Projekt Solar Process Heat Závěrečná konference k projektu Solární technologické teplo (So-Pro) a kulatý stůl Využití solárního tepla v průmyslu 21. září 2011 , České Budějovice Ing. Zdeněk Krejčí, technik ECČB
Projekt So-Pro Trvání projektu: 28 měsíců 1.6.2009 – 30.9.2011 Financování projektu: IEE: 75% vlastní zdroje ECČB: 25%
Koordinátor: O.Ö. Energiesparverband Partneři projektu: ESCAN (ES - Regiony Kastilie a Madrid) Energy Centre České Budějovice (CZ) GERTEC (DE – Severní Porýní - Westfálsko) SAENA (DE - Sasko) Energap (SI - region Podravje) ISE (DE – Fraunhoferova společnost pro
podporu aplikovaného výzkumu – Ústav pro solární energetické systémy ve Freiburgu)
Solární technologické teplo • do 100 °C • oblasti využití – např. průmysl: • potravinářský • textilní • kovozpracující • strojírenský • elektronický • chemický Potenciál pro výrobu solárního procesního tepla je ohromný: v Evropě tvoří teplo spotřebované v průmyslu až 27 % z celkové konečné spotřeby energie. Z toho 30 % tvoří poptávka po teplotách nižších než 100 °C a dalších 27 % je požadováno v teplotách 100 °C – 400 °C. Výrazná část této spotřeby, zejména v teplotách pod 100 °C, m ůže být vyráběna solárními termickými systémy.
Předpokládané výsledky projektu: • 140 proškolených osob • kulaté stoly - 180 účastníků • informováno 4.000 zástupců prům. podniků • screening a konzultace - více než 100 firem • 21 publikací v 5 jazycích (13.000 výtisků)
V roce 2010 bylo na celém světě registrováno asi 200 zařízení pro solární technologické teplo (včetně vytápění hal) o inst. výkonu 42 MW, 60 000 m 2 . Znatelný nárůst vykazují tato zařízení v Číně, Indii a Rakousku.
Pracovní program projektu: WP 1 řízení projektu (spolupráce partnerů projektu, zprávy, práce online) WP 2 analýza (energetický screening ve firmách, výběr 3 hlavních oblastí vhodných pro využití procesního tepla v 6 regionech) WP 3 nástroje (příprava dotazníků pro firmy, vypracování pokynů v 6 regionálních verzích + anglická verze) WP 4 regionální kampaně (6 regionálních kampaní, 6 regionálních konferencí, 6 publikací)
WP 5 pilotní projekty (pilotní projekty v každém regionu, vyplnění dotazníků firmami) WP 6 nové služby (solární contracting, informační schůzky, poradenství na téma solárního contractingu) WP 7 komunikace na evropské úrovní, šíření informací (webová stránka projektu, Evropský tréninkový seminář, letáky a newsletter, stánek na veletrhu v Hannoveru…) WP 8 aktivity spojené se šířením informací a poznatků (pravidelná aktualizace informací o projektu, prezentace, informační materiály…)
WP1 Regionální průzkum
Roční dávky slunečního záření
Roční dávky slunečního záření Německo a Česká republika podobné podmínky: 1000 až 1200 kWh/m2 (s výjimkou jižního Německa) podobné solární soustavy podobné typy solárních kolektorů podobné roční tepelné zisky
Průmyslové obory a procesy vhodné pro využití solárního tepla •
Potravinářský průmysl
sušení mytí pasterizace vaření sterilizace tepelné zpracování
30 – 90 °C 40 – 80 80 – 110 95 – 105 140 – 150 40 – 60
•
Textilní průmysl
mytí bělení barvení
40 – 80 60 – 100 100 – 160
•
Chemický průmysl
vaření destilace různé chemické procesy
95 – 105 110 – 300 120 - 180
•
Ostatní obory
předehřev napájecí vody vytápění výrobních hal vyhřívání lázní
30 – 100 30 – 80 30 – 80
Průmysl stavebních hmot, výroba nápojů, dřevozpracující průmysl, kovozpracující průmysl, papírenský průmysl
Avila 252 plochých kolektorů (21 x 12 ks), 530 m2, 2 x 20 m3
• Schema zapojení ESQU EM A D E PRINCIPIO P R IN C IP IO ESQUEMA DE P I S C IN A CA TAFO R ESIS
P IS C IN A PREDESENGR ASE
CU BA : 90 m 3
C U B A : 30 m 3 C i r c u it o d e a g u a s o b r e c a le n t a d a
I N T E R C A M B IA D O R C A T A F O R E S IS VA
IN T E R C A M B IA D O R P RE DE SE N G RAS E
C ir c u i t o d e a g u a s o b r e c a le n t a d a
P IS C IN A F O S FA TA D O
V .C .
CU BA : 90 m 3 ÀR EA TO TA L PA N EL ES 5 3 0 m 2
VA
So n d a T ª VA
V .C . VA
132 C O LEC TO R E S GS 50 00 S T
IN T E R C A M B IA D O R FO S FATAD O
C o bre 2 "
IN T E R C A M B I A D O R C A L E N T A M IE N T O S 11
F O S F A T A D O Y C A T A F O R E S IS ( C ir c u it o d e c a le n t a m ie n t o ) 40 °C - > 5 5°C
S1
AG U A + P R O P IL E N G R ICO L (3 5% )
S 12
V A
S 13
VA
VA
IN T E R C AM BIA DO R F & C 32 4 K w
S1 4
V A
IN T E RC A M B IAD O R PR ED ESEN G RA SE 18 6 K w
1 20 C O LE C T O R ES G S 5000 ST
S9
S1 0
V1 C obre
V 2
3"
C ob re 3 "
S 8
S6
S 4
S5
~ 45 °C C o bre 3"
C o bre
A C U M U LA D O R S O LA R 1
~4 5°C
Cobre 3"
S 3
A CU M U L AD O R SO L AR 2
C obre 3"
3"
2 0 . 0 0 0 lt r s
2 0 .0 0 0 lt r s S2
B 1 .1
V a c ia d o B 1 .2
Q
P RIM A RIO
C o bre 3"
= 1 8 . 9 0 0 l /h
V A S O D E E XP A N S IÓ N 1 d e 5 0 0 l trs
Q
S E C UN D ARIO
= 1 8 . 9 0 0 l/ h Q B 2 .1
B 3. 1
B 2 .2
B 3. 2
A P OR T E S O LA R
= 2 0 . 0 0 0 l /h
C ob re 3 " FQ
S 1
S 3 S 2
S5 S4
S 9 S 6
S 8
S1 1
S 10
S 1 3
S1 2
P LC D E CO N T RO L I NS T . S O LA R
P SH L LSL
L LE NA D O A F
FQ
A
LS L
I SA S N IN SS N AMNO M T OORT IO BR É RI IBC É AR , SIC . AA. , S . A . - P L-A AV - IL A P NL TAAN D T EA ADVEI L A C IR C U I T O S O L A R
PS H L
V ASO
C IR C U I T O S E C U N D A R IO B 11
B1 2
B 21 B 2 2
B 31
B 32
V3 V V1
A
V a c ia d o
S 1 4
V2
D E E X P A N S IÓ N 2 d e 5 0 0 lt r s
IN S T A L A C IÓ N S O L A R P LA N T A D E P IN T U R A Fe cha
Nom bre
C IR C U I T O P R E D E S E N G R A S E
S IS T E M A D E L LE N AD O A U T O M ÁT IC O
C IR C U I T O F O S F A T A D O Y C A T A F O R E SI S
A .F .
D i b u j a d o 2 7 -0 9 - 0 7 C o m p ro b .
F irm a s
IN S T A L A D O R
P .C .
G a m e s a S o la r & E L Y O I b é r i c a
Avila
Nissan Avila
Jatka Montesano m2
290 s akumulační nádrží o objemu 23 m 3 45% potřeby teplé vody o požadované teplotě 40 a 60 °C. 314 MWh rok (1083 kWh / m 2).
Náklady činily 200 000 EUR
Ploché kolektory na střeše výrobní haly Montesano na ostrově Tenerife, La Esperanza, Španělsko.
Marburg (Německo) prádelna Laguna v obchodní čtvrti (textilní průmysl, úprava a mytí vodou) . 57 m 2 a akumulační nádrží 3,3 m 3. Voda pro doplňování napájecí vody parních kotlů z 20 na 90 °C, technologická voda pro praní z 20 na 80°C. Možno až na 125°C
Plocha s prototypy vylepšených plochých kolektorů (ve stavbě). Kolektory mají dvě krycí vrstvy (solární sklo a plastová fólie) a jsou vybaveny vnějšími reflektory.
Heiligenhaus - Německo Vakuové trubicové kolektory na střeše firmy Steinbach & Vollmann, 400 m2, akumulační nádrž o velikosti 9 m3, 16 galvanických van (celkem 21 m3) 60 – 80 °C
náklady 240 000 EUR dotace od oblastní vlády ve výši 300 EUR/m 2 Doba návratnosti je odhadnuta na 7 let (včetně dotací)
Neumarkt – Německo Lammsbräu (pivovar, konvektivní sušení se vzduchovými kolektory). Systém vzdušných kolektorů předehřívá čerstvý vzduch na vysoušení ve sladovně. Jelikož vzduch je užíván přímo, není třeba akumulační nádrže. Na sušení je potřeba teplot do výše 60 °C
Ploché vzdušné kolektory na střeše firmy (potrubí ventilace horkého vzduchu je vpravo).
Solar Installation in ALPINO S.A., Thessaloniki
• Mlékárna 324 + 324 m2 • 15 + 10 m3 • Financování z úspor
Styl Studená
Styl Studená
WP2 Analýza Povrchové úpravy - ohřev lázní 8 vakuovaných plochých kolektorů, 14 m2, zásobník 2000 l
– příprava TV
Domov důchodců
16 plochých kolektorů, 28 m2, zásobník 2 x 750 l STAVAJÍCÍ OHŘEV (AKUSET) PŘEDEHŘEV PŘI TUV
PŘÍPRAVĚ TEPLÉ VODY
AOV
TOPNÁ VODA
KK T T
SOLÁRNÍ KOLEKTORY
T
20 m2 TW CIRKULACE P STUDENÁ VODA
PV
VV
TW TW
M
KK
TW
800 kg/hod
KK
TW
DN 32
ZK
OČ1
KK VK
VK M P
STUDENÁ VODA 2 x AKUMULAČNÍ NÁDRŽ 750 LITRŮ EN
VE PRÁDELNĚ
Strojírenství – příprava TV 10 plochých kolektorů, 18 m2, zásobník 1000 l PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY
AOV KK SOLÁRNÍ KOLEKTORY
STÁVAJÍCÍ OHŘÍVAČ
18 m2 TW
PV
DN 32
KK
TW
800 kg/hod
M
KK
VV
ZK
OČ1 VK
KK
VK
P
STUDENÁ VODA M
AKUMULAČNÍ NÁDRŽ 1000 LITRŮ (PUFER PSR 1000) VE STROJOVNĚ EN
Potraviny - laboratoře 24 plochých kolektorů, 42,5 m2, zásobník 3 000 l PROPLACHOVÁNÍ
AOV KK SOLÁRNÍ KOLEKTORY 42,5 m2 TW
PV
DN 32
KK STÁVAJÍCÍ TECHNOLOGICKÁ LINKA
TW
1600 kg/hod
M
KK
VV
ZK
OČ1 VK
KK
VK
P
STUDENÁ VODA M
NEREZOVÁ AKUMULAČNÍ NÁDRŽ 3000 LITRŮ (PUFER PSR 3000)
EN
V MÍSTNOSTI PŘÍPRAVA SMĚSI MÍSTO ZÁSOBNÍ NÁDRŽE NA STUDENOU VODU
Strojírna – ohřev lázně 20 plochých kolektorů, 35 m2, zásobník 2 000 l A OV KK TOPNÁ VODA Z KOTLŮ
SOLÁ RNÍ KOLEKTORY STÁ VAJÍCÍ
35 m2
OHŘÍVAČ
TW
PV 4000 kg/hod
DN 40
2000 kg/hod
DN 25
75°C KK OČ2
F ZK KK
KK TW
DN 32
TW
1000 kg/hod
LÁZEŇ 1
60 °C
2000 kg/hod 65°C KK OČ2
VV
ZK
OČ1
P
LÁZEŇ 2
60 °C
STUDENÁ VODA
KK
VK
A KUMULAČNÍ NÁDRŽ 2000 LITRŮ M
EN
(REGULUS HSK 2000)
ALTERNATIVNÍ ZA POJENÍ AKUMULAČNÍ NÁDRŽE
ZAPOJENÍ S EXTERNÍM VÝMĚNÍKEM
EN
P3V
M
TW
M
TW
V1,2
TW
VK
F ZK KK
KK TW
M
M
KK
M P
Masna 48 plochých kolektorů, 85 m2, zásobník 2 000 l PŘÍPRAVA TEPLÉ VODY
AOV
NEBO KK
PŘEDEHŘEV NAPÁJECÍ VODY STÁVAJÍCÍ OHŘÍVAČ
SOLÁRNÍ KOLEKTORY 88 m2 TW
PV
M
KK
M
TW
DN 40 2000 kg/hod
V1 KK
M
KK VV
OČ1
VK
ZK
KK
VK
P
STUDENÁ VODA M
AKUMULAČNÍ NÁDRŽ 2000 LITRŮ (PUFER PS 2000) EN
V KOTELNĚ
Strojírenství – ohřev lázně 24 plochých kolektorů, 42,5 m2, zásobník 3 x 1 000 l
AOV KK SOLÁRNÍ KOLEKTORY 42,5 m2 TW
PV
DN 25
TW
TW
KK
vytápění lázní
TW
TW
TW
560 kg/hod
KK OČ2
F ZK KK
M
KK
VV
ZK
OČ1 VK
KK
VK
M
M
3 x AKUMULAČNÍ NÁDRŽ 1000 LITRŮ
EN
EN
stávající kotle
Technologické procesy • • • • • •
Příprava teplé vody................................................. 7 Ohřev lázní............................................................. 4 Mytí technologie....................................................... 3 Předehřev napájecí vody........................................ 2 Sušení..................................................................... 1* Vytápění hal............................................................ 1*
Provozy podle druhu výroby • • • • • • •
Strojírenství – kovoprůmysl................................................ Povrchové úpravy............................................................... Potravinářský průmysl......................................................... Elektrotechnický průmysl.................................................... Služby................................................................................. Papírenský průmysl............................................................. Textilní průmysl...................................................................
7 4 4 2 2 1 1
Přehled výsledků screeningů provoz
počet kolektorů (ks)
plocha klektorů (m2)
akumulace (m3)
produkce (kWhod)
nahrazuje palivo
cena paliva (Kč/kWh)
úspora (Kč/rok)
inv. náklady (Kč)
návratnost (rok)
1
ohřev lázní
8
14
2
8000
elektřina
3,75
30000
350000
12
2
prádelna
16
28
1,5
12000
elektřina
3,31
40000
450000
11
3
ohřev lázní + TV
20
35
2
12650
elektřina
2,8
35420
480000
28
4
příprava TV
10
18
1
10000
pára
0,7
7000
300000
43
5
příprava TV
10
18
1
7850
plyn
1,4
10990
300000
27
6
předehřev vody
50
88
2
50000
plyn
1,3
65000
1300000
20
7
ohřev lázní
24
42
3
21000
plyn
1,9
39900
700000
18
8
ohřev lázně
12
20
1
6500
elektřina
3
19500
360000
18
9
příprava TV
22
40
2
15700
elektřina
3
47100
630000
13
10
příprava TV
44
78
4
30600
plyn
1,6
50000
1320000
26
11
příprava TV
25
45
3
21000
plyn
1,4
29400
700000
24
Firma
Přehled výsledků screeningů • • • • • •
Postavení hlavního energetika podniku Nízká energetická účinnost procesů Odpadní teplo Malý podíl energie v celkových nákladech Příznivé ceny energií Dlouhá doba návratnosti opatření na úsporu energií
•
Podíl výrobků pro automobilový průmysl
Doporučení • Dotace na solární termická zařízení v průmyslu •
EFEKT-EKOENERGIE, OPPI MPO
• Navrhovat jen zařízení pro předehřev teplé vody •
(45 – 50 °C, pokrytí do 50 %, ploché kolektory)
• Trvalá a nepřerušovaná potřeba TV •
(Malý nárok na velikost AN)
• Začlenit zařízení do jiné investice
•
(Zvýšení účinnosti energetických auditů)
WP3 Dotazník Solární technologické teplo v podniku - Vyřazovací kritéria
• Vyskytuje se ve vašem podniku výrobní technologický proces vyžadující teplotu nejlépe pod 80 °C? • Máte k dispozici dostatek místa (střešních či jiných ploch) k instalaci solárně termických kolektorů? • Je tato plocha orientovaná na jih, jihovýchod, jihozápad a je bez zastínění?
Předpoklady pro solární technologické teplo • • • • • • • • • • •
Potřebujete technologické teplo od března do září? Potřebujete technologické teplo přinejmenším 5 dní v týdnu? Máte dostatek místa/ploch pro instalaci akumulačních nádrží (např. suterén, skladiště, venkovní prostory)? Plánujete v příštích letech přestavbu nebo rozšíření podniku? Je zapotřebí renovovat/rozšířit zásobování teplem nebo plánujete z nějakého jiného důvodu změnu v příštích letech? Můžete vyloučit využívání odpadního tepla (např. z kompresoru, z chladicí jednotky nebo ekonomizéru)? Je pro vás přijatelná návratnost investice do solárního systému okolo 10 let? Očekáváte růst cen energií v příštích letech? Jsou stabilní ceny energií zásadní pro váš podnik? Je ve vašem podniku zásadní zájem na využívání obnovitelné energie (např. z důvodu ochrany životního prostředí, image, snižování CO2)?
Příručka pro navrhování • Analýza podmínek pro instalaci v dané budově a provozu •
Nárys budovy, orientace a sklon střech, jeřáb, statika
• Analýza vlastností výrobního procesu a tepelné distribuční sítě •
Otevřené a nepřetržité, bez rekuperace, teploty, množství, schemata zapojení
• Analýza možností optimalizace procesu a opatření na úsporu energie •
Modernizace výrobního zařízení, výměna starého otopného systému, využívání kondenzačního tepla, rekuperace odpadního tepla
Předběžný návrh • Šikmá střecha – nezastíněná plocha = hrubá plocha kolektorů • Plochá střecha – nezastíněná plocha/2,5 • Plocha apertury x 500 kWh/m2 / potřeba tepla, Výsledek 10 – 50 % • Potřeba tepla x 0,4 / 500 kWh/m2 • Akumulační nádrž 50l/m2 • Simulace systému
Návrh systému • Simulace systému • Softwarové nástroje • TRNSYS Studio 16, http://sel.me.wisc.edu/trnsys • SHW-Win, http://www.iwt.tugraz.at • Polysun 4, http://www.solarenergy.ch www.velasolaris.com/download/polysun/polysundemo.exe
• T*Sol, http://www.tsol.de www.valentin.de/produkte/solarthermie/0/tsol-onlinerecner
Ohřev vody pro MYTÍ / ČIŠTĚNÍ
Uživatelský profil – velký podnik
Diagram pro solární systém
Uživatelský profil – malý podnik
Diagram pro solární systém • Platí pro • Ploché kolektory:
ηο=0,83, a1=3,8; a2=0,012 • Trubkové vakuové kolektory:
ηο=0,64, a1=0,75; a2=0,005 • Vzduchové kolektory:
ηο=0,82, a1=4,2; a2=0,034
Diagram pro solární systém dodavatel
typ
hrubá plocha
Solar Power
SKR 500
2,57
Regulus
KPA1 ALP
Buderus
plocha apertury
η0
a1
a2
2,56
0,820
3,821
0,0108
2,00
1,85
0,750
3,350
0,0160
SKN 30
2,37
2,26
0,770
3,681
0,0173
Herz
CS 100 F
2,08
1,90
0,800
3,340
0,0075
Bohdalice
EKS 3000
2,53
2,27
0,850
3,580
0,0149
Viessmann
100 F
2,51
2,32
0,743
4,160
0,0124
Stiebel Eltron
SOL 27
0,810
3,560
0,0137
Animatrans
SKF 21
2,00
1,88
0,800
3,250
0,0177
KTO
SOL 120
2,02
1,97
0,761
4,000
0,0100
KKH
TOPSON F3-1
2,30
2,00
0,804
3,235
0,0117
Protherm
SRD 2,3
2,51
2,35
0,810
3,760
0,0120
0,793
3,612
0,0131
0,83
3,8
0,012
Předehřev přídavné napájecí vody pro výrobu páry
Vytápění průmyslových lázní
Vytápění průmyslových lázní
Konvektivní sušení horkým vzduchem
Rozdělení nákladů
WP4 konference, publikace, kampaň
WP5 pilotní projekty Typ 1 (dokončené & funkční): • ESV (1): Asamer (Lambach – sušení dřeva) • ESCAN (2): Montesano, Vaporizados Palencia • GERTEC (2): Hustert Galvanik, Priogo • ENERGAP (1): Soven Typ 2 (kladné rozhodnutí, ale ještě není postaveno): • ESV (1): Fixkraft • ENERGAP (1): Tovarna močnih krmil (výrobna krmiv pro zvířata) Typ 3 (pravděpodobně bude provedeno) - technická a ekonomická proveditelnost & v podstatě kladné rozhodnutí ze strany společnosti, konečné rozhodnutí záleží např. na způsobu financování - technická data & případová studie musí být k dispozici: Zvažovány jsou: • ESV Milchprüfring • ESCAN: L'Oreal • GERTEC: Ahrens, Winkelmann,
WP6 nové služby
Článek, leták
WP7 Evropský rozměr • Internetová stránka projektu: www.solar-proces-heat.eu • Kulaté stoly o specifických tématech a setkání účastníků (Linec, Madrid, Essen, Maribor, Hamburg, Brusel) • Evropský tréningový seminář – 9.6. 2011Mnichov • Zpravodaj, leták • Mezinárodní seminář – Wels (WSED, Veletrh úspor energie) • Stánek na veletrhu v Hanoveru • Spolupráce s jihoevropskými zeměmi • Souhrnná zpráva • Politická doporučení
AEE INTEC Institut pro udržitelné technologie Gleisdorf
Energy Centre České Budějovice
Děkuji Vám za pozornost Ing. Zdeněk Krejčí technik ECČB Energy Centre České Budějovice
Telefon: 387 312 580
[email protected] www.eccb.cz
Možnosti využití sluneční energie v průmyslu a ve veřejných budovách Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí Fakulta strojní, ČVUT v Praze
1/82
Solární teplo ve veřejných budovách ústavy sociální péče, domovy důchodců vzdělávací zařízení (školy, výuková centra) hotely, ubytovací zařízení sportovní centra, veřejné bazény administrativní budovy (kanceláře, banky) příprava teplé vody
20 až 60 °C
vytápění
30 až 60 °C
větrání
15 až 25 °C
chlazení
80 až 120 °C 2/82
Solární teplo v průmyslu potravinářský průmysl
30 % průmyslového tepla < 100 °C
textilní průmysl
potenciál v EU25: 100 až 125 GWt
papírnický průmysl
bariéry: ekonomika, nedostatek informací (investor, projektant), nevyužitý potenciál odpadního tepla
chemický průmysl
předehřev napájecí vody
30 až 80 °C
sušení
30 až 80 °C
čištění, mytí, praní
40 až 80 °C
pasterizace
80 až 110 °C 3/82
Solární kolektory vhodné typy a použití účinnost zkoušení a certifikace
4/82
Solární kolektory Jaké kolektory jsou vhodné pro využití sluneční energie?
druh
teploty
nezasklené
do 30 °C
ploché selektivní
50 až 80 °C
trubkové vakuové
80 až 120 °C
stacionární koncentrační
80 až 150 °C
koncentrační s naváděním
150 až 250 °C
volba závisí na aplikaci ! 5/82
Ploché atmosférické kolektory ploché zasklení solární sklo, prizmatické sklo
plochý absorbér selektivní, neselektivní celoplošný, dělený (lamely) měděný, hliníkový
trubkový registr lyrový, dvojlyra, serpentina
skříň rámová (větraná), lisovaná vana (těsná) 6/82
Ploché vakuové kolektory podtlak pro omezení tepelných ztrát (absolutní tlak 1 až 10 kPa) zatížení plochého krycího skla (opěrky)
zdroj: Thermosolar 7/82
Trubkové vakuové kolektory I. válcové zasklení (vakuová trubka)
zdroj: Viessmann
solární sklo
plochý absorbér měděná lamela, selektivní povrch
přenos tepla do kapaliny přímo protékaný: U-trubka koncentrická trubka tepelná trubice:
suché napojení mokré napojení
(absolutní tlak 1 mPa) 8/82
Trubkové vakuové kolektory II. válcové zasklení (vakuová trubka) solární sklo
válcový absorbér (skleněná trubka) napařený selektivní povrch
přenos tepla do kapaliny teplosměnná lamela: hliník, měď přímo protékaná U-trubka tepelná trubice
reflektor plochý, válcový, parabolický
(absolutní tlak 1 mPa) 9/82
Koncentrační CPC kolektory zdroj: Solarfocus
nízký stupeň koncentrace C<2
10/82
Koncentrační kolektory s reflektory
vysoký stupeň koncentrace C = 10 až 40 100 až 250 °C
11/82
Koncentrace přímého slunečního záření 160
kWh/(m2.měs)
120
přímé (50 %)
80
difúzní (50 %)
40
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc 12/82
Koncentrační kolektory s čočkou přechod mezi aktivními a pasivními prvky
13/82
Účinnost solárního kolektoru Q& k η = & Qs
t m − te ( t m − te ) 2 η = η0 − a1 ⋅ − a2 ⋅ G G
M& ⋅ c ⋅ (t k 2 − t k 1 ) η = G ⋅ Ak
G
. M
tk1
tk2 protokol o zkoušce podle ČSN EN 12975
14/82
Vztažná plocha kolektoru Ak Q& k η= G ⋅ Ak
hrubá plocha: AG plocha apertury: Aa plocha absorbéru: AA
15/82
„Typické“křivky účinnosti
16/82
Plocha solárního kolektoru
Aa = 0,9 AG
Aa = 0,75 AG
Aa = 0,6 AG
Aa = 0,8 AG 17/82
Účinnost solárního kolektoru Aa → AG 1,0 plochý trubkový s plochým absorbérem
0,8
trubkový s válcovým absorbérem
η [-]
0,6
0,4
0,2
0,0 0,00
0,05
0,10
0,15
0,20
(t m - t e)/G [m2.K/W] 18/82
Výkonnost solárního kolektoru k ploše apertury Aa 700 600
tm = 40 °C
400
2
kWh/m .rok
500
300 200 100 0 PK1
PK2
PK3
PK4
TP1
TV1
TV2
TV3
TV4
TR1
TR2
TR3 19/82
Výkonnost solárního kolektoru k hrubé ploše AG 700 600
tm = 40 °C
400
2
kWh/m .rok
500
300 200 100 0 PK1
PK2
PK3
PK4
TP1
TV1
TV2
TV3
TV4
TR1
TR2
TR3 20/82
Výkonnost solárního kolektoru k ploše apertury Aa
k hrubé ploše AG
700 600
tm = 80 °C
400
2
kWh/m .rok
500
300 200 100 0 PK1
PK2
PK3
PK4
TP1
TV1
TV2
TV3
TV4
TR1
TR2
TR3 21/82
Porovnání ceny solárních kolektorů 25000
Kč/m2 bez DPH
22 000 Kč/m2
18 200 Kč/m2
20000
ploché atmosférické kolektory trubkové vakuové s plochým absorbérem trubkové vakuové Sydney bez reflektoru trubkové vakuové Sydney s reflektorem
15000
10000
14 000 Kč/m2
7 000 Kč/m2
5000
0 1
2 3
4 5 6
7 8
9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38
22/82
Zkoušení solárních kolektorů (podle EN) protokol o zkouškách v souladu s ČSN EN 12975 křivka výkonu a účinnosti vnitřní přetlak odolnost proti vysokým teplotám vystavení vnějším vlivům vnější tepelný ráz vnitřní tepelný ráz průnik deště (zasklené) mechanické zatížení odolnost proti nárazu žádné jiné certifikáty k prokázání vlastností nejsou potřeba ! 23/82
Solar Keymark Certifikační značka kvality (vlastník CEN) průmyslově vyráběné solární kolektory, solární soustavy dobrovolná certifikace třetí stranou, komplexní shoda s danou EN nejde o CE značku ! (shoda s evropskými směrnicemi nebo normami), u běžných kolektorů nelze získat zdokumentovaná inspekce výroby (ISO 9000) inspektor vybírá jakýkoli kolektor ze skladu / výroby kontinuální shoda (stálý dohled - revize výrobku v časových intervalech) cca 30 laboratoří zmocněných pro udělování značky informace: kolektor prošel VŠEMI zkouškami požadovanými EN 12975 neříká, zda kolektor JE nebo NENÍ účinný, pouze neměnnost účinnosti 24/82
Modrý anděl Ekologická známka obecně pro výrobky, v Německu nejznámější značka zavádí minimální zisk 525 kWh/m2.rok
stanovený simulací (!)
v přesně definovaném modelu solární soustavy pro přípravu teplé vody zásobník: objem, tl. izolace, vodivost izolace potrubí: délka, průměr, tl. izolace, vodivost izolace spotřeba teplé vody: množství, denní profil, ... klimatické údaje: lokalita Wurzburg požadavek: plocha kolektorů pro solární pokrytí 40 % 99,99 % soustav pracuje v odlišných podmínkách ! 25/82
Simulační model solární soustavy
26/82
Solární soustavy parametry aplikace zisky zapojení příklady
27/82
Bilance solární soustavy
28/82
Parametry solární soustavy Roční solární zisk [kWh/rok] dodaný do solárního zásobníku Qk dodaný do odběru (spotřebiče) – využitý zisk soustavy Qss,u
Roční úspora energie Qu [kWh/rok] závisí na skutečné provozní účinnosti nahrazovaného zdroje tepla ηnz jak ji určit ? je známa? spotřeba provozní el. energie pro pohon solární soustavy podklad pro výpočet úspory primární energie, úspory emisí
29/82
Parametry solární soustavy Měrný roční solární zisk qss,u [kWh/(m2.rok)] vztažený k ploše apertury kolektoru Aa měrná roční úspora nahrazované energie ekonomické kritérium:
úspora / m2
x
investice / m2
Solární pokrytí, solární podíl f [%] f = 100 * využitý zisk / potřeba tepla
(procentní krytí potřeby tepla)
Spotřeba pomocné elektrické energie Qpom,el [kWh/rok] odhad: provoz 2000 h x příkon el. zařízení (čerpadla, pohony, reg.) běžně do 1 % ze zisků ~ COP solární soustavy > 100 30/82
Solární soustavy – základní parametry měrné využité solární zisky qss,u [kWh/m2.rok] solární podíl
Qss ,u Qss ,u Qd f= = 1− = Q p ,c Q p ,c Qs ,u + Qd
[-]
31/82
Bilance solární přípravy teplé vody qss,u = 400 kWh/m2
f = 60 %
32/82
Bilance solární přípravy teplé vody qss,u = 600 kWh/m2
f = 40 %
33/82
Bilance solární přípravy teplé vody qss,u = 300 kWh/m2
f = 65 %
s rostoucím solárním pokrytím klesají měrné zisky soustavy 34/82
Bilance solární přípravy teplé vody Q TV , Q k [kWh]
3500
65 % 60 % 40 %
3000 2500 2000 1500 1000 500 0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc 35/82
Navrhování solárních soustav snížení spotřeby tepla - úsporná opatření provádět jako první analyzovat skutečnou spotřebu tepla návrh solární soustavy
předimenzovaná solární soustava: zbytečně vysoká investice nízké zisky, špatné ekonomické parametry problematický provoz
36/82
Analýza podmínek pro instalaci diskuze s technikem „audit“ energetického hospodářství podniku / budovy rozlišit procesy podle teplotní úrovně toky tepla, hmotnostní toky, teploty na vratných větvích otevřené, uzavřené, přerušované, nepřerušované provozy druh stávajících zdrojů tepla, spotřeby tepla (měření), účinnosti soustav ceny paliv a energie smysluplná integrace solárního tepla nízké teploty, vysoké využití v letních měsících 37/82
Úsporná opatření jako první ! zpětné získávání energie z odpadního tepla změna technologie, instalace úsporných zařízení zvýšení účinnosti zdroje tepla změna zdroje tepla (kondenzační, výkonově modulované kotle) regulace omezení tepelných ztrát rozvodů úpravy provozní doby a využití 38/82
Návrh plochy kolektorů Návrh plochy solárních kolektorů Ak pro zajištění určitého stupně pokrytí f pro typický návrhový den v návrhovém měsíci (okrajové podmínky) stanovení potřeby tepla v dané aplikaci Qp,c stanovení využitelných zisků ze solárních kolektorů Qk,u z porovnání vyplývá potřebná plocha kolektorů Ak pro zvolené pokrytí potřeby tepla (nejčastěji 100 % v návrhovém měsíci)
39/82
Potřeba tepla bilance potřeby tepla Qp,c v daném období (den, měsíc, rok), která má být kryta solární soustavou (nebo její část f . Qpc) vlastní potřeba tepla v dané aplikaci Qp tepelné ztráty soustavy (rozvody, zásobníky) v daném období Qz roční profily, letní odstávky pro návrh plochy kolektorů denní profily pro návrh akumulace, strategie nabíjení
40/82
Bilancování tepelných zisků Bilancování solární soustavy (TNI 73 0302) pro danou plochu solárních kolektorů Ak pro všechny měsíce roku (referenční dny, okrajové podmínky roku) Qss,u = min (Qk,u; Qp,c) = min (teoretických zisků; celkové potřeby tepla) z porovnání v jednotlivých měsících vyplývá využitelnost zisků z kolektorů pro krytí potřeby tepla přebytky nelze započítat (!) bilančních výpočtů je možné výhodně využít pro návrh plochy (optimalizace návrhu z hlediska ekonomických parametrů) 41/82
Simulační nástroje (návrh, bilance) simulace s hodinovým krokem a menším, dynamické modely prvků (zásobník, kolektor), hodinové klimatické údaje pro různé oblasti náročné na vstupní údaje, které často nejsou k dispozici (modifikátor úhlu dopadu, rozměry potrubí, tloušťky izolací, profily spotřeby, atd.) nutná zkušenost cena (x0.000 Kč)
Polysun (Professional, Designer) T-Sol (Professional, Expert) GetSolar 42/82
Navrhování s nomogramy ? vypracovány pouze pro konkrétní: solární kolektor (typ: křivka účinnosti, optická charakteristika) podmínky (sklon, orientace, klimatická oblast, aj.) aplikaci (izolace, rozvody, ...) odběrové charakteristiky
nedoporučuje se ...
43/82
Solární soustavy pro přípravu TV rodinné domy (3 až 6 m2; 250 až 400 l), solární podíl 50 až 70 % solární zisky
300 až 400 kWh/m2.rok
bytové domy, ústavy, hotely, ... (od 25 až 200 m2; 1 až 8 m3), solární podíl 40 až 50 % solární zisky
400 až 500 kWh/m2.rok
předehřev teplé vody solární podíl 20 až 40 % solární zisky
500 až 600 kWh/m2.rok 44/82
Solární příprava se zásobníky TV objem rozdělený do více zásobníků přívod z výměníku rozdělen podle teploty, cirkulace do nejteplejšího zásobníku ochrana proti legionelle termickou desinfekcí (čerpadlo ČL)
45/82
Solární příprava se zásobníky tepla objem rozdělený do více zásobníků přívod z výměníku rozdělen podle teploty, cirkulace do pohotovostního zás. ochrana proti legionelle není nutná: průtokový ohřev
46/82
Solární soustavy pro přípravu TV
DD Hvízdal České Budějovice, 127 m2
DPS Ostrava, 165 m2
DPS Jihlava, 120 m2 47/82
Solární soustavy pro přípravu TV Výukové a rekreační středisko Herbertov, 100 m2
Rehabilitační zařízení Slapy (SS+TČ pro TV+BV), 48 m2
Výzkumná stanice Antarktida,
Hotel Liberec, 96 m2
12 m2 (TV) + 36 m2 (vzduch)
48/82
Kombinované solární soustavy (TV+VYT) malé soustavy - rodinné domy) (6 až 12 m2; 500 l až 1 m3) solární podíl: solární zisky
standardní domy
10 až 20 %
nízkoenergetické, pasivní domy
20 až 40 %
250 až 350 kWh/m2.rok
velké soustavy - pensiony, ústavy,... (nad 20 m2; více než 1 m3) solární podíl 10 až 20 % solární zisky
350 až 450 kWh/m2.rok 49/82
Solární vytápění – centrální příprava TV čtyřtrubkový rozvod (přívodní + zpětné, teplá + cirkulace) menší budovy, kratší rozvody
50/82
Solární kombinované soustavy TV+VYT dvojtrubkový rozvod (přívodní + zpětné) tlakově závislé lokální předávací stanice, regulace OS a příprava TV v místě spotřeby
51/82
Příprava teplé vody a vytápění
Pension u Bártů, Soběslav, 14 m2 teplá voda, vytápění MŠ Proskovice, Ostrava, 120 m2 SS+DK, teplá voda, vytápění
SOU Zelený Pruh, Praha, 209 m2 teplá voda, vytápění, bazén 52/82
Sezónní akumulace pro vytápění solární kolektory: 148 m2
sezónní zásobník: 1100 m3
Dům sociální péče Slatiňany 53/82
Ohřev bazénové vody celoroční využití – kryté bazény sezónní využití – otevřené, venkovní bazény pokrytí tepelných ztrát z hladiny bazénu, ohřev přiváděné čerstvé vody bazén jako akumulátor tepla kombinace přípravy teplé vody a ohřevu bazénové vody solární zisky nad 500 kWh/m2.rok
54/82
Solární soustavy pro ohřev bazénu
nekryté sezónní bazény
kryté bazény, celoroční provoz
plastové nezasklené kolektory
zasklené kolektory
bazénová voda ohřívána v kolektorech
oddělené okruhy: nemrznoucí směs/voda 55/82
Ohřev bazénové vody
Hotel Jezerka, Ústupky, 240 m2 Aquapark Ostrava Zábřeh, 157 m2
příprava TV, venkovní a vnitřní bazén
Plavecký bazén, Jindřichův Hradec, 256 m2
Koupaliště Rusava, 550 m2 56/82
Solární soustavy pro chlazení soulad mezi potřebou chladu a dostatkem solárního tepla použití teplem poháněných chladicích zařízení absorpční : LiBr/voda, voda/NH3 jednostupňové
80 až 120 °C
COP = 0,6 až 0,8
dvojstupňové
120 až 170 °C COP = 0,8 až 1,4
celoroční využití sluneční energie vyšší využitelnost zisků, solárních kolektorů (vytápění / chlazení) možnost zvýšení plochy kolektorů pro vyšší pokrytí vytápění v zimním období bez problémů s nárůstem stagnace v letním období 57/82
Hotel DUO v Praze - Prosek rekonstrukce: nedostatečný el. příkon pro kompresorové chlazení x levné teplo z horkovodu
282 kolektorů VK180, celkem 448 m2 akumulace tepla 15 m3
absorpční chladicí jednotka 560 kW Carrier 16 LJ 21 (jednostupňová) + akumulace chladu 4 m3 58/82
Hotel DUO v Praze - Prosek chlazení (6 / 12 °C), teplá voda, bazén (říjen až duben) celkové zisky z kolektorů: 973 GJ
(chlazení 592 GJ / 61 %)
měrné roční zisky soustavy – 533 kWh/(m2.rok)
59/82
Obchodní dům TESCO Jaroměř cíl: nulová uhlíková stopa = soběstačná výroba el. energie, tepla a chladu kogenerační jednotka (řepkový olej) + akumulace tepla 135 kolektorů OPC15, celkem 288 m2: instalace na světlících budovy absorpční chladicí jednotka BROAD BDH20X 168 kW, akumulace chladu 3 x 2 m3
60/82
Obchodní dům TESCO Jaroměř
trubkové kolektory 288 m2
absorpční jednotka 168 kW
61/82
Solární teplovzdušné soustavy větrání a vytápění skladů průmyslových hal obytných budov
zasklené kolektory
62/82
Solární teplovzdušné soustavy
Tržnice, Fürth
Vnitřní plavecký bazén Ingolstadt
Opravna aut Großreuth, Norimberk
Sklad - kanceláře TRUMA, Putzbrunn 63/82
Solární teplovzdušné soustavy větrání administrativních a obytných budov sušení
nezasklené kolektory (Solarwall) 64/82
Solární teplovzdušné soustavy Bombardier's Canadair Division (CA)
Service Enroute, Vaudreuil (CA)
65/82
Solární soustavy pro průmysl rozmanité využití solárního tepla originální řešení vycházející z místních podmínek typ technologického procesu (otevřený, uzavřený, přerušovaný, nepřerušovaný) profil potřeby tepla (denní, roční) teplotní úroveň směnnost provozu, aj.
solární zisky nad 250 až 500 kWh/m2.rok 66/82
Solární soustavy pro průmysl běžné aplikace: teplá voda, vytápění technologické teplo: lázně, produkce páry, ...
67/82
ETA Hlinsko příprava teplé vody solární kolektory 20 m2 zásobník teplé vody 1000 l
68/82
ETA Hlinsko
69/82
ETA Hlinsko 6000
kWh
350 až 450 kWh/(m2.rok)
tepelné zisky solární soustavy potřeba energie na přípravu TV
5000
4000
3000
2000
1000
X.09
VII.09
IV.09
I.09
X.08
VII.08
IV.08
I.08
X.07
VII.07
IV.07
I.07
X.06
VII.06
IV.06
I.06
0
měsíc 70/82
Feifer kovovýroba Holice ohřev teplé vody vytápění ohřev černicí lázně 9 x Suntime 2.5 (plocha 90 m2) plochá střecha orientace jih realizace 2008
71/82
Fotobioreaktor Nové Hrady Foto-bioreaktor pro pěstování řas Ústav fyzikální biologie Jihočeské univerzity Nové Hrady Fresnellovy čočky 120 m2 ploché kolektory 32 m2
72/82
Fotobioreaktor Nové Hrady
Fotobioreaktor v Nových Hradech 73/82
Vězeňská jatka – Rimavská Sobota (SK) teplá voda pro technologické účely (60 °C) 60 x TS400 (plocha 120 m2) akumulace 3 x 1.5 m3
zisky 68 MWh (předpoklad 65 MWh) realizace 2008
74/82
Vězeňská jatka – Rimavská Sobota (SK)
75/82
Děkuji za pozornost http://www.solarnispolecnost.cz
http://www.solar-info.cz
76/82
Kontakty Československá společnost pro sluneční energii (ČSSE) Novotného lávka 5, 116 68 Praha 1 Česká republika
[email protected]
Tomáš Matuška Ústav techniky prostředí, Fakulta strojní, ČVUT v Praze Technická 4, Praha 6
[email protected] 77/82
Poskytování energetických služeb, vývoj metody EPC v ČR a možnosti jejího využití Ing. Jaroslav MAROUŠEK, CSc. SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Solární energie, Energy Centre České Budějovice, 21. září 2011
1
Charakteristika metody EPC Energy Performance Contracting (EPC) smlouva na poskytování konkrétních služeb souvisejících se spotřebou energie, kdy celková výše plateb závisí na výši zefektivnění těchto služeb, tj. na konkrétních úsporách u zákazníka (Performance Contracting = smlouva o výsledku) – EPC zahrnuje technické i finanční aspekty v jednom kontraktu – EPC poskytuje komplexní servis – EPC snižuje riziko pro zákazníka tím, že GARANTUJE VÝSLEDEK (zaručí objem úspor energie) =>
Energetické služby se zaručeným výsledkem 2
Charakteristika metody EPC bez použití PFC výhoda pro zákazníka
provozní náklady
úspory zaručené úspory jako objem investic
s použitím EPC
instalace opatření
vypršení smlouvy
čas 3
Oblasti uplatnění energetických služeb – původní zaměření na veřejnou sféru (vznik v době ropné krize v USA a Velké Británii)
– v ČR nejširší uplatnění u objektů v majetku měst (školská, zdravotnická, sportovní a kulturní zařízení)
– poměrně časté využití i v privátním sektoru (úspora investice pro své hlavní aktivity)
4
Energetické služby a EPC v České republice již poměrně dlouhá doba existence – první projekt řešený metodou EPC v roce 1993 – celkem přes 150 realizovaných projektů – investiční prostředky v objemu téměř 3 miliardy Kč – celkové úspory lze odhadnout ve výši až 800 TJ
5
EPC a česká legislativa nutnost přizpůsobení v oblasti veřejných zakázek – první znění zákona o veřejných zakázkách (1995) – metodický pokyn pro EPC ve státním sektoru (1999) – terminologie dodavatelského úvěru zákon 218/2000 o rozpočtových pravidlech – registr ISPROFIN (nyní EDS = Evidenční dotační systém) – jednací řízení s uveřejněním (používání od 2005) • V současnosti se jedná o zakotvení energetických služeb do 406/2000 a 218/2000
6
Proces výběrového řízení vyhlášení veřejné zakázky formou jednacího řízení s uveřejněním – obvykle oznámením v Informačním systému o veřejných zakázkách (dříve centrální adresa) žádost o účast v soutěži (podání obvykle 37 dnů od oznámení) zadávací dokumentace a prohlídka místa plnění podání nabídek uchazečů (obvykle pevný termín v zadávací dokumentaci – lhůtu stanoví zadavatel) jednání s uchazeči (minimálně jedno kolo jednání) konečné znění smlouvy (jednání) – podpis smlouvy 7
Výběr firmy ESCO v soutěži - KRITERIA • hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti – vícekriteriální hodnocení (v zadávací dokumentaci) • vyjádření úspor – specifikace zaručených úspor v technickém i ve finančním vyjádření • výše úspor energie – budoucí výše dosažených úspor se obtížně kvantifikuje nutno stanovit jasně definované a srovnatelné podmínky • investice a úspory nákladů na energii – spojité nádoby • technická kvalita nabídek – kombinace úsporných opatření, zajištění financování, kvalita záruk 8
Základní typy úsporných opatření v budovách lze realizovat v zásadě dva typy opatření:
stavební opatření (zateplení pláště budov, výměna oken)
technologická opatření (rekonstrukce energetických systémů)
pro stavební opatření je základem nalezení financování nebo spolufinancování projektu (obvykle se nezaplatí za dobu trvání EPC kontraktu) technologická opatření realizovatelná z budoucích úspor energie (omezení=doba návratnosti) • Solární zdroj je typ opatření, které může být spláceno z budoucích úspor energie 9
Poskytování energetických služeb A+B
EPC A
B
strana výroby
strana spotřeby
EC
EPC 10
ESCO – firma energetických služeb ESCO = vžitá zkratka pro firmu poskytující energetické služby (z angličtiny)
Energy Services COmpany
11
Obvyklé schéma struktury financování Zákazník financování a realizace investice
platby za služby a investici záruky fin. úspor
záruky splátek
ESCO poskytnutí úvěru
splácení úvěru
Investor (Banka) 12
Převzetí rizik u energetických služeb Podstata energetické služby typu EPC spočívá v tom, že přebírá rizika NE v dodavatelském úvěru, který zákazníkovi poskytne nebo ve zprostředkování koupě technologie
Příklady přebíraných rizik v kontraktech s ESCO:
chyby v projektu nespolehlivost technologie nevhodné provozování a organizace práce nekvalitní údržba zvýšení emisí, vliv na ŽP, hygienické normy neočekávané cenové výkyvy změny trhu (nižší odběry energie, … )
nedosažení plánovaných úspor nákladů
13
Proces přípravy a realizace projektu Zákazník = vlastník nebo správce objektu Přijetí konceptu řešení projektu
Identifikace projektu
Rozhodnutí pro metodu EPC
Předběžná analýza
Sběr dat o spotřebě energie
Veřejná zakázka
Podpis smlouvy
Nabídka / návrh smlouvy
Dojednání smlouvy
Podrobná studie proveditelnosti
Instalace opatření
Řízení realizace projektu
Spolupráce na realizaci dalších opatření
Období záruk za úspory
Monitorování úspor a vyhodnocování
ESCO = poskytovatel energetických služeb 14
Obsah smluv o poskytování energetických služeb – důkladná analýza současného stavu energetického hospodářství a návrh úsporných opatření – příprava projektu a jeho financování – realizace navržených opatření (projekt, výstavba, uvedení do provozu, případně provozování zařízení) – dlouhodobé záruky na provoz a účinnost zařízení (úspory) – provoz a údržba (zaškolení a dohled a/nebo provozování) – sledování a vyhodnocování spotřeby energie 15
Smlouva o energetických službách praktické poznatky – v jedné smlouvě – průnik tří typů smluv do jedné (smlouvu nelze příliš zjednodušit, lépe je při výběru firmy ESCO spolupracovat s nezávislým expertem, který má s tímto typem smluv zkušenosti) – návrh smlouvy bývá obvykle součástí zadávací dokumentace – obsáhlost smlouvy – celková smlouva včetně příloh bývá přibližně na 40 až 100 stránek – rozdílný obsah smluv při různě poskytovaných službách 16
Subjekty působící na českém trhu • zadavatelé (zákazníci) zájemci z veřejného i z privátního sektoru – vlastníci nebo správci objektů • firmy energetických služeb (ESCO) první ESCO v roce 1993, nyní cca 10 firem se zkušenostmi Asociace poskytovatelů energetických služeb – vznikla 2010 • subdodavatelé dodavatelé energeticky úsporných zařízení a komponentů • poradenské společnosti pomoc s přípravou projektů, organizace soutěží 17
Příklady projektů – Národní divadlo •
cílem projektu je dlouhodobé snížení nákladů zejména na vytápění, přípravu teplé vody, vzduchotechniku a klimatizaci v objektech ND – smluvní vztah na 10 let
•
instalovaná opatření – využití odpadního tepla tlakové stanice jevištní technologie pro předehřev teplé vody – instalace nové reversní chladicí jednotky – rekuperace tepla z klimatizovaných prostor – rekonstrukce centrální kotelny instalace kondenzačních kotlů – modernizace systému měření a regulace – instalace frekvenčních měničů
•
celkové investiční náklady ve výši 30,2 mil. Kč
•
očekávaná roční úspora ve výši 22% 18
Příklady projektů – Psych. léčebna Kosmonosy rekonstrukce topného systému podpis smlouvy – srpen 2003 počátek záruk za úspory od května 2004 celková investice – 14,4 mil. Kč roční úspory – 15 576 GJ (29,7%)
využití vlastního zdroje vody + prádelna podpis smlouvy – červen 2006 počátek záruk za úspory od října 2007 celková investice – 34,5 mil. Kč roční úspory – 4,8 mil. Kč (32%) 19
Příklady projektů – Pardubický kraj • • • • •
15 škol 4 nemocnic 3 domovů důchodců 1 specialní škola 1 hostel veřejná zakázka – jaro 2006 realizace – 2007 počátek záruk za úspor od ledna 2008 celková investice – 97,6 mil. Kč roční úspory – 17,4 mil. Kč (23%) 20
Kombinace finančních zdrojů – Rekonstrukce technologických zařízení • doba návratnosti 4-10 let • ověřené řešení je cestou využití energetických služeb (EPC) – Stavební opatření • doba návratnosti celkového zateplení bývá 15 let i déle • vhodné využití dotací (např. Operační program Životní prostředí)
kombinace obou způsobů Vlastník objektů se podílí na spolufinancování v objemu 20-40% z celkové investice 21
Příklady projektů
Střední odborné učiliště v Praze -
rekonstrukce technologických zařízení metodou EPC + provozování kotelny investice 7,8 mil. Kč (financování z budoucích úspor provozních nákladů)
-
zateplení objektu + výměna zbývajících oken investice 13,5 mil. Kč (spolufinancování z dotace z OPŽP)
spolufinancování vlastníka objektu ve výši maximálně 36,4 %
22
Příklady projektů
15 škol v městské části Praha 13 -
rekonstrukce technologických zařízení metodou EPC investice 96 mil. Kč (financování z budoucích úspor provozních nákladů)
-
zateplení objektů + výměna zbývajících oken investice 460 mil. Kč (spolufinancování z dotace z OPŽP)
spolufinancování vlastníka objektu ve výši maximálně 48 %
23
Energetické služby v ČR na špičce vývoje v Evropě Evropské ceny pro energetické služby (udělovaná
od roku 2005)
•
za rok 2009 – nejlepší poskytovatel energetických služeb – ENESA a.s. – nejlepší projekt v komerčním sektoru – projekt společnosti SIEMENS s.r.o. (v závodě Siemens Elektromotory Mohelnice)
•
za rok 2008 – nejlepší projekt v osvětlení – pražský Hotel Marriott
•
za rok 2005 – nejlepší podporovatel – SEVEn
soutěž „E.ON Energy Globe Award ČR 2010“ •
vítěz v kategorii Oheň – projekt v Národním divadle řešený metodou EPC
24
Děkuji za pozornost
Ing. Jaroslav MAROUŠEK, CSc. SEVEn, Středisko pro efektivní využívání energie, o.p.s. Solární energie, Energy Centre České Budějovice, 21.září 2011
[email protected]
25
ZELENÝ MARKETING
1. Vybrané marketingové teze. Marketing a jeho poslání. Exkurz do myšlení spotřebitelů. Marketingové trendy. 2. Principy zeleného marketingu. Zelený marketing. Greenwashing a jeho důsledky. 3. Situace v České republice – studie mather 2011. 4. Závěr.
VYBRANÉ MARKETINGOVÉ TEZE
ZÁKLADNÍ KONKURENČNÍ KONCEPCE MANAGEMENTU
VÝROBNÍ KONCEPCE Spotřebitelé budou mít rádi ty produkty, které jsou široce dostupné a za nízkou cenu. Manažeři výrobně orientovaných organizací se zaměřují na dosahování vysoké produktivity výroby a široké distribuce.
VÝROBKOVÁ KONCEPCE Vychází z toho, že zákazníci si oblíbí ty produkty, které mají vyšší jakost, výkonnost nebo zcela nové vlastnosti. Manažeři ve výrobkové orientovaných organizacích soustřeďují svoji energii na vyrábění dokonalých výrobků a na jejich nepřetržité zdokonalování.
PRODEJNÍ KONCEPCE Prodejní koncepce vychází z předpokladu, že kdyby byli spotřebitelé ponecháni sami sobě, pravděpodobně by si nekoupili dost produktů organizace. Manažeři proto musí vyvíjet agresivní prodejní a propagační úsilí.
MARKETINGOVÉ KONCEPCE Marketingová koncepce zastává názor, že klíč k dosahování cílů organizace spočívá ve schopnosti být efektivnější než konkurence v určování potřeb a přání cílových trhů a v jejich uspokojování.
SPOLEČENSKÁ MARKETINGOVÁ KONCEPCE humánní marketing, ekologický marketing Tato koncepce vyzývá podnikatele, aby ve své praxi uplatňovali sociální a etická hlediska – aby udržovali rovnováhu mezi konfliktními zájmy – zisk organizace – uspokojení požadavků zákazníků - potřeby společnosti.
EXKURZ DO MYŠLENÍ SPOTŘEBITELŮ
CO POSUZUJE ZÁKAZNÍK? KDO KDE
CO
KDY
PROČ JAK
RYCHLOST ADOPCE - ROGERS
VNÍMÁNÍ SELEKTIVNÍ PAMĚŤ pamatuji si to, co posiluje moje názory SELEKTIVNÍ ZKRESLENÍ vnímám to, co chci slyšet a vidět SELEKTIVNÍ POZORNOST vnímám jenom část toho, čemu jsem vystaven SELEKTIVNÍ EXPOZICE výběr informací
FÁZE KUPNÍHO PROCESU 1.
• poznání problému
2.
• hledání informací (dostupné, známé, uvažované)
3.
• vyhodnocení informací
4.
• rozhodnutí ke koupi
5.
• zkušenost po koupi
6.
• opakované nakupování nebo zamítnutí
iniciátor
kupující
uživatel
ovlivňovatel
rozhodovatel
TRENDY V EKONOMICE
vyčerpání zakuklení předstírání mladšího věku jedinečnost fantastické dobrodružství 99 životů malá trpělivost sos – ochraňujme naši společnost zůstat naživu ochránci spotřebitelů
ZELENÝ MARKETING
ZELENÝ MARKETING je marketing produktů, které jsou považovány za bezpečné pro životní prostředí zahrnuje širokou škálu aktivit, včetně úpravy produktu, změny ve výrobním procesu, změny v balení a stejně tak i úpravu reklamy Americká marketingová společnost
POČÁTKY ZELENÉHO MARKETINGU 1975 první seminář na téma ekologický marketing, (AAA) 1987 Světová komise pro životní prostředí udržitelný rozvoj jako jednání orientované na potřeby současnosti, aniž by byla ohrožena schopnost budoucích generací uspokojovat své vlastní potřeby
UDRŽITELNÝ ROZVOJ (Trvale) udržitelný rozvoj je takový způsob rozvoje, který uspokojuje potřeby přítomnosti, aniž by oslaboval možnosti budoucích generací naplňovat jejich vlastní potřeby.
UDRŽITELNÝ ROZVOJ Podmínkou rozvoje je zachování možností rozvoje; základní možností je přitom zachování přírodních podmínek v místním měřítku i v celé biosféře.
UDRŽITELNÝ ROZVOJ Udržitelný rozvoj znamená především rovnováhu. Rovnováhu mezi třemi základními oblastmi našeho života (ekonomikou, sociálními aspekty a životním prostředím). Rovnováhu mezi zeměmi, různými společenskými skupinami, dneškem a budoucností apod. Světová komise OSN pro životní prostředí a rozvoj (WCED) nazvané Naše společná budoucnost, 1987
ROZVOJ ZELENÉHO MARKETINGU 2002 Summit Země v Johannesburgu oslovil zástupce reklamního průmyslu, aby podpořili strategii podpory udržitelného rozvoje zaznamenáváme prudký nárůst zelené reklamy globálních i lokálních průmyslových značek
GREEN MARKETING MIX Produkt: Výrobce by měl nabídnout takové produkty, jejichž výroba ani užití nepoškozují životní prostředí a i jejich likvidace je bez negativního vlivu na životním prostředí. Cena: Ceny za tyto produkty mohou být o něco vyšší než tradiční alternativy. Existují cílové skupiny, které jsou ochotny si za ekologické produkty připlatit.
GREEN MARKETING MIX Místo: Hlavní důraz je kladen na ekologické balení a přepravu. Komunikace: Důraz na environmentální aspekty. Příkladem je certifikát ISO 14 000. Společnosti ve svém PR uvádějí realizované i plánované aktivity na ochranu životního prostředí. Nedílnou součástí je i komunikace sponzoringu potřebných subjektů sociálního, zdravotního, školského, kulturního a životního prostředí. Specifická podpora prodeje ekologických výrobků.
GREENWASHING
GREENWASHING
jednání, při kterém je spotřebitel uváděn v omyl, co se týče ekologických přínosů určitého výrobku nebo služby dezinformace šířená organizací za účelem prezentovat environmentálně zodpovědný veřejný obraz sama sebe
STUDIE TerraChoice listopad 2008-leden 2009 98% výrobků plně nesplňovalo označení environmentální (hračky a výrobky pro děti všeobecně, kosmetiku a čisticí výrobky, potraviny)
ŠEST HŘÍCHŮ GREENWASHINGU zatajený háček tvrzení bez důkazu vágní tvrzení irelevantní tvrzení menší zlo lhaní
(57 % zkoumaných výrobků) (26 % výrobků) (11 % výrobků) (4 % výrobků) (1 % výrobků) (2% výrobků) TerraChoice 2007
SPOTŘEBITEL A ENVIRONMENTÁLNÍ VÝROBKY
Mnoho spotřebitelů preferuje ekologicky příznivé výrobky. Ať už z důvodu zodpovědnosti péče o sebe nebo svou rodinu. V mnoha případech jsou zákazníci ochotni za takové výrobky zaplatit i vyšší ceny. TerraChoice, 2007
PĚT KATEGORIÍ ZELENÝCH SPOTŘEBITELŮ MODŘÍ – True Blues „Věří, že mohou osobně zpomalit environmentální krizi.“ ZELENÍ – Greenbacks „Jsou ochotni zaplatit až o 20% více za environmentálně šetrné výrobky.“ VÝHONKY – Sprouts Zapojují se jen tehdy, když to nevyžaduje mnoho námahy.“
PĚT KATEGORIÍ ZELENÝCH SPOTŘEBITELŮ REPTAJÍCÍ – Grousers „Věci jsou a budou stále špatné, tak nač se starat.“ HNĚDÍ – Basic Browners „Mají příliš jiných vážnějších problémů.“ Roper 1996
Česká republika červen 2011
JAK SE ORIENTOVAT?
Vlastní environmentální tvrzení (VET )
…je prohlášení, značka nebo obrazec, který poukazuje na nějaký prvek činnosti, výrobků nebo služeb organizace a který může ovlivňovat životní prostředí. Je určitým druhem reklamy. Vztahuje se na výrobek, součástku nebo obal.
Může mít podobu sdělení, značek nebo obrazců na výrobku nebo na obalu výrobku, v dokumentaci k výrobku, v technických bulletinech, v reklamě nebo propagaci, v telemarketingu, případně prostřednictvím digitálních nebo elektronických médií jako je internet.
Vlastní environmentální tvrzení (VET )
Vydat jej mohou výrobci, dovozci, distributoři, maloobchodníci nebo jakékoli další osoby, které by pravděpodobně mohli mít z takového tvrzení prospěch.
Parametry, environmentální aspekty, které příznivost produktu k životnímu prostředí mají dokázat, si vybírá firma-vyhlašovatel sama.
EKOZNAČKY
EKOZNAČKY EMAS A CP
EKOZNAČKY
ENVIRONMENTAL PRODUCT DECLARATION objektivita důvěryhodnost neutralita porovnatelnost otevřenost pro všechny produkty a služby otevřenost pro všechny zájemce zaměření na dopad na životní prostředí
EDP V ČESKÉ REPUBLICE V ČR bylo dosud zpracováno 15 environmentálních prohlášení o produktu Spolek pro chemickou a hutní výrobu, akciová společnost, Ústí nad Labem Techo, a.s. KB-BLOK systém, s.r.o. ETA, a.s. VSM Production, s.r.o. HBABio s.r.o.
A CO DÁL? 76 % respondentů ve věku 17-24 let je přesvědčeno, že je třeba změnit současný životní styl západní civilizace Forum for the Future, 2007
AKTIVITY PRO ZMĚNU
do roku 2012
určovat nové standardy etického obchodování pomáhat zákazníkům a zaměstnancům žít zdravějším životním stylem „Plan A“, Marks and Spencer
[email protected] Mgr. Marie Princlová, Budějovická 425, Ledenice
KDO MÁLO ZNÁ, MUSÍ VŠEMU VĚŘIT. MARIA EBNER ESCHENBACH
