Cykloturistický okruh v okolí Dušejova
Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že s o u h l a s í m s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.
V Jihlavě dne ………………………………….. Podpis
Poděkování Ráda bych poděkovala PaedDr. Emanuelu Hurychovi, Ph.D. za ochotu, velkou trpělivost a odborné vedení při vypracování této bakalářské práce. Za pomoc při práci s mapami děkuji slečně ing. arch. Marii Kotenové. Také bych chtěla poděkovat své rodině a přátelům, kteří se zúčastnili cykloturistického okruhu a následně se podíleli na dotazníkovém výzkumu.
VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECHNICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu
Cykloturistický okruh v okolí Dušejova Bakalářská práce
Autor: Alena Krejčová Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Jihlava 2014
Copyright © 2014 Alena Krejčová
Abstrakt KREJČOVÁ, Alena: Cykloturistický okruh v okolí Dušejova. Bakalářská práce. Vysoká škola Polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce: PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. 71 stran
Tato práce je zaměřena na cykloturistický okruh v okolí Dušejova. Teoretická část bakalářské práce se zabývá charakteristikou cyklistiky, tras, cyklistů, jízdních kol, mikroregionem Dušejovsko a Dušejovem. V praktické části je představena mnou nově vytvořená trasa cykloturistického okruhu a tato část obsahuje i návrh informační brožury s podrobným popisem trasy cykloturistického okruhu. Dále se zde nachází popis turisticky zajímavých míst na trase. Závěr praktické části tvoří dotazník.
Klíčová slova Cyklistika. Cyklista. Jízdní kolo. Dušejov. Cykloturistický okruh. Dotazník. Brožura.
7
Abstract KREJČOVÁ, Alena: Cycling circuits around Dušejov. Bachelor thesis. College of Polytechnics
Jihlava.
Department
of
tourism.
Thesis
supervisor:
PaedDr. Emanuel Hurych, Ph.D. Level of the professional qualification: Bachelor. Jihlava 2014. 71 pages.
This work is focused on cycling circuits around Dušejov. The theoretical part of bachelor´s final project deals with the characteristics of cycling, tracks, cyclists, bicycles, micro region Dušejovsko and Dušejov. The practical part deals with creating proposal for the route of cycloturistic circuit. The practical part contains draft information brochure with a detailed description of the route of cycloturistic circuit. In this section there is also a description of the places of interest along the route. Conclusion The practical part consists of a questionnairev.
Key words Cycling. Cyclist. Bicycle. Dušejov. Cycling circuits. Questionnaire. Brochure.
8
Obsah Úvod……………………………………………………………………………………11 1
2
Teoretická část ......................................................................................................... 13 1.1
Cyklistika ......................................................................................................... 13
1.2
Historie jízdního kola ....................................................................................... 13
1.3
Důležité pojmy v cyklistice .............................................................................. 14
1.4
Značení cyklistických tras ................................................................................ 14
1.5
Rozdělení cyklistické dopravy ......................................................................... 16
1.6
Rozdělení jízdních kol...................................................................................... 16
1.6.1
Horská kola ............................................................................................... 17
1.6.2
Krosová kola ............................................................................................. 17
1.6.3
Treková kola ............................................................................................. 17
1.6.4
Silniční kola .............................................................................................. 17
1.7
Kategorie cyklistů ............................................................................................ 18
1.8
Technika jízdy .................................................................................................. 18
1.9
Údržba kola ...................................................................................................... 20
1.10
Cyklistické oblečení a doplňky ........................................................................ 20
1.10.1
Spodní prádlo, trička a dresy .................................................................... 21
1.10.2
Kalhoty...................................................................................................... 21
1.10.3
Bundy ........................................................................................................ 21
1.10.4
Obuv.......................................................................................................... 22
1.10.5
Rukavice ................................................................................................... 22
1.10.6
Přilba ......................................................................................................... 22
1.10.7
Brýle.......................................................................................................... 22
1.11
Základní výbava kola ....................................................................................... 23
1.12
Zdravá výživa cyklisty ..................................................................................... 24
1.13
Desatero pro bezpečnou jízdu cyklisty ............................................................ 24
1.14
Mikroregion Dušejovsko .................................................................................. 25
1.15
Dušejov ............................................................................................................ 25
Praktická část ........................................................................................................... 27 2.1
Cykloturistický okruh v okolí Dušejova .......................................................... 28
2.1.1
Turistické zajímavosti na trase ................................................................. 28
2.1.2
Popis cykloturistického okruhu ................................................................ 36 9
3
2.1.3
Optimalizace délky cykloturistického okruhu .......................................... 43
2.1.4
Dotazníkové vyhodnocení ........................................................................ 44
2.1.5
Dopravní dostupnost do Dušejova ............................................................ 51
2.1.6
Informační brožura ................................................................................... 52
Závěr ........................................................................................................................ 53
Seznam použitých zdrojů ................................................................................................ 55 Knižní zdroje ............................................................................................................... 55 Elektronické zdroje ..................................................................................................... 56 Seznam ilustrací .............................................................................................................. 61 Seznam obrázků .......................................................................................................... 61 Seznam map ................................................................................................................ 61 Seznam grafů ............................................................................................................... 61 Seznam příloh…………………………………………………………………………..63
10
Úvod Téma Cykloturistický okruh v okolí Dušejova je zaměřeno na zmapování oblasti kolem obce Dušejov. Dušejov je hlavní obcí mikroregionu Dušejovsko, proto je trasa vedena odtud. Okruh zahrnuje většinu obcí v tomto mikroregionu. Téma se soustřeďuje na vytvoření cykloturistického okruhu s vhodným využitím turistických zajímavostí. Důvodem, proč mě toto téma oslovilo, je má obliba v cyklistice. Pokud mám nějaký volný čas, většinou ho vyplním jízdou na kole v přírodě. Nejsem však žádný profesionál a dle rozdělení cyklistů podle Pavla Landy bych se označila jako cyklista rekreant. Při cyklistice si odpočinu a ráda své trasy spojuji s navštívením a poznáním zajímavých míst. Dalším důvodem je, že tato práce byla už od počátku zaměřena na určitou lokalitu kraje Vysočina. V tomto kraji žiji již od narození a přímo v mikroregionu Dušejovsko bydlím spoustu let. Tuto malou oblast Vysočiny velmi dobře znám, proto jsem toho chtěla využít a nabídnout ji k poznání lidem z blízkého i dalekého okolí. Tímto tématem jsem dostala příležitost vytvořit vlastní cykloturistickou trasu, která povede krásným krajem Vysočiny a při níž poznáme zajímavá a někdy i opomíjená místa. Mnoho mých přátel a známých se mi totiž svěřilo, že by si rádi udělali cykloturistický výlet třeba na Čertův Hrádek, ale neví, kudy se tam jede a bojí se, že se cestou někde ztratí. A proto jsem chtěla vytvořit jednoduchý „návod” na příjemnou a bezpečnou cestu za poznáním. Teoretická část bakalářské práce se bude zaměřovat na cyklistiku – její historii, důležité pojmy, rozdělení cyklistiky a značení tras. Práce se soustředí také na cyklisty, typy cyklistů, techniku jízdy, zdravý životní styl, vhodné oblečení pro cyklistu a základní výbavu jízdního kola. Další část zahrnuje charakteristiku mikroregionu Dušejovsko a obce Dušejov, ve které začíná i končí cykloturistický okruh. Praktická část se bude zabývat návrhem cykloturistického okruhu se zaměřením na turisticky zajímavá místa. Dále se bude soustředit na popis trasy cykloturistického okruhu a na návrh informační brožury. Součástí bude také dotazníkové šetření zacílené přímo na cyklisty, kteří se zúčastnili cykloturistického okruhu.
11
Cílem bakalářské práce je vytvoření nové cykloturistické trasy v okolí Dušejova, která je vedena tak, aby cyklisté během cesty poznali co nejvíce zajímavých míst nacházejících se buď přímo na trase nebo v její blízkosti. Dalším z cílů je sestavení informační brožury s podrobným popisem cykloturistického okruhu. Informační brožura bude nabídnuta obecním úřadům, jejichž obvody navržená trasa prochází. Vyzkoušení cykloturistického okruhu vybranou skupinou cyklistů, sestavení dotazníku a následné zhodnocení trasy účastníky je dalším z cílů mé bakalářské práce. Pokud by se mnou navržený cykloturistický okruh líbil, mohl by být v budoucnu zrealizován tím, že by byl Klubem českých turistů zapsán jako nová cykloturistická trasa a osazen směrovými šipkami. Mikroregionu Dušejovsko by cykloturistický okruh mohl zvýšit návštěvnost a popularitu. Práce je zaměřena na jakéhokoliv cyklistu, který chce aktivně využít svůj volný čas a poznat krásnou část Vysočiny.
12
1 Teoretická část 1.1 Cyklistika „Každý člověk může pomocí vhodné sportovní aktivity zlepšit kvalitu a výkonnost svých orgánů a celého svého organizmu, a to v každém věku.” Cyklistika je mezi sporty velmi oblíbená. Protože tento typ sportu je nejen vhodný pro zdraví, ale i pro odpočinek a zážitek. Rodiny s dětmi nebo skupiny přátel tak mohou objevit různá místa, kam by se automobilem nikdy nedostali. Cyklistika je také velice vhodná při snižování tělesné hmotnosti, protože sedlo cyklistu nese a nepocítí tolik svoji nadváhu. Díky tomu nejsou zatěžovány klouby, šlachy, vazy. Tento sport probíhá venku a tím posiluje otužování a imunitu. [KONOPKA, 2007, s. 10-11] Pro jezdce se cyklistika postupně stává vášní a chce ji proto neustále zlepšovat. Důležité však je dobře znát své vlastní jízdní kolo a sebe. Cyklista je tak se svým kolem v souladu a může si užívat krásu jízdy. Cyklista, který dosáhne takového sladění, tento sport už nikdy neopustí a bude ho provádět s nadšením. [KONOPKA, 2007, s. 13]
1.2 Historie jízdního kola Kolo je vynález, který měl obrovský význam pro lidstvo a vývoj civilizace. Historie jízdního kola začala v roce 1818. Němec Karl Drais vytvořil kolo, které bylo poháněno odrážením nohou od země a řídilo se pomocí oje. Bylo patentováno pod názvem „draisina“ neboli drezína. Stroj se dále vyvíjel a zlepšoval. Například tím, že byly k přednímu kolu připevněny šlapací kliky. Roku 1897 představil Peirre Michaux šlapací dvoukolo na světové výstavě. Pojízdný stroj byl nazýván „velociped“, ale později dostal jméno „Michauline“ dle svého autora. [BAKALÁŘ, CIHLÁŘ, ČERNÝ, 1984, s. 5-9] Přední kolo se neustále zvětšovalo a zadní zmenšovalo kvůli pohánění předního kola. Velocipedy se těšily velké popularitě, avšak pro mnohé byla tato kola příliš vysoká a vratká, což při menší nerovnosti na cestě mnohdy znamenalo nepříjemný pád. V Anglii proto vznikly bezpečnější, ale pomalejší tříkolky. Roku 1868 vyrobil André Guilmet nízké šlapací kolo, které bylo poháněné zadním kolem. Vývoj jízdního kola nadále pokračoval a podílelo se na něm mnoho vynálezců. Kolo se již nevyrábělo ze dřeva, ale bylo železné. Později vznikl řetězový pohon, zpětná brzda a pneumatiky plněné vzduchem. [1] 13
1.3 Důležité pojmy v cyklistice Cyklotrasa – je vedena po silnicích a místních komunikacích. Cyklotrasy však mohou být také kombinovány, na příklad jsou vedeny po klasické vozovce, po cyklostezce nebo po krajním pruhu hlavní silnice. Značení cyklotras je velmi podobné jako u silniční motorové dopravy. Pro jejich značení se používají tři základní značky – „návěstidlo před značenou křižovatkou, směrová tabule a směrovací tabulka“. Značky slouží pro lepší orientaci cyklisty. Bývají situovány před křižovatkami nebo odbočkami jako klasické dopravní značky. Jezdci mají povinnost dodržovat všechna pravidla cyklotrasy a nejsou nijak zvýhodněni. [2] Cyklostezka – je vytvořena výhradně pro cyklistickou dopravu. Automobily nebo motocykly na tuto stezku nesmí. Povolení pro užívání cyklostezky mají také jezdci na kolečkových bruslích, lyžaři, chodci a maminky s kočárky. Cyklostezky jsou přesně vymezeny a vyznačeny vodorovnými a svislými dopravními značkami. Uživatelé stezky musí tyto značky respektovat a dodržovat určená pravidla. Každá cyklostezka má vždy ohraničený svůj začátek a konec. Povrch je většinou zpevněný, tzn. asfalt, dlažba. [2] Cykloturistická trasa – je vedena do přírody a terénu. Využívá polní a lesní cesty, může být použita i místní nebo účelová komunikace. Cykloturistické trasy jsou více zaměřeny na milovníky horských kol a adrenalinu, kteří mají rádi méně upravený povrch vozovky. Cesty by však měly být sjízdné pro jakýkoli typ jízdního kola. „Trasy jsou označeny pásovými značkami s okrajovými pásy žluté barvy a prostřední barva je buď červená, modrá, zelená nebo bílá. Na značce se může nacházet také šipka. Značení je doplněno směrovkami se žlutým podkladem, příslušným textem a popisem – Cyklotrasa KČT č. …. Cykloturistické trasy se značí podobně jako trasy pro pěší nebo lyžařskou turistiku.“ [3]
1.4 Značení cyklistických tras Cyklisticky značené trasy (dále CZT) jde rozřadit podle trasování a druhu cyklistické dopravy do tří skupin. O značení těchto tras se stará Klub českých turistů. •
Dálkové – nadregionální CZT – bývají vyznačovány mezi vzdálenějšími cíli. Na trasách by mělo být poskytnuto ubytování, stravování a dále na příklad vývěsky s mapami nebo jednoduchý servis pro jízdní kola. Tyto CZT jsou 14
určeny pro rekreační turisty a jsou cyklisty velice oblíbeny. Mají své označení CZT I. a II. třídy. [4] •
Regionální CZT – jde o to, aby tyto trasy navazovaly na značení místních CZT. Funkce tras je dopravní i relaxační. Označovány jsou jako trasy III. a IV. třídy. [4]
•
Místní CZT – jedná se o CZT IV. třídy. Tyto trasy využívají nejen cykloturisté, ale i občané daných obcí, kteří používají kolo při běžné denní činnosti. Funkce místních CZT je tedy dopravní i rekreační. [4]
Obrázek č. 1: Turistické značení KČT [5]
IS 20 Návěst před křižovatkou
IS 21a Směrová tabulka přímo
IS 19d Směrová tabule s dvěma cíli
IS 21b Směrová tabulka vlevo
IS 21c Směrová tabulka vpravo
Obrázek č. 2: Značení cyklotras KČT [5]
Cykloturistická značka a šipka
Cykloturistická směrovka
Obrázek č. 3: Značení cykloturistických tras KČT [5]
15
1.5 Rozdělení cyklistické dopravy Cyklistickou dopravu je možné rozdělit do tří skupin. •
Dopravní – jízdou na kole se lidé přepravují k určitému cíli. Jízdní kolo tak splňuje funkci dopravního prostředku. Jedná se o každodenní dopravu do práce, školy nebo za zábavou. Pro cyklistu je důležitá rychlost a zvolení nejkratší trasy. Cyklisté musí výborně znát provoz na silnici, protože se pohybují po hlavních a vytížených komunikacích. Tento typ cyklistů jezdí spíše jednotlivě a není závislý na počasí. [6]
•
Turisticko – rekreační – „cílem je samotná jízda na kole.“ Jedná se především o nadšence do cykloturistiky. Čím dál více jsou na kolech k vidění menší skupiny cyklistů, jako na příklad rodiny s malými dětmi. Ti většinou vyrážejí o víkendech nebo po dobu prázdnin. Cyklisté tohoto typu rádi během svojí trasy navštěvují zajímavá místa nebo příjemné prostředí přírody. Nemají problém s jakýmkoli zdržením. Jejich plánování cykloturistického výletu je však závislé na příznivém počasí. [3]
•
Sportovní – sportovci využívají jízdní kolo ke zvýšení jejich fyzických výkonů. Sportovní cyklisté nejčastěji trénují na komunikacích pro motorová vozidla nebo na speciálních závodních drahách, kde se snaží dosáhnout co nejvyšší rychlosti při jízdě. Strmé stoupání ani jiné překážky pro ně nejsou omezením, ale spíše výzvou. Sportovního cyklistu neodradí špatné počasí. [3]
1.6 Rozdělení jízdních kol Vhodný výběr jízdního kola je velmi důležitý pro bezstarostnou a spokojenou cyklistiku. Při pořizování bicyklu by si měl každý účastník nejprve promyslet, na co jej bude potřebovat. Také by si měl uvědomit, v jakém terénu se bude nejčastěji pohybovat, jak často bude kolo používáno, kolik kilometrů je cyklista schopen najet a jak vysoká bude investice do jízdního kola a příslušného vybavení. Dalším velmi důležitým bodem při výběru je velikost kola. „Doporučený test říká: Stoupněte si nad kolo a mírně rozkročte nohy. Od horní sedlové trubky musí být k rozkroku vzdálenost na sevřenou pěst.“ [MAKEŠ, KRÁL, 2002, s. 68-72]
16
1.6.1 Horská kola Horská kola jsou určena pro jízdu těžším terénem, kde se většinou nevyskytuje asfaltový povrch. Jedná se o nezpevněné lesní nebo polní cesty. Horské kolo je vytvořeno tak, aby dodalo jezdci pocit kontroly a ovladatelnosti při jízdě ve složitém terénu. Rám je robustní a kloní se k sedadlu. Kola jsou menší, mají však velice široké pláště s hrubým vzorkem pro lepší udržitelnost na nerovné vozovce. Pro zmírnění nárazů a vibrací je vhodné vybrat si horské kolo s odpruženými zadními nebo předními vidlicemi. Vysoký počet přehazovaček, kolem 21 převodů, umožňuje překonat i velice příkré stoupání. Nevýhodou je vyšší hmotnost kola, zhruba 13 kilogramů. [7]
1.6.2 Krosová kola Krosová kola jsou vhodným typem kol pro silniční komunikace i upravené lesní a polní cesty. Krosová kola se často využívají pro cykloturistiku. Kolo je poměrně velké, má užší plášť s jemným vzorkem, jezdec má více vzpřímený posed. Krosové kolo má nižší počet převodů, při jízdě jsou však rychlejší než horská kola. [8]
1.6.3 Treková kola Tyto jízdní kola jsou univerzálními prostředky nejvíce se hodící na silnice nebo asfaltem zpevněné cesty. Není vhodné používat kola pro vysoce náročný terén. Trekové kolo je nejvhodnější využívat jako dopravní prostředek, protože dosahuje vyšší rychlosti než horské kolo. Je lehké a doporučované pro cykloturistiku. Toto jízdní kolo je typově stejné jako krosové kolo, ale je navíc doplněno nosičem, světlem a blatníky. [8]
1.6.4 Silniční kola Silniční kola jsou nejrychlejším a nejlehčím typem kola. Hodí se na dopravní a kvalitně zpevněnou komunikaci, kde lze dosáhnout při jízdě velké rychlosti. Nutností je vyhýbat se terénu, protože silniční kolo není zkonstruováno tak, aby zatížení v terénu vydrželo. Rám kola je lehký, ale také velice pevný. Pláště kol jsou nejužší s jemným vzorkem. Čím je pneumatika hladší, tím menší je odpor při jízdě. Výrazným znakem silničního kola jsou zahnutá řídítka, což při správném posedu zajišťuje lepší aerodynamiku. [9]
17
1.7 Kategorie cyklistů Cyklisty je možné rozdělit do různých kategorií, podle jejich zájmu. Autor knihy „Cyklistika” Pavel Landa [2005, s. 10-12] je rozdělil následovně: 1) Cyklista – rekreant má vlastní jízdní kolo, ale je mu lhostejné, jaký typ kola to je. Používá kolo k různým úkonům, na příklad pro přesun do práce, do školy, na nákup nebo s kamarády na všemožné akce. Cyklista rekreant nepotřebuje speciální oblečení, vystačí mu klasické oblečení vhodné pro sport. Taktéž kvůli cyklistice neupravuje svojí životosprávu. Tento typ cyklisty jezdí na kole za účelem příjemně stráveného volného času. 2) Cyklista – hobík si vybírá kvalitní jízdní kolo přesně podle svých požadavků. Nebojí se do cyklistiky více investovat, ať už jde o bicykl nebo speciální výstroj, jako na příklad přilba, boty, dres, kalhoty. Hobík má cyklistiku jako svůj životní styl. Pravidelně si plánuje svoje tréninky pro zlepšování kondice, tomu odpovídající regeneraci a samozřejmě také pitný a stravovací režim. Hobík se většinou účastní vhodně zvolených cyklistických závodů. Snem každého cyklisty hobíka je stát se profesionálním sportovcem. 3) Cyklista – profesionál je sportovec, který se věnuje cyklistice na nejvyšší úrovni. Jeho cíle jsou zúčastnit se soutěží v České republice, Evropě, světě nebo na olympijských hrách. Trénování a přípravě na závody podřizuje celý život, aby mohl dosahovat absolutních výkonů. Pokud by jich jezdec nebyl schopen dosáhnout, nemohl by se cyklistice věnovat na profesionální úrovni.
1.8 Technika jízdy Aby cyklista správně ovládal jízdní kolo, měl by se nejdříve naučit techniku jízdy. Je to velice důležitá část v cyklistice, protože když se jezdec dokonale sladí se svým kolem, může
tak
plně
vyvíjet
svojí
tělesnou
výkonnost
a
ještě
šetřit
energií.
[KONOPKA, 2007, s.67] Předpokladem pro cyklistův kvalitní výkon je správné nastavení sedla, tzv. cyklistický posed. Poloha sedadla a řídítek je závislá na výšce těla. Výška sedla by měla být nastavena tak, aby se při šlapání pata stále dotýkala pedálu. Jezdec se opírá do pedálu nejširší částí chodidla. Sedadlo by se mělo nacházet ve vodorovné poloze. 18
„U klasických jízdních kol jsou řídítka nastavena o trochu výše než sedačka. Pokud má jezdec špatný posed, mohou se u něj objevit zdravotní potíže s tím spojené. Jde o svalovou
bolest
rukou,
zad,
lýtek,
stehen
nebo
Achillovy
šlachy.“
[KONOPKA, 2007, s.67]; [LANDA, 2005, s.13-14] Další důležitou částí techniky jízdy je správný posed na kole během jízdy. Cyklista musí sedět v sedle hmotností celého těla. Velmi častou chybou při sezení je přenášení váhy na boky. Horní polovina těla by se neměla vůbec pohybovat. Cyklistův trup je uvolněný a tvoří mírný oblouk. Ruce jsou volně položeny na řídítka. [10] Cyklističtí odborníci radí nacvičovat si techniku jízdy na trenažéru. Jedná se o jednoduchý trenažér, kdy se jízdní kolo rozšlape na pohyblivých válcích a není nikde připevněno. Při tom se viditelně prokáže pohyb horní části těla, protože se kolo začne smýkat po válcích. Před zrcadlem si může cyklista prohlédnout svůj posed a objevit různé chyby. [LANDA, 2005, s.18] K nedílné součásti techniky jízdy patří také ovládání převodů. „Chrastící’’ řetěz znamená špatné přehazování. Přehazování je nutné dobře si promýšlet. Pokud před sebou cyklista vidí stoupání, přehodí si na lehčí převod už pod ním. V kopci by to již nebylo možné, protože je kolo v tu chvíli velice zatíženo. Správné přehazování slouží především k tomu, aby cyklista udržoval stejnou frekvenci šlapání. [11] Rytmus jízdy by měl být ustálený a neměnný. Cyklista si tím podřídí svůj organismus a je pak schopen vytrvalosti a kvalitních výkonů. Avšak vyhledat si správný rytmus jízdy a frekvenci šlapání je na delší dobu, většinou až několik sezon. Na správnost rytmu má velký vliv stavba těla a technika jízdy neboli somatotyp. Druhý faktor, který ovlivňuje rytmus jízdy je charakteristika osobnosti – temperament. Na příklad flegmatik se při jízdě pohybuje pomaleji, ale stabilně. Opakem je cholerik a jeho vysoká frekvence šlapání a nevyrovnaná jízda. [LANDA, 2005, s.20] Jízda v zatáčkách se nesmí podceňovat. Pokud ji jezdec projede příliš rychle, může ho zákrut vynést mimo vozovku. Cyklista začíná brzdit už před zatáčkou. Jestliže by brzdil až v zatáčce, mohlo by to pro něj být nebezpečné. Jezdec by si měl před zatáčkou včas zvolit bezpečný oblouk průjezdu. [11] Na řídítkách se nachází dvě brzdové páky. Seřizují se na délku prstů cyklisty. Levá páka manipuluje s předním kolem a pravá páka ovládá zadní kolo. Při brždění předním kolem 19
hrozí přepad přes řídítka. Při brždění zadním kolem se může zadní kolo zablokovat a dostat do smyku. Nejvhodnější je brzdit oběma brzdami najednou. Tím se také o polovinu zkrátí brzdná dráha. [11]
1.9 Údržba kola O jízdní kolo kteréhokoli typu by se mělo pravidelně pečovat. Kontrolovat jeho stav před jízdou i po jízdě, odstraňovat nečistoty, spravovat jeho funkce. Řetěz by měl být vždy čistý. Aby pracoval měkce a tiše, musí být dobře promazán. Používá se tzv. teflonový olej, který snižuje tření. Je však nutné nanášet ho alespoň každých sto kilometrů. Olej se vtírá do řetězu po celém obvodu. Pro dokonalejší vyčištění řetězu se používají speciální čističky neboli pračky řetězu. [12] Pneumatiky musí být správně nafouknuté, ani přehuštěné ani podhuštěné. To lze zjistit jednoduše - zmáčknutím pneumatiky prstem. Jestliže má cyklista vyšší tělesnou váhu, měl by mít tlak v kolu také vyšší. Na pneumatikách je viditelný vzorek, kola jsou pevně připevněna ve vidlicích. [13] U brzdných systémů může dojít k jejich uvolnění, trhání brzdných lanek, záběr brzdy na konci chodu, nepřesné doléhání brzdných „špalků’’ na ráfek kola. Každá brzda se může seřizovat jinak, proto je nejvhodnější navštívit autorizovaný servis. [13] Převodníky je také vhodné zbavovat mastnoty a špíny. U šlapacích klik se kontroluje dotažení středových šroubů a utažení šlapátek. Je dobré promazat pedály vazelínou. [13] Je vhodné očisťovat trubku pod sedadlem, protože tato část bývá často zašpiněna vodou a blátem. Kov potom rezaví a šrouby se zanášejí. Nejlepším řešením je omýt špínu čistou vodou a otřít dosucha. [12]
1.10 Cyklistické oblečení a doplňky Cyklistické oblečení je pro cyklistu velice důležitou součástí. Ať už z hlediska pohodlí jezdce nebo ochrany před klimatologickými podmínkami. V dnešní době již cyklista nechce jezdit jen v bavlněném tričku a obyčejných kraťasech. Pokrok ve výrobě cyklistického oblečení poslední roky velmi rychle vzrostl. Oblečení je vytvářeno z komfortních materiálů, které jsou na těle příjemně lehké, vzdušné a dobře sají pot. 20
Cyklista si tak může ve specializovaných cykloprodejnách vybrat ze široké škály cyklistických oděvů dle svých požadavků, představ a módních trendů. [14]
1.10.1 Spodní prádlo, trička a dresy „První pravidlo při výběru prádla a dalších svršků zní – zapomeňte na bavlnu.” Bavlněné oblečení je pro veškeré sporty naprosto nevhodné. Bavlna vysoce saje pot, lepí a studí tělo. Cyklista by si měl vybírat prádlo z funkčních materiálů. Ty odvádí vlhkost z těla, materiál zůstane suchý a barva stále zachovalá. Důležité je, aby oděv všude přiléhal k tělu a mohl tak plnit svůj účel. „Při koupi trička si musí cyklista nejprve rozmyslet, zda bude tričko nosit přímo na těle nebo na spodním prádle jako druhou vrstvu.“ Dle toho lze vybrat materiál z vlákna určité tkaniny nebo z vlákna se složkou bavlny. Stejně tak lze postupovat i při nákupu dresu. Ten se pro cyklistiku přímo nabízí, obzvláště pro jeho kvalitně propracované detaily. „Řeč je o stojáku u krku, kapse se zipem na zadní části a o připínacích dlouhých rukávech.” Trička a dresy jsou různých střihů, ale i pestrých a originálních motivů. [MAKEŠ, KRÁL, 2002, s. 99]
1.10.2 Kalhoty Kalhoty jsou pro jezdce nejpřednější součástí oděvu. Vybrat si cyklistické kalhoty je možno ze tří délek – šortky nad kolena, tříčtvrteční kalhoty nebo dlouhé kalhoty po kotníky. Jsou vyráběny z polyamidu a elastické vložky. Vlastní také antibakteriální vložku, tzv. výstelku. Mezi přednosti takovýchto kalhot patří: ochrana a změkčení v oblasti rozkroku, snížení tření stehen o sedadlo a zabránění jejich sedření, zpevnění hýždí a břicha. Střih kalhot je takový, aby měl stálý anatomický tvar a těsně přiléhal k nohám. Některé kalhoty jsou navíc vybaveny šlemi. Mají vyšší část látky na zádech a břiše, což se dobře využije v zimě při nízkých teplotách. [15]
1.10.3 Bundy Bundy jsou rozlišovány podle materiálů a podle jejich používání v ročních obdobích. Větrovky chrání jezdce především před větrem, ale i mírným deštěm. Zateplené bundy jsou vyrobeny z flísu. Udržují tělesnou teplotu a odvětrávají, ale nejsou odolné proti větru. Zimní bundy musí dobře sloužit z hlediska větrání, odolnosti větru a udržení teploty. Stejně jako zateplené bundy jsou vykládány flísem. Zimní bundy se 21
od ostatních odlišují delšími rukávy, delším zadním dílem, límcem u krku a vnějšími kapsami. Výhodou je přední zip zakrytý pásem látky, který brání profukování. [16]
1.10.4 Obuv Cyklistické tretry jsou naprosto jiné než klasické tenisky. Klasická sportovní bota se při šlápnutí do pedálu obtočí jakoby kolem „šlapátka” a tím se velice sníží účinek záběru. Speciální cyklistická tretra má tvrdou podrážku a může proto zabrat celou rozlohou nohy. Cyklista tak využívá všechnu svou energii a zbytečně se neunavuje. Po vyjmutí speciálního gumového plátku z podrážky je obuv vhodná pro speciální nášlapné pedály. Bota je vyrobena z pravé či umělé kůže. [17]
1.10.5 Rukavice Bezprstové rukavice jsou velice vhodné jako ochrana dlaní při pádu a otlačení dlaní od řídítek při delších vyjížďkách. Rukavice jsou totiž vypolstrované gelem. Ušité jsou z froté materiálu a místy mají protiskluzovou úpravu, která se nejvíce hodí v deštivém počasí. [18]
1.10.6 Přilba Správně vyrobená přilba by měla mít polystyrénový skelet a vnější část z plastové skořepiny. Je vybavena větracími otvory. Helma musí přesně kopírovat hlavu jezdce, aby dobře plnila svůj účel. Upínací mechanismy jsou dnes již více moderní než klasický podbradní řemínek. Na přilbě lze regulovat velikost pomocí vnitřních obvodů výstelky nebo nastavením mechanismu za týlem hlavy. Pokud jsou splněny všechny zmíněné požadavky, tak jedině takováto helma bezpečně ochrání cyklistovu hlavu při pádu. Všichni cyklisté do osmnácti let musí dle legislativních předpisů nosit cyklistickou přilbu. [19]
1.10.7 Brýle Nejedná se o brýle sluneční jako spíš brýle na ochranu oka před hmyzem, prachem nebo kamínky. Je lepší vybrat si světlejší skla, protože se dají použít i v podvečer. Samozřejmě i takovéto brýle mají určitý UV-filtr. Jsou z lehkých materiálů, ale vysoce
22
odolné. Brýle musí dobře sedět na obličeji, zvláště na nose. Výhodou je gumový pásek přichycený k brýlím sloužící k pověšení brýlí na krk nebo zamezení jejich ztráty. [20]
1.11 Základní výbava kola Každé jízdní kolo by mělo mít určitou výbavu. Nejvhodnější je pořídit si ji ihned při nákupu kola. Zámky na kolo – slouží proti krádeži kola. V zámku se nachází ocelové lanko, které nelze přeříznout ani přestříhnout. Zámek se omotá kolem bicyklu a zamkne se buď klíčkem, nebo číselným kódem. [21] Cyklocomputery – neboli tachometry. Jejich hlavním smyslem je určení rychlosti jízdy a ujeté vzdálenosti. Kvalitnější počítače mají samozřejmě více funkcí, na příklad měření průměrné rychlosti, nadmořské výšky nebo třeba aktuální frekvence srdečního tepu cyklisty. Důležité je správné nastavení cyklocomputeru, což znamená přesné zadání obvodu kola. [22] Osvětlení – slouží především pro bezpečnou jízdu na kole. Díky světlům je cyklista dobře viditelný na vozovce a automobily se mu jednoduše vyhnou. Na zadní části jízdního kola by měla být připevněna takzvaná blikačka. Blikačka má červenou barvu, může stále svítit nebo různě blikat. Zepředu, na řídítka se připevňují přední světla. Jejich úkolem je osvětlovat celou vozovku před jezdcem. Blatníky – využívají hlavně cykloturisté. Blatníky umí cyklistu ochránit před vodou, blátem a drobnými kamínky. Rozlišují se dva základní typy – přední blatník a zadní blatník. Blatníky mohou být pevně připevněny ke kolu nebo se dají lehce odepnout. [23] Lahve na vodu – jsou v cyklistice nezbytné, neboť se pitný režim musí dodržovat při každém sportu. Cyklističtí odborníci doporučují koupi lahve litrové s uzavíratelným víkem nad otvorem k pití. Lahve jsou vyrobeny z plastu, hliníku nebo termomateriálu. K jízdnímu kolu se připevní také držák, kam se láhev před jízdou vloží. [24] Pumpičky – neboli hustilky. Každý cyklista by měl alespoň jednu vlastnit. Jsou dva typy pumpiček – na domácí použití nebo na cesty. Pumpa doma by měla být velká a efektivní, hustilka na cesty lehká a drobná. Mini pumpička na cesty bývá většinou připevněna k rámu jízdního kola nebo pod košem na lahev. [25] 23
Brašny, batohy – existují různé typy a velikosti. Poslouží především jako úložný prostor pro nářadí, náhradní díly a drobnosti na cestu. Jejich upevnění na kole je různé, mohou se nacházet na rámu bicyklu, pod sedadlem nebo na řídítkách. Lze je jednoduše připevnit ke kolu suchým zipem nebo zacvakávacími knoflíky z kovu či plastu. Výrobci nabízejí také brašny a vaky na zadní nosič, které jsou nejvhodnější na dlouhé cesty. Mezi cyklisty jsou velmi oblíbené ledvinky. [26]
1.12 Zdravá výživa cyklisty Zdravá strava je pro každého cyklistu velice důležitou součástí jejich života. Správným jídlem je ovlivněn jak jejich výkon, tak i regenerace. „Kvalitní zdravá strava by měla obsahovat sacharidy, minerály, tuky, vlákninu, bílkoviny, vitaminy, a samozřejmě vodu.” Avšak skladba těchto surovin musí být vyvážená, protože pokud je tělu podáváno
více
živin,
než
je
třeba,
cyklista
začne
být
obézní.
[MAKEŠ, KRÁL, 2002, s. 133] Nejvíce energie se spotřebovává přímo při jízdě na kole, a tak je vhodné energii zároveň doplňovat. Cyklisté mají v oblibě energetické tyčinky, sportovní nápoje nebo tubu s energetickým gelem. Nezbytné je doplňování vody. Voda se z těla při výkonu rychle vytrácí a může dojít k dehydrataci. Dostatek vody a vitamín B6 zamezí svalovým křečím. Nejvhodnějšími typy nápojů je obyčejná voda, čaje, minerálky nebo džusy ředěné vodou. Je vhodné užívat také vitamíny a kloubní výživu. [27] Dalším důležitým bodem ve zdravé výživě je snížení přísunu tuků. Nejvhodnější by bylo se tuků úplně vzdát, ale pro začátek může cyklista své tučné pokrmy vyměnit za ne tolik tučná jídla. Odborníci doporučují konzumaci ovoce a zeleniny minimálně jednou denně. Tmavé a celozrnné pečivo by mělo dostat přednost před bílým. Pro silné kosti a svaly je dobré poskytovat tělu dostatečné množství vápníku. Ten je především obsažen v mléku, jogurtech, sýrech a dalších mléčných výrobcích a ovocných džusech. [28]
1.13 Desatero pro bezpečnou jízdu cyklisty „1) Dodržujte pravidla silničního provozu. 2) Buďte ohleduplní a opatrní. 3) Mějte jízdní kolo v řádném technickém stavu. 24
4) Buďte viditelní. 5) Buďte v dobré fyzické kondici a nepřeceňujte své zdraví. 6) Používejte ochrannou cyklistickou přilbu. 7) Používejte vhodný oděv a obuv. 8) Volte vhodnou trasu a dobu. 9) Nákup nebo zavazadla převážejte na nosičích. 10) Nepodceňujte jízdu na kole.” [29]
1.14 Mikroregion Dušejovsko Mikroregion Dušejovsko je svaz obcí v jihlavském okresu. Mikroregion se rozkládá na deseti obcích, jsou to obce: „Dušejov, Boršov, Hojkov, Nový Hojkov, Hubenov, Starý Hubenov, Milíčov, Mirošov, Jedlov, Cejle, Ježená, Opatov, Dvorce.” Největší vesnicí je Dušejov, který je také centrem všech obcí. V těchto obcích žije dohromady 2 000 obyvatel. Rozloha mikroregionu je 54,54 km2. Cílem sdružení mikroregionu Dušejovska je rozvoj v tomto regionu. Svaz byl založen 22. září v roce 2004. [30] V mikroregionu Dušejovsko existuje malý spolek dobrovolníků, který organizuje různá představení, besedy, vánoční koncerty, trhy, nebo schůzky, kde se může občan dozvědět o budoucích plánech v regionu.
1.15 Dušejov Vesnice Dušejov leží dvanáct kilometrů od Jihlavy směrem na západ. Obec má rozlohu 490 hektarů. Vyvýšení Dušejova je 610 metrů nad mořem. V obci momentálně žije 450 obyvatel. [31] První psaná zmínka o obci je ze 13. století, kdy na této oblasti probíhala kolonizace ze strany želivského kláštera. Do roku 1468 patřil Dušejov želivskému klášteru a následně dalším vlastníkům panství Větrného Jeníkova. V roce 1654 se v Dušejově nacházelo osm hospodářských budov a pět domků. [32] Obec se nalézá poblíž Čeřínku, což je přírodní park. „Za Dušejovem, v území na pravém břehu Jedlovského potoka byla v roce 1999 vyhlášena přírodní rezervace 25
Chvojnov. Jde o nejvzácnější rašeliništní lokalitu na Českomoravské vrchovině. Nachází se zde rozsáhla rašeliniště, rašelinné louky a mokřady. Rezervace je rozlehlá na 11 hektarů půdy.” [TROJAN, 2010, s. 33] Dominanta obce Dušejov je samozřejmě kostel svatého Bartoloměje. Byl vystavěn roku 1787, v typickém slohu – venkovské baroko. V Dušejově se vždy nacházela základní škola. Vyučování zde probíhalo už od roku 1947, avšak v prvotní školní budově. Ta se dnes využívá pro poštovní úřad, pohostinství a sbor dobrovolných hasičů. Zhruba o deset let později byla postavena nová budova školy. Probíhá zde klasická devítiletá výuka. Škola má tři podlaží a vlastní stravovací zázemí. V areálu školy se nachází i mateřská škola. V obci je také zdravotní středisko, sokolovna, obchod s potravinami, několik
sportovních
hřišť
a
poměrně
rozsáhlé
zemědělské
družstvo.
[TROJAN, 2010, s. 33]
Obrázek č. 4: Obec Dušejov [33]
26
2 Praktická část V praktické části bych chtěla představit jednotlivé turistické zajímavosti, které je možné vidět během jízdy cykloturistickým okruhem nebo nacházející se poblíž trasy. Každý účastník okruhu se tak může rozhodnout, která pozoruhodná místa bude chtít navštívit a poznat. Dalším sektorem v praktické části je podrobný popis trasy cykloturistického okruhu pro lepší orientaci cyklistů na cestě. Je zde vytvořeno i několik map cykloturistického okruhu, ve kterých je vyznačena trasa, turisticky zajímavá místa na okruhu nebo i místa, kde je možnost se po cestě občerstvit. Pro optimalizaci délky okruhu je navrženo rozdělení trasy na dvě části. Součástí praktické části je také dotazníkové šetření, které je zacílené přímo na cyklisty, kteří se zúčastnili cykloturistického okruhu. Z vyhodnocení dotazníků se dozvíme, jakému typu cyklisty vyhovuje tato nová trasa, jejich názory, námitky. V praktické části jsou také informace o dopravní dostupnosti do obce Dušejov. Jsou zde popsány druhy dopravy, které lze využít. Závěrem praktické části je návrh informační brožury, kde je podrobně popsána trasa cykloturistického okruhu a kde je i mapa okruhu s vyznačením turistických zajímavostí na trase.
27
2.1 Cykloturistický okruh v okolí Dušejova 2.1.1 Turistické zajímavosti na trase 1. Kostel sv. Bartoloměje Kostel sv. Bartoloměje se nachází uprostřed obce Dušejov. Stojí zde již od roku 1787 a vyznačuje sloh venkovského baroka. Kostel svatého Bartoloměje je římskokatolické církve a spadá pod biskupství českobudějovické diecéze. Poutní slavnost se koná na sv. Bartoloměje 24. srpna. Poutní mše svatá bývá v neděli v 9 hodin a 45 minut. V současné době zde vykonává bohoslužby P. Mgr. Ján Augustin Grambal, OPraem. Kolem kostela se rozkládá poměrně rozsáhlý hřbitov. Vedle kostela stojí fara, která je momentálně nevyužívána. [34]
Obrázek č. 5: Kostel sv. Bartoloměje [35]
2. Národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště Hojkovské rašeliniště je národní přírodní památkou od 8. července roku 1982. Jde tak o nejstarší rašeliniště Českomoravské vrchoviny. „Leží poblíž obce Hojkov, zhruba 600 metrů směrem na jih, a současně se také nalézá v oblasti přírodního parku Čeřínek. Rašeliniště se nachází na území s výměrou 4,90 hektarů půdy a v nadmořské výšce 640 – 650 metrů. V místech rašeliniště vyvěrá Hojkovský potok. Hojkovské rašeliniště se ochraňuje z důvodu výskytu velkých rašelinných ploch, zamokřených luk, bažinatých olšin a slatinišť s příznačnou ohroženou květenou.“ [36] V minulosti, na konci 19. století, se v této oblasti těžila rašelina. Těžba velice ovlivnila dnešní stav rašeliniště a to hlavně kvůli tomu, že musela být lokalita odvodněna. Kvalitní rašelina byla odtěžena po druhé světové válce a kolem roku 1950 byla těžba ukončena. Poškozené území bylo následně zalesněno olšemi, břízami a smrky. 28
Bohužel se v okolí rašeliniště začaly odvodňovat louky, což znamenalo prudké zhoršení stavu rašeliniště. Proto zasáhlo Muzeum Vysočiny a ochránci přírody z Jihlavska a Hojkovské rašeliniště bylo vyhlášeno za Chráněný přírodní výtvor a následně za Národní přírodní památku. V současnosti zde probíhá náležitá péče o toto území, jedná se o odstraňování dřevinných náletů, sklizeň a kosení luk, čištění tůněk a vytváření nových tůní. [37] „Hlavními dřevinami zde jsou olše lepkavá, bříza bělokorá a smrk ztepilý.” „Roste zde široká škála bylin, jako na příklad rosnatka okrouhlolistá, ohrožená bylina ďáblík bahenní nebo třtina nachová, která je kriticky ohroženou rostlinou. Rašeliniště je azylem pro mnoho druhů živočišné říše. Žije tu 35 druhů ptáků, velké množství obojživelníků a hadů. Největší částí živých tvorů je čeleď bezobratlých. Vyskytují se zde také vzácné druhy motýlů nebo mravence rašelinného.” [36]
Obrázek č. 6: Fauna a flora - Hojkovské rašeliniště [37]
3. Nový Rychnov Městys Nový Rychnov je rozložen 13 kilometrů od Pelhřimova a 19 kilometrů od Jihlavy. Počet obyvatel se pohybuje okolo čísla 1000. Rychnov se rozděluje na sedm částí - Čejkov, Chaloupky, Křemešník, Nový Rychnov, Řeženčice, Sázava a Trsov. V obci se kříží silniční komunikace II. třídy a III. třídy. Podél příjezdové cesty do obce jsou vzrostlé, velice staré topoly, které tvoří okouzlující alej. [38] V obci se nachází renesanční zámek z 16. století. V minulosti byl dvakrát přestavován, nyní se v prostorách zámku nachází místní knihovna. Nade dveřmi zámku je umístěn znak městyse Nový Rychnov. Uprostřed obce stojí barokní kostel zasvěcený Panně Marii. Vzácností je zpovědnice z barokního období a křtitelnice vyrobená z cínu.
29
Naproti
kostelu
je
umístěna
socha
svatého
Jana
Nepomuckého.
[PODHORSKÝ, 2003, s. 119-120] V Novém Rychnově funguje základní a mateřská škola. Je zde přírodní koupaliště, sportovní hřiště, malé zdravotní středisko a pět chovných rybníků. Zajímavostí jsou staleté kaštany u kostela a chráněný dub, který roste již 150 let. [38]
Obrázek č. 7: Nový Rychnov [vlastní archiv, 39]
4. Křemešník Křemešník
je
velice
významným
poutním
místem
v
jihlavském
okresu.
S výškou 765 metrů nad mořem je zároveň nejvyšším místem Českomoravské vrchoviny. Na vrcholu Křemešník se nachází přírodní rezervace. Ta byla vyhlášena především pro ochranu vzácných druhů rostlin, starých lesních porostů a velkého množství ptáků a motýlů. Slavný sochař a medailér Josef Šejnost zde vybudoval zajímavou stavbu „Větrný zámek”, která mu měla posloužit jako muzeum medailí. Budova se však dodnes nedostavěla. Mezi farou a kostelem jsou umístěny vzácné sluneční hodiny. Na stěně fary je vytvořen námět podle Bible – Kalvárie. [PODHORSKÝ, 2003, s. 120-121] Ubytovat se lze v hotelu Křemešník přímo na vrcholu kopce. K dispozici je patnáct dvoulůžkových pokojů a vynikající restaurace. Vedle hotelu stojí socha vyřezaná ze dřeva znázorňující postavu poutníka. Dále se na Křemešníku nachází funkční lyžařská sjezdovka a nově také sportovní a lanové centrum. [40]
30
Obrázek č. 8: Socha „Poutník”, hotel Křemešník [vlastní archiv]
Kostel Nejsvětější Trojice Kostel Nejsvětější Trojice byl do nynější podoby zrekonstruován v polovině devatenáctého století. Původně zde stála dřevěná kaple. Uvnitř kostela je možno vidět oltář s vyobrazením korunovace Panny Marie, tři sochy andělů v životní velikosti, četné fresky a rozsáhlé varhany. Prohlídka kostela je možná po předchozí domluvě. [41]
Obrázek č. 9: Kostel Nejsvětější Trojice [vlastní archiv]
Prameny Křemešnické prameny byly známé již v minulosti. Lidé tvrdili, že jsou zázračné, a tak pro tuto vodu přicházela celá procesí. Později zde proběhly výzkumy a ty prokázaly, že se v pramenech vyskytuje mírná radioaktivita, malé množství minerálů a také stříbra. Stříbro bylo totiž v oblasti kolem Křemešníku těženo již ve 13. století. Díky stříbru se voda nekazí a nejsou v ní žádné bakterie. Nejvíce navštěvovaným pramenem je „zlatá” nebo též „zázračná” studánka. Byla u ní postavena malá kaple, nachází se pod kostelem. Avšak voda se zde objevuje pouze od prosince do června. 31
Méně známou studánkou je studánka „stříbrná”. Tu lze nalézt zhruba kilometr pod zlatou studánkou a voda zde má stejnou kvalitu. Výhodou je tekoucí pramen po celý rok. [DOJAVOVÁ, 2008, s. 5] Křížová cesta Křížová cesta vede lesem od „zlaté” studánky nahoru ke kostelu. Je vytvořena z třinácti žulových kapliček s malovanými obrazy. Zakončena je Božím hrobem vytesaným ve skále, kde leží socha těla Ježíše Krista v životní velikosti. [42] Rozhledna Pípalka Rozhlednu Pípalku postavil v roce 1992 Klub českých turistů za pomoci Armády České republiky. Rozhledna je z ocelové konstrukce. Výška činí 52 metrů. Je otevřena pouze od května do října za poplatek dvacet korun na osobu. [43] Naučná stezka V roce 2004 byla okolo vrchu Křemešník zbudována naučná stezka Městskou správou lesů Pelhřimov. Jedná se o deset stanovišť vytvořených v podobě kmenů stromů, kde se nachází důležité informace a příslušné obrázky. Stezka začíná u hotelu a zde také končí. Délka trasy je přes tři kilometry. Cílem naučné stezky je seznámit účastníky s přírodním prostředím a kulturou. [44]
Obrázek č. 10: Naučná stezka [vlastní archiv]
32
5. Čertův Hrádek Čertův Hrádek je přírodní památkou ležící uprostřed přírodního parku Čeřínek. Rozloha tohoto chráněného území má zhruba 15 hektarů. Jedná se o mohutný morfologický skalní žulový útvar s rozměry 11 metrů do výšky a 22 metrů do šířky. Přírodní výtvor pochází zřejmě z období čtvrtohor. „Lze spatřit kamenné klenby s rozpukanými horninami, skalní tunely a komíny, puklinové jeskyně a kamenná moře.” Okolo skalního útvaru se rozkládají smíšené lesy. [VÁVRA, ŠTECL, MALÝ, 2008, s. 95-97] Vede zde naučná stezka, která informuje o přírodě, lesních ekosystémech, zvířatech. Stezka má čtyři zastavení, je zakončena u Čertova Hrádku. Na začátku a na konci trasy jsou postavena malá odpočívadla v podobě stolů s lavicemi. Naučnou stezku vytvořila Městská správa lesů Pelhřimov.
Obrázek č. 11: Čertův Hrádek [vlastní archiv] 33
6. Čeřínek Z Jihlavy směrem na západ se nachází vrch Čeřínek, který sahá do výšky 761 metrů nad mořem. Kopec je skoro celý zalesněný smíšeným lesem. Roku 1984 zde byl vyhlášen Přírodní park Čeřínek z důvodu ochrany vzácných biologických lokalit a skalních útvarů. Oblastí je vedena naučná stezka, která má 14 poučných stanovišť a měří šest kilometrů. Na vrchu Čeřínku byla Klubem českých turistů postavena turistická chata. Každou zimu jsou v provozu dva lyžařské vleky. Lyžařský areál Čeřínek je tedy na Vysočině velmi oblíben. Velkou přírodní zajímavostí je přes 200 let stará lípa s pětisetcentimetrovým
obvodem
kmene.
Lípa
patří
mezi
Památné
stromy
České republiky. [PODHORSKÝ, 2003, s. 100]
Obrázek č. 12: Památná lípa Čeřínek [vlastní archiv]
7. Mirošov V Mirošově se nachází menší barokní kaple ze 17. století. Nechali ji postavit páni z rodu Steinbachů a Richlých. Kaple je zasvěcena svaté Rodině. Vzácností je pět soch svaté Rodiny umístěné na oltáři. Nyní prochází kostelík rekonstrukcí, opravují se především krovy a lavice. Nedaleko kaple stojí socha svatého Nepomuka. [PAULUSOVÁ, BOŘECKÝ, 2000, s. 315-318] V 17. století se v obci nacházel zámek ve stylu hospodářské budovy. Zámek byl jednopatrový s třípatrovou věží. Vlastníky byli rody Steinbachů a Richlých. Zámek však postupně chátral a na konec byl srovnán se zemí. Dochovala se pouze rozsáhlá zahrada, ale je také velmi zanedbaná. [PAULUSOVÁ, BOŘECKÝ, 2000, s. 221-224] 34
Jeden kilometr podél silnice k obci Mirošov se nachází památná alej. Je tvořena především z březového porostu, ale vyskytuje se zde také buk, lípa nebo topol. Věk aleje je zhruba přes dvě stě let.
Obrázek č. 13: Památná alej [vlastní archiv]
8. Jedlov V obci Jedlov stojí uprostřed návsi malá kaplička. Byla postavena v roce 1934. Na stavbu kaple se složili obyvatelé Jedlova, protože zde dříve bývala jen malá dřevěná zvonice. Kaplička je zasvěcena ve jménu Panny Marie. Ve věžičce kaple je připevněn zvon z roku 1924. Zvon je funkční a nyní ve vsi slouží jako „umíráček”. [PAULUSOVÁ, BOŘECKÝ, 2000, s. 319-320] Za obcí Jedlov, směrem na Boršov, se u silnice nachází kamenný kříž. V minulosti zde byl umístěn na památku muže, který si zlomil vaz. V roce 2010 byl kříž opraven a zrekonstruován místním občanem Josefem Krejčím.
Obrázek č. 14: Kamenný kříž [vlastní archiv] 35
2.1.2 Popis cykloturistického okruhu Cykloturistický okruh je dlouhý 45,3 kilometrů a prochází sedmi obcemi mikroregionu Dušejovsko. Na mapě okruhu je číselně vyznačeno osm turisticky zajímavých míst. Popis tohoto cykloturistického okruhu je vytvořen pro lepší orientaci cyklistů.
Mapa 1: Trasa cykloturistického okruhu.
[podklad http://www.mapy.cz, údaje vlastní zpracování] Cykloturistický okruh začíná před kostelem sv. Bartoloměje v Dušejově. Vydáme se od kostela dolů z kopce, až se dostaneme na náves a zároveň před budovu České pošty. Jedeme směrem na jihovýchod, ven z obce. Na křižovatce sjedeme z hlavní silnice doleva, směrem na obec Boršov, kterou je už možno vidět z křižovatky. V Boršově jedeme po hlavní silnici směrované doprava, mezi zástavbu, a poté pokračujeme rovně do příkrého a dlouhého kopce. Na vrcholu kopce je krásný výhled na celý Dušejov a Boršov. Cesta je vedena stále rovně přes osadu zvanou Na Bahnech. Po vystoupání mírného kopce se na improvizovaném kruhovém objezdu dáme doprava. Zde vede komunikace zrekonstruovaná v roce 2010 z finančních zdrojů Evropské unie. Projíždíme kolem malé osady Větrov a krásné přírody. Silnice nás po dvou kilometrech dovede k hlavní komunikaci do obce Hojkov, vedle které se nachází Národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště. Pojedeme doleva do vsi a obec projedeme rovně stoupajíce stále do kopce. Při nadcházející cestě nás čekají úžasné výhledy do okolní krajiny. 36
Vyjedeme na okraji obce Milíčov u hlavní silnice. Zde odbočíme vlevo, směr na Nový Rychnov. Po pravé straně se nachází velká ohrada, kde je možno vidět stádo daňků. Čeká nás dva kilometry dlouhý a příjemný sjezd kopce lemovaný vzrostlými topoly. V Novém Rychnově projedeme kolem kostela Panny Marie, fary a bývalého zámku. Obcí jedeme stále rovně po hlavní silnici směrem na Vyskytnou. Cesta je velice příjemná, většinou rovná, ale jelikož už jedeme po silnici II. třídy, musíme dbát větší opatrnosti. Za dřevěnou zastávkou autobusu odbočíme z hlavní komunikace vlevo. Přijedeme do malé vesničky Močáry. Následně krátce projedeme lesem a podél ohrad s dobytkem až se dostaneme k samotě zvané U Zálesáků. Asfaltová silnice se mění ve zpevněnou lesní cestu. Na první křižovatce pojedeme vlevo. Po chvilce dorazíme k turistickému značení, které je připevněno na stromě. Toto místo se nazývá U Rasochů.
Obrázek č. 15: Odbočka za zastávkou, turistické značení [vlastní archiv]
Z lesní cesty nesjíždíme, držíme se stále té nejlepší cesty zde vedoucí, dle směrových šipek po červené barvě a žluté cyklistické značce číslo osm na Křemešník. Cestou křižujeme asfaltovou komunikaci vedoucí z obce Sázava. Naše cesta pokračuje dál po okraji lesa. Míjíme naučnou stezku Křemešníku. Zhruba po jednom kilometru
37
dorazíme k silnici, na níž se napojíme a pokračujeme po ni stále do kopce, než se před námi objeví hotel Křemešník.
Obrázek č. 16: Křižovatka lesních cest [vlastní archiv]
Cesta z Křemešníku je jednoduchá – po silnici z kopce dolů. Projedeme kolem sjezdovky a u autobusové zastávky se dáme vlevo na hlavní silnici. Cestou projíždíme obcí Sázava, po levé straně se nachází hostinec. Trasa z Křemešníku do Nového Rychnova je velice příjemná, neboť vede šest kilometrů skoro pořád z kopce. Za dvacet minut se tudíž nacházíme opět v Novém Rychnově. Na první křižovatce jedeme vpravo, přijedeme na náměstí a pokračujeme stále po hlavní silnici ven z obce.
Obrázek č. 17: Hostinec v obci Sázava [vlastní archiv]
Asi za jeden kilometr, v půli kopce za Novým Rychnovem u poštovních schránek a autobusové zastávky Icom, odbočíme vpravo k ohradám. Nejprve jedeme po zpevněné silnici, poté po lesní cestě stále stoupáme, nacházíme se 753 metrů vysoko na vrcholu Mešnice. Dále vede cesta z kopce, až dorazíme na křižovatku „ypsilonku”, kde zabočíme vlevo. Po třech kilometrech jízdy lesem se dostaneme na rozcestí, kde se vydáme vpravo. Zde se již nachází červená turistická značka a směrové tabulky 38
na Čertův Hrádek. Míjíme první stanoviště naučné stezky s odpočívadlem. Pokračujeme stále podle směrovek, které nás dovedou přímo před skalistý útvar.
Obrázek č. 18: Odpočívadlo, směrové značení [vlastní archiv]
Zpět z Čertova Hrádku jedeme jeden kilometr po červené turistické značce. Na křižovatce s prašnou cestou odbočíme vlevo. Dojedeme před bývalou chatu Jihlavan, což znamená do osady Dolní Hutě. Ve vsi zabočíme vpravo na komunikaci s cyklistickým označením 5090. Zhruba dva kilometry pokračujeme lesem, než dorazíme do vesnice Hutě. Na rozcestí se dáme vlevo k památné lípě. Po pravé straně potkáváme restauraci „Krčma Čeřínek”. K Čeřínku stoupáme stále do kopce, na rozcestí vlevo, až k turistické chatě Čeřínek. Asi dvě stě metrů od chaty se nachází lyžařský vlek. Další obcí na trase je Cejle. Sjedeme tedy zpět k rozcestí pod lípou a pokračujeme vlevo. Ujedeme tři tisíce metrů až ke křižovatce s odpočívadlem. Odtud se dáme doleva do obce. Ve vsi se připojíme na hlavní silnici a jedeme vpravo, následně obcí rovně. Na konci Cejle opustíme hlavní komunikaci a odbočíme doleva mezi novostavby. Projedeme okolo samoty Klepák.
Obrázek č. 19: Odpočívadlo a směrovky u Cejle [vlastní archiv] 39
Na další křižovatce zatočíme vlevo, projedeme památnou březovou alejí a vjedeme do obce Mirošov. Na levé straně se nachází ruiny mirošovského zámku a zbytky zámecké zahrady. Opodál, při komunikaci, stojí kaple sv. Rodiny. U kostelíku zabočíme vpravo a projedeme obcí. Dalším bodem trasy je obec Jedlov. Projedeme po malebné návsi s rybníkem a kapličkou. Za obcí se nachází smírčí kříž. Potkáváme samotu Kocanda a poté bývalý mlýn s pilou. Trasa vede stále přímo, v obci Boršov doprava. Následně na hlavní komunikaci vpravo a ocitáme se zpět na návsi v Dušejově.
40
41
Mapa 2: Podrobná mapa cykloturistického okruhu [podklad http://www.mapy.cz, údaje vlastní zpracování]
Občerstvení na trase Během zdolávání cykloturistického okruhu je možné se občerstvit v jakékoli ze sedmi restaurací, které se nacházejí přímo u trasy okruhu. Pohostinství na staré škole – Dušejov Obecní restaurace u Radnice – Nový Rychnov Restaurace U Zámku – Nový Rychnov Hotel Křemešník – Křemešník Hostinec a penzion U Zmátlů – Sázava Krčma Čeřínek – Hutě Turistická chata – Čeřínek
Mapa 3: Trasa cykloturistického okruhu s vyznačenými restauracemi
[podklad http://www.mapy.cz, údaje vlastní zpracování]
42
2.1.3 Optimalizace délky cykloturistického okruhu Pokud by byl cykloturistický okruh s 45,3 kilometry pro někoho příliš dlouhý a náročný, je možné si trasu rozdělit na dva okruhy. I.
Okruh na Křemešník a zpět. Začátek
okruhu
by
byl
samozřejmě
v Dušejově,
podle
plánu
do Nového Rychnova, na Křemešník a zpět přes Sázavu, Nový Rychnov do Dušejova. II.
Okruh k Čertovu Hrádku, Čeřínku a zpět. Okruh začíná také v Dušejově, ale před Novým Rychnovem se odbočí směrem na Čertův Hrádek a Čeřínek, dále do Cejle a podle trasy zpět do Dušejova.
Každý okruh by tak měřil přes třicet kilometrů. Kdyby si tedy cyklista okruh rozdělil do dvou dnů, ujede přes šedesát kilometrů, což je o patnáct kilometrů více než celý cykloturistický okruh dohromady. Z vlastní zkušenosti bych doporučovala uskutečnit tento navržený okruh jako jeden celek, protože ho lze v pohodě zvládnout během jednoho dne.
43
2.1.4 Dotazníkové vyhodnocení Zhodnocení mého návrhu cykloturistického okruhu jsem se rozhodla vytvořit pomocí dotazníkového šetření. Požádala jsem čtrnáct přátel, kterým jsem celou trasu prezentovala a poté je poprosila, zda by mohli celý okruh projet na kole, dle mého popisu trasy. Oslovených respondentů bylo šestnáct, z toho osm mužů a osm žen. Věk cyklistů se lišil, taktéž jejich schopnosti jízdy. Z vyhodnocení dotazníků se dozvíme, jakému typu cyklisty vyhovuje tato nová trasa, jejich názory, námitky.
Vyhodnocení dotazníkového šetření: Otázka číslo 1: Pohlaví. Dotazníkového šetření se zúčastnilo osm mužů a osm žen.
Otázka číslo 2: Jaký je Váš věk?
Graf číslo 1: Jaký je Váš věk? [vlastní zpracování]
Z grafového vyhodnocení vychází, že nejvíce dotázaných cyklistů bylo ve věku mezi 21 – 30 let. Věkovou skupinu 31 – 40 let reprezentovali pouze muži a skupinu do 20 let 44
jen ženy. Věkové rozpětí od 41 let a výše bylo zastoupeno jedním mužem a jednou ženou. Tudíž věkové rozpětí dotázaných cyklistů bylo široké.
Otázka číslo 3: Za jaký typ cyklisty se považujete?
Graf číslo 2: Za jaký typ cyklisty se považujete? [vlastní zpracování]
Z vyhodnocení grafu nám vyplývá, že většina účastníků okruhu jezdí na kole pouze rekreačně ve svém volném čase. Je zajímavé, že do této skupiny patří všechny dotazované ženy. U tázaných mužů je poměr mezi rekreačním cyklistou a cyklistou – hobíkem vyrovnaný.
45
Otázka číslo 4: Jaký typ jízdního kola doporučujete pro okruh?
Graf číslo 3: Jaký typ jízdního kola doporučujete pro okruh? [vlastní zpracování]
Odpovědi na otázku „Jaký typ jízdního kola doporučujete pro okruh?” se velice liší a nejsou vůbec jednoznačné. Nejvíce doporučovaným kolem je kolo horské a na tom se shodli muži i ženy. Méně vhodné je dle žen kolo krosové a dle mužů trekové. Použití silničního kola na tento okruh by nedoporučoval nikdo z dotázaných.
Otázka číslo 5: Zhodnoťte stupeň náročnosti okruhu.
Graf číslo 4: Zhodnoťte stupeň náročnosti okruhu. [vlastní zpracování]
46
Stejně jako u předešlých má tato otázka rozdílné odpovědi. Vzhledem k tomu, že se cykloturistického okruhu účastnily pouze rekreační cyklistky, hodnotí tuto trasu jako náročnější. Naopak většině mužů trať vyhovovala, jak lze vyčíst z grafu.
Otázka číslo 6: Zhodnoťte délku okruhu.
Graf číslo 5: Zhodnoťte délku okruhu. [vlastní zpracování]
Pro většinu zúčastněných cyklistů je délka cykloturistického okruhu optimální. To znamená, že je možné celou trasu zvládnout během jednoho dne.
47
Otázka číslo 7: Čím je pro Vás okruh zajímavý?
Graf číslo 6: Čím je pro Vás okruh zajímavý? [vlastní zpracování]
Výsledky grafu ukazují, že cyklisté rádi vyhledávají turistické zajímavosti, dávají smysl jejich cestě. Čtyři muži a šest žen proto označili turistické zajímavosti za to nejlepší na tomto okruhu. Těší mě, že i tři dotázaní respondenti zvolili krásnou přírodu za zajímavou součást okruhu. Zvolenou komunikaci trasy ohodnotili pouze muži.
48
Otázka číslo 8: Které z turistických míst na okruhu Vás nejvíce zaujalo?
Graf číslo 7: Které z turistických míst na okruhu Vás nejvíce zaujalo? [vlastní zpracování]
Místo které zaujalo nejvíce dotázaných cyklistů, byl Čertův Hrádek, shodli se na tom čtyři muži a čtyři ženy. Zajímavé je, že stejný počet žen zaujala i turistická oblast Křemešník. Muži pak dali po dvou hlasech jak Křemešníku, tak i Čeřínku.
49
Otázka číslo 9: Vyhovuje Vám zvolený směr okruhu?
Graf číslo 8: Vyhovuje Vám zvolený směr okruhu? [vlastní zpracování]
U tohoto vyobrazení grafu se odpovědi téměř shodují. Třinácti cyklistům z šestnácti dotázaných zvolený směr jízdy okruhu vyhovoval. Při jeho sestavování jsem myslela na to, aby výškové rozdíly trasy přicházely pozvolna, aby se po strmějších kopcích spíše sjíždělo dolů. Vzhledem k tomu, že je krajina na Vysočině zvlněná, tak se v některých místech stoupání do vrchu nevyhneme. Tři muži by při výběru cykloturistického okruhu směr jízdy neřešili.
Otázka číslo 10: Zaujal Vás tento okruh natolik, abyste ho absolvoval/la znovu? Velmi mě těší, že odpovědi na otázku „Zaujal Vás tento okruh natolik, abyste ho absolvoval/la znovu?” dopadl jednoznačně s kladným výsledkem – všichni zúčastnění potvrdili, že by si tuto trasu rádi projeli znovu. I já plánuji, že až to počasí dovolí, opět si se svými kamarády okruh zopakuji. V každém ročním období je Vysočina jiná, a proto máme cestou stále co obdivovat a může nás kdykoli něco překvapit.
50
2.1.5 Dopravní dostupnost do Dušejova Obec Dušejov se nachází přímo na frekventované silniční komunikace II. třídy číslo 602, která spojuje Jihlavu s Pelhřimovem. Dušejov leží zhruba v polovině cesty. Z Dušejova, směrem na východ, je to do Jihlavy čtrnáct kilometrů a západním směrem je Pelhřimov vzdálen osmnáct kilometrů. Dušejov také protíná silnice III. třídy, která vede od severu k jihu směrem na Nový Rychnov. Vzhledem k tomuto strategickému umístnění obce je dopravní dostupnost velmi dobrá. Automobilem je dopravní dosažitelnost bezproblémová, protože sem vedou silnice prakticky ze všech směrů. Autobusová doprava je pro obec dostačující, neboť sem jezdí nejen autobusové linky společnosti Icom Transport Jihlava, největšího autobusového dopravce v kraji Vysočina, ale mají zde zastávku i dálkové spoje jiných autobusových dopravců. I když je železniční síť v kraji Vysočina hustá, do obce Dušejov vlakové spojení není. Lze pouze využít nejbližší vlakovou zastávku Dvorce a odtud pokračovat po silnici II. třídy číslo 602 směrem na Pelhřimov. Vzdálenost z vlakové stanice Dvorce do obce Dušejov je zhruba sedm kilometrů.
Mapa 4: Situační mapa [podklad http://www.mapy.cz, údaje vlastní zpracování]
51
2.1.6 Informační brožura Informační brožura je vytvořena k cykloturistickému okruhu v okolí Dušejova. Je v ní podrobně popsána celá trasa okruhu a představena zajímavá místa, která se nacházejí přímo na trase nebo v její blízkosti. V brožuře je pečlivě zpracovaná mapa celého okruhu, aby se podle ní mohl cyklista dobře orientovat. Nechybí zde ani vyznačení turistických zajímavostí a míst s možností občerstvení. Mým záměrem bylo tuto informační brožuru nabídnout obecním úřadům, v jejichž obvodech mnou navržený cykloturistický okruh prochází. Mohla by být využita k propagaci regionu a k informovanosti o možnostech cykloturistiky v této oblasti. Návrh brožury jsem tedy stručně prezentovala na obecním úřadu v Dušejově a v Novém Rychnově. Záměr se jim líbil, ale z finančních důvodů ho prozatím odmítli. Následně jsem oslovila zastupitelstvo obce Mirošov – Jedlov, návrh je zaujal a přislíbili, že po schválení rozpočtu na příští rok vytisknou na své náklady asi 10 těchto brožur. Další obce jsem s tímto návrhem oslovila přes e-mail, avšak doposud žádná z nich nereagovala na moji nabídku. Informační brožuru si nechám vytisknout na vlastní náklady a takto ji zkusím ještě jednou nabídnout obecním úřadům v mikroregionu Dušejovsko. Doufám, že tímto způsobem prezentovaná brožura bude pro ně zajímavější a snadněji se pak mohou rozhodnout, zda ji využijí pro propagaci své obce a regionu.
52
3 Závěr V teoretické části jsem se zabývala především cyklistikou. Zejména historií cyklistiky, rozdělení cyklistiky, značení cyklistických tras. Dále jsem popsala typy jízdních kol a jejich základní vybavení. Dle jízdních schopností a míry „zapálení” pro tento sport jsem rozlišila druhy cyklistů. Jaká je technika jízdy, správná životospráva cyklistů a nejvhodnější cyklistické oblečení jsem rozebrala v dalších kapitolách. Teoretická část obsahuje také cyklistické desatero, podle kterého by se měl řídit každý správný cyklista. Samozřejmostí je krátký popis mikroregionu Dušejovsko a obce Dušejov, ve které začíná a končí navržená trasa. V praktické části jsem nejprve představila turisticky zajímavá místa, která se nacházejí přímo na trase cykloturistického okruhu nebo v její blízkosti. Tato místa jsem zvolila tak, aby cyklistu něčím zaujala. Poté jsem vytvořila návrh cykloturistického okruhu s podrobným popisem trasy. Snažila jsem se přehledně a hlavně pečlivě zmapovat cestu, neboť z vlastní zkušenosti vím, že v některých úsecích chybí jakákoliv značení, a tak jsem musela zvolit takové záchytné orientační body, které se na trati nachází a které budou okruh správně a dostatečně směrovat. Trasy jsem vybírala různého typu, aby měl účastník okruhu větší prožitek z jízdy. To znamená, že okruh vede po asfaltové komunikaci, zpevněné cestě nebo po lesní cestě. Některé úseky trasy nebo turistické zajímavosti jsem doplnila fotografiemi, většina z nich je z vlastních zdrojů. Celková délka okruhu je 45,3 kilometry. V příslušné kapitole jsem popsala rozdělení trasy na dva okruhy, kdyby toho chtěl někdo využít. Celkový čas okruhu záleží na každém jezdci, jeho jízdních schopnostech a na tom, jak dlouho se na turistických místech zdrží. Je třeba počítat se zdržením i při občerstvení. Hlavním cílem bakalářské práce je vytvoření nové cykloturistické trasy vedené v konkrétním regionu, v tomto případě v okolí Dušejova. Okruh je veden tak, aby cyklisté během něj poznali co nejvíce zajímavých míst nacházejících se buď přímo na trase nebo v její blízkosti. Dalším z cílů bylo dotazníkové šetření zacílené přímo na cyklisty, kteří se zúčastnili cykloturistického okruhu. Dle jejich názorů a hodnocení je okruh příjemný, nepříliš náročný, a proto je vhodný i pro cyklisty, kteří vyrážejí na kolo jen rekreačně. Poznané 53
turistické zajímavosti cyklisty zaujali a možná i kvůli tomu by všichni zúčastnění absolvovali tento okruh znovu. K celému cykloturistickému okruhu jsem vytvořila informační brožuru, kde je podrobný popis trasy tak, aby se žádný z cyklistů neztratil, aby dojel do zajímavých turistických míst, měl čas si je prohlédnout, poznat. Jsou zde také typy a rady, kde si odpočinout a občerstvit. Bylo by zajímavé, kdyby tuto brožur měly k dispozici obecní úřady alespoň tohoto mikroregionu, vhodná je i pro školy k využití při společných výletech do přírody. Prozatím o brožuru projevila zájem pouze obec Mirošov – Jedlov. Na závěr bych chtěla podotknout, jak mě tato práce obohatila o nové informace. Dříve jsem si myslela, že jízda na kole je jednoduchá a až nyní zjišťuji, že je potřeba něco vědět i z teorie cyklistiky, aby jízda byla kvalitní, bezproblémová a bezpečně jsme dojeli do cíle. Hodně nových věcí jsem se dozvěděla i o mém blízkém okolí. Na příklad přes Nový Rychnov projíždím docela často, ale nikdy jsem si nevšimla, že zde stojí zámek. Nové informace jsem také zjistila o zámku, který kdysi stával v Mirošově. Proto jsem ráda, že jsem se tomuto tématu mohla věnovat a zpracovat ho ve své bakalářské práci.
54
Seznam použitých zdrojů Knižní zdroje BAKALÁŘ, Robert, CIHLÁŘ, Jaroslav, ČERNÝ, Jiří. Zlatá kniha cyklistiky. 1. vydání. Praha: Olympia, 1984, 219 s. ISBN 601-22-85727-053-84. DOJAVOVÁ, Marie. Stříbrný vrch Křemešník. 1. vydání. Pelhřimov: Kulturní zařízení města Pelhřimova, 2005, 38 s. ISBN 80-239-6776-2. KONOPKA, Pavel. Cyklistika. 9. přeprac. vyd. nové vydání. Překlad Hájková Jana, Neumann Tomáš. Jablonec nad Nisou, 2007, 198 s. ISBN 978-80-254-0258-0. LANDA, Pavel. Cyklistika. 1. vydání. Praha: Grada Publishing, 2005, 120 s. ISBN 80247-0725-X. MAKEŠ, Pavel, KRÁL, Luboš. Velká kniha cyklistiky. 1. vydání. Praha: Computer Press, 2002, 142 s. ISBN 80-7226-815-5. PAULUSOVÁ, Jaroslava, BOŘECKÝ, Jiří. Mirošov a Jedlov – dějiny obce. 1. vydání. Obecní úřad Mirošov, 2000, 439 s. ISBN 80-238-5734-7. PODHORSKÝ, Marek. Kraj Vysočina. 1. vydání. Praha: freytag & berndt, 2003, 158 s. ISBN 80-7316-075-7. TROJAN, Jiří. Na křídlech za poznáním obcí Jihlavska. 1. vydání. Velké Meziříčí: Studio Tulák, 2010, 159 s. ISBN 978-80-904169-2-5. VÁVRA, Václav, ŠTELCL, Jindřich, MALÝ, Karel. Průvodce po geologických zajímavostech kraje Vysočina. 1. vydání. Jihlava: Muzeum Vysočiny Jihlava, 2008, 146 s. ISBN 978-80-86382-12-8.
55
Elektronické zdroje [1] Cyklistika a její historie. Kolem kola [online]. 2008 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.kolemkola.cz/cyklistika.html [2] Cyklotrasy. Na špacír.cz [online]. 2012 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.naspacir.cz/cykloturistika/cyklotrasy/ [3] Cyklopojmy, druhy cyklistické dopravy a tras. Cyklistika Krnov [online]. 2002 [cit. 2013-10-02].
Dostupné
z:
http://www.cyklistikakrnov.com/Cykloinformace/Cyklopojmy.htm [4] Značení cyklotras. In: Klub českých turistů [online]. 2007 [cit. 2013-10-02]. Dostupné
z:
http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=klub%20%C4%8Desk%C3%BDch%20turist %C5%AF%20rada%20zna%C4%8Den%C3%AD.%20zna%C4%8Den%C3%AD%20c yklotras.%20u%C4%8Debn%C3%AD%20texty%20pro%20zna%C4%8Dka%C5%99e %20d%C3%ADl%20n%2C%202007&source=web&cd=1&sqi=2&ved=0CC0QFjAA& url=http%3A%2F%2Fwww.ceskojede.cz%2Fcms_dokumenty%2F4-5-0-kct-ucebnitexty-pro-znackare-znacenicyklotras.doc&ei=pxk7Udz_BMquPJT6gZAM&usg=AFQjCNGFQ1Q7UsPRuu90QnC kguL-KyQ5hQ [5] Turistické značení KČT. Klub českých turistů [online]. 2011 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.kct.cz/cms/turisticke-znaceni-kct [6] Dopravní cyklistika. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001-2013
[cit.
2013-10-02].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Dopravn%C3%AD_cyklistika [7] Typy kol – kupujeme nové. Vitalia [online]. 2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.vitalia.cz/specialy/desatero-cyklistiky/2-typy-kol-kupujeme-nove/ [8] Typy kol aneb do lesa se hodí jiné než do města. Cestování [online]. 2012 [cit. 201310-02].
Dostupné
z:
http://cestovani.idnes.cz/na-
kolo.aspx?y=ig_kolo/typykol.htm&poz=2
56
[9] Rozdělení jízdních kol podle kategorií. Bike-eshop.cz [online]. 2012 [cit. 2013-1002]. Dostupné z: http://www.bike-eshop.cz/pruvodce-rozdeleni-kol [10] Zlepšujeme techniku jízdy – 2. část. Kolo pro život [online]. 2004 [cit. 2013-1002]. Dostupné z: http://www.kolopro.cz/Clanky.php?id=11 [11] MTB - dovednosti. In: Turistika [online]. 2006 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://is.muni.cz/elportal/estud/fsps/js07/turistika/ch09s01.html#d0e3299 [12] Jak se starat o kolo. Výlety na kolech [online]. 2010 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://www.cyklo-vylet.cz/jak-se-starat-o-kolo/ [13] Hurá, po zimě zase na kolo! Návod na jeho základní údržbu Zdroj: http://cestovani.idnes.cz/zakladni-servis-kola-po-zime-dg3-/nakolo.aspx?c=A120416_005523_ig_kolo_ptp. Cestování [online]. 2012 [cit. 2013-1002].
Dostupné
z:
http://cestovani.idnes.cz/zakladni-servis-kola-po-zime-dg3-/na-
kolo.aspx?c=A120416_005523_ig_kolo_ptp [14] Jak se obléknout na kolo? Osvědčené rady a tipy. Cestování [online]. 2008 [cit. 2013-10-06].
Dostupné
z:
http://cestovani.idnes.cz/jak-se-obleknout-na-kolo-
osvedcene-rady-a-tipy-fas-/na-kolo.aspx?c=A080808_160210_ig_kolo_tom [15] Jak vybrat cyklistické kalhoty. Cyklistika [online]. 2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://eshop.kola-radotin.cz/nakupni-radce/jak-vybrat-cyklisticke-kalhoty/ [16] Jak vybrat cyklistickou bundu a vestu?. Heureka [online]. 2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://cyklisticke-bundy-vesty.heureka.cz/poradna/jak-vybrat-cyklistickoubundu-a-vestu/ [17] Jak vybrat cyklistické tretry. Cyklistika [online]. 2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://eshop.kola-radotin.cz/nakupni-radce/jak-vybrat-cyklisticke-tretry/ [18] Cyklistické rukavice. Cyklistika [online]. 2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://eshop.kola-radotin.cz/cyklisticke-rukavice/ [19] Jak vybrat cyklistickou helmu. Cyklistika [online]. 2013 [cit. 2013-10-02]. Dostupné z: http://eshop.kola-radotin.cz/nakupni-radce/jak-vybrat-cyklistickou-helmu/
57
[20] Jak vybrat sportovní sluneční brýle. Cyklistika [online]. 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://eshop.kola-radotin.cz/nakupni-radce/jak-vybrat-sportovni-slunecnibryle/ [21] Seznam součástí jízdního kola. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Sou%C4%8D%C3%A1sti_j%C3%ADzdn%C3%ADho_ko la [22] Tachometry. Cyklistika [online]. 2013 [cit. 2013-10-05]. Dostupné z: http://eshop.kola-radotin.cz/tachometry/ [23]
Blatníky.
Cyklistika
[online].
2013
[cit.
2013-10-05].
Dostupné
z:
http://eshop.kola-radotin.cz/blatniky/ [24] Jak vybrat cyklistickou lahev nebo bidon. Cyklistika [online]. 2013 [cit. 2013-1005]. Dostupné z: http://eshop.kola-radotin.cz/nakupni-radce/jak-vybrat-cyklistickoulahev-nebo-bidon/ [25]
Pumpy.
Kellys
[online].
2013
[cit.
2013-10-05].
Dostupné
z:
http://www.kellysbike.com/CZ/doplnky-prislusenstvi/doplnky-a-nahradnidily/pumpy#.UqEJw-JuP1U [26] Jak na výběr brašny na kolo. Cyklistika [online]. 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://eshop.kola-radotin.cz/nakupni-radce/jak-na-vyber-brasny-na-kolo/ [27] Výživa pro cyklisty. Svet-vyzivy.cz [online]. 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.svet-vyzivy.cz/vyziva-dle-sportu/vyziva-pro-cyklisty.html [28] Zdravá výživa aneb bašta nejen pro cyklisty. Kalimera [online]. 2005 [cit. 201310-06].
Dostupné
z:
http://www.kalimera.cz/zdrava_vyziva_aneb_basta_nejen_pro_cyklisty.html [29] Desatero pro cyklisty. In: BESIP [online]. 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.ibesip.cz/cz/senior/senior-cyklista/desatero-pro-cyklisty
58
[30] Mikroregion Dušejovsko. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Mikroregion_Du%C5%A1ejovsko [31] Základní informace. Obec Dušejov [online]. 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.dusejov.cz/index.php?nid=1453&lid=cs&oid=146717 [32] Historie. Obec Dušejov [online]. 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.dusejov.cz/index.php?nid=1453&lid=cs&oid=146725 [33] Obec Dušejov. Obec Dušejov [online]. 2013 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.dusejovsko.cz/dusejov/index.php?nid=1453&lid=cs&oid=146723 [34] DUŠEJOV. Biskupství českobudějovické [online]. 2010 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.bcb.cz/Katalog/Farnosti/Farnost/DUSEJOV [35] Kostel sv. Bartoloměje v Dušejově. Noc kostelů [online]. 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.nockostelu.cz/?pg=programdetail&IdProgram=13345 [36] Hojkovské rašeliniště. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA):
Wikimedia
Foundation,
2001-2013
[cit.
2013-10-06].
Dostupné
z:
http://cs.wikipedia.org/wiki/Hojkovsk%C3%A9_ra%C5%A1elini%C5%A1t%C4%9B [37] Národní přírodní památka Hojkovské rašeliniště. Ochrana přírody a krajiny v České
republice
[online].
2012
[cit.
2013-10-06].
Dostupné
z:
http://www.cittadella.cz/europarc/index.php?p=index&site=NPP_hojkovske_raseliniste _cz [38] Nový Rychnov. Nový Rychnov [online]. 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://novyrychnov.cz/ [39] Zámek, Nový Rychnov. In: Kraj Vysočina [online]. 2011 [cit. 2013-10-06]. Dostupné
z:
http://www.dedictvivysociny.cz/kultura/pamatky-50/fortifikacni-
10/?id=985 [40] Vítejte na Křemešníku. Hotel Křemešník [online]. 2011 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.hotelkremesnik.cz/
59
[41] Založení kostela na Křemešníku. Hotel Křemešník [online]. 2011 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.nakremesniku.cz/poutni-misto/kostel [42] Křížová cesta. Hotel Křemešník [online]. 2011 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://www.nakremesniku.cz/cesta [43] Pípalka na Křemešníku u Pelhřimova. Rozhledny [online]. 2012 [cit. 2013-10-06]. Dostupné z: http://rozhledny.webzdarma.cz/pipalka.htm [44] Naučná stezka Křemešník. In: Sdružení mikroregionu Pelhřimov [online]. 2012 [cit.
2013-10-06].
Dostupné
z:
http://www.mikroregion.pel.cz/index.php?cat=4&main=42&m=y
60
Seznam ilustrací Seznam obrázků Obrázek 1Turistické značení KČT …………………………………………………….15 Obrázek 2 Značení cyklotras KČT …………………………………………………….15 Obrázek 3 Značení cykloturistických tras KČT ……………………………………….15 Obrázek 4 Obec Dušejov ………………………………………………………………26 Obrázek 5 Kostel sv. Bartoloměje ……………………………………………………..28 Obrázek 6 Fauna a flora – Hojkovské rašeliniště ……………………………………...29 Obrázek 7 Nový Rychnov ……………………………………………………………..30 Obrázek 8 Socha „Poutník”, hotel Křemešník ………………………………………...31 Obrázek 9 Kostel Nejsvětější Trojice ………………………………………………….31 Obrázek 10 Naučná stezka …………………………………………………………….32 Obrázek 11 Čertův Hrádek …………………………………………………………….33 Obrázek 12 Památná lípa Čeřínek ……………………………………………………..34 Obrázek 13 Památná alej ………………………………………………………………35 Obrázek 14 Kamenný kříž ……………………………………………………………..35 Obrázek 15 Odbočka za zastávkou, turistické značení ………………………………...37 Obrázek 16 Křižovatka lesních cest …………………………………………………...38 Obrázek 17 Hostinec v obci Sázava …………………………………………………...38 Obrázek 18 Odpočívadlo, směrové značení …………………………………………...39 Obrázek 19 Odpočívadlo a směrovky u Cejle …………………………………………39
Seznam map Mapa 1 Trasa cykloturistického okruhu ……………………………………………….36 Mapa 2 Podrobná mapa cykloturistického okruhu …………………………………….41 Mapa 3 Trasa cykloturistického okruhu s vyznačenými restauracemi ………………...42 Mapa 4 Situační mapa …………………………………………………………………51
Seznam grafů Graf 1 Jaký je Váš věk? ………………………………………………………………..44 Graf 2 Za jaký typ cyklisty se považujete? …………………………………………….45 61
Graf 3 Jaký typ jízdního kola doporučujete pro okruh? ……………………………….46 Graf 4 Zhodnoťte stupeň náročnosti okruhu. ………………………………………….46 Graf 5 Zhodnoťte délku okruhu. ……………………………………………………….47 Graf 6 Čím je pro Vás okruh zajímavý? ……………………………………………….48 Graf 7 Které z turistických míst na okruhu Vás nejvíce zaujalo? ……………………..49 Graf 8 Vyhovuje Vám zvolený směr okruhu? …………………………………………50
62
Seznam příloh Příloha A: Dotazník Příloha B: Informační brožura s popisem cykloturistické trasy Příloha C: Informační brožura v tištěné verzi přiložena k bakalářské práci
63
Příloha A: Dotazník Dobrý den, jmenuji se Alena Krejčová a jsem studentkou Vysoké školy Polytechnické v Jihlavě obor Cestovní ruch. Chtěla bych Vás požádat o vyplnění krátkého dotazníku. Dotazník se vztahuje na cyklisty, kteří se zúčastnili cykloturistického okruhu v okolí Dušejova. Dotazník a jeho následné vyhodnocení budou součástí mé bakalářské práce. Cílem je dozvědět se, jakému typu cyklisty vyhovuje tato nová trasa, jejich názory, námitky. Prosím, vyberte vždy pouze jednu odpověď. Děkuji.
1. Pohlaví •
muž
•
žena
2. Jaký je Váš věk? •
0 – 20
•
21 – 30
•
31 – 40
•
41 – 50
•
51 a více
3. Za jaký typ cyklisty se považujete? •
jsem rekreační cyklista
•
cyklistika je moje hobby
•
jsem profesionál
4. Jaký typ jízdního kola doporučujete pro okruh? •
horské kolo
•
krosové kolo
•
trekové kolo
•
silniční kolo
5. Zhodnoťte stupeň náročnosti okruhu. (1 – nejnižší; 5 – nejvyšší) Stupeň náročnosti:
1
2
3
4
5
6. Zhodnoťte délku okruhu. •
délka okruhu je optimální
•
trasu bych rozdělil/la na dva okruhy
7. Čím je pro Vás okruh zajímavý •
krásná příroda
•
turistické zajímavosti
•
zvolené komunikace trasy
•
jiné: ……...
8. Které z turistických míst na okruhu Vás nejvíce zaujalo? Napište: ……… 9. Vyhovuje Vám zvolený směr okruhu? •
ano
•
ne, lepší je opačný směr
•
směr pro mě není podstatný
10. Zaujal Vás tento okruh natolik, abyste ho absolvoval/la znovu? •
ano
•
ne
Děkuji za Váš čas a ochotu při vyplňování dotazníku.
Přílohy B: Informační brožura s popisem cykloturistické trasy
