Projekce demografického vývoje do roku Vzdělávání cizinců. Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů. číslo 4

číslo 4 červen 2007

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

Projekce demografického vývoje do roku 2025 Vzdělávání cizinců Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů

Spolufinancováno z Evropského sociálního fondu.

Slovo úvodem Vážené čtenářky, vážení čtenáři, je tomu právě rok, co začal vycházet v rámci projektu Monitoring rozvoje lidských zdrojů Plzeňského kraje čtvrtletník Monitor. Mohlo by se zdát, že je čas bilancovat. Avšak výše zmíněný projekt je teprve v polovině, resp. toto číslo startuje druhý rok vydávání, a na jeho rekapitulaci je ještě dostatek času. Přesto je toto číslo něčím inovativní. Přináší totiž první dva výsledky dalších aktivit projektu – demografickou projekci Plzeňského kraje do roku 2025 a vyhodnocení spokojenosti investorů s lidskými zdroji v Plzeňském kraji. Třetím článkem, který doplňuje obsah tohoto čísla, je pojednání zabývající se opět cizinci v České republice, tentokrát z hlediska vzdělávání. Nosným tématem celého čísla je ale zmíněná demografická projekce, která nastiňuje možný budoucí vývoj populace Plzeňského kraje do roku 2025. Projekce vymezuje tři základní varianty vývoje, přičemž i v té nejpravděpodobnější zahání dosud často prezentované obavy z poklesu populace. Ukazuje se, že při uvažování migrace nečeká Plzeňský kraj v nejbližších dvaceti letech pokles populace, ale naopak její mírný nárůst, který bude podpořen zejména příchodem zahraničních migrantů. Projekce naopak nevyvrací obavy ze stárnutí populace. Článek, který celou demografickou predikci představuje a komentuje, zároveň obsahuje předpoklad vývoje jednotlivých věkových skupin. Tato informace bude hlavně zajímat ředitele základních a středních škol, kteří budou čelit v různých etapách budoucího vývoje nejrůznějším nástrahám. A to ať již poklesu potenciálních uchazečů, tak jejich následnému opětovnému růstu. Nezajímavé nejsou ani výsledky průzkumu spokojenosti s lidskými zdroji mezi investory v  Plzeňském kraji. Soustředili jsme se v  něm na spokojenost s  lidskými zdroji obecně, zároveň na hodnocení absolventů škol z hlediska jejich odbornosti a současně i jejich dovedností. V dalším čísle se budeme ještě věnovat požadavkům zaměstnavatelů na vzdělanost pracovní síly a zmíníme i některé nejčastěji považované profese. Chceme tak nastínit trendy v oblasti lidských zdrojů, které reflektují významní krajští zaměstnavatelé. Znovu bychom Vás chtěli upozornit na diskusní fórum, které se nachází na stránkách projektu www.rra-pk.cz/monitor. V něm se můžete vyjadřovat k problematice jednotlivých článků i  k  další problematice týkající se lidských zdrojů. Můžete ale samozřejmě využít i emailových adres autorů, které najdete na konci článku pod jejich jmény. Na výše zmíněných stránkách najdete také všechna dosavadní čísla čtvrtletníku Monitor a v dohledné době i plná znění expertních zpráv zabývajících se demografickou projekcí a průzkumem zaměstnavatelů. Doufáme, že Vám publikované informace budou vždy k užitku. Na závěr úvodníku mi zbývá popřát Vám hezké prázdniny a vydařené dovolené. Na další číslo se můžete těšit opět na konci září. Mgr. Michal Vozobule

čtvrtletník o lidech a práci v Plzeňském kraji

Z obsahu: demografie PROJEKCE DEMOGRAFICKÉHO VÝVOJE PLZEŇSKÉHO KRAJE DO ROKU 2025 (Ing. Pavel Beneš) .......................................................................... strana 2

vzdělávání VZDĚLÁVÁNÍ CIZINCŮ (Lucie Ženíšková) ...........................................................................

strana 6

trh práce SPOKOJENOST INVESTORŮ S KVALITOU LIDSKÝCH ZDROJŮ V PLZEŇSKÉM KRAJI (Mgr. Michal VOZOBULE) .................................................................. strana 10

Pro příští číslo připravujeme např.: − Přijímací řízení na stření školy − Potřeby zaměstnavatelů - vzdělání a profese − Regionální rozdíly na trhu práce

Webové stránky časopis Monitor: WEBOVÉ STRÁNKY ČASOPISU MONITOR www.rra-pk.cz/monitor www.rra-pk.cz/monitor čtvrtletník o   lidech a   práci v  Plzeňském kraji Čtvrté číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, 301 11 Plzeň, Tel.: 377 237 679, e-mail: [email protected]. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.

/1

demografie Projekce demografického vývoje Plzeňského kraje do roku 2025 V současné době probíhá řada změn v populačním vývoji obyvatelstva Plzeňského kraje. Zvyšuje se počet narozených, roste naděje dožití, stoupá počet migrantů. Tyto a další poznatky o změnách trendů ve vývoji obyvatel nás vedly k závěru, že je účelné zpracovat aktuální demografickou projekci pro Plzeňský kraj. Cílem bylo vytvořit velmi podrobný demografický model na období následujících cca 20 let, tj. do roku 2025, vycházející z nejaktuálnějších dat.

Východiska demografické projekce ČR Na aktuálním zvyšování počtu narozených se kromě vstupu silných ročníků narozených v  70. letech do reprodukčního procesu podílí především realizace odkládané plodnosti z  90. let projevující se skokovou změnou věku žen s  nejvyšší plodností mezi léty 2003 a 2004, a to o dva roky. Lze předpokládat, že v období cca 5 let bude ještě docházet k  prohlubování naznačených změn. Po roce 2010 pravděpodobně odezní důsledky realizace odkládaného mateřství a  reprodukce obyvatel se stabilizuje na hodnotách obvyklých v evropských zemích. Tato úroveň sama o sobě by však nestačila ani k prosté obnově populace. Vliv propopulačních opatření z posledních let se na dosavadních výsledcích porodnosti ještě plně neprojevil. Dalším faktorem, který ovlivní přirozenou měnu, tedy vztah narozených a  zemřelých, je úmrtnost. Růst naděje dožití je v  podmínkách ČR i  Plzeňského kraje dlouhodobým procesem jen s  krátkým obdobím stagnace v  letech 2002–2003. Naděje dožití zřejmě poroste i v dalších letech. Migrace má stále vyšší, a  v  případě Plzeňského kraje pozitivní vliv na vývoj populace. Vnitrostátní migrace vykazuje poměrně stabilní růst. Zahraniční migrace prochází po roce 2000 velmi dynamickým vývojem, avšak se zřetelnou růstovou tendencí. Ve vnitrostátní migraci převažují ženy, v zahraniční muži, a to výrazněji. Z hlediska věkové struktury migrantů dominují nejmladší ročníky po dokončení přípravy na zaměstnání (20–29 let). Pro podrobnější poznání možného vývoje obou složek pohybu obyvatel v  Plzeňském kraji byla kromě nových statistických dat významná především publikace s  názvem Perspektivy populačního vývoje České republiky na období 2003–2065 Borise Burcina a Tomáše Kučery ve spolupráci s  Dušanem Drbohlavem. Autoři na základě předpokládaného vývoje základních parametrů demografického vývoje, tj. úhrnné plodnosti, naděje dožití při narození a migračního salda, přináší nový pohled na demografický vývoj v  ČR. Výsledky jsou jistě použitelné i pro Plzeňský kraj. Uvedená publikace obsahuje též srovnání předpokladů použitých v  projekci ČSÚ 1999 a  OSN 2002, ze kterého je zřejmé, že Burcín a Kučera predikují příznivější demografický vývoj než ČSÚ a  OSN a  jejich předpoklady tedy zřejmě lépe odpovídají aktuálnímu vývoji. Zmíněná publikace se stala základním podkladem aktualizované demografické projekce Plzeňského kraje.

/2

Předpoklady demografické projekce Model demografické projekce Plzeňského kraje byl vytvořen ve čtyřech variantách. Střední varianta představuje nejpravděpodobnější vývojový trend. Nízká a  vysoká varianta tvoří jakési mantinely, ze kterých by populační vývoj kraje neměl vybočit. K  těmto obvykle zpracovávaným variantám budoucího vývoje byla přidána i tzv. stabilizovaná varianta. Tato varianta vychází ze střední varianty, od které se liší jen migrací a je optimalizovaná z hlediska minimálního kolísání počtu obyvatel Plzeňského kraje. To umožní kvantifikovat migraci potřebnou pro stabilní vývoj počtu obyvatel. Následující dvě tabulky shrnují celkové charakteristiky dílčích projekcí podle variant. Tabulka 1: Očekávaný vývoj přirozené měny Rok

Naděje dožití při narození

Úhrnná plodnost nízká

muži

střední

vysoká

nízká

ženy

střední

vysoká

nízká

střední

vysoká

2010

1,30

1,35

1,37

73,5

74,0

74,6

79,5

80,1

80,5

2015

1,31

1,43

1,47

74,3

75,4

76,5

80,4

81,5

82,3

2020

1,32

1,50

1,57

75,4

76,6

77,9

81,3

82,5

83,5

2025

1,35

1,55

1,63

76,2

77,5

78,6

82,0

83,1

84,2

Tabulka 2: Očekávaný vývoj migrace Rok

Saldo zahraniční migrace

Saldo vnitrostátní migrace nízká

muži

střední

vysoká

nízká

ženy

střední

vysoká

nízká

střední

vysoká

2010

475

560

630

165

560

685

165

485

565

2015

500

620

740

215

585

870

205

535

740

2020

495

640

800

250

625

995

225

610

845

2025

460

625

815

260

675

1065

230

705

875

Poměrně malé rozdíly najdeme v  saldu vnitrostátní migrace podle uvažovaných variant. To odráží značnou stabilitu této složky migrace. V případě zahraniční migrace odpovídají hodnoty salda předpokladům Burcína a  Kučery v  rámci republiky aplikovaným na podmínky Plzeňského kraje, vč. vývoje podílu mužů a  žen na přistěhovalých a vystěhovalých.

Výsledky demografické projekce Plzeňského kraje Srovnání výsledků jednotlivých variant demografické projekce je provedeno pouze na  úrovni očekávaného vývoje celkového počtu obyvatel Plzeňského kraje do roku 2025. Podrobnější rozbor očekávaného vývoje pracuje s výsledky střední varianty. Při interpretaci demografické projekce je nutno mít na mysli, že každý odhad budoucího vývoje je zatížen chybou a  výsledek má spíše pravděpodobnostní charakter. V případě této projekce, která co nejdůsledněji vychází z předpokladů Burcína a Kučery, se do jisté míry jedná o transformaci republikové prognózy na podmínky Plzeňského kraje. Výsledky tedy byly kromě předpokladů shrnutých v předchozí kapitole ovlivněny především věkovou strukturou populace.

č t v r t l e t n í k o  l i d e ch a   práci v   Plzeňském kraji

demografie Vývoj počtu obyvatel Z grafu 1 je patrný předpokládaný vývoj počtu obyvatel Plzeňského kraje podle variant. Podle nízké varianty klesá počet obyvatel Plzeňského kraje během následujících 20-ti let o  20 tisíc a  je patrný mírně se zrychlující pokles. Střední varianta vede k  nárůstu počtu obyvatel Plzeňského kraje o více než 10 tisíc se zastavením růstu na konci projektovaného období. Vysoká varianta představuje nárůst o  více než 30 tisíc obyvatel kraje proti současnému stavu. Graf 1: Vývoj počtu obyvatel podle variant

Jedním z výsledků demografické projekce Plzeňského kraje do roku 2025 je také kvantifikace migračního salda potřebného pro trvalé udržení počtu obyvatel na aktuálním stavu, tzv. stabilizovaná varianta. Jak již bylo řečeno, tato varianta je odvozena z varianty střední, tj. používá její parametry přirozené měny, a optimalizuje migrační saldo z hlediska stability populace. Celkové saldo migrace je v případě stabilizované varianty + 24 000, tj. o téměř 11 tisíc méně než u střední varianty a téměř o 5 tisíc více než u  varianty nízké. Potřebné nižší migrační saldo než v  případě varianty střední vede k nižšímu počtu narozených a zemřelých, ale k  vyššímu přirozenému úbytku (viz tabulka 3). Pro zajištění stability populace Plzeňského kraje je nutno udržet kladné a  poměrně vysoké saldo migrace (minimálně 900 osob) po celé projektované období. Po roce 2010 je potřeba migrační přírůstek zvyšovat až na 2000 osob v  roce 2025. Jen tak je možno eliminovat vliv zhoršujícího se věkového složení populace na její velikost. Tento teoretický model má za cíl učinit si představu o  „potřebné“ migraci. Jakýkoliv výkyv migrace, který je především v  zahraniční migraci tak častý, má dopady do budoucna. Hypotetické vyšší saldo migrace nebo vyšší počet narozených v  nejbližším období vytvářejí „zásobu“ populace pro období po roce 2020, kdy je zastavení růstu, popř. pokles počtu obyvatel v Plzeňském kraji velmi pravděpodobný.

Tabulka 3 odkrývá příčiny rozdílů mezi variantami. V nízké variantě je téměř 40-ti tisícový přirozený úbytek obyvatel v období 2006–2025 jen z poloviny kompenzován migrací. Tabulka 3: Bilance pohybu podle variant Pohyb obyvatel počet obyv. k 1.1.2006

varianta nízká

střední

vysoká

stabil.

551 528

551 528

551 528

551 528

narození

92 930

102 924

107 259

100 882

zemřelí

131 794

125 480

120 421

124 927

přirozený přírůstek

-38 864

-22 556

-13 162

-24 046

19 290

34 985

45 379

24 046

celkový přírůstek

-19 574

12 429

32 217

0

počet obyv. k 31.12.2025

531 954

563 957

584 423

551 528

migrační saldo

Ve střední variantě naopak postačují 2/3 migračního salda ke kompenzaci přirozeného úbytku a  zbylých téměř 12 tisíc obyvatel představuje celkový přírůstek do roku 2025. Ani ve vysoké variantě nedochází k přirozenému přírůstku. Masivní migrační přírůstek by však v  tomto případě vedl k  dosud největší populační velikosti Plzeňského kraje. Vysoká i  střední varianta projekce tedy vedou k  populačnímu růstu. To odpovídá aktuálním trendům, které jsou dosti optimistické.

č t v r t l e t n í k o  lidech a   práci v  Plzeňském kraji

/3

demografie Vývoj věkové struktury populace (střední varianta)

Vývoj specifických věkových skupin (střední varianta)

Jak se očekávaný pohyb obyvatel Plzeňského kraje do roku 2025 ve střední variantě promítne do věkové struktury populace dokládá v  absolutních hodnotách graf 2. Z  něj je patrné kolísání počtu mladších 15-ti let kolem hodnoty 80 tisíc (13,9 až 14,7 %). Dále je zřejmý pokles v následujících dvou 10-ti letých věkových skupinách, takže mladší složka populace (do 34 let) celkově klesne z 250 na 200 tisíc. V souvislosti s tím, tj. s posunem silných ročníků 70. let, roste věková skupina 35–44 let do roku 2016, pak rychle klesá její populační význam a naopak roste skupina 45–55 let. Z uvedeného vyplývá význam generace 70. let ve struktuře populace v produktivním věku do konce projektovaného období.

Vývoj obyvatel v  předproduktivním věku jako celku je poměrně stabilní, přesto mladší složky populace, tj. ve  věku přípravy na zaměstnání, stojí za zvláštní pozornost, neboť jejich vývoj má vliv např. na potřebu kapacit škol a školských zařízení. Věkové skupiny byly zvoleny s ohledem na jednotlivé stupně škol (viz graf 3). Z důvodu různé velikosti věkových skupin (od 3 do 5 let) byly výsledky střední varianty vztaženy k roku 2005. Uvažovaných šest věkových kategorií se rozdělilo do dvou skupin. Tři nejmladší věkové skupiny zaznamenají růst, způsobený současným růstem počtu narozených. Nejvíce se to projeví ve věkové skupině 6–10 let s vrcholem v roce 2015 a nárůstem až o 18 %! Také ve skupině předškolního věku (3– 5 let) je nárůst výrazný (o 13 % v roce 2010). Zde může očekávaný vývoj vést k  ještě většímu tlaku na kapacity předškolních zařízení než je tomu v  současné době. I  když počet osob v této věkové skupině pak bude zvolna klesat, až do konce projektovaného období bude vyšší než je tomu v současnosti! Naopak ve všech třech skupinách starších 10-ti let dojde nejprve k  neodvratnému a  dosti rychlému poklesu a následně k postupnému růstu, kdy se uplatní vyšší počet narozených v  současné době. Žádná z  těchto tří věkových skupin se však již nevrátí na současnou úroveň. Pokles kategorie starších žáků ZŠ (11–14 let) bude kulminovat kolem roku 2010 na hodnotách nižších než 80 % současného stavu. V  součtu obou kategorií žáků ZŠ dojde tedy k  poklesu téměř o  10 % kolem roku 2010 a  následně k  růstu o  4 % nad aktuální stav (rok 2005). Znamená to, že v nejbližších letech ještě bude nutné překlenout problémy s fungováním některých ZŠ v Plzeňském kraji. U  čtyř nejmladších věkových skupin je čárkovaně naznačen hypotetický vývoj (možný krátkodobý nárůst) vyvolaný vyšším počtem narozených než vyplývá z projekce s využitím předpokladů Burcína a Kučery. Tuto možnost naznačují předběžné výsledky počtu narozených v roce 2006. V takovém případě by byl vývoj celkového počtu žáků ZŠ ještě dynamičtější (-10 % až cca +10 %) a  je tedy nutné pečlivě zvažovat případné důsledky redukce počtu ZŠ v delším časovém horizontu, tj. po roce 2010. Největší pokles bude ve věkové kategorii terciárního vzdělávání (19–23 let), kde se počet osob v roce 2019 sníží proti současnosti o 30 %! Podobný propad zaznamená kategorie středoškoláků o 5 let dříve. Pokles uchazečů o  studium středních škol, který se projevil v posledních letech, se před rokem 2010 promítne do všech ročníků. Dojde tedy zřejmě k rychlejšímu a dlouhodobějšímu poklesu počtu studujících na středních školách. To může ještě více ohrozit existenci některých méně atraktivních škol nebo oborů.

Graf 2: Vývoj věkového složení populace (střední varianta)

Obdobný vliv má i  silná poválečná generace na vývoj starší populace. Kolem roku 2015 začne růst věková skupina 65–74 let na úkor počtu obyvatel v produktivním, a to především předdůchodovém věku. Tím se mění poměr obyvatel v produktivním a poproduktivním věku. Za hranici mezi produktivním a poproduktivním věkem bylo v souladu s Eurostatem a ČSÚ zvoleno 65 let, i když tento věk bude v ČR důchodový až na konci projektovaného období. Počet osob v produktivním věku dosáhne maxima zřejmě v letech 2006 nebo 2007. Následuje období poklesu, takže do roku 2025 klesne počet obyvatel v produktivním věku z  390 tisíc na 360 tisíc (o 8 %). Podíl této kategorie na obyvatelstvu klesne z 71 % na 64 %. Ve stejném období vzroste počet obyvatel v  poproduktivním věku z  81 tisíc na 124 tisíc, což představuje relativní nárůst téměř o  53 %! Podíl poproduktivních na populaci Plzeňského kraje se tak zvýší z 15 % na více než 22 %. Ve svém důsledku to povede k  závažným ekonomickým a  sociálním změnám. Tzv. index ekonomického zatížení, tj. podíl předproduktivní a poproduktivní složky populace ku produktivní se změní z  21 % v roce 2005 na 35 % v roce 2025, tj. vzroste o 2/3. Méně dramatický je očekávaný vývoj podílu předproduktivní a poproduktivní složky populace (index vitality). V roce 2005 v Plzeňském kraji byl poprvé vyšší počet obyvatel poproduktivního věku než předproduktivního. Do roku 2025 podle střední varianty klesne tento podíl o 1/3, tj. na 100 obyvatel poproduktivního věku bude připadat pouze 65 dětí do 15 let věku.

/4

č t v r t l e t n í k o  l i d e ch a   práci v   Plzeňském kraji

demografie Graf 3: Očekávaný vývoj dětí a mládeže (střední varianta)

Také podrobnější pohled na vývoj vybraných seniorských věkových skupin je významný z  hlediska potřebných kapacit sociálních a zdravotnických služeb. Celkové výsledky vývoje starších seniorských skupin podle střední varianty shrnuje tabulka 4. Tabulka 4: Vývoj počtu seniorů (vybrané skupiny) Věk

2005

2025

Index 2025/2005

75+

35 000

58 251

166 %

85+

5 139

11 726

228 %

90+

1 595

3 685

231 %

K  největšímu nárůstu dojde v  nejstarších věkových skupinách (přibližně o 130 %). Za pozornost stojí i poměrně velká skupina nad 75 let s  nárůstem o  65 %, neboť zde dojde k  růstu absolutního počtu obyvatel o téměř 23 tisíc. Přitom do roku 2015 počet obyvatel v této věkové skupině téměř stagnuje a pak následuje prudký růst. To může mít značný dopad na potřebu především sociálních, ale i zdravotnických služeb.

Souhrn: • Aktuální populační vývoj, vč. předběžných výsledků za rok 2006, dává dobré předpoklady mírného populačního růstu Plzeňského kraje do roku 2025, a to na více než 560 tis. ve střední variantě. • Tento vývoj je zásadně ovlivněn: − stabilním růstem salda vnitrostátní migrace − růstem salda zahraniční migrace. • Také parametry přirozené měny se lepší: − lze očekávat další pokles úmrtnosti, resp. růst naděje dožití. − počet narozených jedné matce během jejího života se ve střednědobém horizontu pravděpodobně stabilizuje na úrovni 1,5–1,6 dítěte. • Pro udržení stabilní populace je nutno dosáhnout celkového migračního salda v období 2006–2025 cca 24 tis. osob při růstu salda z 900 až na 2000 osob ročně. • Populace kraje bude dál stárnout. • K růstu podílu poproduktivní složky (65 let a starší) bude docházet na úkor složky produktivní. • Růst podílu obyvatel 75-ti let a starších bude intenzivnější po roce 2015. • Na využití kapacit středních škol bude mít značný dopad (přechodné) snížení počtu osob ve věku 15– 18 let o 1/4 mezi lety 2010 až 2015. • Počet dětí ve věku 6–14 let klesne do roku 2009 téměř o 10 % proti roku 2005, poté však opět vzroste až o 5 % nad současnou úroveň! Zdroj dat: • ČSÚ – www.czso.cz • BURCÍN, B., KUČERA T. (2003): Perspektivy populačního vývoje České republiky na období 2003–2065. DemoArt Praha, 29 str.

č t v r t l e t n í k o  lidech a   práci v  Plzeňském kraji

Ing. Pavel Beneš [email protected]

/5

vzdělávání Vzdělávání cizinců Jak již bylo v  předchozím čísle tohoto bulletinu avizováno, následující článek navazuje opět na problematiku cizinců a věnuje se základním informacím o vzdělávání cizinců na území České republiky a v jednotlivých krajích s přihlédnutím k situaci v Plzeňském kraji. Články v  předchozích dvou číslech MONITORU dokládají strmý vzestup cizinců pobývajících na území České republiky, obdobná situace je i v oblasti vzdělávání.

Tabulka 1: Cizinci a vzdělávání ve školním roce 2005/2006 Území

studenti celkem ČR

Podle § 20 zákona č. 561/2004 Sb. (školský zákon) osoby, které nejsou státními občany České republiky a  pobývají oprávněně na území České republiky, mají přístup k  základnímu, střednímu a vyššímu odbornému vzdělávání za stejných podmínek jako státní občané České republiky. Podle § 36 téhož zákona se povinná školní docházka vztahuje i na občany jiného členského státu Evropské unie a jejich rodinné příslušníky, kteří na území České republiky pobývají na základě zvláštního pobytového povolení, a  dále na jiné cizince, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt nebo přechodný pobyt na dlouhodobá víza, azylanty a  účastníky řízení o  udělení azylu. Podobně je tomu i v případě vzdělávání na veřejných středních školách, kde je cizincům poskytováno bezplatné vzdělání. Cizincům studujícím na vyšších odborných školách (dále jen VOŠ) je stanovena stejná finanční úhrada jako občanům ČR. Podobně je tomu i v případě veřejných vysokých škol, kde se studium cizinců řídí zákonem o  vysokých školách č. 111/1998 Sb. V  případě středních a vysokých škol je podmínkou k bezplatnému studiu znalost češtiny. Údaje v tomto článku jsou uvedeny za školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a  tělovýchovy ČR, obcemi, kraji a  soukromými a  církevními zřizovateli. Vyloučena tak byla data ohledně škol zřizovaných Ministerstvem obrany ČR a Ministerstvem vnitra. Z  důvodu nedostupnosti starších dat jsou časové řady studujících cizinců na jednotlivých typech škol uvedeny pouze v období 2002– 2005. Výjimku tvoří data týkající se vzdělávání cizinců na vysokých školách, kde je zachycen vývoj v  období 1995–2005. Vzhledem k  nejširší nabídce a  dostupnosti dat o terciárním vzdělávání bude hlavní pozornost tohoto článku upřena právě na tuto oblast vzdělávání.

Struktura vzdělávání cizinců podle typů škol Ve školním roce 2005/2006 studovalo na území ČR celkem 39 375 cizinců ve všech třech výše zmiňovaných úrovních vzdělávání, což činí 2,2 % celkového počtu žáků a studentů (viz následující tabulka 1). V  Plzeňském kraji je podíl studujících cizinců nižší, studuje zde 1 725 cizinců (což je 1,8 % všech žáků a studentů).

/6

PLK

Primární vzdělávání

Sekundární vzdělávání

916 575

577 605

Terciární vzdělávání

Žáci a studenti celkem

333 239

1 827 419

904 296

572 665

311 086

1 788 047

12 279

4 940

22 156

39 375

1,3

0,9

6,6

2,2

studenti celkem

47 797

28 938

19 465

96 200

studenti ČR

46 982

28 699

18 794

94 475

815

239

671

1 725

1,7

0,8

3,4

1,8

studenti ČR zahraniční studenti podíl cizinců (%)

Vzdělávání cizinců je v tomto článku sledováno na třech základních úrovních a to: • Primární vzdělávání: do této skupiny patří základní školy (ZŠ) • Sekundární vzdělávání: jedná se o střední školy (gymnázia, střední odborné školy a střední odborná učiliště) • Terciární vzdělávání: vyšší odborné školy (VOŠ) a vysoké školy (VŠ)

Úroveň vzdělávání

zahraniční studenti podíl cizinců (%)

Graf 1: Podíl žáků podle úrovně vzdělávání na území ČR (v %)

Přes 31 % cizinců vzdělávajících se na území ČR tvořili žáci základních škol (viz graf 1), téměř 13 % cizinců navštěvovalo některý druh střední školy (tzv. sekundární vzdělávání) a 56 % cizinců studovalo ve školním roce 2005/2006 vysokou školu. Toto rozložení studujících cizinců se značně lišilo od rozložení českých studentů a žáků. Z celkových téměř 1  790 tis. studujících občanů ČR navštěvovalo základní školu přes 50 % studentů, středoškolského vzdělávání se zúčastnilo celých 32 % a na vysokých školách se vzdělávalo pouze 17 % studentů. Jak tedy z grafu 1 vyplývá, největší podíl cizinců studuje na vysokých školách a  mnohem méně na školách základních a  středních. Výrazně nižší podíl cizinců zapojených do sekundárního vzdělávání (i v absolutním počtu pouze necelých 5 tis. cizinců v ČR) je dáván do souvislosti s  počtem cizinců na základních školách. Jedná se pravděpodobně o děti dlouhodobě či trvale žijících cizinců, kteří se v České republice začali usazovat a zakládat rodiny ve větší míře až od roku 1990. Jejich děti do středoškolského věku ještě nedorostly, což dokládá i  pozvolný nárůst počtu zahraničních studujících na středních školách od školního roku 2002/2003 – viz dále v textu. V Plzeňském kraji je rozložení cizinců podobné jako v celé ČR, výjimku tvoří nadprůměrně vysoké zastoupení zahraničních žáků v základních školách.

č t v r t l e t n í k o  l i d e ch a   práci v   Plzeňském kraji

vzdělávání Vzdělávání cizinců podle státního občanství Graf 2: Vzdělávání cizinců na území ČR podle státního občanství* *Pozn.: školní rok 2005/2006

Výrazně odlišná struktura cizinců  se projevuje právě ve vzdělávání, což dokládají i následující tři grafy (viz graf 2). Struktura zahraničních studentů se týká území České republiky, pro podrobnější údaje na úrovni Plzeňského kraje nebyla dostupná data. Dvě třetiny cizinců navštěvující základní školy na území ČR pochází z Vietnamu (28 %), Ukrajiny (22 %) a Slovenska (17 %), na čtvrtém místě se nacházejí žáci z Ruska a dále pak z Mongolska. V případě sekundárního vzdělávání je zastoupení cizinců obdobné, pouze v odlišném pořadí – studenti z Ukrajiny a Vietnamu (21 %), dále pak ze Slovenska (15 %), Ruska a Kazachstánu. U  terciárního vzdělávání je situace zcela odlišná. Téměř 2/3 zahraničních studentů tvoří Slováci, cizinci s  jiným občanstvím vykazují velmi nízké podíly (v pořadí Rusko, Ukrajina, Velká Británie, Vietnam). Tento rozdíl mezi strukturou cizinců v  primárním a  sekundárním vzdělávání na jedné straně a  v  terciárním vzdělávání na straně druhé je možné vysvětlit tím, že cizinci z Vietnamu a z Ukrajiny zde pobývají společně s  rodinami, a  jejich děti zde navštěvují základní a střední školy. Naopak v případě terciárního vzdělávání (tedy vyšších odborných škol a vysokých škol) se na počtech studujících již tradičně podílí vysokým zastoupením Slováci, z důvodu geografické i jazykové blízkosti.

Graf 3: Vývoj cizinců v  ČR dle úrovně vzdělávání v  období 2002–2005

Vývoj počtu zahraničních žáků a studentů Ve sledovaném období 2002/2003–2005/2006 vzrostl počet cizinců studujících na území České republiky o  52 % (z  26 tis. na 39 tis. cizinců), v Plzeňském kraji v tom samém období o 44 % (viz graf 3). Tento velmi intenzivní nárůst studujících cizinců během posledních třech let kopíruje strmý vzestup celkového počtu cizinců na území ČR i vzrůstající zájem cizinců o vzdělávání. Největší nárůst v  rámci ČR zaznamenalo terciární vzdělávání (o 78 %), dále následuje sekundární vzdělávání (o 68 %), nejméně vzrostl počet cizinců navštěvující základní školu (pouze o 16 %). V  Plzeňském kraji byl zaznamenán největší vzrůst na úrovni sekundárního vzdělávání (o 81 %), jedná se však o malé absolutní počty (ze 132 na 239 zahraničních studentů). Počet cizinců zapojujících se do terciárního vzdělávání vykázal během sledovaných let nárůst o 64 %, v primárním vzdělávání o 23 %.

č t v r t l e t n í k o  lidech a   práci v  Plzeňském kraji

/7

vzdělávání Primární vzdělávání

Graf 4: Vývoj počtu cizinců na VŠ

V  základních školách se na území ČR vzdělávalo ve školním roce 2005/2006 téměř 917 tis. žáků (viz tabulka 2), z toho cizinci tvořili 1,3 %. V Plzeňském kraji je však podíl cizinců na celkovém počtu žáků primárního vzdělávání vyšší (1,7 %), podobně také v Karlovarském kraji (3,7 %) a v Praze (4,2 %). Tento vyšší podíl je pravděpodobně zapříčiněn výraznějším zastoupením cizinců s vietnamskou národností (viz předchozí články o cizincích v bulletinu), kteří se výraznou měrou podílí na počtech cizinců navštěvujících základní školy. Tabulka 2: Vzdělávání cizinců ve školním roce 2005/06 Studující cizinci

kraj

Podíl cizinců (%)

ZŠ

SŠ

VŠ+VOŠ

ZŠ

SŠ

ZŠ

SŠ

VŠ+VOŠ

12 279

4 940

22 156

1,3

0,9

6,7

116

168

178

PHA

3 536

1 761

11 980

4,2

2,3

10,0

113

168

178

STČ

1 277

381

37

1,3

0,8

1,1

128

195

95

ČR

VŠ+VOŠ

Index vývoje počtu cizinců (2002=100%)

JČK

544

282

169

1,0

0,8

1,3

113

129

172

PLK

815

239

671

1,7

0,8

3,5

123

181

164

KVK

1 044

322

19

3,7

2,0

1,6

104

200

950

ULK

1 261

458

80

1,6

1,0

0,8

114

161

160

LBK

484

188

430

1,2

0,8

5,2

123

162

106

HKK

415

145

505

0,8

0,5

4,5

122

171

153

PAK

312

118

134

0,7

0,4

1,4

128

203

273

VYS

277

95

2

0,6

0,3

0,1

130

156

50

JMK

991

352

4 549

1,0

0,5

6,7

120

175

185

OLK

347

140

1 262

0,6

0,4

6,7

138

165

153

ZLK

274

159

639

0,5

0,5

6,1

113

169

294

MSK

702

300

1 679

0,6

0,4

4,5

108

151

211

Sekundární vzdělávání Na středních školách (tj. na gymnáziích, středních odborných školách a  středních odborných učilištích) se ve školním roce 2005/2006 vzdělávalo celkem 578 tis. studentů a pouze necelých 0,9 % tvořili zahraniční studenti. Podobný podíl jako v ČR je i v Plzeňském kraji, vyšší podíl vykazuje pouze Praha, Karlovarský a Ústecký kraj.

Terciární vzdělávání Dle ministerstva školství studovalo na českých vysokých a  vyšších odborných školách ve školním roce 2005/2006 okolo 22 tis. cizinců, což je téměř 7 % z  celkového počtu. České terciární vzdělávání zaznamenává v posledních letech zvýšený zájem o studium ze strany cizinců (viz graf 4). Pokud bereme pouze vývoj počtu cizinců studující vysoké školy (tedy bez studentů vyšších odborných škol), tak od školního roku 1995/1996 jejich počet vzrostl více než šestkrát.

/8

Některé vysoké školy v  zahraničí se už nárůstu studujících cizinců začaly bránit, české vysoké školy zatím přijímají studenty bez ohledu na státní občanství za stejných podmínek. Nárůst počtu cizinců ještě více umocňují výměnné pobyty, které na většině vysokých škol fungují již několik let. Studenti ze zahraničí přijíždějí buď v  rámci dvoustranných smluv nebo na základě evropských programů (např. program EU Sokrates/Erasmus). Žádná omezení pro studenty ze zahraničí nejsou. Platit studium musí pouze ti, kteří absolvují výuku v angličtině. Například lékařské fakulty Univerzity Karlovy nabízejí studium v  angličtině za 300 tis. Kč za rok. V roce 2004 činil počet zahraničních studentů – samoplátců na lékařských fakultách UK 736 (o rok později již 1 069), přičemž nejvíce samoplátců bylo z  Velké Británie, Norska, Portugalska, Německa, Indie, USA a Kanady. Nejvíce cizinců studovalo na vysokých školách v  Praze, v  Brně, v Ostravě a Olomouci (viz tab. 2). Plzeňský kraj vykazuje nižší podíl cizinců účastnících se terciárního vzdělávání – pouze 3,5 % a  řadí se až na osmé místo v ČR (za Královéhradecký, Liberecký a Zlínský kraj). Je však nutné zdůraznit, že podíl cizinců je výrazně ovlivněn oborovou nabídkou jednotlivých VŠ. Vyšší podíl cizinců na vysokých školách na Moravě je zřejmě ovlivněn i vyšším podílem Slováků. Podíl zahraničních studentů v  jednotlivých krajích a  počet cizinců VŠ ve městech ČR znázorňuje kartogram 1. Jak již bylo řečeno, nejčastěji se jedná o studenty ze Slovenska (přes 2/3 studentů), po roce 2000 byl zaznamenán nárůst počtu studentů z  bývalých států Sovětského svazu (Rusko, Ukrajina, Bělorusko, Kazachstán a další). Poměrně velký počet studentů je i z Vietnamu, Velké Británie, Polska a Německa. Nejvyšší podíl cizinců studuje ekonomické vědy (28 %), zdravotnictví, lékařské a farmaceutické vědy (19 %) a vědy technické (17 %), viz graf 5. Také na Lékařské fakultě UK v Plzni studuje více cizinců než na ZČU v Plzni (400 a 260 cizinců).

č t v r t l e t n í k o  l i d e ch a   práci v   Plzeňském kraji

vzdělávání Kartogram 1: Cizinci studující VŠ ve školním roce 2005/2006

Graf 5: Cizinci studující VŠ podle oborů, šk. rok 2005/2006

Shrnutí

• Během posledních třech let (2002-2005) vzrostl počet cizinců studujících na území České republiky o 52 % (z 26 tis. na 39 tis. cizinců), v Plzeňském kraji v tom samém období o 44 %. Nejvýraznější vzestup studujících cizinců byl v případě terciárního vzdělávání. • Zatímco podíl českých žáků a studentů se postupně s narůstající úrovní vzdělání snižuje, v případě zahraničních studentů je zastoupení opačné – přes 56 % cizinců studující v ČR navštěvuje terciární vzdělávání, nejnižší je zastoupení cizinců v případě sekundárního vzdělávání. • Nízký počet cizinců na středních školách vyplývá z toho, že cizinci usazení v České republice, kteří tu založili rodiny, jsou spíše mladšího věku a jejich děti tak zatím navštěvují především základní školy. • V roce 2005 studovalo na českých vysokých a vyšších odborných školách okolo 22 tis. cizinců, což je zhruba sedm procent z celkového počtu. • Vysoký podíl cizinců studujících na vysokých školách vyplývá z toho, že pokud jsou schopní studovat v češtině, nemusí cizinci za studium platit. Této možnosti využívají především studenti ze Slovenska a zemí bývalého Sovětského svazu. Zdroj dat:

• Cizinci mají v České republice v oblasti vzdělávání obdobná práva a povinnosti jako občané ČR. • Podmínkou k bezplatnému studiu na primárním, sekundárním i terciárním stupni vzdělávání (mimo soukromá zařízení) je znalost češtiny. • V ČR navštěvuje školská zařízení celkem 40 tis. cizinců (2,2 % žáků a studentů), v Plzeňském kraji je podíl cizinců nižší – 1,8 % (cca 1 700 cizinců).

• Český statistický úřad – Cizinci v ČR (www.czso.cz/csu/cizinci.nsf/kapitola/uvod) • Ústav pro informace ve vzdělávání – Statistická ročenka školství 2002/03 – 2005/06 (www.uiv.cz/rubrika/98)

č t v r t l e t n í k o  lidech a   práci v  Plzeňském kraji

Lucie Ženíšková [email protected]

/9

trh práce Spokojenost investorů s kvalitou lidských zdrojů v Plzeňském kraji V  rámci projektu Monitoring rozvoje lidských zdrojů v  Plzeňském kraji byla zkoumána spokojenost zaměstnavatelů s  pracovní silou a její kvalifikací. Celkem bylo osloveno 120 firem z Plzeňského kraje, které v rámci širšího dotazníku zodpovídaly otázky týkající se lidských zdrojů. Při jejich výběru byla zohledněna nejrůznější kritéria. Nakonec bylo vybráno pět aspektů, dle kterých byli jednotliví respondenti kategorizováni. Došlo tak k jejich rozdělení podle počtu zaměstnanců, podle okresů, ve kterých firma sídlí nebo má hlavní provoz, podle formy investice, podle druhu vlastnictví a podle jejího hlavního produktu. Cílem otázek bylo zjistit, zda je v  Plzeňském kraji dostatek kvalifikované pracovní síly a  pokud tomu tak není, tak jaké obory a  vzdělání na trhu práce chybí. Zároveň byl průzkum cílen na hodnocení kvality absolventů z hlediska jejich znalostí a dovedností v  podobě známkování na školní stupnici 1–5. V  případě známek sice šlo o subjektivní hodnocení, ale naznačuje to postoj z hlediska vnímání dané problematiky.

Spokojenost s pracovní silou V  první části pasáže dotazníku týkající se lidských zdrojů byl zkoumán, za pomoci otázky „Máte dostatek kvalifikovaných pracovníků“, obecný pohled respondentů na problematiku kvality a kvantity lidských zdrojů v dané oblasti. Kvůli potřebě jednoduchého vyhodnocení byla pro odpovědi zvolena pouze základní dichotomie, tj. ano x ne. K  podrobnému vyhodnocení pak došlo na základě výše uvedených kategorií, které celý vzorek dotazovaných dělily. Z celkového počtu 120 firem na výše uvedenou otázku odpovědělo kladně 52 respondentů (43,3 %) a  záporně 60, což je přesně polovina zkoumaného vzorku. Zbylých osm firem kolonku nevyplnilo. Ukazuje se tak, že u zaměstnavatelů v Plzeňském kraji panuje mírná nespokojenost s kvalitou a počtem pracovních sil. Podrobnější a  zajímavější je rozdělení respondentů do jednotlivých kategorií. Podle počtu zaměstnanců byli zaměstnavatelé rozděleni do čtyř skupin, a to na podniky do 100 zaměstnanců, 100–199, 200–499 a nad 500 zaměstnanců (viz Tabulka 1). Tabulka 1: Struktura dotazovaných firem podle počtu zaměstnanců Počet zaměstnanců

Počet

% 20,0

do 100

24

100–199

32

26,7

200–499

39

32,5

nad 500

25

20,8

Celkem

120

100,0

Z  hlediska dostatku kvalifikovaných pracovních sil odpovědělo kladně ve  skupině do 100 zaměstnanců 54,2 % firem, což je vůbec největší podíl v  rámci zkoumaného rozdělení vzorku. Menší firmy vzhledem k  objemu požadované pracovní síly spíše seženou potřebný počet pracovníků. Naopak nespokojené byly velké firmy, negativně jich odpovědělo 56  %, které hledají velké objemy osob v různých profesích, čímž vytvářejí větší tlak na trh práce. Proto se v  této skupině objevuje více nespokojených (viz Graf 1). Největší nespokojenost panuje ve skupině firem se 100–199 zaměstnanci (59,4 % záporných odpovědí).

/ 10

Graf 1: Dostatek kvalifikovaných pracovníků podle velikosti firmy (%)

Další dělení zkoumaného vzorku bylo provedeno na základě územního členění Plzeňského kraje. Firmy byly rozděleny podle okresů buď podle svého sídla, nebo podle převládající či klíčové výroby. Do každé skupiny v  rámci okresního dělení bylo evidováno více než deset firem, čímž byla zajištěna solidní vypovídací hodnota vzorku, která spíše než jasné závěry evokuje trendy a naznačuje postoje investorů v jednotlivých lokalitách Plzeňského kraje (viz Tabulka 2). Tabulka 2: Struktura dotazovaných firem podle sídla v okrese Okres

Počet

Podíl (%)

DO

10

8,3

KT

11

9,2

PM

32

26,7

PJ

19

15,8

PS

12

10,0

RO

15

12,5

TC

21

17,5

Celkem

120

100,0

Největší spokojenost s  dostatkem kvalifikovaných pracovníků je na Domažlicku, i když tam mohl ovlivnit výsledek vůbec nejmenší vzorek firem ze všech okresů. Více kladných než záporných odpovědí lze najít již jen u okresu Plzeň-jih. V Plzni jsou hodnoty kladných a záporných odpovědí vyrovnány. V žádném z okresů však spokojenost s dostatkem kvalifikovaných pracovních sil nepřesahuje 50 % respondentů, což naznačuje možné závěry celého průzkumu (viz Graf 2). V ostatních okresech pak nespokojení investoři převyšují spokojené. Zdaleka nejmenší spokojenost vyjadřují firmy na Klatovsku, kde více než 4/5 respondentů mají pocit nedostatku kvalifikované pracovní síly. Zde se nabízí srovnání s nepříliš uspokojivou situací okresu Klatovy z  hlediska registrované míry nezaměstnanosti, kdy okres sice kopíruje pozitivní trendy celé společnosti, avšak z  dlouhodobého hlediska je vývoj nezaměstnanosti na Klatovsku spíše negativní. V tomto případě nelze vyloučit ani vliv statistické chyby způsobené výběrem. Mírné znepokojení je u  firem sledovatelné v  okresech Rokycany a Plzeň-sever a na Tachovsku. V případě okresu Tachov je vidět, že i přes vyšší registrovanou míru nezaměstnanosti v okrese (duben 2007: 6,8 %, Plzeňský kraj 4,9 %) nedochází k naplňování potřeb zaměstnavatelů. Dochází tak k jevu, který lze v tomto případě

č t v r t l e t n í k o  l i d e ch a   práci v   Plzeňském kraji

trh práce identifikovat jako strukturální nezaměstnanost. Nižší spokojenost zaměstnavatelů pravděpodobně souvisí také se zvýšeným počtem lokalizovaných investic kolem dálnice D5, na což nedokáže trh práce dostatečně rychle reagovat. Graf 2: Dostatek kvalifikovaných pracovníků podle okresů

Dalším z  vhodných základních dělení pro zkoumání dotazovaného vzorku se ukázalo rozčlenění firem dle původu vlastníka, tj. jedná-li se o investora zahraničního, či domácího. Celkově ze 120 firem bylo 81 (67,5 %) identifikováno s  převládajícím zahraničním vlastníkem a  39 (32,5 %) jako domácích. Výsledek ukazuje, že zatímco mezi zahraničními výrobci mírně převládá spokojenost (46,9 % ku 45,7 %), firmy s  převážně českým vlastníkem vyjadřují k  dostatku kvalifikovaných pracovních sil spíše skepsi (59 % negativních reakcí). České firmy tak obecně více negativně hodnotí tuzemský trh práce. Zahraniční firmy, patrně díky možnosti většího srovnání, nevynáší tak příkré soudy. Otázkou zůstává, který pohled je bližší reálnému stavu. Další dvě kategorizace dotazovaných firem jsou spíše doplňkové, byť i v jejich rámci lze najít zajímavé postřehy. Prvním z nich je dělení podle formy investice, tj. byla-li původní investice lokalizována „na zelené louce“ (greenfield), nebo bylo použito starší již nevyužívané infrastruktury (brownfield). Ostatní formy (join venture, kombinace jednotlivých forem atp.) nejsou v  Plzeňském kraji příliš využívané. Toto rozdělení zároveň ukazuje strategii lokalizace investic v  Plzeňském kraji, když 54,2 % dotazovaných tvoří greenfieldy a  32,5 % brownfieldy. Je zřejmé, že ve většině případů byla dána přednost novým plochám, před revitalizací stávajících k původnímu účelu již nevyhovujících ploch. Z  hlediska kvalifikované pracovní síly jsou výrazně méně spokojeni investoři brownfieldů 61,5 %. U greenfieldů je situace prakticky vyrovnaná. Poslední z  vybraných klasifikací je rozdělení podle povahy hlavního produktu firmy, tj. jedná-li se o  finální výrobek či o komponenty. V  rámci zkoumaných investic převládají komponenty (51,7  %) nad finálními výrobky (40 %). Zbylá část, kterou tvoří polotovary a  služby, je spíše zanedbatelná. U  obou hlavních skupin převládá v tomto případě nespokojenost. O něco větší pak u výrobců finálního produktu (58,3 %), o něco menší u výrobců komponent (48,4 %). Přestože je zastoupení služeb ve zkoumaném vzorku marginální, zjištěný výsledek 2/3 kladných odpovědí naznačuje trend spokojenosti investorů provozujících služby.

že výsledky mohou sloužit spíše jako náznak trendů a pozic a zároveň mohou být zkoumány zejména ve vzájemném porovnání v  rámci jednotlivých kategorií. Hodnocení absolventů bylo rozděleno do dvou základních složek. Za prvé se posuzovala odbornost absolventů, zejména jejich znalosti, a za druhé jejich dovednosti. Při srovnání obou složek hodnocení lze konstatovat, že mírně převažuje lepší hodnocení znalostí, než dovedností absolventů. Naznačuje to potvrzení předpokladu, že česká vzdělávací soustava připravuje studenty spíše po stránce znalostní, než praktické. Průměrná známka z celého vzorku je 2,76 u znalostí (odbornosti) a 2,82 u dovedností. Při pohledu na další statistické ukazatele vzorku zjistíme, že střední hodnota (medián) je u obou kategorií 3 a nejčetnější (modus) také 3. Z toho vyplývá, že zaměstnavatelé se poměrně shodují na hodnocení kvality absolventů, která je podle nich na průměrné úrovni. Když zaměstnavatele rozdělíme podle již výše uvedeného klíče, tj. podle počtu zaměstnanců, a  podle územního členění, lze získat podrobnější obraz tohoto hodnocení. Podíváme-li se na podniky podle počtu zaměstnanců, pak nejméně spokojenou skupinou jsou zaměstnavatelé ve skupině 100–199 zaměstnanců, kteří se shodují na horší hodnotě v  obou hlediscích (viz Tabulka 3). Největší rozdíl mezi znalostmi a dovednostmi vykazují malé a střední podniky do 100 zaměstnanců, kde jsou slušně hodnoceny znalosti (2,69) a naopak jako slabší jsou označovány dovednosti (2,87). Tabulka 3: Hodnocení připravenosti absolventů podle velikosti podniku (známka 1–5) Počet zaměstnanců

Znalosti

Dovednosti

do 100

2,69

2,87

100–199

2,88

2,88

200–499

2,67

2,82

nad 500

2,79

2,75

Celkem

2,76

2,82

Když se podíváme na hodnocení absolventů v jednotlivých okresech, můžeme vysledovat mnohem větší rozdíly, než v případě předchozího dělení. Více se ukazuje nespokojenost s  praktickou přípravou v  okresech Klatovy, Domažlice a  Rokycany, kde průměrná známka dokonce překračuje hodnotu 3. Opět nejtvrdší postoj zaměstnavatelů vůči absolventům je na Klatovsku, kde průměrná známka dosáhla dokonce hodnoty 3,5 (viz Graf 3). Graf 3: Hodnocení připravenosti absolventů podle okresů (známka 1-5)

Hodnocení absolventů K hodnocení absolventů byla využita stupnice 1–5, pomocí níž měli jednotliví respondenti hodnotit jejich kvalitu. Byť se jedná o  velmi subjektivní hodnocení, byla tato stupnice využita zejména pro její obecnou srozumitelnost a akceptovatelnost. Je ale nanejvýš zřejmé,

č t v r t l e t n í k o  lidech a   práci v  Plzeňském kraji

/ 11

trh práce V případě hodnocení absolventů, stejně jako v obecném hodnocení dostatku kvalifikovaných sil, jsou pozitivnější při hodnocení zahraniční firmy, což platí v  obou dotazovaných souvislostech. Domácí firmy naopak hodnotí výstupy vzdělávací soustavy mnohem přísněji. U  znalostí se nejedná o  nijak zásadní rozdíl, 2,73 u  zahraničních firem a 2,81 u českých, ale u dovedností jsou výrazně shovívavější zahraniční firmy (viz Graf 4). Dotazované firmy s českým vlastníkem hodnotí kvalitu praktických dovedností průměrnou známkou 3,28, zatímco zahraniční firmy dávají průměrnou známku 2,65. Graf 4: Hodnocení připravenosti absolventů podle druhu vlastnictví (známka 1–5)

Shrnutí • Obecně se potvrdila mírně negativní reflexe kvality lidských zdrojů v Plzeňském kraji. • Obdobný trend lze vysledovat i při hodnocení absolventů. • Z průzkumu vyplynulo, že s kvalitou lidských zdrojů v Plzeňském kraji, a to jak z pohledu absolventů, tak kvalifikace obecně, jsou více spokojeni zahraniční investoři. Domácí firmy jsou v této otázce významně skeptičtější — Zahraniční firmy mají větší možnost prostorové komparace (srovnání s jinými zeměmi). — Domácí firmy uplatňující především srovnání v čase jsou vůči místním kritičtější. • Podle jednotlivých kategorií pak za spíše spokojenější s absolventy lze považovat — z hlediska znalostí malé firmy do 100 zaměstnanců a větší firmy ve skupině 200–499 zaměstnanců, — z hlediska dovedností velké firmy nad 500 zaměstnanců, — firmy v Plzni, v okrese Plzeň-sever a na Tachovsku, — zahraniční firmy, — firmy vyrábějící komponenty, — oslovené firmy zabývající se službami. • Naopak s absolventy jsou méně spokojení — z hlediska vědomostí zaměstnavatelé v kategorii 100–199, — z hlediska dovedností pak firmy do 500 zaměstnanců a firmy sídlící v okresech Domažlice, Klatovy a Rokycany, — české firmy, — podniky zaměřené na finální výrobek. Průzkum byl zaměřen i na další aspekty požadavků zaměstnavatelů. V příštím čísle se budeme věnovat vzdělanostní struktuře chybějících pracovních sil. Zdroj dat: • MPSV ČR – www.mpsv.cz • Průzkum významných zaměstnavatelů v Plzeňském kraji Mgr. Michal Vozobule [email protected]

/ 12

č t v r t l e t n í k o  l i d e ch a   práci v   Plzeňském kraji

Čtvrté číslo. Vydává Regionální rozvojová agentura Plzeňského kraje, o.p.s. Vedoucí redaktor: Pavel Beneš, Redakční rada: Ondřej Bartušek, Zdeněk Čížek, Miloslav Chlad Adresa redakce: Riegrova 1, 301 11 Plzeň, Tel.: 377 237 679, e-mail: [email protected]. Grafické zpracování a tisk: Creative studio s.r.o. Tento čtvrtletník je spolufinancován Evropskou unií z prostředků Evropského sociálního fondu.