PROJEKT ŠTĚTCEM V DĚJINÁCH

UNIVERZITA PALACKÉHO V OLOMOUCI PEDAGOGICKÁ FAKULTA Ústav pedagogiky a sociálních studií

Niki Pavlíková Obor: Vychovatelství 3. ročník – prezenční studium

PROJEKT „ŠTĚTCEM V DĚJINÁCH“ Bakalářská práce

Vedoucí práce: Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph.D.

Olomouc 2011

Prohlášení

Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a poţila jen uvedených pramenů a literatury.

V Olomouci dne 25.3.2011

…………………………… vlastnoruční podpis

OBSAH

Úvod............................................................................................................... 4 1 Vybrané pedagogické aspekty projektu „Štětcem v dějinách“ ................. 6 1.1 Projekt ................................................................................................. 6 1.1.1 Historie projektového vyučování ve světě ........................................... 6 1.1.2 Historie projektového vyučování v Českých zemích ............................ 7 1.1.3 Vymezení pojmu projekt ...................................................................... 8 1.1.4 Výhody a nevýhody projektového vyučování....................................... 9 1.1.5 Druhy projektů ................................................................................... 10 1.2 Rámcový vzdělávací program ........................................................... 11 1.2.1 Cíle základního uměleckého vzdělávání podle RVP ......................... 12 1.2.2 Klíčové kompetence v základním uměleckém vzdělávání ................. 13 1.3 Didaktické pomůcky .......................................................................... 13 2 Charakteristika projektu „Štětcem v dějinách“ ....................................... 16 2.1 Štětcem v dějinách ............................................................................ 16 2.2 Východiska ........................................................................................ 17 2.3 Cíle .................................................................................................... 17 2.4 Proč výtvarná výchova a dějepis? ..................................................... 18 3 Struktura hodiny .................................................................................... 20 3.1 Teoretická část .................................................................................. 20 3.2 Praktická část .................................................................................... 20 3.3 Tabulky plánu témat .......................................................................... 21 3.3.1 Časová osa a mapa světa ................................................................. 23 4 Plán témat ............................................................................................. 25 4.1 Slohová a historická období .............................................................. 25 4.2 Kultury ............................................................................................... 42 4.3 Exteriéry ............................................................................................ 49 5 Realizace vybraného tématu ................................................................. 52 5.1 Příprava............................................................................................. 52 5.2 Průběh a jeho hodnocení .................................................................. 53 Závěr ............................................................................................................ 55 Seznam pouţité literatury a pramenů ........................................................... 56 Přílohy .......................................................................................................... 58

ÚVOD S projekty nebo projektovou výukou se setkáváme nejčastěji v alternativních školách, kde projekt bývá vyuţíván jako jedna z hlavních metod vyučování. Na běţných základních školách se projekt objevuje v mnohem niţší míře. Většinou je jen obohacením výuky předmětů, jako jsou přírodopis, ekologie nebo zeměpis, výjimečně výtvarná výchova. Pokud budeme projekt hledat ve volnočasových aktivitách, zjistíme, ţe se v nich objevuje také jen sporadicky a má většinou funkci obohacení běţného vyučování. Často se setkáváme s výtvarnými krouţky, kde se děti o výtvarném umění nedoví ţádné informace. Témata hodin nejsou nijak provázána a netvoří ţádný celek. Projekt „Štětcem v dějinách“ se snaţí uchopit výtvarné umění v co nejširším pojetí a vyuţít z něj co nejvíce. Mohli bychom dokonce navrhnout jakéhosi hada představujícího tento projekt. Jako hlavu, základ, od kterého se bude vše odvíjet, určíme výtvarnou výchovu, od které se vine tělo poskládané z netradičních výtvarných technik, dějin umění, dějin světa, zeměpisu, kulturologie, hudební výchovy. Projekt „Štětcem v dějinách“ je výtvarně – dějepisný krouţek, který klade důraz na spojení teorie a praxe výtvarného umění. Cílem této bakalářské práce je komplexně popsat teoretické aspekty, které jsou pro projekt „Štětcem v dějinách“ podstatné. V teoretické části jsou zahrnuty pedagogické aspekty projektu. Zabývá se projektem jako takovým, jeho druhy, výhodami i nevýhodami, historií. Kapitola Rámcový vzdělávací program je uvedena ve spojitosti se základním uměleckým vzděláváním. Dále je zde i kapitola Didaktické pomůcky.

-4-

V praktické části bakalářské práce se klade za cíl předloţit ucelený metodický postup projektu „Štětcem v dějinách“. Nejobsáhlejší kapitolou je samotný plán témat, ve kterém jsou zahrnuty veškeré nezbytnosti k realizaci jednotlivých částí projektu (téma, činnost, pomůcky, pojmy, se kterými by se děti měly seznámit atd.). Dále je zde rozebírána struktura hodiny a další charakteristiky projektu (cíle, východiska apod.).

-5-

1 VYBRANÉ PEDAGOGICKÉ ASPEKTY PROJEKTU „ŠTĚTCEM V DĚJINÁCH" Projekt „Štětcem v dějinách“ je návrh volnočasové aktivity určený dětem základních škol. Je kombinací historie, dějin výtvarného umění a výtvarné výchovy. Pokud by byl projekt „Štětcem v dějinách“ realizován na jakékoliv základní umělecké škole, vztahoval by se na něj Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké školy, vydávaný Národním programem vzdělávání. Didaktické pomůcky, které jsou vyuţívány kaţdý vyučovací blok, jsou prostředkem k seznámení s historickým obdobím, jeho kulturou i památkami. V následujících kapitolách jsou tyto aspekty projektu podrobněji vysvětleny.

1.1 Projekt S pojmy projekt nebo projektová výuka se nejčastěji setkáváme v kontextu s moderními vyučovacími metodami. Počátky projektového vyučování však můţeme najít uţ v době Isaaca Newtona nebo dokonce ještě dříve, v době Moliéra.

1.1.1 Historie Za zakladatele projektové metody je povaţován americký pedagog W. H. Kilpatrick. Ve svém díle The Project Metod (1918) upřednostňuje praktické činnosti před učením abstraktním pojmům. Kilptarick je ţákem jiného amerického pedagoga, J. Deweyho. Oba se stali představiteli tzv. pragmatické pedagogiky. Pragmatická pedagogika kritizovala a stavěla se proti tzv. herbartovské škole, která kladla důraz na kázeň a autoritu ţáků vůči svému učiteli. Ţáci ve třídě jen tiše seděli v lavicích -6-

a zapisovali si poznámky z výkladu učitele, které se později učili nazpaměť. Zastáncům pragmatické (také reformní) pedagogiky šlo o aktivní účast ţáků ve vyučování. Součástí vyučování se staly praktické činnosti a řešení úkolů, které vedly k získání osobní zkušenosti kaţdého ţáka. S projektem v pedagogice se však můţeme setkat ještě dříve. Ve Francii 18. století byl projekt součástí závěrečné zkoušky např. na Akademii architektury.

1.1.2 Historie projektového vyučování v Českých zemích Na přelomu 19. a 20. století se české školství neslo v duchu herbartovské školy. Česká pedagogika si tedy potrpěla na kázeň, autoritu a memorování. V roce 1918 tento styl převzal i Československý stát. Postupem času se však i česká pedagogika, jako i jiné oblasti společenského ţivota, nechala ovlivnit novými celosvětovými trendy, myšlenkami, názory a filozofií. Zasáhla ji právě vlna pragmatické filozofie. Nové názory v pedagogice u nás hlásal např. Josef Úlehla, Václav Příhoda, Rudolf Ţanta nebo Stanislav Vrána. Bohuţel 30. léta 20. století přinesla okupaci a tím zabránila realizaci reformy školství, která na sebe nechala půl století čekat. První změny nastaly aţ v roce 1989. Se změnou politického zřízení nastávají změny i ve veřejném a soukromém ţivotě, tedy i ve školství.1

1

KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektování výuky. Brno : Univerzita Masarykova, 2006, s. 11 - 32.

-7-

1.1.3 Vymezení pojmu projekt Obecně přijatá definice pojmu projekt neexistuje. Některé literatury se o projektu dokonce nezmiňují. Místo něj se můţeme setkat s pojmy jako projektová výuka nebo projektová metoda. „Projektová výuka spadá pod organizační formy výuky“2 „Projektovou výuku definujeme jako výuku založenou na projektové metodě.“3 „Projektová metoda je vyučovací metoda, v níž jsou žáci vedeni k samostatnému zpracování určitých témat (projektů) a získávají zkušenosti praktickou činností a experimentování.“4 „Pedagogickým projektem v obecné rovině rozumíme cílenou, organizovanou a promyšlenou činnost, která je soustředěná kolem určitého jádra a směřuje k rozvoji osobnosti dítěte.“5 Z uvedených definic nám vyplývá, ţe projekt můţeme chápat jako organizační formu výuky, která rozvíjí osobnost ţáka ve všech jeho rovinách, a to prostřednictvím experimentů, problémových úkolů a praktických činností, při nichţ ţáci získávají nové zkušenosti. I kdyţ tyto definice a teoretické popisy projektu mohou znít suchopárně, realizace projektu (a hlavně jeho průběh a výsledek) je mnohem zajímavější, a to jak pro pedagoga, tak pro ţáka. „Jedná se o přirozený a nenásilný způsob poznávání, přibližující se škole hrou“.6

2

OBST, O. Didaktika sekundárního vzdělávání. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2006, s. 67. KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektování výuky. Brno : Univerzita Masarykova, 2006, s. 40. 4 PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. Praha : Portál, 2009, 225. 5 BURIÁNOVÁ, J., JAKOUBKOVÁ, V., NÁDVORNÍJOVÁ, H. a kol. Metodické listy pro předškolní vzdělávání. Praha : Dr. Josef Raabe, 2002, s. 1. 6 KAŠOVÁ, J. Škola trochu jinak. Kroměříţ : Iuventa, 1995, s. 75. 3

-8-

1.1.4 Výhody a nevýhody projektového vyučování Jako kaţdá organizační forma má i projektové vyučování dvě strany, výhody i nevýhody. Milená Králová uvádí zejména tyto výhody a přednosti projektového vyučování: 

propojuje poznatky z různých předmětů, pomáhá vidět věci v souvislostech – ţák má moţnost pohlédnout na situaci z více úhlů, spojuje si informace z různých předmětů ve větší celky;



pomáhá zapojit smyslové vnímání žáků a prožitek – didaktické pomůcky (které se v projektovém vyučování vyuţívají velmi často) umoţňují ţákům vyuţívat všechny smysly (sluch, zrak, ale také hmat, chuť, čich, atd.). Díky aktivitě, hře a zkoumání si ţák z vyučování odnáší záţitky i zkušenosti;



umožňuje dobře individualizaci;



žáka motivuje a aktivizuje – uţ jen samotné vyuţívání didaktických pomůcek, řešení neobvyklých úkolů a moţnost přímého zapojení ţáka v utváření vyučování vzbuzuje v ţácích zvědavost, chuť se zapojit a pracovat;



úzce se pojí s reálným životem – nabyté zkušenosti a znalosti s řešením problémových úloh při projektu, můţe ţák později vyuţít v kaţdodenním ţivotě mimo školu, a naopak způsob řešení problémů mimo školu můţe ţák vyuţít při projektovém vyučování;



rozvíjí žákovy pracovní a studijní návyky;

-9-



umožňuje žákům pracovat v týmech a skupinách.7

Králová se zde zaměřuje na přínos projektového vyučování pro ţáka, ale projekt můţe být stejně tak přínosný i pro učitele. Mezi výhody, které pro učitele vyplývají z projektového vyučování, můţeme zařadit moţnost diagnostikovat třídu způsobem, který mu klasický výklad nedovoluje. V projektovém vyučování má učitel šanci pozorovat ţáka v různých situacích, sledovat jeho iniciativu, aktivitu a komunikaci se spoluţáky. Můţe se zaměřit jak na jednotlivce, tak i na celou třídu jako celek. Další výhodou je příleţitost navázat přátelštější vztah se ţáky. Ve vyučování, kde se klade důraz na kázeň, je učitel autoritou, zatímco v projektovém vyučování je učitel rádcem, ke kterému se obracíme bez zábran, stresu nebo nervozity.

1.1.5 Druhy projektŧ V literaturách

můţeme

najít

několik

různých

způsobů

dělení

projektů.

Např. Hazuková nabízí dělení podle různých hledisek: podle účelu, tedy podle toho, jaký cíl mají splňovat, co je jejich záměrem. Hazuková je dále dělí na projekty: o se snahou vtělit myšlenku do vnější formy, zkonstruovat určitou skutečnost (jak se dělají hrnky – kafáčky); o cílící k estetické zkušenosti (pantomimizace obrazu); o usilující rozřešit problém (proč lidé umisťují na některá místa sochy?); o vedoucí k získání dovednosti (zacházet se štětcem při kresbě a malbě). 7

KRÁLOVÁ, M. Projektová výuka. [ cit. 24.11.2010]. Přístup z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon /P/Projektov%C3%A1_v%C3%BDuka

- 10 -

druhé hledisko, které je moţno sledovat, je navrhovatel projektu. Můţe jít o spontánní projekt, uměle připravený nebo mezityp; dalším hlediskem je místo konání. Můţe jít o projekt realizovaný ve školním prostředí, domácím a oba typy na sebe vzájemně navazující; podle času můţeme projekt rozlišit na krátký (několik vyučovacích hodin) a dlouhý (i několik týdnů či měsíců). Hazuková toto hledisko také nazývá dle rozsáhlosti a dělí jej na malé a velké; důleţitým hlediskem je počet řešitelů. Individuální (jeden ţák) či kolektivní (více ţáků). Jiný způsob rozlišení je na skupinové, třídní a celoškolní projekty.8

1.2 Rámcový vzdělávací program Ministerstvo školství, mládeţe a tělovýchovy vytváří Národní program vzdělávání, který dále zpracovává cíle vzdělávání a vymezuje jeho hlavní oblasti, obsah i prostředky k dosahování těchto cílů. Z národního programu vzdělávání vycházejí tzv. rámcové vzdělávací programy (dále RVP), které určují povinný obsah vzdělávání pro různé stupně a obory vzdělávání (např. RVP pro předškolní vzdělávání, základní vzdělávání, základní umělecké vzdělávání, pro gymnázia atd.). RVP jsou závazné a vycházejí ze školského zákona č. 561/2004 Sb., o základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání. Mezi nejvýznamnější principy, na kterých je RVP pro základní umělecké vzdělávání (dále jen RVP ZUV) zaloţen, je „možnost uspořádat výuku podle potřeb žáků

8

HAZUKOVÁ, H. Nová pojetí výtvarné výchovy, plán a výtvarné projekty. [cit. 25.10.2010]. Metodický portál. Přístup z: www.rvp.cz/clanek/41/629.

- 11 -

i školy… a poskytuje variabilnější výuku vzdělávání,“ coţ realizace projektu „Štětcem v dějinách“ vyţaduje.

1.2.1 Cíle základního uměleckého vzdělávání podle RVP ZUV Vzdělávací cíle představují jednu z pedagogických kategorií, která je pro tvorbu kurikulárních dokumentů klíčová. Vzdělávací cíle jsou proměnlivé v čase, mění se zároveň se společností a její kulturou, filozofií. „Jiné by byly výchovné cíle v antice, jiné cíle kladl středověk, jiné cíle klade novodobá pedagogika.“ 9 Vzdělávací cíl je jednoduše to, čeho se má ve vzdělávání dosáhnout. Pro základní umělecké vzdělávání se stanovují tyto cíle: utvářet a rozvíjet klíčové kompetence žáků, kultivovat tím jejich osobnost po stránce umělecké a motivovat je k celoživotnímu učení; poskytnout žákům základy vzdělání ve zvoleném uměleckém oboru s ohledem na jejich potřeby a možnosti; připravit žáky po odborné stránce pro vzdělávání ve středních a vyšších odborných

školách

uměleckého

nebo

pedagogického

zaměření

a na konzervatořích, případně pro studium na vysokých školách s uměleckým nebo pedagogickým zaměřením; motivovat žáky k učení a spolupráci vytvořením příznivého sociálního, emocionálního a pracovního klimatu.10

9

HOLOUŠOVÁ, D. Cíle a obsah výchovy. In KANTOROVÁ, J. a kol. Vybrané kapitoly z obecné pedagogiky I. Olomouc : Hanex, 2008, s. 101. 10 Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělání. [cit. 8.12.2010]. Přístup z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/PRM_RVPZUV_NAWEB.pdf

- 12 -

1.2.2 Klíčové kompetence v základním uměleckém vzdělávání Pojem klíčové kompetence označuje souhrn dovedností, postojů a vědomostí, které jsou důleţité pro rozvoj ţáka v umělecké oblasti. Jsou to tyto kompetence: kompetence k umělecké komunikaci představují schopnosti, kterými ţák umí vyuţívat a volit prostředky pro umělecké vyjádření, ţák je schopen ocenit a pochopit umělecké dílo; kompetence osobnostně sociální jsou vytvářeny uměleckou činností a formují ţákovy morálně volní vlastnosti a hodnotovou orientaci; ţák se zapojuje do uměleckých aktivit; kompetence kulturní se odráţejí v ţákově vnímání umění a kultury, chápe kulturní hodnoty a snaţí se o jejich zachování a předávání dalším generacím.11

1.3 Didaktické pomŧcky Pro projekt „Štětcem v dějinách“ jsou didaktické pomůcky velmi důleţité. Můţeme říct, ţe nejsou jen pomůckami, ale přímo stavebními kameny, bez jejich pouţití by základní myšlenka projektu vymizela. Prostřednictvím knih, map, fotografií, zvukových a video přehrávačů, počítače a dalších pomůcek děti seznámíme s výtvarnými dějinami a kulturami. Pouhým výkladem bez pomůcek nemáme šanci dětem dostatečně představit různá slohová období nebo umění kultur.

11

Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělání. [cit. http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/PRM_RVPZUV_NAWEB.pdf

- 13 -

2.2.2011].

Přístup

z:

V literatuře se můţeme setkat s různými pojmy a různým dělením didaktických pomůcek. Najdeme zde pojmenování jako výukový materiál, didaktická technika, učební pomůcky, vizuální pomůcky, materiální didaktické techniky nebo didaktické technologie. Úkolem této bakalářské práce není zkoumání rozdílů mezi těmito pojmy, ale zaměření se na jejich význam pro projektové vyučování. Proto je budeme souhrnně nazývat pojmem didaktické pomůcky. Podle mnohých výzkumů vstupují informace do našeho mozku následujícím způsobem: 87% očima, 9% ušima, 4% jinými smysly. 12 Z toho můţeme usoudit, ţe předně bychom měli zaměstnat ţákův zrak. Jak to provedeme? Jako osvícení pedagogové vyrukujeme s barevnými obrázky a pouţijeme k tomu moderní techniky jako např. data projektor. Vizuální pomůcky totiţ:  upoutávají pozornost;  přinášejí změnu;  napomáhají konceptualizaci;  jsou snáze zapamatovatelné;  jsou projevem zájmu.13 Pouţijeme tak zásadu názornosti, kterou propagoval uţ J. A. Komenský. Pro projektové vyučování je právě zásada názornosti typická, a s tím souvisí i potřeba metodických pomůcek ve vyučování. Můţe jít o učebnice, knihy, obrázky, mapy, ale i o promítací techniku, zvukovou techniku, výukové počítače, atd. Pro orientaci je níţe uveden jednoduchý přehled třídění didaktických pomůcek:

12 13

PETTY, G. Moderní vyučování. Praha : Portál, 1996, s. 271. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha : Portál, 1996, s. 272.

- 14 -

zařízení pro nepromítaný záznam (záznamové plochy, např. tabule); promítací technika (diaprojektory, zpětné projektory, filmové projektory); zvuková technika (mikrofony, zesilovače, magnetofony); televizní technika (kamkordery, videomagnetofony, digitální adaptéry); výukové počítače a technické výukové systémy (počítačové systémy); zařízení pomocná a doplňková (promítací plochy, displeje, regulace osvětlení) 14

14

KLENER, P. (ed.). Didaktická technologie. Praha : Univerzita Karlova, 1994, s. 35.

- 15 -

2 CHARAKTERISTIKA PROJEKTU „ŠTĚTCEM V DĚJINÁCH“ Projekt „Štětcem v dějinách“ je návrhem nové volnočasové aktivity, která v sobě spojuje historii a různé výtvarné techniky. Hlavním cílem projektu je vytvořit zábavnou a zároveň vzdělávací volnočasovou aktivitu tak, aby rozšířila a upevnila vědomosti z hodin dějepisu základní školy a rozvíjela výtvarné schopnosti a estetické cítění dětí. Sekundárním cílem je působení v duchu multikulturní výchovy, proto projekt obsahuje i seznámení s různými kulturami současného světa.

2.1 Štětcem v dějinách Štětec v tomto případě představuje ruce dítěte, které se bezprostředně dotýkají dějin. Výtvarnými technikami se můţe dotknout středověkého města, můţe se napít čaje v přítomnosti japonského císaře nebo si zatančit s africkým náčelníkem. Dítě se tak stává jakýmsi pozorovatelem (návštěvníkem) v minulosti. Cílem jednotlivých hodin je vytvořit atmosféru, která by dítě vtáhla do děje. Dítě se doslova vţije do role středověkého mořeplavce, stavitele chrámu Notre Dame nebo konstruktéra vesmírných lodí. Náplní kaţdé hodiny je proto hra a záţitek. Hra je průvodcem všech činností, má terapeutický účinek, probouzí fantazii a tvořivost. „Podaří-li se učení, ať volní nebo mimovolní, zakomponovat do hry, docílíme nejvyšší efektivity“.15 Hra je také výbornou motivací k další činnosti. Záţitek pak má funkci fixační – zafixuje vzpomínky, proţitky a nově nabyté informace.

15

HOUŠKA, T. Škola pro třetí tisíciletí. Praha : Papyrus, 1995, s. 80.

- 16 -

2.2 Východiska Projekt vychází z přesvědčení, ţe nové informace se v paměti lépe a kvalitněji zafixují na pozadí záţitku. Jak píše Houška ve své knize: „Snáze si zapamatujeme to, co v nás vyvolalo emocionální reakci.“16 Z vlastní zkušenosti víme, ţe si spíše zapamatujeme osobnost Johanky z Arku (díky filmovému zpracování) neţ osobnost Soběslava II., který se nám ztrácí v učebnicovém rejstříku jmen ostatních Přemyslovců, a to i přes to, ţe na kníţecím trůně seděl pět let. Kaţdá hodina je vytvořena tak, aby v dětech vyvolala nějaké dojmy. Aby děti musely zaujmout jakýkoliv postoj k tématu, sympatie či nesympatie, souhlas nebo nesouhlas. Například v období baroka se děti nesetkají pouze se sochami buclatých andílků, ale také s nevolnictvím a inkvizicí, které vyvolávají spíše negativní pocity. Projekt je sloučením hlavně dějin a výtvarných technik. Dotýká se ale i jiných předmětů

(oborů),

např.

zeměpisu,

cizích

jazyků,

dramatické

výchovy

a společenskovědních oborů jako filozofie a náboţenství. Otevírá se tak prostor pro vytvoření dalších myšlenkových asociací, které dětem pomohou při pochopení širších souvislostí mezi jednotlivými historickými událostmi.

2.3 Cíle Základní cíle projektu „Štětcem v dějinách“ jsou následující: vytvořit novou volnočasovou aktivitu, zábavnou a zároveň vzdělávací; upevnit a rozšířit vědomosti z historie;

16

HOUŠKA, T. Škola pro třetí tisíciletí. Praha : Papyrus, 1995, s. 34.

- 17 -

rozvinout výtvarné schopnosti a dovednosti, rozvinout estetické cítění; vzdělávat a vychovávat v duchu multikulturní výchovy, rozvinout empatii a toleranci vůči jiným kulturám; rozvinout schopnost pro spolupráci.

2.4 Proč výtvarná výchova a dějepis Učitelství dějepisu (a nejen jeho) v našem školství nemá ţádnou spojitost s jinými předměty, a to i přes to, ţe ideálním „partnerem“ pro dějepis by mohla být literatura, zeměpis či dějiny umění. Pokud je dítě zkoušeno v dějepise např. z období romantismu, uvaţuje jen v rámci tohoto předmětu. Jen velmi zřídka si pomůţe asociací z literatury. Dějepis na školách se tak často stává hodinou memorování faktů a úzkého pohledu. Ţáci sice vědí, kdy byl upálen Mistr Jan Hus, ale těţko si vybavují politickou situaci v Evropě. Výtvarná výchova je na tom moţná o něco lépe, ovšem za předpokladu kreativního a aktivního pedagoga a dobře vybavené výtvarné dílně. V horším případě je „výtvarka“ jen o temperách a zátiší. „Součástí hodin výtvarné výchovy by mělo být i letmé seznámení s dějinami výtvarného umění, které ovšem nemohou být učeny tím odstrašujícím způsobem, jak se dnes vyučuje dějepis nebo literatura na střední škole, ale komplexní metodou, kdy dějiny integrujeme do vlastní práce dětí.“ Integrace dějepisu a výtvarné výchovy je logická ze dvou důvodů: zaprvé výtvarnou (praktickou) činností dojde k upevnění záţitku, a zadruhé výtvarná výchova nabízí mnohem více prostoru pro vytvoření asociací, neţ dějepis samotný. „Čím více doprovodných asociací vykládanému učivu vytvoříme, tím lépe“. - 18 -

Pomohou nám

k tomu i ostatní vědní disciplíny, jako např. zeměpis, filozofie, dějiny umění, náboţenství, hudba, studium národů a další. Dítě pak bude schopno si na základě jedné informace např. z dějin umění vybavit politickou situaci v celé Evropě. Kaţdá hodina projektu – výukový blok – se věnuje jedné etapě historie či kultuře v jedné tematické práci. A věnuje se jí ve všech oblastech: historie, umění, geografie, náboţenství, atd. Pro představu: období 19. století bude reprezentováno uměleckým směrem impresionismem. Osvětlíme politické a kulturní dění tehdejší doby a jako centrum zrodu nového uměleckého směru si představíme Paříţ (její díla a představitele; Eiffelovu věţ, Maneta, Moneta, Renoira). Zaměříme se hlavně na nový umělecký směr pointilismus. Poté bude následovat výtvarná činnost Monetova krajina – technika nanášení barevných skvrn za pomocí houbiček. Pozadí hodiny nám bude dokreslovat impresionistická hudba (např. Claude Debussy).

- 19 -

3 STRUKTURA HODINY Kaţdá hodina se skládá ze dvou částí, z praktické a teoretické. Pořadí se můţe měnit, ale nejčastěji teoretická část předchází praktickou. Projekt dává moţnost flexibilně pracovat s rozvrhem, takţe učitel si časové rozvrţení hodiny určuje sám. Teoretické části se můţe věnovat déle a praktickou část zkrátit. Teoretickou část není vhodné vypouštět! Praktická činnost vţdy vychází z teoretické části.

3.1 Teoretická část Teoretická část slouţí k seznámení se s tématem hodiny. Děti se seznámí s obdobím a případně zemí, o které se bude hovořit. Učitel uvede základní charakteristiku doby, politickou situaci, kulturní rozdíly a zvláštnosti (architekturu, umění), objevy, významné události apod. Učitel by měl být schopen rozlišit mezi důleţitými a nedůleţitými informacemi, měl by umět „vypíchnout“ informace vystihující charakteristiku historického období. V této části by měly být co nejvíce vyuţity didaktické pomůcky (knihy, obrázky, počítačová technika atd.).

3.2 Praktická část V praktické části se aktivita přesouvá z učitele na ţáka. Učitel ustupuje do pozadí a stává se pozorovatelem, pomocníkem, rádcem. Dohlíţí na správný postup práce a hlavně na bezpečnost při práci. Náplní praktické části je realizace výtvarné činnosti (tvoření) dle plánu témat. Cílem projektu je nabídnout dětem neobvyklé výtvarné techniky a práci s různými materiály, ať výtvarné materiály určené přímo pro výtvarné

- 20 -

techniky, nebo materiály běţného ţivota (např. uzávěry z plastových lahví). Děti zde mají moţnost pro sebevyjádření, kreativitu, spolupráci.

3.3 Tabulky plánu témat V kapitole Plán témat jsou uvedeny tematické celky uspořádané do přehledných tabulek. Jedna tabulka představuje jeden vyučovací blok (jeden vyučovací blok se rovná 120 minutám). Níţe jsou uvedeny a vysvětleny jednotlivé části tabulky. Název hodiny je uveden v prvním řádku a očíslován. Určuje pouze oblast, o kterou se budeme zajímat (např. vesmír, pravěk). Z názvu není jasné, jakou konkrétní oblastí se budeme zabývat. Téma jiţ přesně určuje probíranou oblast (např. umění člověka v pravěku, malířství v klasicismu, středověké stavby). Důleţitým údajem je i časové vymezení. Scénář je jiné pojmenování pro plán práce. Pojem scénář se více váţe k pojmu hra. V učiteli ani v ţácích tak nevyvolává pocit nějakého úkolu, ale spíše zábavy. Scénář se skládá z několika dalších částí: o Hesla – Pojmy, které učitel dětem vysvětlí. Charakterizují a popisují časový úsek nebo slohové období či výtvarný směr. Mohou to být významné události (Velký třesk, bitva u Thermopyl), jevy dané doby (inkvizice, revoluce), objevy a vynálezy, výtvarné termíny (rokoko, menhir, lomená klenba). o Myšlenková mapa – Slouţí jako úvod hodiny, kdy se děti seznámí s tématem hodiny. Často se odvolává na předešlé hodiny (např. „Minulou hodinu jsme se dověděli, jak vznikla naše planeta, dnes se dovíme, jak - 21 -

vznikl vesmír). Myšlenková mapa je jen doporučením a inspirací pro učitele. o Činnost – Označuje, co bude náplní praktické činnosti (např. Vymysli si své zvíře, Kresli jako da Vinci, Stavba pyramidy). U činnosti je v některých případech uvedena i výtvarná technika (viz příloha č. 1). o Organizace – Určuje kde (v muzeu, ve třídě, na zahradě) a jakým způsobem (samostatně, ve skupinkách, celá třída) budou děti pracovat. Pokud jsou v kolonce organizace uvedena velká písmena (A, B, C), činnost nabízí několik variant (většinou ve třídě nebo mimo třídu) a záleţí na učiteli, jakou zvolí (např. s ohledem na počasí, vybavenost třídy, struktura ţáků). o Pomŧcky – Materiály, které k dané činnosti potřebujeme (nářadí, ochranný oděv, pastelky, keramická pec, textilie). Do pomůcek se jiţ neřadí didaktické pomůcky vyuţívané v teoretické části jako např. obrázky, knihy, počítačová technika, atd. Jejich pouţití se bere jako samozřejmost. o Postup práce – Obsahuje zásady práce a postup práce (např. postup při batice, při modelování z hlíny). o Závěrem – Závěr patří hodnocení výtvorů. Kaţdé dítě by se mělo vyjádřit ke své práci. Učitel v této chvíli také vyfotografuje práce dětí, které se později přidají k časové ose. Je zde i prostor pro zopakování teoretické části a připomnění si některých pojmů. Důleţitým bodem závěru je grafické vymezení období na časové ose a zakreslení na mapě světa. Závěr také patří úklidu třídy a hygieně (umytí rukou, případně ošetření kůţe vhodným krémem). o Data – Seznam letopočtů významných událostí, objevů, vynálezů atd., které jsou určeny k zakreslení do časové osy. - 22 -

o Poznámka – V poznámce jsou uvedeny dodatky k práci, moţnosti obměny práce, doporučení, varování nebo připomenutí některých důleţitých informací.

3.3.1 Časová osa a mapa světa Časová osa je grafické znázornění všech historických období, kterými se projekt zabývá (od prehistorických dob do budoucnosti). Tato osa by měla být umístěna na viditelném místě ve třídě (nejlépe na zdi) a měla by být dostatečně velká pro zakreslení všech dat (i několik metrů). Osa provází kaţdé setkání. Učitel nebo děti samy do ní zakreslují významná data (objevení Ameriky, rozpad Západořímské říše, velký poţár v Londýně) a vymezují historická období (klasicismus, románský sloh, pravěk). Do časové osy by bylo vhodné přidat i fotografie výrobků, které v rámci projektu vzniknou. Jednoduché znázornění minulosti slouţí pro orientaci dětí v historických obdobích a pomůţe jim v utváření představ o tom, jak jednotlivá období na sebe navazovala a jak dlouho trvala. Příklad, jak by taková časová osa mohla vypadat:

- 23 -

Obr. 1. Návrh časové osy

Mapa světa má podobnou úlohu jako časová osa. Děti do ní zakreslují místa, se kterými se v projektu seznámily. Budou tak mít představu nejen o tom, kterou dobu ale také jakou zemi navštívily. Vytvoření mapy světa je náplní první (úvodní) hodiny.

- 24 -

4 PLÁN TÉMAT Témata jednotlivých hodin jsou rozdělena do tří skupin. Učitel z nich vybírá a sestavuje svůj vlastní roční plán. Skupina Slohová a historická období by však měla být zastoupena co nejvíce a měla by se dodrţovat její časová posloupnost. Obsahuje totiţ slohová (historická) období a je seřazena od nejstarších dob aţ po současnost. V praxi to pak můţe vypadat tak, ţe učitel ze skupiny Slohová a historická období vypustí pět témat a nahradí je třemi tématy ze skupiny Kultury a dvěma tématy ze skupiny Exteriéry.

4.1 Slohová a historická období Jak bylo řečeno výše, tato skupina témat se skládá ze slohových a historických období, která jsou řazena v posloupnosti od nejstarších dob po současnost. Děti se prostřednictvím těchto témat seznámí se světovými dějinami, ale i s dějinami umění. První hodina je také hodinou úvodní. Proto je téma krátké a výtvarná činnost časové nenáročná. Děti by se v úvodní hodině měly seznámit s prostředím a s jeho vybavením, ale zároveň i s bezpečností práce. Pouţívání keramické pece a tiskařských lisů musejí být pod dohledem dospělé osoby. Barvy, lepidla, ředidla, ale také nástroje jako skalpely, noţe a nůţky mohou způsobit zranění. Učitel by měl také představit sám sebe. Ne jen své jméno, ale také například svou tvorbu. Pro navození příjemné atmosféry si společně s dětmi mohou zvolit vzájemné oslovování. Vzhledem k tomu, ţe společně budou cestovat časem i prostorem,

- 25 -

mohou se děti nazvat např. cestovateli nebo námořníky, svou třídu vnímat jako stroj času nebo loď, kterou si samy pojmenují, a učitel by pak mohl být kapitánem.

1. ÚVODNÍ HODINA Téma: Země Scénář: Hesla: Činnost: Organizace: Pomůcky: Postup práce:

Závěrem: Data: Poznámka:

Období: před 4,6 miliardami let vznik planety, Pangea (prapůvodní superkontinent), kontinenty, pohyb litosférických desek Mapa světa skupinová práce velké papíry, nůţky, tuţky, pastelky, fixy, atlas světa Děti rozdělíme do 6 – 7 skupin. Kaţdá skupina má za úkol vytvořit jeden kontinent (k dispozici mají atlasy a mapy) a zakreslit do nich významné geografické body (hory, řeky, pouště, jezera). Nakonec společně všechny kontinenty připevníme na zeď třídy. úklid, hygiena, kontrola zakreslení geografických bodů, označení na časové ose před 4,6 miliardami let ° Úvodní hodina by také měla být věnována seznámení dětí s prostředím. Představit učitele, třídu, obeznámit se s bezpečností ve třídě. Skupinová práce dětí dává prostor i pro seznámení dětí mezi sebou. ° Pokud pracujeme s menšími dětmi, můţeme jim připravit šablony kontinentů.

2. VESMÍR Téma: Vznik vesmíru Období: před 15 − 20 miliardami let Scénář: Hesla: teorie vzniku vesmíru, galaxie, hvězda, planeta, meteorit, kometa, sluneční soustava, vesmírné mlhoviny Má galaxie Činnost: Organizace: samostatná práce Pomůcky: papír A1, rozředěné akrylové barvy, kelímky na vodu, kulaté štětce různých velikostí, kuchyňská sůl, kartáčky na zuby, brčka, houbičky, tuše (různé barvy kromě černé)

- 26 -

Postup práce:

Závěrem:

Na celou plochu papíru naneseme štětcem vrstvu čisté vody (můţeme pouţít houbičku), do které libovolně necháme rozpít akrylové barvy (maximálně však tři barvy). Dokud je papír vlhký, posypeme jej kuchyňskou solí (sůl odsátím barvy vytvoří zajímavé obrazce) a necháme chvíli schnout. Dalším krokem je dotvoření obrazu za pomoci tuše. Můţeme nanést několik tušových kaněk do obrazu a rozfoukat je brčky nebo tuš nanést na zubní kartáček a obraz v některých místech postříkat. úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do časové osy

3. PŘED ČLOVĚKEM Téma: Dinosauři Scénář: Hesla: Činnost: Organizace: Pomůcky:

Postup práce:

Závěrem: Poznámka:

Období: před 256 aţ 62 milióny let vznik ţivota na zemi, první rostliny a ţivočichové, dinosauři jako předci dnešních zvířat, dinosauři v současnosti (ţralok, ţelva, krokodýl) Vymysli si své pravěké zvíře A. ve třídě samostatná práce B. na ulici v malých skupinkách (2 - 4 děti) A. papíry A2 světlých barev, mastné pastely, hadříky na utírání rukou B. křídy na chodník, vlhčené kapesníky a utěrky na utírání rukou A. Nejdříve dětem vysvětlíme techniku kresby pastely (míchání barev na papíře). Vedeme děti k zaplnění celé plochy papíru pastely. B. Děti kreslí na chodník křídami. Pracují v malých skupinkách. úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do časové osy Děti si své zvíře mohou pojmenovat a určit, jakému současnému zvířecímu druhu jsou předkem.

4. PRAVĚK Téma: Doba kamenná Scénář: Hesla:

Činnost: Organizace: Pomůcky:

Období: 600 000 př. n. l. – 2 200 př. n. l. doba kamenná; ţivot člověka v době kamenné; megalitické stavby (menhir, dolmen, kromlech), skalní malby, keramika, první šperky, světové památky (Altamira, Stonehenge, Věstonice) Hliněné sošky samostatná práce keramická hlína, pracovní podloţky, plátno k podloţení výrobků, kelímky na vodu nebo šlikr, dřevěné noţíky a špachtle, keramická pec - 27 -

Postup práce:


Nejdříve zvolíme motiv keramické sošky (postava, zvíře) a připravíme keramickou hlínu hnětením tak, aby při ohýbání nepraskala (pouţijeme vodu). Poţadovaného tvaru dosáhneme vměstnáváním malých kousků hlíny do sebe, odkrajováním a tvarováním hlíny. Hotové výtvory učitel zkontroluje a umístí na suché místo k vysušení a přípravě na vypálení v peci. úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do časové osy 40 000 př.n.l. – Homo sapiens sapiens ° Vybíráme keramickou hlínu s přírodním efektem, např. červenice, červenohnědá pórovina. ° Hlínu dětem rozdělí učitel tak, aby vznikaly malé sošky (max 15 cm na výšku).

5. PRVNÍ CIVILIZACE Téma: Egypt Scénář: Hesla:


Postup práce:

Období: 3 000 př. n. l. – 525. př. n. l. úrodná delta řeky Nil, faraon, egyptští bohové, pohřební zvyky (mumifikace), pyramidy, mastaby, sochařství, malířství (pásová a hieratická perspektiva), papyrus, písmo Hieroglyfy – linoryt samostatná práce hieroglyfická abeceda (viz příloha č. 2, obr. 1), tuţky, pauzovací papír, linoleum ve tvaru kartuše velikost A4, rydla, papíry na tisk A4, tiskové barvy, válečky, tiskařský lis Na lino nejdříve nakreslíme poţadované hieroglyfy tuţkou, které rydlem vyškrábeme. Pokud lino proryjeme, nevadí, na výsledku nepůjde nic poznat. Na lino pak naneseme tiskařskou barvu válečkem a přiloţíme čistý papír. Necháme projet tiskařským lisem. Nakonec necháme schnout.

Kartuše

Závěrem:

úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do časové osy a mapy světa

- 28 -

Data:

Poznámka:

3000 př.n.l. – sjednocení Horního a Dolního Egypta 525 př.n.l. – dobytí Egypta Persií 333 př.n.l. – dobytí Egypta Alexandrem Velikým 30 př.n.l. – smrt Kleopatry, Egypt římskou provincií ° Je nutné psát hieroglyfy zrcadlově! Pro usnadnění práce pouţijeme pauzovací papír a předem rozmnoţené tabulky s hieroglyfy. ° Bezpečnost práce s rydly. ° Práce s lisem jen pod dohledem učitele.

6. POČÁTKY ŘECKÝCH DĚJIN Téma: Kréta Scénář: Hesla: Činnost: Organizace Pomůcky: Postup práce:


Období: 2 000 př. n. l. – 800 př. n. l. Kréta (Minojská a Mykénská civilizace), příchod mořských národů, paláce (Faistos, Mallia, Zakro), palác v Knossu (Labyrint a Mínotaurus) Minotaurus a mé bájné stvoření samostatná práce papíry A4, tuţky, akvarelové pastelky, kelímky na vodu, kulaté štětce, fén Na papír akvarelovými pastelkami nakreslíme své vymyšlené bájné stvoření (můţeme si jej lehce načrtnout tuţkou). Prozatím se detaily moc nezabýváme, soustředíme se na větší plochy. Kdyţ máme základní kresbu hotovou, plochy vyplníme rozmýváním. Aby nám kresba rychleji uschla, pouţijeme fén. Nakonec se zaměříme na detaily a doladění kresby. Opět pouţijeme akvarelové pastelky, ale tentokrát uţ je nerozmyjeme. úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do časové osy a mapy světa 2 000 př.n.l. – příchod prvních řeckých kmenů do Řecka ° Při rozmývání poţíváme malé mnoţství vody, aby se nám papír nezačal kroutit. ° Děti si své bájné stvoření pojmenují a krátce jej charakterizují.

7. ANTICKÉ ŘECKO Téma: Řečtí bohové Scénář: Hesla: Činnost: Organizace: Pomůcky:

Období: 2000 př. n. l. – 168 př. n. l. Athény, Sparta, Trója, demokracie, polis, sochařství, architektura, Akropole (řečtí bohové) Masky řeckých bohŧ samostatná práce čtvrtky, pastelky, barvy, nůţky, lepidlo, dřevěné špejle

- 29 -

Postup práce: Závěrem: Data:

Poznámka:

Na čtvrtku obkreslíme tvary masek podle předloh (viz příloha č. 2, obr. 2). Vystřihneme je a vybarvíme v duchu řeckého boha/bohyně, které/ou jsme si vybrali. Hotovou masku připevníme na špejli.17 úklid, hygiena, výstava prací, vyjádření dětí k maskám, zakreslení do časové osy a mapy světa 1200 př.n.l. – pád Tróje 490 př.n.l. – bitva u Marathonu 480 př.n.l. – bitva u Thermopyl 168 př.n.l. – Řecko pod nadvládou Říma Během vytváření můţeme pustit tradiční řeckou hudbu, např. Christos Zotos, Tsamika, Despina Vandi, Dallaras, Zorba.

8. ANTICKÝ ŘÍM Téma: Pompeje Scénář: Hesla: Činnost: Organizace: Pomůcky:

Postup práce:

Závěrem: Data:

Období: 700 př. n. l. – 476 n. l. Etruskové, Romulus a Remus, senát, vznik a rozpad římské říše, vliv řecké kultury, Koloseum, sochařství, fresky, lázně a mozaiky Papírová mozaika18 skupinová práce (2 – 3 skupinky) obrázky (fauna, flora, římské boţstvo), velké papíry (alespoň 1 x 1m), tuţky, předem vyrobené barevné papírové pásy na stříhání čtverečků, nůţky, lepidlo na papír, kelímky na lepidlo, štětce na lepidlo (nebo houbičky) Nejdříve se děti mezi sebou rozhodnou, co budou vytvářet (tuţkou si na podloţku mohou nakreslit náčrt). Podle toho si nastříhají barevné kousky z připravených pásů (nemusí jít o přesné čtverečky). Tyto kousky pak skládají a lepí na papír. Postup při lepení – štětcem nebo houbičkou naneseme lepidlo na malou plochu papíru (10 x 10 cm) a okamţitě jej polepíme papírky. Kdybychom chtěly lepit kaţdý kousek zvlášť, mohli bychom zašpinit kousky papírů i sebe. úklid, hygiena, zakreslení do mapy a časové osy 753 př. n. l. – zaloţení Říma 30. léta 1. st. − počátky křesťanství 79 n. l. – výbuch Vesuvu (Pompeje a Herculaneum) 375 – počátek stěhování národů 476 – zánik říše římské

17

CÍLKOVÁ, E., SCHONEROVÁ, P. Náměty pro multikulturní výchovu. Praha : Portál, 2007, s. 74. Papírová mozaika. In I - creative. [cit. 26.2.2011]. Přístup z: http://www.i-creative.cz/2007/08/25/papirovamozaika/ 18

- 30 -

Poznámka:

Barevné pásy vyrobíme tak, ţe na bílé papíry naneseme vrstvu temperových barev. Pro lepší efekt namícháme několik odstínů stejné barvy nebo přimícháme bílou barvu. Pro rychlejší práci nanášíme houbičkou nebo kusem kartonu.

9. RANÝ STŘEDOVĚK Téma: Románský sloh Scénář: Hesla:


Postup práce:

Závěrem: Data:

Poznámka:

Období: 1000 – 1250 n. l. stěhování národů, formování křesťanství, formování prvních říší (Vizigótů, Franků, Vandalů, Byzantská říše), Přemyslovský stát, architektura (klášter, kostel, bazilika, rotunda), malířství (fresky, kniţní malba), písařské dílny Iniciála – rytí do tuše samostatná práce papíry na předlohu, tuţky, papíry A5, voskovky, štětce, tuš, fén, ostré předměty na škrábání (kancelářská spona, vlásenka) Na zkušební papír si navrhneme iniciálu – ozdobné písmeno. Bílý papír pak pomalujeme barevnými plochami za pomoci voskovek (různé tvary spíše menších velikostí). Na celou pomalovanou plochu naneseme štětcem tuš. První vrstvu necháme oschnout a pak naneseme další. Můţeme pouţít fén. Po uschnutí do tuše vyryjeme iniciálu. úklid, hygiena, zakreslení do časové osy a mapy světa, výstava prací 313 – edikt milánský 885 – přijetí křesťanství kníţetem Bořivojem I. 906 – rozpad velkomoravské říše 921 – zavraţdění kněţny Ludmily 935 – zavraţdění kníţete Václava Pokud budou děti pracovat rychle, mohou si vytvořit ještě jeden obrázek nebo si s dětmi můţeme projít knihu Staré pověsti české od Aloise Jiráska.

10. VRCHOLNÝ STŘEDOVĚK Téma: Gotika Scénář: Hesla: Činnost Organizace:

19

Období: 2. pol. 12. století – 15. století, Francie lomený oblouk, kříţová klenba, vitráţe, opěrný systém, katedrály, chrám sv. Víta, Notre Dame, Karlštejn, kříţové výpravy, rytíři, Přemysl Otakar II. Vitráţ19 samostatná práce

Vitráţ. In Útulný byt. [cit. 12.1.2011]. Přístup z: http://www.utulnybyt.cz/index.php/vypis/196/vitraze

- 31 -

Pomůcky:

Postup práce:

Závěrem: Data:

Poznámka:

skleněné tabulky (148 x 210 mm), vitráţové barvy na sklo (kontury a barvy), štětečky, papír, tuţky, nůţky, lepící páska, papírové ubrousky, okena, vatové tyčinky, ředidlo, předlohy vitráţí (viz příloha č. 2, obr. 3) Nejdříve tabulku důkladně očistíme okenou a papírovým ubrouskem. Poté nakreslíme konturu (pokud si netroufáme od ruky, můţeme si zespod skla lepící páskou přilepit šablonu) a necháme zaschnout. Nepovedené tahy můţeme odstranit vatovými tyčinkami namočenými v ředidle. Poté začneme vybarvovat jednotlivá políčka, pouţíváme tenčí štětce. Necháme zaschnout. úklid, hygiena, zakreslení do časové osy, vystavení prací 1230 – vznik Starého Města praţského 1231 – vznik inkvizice 1306 – zavraţdění Václava III., vymření Přemyslovců v muţské linii Jako alternativu můţeme pouţít slupovací barvy na sklo.

11. RENESANCE Téma: Arcimboldo Scénář: Hesla:


Postup práce:

Závěrem: Data:

Poznámka:

Období: 14. – 16. století, Itálie Karel IV., Rudolf II., objevení Ameriky, návrat k antice, osvobození od náboţenských dogmat, malířství (perspektiva, da Vinci), architektura (odlehčená, sloupořadí, štuky, zámky, paláce), sochařství (odpoutání od architektury), rudolfínská Praha – Arcimboldo Arcimboldova hlava ─ koláţ samostatná práce kartony z krabic, paspartovací nůţ, lepidlo Herkules, štětce na lepení, lepící pistole, přírodniny (listy, mech, plody, luštěniny, kaštany, bukvice, šišky, klacíky, kamínky, suché květy apod.) Nejdříve si upravíme karton, který bude slouţit jako podklad pro obraz (čtverec, obdélník, kruh, tvar hlavy). Poté lepíme přírodniny tak, abychom vytvořili hlavu v duchu Arcimboldových děl. Lepíme Herkulesem, těţší předměty, které by se mohly uvolnit, lepící pistolí. úklid, hygiena, zakreslení do časové osy a mapy světa, výstava prací 1310 – nástup Lucemburků na trůn 1346 – Karel IV. českým a římským panovníkem 1415 – upálení Jana Husa 1431 – upálení Jany z Arku 1450 – vynález knihtisku 1492 – objevení Ameriky 1576 – nástup Rudolfa II. na český trůn Pozor při práci s lepící pistolí! - 32 -

12. BAROKO Téma: Architektura Scénář: Hesla:


Postup práce:


Období: 2. pol. 16. století − 2. pol. 18. století v Anglii vláda Jindřicha VIII. a Alţběty I., v českých zemích Fridrich Falcký a Ferdinand II., třicetiletá válka, náboţenské reformy (náboţenské temno), malířství (šerosvit, temnosvit, Caravaggio, holandské krajiny), sochařství (snaha vyvolat hluboké dojmy, Kuks – M. B. Braun), architektura (robustnost, křivky, elipsy, lidová architektura) Baroko u nás ─ kresba uhlem samostatná práce obrázky barokních staveb našeho města (nebo jakékoliv jiné), papíry s hrubou texturou (např. balící), uhly, pastely, fixírka a fixovací roztok (nebo ve spreji), plastická guma, zbytkové papíry Nejdříve si vybereme stavbu, kterou chceme nakreslit. Můţeme si z ní vybrat jen určitou část (do zbytkového papíru vystřihneme obdélník a přiloţíme ho na obrázek tak, abychom viděli jen poţadovanou část stavby). Kreslíme uhlem. Světlým pastelem zvýrazníme zajímavou část stavby (např. okno, římsa, kupole). Nakonec zafixujeme, aby se kresba nerozmazala. úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do časové osy 1618 – začátek třicetileté války 1620 – bitva na Bílé hoře 1648 – konec třicetileté války (vestfálský mír) ° Obrázků by mělo být dostatečné mnoţství (aby si kaţdý mohl vybrat) a ve větší velikosti (nejméně A5). ° Varianta – kresba v terénu (ve městě) – důleţité mít podloţku při kresbě.

13. KLASICISMUS Téma: Století objevŧ Období: konec 18. století – počátek 19. století, Francie Scénář: Hesla: Ludvík XIV., Napoleon, boj za svobodu a nezávislost (americké osady), Marie Terezie, Josef II., přírodovědecké objevy (zámořské objevy), obroda antiky, anglický a francouzský park, architektura (zámek Lednice, vítězné oblouky, Versailles), malířství (historické obrazy, krajinomalba), nové stavebné materiály (ţelezné konstrukce), vynálezy (lokomotiva, jízdní kolo, telefon, ţárovka) Ţárovková alej ─ instalace Činnost: Organizace: skupinová práce (skupinka po 6 – 7 dětech) Pomůcky: ţárovky, lepidlo, štětce na lepidlo, talíře nebo tácky, baňky, kladívko, rozdrobený polystyren, temperové barvy, kelímky na vodu, silnější provázek, nůţky, krepový papír - 33 -

Postup práce:

Závěrem: Data:

Poznámka:

Nejdříve si nachystáme baňky a polystyren. Baňky rozbijeme na jemné střípky a rozdělíme na několika táců. Polystyrenové kuličky také rozdělíme. Štětcem naneseme na ţárovku vrstvu lepidla a pak ji obalíme ve střepech z baněk nebo v polystyrenu. Několik ţárovek můţeme pomalovat temperovými barvami. Po zaschnutí ţárovky přiváţeme na provázek jednu vedle druhé (mezi nimi asi 15 cm mezery). Mezery můţeme vyplnit krepovými prouţky. Hotového ţárovkového hada pověsíme na stěnu třídy. úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do časové osy a mapy světa 1740 – Marie Terezie nastoupila na trůn 1774 – povinná školní docházka 1776 – vyhlášena nezávislost Spojených států amerických 1789 – Velká francouzská revoluce 1805 – bitva u Slavkova 1815 – bitva u Waterloo 1886 – socha Svobody 1889 – Eiffelova věţ Hodinu můţeme dokreslit hudbou W. A. Mozarta, F. J. Haydna, L. van Beethovena.

14. ROMANTISMUS Téma: Národní divadlo Scénář: Hesla:

Období: počátek 19. století, Anglie

revoluce v Evropě, návrat k přírodě, vášnivý cit, zdroj v historismu, architektura (věţičky, pseudogotika), anglický park, Národní divadlo (J. V. Myslbek, M. Aleš, F. Ţeníšek) Papírové loutky k pověsti Dívčí válka Činnost: Organizace: samostatná práce Pomůcky: papíry, tuţky, nůţky, lepidlo, špejle, štětce na lepení, kelímky na vodu, kelímky na lepidlo, akrylové barvy, štětce na malbu (spíše tenčí) Postup práce Nejdříve si připomeneme pověst „Dívčí válka“. Pak se mezi sebou domluvíme, kdo bude vytvářet jakou postavu (nezapomenout na dekorace jako stromy, hrad, koně apod.). Loutky by měly odpovídat velikosti A4. Na papír si tuţkou navrhneme postavu a vystřihneme (přední část), obkreslíme ji na druhý papír (zadní část). Vymalujeme akrylovými barvami a necháme uschnout. Nakonec k sobě obě části přilepíme a mezi ně připevníme špejli. Závěrem: úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do časové osy a mapy světa

- 34 -

Data:

Poznámka:

1818 – v Praze zaloţeno Vlastenecké muzeum 1839 – otevřena ţeleznice Vídeň – Brno 1848 – začátek revoluce 1868 – poloţen základní kámen Národního divadla Hodinu můţeme doplnit hudbou (např. F. Schubert, F. Chopin, F. Liszt, P.I.Čajkovskij, B. Smetana, A. Dvořák).

15. IMPRESIONISMUS Téma: Krajina Scénář: Hesla:

Činnost: Organizace: Pomůcky: Postup práce:


Období: 70. – 80. léta 19. století, Francie v Anglii vládne královna Viktorie, kolonialismus, sochařství (Rodin) malířství (nepouţívá ostrou konturu, zachycení okamţiku, velký vliv má světlo, barevná skvrna, Renoir, Degas, Monet) Monetova krajina ─ pointilismus samostatná práce papíry A2 nebo A1, akrylové barvy, houbičky, nůţky, kelímky na vodu, kelímky na barvy Úkolem je vytvořit krajinu technikou pointilismu, která byla typická pro neoimpresionismus. Houbičky nastříháme na malé kousky. Do kelímků dáme akrylové barvy (jeden kelímek jedna barva), nepouţíváme černou barvu, ta se podle impresionistů v přírodě nevyskytuje. Místo ní můţeme pouţít tmavě zelenou. Krajinu vytváříme tak, ţe na papír nanášíme barevné skvrny pomocí houbiček (jedna houbička jedna barva). Barvy mícháme přímo na papíře překrýváním barevných skvrn. Jako inspirace nám můţe slouţit pohled z okna nebo ukázky Monetových obrazů či obrazů neoimpresionistů. Necháme uschnout. úklid, hygiena, zakreslení do časové osy a mapy světa, výstava prací 1861 – vznik Italského království 1871 – vyhlášeno německé císařství Hodinu můţeme doplnit hudbou (C. Debussy, J. Suk, V. Novák).

16. EXPRESIONISMUS Téma: Zachycení proţitkŧ Scénář: Hesla:

Činnost: Organizace:

Období: počátek 20. století boj o všeobecné volební právo, malířství se dostává do popředí (dříve to byla spíše architektura), důraz na psychické momenty člověka, zvýraznění citového proţitku, Munch, secese, sochařství (E. A. Bourdelle, E. Barlach) Annette a Thé samostatná práce - 35 -

Pomůcky: Postup práce:

Závěrem: Data:

Poznámka:

papíry A1, mastné pastely, CD přehrávač, CD s hudbou jedné nálady (balady, ţivé taneční, relaxační) Nejdříve představíme vymyšlenou postavu francouzské dívky Annette (nebo chlapce Théa). Pustíme nahlas hudbu a děti se budou snaţit nakreslit náladu Annette nebo Théy, při poslechu stejné hudby. Děti nakreslí postavu i prostředí. úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do časové osy 1863 – v jiţních amerických státech zrušeno otroctví 1881 – zavraţdění ruského cara Alexandra II. 1895 – první veřejné promítání filmu 1896 – počátek bezdrátové telegrafie 1905 – zveřejnění Einsteinovy teorie relativity 1912 – potopení Titaniku Děti si mohou vzít i svou vlastní hudbu (MP3 přehrávač, mobilní telefon se sluchátky apod.), nutné předem připomenout.

17. PRVNÍ SVĚTOVÁ VÁLKA Téma: Kubismus Scénář: Hesla:

Činnost Organizace: Pomůcky: Postup práce:

Období: 1914 – 1918 Trojspolek, sarajevský atentát, vyhlášení války, ruská revoluce, T. G. Masaryk, umění − architektura (J. Gočár, J. Chochol, P. Janák), malířství (P. Picasso, G. Braque, J. Čapek, krychle, rozloţení předmětů, pohled z co nejvíce stran), futurismus Hledání samostatná práce bílé papíry A2, tuţky, gumy, voskovky Papír nejdříve celý pokreslíme tuţkou tak, ţe náhodnými čarami vytvoříme spletitý obrazec (různé oblouky, smyčky, čáry, spirály). V tomto zdánlivě nesmyslném obrazci se pak budeme snaţit najít, hledat, nějaký předmět, postavu, písmena apod. Obrázkem můţeme otáčet. Všechny plochy vybarvíme voskovkami tak, ţe obrazec nám vystoupí na povrch.

„Kočka ve slunečnicovém poli“

Závěrem:

úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do časové osy

- 36 -

Data:

Poznámka:

1912 – balkánské války 1914 červen – zavraţdění arcivévody Františka Ferdinanda v Sarajevu 1914 červenec – počátek 1. světové války 1918 říjen – vznik Československé republiky 1918 listopad – kapitulace Německa Snaţíme se, aby obrázek byl hustě pokrytý čarami aţ k okrajům.

18. MEZI SVĚTOVÝMI VÁLKAMI Téma: Dadaismus Scénář: Hesla:


Postup práce: Závěrem: Data:

Poznámka:

Období: 1918 − 1939 poválečné uspořádání světa, versailleská konference, komunismus, fašismus, „zlatá 20. léta“, hospodářská krize, nástup nacismu k moci, počátek holocaustu. Architektura (funkcionalismus), malířství dadaismus (princip náhody, neologismus, provokativnost, absurdita, M. Duchamp), surrealismus, funkcionalismus Nový pohled skupinová práce (3 – 4 skupinky) staré předměty větších velikostí (věšák na kabáty, lampa, ţidle, skříňka, příbory apod.), štětce, barvy na kov a dřevo (syntetické barvy) nebo temperové barvy, krepové papíry, tavící pistole, lepidlo, kelímky na lepidlo, štípačky, nůţky, různé drátky a jiné zbytkové materiály (korálky, střepy z baněk, papíry, provázky, uzávěry z plastových lahví apod.) Děti se rozdělí do skupinek. Jejich úkolem je vybrat si nějaký předmět a za pomoci dostupných materiálů z těchto obyčejných předmětů udělat umělecká díla. Mohou je nabarvit, oblepit, převrátit, ozdobit, atd. úklid, hygiena, zakreslení do časové osy a mapy světa, výstava prací 1919 – versailleská konference 1929 – zhroucení newyorské burzy, začátek krize 1933 – nástup Hitlera k moci 1938 – všeobecná mobilizace Upozornit na bezpečnost práce s tavící pistolí, štípačkami a s dráty.

- 37 -

19. DRUHÁ SVĚTOVÁ VÁLKA Téma: Akční malba Scénář: Hesla:


Postup práce:

Závěrem: Data:

Poznámka:

Období: 1939 − 1945 Německo – sovětský pakt, vyhlášení války, zapojení Anglie, Francie, USA, Japonska, skandinávských zemí, válka na Balkáně, neúspěch Němců před Stalingradem, postup sovětských vojsk. Sochařství (V. Kandinský, K. Malevič), akční malba (40. léta 20. století USA, J.Pollock, Willem de Kooning, nefigurativní malířství). Barevné náhody celá třída malířská plocha (velký papír, plátno, deska) alespoň 2 x 1m, akrylové barvy, gumové rukavice, stříkací pistole, štětce, kelímky na barvy Vysvětlíme pravidla malby (u plátna stojí vţdy jen několik dětí). Děti na plátno nanáší barvy zcela náhodnými pohyby. Mohou barvu cákat štětcem, stříkací pistolí, rozmazávat barvy rukama (chránit ruce rukavicemi), druhou stranou štětce rýt do barvy na plátně, lít barvy na plátno z kelímků, necháme průchod fantazii. Na konci zdůrazníme krásu náhody a společné práce. úklid, hygiena, zakreslení do časové osy a mapy světa, zhodnocení práce 1939 – začátek druhé světové války v Evropě 1940 – kapitulace Francie, letecká bitva o Anglii 1941 červen – útok Německa proti Sovětskému svazu 1941 prosinec – Pearl Harbor 1942 – vypáleny Lidice a Leţáky 1943 – kapitulace Německa před Stalingradem 1944 červen – vylodění v Normandii 1945 květen – kapitulace německé posádky v Praze, konec druhé světové války v Evropě ° Můţeme děti rozdělit do více skupin, kaţdá bude mít své vlastní plátno. ° Hodinu můţeme obohatit o ukázky hudby té doby (swing, jazz).

20. POVÁLEČNÉ OBDOBÍ Téma: ČSR Scénář: Hesla: Činnost: Organizace: Pomůcky:

Období: 1945 − 1953 zaloţení OSN a potrestání válečných zločinců, studená válka, NATO, komunistický reţim v Československu, vznik Československé televize (ČT1) Večerníček – ilustrace pomocí mříţky samostatná práce obrázky postav z večerníčků (velikost alespoň A6), tuţky, pravítka, gumy, černé fixy, akvarelové pastelky, papíry A3, kelímky na vodu, štětce - 38 -

Postup práce:

Závěrem: Data:

Poznámka:

Nejdříve si vybereme obrázek oblíbené postavy z Večerníčku. Na tento obrázek nakreslíme mříţku (čtverečky asi 1,5 cm). Mříţku se stejným počtem čtverečků převedeme na formát A3 (velikost čtverečků se samozřejmě zvětší). Tato mříţka nám pomůţe překreslit obrázek co nejpřesněji. Přes mříţku nejdříve lehce nakreslíme náčrt tuţkou, který poté obtáhneme černou fixou. Mříţku a zbytek tuţky vygumujeme. Nakonec obrázek vykreslíme akvarelovými pastelkami. Větší plochy nebo pozadí vyplníme rozmytím akvarelových pastelek. úklid, hygiena, zakreslení do časové osy a mapy světa, výstava prací 1945 duben – OSN 1945 květen aţ červen – odsun Němců z ČSR 1945 listopad – začátek zasedání norimberského tribunálu 1948 únor – komunistický převrat v ČSR 1949 – vznik NATO 1953 – vznik Československé televize ° Mříţku rýsujeme lehkými tahy, aby se dala lehce vygumovat. ° Hodinu můţeme obohatit o hudební ukázky té doby (F. Sinatra, E. Presley).

21. OD TOTALITY K DEMOKRACII Téma: Česká republika Scénář: Hesla:


Postup práce:

Závěrem:

Období: 1953 − 1993 měnová reforma, změna názvu státu, Praţské jaro, invaze sovětských vojsk, emigrace, normalizace, vlna nepokojů, Jan Palach, Sametová revoluce, odchod sovětských vojsk, vznik samostatné ČR, Land art Land art celá třída zahradnické malé nůţky, nůţky na papír, jakýkoliv zbytkový materiál šetrný k přírodě (křídy, kusy látky, klubko provázků nebo vlny, krepové papíry, velké dřevěné korále apod.), vlhčené kapesníky, obrázky Land art umění S dětmi se přesuneme do klidného prostřední (park, zahrada, louka, les). Děti si samy rozhodnou, co vytvoří. Mohou poţívat jen přírodní materiály. Hlavně ty, které najdou v přírodě (plody, trávu, klacky, kameny, listy), ale i materiály, které jsme si přinesli. Můţeme ozdobit strom, z kamení vytvořit obraz, učesat trávu do cestiček, ušít z listů řetěz. úklid, zhodnocení práce, hygiena (vlhčené kapesníky)

- 39 -

Data:

Poznámka:

1953 – měnová reforma 1960 – ČSSR 1968 – Praţské jaro, invaze sovětských vojsk 1969 – protestní sebeupálení Jana Palacha 1989 – Sametová revoluce 1993 leden – vznik České republiky Pozor na chráněné rostliny!

22. DVACÁTÉ PRVNÍ STOLETÍ Téma: Současné umění Scénář: Hesla:

Činnost: Organizace: Pomůcky: Postup práce:

Závěrem: Data:

Poznámka:

Období: 1993 − dosud současné problémy (chudoba, nemoci, ekologie, válečné konflikty), 11. září 2001, demokracie v ČR. Současné české umění (David Černý, Jan Saudek, Čestmír Suška, Veronika Bromová), architektura (Jan Kaplický, Jaroslav Wertig, Roman Koucký, Eva Jiřičná, Alena Mocová), streetart Mé umění samostatná práce veškerý dostupný materiál ve výtvarné dílně Toto téma je zaměřeno na současnou tvorbu, proto si děti budou hrát na uznávané umělce a jejich tvorbě se nebudou klást meze. Je zde prostor pro jejich fantazii a svobodné výtvarné vyjádření. Mohou pouţít jakoukoliv techniku (malba, kresba, keramika, instalace). Kaţdý pracuje samostatně. S učitelem jen zkonzultuje činnost, aby nebyla příliš časově náročná. Učitel dohlíţí na neplýtvání materiálů a na bezpečnost při práci. úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do časové osy 1995 – konec války v Bosně a Hercegovině 1997 – povodně na Moravě 2001 září – útok na Světové obchodní centrum 2003 – americká invaze do Iráku 2004 – vstup ČR do EU 2009 − Barack Obama prvním afro − americkým prezidentem USA Současných českých umělců je mnoho, teprve čas ukáţe, který z nich se zapíše do dějin českého umění. Učitel se proto můţe zaměřit na umělce ve svém kraji, na umělce, kteří se proslavili v zahraničí, nebo pouţít vlastní kritéria.

- 40 -

23. BUDOUCNOST Téma: Design Scénář: Hesla:


Postup práce:

Závěrem:

Období: rok 2111 s dětmi rozvineme krátkou diskuzi o tom, jak by náš svět mohl vypadat přesně za sto let. Zamyslíme se nad politikou, přírodou, ţivotním stylem, vybavením domácnosti. Vzpomene filmy, které se zabývají budoucností. Vysvětlíme pojem design Designér 22. Století ─ kresba tuší samostatná práce lístečky s napsanými předměty, losovací krabice (mísa, klobouk), papíry A3, tuţky, gumy, tuše, pera, tenké štětce, kelímky na vodu, akvarelové pastelky Nejdříve si kaţdé z dětí vylosuje papírek, na kterém bude napsaný předmět (lednice, auto, telefon, letadlo, boty, pohovka, lampa apod.). Tomuto dobře známému předmětu se budou snaţit vtisknout novou podobu, jakou by mohl mít v roce 2111. Kreslí tuší a perem (v případě silnějších linií štětec). Nejdříve si mohou udělat jemný náčrtek tuţkou (nezapomenout vygumovat). Nakonec mohou obrázek jemně vybarvit pomocí akvarelových pastelek. úklid, hygiena, výstava prací

24. POSLEDNÍ HODINA Téma: Prázdniny Scénář: Hesla:


úkolem poslední hodiny je vytvořit cestovatelský deník. Během prázdnin budou děti navštěvovat neznámá místa nebo podrobně zkoumat místa jiţ známá; deník bude slouţit k zapisování výletů, uchovávání vstupenek, zapisování dobrodruţství Cestovatelský deník samostatná práce linkované sešity s krouţkovou vazbou velikost A5, propisovačky, klubko provázku nebo vlny, papíry, temperové barvy, misky, štětce, starý telefonní seznam nebo tlustý katalog, lepidlo na papír, papíry A4, izolepa (můţe být i barevná, ozdobná)

- 41 -

Postup práce:


Kousek provázku nejdříve obarvíme v jedné barvě (provázek nesmí být moc mokrý), čistý necháme jen asi pěticentimetrový konec. Provázek chytíme za neobarvenou část a zbytek necháme spustit na připravený papír, který jsme před tím rozstřihli na dvě stejné poloviny. Provázek vytvoří různé smyčky, kličky, obloučky. Neobarvený konec přečnívá přes jeden okraj. Na papír s provázkem přiloţíme druhý papír a vloţíme do telefonního seznamu. Chytneme čistý konec provázku a vytáhneme ho (jednou rukou stále tlačíme na seznam). Po vytaţení provázku máme hned dva obrázky 20 (viz příloha č. 2, obr. 4). Obrázky nalepíme na přední i zadní stranu sešitu. Okraje můţeme oblepit barevnou izolepou. Nakonec propisovačku přiváţeme provázkem ke krouţkové vazbě sešitu, abychom ji nikdy neztratili. úklid, hygiena, společné prohlédnutí mapy světa a časové osy, vzpomínání na rok s krouţkem „Štětcem v dějinách“, rozloučení ° Papíry mohou být i barevné. ° Domluvit se s dětmi, jestli si budou chtít své výrobky vzít domů.

4.2 Kultury Tato podstatně menší skupina témat je zaměřena na seznámení se s více či méně známými kulturami. Kaţdý ţák má povědomí o kultuře Indů, Japonců, ale slyšely někdy o původních obyvatelích Austrálie? Kolik znají kmenů Indiánů Jiţní Ameriky? S čím si spojují Araby? Tato témata se uţ nezaměřují na výtvarné techniky, ale na poznání kultur. Primárním cílem je vytvořit u dětí především toleranci k cizím národům a jejich zvyklostem. Je zde zařazeno i téma Češi. Moţná se zdá toto téma naprosto zbytečné, ale opravdu děti znají staré české zvyky? A co písně? Tradiční kroje? Na jiţní Moravě a v jiţních Čechách se tradice a zvyky stále udrţují, ale v severních oblastech

20

BARFF, U. Velká kniha pro malé mistry 2. Praka : Ikar, 2000, s. 18.

- 42 -

republiky se Velikonoce ztrácejí a Vánoce jsou jediným svátkem, který se slaví (často ve zdeformované podobě díky Santa Clausovi). Děti se zde poznají např. s primitivními africkými kmeny, ale i s vyspělými kulturami starých Japonců či Indů. A snad se v nich probudí i národní uvědomění či dokonce hrdost. Tabulky jednotlivých témat jsou lehce pozměněné. Jiţ se zde neuvádí téma ani období. Ostatní hesla jsou zachována.

1. ABORIGINCI Scénář: Hesla: Činnost: Organizace: Pomůcky:

Postup práce:


Austrálie, skalní malby, bumerang, způsob ţivota, spirituální ţivot, James Cook, současná situace Aboriginců Body art ve dvojicích barvy na tělo a obličej (např. Snazaroo, Aqua), štětce, houbičky, papírové ubrousky, didgeridoo (vyrobené např. z plastu – novodurová instalatérská trubka), provázky (barevné, přírodní), zbytkové textilie, ukázky hudby hry na didgeridoo Děti se rozdělí do dvojic. Jeden druhého pomaluje v duchu skalních maleb Aboriginců. Mohou malovat na ruce, obličej, na nohy. Je dobré oblečení chránit před barvami (např. vyhrnutý rukáv zabalit do papírového ubrousku nebo kusu látky). Pokud to čas dovolí, můţeme si vyzkoušet hru na didgeridoo. Pokud máme k dispozici didgeridoo z plastu, můţeme ho ozdobit omotáváním do barevných, konopných či jiných přírodních provázků nebo pruhů látky (varianta pro děti, které mají alergii či citlivou kůţi a nemohou se nechat pomalovat). úklid, hygiena, zakreslení do mapy světa Informovat se předem, zda někdo netrpí koţními alergiemi. Zkontrolovat, jestli někdo nemá poraněnou kůţi.

2. AFRIKA Scénář: Hesla:

Africké kmeny (Masajové, Núbijci, Berbeři, Somálci, Pygmejové), tradiční obydlí, hudba, způsob ţivota, hudba, tradice a zvyky - 43 -


Postup práce:

Závěrem:

21

Hudební nástroje samostatná práce Drnkací nástroj21 − kulaté krabice vysoké nejméně 30 cm (např. od pracího prášku), paspartovací nůţ, modelářská guma (různá velikost), nůţky, krycí barvy na papír (nebo temperové), štětce, kelímky na vodu Dešťová hŧl – kartonový tubus (100 x 8 cm), krycí barvy na papír (nebo temperové), provázek, velká jehla (na provázek), hřebíčky, kladívko, papírová lepící páska, plátno, „déšť“ (kamínky, rýţe, střepy, písek, čočka, fazole apod.), akrylové barvy, štětce, kelímky na vodu, přírodní provázky (např. konopný, lýkový), nůţky, tuţky Nejdříve se děti rozhodnou, který nástroj budou chtít vyrobit a sednou si do svého centra (viz poznámka). DRNKACÍ NÁSTROJ − Do horního okraje krabice uděláme 10 zářezů paspartovacím noţíkem vţdy naproti sobě, pro přesnost můţeme pouţít pravítko. Do zářezů napneme gumy (záleţí na nás, jaké tloušťky si vybereme) tak, ţe na jednom konci uděláme uzlík a zahákneme ho do zářezu. Natáhneme gumu k zářezu naproti a zahákneme ho stejným způsobem. Nyní máme 5 strun, které díky různé tloušťce a délce gumy vyluzuje různé zvuky. Nakonec krabici pomalujeme barvami. (vit příloha č. 2, obr. 5) DEŠŤOVÁ HŦL – Nejdříve uvnitř hole vytvoříme pavučinu, přes kterou se bude „déšť“ přesýpat (viz příloha č. 2, obrázek 6). Uprostřed hole si tuţkou vyznačíme asi 10 cm pruh. V tomto místě budeme provlékat provázek uvnitř tubusu. Nejdříve pomocí hřebíčku a kladiva uděláme do tubusu dírky, kterými pak provlečeme provázek. Druhým krokem je udělat dna. Pouţijeme k tomu látku, protoţe lépe napodobuje zvuk deště. Z látky vystřihneme dvě kolečka, která pomocí papírové pásky přilepíme na jeden konec hole. Kolečka musejí být větší neţ samotný otvor, aby se daly pohodlně přilepit papírovou páskou. Kdyţ máme jeden konec hotový, naplníme hůl „deštěm“. Postupně můţeme zkoušet její zvuk, nesmíme však zapomenout druhý konec zavřít. Pokud jsme spokojeni se zvukem, uzavřeme druhý konec stejným způsobem. Nakonec si hůl dozdobíme barvami nebo omotáme provázkem. úklid, hygiena, zakreslení do mapy světa

BARFF, U. Velká kniha pro malé mistry 2. Praha : Ikar, 2000, s. 199.

- 44 -

Poznámka:

Před začátkem hodiny učitel rozdělí třídu na dvě pracovní centra, v jednom určeném pro výrobu drnkacího nástroje a ve druhém pro výrobu dešťové hole. Srazí k sobě stoly tak, aby vznikla velká pracovní plocha. Pokud je dětí více, můţe se udělat několik center (aby děti nemusely čekat na materiál).

3. ARABOVÉ Scénář: Hesla:


Postup práce:

Závěrem:

Arabský poloostrov, království, ropa, islám, Mekka, Medina, přínos Arabů (astronomie, matematika, filozofie, písemnictví, farmaceutické a lékařské školy), umění a architektura (mešity, motivy flory, kaligrafie) Arabská architektura samostatná práce papíry A3, tuţky (různá tvrdost), gumy, tuše (různé barvy), pera, tenké kulaté štětce, akvarelové pastelky, kelímky na vodu, obrázky arabské architektury, fixírka a fixovací roztok Nejdříve si vybereme obrázek, který překreslíme a vybereme si z něj určitý úsek, který nás zaujal. Tuţkou si uděláme náčrt na papír A3. Ten následně poloţený na šířku rozdělíme na tři stejně velké části. Na kaţdou tuto část pouţijeme jinou techniku. Tuţka: pouţíváme jen jednu tvrdost tuţky, snaţíme se negumovat; Tuš: ke kresbě pouţíváme hlavně pero, štětec pouţíváme k vybarvení větších ploch, hlavně pozadí; Akvarelové pastelky: pastelkami kreslíme jen kontury, které následně rozmyjeme vodou, obrázek není vybarvený, jen má naznačené linie. Obrázek nakonec nezapomeneme zafixovat. úklid, hygiena, zakreslení do mapy světa

4. ČEŠI Scénář: Hesla:

Činnost: Organizace:

spor o uţití názvu Česko, postavení ČR ve světě, slavní Češi (vědci, spisovatelé, hudebníci, objevitelé a vynálezci), etnografické skupiny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku (Chodové, Hanáci, Valaši, Goralové), lidové umění, svátky, masopust, Morana Morana22 skupinová práce (3 – 4 děti ve skupině)

22

Návod na výrobu Morany nebo jiné velké obětní loutky. In Falka. [cit. 3.3.2011]. Přístup z: http://www.falka.cz/storage/morana.pdf

- 45 -

Pomůcky:

Postup práce:


Na kaţdou 100 cm vysokou Moranu potřebujeme: dvě silnější větvičky, slámu nebo suchou trávu, lýko nebo přírodní provázek, látky (staré prostěradlo, utěrky, povlaky na peřiny, vyslouţilé oblečení), klubka barevných vln, stuhy, jehly, silnější nit, fixy, korále, krepové papíry Kostru Morany uděláme jednoduše tak, ţe z větviček uděláme kříţ a sváţeme je provázkem. Ze svazků trávy nebo slámy vymodelujeme hlavu, ruce a tělo, a připevníme provázkem k větvičkám. Hlavu obalíme do látky (nejlépe bílé) a pod krkem připevníme provázkem. Na tělo ušijeme jednoduchý obleček nebo ho jen obalíme do látky. Na hlavu připevníme šátek nebo uděláme vlasy z klubka vlny a domalujeme obličej fixami. Moranu můţeme ozdobit náhrdelníkem z korálků nebo krepových kuliček. úklid, hygiena, výstava Moren, zakreslení do mapy světa ° Děti také mohou pracovat samostatně. V tom případě by však Morany měly být menší (asi 30 cm vysoké). ° Pokud nám to čas dovolí, můţeme uskutečnit také vynášení Morany.

5. INDIÁNI Scénář: Hesla: Činnost: Organizace: Pomůcky:

Postup práce:

Závěrem:

Indiáni tří Amerik, nejznámější kmeny (Čerokíové, Huroni, Čejeni, Dakotové, Inkové, Aztékové), obydlí (týpí, vigvam, dlouhý dům), zvyklosti, animismus, teritorium Indiánská čelenka samostatná práce pevná látka (nejlépe bavlněná), ţehlička, fixy na textil, jehly, dřevěné barevné korálky, pevná nit, nůţky, pera, tavící pistole, klubko provázku Z látky vystřihneme čelenku asi 6 x 20cm (delší strana by měla mít rozměry od spánku ke spánku), přeloţíme a přeţehlíme podélně. Pomalujeme jednu polovinu čelenky fixy a dozdobíme korálky. Pera k čelence připevníme stehy na rub (pro jistotu můţeme pouţít tavící pistoli). Sešijeme k sobě pomalovanou a nepomalovanou část (pera budou mezi nimi). Nakonec na kraje čelenky přišijeme provázky, kterými si čelenku přiváţeme kolem hlavy. úklid, hygiena, vyzkoušení čelenek, zakreslení do mapy světa

- 46 -

6. INDIE Scénář: Hesla: Činnost: Organizace: Pomůcky:

Postup práce:

Závěrem:

Indický poloostrov, Britská Indie, kasty, hinduismus, jóga, kolébka bojových umění, Tádţ Mahal, tradiční oděv (dhoti, turban, sárí), indické látky Turban ─ tisk na látku23 skupinová práce (skupinka po třech dětech) pruhy světlých látek alespoň 150 x 80 cm (nejlépe bavlna), houbičky na nádobí, gumy, nůţky, paspartovací nůţ, gumičky, provázky, gumové rukavice, umělohmotné tácky, barvy na textil (krycí, např. Setacolor), polystyrenové hlavy (figuríny), fixy Kaţdá skupina má za úkol potisknout látku na turban vlastnoručně vyrobenými razítky. Z houbiček na nádobí paspartovacím noţíkem odřízneme tvrdou část a pomocí provázků nebo gumiček z nich vyrobíme razítka (viz příloha č. 2, obr. 7). Na umělohmotné tácky nalijeme barvy na textil (kaţdá barva zvlášť, pokud nechceme barvy míchat). Razítka do barev opatrně namáčíme (aby nebyly příliš mokré či suché) a první tisk vyzkoušíme na kusu látky, kterou nepotřebujeme. Tímto způsobem ozdobíme celou látku. Z gumy si také můţeme vyrobit razítka. Vyřeţeme noţíkem tvar a dokonce do ní můţeme něco vyrýt. Při tisku si ruce chráníme rukavicemi, zvlášť jestliţe máme citlivou pokoţku. Necháme látku schnout. Ve zbylém čase na polystyrenovou hlavu namalujeme fixami obličej. úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do mapy světa

7. JAPONSKO Scénář: Hesla: Činnost: Organizace: Pomůcky:

Fudţi, samuraj, budhismus, čajové obřady, kaligrafie, origami, ikebana, kimono, gejša, tradiční japonské divadlo, japonské lampiony štěstí Lampion - batika24 samostatná práce Batika lampionu: svíčky, zapalovač, akrylové barvy, široké štětce, kelímky na vodu, noviny, ţehlička Kostra: Kulatá krabička od sýra (průměr asi 16 cm), pauzovací papír (52 x 25 cm), kartonový papír, tuţky, pravítka, nůţky, lepidlo, paspartovací nůţ, svícínky do lampionů, úzká svíčka, silnější jehla, drát (30 cm)

23

Tisk na látky. In Výtvarné techniky. [8.3.2011]. Přístup z: http://www.vytvarnetechniky.cz/batikovani/tisk-nalatky.php 24 BARFF, U. Velká kniha pro malé mistry 2. Praha : Ikar, 2000, s. 179.

- 47 -

Postup práce:

Závěrem:

Batika lampionu: Zapálíme svíčku a voskem pokapeme pauzovací papír. Pomalujeme papír světlou barvou a necháme zaschnout. Na místech, kde je vosk se barva neuchytí. Opět na papír nakapeme vosk a přemalujeme tmavší barvou a opět necháme zaschnout. Tento postup zopakujeme ještě jednou, jen pouţijeme nejtmavší barvu. Je nutné zachovat nanášení barev od nejsvětlejší po nejtmavší (např. ţlutá – červená – modrá). Aţ barva úplně uschne, vloţíme jej do novin a několikrát přeţehlíme ţehličkou. Výsledkem bude barevný papír s tečkami (viz příloha č. 2, obr. 8). Kostra: Na pauzovací papír narýsujeme obdélník 52 x 25cm (kratší část by měla být asi o dva centimetry delší neţ obvod krabičky) a vystřihneme. Obdélník přilepíme zvenku okolo krabičky (krabička není vidět) 25, která bude tvořit dno. Z kartonu vystřihneme prouţek, který vlepíme do horního okraje jako podpůrný prstenec. Šev lampionu přilepíme lepidlem. Do dna noţíkem uděláme dva zářezy, do kterých zevnitř lampionu připevníme svícínek, a z druhé strany noţky svícínku přimáčkneme od sebe do stran. Do horního okraje uděláme silnou jehlou nebo nůţkami dírky, kterými provlečeme drát, abychom si lampion mohli pověsit. úklid, hygiena, zakreslení do mapy světa, rozsvěcení lampionů

7. ČÍNA Scénář: Hesla: Činnost: Organizace: Pomůcky: Postup práce:

Závěrem:

25 26

konfucianismus, budhismus, kaligrafie, čínský horoskop, dynastie, bojová umění, divadlo, Čínská zeď, pagody, čínské zahrady Čínská pagoda26 samostatná práce papír A3, mastné i suché pastely, obrázky pagod (pro kaţdého ţáka jeden), fixírka a fixační roztok Nejdříve si bílý papír pomalujeme jednou barvou (volíme spíše světlé barvy, naprosto nevhodná je černá, tmavě zelená a modrá, hnědá apod.). Do ní pak přimícháme jiné odstíny stejné nebo podobné barvy. Tmavým mastným pastelem načrtneme pagodu. Některé tmavé kontury pagody obtáhneme bílým pastelem, kresba se tak rozzáří. Celý obrázek pak vystínujeme suchým pastelem o něco tmavším neţ je pozadí. Nakonec zafixujeme. úklid, hygiena, výstava prací, zakreslení do mapy světa

BARFF, U. Velká kniha pro malé mistry 2. Praha : Ikar, 2000, s. 179. Čínská pagoda. [cit. 12.2.2011]. Přístup z: http://malotridka.ic.cz/15-vytvarna-vychova/cinska-pagoda

- 48 -

4.3 Exteriéry Exteriéry je skupina témat, která se zaměřuje na výtvarné činnosti mimo třídu. Děti navštíví různá prostředí, která jsou blízká jak umění, tak tvorbě i historii. Někdy budou pasivními posluchači, jindy objeviteli nebo výtvarníky. Jedním z cílů těchto činností je narušení tradičního chodu krouţku. Uţ samotné vědomí změny prostředí můţe působit jako motivace k činnosti, a můţe tak navodit příjemnou atmosféru. Tabulky témat jsou opět mírně upraveny (podobně jako u předchozí skupiny Kultury).

1. ARCHITEKTURA MÉHO MĚSTA Scénář Činnost: Pomůcky: Postup práce:


Seznámení s architekturou města ─ vycházka předem připravené dotazníky o architektuře města, podloţky na dotazníky, tuţky fotoaparát Nejdříve dětem rozdáme dotazníky, získáme tak představu o tom, kolik toho o svém městě ví. Poté s dětmi půjdeme na vycházku do města a představíme významné stavby a zajímavosti města. Děti v průběhu vycházky doplňují svůj dotazník a mohou se střídat ve fotografování památek. Po návratu do třídy kontrola a dodatečné doplnění dotazníku, zakreslení zaloţení města do časové osy. ° Dotazník: Hlavním úkolem dotazníku je zjistit, kolik toho děti ví o svém městě. Měl by obsahovat otázky typu: Ve kterém století bylo město zaloţeno? Který dům je nejstarší? Jaké máme ve městě kulturní památky? Jaké významné osobnosti ţily v našem městě, a kde bydlely? apod. ° Učitel si musí předem naplánovat trasu vycházky a umět ke kaţdé architektonické památce něco říct.

2. SVĚTELNÉ SIGNÁLY Scénář: Činnost: Pomůcky:

Luminografie v exteriéru fotoaparát, stativ, zdroj světla – nejlépe laser, ruční svítilna (nebo prskavky, světelný kabel)

- 49 -

Postup práce:


S dětmi se přesuneme na místo, kde nebude naše tvorba nikoho rušit (např. park, louka, zahrada). Světlem vţdy kreslí jen jeden, ostatní děti jsou publikum. Děti mohou kreslit jednoduché obrazce (spirály, písmena, srdce) nebo náhodné tvary (vlnky, oblouky, smyčky). Učitel dohlíţí na bezpečnost práce (hlavně při pouţití prskavek) a obsluhuje fotoaparát. Díky stativu má volné ruce a můţe se dětem plně věnovat. zhodnocení činnosti, dojmy a záţitky dětí ° Pro co nejlepší fotografie je nutné správné nastavení fotoaparátu. Důleţité je si rozmyslet nastavení expozice. ° Nejvhodnější doba pro luminografii je za tmy nebo stmívání (vhodné v zimních měsících, kdy se brzy stmívá). ° Pro navození atmosféry si můţeme přinést zvukový přehrávač.

3. GALERIE/MUZEUM Scénář: Činnost: Pomůcky:

Postup práce:


Návštěva galerie/muzea předem připravené pracovní listy, tuţky, podloţky pod pracovní listy, pro učitele základní informace o výstavě, ceny pro výherce (např. sladkosti) Děti rozdělíme do skupinek po dvou aţ třech a rozdáme jim pracovní listy, které v průběhu návštěvy vyplňují. Před galerií (muzeem) řekneme pár vět o jejím zaloţení a vývoji. Uvnitř se pohybujeme tiše. Provádí nás průvodce nebo po předchozí domluvě učitel. V kaţdé místnosti si děti nejdříve poslechnou informace a teprve potom vyplňují pracovní listy. Na konci zkontrolujeme listy a vyhlásíme vítěze. Po návratu do třídy zrekapitulujeme návštěvu, připomínky, dojmy, záţitky. ° Učitel musí předem zjistit aktuální informace o galerii nebo muzeu. Je vhodné si domluvit schůzku s kurátorem výstavy a probrat s ním návštěvu dětí (včetně pracovních listů). ° Pracovní listy by měly obsahovat otázky na doplnění (kdy byla zaloţena galerie, jaké významné výstavy se zde konaly, čí výstava dnes probíhá apod.) a úkoly ke splnění (najdi nejstarší vystavovaný předmět, spočítej věţičky na obraze malíře XY apod).

4. MĚSTEČKO Scénář: Činnost: Pomůcky:

Postav město v lese lopatky, staré oblečení, vlhčené ubrousky - 50 -

Postup práce:


S dětmi se přesuneme do lesa nebo alespoň parku, kde budou mít za úkol postavit miniaturu města. Mezi sebou se domluví, jaké město (pro trpaslíky, zmenšenina našeho města) postaví a kdo bude co stavět (náměstí, řeku, obytnou část). Pouţívají materiál jen z lesa, např. šišky, klacky, mech, listy, kůru, trávu. Společně také vymyslí svému městu název a mohou vyrobit i obyvatele. Hygiena (utřít ruce vlhčenými ubrousky), společné prohlédnutí města, přesun do třídy. ° Předem musíme děti informovat, aby si přinesly starší oblečení nebo oblečení na převlečení. ° Pozor na chráněné rostliny!

5. ATELIÉR Scénář: Činnost: Pomůcky: Postup práce:


Návštěva ateliéru ţádné S dětmi se přesuneme do ateliéru výtvarníka. Můţe jít o malířský ateliér, keramickou dílnu, fotoateliér nebo např. uměleckou kovárnu, výrobnu loutek apod. Děti jsou tentokrát pozorovateli, všímají si prostoru a jeho vybavení (materiály, pomůcky, hotové práce, přístroje). Výtvarník by měl být připraven na dotazy dětí. Bylo by skvělé, kdyby výtvarník byl ochoten s dětmi udělat nějaké společné dílo. Poděkování výtvarníkovi, přesun do třídy, dojmy a záţitky dětí z návštěvy. Učitel si o ateliéru a výtvarníkovi zjistí informace, které před odchodem dětem sdělí. Děti by měly vědět, co je čeká a s kým se seznámí.

6. PLENÉR Scénář: Činnost: Organizace: Pomůcky:

Postup práce:

Závěrem:

Krajina – kresba rudkou samostatná práce papíry A4, rudky, hadřík pro kaţdého nebo dvojice, podloţky pod kresbu nebo desky, skládací ţidličky, fixativ (nebo fixírka a fixační roztok), vlhčené kapesníky Přesuneme se na klidné místo (park, louka, klidná část města, náměstí). Sami si rozhodneme, co budeme kreslit. Cílem je snaha zachytit ráz krajiny, stíny, perspektivu, materiály. Šrafujeme, rudku můţeme i lehce rozmazávat. Nakonec obrázek zafixujeme. Úklid, hygiena (vlhčené kapesníky), zhodnocení práce, návrat do třídy.

- 51 -

5 REALIZACE VYBRANÉHO TÉMATU Po domluvě s vedením školy a vychovatelkou vybrané druţiny, mi bylo umoţněno zrealizovat jedno téma z plánu projektu „Štětcem v dějinách“. Po vzájemné dohodě s přihlédnutím k materiálnímu vybavení druţiny a plánu činností druţiny jsme vybrali téma Země – Vytvoř mapu světa. Projekt byl realizován v druţině ZŠ pro třetí, čtvrtou a pátou třídu. V druţině je ve školním roce 2010/2011 přihlášeno 23 ţáků, z toho šestnást ţáků zůstává do patnácti hodin. Děti byly se změnou v chodu druţiny seznámeny jiţ předešlého dne.

5.1 Příprava Veškerý potřebný výtvarný materiál mi poskytla druţina. Osobně jsem si přinesla jen knihy, atlas a mapy. Předem jsem si v druţině zjistila stav pastelek a fixů a přeorganizovala jsem pracovní stolky. Srazila jsem je k sobě tak, aby vznikla větší pracovní plocha pro kaţdou skupinu. Celkem byly čtyři skupinky (Amerika, Afrika, Austrálie, Euroasie). Vzhledem k tomu, ţe téma bylo vytrţeno z celého kontextu projektu, upravila jsem i tabulku přípravy. Téma: PLANETA ZEMĚ Scénář: Hesla: Činnost: Organizace: Pomůcky: Postup práce: Závěrem:

vznik planety, Pangea (prapůvodní superkontinent), kontinenty, pohyb litosférických desek Vytvoř mapu světa skupinová práce velké papíry, tuţky, gumy, pastelky, fixy, voskovky, atlas světa, mapy Děti rozdělíme do čtyř skupin. Kaţdá skupina má za úkol vytvořit jeden kontinent (k dispozici mají atlasy a mapy) a zakreslí významné geografické body (hory, řeky, pouště, jezera…). úklid, hygiena, kontrola zakreslení geografických bodů - 52 -

5.2 Prŧběh a jeho hodnocení S realizací jsme začali po třinácté hodině, kdy zůstaly jen děti, které odcházely aţ v patnáct hodin. I přesto, ţe účast byla dobrovolná, na projektu pracovalo celkem třináct ţáků ze šestnácti. Nejdříve jsme se s dětmi usadili v krouţku v relaxační části třídy, kde mají k sezení měkký koberec a polštáře. Dětem jsem se představila a seznámila je s programem. Místo zdlouhavého úvodu jsem dětem ukázala knihy a zeptala se, k čemu takové knihy slouţí. Děti byly aktivní, uměly vysvětlit účel map a atlasů, bez pomoci vyjmenovaly všechny kontinenty. Tato část trvala asi deset minut. O pohybu litosférických desek děti věděly o něco více neţ o původním postavení kontinentů, zvláště ti starší. Vysvětlováním vzniku planety a pohybů kontinentů jsme strávili třicet minut. Zmínila jsem i teorie vzniku vesmíru a planety (Velký třesk, Bůh) a nechala děti, aby se k tomu vyjádřily. Zajímavé bylo, ţe obě teorie dětem připadaly nepravděpodobné a samy vymýšlely další moţné cesty vzniku planety. Teoretickou část jsme ukončila a seznámila děti s další částí (praktickou činností). Děti se samy rozdělily do čtyř skupin (tři skupiny po třech a jedna skupina po čtyřech) a rozhodly se, který kontinent budou vytvářet (viz příloha č. 3, obr. 2). Euroasii jsem dala za úkol největší skupině. Ze začátku byly ostýchavé a nikdo nechtěl udělat první krok. Proto jsem kaţdé skupince pomohla začít (lehce jsem tuţkou naznačila základní proporce kontinentu). Pak uţ se děti chopily pastelek, voskovek a fixů. Nejvíce se osvědčily voskovky a také mastné pastely, které v průběhu našla paní vychovatelka schované ve skříni. S pastelkami vybarvit velké plochy bylo zdlouhavé a barvy byly mdlé a světlé. Voskovkami a pastely šla práce rychleji a výsledný obrázek měl krásné výrazné barvy. Ve všech skupinách si děti mezi sebou rozdělily práci, někdo měl za úkol znázornit vodstvo, jiný hory a pouště, atd. V průběhu práce - 53 -

jsme si povídali o cestování a výletech. Kdyţ všichni dokončili práci, společně jsme zkontrolovali mapy. S paní vychovatelkou jsme se domluvily na vynechání popisků, barevně jsme jen vyznačili velká města. Paní vychovatelka má totiţ v plánu s dětmi probrat jednotlivé kontinenty v rámci projektu druţiny „Dovolená s Ilčou“. Práce i s úklidem trvala necelých čtyřicet minut. Pro děti bylo vytváření zábavné a relaxační. Ve třídě byl klid a diskuze o cestování byla tichá a zábavná. Děti se nepřekřikovaly a neskákaly si do řeči. Při kresbě se naučily něco nového o kontinentech, hlavně ty menší. Překvapilo je například, ţe Afrika je tak blízko Antarktidě, a Evropa je oproti jiným světadílům velmi malá. Při samotné kresbě samy zjistily, ţe velké plochy je snazší a efektivnější vymalovat poloţenou voskovkou neţ vykreslovat celou plochu pastelkou. Místo pro hotové mapy (viz příloha č. 3, obr. 1) jsme našli na chodbě před druţinou, kde děti mají koutek s knihami a tabulí.

- 54 -

ZÁVĚR Projekt „Štětcem v dějinách“ je volnočasová aktivita, která je spojením hlavně výtvarné výchovy a dějepisu. Můţeme v ní najít i jiné obory jako např. zeměpis, hudební výchovu nebo kulturologii. Jednotlivé části (vyučovací bloky) projektu na sebe navazují a utvářejí celek. Děti v průběhu roku mají neustále zpětnou vazbou o veškerém dění v dílně, a to hlavně díky Časové ose a Mapě světa. Podařilo se sestavit projekt tak, jaká byla prvotní představa. V kaţdém vyučovacím bloku je věnovaná jedna část historii a další výtvarné činnosti. Výtvarné techniky jsou většinou časově nenáročné, takţe časový rozpočet dvou hodin stačí na obě části, praktickou i teoretickou. Alternativou také je skloubit obě části. Tvorbu dětí můţeme doplnit výkladem a vizuálními ukázkami. Tato alternativa se osvědčila i u realizace vybraného tématu, která je popsána v poslední kapitole. I kdyţ projektová výuka klade vysoké nároky na učitele, snad bude projekt „Štětcem v dějinách“ inspirací pro odváţné pedagogy, kteří chtějí překonat stagnaci a stereotyp výtvarných krouţků.

- 55 -

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY A PRAMENŦ

ALTMAN, L. (ed.). Lexikon malířství a grafiky. Praha : Euromedia Group, 2006. 664 s. ISBN 80-242-1576-4. BARFF, U. Velká kniha pro malé mistry 2. Praha : Ikar, 2000. 224 s. ISBN 80-7202658-5. BASTABLE, J., KERRIGAN, M. Víš, co umíš? Od středověku k dnešku. Praha : Reader´s Digest Výběr, 2005. 160 s. ISBN 80-86196-98-4. BURIAN, J. Cesty starověkých civilizací. Praha : ROH, 1973. 249 s. BURIÁNOVÁ, J., JAKOUBKOVÁ, V., NÁDVORNÍKOVÁ, H. a kol. Metodické listy pro předškolní vzdělávání. Praha : Dr. Josef Raabe, 2002. ISBN 80-86307-03-4. CÍLKOVÁ, E., SCHONEROVÁ, P. Náměty pro multikulturní výchovu. Praha : Portál, 2007. 168 s. ISBN 978-80-7367-238-6. ČAPKA, F., LUNEROVÁ, J. Dějepis 1. Inspirace a projekty. Praha : Scientia, 2008. 80 s. ISBN 978-80-86960-38-8. DORAZIL, O. Světové dějiny v kostce. 3. přepracované a doplněné vyd. Rudná u Prahy : Jeva, 1995. 535 s. HARENBERG, B. (ed.). Kronika lidstva. Bratislava : Fortuna Print, 1992. 1247 s. ISBN 80-7153-039-5. HOUŠKA, T. Škola pro třetí tisíciletí. Praha : Papyrus, 1995. 518 s. ISBN 809019740-4-3. KANTOROVÁ, J. a kol. Vybrané kapitoly z obecné pedagogiky I. Olomouc : Hanex, 2008. 280 s. ISBN 978-80-7409-024-0. KAŠOVÁ, J. Škola trochu jinak. Kroměříţ : Iuventa, 1995. 81 s. KLENER, P. (ed.). Didaktická technologie. Praha : Karolinum, 1994. 196 s. ISBN 807066-851-2. KRATOCHVÍLOVÁ, J. Teorie a praxe projektování výuky. Brno : Univerzita Masarykova, 2006. 160 s. ISBN 80-210-4142-0. OBST, O. Didaktika sekundárního vzdělávání. Olomouc : Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 195 s. ISBN 80-244-1360-4. PETTY, G. Moderní vyučování. Praha : Portál, 1996. 380 s. ISBN 80-7178-070-7. PROKOP, V. Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov : O.K. – Soft, 2000. 67 s. - 56 -

PRŮCHA, J., WALTEROVÁ, E., MAREŠ, J. Pedagogický slovník. 6. rozšířené a aktualizované vyd., Praha : Portál, 2009. 395 s. ISBN 978-80-7367-647-6. SMITH, R. Encyklopedie výtvarných technik a materiálů. Praha : Slovart, 2000. 352 s. ISBN 80-77209-245-6. TOMKOVÁ, A., KAŠOVÁ, J., DVOŘÁKOVÁ, M. Praha : Portál, 2009. 173 s. ISBN 978-80-7367-527-1.

Učíme

se

v projektech.

ZELENÝ, M. Indiánská encyklopedie. Praha : Albatros, 1994. 255 s. ISBN 80-0000415-1.

INTERNETOVÉ ZDROJE HANEL, O. Instalace/Teorie ve výtvarném umění. In České muzeum výtvarných umění. [cit. 14.3.2011]. Přístup z: http://www.cmvu.cz/cz1997c1835/instalace-teorie/ HAZUKOVÁ, H. Nová pojetí výtvarné výchovy, plán a výtvarné projekty. In Metodický portál. [cit. 25.10.2010]. Přístup z: www.rvp.cz/clanek/41/629 KRÁLOVÁ, M. Projektová výuka. In Metodický portál. [cit. 24.11.2010]. Přístup z: http://wiki.rvp.cz/Knihovna/1.Pedagogicky_lexikon/P/Projektov%C3%A1_v%C3%BD uka ŠTEFKOVÁ, Z. Body art. In Artlist. [cit. 16.3.2011]. Přístup z: http://artlist.cz/?id=103 Čínská pagoda. In Malotřídní škola. [cit. 20.2.2011]. Přístup z: http://malotridka.ic.cz/15-vytvarna-vychova/cinska-pagoda/ Land art. In Artmuseum. [cit. 16.3.2011]. Přístup z: http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=150 Papírová mozaika. In I – creative. [cit. 26.2.2011]. Přístup z: http://www.i-creative.cz/2007/08/25/papirova-mozaika/ Rámcový vzdělávací program pro základní umělecké vzdělávání. In Výzkumný ústav pedagogický. [cit. 8.12.2010]. Přístup z: http://www.vuppraha.cz/wp-content/uploads/2009/12/PRM_RVPZUV_NAWEB.pdf Návod na výrobu Morany nebo jiné velké obětní loutky. In Falka. [cit. 3.3.2011]. Přístup z: http://www.falka.cz/storage/morana.pdf Tisk na látky. In Výtvarné techniky. [cit. 8.3.2011]. Přístup z: http://www.vytvarnetechniky.cz/batikovani/tisk-na-latky.php Vitráţ. In Útulný byt. [cit. 12.1.2011]. Přístup z: http://www.utulnybyt.cz/index.php/vypis/196/vitraze Výroba didgeridoo. In Didgeridoo. [cit. 8.12.2008]. Přístup z: http://www.didgeridoo.cz/vyroba/vyroba.htm - 57 -

PŘÍLOHY Příloha č. 1 Slovníček výtvarných pojmů. Příloha č. 2 Pomůcky k jednotlivým tématům. Příloha č. 3 Fotografie z realizace vybraného tématu

- 58 -

PŘÍLOHA Č. 1 Slovníček výtvarných pojmŧ V kapitole Plán témat se můţeme setkat s více či méně známými výtvarnými pojmy. Můţe se jednat o název výtvarné techniky nebo o umělecký směr. I kdyţ je v tabulce plánu témat vysvětlen jejich postup, pro lepší představu jsou tyto pojmy vysvětleny níţe. Seznam je řazen abecedně.

Akční malba – „Barva se nanáší na plátno podle principu automatismu stříkáním, kropením, nahazováním nebo tak pastózním způsobem, až vznikají náhodné barevné procesy“27. Body art – „Termín odkazující k užívání těla jako východiska a vlastního materiálu umělecké tvorby“28. Můţe jít o malbu na tělo, vpichování předmětů do kůţe, piercing, tetování, modifikace chrupavek, okrajově i plastická chirurgie a jiné úpravy těla. Instalace – „Nejde o tradiční výtvarnou techniku, nýbrž o jednu z podob multimediální tvorby. Umělec v instalaci uplatňuje nejen výtvarný, ale i dramatický talent“29. Koláţ – „Lepený obraz, resp. technika pro něj používaná. Spojují se při ní předem nalezené materiály“30. Kresba – „Zobrazování na papíře nebo lepence kreslířskými prostředky jako tužkou, křídou, uhlem, rudkou, tuší, bistrem nebo sépií. Kresba používá většinou lineární formy a je tím blízká psaní tužkou, perem nebo psacím štětcem, zatímco malířství pracuje obvykle plošně s krycími barvami“31.

27

ALTMANN, L. (ed.). Lexikon malířství a grafiky. Praha : Euromedia Group, 2006, s. 7. ŠTEFKOVÁ, Z. Body art. In Artlist. [cit. 16.3.2011]. Přístup z: http://artlist.cz/?id=103 29 HANEL, O. Instalace/Teorie ve výtvarném umění. In České muzeum výtvarných umění. [cit. 14.3.2011]. Přístup z: http://www.cmvu.cz/cz1997c1835/instalace-teorie/ 30 ALTMANN, L. (ed.). Lexikon malířství a grafiky. Praha : Euromedia Group, 2006, s. 302. 31 ALTMANN, L. (ed.). Lexikon malířství a grafiky. Praha : Euromedia Group, 2006, s. 312. 28

Land art – „Je úzce spojen s prostředím přírody. Jsou v něm používány přírodní materiály (rostliny, kameny, dřevo apod.). Jelikož jsou výtvory umístěny ve volné přírodě, také ji zcela podléhají (erodují, rozpouštějí se). Hlavním výstupem je pak fotografie“32. Linoryt – „Patří do tisku z výšky. Barva přilne k vyvýšeným, neodrytým místům desky a ta se otisknou. Odryté plochy, které nevystupují z reliéfu, zůstanou na potištěném papíře bílé. Linoryt je rytí do linolea, které má měkčí povrch, je proto snadněji opracovatelné“33. Luminografie - Jiné pojmenování je světelná kresba, malba světlem nebo kresba světelnou tuţkou, ve fotografii se tak říká fotografování světelných zdrojů (svíčky, světelné kabely, prskavky, ruční svítilny) v pohybu. Pointilismus – (nebo také neoimpresionismus) „Další vývojový stupeň impresionistického malířství… Kladou se nemíchané barvy na plátno v drobných bodech nebo pruzích těsně vedle sebe. Na sítnici diváka splývají, takže vzniká společný odstín jakoby namíchaný na paletě“34. Plenér – Kresba nebo malba v krajině.

32 33

34

Land art. In Artmuseum. [cit. 16.3.2011]. Přístup z: http://www.artmuseum.cz/smery_list.php?smer_id=150 SMITH, R. Encyklopedie výtvarných technik a materiálů. Praha : Slovart, 2000, s. 264. ALTMANN, L. (ed.). Lexikon malířství a grafiky. Praha : Euromedia Group, 2006, s. 431.

PŘÍLOHA Č. 2 Pomŧcky k jednotlivým tématŧm Obr. 1 Hieroglyfická tabulka – téma Egypt

Obr. 2 Návrhy papírových masek – téma Řečtí bohové35

35

CÍLKOVÁ, E., SCHONEROVÁ, P. Náměty pro multikulturní výchovu. s. 74.

Obr. 3 Návrhy vitráţí – téma Gotika36

Obr. 4 Otisky nití – téma Prázdniny37

36 37

Vitráţ. In Útulný byt. [cit. 12.1.2011]. Přístup z: http://www.utulnybyt.cz/index.php/vypis/196/vitraze BARFF, U. Velká kniha pro malé mistry 2. Praha : Ikar, 2000. s. 18.

Obr. 5 Upevňování „strun“ – téma Afrika38

Obr. 6 Provlékání provázku tubusem – téma Afrika

38

BARFF, U. Velká kniha pro malé mistry 2. Praha : Ikar, 2000. s 199.

Obr. 7 Razítka z houbiček na nádobí – téma Indie39

Obr. 8 Batikovaný papír pomocí vosku – téma Japonsko40

39

Tisk na látky. In Výtvarné techniky. [8.3.2011]. Přístup z: http://www.vytvarnetechniky.cz/batikovani/tisk-nalatky.php 40 BARFF, U. Velká kniha pro malé mistry 2. Praha : Ikar, 2000. s. 179.

PŘÍLOHA Č. 3 Fotografie z realizace vybraného tématu

Obr. 1 Austrálie

Obr. 2 Děvčata při práci

ANOTACE Elektronická forma kvalifikační práce Posudky kvalifikační

Jméno a příjmení:

Niki Pavlíková

Katedra nebo ústav:

Ústav pedagogiky a sociálních studií

Vedoucí práce:

Mgr. Pavla Vyhnálková, Ph.D.

Rok obhajoby:

2011

Název práce:

Projekt „Štětcem v dějinách“

Název v angličtině:

Project „Brushstroke in history“

Anotace práce:

Projekt "Štětcem v dějinách" je návrhem nové volnočasové aktivity, která spojuje výtvarnou výchovu a dějepis. Projekt je vytvořen tak, aby byl zábavnou a zároveň vzdělávací volnočasovou aktivitou, která rozšiřuje a upevňuje vědomosti z dějepisu základní školy, rozvíjí výtvarné schopnosti a estetické cítění. Cílem teoretické části této bakalářské práce je komplexně popsat teoretické aspekty, které jsou pro projekt Štětcem v dějinách podstatné. Zabývá se projektem jako takovým, jeho historií ve vzdělávání, vymezuje pojem projekt, jeho výhody a nevýhody. Dále se zabývá Rámcovým vzdělávacím programem a didaktickými pomůckami. Cílem praktické části je předloţit ucelený metodický postup projektu Štětcem v dějinách. Charakterizuje tento projekt, dále se zabývá jeho východisky, cíli a rozebírá strukturou hodin. Těţištěm bakalářské práce je však vytvoření ročního plánu témat, který je rozdělen do jednotlivých hodin. Poslední kapitola se zabývá realizací vybraného tématu v druţině základní školy. projekt, historie projektového vyučování, Rámcový vzdělávací program, didaktické pomůcky, výtvarná výchova, historie Project "Brushstroke in history" is proposal of new activity in leisure time which combines art and history. Project is designed as pleasant and education leisure activity which extends and consolides knowledge of primary school history, develop creative skills and aesthetic perception. The target of theoretical part of this work is describe the theoretical aspects that are important for project "Brushstroke in history". The project deals with project as such, history of project in education, defines the term project, its advantages and disadvantages. Further describe General (School) Educational Program and didactic aids. The target of practical part is submit a comprehensive methodology of project "Brushstroke in history". Characterizes this project, futher deals with its starting points, targets, and discuss the structure of lessons. Focus of this work is create an annual plan which is divided into several lessons. Last chapter deals with the implementation of the selected topic in Daycare school.

Klíčová slova: Anotace v angličtině:

Klíčová slova v angličtině: Přílohy vázané v práci:

project, history of project in education, General (School) Educational Program, didactic aids, art, history ilustrace

Rozsah práce:

58 s. (91 150 znaků)

Jazyk práce:

CZ

PROJEKT ŠTĚTCEM V DĚJINÁCH

Recommend Documents