PROJEKT MĚŘENÍ VYVOLANÝCH NÁKLADŮ ZDANĚNÍ

SOUKROMÁ VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ ZNOJMO s.r.o.

Bakalářský studijní program:

Ekonomika a management

Studijní obor:

Mzdové účetnictví, daně a personalistika

PROJEKT MĚŘENÍ VYVOLANÝCH NÁKLADŮ ZDANĚNÍ BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Autor:

Vladimíra MALIMÁNKOVÁ

Vedoucí bakalářské práce:

Prof. Ing. Václav VYBÍHAL, CSc.

Znojmo, 2011

Prohlášení Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Projekt měření vyvolaných nákladů zdanění“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v seznamu použitých zdrojů.

V Podolí 11. 4. 2011

Vladimíra MALIMÁNKOVÁ

Poděkování Ráda bych poděkovala vedoucímu bakalářské práce panu Prof. Ing. Václavu Vybíhalovi, CSc. za jeho odborný přístup při metodickém vedení mé bakalářské práce. Zároveň bych ráda poděkovala pracovníkům firem, za jejich vstřícnost při poskytování údajů.

Abstrakt Téma bakalářské práce je měření vyvolaných nákladů zdanění. Vyvolané náklady zdanění jsou náklady, které vznikají v souvislosti s povinností správně stanovené a odvedené daně. Tyto náklady by firma nemusela vynaložit, pokud by neexistoval daňový systém.

Měření bylo provedeno v osmi podnikatelských subjektech zabývajících se stavební činností ve městě Brně, Rosicích a Blansku, za rok 2009 na základě vlastního šetření.

Pro měření vyvolaných nákladů zdanění byly zjišťovány náklady na zpracování daňového přiznání, vedení účetnictví a vedení mzdového účetnictví. Dále byly zjišťovány výnosy z vybraných daní a poplatků. Vypočtené podíly vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní a poplatků se v rámci sledovaného souboru podnikatelských subjektů pohybují v rozmezí od 0,69 % do 2,85 %.

Klíčová slova: vyvolané náklady zdanění, měření, podnik, dotazník, Česká republika.

Abstrakt The topic of the thesis is the measurement of compliance costs. Compliance costs are costs incurred due to the obligation to properly calculate and pay taxes. A company would not incur these costs if no tax system existed.

The measurements were performed in eight construction companies based in the cities of Brno, Rosice and Blansko. Data used were for 2009 and were collected using selfassessment.

The following costs were considered to measure the compliance costs preparing tax returns, bookkeeping and payroll management. We also obtained information on taxes and fees paid by the companies. Ratio of compliance costs over the fees and taxes paid by the businesses included in the test ranged from 0,69 % to 2,85 %.

Keywords: compliance costs, measurement, business, questionnaire, Czech Republic.

Obsah 1

ÚVOD A CÍL PRÁCE.....................................................................................................8

2

LITERÁRNÍ PŘEHLED ...............................................................................................10

3

METODIKA ..................................................................................................................13 3.1

Obecné přístupy měření vyvolaných nákladů zdanění .........................................13

3.2

Metodika měření vyvolaných nákladů zdanění ....................................................14 3.2.1

Náklady na zpracování daňového přiznání ..................................................16

3.2.2

Náklady na vedení účetnictví.......................................................................16

3.2.3

Náklady na vedení mzdového účetnictví .....................................................17

3.2.4

Přehled vyvolaných nákladů zdanění ..........................................................18

3.2.5

Podíl vyvolaných nákladů na výnosech z vybraných daní, na výnosech, na tržbách, na nákladech...................................................................................19

4

VÝSLEDKY PRÁCE ....................................................................................................20 4.1

Výnosy z vybraných daní .....................................................................................21

4.2

Náklady na zpracování daňového přiznání ...........................................................26

4.3

Náklady na vedení účetnictví................................................................................30

4.4

Náklady na vedení mzdového účetnictví ..............................................................35

4.5

Přehled a komparace vyvolaných nákladů zdanění ..............................................39

5

ZÁVĚR ..........................................................................................................................46

6

SEZNAM LITERATURY.............................................................................................47

7

SEZNAM TABULEK A GRAFŮ.................................................................................49

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Daně tvoří důležitou část veřejných financí. V každé moderní společnosti existují rozsáhlé veřejné výdaje, které jsou financovány z daní. Daňový systém je v různých zemích jinak konstruován a je různě nákladný.

V daňové teorii rozlišujeme daňové náklady na přímé administrativní náklady – jsou to všechny veřejné náklady na daně, které nese vláda při vybírání veřejných příjmů. Patří sem organizace daňového systému, evidence daňových poplatníků, výběr a kontrola daní. Přímé náklady jsou snadno zjistitelné, např. ze statistik. Dále daňové náklady rozlišujme na nepřímé administrativní náklady. Tyto náklady nejdou tak snadno vyčíslit, nejsou statisticky vykazovány a patří sem náklady daňových poplatníků, které musí vynaložit při správném stanovení daňového základu, vyplnění daňových přiznání a náklady spojené s odvedením daně. Jsou to především náklady na seznámení se s daňovým systémem, náklady na hardware, software, náklady na školení zaměstnanců a mzdové náklady. Tyto náklady vznikají prostřednictvím zaměstnanců. Náklady, které vznikají při spolupráci s externími subjekty, jsou náklady na daňové poradce a auditory, náklady na externí vedení účetní evidence. Jako poslední sem patří náklady, které vznikají v důsledku distorzí, které vyvolávají neuniverzální daně. Jsou způsobeny změnami v relativních cenách, výnosech a užitcích při zavedené nové daně.

Pro dané téma bakalářské práce je prvořadý princip daňové efektivnosti a znamená, že daně by neměly způsobovat velké zkreslování cen a užitku z různých činností, také by neměly společnosti způsobovat větší náklady administrativního charakteru, než je nutné. Administrativní náklady nenese jen stát, ale i plátci daní. Efektivního daňového systému je dosaženo tehdy, když je co největšího daňového výnosu dosaženo s co nejmenšími náklady.

Při hodnocení efektivnosti daňového systému je důležitá analýza jak administrativních nákladů daňového systému, tak i nákladů vyvolaných, které vznikají v důsledku existence daňového systému. Jsou to náklady, které by nevznikly, kdyby neexistoval daňový systém. Náklady se složitostí daňového systému rostou, a to v souvislosti s počtem různých daní a různých sazeb daní. Proto se daňoví odborníci snaží měřením vyvolaných nákladů

8

zdanění najít optimální daňový systém, který by byl efektivní a nenesl by s sebou nadměrné administrativní a vyvolané náklady.

Tato práce je zaměřena na ověření metodiky měření vyvolaných nákladů zdanění. Metodika měření vyvolaných nákladů zdanění je dílem českých odborníků, kteří ji i jako první aplikovali na svých projektech. Měření vyvolaných nákladů zdanění je důležité pro zjištění výše vyvolaných nákladů zdanění, aby daně plátcům daní způsobovaly pouze nezbytně nutný úbytek peněžních prostředků. V České republice neexistují statistiky pro měření vyvolaných nákladů zdanění. Vyvolané náklady zdanění se nejčastěji měří na jednu korunu vybraných daní a na jednu korunu výnosů. Výše těchto nákladů je ovlivněna řadou faktorů, nejdůležitější je velikost firmy a předmět podnikání.

Cílem bakalářské práce je provedení komparace výsledků v rámci sledovaného souboru podnikatelských subjektů a ověření metodiky měření vyvolaných nákladů zdanění ve zkoumaném souboru podnikatelských subjektů.

9

2 LITERÁRNÍ PŘEHLED „Daně znamenají transfer peněžních prostředků od jedinců a firem do veřejných rozpočtů, transfer, který se neobejde bez dodatečných nákladů, které snižují celkový efekt ekonomiky vyvolávající neefektivnost. Cílem daňových systémů je především snížit neefektivnost na co nejnižší možnou míru.“1

Náklady, které jsou spojeny s daněmi ve spojitosti s veřejným sektorem, se nazývají přímé administrativní náklady. Zahrnují se zde všechny náklady státní správy na vedení daňového systému, na evidenci daňových poplatníků, náklady spojené s výběrem daní, kontrolu v daňové oblasti. Patří sem všechny veřejné náklady na daně, například náklady statistického úřadu na informace pro daňové úřady, pro správce daně. Tyto přímé administrativní náklady jsou snadno zjistitelné, jejich jednotlivé položky evidují příslušné státní instituce.

Do nepřímých administrativních nákladů patří čas a peníze občanů, které jsou nuceni vydat na seznámení se s daňovými zákony, na vyplnění daňových přiznání, peníze vynaložené daňovým poradcům. Patří sem další náklady, které jsou s daněmi spojené, včetně nákladů vynaložených na účetní evidenci. Tyto nepřímé administrativní náklady jsou spojeny se soukromým sektorem.

Nepřímé administrativní náklady, které nazýváme vyvolané, nelze tak snadno určit, jelikož není běžné je statisticky vykazovat. Jedná se vlastně o odhad, kolik času stráví občané při zpracování daňového přiznání, včetně času, který patří jim pomáhajícím příbuzným a známým, kolik peněz občané vynaloží na plnění daňových povinností a kolik stojí případné snahy o daňové úniky.2

„Vyvolané náklady týkající se daňových subjektů, mohou mít povahu jak nákladů, kterým se nelze vyhnout a které jsou neodmyslitelně spjaty s existencí příslušné daně nebo jde o náklady, které nejsou nutně součástí existence určité daně. Jako příklad vyvolaných

1 2

KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. s. 44. KUBÁTOVÁ, K. Daňová teorie a politika. s. 45–46.

10

nákladů, kterým se nelze vyhnout, lze uvést operace, kterými se účetní hospodářský výsledek upravuje na daňový základ.“3

„Z pohledu časového vzniku a trvání různých druhů nákladů souvisejících s daňovým systémem existují dva druhy nákladů (bez ohledu na to, zda jde o náklady administrativní či vyvolané). Jsou to průběžné, v čase

relativně stabilní náklady daňového systému,

(regular costs) a náklady související se změnami daňového systému (costs of change nebo commencement costs). Náklady změn daňového systému souvisejí zejména se zaváděním nových daní nebo s podstatnými změnami konstrukce určité daně. Jakkoli je toto rozdělení nákladů jednoduché, v praxi není snadné oddělit, které náklady patří do první nebo druhé skupiny (zejména v případech častých a různorodých změn

daňových zákonů). Toto

rozlišování má význam zvláště pro měření vyvolaných nákladů zdanění, protože náklady související se změnami daňového systému mohou podstatným způsobem zkreslit výsledky měření vyvolaných nákladů.“4

„Povinnost vést účetnictví (resp. daňovou evidenci) je bezprostředně svázána s podnikatelskou činností a dalo by se na první pohled říci, že nejužší vztah bude mít účetní agenda s důchodovými daněmi, kterým podnikatelské zisky podléhají. Prakticky však, je-li subjekt zaregistrován zároveň jako plátce daně z přidané hodnoty, většinu informací, které jsou nezbytné k plnění povinností souvisejících s DPH, čerpá rovněž právě z účetnictví. Okrajově je v účetnictví zobrazována agenda související s daní silniční a dalšími majetkovými daněmi. Logicky je zde na místě otázka, zda účetnictví vede daňový subjekt kvůli svým daňovým povinnostem nebo naopak díky tomu, že (z jiných důvodů) vede účetnictví, je schopen (lépe) stanovit základ daně a daň. Odpověď na tuto otázku je zároveň řešením problému, kolik procent nákladů na vedení účetnictví lze považovat za vyvolaný daňový náklad.“5

„Je nepochybné, že efektivní daňová administrativa podpořená rovnovážně a právně perfektně formulovanou daňovou administrativou je nezbytným předpokladem pro správné fungování daňového systému tedy i včasný a dostatečný daňový výnos. K tomu je potřeba

3

PUDIL, P., VYBÍHAL, V. aj. Zdanění a efektivnost. s. 48–49. PUDIL, P., VYBÍHAL, V. aj. Zdanění a efektivnost. s. 52. 5 PUDIL, P., VYBÍHAL, V. aj. Zdanění a efektivnost. s. 67–69. 4

11

vytvořit vhodné prostředí, a to v jeho komplexním pojetí. Výběr daní včas a ve správné výši závisí na celé řadě faktorů, a to jak na faktorech endogenních, tak exogenních.“6

Jako exogenní faktory se označuje zejména kvalita právního prostředí, hlavně právních norem, organizace státní správy, faktory politologické, úroveň vzdělání a obecné informovanosti, podnikatelské prostředí, faktory sociologické. Jsou to faktory spojené s fungováním daňové administrativy.

Mezi endogenní faktory patří úroveň procesního daňového práva a jeho stabilita, organizace daňové administrativy, připravenost daňové správy a její zabezpečení jak personální, tak technické, velikost administrativních nákladů výběru daní. Endogenní faktory jsou velice úzce spjaty s exogenními a vzájemně se podmiňují.7

Ve 30. letech minulého století byla provedena komparace více jak dvaceti velmi významných studií ekonomického výzkumu. Tento výzkum byl zaměřen na měření vyvolaných a administrativních nákladů. Byla zde zjištěna shoda výhod a nevýhod různých metod měření, kterých bylo použito. Od poloviny sedmdesátých let

je jako

nejvýznamnější metoda měření považována metoda hromadného sběru dat na základě strukturovaných dotazníků, které byly rozesílány poštou. Zároveň byly prováděny křížové kontroly nejčastěji s využitím studií časové a finanční náročnosti při zpracování daňové agendy.8

6

KUBÁTOVÁ, K., VYBÍHAL, V. aj. Optimalizace daňového systému ČR. s. 49. KUBÁTOVÁ, K., VYBÍHAL, V. aj. Optimalizace daňového systému ČR. s. 49–55. 8 VÍTKOVÁ, J., VÍTEK, L. Společenské a vyvolané náklady zdanění. s. 15–21. 7

12

3 METODIKA 3.1

Obecné přístupy měření vyvolaných nákladů zdanění

Pro měření vyvolaných nákladů jsou v odborné literatuře popsány následující metody:

1. Strukturované dotazníky nebo strukturované rozhovory s respondenty – daňovými poplatníky. Tato metoda se jeví jako nejvýhodnější pro získávání potřebných informací. Umožňuje oslovit vyšší počet daňových poplatníků a pomáhá zjistit širokou strukturu a objem údajů. Tato metoda je nejčastější užívanou metodou pro měření vyvolaných nákladů zdanění, většinou je kombinovaná s dalšími metodami níže uvedenými.

2. Nestrukturované rozhovory s respondenty. Tato metoda v současné době již není využívána. Nevýhodou této metody byla ne plně srovnatelná data, jelikož všichni respondenti neměli stejně vymezené otázky.

3. Studie časových

a pracovních

nákladů

daňových

poplatníků prováděné

výzkumnými týmy. Výhodou je případová studie časových nákladů, která umožňuje přesně změřit objem času nutného pro splnění daňových povinností i u jednotlivých druhů daní. Nevýhodou je vysoce časová i finanční náročnost prováděného výzkumu.

4. Vlastní pozorování daňových poplatníků bez účasti výzkumných týmů. Metoda také není již využívána. Důvodem je, že názory oslovených daňových poplatníků jsou velmi různorodě strukturovány a zřejmě by neumožnily shrnout kvantitativní agregaci vyvolaných nákladů.

5. Jiné typy případových studií, například studie o komplexnosti (složitosti) nebo četnosti změn daňových přiznání nebo daňových zákonů. Tyto typy studií nejsou zaměřeny na kvantitativní analýzu velikosti vyvolaných nákladů daňového systému, ale na kvalitativní hodnocení spokojenosti daňových poplatníků se srozumitelností daňových zákonů, formulářů daňových přiznání.

13

6. Archivní výzkum – tj. využití záznamů státní správy (při měření administrativních nákladů) nebo záznamů daňových poradců či účetních. Při této metodě se využívají údaje veřejné správy. Pokud jde o měření vyvolaných nákladů zdanění s daty získanými od daňových poradců či účetních, jde o metodu, která se používá při přípravě jednotlivých případových studií měření časových a ostatních nákladů.

7. Simulace a modelování. Tyto metody jsou začleněny do předchozích metod. Metody simulace a modelování nevyžadují přímý osobní, telefonický nebo poštovní kontakt.9

3.2

Metodika měření vyvolaných nákladů zdanění

Údaje potřebné pro zjišťování vyvolaných nákladů zdanění pro tuto bakalářskou práci byly získány z vlastního šetření v souboru osmi podnikatelských subjektů zabývajících se stavební činností, projektovou a poradenskou činností. Data byla získávána vlastním dotazováním pomocí jednoduchého dotazníku, v rámci sledovaného souboru. Sledované podnikatelské subjekty jsou označeny písmeny A – H. Podniky A, C, E, F, G, H jsou společnosti s ručením omezeným, podnik B je fyzická osoba, podnik D je akciová společnost. Průměrný přepočtený počet pracovníků se pohyboval v rozmezí od 10 do 96 pracovníků.

Pro účely určování velikosti vyvolaných nákladů zdanění byly zjišťovány následující údaje:

1. Výnosy z vybraných daní a poplatků přímých a nepřímých: - výnosy z vybraných daní přímých: o daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků, o daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou, o daň z příjmů právnických osob, o pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, o pojistné na veřejné zdravotní pojištění, o daň silniční, 9

Zdroj: PUDIL, P., VYBÍHAL, V. aj. Zdanění a efektivnost. s. 53–55.

14

o daň z nemovitostí, o poplatky, o ostatní daně a doměrky daní, - výnosy z vybraných daní nepřímých: o daň z přidané hodnoty, o spotřební daň, clo.

2. Náklady na zpracování daňových přiznání: o jsou zahrnovány ve výši 100 %.

3. Náklady na vedení účetnictví: o jsou stanoveny na základě expertních odhadů ve výši 40 % celkových nákladů týkajících se vedení účetnictví.

4. Náklady na vedení mzdového účetnictví: o patří sem náklady na zpracování přiznání daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků, daně vybírané srážkou podle zvláštní sazby daně, výpočet a odvod záloh na daň z příjmů fyzických osob, pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, o jsou stanoveny na základě expertních odhadů ve výši 20 % celkových nákladů týkajících se vedení mzdového účetnictví.

5. Výnosy.

6. Tržby.

7. Náklady.

8. Průměrný přepočtený počet pracovníků.

15

3.2.1 Náklady na zpracování daňového přiznání

Ve sledované oblasti vyvolaných nákladů zdanění na zpracování daňových přiznání byly zjišťovány tyto údaje: o Ndip – náklady na zpracování základu daně a daňového přiznání interními pracovníky, o Nes - náklady na zpracování základu daně a daňového přiznání externími subjekty, o Nds – náklady na daňový software - pořízení, nájemné, aktualizace. Vyvolané náklady zdanění na zpracování daňového přiznání (Nd) zahrnují náklady na zpracování daňového přiznání interními pracovníky (Ndip), náklady na zpracování daňového přiznání externími subjekty (Nes) a náklady na daňový software (Nds). Tyto náklady jsou zahrnuty ve výši 100 % podle vzorce:

Nd = Ndip + Nes + Nds Do nákladů na zpracování základu daně a daňových přiznání interními pracovníky patří mzdové náklady, spotřeba energie, materiálu, telefonní poplatky a poplatek za připojení internetu, náklady na školení a kurzy týkající se problematiky daní, podíly na odpisech budovy nebo nájemné, podíly odpisů ze vstupní ceny počítače, respektive jejich souboru.

Do nákladů na zpracování základu daně a daňových přiznání jsou zahrnuty služby daňových poradců nebo jiného externího subjektu.

Náklady na daňový software vycházejí ze vstupní ceny a jsou časově rozlišeny na dobu 36 měsíců podle platného ustanovení zákona o daních z příjmů v roce 2009. Dále jsou zde zahrnuty náklady na update, upgrade, případně nájemné softwaru.

3.2.2 Náklady na vedení účetnictví

Ve sledované oblasti vyvolaných nákladů zdanění na vedení účetnictví byly zjišťovány tyto údaje:

16

o Núip – náklady na vedení účetnictví interními pracovníky, o Núes – náklady na vedení účetnictví externími subjekty, o Nús – náklady na účetní software - pořízení, nájemné, aktualizace. Vyvolané náklady zdanění na vedení účetnictví (Nú) zahrnují náklady na vedení účetnictví interními pracovníky (Núip), náklady na vedení účetnictví externími subjekty (Núes) a náklady na účetní software (Nús). Tyto náklady jsou zahrnuty ve výši 40 % dle vzorce: Nú = (Núip + Núes + Nús) . 0,4 Do nákladů na vedení účetnictví interními pracovníky jsou zahrnuty mzdové náklady, náklady na spotřebu energie a materiálu, telefonní poplatky a poplatek za připojení internetu, náklady na školení a kurzy týkající se oblasti účetnictví, podíly na odpisech budovy nebo nájemné, podíl odpisů ze vstupní ceny počítače nebo jejich souboru. Podíl nákladů na účetní hardware je stanoven ze vstupní ceny a procenta, které se vztahuje k vedení účetnictví, s přihlédnutím na zákon o daních z příjmů a je uplatněn odpis na tři roky.

Do nákladů na vedení účetnictví externími subjekty jsou zahrnuty veškeré služby týkající se účetní oblasti, které jsou zajišťovány dodavatelským způsobem.

Náklady na účetní software vycházejí ze vstupní ceny, která je časově rozlišena na dobu 36 měsíců podle platného ustanovení zákona o daních z příjmů v roce 2009. Dále jsou zde zahrnuty náklady na update, upgrade, případně nájemné softwaru.

3.2.3 Náklady na vedení mzdového účetnictví

Ve sledované oblasti vyvolaných nákladů zdanění na vedení mzdového účetnictví byly zjišťovány tyto údaje:

o Nmip – náklady na vedení mzdového účetnictví interními pracovníky, o Nme – náklady na vedení mzdového účetnictví externími subjekty,

17

o Nms – náklady na mzdový software - pořízení, nájemné, aktualizace. Vyvolané náklady zdanění na vedení mzdového účetnictví (Nmú) zahrnují náklady na vedení mzdového účetnictví interními pracovníky (Nmip), náklady na vedení mzdového účetnictví externími subjekty (Nme) a náklady na mzdový software (Nms). Tyto náklady jsou zahrnuty ve výši 20 % dle vzorce:

Nmú = (Nmip + Nme + Nms) . 0,2 Do nákladů na vedení mzdového účetnictví interními pracovníky jsou zahrnuty mzdové náklady, náklady na spotřebu energie a materiálu, telefonní poplatky a poplatek za připojení internetu, náklady na školení a kurzy týkající se oblasti mzdového účetnictví, podíly na odpisech budovy nebo nájemné, podíl odpisů ze vstupní ceny počítače nebo jejich souboru. Podíl nákladů na účetní hardware je stanoven ze vstupní ceny a procenta, které se vztahuje k vedení mzdového účetnictví, s přihlédnutím na zákon o daních z příjmů a je uplatněn odpis na tři roky.

Do nákladů na vedení mzdového účetnictví externími subjekty jsou zahrnuty veškeré služby týkající se mzdové agendy, které jsou zajišťovány dodavatelským způsobem.

Náklady na mzdový software vycházejí ze vstupní ceny, která je časově rozlišena na dobu 36 měsíců podle platného ustanovení zákona o daních z příjmů v roce 2009. Dále jsou zde zahrnuty náklady na update, upgrade, případně nájemné softwaru.

3.2.4 Přehled vyvolaných nákladů zdanění

Základní vzorec pro výpočet podílu celkových vyvolaných nákladů zdanění je:

Nvz = Nd + Nú + Nmú Celkové vyvolané náklady zdanění (Nvz) představují vyvolané náklady zdanění na zpracování daňového přiznání ve výši 100 % (Nd), vyvolané náklady zdanění na vedení

18

účetnictví ve výši 40 % (Nú) a vyvolané náklady zdanění na vedení mzdového účetnictví (Nmú) ve výši 20 %. Upravený vzorec pro vyčíslení celkových vyvolaných nákladů je:

Nvz = 100Nd + 40Nú + 20Nmú

3.2.5 Podíl

vyvolaných

nákladů

na

výnosech

z vybraných

daní,

na výnosech, na tržbách, na nákladech

Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na výnosech z vybraných daní (Vdp) v procentech: (Nvz / Vdp) * 100 Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na výnosech (V) v procentech: (Nvz / V) * 100 Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na tržbách (T) v procentech: (Nvz / T) * 100 Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na nákladech (N) v procentech: (Nvz / N ) * 100

19

4 VÝSLEDKY PRÁCE V této části práce jsou zahrnuty výsledky měření zjištěné v osmi podnikatelských subjektech zabývajících se stavební činností, jak prováděním stavebních prací, tak projektovou a poradenskou činností ve městě Brně, Rosicích a Blansku, za rok 2009.

Jedná se o malé a střední firmy s průměrným počtem pracovníků od 10 do 96 pracovníků. Uvedené firmy vedou účetnictví v souladu se Zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

Tyto sledované podnikatelské subjekty jsou označeny písmeny A až H, jelikož se jedná o citlivé údaje, není možné uvést přesné názvy podniků. Výsledky práce jsou prezentovány v tabulkách č. 1 až č. 19 a v grafech č. 1 a č. 2.

V první části byla zjišťována struktura výnosů z vybraných daní u jednotlivých podniků z vybraného souboru podnikatelských subjektů.

V další části byla provedena kvantifikace vyvolaných nákladů zdanění na zpracování daňového přiznání, náklady na vedení účetnictví, náklady na vedení mzdového účetnictví a celkový přehled vyvolaných nákladů zdanění všech sledovaných podnikatelských subjektů.

V poslední části byl zjišťován podíl celkových vyvolaných nákladů jednotlivých podniků na výnosech z vybraných daní a měření podílů vyvolaných nákladů zdanění na dosažené úrovni výnosů, tržeb a nákladů u sledovaného souboru podnikatelských subjektů.

20

4.1

Výnosy z vybraných daní

Tab. 1 - Struktura výnosů z vybraných daní (Vdp) v rámci sledovaného souboru (v tis. Kč).

Firma, ukazatel

A

B

C

D

DPFO

1 802

889

738

0

DPFOs

0

1

1

0

PS

6 731

2 331

2 902

4 523

PZ

2 106

1 012

1 314

1 689

DS

244

464

55

30

DN

7

57

9

0

DPPO

1 087

6 007

479

2 115

DPH

3 058

4 132

2 633

0

SpD

0

0

0

0

C

0

0

0

0

P

234

0

26

70

Do

0

187

0

0

15 269

15 080

8 157

8 427

Σ Vdp Zdroj: vlastní výpočty.

Vysvětlivky: DPFO – daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, DPFOs – daň z příjmů fyzických osob vybíraná srážkou, DPPO – daň z příjmu právnických osob, PS – pojistné na sociálním zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, PZ – pojistné na veřejné zdravotní pojištění, DS – daň silniční, DN – daň z nemovitosti, DPH – daň z přidané hodnoty, SpD – spotřební daň, C – clo, 21

P – poplatky, Do – ostatní daně, doměrky daní a.j., Σ Vdp – struktura výnosů vybraných daní.

Tab. 1 – pokračování.

Firma, ukazatel

E

F

G

H

Σ

DPFO

146

8

1 279

814

5 676

DPFOs

1

0

986

124

1 113

PS

1 587

91

4 192

4 976

27 333

PZ

687

39

1 664

1 618

10 129

DS

11

9

29

6

848

DN

0

0

0

14

87

DPPO

1 086

16

5 268

1 493

17 551

DPH

2 627

2 240

3 260

2 973

20 923

SpD

0

0

0

0

0

C

0

0

0

0

0

P

0

130

12

19

491

Do

0

0

0

0

187

6 145

2 533

16 690

12 037

84 338


V tabulce 1 je vypočtena celková částka výnosů z vybraných daní a poplatků za celý soubor sledovaných podnikatelských subjektů v částce 84,34 mil. Kč. Největší podíl na vybraných daních měl podnik G, který má vykázané daňové odvody v částce 16,7 mil. Kč.

Druhý nejvyšší podíl měl podnik A v částce 15,27 mil. Kč, následuje podnik B, který vykázal daňové odvody v částce 15,08 mil. Kč. Podnik H vykázal daňové odvody v částce 12,04 mil. Kč. Podniky C, D, E, F vykázaly daňové odvody v rozmezí 8,16 mil. Kč do 2,53 mil. Kč.

22

Největší podíl z hlediska jednotlivých daní

byly odvody na pojistné na sociální

zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, dále následovala daň z přidané hodnoty a daň z příjmu právnických osob. U odvodu pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti měl největší podíl podnik A ve výši 6,73 mil. Kč, dále podnik H ve výši 4,98 mil. Kč a podnik G ve výši 4,19 mil. Kč. Na dani z přidané hodnoty měl nejvyšší podíl podnik B ve výši 4,13 mil. Kč, následuje podnik G ve výši 3,26 mil. Kč a podnik A ve výši 3,06 mil. Kč. Nejvyšší podíl daně z příjmu právnických osob vykázal podnik B ve výši 6,01 mil. Kč, druhý nejvyšší podíl vykázal podnik G ve výši 5,27 mil. Kč a podnik H ve výši 1,49 mil. Kč. Významný výnos je také pojistné na veřejné zdravotní pojištění, které bylo vykázáno v celkové částce 10,13 mil. Kč a největší podíl odvedl podnik A ve výši 2,10 mil. Kč.

Daň z příjmu fyzických osob je vykázána v celkové částce 5 ,68 mil. Kč a nejvyšší podíl je uveden u podniku A ve výši 1,80 mil. Kč a u podniku G ve výši 1,28 mil. Kč. Ostatní podniky odvedly daň z příjmu fyzických osob pod hranicí 1 mil. Kč. Na dani z příjmu fyzických osob vybírané srážkou bylo celkem odvedeno 1,11 mil. Kč, nejvyšší podíl uvedl podnik G, který odvedl 98,6 % a podnik H odvedl 1,24 %. Ostatní podniky se pohybují pod 1 %.

Ostatní vykázané podíly na vybraných daních byly v rozmezí od 87 tis. Kč do 848 tis. Kč. Jako nejvyšší byla vykázána daň silniční a nejmenší byla vykázána daň z nemovitostí.

V následujícím grafu 1 je zobrazena struktura výnosů z vybraných daní v rámci sledovaného souboru v procentech.

Z celkových výnosů vybraných daní a poplatků 32 ,41 % tvoří pojistné na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, dále 24,81 % činí daň z přidané hodnoty, hodnotu 20,81 % tvoří daň z příjmu právnických osob a hodnotu 12,01 % tvoří pojistné na veřejné zdravotní pojištění.

Ostatní daně se pohybují od hodnoty 6,73 % až 0,10 %. Pod 1 % se pohybovaly poplatky, ostatní daně a doměrky a nejmenší procento tvoří daň z nemovitostí. Nulové hodnoty jsou zaznamenány u spotřební daně a u cla. Tyto daně neuvedl ani jeden ze sledovaných podniků. 23

Graf 1 – Struktura výnosů z vybraných daní (Vdp) v rámci sledovaného souboru (v procentech).

Struktura výnosů z vybraných daní 35,00% 30,00% 25,00% 20,00% 15,00% 10,00% 5,00%

D o

P

C

Sp D

D P H

O D PP

D N

D S

Pz

Ps

D PF O s

D PF O

0,00%

Zdroj: vlastní výpočty.

Tab. 2 – Přehled struktury výnosů z vybraných daní (Vdp) v rámci sledovaného souboru podniků bez vlivu daní nepřímých – DPH, spotřebních daní a cla (v tis. Kč). Firma, ukazatel

A

B

C

D

DPFO

1 802

889

738

0

DPFOs

0

1

1

0

PS

6 731

2 331

2 902

4 523

PZ

2 106

1 012

1 314

1 689

DS

244

464

55

30

DN

7

57

9

0

1 087

6 007

479

2 115

P

234

0

26

70

Do

0

187

0

0

12 211

10 948

5 524

8 427

DPPO


24

Tab. 2 – pokračování. Firma, ukazatel

E

F

G

H

Σ

DPFO

146

8

1 279

814

5 676

DPFOs

1

0

986

124

1 113

PS

1 587

91

4 192

4 976

27 333

PZ

687

39

1 664

1 618

10 129

DS

11

9

29

6

848

DN

0

0

0

14

87

1 086

16

5 268

1 493

17 551

P

0

130

12

19

491

Do

0

0

0

0

187

3518

293

13 430

9 764

63 415

DPPO


V datech uváděných v tabulce 2 je vyčíslena celková částka výnosů z vybraných daní a poplatků v rámci sledovaného souboru podnikatelských subjektů bez vlivu daně z přidané hodnoty, spotřebních daní a cla, které se řadí mezi daně nepřímé.Celková částka výnosů z vybraných daní přímých činí 63 415 tis. Kč. Z této částky bylo odvedeno na pojistném na sociální zabezpečení a státní sociální politiku zaměstnanosti celkem 27 333 tis. Kč, což činí 43,10 % z celkových vybraných daní a poplatků, následuje daň z příjmu právnických osob, která činí 17 551 tis. Kč, tato částka tvoří 27,68 % z celkových vybraných daní a poplatků a odvod na veřejné zdravotní pojištění činí 10 129 tis. Kč, to představuje 15,97 % z celkových vybraných daní a poplatků.

25

4.2

Náklady na zpracování daňového přiznání

Tab. 3 – Přehled o úrovni nákladů z titulu zpracování daňového přiznání interními pracovníky (Ndip) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč).

Firma, ukazatel

A

B

C

D

Nm

52 560

0

0

0

Nsp

2 346

0

0

0

Nk

1 000

0

0

0

Ob

7 500

0

0

0

Hd

25 000

0

0

0

Pd (%)

10

0

0

0

Or

833

0

0

0

89 249

0

0

0

Σ Ndip Zdroj: vlastní výpočty.


Firma, ukazatel

E

F

G

H

Σ

Nm

0

0

0

0

52 560

Nsp

0

0

0

0

2 346

Nk

0

0

0

0

1 000

Ob

0

0

0

0

7 500

Hd

0

0

0

0

25 000

Pd (%)

0

0

0

0

0

Or

0

0

0

0

833

Σ Ndip

0

0

0

0

89 249


26

Vysvětlivky:

Nm – mzdové náklady, Nsp – spotřeba energie, materiálu, výkony spojů (telefon, internet), Nk – náklady na školení a kurzy, Ob – podíl na odpisech budov nebo nájemné, Hd – hardware (vstupní cena souboru počítačů), Pd – procento, kterým byl hardware používán pro zpracování daňových přiznání, Or – podíl odpisů ze vstupní ceny počítače (1/3 při odpisech na 3 roky), Σ Ndip – celkové náklady z titulu zpracování daňových přiznání interními pracovníky. Ke zpracování daňového přiznání využívá interních služeb pouze podnik A. Ostatní podniky využívají externích služeb, proto je uvedena v tabulce u jednotlivých ukazatelů firem nulová hodnota. Podnik A vynaložil celkové náklady na zpracování daňového přiznání ve výši 89 249 Kč. Nejvyšší náklad tvoří mzdové náklady celkem 52 560 Kč, což činí 58,89 % celkových nákladů z titulu zpracování daňových přiznání interními pracovníky.

Tab. 4 – Přehled o úrovni externích nákladů na zpracování základu daně, daňových přiznání a na služby daňového poradenství (Nes) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč).

Firma, ukazatel

A

B 0

Nes

C

18 000

D

11 000

26 000


Tab.4 – pokračování.

Firma, ukazatel Nes

E

F

G

30 000

40 000

80 000


27

H 120 000

Σ 325 000

Z výstupů tabulky 3 je patrná úroveň externích nákladů vynaložených na zpracování základu daně, daňových přiznání a na služby daňového poradenství. Externích služeb využívají všechny podniky vyjma podniku A, nejvyšší vynaložené náklady vykázal podnik H ve výši 120 000 Kč. Podnik H využívá služeb jak externích daňových poradců a expertů, tak externí firmy pro zpracování základu daně a daňových přiznání. Ostatní firmy využívají externích služeb pouze u zpracování daňových přiznání bez daňových poradců.

Tab. 5 – Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci, respektive nájemné na daňový software (Nds) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč)

Firma, ukazatel

A

B

C

D

Cv

20 000

0

0

0

Or

6 667

0

0

0

Ur

2 000

0

0

0

Njr

0

0

0

0

20 000

0

0

0

Σ Nds Zdroj: vlastní výpočty.


Firma, ukazatel

E

F

G

H

Σ

Cv

0

0

0

0

20 000

Or

0

0

0

0

6 667

Ur

0

0

0

0

2 000

Njr

0

0

0

0

0

Σ Nds

0

0

0

0

20 000


Vysvětlivky: Cv – vstupní cena daňového softwaru

28

Or – roční odpis (časové rozlišení na 3 roky) Ur – roční update, resp. upgrade Njr – roční nájemné Σ Nds – celkové náklady na pořízení, aktualizaci nebo nájemné daňového softwaru Údaje z tabulky 5 ukazují úroveň externích nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci, respektive nájemné, na daňový software. Pouze podnik A vykazuje tyto externí náklady v částce 20 000 Kč. Tato částka tvoří poměrnou část nákladů na pořízení softwaru, kterým jsou zpracována data potřebná ke zpracování daňového přiznání. Žádný ze sledovaných podniků neuvedl, že využívá software formou pronájmu nebo leasingu. Ostatní podniky využívají interních nákladů, proto

jsou v tabulce vykázány nulové

hodnoty.

Tab. 6 – Celkový přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu zpracování daňových přiznání (Nd) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč).

Firma, ukazatel

A

B

C

D

Nes

0

18 000

14 000

26 000

Nds

8 667

0

0

0

Ndip

64 239

0

0

0

Σ Nd

84 239

18 000

14 000

14 000



Firma, ukazatel

E

F

G

Nes

30 000

10 000

80 000

120 000

295 000

Nds

0

0

0

0

20 000

Ndip

0

0

0

0

64 239

Σ Nd

30 000

10 000

80 000

120 000

379 239


29

H

Σ

Vysvětlivky:

Ndip – celkové náklady z titulu zpracování daňových přiznání interními pracovníky Nes – externí náklady na zpracování základu daně, daňových přiznání a na služby daňového poradenství celkem Nds – celkové náklady na pořízení, aktualizaci nebo nájemné daňového softwaru Σ Nd – náklady z titulu zpracování daňových přiznání celkem V tabulce 6 jsou vyčísleny celkové vyvolané náklady zdanění z titulu zpracování daňového přiznání v souboru analyzovaných podniků. Jsou zde vykázány jak náklady při zpracování externími službami, tak interními pracovníky a rovněž náklady vynaložené na daňový software. Celkové náklady na zpracování daňového přiznání činily celkem 379 239 Kč. Tuto agendu zpracovávají ve velké míře externí subjekty. Jelikož je v oblasti daní nutné spolupracovat s kvalifikovanými odborníky při aplikaci daňových zákonů do praxe, proto uvedené firmy ve velké míře využívají externích daňových poradců a expertů, kteří mají větší zkušenosti ve zpracování daňových přiznání.

4.3

Náklady na vedení účetnictví

Tab. 7 – Přehled o úrovni nákladů z titulu vedení účetnictví interními pracovníky (Núip) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč).

Firma, ukazatel

A

B

C

D

Nm

210 220

0

300 000

216 300

Nsp

8 250

0

30 257

11 853

Nk

4 100

0

5 000

4 000

Ob

90 700

0

30 000

22 500

Hú

25 000

0

20 000

22 000

100

0

100

100

Or

8 334

0

6 667

7 334

Σ Núip

32 604

0

371 924

261 987

Pú (%)


30


Firma, ukazatel

E

F

G

H

Σ

Nm

198 900

0

321 620

240 497

1 487 537

Nsp

9 320

0

28 000

58 000

145 680

Nk

2 000

0

3 000

6 000

21 100

Ob

0

0

52 000

84 000

279 200

Hú

15 000

0

59 000

75 000

216 000

100

0

100

100

x

5 700

0

19 667

25 700

73 402

215 920

0

424 387

414 197

2 010 019

Pú (%) Or Σ Núip Zdroj: vlastní výpočty.

Vysvětlivky:

Nm – mzdové náklady Nsp – spotřeba energie, materiálu, výkony spojů (telefon, internet) Nk – náklady na školení a kurzy Ob – podíl na odpisech budov nebo nájemné Hú – hardware (vstupní cena souboru počítačů) Pú – procento, kterým byl hardware používán pro vedení účetnictví Or – podíl odpisů ze vstupní ceny počítače (1/3 při odpisech na 3 roky) Σ Núip – celkové náklady z titulu vedení účetnictví interními pracovníky

Údaji v tabulce 7 jsou vykázány náklady na vedení účetnictví interními službami. Interní pracovníky využívají podniky A, C, D, E, G, H. Podniky B a F využívají externích služeb. Celková výše těchto nákladů činí 2 010 019 Kč. Nejvyšší položkou u zde vykazovaných nákladů činily mzdové náklady, které tvoří z celkových nákladů na vedení účetnictví celkem 74,01%. Druhou nejvyšší položku tvoří nájem, spotřeba elektrické energie a výkony spojů. Náklady na hardware tvoří přiměřenou hodnotu používané elektroniky. Školení a kursy představují minimální náklady.

31

Tab. 8 – Přehled o úrovni externích nákladů na vedení účetnictví (Núe) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč).

Firma, ukazatel

A

B 0

Núe

C

D

200 500

0

0



Firma, ukazatel

E

F 0

Núe

G

120 000

H 0

Σ 0

320 500


V tabulce 8 jsou vyčísleny externí náklady na vedení účetnictví v rámci sledovaného souboru podniků. Externí náklady vykazuje pouze podnik B a F, ostatní podniky využívají interních pracovníků na vedení účetnictví, z tohoto důvodu jsou v tabulce vykázány nulové hodnoty. Celkové náklady v této tabulce činily 320 500 Kč. Jedná se o náklady na využití daňových poradců a na vedení účetnictví externími firmami.

Tab. 9 – Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci, resp. nájemné na účetní software (Nús) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč).

Firma, ukazatel

A

B

C

D

Cv

25 000

0

120 000

65 000

Or

8 334

0

40 700

21 667

Ur

5 000

0

20 000

0

Njr

0

0

30 000

0

13 334

0

90 700

21 667

Σ Nús Zdroj: vlastní výpočty.

32


Firma, ukazatel

E

F

G

H

Σ

Cv

20 000

0

25 000

52 000

307 000

Or

6 667

0

8 334

17 334

103 036

Ur

6 000

0

0

0

31 000

Njr

0

0

0

0

30 000

12 667

0

8 334

17 334

164 036

Σ Nús Zdroj: vlastní výpočty.

Vysvětlivky:

Cv – vstupní cena účetního softwaru Or – roční odpis (časové rozlišení na 3 roky) Ur – roční update, resp. upgrade Njr – roční nájemné Σ Nús – celkové náklady na pořízení, aktualizaci nebo nájemné účetního softwaru Náklady na účetní software, jeho pořízení, aktualizaci, respektive nájem jsou uvedeny u všech podniků, kromě podniku B a F. Celkové náklady na účetní software činily 164 036 Kč. Nejvyšší náklady vynaložil podnik C ve výši 90 700 Kč a nejnižší náklady vynaložil podnik G ve výši 8 334 Kč. Nájemné účetního softwaru uvedl pouze podnik C.

Tab. 10 – Celkový přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu vedení účetnictví (Nú) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč).

Firma, ukazatel

A

B

C

D

Núe

0

200 500

0

0

Nús

13 334

0

90 700

21 667

Núip

321 604

0

371 924

261 987

Σ SNú

334 938

200 500

462 624

283 654

Nú (40%SNú)

133 975

80 300

185 050

113 452

Zdroj: vlastní výpočty. 33


Firma, ukazatel

E

F

G

H

Σ

Núe

0

120 000

0

0

320 500

Nús

12 667

0

8 334

17 334

164 036

Núip

215 920

0

424 387

414 197

2 010 019

Σ SNú

228 587

120 000

432 721

431 531

2 494 555

Nú (40%SNú)

91 435

48 700

173 038

172 612

997 822


Vysvětlivky:

Núip – celkové náklady z titulu zpracování účetnictví interními pracovníky Neú – externí náklady na vedení účetnictví Nús – celkové náklady na pořízení, aktualizaci nebo nájemné účetního software Σ SNú – celkové náklady z titulu vedení účetnictví Nú – podíl na celkových nákladech z titulu vedení účetnictví Údaje v tabulce 10 ukazují celkový přehled vyvolaných nákladů zdanění z titulu vedení účetnictví v rámci sledovaných podniků. Jsou zde vykázány jak náklady z titulu vedení účetnictví externími službami, tak interními pracovníky, tak náklady na účetní software.

Po redukci celkové vynaložené náklady na vedení účetnictví představují částku 997 822 Kč. Nejvyšší náklady vykazuje podnik C ve výši 185 050 Kč, dále podnik G uvedl náklady ve výši 173 038 Kč a třetí nejvyšší náklady vykazuje podnik H ve výši 172 612 Kč. Převažují zde náklady na vedení účetnictví interními pracovníky, které činí 80,58% z celkových vyvolaných nákladů zdanění z titulu vedení účetnictví v rámci sledovaných podniků.

34

4.4

Náklady na vedení mzdového účetnictví

Tab. 11 – Přehled o úrovni nákladů z titulu vedení mzdového účetnictví interními pracovníky (Nmip) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč).

Firma, ukazatel

A

B

C

D

Nm

324 300

0

0

132 250

Nsp

6 250

0

0

7 255

Nk

2 000

0

0

1 500

Ob

37 500

0

0

2 420

Hmú

25 000

0

0

22 000

100

0

0

100

8 334

0

0

7 334

403 384

0

0

172 759

Pmú (%) Or Σ Nmip Zdroj: vlastní výpočty.


Firma, ukazatel

E

F

G

H

Σ

Nm

126 700

0

159 320

188 600

931 170

Nsp

3 250

0

26 000

23 000

65 755

Nk

1 000

0

2 000

2 000

8 500

Ob

0

0

16 000

21 000

76 920

15 000

0

38 000

41 100

141 100

100

0

100

100

x

5 700

0

12 667

13 700

47 735

151 650

0

253 987

289 400

1 271 180

Hmú Pmú (%) Or Σ Nmip Zdroj: vlastní výpočty.

35

Vysvětlivky:

Nm – mzdové náklady Nsp – spotřeba energie, materiálu, výkony spojů (telefon, internet) Nk – náklady na školení a kurzy Ob – podíl na odpisech budov nebo nájemné Hmú – hardware (vstupní cena souboru počítačů) Pmú – procento, kterým byl hardware používán pro vedení mzdového účetnictví Or – podíl odpisů ze vstupní ceny počítače (1/3 při odpisech na 3 roky) Σ Nmip – celkové náklady z titulu vedení mzdového účetnictví interními pracovníky V tabulce 11 jsou vyčísleny údaje vykazující náklady z titulu vedení mzdového účetnictví interními pracovníky. Vedení mzdového účetnictví interními pracovníky využívají podniky A, D, E, G, H, podniky B, C, F využívají externí služby na vedení mzdového účetnictví, z tohoto důvodu jsou v tabulce uvedeny nulové hodnoty. Nejvyšší náklady uvedl podnik A ve výši 403 384 Kč a nejvyšší položkou jsou uvedeny mzdové náklady v částce 324 300 Kč. Mzdové náklady tvoří 73,25 % z celkových nákladů na vedení mzdového účetnictví interními pracovníky.

Tab. 12 – Přehled o úrovni externích nákladů na vedení mzdového účetnictví (Nme) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč).

Firma, ukazatel

A

B 0

Nme

C

30 500

D

110 000

0



Firma, ukazatel Nme

E

F 0

G

40 000


36

H 0

Σ 0

180 500

Tabulka 12 ukazuje úroveň externích nákladů na vedení mzdového účetnictví v rámci sledovaných podniků. Externí náklady vykazuje pouze podnik B, C a F v celkové výši 180 500 Kč, přičemž nejvyšší náklady vykazuje podnik C ve výši 110 000 Kč. Ostatní podniky využívají interních pracovníků na vedení mzdového účetnictví a jsou v tabulce vykázány s nulovou hodnotou.

Tab. 13 – Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci mzdového softwaru (Nms) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč).

Firma, ukazatel

A

B

C

D

Cv

20 000

0

0

22 000

Or

6 667

0

0

7 334

Ur

2 000

0

0

0

Njr

0

0

0

0

8 667

0

0

7 334

Σ Nms Zdroj: vlastní výpočty.


Firma, ukazatel

E

F

G

H

Σ

Cv

15 000

0

12 000

18 000

87 000

Or

5 700

0

4 000

6 000

29 701

Ur

0

0

0

0

2 000

Njr

0

0

0

0

0

Σ Nms

5 700

0

4 000

6 000

31 701


Vysvětlivky:

Cv – vstupní cena mzdového softwaru Or – roční odpis (časové rozlišení na 3 roky)

37

Ur – roční update, resp. upgrade Njr – roční nájemné Σ Nms – celkové náklady na pořízení, aktualizaci nebo nájemné mzdového softwaru Náklady na mzdový software, jeho pořízení, aktualizaci, respektive nájem uvedly téměř všechny podniky, kromě podniku B, C, F. Tyto podniky nevynaložily žádné náklady na mzdový software, jelikož využívají externí subjekty na vedení a zpracování mzdového účetnictví. Celkové náklady na mzdový software činily 31 701 Kč. Nejvyšší náklady vynaložil podnik A ve výši 8 667 Kč a nejnižší náklady vynaložil podnik G ve výši 4 000 Kč.

Tab. 14 – Celkový přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu vedení mzdového účetnictví (Nmú) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč).

Firma, ukazatel

A

B

C

D

Nme

0

30 500

110 000

0

Nms

8 667

0

0

7 334

Nmip

378 384

0

0

150 759

Σ SNmú

387 051

30 500

110 000

158 093

Nmú (20%)

77 410

6 100

22 000

31 618



Firma, ukazatel

E

F

G

H

Σ

Nme

0

40 000

0

0

180 500

Nms

5 700

0

4 000

6 000

31 701

Nmip

136 650

0

215 987

248 300

1 130 080

Σ SNmú

142 350

40 000

219 987

254 300

1 342 281

Nmú (20%)

28 470

8 000

43 997

50 860

268 456


38

Vysvětlivky:

Nmip – celkové náklady z titulu vedení mzdového účetnictví interními pracovníky Nmes – externí náklady na vedení mzdového účetnictví Nms – celkové náklady na pořízení, aktualizaci nebo nájemné mzdového softwaru Σ SNmú – celkové náklady z titulu vedení mzdového účetnictví Nmú – podíl na celkových nákladech z titulu vedení účetnictví V tabulce 14 je vykázán celkový přehled vyvolaných nákladů zdanění z titulu vedení mzdového účetnictví Jsou zde vykázány jak náklady z titulu vedení mzdového účetnictví externími službami, tak interními pracovníky, tak náklady na mzdový software.

Po redukci celkové vynaložené náklady na vedení mzdového účetnictví činí 268 456 Kč. Nejvyšší náklady vykazuje podnik A ve výši 77 410 Kč, druhé nejvyšší náklady vykazuje podnik H ve výši 50 860 Kč a třetí nejvyšší náklady vykazuje podnik G ve výši 43 997 Kč. Tak jako u vedení účetnictví, i zde převažují náklady na vedení účetnictví interními pracovníky.

4.5

Přehled a komparace vyvolaných nákladů zdanění

Tab. 15 – Celkový přehled vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) z titulu zpracování daňových přiznání (Nd), vedení účetnictví (Nú) a vedení mzdového účetnictví (Nmú) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč)

Firma, ukazatel

A

B

C

D

Nd

84 239

18 000

11 000

26 000

Nú

133 975

80 300

185 050

113 452

Nmú

77 410

6 100

22 000

31 618

Σ Nvz

295 624

104 400

218 050

171 070


39


Firma, ukazatel

E

F

G

H

Nd

30 000

10 000

80 000

120 000

379 239

Nú

91 435

48 700

173 038

172 612

998 562

Nmú

28 470

8 000

43 997

50 860

268 455

Σ Nvz

149 905

66 700

297 035

343 472

1 646 256

Σ


Tabulka 15 nám uvádí vyvolané náklady, upravené k použití pro výpočet podílu vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní. Tyto náklady nám ukazují nejvýznamnější část výsledků měření. Celková částka nákladů ve všech analyzovaných podnicích činila 1 646 256 Kč. Největší podíl na těchto nákladech byl zjištěn u nákladů na vedení účetnictví. Tyto náklady činí 998 562 Kč a tvoří 60,66 %. Náklady na zpracování daňových přiznání činí 379 239 Kč a tvoří 23,03 % a náklady na vedení mzdového účetnictví činí 268 455 Kč a tvoří 16,31 % z celkové částky vyvolaných nákladů.

Tab. 16 – Charakteristika podniků podle výnosů, tržeb, nákladů a průměrného přepočteného počtu pracovníků za rok 2009.

Firma, ukazatel

A

B

V (tis.Kč)

131 950

134 235

49 349

82 464

T (tis.Kč)

130 746

103 665

48 148

82 092

N (tis.Kč)

116 426

64 006

46 975

71 936

Pp (tis.Kč)

71

23

41

47


40

C

D


Firma, ukazatel

E

F

G

H

V (tis.Kč)

48 100

15 485

140 683

96 576

698 842

T (tis.Kč)

46 414

15 097

132 258

90 781

649 201

N (tis.Kč)

46 504

13 360

120 987

85 953

566 147

Pp (tis.Kč)

44

10

78

96

410

Σ


Vysvětlivky:

V – výnosy T – tržby z hlavní činnosti N – náklady Pp – průměrný přepočtený počet pracovníků

V tabulce 16 jsou uvedeny ukazatele, které nám charakterizují velikost podniků. Největším ze sledovaných podniků je podnik G, jehož obrat je přes 140 mil. Kč a přepočtený počet zaměstnanců v roce 2009 byl 78. Druhý velký podnik je podnik B, který vykazuje obrat přes 134 mil. Kč a přepočtený počet zaměstnanců v roce 2009 byl 23. Další podniky vykázaly obrat v rozmezí od 131 mil. Kč do 15 mil. Kč, s počtem zaměstnanců od 10 do 96.

Největší tržby přepočtené na jednoho zaměstnance vytvořil podnik B ve výši 4 507 tis. Kč a nejmenší tržby přepočtené na jednoho zaměstnance vytvořil podnik H ve výši 946 tis. Kč.

41

Tab. 17 – Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na výnosech z vybraných daní (Vdp) za rok 2009.

Firma, ukazatel

A

B

C

D

Nvz(tis.Kč)

295

104

218

171

Vdp(tis.Kč)

15 269

15 080

8 157

8 427

Nvz/Vdp %

1,93

0,69

2,67

2,03



Aritmetický

Firma, ukazatel

E

F

G

H průměr

Nvz(tis.Kč)

150

68

297

343

206

Vdp(tis.Kč)

6 145

2 533

16 690

12 037

84 338

Nvz/Vdp %

2,44

2,68

1,78

2,85

2,13


Tabulka 17 vykazuje podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní. Nejmenší podíl nákladů na vybraných daních vykázal podnik B ve výši 0,69 %, největší podíl vykázal podnik H ve výši 2,85 % . Ostatní podniky se pohybovaly v rozmezí od 1,78 % do 2,68 %.

Tab. 18 – Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na výnosech z vybraných daní (Vdp) za rok 2009.

Firma, ukazatel

A

B

C

D

Nvz(tis.Kč)

295

104

218

171

Vdp(tis.Kč)

12 211

10 948

5 524

8 427

Nvz/Vdp %

2,42

0,95

3,95

2,03


42


Aritmetický

Firma, ukazatel

E

F

G

H průměr

Nvz(tis.Kč)

150

68

297

343

206

Vdp(tis.Kč)

3 518

293

13 430

9 064

63 415

Nvz/Vdp %

4,26

23,21

2,21

3,78

5,35


V tabulce 18 je vykázán podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní bez vlivu DPH. Nejmenší podíl nákladů na vybraných daních vykázal podnik B ve výši 0,95 %. Následoval podnik D s 2,03 % a podnik G s 2,21 %. Největší podíl nákladů na vybraných daních vykázal podnik F s 23,21 %.

Tab. 19 –Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na dosažené úrovni výnosů (V), tržeb (T) a nákladů (N) za rok 2009.

Firma, ukazatel

A

B

C

D

295

104

218

171

Výnosy

131 950

134 235

49 349

82 464

Tržby

130 746

103 665

48 148

82 092

Náklady

116 426

64 006

46 975

71 936

Nvz/V (%)

0,22

0,08

0,44

0,21

Nvz/T (%)

0,23

0,10

0,45

0,21

Nvz/N (%)

0,25

0,16

0,46

0,24

Nvz (tis.Kč)


43


Aritmetický

Firma, ukazatel

E

F

G

H průměr

150

68

297

343

206

Výnosy

48 100

15 485

140 683

96 576

87 355

Tržby

46 414

15 097

132 258

90 781

81 150

Náklady

46 504

13 360

120 987

85 953

70 768

Nvz/V (%)

0,31

0,44

0,21

0,36

0,28

Nvz/T (%)

0,32

0,45

0,22

0,38

0,29

Nvz/N (%)

0,32

0,51

0,25

0,40

0,32

Nvz (tis.Kč)


V tabulce 19 je vyjádřen podíl vyvolaných nákladů na dosažené úrovni výnosů, tržeb a nákladů za rok 2009 v rámci celého souboru sledovaných podniků. Tento vyčíslený podíl nám vyjadřuje finanční prostředky firem, které byly nuceny vynaložit na stanovení základu všech sledovaných daní, na zpracování daňových přiznání a odvody daní.

Ve spodní části tabulky jsou uvedeny tyto podíly finančních prostředků, které byly vynaloženy na stanovení základu všech sledovaných daní, zpracování daňových přiznání a odvody daní v procentech.

Nejmenší podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech je u podniku B, který na 100 Kč výnosů vynaložil 0,08 Kč na vyvolané náklady, podnik D a G vynaložil 0,21 Kč, podnik A vynaložil 0,22 Kč, podnik E vynaložil na 100 Kč výnosů 0,31 Kč vyvolaných nákladů, podnik H 0,36 Kč a podniky C a F 0,44 Kč. Při porovnání podílů vyvolaných nákladů k celkovým výnosům, tržbám i nákladům byly zjištěny podobné výsledky u všech sledovaných podniků, jelikož mají příjmy plynoucí ze stejného počtu předmětů podnikání, tj. ze stavební činnosti, z projektové a poradenské činnosti.

V následujícím grafu 2 je v procentech znázorněn podíl vyvolaných nákladů zdanění na výnosech, tržbách a nákladech v rámci sledovaného souboru podniků za rok 2009.

44

Graf 2 – Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na dosažené úrovni výnosů (V), tržeb (T) a nákladů (N) za rok 2009.

0,60%

0,50%

0,40%

0,30%

0,20%

0,10%

0,00% A

B

C Nvz/V (%)

D

E

Nvz/T (%)


45

F Nvz/N (%)

G

H

5 ZÁVĚR Bakalářská práce se zabývá komparací vyvolaných nákladů zdanění. Vyvolané náklady zdanění jsou náklady, které podniku vznikají v souvislosti se zpracováním daňových přiznání a odvedením daně. Tyto náklady by neexistovaly, pokud by neexistoval daňový systém. Se složitostí daňového systému vyvolané náklady rostou.

Tato komparace je provedena v souboru osmi sledovaných podniků za rok 2009, které se zabývají stavební činností, projektovou a poradenskou činností. Analyzované podniky sídlí ve městě Brně, Rosicích a Blansku. Údaje potřebné k této bakalářské práci byly získány z vlastního šetření ve zkoumaných podnicích. V prvé řadě se zjišťovaly údaje týkající se vlastní společnosti, to znamená hlavní činnost podnikání, právní forma podnikání, přepočtený počet zaměstnanců. Z dalších údajů se zjišťovaly výnosy, náklady, tržby, struktura výnosů z vybraných daní, náklady na zpracování daňových přiznání, vedení účetnictví a vedení mzdového účetnictví.

Praktická část bakalářské práce je zaměřena na porovnání struktury výnosů z vybraných daní. Na vybraných přímých i nepřímých daních v rámci sledovaného souboru podniků bylo odvedeno celkem 84 338 tis. Kč. Z této částky tvoří největší podíl 32,41 % odvod pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti, 24,81 % tvoří daň z přidané hodnoty a třetí největší podíl činí 20,81 % daň z příjmu právnických osob. Odvod pojistného na veřejné zdravotní pojištění činí 12,01 % z celkové částky výnosů vybraných daní a poplatků.

Další část bakalářské práce je zaměřena na zjištění nákladů na zpracování daňových přiznání. Bylo zde zjištěno, že sledované podniky více využívají externích služeb než služeb interních pracovníků. V oblasti daní je nutné spolupracovat s kvalifikovanými odborníky při aplikaci daňových zákonů do praxe. Ze sledovaných osmi podniků pouze jeden podnik využívá ke zpracování daňových přiznání interních pracovníků. V případě vedení účetnictví z osmi sledovaných podniků pouze dva podniky uvedly využívání externích služeb. U nákladů na vedení mzdového účetnictví uvedly pouze tři podniky využívání externích služeb, vedení mzdového účetnictví interními pracovníky využívá pět podniků.

46

Z celkového přehledu vyvolaných nákladů zdanění je patrné, že největší podíl na těchto nákladech činí náklady na vedení účetnictví, celkem 60,66 % z celkových vyvolaných nákladů. Náklady na zpracování daňových přiznání činí 23,04 % a náklady na vedení mzdového účetnictví činí 16,31 % z celkových vyvolaných nákladů. Tyto hodnoty jsou již upravené podle expertních odhadů. Do vyvolaných nákladů zdanění jsou na základě dřívějších výzkumů zahrnovány náklady na zpracování daňových přiznání v celkové výši, náklady na vedení účetnictví ve výši 40 % a náklady na vedení mzdového účetnictví ve výši 20 %.

Důležitou částí této bakalářské práce byl výpočet podílů vyvolaných nákladů zdanění na výnosech z vybraných daní. Vypočtený podíl u sledovaných podniků se pohyboval v rozmezí od 0,69 % do 2,85 %. Průměrná hodnota vyvolaných nákladů zdanění za sledovaný soubor podniků činí 2,13 %. To znamená, že na každých 100 Kč výnosů z vybraných daní a poplatků připadá 2,13 Kč vyvolaných nákladů zdanění.

Dalším důležitým výpočtem byl podíl vyvolaných nákladů zdanění na dosažené úrovni výnosů, tržeb a nákladů za rok 2009. Hodnoty podílu vyvolaných nákladů zdanění na dosažené úrovni výnosů se pohybovaly v rozmezí od 0,08 % do 0,44 %. Hodnoty podílu vyvolaných nákladů zdanění na dosažené úrovni tržeb se pohybovaly od 0,10 % do 0,45 % a hodnoty podílu vyvolaných nákladů na dosažené úrovni nákladů se pohybovaly v rozmezí od 0,16 % do 0,51 %.

Z vypočtených výsledků vyplývá, že vyvolané náklady více finančně zatěžují menší podniky. Podniky vynakládají finanční prostředky na školení a kurzy svých zaměstnanců a na aktualizaci daňového, účetního i mzdového softwaru z důvodu častých změn daňového systému, aby správně stanovily a odvedly daň. Ke snížení vyvolaných nákladů zdanění by přispělo zjednodušení daňového systému.

Vyvolané náklady zdanění jsou dodatečné náklady, které nejsou vynaloženy ani na výrobu, ani na odbyt. V případě růstu vyvolaných nákladů zdanění to znamená snížení konkurenceschopnosti podniků. Z tohoto důvodu by bylo vhodné v tomto měření pokračovat, jelikož je žádoucí, aby vyvolané náklady nenarůstaly.

47

6 SEZNAM LITERATURY KUBÁTOVÁ, Květa. Daňová teorie a politika. 5. vyd. Praha:Wolters Kluwer ČR, 2010. 276 s. ISBN 978-80-7357-574-8.

KUBÁTOVÁ, Květa, VÍTEK, Leoš. Daňová politika, teorie a praxe. Praha: CODEX BOHEMIA. 1997. 264 s. ISBN 80-85963-23-X.

KUBÁTOVÁ, Květa, VYBÍHAL, Václav, aj. Optimalizace daňového systému ČR. Praha: EUROLEX BOHEMIA. 2004. 180 s. ISBN 80-86861-05-8.

PUDIL, Pavel, VYBÍHAL, Václav, aj. Zdanění a efektivnost. Praha:EUROLEX BOHEMIA, 2004. 158 s. ISBN 80-86861-07-4.

SANDFORD, Cedric.Tax Compliance Costs-Measurement and Policy.Bath:Fiscal Publications in association with Institute for Fiscal Studies, 1995.

VÍTKOVÁ, Jana, VÍTEK, Leoš. Společenské a vyvolané náklady zdanění. Acta Oeconomica Pragensia, 2002, roč.10, č.1.s.15-21. ISSN 05-72-3043.

48

7 SEZNAM TABULEK A GRAFŮ Tab. 1 Struktura výnosů z vybraných daní (Vdp) v rámci sledovaného souboru (v tis. Kč)……………………………………………………….……………….…21 Tab. 2 Přehled struktury výnosů z vybraných daní (Vdp) v rámci sledovaného souboru podniků bez vlivu daní nepřímých – DPH, spotřebních daní a cla ( v tis.Kč)…………………………………………………………….……….……23 Tab. 3 Přehled o úrovni nákladů z titulu zpracování daňového přiznání interními pracovníky (Ndip) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč)……….….……...26 Tab. 4 Přehled o úrovni externích nákladů na zpracování základu daně, daňových přiznání a na služby daňového poradenství (Nes) v rámci sledovaného souboru podniků(v Kč)…………………………………………………………….…..…....27 Tab. 5 Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci, respektive nájemné na daňový software (Nds) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč) ………………………………………………………………..…………….28 Tab. 6 Celkový přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu zpracování daňových přiznání (Nd) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč)……………..……..…29 Tab. 7 Přehled o úrovni nákladů z titulu vedení účetnictví interními pracovníky (Núip) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč)……………………….………….…30 Tab. 8 Přehled o úrovni externích nákladů na vedení účetnictví (Núe) v rámci sledovaného souboru ………………………………………………….………......32 Tab. 9 Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci, resp. nájemné na účetní software (Nús) v rámci sledovaného souboru podniků…………...….…..32 Tab. 10 Celkový přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu vedení účetnictví (Nú) v rámci sledovaného souboru podniků (vKč)……………….………….………..33 Tab. 11 Přehled o úrovni nákladů z titulu vedení mzdového účetnictví interními pracovníky (Nmip) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč)……….…...….35 Tab. 12 Přehled o úrovni externích nákladů na vedení mzdového účetnictví (Nme) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč)……………………..….………....36 Tab. 13 Přehled o úrovni nákladů vynaložených na pořízení a aktualizaci mzdového softwaru (Nms) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč)…….…………….37 Tab. 14 Celkový přehled o vyvolaných nákladech zdanění z titulu vedení mzdového účetnictví (Nmú) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč)…………………38

49

Tab. 15 Celkový přehled vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) z titulu zpracování daňových přiznání (Nd), vedení účetnictví (Nú) a vedení mzdového účetnictví (Nmú) v rámci sledovaného souboru podniků (v Kč)………………….…………39 Tab. 16 Charakteristika podniků podle výnosů, tržeb, nákladů a průměrného přepočteného počtu pracovníků za rok 2009………………………….…………40 Tab. 17 Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na výnosech z vybraných daní (Vdp) za rok 2009………………………………………..…………………….……….42 Tab. 18 Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na výnosech z vybraných daní (Vdp) za rok 2009…………………………………………………….………….……..42 Tab. 19 Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na dosažené úrovni výnosů (V), tržeb (T) a nákladů (N) za rok 2009……………..………………...…………………..43 Graf 1 Struktura výnosů z vybraných daní (Vdp) v rámci sledovaného souboru (v procentech)………………..……………………………………………….……24 Graf 2 Podíl vyvolaných nákladů zdanění (Nvz) na dosažené úrovni výnosů (V), tržeb (T) a nákladů (N) za rok 2009………………………………..…….……….……..45

50

PROJEKT MĚŘENÍ VYVOLANÝCH NÁKLADŮ ZDANĚNÍ

Recommend Documents