí dětské obuvi zasílá k dobrovolné certifikaci u ITC Zlín a ČOA ve Zlíně. Na základě těchto certifikací můţe firma pro danou obuv pouţívat, podobně jako firma FARE, ochrannéznámky kvality: „Ţirafa“ a „Česká kvalita“. (PEGRES obuv s.r.o., ©2013) JONAP – firma byla zaloţena v roce 1992. Má dlouholeté zkušenosti ve výrobě domácí obuvi a šití svrškových dílů. Od roku 1998 je její hlavní činnost zaměřena na výrobu dětské obuvi a od roku 2008 rozšířila svůj sortiment o dětskou koţenou obuv. Obuv podniku má právo uţívat označení „Zdravotně nezávadná obuv“, a to na základě licenčního oprávnění ITC Zlín. (JONAP – výroba obuvi s.r.o., ©2013) RAK – začala svojí činnost na slovenském a českém trhu v roce 1993. Hlavní část sortimentu je orientována na dětskou obuv, především pro děti do tří let a pro školáky.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
51
Pro FAREpředstavuje firma nebezpečí především v oblasti jejího exportu do ČR prostřednictvím nejvýznamnějších odběratelů, jako je například firma Baťa nebo VelaShoes.(RAK s.r.o., ©2013) Jednatel společnosti FAREpovaţuje za jejího největšího konkurenta rakouskou firmu SUPERFIT. 5.3.2 Hrozba nové konkurence Také noví konkurenti představují pro FAREurčitou hrozbu. Firma rozděluje tyto nové konkurenty do dvou skupin. Do první skupiny patří ti konkurenti, kteří by v České republice začali s výrobou obuvi. To je však podle vyjádření podniku méně pravděpodobné, protoţe trh obuvi, a hlavně té dětské, není v ČR příliš velký a firmy, které zde působí, mají jiţ nějakou historii. Větší hrozbou tak můţe být dovoz jiţ zavedených značek z jiných zemí, které mají svou historii a dobré jméno. Otázkou zůstává, zda by rentabilita počátečních investic(provozování nových prodejen, vyškolení pracovníků a zabezpečení seriózních smluvních partnerů) byla pro tyto konkurenty zajímavá. 5.3.3 Hrozba rostoucího vlivu odběratelů Firma rozděluje odběratele na dvě základní skupiny. Do první skupiny patří velkoodběratelé zastoupení lékárnami a zdravotnickými prodejnami, u kterých je objem celkových objednávek mnohem větší ve srovnání s druhou skupinou. Tuto druhou skupinu tvoří spotřebitelé, kterými jsou smluvní partneři, e-shopy ale i fyzické osoby. Zákazníci si můţou zboţí objednat různými způsoby: telefonicky, e-mailem nebo prostřednictvím e-shopu. V poslední době společnost zaznamenává zvýšený počet objednávek prostřednictvím svého e-shopu. Objem takto sjednaných zakázek tvoří uţ 10−13% z celkových trţeb. Na tomto objemu se podílí rovněţ velkoodběratelé, pro které je takový způsob objednávek nejjednodušší. Je moţné očekávat, ţe vlastní e-shop bude v budoucnosti vytíţený, protoţe šetří čas jednak odběratelům, ale také zaměstnancům firmy při expedici tovaru.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
52
V době internetu a různých srovnávacích portálů bezesporu vzrostla i vyjednávací síla jednotlivých zákazníků, především na straně velkoodběratelů. FARE se snaţí svým zákazníkům vycházet vstříc, o čemţ svědčí i to, ţe zákazníky neomezuje minimálním odběrem zboţí. Výsledkem je tak široké portfolio odběratelů nejen na území České republiky, ale i v zahraničí. O spokojenosti svědčí i to, ţe firma nemusí ve větší míře řešit nesplacené pohledávky. „Pohledávky máme pod kontrolou a nevymahatelné pohledávky byly dosud v poměru k celkovému prodeji vlastních výrobků zanedbatelné.“ (odpověď managementu FARE na dotaz z 23. 3. 2014: Potýkáte se s nesplacenými pohledávkami? Daří se vám vymáhat pohledávky?) 5.3.4 Hrozba rostoucího vlivu dodavatelů FARE má několik dodavatelů z Čech, ale i zahraničí, se kterými dlouhodobě spolupracuje. Na základě přání firmy o zachování interního tajemství svých dodavatelů, je dostupná jen základní informace o těchto firmách. „Jde o interní informaci, ale mohu vám sdělit, že naši dodavatelé podešví pocházejí z Itálie, usně nakupujeme v Česku a Německu a komponenty v Česku. V kooperaci nám šije několik dílen ze zlínského regionu, ale také z Jihomoravského kraje.“(odpověď managementu FARE na dotaz z 23. 3. 2014: Mohli byste mi poskytnout informaci o hlavních dodavatelích?Můţete mi sdělit jejich jméno a také co vám konkrétně dodávají?) FARE nevnímá vliv dodavatelů jako hrozbu, i kdyţ se opakovaně snaţí získat co nejvýhodnější ceny dodávaných sluţeb i materiálů. Firma si je vědoma toho, ţe na trhu existuje velké mnoţství firem, které můţoujejich dodavatele jednoduše nahradit. Typickým příkladem jsou ceny energií, které se kaţdoročně poptávají u většího počtu dodavatelů. Tím se vyvíjí tlak na konečnou cenu a sniţují se tak provozní náklady. 5.3.5 Hrozba substitučních produktů Mezi substituty bezesporu patří velký počet nekvalitních výrobků z Asie, ale i jiných zemí. Výrobky mohou na první pohled vypadat jako kvalitní, ale tato skutečnost můţe býtjiná a tento sortiment často nesplňuje základní ortopedické a hygienické poţadavky.Tato obuv nemusí vydrţet dlouhodobější zátěţ. Navíc v některých případech nošení takové obuvi způsobuje zdravotní problémy, coţ především pro malé děti představuje riziko ohroţující jejich další vývoj.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
53
Zatímco FARE byla za výrobu kvalitních výrobků oceněna tím, ţe na konferenci Jakost Quality v roce 2003 obdrţela certifikát ke značce Ţirafy spolu s diplomem se značkou Česká kvalita. „Hlavní důraz klademe na kvalitu. Ta prodává naši obuv.“(odpověď managementu FARE na dotaz z 23. 3. 2014: Jaká je vaše firemní strategie?)
5.4 Shrnutí a vyhodnocení analýz Na základě SWOT analýzy mohu konstatovat, ţe u společnosti FAREpřevládají především silné stránky. Mezi důleţité silné stránky patří to, ţe má firma dlouholetou tradici a významné zkušenosti v obuvnictví. Kromě toho má společnost kvalitní management a zaměstnává schopné pracovníky. FARE se můţe také pyšnit dlouhodobými vztahy s dodavateli, zaměstnanci a také se svými zákazníky. Za slabou stránku povaţuji zejména nedostatečné vyuţití nástrojů marketingové komunikace, které by vedly ke zlepšení image značky. Co se týká externího prostředí, důleţitou příleţitostí je zájem zahraničních trhů a také vyuţití nových dotačních programů EU. Na druhou stranu hrozby číhají především v oblasti konkurenčního prostředí a nedostatečném oţivování ekonomiky, která je charakterizována především přetrvávající vysokou nezaměstnaností. Současná strategie zaměřená na kvalitu je podle mého názoru správná. Postupem času však lze podniku doporučit transformaci výroby i do jiných oblastí obuvnictví. To společnosti přinese lepší manévrovací prostor v oblasti řízení výroby a také v případě demografických změn obyvatelstva. Další doporučení se týká většího vyuţívání dotačních programů, prostřednictvím kterých můţe podnik zefektivnit svoje podnikání, tj. přes modernizaci technologií, systémů aţ po podporu v oblasti zaměstnanosti. Tyto dotace by měly být základem pro případné rozšiřování výroby, které se nabízí z důvodu zvyšující se poptávky zákazníků po produktech společnosti nejen v České republice, ale i v zahraničí. Potenciál zahraničních trhů povaţuji za jednu z největších příleţitostí, na kterou by se mělo FAREzaměřit. V souvislosti s PEST analýzou se podnik řídí všemi stanovenými vyhláškami a zákony, i kdyţ jejich časté změny způsobují řadu problémů a komplikují v určitých směrech i samotné podnikání. Technologické faktory společnost vyuţívá dostatečně a přiměřeně vzhledem ke svým moţnostem a potřebám. Strategie při implementaci technologických zařízení je zaloţená
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
54
na nízkých nákladech a bez vyuţití cizích zdrojů. Z toho důvodu převládají stroje, tzv. z druhé ruky, které jsou však stále v dobrém a zachovalém stavu. Přesto budoucí růst firmy spočívá hlavně v efektivním vyuţití nových technologií, které budou financovány prostřednictvím dotačních programů. Z Porterovy analýzy konkurenčních sil vyplývá, ţe na firmu působí všechny síly. Na prvním místě jsou zákazníci a podnik se je snaţí udrţet především individuálním přístupem, kvalitou svých výrobků a dobrou pověstí. I kdyţ se v dnešní době zákazníci řídí především cenou, zájem o sortiment podniku FARE sestále zvyšuje, přestoţe je jeho cena o něco větší, neţ u většiny konkurence. Zájem ze strany zákazníků je podmíněn především tím, ţe firma na konferenci Jakost Quality v roce 2003 obdrţela certifikát ke značce Ţirafy spolu s diplomem se značkou Česká kvalita. Konkurenční sílu dodavatelů je moţné v současné době označit za neutrální. Na základě všeobecně dobrých vztahů se ani neočekává, ţe by její významnost měla do budoucna výrazně růst. Také by pro společnost neměla představovat výraznější hrozbu. Další významnou skupinou jsou noví a stávající konkurenti. Většina těchto konkurentů se snaţí podnik porazit hlavně nabídkou niţších cen. Přesto pro FAREznamenají největší hrozbu zahraniční společnosti se zkušenostmi v oblasti výroby dětské obuvi, které se snaţí prorazit na českém trhu. Velkou výhodou oproti těmto zahraničním konkurentům je výborná znalost prostředí a rozsáhlá síť smluvních partnerů. Na druhou stranu je důleţité zodpovědně analyzovat stávající, ale i potenciální konkurenci v pravidelných intervalech i do budoucna. Další doporučení ohledně soupeřenís konkurencíspočívá ve vyuţití potenciálu sousedících zahraničních trhů Slovenska, respektive Rakouska.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
6
55
PROJEKT VYUŢITÍ NÁSTROJŮ MKT MIXU PRO ZVÝŠENÍ PRODEJE OBUVI VE SPOLEČNOSTI FARE 6.1 Příprava a uskutečnění projektu
V prostředí velké konkurence, která se vyskytuje nejen na domácím trhu ale i v zahraničí, vyţaduje růst trţeb obrovské úsilí. V popředí zájmu vţdy stojí zákazník a jeho potřeby, kterým se kaţdáfirma musí přizpůsobit. Udrţet si stávajícího zákazníka je pro společnost vţdy výhodnější, neţ sloţitě získávat nového. Kvalitní řízení a budování vztahů se zákazníky napomáhá k udrţení zisku společnosti. Významnou konkurenční výhodu pro společnost můţe představovat pouţití různých nástrojů pro cílení segmentu na jednotlivé skupiny zákazníků, které mají společné charakteristické vlastnosti. V některých případech, kdy se na trhu vyskytuje aţ příliš mnoho konkurentů se stejným zaměřením, jiţ dobré vztahy se zákazníky nepostačují. Pro udrţitelnost rentability podnikání je proto důleţité porozhlédnout se i po alternativních moţnostech zabezpečení zisků a pokusit se najít nové trhy pro odbyt produktů. Jednou z velkých příleţitostí je vyuţití potenciálu zahraničních trhů. Z důvodu volného obchodu v Evropské unii je rozšíření do zahraničí relativně dostupnou alternativou, která přináší nejen příleţitosti pro získání nových odběratelů, ale do budoucna i diverzifikaci rizik způsobených případnými ztrátami z důvodu menší poptávky po produktech na lokálním trhu. Neţ se firma rozhodne ve větší míře expandovat na zahraniční trhy, je důleţité stanovit si konkrétní cíle, které chce společnost na daném trhu dosáhnout a jaké metody proto vyuţije. Před zavedením projektu je nevyhnutelné analyzovat, jaké má firma nedostatky, a které příleţitosti se pro realizování daného cíle dají pouţít. Analýzou společnosti jsem došla k závěru ţe:
Primárním nedostatkem je nevyuţití většího potenciálu pro export na zahraniční trhy, kde především z důvodu polohy sídla firmy a jazykově-kulturní blízkosti, se expanze na Slovensko přímo nabízí.
Malé povědomí značky v zahraničí souvisí hlavně v nedostatečném vyuţití všech nástrojů marketingového mixu. Konkrétně komunikačního mixu (promotion).
Lepší vyuţití a pravidelná aktualizace databází jiţ získaných kontaktů prostřednictvím různých segmentací můţe zlepšit konkurenční postavení firmy.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
56
Větší koncentrace na získání dotačních programů pro inovaci technologií nebo podporu zaměstnanosti usnadní a zefektivní výrobní technologie a procesy, které firmě do budoucna přinesou důleţité zázemí pro navýšení výroby a významnější export výrobků.
Na základě zjištěných nedostatků a příleţitostí jsem vypracovala pro společnost projekt, který bude okruhy problémů efektivně řešit. 6.1.1 Formulace marketingových cílů a strategií Cílem tohoto projektu je vytvoření nejefektivnějšího marketingového plánu pro cílenou expanzi podniku na slovenský trh, vyuţitím co největšího mnoţství cenově přijatelných nástrojů komunikačního mixu. Vzhledem k lokalitě sídla firmy a její blízkosti k regionu severozápadního Slovenska jeprojekt v této fázi koncentrován do regionu Trenčín a okolí. Tento plán tvoří strategie, která je soustředěna na odběratele provozující kamenné obchody s obuví, lékárny a zdravotnické prodejny, a také na koncového zákazníka. Výsledkem aplikace této strategie by mělo být jak zvýšení povědomí o firmě v tomto regionu, tak nárůst trţeb z prodeje produktů za maximálního vyuţití internetového obchodu společnosti. Stanovené cíle:
Provést průzkum trhu ve městech Trenčín, Nemšová, Dubnica nad Váhom a v přilehlém okolí: a) zjistit, jaké je povědomí o značce firmy v tomto regionu b) zjistit a charakterizovat potřeby, resp. preference zákazníků v oblasti obuvnictví se zaměřením na segment dětské obuvi.
V rámci moţností firmy vypracovat co nejméně nákladný a zároveň nejefektivnější marketingový plán pro získání nových odběratelů jak na straně velkoodběratelů, tak i koncových zákazníků.
Zviditelnit organizaci a zvýšit tak atraktivitu značky a její konkurenceschopnost na tomto lokálním trhu.
Rozšířit a následně udrţet portfolio nových zákazníků, kteří se budou podílet na zvýšení trţeb z prodeje výrobků o 1 aţ 2 % (tj. 400 aţ 800 tisíc Kč) v časovém rozpětí 1 roku od spuštění marketingové kampaně.
Aktivně komunikovat se zákazníky a budovat jejich loajalitu.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
57
Zavést databázi zákazníků a nastavit její pravidelnou aktualizaci.
Vyuţít segmentaci jednotlivých skupin zákazníků podle společných vlastností pro účely efektivnějších nabídek sortimentu vyuţitím moderních marketingových nástrojů. 6.1.2 Integrovaný plán marketingové komunikace
Prostřednictvím provedených analýz a zjištěním nedostatků v oblasti komunikace se zákazníky, resp. nedostatečném vyuţití větší expanze na slovenský trh, jsou proto stanoveny kroky pro zavedení plánu marketingové komunikace. Marketingový plán pro zviditelnění značky na daném trhu vyţaduje vybalancování širokého spektra činností, mezi které patří:
Charakteristika místa podnikání
Výzkum trhu
Komunikace 6.1.2.1 Charakteristika místa podnikání
Před tvorbou marketingového plánu je nutné provést analýzu a charakteristiku trhu. Region kolem Trenčína tvoří tři významnější města a vytváří jakousi pomyslnou bránu pro vstup firmy na slovenský trh. Hlavním důvodem pro výběr tohoto regionu je, ţe přímo sousedí se Zlínským krajem a cesta autem z Valašských Klobouk nezabere více neţ 30 minut. Trenčín s téměř 60 tisíci obyvateli je největším a zároveň krajským městem Trenčianského kraje. Městečko Nemšová se nachází bezprostředně za hranicemi s ČR a jako první větší město nabízí moţnosti vyuţití nového trhu. Posledním větším městem je Dubnica nad Váhom, která má výborné dálniční spojení s Trenčínem. Soustředěním na tatotři města se firmě nabízí potenciál kolem 100 000 moţných zákazníků, kteří představují významný zdroj budoucích příjmů. Kupní síla regionu je do značné míry ovlivňována vývojem nezaměstnanosti. Míra registrované nezaměstnanosti v Trenčianském kraji se na počátku roku 2014 nepatrně zvýšila na téměř 11 %, ale zůstala více neţ 2,5 % pod průměrem Slovenska a ze všech krajů byla na třetím místě. (UPSVAR, ©2014) Z tabulky je moţné vyčíst, ţe míra nezaměstnanosti je v Trenčianském kraji v porovnání s ostatními slovenskými kraji poměrně nízká, coţ na-
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
58
značuje, ţe by měla být i kupní síla na příznivé úrovni. Nejniţší nezaměstnanost je logicky v Bratislavském kraji. Tabulka 2 - Míra evidované nezaměstnanosti v krajích SR
Území (kraje, SR)
leden 2014
Bratislavský kraj Trnavský kraj Trenčianský kraj Nitriansky kraj Žilinský kraj Banskobystrický kraj Prešovský kraj Košický kraj Slovensko
prosinec 2013
6,16 9,15 10,91 12,62 12,49 19,15 19,21 17,19 13,61
6,17 9,16 10,74 12,52 12,51 18,26 19,35 17,23 13,50
6.1.2.2 Výzkum trhu Výzkum trhu je jedním ze základních pilířů kaţdého marketingového plánu, který za předpokladu důkladného provedení, můţe vyústit do úspěšného podnikání. Výzkum lze rozdělit na dvě části:
Výzkum trhu na úrovni zákazníka
Výzkum trhu na úrovni konkurence
Kvalitní výzkum trhu pomůţe firmě snadněji stanovit cenu za jednotlivé výrobky. Dále pomůţe pochopit, jak přemýšlejí potenciální zákazníci, dokáţe zjistit preferované formy distribuce sortimentu nebo určit, které formy marketingu budou nejvhodnější pro koncipování správné image značky na daném trhu, atd. Návrh nástrojů a řešení pro výzkum trhu v regionu Trenčín:
Zapojení vlastních zaměstnanců nebo najatých brigádníků do „mysteryshoppingu“ – tj. zjištění všech dostupných informací o konkurentech přímo v obchodech se zaměřením na obuv nebo v lékárnách a zdravotnických zařízeních. Důraz musí být kladen na zjištění preferovaných výrobců mezi zákazníky, typ nabízeného sortimentu obuvi a stanovení cen za jednotlivé produkty.
Písemné dotazníkové šetření s návštěvníky obchodů s obuví, ale i lékáren a zdravotnických zařízení.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
59
Přímé dotazování prostřednictvím e-mailových schránek, on-line anket a dotazníků.
Monitorování diskusních skupin na internetu – tj. portály zaměřené na děti (rodinka.sk, mamebabatko.sk, e-mimino.cz, atd.), na zdravý ţivotní styl a na módu v oblasti obuvi (protetika.sk, topankovo.sk, atd.)
Vyuţití www stránek konkurentů – tj. vyhodnocování aktuální situace a vyuţití pravidelného benchmarkingu, analýza cen produktů nabízených prostřednictvím konkurenčních internetových obchodů.
Sledování aktuální situace obuvnictví v regionu Trenčín z tištěných médií – tj. časopisy, noviny, katalogy, prospekty, deníky, atd.
Účastnit se pravidelně veletrhů.
Zjištěné informace je třeba utřídit, zpracovat a vyhodnotit. Na základě tohoto výstupu můţe firma předvídat spotřebu zákazníků, sledovat výkyvy prodeje v různých obdobích roku, vyhodnotit účinnost různých forem propagace a pracovat s přehledy cen. 6.1.2.3 Marketingová komunikace Nejdůleţitější část při sestavování projektu expanze na slovenský trh bude kvalitní marketingová komunikace, kde hlavní pozornost bude věnována reklamě. Reklama zajistí zviditelnění organizace na novém trhu a osloví tak potenciální kupující. Na druhou stranu však neopomenu ani navrhnutí dalších efektivních nástrojů marketingové komunikace, jako je podpora prodeje a přímý marketing. Reklamu navrhuji v projektu realizovatprostřednictvím inzertních reklamních novin, jejichţ výhodou je pokrytí prakticky všech domácností, jelikoţ jsou distribuovány do poštovních schránek potenciálních zákazníků. Aby inzerát u těchto zákazníků vzbudil pozornost, měl by se v daném periodiku objevit vícekrát za sebou. Pro zvýšení efektu by měl být vytištěn barevně, coţ ale na druhou stranu přináší i vyšší náklady. Inzertní reklamní noviny doporučuji doplnit ještě o příbalový leták formátu A5, který bude jiţ konkrétně odkazovat na sortiment obuvi s odkazem na internetové stránky a e-shop společnosti. Osobně navrhuji v regionu Trenčín vyuţít inzerci v následujících inzertních novinách:
Trenčiansky Blesk
Regionální inzertní noviny, náklad 30 000 kusů, zdarma do schránek, 1krát týdně.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
60
Distribuce: Trenčín, Soblahov, Trenčianska Turná, TrenčianskeStankovce, Zamarovce, Zlatovce, Záblatie.
Bonus: nový klient získá zdarma článek o své firmě, či o konkrétním produktu.(Trenčiansky Blesk ©2014)
Pardon
Regionální inzertní noviny, náklad 70 000 kusů, zdarma do schránek 1krát týdně.
Distribuce: Trenčín, Nové Mesto nad Váhom, Stará Turná, Trenčianske Teplice, Trenčianska Teplá, Nová Dubnica, Dubnica nad Váhom, Ilava, Nemšová, Púchov, Povaţská Bystrica. (Pardon ©2014)
MY Trenčianske noviny
Regionální noviny, náklad 7 000 kusů 1krát týdně.
Distribuce: Trenčín a okolí. (MY Trenčianske noviny ©2014) Tabulka 3 - Návrh inzerce v tištěných periodikách [vlastní zpracování] Cena za formát a počet uveřejnění inzerátu
Formát Název inzerátu 1/4 strany Trenčiansky 1/3 strany Blesk 1/2 strany 1/8 strany Pardon 1/4 strany 1/2 strany MY Trenčianske 1/8 strany noviny 1/4 strany Celkem
Doba uveřejnění červenec 2014 srpen 2014 září 2014 červenec 2014 srpen 2014 září 2014 srpen 2014 září 2014
Počet uveřejnění za měsíc 2x (3. a 4. týden) 2x (1. a 3. týden) 2x (1. a 2. týden) 2x (3. a 4. týden) 2x (2. a 4. týden) 1x (1. týden) 2x (3. a 4. týden) 1x (1. týden)
€
CZK
Poznámka
150 225 300 140 400 400 270 345
4 125 6 188 8 250 3 850 11 000 11 000 7 425 9 488
plošná inzerce, barevná inzerce v příloze, barevná plošná inzerce, barevná plošná inzerce, černobílá plošná inzerce, barevná plošná inzerce, barevná inzerce v příloze, černobílá plošná inzerce, barevná
2 230
61 325
Masivnější vyuţití inzerce v tištěných periodikách navrhuji uskutečnit od druhé poloviny prázdnin aţ do začátku školního roku, tak jak je to naznačeno v tabulce 3. Kurz pouţitý pro přepočet na české koruny je 27,50 CZK/EUR, coţ je v současnosti průměrný střední kurz mezi oběma měnami. Tato kampaň má za cíl podpořit image značky FARE před začátkem školního roku. Důraz je zde kladen na kvalitní obutí pro zdravý vývoj chodidel předškoláků a školáků. V tomto směru doporučujiběhem prvního, respektive druhého zářijového týdne přidat k inzertním
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
61
reklamním novinám leták firmy, který bude poukazovat na obdrţené certifikáty, zejména na certifikát ke značce Ţirafy spolu s diplomem se značkou Česká kvalita. Leták formátu A5 musí být napsán ve slovenštině a bude jasně odkazovat na novou kolekci podzimního a zimního sortimentu. Dále zde bude zdůrazněna moţnost nákupu prostřednictvím internetového obchodu firmy, respektive smluvních odběratelů, získaných během této kampaně v Trenčíně, Dubnici nad Váhom a Nemšové. Náklady na grafickou přípravu letáku odhaduji na 1000 CZK, náklad tisku a doba uveřejnění jsou odhadnuty v následující tabulce. Tabulka 4 - Návrh distribuce letáků jako přílohy k inzertním novinám [vlastní zpracování] Název TrenčianskyBlesk
Doba uveřejnění září 2014 2. týden
Počet kusů letáků
Cena za 1ks/ CZK
Náklad celkem CZK
30 000
0.3
9 000
70 000
0.3
21 000
září 2014 Pardon
1. týden
Samozřejmě nelzeopomenout internetovou reklamu. Internet patří mezi nejrychleji se rozvíjející média, a proto je pro společnost vstupující na nový trh důleţitévěnovat internetové reklamě patřičnou pozornost. Při vyhledávání stránek společnosti FARE jsem zjistila, ţe jdou vyhledávat poměrně obtíţně. Zadáním klíčových slov „dětská obuv“, respektive „detské topánky“ na třech nejběţněji pouţívaných slovenských vyhledávačích, kterými jsou Google.sk, Zoznam.sk a Atlas.sk, byly výsledky slabé a odkazy na webovou stránku firmy se nacházely na spodních pozicích v seznamu.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
62
Tabulka 5 - Postavení webových stránek FARE při zadání klíčových slov [vlastní zpracování] Internetový vyhledávač GOOGLE.SK ZOZNAM.SK ATLAS. SK
„dětská obuv“ „detské topánky“ 12. místo 20. místo 21. místo nevyskytl se 16. místo 30. místo
Doporučujiproto, aby se společnost zaměřila a realizovala na internetu tzv. „reklamu na klíčová slova“. Vyhledávač pak zobrazí firmu na předních místech podle zaplacené provize. Z analýzy slovenských poskytovatelů reklamy na internetu a porovnáním cen pronájmu reklamní plochy na internetu jsem zjistila, ţe nejlepší variantou reklamy bude kombinace garance první strany a garance top 1–3 pozice na období aţ jednoho roku. Ceny pozic jsou uvedeny v eurech (€) a pouţitý kurz je opět 27,50 CZK/EUR. Tabulka 6 – Náklady na internetovou reklamu [vlastní zpracování] klíčová slova Měsíců „dětská obuv“ 6x „detské topánky“ 6x Cena 1 měs. kampaň (€) Cena spolu za 6 měs. kampaň (€) Cena spolu za 6 měs. kampaň (CZK)
Top 1−3 pozice Garance 1. strany Cena za měsíc Cena za měsíc 60 € 11.95 € 60 € 11.95 € 120 € 23.90 € 720 € 143.40 € 19 800 CZK 3 944 CZK
Na základě referencí a porovnáním různých poskytovatelů internetových reklam doporučuji vyuţít následujících společností:
1. Goldberg Media jako poskytovatele pronájmu reklamní plochy na internetu garance Top 1–3 pozice (Goldberg Media, ©2014) 2. GoUP jako poskytovatele pronájmu reklamní plochy na internetu garance Top
1. stránky (GoUP, ©2014) Prvních 6 měsíců po vstupu firmy na trh doporučujivyuţít obě moţnosti internetové reklamy, tj. jak garanci Top 1–3 pozice, tak garanci první strany a dalších 6 měsíců jen garanci první strany. Předpokládám, ţe tato kombinace bude postačující a celkové náklady tak budou činit přibliţně 28 000 CZK za rok. Podporu prodejedoporučuji realizovat za pomocivybudovaného kvalitního bonusového programu, kde zákazník za kaţdý nákup nad 1 500 Kč získá +10 % z ceny zakoupeného zboţí jako bonus na zákaznickou kartu, který můţe při dalším nákupu pouţít na zakou-
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
63
penídoplňkového sortimentu. To znamená, ţe tyto bonusy nebudou primárně slouţit pro koupi obuvi, ale cílem bude zvýšit odbyt doplňkového sortimentu, jako jsou stélky, ponoţky, kufry, atd. Bonusový program navrhuji v první fázi nabízet přímo při komunikaci s potenciálními velkoodběrateli z kamenných obchodů a zdravotnických zařízení v regionu Trenčín, coţ částečně usnadní vstup mezi jiţ zavedené značky, které mají svoje místo v regálech těchto obchodů a zdravotnických zařízení. Samozřejmostí bude, ţe tento bonusový program budou moci zákazníci obchodů vyuţít i při nákupech přes e-shopfirmy. Na základě vyhodnocení zájmu, popřípadě nezájmu tohoto projektu se dál rozhodne o pokračování a také o moţném rozšíření mezi české odběratele. Hranice 1 500 Kč je zvolena záměrně, aby byl zákazník motivován ke koupi ve většině případů dvou a více párů obuvi. Tato varianta slev bude pro firmu z marketingového hlediska výhodná, protoţe si do budoucna zabezpečí větší počet věrných zákazníků. Navíc se zvýší odbyt jak na straně obuvi, tak na straně doplňkového sortimentu. Vybudování bonusového programu prostřednictvím zákaznických karet přináší ještě jednu výhodu, a tou je získání kontaktů a vytvoření databáze zákazníků. Nad touto databází se dají dělat různé segmentace nebo analýzy preferencí, které se můţou v pozdější fázi hodit při cíleném oslovování určité skupiny zákazníků prostřednictvím nástrojů přímého marketingu. V neposlední řadě je takto získaná a pravidelně aktualizovaná databáze klientů velkou konkurenční výhodou, která by měla být základem pro správné řízení vztahů se zákazníky. Tabulka 7 - Návrh zákaznické karty FARE, s.r.o. [vlastní zpracování]
ZÁKAZNICKÁ KARTA Jméno
Příjmení
Datum narození XX.XX.XXXX
Číslo karty
Telefonní číslo ´+XXX XXXXXXXXX
e-mail @
XXXXX
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
64
6.1.3 Řízení vztahů se zákazníky Řízení vztahů se zákazníky −anglickém překladu Customer Relationship Management (dále jen CRM)−je neodmyslitelnou sloţkou úspěšného podnikání. Systémy CRM jsou právem označovány jako jedny z nejdůleţitějších zdrojů konkurenceschopnosti společnosti na trhu. Prostřednictvím těchto systémů firma dokáţe nejen předvídat jiţ zmíněné preference zákazníků, ale také efektivně selektovat klíčové zákazníky, kteří jim přinášejí největší uţitek. Na základě toho můţe firma jednoduše rozlišit, kterým zákazníkům je potřeba věnovat největší pozornost. Navrhuji databázi plnit daty, která budou slouţit k identifikaci zákazníka, jeho nákupů, preferovaného sortimentu, místa pořízení výrobku, atd. Vedle toho je nezbytnou databází také seznam všech odběratelů a produktů, které jsou nabízeny vlastním zákazníkům. K vybudování databáze poslouţí program, který jiţ firma pouţívá, a to tabulkový software MS Excel. Data je moţné pouţít z adresáře o fakturách z pouţívaného ekonomického software, adresáře o zákaznických kartách nebo databází všech odběratelů. V první fázi, z důvodu šetření nákladů, bude toto řešení dostačující. V budoucnu doporučujizaměřit se na zdokonalení tvorby databází prostřednictvím sofistikovanějších nástrojů, jako je například MS Access. Výstupem CRM systému by mělo být efektivní vyuţití marketingu při jednání se zákazníkem, který má zájem o produkty. Nabízí se tak moţnost opakovaného nákupu produktů firmy. Je zde reálný předpoklad, ţe se tento zákazník stane věrným odběratelem sortimentu. Tato marketingová technika se nazývá one-to-one marketing. Druhou marketingovou technikou, která se dá pouţít na základě cíleného řízení vztahů se zákazníky prostřednictvím CRM systému, je tzv. cross-selling. To znamená, ţe potenciálním zákazníkům je moţné nabídnout a prodat k obuvi také ponoţkový nebo stélkový sortiment, coţ přinese vyšší trţby i v jiných oblastech, které nejsou hlavním zaměřením firmy. Jiným typickým příkladem je vhodné vyuţití komunikace se zákazníkem, převáţně matkou, která kupuje svému dítěti obuv do školy. K této obuvi je moţné jí nabídnout i nákup domácí obuvi nebo jiného doplňkového zboţí pro děti. 6.1.4 Měření efektivity marketingového plánování V průběhu sledovaného období marketingové kampaně, kterou jsem stanovila na jeden rok, je při vyhodnocování efektivnosti daných cílů (získaní významnějšího podílu v trenči-
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
65
anském regionu, zvýšení loajality zákazníků) důleţité průběţně sledovat účinnost jednotlivých nástrojů marketingové komunikace. V případě neuspokojivých výsledků doporučuji tyto nástroje doplňovat o další komunikační aktivity, které zabezpečí nejen důleţitou zpětnou vazbu ze strany zákazníků, ale i zvýšení prodeje výrobků firmy. Nejvhodnějšími nástroji pro vyhodnocení stanovených cílů se jeví vyuţití internetových on-line dotazníků na webových stránkách firmy, které poskytnou měřitelnou reakci spokojenosti nebo nespokojenosti s kvalitou výrobků, distribucí, komunikací ze strany pracovníků firmy, se zkušenostmi s velkoodběrateli a s úrovní reklamy. Lze také pouţít osobní dotazování odběratelů ze strany obchodních zástupců, které navrhuji aplikovat jen na novém trhu. Tato komunikace okamţitě poskytne zpětnou vazbu vnímání značky mezi novými zákazníky.
6.2 Časová charakteristika projektu Marketingová kampaň a všechny činnosti související se vstupem firmy na slovenský trh jsou v tomto projektu navrţeny na období jednoho roku. Doporučuji rozdělit tuto kampaň do dvou fází tak, aby se povědomí o značce FARE šířilo postupně v průběhu celého roku.
I. fáze: analýza trhu, reklamní a ostatní marketingová činnost − červen aţ září 2014.
II. fáze: podpora prodeje, vybudování a správa CRM systému, vyhodnocování a monitoring marketingových aktivit – září 2014 aţ květen 2015. 6.2.1 I. fáze
Období červen aţ září 2014 bude primárně slouţit k analýze trhu a zviditelnění značky prostřednictvím internetové reklamy. Na základě výzkumu trhu bude v druhé polovině školních prázdnin nasazena reklamní kampaň v regionálním tisku a obchodech tak, aby se značka FAREdostala do povědomí lidí. Cílem tohoto načasovaní je co největší vyuţití „školní a předškolní hysterie“. 6.2.2 II. fáze Druhá fáze bude kontinuálně navazovat na tu první. Cílem je, aby se jiţ v září 2014 nabízel nový bonusový program pro věrné zákazníky a aktivně se začaly řídit vztahy se zákazníky prostřednictvím vytvořeného CRM systému. Z toho vyplývá, ţe vybudování tohoto systému, komplexní zaškolení vybraných pracovníků a ověření správné funkčnosti musí být
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
66
naplánováno uţ na konec července tak, aby ostrá verze systému a databází fungovala spolehlivě a bez zbytečných problémů. Časové rozloţení marketingových činností je pro přehlednost znázorněno v následující tabulce. Tabulka 8 - Časové rozložení marketingových činností [vlastní zpracování] činnost výzkum trhu &mystery shopping reklama v tisku −Trenčiansky Blesk reklama v tisku − Pardon reklama v tisku − MY Trenčianske noviny reklama na internetu −Goldberg Media reklama na internetu −GoUP vývoj a implementace − CRM implementace − bonusový program zaškolení zaměstnanců − CRM marketingové školení − přímý prodej
období realizace červen 2014 červenec − září 2014 červenec − září 2014 srpen − září 2014 červen − listopad 2014 červen 2014 − květen 2015 červenec − srpen 2014 srpen 2014 srpen 2014 srpen 2014
Pro vyjádření časového plánu všech činností potřebných pro úspěšné zavedení CRM nástrojů, tj. nástrojů na podporu prodeje, bude vyuţita metoda CPM, která je součástí programu WinQSB. Tato metoda označuje všechny činnosti, které jsou pevně dané, a neuvaţuje se o moţnosti jejich změny. Popis a návaznosti mezi jednotlivými činnostmi jsou uvedeny v následující tabulce. Tabulka 9 - Časový plán metodou CPM [vlastní zpracování] činnost A B C D E F G H I J K L M N
popis jednotlivých činností zpracovaní marketingového projektu CRM prezentace projektu před managementem schválení projektu managementem podniku výběr týmu pracovníků pověřených vedením projektu zadání požadavku na vybudování CRM systému (inzerát) výběrové řízení na externího pracovníka tvorba dotazníku a ankety na web společnosti návrh zákaznické karty + schválení tisk zákaznických karet + distribuce vybudování a implementace CRM systému zaškolení zaměstnanců se správou databází a CRM nástrojů marketingové školení pracovníků − přímý prodej testování systému a analyzování dat návrh změn a optimalizací
předcházející počet dní činnost realizace A B C D E D D H F J D K M, G, I
2 1 1 1 1 10 2 1 1 7 1 1 3 2
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
Obr. 10 - Zadání do programu WinQSB [vlastní zpracování]
Obr. 11 - Řešení získané v programu WinQSB [vlastní zpracování]
67
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
68
Obr. 12 - Grafické zobrazení kritické cesty získané programem WinQSB [vlastní zpracování] Výpočtem v programu WinQSB je délka zavedení CRM systému do společnosti 29 dní. Tabulka a grafické řešení vyznačuje kritickou cestu trvání projektu, tj. zobrazuje cestu s nulovými rezervami. Tato kritická cesta vede přes následující činnosti: zpracování marketingového projektu, prezentace projektu před managementem, schválení projektu managementem firmy, výběr týmu pracovníků pověřených vedením projektu, zadání poţadavku na vybudování CRM systému (inzerát), výběrové řízení na externího pracovníka, vybudování a implementace CRM systému, zaškolení zaměstnanců se správou databází a CRM nástrojů, testování systému a analyzování dat, návrh změn a optimalizací. Z důvodu obezřetnostidoporučuji vytvořit bezpečnou časovou rezervu pro kvalitní zpracování systému. Doba 30−35 dní se jeví jako dostatečný čas na přípravu všech činností. Z uvedené časové analýzy a z poţadavku na dodrţení stanoveného termínu spuštění systému vyplývá, ţe začátkem zahájení projektu by mělo být období mezi 25. aţ 30. červencem 2014.
6.3 Nákladová analýza Celkové náklady marketingové kampaně vstupu společnosti na slovenský trh rozděluji podle navazujících činností následovně: 1. Náklady na výzkum trhu 2. Náklady na reklamu 3. Náklady na podporu prodeje.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
69
6.3.1 Výzkum trhu V nákladové analýze se uvaţujeo průměrné hodinovéhrubé mzdě ve výši 185 Kč. Tato mzda vychází z průměrné nominální mzdy Zlínského kraje v roce 2013 (cca 22 000 Kč) a je navýšena o odvody na zdravotní a sociální pojištění. V navrhovaném projektu je výzkum trhu kombinací vyuţití internetu a dat získaných obchodními zástupci firmy. Pro FARE je získání informací z internetu finančně nenákladné a monitoring diskusních skupin, konkurence, respektive vyhodnocování online anket a dotazníků je poměrně finančně výhodné. Tuto činnost zvládne jeden člověk nad rámec svojí pracovní náplně. Větší jednorázové náklady jdou na „mystery shopping“, kde navrhuji k obchodnímu reprezentantovi najít jednoho brigádníka. Zkoumání trhu doporučuji provést během 2 dnů, tj. 2x 8 h, a to konkrétně v pátek a v sobotu, kdy se v obchodech a obchodních centrech vyskytuje větší mnoţství lidí. Náklady na brigádníka jsou 80 Kč/h + strava v hodnotě 80 Kč. Hrubá mzda u obchodního zástupce, jako zaměstnance firmy, je uvaţována ve výši 185 Kč/h a je navýšena o příspěvek na stravu. Návrh a vytvoření dotazníků vyţadují minimální náklady, protoţe dotazníky je moţné tisknout v sídle firmy. Distribuci dotazníků potenciálním zákazníkům a jejich následné vyhodnocení zajistí jiţ zmínění vyslanci firmy.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
70
Tabulka 10 - Náklady na výzkum trhu [vlastní zpracování] Náklady: mzdy + odvody v Kč
Náklady: ostatní v Kč
Náklady v Kč
„mystery shopping“ náklady brigádník náklady obchodní zástupce doprava − benzín dotazníkové šetření − písemné grafické zpracování dotazníku tisk dotazníků − (400ks) distribuce vyhodnocení dotazníkové a anketové šetření − internet tvorba + implementace dotazníku a ankety na www vyhodnocení
1 440 3 120 -
600
1 440 3 120 600
370 925
100 -
370 100 0 925
1 480 740
-
1 480 740
8 880
-
8 880
16 955
700
17 655
diskusní portály na WWW monitoring (rok)
Celkem/rok 6.3.2 Reklama
Náklady související s reklamou byly vyčísleny jednotlivě v předcházející kapitole o marketingové komunikaci. Jejich souhrn je však uveden kvůli přehlednosti v následující tabulce. Rizikem vyjádření nákladů reklamy na slovenském trhu zůstává vývoj kurzu české koruny k euru. Z důvodu objektivního ocenění těchto nákladů jsou v tabulce zobrazeny ceny jak v eurech, tak při kurzu 27,50 CZK/EUR i v českých korunách.
Tabulka 11 - Náklady na reklamu [vlastní zpracování] Náklady v EUR
Náklady v Kč
tištěná periodika inzerce v novinách −Trenčiansky Blesk inzerce v novinách − Pardon inzerce v týdeníku − MY Trenčianske noviny grafická příprava příbalového letáku tisk letáků − příloha Trenčiansky Blesk (30 000 ks) tisk letáků − příloha Pardon (70 000 ks)
675 940 615 -
18 562 25 850 16 912 1 000 9 000 21 000
internet reklama GoldbergMedia: Top 1−3 měs. (1x 6 měsíců) reklama GoUP: Top 1. strana. (2x 6 měsíců)
720 286
19 800 7 887
3 236
120 012
Celkem/rok
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
71
6.3.3 Podpora prodeje Podpora prodeje se v navrhovaném projektu orientuje na vyuţití potenciálu bonusového programu a budování loajality zákazníků prostřednictvím efektivního řízení vztahů. Vybudování CRM systému si z materiálního pohledu nevyţádá ţádné extra náklady, protoţe databáze zákazníků, velkoodběratelů a dalších poloţek budou řešeny vyuţitím softwarových aplikací, které firma jiţ vlastní, konkrétně s vyuţitím MS EXCEL. Vývojem a přípravou databázových nástrojů bude pověřen externí pracovník, který musí projít výběrovým řízením. Cena za vybudování, implementaci databází a zaškolení pracovníků v oblasti databází bude 10 000 Kč. Po seznámení sesystémem doporučuji vyslat dva pracovníky na školení v oblasti marketingových strategií tak, aby byl potenciál CRM systému naplno vyuţitý ve prospěch zvýšení trţeb. Cena kurzu pro jednu osobu bude 3 580 Kč i s příspěvkem na stravu. Tabulka 12 - Náklady na podporu prodeje [vlastní zpracování] Náklady: mzdy Náklady: Náklady v Kč + odvody v Kč ostatní v Kč zákaznické karty grafický návrh zákaznické karty tisk karty − (250ks) distribuce CRM výběrové řízení na vybudování CRM − inzerát vybudování a implementace databází zaškolení pracovníků − správa databází marketingové školení pracovníků − využití CRM
Celkem/rok
370 -
750 -
370 750 0
8 000 2 000 -
200 7 160
200 8 000 2 000 7160
10 370
8 110
18 480
6.3.4 Celkové náklady Z vypracované nákladové analýzy vyplývá, ţe celkové náklady spojené se vstupem firmy FARE na nový trh se budou pohybovat ve výši 156 147 Kč, coţ činí pouhých 0,38 % z trţeb společnosti roku 2012. Tuto sumu je důleţité investovat, pokud má projekt fungovat podle plánovaných představ. Největší poloţkou je plošná inzerce v reklamních schránkových novinách, která tvoří téměř 60 % (cca 92 000 Kč) všech nákladů. Náklady na projekt lze povaţovat vzhledem k výši trţeb za nízké, proto doporučuji projekt v navrţeném kontextu realizovat.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
72
Tabulka 13 - Celkové náklady marketingové kampaně [vlastní zpracování] oblasti marketingových nástrojů Výzkum trhu
Náklady v Kč 17 655
z toho mystery shopping
5 160
z toho dotazníkové šetření − písemné
1 395
z toho dotazníkové šetření − internet
2 220
z toho monitoring
8 880
Náklady na reklamu z toho tištěné periodika
120 012 92 325
z toho internet
27 687
Podpora prodeje
18 480
z toho zákaznické karty z toho CRM
Celkem/rok
1 120 17 360
156 147
6.4 Riziková analýza Kaţdý projekt provází určitá rizika. Z toho důvodu by všechny rizikové faktory měly být identifikovány ještě před zaváděním projektu do společnosti. Bez určení těchto rizik a způsobu jejich eliminace by společnost mohla utrpět velké ztráty. Pomocí rizikové analýzy není moţné zjistit všechna rizika, která se v budoucnosti můţou objevit. Důleţité však je, ţe touto analýzou se větší část rizikových faktorů dá nejen identifikovat, ale určit i jejich stupeň rizika. Rizikové faktory se dělí, podle jejich vlivu na projekt, na tři stupně: A – nízký stupeň rizika B – střední stupeň rizika C – vysoký stupeň rizika
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
73
Tabulka 14 – Identifikace rizik projektu [vlastní zpracování]
1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.
charakteristika rizika
výše rizika
nezájem managementu o připravovaný projekt neschválení prostředků z rozpočtu na marketingové aktivity nedostatečný počet vhodných pracovníků podílejících se na projektu slabá motivace zaměstnanců k navrženým změnám změna kurzu české koruny k euru nevhodně zvolený dodavatel CRM systému neúplné a chybné údaje v databázích nezájem klientů zapojit se do bonusového programu nedodržení časového plánu nízká odezva zákazníků na řízení vztahů
C C B C B C B A B A
6.4.1 Hodnocení rizik projektu 1. riziko – nezájem managementu o připravovaný projekt Patří do skupiny největších rizik ohroţujících projekt. Eliminace tohoto rizika se nabízí v efektivním zdůvodnění výhodnosti projektu managementu společnosti, které bude podpořeno pomocnými výpočty. 2. riziko – neschválení prostředků z rozpočtu na marketingové aktivity Největší riziko. V případě neuvolnění zdrojů z rozpočtu by toto rozhodnutí významně ovlivnilo realizaci projektu ve všech bodech. Na druhou stranu, v případě jasných argumentů a vysvětlení pozitivních stránek projektu, by se toto riziko významně eliminovalo. 3. riziko – nedostatečný počet vhodných pracovníků podílejících se na projektu Riziko nedostatku lidských zdrojů spočívá více v neochotě podřídit se novým činnostem souvisejících s projektem. Eliminování tohoto rizika by měla zabezpečit správná forma motivace zaměstnanců ze strany managementu. 4. Riziko– slabá motivace zaměstnanců k navrţeným změnám Vysoké riziko projektu. Eliminace by měla přijít s prvními úspěchy projektu a finančním odměňováním pracovníků za práci navíc.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
74
5. riziko – změna kurzu české koruny k euru Riziko změny kurzu koruny k euru je nezanedbatelné a v mnoha případech vhodná obrana proti těmto výkyvům neexistuje. Částečné eliminování tohoto rizika můţe být v drţení trţeb v eurech a ve vhodném okamţiku převedení na českou měnu. 6. riziko – nevhodně zvolený dodavatel CRM systému Eliminování rizika bude zabezpečeno důkladným výběrovým řízením dodavatele a pravidelnou kontrolou vývoje systému ještě před nasazením do praxe. 7. riziko – neúplné a chybné údaje v databázích Významné riziko projektu. Sníţení rizika na minimum spočívá v pravidelné aktualizaci, respektive v přepracování databází. 8. riziko – nezájem klientů zapojit se do bonusového programu V případě nezájmu klientů o bonusový program doporučuji zavedení vyšších slev nebo sníţení minimální hranice nákupu tak, aby byla dosaţena vyšší atraktivnost tohoto programu. 9. riziko – nedodrţení časového plánu Jednou z moţností pro eliminaci rizika je přepracování časového plánu a harmonogramu všech činností souvisejících se zaváděním projektu do společnosti. 10. riziko – nízká odezva zákazníků na řízení vztahů Prostřednictvím odměn za názory a připomínky firma dostatečně eliminuje nezájem zákazníků o CRM.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
75
ZÁVĚR Zákazník nepovaţuje kvalitní výrobek za něco výjimečného. Je důleţité si uvědomit, ţe zákazník ţádá nadstandard. Společnost by tak měla umět správně vyuţívat i veškeré nástroje marketingového mixu. Především komunikaci, jakoţto jeden z nástrojů, který můţe posílit vztah zákazníka ke značce. Teoretická část této diplomové práce byla zpracována z odborných literárních zdrojů. Důraz byl kladen na jednotlivé nástroje marketingového mixu, které byly definovány i popsány. Poté zde byla uvedena specifika marketingového mixu v obuvnictví, kde byla hlavní pozornostvěnována především dětské obuvi. Teoretická část byla završena analýzou prostředí. Na začátku praktické části byla představena společnost FARE z hlediska jejího zaměření, historie a základních údajů. Dále byl analyzován současný stav firmy prostřednictvím SWOT, PEST a Porterovy analýzy. V analytické části bylozjištěno, ţe společnost FARE nedostatečně vyuţívá nástrojů marketingové komunikace, které by vedly ke zlepšení image značky. Bylo také zjištěno, ţe vyuţití potenciálu sousedícího zahraničního trhu Slovenska je vhodnou alternativou jak bojovat proti konkurenci. Projektová část byla zaměřena především na návrh marketingového plánu pro expanzi značky FARE na slovenský trh, konkrétně do měst Trenčín, Nemšová a Dubnica nad Váhom, a také vytvoření CRM systému na podporu zvýšení loajality zákazníků. Expanze společnosti FARE na slovenský trh tkví ve vyuţití kvalitní marketingové komunikace, kde hlavní pozornost byla věnována reklamě. Realizace reklamy byla v projektu navrţena prostřednictvím regionálního tisku v Trenčíně a okolí. Další návrh se týkal internetové reklamy, protoţe internet dnes patří mezi nejrychleji se rozvíjející média. Časová, nákladová a riziková analýza potvrdila, ţe je tento projekt reálný. Z vypracované nákladové analýzy vyplynulo, ţe celkové náklady marketingové kampaně by v tomto případě činily necelých 160 000 Kč. Investice na tento projekt můţe významně přispět k růstu trţeb firmy. Projekt bude zaváděn přibliţně měsíc, rizika jsou přijatelná. Projekt můţe představovat cestu, jak zvýšit prodej obuvi ve společnosti FARE. Bude tedy záleţet na vedení společnosti, zda se rozhodne pro realizaci tohoto projektu.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
76
SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY [1] BAINES, Paul, Chris FILL a Kelly PAGE, 2013. Essentials of marketing. 1. vydání.Oxford: Oxford University Press, 413 s. ISBN 978-0-19-964650-0. [2] BURCIN,Boris a Tomáš KUČERA, 2004. Nová kmenová prognóza populačního vývoje České republiky (2003–2065).Demografie, roč. 46, č. 2, str. 100-111, ISSN 0011-8265. [3] DOLANSKÝ, Václav, 2005.Marketing. Česká technika Praha: ČVUT, 127 s. ISBN 8001-03341-4. [4] ERLANDSON, Jon et al., 2011. 10 000 years of shoes. Oregon: University of Oregon, Museum of Natural and Cultural History, 99 s. ISBN 978-0-9839120-0-2. [5] GIRMANOVÁ, Lenka et al., 2009. Nástroje a metody manažerství kvality. Košice: ELFA, s.r.o., 145 s. ISBN 978-80-553-0144-0. [6] GREGORY, Anne, 2010. Planning and managing public relations campaigns: a strategic approach. 3. vydání. Praha: Grada, 208 s. ISBN 978-0-7494-5108-0. [7] HAMMOND, Richard, 2012. Chytře vedená prodejna: jak mít více zákazníků a větší tržby. 3 vydání. Praha: Grada, 196 s. ISBN 978-80-247-4162-8. [8] JAIN, Ashok, 2008. Principles of Marketing.Delhi: VK Publications, 477 s. ISBN 97881-88597-98-7. [9] JAKUBÍKOVÁ, Dagmar, 2008. Strategický marketing: strategie a trendy. Praha: Grada, 272 s. ISBN978-80-247-2690-8. [10] KARLÍČEK, Miroslav a Petr KRÁL, 2011. Marketingová komunikace: jak komunikovat na našem trhu. 1. vydání. Praha: Grada, 213 s. ISBN 978-80-247-3541-2. [11] KELLER, Kevin Lane, 2007. Strategické řízení značky. 2. vydání. Praha: Grada, 800 s. ISBN 978-80-247-1481-3. [12] KOTLER, Philip, 2003. Marketing od A do Z: osmdesát pojmů, které by měl znát každý manažer. Praha: Management Press, 203 s. ISBN 80-7261-082-1. [13] KOTLER, Philip et al., 2007.Moderní marketing.4. evropské vydání.Praha: Grada, 1048 s. ISBN 978-80-247-1545-2. [14] KOTLER, Philip a Kevin Lane KELLER, 2013. Marketing management.4. vydání. Praha: Grada, 814 s. ISBN 978-80-247-4150-5. [15] KOZÁK, Vratislav, 2009. Marketingová komunikace. 2. vydání. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, Academia centrum, 91 s. ISBN 978-80-7318-797-2. [16] KOZEL, Roman, Lenka MYNÁŘOVÁ a Hana SVOBODOVÁ, 2011.Moderní metody a techniky marketingového výzkumu. Praha: Grada, 304 s. ISBN 978-80-247-3527-6.
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
77
[17] LAMB, Charles et al., 2011. Essentials of marketing. 7. vydání. United States: SouthWestern College Pub, 672 s. ISBN 978-0-538-47834-2. [18] PORTER, Michael E., 1979. How Competitive Forces Shape Strategy. Harvard Business Review. roč. 57, č. 02, s. 137–145, ISSN: 0017-8012. [19] PORTER, Michael E., 1994. Konkurenční strategie: metody pro analýzu odvětví a konkurentů.Praha: Victoria, 403 s. ISBN 80-85605-11-2. [20] PŘIKRYLOVÁ, Jana a Hana JAHODOVÁ, 2010. Moderní marketingová komunikace. 1. vydání. Praha: Grada, 320 s. ISBN 978-80-247-3622-8. [21] SEDLÁČKOVÁ, Helena a Karel BUCHTA, 2006.Strategická analýza.2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 121 s. ISBN 80-7179-367-1. [22] SRPOVÁ, Jitka et al., 2011. Podnikatelský plán a strategie. 1. vydání. Praha: Grada, 200 s. ISBN 978-80-247-4103-1. [23] SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ, 2010. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. Praha: Grada, 432 s. ISBN 978-80-247-3339-5. [24] SVOBODA, Václav, 2009. Public relations – moderně a účinně. 2. vydání. Praha: Grada, 240 s. ISBN 978-80-247-2866-7. [25] VYSEKALOVÁ, Jitka et al., 2004. Veletrhy a výstavy: efektivní prezentace pro úspěšný prodej. 1. vydání. Praha: Grada, 160 s. ISBN 80-247-0894-9. [26] VYSEKALOVÁ, Jitka et al., 2007. Psychologie reklamy. 3. vydání. Praha: Grada, 296 s. ISBN 978-80-247-2196. [27] ZAMAZALOVÁ, Marcela, 2010. Marketing. 2. přepracované a doplněné vydání. Praha: C. H. Beck, 499 s. ISBN 978-80-7400-115-4.
Internetové zdroje: [1] BUSINESS CENTER, © 1998–2014 [online].Zákon o dani z přidané hodnoty, č. 235/2004 Sb. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z WWW:
[2] BUSINESS CENTER, © 1998-2014 [online]. Zákon o nemocenském pojištění (zákon č. 187/2006 Sb.). [cit. 2014-03-25]. Dostupné z WWW:
[3] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, © 2003-2014 [online]. Záznam z jednání bankovní rady ČNB ze dne 7. listopadu 2013. [cit. 2014-03-26].Dostupné z WWW:
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
78
[4] ČESKÁ NÁRODNÍ BANKA, © 2003-2014 [online]. Zpráva o inflaci I/2014. [cit. 201403-26].Dostupné z WWW:https://www.cnb.cz/cs/menova_politika/zpravy_o_inflaci/2014/2014_I/index.html [5] ČESKÉ DÁLNICE, © 2012 [online]. Rychlostní silnice R49. [cit. 2014-03-28]. Dostupné z WWW: [6] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, © 2013 [online]. 2013 Práce, nezaměstnanost, organizační struktura, zemědělství Zlínského kraje. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z WWW: [7] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, © 2014 [online]. Vývoj ekonomiky České republiky v roce 2013. [cit. 2014-03-26]. Dostupné z WWW: [8] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, © 2013 [online]. Vývoj indexu spotřebitelských cen v 1. čtvrtletí 2013. [cit. 2014-03-26].Dostupné z WWW: [9] ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD, © 2013 [online]. Území, ţivotní prostředí, obyvatelstvo, makroekonomické ukazatele Zlínského kraje. [cit. 2014-03-26].Dostupné z WWW: [10] DETSKAOBUV.CZ, © 2001 [online]. Certifikace dětské obuvi. [cit. 2014-0311].Dostupné z WWW: [11] DETSKEBOTICKY.CZ, ©2013 [online]. Dělení obuvi. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z WWW: [12] FARE, spol. s.r.o., © 2014 [online]. Aktuality.[cit. 2014-03-21].Dostupné z WWW: [13] FARE, spol. s.r.o., © 2014 [online]. Ocenění.[cit. 2014-03-21].Dostupné z WWW: . [14] FARE, spol. s.r.o., © 2014 [online]. Vše o FARE.[cit. 2014-03-21].Dostupné z WWW . [15] FARE, spol. s.r.o., © 2014 [online]. Zaměření.[cit. 2014-03-21].Dostupné z WWW: . [16] FORTNA.COM, © 2014[online]. Footwear. [cit. 2014-03-11]. Dostupné z WWW:
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
79
[17] GOLDBERG MEDIA s.r.o., © 2014 [online]. Goldberg Media. [cit. 2014-0418].Dostupné z WWW: [18] GoUP s.r.o., © 2014 [online]. Reklama na internete Google Fix. [cit. 2014-0418].Dostupné z WWW: [19] JONAP – výroba obuvi s.r.o., © 2013 [online]. JONAP – výroba obuvi s.r.o. [cit. 201403-29].Dostupné z WWW: [20] MARANDY.CZ, © 2010 [online]. Dětské boty SUPERFIT. [cit. 2014-03-29].Dostupné z WWW: [21] MF DNES, © 2013 [online]. Boty se stávají rychloobrátkovým zboţím, říká šéf CCC v yČesku. [cit. 2014-03-11].Dostupné z WWW: [22] MF DNES, © 2013 [online]. Článek novin MF Dnes z 8. 11. 2013. [cit. 2014-0402].Dostupné z WWW: [23] MF DNES, © 2012 [online]. Dovoz bot z Číny drtí rekordy. České firmy drţí nad vodou dětská obuv. [cit. 2014-03-11].Dostupné z WWW: . [24] MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, © 2013 [online]. Makroekonomická predikce − leden 2014. [cit. 2014-03-25]. Dostupné z WWW: [25] MINISTERSTVO FINANCÍ ČR, © 2014 [online]. Výpis ze Ţivnostenského rejstříku v ARES − FARE, spol. s.r.o. [cit. 2014-03-18]. Dostupné z WWW: [26] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR, © 2012 [online]. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb. §75 a §78, o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.). [cit. 2014-04-08].Dostupné z WWW: . [27] MINISTERSTVO PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ ČR, © 2012 [online]. Aktivní politika zaměstnanosti a zákon č. 435/2004 Sb. §113, o zaměstnanosti (zákon č. 435/2004 Sb.). [cit. 2014-04-08].Dostupné z WWW: [28] MINISTERSTVO PRO MÍSTNÍ ROZVOJ ČR, © 2012 [online].Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost. [cit. 2014-04-08]. Dostupné z WWW: http://www.strukturalni-fondy.cz/cs/Fondy-EU/Kohezni-politika-EU/Operacniprogramy/OP-Podnikani-a-inovace-pro-konkurenceschopnost
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
80
[29] MY TRENČIANSKE NOVINY, © 2014 [online]. MY Trenčianskenoviny.. [cit. 201404-20].Dostupné z WWW: http://www.mynoviny.sk/nase-redakcie/trencianskykraj/trencianske-noviny/ [30] PARDON, © 2014 [online]. Pardon Trenčín. [cit. 2014-04-20].Dostupné z WWW: http://www.pardon.sk/tn.html#axzz309vGpKj0 [31] PARLAMENTNILISTY.CZ, © 2013[online]. Lidé pod vlivem účinného marketingu nakupují dětem zbytečně boty za tisíce korun. [cit. 2014-04-20].Dostupné z WWW: [32] PEGRES obuv s.r.o., © 2013 [online]. PEGRES obuv s.r.o. [cit. 2014-03-29].Dostupné z WWW: [33] PENIZE.CZ, © 2012 [online]. Oblíbený trik prodejců: Koupili jste si „módní obuv“? Na reklamaci zapomeňte! [cit. 2014-03-11]. Dostupné z WWW: [34] PODNIKATEL, © 2013 [online]. Nový občanský zákoník, §2106. [cit. 2014-0322].Dostupné z WWW: [35] PODNIKATEL, © 2013 [online]. Nový občanský zákoník, §2165 odst. 1. [cit. 2014-0322].Dostupné z WWW: [36] PODNIKATEL, © 2013 [online]. Nový občanský zákoník, §2166 odst. 1 a 3. [cit. 201403-23]. Dostupné z WWW: [37] PODNIKATEL, © 2013 [online]. Nový občanský zákoník, §2168.[ cit. 2014-03-22]. Dostupné z WWW: [38] PRÁCE PRO PRÁVNIKY, © 2013 [online]. Zákon o ochraně spotřebitele (zákon č. 634/1992 Sb.). [ cit. 2014-03-22]. Dostupné z WWW: [39] RAK s.r.o., © 2013 [online]. RAK s.r.o. [ cit. 2014-03-29].Dostupné z WWW: . [40] RŮŢIČKOVÁ, Blanka, 2005. Kam zmizely české boty. In: E15 [online]. Praha, 23. 5. 2005 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z WWW:
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky [41] TRENČIANSKY BLESK, © 2014 [online].Trenčiansky Blesk. [cit. 2014-0420].Dostupné z WWW:http://www.tn-blesk.sk/ [42] VANDERLANDE.COM, © 2014 [online]. Footweardistribution: Efficienthandlingofpush and pullflows.[cit. 2014-03-11].Dostupné z WWW: . [43] ÚSTREDIE PRÁCE, SOCIÁLNYCH VECÍ A RODINY, © 2014 [online]..Mieraregistrovanejnezamestnanosti na Slovensku, január 2013. [cit. 2014-0415].Dostupné z WWW: [44] ZLIN.ESTRANKY, © 2006 [online]. Baťův systém (Batismus). [cit. 2014-0311].Dostupné z WWW: .
81
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
SEZNAM POUŢITÝCH SYMBOLŮ A ZKRATEK CRM
Customer Relationship Management – Řízení vztahů se zákazníky
SWOT
Strengths, Weaknesses, Opportunities, Threats
PEST
Political, Economic, Social, Technological
PR
Public relations
MF Dnes
Mladá fronta Dnes – nakladatelství
ČNB
Česká národní banka
ČSÚ
Český statistický úřad
MF ČR
Ministerstvo financí ČR
MPSV
Ministerstvo práce a sociálních věcí
UPSVAR
Ústredie práce, sociálnych vecí a rodiny SR
ČR
Česká republika
SR
Slovenská republika
EU
Evropská unie
Kč
korun českých
CZK
Česká koruna − měna
EUR
Euro – měna
DPH
Daň z přidané hodnoty
HDP
Hrubý domácí produkt
IT
Informační technologie – obor
MS EXCEL Microsoft Excel – tabulkový software MS Access
Microsoft Access – databázový software
e-mail
elektronická pošta
e-shop
internetový obchod
s.r.o.
společnost s ručením omezeným
82
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky a.s.
akciová společnost
měs.
měsíc
Obr.
obrázek
Tab.
tabulka
tis.
tisíc
mil.
milión
ks
kusy
s.
strana
tj.
to jest
atd.
a tak dále
apod.
a podobně
resp.
respektive
např.
například
cca
cirka
www
webové stránky
83
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
84
SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 - Graf SWOT analýzy [vlastní zpracování] .............................................................. 27 Obr. 2 - Model PEST analýzy [vlastní zpracování]............................................................. 30 Obr. 3 - Model Porterovy analýzy [vlastní zpracování] ...................................................... 32 Obr. 4 - FARE − prodejna obuvi, Valašské Klobouky ........................................................ 36 Obr. 5 - Organizační struktura společnosti FARE, s.r.o. .................................................... 38 Obr. 6 - Vývoj zisku před zdaněním společnosti FARE [vlastní zpracování] ...................... 40 Obr. 7 - Titulní internetová stránka společnosti FARE ....................................................... 42 Obr. 8 - Vývoj tržeb vlastních výrobků a služeb společnosti FARE
[vlastní
zpracování] ................................................................................................................. 44 Obr. 9 - Vývoj HDP v ČR + predikce MF ČR ..................................................................... 47 Obr. 10 - Zadání do programu WinQSB [vlastní zpracování] ............................................ 67 Obr. 11 - Řešení získané v programu WinQSB [vlastní zpracování] .................................. 67 Obr. 12 - Grafické zobrazení kritické cesty získané programem WinQSB [vlastní zpracování] ................................................................................................................. 68
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
85
SEZNAM TABULEK Tabulka 1 - SWOT analýza společnosti FARE
[subjektivní posouzení, vlastní
zpracování] ................................................................................................................. 39 Tabulka 2 - Míra evidované nezaměstnanosti v krajích SR ................................................. 58 Tabulka 3 - Návrh inzerce v tištěných periodikách [vlastní zpracování] ............................ 60 Tabulka 4 - Návrh distribuce letáků jako přílohy k inzertním novinám [vlastní zpracování] ................................................................................................................. 61 Tabulka 5 - Postavení webových stránek FARE při zadání klíčových slov [vlastní zpracování] ................................................................................................................. 62 Tabulka 6 – Náklady na internetovou reklamu [vlastní zpracování] .................................. 62 Tabulka 7 - Návrh zákaznické karty FARE, s.r.o. [vlastní zpracování] .............................. 63 Tabulka 8 - Časové rozložení marketingových činností [vlastní zpracování] .................... 66 Tabulka 9 - Časový plán metodou CPM [vlastní zpracování] ............................................ 66 Tabulka 10 - Náklady na výzkum trhu [vlastní zpracování] ................................................ 70 Tabulka 11 - Náklady na reklamu [vlastní zpracování] ...................................................... 70 Tabulka 12 - Náklady na podporu prodeje [vlastní zpracování] ........................................ 71 Tabulka 13 - Celkové náklady marketingové kampaně [vlastní zpracování] ...................... 72 Tabulka 14 – Identifikace rizik projektu [vlastní zpracování] ............................................ 73
UTB ve Zlíně, Fakulta managementu a ekonomiky
SEZNAM PŘÍLOH P I Otázky a odpovědi vedení společnosti FARE
86
PŘÍLOHA P I: OTÁZKY A ODPOVĚDI VEDENÍ SPOLEČNOSTI FARE 1. Otázka:Jaká je základní firemní strategie vaší společnosti? Je tato strategie orientována na kvalitu, nebo naopak na sniţování nákladů za účelem nabídnutí co nejniţší ceny? Odpověď:Hlavní důraz klademe na kvalitu. Ta prodává naši obuv. Ale zároveň se snažíme získat co nejvýhodnější ceny dodávaných služeb i materiálů. Sledujeme například ceny energií a každoročně poptáváme u dodavatelů. 2. Otázka: Jaké jsou zkušenosti s dodavateli? Můţete mi poskytnout informaci o hlavních dodavatelích: jméno firmy a jaký sortiment vám dodávají? Odpověď:Toto je interní informace, ale mohu vám sdělit, že naši dodavatelé podešví pocházejí z Itálie, usně nakupujeme v Česku a Německu. Komponenty v Česku. Šije nám několik dílen ze zlínského regionu, ale také z Jihomoravského kraje. 3. Otázka:Jaké jsou vaše zkušenosti s odběrateli? (smluvními partnery jsou e-shopy, lékárny, policie) Potýkáte se s nesplacenými pohledávkami? Daří se vám vymáhat pohledávky? Platí zákazníci včas? Vyuţíváte také externí portály smíšeného zboţí typu Mall.cz? Odpověď:Externí portály nevyužíváme. Zboží prodáváme prostřednictvím vlastního eshopu, kde si nakupují koncoví spotřebitelé (tvoří 10−13 % z celkových tržeb). V e-shopu si rovněž objednávají velkoodběratelé. Tento způsob objednávek od obchodníků preferujeme, protože to velmi šetří čas pracovnicím odbytu. Tyto přijímají objednávky i telefonem a mailem. Koncovému zákazníkovi expedujeme zboží dobírkou. Obchodníkům se splatností 14−90 dní. Pohledávky máme pod kontrolou a nevymahatelné pohledávky byly dosud v poměru k celkovému prodeji vlastních výrobků zanedbatelné. Portfolio našich zákazníků je poměrně široké − tvoří jej obchodníci z kamenných prodejen i e-shopů, lékárny, koncoví zákazníci. 4. Otázka: Jakým způsobem si hotový výrobek vyzvedávají smluvní partneři? Vyuţívají kamionů, balíků nebo sluţeb pošty? Vyzvedává si objednaný výrobek kaţdý odběratel individuálně, nebo vyuţíváte větší sklady v rámci ČR a poté rozváţíte po jednotlivých pro-
dejnách? Máte na rozváţení jinou firmu a vyuţíváte tak outsourcingu? Postačuje kapacita skladů na vyrobené zboţí nebo si najímáte externí sklady? Odpověď: Zboží odesíláme výhradně prostřednictvím České pošty,jak odběratelům, tak do vlastních prodejen. Máme nasmlouvanou službu „Balík do ruky“. Nášsortiment zboží je široký. Zákazníky neomezujeme minimálními odběry zboží ani nemusí odebírat celou velikostní řadu. Snažíme se mít nabízené zboží skladem. Toto si klade nároky na skladové prostory, nicméně působíme ve vlastním objektu, jehož prostory jsou dosud dostačující. 5. Otázka:Jaké jsou vaše zkušenosti s úřady? Povaţujete byrokracii za přijatelnou nebo se zvyšuje a brzdí tak vaše podnikání? Povaţujete neustálou změnu zákonů (daně, DPH, atd.) za velkou překáţku ve vašem podnikání? Odpověď: Neustálé změny zákonů nám samozřejmě komplikují život… 6. Otázka: Jaké jsou vaše zkušenosti s neprodaným zboţím v daném roce? Prodáte všechno zboţí? Nabízíte boty se slevou aţ do vyprodání zásob, nebo boty plní sklady, a poté je nabízíte s novou kolekcí následující rok? Odpověď: Kolekce nedoprodáváme se slevami, nabízí se průběžně. 7. Otázka: Jaká je struktura řízení? Vše řídí jednatel Alois Šůstek (plán, nabízený sortiment, proces výroby, smlouvy s dodavateli a odběrateli) nebo máte hierarchickou strukturu řízení s vedoucími pracovníky a p. Šůstek řeší jen hlavní věci? Odpověď:Organizační strukturu jsem uložila do přílohy. 8. Otázka:Je tedy celý proces výroby závislý na jednateli a jeho přítomnosti ve firmě? Odpověď:Není. 9. Otázka: Máte dostatečné mnoţství kvalitních pracovníků, tj. lidí vyučených v oboru nebo je situace špatná a musíte hledat také potenciální uchazeče mimo obor? Jste spokojeni s jejich odborností a pracovní morálkou? Zaměstnáváte absolventy, a pokud ano, spolupracujete s nějakými středními školami při výběru absolventů? Jaký je průměrný věk vašich zaměstnanců? Převaţují spíše muţi či ţeny? Jaké jsou vztahy se zaměstnanci? Jaké máte
zkušenosti s migrací pracovníků?Zaměstnáváte jen domácí nebo i zaměstnance ze širokého okolí? Odpověď:Dlouhodobě se potýkáme s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil. Učební obor obuvník už prakticky vymizel. Především nám chybíšičky. Proto spolupracujeme v kooperaci s několika šicími dílnami, které nám zajišťují šití svršků obuvi. Jsme v úzkém kontaktu s místním úřadem práce, který nám zprostředkovává uchazeče, a nově budeme ve spolupráci s ním doporučovat nekvalifikovaným zájemcům absolvování zvolené rekvalifikace. Mezi našimi zaměstnanci převažují ženy.Průměrný věk je cca 40 let. Kolektiv je ustálený, fluktuace zaměstnanců je na „zdravé“úrovni. 10. Otázka:Jaké jsou investice do strojů na výrobu? Modernizujete nebo rozšiřujete výrobu na základě poptávky? Nemáte problém s investicí do modernizace výrobních strojů a výrobních hal či skladů? Vše financujete z vlastních zdrojů nebo vyuţíváte cizí zdroje, prostřednictvím úvěrů? Odpověď:V posledních letech jsme investovali do výroby vlastních forem na podešve. Průběžně pořizujme stroje, ale obvykle nejsme prvními majiteli. Veškerý hmotný majetek pořizujeme z vlastních zdrojů. 11. Otázka:Dodáváte i do jiných zemí neţ ČR? Jsou to kromě SR také jiné země Evropy, popř. světa? Kolik procent (řádově) trţeb tvoří export sortimentu do zahraničí (smluvní partner, e-shopy)? Odpověď: Objem zahraničního prodeje tvoří cca pět procent. Slovensko patří tradičně mezi největší odběratele. Skladbu odběratelů tvoří z velkoodběratelů především lékárny a zdravotnické prodejny. Díky výhodnému poštovnému na Slovensko si často objednávají i koncoví zákazníci. Máme zákazníky také z Anglie a Německa. 12. Otázka: Vidíte jiţ dnes nějaký přínos (vývoz) / škodu (dovoz) z oslabení kurzu koruny na úroveň 27 CZK/EUR, které provedla ČNB v listopadu 2013? Převaţují nebo očekáváte větší ztráty z draţšího dovozu materiálů neţ zisky z trţeb mimo ČR (EU, svět)? Odpověď: Vzhledem k malému podílu exportu je pro nás kurzový zisk zanedbatelný proti ztrátám z dovozu materiálů. Samozřejmě zdražují i tuzemští dodavatelé, kteří nakupují v zahraničí…
13. Otázka:Jaký byl průměrný počet zaměstnanců v jednotlivých letech? Jak se počet zaměstnanců vyvíjel od roku 2008? Odpověď: Nejedná se o průměrný počet, ale o stav vždy k 1. 12. příslušného roku: 2008 – 51, 2009 – 51, 2010 – 69, 2011 – 62, 2012 – 68, 2013 - 69 14. Otázka:Máte prosím vlastní publikaci o historii výroby? Odpověď: Nemáme. 15. Otázka:Zaměstnáváte také handicapované pracovníky? Vyuţíváte nějakým způsobem EU dotace? Pokud ano v jaké oblasti? Při spolupráci s úřadem práce, kde se chystáte nabídnout rekvalifikaci nezaměstnaným, jedná se o pracovní místa s příspěvkem na zaměstnance od státu, tj. společensky účelná pracovní místa nebo nějaký jiný druh dotace? Odpověď: Dotace čerpáme především na společensky účelná pracovní místa. Teď mě napadlo: o dotace z EU například na IT v podnicích jsme měli zájem, ale pro přílišnou administrativní zátěž a zbytečně vysoké limityčerpání dotace i u menších firem jsme to vzdali… Zdravotně znevýhodněného zaměstnance dosud neevidujeme. Nyní ale jednáme s ÚP, kde chceme vznést požadavek na obsazení volného pracovního místa, které by bylo vhodné pro osobu se zdravotním postižením a specifikovat, o jaké místo se jedná (název, směnnost, úvazek, náplň) a jaké jsou kvalifikační a další požadavky na zaměstnance. 16. Otázka: Kolik korun firmu stojí jednotlivé poloţky marketingových a propagačních materiálů, tj. cena za 1 kus? Konkrétně: leták, příbalový leták, katalog FARE, modrý a ţlutý, broţurka o správném výběru obuvi, která je v pdf, ale i tištěná? Odpověď: Leták 0,30 Kč/ks, příbalový leták 0,34 Kč/ks, katalog FARE, modrý a žlutý cca 5 Kč bez DPH/ks, brožurka o správném výběru obuvi, která je v pdf, ale i tištěná. 0,90 Kč. 17. Otázka: Jsou trţby ze Slovenska geograficky koncentrovány z větší části jen z jednoho regionu, např. máte odběratele jen z Bratislavy nebo jen z regionu Trenčín? Popř. větší část tvoří koncoví zákazníci z celého území SR, kteří nakupují výhradně z e-shopu? Odpověď: Nesledujeme přesné geografické rozložení zákazníků na Slovensku, ale spíše pochází z celého území Slovenska, protože jak slovenský koncový zákazník, tak slovenské lékárny nakupují prostřednictvím e-shopu. 18. Otázka:Máte propagaci, reklamu FARE rozšířenou na Slovensku, konkrétně na oblast Bratislava a region Trenčín?
Odpověď: Nemáme. Občas vyšleme našeho obchodního reprezentanta, aby objel obchodníky na Slovensku, ale jinou reklamu tam nemáme. 19. Otázka:Pracujete nějakým způsobem s databází kontaktů, které zjišťujete z objednávek a případně si děláte nějaké segmentace těchto odběratelů za účelem dalšího oslovení s nabídkou produktů? Odpověď: Nepracujeme. Tím, že naší stěžejní produkcí je dětská obuv, tak to ani není nutné. Výjimku tvoří pouze městské úřady, kde nabízíme obuv pro policii.