Projekt prohlídkových okruhů v Jihlavě

Projekt prohlídkových okruhů v Jihlavě

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne ………………………………….. Podpis

Poděkování Ráda bych poděkovala RNDr. Jiřímu Šípovi, Ph.D. za odborné vedení při vypracování této bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat paní Lence Benešové z Magistrátu města Jihlavy, panu Vítu Karlovi z reklamní agentury a pracovnicím turistického informačního centra v Jihlavě za poskytnutí potřebných informací a dalším osobám, se kterými jsem v průběhu tvorby této práce spolupracovala.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Projekt prohlídkových okruhů v Jihlavě Bakalářská práce

Autor: Michaela Škorpíková Vedoucí práce: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Jihlava 2013

Copyright © 2013 Michaela Škorpíková

Abstrakt ŠKORPÍKOVÁ, Michaela: Projekt prohlídkových okruhů v Jihlavě. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2013. 83 stran Tato práce je zaměřena na prohlídkové okruhy v Jihlavě. Teoretická část se zabývá situační analýzou orientovanou na shrnutí současných prohlídkových okruhů nabízených městem Jihlava a analýzu poptávky návštěvníků města Jihlavy. Obsahem praktické části je vytvoření návrhů nových prohlídkových okruhů a nastínění jejich možné realizace. Cílem práce je vypracovat projekt komplexních návrhů turistických prohlídkových okruhů v Jihlavě.

Klíčová slova Cestovní ruch. Jihlava. Prohlídkový okruh. Projekt. Situační analýza. Značení.

7

Abstract Škorpíková, Michaela: Project of sightseeing tours in Jihlava. Bachelor thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of tourism. Thesis supervisor: RNDr. Jiří Šíp, Ph.D. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2012. 83 pages. This thesis is focused on Jihlava tours. The theoretical part provides a situational analysis oriented to the overview of current sightseeing tours offered by the town of Jihlava and demand analysis of visitors to the town of Jihlava. The practical part is to create proposals for new sightseeing tours and an outline of their possible implementation. The aim is to develop a comprehensive project proposals for tourist sightseeing tours in Jihlava.

Key words Tourism. Jihlava. Sightseeing tour. Project. Situational Analysis. Signage.

8

Obsah Seznam ilustrací………………………………………………………………………...12 Seznam grafů……………………………………………………………….…..12 Seznam obrázků………………………………………………………….……..12 Seznam tabulek…………………………………………………………………12 Seznam map ……………………………………………………………………12 Úvod……………………………………………………………………………………13 1

Cíl práce a stanovení hypotéz .................................................................................. 15

2

Teoretický úvod do problematiky a přehled literatury ............................................ 16 2.1

Cestovní ruch ................................................................................................... 16

2.1.1 2.2

Produkt cestovního ruchu ................................................................................. 17

2.2.1 2.3

Městský cestovní ruch .............................................................................. 16 Prohlídkový okruh .................................................................................... 17

Rešerše literatury.............................................................................................. 18

3

Metodika práce ........................................................................................................ 20

4

Situační analýza ....................................................................................................... 22 4.1

Město Jihlava ................................................................................................... 22

4.2

Prohlídkové okruhy .......................................................................................... 23

4.2.1

Oficiální okruhy ........................................................................................ 23

4.2.2

Ostatní okruhy........................................................................................... 24

4.2.3

Naučné stezky ........................................................................................... 25

4.2.4

Cyklostezky a cyklotrasy .......................................................................... 26

4.2.5

Prohlídky s průvodcem ............................................................................. 27

4.3

Analýza poptávky............................................................................................. 27

4.3.1

Důvod návštěvy Jihlavy ............................................................................ 27

4.3.2

Nejlákavější aktivity v Jihlavě .................................................................. 28

4.3.3

Návštěvnost atraktivit ............................................................................... 29

4.4

SWOT analýza ................................................................................................. 31

4.4.1

Silné stránky – strengths ........................................................................... 31

4.4.2

Slabé stránky – weaknesses ...................................................................... 31

4.4.3

Příležitosti - opportunities ......................................................................... 32

4.4.4

Hrozby - threats ........................................................................................ 32

4.5

Výstup situační analýzy ................................................................................... 32

9

5

Projekt prohlídkových okruhů ................................................................................. 34 5.1

5.1.1

Brána Matky Boží ..................................................................................... 34

5.1.2

Dům Znojemská č. 4 – Dům Gustava Mahlera ........................................ 35

5.1.3

Heulos ....................................................................................................... 36

5.1.4

Horácké divadlo ........................................................................................ 36

5.1.5

Hraniční kameny ....................................................................................... 37

5.1.6

Kostel svatého Ignáce z Loyoly ................................................................ 37

5.1.7

Kostel svatého Jakuba Většího s vyhlídkovou věží .................................. 38

5.1.8

Kostel svatého Jana Křtitele ..................................................................... 40

5.1.9

Městské opevnění - hradební parkán ........................................................ 41

5.1.10

Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterem ........................ 42

5.1.11

Muzeum Vysočiny .................................................................................... 43

5.1.12

Památník královské přísahy ...................................................................... 43

5.1.13

Park Gustava Mahlera ............................................................................... 44

5.1.14

Podzemí - katakomby ............................................................................... 44

5.1.15

Radnice ..................................................................................................... 46

5.1.16

Zoologická zahrada ................................................................................... 47

5.1.17

Židovský hřbitov ....................................................................................... 48

5.2

6

Vybrané atraktivity........................................................................................... 34

Prohlídkové okruhy .......................................................................................... 48

5.2.1

Historickým centrem města ...................................................................... 49

5.2.2

Jihlava z vnějšku i zevnitř ......................................................................... 50

5.2.3

Po stopách Gustava Mahlera..................................................................... 51

5.2.4

Špacírka Jihlavou ...................................................................................... 52

Strategie realizace .................................................................................................... 54 6.1

Značení atraktivit ............................................................................................. 54

6.1.1

Současné značení ...................................................................................... 54

6.1.2

Nové informační cedule ............................................................................ 55

6.1.3

Vlaječky .................................................................................................... 58

6.1.4

Umístění nového značení .......................................................................... 59

6.1.5

Zhotovení nového značení ........................................................................ 62

6.2

Povolení k umístění značení............................................................................. 62

6.2.1

Žádost o vydání závazného stanoviska a její náležitosti........................... 64 10

6.2.2

Rozhodování o žádosti a vydání závazného stanoviska ........................... 67

6.2.3

Ohlášení .................................................................................................... 68

6.3

Propagace projektu ........................................................................................... 69

6.3.1

Doprovodné informační materiály ............................................................ 69

6.3.2

Způsob a místa propagování projektu ....................................................... 70

6.3.3

Zhotovení tištěných informačních materiálů ............................................ 70

6.4

Kalkulace projektu ........................................................................................... 71

6.4.1

Náklady na zhotovení značení .................................................................. 71

6.4.2

Náklady na zhotovení tištěných informačních materiálů ......................... 74

6.4.3

Ostatní náklady ......................................................................................... 75

6.4.4

Náklady celkem ........................................................................................ 75

6.5

Financování projektu ........................................................................................ 75

6.5.1

Strukturální fond – ROP NUTS II Jihovýchod ......................................... 76

6.5.2

Dotace a granty Ministerstva kultury ČR ................................................. 76

6.5.3

Dotace a granty kraje Vysočina ................................................................ 76

6.5.4

Finanční prostředky z rozpočtu města ...................................................... 76

6.6

Předpokládaný průběh a čas realizace projektu ............................................... 77

6.6.1 7

Následná údržba ........................................................................................ 77

Závěr ........................................................................................................................ 78

Seznam použitých zdrojů……………………………………………………………….79 Seznam příloh…………………………………………………………………………..83

11

Seznam ilustrací Seznam grafů Graf 1Převažující důvod návštěvy Jihlavy v letech 2010 - 2012 ................................... 28 Graf 2 Nejlákavější aktivity v Jihlavě v letech 2010 - 2012 v % ................................... 29 Graf 3Návštěvnost jihlavských atraktivit v roce 2011 .................................................... 30 Seznam obrázků Obrázek 1 Návrh informační cedule 1 ............................................................................ 57 Obrázek 3 Návrh informační cedule 3 ............................................................................ 58 Obrázek 2 Návrh informační cedule 2 ............................................................................ 58 Obrázek 4 Návrhy vlaječek............................................................................................. 59 Obrázek 5 Fasádní držák................................................................................................. 60 Obrázek 6 Stojan na informační cedule .......................................................................... 60 Obrázek 7 Formulář Žádosti o vydání závazného stanoviska/rozhodnutí ...................... 65 Seznam tabulek Tabulka 1 Návštěvnost jihlavských atraktivit v letech 2009 - 2011 ............................... 30 Tabulka 2 Umístění nového značení ............................................................................... 61 Tabulka 3 Přehled vybraných atraktivit, jejich umístění, majitelů a ochrany ................ 63 Tabulka 4 Náklady na výrobu informačních cedulí ........................................................ 72 Tabulka 5 Náklady na výrobu vlaječek .......................................................................... 72 Tabulka 6 Náklady na stojany a jejich ukotvení ............................................................. 73 Tabulka 7 Náklady na montáž značení ........................................................................... 73 Tabulka 8 Náklady za kompletní realizaci značení ........................................................ 74 Tabulka 9 Náklady na zhotovení tištěných informačních materiálů .............................. 74 Tabulka 10 Náklady na celý projekt ............................................................................... 75 Tabulka 11 Předpokládaný průběh a čas realizace ......................................................... 77 Seznam map Mapa 1 Území Statutárního města Jihlavy ..................................................................... 20 Mapa 2 Poloha Jihlavy.................................................................................................... 20 Mapa 3 Trasa prohlídkového okruhu Historickým centrem města................................. 49 Mapa 4 Trasa prohlídkového okruhu Jihlava z vnějšku i zevnitř ................................... 50 Mapa 5 Trasa prohlídkového okruhu Po stopách Gustava Mahlera ............................... 51

12

Úvod Cestovní

ruch

je

jedním

z nejvýznamnějších

a

nejrychleji

se

rozvíjejících

hospodářských odvětví současnosti. Patří do sektoru služeb, ale ovlivňuje i nespočet dalších

hospodářských

odvětví,

jako

například

stavebnictví,

zemědělství

či

telekomunikace. Ve světovém měřítku se co do objemu tržeb řadí k tak významným odvětvím, jakými jsou ropný a automobilový průmysl. Má též nezanedbatelný vliv na zaměstnanost a tvorbu nových pracovních příležitostí. V ČR je v současnosti v odvětví cestovního ruchu zaměstnáno kolem 240 tisíc osob. Cestovní ruch je společensko-ekonomický fenomén. Jeho rozvoj má také pozitivní vliv na zachování původních tradic a kultur, na ochranu životního prostředí, záchranu kulturních, uměleckých a historických památek i na zvýšení úrovně vzdělanosti a životního standardu obyvatelstva.[1] Předpokladem pro vznik a rozvoj cestovního ruchu je existence přírodních a kulturních aspektů. Souhrnná hodnota všech předpokladů pro vznik a rozvoj cestovního ruchu se nazývá potenciál cestovního ruchu. Místy s výrazným potenciálem pro rozvoj cestovního ruchu jsou například historická města, kterých má Česká republika požehnaně. Patří mezi ně Praha, Brno, Český Krumlov, Kutná Hora, Olomouc a mnohá další - včetně Jihlavy. Jihlava má rozhodně svým obyvatelům a návštěvníkům co nabídnout. Od historických staveb, přes množství galerií a unikátní zoologickou zahradu až po nedotčenou okolní krajinu Českomoravské vrchoviny. Koná se tu Festival dokumentárních filmů, hornické průvody, hudební festival Mahler Jihlava či zápasy extraligy ve fotbale. Jihlava je také krajským městem kraje Vysočina a díky Vysoké škole polytechnické také univerzitním městem a místem konání Mezinárodní konference cestovního ruchu. Co v Jihlavě ale chybí, jsou ucelené značené prohlídkové okruhy, které by mohly jak místní, tak především návštěvníci města využívat. Tyto okruhy by přitom mohly být také příjemným zpestřením pro obyvatele kraje při cestách na úřady, pro návštěvy z partnerských krajů a měst. Mohly by být součástí volnočasových aktivit organizovaných v rámci různých seminářů a školení, které pořádají jihlavské podniky či školy. Tento fakt a to, že prohlídkový kruh je v současnosti jedním z klasických

13

produktů cestovního ruchu, bylo důvodem, proč jsem si jako téma bakalářské práce vybrala právě téma „Projekt prohlídkových okruhů v Jihlavě“. Dále mou volbu tématu ovlivnilo i to, že v Jihlavě již šest let studuji a dobře ji znám. Několikrát jsem také brigádně pracovala jako průvodkyně na radnici nebo obsluha Brány Matky Boží. Během této doby jsem zjistila, že návštěvníci Jihlavy zpravidla vědí pouze o některých zajímavých atraktivitách, které se v Jihlavě nacházejí, a ostatní bez povšimnutí míjí. Jihlavská turistická centra, respektive jejich zaměstnanci, se samozřejmě snaží přiblížit veřejnosti možnosti trávení volného času v Jihlavě, ale klasický prohlídkový okruh, který by byl značen, zde stále chybí. V současnosti se navíc stále víc hovoří o důležitosti jednotného značení, ať už v národním, regionálním nebo místním významu. Téma „Projekt prohlídkových okruhů v Jihlavě“ se mi jevilo jako příležitost pokusit se tuto situaci změnit. Tato bakalářská práce může být podkladem pro realizaci projektu tvorby prohlídkových okruhů na území města Jihlavy. Využít ji může především Magistrát města Jihlavy.

14

1 Cíl práce a stanovení hypotéz Cílem mé práce je vytipovat zajímavé atraktivity v Jihlavě, navrhnout označení jednotlivých atraktivit, navrhnout grafickou stránku označení, sestavit rozpočet na realizaci a následně navrhnout různé kombinace okruhů. Vytvořit strategii realizace projektu. Hypotéza 1 – Stávající nabídka jihlavských prohlídkových tras neobsahuje ucelené značené prohlídkové okruhy. Hypotéza 2 - Návštěvníci Jihlavy znají a preferují především atraktivity v centru města.

15

2 Teoretický úvod do problematiky a přehled literatury 2.1 Cestovní ruch Cestovní ruch se v současnosti řadí mezi tři největší hospodářská odvětví na světě. Má význam pro rozvoj měst a regionů. Nabízí pracovní příležitosti, zatímco pracovní místa v průmyslu znatelně ubývají z důvodu automatizace a přesunů výroby za levnější pracovní sílou. Za zakladatele novodobého cestovního ruchu je považován Thomas Cook, který 5. července 1841 uspořádal první organizovaný výlet vlakem z Leicestru do Loughborough u příležitosti otevření železniční trati z Derby do Rughby. O čtyři roky později vznikla první cestovní kancelář Thomas Cook Group. Charakteristickými znaky novodobého cestovního ruchu jsou pohyb, pobyt a masovost. V průběhu vývoje cestovního ruchu jako společensko-ekonomického jevu se postupně vyvíjely teoretické přístupy i stupeň vědeckého poznání, které postupně modelují jeho definování a vymezení. Proces vývoje cestovního ruchu i proces jeho vědeckého poznání jsou procesy kontinuálně otevřené. Autoři ve svých definicích zdůrazňují různé stránky tohoto složitého fenoménu, často v závislosti na tom, která vědní disciplína cestovní ruch zkoumá, definuje a vymezuje. [Malá, 1999] Dle definice Světové organizace cestovního ruchu WTO je cestovní ruch činnost osoby, cestující ve volném čase na přechodnou dobu do místa mimo její trvalé bydliště, za jiným účelem, než je vykonávání výdělečné činnosti v navštíveném místě.

2.1.1 Městský cestovní ruch Podle Jarmily Indrové je městský cestovní ruch jedním z typů cestovního ruchu rozlišovaných dle převažujícího prostředí pobytu. Hlavním motivem městského cestovního ruchu je návštěva turisticky zajímavých měst, jejich památek, jejich dalších atraktivit a poznání života v nich. [INDROVÁ, 2009, s. 26] Marie Hesková a kolektiv ve své publikaci Cestovní ruch pro vyšší odborné a vysoké školy k městskému cestovnímu ruchu uvádí, že se jedná o „každou formu pobytu návštěvníků ve městě, jehož hlavním cílem je celkový zážitek z návštěvy města bez

16

ohledu na to, jestli je pobyt spojený s přenocováním nebo bez přenocování.“ Pobyt může být motivovaný pracovně i turisticky. Městský cestovní ruch se může rozvinout v jakémkoli městě za předpokladu, že má toto město svým návštěvníkům co nabídnout, je dopravně dostupné, má stravovací, ubytovací a nákupní možnosti a konají se tu kulturní, obchodní a sportovní akce. Pro města je příležitostí prezentovat kulturní statky, organizované události a ekonomicky je zhodnotit. [HESKOVÁ, 2006, s. 32]

2.2 Produkt cestovního ruchu Produktem cestovního ruchu se podle Jána Oriešky rozumí „všechno, co je nabízeno na trhu cestovního ruchu a má schopnost uspokojit potřeby návštěvníků a vytvořit tak komplexní soubor zážitků.“ Produkt cestovního ruchu je definován v užším a širším smyslu. V užším smyslu se jedná o dopravní, ubytovací, stravovací a doplňkové služby. V širším smyslu sem patří i přírodní, kulturně-historické prostředí a organizované i neorganizované akce v místě cestovního ruchu a jeho okolí. [ORIEŠKA, 2007, s. 5] Ve Výkladovém slovníku cestovního ruch od Martiny Páskové a Josefa Zelenky je produkt cestovního ruchu definován jako „souhrn veškeré nabídky soukromého či veřejného subjektu podnikajícího v CR nebo CR koordinujícího“. Jedná se jak o zboží (například mapy, slovníky, suvenýry), tak o služby (například ubytování, stravování, doprava, průvodcovské služby, atd.). Produkt CR může dosahovat různé úrovně komplexnosti, která je obecně výrazně vyšší, než u většiny ostatních ekonomických odvětví. Pohybuje se od poskytnutí nebo zprostředkování jednotlivé služby přes komplexní balíček služeb typu zájezd až po destinaci jakožto ucelenou nabídku atraktivit, služeb a potencionálních zážitků. [PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002, s. 225]

2.2.1 Prohlídkový okruh Jedním z produktů cestovního ruchu a zároveň jedním z nástrojů městského cestovního ruchu je prohlídkový okruh. Pojem prohlídkový okruh jsem nenašla v žádné publikaci přesně vymezen. Technicky vzato by se mělo jednat o trasu, která začíná v určitém místě, někudy vede a ve stejném 17

místě opět končí. Prakticky je ale za okruh považována jakákoli trasa, která má určitý účel, nehledě na to, zda je to trasa uzavřená či nikoli. Výraz prohlídkový okruh je zpravidla používán především pro prohlídkové trasy na hradech, zámcích a obdobných objektech. Zároveň je využíván také pro trasy, které vedou městem, vesnicí či pro trasy nejrůznějších naučných či turistických stezek. V praxi se též zpravidla nerozlišuje, zda se jedná o trasu obslouženou průvodcem (eventuálně audioprůvodci) či bez průvodce, ani zda se jedná o trasu značenou či neznačenou. Pro všechny tyto typy a druhy různých tras, které mají návštěvníka někudy provést, se zpravidla užívá vžitého pojmu „prohlídkový okruh“. Asi nejblíže je definici prohlídkového okruhu tak, jak je chápán pro účely této práce, definice, kterou uvádí Martina Pásková a Josef Zelenka ve Výkladovém slovníku cestovního ruchu pod heslem „vyhlídková jízda/vycházka“. Podle této definice se jím rozumí „vyjížďka nebo procházka městem (kulturní krajinou, divokou přírodou), při níž jsou návštěvníkům ukazována a zpravidla též popisována turisticky zajímavá místa a pamětihodnosti (náměstí, paláce, zámky, hlavní třídy, kláštery, kostely, muzea, typické siluety města, pomníky atd.)“. [PÁSKOVÁ, ZELENKA, 2002, s. 319]

2.3 Rešerše literatury Počátky výzkumů cestovního ruchu spadají do poloviny 19. století, kdy byla problematika cestovního ruchu zkoumána v rámci geografie cestovního ruchu. Základ ucelené teorie cestovního ruchu položili roku 1942 Švýcaři Hunziker a Krapf, kteří cestovní ruch považovali za „souhrnné označení vztahů a jevů, vznikajících na základě cesty a pobytu místně cizích osob, pokud se pobytem nesleduje usídlení a není s ním spojena žádná výdělečná činnost.“ V 60. letech pak vzniklo několik kvalitních prací o cestovním ruchu například od Murphyho, Winsberga či Wolfeho. Rozmach publikací o cestovním ruchu nastal v 70. letech, přičemž se autoři postupně začali orientovat na hledání prostorových modelů cestovního ruchu a jejich strukturu, významnou prací této doby je například práce Wolfeho z roku 1964 o chataření v Ontariu a spadá sem i rajonizace cestovního ruchu od československých autorů Kotrby a Přikryla. Tehdejší autoři se také zabývali fondem volného času a tzv. druhého bydlení. V 90. letech se začal ve výzkumech v souvislosti s cestovním ruchem objevovat i jeho vztah k 18

problematice spotřeby. Po přechodu na tržní ekonomiku na počátku 90. let se v České republice projevil nedostatek aktuálních prací, který byl postupně vyrovnáván. Další rozvoj české literatury zabývající se cestovním ruchem byl zaznamenán v souvislosti se vstupem do EU. Ze současných českých a slovenských autorů zabývajících se cestovním ruchem patří mezi nejvýznamnější Orieška, Hrala, Bičík, Němčanský, Šíp, Hesková, Wagner, Holeček, Štýrský, Štěpánek, Petrů, Holubová, Indrová, Zelenka, Pásková, Čech, Kučerová, Malá, Čertík či Fialová. [ŠÍP, 2012] Já ve své práci čerpala především z publikací Martiny Páskové a Josefa Zelenky, Marie Heskové, Jána Oriešky, Jarmily Indrové, Vlasty Malé a Jiřího Šípa. V souvislosti s marketingovým výzkumem pak také z publikace Romana Kozla. O Jihlavě vyšlo poměrně velké množství publikací, přičemž převažují publikace psané česky a německy. V rámci starších německy psaných děl stojí za zmínku díla od historika a německého národního pracovníka Antona Altrichtera. Mezi novější autory, kteří se ve svých pracích zabývají Jihlavou, patří zejména dlouholetý archivář Městského a okresního archivu v Jihlavě PhDr. František Hoffmann, CSc. a historik, politik a pracovník jihlavského muzea PhDr. Zdeněk Jaroš, kteří se ve svých publikacích věnují hlavně jihlavské historii a studiu jihlavského regionu. Dále se sem řadí například Jaroslav Huňáček, který napsal publikaci o jihlavské radnici, Petr Hejhal, který se zabýval havířením na Jihlavsku, Jiří Mašát se svou publikací o kostele sv. Jakuba či Ludmila Klukanová věnující se osobnosti Gustava Mahlera. Publikační činnost propagující město v současnosti provádí také Magistrát města Jihlavy. Já při své práci vycházela zejména z děl PhDr. Zdeňka Jaroše a kolektivu autorek Jany Bečkové, Jany Petrůjkové a Jany Zbrankové - pracovnic jihlavského magistrátu.

19

3 Metodika práce V této části popisuji, jak jsem postupovala při tvorbě mé práce. Nejdříve jsem si nastudovala dostupnou literaturu o cestovním ruchu, marketingovém výzkumu a o Jihlavě. Zároveň jsem si definovala území, v němž budu operovat. Toto území jsem vymezila hranicemi místní části Jihlava Statutárního města Jihlavy. Na mapě č. 2 je toto území vyznačeno červeně. Mapa č. 1 vyznačuje polohu Jihlavy v rámci ČR. Toto vymezení jsem zvolila proto, že je tento projekt zaměřen přímo na Jihlavu. Mapa 2 Poloha Jihlavy

Mapa 1 Území Statutárního města Jihlavy

Zdroj: http:// www.tic.jihlava.cz

Zdroj: http://www.jihlava.cz/castimesta/d-465986/p1=52334

Následně jsem provedla sběr dat pro situační analýzu, přičemž jsem se zaměřila na informace o nabídce města Jihlavy v oblasti cestovního ruchu - zejména prohlídkových okruhů - a o poptávce návštěvníků Jihlavy v téže oblasti. Využila jsem především sekundární data, která jsem získala průzkumem dostupných statistik a výzkumů provedených jihlavským informačním centrem a Českou centrálou cestovního ruchu, průzkumem internetových stránek a informačních materiálů poskytovaných jihlavským informačním centrem, řízenými rozhovory s pracovnicemi jihlavského infocentra a

20

vycházela jsem i z vlastních znalostí a zkušeností s prací na jihlavském informačním centru. Ze získaných informací jsem zpracovala analýzu současné situace, kterou jsem zaměřila přímo na prohlídkové okruhy v Jihlavě. Jedním cílem situační analýzy bylo zjistit stav nabídky prohlídkových okruhů v Jihlavě a jejich možné budoucí využití. Druhým cílem bylo zjištění očekávání návštěvníků města a jejich požadavky na trávení volného času v Jihlavě. Na jejím základě jsem navrhla možná zlepšení a vytipovala jihlavské atraktivity, z nichž jsem navrhla nové okruhy. Dále jsem provedla terénní výzkum, během něhož jsem zjišťovala, jak jsou jednotlivá místa značená v současnosti, a na základě toho navrhla nové značení a změny v současném označení vedoucí ke sjednocení vybraných atraktivit. V souvislosti s tím jsem vyhledala informace nezbytné pro právní stránku realizace projektu, Konkrétně v Katastru nemovitostí údaje o vlastnících atraktivit a v seznamu Národního památkového ústavu informace o ochraně atraktivit a nutných povoleních. V této části jsem úzce spolupracovala také s odborem památkové péče Magistrátu města Jihlavy. Dále jsem se věnovala zajištění realizace projektu. Vyhledala jsem vhodnou firmu, která je schopna značení zajistit a zkonzultovala možnost realizace i náklady na ni potřebné. V dalším kroku jsem se zaměřila na propagaci projektu. Navrhla propagační materiály k novým okruhům a vytipovala, kde je možné nové okruhy propagovat. Ze všech doposud získaných informací jsem sestavila předpokládanou kalkulaci nákladů tohoto projektu a zjistila, odkud je možné čerpat finanční prostředky. Na závěr jsem se pokusila odhadnout možný průběh realizace.

21

4 Situační analýza Situační analýza pro cestovní ruch vychází z marketingové situační analýzy, ačkoli se od ní v některých bodech odlišuje. Marketingová situační analýza systematicky zkoumá marketingové situace subjektu trhu a jeho postavení v daném prostředí ve třech časových rovinách (zkoumá dosavadní vývoj, současný stav a odhad možného budoucího vývoje). Hlavními výstupy jsou definování silných a slabých stránek subjektu a jeho konkurentů, profil subjektu včetně vymezení příležitostí a hrozeb přicházejících z vnějšího prostředí. Výsledky analýzy slouží jako podklad pro stanovení marketingových cílů, určení marketingových strategií a vyhotovení marketingových plánů. [KOZEL, 2006 s. 35]

4.1 Město Jihlava Město Jihlava je nejstarší královské horní město českých zemí. Leží na českomoravském pomezí zhruba ve středu kraje Vysočina. Centrum města se nachází na zeměpisných souřadnicích 49° 23' 46.2" severní šířky a 15° 35' 27.7" východní délky. Leží v nadmořské výšce 525 m. Město se rozkládá na ploše o výměře 88, 24 km2 a skládá se z 16 místních částí, přičemž centrální částí je místní část Jihlava. V Jihlavě žije přes padesát tisíc obyvatel. Je statutárním městem a od roku 2000 sídlem kraje Vysočina. Je správním, obchodním, průmyslovým i kulturním centrem. Krom běžné občanské vybavenosti města odpovídající velikosti Jihlavy tu funguje Vysoká škola polytechnická. [2] Jihlava se orientuje především na strojírenský a dřevozpracující průmysl. Z největších zaměstnavatelů lze jmenovat Bosch Diesel a Automotive Lighting zaměřující se na automobilový průmysl, Kronospan působící v dřevozpracujícím průmyslu, ICOM transport zabývající se silniční dopravou a přepravou, Moravské kovárny a výrobce čerpadel a motorů Motorpal. Díky své výhodné poloze představuje Jihlava důležitou dopravní křižovatku. V minulosti poblíž města procházela významná zemská cesta zvaná Haberská stezka spojující Prahu s Vídní. Dnes poblíž vede dálnice D1, která spojuje Prahu s Brnem. Jako přirozené centrum Českomoravské vrchoviny i kraje Vysočina zároveň zajišťuje také fungování regionální hromadné dopravy. 22

Historie města je neodmyslitelně spjata s hornictvím. Již ve 12. století stávala na břehu řeky Jihlávky slovanská osada. Ta se po nalezení stříbrné rudy během 13. století začala natolik rozvíjet, že bylo následně postaveno na protějším břehu řeky město. V této době byla Jihlava jedním z nejvýznamnějších měst v Čechách i na Moravě. I po útlumu těžby stříbra koncem 14. století se Jihlava dál rozvíjela, a to především díky soukenictví, které se stalo nejvýznamnějším hospodářským odvětvím města. Co Jihlavu poškodilo, byla třicetiletá válka, během níž byla okupována Švédy a velká část města byla zničena. I z toho se ale Jihlava během následujícího století vzpamatovala a především díky soukenictví dál prosperovala. Roku 1951 byl historický střed města vyhlášen městskou památkovou rezervací.

4.2 Prohlídkové okruhy 4.2.1 Oficiální okruhy V současnosti má Jihlava pět oficiálních prohlídkových okruhů. Jedná se o okruhy Masarykovo náměstí (ten zahrnuje dvacet zastavení na Masarykově náměstí a v jeho nejbližším okolí a časová dotace je zhruba jedna hodina), Jihlavské kostely (patří sem kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterem, kostel sv. Jakuba, kostel sv. Ignáce, kostel Povýšení sv. Kříže, kostel sv. Pavla, kostel sv. Ducha a kostel sv. Jana Křtitele, projití okruhu trvá zhruba dvě až čtyři hodiny), Brána Matky Boží, Radnice a Dům Gustava Mahlera. Okruhy jsou realizovány audioprůvodci. Ty se obsluhují kombinací čísel a tlačítek. Výklad ke všem okruhům je dostupný v šesti jazykových mutacích – češtině, angličtině, němčině, ruštině, španělštině a holandštině – a je doprovázen fotografiemi, které se zobrazují na displeji. Audioprůvodců je třicet a jsou k zapůjčení v Turistickém informačním centru na Masarykově náměstí, na Bráně Matky Boží a v Domě Gustava Mahlera, ovšem pokud si je chce zákazník půjčit jinde než na Masarykově náměstí, doporučuje se předem se objednat. Cena za zapůjčení závisí na daném okruhu a pohybuje se mezi 40 až 60 Kč. Za zapůjčení se skládá ještě záloha ve výši 500 Kč, která je vrácena při odevzdání nepoškozeného zařízení. Při půjčování je třeba předložit průkaz totožnosti a podepsat

23

daňový doklad s uvedenými podmínkami zapůjčení. Zařízení je nutné vrátit v daný den, nejpozději před zavřením výpůjčního místa. [3] Tyto okruhy byly vytvořeny v rámci projektu „Turisté, vítejte v Jihlavě“. Nákup audioprůvoců byl spolufinancován Evropskou unií. Z informací od zaměstnanců infocentra a z vlastních zkušeností ale vyplývá, že návštěvníci Jihlavy ani místní o možnosti zapůjčit si tyto průvodce většinou nevědí. Okruhy a audioprůvodci jsou inzerovány pouze na internetových stránkách a plakátem na Bráně Matky Boží.

4.2.2 Ostatní okruhy Krom těchto oficiálních okruhů nabízí turistické informační centrum i další možnosti relativně ucelených prohlídek (ačkoli se nejedná o klasické okruhy, budu je tak nazývat). Ty jsou zaměřeny především tematicky, a to buď na různé kategorie návštěvníků, nebo na různé typy aktivit. Zahrnují území Jihlavy, některé Jihlavu i její okolí. Prohlídky jsou volné, to znamená, že nejsou provázeny průvodci, ale návštěvník se sám rozhodne, kam chce jít, a zda využije celou nabídku nebo pouze dílčí část. Kam v Jihlavě a okolí? Do nabídky Kam v Jihlavě a okolí spadají především ty nejznámější kulturní a historické atraktivity (památky). Jedná se o Bránu Matky Boží, hraniční kameny, jihlavské podzemí, Masarykovo náměstí s kašnami, Mariánským sloupem a několika domy, kostel sv. Ducha, kostel sv. Ignáce z Loyoly, kostel sv. Jana Křtitele, kostel sv. Jakuba Většího s vyhlídkovou věží, kaple Bolestné Panny Marie, kostel Nanebevzetí Panny Marie, kostel Povýšení sv. Kříže, kostel sv. Pavla, opevnění, park Gustava Mahlera, památník královské přísahy, radnice a židovský hřbitov. [4] Atraktivity zahrnuté do této nabídky se nacházejí prakticky po celém území města, což vede k tomu, že se jedná sice o rozsáhlý okruh, ale ne zcela ucelený, pokud jde o trasu a značení. Kam za kulturou Kam za kulturou zahrnuje divadla, muzeum Vysočiny, kina, galerie, kluby, exkurze (do pivovaru Jihlava, Radničního minipivovaru a pivnice, čokoládovny a sklárny) a další kulturně-společenská zařízení. [5]

24

Jedná se o okruh spíše teoretický - realizován je především formou informačních letáků a seznamů výše zmíněných zařízení. Nejedná se o klasický prohlídkový okruh - spíše návštěvníkovy poskytuje informace o tom, že se ve městě tato zařízení nacházejí. Značení těchto zařízení vyplývá z jejich povahy – u vchodů se zpravidla nachází název zařízení. Kam za sportem Kam za sportem obsahuje koupání (Aquapark Vodní ráj, krytý plavecký bazén E. Rošického), lyžování (sjezdové i běžkové v okolí Jihlavy), cyklo, outdoor (letectví, vodáctví, stadiony, paintball a motokáry), indoor (sportovní haly, fitcentra). [6] Podobně jako u „Kam za kulturou“ se jedná spíše o teoretický okruh, který zájemcům nabízí přehled sportovních zařízení a možností sportovního vyžití v Jihlavě. Nepředpokládá se, že návštěvník tohoto okruhu navštíví všechny obsažené atraktivity. Kam s celou rodinou Kam s celou rodinou zahrnuje Zoologickou zahradu Jihlava, vodní ráj, dětská hřiště, Aqua club Orca, hornickou naučnou stezku, lanový park ZOO Jihlava, park Malý Heulos a solnou jeskyni. Opět zde platí totéž, co u okruhů „Kam za kulturou“ a „Kam za sportem“. Gustav Mahler Gustav Mahler je neznámější z jihlavských osobností a je oblíbeným tématem Jihlavy. Město nabízí několik atraktivit souvisejících s tímto hudebníkem. Nejedná se o klasický prohlídkový okruh, ale spíše o prezentaci jednotlivých atraktivit s tímto skladatelem souvisejících. Konkrétně se jedná o Mahlerův dům (který je zároveň oficiálním okruhem realizovaným audioprůvodcem) a Mahlerův park. Každoročně se též koná festival Hudba tisíců a v jeho rámci pak cyklistická jízda „Na kole po stopách Gustava Mahlera – z Kališť u Humpolce do Jihlavy“. [7]

4.2.3 Naučné stezky Za další oficiální okruh by se dala považovat Naučná hornická stezka. Je to ucelená trasa v okolí vrchu Rudný. Východiště trasy je za budovou Správy městských lesů v Jihlavě. Uzavřený okruh obsahuje deset zastavení s informačními tabulemi. Seznamuje 25

návštěvníky s hornickou činností, s přírodními zajímavostmi a s historií rozhledy na vrchu Rudný. Nenachází se však přímo v Jihlavě. [8] Dále pak v Jihlavě vzniká Pivovarská naučná stezka.

4.2.4 Cyklostezky a cyklotrasy Na území města se nachází 44 km značených cyklotras (provoz kol i motorových vozidel), 10 km cyklostezek (stezky pro cyklisty, většinou společné s chodci) a 0,8 km cykloobousměrek (jednosměrky pro motorová vozidla otevřené pro cyklisty v obou směrech). Ty slouží především k rekreačním aktivitám, protože původně zamýšlený plán z roku 2001 využít ve městě cyklodopravu jako alternativu dopravy motorovým vozidlem se nepodařilo uskutečnit. V okolí Jihlavy pak vedou následující cyklotrasy: Cyklotrasa č.161 Načeradec – Jihlava (není vyznačeno v celé délce) Cyklotrasa č.162 Jihlava – Třebíč Cyklotrasa č.1114 Jihlávka - Kamenice nad Lipou Cyklotrasa č.4157 Rušínov - Polná Cyklotrasa č.5090 Trešť – Rohozná Cyklotrasa č.5091 Třešť – Telč Cyklotrasa č.5092 Batelov – Knínice Cyklotrasa č.5093 Třešť - Šibeniční vrch Cyklotrasa č.5111 Číchov – Přibyslavice Cyklotrasa č.5128 Jihlávka - Spělov Cyklotrasa č.5129 Třešť - Pelhřimov Cyklotrasa č.5200 Třešť - Aleje Cyklotrasa č.5215 Luka nad Jihlavou – Luka nad Jihlavou Dále je v okolí města vybudován turistický systém Stříbrné pomezí z roku 2011. Jedná se o 270 km cest pro pěší a cyklisty značených očíslovanými rozcestníky, návěstími a značkami. Stříbrné pomezí využívá i stávající turistické trasy a cyklotrasy a spojuje zajímavá místa regionu. Přes Jihlavu vedou i tři dálkové trasy. Cyklotrasa č. 16 Slavonice – Telč – Třešť – Jihlava – Polná – Hlinsko. Cyklotrasa č. 26 Jihlava – Třebíč – Raabs. Nečíslovaná trasa Jihlava – Český Těšín. [9], [10] 26

4.2.5 Prohlídky s průvodcem Dle informací od zaměstnanců informačního centra jsou návštěvníci žádající o ucelenou prohlídku Jihlavy s výkladem průvodce zpravidla odkázáni na některého z místních průvodců - paní Píbilovou nebo pana Neubauera.

4.3 Analýza poptávky Při analýze poptávky jsem se orientovala především na odhalení požadavků návštěvníků a jejich očekávání týkající se trávení volného času v Jihlavě v souvislosti s možnými prohlídkami různých atraktivit. Původně jsem zamýšlela k tomuto výzkumu použít dotazníkové šetření, při kterém by byly dotazníky rozdávány návštěvníkům turistických informačních center v Jihlavě. Tato varianta výzkumu se ale ukázala jako nevhodná, a to především kvůli neochotě návštěvníků zabývat se vyplněním dotazníku. Dalším problémem pak bylo, že převážná část zákazníků turistických informačních center se při vyplňování otázek nechávala ovlivnit tím, co předtím zjistila od pracovnic infocentra. Pro výzkum jsem tedy nakonec využila rozhovory se zaměstnanci infocentra, vlastní zkušenosti s prací na infocentru v Jihlavě a Přibyslavi, rozhovor s ředitelkou muzea v Polné a dostupné materiály a statistiky o návštěvnosti Jihlavy a jejích atraktivit.

4.3.1 Důvod návštěvy Jihlavy Pro zjištění důvodu návštěvy Jihlavy jsem využila závěry z výzkumu domácího cestovního ruchu prováděného pro Czech Tourism. Tento výzkum probíhá již několik let, a to vždy v letní sezóně a zimní sezóně. Výsledky jsou přitom prezentovány na stránkách Czech Tourismu. Z grafu č. 1 vyplývá, že převažujícím důvodem návštěvy Jihlavy je v posledních letech v letním i zimním období poznání. Dalšími důvody návštěvy shodnými v letním i zimním období jsou návštěva známých, relaxace a zábava.

27

Graf 1Převažující důvod návštěvy Jihlavy v letech 2010 - 2012

Převažující důvod návštěvy Jihlavy v letech 2010 - 2012 (v %) 80 70 60 50 40 30 20 10

Léto 2010 Zima 2011 Léto 2011 Zima 2012

Zdroj: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/zpravy.html

4.3.2 Nejlákavější aktivity v Jihlavě Výše zmíněný výzkum Czech Tourismu jsem použila i pro zjištění, co patří mezi nejlákavější aktivity v Jihlavě. Jak je patrné z grafu č. 2, převažuje v obou ročních obdobích poznávací turistika, což koresponduje s nejčastějším důvodem návštěvy Jihlavy – poznáním. Dále je v letním i zimním období vysoce zastoupeno koupání a vodní sporty, což souvisí s existencí vodního ráje v Jihlavě a jeho návštěvností (viz graf č. 3 zobrazující návštěvnost atraktivit). Dalšími aktivitami lákavými ve všech sledovaných obdobích jsou návštěvy kulturních akcí, pěší turistika a společenský život a zábava.

28

Graf 2 Nejlákavější aktivity v Jihlavě v letech 2010 - 2012 v %

Nejlákavější aktivity v Jihlavě v letech 2010 - 2012 v% 100 90 80 70 60 50 40 30

léto 2010

20

zima 2011

10

léto 2012

0

zima 2012

Zdroj: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/zpravy.html

4.3.3 Návštěvnost atraktivit Asi nejpřesnější dostupný obrázek o tom, co chtějí účastníci cestovního ruchu v Jihlavě vidět, podávají údaje o návštěvnosti jednotlivých jihlavských atraktivit. Tyto údaje shromažďuje turistické informační centrum, jehož pracovnice mi je poskytly. Bohužel vedena je pouze návštěvnost atraktivit, u kterých je možné zjistit počty návštěvníků pomocí statistik platících. U některých atraktivit pak nejsou dostupné údaje za starší období. Jak vyplývá z tabulky č. 1 a grafu č. 3, vůbec nejnavštěvovanější jihlavskou atraktivitou je zoologická zahrada, kterou v letech 2009 – 2011 navštívilo celkem 760 045 platících návštěvníků. Druhou nejnavštěvovanější atraktivitou se stal vodní ráj s 576 831 platícími návštěvníky za sledované období. Vysokou návštěvnost má také jihlavské podzemí, což potvrdily pracovnice infocentra prohlášením, že je atraktivitou, na kterou se návštěvníci infocentra nejčastěji poptávají. 29

Dále jsou hojně navštěvovanými atraktivitami Oblastní galerie a Muzeum Vysočiny. Výraznou návštěvnost má též věž kostela svatého Jakuba, jejíž návštěvnost ovlivňuje fakt, že je mimo hlavní letní sezonu přístupná pouze o víkendech nebo po domluvě. Obdobně omezenou přístupnost má od roku 2010 také radnice, což se projevilo zřetelným úbytkem návštěvníků, jak je patrné z tabulky č. 1. Tabulka 1 Návštěvnost jihlavských atraktivit v letech 2009 - 2011 Atraktivity Jihlavy

2009

ZOO Vodní ráj Podzemí Oblastní galerie Muzeum Věž kostela sv. Jakuba Brána Matky Boží Dům GM Radnice

Rok 2010

267 283 205 997 15 119 13 345 6 961 657

2011

226 809 191 778 14 000 20 447 18 507 6 747 5 555 4 386 387

265 953 179 056 20 823 18 441 16 970 6 666 5 711 2 371 340

Zdroj: http://monitoring.czechtourism.cz/CzechTourism/zpravy.html

Graf 3Návštěvnost jihlavských atraktivit v roce 2011

Návštěvnost jihlavských atraktivit v roce 2011 4%

1% 4% 3% 1%

0%

0% ZOO Vodní ráj Podzemí 52%

35%

Oblastní galerie Muzeum Věž kostela sv. Jakuba Brána Matky Boží Dům GM Radnice

Zdroj: vlastní zpracování dle údajů poskytnutých Turistickým informačním centrem Jihlava

30

Dle vlastních zkušeností a informací od zaměstnankyň turistického centra návštěvníci, kteří centrum navštíví, většinou nemají přesnou představu o tom, co je ve městě k vidění a o tom, co navštíví, se rozhodnou teprve na základě poskytnutých informací. Pokud se zajímají o konkrétní místo, jedná se zpravidla o katakomby, a to především v letním období. Najdou se ale i lidé, kteří se ptají po konkrétním památném kameni či stromu.

4.4 SWOT analýza Ve SWOT analýze jsem se věnovala silným a slabým stránkám města Jihlavy a možným příležitostem a hrozbám, přičemž jsem se ji opět snažila zaměřit zejména na cestovní ruch a prohlídkové okruhy. Při tvorbě analýzy jsem využila krom svých poznatků především údaje z rozboru udržitelného rozvoje území provedeného v rámci ROP, konkrétně z dokumentu SWOT analýza Jihlavy – ROP uveřejněném na stránkách města Jihlavy v roce 2011. [11] Tento dokument jsem využila kvůli objektivitě údajů. Pokud bych provedla SWOT analýzu sama, byla by subjektivní.

4.4.1 Silné stránky – strengths • dobrá dopravní dostupnost (blízkost dálnice D1) • příjemné přírodní prostředí • množství značených cyklistických tras • různorodost atraktivit cestovního ruchu • množství kulturně historických památek • výskyt ne zcela běžných památek (podzemí, opevnění, radnice) • významná historie města

4.4.2 Slabé stránky – weaknesses • nedostatečná propagace méně významných kulturně historických památek • nedostatečná informovanost o prohlídkových okruzích a službách místních průvodců • opomíjení označení méně významných kulturně historických památek • otevírací doba informačních center pouze po-pá, mimo sezonu po-so

31

4.4.3 Příležitosti - opportunities • vytvoření a propagace ucelených prohlídkových okruhů • využití významných osobností Jihlavy k propagaci města (Borovský, Krum, Mahler) • zvýšení propagace kulturních akcí (festivaly, Havířský průvod, divadelní představení) • spolupráce s dalšími městy regionu (Telč, Třebíč, Polná,...) • rozvoj turistiky a dalších ekologicky šetrných forem cestovního ruchu

4.4.4 Hrozby - threats • snížení exkluzivity místa (zpřístupnění podzemí v dalších městech, budování a rozšiřování zoologických zahrad, zvýšení propagace míst s obdobnými zajímavostmi) • snižování podpory rozvoje cestovního ruchu na státní úrovni • nedostatek financí na údržbu památek • pokles návštěvníků města • znečištění města a okolí (rozšíření průmyslové zóny)

4.5 Výstup situační analýzy Město Jihlava má pět oficiálních prohlídkových okruhů, z nichž tři pokrývají pouze jeden objekt. Realizovány jsou pomocí audioprůvodců. Jejich nevýhodou je malá propagace a známost, z čehož vyplývá nízká míra využívání. Dále také to, že nutnost vrátit audioprůvodce do určité doby na dané místo může některé zájemce odrazovat. Ostatní „okruhy“ jsou zpracovány především formou různých informačních materiálů – brožur, letáků a informací na internetových stránkách turistického informačního centra. V nich se jedná především o pouhý seznam míst, která je možné navštívit, případně doplněný o několik informací a kontaktů u atraktivit, které jsou obecně uznávány jako významnější. Širokou oblast působnosti mají cyklotrasy a cyklostezky, které Jihlavou procházejí. V současnosti probíhá projekt Stříbrné pomezí, jehož účelem je mimo jiné zpřehlednění a propagace cyklotras. Zároveň má Jihlava v centru města a jeho okolí umístěno několik rozcestníků, které naznačují směr k nejznámějším atraktivitám.

32

Většina návštěvníků přijíždí do Jihlavy za účelem poznání, což je pozitivní pro rozvoj prohlídkových okruhů. O propagaci se starají zejména turistická informační centra a je zaměřena především na několik nejznámějších atraktivit, přičemž ostatní zajímavosti jsou spíše upozaděny. To se potom odráží i v očekávání návštěvníků a v návštěvnosti jednotlivých míst. Návštěvníci jsou totiž při rozhodování o strávení času v Jihlavě výrazně ovlivněni propagací místa a informacemi poskytovanými turistickými informačními centry (ať už se jedná o osobní komunikaci, prospekty, brožury, či internetové stránky). Velká část návštěvníků i místních tak navštíví „pouze“ zoologickou zahradu, podzemí, vodní ráj, Mahlerův dům, muzeum, některou z vyhlídek (věž kostela sv. Jakuba, Bránu Matky Boží) a možná ještě hradební parkán a některý z kostelů. Ostatní místa navštíví spíše výjimečně, buď pokud se o ně skutečně zajímá nebo pokud na ně náhodou narazí při procházce městem. Tuto neznalost či nevědomost by mohl částečně vyřešit například systém slevových karet, které by mohly být poskytovány buď provozovateli ubytovacích zařízení při přijímání hostů, nebo formou placené poukázky prodávané na místech jako turistické informační centrum či pokladny jednotlivých atraktivit. Příležitostí může být zapojení stávajících audiookruhů do okruhů nových. Především by se daly využít v současnosti nedostatečně využívané audiookruhy jako zpestření v rámci nových okruhů. Společnou propagací by se zároveň vyřešil problém nízké informovanosti o možnosti vypůjčení audioprůvodců. Dále mohou být do některého z okruhů zapojeny naučné stezky, které by nový okruh opět zpestřily a navíc usnadnily prostorovou orientaci díky již provedeným terénním úpravám a existujícím mapám a značení. Podobně lze využít i cyklostezek. Finanční výhoda by plynula ze společné propagace atraktivit.

33

5 Projekt prohlídkových okruhů Ze situační analýzy – konkrétně z rozboru současných prohlídkových okruhů - vyplývá, že Jihlava nemá značené prohlídkové okruhy městem, což potvrzuje hypotézu 1. Analýza návštěvníků a návštěvnosti atraktivit pak potvrzuje, že si turisté vybírají především atraktivity v centru města, což podporuje hypotézu 2. V následující části se věnuji výběru atraktivit, ze kterých plánuji vytvořit nové prohlídkové okruhy a sestavení samotných okruhů.

5.1 Vybrané atraktivity V následující části jsou uvedeny informace o atraktivitách, které jsem vybrala jako vhodné pro zvýšenou propagaci a zařazení do budoucích prohlídkových okruhů. Při výběru jsem vycházela z výše uvedené situační analýzy a také z publikací o jihlavských zajímavostech. Zařadila jsem sem pochopitelně atraktivity, které patří již v současnosti k nejnavštěvovanějším a atraktivity, které poskytují možnost prohlídky s průvodcem (lze u nich jako vedlejší efekt tohoto projektu předpokládat zvýšení tržeb). Dále jsem zařadila zajímavosti, které nejsou natolik propagovány a navštěvovány, ale jsou svým způsobem jedinečné a mají potenciál se vysoce navštěvovanými stát, ať už pro svou kulturní, historickou či estetickou hodnotu. Atraktivity jsou uspořádány dle abecedy.

5.1.1 Brána Matky Boží Brána Matky Boží je symbolem města a také jedinou branou, která se dochovala z původního opevnění. Vznikla pravděpodobně již během výstavby města a budování hradního systému ve 13. století. V letech 1508 – 1509 byla původní věž brány nahrazena novou pozdně gotickou branou s vysokým průjezdem a hrotitými portály. K dalším úpravám došlo po požáru v roce 1551. V roce 1564 byla k budově přistavěna renesanční nástavba čtvrtého a pátého patra s atikovým završením koruny, lemovaným štíhlými motivy válcových arkýřů. Tím dosáhla dnešní výšky 24 metrů a své specifické podoby. Součástí brány tehdy bylo předbraní s mohutným barbakánem, padacím mostem a několika baštami. 34

Roku 1853 byla brána renovována a osazena hodinami. V roce 1862 bylo zbouráno předbraní. Počátkem 90. let došlo k poklesu tělesa brány a značnému poškození horních pater. Budova musela být staticky zajištěna a koruna brány byla roku 1996 rozebrána a postavena znovu. [BEČKOVÁ, PETRŮJKOVÁ, ZBRANKOVÁ, 2010, s. 11] V současnosti je brána otevřena veřejnosti. V přízemí se nachází turistické informační centrum. Spodní patra věže slouží jako výstavní galerie - je tu umístěna stálá expozice Jihlavská pevnost a expozice reprodukcí obrazů „Z historie Jihlavy“ od akademického malíře Gustava Kruma. V horních patrech věže je expozice astronomické společnosti, která od roku 2003 využívá věž jako astronomickou pozorovatelnu. Plošina na vrcholu věže je přístupná i jako vyhlídka. V objektu se nachází také přednáškový sál, který je využíván jako výstavní prostor, učebna astronomické společnosti i místo konání společenských a soukromých akcí.

5.1.2 Dům Znojemská č. 4 – Dům Gustava Mahlera Dům číslo 4 na Znojemské ulici byl vystavěn v 16. století. Na počátku 19. století byl klasicistně přestavěn, pravděpodobně zvýšen o druhé patro a opatřen novu fasádou. Když se 22. října 1860 přestěhovala rodina Mahlerových do Jihlavy, usadili se otec Bernard, matka Marie a malý Gustav právě v tomto domě, kde záhy zřídili i vinopalnu a výčep. Žili tu až do roku 1872, kdy otec zakoupil sousední dům. Po druhé světové válce byl dům jako německý majetek zkonfiskován a roku 1949 převeden nejprve do vlastnictví města a následně státu. Od roku 1953 sloužil jako ubytovna Moravských kováren. V současnosti je majitelem a provozovatelem opět město. 19. června 1960 byla na průčelí domu odhalena pamětní deska Gustava Mahlera, vytvořená akademickým sochařem Milanem Knoblochem. V letech 1993-2000 proběhla postupná rekonstrukce, po které objekt sloužil hlavně k výstavním účelům. V roce 2006 sem byla nainstalována stálá expozice Gustav Mahler a Jihlava. Po rekonstrukci výstavních prostor byl dům znovu otevřen 25. září 2008. V domě se nachází několik expozic představující Mahlerův život a dílo, prostory určené k pořádání výstav a akcí, kancelář česko-německého Spolku Dům Gustava Mahlera, kavárna, informační a prodejní místo. Dál jsou v domě umístěna díla z pozůstalosti výtvarnice a módní designérky They Weltner, příbuzné Gustava Mahlera. [12] 35

5.1.3 Heulos Téměř v historickém centru města se na svazích řeky Jihlávky nachází městský park, nazývaný podle původního německého nářečí, Heulos. Tradičně se v rámci parku ještě rozlišuje tzv. Malý a Velký Heulos. Malý Heulos vznikl v letech 1824-1825 výsadbou stromů a vybudováním cest za kostelem sv. Jakuba. Zásluhu na jeho vzniku měl krajský hejtman baron František Nádherný a finanční prostředky na jeho vybudování byly získány městkou sbírkou. Na konci 19. století byly na křížení cest v parku postaveny altány a rondely. Velký Heulos (nazývaný také Nový Heulos či Březinovy sady) byl založen v letech 1871-1873 na protějším břehu řeky a dokončení se dočkal v letech 1906-1912. Jeho dominantou je tzv. Hrádek, postavený v letech 1940-1941 ve starogermánském stylu jako „Hitlerjugendheim“. Za druhé světové války byl Hrádek sídlem elitního nacistického učiliště „Adolf Hitler Schule“ a od roku 1945 slouží jako internát. [BEČKOVÁ, PETRŮKOVÁ, ZBRANKOVÁ, 2010, s. 13]

5.1.4 Horácké divadlo Historie divadelnictví v Jihlavě sahá až do doby předbělohorské. Tehdy ale ještě divadlo nesídlilo v dnešní budově. Zde se usadilo až díky továrníku J. Okonskému, který v listopadu 1849 uveřejnil v jihlavských novinách výzvu k jihlavskému obyvatelstvu na upsání akcií jako bezúročného dluhu na vybudování nového divadla. Na základě této výzvy se podařilo sehnat většinu potřebných finančních prostředků a zbytek převzalo město. Mohlo se tedy začít s realizací projektu. Pro nové divadlo byla upravena stávající budova ve Špitální (dnes Komenského) ulici. Tato budova byla vystavěna v letech 1631 – 1632 a původně sloužila jako kapucínský kostel a klášter, ale za Josefa II. v roce 1788 byl klášter zrušen, kostel odsvěcen a objekt začal sloužit světským účelům. Později jej koupil právě továrník Okonsky. Činnost divadla v této budově byla zahájena slavnostním představením 16. listopadu 1850. Provoz divadla byl však pro jednotlivce finančně velmi náročný, a proto divadlo koupilo roku 1856 město.

36

V průběhu let byla budova zevnitř i zvenčí několikrát upravována aby lépe vyhovovala provozním i bezpečnostním požadavkům. Byl sem také zaveden elektrický proud. Roku 1939 byl k divadelní budově připojen dům v Divadelní ulici č. 5. Poslední velkou přestavbu divadlo zažilo v letech 1990 – 1995. Z původní budovy zůstal pouze zbytek průčelí a některé nosné stěny, zbytek byl vystavěn jako novostavba v postmoderním stylu. Obě tyto části jsou spojeny skleněným krčkem. Divadlo mívalo pestrý repertoár a 13. října 1870 tu poprvé se samostatným koncertem vystoupil tehdy desetiletý Gustav Mahler. Tento hudební skladatel a dirigent se později do jihlavského divadla ještě několikrát vrátil. Po roce 1945 se jihlavské městské divadlo stalo sídlem Horáckého divadla, které doposud sídlilo v Třebíči. Horácký divadelní soubor se stal základem krajského divadla. V současnosti je Horácké divadlo jedinou profesionální divadelní scénou na Vysočině. [HORÁCKÉ DIVADLO JIHLAVA, 2010, s. 4-7]

5.1.5 Hraniční kameny Na území Jihlavy se nacházejí čtyři hraniční pylony. Byly postaveny roku 1750 (dle Jaroše ale až 1752) z rozhodnutí Marie Terezie jako řešení předchozího sporu o průběh česko-moravské zemské hranice. Jejich tvůrcem je polenský sochař Viktor Václav Morávek. [MĚSTSKÝ ÚŘAD JIHLAVA, 1998, s. 23] Jedná se o čtyřboké kamenné jehlany na hranolovitých podstavcích. Nesou znaky Čech a Moravy a původně byly završeny koulí. Nachází se před dřevařským závodem Kronospan, na Polenské ulici, na křižovatce ulic Sokolovská a Polenská a na Heroltické ulici. [JAROŠ, 2002, s. 77]

5.1.6 Kostel svatého Ignáce z Loyoly Roku 1625 přišel do Jihlavy řád jezuitů, který si v severozápadním cípu náměstí v místě původních 23 měšťanských domů zbudoval svůj areál, v němž se nacházel kostel, gymnázium a kolej. Kostel byl však pouze provizorní, upravený z jednoho z měšťanských domů, a tak byl v letech 1683 – 1689 pod vedením italského architekta Jacopa Braschi vystavěn kostel nový. K slavnostnímu vysvěcení kostela sv. Ignáce z Loyoly došlo roku 1740. 37

Jedná se o jednolodní stavbu se třemi páry bočních kaplí, plochým závěrem s iluzivním oltářem a dvouvěžovým průčelím, které je zdobeno velkým tympanonem, vysokým pilastrovým řádem a třemi řadami nik s plastikami světců od sochaře Antonia Laghiho. [BEČKOVÁ, PETRŮJKOVÁ, ZBRANKOVÁ, 2010, s. 24] Uvnitř kostela lze vidět rozměrnou nástropní fresku od Karla Töppera a štukovou výzdobou Giovanna Battisty Brentaniho a Pietra Antonia Karoffeho. Na hlavním iluzivním oltáři, který je dílem Adama Lauterera, Josefa Kramolina a Františka Moldingera, se nachází obraz sv. Ignáce od Ignáce Raaba. Barokní vyřezávaná kazatelna z roku 1771 je dílem Tobiáše Süssmayera. V kostele jsou také umístěny dvě unikátní gotické plastiky. Pieta, která je datovaná okolo roku 1400 a patří do okruhu tzv. krásných českých madon, a tzv. Přemyslovský kříž, socha Ukřižovaného z poloviny 14. století. Díky dobré akustice chrámového prostoru a kvalitním varhanám je v kostele možné konat oblíbené koncerty duchovní hudby. S kostelem sousedí rozsáhlá budova jezuitské koleje, vybudovaná v letech 1699-1713 architekty Braschou a Schopperem. V části objektu dnes sídlí knihovna, z jejíhož nádvoří lze sestoupit do katakomb. V budově jezuitského gymnázia, vystavěného jako součást jezuitského komplexu během let 1720-1727 Schopperem, je v současnosti umístěn Okresní archiv. [MĚSTSKÝ ÚŘAD V JIHLAVĚ, 1998, s. 11]

5.1.7 Kostel svatého Jakuba Většího s vyhlídkovou věží Jednou z dominant města je kostel sv. Jakuba Většího, který je díky své výrazné siluetě viditelný již z dálky. Tento kostel, zasvěcený patronu horníků, se řadí mezi gotické kostely, pyšní se dlouhým kněžištěm, trojlodní halou a dvěma věžemi v západním průčelí, které je prolomeno ústupkovým portálem. Výstavba kostela byla započata po vzniku královského horního města Jihlavy v duchu pozdně románské baziliky. Ještě před dokončením ji ale postihl požár a další výstavba kolem roku 2050 již byla v duchu gotiky. Kostel byl vysvěcen 31. května 1257 olomouckým biskupem Brunem ze Schaumburku a byla sem přenesena fara z kostela sv. Jana Křtitele.

38

Roku 1353 vypukl ve městě velký požár, který poškodil i kostel. V letech 1373-1379 následovala přestavba, během níž byla dokončena stavba trojlodí jeho zaklenutím křížovou klenbou, zároveň sem byly vsazeny čtyři osmiboké sloupy. Na jižní straně kostela bylo vystavěno šnekovité schodiště a sakristie. V roce 1523 ale došlo k dalšímu velkému požáru města a opětovnému poškození kostela. Jeho oprava pak trvala 40 let. V letech 1701-1703 byla k severní straně kostela přistavěna raně barokní kaple Panny Marie Bolestné. Baroko výrazně ovlivnilo i vzhled interiéru, během let 1771-1784 byl vyměněn v podstatě celý mobiliář kostela. Kostel sv. Jakuba byl také místem konání mnoha významných událostí. V lednu 1279 tady pravděpodobně došlo k zasnoubení potomků zesnulého českého krále Přemysla Otakara II. a rakouského vévody Rudolfa Habsburského. 5. července 1436 se zde konala slavnostní mše k vyhlášení Basilejských kompaktát, které se účastnil i císař Zikmund. Roku 1571 se tu nechal Matyáš Korvín zvolit českým králem. V 16. století, během nepokojů mezi katolíky a protestanty, sloužil kostel oběma stranám. Až roku 1622 se definitivně dostal pod správu katolické církve a v současnosti je majetkem Královské kanonie premonstrátů na Strahově. Uvnitř kostela se nachází mnoho uměleckých předmětů různých slohů. Z gotiky je to především unikátní Pieta (kolem roku 1350) jihoněmeckého původu umístěná v barokní kapli Panny Marie Bolestné a socha sv. Kateřiny (kolem roku 1400) na druhém levém sloupu, patřící do skupiny českých krásných madon. Gotická je i socha sv. Jakuba z počátku 16. století. Renesanci zastupuje v mědi tepaná, silně zlacená křtitelnice od norimberského zlatníka Hanse Hirtha (1599) a reliéfní obraz Nejsvětější Trojice s klečícími členy rodiny radního Augustina Schmilauera. Většina soch a obrazů je však z doby baroka. Na hlavním oltáři je umístěn obraz Stětí sv. Jakuba z roku 1763, který je největším obrazem v kostele a jehož autorem je jihlavský rodák Jak Nepomuk Steiner, působící i jako dvorní malíř císařovny Marie Terezie. Na stěnách kněžiště jsou patrné zbytky secesní výmalby a freskové výzdoby představující scény ze života sv. Norberta, zakladatele premonstrátského řádu. Neopomenutelnou částí interiéru je kruchta s varhany z roku 1740. V obvodové zdi kostela je zvenčí vsazeno 13 náhrobků, pocházejících ze zrušeného hřbitova.

39

Severní věž kostela, sloužící jako městská hlásná věž, byla postavena ve 14. století. Původně zde pracoval věžník se dvěma pomocníky, kteří troubili hodiny, vítali návštěvy a hlídali město. Poslední věžník opustil věž roku 1924, kdy byla tato funkce zrušena. Tyčí se do výšky 63 metrů a ve výšce 40 metrů se nachází ochoz, který je zpřístupněn veřejnosti jako vyhlídka. Jižní věž kostela, využívaná jako zvonice, byla postavena někdy v letech 1430-1436. Původně byla stejně vysoká, jako věž severní, protože se ale v roce 1548 začala vychylovat ze své osy, došlo k jejímu snížení na 54 metrů. Ve věži je zavěšen zvon Zuzana. Ten pochází z roku 1563 a jedná se o druhý největší zvon na Moravě. Své jméno dostal podle bohaté jihlavské lazebnice Zuzany Spiesserové, která přispěla značnou částkou na jeho zhotovení. [BEČKOVÁ, PETRŮJKOVÁ, ZBRANKOVÁ, 2010, s. 22] Na jihovýchodní straně kostela roste rozložitý červený lesní buk, který byl v těchto místech vysazen roku 1800, kdy tu býval hřbitov. Při severní straně kostela, nedaleko průchodu hradbami do Heulosu, stojí pozůstatky kaple Kristus na Olivetské hoře. [MAŠÁT, 2008, s. 28, 38]

5.1.8 Kostel svatého Jana Křtitele Kostel sv. Jana Křtitele je pravděpodobně nejstarší dochovanou kamennou stavbou Jihlavy a tvořil centrum původní osady. Podle nálezu románských základů presbyteria lze předpokládat, že byl postaven už na přelomu 12. a 13. století. Ve druhé polovině 13. století získal raně gotickou podobu a část kostela byla pravděpodobně využívána k světským účelům. Během husitských válek byl kostel poškozen, na konci 15. století bylo vybudováno nové kněžiště se síťovou klenbou. Z tehdejšího vybavení se zachovala pouze křtitelnice a kamenný sloupek. Na počátku 17. století proběhla renesanční přestavba, při které byly zdi lodi zvýšeny a ukončeny klenbou s lunetami. Dnešní podoba pochází z barokní přestavby z konce 18. století. U západního vchodu je obraz spícího horníka, který připomíná zašlou slávu jihlavského dolování stříbra. [MĚSTSKÝ ÚŘAD V JIHLAVĚ, 1998, s. 14] Kolem kostela se nachází množství soch a sochařských děl. Roku 1924 byly ke kostelu sekundárně umístěny barokní plastiky Jana Václava Prchala - jedná se o čtyři sochy 40

z roku 1791 znázorňující pašijové postavy (Kristus na Olivetské hoře, bičování Krista, Kristu Trpitel a Kristus nesoucí kříž) a tři kříže z roku 1791. [JAROŠ, 2002, s. 107, 115] U cesty vedoucí kolem kostelíka se od roku 1937 nachází kamenná pozdně gotická boží muka. Ta nechal údajně postavit v roce 1472 tehdejší moravský zemský podkomoří Jan Planknar z Kynšperka na hranici Čech a Moravy, kde sloužila jako topografická značka. [JAROŠ, 2002, s. 111]

5.1.9 Městské opevnění - hradební parkán S budováním hradeb kolem vznikajícího města, které bylo významným hospodářským centrem ceněným navíc pro svou strategickou polohu na hranici Čech a Moravy, se začalo v polovině 13. století, tedy krátce po jeho založení. Opevnění tvořila hlavní hradební zeď vysoká 6 metrů, široký parkán s parkánovou zdí a příkop hluboký až 7 metrů. Hradební zeď byla zpevněna věžemi a parkán baštami. Baštami byl zesílen i val před příkopem. Hradby byly prolomeny pěti branami (Matky Boží, Špitálskou, Brtnickou, Brněnskou a Křížovou), chráněnými složitým předbraním a padacími mosty. V souvislosti s neustálým vývojem vojenské a dobývací techniky byla celá pevnostní soustava neustále zdokonalována. V 15. století byla vybudována předsunutá zemní opevnění, valy a náspy. Během třicetileté války město ovládli Švédové, kteří k opevnění přistavěli systém bastionů. Jihlava se stala skutečnou pevností. S rozvojem dělostřelby se však stala pevnost tohoto typu překonanou a roku 1755 byla jihlavská pevnost oficiálně zrušena. Součásti opevnění byly postupně rozebírány a věže začaly sloužit jako obydlí. V první polovině 19. století došlo k bourání bran, jejichž úzké průjezdy nevyhovovaly rozvíjející se dopravě. Z pěti bran zůstala pouze jedna – Brána Matky Boží. Z původního systému zůstal zachovaný pás hradeb, rekonstruovaný podle barokní podoby ze 17. století. Dochoval se také parkán, který byl parkově upraven, a ve Věžní ulici lze vidět poslední zbytek hradebního příkopu. [MĚSTSKÝ ÚŘAD V JIHLAVĚ, 1998, s. 22]

41

5.1.10 Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterem Kostel Nanebevzetí Panny Marie Jihlavský minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie je jednou z nejstarších minoritských staveb v Čechách. Byl vybudován kolem roku 1250 a jeho stavba byla silně ovlivněna rakouskými cisterciáckými stavbami pro řád Minoritů sv. Františka z Assisi. Kostel je orientován směrem k Assisi, tedy na jih. Hlavní vchod vede do ulice Matky Boží. Po velkém požáru v roce 1353 byl kostel opraven a výrazně přestavěn. Byla zbudována osmiboká kamenná věž (která je technickým unikátem, protože nemá vlastní základy, ale leží nad křížením dvou lodí) a postavena kaple sv. Václava, v pozdějších letech zasvěcená Panně Marii Pomocné. K dalším úpravám stavby došlo na přelomu 15. a 16. století. Na konci 16. století bylo na místě zrušeného hřbitova kolem kostela vystavěno několik domů přiléhajících těsně ke kostelu, čímž stavba ztratila své dominantní postavení. Poslední velká přestavba proběhla v 18. století pod vedením Jacopa Braschi. Tehdy získal kostel barokní vzhled a nové průčelí se sochařskou výzdobou. V této době se také kostel stal instrumentálním a vokálním hudebním centrem. Roku 1784 získal status farního kostela, který mu náleží dodnes. V interiéru kostela se nachází mimo jiné freska „Přepadení Jihlavy v roce 1402“ a tři pozdně gotické plastiky světic – sv. Kateřiny, sv. Barbory a sv. Markéty. [BEČKOVÁ, PETRŮJKOVÁ, ZBRANKOVÁ, 2010, s. 15] Minoritský klášter Minoritský klášter vznikl ve stejné době jako přilehlý kostel Nanebevzetí Panny Marie a byl součástí hradebního systému města. První zmínka o něm pochází z roku 1257, tehdy byl však pravděpodobně tvořen pouze provizorní budovou. Definitivní podobu získal až v 80. letech 13. století. Zdejší kapitulní síň byla až do 16. století největším krytým prostorem v Jihlavě, proto se tu odehrávaly mnohé významné události města. Ve druhé polovině 14. století byl klášter rozšířen, mimo jiné mu bylo přistavěno západní a severní křídlo. Dnešní vzhled ale objekt dostal až v letech 1730 – 1736, kdy byl navýšen o druhé patro a sjednocen barokní fasádou. 42

Na jižní straně kláštera se nachází dva vchody, přičemž pravý je opatřen barokním portálem s letopočtem 1736 a znakem minoritského řádu. Ve východní zdi jsou při zemi vsazeny čtyři kamenné desky pocházející ze zrušeného hřbitova. Další dvě desky jsou umístěny na závěru kostela. Uprostřed před zdí je kamenný kříž z 19. století. [BEČKOVÁ, PETRŮJKOVÁ, ZBRANKOVÁ, 2010, s. 19]

5.1.11 Muzeum Vysočiny Muzeum Vysočiny v Jihlavě sídlí na náměstí v domech č. 57 a 58. Oba tyto původně gotické domy byly v renesanci zásadně přestavěny a ve středních částech domů vznikly dvoupatrové kryté síně. Roku 1836 prošly další přestavbou, tentokrát barokní a klasicistní. Poslední úprava, která pozměnila jejich dispozici, proběhla v letech 19511953, kdy byly oba domy rekonstruovány pro potřeby muzea. Dům č. 57, nazývaný „Dům mistrů“ se pyšní krytou halou z období kolem roku 1570 (což ji řadí k nejstarším ve městě). Dochovaly se v něm i pozoruhodné zbytky původní renesanční výmalby a unikátní je místnost v prvním patře, kde se nachází původní dřevěné obložení. Dům č. 58 je díky svému vnitřnímu vybavení jednou z nejvýznamnějších památek jihlavské renesance. V přízemí domu se nachází široký jednolodní mázhaus s ojedinělým příčným žebrem z pálené hlíny. V mezipatře střední části domu je patrová krytá síň, rozdělená arkádovou lodžií s toskánskými sloupy a konzolami. V současnosti spravuje obě budovy muzeum Vysočiny. Jsou tu umístěny přírodovědné a historické sbírky vztahující se převážně k regionu Vysočina. Nachází se tu stálé expozice Dolování stříbra a mincování v Jihlavě, Nerostné suroviny Českomoravské vrchoviny, Geologie Českomoravské vrchoviny, Živá příroda Českomoravské vrchoviny, Chráněná území Jihlavska, Lapidárium, Jihlava - město střední Evropy (od renesance po průmyslovou revoluci) a Krása středověké plastiky. [13]

5.1.12 Památník královské přísahy Památník královské přísahy se nachází na levém břehu řeky Jihlavy, pod Pražským mostem. Na tomto místě složil Ferdinand I. při vstupu na českou půdu 30. 1. 1527 přísahu českým stavům o zachování svobody a výsady země a všech stavů.

43

Na památku této události nechala městská rada roku 1565 vystavět kameníkem Štěpánem Tettelmayerem pozdně renesanční kamenný památník. Památník byl v průběhu času opravován a roku 1859 vyzdvižen na kamenný sokl a klasicistně upraven. Během oprav v letech 1856-1865 byl opatřen mříží. [JAROŠ, 2002, s. 76]

5.1.13 Park Gustava Mahlera Hudební skladatel a dirigent Gustav Mahler je osobnost nerozlučně spjatá s Jihlavou. Na jeho počest byl roku 2009 vybudován park nesoucí jeho jméno a odkazující na jeho dílo. Nachází se v historickém centru města, na místě, kde stála židovská synagoga, kterou Mahler za svého života v Jihlavě navštěvoval, a kterou roku 1939 vypálili nacisté. Ústředními objekty parku jsou sochy vytvořené podle návrhu profesora Jana Koblasy. Centrálním prvkem je socha Gustava Mahlera, vysoká 2,8 metru, umístěná na 1,2 metru vysoké podestě. Bránu do parku tvoří čtyřmetrové kamenné pilíře, symbolicky zpodobňující ptáky, další pták stojí v rohu parku. U malého jezírka se nachází tři kamenné hranoly symbolizující ryby a deset chrličů odkazujících na deset Mahlerových symfonií. Celá tato koncepce směřuje pozornost příchozího právě na ústřední sochu velkého hudebníka. Kopcovitou krajinu Vysočiny, kterou se nechal Mahler inspirovat i ve svém díle, připomínají terénní parkové úpravy. Na geometrickém náměstíčku parku je možné vidět odhalené základy synagogy. Součástí parku jsou také základy městského opevnění. Na původní baštu opevnění lze vystoupat točitým schodištěm a z jejího vrcholu si prohlédnout celý park z ptačí perspektivy. [BEČKOVÁ, PETRŮJKOVÁ, ZBRANKOVÁ, 2010, s. 56]

5.1.14 Podzemí - katakomby Jihlavské katakomby patří k významným historickým stavebním památkám města. Po Znojmu jsou druhým nejrozsáhlejším podzemním labyrintem v České republice, nacházejícím se přímo pod městskou zástavbou. Celková délka tohoto labyrintu je 25 km a zaujímá plochu 50 000 m2. Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích a nacházejí se pod téměř všemi objekty historického jádra.

44

První podzemní podlaží leží 2-4 metry pod povrchem a tvoří jej sklepní prostory. Lze z něj sestoupit do podlaží druhého, které se nachází v hloubce 4-6 metrů. V některých místech je v hloubce 8-14 metrů i podlaží třetí. Podzemní chodby nebyly raženy současně. První patro vzniklo v průběhu 14. století, další dvě pak ve století 16. V 17. století byly některé chodby zpevněny cihlovou podezdívkou a jednotlivé úseky propojeny krátkými spojovacími chodbami. Šířka chodeb je 0,8 – 2,5 metru a výška 1,2 – 3,5 metru. Středem podlahy vedl v minulosti odtokový žlábek, který odváděl všechnu podzemní i prosakující povrchovou vodu pomocí gravitace mimo podzemní chodby. Případně se voda kumulovala v jímkách vyhloubených v podlahách níže položených podzemních chodeb. Nahromaděná voda se buď částečně vsákla do podloží, nebo byla dále využívána. Odvětrávání podzemních prostor bylo zajištěno ventilačními šachtami vedoucími z podzemí na povrch. Kromě hlavních průchozích chodeb se v podzemí nacházely i štoly o šířce 0,6 – 0,7 metru, ty tvořily středověkou městskou kanalizaci. Na mnoha místech jsou upraveny a využity jako součást kanalizace i dnes. O vzniku jihlavského podzemí kolovaly různé domněnky. Dlouho se historikové domnívali, že se jedná o zbytky starých stříbrných dolů. Další tvrdili, že byly chodby raženy pro vojenské účely. Dnešní historikové jsou toho názoru, že podzemní chodby vděčí za svůj vznik hospodářským důvodům. Jihlava totiž ležela na křižovatce středověkých obchodních cest, a když význam těžby stříbra poklesl, došlo k prudkému rozvoji obchodu a řemesel. Kupci a řemeslníci své zboží a výrobky skladovali ve sklepech, které jim zkušení jihlavští horníci rozšiřovali a prohlubovali. Počátkem 18. století se již podzemí nevyužívalo v dřívějším rozsahu, koncem 18. století byly některé skladovací chodby přeměněny na kanalizační štoly. V 19. století došlo při výstavbě nových domů, vodovodu a plynofikace k zasypání mnoha chodeb sutinami. Zasypání mělo mnohdy za následek porušení odvodňovacího systému a plnění chodeb vodou. Nezřídka také majitelé domů oddělovali průchozí chodby zdmi, čímž se narušila ucelenost labyrintu. Za německé okupace došlo k úpravě části labyrintu na protiletecké kryty.

45

Po válce nebyl o podzemí zájem, až roku 1957 byl asi 1 kilometr chodeb zpřístupněn veřejnosti. V 60. letech došlo k vyčištění podzemí, obnově středověkého odvodňovacího systému a zpevnění téměř všech chodeb betonovou krustou. Sanací se některé chodby snížily, pouze zpřístupněný úsek byl ponechán v původním stavu. V letech 1969 – 1991 byly katakomby pro veřejnost uzavřeny. Protože byla v minulosti při úpravách povrchu náměstí a ulic většina ventilačních šachet zaslepena, je v podzemí zvýšená vlhkost vzduchu. Teplota se pohybuje mezi 8 a 12 °C. Roku 1978 objevili amatérští speleologové „svítící chodbu“. Tato chodba se nachází přibližně v hloubce 11 metrů, je široká 2,1 m, vysoká 2,9 m a má klenutý profil. Její stěny jsou pokryty bělavým povlakem, který po předchozím nasvícení zelenkavě světélkuje. O důvodu fluorescence se dlouho spekulovalo. Jednou z uváděných příčin byl fosfor uvolněný z kostí mnichů pohřbených nad chodbou. Další příčinou měla být neznámá organická látka. Po rozboru vzorků, odebraných Katedrou mineralogie Přírodovědecké fakulty UK, bylo zjištěno, že se jedná o uměle vyrobenou luminiscenční látku s dlouhou dobou dosvitu. Tato látka obsahující sirníky zinku a barvu byla použita ve směsi s maltou jako nátěr stěny. Kdo a proč tento nátěr provedl, není jisté. Pravděpodobně sloužil jako nouzové orientační osvětlení protiletadlového krytu nebo tu byly prováděny zkoušky jeho svítivosti. [BEČKOVÁ, PETRŮJKOVÁ, ZBRANKOVÁ, 2010, s. 57]

5.1.15 Radnice Jihlavská radnice vznikla spojením tří původně samostatných měšťanských domů. Nejprve koupila městská rada roku 1425 dům zvaný Cippusův, roku 1509 byl k tomuto domu připojen dům sousední nazývaný Holclinův. Oba domy postupně prošly mnoha úpravami a přestavbami. Největší změnu zaznamenaly v 16. století, kdy byly postiženy sérií požárů a následně obnovovány v renesančním duchu. V této době na radnici vznikl i tzv. gotický sál, který byl největším sálem ve městě. Roku 1574 byla na nádvoří za radnicí postavena renesanční soudní síň, sloužící později jako policejní strážnice, a v současnosti jako místo zasedání zastupitelstva. V 18. století prošla radnice barokní úpravou. Roku 1716 byla v zadním traktu za vězením postavena kaple zasvěcená sv. Dismasovi. V roce 1727 došlo k rozšíření 46

radnici o třetí, tzv. Kentlinův dům. Nesourodý celek tří domů byl roku 1734 upraven v jeden celek a propojen schodišti. Roku 1786 byly budovy zvýšeny o druhé patro a z vnějšku sjednoceny klasicistní fasádou s kartuší s barevným čtvrceným jihlavským znakem nad prostředním portálem. Tyto úpravy však měly za následek i neblahé poničení gotické síně, která byla přepažena, opatřena novým plochým stropem a novou výzdobou. V roce 1906 byla v Jihlavě dostavěna budova krajského soudu s věznicí, a proto bylo radniční vězení i s kaplí zrušeno a v letech 1924 a 1927 byly obě stavby zbourány. V letech 2004-2006 proběhla rekonstrukce objektů Masarykovo náměstí 1 a 2. Během ní byla obnovena a rekonstruována gotická síň. Velká obřadní síň byla zrestaurována do barokní podoby a byla obnovena její zlacená štuková výzdoba. Z prostoru bývalé konírny, tzv. kaple, byla vybudována malá obřadní síň. Odkrytí se dočkalo i mnoho cenných maleb, například freska sv. Kryštofa s Ježíškem, Masopustní průvod a gotické panorama města. Dvorní trakt radnice byl parkově upraven a byly sem nainstalovány alegorické sochy čtyř ročních období a múzy Terpsichoré, které původně stály ve Smetanových sadech. Za zhlédnutí na radnici dále stojí Prezidentský salonek s galerií obrazů Gustava Kruma, originál barokní sochy Immaculaty, malované stropy, původní středověký prevét opatřený přes dvě poschodí vedenou stupačkou, černá kuchyně, galerie portrétů bývalých starostů města a prostor někdejší hladomorny spojené s podzemním labyrintem. [BEČKOVÁ, PETRŮJKOVÁ, ZBRANKOVÁ, 2010, s. 40]

5.1.16 Zoologická zahrada Zoologická zahrada Jihlava se rozprostírá v údolí řeky Jihlávky na území parku Heulos, kde byl roku 1957 vybudován zookoutek. Ten se postupem času rozrostl a roku 1982 mu byl udělen status zoologické zahrady. V současnosti tu svůj domov našlo téměř 200 druhů exotických zvířat, včetně řady silně ohrožených druhů. Zahrada se specializuje především na chov kočkovitých šelem, opic a plazů. Mezi nejzajímavější expozice patří asijský parčík Hokkaido, jihoamerická Hacienda Escondido, pavilon šelem, pavilon Exotárium a především africká vesnice Matongo.

47

V areálu zahrady se nachází také několik občerstvení, obchody se suvenýry, dětský koutek a kontaktní zoo. Z areálu je přístup do nově zbudovaného lanového centra PraLEZ. Pořádají se tu různé vzdělávací i společenské akce. Jihlavská zoologická zahrada se pyšní titulem zoo bez mříží, zvířata tu žijí v přírodních výbězích a místo mříží je používáno sklo. [14]

5.1.17 Židovský hřbitov Židovský hřbitov v Jihlavě byl založen roku 1869. Původně měl rozlohu 9 000 metrů čtverečních a roku 1904 tu byla vystavěna novorománská obřadní síň, kterou ale roku 1940 vypálili nacisti. V souvislosti s vybudováním nové vozovky ulice U Cvičiště pak došlo ke zmenšení hřbitova a odstranění ruin síně. Na konci šedesátých let byla na hřbitově vybudována nová síň, tzv. malá obřadní síň. [JAROŠ, 2002, s. 84] Od roku 1993 byl hřbitov postupně opravován, vstup byl opatřen kovovou brankou s židovskou tematikou a do průčelí zdi obřadní síně byly vsazeny kovové pamětní desky. 8. května 1995 byl na hřbitově slavnostně odhalen Památník obětem holocaustu. V současnosti se na ploše 8 879 metrů čtverečních nachází přes 1 000 náhrobků. Jsou tu pohřbeni také rodiče a sourozenci světoznámého hudebního skladatele a dirigenta Gustava Mahlera, oční lékař Max Bondi, rabín Jakob Joachim Unger a další členové zdejší židovské komunity. [BEČKOVÁ, PETRŮJKOVÁ, ZBRANKOVÁ, 2010, s. 35]

5.2 Prohlídkové okruhy V této části práce jsou popsány prohlídkové okruhy, sestavené z výše uvedených atraktivit. Navrhla jsem čtyři nové okruhy, z nichž tři mají sloužit především návštěvníkům Jihlavy a předpokládají návštěvu objektů nacházejících se na trase. Jeden je pojat jako procházková trasa, sloužící především místním. Při jejich vytváření jsem vycházela mimo jiné ze zájmu návštěvníků a ze vzájemné polohy jednotlivých atraktivit. Do úvahy jsem brala také možnost zapojení stávajících audiookruhů a stezek do těchto nových okruhů. Jednotlivé atraktivity na trase jsou číslovány stejně jako v podkapitole 5.1.

48

5.2.1 Historickým centrem města Tento okruh je určen pro všechny návštěvníky města. Zahrnuje nejznámější jihlavské atraktivity a díky jejich vzájemné blízkosti ho ocení především ti, kteří chtějí vidět od všeho trochu, ale nechtějí se složitě přesouvat po celé ploše města. Délka okruhu je 2 km a jeho trasa je vedena centrem města, což znamená většinou v rovinatém terénu (výjimkou je pouze krátký úsek vstupu na hradební parkán). Časová náročnost je asi 1 hodina bez vstupů do objektů nacházejících se na trase a asi 5 hodin se vstupy. Celou trasu - včetně interiérů do nichž je vstup s průvodcem - lze absolvovat od dubna do srpna, mimo toto období je nutné se na prohlídky objektů objednat. Okruh je uzavřený, takže pokud návštěvník chce, může na trasu nastoupit kdekoli na okruhu. Zároveň je možné k tomuto okruhu navázat prohlídky s audioprůvodci, vhodné je zejména rozšíření o prohlídku Masarykova náměstí. Trasa začíná na Masarykově náměstí prohlídkou kostela sv. Ignáce z Loyoly, pokračuje návštěvou podzemí a radnice. Dále vede ke kostelu sv. Jakuba s vyhlídkovou věží, na hradební parkán a do Mahlerova domu. Odsud pokračuje opět po hradebním parkánu k Minoritskému kostelu Nanebevzetí Panny Marie s klášterem a na Bránu Matky Boží. Poslední zastávkou je park Gustava Mahlera. Mapa 3 Trasa prohlídkového okruhu Historickým centrem města

Zdroj: podklad http://www.mapy.cz, údaje vlastní zpracování 49

5.2.2 Jihlava z vnějšku i zevnitř Okruh Jihlava z vnějšku i zevnitř je dalším okruhem určeným v podstatě pro všechny návštěvníky města. Zahrnuje atraktivity, které je možné navštívit a prohlédnout si i zevnitř, ať už s průvodcem nebo samostatně. Může být proto využíván i za nepříznivého počasí a vhodný je především pro rodiny s menšími dětmi, u kterých se předpokládá, že se více zabaví tam, kde si mohou všechno důkladně prohlédnout. Délka trasy je přibližně 2 km a vede jak v rovinatém terénu náměstí, tak v členitějším prostoru parku. Časová náročnost na projití trasy je necelá hodina, ovšem při navštívení všech míst trasy se může vyšplhat i na 10 a více hodin. Celou trasu - včetně interiérů do nichž je vstup s průvodcem - je možné absolvovat od dubna do srpna, mimo toto období je nutné se na prohlídky těchto objektů objednat. I na tuto trasu je možné nastoupit kdekoli na trase. Obdobně jako u předchozího okruhu je možné doplnit prohlídku o okruhy s audioprůvodcem. Prohlídka začíná katakombami, pokračuje návštěvnou radnice a výstupem na vyhlídkovou věž kostela sv. Jakuba. Odsud vede přes Malý Heulos ke starému vstupu do zoologické zahrady. Po prohlídce zoologické zahrady pokračuje na bránu Matky Boží a končí muzeem Vysočiny. Mapa 4 Trasa prohlídkového okruhu Jihlava z vnějšku i zevnitř

Zdroj: podklad http://www.mapy.cz, údaje vlastní zpracování

50

5.2.3 Po stopách Gustava Mahlera Tento okruh je zaměřen tematicky na osobnost Gustava Mahlera, která je stěžejní osobností Jihlavy. Při jeho vytváření jsem se inspirovala již vytvořenou nabídkou míst souvisejících s Gustavem Mahlerem, ale propojila ji v ucelený okruh. Prohlídková trasa je většinou rovinatá a dlouhá zhruba 2, 5 km. Časová náročnost je necelá 1 hodina bez vstupů do objektů nacházejících se na trase a přibližně 2 – 3 hodiny se vstupy. Okruh je využitelný celoročně. Okruh začíná v Mahlerově domě, kde tento umělec žil. Odsud pokračuje přes Masarykovo náměstí do ulice Hluboká k budově bývalého gymnázia náležícího ke kostelu sv. Ignáce z Loyoly (dnes zde sídlí knihovna a pokladna katakomb), které navštěvoval. Dále vede k Horáckému divadlu, v němž Mahler poprvé veřejně vystupoval, a přes Mahlerův park k židovskému hřbitovu, na němž jsou pohřbeni jeho rodiče a sourozenci. Zde prohlídková trasa končí a zpět do centra je možné dojet městskou hromadnou dopravou, vrátit se po stejné trase, nebo se vrátit delší cestou podél nemocnice, pivovaru Ježek a Smetanových sadů s kostelem sv. Ducha (v mapě č. 5 vyznačeno přerušovanou čarou). Mapa 5 Trasa prohlídkového okruhu Po stopách Gustava Mahlera

Zdroj: podklad http://www.mapy.cz, údaje vlastní zpracování

51

5.2.4 Špacírka Jihlavou Špacírka Jihlavou je spíše vycházkový okruh určený především pro místní. Zahrnuje zejména atraktivity nacházející se mimo centrum města a je zde možné si jej dle vlastního uvážení prodloužit různými odbočkami atp. Vhodný je jak pro pěší, tak pro zdatnější cyklisty. Trasa vede v poměrně členitém terénu a měří asi 4 km. Časová náročnost při pěší prohlídce je něco přes hodinu, ale je ovlivněna fyzickou zdatností návštěvníka a tím, zda návštěvník půjde přímo po trase, nebo využije četných odboček v rámci parku i zbytku trasy. Okruh je využitelný celoročně. Trasa začíná v parku malý Heulos, přes který vede po cyklostezce 16 Jihlava-Raabs k ulici Okružní. Zde se napojuje na stezku G04 a pokračuje ulicí Pod Jánským kopečkem kolem památníku královské přísahy. Od památníku stoupá na Královský vršek a k druhému hraničnímu kameni. Následně vede ulicemi Jiřího z Poděbrad a U Skály k prvnímu hraničnímu kameni. Odsud míří ulicí Polenská ke kostelu sv. Jana Křtitele. Zde je možné prohlídku ukončit (sem je měřena délka trasy), nebo se vrátit opět po cyklostezce G04 zpět do parku Heulos. Možnou alternativou tohoto okruhu je prodloužení trasy o další dva hraniční kameny, což znamená zhruba o 3 km od druhého hraničníku k poslednímu (viz mapa č. 6). Tato varianta je ale vhodná spíše pro cyklisty, protože vede průmyslovou zónou, kde na některých místech chybí chodníky pro pěší. Pokud návštěvník zvolí tuto variantu, může se následně vrátit po stejné trase, nebo pokračovat od posledního hraničníku směrem k Herolticím a napojit se na cyklostezku č. 16 vedoucí zpět do centra k parku Heulos (naznačeno na mapě č. 7 přerušovanou čarou). Při této alternativě se návštěvník také dostane do blízkosti Naučné hornické stezky. Krom toho je možné tímto okruhem prodloužit okruh Historickým centrem města.

52

Mapa 6 Trasa prohlídkového okruhu Špacírka Jihlavou

Zdroj: podklad http://www.mapy.cz, údaje vlastní zpracování

Mapa 7 Prodloužená špacírka Jihlavou

Zdroj: podklad http://www.mapy.cz, údaje vlastní zpracování 53

6 Strategie realizace V této části své práce se věnuji strategii realizace projektu. To znamená především značení atraktivit, propagaci okruhů, technickému zajištění projektu a jeho financování.

6.1 Značení atraktivit Většina vybraných atraktivit již má své vlastní značení vyvedené v kameni, kovu nebo plastu. Jak vyplývá z následujícího přehledu, jedná se však o značení velmi různorodé jak v designu, tak v kvalitě. Navíc je nesourodé. Stávající značení proto lze dle stavu vyměnit či doplnit novým, aby došlo k jeho sjednocení v rámci budoucích okruhů.

6.1.1 Současné značení Brána Matky Boží: Brána neznačena, sousedící TIC označeno plastovou značkou TIC a nálepkami na výloze. Dům Gustava Mahlera: Dům označen platovou tabulkou s dekorem patinovaného kovu a bílým nápisem (nápis "Dům Gustava Mahlera", otevírací doba, zřizovatel); dále kovovou plastikou s názvem domu a kovovou pamětní deskou Gustava Mahlera. Heulos: Vstupy do parku neznačeny. V parku lze najít informační desky v podobě kovových prosklených vitrínek s mapou parku, stručnými informacemi o něm a provozním řádem (ČJ, NJ, AJ). Poničené. Horácké divadlo: Nad hlavním vchodem velký nápis „HORÁCKÉ DIVADLO“ z kovových písmen. Ve výlohách nálepky a informace o představeních. Hraniční kameny: Neznačeny. Kostel sv. Ignáce: Na dveřích do kostela připevněny bílé plastové cedulky s názvem kostela a informacemi o jeho provozu. Na vnější zdi upevněna informační vývěsní skříňka. Kostel sv. Jakuba: U vstupu do kostela na zdi přišroubovaná tabule z plexiskla s informacemi o kostele a obrázky v černobílé kombinaci. Při vstupu na věž zbytky dřevěné informační vývěsky se stříškou.

54

Kostel sv. Jana Křtitele: Na dveřích do kostela připevněna cedulka s názvem kostela a termíny bohoslužeb. Městské opevnění: Vstupy na hradební parkán označeny bílými plastovými cedulemi (uvedeno "Hradební parkán" a otevírací doba), cedule poškozeny. Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterem: Kostel neznačen, u vstupu do kláštera bílá kovová cedulka (nápis "Klášter bratří minoritů Matky Boží"), a bílá kovová cedule s informacemi o finanční podpoře při obnově objektu). Muzeum Vysočiny: U vchodu do muzea kovová tmavá deska s reliéfním nápisem „MUZEUM VYSOČINY V JIHLAVĚ – EXPOZICE“. Na fasádě reliéf "muzeum". Památník královské přísahy: Neznačen. Park Gustava Mahlera: Na hradební zdi informační kovová deska (informace o synagoze; v ČJ a hebrejštině), dále kovová cedule o poskytnutí finančních prostředků z fondů EU, plastová cedulka s dekorem patinovaného kovu o partnerech města a kovová stříbřitá cedulka o výhře projektu v soutěži. V parku stojan s informacemi v (v ČJ, NJ, AJ). Katakomby: Při vstupu do pokladny katakomb je informační destička ze stříbřitého kovu s černými písmeny (nápis "Jihlavské podzemí", otevírací doba). Radnice: U vstupu nápis Magistrát města Jihlavy velkými kovovými písmeny. Na stěně kamenná pamětní deska na vyhlášení basilejských kompaktát. V oknech nálepky otevíracích dob, TIC,… Židovský hřbitov: Vedle vstupní branky vsazena kovová pamětní deska a kovová deska s otevírací dobou. Zoologická zahrada: Při vstupu prapory s logem zoo.

6.1.2 Nové informační cedule Při návrhu nových informačních cedulí jsem se nechala inspirovat převážně tabulkami a deskami, které jsou použity k označení atraktivit již v současnosti. Dále jsem brala v potaz, že některé atraktivity jsou kulturními památkami a v případě kulturních

55

památek jsou zpravidla vyžadovány tradiční materiály jako kov či dřevo nebo jejich imitace. Nové informační cedule navrhuji z materiálu dibond o síle 3 mm. Jedná se o hliníkové sendvičové desky, kde jádro tvoří polyetylén a po obou stranách je aluminiová vrstva o síle 0,28 mm. Desky jsou oboustranně kryty ochrannou folií. Díky kvalitní povrchové úpravě jsou dobře odolné proti povětrnostním podmínkám a díky nízké tepelné roztažnosti vůči nízkým teplotám. Tento materiál jsem vybrala především proto, že se jedná o materiál kvalitní s dlouhou životností. Je možné jej dobře tvarovat či na něj použít velkoformátový tisk, čímž může získat vzhled v podstatě jakéhokoli materiálu a mohou na něj být natištěny informace. Oproti čistému kovu má výhodu příznivější ceny a navíc lze předpokládat, že nebude tolik lákat zloděje kovu. Pokud jde o obsah tabulí, navrhuji na ně uvést číslo a název atraktivity a základní informace o ní ve třech jazykových mutacích – české, anglické a německé. Tyto texty k jednotlivým atraktivitám jsou přiloženy v příloze. Cedule jsem navrhla ve třech variantách. Všechny jsou z výše uvedeného materiálu, mají rozměr 297 x 420 mm a mají stejný text, ale liší se designem. U všech jsem se snažila, aby nenarušily vzhled historických staveb a nenásilně doplnily současné značení. První má dekor tmavého patinovaného kovu a bílé písmo. Tento dekor mi přišel jako vhodná alternativa, neboť v části případů je současné značení vyvedeno také v tomto dekoru nebo přímo v kovu. Kvůli dobré čitelnosti písma jsem pro něj zvolila právě bílou barvu, která bude na tmavém podkladu zřetelně vidět. Pro oživení je každý z nadpisů uveden bílým stylizovaným ježkem, jakožto součástí znaku města. Text je umístěn na šířku cedule. Návrh cedule v tomto provedení pro Bránu Matky Boží zobrazuje obrázek č 1.

56

Obrázek 1 Návrh informační cedule 1

Zdroj: vlastní zpracování

Druhá varianta má světle šedou barvu a černé písmo. Jedná se o variantu, která je jednoduchá, střízlivá a nadčasová. Černá barva písma na světle šedém podkladu dobře vynikne a jednoduše se čte. Pro oživení je na ceduli opět ježek, tentokrát v tradiční šedé barvě s bílým nápisem Jihlava na červeném podkladu. V této variantě je jako logo Jihlavy uváděn i na některých materiálech Magistrátu města Jihlavy. Text je umístěn na výšku. Návrh cedule v této variantě opět pro Bránu Matky Boží je uveden níže na obrázku č. 2. Třetí varianta je opět v dekoru kovu. Tentokrát má vzhled mosazné broušené plakety s tmavě hnědým písmem. Obdobně jako u první varianty mi tato alternativa přišla vhodná proto, že i některé stávající značení má obdobnou podobu. Hnědé písmo vypadá jako ryté, což se podle mého názoru ke zlatavému dekoru hodí a usnadňuje čitelnost. Pro oživení je ve spodní části vložen znak města Jihlavy a v horní stylizovaný ježek. Text je umístěn na výšku. Návrh této podoby cedule pro Bránu Matky Boží ukazuje obrázek č. 3.

57

Obrázek 3 Návrh informační cedule 2

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 2 Návrh informační cedule 3

Zdroj: vlastní zpracování

6.1.3 Vlaječky Aby byly atraktivity, které jsou součástí okruhů, snadno identifikovatelné, zvolila jsem jako doplnění značení menší vlaječky s motivem ježka, který je již součástí návrhů všech cedulí a je logem Jihlavy. Ty budou umístěny vedle informačních cedulí a usnadní tak orientaci především návštěvníkům, kteří jsou v Jihlavě poprvé. Navíc budou upozorňovat na přítomnost informační cedule a návštěvníci, kteří si chtějí informace přečíst, tak nebudou muset hledat, kde konkrétně na objektu je cedule umístěna. Vlaječky navrhuji vyrobit z úpletu. Tento materiál je pro podobné příležitosti používán často, neboť je dostatečně lehký, aby ve větru povlával a tím na sebe upozornil, a také je poloprůsvitný, takže potisk na jedné straně prosvítá i na stranu druhou. Velikost vlaječky 300 x 300 mm. Po straně vlaječky sešitý tunýlek, do něhož by se zasunula tyčka na upevnění. Možnosti barevného provedení zobrazuje obrázek č 4.

58

Obrázek 4 Návrhy vlaječek

Zdroj: vlastní zpracování z oficiálních variant loga

6.1.4 Umístění nového značení Tam, kde to bude možné, navrhuji upevnit nové cedule i vlaječky na zeď. Tam, kde to nebude možné, použít pro upevnění stojany. Stojany budou zpravidla použity u atraktivit, které žádnou zeď nemají – například památník královské přísahy či hraniční kameny – nebo u atraktivit, kde na zdi není pro umístění potřebný prostor – například u minoritského kostela Nanebevzetí Panny Marie, který má jen úzké a bohatě zdobené průčelí, u něhož by umístění cedulí pravděpodobně narušilo vzhled této památky. Kvůli stabilitě a odolnosti navrhuji využít kovové stojany v podobě dvou úzkých kovových sloupků, mezi které bude cedule upevněna. Protože předpokládám, že stojany budou umístěny převážně na hlinitém podloží, bude nutné podloží zpevnit a sloupky zabetonovat, aby časem nedošlo k jejich vyvrácení. Možné provedení stojanu zobrazuje obrázek č. 6. Vlaječky navrhuji upevnit pomocí běžně užívaného kovového fasádního držáku, jehož podobu znázorňuje obrázek č. 5. Pokud jde o upevnění vlaječek v případech, kde budou využity stojany, je možné upevnit vlajku obdobným způsobem ke stojanu. 59

Obrázek 6 Stojan na informační cedule

Zdroj: vlastní zpracování

Obrázek 5 Fasádní držák

Zdroj: vlastní zpracování

Pokud jde o konkrétní umístění jednotlivých cedulí a vlajek, samozřejmě záleží na stanovisku památkářů a majitelů, Osobně navrhuji umístit je dle údajů uvedených v tabulce 2, neboť se jedná o místa, k nimž návštěvník okruhu během cesty po okruhu přirozeně dojde, jsou dobře viditelná a nové značení na daném místě zároveň příliš nenaruší celistvost atraktivity.

60

Tabulka 2 Umístění nového značení Název atraktivity

Umístění nového značení

Brána Matky Boží

Na zeď budovy po levé straně vchodu do TIC

Dům Gustava Mahlera

Na zeď budovy po pravé straně vchodu do domu

Heulos

Na stojan před plot do slepé části parkánu při levé straně od vstupu do parku od kostela sv. Jakuba

Heulos

Na stojan při vstupu do parku z ulice Březinovy sady vedle současné vitríny s provozním řádem

Horácké divadlo

Na zeď budovy po levé straně vstupu do pasáže divadla z Komenského ulice

Hraničník první

Na stojan k plotu před první hraniční kámen u silnice na ulici Polenská

Hraničník druhý

Na stojan ve směru od hypermarketu Albert zprava vedle druhého hraničního kamene

Kostel sv. Ignáce

Na zeď budovy po levé straně od vchodu do kostela z Masarykova náměstí nejblíž ulici Hluboká

Kostel sv. Jakuba

Na zeď budovy vedle vchodu do věže, místo stávající poničené informační vývěsky

Kostel sv. Jana Křtitele

Na zeď budovy vedle vchodu do kostela

Městské opevnění

Na místo stávajících cedulí s provozní dobou při vstupu na parkán ze Znojemské ulice ve směru k Bráně Matky Boží

Minoritský kostel, klášter

Na stojan do prostoru mezi cestu vedoucí přes Minoritské náměstí a plot minoritského kláštera

Muzeum Vysočiny

Na zeď budovy po pravé straně vchodu do muzea

Pam. královské přísahy

Na stojan po pravé straně památníku.

Park Gustava Mahlera

Na hradební zeď při vstupu do parku z ulice Benešova mezi současné značení

Katakomby

Na zeď po pravé straně od vchodu do pokladny katakomb

Radnice

Na zeď po levé straně od vchodu do radnice nejvíc vlevo z Masarykova náměstí

Židovský hřbitov

Na zídku po levé straně vchodu na hřbitov

Zoologická zahrada

Na stojan u posezení v parku proti starému vstupu do zoo

Zdroj: vlastní zpracování 61

6.1.5 Zhotovení nového značení V tomto odstavci se již budu věnovat přímo realizační stránce projektu, a sice tomu, kdo je schopen navržené cedule vyrobit. V ČR existuje řada firem, které se zabývají výrobou informačních cedulí a podobného značení. Lze předpokládat, že při realizaci projektu bude vhodný dodavatel vybrán na základě své nabídky, cenového plánu a dalších podkladů, které předloží. Já si pro účely této práce vybrala firmu SINKA reklama, která sídlí v Havlíčkově Brodě. Jedná se o reklamní agenturu, která na trhu působí od roku 1993. Nabízí klasické řezané reklamy, laserování reklamních předmětů, gravírování, úpravu fasád, velkoformátový tisk ve fotografické kvalitě a další služby. Tuto firmu jsem si vybrala proto, že sídlí nedaleko Jihlavy. Má dlouholeté zkušenosti s různě velkými zakázkami. Z cenového hlediska představuje zhruba průměrně drahou variantu s ohledem na poměrně vysokou kvalitu zboží a služeb. Díky vlastním prostředkům i množství svých subdodavatelů je schopna zajistit celý projekt od fáze návrhu přes zhotovení až po umístnění. S firmou SINKA reklama jsem tedy konzultovala možnosti materiálů, velikostí, zhotovení, instalace a dalších záležitostí týkajících se značení.

6.2 Povolení k umístění značení Město Jihlava má z hlediska památkové péče městskou památkovou rezervaci. Ta byla vyhlášena 29. března 1982 Výnosem ministerstva kultury České socialistické republiky, č. j. 7 292/82, o prohlášení historického jádra města Jihlavy za památkovou rezervaci. Dále má ochranné pásmo městské památkové rezervace vyhlášené v roce 1985. Kostel sv. Jakuba je národní kulturní památkou a některé další objekty kulturními památkami. Protože většina vybraných atraktivit je památkově chráněna, je nutné vzít v potaz nutná omezení při umisťování značení k těmto atraktivitám. Dále je třeba si uvědomit, že každá atraktivita má svého vlastníka, který musí dát souhlas k osazení atraktivity cedulí. V tabulce č. 3 je uveden přehled atraktivit, jejich vlastníci a způsob ochrany jednotlivých památek. Tyto informace jsem čerpala z webových stránek Národního památkového ústavu, katastru nemovitostí a z korespondence s paní Benešovou z odboru památkové péče úřadu územního plánování Magistrátu města Jihlavy. 62

Tabulka 3 Přehled vybraných atraktivit, jejich umístění, majitelů a ochrany Název

Umístění

Parcela

Majitel

Ochrana

Brána Matky Boží

Matky Boží, bez č. p.

2443

Statutární město Jihlava

MPR

Dům Gustava Mahlera

Znojemská 1089/4

2514

Statutární město Jihlava

MPR

Heulos

-

-

Statutární město Jihlava

-

Horácké divadlo

Komenského 1359/22

2811

Kraj Vysočina

-

Hraniční kámen 1

455/1

Statutární město Jihlava

KP

4971

Statutární město Jihlava

KP

Hraniční kámen 3

nároží ulic Polenská, U Skály (v zahradě) nároží ulic Jiřího z Poděbrad, Sokolovská roh ulice na Hranici

6241/4

Kronospan, CR, spol. s.r.o.

KP

Hraniční kámen 4

Heroltická

6167/2

Statutární město Jihlava

KP

Kostel sv. Ignáce z Loyoly

Masarykovo náměstí, bez č. p.

164

Královská kanonie premonstrátů

MPR

Kostel sv. Jakuba Většího

Jakubské náměstí, bez č. p.

1, 2, 3, 4, 6088

Královská kanonie premonstrátů

NKP

Kostel sv. Jana Křtitele

Jánský vršek, bez č. p.

415

Královská kanonie premonstrátů

KP

Městské opevnění

-

-

Statutární město Jihlava

MPR

Minoritský kostel, klášter

Minoritské náměstí, bez č. p.

2451, 2452, 2453

Provincie Řádu minoritů v ČR

MPR

Muzeum Vysočiny

Masarykovo náměstí, 1318/58, 1317/57

2767, 2766

Kraj Vysočina

MPR

Památník královské přísahy

Královská louka, bez č. p.

4851/1

Statutární město Jihlava

KP

Park Gustava Mahlera

Konec Benešovy ulice

3427/2

Statutární město Jihlava

-

Podzemí (oficiální vstup)

Hluboká 109/1

145

Statutární město Jihlava

MPR

Radnice

Masarykovo náměstí 97/1

138

Statutární město Jihlava

MPR

Židovský hřbitov

U Cvičiště, bez č. p.

4347/1,3

Federace židovských obcí

MPR

Zoologická zahrada

Březinovy sady

117/1

Statutární město Jihlava

-

Hraniční kámen 2

Zdroj: vlastní zpracování dle informací z rejstříku Národního památkového ústavu, z katastru nemovitostí a korespondence s paní Benešovou 63

6.2.1 Žádost o vydání závazného stanoviska a její náležitosti Pro umístění značení na kulturní památky (případně objekty v památkové rezervaci nebo objekty v ochranném pásmu) je třeba podat žádost o vydání závazného stanoviska na úřad územního plánování Magistrátu města Jihlavy. Formulář žádosti je možné stáhnout na stránkách Magistrátu města Jihlavy nebo vyzvednout v kanceláři tohoto úřadu. Pro umístění značení na národní kulturní památku je třeba podat žádost o vydání stanoviska na odbor kultury, památkové péče a cestovního ruchu krajského úřadu. Pro větší přehlednost a zjednodušení budu v následující části popisovat postup při podávání žádosti o vydání závazného stanoviska na úřad územního plánování Magistrátu města Jihlavy, neboť postup při podávání žádosti na úřad krajský je obdobný.

64

Obrázek 7 Formulář Žádosti o vydání závazného stanoviska/rozhodnutí

Magistrát města Jihlavy, úřad územního plánování, Masarykovo náměstí 97/1, 586 28 Jihlava

Žádost o vydání závazného stanoviska/rozhodnutí dle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů

Žadatel Fyzická osoba

Fyz. osoba podnikající (záměr souvisí s její podnik. činností)

Právnická osoba

Jméno, příjmení/Název Adresa trv. pobytu/Sídlo Doručovací adresa, je-li odlišná Datum narození/IČ Kontakt (tel., e-mail) Oprávněná osoba u práv. osob (stat. orgán) žadatelem všichni vlastníci, případně správce či uživatel dotčené nemovitosti (tento vztah nutno doložit – např. nájemní smlouvou); pokud více žadatelů, nutno uvést na samostatném listu

Nemovitost Umístění objektu Typ objektu (dům, kostel, most…) Katastrální území

MPR, MPZ, OPMPR, OPMPZ

1

Ulice, č. orientační Číslo popisné Číslo parcelní Evid. č. v případě kulturní památky

Další účastníci řízení Jméno

Adresa

Datum narození

65

Předmět žádosti

nutno konkrétně a jednoznačně specifikovat záměr: rozsah stavebních prací (nová stavba, změna stavby, udržovací práce, terénní úpravy, umístění či odstranění zařízení, úprava dřevin…), navrhované materiály, barevnost, rozměry atd. včetně citace přiložené dokumentace (autor, název, datum)

Popis současného stavu s uvedením závad

Termín předpokládaných prací

Prohlašuji, že veškeré údaje jsem uvedl(a) pravdivě a přesně a nezatajil(a) jsem žádné důležité skutečnosti.

V ............................................. dne .............................................

…..…………………………………………………. podpisy všech žadatelů, příp. razítko 1

Přílohy - plná moc v případě zastoupení - podklady pro upřesnění záměru (projektová dokumentace, technická zpráva, grafický návrh, výkres, případně zákres do fotografie atd.) - jiné ……………………………………………………..

Zdroj: http://www.jihlava.cz/formulare/ds-53297/p1=50153

66

Jak je z výše vloženého formuláře patrno, je třeba uvést v žádosti informace o žadateli, informace o nemovitosti, případné další účastníky řízení, předmět žádosti, popis současného stavu s uvedením závad a termín předpokládaných prací. Dále je samozřejmě nutné uvést datum a místo sepsání žádosti a podpis žadatele. Žadatelem je osoba, která bude chtít značení na objekt umístit. V tomto případě fyzická či právnická osoba, která se rozhodne tento projekt – projekt prohlídkových okruhů po Jihlavě - zrealizovat. Pokud jde o informace o nemovitosti, dostupné údaje jsou uvedeny v tabulce č. 3 „Přehled vybraných atraktivit, jejich umístění, majitelů a ochrany“. Další údaje je možné zjistit například z webových stránek Národního památkového ústavu, katastru nemovitostí či přímo na Magistrátu města Jihlavy. Katastrálním územím je území města Jihlavy. Další účastníky řízení tento projekt nemá. Předmětem žádosti je umístění značení – informačních tabulí a vlaječek – na konkrétní objekt. Zde je nutné specifikovat, kam konkrétně na daný objekt je záměr značení umístit, jak bude značení vypadat co do rozměrů, materiálů, grafického zpracování atp. Tyto specifikace nejsou zpravidla uvedeny přímo v políčku „předmět žádosti“, ale zpravidla v příloze žádosti. Popis současného stavu s uvedením závad může vycházet z informací uvedených v podkapitole „Současné značení“ této práce. Přílohou k žádosti by byla část této práce, konkrétně část o strategii realizace, kde jsou uvedeny mimo jiné návrhy nového značení, finanční kalkulace a další nutné podklady. Další přílohou by byly souhlasy vlastníků nemovitostí s umístěním značení na objekt. Pro tuto fázi postačí písemné prohlášení vlastníka nemovitosti, že souhlasí s umístněním informačních cedulí a vlaječek na objekt v jeho vlastnictví.

6.2.2 Rozhodování o žádosti a vydání závazného stanoviska Žádost je úřadem pro územní plánování Magistrátu města Jihlavy postoupena odborné organizaci státní památkové péče, kterou je v tomto případě Národní památkový ústav. Ten zpracuje k žádosti odborné vyjádření. Lhůty stanovené pro vydání vyjádření Národního památkového ústavu - a následně závazného stanoviska - a další průběh 67

projednávání žádostí je podrobně popsán v Památkovém zákoně (Zákon č. 20/1987 Sb.), konkrétně v § 14 tohoto zákona, který pojednává o obnově kulturních památek. V § 14 odst. 6 tohoto zákona je uvedeno: „(6) … Písemné vyjádření předloží odborná organizace státní památkové péče příslušnému orgánu státní památkové péče nejpozději ve lhůtě 20 dnů ode dne doručení žádosti o jeho vypracování, nestanoví-li orgán státní památkové péče ve zvlášť složitých případech lhůtu delší, která nesmí být delší než 30 dnů. Pokud ve lhůtě 20 dnů nebo v prodloužené lhůtě příslušný orgán státní památkové péče písemné vyjádření neobdrží, vydá závazné stanovisko bez tohoto vyjádření.“ Během rozhodovacího procesu o vydání závazného stanoviska vlastník památky, nebo v tomto případě projektant, projedná s Národním památkovým ústavem přípravnou a projektovou dokumentaci z hlediska splnění podmínek závazného stanoviska. Při projednávání mu Národní památkový ústav poskytne potřebné podklady, informace a odbornou pomoc. Ke každému dokončenému stupni dokumentace zpracuje Národní památkový ústav písemné vyjádření jako podklad pro závazné stanovisko pro úřad územního plánování Magistrátu města Jihlavy. [15] Po přijetí písemného vyjádření Národního památkového ústavu vydá úřad územního plánování Magistrátu města Jihlavy závazné stanovisko. Na žádost Národního památkového ústavu projedná úřad územního plánování návrh tohoto závazného stanoviska s Národním památkovým ústavem. V závazném stanovisku úřad územního plánování vyjádří, zda jsou uvedené práce – v tomto případě umístění informačního značení – z hlediska zájmu státní památkové péče přípustné. Zároveň stanoví základní podmínky, za kterých je možné tyto práce připravovat a provést.

6.2.3 Ohlášení Podle Stavebního zákona, konkrétně § 104 je pro jednoduché stavby, terénní úpravy a udržovací práce vyžadováno pouze ohlášení. Mezi jednoduché stavby se podle tohoto paragrafu písmene e) řadí i stavby pro reklamu. Co je stavba pro reklamu, je podrobně určeno v § 3 odst. 2 stavebního zákona, ze kterého vyplývá, že stavbou pro reklamu je i značení řešené v tomto projektu.

68

Pro umístění značení je tedy dál třeba podat ohlášení na stavební úřad Magistrátu města Jihlavy. Pokud je toto ohlášení úplné a stavební záměr je v souladu s obecnými požadavky i závaznými stanovisky, vydá stavební úřad do 30 dnů ode dne podání ohlášení souhlas. Pokud souhlas do 30 dnů nedojde a zároveň stavební úřad ohlášení nezamítne nebo k němu nedodá připomínky, je souhlas předpokládán. Souhlas obsahuje identifikační údaje o stavebníkovi, popis druhu a účelu stavebního záměru, identifikační údaje o pozemku nebo stavbě, na nichž má být stavební záměr uskutečněn. Souhlas nabývá právních účinků dnem doručení stavebníkovi. Souhlas platí 2 roky ode dne jeho vydání. Po obdržení souhlasu (či předpokladem souhlasu) je možné začít s umisťováním značení.

6.3 Propagace projektu Krom označení atraktivit je třeba vytvořit pro zájemce, kteří chtějí tyto prohlídkové okruhy využít, doprovodné informační materiály. Také je nezbytné celý projekt vhodně propagovat, aby se dostal do povědomí veřejnosti a neskončil pouze jako důvod k označení jihlavských zajímavostí.

6.3.1 Doprovodné informační materiály K doprovodným informačním materiálům se bezesporu řadí zejména informační brožury a skládačky jednotlivých okruhů. Při navrhování těchto materiálů jsem se inspirovala již vytvořenými materiály poskytovanými turistickými informačními centry v Jihlavě. U nich jsou pro stručné seznámení s danou problematikou použity především jednoduché skládačky formátu A4 složeného na třetiny vytištěné buď na obyčejném bílém kancelářském papíru, nebo vyvedené jako lesklé barevné prospekty. Pro podrobnější informace pak brožury přibližně formátu A5 vytištěné na lesklém papíru ve více či méně barevném provedení. Inspirovat jsem se tak nechala proto, že si myslím, že daná forma propagačních materiálů je již zavedena a aktuálně není třeba vnášet do zavedené formy propagace nové prvky.

69

Konkrétně jsem vytvořila čtyři informační skládačky – pro každý okruh jeden - v nichž je stručně popsán daný okruh, uveden výčet jednotlivých zastavení s otevírací dobou a vstupným a vložena mapka, podle které se lze v okruhu orientovat. Skládačky navrhuji vytisknout leskle plnobarevně na křídový papír formátu A4 a hmotnosti 135 g. Jedna skládačka znamená jeden oboustranně potištěný papír formátu A4, přičemž skládačky budou dvakrát přehnuty a vznikne tak materiál velikosti 99 x 210 mm. Také jsem vytvořila jednu ucelenou brožuru, v níž jsou informace o všech čtyřech prohlídkových okruzích a poměrně obsáhlé informace o jednotlivých atraktivitách včetně otevírací doby a vstupného. Brožuru navrhuji vytisknout leskle plnobarevně ve formátu A5 na křídový papír o hmotnosti 130 g. Konkrétní podoba skládaček k jednotlivým okruhům a informační brožury je uvedena v příloze.

6.3.2 Způsob a místa propagování projektu Stěžejním způsobem, jak propagovat projekt jihlavských prohlídkových okruhů, je dle mého názoru propagace přes jihlavská turistická informační centra. V kancelářích center mohou být rozdávány tištěné propagační materiály a na internetových stránkách uveřejněna elektronická podoba těchto materiálů a samozřejmě odkazy na ně. Jako další možnost vidím poskytovat tištěné informační materiály v Mahlerově domě, Galerii Vysočiny, Muzeu Vysočiny, zoologické zahradě Jihlava a obdobných institucích, hotelech, případně na vlakových a autobusovém nádraží. Tento způsob propagace lze rozšířit i do okolních měst, jejichž informačním centrům a dalším institucím by mohly být poskytnuty informace o okruzích a tištěné materiály v podobě skládaček informujících o existenci jihlavských prohlídkových okruhů. Obdobně by bylo možné rozšířit i elektronickou verzi těchto materiálů nejen v rámci informačních center v Jihlavě, ale také prostřednictvím krajského informačního portálu a turistických webů.

6.3.3 Zhotovení tištěných informačních materiálů V této části se věnuji tomu, kdo je schopen informační materiály vyrobit. Výrobou informačních materiálů a prospektů se zabývá nespočet reklamních agentur, 70

kopírovacích center, tiskáren a dalších obdobných podniků. Opět tu platí totéž, co u zhotovení značení. A sice to, že lze předpokládat, že při realizaci projektu bude vhodný dodavatel vybrán na základě své nabídky, cenového plánu a dalších podkladů, které předloží. Samozřejmě je také možné vytisknout a svázat (například kroužkovou vazbou) informační materiály i v informačních centrech. Já si pro účely této práce pro výrobu informačních skládaček a brožury opět zvolila firmu SINKA reklama, a to ze stejných důvodů jaké uvádím u zhotovení značení.

6.4 Kalkulace projektu V této části se zabývám finanční stránkou projektu, a sice tím, jaké jsou předpokládané náklady na realizaci tohoto projektu. Konkrétní čísla jsem brala především z konzultací s ředitelem a majitelem firmy SINKA reklama, panem Vítem Karlem. Samozřejmě je ale tato část spíše mým vlastním odhadem a v případě, že by byl tento projekt skutečně realizován, mohou být náklady vyšší či nižší podle toho, zda bude do nákladů zahrnuto i vytváření projektové dokumentace, jaký dodavatel bude pro jednotlivé části projektu vybrán, jak jednoduše či složitě proběhnou jednání s úřady a vlastníky atraktivit atp.

6.4.1 Náklady na zhotovení značení Do nákladů na zhotovení značení patří náklady na výrobu informačních cedulí, náklady na výrobu vlaječek a náklady na umístění značení. V tabulce č. 4 jsou uvedeny předpokládané ceny za výrobu jedné informační cedule i ceny za výrobu všech 19 cedulí, které jsou do okruhu navrženy. Všechny částky jsou zaokrouhlovány na celé koruny směrem nahoru. Při výpočtu ceny za vytvoření textů a překlady jsem přitom vycházela z toho, že normostrana má 1 800 znaků a veškeré texty, které já na cedule navrhuji, mají 20 337 znaků, což znamená 12 započatých normostran. Protože se počet znaků na jednotlivých cedulích různí, došla jsem k ceně za texty pro jednu ceduli vydělením ceny za veškeré texty.

71

Tabulka 4 Náklady na výrobu informačních cedulí Položka

Cena jednotku (v Kč bez DPH)

Cena na 1 ks (v Kč bez DPH)

Cena za 19 ks (v Kč bez DPH)

Vytvoření textů a překlady

250 / normostrana

158

3 000

Grafické práce včetně sazby

-

450

8 550

Podkladová deska

1 100 / m2

138

2 622

Potisk + laminace

900 / m2

113

2 147

Celkem

-

859

16 321

Zdroj: vlastní zpracování

V tabulce č. 5 jsou uvedeny předpokládané ceny za výrobu vlaječek. Jsou tu opět uvedeny ceny za výrobu jedné vlaječky i všech 19 vlaječek, které jsou do okruhu navrženy. Všechny částky jsou zaokrouhlovány na celé koruny směrem nahoru. Tabulka 5 Náklady na výrobu vlaječek Položka

Cena za jednotku (v Kč bez DPH)

Cena na 1 ks (v Kč bez DPH)

Cena za 19 ks (v Kč bez DPH)

Látka + potisk

750 / m2

68

1 292

Držák

350 / ks

350

6 650

418

7 942

Celkem

-

Zdroj: vlastní zpracování

Dále sem patří náklady na umístění značení. Tyto náklady se pomyslně rozkládají na dvě části. První tvoří cena za stojany na informační cedule, které nebudou umístěny na zeď, a náklady na jejich ukotvení. Druhou pak obecně cena za montáž, která se odvíjí od odpracovaných hodin a ujetých kilometrů. Z tabulky č. 2 „Umístění nového značení“ plyne, že je pro tento projekt třeba zajistit celkem sedm stojanů a jejich ukotvení. V tabulce č. 6 je uvedena cena za jeden informační stojan a jeho ukotvení i cena za sedm stojanů.

72

Tabulka 6 Náklady na stojany a jejich ukotvení Cena za 1 ks (v Kč bez DPH)

Položka Stojan Ukotvení Celkem

Cena za 7 ks (v Kč bez DPH)

1 000

7 000

300

2 100

1 300

9 100

Zdroj: vlastní zpracování

Pro výpočet nákladů za montáž jsem vycházela z předpokladu, že montáž bude trvat pět pracovních dní při osmihodinové pracovní době a provádět ji budou tři pracovníci. Z tohoto předpokladu pak nepřímo vyplývá, že bude ujeto pět cest z Havlíčkova Brodu do Jihlavy a pět cest zpět. Vzdálenost Havlíčkova Brodu a Jihlavy je 25 km. Náklady na montáž za měrnou jednotku a za celou zakázku uvádí tabulka č. 7.

Tabulka 7 Náklady na montáž značení Položka Spotřební materiál Práce

Cena za měrnou jednotku (v Kč bez DPH) -

Cena za zakázku (v Kč bez DPH) 500

260 / hod / os

31 200

Doprava

8 / km

2 000

Celkem

-

33 700

Zdroj: vlastní zpracování

Celkové náklady za kompletní realizaci značení atraktivit jsou uvedeny v tabulce. Jak je z ní patrné, bude realizace značení stát celkem 67 063 Kč.

73

Tabulka 8 Náklady za kompletní realizaci značení Cena za zakázku (v Kč bez DPH)

Část zakázky Výroba cedulí

16 321

Výroba vlaječek

7 942

Stojany a jejich ukotvení

9 100

Montáž

33 700

Celkem

67 063

Zdroj: vlastní zpracování

6.4.2 Náklady na zhotovení tištěných informačních materiálů Do nákladů na zhotovení tištěných informačních materiálů patří ceny za výrobu skládaček a ceny za výrobu brožur. Tyto ceny se odvíjejí zejména od počtu zhotovených kusů. Při kalkulaci cen skládaček jsem vycházela z počtu 10 000 ks a při kalkulaci cen brožur z počtu 1 000 ks. Ceny za jeden kus i zmíněná množství jsou uvedeny v tabulce č. 9. Za předpokladu, že bude vytištěno právě 1 000 kusů brožur a 30 000 kusů skládaček (tři varianty po 10 000 kusech), budou náklady na výrobu tištěných informačních materiálů činit 56 000 Kč. Tabulka 9 Náklady na zhotovení tištěných informačních materiálů Položka Brožura Skládačka

Cena za 1 ks (v Kč bez DPH) 20 1,2

Cena za 1 000 ks Cena za 10 000 ks (v Kč bez DPH) (v Kč bez DPH) 20 000

-

-

12 000

Zdroj: vlastní zpracování

K těmto nákladům je ještě třeba přičíst cenu za vytvoření textů. Při výpočtu ceny za vytvoření textů jsem opět vycházela z toho, že cena za jednu normostranu je 250 Kč a normostrana má 1 800 znaků. Brožura přitom čítá 30 972 znaků (18 započatých 74

normostran) a skládačky celkem 8 807 znaků (5 započatých normostran). Cena za vytvoření těchto textů tedy je 5 750 Kč. To znamená, že celkové náklady na tištěné informační materiály jsou 61 750 Kč.

6.4.3 Ostatní náklady Do ostatních nákladů patří zejména náklady na správní poplatky a eventuálně další náklady, které by se během realizace projektu vyskytly. Jediným nákladem za správní poplatky je poplatek za podání ohlášení stavby, který činí 1 000 Kč za žádost. Protože se jedná o jeden projekt, je možné podat jednu žádost hromadně za všechny stavby. Ostatní náklady tak činí 1 000 Kč.

6.4.4 Náklady celkem Celkové náklady jsou součtem výše zmíněných dílčích částí. Celkové náklady za celý projekt uvádí tabulka č. 10. Jak je z ní patrné, celkově bude realizace celého tohoto projektu dle mého odhadu stát 97 061 Kč. Tabulka 10 Náklady na celý projekt Dílčí část nákladů

Cena za celou zakázku (v Kč bez DPH)

Na zhotovení značení

67 063

Na zhotovení informačních materiálů

61 750

Ostatní

1 000

Celkem

129 813

Zdroj: vlastní zpracování

6.5 Financování projektu V této části jsem se zaměřila na financování projektu. Informace o možném financování jsem čerpala především ze stránek Ministerstva pro místní rozvoj a stránek, na které tyto odkazují. Dále ze stránek kraje Vysočina a města Jihlavy. Jako možné způsoby získání peněz pro tento projekt jsem vybrala následující finanční zdroje:

75

6.5.1 Strukturální fond – ROP NUTS II Jihovýchod Tento regionální operační program je určen pro region soudržnosti Jihovýchod, který se skládá z Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. V jeho prioritní ose 2 jsou z fondů EU vyčleněny peněžní prostředky na rozvoj udržitelného cestovního ruchu, mimo jiné na značení, opravy a úpravy cyklotras, tras pro pěší, lyžaře a jezdce na koních, naučných stezek. Proto je tento fond možným zdrojem peněz i pro projekt prohlídkových okruhů v Jihlavě. O finanční podporu mohou žádat kraje, obce, svazky obcí, organizace zřizované nebo zakládané kraji či obcemi, provozovatelé dráhy, nestátní neziskové organizace, malí a střední podnikatelé, občané a další. Řídícím orgánem je Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchod. Finanční prostředky jsou získány na základě vypisovaných výzev, na které mohou žadatelé posílat své projekty a žádosti o granty a dotace. [16], [17]

6.5.2 Dotace a granty Ministerstva kultury ČR Výzvy k podávání žádostí o dotace a granty Ministerstva kultury ČR jsou uveřejňovány na webových stránkách ministerstva. Konkrétní podmínky pro jejich udělení jsou uvedeny ve výzvách a pokynech. Aktuálně nejsou vypsány žádné dotace ani granty vztahující se k cestovnímu ruchu a značení objektů.

6.5.3 Dotace a granty kraje Vysočina Výzvy k podávání žádostí o dotace a granty kraje Vysočina jsou uveřejňovány na webových stránkách kraje. Aktuálně nejsou vypsány žádné dotace ani granty vztahující se k cestovnímu ruchu a značení objektů.

6.5.4 Finanční prostředky z rozpočtu města Finanční prostředky pro tento projekt lze čerpat i z rozpočtu města, a to na základě podání žádosti financování projektu. O přidělení nebo nepřidělení prostředků na projekt z městského rozpočtu rozhodne rada města a následně zastupitelstvo.

76

6.6 Předpokládaný průběh a čas realizace projektu Čas realizace je závislý na mnoha faktorech. Především na rychlosti vyřízení potřebných povolení; na tom, zda bude vypisováno výběrové řízení, nebo bude zhotovitel vybrán jiným způsobem; či na počasí v období umisťování značení. Pro účely této práce budu pro rozhodování o vydání závazného stanoviska a pro rozhodování o souhlasu s ohlášením stavby počítat se zákonem stanovenými lhůtami. Pro realizaci projektu budu vycházet z doby, kterou pro ni odhadl pan Karel z reklamní agentury. Jak je patrné z tabulky č. 11, je předpokládaný čas realizace 70 dní. Tabulka 11 Předpokládaný průběh a čas realizace Krok

Lhůta (ve dnech)

Čas pro vydání závazného stanoviska

30

Čas pro vyjádření k ohlášení stavby

30

Čas pro zhotovení informačních materiálů, značení a umístění značení

10

Celkový čas

70

Zdroj: vlastní zpracování

6.6.1 Následná údržba Zhotovením informačních materiálů a umístěním značení realizace projektu jako taková sice končí, pokud ale má tento projekt dostát svému účelu i v budoucnu, je nutné zajistit jeho udržitelnost. To znamená neustále jej propagovat, zajišťovat dotisk a aktualizaci informačních materiálů, kontrolu a údržbu značení – mimo jiné i případné opravy poškozených cedulí a průběžnou výměnu vlaječek. Protože předpokládám, že je tento projekt využitelný především pro Magistrát města Jihlavy, budu také předpokládat, že tento zajistí i potřebnou údržbu. Údržbu a případné opravy či výměny značení mohou provádět Technické služby města Jihlavy. Propagaci a správu informačních materiálů pak Turistické informační centrum. Nezbytné náklady tak budou hrazeny z rozpočtu města Jihlavy.

77

7 Závěr Cílem mé práce bylo vytipovat zajímavé atraktivity v Jihlavě, navrhnout označení jednotlivých atraktivit, navrhnout grafickou stránku označení, sestavit rozpočet na realizaci a následně navrhnout různé kombinace okruhů. Vytvořit strategii realizace projektu. V rámci této práce jsem na základě získaných informací vytipovala sedmnáct jihlavských atraktivit, nacházejících se především v centru města, které jsem shledala jako vhodné pro zařazení do plánovaných okruhů. Z těchto atraktivit jsem vytvořila celkem čtyři prohlídkové okruhy – Historickým jádrem Jihlavy, Jihlava zvenčí i zevnitř, Po stopách Gustava Mahlera a Špacírka Jihlavou. Pro tyto okruhy, respektive pro jednotlivé atraktivity spadající do těchto okruhů, jsem navrhla značení v podobě informačních cedulí a vlaječek. Pro informační cedule jsem vytvořila tři různé grafické podoby a pro vlaječky jednu podobu v různém barevném provedení. Pro cedule jsem vytvořila i možný obsah sdělení. Zvážila jsem také možnou propagaci těchto nových okruhů a navrhla k nim několik informačních materiálů. Zjistila jsem a popsala, jaké administrativní záležitosti je třeba při zahájení realizace projektu vyřešit. Vybrala jsem firmu, která je potencionálně schopná celý projekt zabezpečit a značení i tiskoviny zajistit. Sestavila jsem kalkulaci předpokládaných nákladů a uvedla, z jakých finančních zdrojů by bylo možné potřebné peníze získat. Odhadla jsem také předpokládaný čas na realizaci projektu. Domnívám se, že tato práce poskytuje dostatečné podklady pro komplexní projekt možných prohlídkových okruhů, které by mohly vzniknout na území města Jihlavy. Tato práce tak může být využita například Magistrátem města Jihlavy pro skutečné vytvoření značených prohlídkových okruhů v Jihlavě. Navržené informační materiály také mohou doplnit nabídku stávajících informačních a propagačních materiálů o Jihlavě.

78

Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje BEČKOVÁ, Jana, PETRŮJKOVÁ Jana, ZBRANKOVÁ Jana. MĚSTSKÝ ÚŘAD JIHLAVA. Jihlavou. 1. vydání. Jihlava: Statutární město Jihlava, 2010. 63 s. HESKOVÁ, Marie. Cestovní ruch: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 1. vydání Praha: Fortuna, 2006, 223 s. ISBN 80-716-8948-3. HORÁCKÉ DIVADLO JIHLAVA. Horácké divadlo Jihlava 2005 - 2010. 1. vydání. Jihlava: Horácké divadlo Jihlava, 2010. 50 s. INDROVÁ, Jarmila. Cestovní ruch: základy. 2. přeprac. vydání. Praha: Oeconomica, 2009, 121 s. ISBN 978-802-4515-694. JAROŠ, Zdeněk. Jihlavské nemovité památky. 1. vydání. Jihlava: Muzeum Vysočiny, 2002, 169 s. ISBN 80-863-8207-9. KOZEL, Roman. Moderní marketingový výzkum. Vyd. 1. Praha: Grada Publishing, a.s., 2006. 277 s. ISBN 80-247-0966-X. MALÁ, Vlasta. Cestovní ruch: (vybrané kapitoly). 1. Vydání. Praha: Vysoká škola ekonomická, Fakulta mezinárodních vztahů, 1999. 83 s. ISBN 978-807-0794-432. MAŠÁT, Jiří. Chrám svatého Jakuba v Jihlavě: Die Jakobskirche in Iglau. Jihlava: Astera G, 2008, 143 s. ISBN 978-80-903833-4-0. MĚSTSKÝ ÚŘAD V JIHLAVĚ. Památky Jihlavy a okolí. 1. vydání. Jihlava: Městský úřad Jihlava, 1998. 33 s. ORIEŠKA, Ján: Metodika činnosti průvodce cestovního ruchu: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 6. přeprac. a dopl. vydání. Překlad Hana Kruisová, Jitka Míšková. Praha: Idea servis, 2007, 207 s. ISBN 978-808-5970-579. PÁSKOVÁ, Martina, ZELENKA Josef: Výkladový slovník cestovního ruchu: pro vyšší odborné školy a vysoké školy. 6. přeprac. a dopl. vydání. Překlad Hana Kruisová, Jitka Míšková. Praha: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, 2002, 448 s. ISBN 978-808-5970579.

79

ŠÍP, Jiří: Vývoj vědeckých přístupů ke studiu základů cestovního ruchu. Czech Hospitality and Tourism Papers. Čís. 14/2012 str. 75-92. ISSN 1801-1535

Elektronické zdroje [1] Základní data a fakta o cestovním ruchu v ČR. Czech Tourism [online]. 2012 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.czechtourism.cz/didakticke-podklady/6-zakladnidata-a-fakta-o-cestovnim-ruchu-v-cr/ [2] Jihlava. Města a obce online [online]. 2013 [cit. 2013-04-05]. Dostupné z: http://mesta.obce.cz/zsu/vyhledat-5967.htm [3] Audioprůvodce. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. 2012 [cit. 201207-24].

Dostupné

z:

http://tic.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id_org=100399&id=463524&query=audiop r%C5%AFvodce&p1=1034 [4] Kam v Jihlavě a okolí. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. 2012 [cit. 2012-07-22].

Dostupné

z:

http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43249&p1=1015 [5] Kam za kulturou. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. 2012 [cit. 201207-22].

Dostupné

z:

http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=1001&p1=1022 [6] Kam za sportem. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. 2012 [cit. 201207-22].

Dostupné

z:

http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=1003&p1=1027 [7] Gustav Mahler. Oficiální stránky Domu Gustava Mahlera [online]. 2012 [cit. 201207-24]. Dostupné z: mahler.cz [8] Hornická naučná stezka. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. 2012 [cit. 2012-07-24].

Dostupné

z:

http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43258&p1=1034 [9] Cyklostezky v Jihlavě. Oficiální stránky města Jihlavy [online]. 2012 [cit. 2012-1007]. Dostupné z: http://www.jihlava.cz/cyklostezky-v-jihlave/d-490438

80

[10] Cyklo. Turistické informační centrum Jihlava [online]. 2012 [cit. 2012-08-09]. Dostupné

z:

http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=1015&p1=1029 [11] Vyhodnocení udržitelného rozvoje území ORP - SWOT analýza: Jihlava. Oficiální stránky

města

Jihlavy

[online].

2011

[cit.

2013-04-05].

Dostupné

z:

http://www.jihlava.cz/vismo/dokumenty2.asp?id=481758&n=b-1-vyhodnoceniudrzitelneho-rozvoje-uzemi-orp-swot-analyza&vol_stavzobrazeni=2 [12] Dům Gustava Mahlera [online]. 2009 [cit. 2012-11-04]. Dostupné z: http://www.mahler.cz/cz/dgm [13] Muzeum Vysočiny. Turistické informační centrum v Jihlavě [online]. 2012 [cit. Dostupné

2012-10-11].

z:

http://tic.jihlava.cz/vismo/o_utvar.asp?id_org=100399&id_u=43567&p1=1023 [14]

Zoo

Jihlava

[online].

©2011

[cit.

2012-11-06].

Dostupné

z:

http://www.zoojihlava.cz [15] Památkový zákon. Národní památkový ústav [online]. 2012 [cit. 2013-03-13]. Dostupné

z:

http://www.npu.cz/pro-odborniky/pamatky-a-pamatkova-pece/zakony-

mezinarodni-dokumenty/zakon-o-statni-pamatkove-peci/ [16] ROP NUTS II Jihovýchod. Strukturální fondy EU [online]. 2012 [cit. 2012-11-25]. Dostupné

z:

http://www.strukturalni-fondy.cz/Programy-2007-2013/Regionalni-

operacni-programy/ROP-NUTS-II-Jihovychod [17] Dotační možnosti 2012, 2013. Regionální rada regionu soudržnosti Jihovýchd [online].

2012

[cit.

2012-11-25].

Dostupné

z:

http://www.jihovychod.cz/pro-

zadatele/dotacni-moznosti-2012-2013

Ostatní literatura FRANKE, Antonín a kol. VYSOKÁ ŠKOLA HOTELOVÁ V PRAZE. Statistiky cestovního ruchu. Vyd. 1. Praha: Wolters Kluwer ČR, a. s., 2012. 240 s. ISBN 978-807357-717-9. HEJHAL, Petr. Havíření na Jihlavsku: sborník k 13. setkání českých hornických měst a obcí, domnělému 760. výročí jihlavského městského a horního práva (1249-2009) a 10. 81

výročí obnoveného havířského průvodu (1999-2009). Jihlava: Statutární město Jihlava, 2009, 135 s. ISBN 978-80-254-4601-0. HUŇÁČEK, Jaroslav. Jihlavská radnice. Vyd. 1. Jihlava: Jihlava, 2006, 192 s. ISBN 80-239-7233-2. JAROŠ, Zdeněk. Pamětní kameny na Jihlavsku. Vyd. 1. Havlíčkův Brod: Magistrát města Jihlavy, 2003. 146 s. KLUKANOVÁ, Ludmila. Jihlava Gustavu Mahlerovi. Vyd. 2., rozš. Jihlava: Parola, 2010, 210 s., [32] s. obr. příl. ISBN 978-80-903282-7-3.

82

Seznam příloh Příloha A: Texty cedulí Přílohy B: Skládačky Příloha B.1: Skládačka „Historickým centrem města“ Příloha B.2: Skládačka „Jihlava zvenčí i zevnitř“ Příloha B.3: Skládačka „Po stopách Gustava Mahlera“ Příloha B.4: Skládačka: „Špacírka Jihlavou“ Příloha C: Brožura „Prohlídkové okruhy v Jihlavě“

83

Příloha A: Texty cedulí

1 Brána Matky Boží Brána Matky Boží Brána Matky Boží pochází pravděpodobně ze 13. století. V 16. století byla upravena v duchu pozdní gotiky a následně zvýšena renesanční nástavbou. Na konci 20. století došlo kvůli statickým problémům k její rozsáhlé rekonstrukci. Původně byla součástí hradebního opevnění, v současnosti je jedinou branou, která se z původního opevnění dochovala. Dnes slouží jako galerie, vyhlídková věž, astronomická pozorovatelna a místo konání společenských akcí. Gate of Holy Mother Gate of Holy Mother probably dates from the 13th century. In the 16th century it was rebuilt in the spirit of the late Gothic and it was given a Renaissance addition in the form of the fourth and fifth floor. At the end of the 20th century because of static problems the gate had to be statically secured. It was originally part of a fortification. At present, it is the only gate that has been preserved from the original fortifications. Today it serves as a gallery, observation tower, astronomical observatory and venue of events. Das Frauentor Das Frauentor wurde wahrscheinlich in dem 13. Jahrhundert erbaut. In dem 16. Jahrhundert wurde es im Stil der Spätgotik umgebaut und nachfolgend erhielt es einen Renaissanceaufbau. Am Ende des 20. Jahrhunderts musste es aufgrund statischer Probleme statisch gesichert werden. Ursprünglich war es ein Bestandteil der Stadtbefestigung. Gegenwärtig ist das einzige Tor, das von der ursprünglichen Befestigung erhalten blieb. Heute dient es als Galerie, Aussichtsturm, Sternwarte und Veranstaltungsort.

2 Dům Znojemská č. 4 – Dům Gustava Mahlera Dům Znojemská č. 4 – Dům Gustava Mahlera Dům pochází z 16. století a na počátku století 19. byl klasicistně upraven. Ve druhé polovině 19. století zde bydlel známý skladatel Gustav Mahler s rodinou, podle kterého

je dům také nazýván. V současnosti slouží především jako výstavní prostor a je tu mimo jiné expozice spojená s Gustavem Mahlerem. House of Gustav Mahler The house dates from the 16th century and at the beginning of the 19th century was modified in a classicist way. In the second half of the 19th century there lived famed composer Gustav Mahler and his family, according to whom is the House also called. Currently serves primarily as an exhibition space and there are among other expositions associated with Gustav Mahler. Gustav Mahler-Haus Das Haus stammt aus dem 16. Jahrhundert und am Anfang des 19. Jahrhunderts wurde es klassizistisch umgebaut. In der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts lebte hier der berühmte Komponist Gustav Mahler mit seiner Familie, nach welchem das Haus auch benannt wurde. Derzeit dient das Haus vor allem als Ausstellungsfläche und hier befindet sich unter anderem die mit Gustav Mahler verbundene Dauerausstellung.

3 Heulos Heulos Park Heulos se tradičně dělí na Malý a Velký Heulos. Malý Heulos vznikl v letech 1824-1825 za kostelem sv. Jakuba. Velký Heulos, nazývaný také Březinovy sady, byl založen v letech 1871-1873 na protějším břehu řeky Jihlávky. V parku se nachází altány, rondely a tzv. Hrádek, postavený v letech 1940-1941 ve starogermánském stylu jako Hitlerjugendheim. V současnosti slouží park především jako místo odpočinku. Heulos Park Heulos is traditionally divided into Small and Large Heulos. Small Heulos was built in 1824-1825 for St. Jacob. Big Heulos, also called Brezinas sets, was founded in the years 1871-1873 on the opposite bank of the river Jihlavka. The park has pavilions, towers and so-called Castle, built in the years 1940-1941 in the old Germanic style as Hitlerjugendheim. The park currently serves primarily as a place of rest. Heulos Der Park Heulos wird traditionell in den Kleinen und den Groβen Heulos unterteilt. Der Kleine Park Heulos entstand in den Jahren 1824-1825 hinter der Kirche des Heiligen

Jakobs. Der Groβe Park Heulos, auch als Brezinapark genannt, wurde in den Jahren 1871-1873 auf dem gegenüberliegenden Ufer des Flusses Jihlavka gegründet. Im Park befinden sich Pavillons, Rondell und das sogenannte Bürgchen, das in den Jahren 19401941 im alten germanischen Stil als Hitlerjugendheim gebaut wurde. Der Park dient derzeit vor allem als Ruhestätte.

4 Horácké divadlo Horácké divadlo Divadlo sídlí v těchto prostorách od roku 1850. Původně tu stával kapucínský klášter, který byl ale zrušen a přestavěn architektem Okonskym pro potřeby městského divadla. Postupem času byla k původní budově připojena a přistavěna další a celý objekt byl několikrát modernizován. V roce 1870 v něm koncertoval tehdy desetiletý Gustav Mahler. V současnosti tu sídlí divadlo Horácké. Horacke Theatre The theater is located in these areas since 1850. Originally Capuchin monastery stood there, but it was canceled and converted Okonsky architect for the needs of urban theater. Over time was attached to the original building and added another and the entire building has been modernized several times. In 1870 Gustav Mahler performed in this place. At present, the theater Horacke is located here. Horacke Theater Das Theater befindet sich in diesen Räumen seit 1850. Ursprünglich stand hier ein Kapuzinerkloster, aber es wurde aufgelöst und von dem Architekten Okonsky zum städtischen Theater umgebaut. Im Laufe der Zeit wurden andere Gebäude an das bestehende Haus angeschlossen und angebaut. Das gesamte Gebäude wurde mehrfach modernisiert. Im Jahr 1870 wurde hier sogar ein Konzert von Gustav Mahler veranstaltet. Derzeit hat hier das Theater Horacke seinen Sitz.

5 Hraniční kameny Hraniční kameny Hraniční kameny vytvořil sochař Viktor Morávek kolem roku 1750. Postaveny byly z rozhodnutí Marie Terezie, aby značily průběh česko-moravské zemské hranice. Na území Jihlavy se nacházejí čtyři, je na nich zobrazen český lev a moravská orlice. Boundary stones Boundary stones were created by sculptor Viktor Moravek around 1750. They were constructed by the decision of Maria Theresa to mark the course of the BohemianMoravian provincial boundaries. On the territory of Jihlava there are four boundary stones. On them it is displayed Bohemian lion and the Moravian eagle. Die Grenzsteine Die Grenzsteine wurden um 1750 von dem Bildhauer Viktor Moravek geschaffen. Sie wurden auf Grund einer Entscheidung der Kaiserin Maria Theresia errichtet, um den Verlauf der böhmisch-mährischen Grenze zu markieren. Auf dem Gebiet der Stadt befinden sich vier Grenzsteine, auf denen der böhmische Löwe und der mährische Adler abgebildet sind.

6 Kostel svatého Ignáce z Loyoly Kostel svatého Ignáce z Loyoly Kostel sv. Ignáce byl vystavěn v letech 1683 – 1689 architektem Jacopo Braschou v duchu baroka. Původně sloužil jezuitům a byl součástí celého komplexu, který zahrnoval i jezuitské gymnázium a koleje. V současnosti se tu konají bohoslužby a koncerty duchovní hudby. V objektu také sídlí knihovna. St. Ignatius of Loyola church St. Ignatius church was built between 1683 - 1689 by architect Jacopo Brascha in Baroque style. Originally served the Jesuits and was part of the complex, which included a Jesuit high school and college. At present, are organized concerts of spiritual music and church service, in the church. In the building is located a library also.

Die Kirche des heiligen Ignatius von Loyola Die Kirche des heiligen Ignatius wurde 1683-1689 vom Architekten Jacopo Brascha im Barockstil erbaut. Ursprünglich diente sie den Jesuiten und war ein Bestandteil des Komplexes, der auch ein jesuitisches Gymnasium und Kollegium umfasst. Heute werden hier Gottesdienste und Konzerte der geistlichen Musik stattgefunden. Im Gebäude hat auch eine Bibliothek ihren Sitz.

7 Kostel svatého Jakuba Většího s vyhlídkovou věží Kostel svatého Jakuba Většího s vyhlídkovou věží Kostel byl založen v první polovině 13. století v románském slohu, ale dostavěn byl v duchu gotiky. V průběhu let byl několikrát přestavován. Ve 14. a 15. století k němu byla přistavěna nejprve severní vyhlídková věž a následně jižní věž využívaná jako zvonice. Na počátku 18. století k němu byla přistavěna barokní kaple Panny Marie Bolestné. Roku 1571 se tu nechal Matyáš Korvín zvolit českým králem. V obvodové zdi kostela je zvenčí vsazeno 13 náhrobků pocházejících ze zrušeného hřbitova. Vedle kostela, u průchodu hradbami do Heulosu, stojí pozůstatky kaple Kristus na Olivetské hoře. Na opačné straně kostela roste červen lesní buk, který tu byl vysazen roku 1800. V 16. století, během nepokojů mezi katolíky a protestanty, sloužil kostel oběma stranám. V současnosti je majetkem premonstrátů a jeho věž slouží jako vyhlídková. St. Jacob the Greater church The church was founded in the first half of the 13th century in Romanesque style, but was completed in the spirit of Gothic. Over the years, has been rebuilt several times. In the 14th and 15th century it was added to it as the first north tower - watchtower - and then south tower - belfry. At the beginning of the 18th century it was added to it the Baroque Chapel of Our Lady of Sorrows. In 1571 was elected Matthias Corvinus King of Bohemia here. Into the outside walls of the church are betted 13 tombstones originating from the former cemetery. Next to the church, near the passage into Heulos, stand the remains of the chapel of Christ on the Mount of Olives. On the opposite side of the church is growing copper beech which there was planted here in 1800. In the 16th century, during the riots between Catholics and Protestants, the church was used by both parties. At present, is the church property of the Premonstratensian and the tower serves as an observation tower.

Die Kirche des heiligen Jakobs des Älteren Die Kirche wurde in der ersten Hälfte des 13. Jahrhunderts im romanischen Stil gegründet, aber in Gotik abgeschlossen. Im Laufe der Jahre wurde sie mehrmals umgebaut. In dem 14. und 15. Jahrhundert wurden zuerst der Nordturm (heute der Aussichtsturm) und dann der Südturm (der Glockenturm) angebaut. Am Anfang des 18. Jahrhunderts wurde die Barockapelle der Schmerzhaften Muttergottes angebaut. Im Jahre 1571 wurde hier Matthias Corvinus zum König von Böhmen erklärt. In die Umfangswand der Kirche wurden 13 Grabsteine eingesetzt, die aus dem ehemaligen Friedhof stammen. Neben der Kirche, am Durchgang in den Park Heulos, stehen die Überreste der Kapelle des Christus auf dem Ölberg. Auf der gegenüberliegenden Seite der Kirche wächst eine Rotbuche, die im Jahr 1800 eingepflanzt wurde. In dem 16. Jahrhundert, während der Unruhen zwischen Katholiken und Protestanten, wurde die Kirche von beiden Parteien verwendet. Heute ist die Kirche im Besitz der Prämonstratenser, und der Turm dient als Aussichtsturm.

8 Kostel sv. Jana Křtitele Kostel sv. Jana Křtitele Kostel sv. Jana Křtitele vznikl na přelomu 12. a 13. století v románském slohu. V průběhu let byl několikrát přestavován, současná podoba pochází z barokní přestavby z konce 18. století. Kostel je pravděpodobně nejstarší kamennou stavbou Jihlavy a tvořil centrum původní osady. Ačkoli vznikl pro účely církve, pravděpodobně byl v průběhu 13. století využíván i ke světským účelům. V současnosti se patří pod správu farního kostela sv. Jakuba a konají se tu bohoslužby. Kolem kostela se nachází množství soch a sochařských děl, převážně od sochaře Jana Václava Prchala. St. John the Baptist church St. John the Baptist church was founded in the late 12th and 13 century in the Romanesque style. Over the years, has been rebuilt several times, the current appearance dates from the Baroque reconstruction of the late 18th century. The church is probably the oldest stone building in Jihlava and was the center of the original settlement. Although was created for the purposes of the Church, was probably in the 13th century also used for secular purposes. At present falls under the administration of

the parish church St. Jacob and there are organized worship here. Around the church there are many statues and sculptures, mostly by the sculptor Jan Vaclav Prchal. Die Kirche des heiligen Johannes des Täufers Die Kirche des heiligen Johannes des Täufers wurde um die Wende des 12. und 13. Jahrhunderts im romanischen Stil erbaut. Im Laufe der Jahre wurde sie mehrmals umgebaut. Das heutige Erscheinungsbild stammt aus dem Barockumbau des 18. Jahrhunderts. Die Kirche ist wahrscheinlich das älteste Steingebäude in der Stadt und war das Zentrum der ursprünglichen Siedlung. Obwohl sie für die Kirchenzwecke erbaut wurde, diente sie wahrscheinlich im 13. Jahrhundert auch den weltlichen Zwecken. Heute gehört sie unter der Verwaltung der Pfarrkirche des heiligen Jakobs und wird hier Gottesdienste stattgefunden. Um die Kirche herum gibt es viele Statuen und Skulpturen, die wurden vor allem von dem Bildhauer Jan Vaclav Prchal geschaffen.

9 Městské opevnění Městské opevnění S budováním městského opevnění se začalo v polovině 13. století. Celá pevnostní soustava byla neustále zdokonalována a během třicetileté války se Jihlava stala skutečnou pevností. Postupem času se však opevnění stalo neúčelným a bylo postupně rušeno. Z původního systému zůstal dodnes zachovaný pás hradeb, jedna z bran a zbytek příkopu. Hradební parkán je parkově upraven. Fortification The building of fortifications was begun in the mid-13th century. The whole strength system was constantly improved and during the Thirty Years War Jihlava became a real fortress. Over time, the fortification became inefficient and was gradually abolished. From the original system still remained preserved part of walls, one of the gates and rest of the fosse. The bailey strip was converted into a park. Die Befestigung Mit dem Bau von der Stadtbefestigung begann man in der Mitte des 13. Jahrhunderts. Das ganze Fortifikationssystem wurde ständig vervollkommnet und während des Dreißigjährigen Krieges wurde die Stadt sogar eine echte Festung. Im Laufe der Zeit verlor die Befestigung an Bedeutung und wurde schrittweise abgeschafft. Von dem

ursprünglichen System sind nur ein Teil der Befestigungsmauern, einziges Tor und der Rest des Grabens erhalten geblieben. Der Zwinger erhielt eine parkartige Gestaltung.

10 Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterem Minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie s klášterem Jihlavský minoritský kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vybudován již kolem roku 1250. Ve stejné době vznikl i přilehlý klášter. Během let byl kostel i klášter několikrát přestavován. Nejdůležitější přestavba proběhla v 18 století pod vedením architekta Jacopa Braschi, kdy získal barokní podobu. Kostel je jednou z nejstarších minoritských staveb v Čechách. Kostelní věž je technickým unikátem, protože nemá vlastní základy, ale leží nad křížením dvou lodí. Klášter byl součástí hradebního opevnění. Virgin Mary's Ascension Church of the Minorite Order Jihlava Minorite Church was built in around 1250. At the same time was founded a nearby monastery. Over the years, was the church and monastery were rebuilt several times. The most important reconstruction took place in the 18th century and was done by the architect Jacopo Braschi, when they won the Baroque style. The church is one of the oldest buildings of Minorite order in Bohemia. The church tower is a technically unique because it has no own bases, but lies above the crossing of two ships. The monastery was part of a fortification. Die Minoriten-Kirche der Maria Himmelfahrt Die Minoriten-Kirche der Maria Himmelfahrt wurde um 1250 erbaut. Zur gleichen Zeit entstand ein anliegendes Kloster. Im Laufe der Jahre wurden die Kirche und das Kloster mehrmals umgebaut. Der wichtigste Umbau wurde im 18. Jahrhundert von dem Architekten Jacopo Braschi realisiert und die Kirche erhielt eine Barockgestalt. Die Kirche ist eines der ältesten Gebäude von Minoriten in Böhmen. Der Kirchturm stellt eine technische Besonderheit dar, weil er keine eigenen Fundamente hat und über der Gewölbevierung von zwei Schiffen steht. Das Kloster war ein Bestandteil einer Befestigung.

11 Muzeum Vysočiny Muzeum Vysočiny Oba domy, v nichž sídlí Muzeum Vysočiny Jihlavy, byly původně vystavěny v duchu gotiky. V průběhu let však postupně prošly renesanční, barokní i klasicistní přestavbou. V polovině 20. století byly upraveny pro potřeby muzea. Díky svým interiérům patří mezi nejvýznamnější památky jihlavské renesance. V současnosti tu jsou umístěny přírodovědné a historické sbírky vztahující se převážně k regionu Vysočina. Museum of Highlands Both houses, where is the Museum of the Highlands Jihlava located, were originally built in the spirit of the Gothic. Over the years, however, gradually passed through the Renaissance, Baroque and Classicist style. In the mid-20th century were adapted to the needs of the museum. Owing to their interiors the houses belong to the most important monuments of the Renaissance in Jihlava. Currently, there are placed scientific and historical collections relating primarily to the Highlands region. Regionalmuseum Vysočina Beide Häuser, in denen das Regionalmuseum Vysočina untergebracht ist, wurden ursprünglich im gotischen Stil erbaut. Im Laufe der Jahre wurden sie jedoch allmählich durch eine Renaissance-, Barockgestalt und einen klassizistischen Umbau verändert. In der Mitte des 20. Jahrhunderts wurden beide Häuser für die Museumbedürfnisse verbunden. Mit ihrem Interieur gehören sie zu den wichtigsten Denkmälern der Renaissance in der Stadt. Heute befinden sich hier die auf

Region Vysočina

konzentrierenden naturwissenschaftlichen und historischen Sammlungen.

12 Památník královské přísahy Památník královské přísahy Památník královské přísahy vystavěl roku 1565 kameník Štěpán Tettelmayer v duchu pozdní renesance. Vybudovat ho nechala městská rada na památku toho, že na tomto místě složil Ferdinand I. při vstupu na českou půdu 30. 1. 1527 přísahu českým stavům o zachování svobody a výsady země a všech stavů.

The royal pledge monument The royal pledge monument built in 1565 by stonemason named Stephen Tettelmayer in the spirit of the late Renaissance. It was build by a city council to commemorate the fact that at this point entered Ferdinand the First into the territory of Bohemia, on January 30, 1527. Here he pledged to guard the liberties and privileges of the Bohemian land and the status quo of all its social strata. Der Königstein Der Königstein wurde im 1565 vom Steinmetz Stephen Tettelmayer im Stil der Spätrenaissance erbaut. Er wurde auf Wunsch des Stadtrates aufgebaut und befindet sich an der Stelle, wo Ferdinand I. am 30. Januar 1527 das Gebiet Böhmens betrat. Dabei schwor er, die Freiheit und Privilegien des Landes und der Stände zu bewahren.

13 Park Gustava Mahlera Park Gustava Mahlera Park byl vybudován roku 2009 podle návrhu profesora Jana Koblasy. Vznikl na počest skladatele a dirigenta Gustava Mahlera a odkazuje na jeho dílo. Na jeho náměstíčku je možné vidět základy židovské synagogy, kterou Gustav Mahler navštěvoval. Synagogu roku 1939 vypálili nacisté. Gustav Mahler Park The park was built in 2009, and was designed by Professor John Koblasa. It was created in honor of the composer and conductor Gustav Mahler and refers to his work. On the square you can see the foundations of the Jewish synagogue, which Gustav Mahler visited. Synagogue was burned down by the Nazis in 1939. Der Gustav Mahler Park Der Park wurde im Jahr 2009 nach Entwurf von Professor Jan Koblasa erbaut. Er wurde zu Ehren des Komponisten und Dirigenten Gustav Mahler erstellt und bezieht sich auf seine Arbeit. Auf dem Platz ist es möglich, die Grundlagen der jüdischen Synagoge zu sehen, die Gustav Mahler besuchte. Die Synagoge wurde von den Nazis im Jahr 1939 niedergebrannt.

14 Podzemí - katakomby Podzemí – katakomby Jihlavské katakomby vznikaly postupně během 14. až 17. století. Jsou po Znojmu druhým nejrozsáhlejším podzemním labyrintem v České republice. Celková délka tohoto labyrintu je 25 km. Chodby jsou raženy ve skále v několika podlažích a nacházejí se pod téměř všemi objekty historického jádra. Původně sloužily zejména hospodářských účelům, pak nebyly určitou dobu využívány. V současnosti jsou částečně zpřístupněné veřejnosti. Underground corridors Jihlava catacombs were built during the 14th to 17 century. They are the second largest underground labyrinth in the Czech Republic - after Znojmo. The total length of this labyrinth is 25 km. The corridors are cut in the rock in several floors and there are under almost all historical objects. Originally catacombs were used mainly for economic purposes, then were not used for some time. Currently is underground partially available to the public. Das unterirdische Ganglabyrinth Die Katakomben wurden während des 14. – 17. Jahrhunderts gebaut. Sie sind nach Znojmo das zweitgrößte unterirdische Labyrinth in der Tschechischen Republik. Die Gesamtlänge von diesem Labyrinth ist 25 km. Die Gänge sind in den Felsen in mehreren Ebenen gehauen und befinden sich fast unter allen Gebäuden im historischen Kern. Ursprünglich dienten sie hauptsächlich den wirtschaftlichen Zwecken, dann wurden sie für einige Zeit nicht verwendet. Heute sind sie teilweise für die Öffentlichkeit zugänglich.

15 Radnice Radnice Jihlavská radnice vznikla postupným spojením tří původně gotických samostatných měšťanských domů. Nesourodý soubor těchto tří domů byl v 18. století upraven v jeden celek, propojen schodišti a sjednocen klasicistní fasádou. Před radnicí byla 5. července 1436 slavnostně vyhlášena Basilejská kompaktáta, jimiž byly ukončeny husitské války v našich zemích. V současnosti je sídlem Magistrátu města Jihlavy.

Municipal hall Municipal hall in Jihlava is the result of the gradual merger of three previously separate Gothic townhouses. Disparate set of these three houses was rebuilt into a single komplex in the 18th century, interconnected with stairs and unified with neoclassical facade. In front of the municipal hall were proclaimed the Basel Compacts on July 5th1436, which terminated Hussite wars in Bohemia. Currently it is the seat of the Municipal town of Jihlava. Das Rathaus Das Iglauer Rathaus entstand

durch

die allmähliche Verbindung der drei bisher

getrennten gotischen Stadthäuser. Das ungleichartige Ensemble von diesen drei Häusern wurde in dem 18. Jahrhundert in einen einzigen Komplex umgestaltet, durch Treppen miteinander verbunden und durch eine neoklassizistische Fassade vereinheitlicht. Vor dem Rathaus wurden am 5. Juli 1436 die Basler Kompaktaten verkündet, die die Hussitenkriege in unseren Ländern beendet haben. Heute hat hier der Magistrat seinen Sitz.

16 Zoologická zahrada Zoologická zahrada Roku 1957 byl v údolí řeky Jihlávky na území parku Heulos vybudován zookoutek. Ten se postupem času rozrostl a roku 1982 mu byl udělen status zoologické zahrady. Jihlavská zoologická zahrada je známá jako zoo bez mříží a specializuje se především na chov kočkovitých šelem, opic a plazů. Zoo In 1957, in the valley of the river Jihlavka in the park Heulos was built a zoo corner. It gradually grew and in 1982 he was awarded the status of a zoo. The Jihlava Zoo is known as a zoo without bars and specializes in breeding cats, monkeys and reptiles. Der Zoo Im Jahr 1957 wurde eine Zoo- Ecke im Jihlavka- Tal im Park Heulos erbaut. Sie breitete sich allmählich aus und im Jahr 1982 erhielt sie den Status eines Zoo. Der zoologische Garten ist als Zoo ohne Gitter bekannt und spezialisiert sich auf die Zucht katzenartiger Raubtiere, Affen und Reptilien.

17 Židovský hřbitov Židovský hřbitov Židovský hřbitov v Jihlavě byl založen roku 1869. Původně měl rozlohu 9 000 m2, ale kvůli výstavbě silnice byl zmenšen. V současnosti se zde nachází přes 1 000 náhrobků. Jsou tu pohřbeni mimo jiné rodiče a sourozenci světoznámého hudebního skladatele a dirigenta Gustava Mahlera, oční lékař Max Bondi, rabín Jakob Joachim Unger a další členové zdejší židovské komunity. Na hřbitově stojí památník obětem holocaustu odhalený roku 1995. Jewish cemetery The Jewish cemetery was established in Jihlava 1869. Originally it had an area of 9,000 square meters, but due to construction of the road was reduced. At present, there are over 1,000 gravestones here. There are buried among other parents and siblings of the famous composer and conductor Gustav Mahler, an eye doctor Max Bondi, Rabbi Joachim Jacob Unger and other members of the local Jewish community. In the cemetery there is a memorial to Holocaust victims unveiled in 1995. Der Jüdische Friedhof Der jüdische Friedhof in Iglau wurde 1869 gegründet. Ursprünglich nahm er eine Fläche von 9.000 qm ein, aber durch den Bau der Straße wurde seine Fläche reduziert. Heute befinden sich hier über 1.000 Grabsteine. Hier sind unter anderem die Eltern und Geschwister von dem berühmten Komponisten und Dirigenten Gustav Mahler, der Augenarzt Max Bondi, der Rabbi Joachim Jacob Unger und andere Mitglieder der jüdischen Gemeinde begraben. Auf dem Friedhof steht das Denkmal für die Opfer des Holocaust, das im Jahr 1995 enthüllt wurde.