Prohlášení. V Jihlavě dne

Prohlášení Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracovala jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušila autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb., o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů, v platném znění, dále též „AZ“). Souhlasím s umístěním bakalářské práce v knihovně VŠPJ a s jejím užitím k výuce nebo k vlastní vnitřní potřebě VŠPJ . Byla jsem seznámena s tím, že na mou bakalářskou práci se plně vztahuje AZ, zejména § 60 (školní dílo). Beru na vědomí, že VŠPJ má právo na uzavření licenční smlouvy o užití mé bakalářské práce a prohlašuji, že souhlasím s případným užitím mé bakalářské práce (prodej, zapůjčení apod.). Jsem si vědoma toho, že užít své bakalářské práce či poskytnout licenci k jejímu využití mohu jen se souhlasem VŠPJ, která má právo ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, vynaložených vysokou školou na vytvoření díla (až do jejich skutečné výše), z výdělku dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence.

V Jihlavě dne

.....................................................

Poděkování Děkuji vedoucímu mé bakalářské práce panu ak. mal. Vladimíru Netoličkovi za cenné rady, kritické připomínky, trpělivost a vysoce odborné vedení při zpracování této práce. Zároveň děkuji osloveným respondentům, kteří mi vyplněním dotazníku umožnili získat důležité informace, které mi napomohly realizovat praktickou část mé bakalářské práce.

VYSOKÁ ŠKOLA POLYTECH"ICKÁ JIHLAVA Katedra cestovního ruchu

Regionální cykloturistika s kulturní dimenzí – barokní sever východních Čech Bakalářská práce

Autor: Lenka Lebedová Vedoucí práce: ak. mal. Vladimír Netolička Místo: Jihlava Rok: 2014

Copyright © 2014 Lenka Lebedová

Abstrakt LEBEDOVÁ, Lenka: Regionální cykloturistika s kulturní dimenzí – barokní sever východních Čech. Bakalářská práce. Vysoká škola polytechnická Jihlava. Katedra cestovního ruchu. Vedoucí práce ak. mal. Vladimír Netolička. Stupeň odborné kvalifikace: bakalář. Jihlava 2014. Bakalářská práce si klade za cíl vytvořit víkendovou cykloturistickou trasu po barokních památkách severovýchodních Čech. Její teoretická část se zaměřuje na vznik a vývoj cyklistiky a cykloturistiky v českých zemích, na současný pohled propojení cykloturistiky a kulturního prožitku a na některé významné barokní památky severovýchodních Čech. Praktická část vychází ze strukturovaného dotazníkového šetření, jehož rozpracování je výstupem pro následné vytvoření víkendové kulturně zaměřené cyklotrasy spolu s jejím harmonogramem. Klíčová slova: historie cyklistiky, cykloturistika, barokní památka, dotazník, harmonogram cyklotrasy

Abstract LEBEDOVÁ, Lenka: Regional cycling with the cultural dimension - the baroque north of east Bohemia. Bachelor´s thesis. College of Polytechnics Jihlava. Department of Tourism. Supervisor ak. mal. Vladimír Netolička. The level of professional qualification: bachelor. Jihlava 2014. The bachelor’s thesis sets the aim to create a weekend touristic route for cycling through the baroque sights of the North-East Bohemia. Its theoretical part is focused on the origin and development of cycling and cycle tourism in the Czech countries, on the current view on connection between cycle tourism and a culture experience and also on some significant baroque sights of the North-East Bohemia. The practical part is based on the structure questionnaire research, developing of which creates the output for subsequent making the weekend culturally oriented cycling route and its schedule. Key words: history of cycling, cycle tourism, baroque sight, questionnaire, cycling tour schedule

Předmluva Baroko a kolo? Klasika versus moderna? Ještě zhruba před dvěma roky by mě ani ve snu nenapadlo o spojení cykloturistiky a barokního umění vůbec uvažovat. Na kole občas vyjedu, někdy sama, někdy s přáteli, bez předem daných cílů. A právě před dvěma roky jsem v rámci praxe zavítala s naší VŠPJ mimo jiné do Kuksu, kde jsem svým referátem o Braunových sochách Ctností a Neřestí vlastně celý výlet do východních Čech otvírala. S historií problémy nemám, otec ji má vystudovanou, ale přípravou na výstup před kolegy a osobní návštěvou hospitalu jsem se k tomu dostala tak nějak blíž. Od září 2013 vyučuji na základní škole i výtvarnou výchovu a v našem Školním vzdělávacím plánu jsou zahrnuty též dějiny umění, a proto se tímto tématem opět průběžně zabývám, připravuji si výklad, prezentace na interaktivní tabuli, testy s obrazovým materiálem pro žáky. Když jsem se probírala nabízenými tématy bakalářských prací a zároveň jsem byla obeznámena s celou šíří nových produktů na poli cestovního ruchu, napadla mě myšlenka na spojení těchto dvou zdánlivě nesouvisejících odvětví, kola a baroka. A postupně se k tomu přidávaly další argumenty, které podporovaly můj nápad, např. výstavba cyklostezky č. 2 nazvané Labská, vedoucí v současné době z Kuksu do Hradce Králové, jež jsem si osobně vyzkoušela. Když jezdím na výuku nebo na zkoušky do Jihlavy, jezdím vždycky kolem autokempu ve Velkém Vřešťově. A proto jsem začala intenzívně přemýšlet, jestli by to nemohl být středobod budoucí cyklotrasy po barokních památkách severovýchodních Čech. Jestli se pro něho rozhodnu, jsou hodnotné barokní památky pro cyklisty dostupné? A takto postupně jsem si odpovídala na řadu položených otázek, ujasňovala jsem si různé varianty možností, vlastně jsem si skládala imaginární puzzle, jehož výsledkem bylo vytvoření osnovy nejen budoucí cyklotrasy, ale také zvolení vlastního tématu mé bakalářské práce na VŠPJ.

Obsah Úvod ........................................................................................................................................... 8 1 Vznik cykloturistiky v českých zemích.............................................................................. 11 1.1 Vznik a raný rozvoj cyklistiky v českých zemích ....................................................................... 11 1.2 Vznik a raný rozvoj cykloturistiky v českých zemích ................................................................. 13

2 Současný pohled na propojení cykloturistiky a kulturního prožitku v ČR ................... 15 2.1 Cykloturistická současnost v ČR ................................................................................................. 15 2.2 Kultura v současném cestovním ruchu v ČR .............................................................................. 19

3 "ěkteré barokní památky severovýchodních Čech.......................................................... 22 3.1 Hospital Kuks a Braunův Betlém ................................................................................................ 23 3.2 Zámecká kaple Zjevení páně ve Smiřicích .................................................................................. 24 3.3 Benediktinský klášter v Broumově ............................................................................................. 25 3.4 Chotěborky .................................................................................................................................. 26

4 Závěr teoretické části .......................................................................................................... 28 5 Dotazníkové šetření mezi cyklistickou veřejností ............................................................. 29 5.1 Interpretace získaných údajů z dotazníkového šetření ................................................................ 29 5.2 Shrnutí ......................................................................................................................................... 45

6 Vytvoření víkendové cyklotrasy s kulturní dimenzí s cenovou kalkulací ...................... 47 6.1 Centrum cyklotrasy, ubytování a stravování ............................................................................... 47 6.1.1 Ceník ubytování a služeb a provozovatel kempu ................................................................. 47 6.1.2 Stravování v kempu s cenovými relacemi ............................................................................ 49 6.2 Základní informace o používaných cyklotrasách ........................................................................ 50

7 Harmonogram cyklotras včetně cenové kalkulace ........................................................... 51 7.1 První den...................................................................................................................................... 51 7.2 Druhý den .................................................................................................................................... 55 7.3 Třetí den ...................................................................................................................................... 65 7.4 Shrnutí tras .................................................................................................................................. 74

8 Závěr ..................................................................................................................................... 75 9 Seznam použité literatury ................................................................................................... 80 10 Jmenný rejstřík ................................................................................................................. 83 11 Místní rejstřík .................................................................................................................... 86 12 Seznam ilustrací................................................................................................................. 93 13 Přílohy ................................................................................................................................ 94

7

Úvod Cestovní ruch, dnes spíše označovaný jako turistický průmysl, je tvořen velmi širokým komplexem činností, na kterých se podílí celá řada subjektů. Je pojímán jako mnohostranné odvětví, zahrnující dopravu, služby cestovních kanceláří a agentur, turistická zařízení poskytující ubytování i stravování, informační systémy, průvodcovské služby, apod. Cestovní ruch se stal významným společenským, kulturním a ekonomickým fenoménem především druhé poloviny 20. století. Lidé cestují ve stále větším měřítku, k čemuž přispívají změny v životním stylu, v rozvoji dopravy, v rozvoji komunikačních spojení a samozřejmě k tomu přispívají i změny v politickém a ekonomickém uspořádání světa. Význam cestovního ruchu pokračuje i v 21. století, zejména ve sféře osobní, protože přináší nové poznatky, nezbytný odpočinek, dále ve sféře ekonomické, se svým vlivem na životní úroveň obyvatelstva, na zaměstnanost, na výši příjmů, na příliv devizových prostředků, a ve sféře společenskopolitické a mezinárodní, zpravidla při zlepšování mezinárodních vztahů a poznávání cizích kultur. Odvětví cestovního ruchu patří v prvních desetiletích 21. století mezi nejvýznamnější součásti národní i světové ekonomiky a patří k nejdynamičtěji se rozvíjejícím odvětvím světového hospodářství. V současnosti mu náleží i nejčelnější postavení z hlediska vytváření pracovních příležitostí, neboť globálně zaměstnává přibližně dvěstě miliónů lidí a zároveň se asi 4,4% podílí na tvorbě světového hrubého domácího produktu [Pachrová, 2011]. Pro porovnání situace v ČR, Český statistický úřad vydal dne 17. 2. 2014 tiskovou zprávu o zaměstnanosti v cestovním ruchu v ČR za rok 2012, v níž konstatuje, že v tomto resortu bylo zaměstnáno 231,1 tis. lidí, což je 4,6% celkově zaměstnanosti, přičemž zaměstnanci tvoří 80%, zbytek jsou osoby samostatně výdělečně činné. Ve srovnání s jinými evropskými státy, s výjimkou Španělska (11,5%) a Portugalska (8,2%), jsme s ostatními státy zhruba na stejné úrovni, např. Německo (4,6%), Francie (4,9%), Nizozemí (4,4%), Slovensko (5,3%) [1]. V rámci cestovního ruchu zaznamenala vzrůstající potenciál také cykloturistika. Druhdy pouze silniční cyklistika se díky rozvoji nových technologií konstrukcí a materiálů jízdních kol dostala i do jiných terénů a rozšířila tak spektrum cestování na kole. Cykloturistika jako spojení jízdy na kole a cestování představuje ideální možnosti pohybu v přírodě spolu s vytvářením zdravého životního stylu. Oproti exotickým zájezdům k moři, do luxusních hotelů, za vyšší finanční obolus, nabízí cykloturistický trh opačnou alternativu směřující 8

k udržitelnému rozvoji cestovního ruchu, protože je druhem turismu nabízející potenciál obohacující turistickými zážitky jednotlivých účastníků a současně nezatěžuje životní prostředí. Navíc cykloturisty zavádí do míst nikterak turisticky atraktivních a pomáhá tím do jisté míry ekonomicky pozvednout i místa v zaostalejších oblastech. Prostě jízda na kole, volnost, zdraví, pohoda, radostnost a dobrá nálada jsou pojmy, které se k sobě navzájem dobře hodí a prolínají. Dynamika rozvoje turismu se projevuje i v nabídkové pestrosti forem cestovního ruchu. Mezi jeho velmi zajímavé formy se dnes řadí v České republice např. zdravotní turismus lákající zahraniční turisty na levnější zákroky plastické a estetické chirurgie či umělé reprodukce, dark tourism nabízející místa spojená s tragédiemi a neštěstím (Terezín, věznice Špilberk, Lidice, Ležáky, apod.), tolerantnost Česka vábí i movitou klientelu na gay and lesbian tourism a nově se objevuje i turistika po reáliích socialismu jako např. letní akce na loučeňském zámku pod názvem „Zpátky do socialismu“ [2]. Z tohoto důvodu jsem se rozhodla ve své bakalářské práci, předpokládajíc zájem o kombinaci cykloturistika a památky, vytvořit novou trasu s intenzívním víkendovým monotematickým zaměřením na barokní památky ve spojení s cykloturismem. Na počátku rozvahy o bakalářské práci jsem si zjišťovala, zda se této tématice, tj. spojení cykloturistiky s barokními památkami východních Čech již někdo přede mnou věnoval. Žádnou takovou práci jsem nenašla a většina ostatních bakalářských nebo diplomových prací řeší tuto problematiku jen částečně, kdy jsou zpravidla barokní památky představovány např. jako kulturně – společenské podmínky možné spolupráce podnikatelů CR ve vybraném regionu [Žid, 2013], nebo jako kulturně historické předpoklady analýzy potencionálního rozvoje cykloturistiky v dané oblasti [Baše, 2009], respektive kulturně historické předpoklady regionálních podmínek pro rozvoj cestovního ruchu v nějakém mikroregionu [Faltusová, 2009]. Moje bakalářská práce je rozdělena na část teoretickou a praktickou. Teoretická část je složena ze tří oddílů. V prvním se zaměřuji na vznik a vývoj cyklistiky a cykloturistiky v Čechách v prvních několika letech po jejich vzniku. Ve druhém teoretickém oddílu ukazuji současný stav cykloturistiky v jejím propojení s kulturními prožitky v České republice a konečně v oddílu třetím krátce nastiňuji kulturní destinace včetně obrazového materiálu, které budou cíli nové cyklotrasy s kulturní dimenzí. V části praktické bude metodika mé práce nejprve vycházet ze zpracování dotazníkového šetření zaměřeného na cykloturistiku pomocí grafů se stručným popisem, které by se mělo stát 9

výstupem pro vytvoření nové cyklotrasy s jednou centrální základnou, což je hlavní cíl mé bakalářské práce, jejíž součástí bude zároveň každodenní harmonogram cyklotras. Při stanovení cíle vycházím z předpokladu existence zájmu cykloturistů kombinovat jízdu na kole s návštěvou historických památek. Bakalářskou práci doplňuje obrazový materiál, přílohy a jmenný a místní rejstřík.

10

1 Vznik cykloturistiky v českých zemích Když Sumerové ve 3. tisíciletí př. n. l. vynalezli kolo pro účely řemeslné v podobě hrnčířského kruhu a pro účely zemědělské k přečerpávání vody v systému zavlažování svých polí, určitě netušili, jaký spouštěcí mechanismus nastartovali do staletí příštích. O prakolo, jako dopravní prostředek, vedou spor Němci a Francouzi. Ti ve svých encyklopediích preferují svého fyzika Josepha - Nicéphore Niepce, jenž nazval svůj stroj celeriped. A dokonce už prý roku 1690 jejich krajan Mede de Sivrac přišel s vehiklem zvaným celerifera – „rychloběžka.“ Vynález se příliš neujal, a tak za praotce jízdního kola bývá víceméně označován německý lesmistr baron Karl Friedrich Christian Ludwig Freiherr Drais von Sauerbronn. Jeho dřevěná drezína1z roku 1813 (někdy i 1815, popř. 1817) měla už řidítka se stranovým otáčením předního kola. Její embryonální primitivismus ale stejně spočíval v tom, že do pohybu se uváděla odstrkováním, neměla brzdy a pedály a jezdec seděl na vypolstrované tyči. Spíše bychom ji mohli charakterizovat jako hračku jen nepatrně rychlejší, než byla lidská chůze. Největší úspěch získala u příznivců jízdy či závodů po parcích v Anglii a ve Francii, ale to bylo pro její další použití asi všechno [Hora, 2007].

1.1 Vznik a raný rozvoj cyklistiky v českých zemích S trochou nadsázky se může konstatovat, že naším prvním cyklistou nebo spíš jezdcem na drezíně byl v letech 1817–1819 tehdejší student jenské univerzity Ján Kollár, který za svou milovanou Mínou na tomto stroji jezdil, což dokládá svými verši ve slavném díle Slávy dcera, ve zpěvu I. nazvaným Sála, ve verši 40. „Abych pak běh zrychlil kroku svého a času přitom uspořil, koupil jsem stroj, který utvořil v Manheimě Drais roku přítomného,…“ [3]

__________________________________________________________________________ 1

dřevěná drezína uváděná do pohybu odstrkováním; zdroj: www.sterba-bike.cz

11

Vlastní počátky naší cyklistiky lze datovat do roku 1879, kdy se na pražský Smíchov přistěhovala rodina anglického presbyteriánského pastora a s ní i domácí učitel William Crowl, který si s sebou přivezl ze své domoviny boneshaker neboli celokovový kostitřas2 značky Excelsior, stroj, který na našem území nikdo neznal. Rodina se ubytovala v pronajatém bytě továrníka Jana Kohouta, kterého tento vynález technicky a podnikatelsky uchvátil, podobně jako jeho syny, kteří stroj okopírovali ve dvou provedeních, a za pomoci otce uskutečnili první propagační jízdu z Prahy do Vídně za poměrně značného zájmu tisku i veřejnosti. O dva roky později v roce 1881 došlo v Kohoutově továrně k zahájení sériové výroby vysokých kol a továrníkovi synové spolu s kamarády z ekonomicky silnějších rodin založili nejstarší sportovní oddíl nazvaný Český klub velocipedistů Smíchov. Nejslavnějším cyklistou a králem kostitřasové doby se stal Josef Kohout, držitel rekordů např. na jednu míli či na 10 km, který se proslavil také neuvěřitelnou výdrží při závodech na čtyřiadvacet hodin a ještě v roce 1893, kdy mu bylo třicet let, překonal rekord v jízdě na 24 hodin na dráze, kdy ujel 538 km 769 metrů. K těmto úspěchům mu napomohla tvrdá tréninková morálka, neboť běžně najezdil ročně přes čtyři tisíce kilometrů. Díky kohoutovské propagaci došlo k rozšiřování cyklistiky a vznikaly další oddíly v Praze, a to v roce 1882 Klub velocipedistů na Královských Vinohradech a klub velocipedistů Praha podporovaný sponzorsky knížetem Buquoyem. Cyklistika v té době totiž byla dostupná pouze pro movitější zájemce. O rok později už Praha na improvizované dráze na cvičišti na Invalidovně hostila pod patronací a za sponzorské spoluúčasti některých šlechticů, ale i Vojty Náprstka a jeho Amerického klubu dam první větší mezinárodní závody. Na počátku 80. let 19. století došlo k velmi ostré roztržce mezi kolektivistickým pojetím sokolské tělovýchovy a individualistickým sportem a vyvrcholením rozepří bylo v dubnu 1884 ustavení České ústřední jednoty velocipedistů a podobně se o několik měsíců vygenerovali i veslaři. Kromě Kohoutů se průmyslově vyráběla kola ve Slaném a v roce 1885 se přidali s výrobou i pánové Laurin a Klement v Mladé Boleslavi. Ve druhé polovině osmdesátých let již v Čechách, na Moravě a ve Slezsku fungovalo 37 českých a 29 německých cyklistických klubů. _______________________________________________________________________ 2

celokovový kostitřas vyráběný v 80. let. 19. stol.; zdroj: www.bicycleclub.zbraslav.cz 12

Cyklistika se nesla na vlně popularity a na závody se dostavovaly mnohatisícové návštěvy. V Praze na výstavišti v Královské oboře byla dokonce postavena klopená dráha, byť zatím s provizorním podkladem z udusané směsi popela a písku, který závodníkům způsoboval nemalé obtíže. Na konci osmdesátých let došlo k řadě konstrukčních inovativních změn, při nichž vznikla úplně nová koncepce velocipedu s řadou nového názvosloví – anglicky safety, česky bezpečník nebo velociped bezpečný3 až po všeobecně uznaný výraz rover, který měl pedály uprostřed rámu a řetězovým převodem přenášel energii na zadní kolo. Taková kola už nebudila takovou hrůzu, jako vysoké kostitřasy a byla tím dostupná i ženám. Docházelo k typovému boomu kol, a tak na veletrhu v Lipsku v roce 1889 bylo k vidění kolem sedmi set variací, včetně tricyklů, avšak z toho jen kolem stovky kostitřasů. A když počátkem 90. let byly rovery doplněny nafukovacími pneumatikami, odešly kostitřasy do zapomnění, protože i tehdejší vrcholoví závodníci upřednostňovali nízká kola. Poslední závod kostitřasů na našem území se konal v roce 1896. Na konci 19. století tedy cyklistika na nízkých kolech ovládla nejen Čechy, ale i svět [Hora, 2007].

1.2 Vznik a raný rozvoj cykloturistiky v českých zemích Obecně lze konstatovat, že cykloturistika je částí nebo druhem turistiky, při níž se k cestování používá jízdní kolo, a to buď na cyklotrasách, na cyklostezkách nebo na cestách polních, lesních, popř. na turistických trasách. Z toho vyplývá, že vznik cykloturistiky v českých zemích je primárně spjat se vznikem turistiky na straně jedné a se vznikem cyklistiky na straně druhé. Obě aktivity jsou spojeny s koncem 19. století. Vznik cyklistiky u nás je v krátkém přehledu popsán v předcházející kapitole. Jeho vzniku předchází chronologicky vznik Klubu českých turistů (KČT), který byl založen 11. června 1888 a jeho prvním předsedou byl zvolen Vojtěch Náprstek. KČT především zpřístupňoval turisticky zajímavá místa budováním stezek a tvorbou značení, vydával turistické mapy a průvodce, organizoval výlety, zřizoval chaty a noclehárny, pečoval o některé historické či přírodní památky. _________________________________________________________________________ 3

velociped bezpečný s pedály uprostřed rámu; zdroj: www.sterba-bike.cz 13

Postupně do KČT začaly pronikat i jiné turistické formy řady sportovních svazů a odvětví, k nimž patřila i cyklistika, ale i turistika na vodě. [4]. Důležitým milníkem při formování cykloturistiky bylo založení České ústřední jednoty velocipedistů (ČÚJV), s níž velmi úzce souvisel i zrod časopisu Cyklista, který se stal na dlouhou dobu neformálním průvodcem českých cyklistů a cykloturistů, a kterému v letech 1888–1890 krátce konkuroval kvalitativně podobný časopis Velocipedista. Jednota v počátcích sdružovala na 150 členů ze čtyř klubů a kromě pořádání soutěží a závodů měla ve svých stanovách zakotveno rozšiřování praktického využití jízdního kola, což představovalo pořádání a organizování různých vyjížděk a výletů. K ulehčení a ke zpříjemnění života cykloturistů ČÚJV zřizovala koncesní hostince označované honosnými cedulemi jako útulny a stanice. Ty sloužily velocipedistům na jejich cyklovýpravách k odpočinku a ke stravování s garancí dobrého zacházení, vstřícných cen, úschovy, popř. údržby kol a v neposlední řadě byl pro ně vždy připravený výtisk Cyklisty. Jednota bojovala i za práva cyklistů a cykloturistů v rámci celého území Čech. Byla jedním z podporovatelů novely Silničního zákona, kterou schválil Zemský sněm v roce 1890. Od té doby se stal bicykl dopravním prostředkem a již nebylo možno, jako v letech předcházejících, zakazovat jízdu na kole v některých městech, obcích či lokalitách. ČÚJV také pořádala několikadenní výlety, které svou povahou připomínaly jednak pionýrské mise propagující cykloturistiku jako takovou, ale zároveň v sobě obsahovaly prvky českého národního povědomí, zejména pokud cyklotrasy vedly do míst s výrazným podílem německého etnika, např. 1896 výjezd na Moravu. Zatímco Němci se k takovým aktivitám stavěli pasívně, odmítavě a sahali občas až k fyzickému násilí, pro neněmecké obyvatelstvo byla taková cykloturistická expedice svátkem, národním povzbuzením a byla podněcovatelem k zakládání podobných

cyklisticko-turistických

spolkům.

Podobná

osvěta

se

občas

podnikla

i v cyklovýpravách na Slovensko [5]. Cykloturistika ke svému zrodu a vývoji však potřebovala i další aspekty a faktory, které rozvoj nové aktivity limitovaly, zejména v jejích začátcích. Aby se mohl cyklista přepravit i na delší vzdálenost, potřeboval k jízdě standardní konstrukčně upravené jízdní kolo na určité úrovni. Vývoj české industriální společnosti a jeho vysokého ekonomického potenciálu v rámci Rakouska-Uherska způsobil zrychlenější zkvalitňování povrchu dopravních komunikací oproti zaostalým, zemědělsky orientovaným regionům v Horních i Dolních Uhrách, Haliči či na jihoslovanských územích. Cykloturistou se nemohl stát každý občan 14

monarchie včetně území Čech. Potřeboval dostatek finančních prostředků, protože pořízení kola nebylo levnou záležitostí. Bylo možné to chápat jako jistý druh nadstandardu vyžadujícího ekonomickou zajištěnost a stabilitu. Z této ekonomické jistoty vycházel i volnočasový dostatek, jehož náplní mohla být právě cykloturistika, o které si mohli zpravidla lidé dělnické profese nechat jen zdát při jejich dvanácti, čtrnácti i šestnáctihodinové pracovní směně šest dní v týdnu. Své sehrálo v počátcích cykloturistiky i vytváření cykloklubů, které se postupně vydělovaly od cyklistických solitérů ovlivněných módními trendy. Právě kluby si do svého vínku vytkly jako hlavní náplň činnosti rozšíření praktického využití jízdního kola a pořádání cyklovýletů a vyjížděk [Kozmíková, 2011].

2 Současný pohled na propojení cykloturistiky a kulturního prožitku v ČR Na rozdíl od budovatelských počátků cykloturistiky na konci 19. století, kdy stěžejními aspekty byly dostatečné finanční zdroje, móda, volnočasový prostor movitých rodin a touha po nových, neotřelých segmentech posouvajících lidstvo kupředu, se cykloturistika v moderním pojetí spojuje s konstrukcí tzv. horského kola v 70. letech 20. století, protože právě tento vynález posunul cykloturistiku ze silnic a napomohl jim naplnit hlavní cykloturistický cíl, totiž poznávat či spíše prozkoumávat přírodní a kulturní krásy ze sedla jízdního kola. O tom, že cykloturistika zaznamenává konjunkturální skokový trend, svědčí i dynamika rozvoje délky cyklotras v ČR. Zatímco v roce 1997 měla ČR 552 km cyklotras, o deset let později se jejich délka rozšířila více než 56x na 31 105 km [Bílová, 2007]. Jenerálová [6] ve své stati uvádí, že v roce 2010 už byla délka cyklotras přes 37 tisíc kilometrů a každoročně vznikají desítky dalších kilometrů.

2.1 Cykloturistická současnost v ČR Cykloturistika jako integrální součást cyklistiky je v současné době velmi vyhledávanou aktivitou a jako forma dopravy vytváří alternativu k dalším dopravním druhům. Projevuje se jak v městském prostředí, tak ve volném terénu. Na její straně stojí zřejmá pozitiva, tj. umožňuje mobilitu bez ohledu na věk a výši příjmu, je cenově dostupná, bezhlučná, přátelská k životnímu prostředí, podporuje zdraví prostřednictvím fyzické činnosti a má malé plošné nároky. Cykloturistický trh přináší prostor pro udržitelný cestovní trh a zvýšení intenzivnějšího prožívání turistických zážitků. 15

Cykloturistika má v současné době již tak významné celospolečenské postavení, že v Koncepci státní politiky cestovního ruchu ČR je vnímaná jako nová, ekonomicky dostupná alternativa trávení volného času a prostoru pro aktivní pohyb v ekologicky stabilním území. Celková státní cyklostrategie si pak kromě jiného klade za postupné cíle masivně rozvinout cyklodopravu pro denní užití, vytvořit prostor pro vybudování husté sítě cyklostezek po celém území ČR s finančním přispěním z fondů EU, přispět k prevenci civilizačních chorob nebo přispět k rozvoji cestovního ruchu. Filozofie řešení dopravy vychází z principu udržitelného rozvoje, který je nezbytným protipólem značného nárůstu automobilizace v posledních letech [Kol., 2005]. Na základě usnesení vlády ČR ze dne 22. května 2013 č. 382 bylo rozhodnuto o vytvoření nové Národní strategii rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013–2020, jinak označené jako Cyklostrategie 2013. Celý koncepční dokument stanovující globální a strategické cíle v oblasti cyklodopravy v ČR vychází z jednoduchého lakonického konstatování: „Jízda na kole je nejjednodušší a nejpřirozenější způsob dopravy hned po chůzi“ [7, s. 6]. Na národní úrovni se oblast cykloturistiky objevuje v několika strategických cílech, především aktivita „Česko jede“ má podpořit rozvoj cykloturistiky jako nejdynamičtěji se rozvíjejícího fenoménu aktivní turistiky v ČR, zejména doznačením a údržbou dálkových cyklotras evropských Eurovelo, národních i regionálních, a jejich začlenění do koncepcí územního rozvoje zároveň s vytvořením marketingové podpory a prodeje národního produktu cykloturistiky. Cyklostrategie, která vychází z řady domácích dokumentů nadřazených, např. Dopravní politika ČR pro léta 2005–2013, Národní strategie bezpečnosti silničního provozu na období 2011–2020, Koncepce státní politiky cestovního ruchu na období 2014 až 2020, ale také koncepcí evropských, např. Bílá kniha, Plán jednotného evropského dopravního prostoru, není jen v gesci ministerstva dopravy, ale spolupodílí se na ni i resort zemědělství, resort školství, mládeže a tělovýchovy, resort vnitra a pochopitelně i obce, města, mikroregiony a místní akční skupiny. Cyklostrategie stanovuje některé prioritní cíle, které už nejsou jen přizpůsobováním se nárůstu automobilové dopravy, ale jsou systematickou podporou dopravy vstřícné k životnímu prostředí s tendencí brzdit nárůst motorizace a udržet dopravu v přiměřeném objemu. Některé z nich vybírám: a) objem prostředků z rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury na cyklostezky ne nižší než 150 mil. Kč/rok, 16

b) příprava podmínek pro čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů EU pro plánovací období 2014–2020 c) součinnost dopravních prostředků kolo/vlak jako konkurence automobilové dopravě d) vybavení vlakových stanic cyklostojany na krátkodobé parkování a cyklogaráží na dlouhodobé parkování, e) bezúplatný převod opuštěného drážního tělesa obcím s cílem budování cyklostezek, f) podpora vedení cykloturistických tras podél vodních toků a na protipovodňových hrázích, g) využití lesních a polních cest (výstavba či údržba stávajících účelových komunikací) [7]. A hledají se také zcela nové trendy všeobecného rozvoje jízdy na kole i ve velkých městech a městských aglomeracích formou tzv. bike sparing, tedy veřejné půjčovny kol. Člověk si za několik korun půjčí kolo u jednoho stojanu, projede určitý úsek na kole a o několik ulic dál ho vrátí u jiného stojanu. Ušetří čas, šetří životní prostředí, ulehčuje městské dopravě a ještě zapracuje na svém zdraví. Historie této aktivity čítá necelých padesát let, ale faktický masívní rozvoj je spojován s rokem 2006. A už jsou známy některé statistické údaje. Jedno kolo si denně půjčí 8 až 12 osob, 68% veřejných kol se využívá pro dojíždění do škol a do zaměstnání a nejčastěji je kolo půjčováno na vzdálenost dvou kilometrů, které se ujedou průměrně za osm minut. Ačkoliv v Paříži je k dispozici 20 000 kol, v Seville 2 900 či ve Vídni 1 500, u nás tato forma podnikání zatím příliš neprorazila. V Praze-Karlíně je sedm stanovišť s denní taxou 200 Kč, v Brně červené skládačky půjčuje několik místních kaváren [Ciborová, 2014]. Většímu rozvoji cykloturistiky dnes brání systémové řešení a partnerství při výstavbě a údržbě cyklistické infrastruktury. Její budování je poměrně finančně náročné, proto se hledají další zdroje. Mezi ty národní patří v současnosti zpravidla: a) rozpočty obcí a krajů b) Státní fond dopravní infrastruktury c) Státní program podpory cestovního ruchu d) Program obnovy venkova e) Program Lesy 2000 f) a nepřímo i v rámci pozemkových úprav, protipovodňových opatření a rekonstrukcích železničních koridorů. 17

Při tvorbě cykloturistické infrastruktury využívá naše republika i mezinárodní finanční zdroje. Jednou z možností jsou prostředky ze Společného regionálního operačního programu, do kterého se finanční prostředky dostávají z Evropského fondu regionálního rozvoje a z Evropského sociálního fondu, a to zejména v rámci Priority 4, což je podpora cestovního ruchu v jeho části Opatření 4.1 Rozvoj služeb pro cestovní ruch a v Opatření 4.2 Rozvoj infrastruktury pro cestovní ruch. K dalším aktivitám podobného typu patří iniciativy INTEREG III nebo LEADER +. Podpora cykloturistiky není jen záležitostí budování a údržby stávajících tras, ale také podpora celého navazujícího systému, tzv. cyklistické kultury, kam náleží např. krytá parkoviště, síť půjčoven kol, dopravní značení, síť ubytovacích zařízení včetně stravování pro cyklistickou klientelu, apod. Nikoli jako nadstandard jsou v současnosti kromě budování cyklomagistrál nejen na našem území, ale také v příhraničních oblastech např. Jizerskokrkonošská magistrála Náchod-Trutnov-Hrádek nad Nisou v délce 185 km, budovány sítě evropských cyklistických tras, tzv. EuroVelo, které probíhají napříč evropským kontinentem a čtyři z nich protínají i Českou republiku: Číslo trasy EV 4

"ázev trasy Roscoff - Kyjev

EV 7

Středoevropská trasa

EV 9

Od Baltu k Jadranu (Jantarová trasa)

EV 13

Stezka železné opony

Města Roscoff-francouzské pobřeží Atlantiku-Le Havre-CalaisMiddelburg-Aachen-Bonn-FrankfurtPraha-Brno-Krakov-Lwow-Kyjev Nordkapp-Haparanda-Sundsvallstřední Švédsko-Kodaň-GedserRostock-Berlín-Praha-Ybbs-SalzburgMantova-Boloňa-Florencie-ŘímNeapol-Syrakusy-Malta Gdaňsk-Poznaň-Olomouc-Brno-SienMaribor-Lublaň-Terst-Pula

Barentsovo moře-Petrohrad-TallinRiga-Gdaňsk-Lübeck-Cheb-ZnojmoBratislava-Šoproň-Subotica-Černé moře

[Vohnická, 2005] 18

Země Francie, Belgie, Německo, Česko, Polsko, Ukrajina

Délka (km) 4000

Norsko, Švédsko, Dánsko, Německo, Česko, Rakousko, Itálie, Malta

6000

Polsko, Česko, Rakousko, Slovinsko, Itálie, Chorvatsko Finsko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko, Litva, Polsko, Německo, Česko, Rakousko, Slovensko, Maďarsko, Chorvatsko, Slovinsko, Rumunsko, Srbsko, Bulharsko

1930

9000

Mapa ČR s vyznačením cyklotras EuroVelo

Zdroj:www.ceskojede.cz

Abych dokladovala významnost cyklodopravy, uvedu i jeden příklad ze zahraničí, konkrétně z Velké Británie, kde Britská automobilová asociace provedla mezi svými členy průzkum s názvem Cyklomotoristé a jeho výstupem, v této jinak velmi konzervativní zemi, bylo konstatování, že cyklistika je šetrný způsob dopravy a pro určitý typ jízd je vhodnou náhražkou za auto. Tedy i tato ryze automobilová sekce v současné době považuje kolo za položku, kterou nelze ignorovat. A navíc své postoje dost podstatně mění i představitelé hospodářských kruhů, kteří se rovněž přiklánějí k iniciativě zaměřené na využití rostoucího potenciálu cyklistiky [Kol., 2002].

2.2 Kultura v současném cestovním ruchu v ČR Z pozice cestovního ruchu vnímáme kulturu jako velmi širokou oblast obsahující tradiční kulturní prvky a umění, jako jsou návštěvy divadel, koncertů, muzeí, galerií, hradů, zámků, městských památkových rezervací, skanzenů, ale také způsob života dané oblasti, tzn. např. jazyk, místní kuchyně, obyčeje, kroje, apod. V současnosti ale také vnímáme kulturu v cestovním ruchu, potažmo v cykloturistice, jako kvalitu cyklotras, chování cyklistů vůči sobě, vybavenosti stanic (město, ubytovna, restaurační zařízení) parkovišti, ukazateli, značkami, kvalitní stravou, ubytováním, hygienou, apod. Jak uvádí Tichá [2006], vyhledávání kulturních zážitků je v několika posledních letech jednou z hlavních motivací účasti lidí na cestovním ruchu, a proto role kultury získává v cestovním 19

ruchu klíčové postavení. Však také vztahové propojení mezi kulturou a cestovním ruchem má nesporná pozitiva: a) zvyšuje zaměstnanost a hospodářský růst zatraktivňováním regionu pro turisty a potencionální investory, b) přispívá k atraktivnosti cílových destinací a k zaujetí jejich postavení na trhu cestovního ruchu, c) kulturní zdroje se mnohdy stávají určujícími faktory inovace v cestovním ruchu, d) cestovní ruch může přispívat k zachování kulturního dědictví, ke zvýraznění hodnoty kulturních statků, k rozvoji kulturně-společenského života v cílové destinaci, e) podílí se na rozvoji vzdělanosti obyvatelstva ve spojení se zvýšenými nároky účastníků cestovního ruchu např. na průvodcovské služby, f) pomáhá zachovat existující a vytvářet nové pracovní příležitosti, g) rozšiřuje zdroje financování jednotlivých sídel či větších územních celků, [Tichá, 2006]. Také Pachrová [2011] vidí některé pozitivní kulturní efekty spojené s cestovním ruchem. Příklad přínosu cestovního ruchu pro místní obyvatelstvo spatřuje v postupném zvyšování životní úrovně v důsledku zvýšených příjmů z turismu, např. motivace pro rozvoj, zvyšování znalosti cizích jazyků nebo hygienické návyky. Podle ní také v důsledku cestovního ruchu dochází k pozitivnímu posílení kulturní identity místního obyvatelstva, tj. pocitu hrdosti, patriotismu, návrat k tradicím a jejich udržování. Zároveň ale upozorňuje i na nežádoucí dopad cestovního ruchu, kdy např. část místního obyvatelstva potlačuje svoji kulturní identitu a přejímá zvyky a kulturu turistů, opakovaně překračovaná kapacita turistů způsobuje ztrátu genia loci daného místa. Velké nebezpečí představuje komercionalizace zdrojů cestovního ruchu, kdy je např. vyráběno zboží, které je poté nabízeno masově a ztrácí se tak jeho jedinečnost. Podobným neduhem je též komodifikace zdrojů, kdy místní jedinečné řemeslo je potlačováno kýčovitými suvenýry. Další současné nebezpečenství tkví v postupné globalizaci, kdy dochází k plíživému sbližování kultury místní s kulturou globální, jehož výsledkem je ztráta autenticity, tedy proces mizení nebo oslabování původnosti. Vůbec přístup místního obyvatelstva k využití potenciálu kulturní památky v katastru jejich obce je jedna z možných překážek k jejímu využití v cestovním ruchu. Jednak lidé v cílovém místě netvoří homogenní jednotku, což způsobuje, že v cílech a rozvoji cestovního ruchu vzniká řada konfliktů, neboť některé skupiny z toho profitují víc, některé 20

spíše trpí. Problém nastává i tehdy, kdy u většiny místních obyvatel převažuje negativní postoj k rozvojovým aktivitám na poli cestovního ruchu, popř. místní obyvatelstvo a představitelé samosprávy nedostatečně chápou systém cestovního ruchu a upřednostňují pouze krátkodobé vize a cíle [Kučerová, 2010]. Pro rozvoj kultury, popř. kulturního cestovního ruchu využívá Česká republika řady tzv. konkurenčních výhod oproti jiným evropským a mimoevropským zemím: a) relativně nízká cenová hladina, zpravidla spotřebních služeb (energie, služby dopravní, komunikační, rekreační, kulturní, ceny v hotelích a restauracích), b) vysoká koncentrace kulturních památek včetně památek UNESCO, c) výhodná poloha země uprostřed Evropy, d) hustá železniční a silniční síť, e) velký počet různých kulturních aktivit (festivaly, slavnosti, divadla, muzea, galerie), f) schopnost vzájemné interakce Čechů (ČR je přátelská a vyspělá země se vstřícnými a tolerantními obyvateli), g) solidně rozvinutý domácí cestovní ruch. Nevýhodami kulturního cestovního ruchu je malá jazyková vybavenost obyvatel ČR, kvalita personálu a nabízených služeb cestovního ruchu, nedostatečná materiálnětechnická základna v některých regionech, vyšší úroveň drobné kriminality v některých regionech a také málo efektivní marketing [Tichá, 2006]. Češi vnímají kulturu jako neoddělitelnou součást svého života a ČR patří mezi státy s vyspělou kulturou. Kromě vysoké koncentrace kulturních památek různých slohů včetně památek UNESCO má naše republika poměrně značný potenciál ve vydavatelském průmyslu. Však také výdaje českých domácností na knihy, časopisy a další kulturu, ale i rekreaci a sport patří v Evropě k nadprůměru. Kultura by proto měla být jedním z prioritních prvků při propagaci ČR jako kulturně turistické destinace. Dne 9. 4. 2014 zveřejnily novinky.cz informaci, že Česko je 28. nejpopulárnější destinací světa a Praha dokonce získala titul od nezávislých cestovatelů shromažďujících své informace na server TripAdvisor, jako páté nejlepší destinace na světě. A to „svým bohémským kouzlem a pohádkovými rysy“, kdy je dokonalým cílem pro ty klienty, kteří již mají dost pláží a chtějí se raději věnovat kultuře. Přesto rozpočet Ministerstva kultury je každoročně mezi třemi až čtyřmi posledními ministerstvy co se týče výše rozpočtu, jak ukazuje tato tabulka, kde uvedené rozpočty jsou vyčíslovány v miliardách: 21

Rozpočty nejméně dotovaných ministerstev ČR v letech 2010–13 Ministerstva Ministerstvo zdravotnictví Ministerstvo zahraničí Ministerstvo pro místní rozvoj Ministerstvo kultury

2010 7,90

2011 5,66

2012 6,00

2013 6,45

6,40

5,40

5,80

5,80

8,13

3,00

20,0

14,0

8,30

7,10

8,50

8,89

Zdroje: www.historiepritomnost.blogspot.com/2010/08/rozpocty-ministerstev.html www.budovanistatu.cz/bubble; www.zakonyprolidi.cz

3 "ěkteré barokní památky severovýchodních Čech Baroko je univerzální sloh, vzniklý v 16. století v Itálii, který v 17. a v podstatné části 18. století ovládl evropské umění. Ve své podstatě je slohem monumentálním vyjadřujícím absolutistickou moc státu a církve. V jeho dynamizujícím směru, velmi pohybovém a radikálně deformujícím vládne neklid a porušení klasické řádovosti. Stěny se prohýbají a vlní, půdorys se složitě konstruuje z křivek a elips, přesto charakteristickým prvkem baroka je osovost, takže aby se dosáhlo souměrnosti, stavějí se v protilehlých stavbách např. brány, které nikam nevedou. V interiéru je bohatá výzdoba tvořená z rozsáhlých fresek a za pomoci zlata, štuku a pestrobarevných umělých mramorů. Kromě staveb sakrálních, tj. kostelů, klášterů, mariánských sloupů, soch svatých, křížových cest, hřbitovů, kapliček či božích muk, které jsou pro období baroka typické a mají v rekatolizačním boji působit zejména na city člověka včetně vůně kadidla, varhanní hudby, zpěvu a velkých církevních slavností, se budují rovněž stavby světské, a to především zámky s parky, někde se zámeckým divadlem, městské paláce, barokizují se městské domy. Významné místo v období baroka zaujímají též opevnění, pevnosti a kasárna. Na našem území se barokní kultura projevuje i v lidové architektuře v jihočeských vsích ve formě selského baroka [Herout, 1970]. Památky, které nyní v krátkosti představím, a které budou předmětem a cíli cykloturistických tras v praktické části mé bakalářské práce, se zachovaly díky osvícenosti vlády Marie Terezie, kdy vznikly nejstarší obecně závazné předpisy na ochranu památek. Pravidelný výkon památkové péče byl později zajišťován prostřednictvím Ústřední komise pro zjišťování a zachování stavebních památek, specializovaného odborného orgánu. Přes prvorepublikové 22

orgány památkové péče až do současnosti, kdy kulturní památky movité (sochy, obrazy, mobiliáře hradů a zámků, knihy, stroje, apod.) a nemovité (hrady, zámky, tvrze, kostely, lidová architektura, domy, paláce, vojenská architektura, apod.) jsou chráněny zákonem č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů, uchováváme tyto památky nejenom jako ekonomický zdroj z cestovního ruchu, ale hlavně jako morální odpovědnost zachování kulturního dědictví dalším generacím [Netolička, 2010].

3.1 Hospital Kuks a Braunův Betlém Neobvyklý název Kuks dle pověsti souvisí s těžbou zlata, neboť staroněmecký výraz kukus významově označuje podíl na výnosu dolu. V roce 1684 zdědil panství František Antonín Špork, který o deset let později prozkoumal obsah zde vyvěrajících pramenů. V roce 1695 začal budovat své letní sídlo s lázněmi, které se stalo společenským střediskem tehdejší šlechty. V podstatě souběžně s tím začal uvažovat, že by na protějším pravém břehu Labe zbudoval špitál pro přestárlé veterány z okolí4. Své plány začal reálně uskutečňovat v roce 1707, kdy se podle plánů italského architekta Giovanniho

Battisty

Alliprandiho

budoval

kostel

Nejsvětější trojice, který stavěl Pietro Nettola. Součástí kostela, který byl vysvěcen v srpnu 1717, je i krypta sloužící jako hraběcí hrobka. S vysvěcením začala též stavba budov z obou stran chrámu, tj. vlastní špitál a křídlo určené pro pečovatele o potřebné. Součástí stavby byla špitální zahrada, na kterou navazoval hřbitov s kaplí. Po raném období prvních sochařských mistrů, které představuje Nizozemec Bartholomeo Jacob Zwengs svými statičtějšími alegoriemi Umění, Řemesel, Živlů a Ročních období, a hrající Polyfémos z původní lázeňské kašny z dílny Jana Bedřicha Kohla Severy, přišel do Kuksu roku 1712 tehdy osmadvacetiletý Matyáš Bernard Braun, který s sebou přinesl skutečnou špičku barokního sochařství. Nejprve začal tvořit osm Blahoslavenství, která obklopují hospitální terasu. Ta doplnil dvěma anděly smrti (Blažený a Žalostný) spolu s mohutným Náboženstvím uprostřed terasy. Zřejmým vrcholem jeho působení v Kuksu jsou _________________________________________________________________________ 4

barokní hospital Kuks s kostelem Nejsvětější trojice; zdroj: www.ceskenoviny.cz 23

alegorické řady Ctností a Neřestí, soubor 24 dynamických plastik tesaných z místního pískovce v rozmezí pouhých dvou let a umístěných podél severního průčelí hospitalu. Ten se po svém dokončení kolem roku 1720 stal za Šporkova života jen cílem prohlídek šlechty, při nichž majitel vysvětloval lázeňské společnosti, kolik lidí špitální ústav dovede ke spáse. Fakticky hrabě svůj sen nikdy nezprovoznil. To se povedlo až od roku 1743 milosrdným bratřím pro 100 práce neschopných starců z okolí. Další významnou barokní kulturní památkou zakomponovanou do krajiny kukského okolí je unikátní sochařská rezervace, přírodní galerie plastik a reliéfů, představující špičku evropského barokního sochařství v plenéru. Vznikla na popud F. A. Šporka na přelomu 20. a 30. let 18. století, jako místo odpočinku a kočárových vyjížděk jeho hostí. Kromě reliéfu sv. Huberta vzniklé asi kolem roku 1723 je tam k vidění např. reliéf s výjevem Narození Krista z roku 1726, který dal tomuto kulturnímu unikátu název Braunův Betlém, který byl v roce 2012 prohlášen národní kulturní památkou. Dnes kromě turistických cílů slouží Hospital Kuks jako farmaceutické muzeum, v kostele se konají koncerty vážné hudby i jako součást pravidelného Hudebního léta, konají se zde pravidelné Vánoční trhy nebo je objekt k dispozici svatebním obřadům. Díky aktivitě a projektu neziskové organizaci Projekt Kuks - Granátové jablko, se podařilo získat finanční prostředky na zrekonstruování celého objektu, aby po dokončení v roce 2015 zde vzniklo regionální vzdělávací středisko [8].

3.2 Zámecká kaple Zjevení páně ve Smiřicích Smiřice se poprvé připomínají roku 1361. V té době zde stávala tvrz později přestavěná na zámek. Jeho součástí je od 18. století zámecká kaple Zjevení páně patřící do elitního souboru českých barokních kulturních památek. Základní kámen kaple byl položen v roce 1699, ale již následující rok byla stavba přerušena z důvodu tragického skonu tehdejších majitelů panství Jana Josefa a Marie Violanty ze Šternberka, kteří se utopili v řece Inn. Naštěstí poručník osiřelé jednoleté dcery, prastrýc Václav Vojtěch ze Šternberku, ve stavbě pokračoval a v roce 1711 byla stavba způsobilá k církevním účelům. Ani po mnoha letech není rozluštěna záhada, který barokní architekt je tvůrcem kaple, neboť plány či jiné dokumenty se nedochovaly. Autorství je přisuzováno buď Kryštofu Dientzenhoferovi, nebo Janu Blažeji Santinimu, protože se na stavbě vyskytují typické prvky obou stavitelů. 24

V interiéru jednolodní stavby se velmi často objevuje motiv osmicípé hvězdy, rodového znaku Šternberků. Nacházejí se tu také dva obrazy významného barokního malíře Petra Brandla, jeden s motivem sv. Blažeje a druhý, významnější, Klanění Tří králů5, který namaloval na zakázku dědičky panství Marie Terezie Violanty za honorář 1 700 zlatých. Z vnějšku kapli doplňuje čtyřboká věž vysoká 49 m, ve které se nalézá zvon Egidius (sv. Jiljí) vážící 1 400 kg, který byl ulit ve zvonařské dílně kutnohorského zvonaře Jakuba Ptáčka již v roce 1519. Vedle kostela je k vidění sousoší sv. Jana Nepomuckého z dílny některého ze žáků Matyáše Bernarda Brauna datované kolem roku 1730. V roce 1971 byla kaple odsvěcena, jejím současným majitelem je město Smiřice a slouží jako hudební síň, zpravidla pro hudební festival Smiřické svátky hudby (v roce 2014 od 12. - 21. 4.), jehož duchovním otcem i pravidelným interpretem je Jaroslav Svěcený. Dále se kaple využívá ke svatebním obřadům, je zde stálá expozice čestného občana města, sochaře a medailéra Milana Knoblocha a pochopitelně slouží jako prohlídkový objekt pro turisty [Žlábková, 2012] a [9].

3.3 Benediktinský klášter v Broumově Broumovský výběžek věnoval benediktinům z Prahy- Břevnova roku 1213 Přemysl Otakar I. Benediktinské proboštství bylo zřízeno za opata Bavora (1290–1322), byl zbudován klášter s gotickým chrámem zasvěcený sv. Vojtěchu, přičemž součástí klášterních statků byl také pivovar z roku 1348. Význam Broumova vzrostl během husitských válek, neboť břevnovská základna byla vypálena, proto se opat Mikuláš II. s několika mnichy přestěhoval a přivezli s sebou např. rukopis bible Codex gigas, která se od roku 1648 nachází ve Švédsku. Velkolepá stavební přestavba je spojená s opaty Tomášem Sartoriem (1663–1700) a Otmarem Danielem Zinkem (1700–1738). Nejprve byl v barokním slohu přestavěn kostel sv. Vojtěcha pod vedením italského stavebního mistra Martina Allia z Löwenthalu v letech 1685–1688, kterou dokončil Kilián Ignác Dientzenhofer v letech 1721-1723.

__________________________________________________________________________ 5

oltář s Brandlovým Klaněním Tří králů ve Smiřicích; zdroj: www.novinky.cz 25

Poté následovala přestavba klášterních budov podle návrhů Kryštofa a K. I. Dientzenhofera6. V té době vznikla také řada vesnických barokních kostelů na Broumovsku podle jejich návrhů, např. sv. Barbory v Otovicích, Všech svatých v Heřmánkovicích, sv. Markéty v Šonově, sv. Jiří a Martina v Martínkovicích či kaple Hvězda. Významnou kapitolou broumovského kláštera tvořilo klášterní školství, které absolvoval např. Arnošt z Pardubic, Bohuslav Balbín či Alois Jirásek. Součástí kláštera je též knihovna se sedmnácti tisíci svazky. Nejvzácnějším exponátem je však v roce 1999 nalezená kopie Turínského plátna z roku 1651 nad kaplí sv. Kříže. Je vystavena od roku 2011 v refektáři a od 17. 10. 2012 je na seznamu kulturních památek ČR. V současné době je klášter samostatným subjektem, ale není obýván řeholní komunitou. Opatství je administrováno z Prahy-Břevnova. Klášter slouží zejména umění, protože se tu pořádají koncerty vážné hudby, výstavy, ale také jazzové koncerty, výtvarné dílny, apod. Ve sklepeních je k dispozici vinná galerie a je možno pod vedením someliéra provádět skupinové degustace. Od listopadu 2012, po získání finančních prostředků z evropských operačních programů je prováděna revitalizace jedné pětiny kláštera a klášterní zahrady [10].

3.4 Chotěborky Část obce Chotěborky, dnes osada obce Vilantice, byla 24. 6. 2004 prohlášena za chráněnou vesnickou památkovou zónu (VPZ), což je území s historickým prostředím obsahujícím dochované soubory lidové architektury. Součástí VPZ jsou samostatně chráněné památky, které byly přidány na seznam nemovitých chráněných památek ČR v roce 1958.

___________________________________________________________________________ 6

komplex barokního kláštera v Broumově; zdroj: www.rodinnevylety.cz 26

Jednou z nich je venkovská usedlost č. p. 3, rodný dům7 českého hudebního

skladatele

a

jednoho

z nejvýznamnějších

harfeníků

a klavíristů své doby Františka Xavera Duška (1731–1799). Hudební talent syna sedláka svobodníka odhalil majitel panství Hoříněves Jan Karel Špork, který se stal jeho mecenášem. Rodný dům má bohatě zdobené průčelí, rozdělené římsou, se třemi segmentově zaklenutými okny dole a dvěma nahoře. Nad římsou je arkádové pole, s pamětní deskou uprostřed. Na dům navazuje zděná brána z kamene s menší brankou. Uprostřed návsi se tyčí barokní sloup sv. Jana Nepomuckého z doby kolem roku 1730, který vytvořil buď sám Matyáš Bernard Braun, nebo byl vytvořen v jeho dílně, která pracovala pro šlechtický rod Šporků. Původně gotický kostel Nanebevzetí Panny Marie byl barokizován v první polovině 18. století. Z té doby pochází i kamenný barokní portál s reliéfem Nanebevzetí Panny Marie ve hřbitovní zdi, vytvořený v sochařské dílně bratří Pacáků. Ve hřbitovní zdi je zasazeno i jedenáct náhrobníků, zpravidla se znaky majitelů hradu Vřešťova a Kordulů ze Sloupna, které byly původně umístěny v kostele, ale při stavebních úpravách byly přeneseny a umístěny ve hřbitovní zdi. Historie kostela je však mnohem starší. Gotickému předcházel dřevěný, který vyhořel. Gotický je prvně zmiňován v roce 1348, aby za husitských válek byl kromě vykradení opět vypálen. I když se nejedná o památku barokní, za zmínku stojí dřevěná, ještě gotická roubená zvonice z konce 16. století. Dolní část je osmiboká, střecha je vysoká jehlanovitá, krytá šindelem. Okenní otvory zvonového patra kryjí výklopné okenice. Jako jediná v Čechách má konstrukci nahoru sbíhavého hranolu se čtyřmi rohovými nosnými sloupy. Za světových válek byly zvony zrekvírované, dnes je zde zavěšen větší zvon z roku 1576 a umíráček z roku 1928 [11].

__________________________________________________________________________ 7

rodný domek F. X. Duška za barokním sloupem sv. J. Nepomuckého; zdroj: foto autorka

27

4 Závěr teoretické části Naše republika je pro tuzemské i zahraniční turisty lákavá mnoha kulturními poklady ve formě památek celé škály slohů od románského po secesní, ale nabízí i památky modernější, a všechny stojí za návštěvu. I proto je cestovním ruchem v ČR zaměstnáno téměř dvěstěpadesát tisíc pracujících. Moderní doba přináší moderní trendy, které umožňují většinu těchto památek navštívit i na kole. Cykloturistika zaznamenala a zaznamenává neuvěřitelně rychlý rozvoj. Za necelých 150 let své existence na našem území došlo k výraznému pokroku v technice kol a jejich konstrukci, a hlavně v posledních letech došlo ke skokovému zvýšení počtu cyklotras včetně jejich infrastruktury a jasnému vydělení cykloturistiky od cyklistiky ryze silniční. Tento trend si uvědomuje i náš stát a jeho řídící aparát, který na vnitrostátní i mezinárodní úrovni, zpravidla evropské, přijímá řadu koncepčních opatření a zkonkretizovaných projektů v této oblasti, podpořených finančně ze státního rozpočtu, ale zejména z evropských fondů formou operačních programů. Cykloturistika je prostě současný fenomén, který občanům a státu přináší celou řadu ekonomických a duchovně-zdravotních pozitiv. Počet potencionálních cyklistů je obrovský, neboť v podstatě každý z nás někdy v dětství jezdil na kole. Vytvoří-li se pro cyklistu alespoň minimální příznivé podmínky, tak na kole jezdí rád skoro každý. Vzpomene-li si člověk i v dospělosti na své zkušenosti s jízdním kolem v mládí a vrátí se k této aktivitě, může být pro něho velmi pozitivním zjištěním, že dojíždět za denními, většinou pracovními záležitostmi, ale i po odpolednách a víkendech za zdravím a poznáváním, je aktivita nejenom efektivní, ale navíc i příjemná. Také region severovýchodních Čech má své osobité kouzlo nejen ve formě přírodních nabídek, zejména Krkonoš, ale turistům se tu nabízí celá škála památkově chráněných objektů, a to i z doby barokní. Některé z nich budou předmětem a cílem nové víkendové cyklotrasy, která bude výstupem této bakalářské práce.

28

Praktická část V praktické části mé bakalářské práce se zaměřuji na tvorbu nové vícedenní cyklotrasy s kulturní dimenzí místopisně zaměřenou na severní část východních Čech nacházející se v Královéhradeckém kraji, ve kterém jsou lokalizované významné barokní artefakty, jež jsou cílem jednotlivých cyklovýletů. Důležitou součástí pro vlastní tvorbu je dotazníkové šetření, jehož interpretace a shrnutí jsou základním osnovním východiskem.

5 Dotazníkové šetření mezi cyklistickou veřejností Dnešní cestovní ruch má mnoho tváří a každoročně vznikají nové druhy turismu, ať již to je turismus přírodní, dobrodružný, kulturní, voluntaristický, vesmírný, ekoturismus, komunitární turismus, religiózní, incentivní, plyšákový turismus na Šumavě, turistické aktivity pro seniory 55+, agroturismus, atd., atd. Proto jsem se v této bakalářské práci rozhodla propojit intenzívní cykloturistiku ve spojení s kulturním zážitkem monotematicky zaměřeným na barokní kulturu v regionu severovýchodních Čech. Abych takou novou turistickou trasu mohla vytvořit, potřebovala jsem si udělat názorový screening na tuto problematiku mezi cyklistickou veřejností. Vytvořila jsem pro potřeby bakalářské práce anonymní strukturovaný dotazník s tématikou cyklistiky a cyklovýletů, který se skládá z dvaceti uzavřených otázek, jako formu kvantitativního výzkumu. Dotazník se řadí mezi nejfrekventovanější nástroje výzkumu, jehož výhodou je poměrně snadná administrace. Jeho podstatou je zjišťování dat a informací jednak o respondentovi, ale také zjištění jeho názorů a postojů k problémům, které dotazujícího zajímají [Skutil, Zikl, 2011].

5.1 Interpretace získaných údajů z dotazníkového šetření Vlastní šetření probíhalo v posledním srpnovém týdnu roku 2014 v obci Mostek v okrese Trutnov, která leží 12 km od Dvora Králové nad Labem, na obcí zřízeném odpočívadle pro cykloturisty na křižovatce cyklotras č. 4086 (Hořice-Mostek-Debrné), č. 4302 (Kunčice nad Labem-Mostek) a č. 4135 (Mostek-Boháňka). Je v podstatě krytý altán s lavicovým sezením doplněným mapou Podkrkonoší s vyznačenými turistickými a cykloturistickými trasami. Zde jsem osobně oslovovala odpočívající cykloturisty s žádostí o vyplnění dotazníku, kterých se mi sešlo 53 kusů. Zpracování získaných údajů jsem provedla v prvním zářijovém týdnu roku 2013. Údaje v tabulkách jsou zaokrouhleny na jedno desetinné místo. 29

1. Jak často jezdíte na kole? a) každý den b) 1x týdně c) vícekrát týdně d) nepravidelně Tab. 1: Sled otázek a)

Četnost odpovědí 12

Četnost odpovědí v % 22,6%

b) c) d) celkem

3 13 25 53

5,7% 24,5% 47,2% 100,0%

Graf 1:

Četnost jízdy na kole v rámci jednoho týdne není jednoznačně prokazatelná kromě kategorie každodenních aktivních cyklomilců, kterých je téměř ¼ z oslovených respondentů. Také opačný pól cyklistů udávající minimální zapojení 1x týdně, což představuje necelých 6 % respondentů, je přesný. Zbývající většina, tj. přes 71 %, zvolila jednu ze dvou možností neurčující jednoznačně jejich cyklistickou týdenní aktivitu. 2. Po jakém terénu nejčastěji na kole jezdíte? a) všude b) silnice c) cyklostezky d) terén (např. les)

30

Tab. 2: Sled otázek

Četnost odpovědí

Četnost odpovědí v %

a) b) c) d) celkem

24 19 4 6 53

45,3% 35,8% 7,6% 11,3% 100,0%

Graf. 2:

Z tabulky i grafu je patrné, že většině respondentů je jedno kde jezdí, anebo preferují silnici. Jen malé procento upřednostňuje primárně jízdu v terénu a ještě menší procento má rádo jízdu po cyklostezkách. Možná to bude tím, že jízda po cyklostezkách, byť jsou i v pěkném přírodním prostředí podél vodních tras, je svým způsobem značně omezena svou malou šířkou včetně možnosti případné kolize s chodcem, jezdcem na kolečkových bruslích, popř. na kolečkových lyžích. 3. Jaký profil terénu preferujete? a) kopce i roviny b) zvlněný terén c) rovina d) především kopce Tab. 3: Sled otázek a) b) c) d) celkem

Četnost odpovědí 18 20 15 0 53

Četnost odpovědí v % 34,0% 37,7% 28,3% 0,0% 100,0%

31

Graf 3:

Tázaní respondenti nejsou v žádném případě žádní „vrchaři“, jak se v cyklistickém žargonu používá výrazu pro výborné jezdce do kopců. Na druhou stranu se přes 70 % respondentů hlásí k jízdě ve zvlněném terénu, kteří nepohrdnou ani kopci. Vysloveně roviny zvolilo něco málo přes jednu čtvrtinu cykloturistů. 4. Jak dlouhé jsou vaše cyklovýlety? a) do 20 km b) 20-50 km c) do 80 km d) více než 80 km Tab. 4: Sled otázek a) b) c) d) celkem



Graf. 4:

32

Respondenti, kteří mi vyplňovali dotazník, zcela jistě nepatří k vrcholovým ani výkonnostním cyklistům. Jen dva z nich jsou schopni odšlapat v sedle jízdního kola více než 80 km. Většina je spokojena s výšlapem do 20 km, zhruba jedné třetině vyhovují cyklotrasy v rozmezí 20 až 50 km. Deset respondentů se hlásí k délkám dosahujícím k 80 kilometrům. Delší trasy jsou vlastní zpravidla mužským respondentům, z nichž 32,3% uvádí vzdálenost do 80 a více kilometrů. 5. Jste spokojeni s četností cyklotras v ČR? a) ano b) ne c) nemohu posoudit Tab. 5: Sled otázek a) b) c) celkem

Četnost odpovědí 19 11 23 53

Četnost odpovědí v % 35,9% 20,8% 43,3% 100,0%

Graf. 5:

Překvapilo mě, že poměrně velká část tázaných nemůže posoudit svoji spokojenost s četností cyklotras v ČR. Z toho lze usoudit, že jsem narazila buď na řadu cyklistických noviců, nebo milovníků kola, kteří nezjišťují, jestli jedou po cyklotrase nebo jen tak na výlet po silnici od někud někam, a otázku cyklotras neřeší. Více jak třetina je s četností cyklotras spokojena, ale zároveň více než dvacet procent tázaných vyslovilo svoji nespokojenost.

33

6. Proč se cyklistice nebo cykloturistice věnujete? a) trénink b) poznávání nových míst či památek c) aktivní trávení volného času d) pobyt na čerstvém vzduchu Tab. 6: Sled otázek a) b) c) d) celkem



Graf 6:

Otázka zjišťování důvodů věnování se cyklistice nebo cykloturistice jednoznačně vyzněla pro aktivní trávení volného času, což jistě souvisí se současnými moderními trendy zdravého způsobu života a zdravého životního stylu masivně propagovaného masmédii. V uctivé vzdálenosti za ní dosáhla zhruba stejného výsledku možnost poznávání nových míst či památek, tedy spojení sportovní aktivity s nějakým kulturním zážitkem spolu s pobytem na čerstvém vzduchu. Minimum borců přiznalo cyklistiku jako tréninkový proces. 7. Zúčastnil (a) byste se cyklovýletu s kulturním zážitkem? a) ano b) ne Tab. 7: Sled otázek a) b) celkem

Četnost odpovědí 51 2 53

Četnost odpovědí v % 96,2% 3,8% 100,0%

34

Graf. 7:

Odpovědi na tuto otázku znamenaly nejjednoznačnější rozdílnost mezi všemi dvaceti otázkami. Kromě dvou, z nichž jeden byl muž, se všichni ostatní přihlásili k myšlence osobní účasti na cyklovýletě s kulturním zážitkem. 8. Dáváte přednost jednodenním nebo vícedenním cyklovýletům? a) jednodenní b) vícedenní c) je mi to jedno Tab. 8: Sled otázek

Četnost odpovědí


a) b) c)

22 16 15

41,5% 30,2% 28,3%

celkem

53

100,0%

Graf 8:

Pokud by se měl uskutečnit nějaký cyklovýlet, přes 40 % respondentů dává přednost jednodennímu výšlapu. Ostatní respondenti o síle téměř 60 % nemají problémy ani

35

s cyklovýlety vícedenními, přičemž polovina z nich je preferuje zcela, zbylé půlce by takový výlet nijak nevadil. 9. "a vícedenní cyklovýlety jezdíte nejraději: a) sám b) s partnerem (partnerkou) c) s rodinou d) s přáteli e) nejezdím Tab. 9: Sled otázek a) b) c) d) e) celkem

Četnost odpovědí 4 12 3 25 9 53

Četnost odpovědí v % 7,6% 22,6% 5,7% 47,2% 16,9% 100,0%

Graf 9:

Pokud bych u tázaných připustila, že všichni absolvují vícedenní cyklovýlet, dala jsem jim možnost vyjádřit se k tomu, s kým by ho nejraději strávili. S jednoznačnou převahou zvítězila možnost absolvovat cyklovýlet s přáteli. O více jak polovinu procent méně dostala možnost trávení cyklovýletů s partnerem. S rodinou nebo jako solitér si vícedenní cyklovýlet vybral jen malý počet zájemců. A devět potvrdilo, že na vícedenní výlety na kole opravdu nejezdí.

36

10. Zúčastnil (a) byste se vícedenního cykloputování za kulturními památkami v ČR? a) ano b) ne Tab. 10: Sled otázek a) b) celkem



Graf 10:

Kulturní zážitek ve spojení s jízdou na kole přiznali téměř všichni respondenti v otázce č. 7. Pokud by se však jednalo vyloženě o kulturní památky, počet kladně odpovídajících klesl o plných třicet procent. Přesto dostatečné procento respondentů by takový typ cykloputování přivítalo. 11. Zúčastnil (a) byste se monotematického vícedenního cyklovýletu zaměřeného např. na barokní památky východních Čech? a) ano b) ne Tab. 11: Sled otázek

Četnost odpovědí


a) b)

32 21

60,4% 39,6%

celkem

53

100,0%

37

Graf 11:

Je možné, že bývalá totalitní doba svým způsobem zprofanovala návštěvy významných kulturních památek masovými zájezdy, např. členů bývalých JZD, kdy jich za den či víkend stihli několik, a tak jsem byla zvědavá, jestli v dnešní technologicky moderní době by byla ochota a chuť mezi cykloturisty si troufnout jen na monotématicky zaměřenou aktivitu s kulturním zážitkem, i když již takové podobné existují, např. cyklotrasa Po památkách bojů v roce 1866. K mému milému překvapení výrazná většina by měla zájem takový cyklovýlet absolvovat. Zajímavostí především je fakt, že z dvaatřiceti kladně odpovídajících respondentů je více mužů (20) než žen. 12. Kolik dní byste byl (a) ochoten)ochotna strávit na kole? a) do 3 dnů b) do 5 dnů c) do 10 dnů Tab. 12: Sled otázek a) b) c) celkem

Četnost odpovědí 28 15 10 53

Četnost odpovědí v % 52,8% 28,3% 18,9% 100,0%

38

Graf 12:

Z tabulky a grafu je jasné, že tázaní respondenti jednoznačně dávají při vícedenních akcích přednost maximálně třem dnům na kole za sebou. Více jak jedna čtvrtina je ochotna šlapat až pět dní, skoro 20% tázaných by zvládlo ještě o pět dní více. 13. Při vícedenním cyklovýletu chci být ubytován (a): a) stále na stejném místě b) každý den na jiném místě Tab. 13: Sled otázek a) b) celkem



Graf 13:

Při odpovědi na tuto otázku došlo u respondentů téměř k přesnému rozdělení na dvě poloviny. Nakonec se většina rozhodla při vícedenních cyklovýletech být ubytována stále na stejném místě a postupně vyrážet na jednotlivé trasy s návratem do centra víkendové akce. Značné množství však volí druhou alternativu, tj. být ubytován každý den na jiném místě, což 39

předpokládá zvýšenou fyzickou námahu, protože musí vozit s sebou na kole vždy celý náklad, který si vzal účastník pro vlastní potřebu. 14. Jaký typ ubytování preferujete? a) rodinný penzion b) kemp (stan, chatky) c) hotel nižší kategorie d) hotel vyšší kategorie Tab. 14: Sled otázek a) b) c) d) celkem



Graf 14:

Milovníci kol mají bližší vztah k přírodě, a proto ubytování hotelového typu nezařazují mezi typy ubytování pro ně vhodné, a to zcela jistě i z důvodů ekonomických. Přesto většina respondentů připustila možnost rodinného penzionu, kde cenová relace ubytování nepatří k nejlevnějším. Téměř shodné množství dává přednost ubytování v kempech, kde je i další možnost aktivního prožitku formou plavání, míčových kolektivních i individuálních her, venkovního posezení při ohni, popř. country hudbě. 15. Jaký typ stravování preferujete? a) bez stravy (vlastní vaření) b) snídaně c) polopenze d) plná penze 40

Tab. 15: Sled otázek a) b) c) d) celkem



Graf 15:

Stravování je důležitou a nezbytnou součástí jízdy na kole, protože aktivně spálené kalorie je třeba nahrazovat. Více než polovina respondentů preferuje způsob polopenze, což je pochopitelné, protože existuje předpoklad, že po snídani přijde intenzivnější cyklovýlet proložený občasnými přestávkami na svačinu a teprve po dokončení přijde na řadu večeře. Možná z tohoto důvodu volilo minimální množství respondentů možnost plné penze, která bývá zajednávaná na jednom místě, a cyklisté by se museli kolem poledního stále vracet. 16. Kolik jste ochotný (á) zaplatit za vícedenní cyklovýlet? a) do 1 tis. b) 1–3 tis. c) do 5 tis. d) nad 5 tis. Tab. 16: Sled otázek

Četnost odpovědí


a) b) c) d)

8 23 18 4

15,1% 43,3% 34,0% 7,6%

41

Graf 16:

Dnešní doba přináší v cykloturistickém průmyslu řadu nových aktivit a atraktivit, avšak všechno něco stojí. Většina tázaných respondentů je ochotna za vícedenní cyklovýlet zaplatit od jednoho do tří tisíc korun. Více než třetina až pět tisíc korun a zbytek respondentů stojí na opačných pólech, cca 15% je ochotna obětovat jednu tisícikorunu a přes 7% více než pět tisíc korun. 17. Jste: a) muž b) žena Tab. 17: Sled otázek a) b) celkem



Graf 17:

Z 53 respondentů ochotných podělit se o své názory z oblasti cyklistiky a cykloturistiky tvořili muži 58,5%, ženy pak 41,5%. 42

18. Do jaké věkové kategorie patříte? a) do 18 let b) 19–25 let c) 26–35 let d) 36–50 let e) nad 50 let Tab. 18: Sled otázek a) b) c) d) e) celkem



Graf 18:

Z tabulky i grafu vyplývá, že co do věku má zkoumaný vzorek cyklistů a cykloturistů s přibývajícím věkem stoupající početnost. Dalo by se tedy říci, že se stoupajícím věkem má člověk více času, který může věnovat cykloturistické zálibě, oproti věku velmi mladému, kde četnost zájmové a jiné činnosti je mnohovrstevnější a cykloturistika či cyklistika je jen jednou z mnoha.

43

19. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) střední s maturitou c) střední s výučním listem d) vysokoškolské Tab. 19: Sled otázek a) b) c) d) celkem



Graf 19:

Ze zpracovaných výsledků vychází, že mezi cykloturisty je většina lidí se středním maturitním a vysokoškolským vzděláním. Spolu tvoří 56,6%, ale převažující a zároveň největší skupinou jsou maturanti. Druhou nejpočetnější skupinou jsou lidé s výučním listem, zatímco lidí se základním vzděláním bylo zjištěno zanedbatelné množství. 20. Do jaké kategorie měsíčních příjmů patříte? a) bez příjmu (žák, student) b) do 10 tis. c) do 15 tis. d) do 20 tis. e) do 30 tis. f) nad 30 tis.

44

Tab. 20: Sled otázek a) b) c) d) e) celkem



Graf 20:

Na základě zjištění výše průměrné měsíční mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství ve 3. čtvrtletí roku 2013, která činí 24 836 Kč [ČSÚ, 2013], mohu konstatovat, že 58,5% respondentů mého dotazníku na tuto metu nedosahuje a patří svým příjmem do kategorie podlimitní. Na druhé straně si nemohu nevšimnout, že druhou početně největší skupinou cykloturistů v mém dotazníku jsou lidé s příjmem nad třicet tisíc korun měsíčně.

5.2 Shrnutí Vzorek sestavený z 53 cyklistických nadšenců složených z mužů a žen ve věku zejména od 36 let až přes padesát let, především středního vzdělání s dominantním příjmem do 15 tis. Kč vyplněním mého dotazníku vyslovil své názory, které v zobecněné podobě přinášejí tyto výstupy: a) nejsou pravidelnými jezdci na kole, ale přes 50% jezdí vícekrát týdně a je jim v podstatě jedno, po jakém jezdí povrchu, i když silnice je jim nejbližší, b) profilově zvládají zvlněný terén, tedy kopce i roviny, a to zpravidla až do 50 km, někteří i více, c) problematiku cyklotras neřeší, protože po kole sáhli z důvodu aktivního trávení volného času na čerstvém vzduchu i z důvodu poznávání nových míst a památek, 45

d) naprostá většina je svolná a ochotná absolvovat cyklovýlet s kulturním zážitkem, a to i vícedenní, dokonce přes 60 procent cyklistů vítá i monotematicky zaměřenou kulturní aktivitu, což potvrdilo můj předpoklad o zájmu cykloturistů kombinovat jízdu na kole s návštěvou historických památek, e) většina dala přednost vícedennímu cyklovýletu (i když pro jednodenní hlasovalo také značné procento), chtějí ho prožít především v partě přátel v časovém rozpětí do 3 a více dní, f) v oblasti ubytování je preferován rodinný penzion a kemp v téměř shodném poměru, g) ve stravovacím režimu je preferovaná forma polopenze a za vícedenní cykloputování s veškerou režií jsou ochotni utratit od 1 do 3 tisíc korun, popř. až do 5 tis. korun. Tyto zobecněné výstupy jsou pro mne základní výstupní informací pro vytvoření víkendového vícedenního cykloputování po barokních památkách severovýchodních Čech, které rozpracuji v následujících kapitolách.

46

6 Vytvoření víkendové cyklotrasy s kulturní dimenzí s cenovou kalkulací Na základě zjištěných údajů z dotazníku jsem se rozhodla vytvořit třídenní víkendovou monotematickou cyklotrasu po barokních památkách severovýchodních Čech se stálým ubytovacím centrem v Autokempu Velký Vřešťov v okrese Trutnov, který účastníkům poskytne ubytování a stravování formou polopenze. Jedná se v podstatě o typ hvězdicovité cyklotrasy, kdy se skupina přátel sjede do jednoho místa, které se po dobu tří dnů stává zázemím, odkud se provádí výjezdy a kam se zase každý den vrací zpět.

6.1 Centrum cyklotrasy, ubytování a stravování Autokemp ve Velkém Vřešťově je lokalizován zhruba 15 km od Dvora Králové nad Labem a asi 20 km od Hradce Králové na severovýchodním břehu Vřešťovského rybníka, který má rozlohu 26 ha. Ubytování je zajištěno ve čtyřlůžkových a dvoulůžkových chatách, čtyřlůžkových buňkách s kuchyňskou linkou a ledničkou, vlastních stanech, karavanech, popř. pod širákem. Samozřejmostí je napojení na elektrickou přípojku. Před chatami a buňkami je možné venkovní posezení v podobě stolku se dvěma lavicemi s možností zapálení táboráku. Dřevo se dá přinést z lesa nebo zakoupit na recepci.

6.1.1 Ceník ubytování a služeb a provozovatel kempu Chatka u pláže - 4 lůžka

384 Kč/den

Chatka u náhona - 2 lůžka

139 Kč/den

Buňka velká - 4 lůžka, lednička, kuchyňská linka

441 Kč/den

Buňka malá - 4 lůžka, lednička, kuchyňská linka

400 Kč/den

Poplatky za umístění stanů, přívěsů, obytných automobilů a buněk (včetně DPH 15%) Obytný přívěs

51 Kč/den

Stan

45 Kč/den

Obytný automobil

56 Kč/den

Maringotka, buňka

113 Kč/den

Poplatek za osobu a noc

26 Kč/den /ZTP 20,- Kč/den

Děti do 15 let

15 Kč/den

Umístění automobilu v kempu

20 Kč/den

47

Parkování na parkovišti (včetně DPH 15%) Nákladní automobil, autobus

52 Kč/den

Osobní automobil

20 Kč/den

Přívěsný vozík

10 Kč/den

Motocykl

10 Kč/den

Další služby a poplatky pro rekreanty (včetně DPH 15%) Použití teplé sprchy

23 Kč/žeton

Poplatky za psa - chatky, buňky

20 Kč/den

Poplatky za psa - přívěs, stan

20 Kč/den

Paušální poplatek za elektrickou přípojku

60 Kč/den včetně 20%DPH

Povlečení

30 Kč/postel/možnost použít vlastní

Půjčení šlapadla

50 Kč/hod a 100 Kč vratná záloha

Vstup do areálu autokempu (včetně DPH 15%) Vstupné - pes

20 Kč

Rekreační poplatek

15 Kč/osoba/den (osoby starší 18 let)

Slevy Sleva na duben a květen - chaty, stany, karavany

20%

Sleva na září - chaty, stany, karavany

20%

Sleva za umístění karavanů nejpozději 14. 4. do 20. 9. 10% Slevy se netýkají automobilů, psů a rekreačního poplatku Koupání a volné pobíhání psů v kempu je zakázáno!

Provozovatelem kempu je Obec Velký Vřešťov, která ho udržuje v čistotě. Je vybaven sociálním zařízením včetně sprch, několika stánky s občerstvením, ale i základními potravinami. Je zde i společenská místnost s televizorem. Klasickým doplňkem je pískoviště pro děti, prolézačky, plážový volejbal, ping-pongový stůl, možnost zapůjčení šlapadel a jízdních kol. Kempová pláž je travnatá a dno u pláže je tvořeno oblázkovo-písčitou směsí. Poloha je vhodná zpravidla pro vyznavače rodinné dovolené, turismu, cykloturismu, rybaření a přírody, protože okolní lesy nabízejí možnost k procházkám či k houbaření. Určitou místní raritou je studánka s pitnou železitou vodou. Přes Velký Vřešťov vedou cyklotrasy umožňující shlédnout např. obce Miletín, Velichovky, Zvičinu, ZOO ve Dvoře Králové 48

nad Labem, muzeum řemesel v Habřině, památky na boje v roce 1866 včetně rozhledny na Chlumu a pochopitelně barokní památky v Braunově Betlému, Chotěborkách, Kuksu, Smiřicích či Broumově [12].

6.1.2 Stravování v kempu s cenovými relacemi Účastníci víkendového putování se budou ve formě polopenze (snídaně, večeře) stravovat v centru cyklotras, tj. v Autokempu Velký Vřešťov. Na základě sestavení cyklotras je zřejmé, že bude vynechaný oběd, který bude zabezpečen na sobotní a nedělní trase. Pokud cykloturisté využijí služeb skýtaných v autokempu, mohou v sobotu využít místních stánků se základním potravinovým sortimentem, jako je pečivo, sladké pečivo, chleba, mléko, máslo, džem, sýry, salámy, vejce, ovoce či zelenina. Protože mají buňku vybavenou kuchyňkou, mohou si k tomu uvařit čaj nebo kávu. K nedělní snídani, pokud si nenakoupí do zásoby i s použitím ledničky, kterou mají také ve výbavě buňky, mají k dispozici místní letní restauraci s kuchyní „U žabky“. Z jejich nabídky vybírám: Snídaňová nabídka: 120 g 120 g 1 ks

Hemenex, pečivo Míchaná vajíčka, pečivo Topinka s masovou směsí sypaná sýrem

45,40,55,-

Pro milovníky rychlého občerstvení je možné si objednat kromě jiného, hamburger za 55,-Kč, cheesburger za 60 Kč, smažený sýr v bulce za 65 Kč, popř. párek v rohlíku s kečupem či hořčicí za 17,-Kč. A pro klasiky např. 150 g tlačenky s octem, cibulí a chlebem za 35 Kč či 1 ks nakládaného hermelínu za 45 Kč. K večeři je možné vybrat si z těchto čtyř gastronomických oblastí: a) řízková skupina 100 g, tj. od smaženého eidamu za 55 Kč, přes kuřecí a vepřový smažený a přírodní řízek za 60 Kč po řízek Úpický (smažený vepřový řízek s houskovým knedlíkem a dušeným zelím) za 85 Kč. b) minutky 150 g, např. přírodní kuřecí plátek s rokforovou omáčkou za 95 Kč, kuřecí nudličky se zeleninou ve stejné cenové relaci nebo vepřová kotleta s restovanou cibulkou se sázeným vejcem za 99,-Kč. c) skupina salátů je zastoupena třemi druhy - klasickým šopským za 65 Kč a dvěma saláty v ceně 90 Kč, jeden je zeleninový s kuřecími nudličkami a bagetkou, druhý je z grilované zeleniny připravovaný v peci s bagetkou. 49

d) pizza o průměru 32 cm je nabízena v sortimentu dvanácti druhů v cenovém rozmezí od 75 do 125 Kč. Jako příloha jsou strávníkům podávané hranolky, krokety, americké či vařené brambory, houskové nebo bramborové knedlíky v gramáži 200 g, popř. 4 ks bramboráků nebo grilovaná zelenina. Restaurant pochopitelně nabízí i široký výběr nealkoholických a alkoholických nápojů, jako je limo, pivo, víno, sekt, likéry, destiláty, energetické nápoje či káva [13].

6.2 Základní informace o používaných cyklotrasách Víkendové putování po barokních památkách severu východních Čech využívá stávající sítě cyklotras v ČR i jiné dopravní infrastruktury, po které jsou cyklotrasy vedeny. Ty využívají zpravidla silnic III. třídy, popř. silnic II. třídy, místních a účelových komunikací, lesních a polních komunikací a pěšin, které mají lehkou, střední, ale i těžkou obtížnost. Protože cyklotrasy vedou převážně po silnicích, je jejich povrch zejména asfaltový, na řadě míst, zpravidla na silnicích III. třídy, je však značně rozbitý, kdy se jedná o rozpraskané části vozovky při krajnicích. Mezi další povrchy, se kterými se může cykloturista setkat, jsou kostky, šotolina, cementobeton, štěrkodrť, štěrkopísek, písek, zpevněný i nezpevněný povrch polních a lesních cest. Proto doporučuji spíše kola treková, popř. horská. Všechny trasy jsou situovány do tří turistických oblastí ČR – 23 Podzvičinsko, 24 Kladské pomezí a 25 Hradecko.

Turistické oblasti ČR

Zdroj:www.cyklotrasy.cz/encyklopedie/objekty1.phtml?id=115042 50

7 Harmonogram cyklotras včetně cenové kalkulace Cykloturistické putování s kulturní dimenzí po barokních památkách severu východních Čech je podle výsledků dotazníkového šetření naplánováno primárně jako třídenní víkendová akce (pátek-neděle), nicméně může se uskutečnit i v jiných třech dnech jakéhokoliv týdne v rozmezí měsíců duben-září. Příznivé počasí pro jízdu na kole je totiž základní podmínkou úspěšnosti tohoto cyklovýletu. Z výsledků dotazníkového šetření je patrné, že respondenti dávají přednost zvlněnému terénu střídajícímu roviny s kopci a sjezdy a zároveň projevili zájem trávit takový typ cyklovýletu s přáteli. Protože se barokní památky severu východních Čech nacházejí nejen na rovinatém Hradecku, ale také na kopcovitém Podkrkonoší a zejména kopcovitém a od centra cyklovýletu značně vzdáleném Broumovsku, navrhuji absolvovat cyklovýlet v menší, optimálně ve čtyřčlenné mužské ekipě, a to i z toho důvodu, že pro ubytování jsem před rodinným penzionem upřednostnila skromnější spartánskou velkou buňku v autokempu se čtyřmi lůžky, kuchyňským koutem a lednicí v autokempu. Navíc v dotazníku kromě jednoho všichni muži projevili zájem o cyklovýlet s kulturní tématikou a 64,5% z nich odpověděla kladně i na nabídku monotématu baroka. Byla jsem si vědoma, že především cyklovýlet za krásami kláštera v Broumově bude fyzicky náročná cyklotúra, a bylo to právě přes 30 procent mužů, kteří odpověděli, že jsou schopni a ochotni ujet až 80 a více kilometrů.

7.1 První den Páteční den je v podstatě složen ze dvou základních částí, tj. příjezd a ubytování v autokempu a první, kilometrově kratší seznamovací okružní vyjížďka po nejbližších barokních pamětihodnostech. Plán příjezdu celé skupiny jedním osobním automobilem s příčníkem 1,4 m pro čtyři kola počítá se 16. hodinou. Jedna hodina je vyhrazena k administrativním účelům, kam spadá přihlášení se na recepci, zaevidování údajů do knihy hostů, zaplacení pobytu a vyzvednutí si dokladu o zaplacení a klíčů od ubytovacího zařízení, včetně povolenky volného průjezdu autokempem, kterou si řidič osobního automobilu připevní na viditelné místo v oblasti palubní desky. Poté se cykloturisté ubytují a zkontrolují a připraví svá jízdní kola na první vyjížďku.

51

Na 17. hodinu je připravena téměř dvacetikilometrová trasa. Cyklisté nejprve vyjedou z autokempu doleva po silnici II. třídy č. 325 jeden kilometr do centra obce Velký Vřešťov. Na náměstíčku odbočí doprava na cyklotrasu č. 4085 (též č. 4271), po níž projedou přes Malý Vřešťov a poté lesní cestou, na některých místech zpevněnou štěrkem, se po 2,5 km dostanou na silnici III. třídy 2852, po které po odbočení vlevo pokračují po cyklotrase č. 4085 po asfaltovém, dosti nekvalitním povrchu 1,4 km k odbočce k osadě Chotěborky. U odbočky je venkovní nekryté posezení s mapou Podkrkonoší. Po odbočení vpravo a po ujetí 300 m cyklotrasy č. 4116 se dostanou na náves, která je centrem osady patřící místopisně k nedaleké obci Vilantice. A tady jakoby se zastavil čas a návštěvník se ocitá v idylickém prostoru nepatřícím do 21. století. Zde je první, asi půlhodinová zastávka k prohlídce barokních památek lokalizovaných na severu východních Čech. Uprostřed návsi stojí barokní pískovcový sloup se sochou sv. Jana Nepomuckého. Z jedné strany návsi stojí rodný dům F. X. Duška, přítele W. A. Mozarta, na opačné straně mohou cykloturisté nejprve obdivovat kamenný barokní portál s polychromovaným reliéfem Nanebevstoupení Panny Marie8, kterým vstoupí na místní hřbitov, v jehož centru stojí barokizovaný kostel Nanebevzetí Panny Marie. Ten není primárně určen jako prohlídkový objekt, protože stále slouží k bohoslužebným účelům římskokatolické farnosti ve Dvoře Králové n. L., a také jako koncertní síň tradičního „Hudebního léta v Chotěborkách.“ Jen ve zcela výjimečných případech a po několika měsících jednání se správou farnosti je umožňována exkurze, např. pro žáky základních škol. Proto návštěvníci mohou obdivovat objekt kostela pouze z vnějšku spolu s prohlídkou místního hřbitova s náhrobníky bývalých majitelů panství zabudovaných přímo do opukové zdi hřbitova. Před hřbitovem, vedle portálu stojí dřevěná zvonice, která sice není barokního původu, ale tvoří nedílnou kompoziční sestavu s celou návsí, kterou doplňuje ještě bývalá fara a škola.

___________________________________________________________________________ 8

čelní pohled na portál hřbitova v Chotěborkách; zdroj: foto autorka 52

Několik kroků od hřbitova, vlevo od portálu, na rozcestníku turistických cest, je krásný výhled

po

okolní

krajině

až

ke

Zvičině9.

Po prohlídce pokračují cykloturisté po cyklotrase č. 4116 po nezpevněné polní cestě asi 750 m, aby se dostali na silnici II. třídy č. 285, po které cyklotrasa pokračuje do obce Hustířany. Zde zatočí vpravo, opustí cyklotrasu a projedou 500 m téměř celou obcí po asfaltové místní komunikaci. Před koncem obce prudce odbočí vpravo na cyklotrasu č. 4270, někdy zvanou Hankova stezka (cesta), která se nachází na silnici III. třídy č. 2857. Po ujetí šesti kilometrů po nepříliš kvalitní asfaltové vozovce dorazí cykloturisté do obce Lužany. V té chvíli mají z Chotěborek ujeto asi 8,5 km. Na začátku Lužan opět cykloturisté musí odbočit vpravo na cyklotrasu č. 4271 vedoucí po asfaltové silnici III. třídy č. 2852 do Jeřiček. Na křižovatce před Jeřičkami se odbočí vlevo stále po silnici III. třídy č. 2852. Po 1,5 km přijedou cyklisté na silnici II. třídy č. 325, zatočí vpravo a po 1,5 km dojedou po necelé hodině a tři čtvrtě zpět do autokempu ve Velkém Vřešťově z opačné strany, než na kterou vyjeli. Pátek: Autokemp Velký Vřešťov – Chotěborky a zpět Poř.

Trasa

1.

Autokemp – centrum Vel. Vřešťova Vel. Vřešťov - Chotěborky

2. 3. 4.

Prohlídka barokních památek Chotěborek Chotěborky - Hustířany

5. 6. 7.

Hustířany - Lužany Lužany - Jeřičky Jeřičky - autokemp

Č. cyklotrasy

4085 (4271)

Povrch a č. silnice

Počet km

Čas

asfalt, II. tř. č. 325

1

3 min

lesní cesta, občas štěrk, asfalt, III. tř. č. 2852

4

17 min 30 min

4116 4270 4271

polní cesta, asfalt, II. tř. č. 285 asfalt, III. tř. č. 2857 asfalt, III. tř. č. 2852 asfalt, III. tř. č. 2852, II. tř. č. 325

Celkem:

2,5

10 min

6 2,1 3

20 min 8 min 11 min

18,6

1,39 h

__________________________________________________________________ 9

výhled z rozcestníku v Chotěborkách; zdroj: foto autorka 53

Měřítko 1:47 000, zdroj www.mapy.cz

Po příjezdu do autokempu bude následovat teplá sprcha a večeře v místní restauraci pouze s krátkým posezením, protože v sobotu bude následovat nejdelší „královská“ etapa. Navíc na cykloturisty číhá nebezpečí v programu pátečních večerů, které probíhají jako „pivní“, kdy jeden z podávaných druhů je za sníženou cenu. Cenová kalkulace – pátek: Ubytování 441,-Kč za noc, na jednu osobu Poplatek za osobu a noc Umístění automobilu v autokempu na den 20,-Kč, na jednu osobu Žeton na teplou sprchu Paušální poplatek za elektrickou přípojku na den 60,-Kč, na jednu osobu Povlečení za jednu postel Celkem za pátek za 1 osobu (bez večeře a občerstvení)

54

110, 25 Kč 26,00 Kč 5,00 Kč 23,00 Kč 15,00 Kč 30,00 Kč 209,25 Kč

7.2 Druhý den Cykloturistické účastníky poznávacího výletu čeká nejdelší a profilově nejnáročnější část, kterou rozdělím na tři části. V té první najedou cyklisté kolem 75 kilometrů z místa ubytování do Broumova. Po prohlídce kláštera odjedou vlakem do Jaroměře s přestupem ve Starkoči, odkud se opět na kole po necelých dvaceti kilometrech vrátí zpět do autokempu ve Velkém Vřešťově. Budíček je naplánovaný na půl sedmou. V následující hodince musí cykloturisté zvládnout ranní hygienu, snídani, popř. přípravu svačiny, nutné strečinkové protažení a kontrolu jízdního kola. Vlastní odjezd je v 7.30 hodin. Protože nejnáročnější úseky čekají na cyklisty zejména ve druhé polovině této první části, zvolím pro rychlejší rozjezd ze včerejšího dne známou část cesty od autokempu přes Velký a Malý Vřešťov po cyklotrase 4085 (též 4271), která po odbočení vlevo pokračuje po asfaltové silnici III. třídy č. 2852 do obce Vilantice. Zde odbočíme vpravo na silnici II. třídy č. 285. Cesta dlouhá 5,5 km trvá kolem dvaceti minut. Po projetí obcí, stále pokračujíc po cyklotrase 4085, odbočíme vlevo na klasickou silnici III. třídy 2854 s řadou rozbitějších úseků. Povrch vozovky se k lepšímu výrazně mění v obci Dubenec. Při výjezdu z této obce ve směru na Hřibojedy dojde ke krátkému zastavení a vnější prohlídce barokního kostela sv. Josefa10, o jehož obnovu se postarali jezuité, kteří rozhodli o zásadní přestavbě, která dokázala začlenit zbytky lodi staršího kostela a dodala kostelu moderní architektonický výraz. Výstavba začala 7. července 1736 a 6. srpna téhož roku se konala velká slavnost, při níž byl položen základní kámen superiorem ze Žírce, páterem Paullusem Treiflingerem. Dva roky poté byl na báni kostela usazen měděný kříž a kostel byl slavnostně vysvěcen.

Jedná

o

jednolodní

stavbu

s

mohutnou,

naddimenzovanou věží v ose průčelí, která je dominantou širokého okolí. Na sochařské výzdobě interiéru se podílel Jiří František Pacák z Litomyšle, který byl hlavním sochařem žíreckých jezuitů. Biskupství o kostel ztratilo zájem již na počátku 90. let, proto je v současné době v péči obce a minimálně třikrát do roka se v něm pořádají kulturní akce a koncerty [14]. ____________________________________________________________________ 10

barokní kostel sv. Josefa v Dubenci; zdroj: www.panoramio.com 55

Trasa poté pokračuje nadále po cyklotrase č. 4085 přes Hvězdu a Hřibojedy po silnici III. třídy č. 2854 do Žirče, který je součástí Dvora Králové n. L. Zejména po projetí Hřibojedy si cyklisté musí dát pozor na prudší sjezd nad žirecké vlakové nádraží plné serpentin. Cykloturisté mají za sebou zhruba hodinu cyklovýletu a najeto asi patnáct kilometrů. V Žirči mají v itineráři necelou půlhodinovou zastávku v kostele sv. Anny, který je součástí Domova sv. Josefa, což je první a zatím jediné zařízení pro nemocné roztroušenou sklerózou. Vstup do kostela je možný kdykoli přes kapli sv. Odilona, kde je možné ve vestibulu zakoupení i menšího občerstvení včetně automatu na kávu. Historie kostela sv. Anny v Žirči11, který nechali postavit jezuité, se začala psát kolem roku 1668. Kostel dostavěný v roce 1703 je barokní s prvky ranného, vrcholného i pozdního baroka, pouze kazatelna v kostele je rokoková. V kostele je umístěn velký dřevěný oltář od Jana Suchardy z Nové

Paky

s doplňky

bratří

Millerových,

Jana

a Františka, žíreckých rodáků a vídeňských umělců z roku 1839. Zvláštností kostela je obraz nad oltářem, který se dá měnit podle liturgického období. Hlavním obrazem je patronka kostela sv. Anna. K dalším patří Neposkvrněné početí Panny Marie, Narození Panny Marie, Nanebevzetí Panny Marie, v době postní pak Kristus na kříži. V době vánoční jsou k dispozici figurální scény Narození Páně, Obřezání Páně a Příchod Tří králů. Vše znázorňují ustrojené sochy 1 m vysoké; v době velikonoční je tu slavné Zmrtvýchvstání. Velmi zajímavým prvkem jsou varhany, které byly postaveny v roce 1829 a jsou jedním z největších dochovaných nástrojů regionální varhanářské dílny J. A. Bartha, který patřil k nejprogresivnějším varhanářům v celém českém teritoriu a který právě tímto nástrojem značně předběhl svou dobu. O tom svědčí zejména tónový rozsah manuálů a šestnáctistopový hlas v hlavním stroji. Svým charakterem je nástroj jedním z prvních tzv. přechodových stylových typů mezi varhanářstvím barokním a romantickým. Varhany jsou zapsány v seznamu národních movitých památek. Na kůru kostela se nachází opravdový skvost, přímo světový unikát, barokní zvonkohra (glokenklavir). Mezi znalci není známo, že by se podobný nástroj někde dochoval. ______________________________________________________________________ 11

kostel sv. Anny, součást Domova sv. Josefa v Žirči; zdroj:www.turistika.cz 56

V roce 2009–10 byla zvonkohra restaurována a při té příležitosti proběhlo dohledání původu. Nástroj si objednal 6. dubna roku 1732 František Antonín hrabě Špork u slezského varhanáře Johana Michala Rödera [15]. Po prohlídce kostela sv. Anny pokračuje cyklovýlet ze Žirče mimo cyklotrasu asfaltovou spojkou III. tř. č. 29925 v délce dva kilometry. Z ní cyklisté odbočí vpravo na silnici II. třídy č. 299 vedoucí ze Dvora Králové n. L. do Choustníkova Hradiště. Postupně dochází ke změně z dosavadního zvlněného profilu tratě do typu rovinatého, stále asfaltového. Před vlastní obcí, po odbočení vpravo vjíždějí cyklisté na silnici I. třídy č. 37, po které projedou obcí. Při průjezdu míjí po levé ruce místní pozdně barokní kostel Povýšení svatého Kříže postavený v letech 1760–1770 podle plánů trutnovského stavitele Leopolda Niederröcka z finančních prostředků J. Ch. Sweerts-Sporcka [16]. Za obcí se odbočí vlevo na cyklotrasu č. 4098 vedoucí po silnici II. třídy č. 307. Po ní cykloturisté projedou obcí Vlčkovice v Podkrkonoší a dojedou do Chvalkovic. Zde opouštějí po ostrém odbočení vlevo cyklotrasu, a po silnici III. třídy č. 3045 míří z Chvalkovic přes Újezdec do Hořiček. Jedná se o zhruba dvacetiminutový, 4,5 kilometrový úsek s pozvolným stoupáním. Při kopcovitém příjezdu do Hořiček, odbočují vlevo na silnici II. třídy č. 307, po které vede cyklotrasa č. 4097. Po ní stále pokračují v jízdě do kopce až na náměstíčko, kde před základní školou I. stupně sjíždějí z cyklotrasy odbočením vpravo a po zhruba sto metrech opět vpravo ve směru na Červený Kostelec po silnici III. třídy č. 3043. Kvalita silnic na Náchodsku se výrazně mění k lepšímu oproti Trutnovsku, a to i na silnici III. tř. č. 3049, na kterou po odbočení vlevo zahnou cyklisté za obcí Slatina nad Úpou. Po ní se dojede až do Červeného Kostelce. Při příjezdu do Kostelce mají cyklisté za sebou něco málo přes 40 km a na hodinkách kolem tři čtvrtě na jedenáct. Po krátkém průjezdu městskými ulicemi po místních komunikacích ulicemi Českoskalickou a Sokolovskou se cyklisté dostanou po odbočení vpravo na silnici I. tř. č. 14 a po 30 m zastaví před jednolodním kostelem sv. Jakuba Většího12, kde dojde k menší, asi patnáctiminutové zastávce na občerstvení a vnější prohlídku kostela, který byl barokně přestavěn v letech 1744–1754 královéhradeckým stavitelem Františkem Kermerem snad ve spolupráci s Kiliánem I. Dientzenhoferem na náklady Octavia Piccolominiho [17]. ______________________________________________________________________ 12

barokní kostel sv. Jakuba většího v Červeném Kostelci; zdroj: www.farnostck.cz 57

Kolem jedenácté hodiny dopolední pokračují cyklisté po ulici Boženy Němcové ve směru na Horní Radechovou. Krátce pokračují po silnici I. tř. č. 14, aby poté ostře odbočili vpravo mimo centrum města, nejprve po silnici III. třídy č. 3039 po cyklotrase č. 4095. Cyklisté minou po levé ruce Brodský rybník a po pravé ruce rekreačně využívaný rybník Špinka. Po projetí Zábrodím vybočí z cyklotrasy vlevo a pokračují po silnici č. 3039. Zde krátce po odbočení vpravo projíždějí Horní Radechovou po silnici I. třídy č. 14, ze které prudce odbočí vlevo na Slavíkov. Následuje těžší profil po silnici III. tř. č. 3034 střídající kopcovitý asfaltový terén s prudkými, mnohdy serpentinovými sjezdy, které vyžadují jezdcovo maximální soustředění. Po padesátiminutové jízdě z Červeného Kostelce již projíždějí cyklisté městem Hronov. Po jeho průjezdu, kde jsou cyklisté směrováni ukazateli na Polici nad Metují, najíždějí na cyklotrasu č. 22 vedoucí po krásné asfaltové silnici II. třídy č. 303. Na rozdíl od Hronova, kde musejí cyklisté projet centrem města včetně Jiráskova náměstí se stejnojmenným divadlem, je průjezd Policí jednodušší, neboť město v podstatě jen krátce objíždí, kdy na Masarykově náměstí na kruhovém objezdu vyjíždějí druhým výjezdem. Již od Hronova cykloturisté projíždějí územím CHKO Broumovsko. Jedná se o příjemnou jízdu po kvalitním povrchu údolím řeky Metuje, kterou oboustranně lemují zalesněné hornatiny. Od Velkých Petrovic nahrazuje Metuji říčka Ledhujka. Asi 3 km za Policí ve směru na Broumov zastaví cyklisté na oběd v restauraci U generála Laudona. V této chvíli jsou na trase i s přestávkami a prohlídkami téměř pět hodin a v sedle kola mají odšlapáno necelých 65 km. Obsah menu z jídelního lístku, ze kterého si cykloturisté mohou vybrat, je k dispozici v Příloze F. Po třičtvrtěhodinovém odpočinku ve formě oběda vyrazí cyklisté na poslední, asi desetikilometrový úsek mezi Pěkovem a Broumovem stále po silnici II. třídy č. 303, která asi ve 2,5 kilometrovém úseku vede po cyklotrase č. 4000. Při příjezdu do Broumova směřuje trasa do centra po kamenných kostkách až na Mírové náměstí, kde ihned odbočí vlevo a po cca 150 m přijedou přímo k fortně Broumovského kláštera, kde od 14. hodin začne „Kostýmová prohlídka“, tj. základní prohlídkový okruh, kde na návštěvníky čeká bohatě barokně zdobený klášterní kostel sv. Vojtěcha, následuje návštěva sakristie a klášterní knihovny, kde se nachází tisíce historických knih a jako poslední místnost, která je součástí prohlídky je refektář, bývalá klášterní jídelna, ve které je vystavena kopie Turínského plátna, která je jedinou ve střední Evropě severně od Alp a říká se, že ze 40 kopií na celém světě patří k té nejvydařenější. Kostýmová prohlídka spočívá v tom, že doprovázejícím bude mnich nebo jeptiška. Díky zvýhodněnému vstupnému mohou návštěvníci nahlédnout do podzemí kláštera, kde se nachází výstava mumií původně 58

pocházejících z farního kostela sv. Prokopa ve Vamberku. Mumie pocházejí ze 17. a hlavně z 18. století a ve sklepeních kláštera se jich nachází 3413. Po více než hodinové prohlídce vyjedou cyklisté na Mírové náměstí, kde uprostřed stojí morový sloup14, který je dílem Jana Brokoffa z roku 1706. Dvousoší na vrcholu bylo vytvořeno roku 1728. Na díle se podílel i syn Michal Jan Josef Brokoff. Sloup stojí na podnoži vysoké 2,8 m, v ní jsou ve výklencích umístněny sochy světců. Na severní straně sv. Scholastika, na jihu sv. Benedikt, na východě sv. Vintíř a na západě sv. Prokop. Nad každým z výklenků je andílek se štítem. Nápis na štítcích dává dohromady: "IN GLORIAM /ET HONOREM /SANCTAE /MARIAE", což ve volném překladu znamená ke slávě a cti svaté Marie. Na rozích podnože stojí sochy sv. Václava, sv. Vojtěcha, sv. Markéty a sv. Hedviky. Na podstavci je další 2,6 metrů vysoký sokl. Z něho vychází dvanáctimetrový šroubovitý sloup s atickou patkou, barokně-korintskou hlavicí a šroubovitým dříkem. Na vrcholu stojí socha Panny Marie s Ježíškem [18]. Z náměstí sjedou do ulice Obránců míru na Malé náměstí navazující na ulici V Kopečku, kde se krátce zastaví u barokního kostela sv. Václava. Ten byl postaven podle projektu K. I. Dienzenhofera po roce 1729 na místě kostela broumovských protestantů. Je to jeho nejmenší církevní stavba o šíři 7 m a délce 11 metrů. Fresky uvnitř kostela jsou pracemi slezského malíře Felixe Antonína Scheffera z roku 178415. Jejich prohlídka je však možná pouze při pravidelních čtvrtečních mších [19]. Po sjezdu zabočí cyklisté na ulici Přadláckou, po dvěstě metrech se stočí vpravo na autobusové nádraží, kterým projedou na železniční stanici Broumov. Odtud v 16,02 odjedou vlakem do Jaroměře s přestupem ve Starkoči.

____________________________________________________________________________________________________________ 13

nádvoří Broumovského kláštera s kostelem sv. Vojtěcha; zdroj: www.turistika.cz

14

Brokoffův morový sloup na Mírovém náměstí v Broumově; zdroj: www.turistika.cz

15

barokní kostel sv. Václava na ulici V Kopečku v Broumově; zdroj: www.turistika.cz 59

stanice Broumov

příjezd

odjezd 16.02 h

spoj Sp 1763

Starkoč

17.17 h

17.21 h

R 922 Metuje

Jaroměř

17.40 h

poznámka rozšířená přeprava spoluzavazadel, především jízdních kol rozšířená přeprava spoluzavazadel, především jízdních kol úschova během přepravy, možnost rezervace místa pro jízdní kolo

Zdroj: www.idos.cz

Cesta vlakem trvá celkem 1 hodinu a 38 minut. Nejprve spěšným, s rozšířenou přepravou jízdních kol jeden a čtvrt hodiny z Broumova do Starkoče, kde vlak po padesáti kilometrech jízdu končí. Poté cykloturisté přestoupí na rychlík č. 922 Metuje jedoucí z Trutnova do Prahy. V tomto vlaku mají cyklisté možnost, kromě služby s rozšířenou přepravou kol, si kola podle přepravního řádu uschovat za jednorázové úschovné 10 Kč pod kuratelu průvodčího [20]. Po 18 km a 19 minutách je vlak v Jaroměři. Od železniční stanice v Jaroměři čeká na cykloturisty ještě závěrečná, asi hodinová část celodenní náročné etapy. Nejprve se po 300 m po místní komunikaci dostanou na kruhový objezd na silnici I. tř. č. 33 (E 67), na kterou se dostanou po odbočení vpravo prvním výjezdem. Po pěti stech metrech na dalším kruhovém objezdu sjedou třetím výjezdem na silnici I. tř. č. 37, aby opět po pěti stech metrech na křižovatce odbočili vlevo ve směru na Velichovky po silnici II. tř. č. 285. Zde najedou na cyklotrasu č. 4116, která vede po silnici č. 285 do Hustiřan, místní části Velichovek. Před touto osadou odbočí z cyklotrasy vlevo, po místní komunikaci projedou obcí, za kterou zatočí vpravo na již z předchozího dne známou cyklotrasu č. 4270, aby se přes Lužany a Jeřičky dostali zpět do svého prozatímního domovského sídla v autokempu Velký Vřešťov mezi 18.35 až 18.45 hodin.

60

Sobota: Autokemp Velký Vřešťov – Broumov a zpět Poř. 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10.

11.

12.

13. 14. 15. 16. 17.

Trasa Autokemp-centrum Vel. Vřešťova Vel. Vřešťov-Vilantice Vilantice - Dubenec Prohlídka kostela sv. Josefa v Dubenci Dubenec-Žireč Prohlídka kostela sv. Anny a občerstvení v Žirči Žireč-Choustníkovo Hradiště Choustníkovo HradištěChvalkovice Chvalkovice-Hořičky přes Újezdec Hořičky-Červený Kostelec

Prohlídka kostela sv. Jakuba většího v Červeném Kostelci a občerstvení Červený Kostelec - Hronov

Hronov-Police nad Metují (Pěkov) Oběd v Pěkově U generála Laudona Pěkov-Broumov

19. 20.

Prohlídka kláštera a mumií Prohlídka morového sloupu na Mírovém náměstí Mírové náměstí v Broumověželezniční stanice v Broumově s krátkou zastávkou u kostela sv. Václava Broumov-Jaroměř Jaroměř-Hustiřany

21.

Hustířany-Lužany

22. 23.

Lužany-Jeřičky Jeřičky- autokemp Velký Vřešťov Celkem:

18.

Č. cyklotrasy


Počet km 1

3 min

5,5

20 min

4085

lesní cesta, občas štěrk, asfalt, III. tř. č. 2852 asfalt, III. tř. č. 2854

1,6

6 min 10 min

4085

asfalt, III. tř. č. 2854

6,5

25 min 20 min

4

10 min

4098

asfalt, III. tř. č. 29925, II. tř. č. 299, I. tř. č. 37 asfalt, II. tř. č. 307

8,8

30 min

4,5

20 min

9,8

45 min

asfalt, II. tř. č. 325 4085 (4271)

4097 (pouze v obci Hořičky) 4090 (krátce ve Slatině n. Ú.), 4018 (těsně před Červeným Kostelcem)

asfalt, III. tř. č. 3045, II. tř. č. 304 asfalt, III. tř. č. 3043 a 3049, I. tř. č. 14

Čas

15 min

4095 (Červený Kostelec – Zábrodí) 22 (4020)

asfalt, III. tř. 3039 a 3034, I. tř. č. 14

11

50 min


12

40 min 45 min

4000 (pouze část)


10

50 min 70 min 10 min 15 min

4116 (úsek Velichovky – Hustiřany) 4270 4271

61

České dráhy asfalt, místní komunikace, I. tř. č. 33 (E67), I. tř. 37, II. tř. 285 asfalt, místní komunikace, III. tř. č. 2857 asfalt, III. tř. č. 2852 asfalt, III. tř. č. 2852, II. tř. 325

68 8,8

98 min 30 min

6

20 min

2,1 3

8 min 11 min

95,6 na kole, 68 ČD

11,07 h (z toho 1, 38 h vlakem]

62

63

64

Měřítko 1: 47 000, zdroj www.mapy.cz (poslední mapa, měřítko 1: 96 000) Po fyzicky náročném dni využijí cykloturisté jistě možnosti vysprchování v teplé vodě, kterému může za příznivých klimatických podmínek předcházet uvolnění unavených svalových skupin koupelí ve Vřešťovském rybníku. Poté může následovat odpočinková část spojená s gurmánským zážitkem ve formě např. selete na grilu. Nadstavbou jsou pak pravidelné sobotní programy doprovázené zpravidla živou hudbou. Večerka je podle individuálních možností a schopností jednotlivce. Cenová kalkulace – sobota: Poplatek za osobu a noc Umístění automobilu v autokempu na den 20,-Kč, na jednu osobu Žeton na teplou sprchu Paušální poplatek za elektrickou přípojku na den 60,-Kč, na jednu osobu Zvýhodněné vstupné (Kostýmní prohlídka + mumie) Společná jízdenka Broumov – Jaroměř 273,-Kč, na jednu osobu cca Kolo jako spoluzavazadlo Příplatek za úschovu kola ze Starkoče do Jaroměře Celkem za sobotu za 1 osobu (bez snídaně, oběda, večeře a občerstvení)

26,00 Kč 5,00 Kč 23,00 Kč 15,00 Kč 129,00 Kč 68,00 Kč 35,00 Kč 10,00 Kč 311,00 Kč

7.3 Třetí den V nedělní etapě čeká na klienty cykloturistiky s barokní dimenzí trojí zastavení: Braunův Betlém, hospital Kuks a zámecká kaple ve Smiřicích. Budíček stanovím na osmou hodinu s výjezdem v 9.00 hodin. 65

Prvních dvanáct kilometrů poslouží k volnějšímu rozjezdu po známé cyklotrase č. 4085 z Velkého Vřešťova do Hřibojed. Po projetí touto obcí narazí cyklisté po několika stovkách metrů na pravé straně na asfaltové parkoviště sloužící motoristům k zaparkování jejich vozidel, popř. větším výpravám k zaparkování autobusů. Odtud vede lesní cesta, zprvu asfaltová, později nezpevněná s řadou kořenových výstupů z okolních stromů. Po pravé ruce cestu lemují ve vzdálenosti asi 50 m pískovcové skaliny bývalého lomu. Trasu k první Braunově soše v přírodě projde pěší turista do 15 minut. Cykloturisté ji mohou sjet na kole za kratší čas, ale hrozí případná kolize s pěšími návštěvníky, někdy i s kočárky, proto je lepší kolo vést. Ojedinělý Braunům Betlém je pozoruhodnou barokní památkou, kterou najdeme asi tři kilometry západně od Kuksu. Sochařská rezervace, která nese jméno po svém autorovi Matyáši B. Braunovi (1684-1738), je považována za špičku evropského barokního sochařství v plenéru. Braunův Betlém je všem návštěvníkům stále volně přístupný. Vznikl na popud Františka Antonína Šporka na přelomu 20. a 30. let 18. století a záhy se stal místem odpočinku a kočárových vyjížděk Šporkových hostů, kteří jej navštívili na Kuksu. Galerie plastik a reliéfů tesaných přímo do skály představuje biblické postavy a scény. Svůj název Betlém získala díky ústřednímu motivu zrození Ježíše. Do širokého povědomí vstoupil Braunův Betlém až ve 20. století s činností Klubu českých turistů ze Dvora Králové nad Labem, jehož zásluhou se postupně z tichého lesního zátiší stalo oblíbené výletní místo. V roce 1970 byl Braunův Betlém16 prohlášen za kulturní památku a v roce 2000 byl zapsán na seznam UNESCO mezi sto nejohroženějších památek světa. Od roku 2001 je soubor soch prohlášen za Národní kulturní památku. Návštěvník zde najde, kromě jiného, např. Poustevníka Onofria z roku 1726, Vidění sv. Huberta zhotoveného před rokem 1725, Studnu Jákobovu z roku 1729, ale především Narození Páně a příjezd tří králů zpracovávaný mezi lety 1717–1732. Braunův Betlém lze projít lehkou procházkou a prostřednictvím informačního panelu se seznámit s historií neopakovatelného lesního zátiší. ________________________________________________________________________ 16

poustevník Juan Garinus s jeskyní; zdroj: foto autorka

66

Čas prohlídky se odvíjí od individuálních sil návštěvníka, ale běžně trvá kolem 30 minut [21]. Cykloturista vodí kolo s sebou, nebo ho odloží u odpočívadla a obejde si celý prostor bez kola. Z Braunova Betléma cykloturisté pokračují po šotolinové žlutě turisticky značené cestě lesním terénem přes vyhlídku na Šporkovo panství kolem železniční stanice Kuks přímo k hospitalu Kuks o celkové délce 3,2 km. Cesta se dá projet na kole, projít pěšky nebo zkombinovat oba způsoby. V neděli je barokní objekt, bývalý zaopatřovací ústav pro vojenské vysloužilce se špitálem a konventem milosrdných bratří u Nejsvětější Trojice otevřen od dubna do října včetně od 9 až 17 hodin. Podle mého itineráře by k hospitalu měli cykloturisté dorazit kolem tři čtvrtě na jedenáct a v celou začíná nabízená prohlídka tří základních prohlídkových okruhů. Hlavní prohlídkový okruh vede do vnitřních prostor kukského špitálu, mj. do bývalého hlavního nemocničního sálu, kostela Nejsvětější Trojice17, sakristie nebo barokní lékárny U Granátového jablka. Na modelu kukského údolí poznají návštěvníci historii unikátního barokního komplexu, obrazová výzdoba přibližuje taktéž osobnost zakladatele Kuksu Františka Antonína Šporka a jeho rodiny či osudy milosrdných bratří, pečovatelů kukského hospitalu. V lapidáriu spatří originály alegorií Ctností a Neřestí od nejvýznamnějšího barokního sochaře Matyáše Bernarda Brauna, jejichž kopie si po prohlídce mohou návštěvníci znovu prohlédnout ještě v plenéru. Délka této základní prohlídky je 55 až 65 minut. Na ni může bezprostředně navázat návštěva hraběcí hrobky, kde se návštěvníci v nezvyklém prostoru seznamují s architekturou krypty kostela Nejsvětější Trojice a s historií pochovaných členů šporkovského rodu. Délka prohlídky je odhadovaná na deset minut. Třetí částí kukské prohlídky je návštěva Českého farmaceutického muzea, kde je v šesti místnostech střediska Farmaceutické fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové, představen vývoj lékáren od baroka do 20. století.

_________________________________________________________________________ 17

kostel Nejsvětější Trojice v komplexu kukského hospitalu; zdroj: foto autorka

67

Expozice přibližuje i další odvětví farmacie, např. výzkum, laboratorní i tovární výrobu a kontrolu léčiv a přípravků, farmaceutický velkoobchod, školství nebo vojenskou farmacii. Vystaveny jsou soubory léčiv rostlinných, minerálních a chemických i živočišných, jako jsou švábi, stonožky, mumie a jiné. Svým výtvarně estetickým provedením zapůsobí na návštěvníky muzea hmoždíře, reliéfy, obrazy a lékárenské nádoby stojatky. Návštěvník si může osobně vyzkoušet i roli lékárníka a rozmělňovat léčiva v třence, vyrábět tablety či vylisovat čípky, anebo ve výdejním boxu číst recepty, vydávat léky a podávat rady o jejich užívání. Tato část zabere návštěvníkovi asi 25–35 minut, což znamená, že celková délka návštěvy na Kuksu je kolem 1,5 hodiny. Před hospitálem stojí na terase pro milovníky baroka ještě alegorie osmera Blahoslavenství z dílny M. B. Brauna vytvořené po r. 1712. Vyjde-li se po pravé straně terasy vzhůru, jsou postavy od západu k východu v pořadí Blahoslavení čistého srdce se srdcem ve vyzdvižené pravici, Blahoslavení, kteří trpí pro spravedlnost nesoucí kříž na rameni, Blahoslavení, kteří lační po spravedlnosti s váhami v ruce, Blahoslavení

chudí

duchem

s korunou

a kalichem,

Blahoslavení

pokojní v brnění,

Blahoslavení milosrdní s dítkem a Blahoslavení lkající v opoře o kříž. Středovou sochou terasy je Náboženství, před nímž stojí empírová váza coby průduch chodby k hrobce pod terasou [8]. Nedělní trasa pokračuje pětisetmetrovým sjezdem od hospitalu přes labský můstek do obce Kuks, přímo proti baroknímu kaskádovému schodišti, které je tři metry široké o 52 stupních. Je zdobeno sochami chrlících Tritonů, také z Braunovy dílny, nad kaskádovitými žlaby, po nichž stéká přebytečná voda z kukského pramene18. Ve Šporkových dobách tu o slavnostech teklo víno. Odtud najedou cykloturisté na cyklotrasu č. 2, nazvanou Labská, ve směru Kuks-Jaroměř-Smiřice o délce 16 km. Trasa z Kuksu do Jaroměře je levobřežní a v podstatě kopíruje tok řeky, od které se výrazně odchyluje až v Jaroměři při objezdu Jaroměřského rybníku. _________________________________________________________________________ 18

bývalé zámecké kaskádové schodiště s Tritony; zdroj: cz.fotoalbum.eu

68

Poté vede po pravém břehu řeky Úpy. Na mostě v ulici Jaromírově se cyklisté dostávají na levý břeh až k soutoku Úpy a Labe. Labská cyklotrasa vede těsně při břehu řeky. Dvěstě metrů před ulicí 5. května odbočuje Labská doleva na místní komunikaci procházející Langiewiczovou ulicí navazující na most v ulici 5. května, Po ostrém odbočení vlevo přes most pokračuje Labská po levém břehu Metuje a za soutokem s Labem se cyklisté vrací přes železný mostek na ulici Průmyslové na pravý labský břeh. Odtud již cykloturisté pokračují stále v těsné blízkosti Labe přímo do Smiřic. Zde, po ostrém odbočení vpravo, najedou cyklisté v ulici Palackého na cyklotrasu č. 4166, která vede po asfaltové silnici III. tř. č. 3089 a dovede je přímo k zámecké kapli. Labská cyklostezka je jedna z nejnovějších a nejmodernějších u nás a proto přitahuje velké množství milovníků pohybu nejen na kolech, ale také pěší turisty nebo jezdce na in-line bruslích. Bývá proto zejména o víkendech a při pěkném počasí velice vyhledávaná, ale zároveň poměrně přeplněná. Přestože zámecká kaple Zjevení Páně ve Smiřicích19 patří do elitního souboru českých národních kulturních památek, jednak pro svoji unikátní architekturu v dynamickém barokním stylu, a také díky oltářnímu obrazu malíře Petra Brandla s tématem Klanění Tří králů, její návštěvnost je poměrně střídmá. Proto majitel, kterým je statutární město Smiřice, provádí tři základní typy prohlídek. Plánované, zpravidla s průvodci v dobových kostýmech, a prohlídky objednané, o délce 60 min. Oba typy prohlídek pak jsou zahrnuty do Kalendáře akcí, který je k dispozici na webových stránkách kaple. Pokud cykloturisté naplánují svůj cyklovýlet do Smiřic v souladu s termínem v Kalendáři akcí, mohou se připojit k jiným návštěvníkům. Existují však i mimořádné termíny po předchozí objednávce telefonem, emailem nebo písemnou formou. Město Smiřice však na každý kalendářní rok stanoví minimální počet osob, např. pro rok 2014 je to 20 osob. V současné době slouží kaple zejména jako koncertní sál nebo i jako nahrávací studio. Nejvýznamnější akcí jsou Smiřické svátky hudby pořádané každoročně od roku 2004 houslovým virtuosem Jaroslavem Svěceným [9].

_________________________________________________________________________ 19

barokní zámecká kaple Zjevení Páně ve Smiřicích; zdroj: www.hitradiomagic.cz 69

Po ukončení prohlídky, časově vyjádřeno kolem 13.15 h je čas na oběd, který si cykloturisté mohou dopřát téměř přes ulici v restauraci Městská Dvorana s nedělním provozem od 11–18 hodin. Jídelní lístek nabízí v menu jídla kuřecí od 85 Kč (řízek nebo játra) do 125 Kč (kuřecí nudličky v bramborákové kapse), jídla vepřová od 85 Kč (játra na roštu) do 135 Kč (panenka plněná anglickou slaninou) a jídla bezmasá sýrového typu nebo těstoviny či zeleninové saláty. Mimoto je možné se posilnit pizzou od 90 Kč (šunková) do 105 Kč (s kuřecím masem a špenátem nebo Quattro formaggi). Nechybí pochopitelně ani lístek nápojový v celé jeho šíři [22]. Po občerstvení následuje poslední část víkendového cyklopoznávání, a to návrat ze Smiřic do autokempu ve Velkém Vřešťově. Od restaurace projíždějí cyklisté po místní asfaltové komunikaci po Palackého ulici a po ulici Zemanově, kde vedou souběžně cyklotrasy č. 4166 a č. 4362. Ze Zemanovy ulice se odbočuje mírně vpravo do Hankovy ulice, kde již pokračuje pouze cyklotrasa č. 4362, a to i ulicí Cukrovarnickou, která cyklisty přivede do Holohlav, kde se zprava připojuje cyklotrasa č. 4252. Po odbočení vlevo se cyklisté dostávají na křižovatku se silnicí I. tř. č. 33 (E 67). Po jejím projetí pokračují stále po souběžných cyklotrasách č. 4362 a 4252 po silnici III. třídy č. 2857 do obce Habřina. Zde dojde k odbočení vpravo na silnici III. tř. č. 2852 ve směru Lužany. Na začátku obce v délce cca 500 m vede po silnici i cyklotrasa č. 4270. Po stále stejné silnice po odbočení vlevo najíždějí na cyklotrasu č. 4271 do Jeřiček. Odtud potom již po známé trase po ujetí posledních tří kilometrů dorazí cyklisté kolem třičtvrtě na čtyři do autokempu a ukončí svůj cyklovýlet.

70

"eděle: Autokemp Velký Vřešťov – Braunův Betlém – hospital Kuks – Smiřice a zpět

Poř.

Trasa

1.

Autokemp-centrum Vel. Vřešťova Vel. Vřešťov Vilantice Vilantice-Dubenec Dubenec-Hřibojedy Parkoviště u Braunova Betléma-Braunův Betlém Prohlídka Braunova Betlému

2. 3. 4. 5.

6.

7. 8.

9.

Braunův Betlémhospital Kuks Prohlídka hospitalu Kuks včetně dalších expozicí Kuks-Smiřice

Č. cyklotrasy

asfalt, II. tř. č. 325 4085 (4271) 4085 4085

11.

12.

13. 14. 15.

Prohlídka zámecké kaple Zjevení Páně ve Smiřicích Oběd v restauraci Městská Dvorana ve Smiřicích Smiřice-Habřina

Habřina-Lužany Lužany-Jeřičky Jeřičky-autokemp Velký Vřešťov Celkem:

lesní cesta, občas štěrk, asfalt, III. tř. č. 2852 asfalt, III. tř. č. 2854 asfalt, III. tř. č. 2854 asfalt, nezpevněná lesní pěšina nezpevněné lesní pěšiny, lesní, velmi nerovný terén šotolina (turistická cesta)

2 (Labská)

4166 10.


zpevněný povrch (asfalt, cementobeton), s kratičkými úseky stěrkodrťovými; v Jaroměři přejezdy přes silnice: a) I. tř. č. 33 (E 67) na ulici Náchodské b) II. tř. č. 285 na ulici Jaromírově c) II. tř. č. 299 na ulici 5. května; ve Smiřicích asfaltová silnice III. tř. č. 3089

Počet km

Čas

1

3 min

5,5

20 min

1,6 3,0 1,5

6 min 10 min 15 min

nespecifikováno

30 min

3,2

15 – 20 min 90 min

16

60 min

60 min

45 min

4116, 4362, 4252 část. 4270 4271

asfalt, místní komunikace, III. tř. č. 2857 asfalt, III. tř. č. 2852 asfalt, III. tř. č. 2852 asfalt, III. tř. č. 2852, II. tř. 325

71

8

30 min

3,4 2,1 3

15 min 8 min 11 min

48,3

cca 6,45 hod.

72

Měřítko 1:47 000, zdroj www.mapy.cz

73

I po poslední, závěrečné cyklovýpravě, může přijít na řadu teplá sprcha. Poté následuje vyklizení ubytovacího prostoru a odevzdání klíčů na recepci. Považuji za vhodné po skončení takové akce posedět chvíli při kávě v místním restaurantu a zhodnotit právě prožitý víkend na kole spolu s prožitkem z návštěv řady objektů barokní architektury a stavitelství severovýchodních Čech, kterou zde zanechali předchozí generace. Společným odjezdem se celá akce uzavře. Cenová kalkulace – neděle: Umístění automobilu v autokempu na den 20,-Kč, na jednu osobu Žeton na teplou sprchu Paušální poplatek za elektrickou přípojku na den 60,-Kč, na jednu osobu Prohlídka hospitalu Kuks Prohlídka hraběcí kobky v Kuksu Prohlídka Farmaceutického muzea v Kuksu Prohlídka kaple ve Smiřicích Celkem za sobotu za 1 osobu (bez snídaně, oběda a občerstvení)

5,00 Kč 23,00 Kč 15,00 Kč 70,00 Kč 30,00 Kč 40,00 Kč 50,00 Kč 233,00 Kč

Pokud sečtu výlohy jednotlivých dní, dojdu k částce 753,25 Kč na jednu osobu. Přidám-li odhadní ceny dvou snídaní po 70 Kč, dvou svačin ve stejné hodnotě, dvou večeří včetně pití po 200 Kč a dvou obědů ve stejné hodnotě, vychází mi celkové náklady, bez pohonných hmot na odjezd a příjezd a dalších možných nákladů (upomínkové předměty, placené fotografování v některých objektech, apod.), na částku cca 1 850 Kč. To znamená, že se klienti tohoto cyklovýletu vejdou do nejvíce preferovaného rozmezí (43,3%) daného v dotazníku v otázce č. 16, která zjišťovala, jaké náklady je cykloturista ochoten utratit za vícedenní cyklovýlet, tj. jeden až tři tisíce korun.

7.4 Shrnutí tras První trasa je svojí délkou, návštěvnickým cílem, profilem i krajinou kudy vede vysloveně pohodová. Minimální provoz, podvečerní čas v přírodní krajině vyvolává pitoreskní náladu, která je umocněná návštěvou chotěborské návsi, kde je na pár metrech čtverečních shromážděno několik barokních, ale i gotických památek. A k tomu ticho a klid srovnatelné s jihočeskými vesničkami. Zejména městský turista si tu musí připadat, jako by přijel do jiné časové dimenze. Nesrovnatelně náročnější je cyklotrasa směřující do velmi vzdáleného cíle, Broumovského kláštera. Hlavními charakteristickými rysy jsou délka tratě, kombinace střídání jízdy a zastavování se u řady památek, které jsou na trase a zejména profilově náročná trať na 74

Náchodsku a v CHKO Broumovsko. Motivační vzpruhou však může být jízda v přírodním, většinou venkovském prostředí po málo frekventovaných silnicích se střídajícím se profilem, někdy obohaceným dobrodružnými sjezdy, lemovaných lesnatým prostředím a samozřejmě pro obdivovatele barokní kultury jsou to potom architektonické a jiné skvosty, které tu zanechaly předchozí generace. Po odpočinkové jízdě vlakem pak už záleží na každém jedinci a jeho volních vlastnostech, v jaké pohodě dojede poslední část trasy. Jedná se profilově spíše o rovinatější úsek celodenní trasy a důležité je, že cykloturista není časově omezován. Na začátku třetí trasy se potřebují cykloturistovi nohy dostat „do tempa.“ Zhruba po necelé hodince se poté již zcela volně prochází Braunovým Betlémem. Jedná se o lesní prostředí vzniklé z bývalého pískovcového lomu. Nebezpečím může být nijak neupravovaný nerovný terén ze stromových kořenů. Lesním terénem, po turistické trase, se může kombinovat chůze s jízdou v lesním terénu směrem do Kuksu, kde je jízda opět nahrazena chůzí po hospitalu a jeho barokních „pokladech.“ Jízda po Labské cyklostezce je příjemná, rovinatá a svěží díky přilehlým vodním tokům a přirozenému přírodnímu prostředí, kde jedinou komplikací může být až přílišný počet jiných cyklomilců. Smiřický barokní epilog je nenáročný, ale o to více duševně oblažující. Domnívám se, že je tuzemskými návštěvníky neprávem poměrně dosti opomíjený.

8 Závěr Protože výstupem a hlavním cílem mé bakalářské práce je vytvoření vícedenní cyklotrasy po barokních památkách severovýchodních Čech, věnovala jsem se v teoretické části právě problematice vzniku a vývoje cyklistiky a cykloturistiky na našem území, a to v jeho nejranějších počátcích, aby bylo zřejmé, kdo byl pionýrem cyklistiky na našem území, jaké stroje se v počátcích cyklistiky používaly, a v neposlední řadě jsem se snažila zachytit i první cyklistický boom na našem území v době Rakouska-Uherska. V další části, sledujíc rozvoj cyklistiky a již existujícího pěšího turismu, jsem hledala počátky propojení těchto tehdy dvou na sobě nezávislých sekcí, které vedly ke vzniku cykloturismu. Tomuto odvětví jsem se věnovala i v následující kapitole mapující současný moderní stav cykloturismu v naší republice, aby byl patrný propastný rozdíl mezi koncem 19. století, kdy byl cykloturismus na našem území k dispozici několika stovkám sice nadšenců, ale podporovaný dostatečnými finančními toky vlastními nebo jejich rodin, které jim 75

umožnily vlastnit kolo, mít dostatek volného času a alespoň občas hromadnějšími vícedenními výšlapy po vlastech českých, moravských nebo slovenských propagovat vlastenecké myšlenky. O masovosti této aktivity však nemohlo být ani řeči. Naproti tomu stavím 21. století, kdy cykloturismus už není jenom volnočasová aktivita, byť se pěstuje v době mimopracovní a o víkendech, ale do popředí už se staví zdravý životní styl, pohyb a pochopitelně

nezbytná

ekonomická

či

spíše

makroekonomická

stránka.

Rozvoj

cykloturistiky totiž v posledních desetiletích prochází nebývalou konjunkturou, zaměstnává mnohamiliónové počty pracovníků, cestovní ruch, jehož je cykloturistika pevnou součástí, vytlačuje i mnohá, do té doby nepostradatelná průmyslová odvětví. Také proto se oblastí cykloturistiky zabývají nejen vládní struktury na národních úrovních, ale je předmětem dlouhodobých plánů a projektů na úrovni mezinárodní, do kterých je přesouváno značné množství finančních prostředků na další rozvoj veškeré infrastruktury týkající se sektoru cykloturismu. Ruku v ruce s tím jde i výzkum, vývoj a výroba stále nových a modernějších typů jízdních kol a materiálů, ze kterých se vyrábějí. Chci-li na mé cyklotrase navštívit barokní památky patřící do kulturní oblasti, je třeba se v úvodní teoretické části o kultuře v současném cestovním ruchu také zmínit. Zpravidla proto, že kulturní zážitky mají úžasné motivační účinky pro účast klientů na cestovním ruchu. Chtěla jsem také poukázat na pozitiva přinášející propojení kultury a cestovního ruchu. Zároveň ale seznamuji i s možnými negativy na místní, regionální i celostátní úrovni, která mohou přinést propojení kultury s cestovním ruchem. Závěrem teoretické části se v krátkém přehledu zmiňuji o významných barokních památkách severovýchodních Čech, které budou cílem jednotlivých cyklovýprav, tzn., že se jedná o krátké seznámení s historií stavby, se jmény architektů, sochařů či jiných umělců a jejich donátorů a zmíněno je i současné využití kulturní, mnohdy národní kulturní památky. Celá úvodní teoretická část mé bakalářské práce je zpracovaná jako kompilát s odkazy na autory a roky vydání a zároveň je doplněna obrazovým materiálem se zveřejněním zdrojů, odkud byl materiál čerpán. Myšlenku vytvořit novou vícedenní cyklotrasu po barokních památkách jsem nosila v hlavě delší dobu, jen jsem si potřebovala ujasnit a zjistit některé konkrétní údaje od aktivních cykloturistů, a proto jsem se rozhodla formou kvantitativního dotazníku sebrat informace, které by mi napomohly můj nápad zpřesnit a uskutečnit. Všech dvacet otázek v dotazníku bylo uzavřených, kvantitativně rychle zpracovatelných. Odpovědi na každou otázku jsem 76

zachytila do tabulky s uvedením četnosti jednotlivých odpovědí i s četností procentuální, která je vzápětí zpracovaná ve formě sloupcového grafu. Poté následuje stručné slovní zhodnocení získaných výstupů. Rozhodla jsem se stanovit jedno centrální stanoviště s ubytováním a základním stravováním, odkud cykloturisté každý den vyjedou na připravenou trasu. Tím centrem jsem zvolila autokemp ve Velkém Vřešťově, proto se mu věnuji detailněji v úvodu budoucích cyklotras zejména po stránce provozní organizace autokempu spolu s cenovou nabídkou pro rok 2014 včetně místní letní restaurace s jejich nabídkou stravování a cen podávaných jídel. Krátce jsem také charakterizovala úroveň cyklotras a stav komunikací, po kterých cykloturisté budou projíždět po severovýchodních Čechách. Protože tuto víkendovou vícedenní aktivitu doporučuji zejména menší mužské ekipě, zdůvodnila jsem aspekty, které dokladují, proč jsem se k této variantě rozhodla. Ve vlastním popisu jednotlivých dní zahrnuji vlastní cyklotrasu, tj. kudy a po čem cykloturisté pojedou. Pokud se plánovaně zastaví u některé barokní památky, která není připomenuta v úvodní teoretické části, krátce popisuji zrod památky spolu s jejím architektem a donátorem a její současné využití. U památek nosných, tj. Chotěborky, Kuks, Betlém, Broumov a Smiřice, jsem podle možností uvedla např. délku prohlídky, způsob prohlídky, co je možné při prohlídce vidět, jak se objednat, apod. Jednotlivé trasy pak jsou doplněny obrazovým materiálem, který jsem vysvětlila s uvedením zdroje pod čarou. Na konci každého dne jsem popis cyklotrasy doplnila o mapu se zobrazením cyklotrasy, popř. jsem z důvodu velikosti cyklotrasy musela použít i určitý „mapový seriál.“ Pro přehlednost jsem zvolila itinerář trasy ve formě tabulky s údaji o částech cyklotrasy, vede-li po cyklotrase, uvádím její číslo, protože většina cyklotras vede po stávající silniční síti ČR, uveřejňuji její kategorii a číslo, a pro informaci i počet ujetých kilometrů a čas trávený různými aktivitami. Aby byl celý den kompletní, opět jsem v tabulkovém přehledu zpracovala denní náklady přepočtené na jednoho účastníka. V kalkulaci záměrně neuvádím náklady na průvodce trasou, neboť pokládám jednotlivé trasy cyklovýletu za přehledné a po jednotlivých trasách dostatečně značené. Náklady na jiného průvodce, např. po jednotlivých památkách, jsou již zakalkulované v cenách vstupného. Vlastní víkendový cyklovýlet jsem si osobně ověřila s partou známých první zářijový víkend, kdy nám velmi přálo počasí, a teplota se vyšplhala nad dvacet stupňů. Naši sestavu tvořily dvě dívky a dva chlapci, všichni ve věku kolem 25 let. Páteční trasa o délce necelých dvaceti 77

kilometrů byla příjemná, odpočinková, po pracovním týdnu včetně chutné večeře. Příliš dlouho jsme neponocovali, byť „Pivní pátek“ v restauraci U Žabky byl lákavý, protože ceny šly o hodně dolů z důvodu posledního víkendu, po kterém se restaurace na půl roku uzavírá. V noci a hlavně k ránu bylo poměrně chladno, zejména ve směru od rybníka. Proto jsme ráno vstali dřív a nečekali jsme ani na budík. Druhý den byl opravdu náročný. Nejeli jsme žádnou vyjímečnou rychlostí a kluci se nám přizpůsobovali. Až do Hořiček probíhala jízda spíše po rovinatějších terénech. V náchodském okrese od Hořiček až do Broumova se nepravidelně střídaly úseky rovinaté se stoupáními a prudkými točivými sjezdy značené nebezpečným klesáním. My děvčata jsme, na rozdíl od chlapců, některá stoupání nezvládly a kolo jsme tlačily. Přesto jsme časový itinerář splnily. Cestou vlakem z Broumova do Jaroměře jsme si všichni odpočinuli, preventivně jsme si v Jaroměři před železniční stanicí nohy promasírovali. I když silnice byly zpočátku velmi kvalitní, zvolili jsme spíše seniorské tempo. Čím více jsme se blížili našemu dočasnému bydlišti, bylo každé šlápnutí víc a víc cítit. Po vydatné teplé sprše a výborné večeři ve formě pečeného selátka za doprovodu country skupiny Phobos ze Dvora Králové n. L. jsme se pěkně uvolnili, nicméně s kamarádkou jsme již kolem 21. hodiny bez problémů usnuly, zatímco chlapci se zdrželi poněkud déle. Třetí den, opět za velmi hezkého počasí jsme vyrazili na poslední etapu. První hodina byla „rozjezdová“, a poté se v nepravidelných intervalech střídala chůze s jízdou mezi Braunovým Betlémem a hospitálem Kuks spolu s jeho prohlídkou. Z Kuksu po Labské cyklostezce v příjemném prostředí řeky Labe jsme po téměř rovinatém úseku dojeli do Smiřic. Těch dosavadních cca 30 km uběhlo bez problémů. Jen pohodu na cyklostezce narušoval až příliš početný stav lidí, kteří si chtěli také užít teplého víkendu. O ukázněnosti některých zpravidla in-line bruslařů, by se dalo však velice pochybovat. Díky známosti příbuzných ve Smiřicích se mi podařilo vyjednat mimořádnou prohlídku zámecké kaple mimo pořadí. A bylo by škoda se dovnitř nepodívat. Po obědě se nám děvčatům však už nechtělo ani vstát, a to nás čekalo posledních zhruba 16 kilometrů. Protože nás netlačil čas a trať byla i na cestě zpět spíše rovinatá, do cíle jsme dojeli všichni. Po hygieně jsme víkend zhodnotili při kávě a pizze a společným odjezdem cyklovýlet ukončili. Právě proto, že jsem si svoji víkendovou cyklotrasu ověřila „na vlastní kůži“, věřím, že je životaschopná a mohou ji využít další milovníci cykloturistiky, kteří ji spojují s kulturním zážitkem. Zároveň jsem si potvrdila svůj předpoklad moci zkombinovat cykloturistiku 78

s návštěvou památek, a to i monotematicky zaměřených. Znovu však zdůrazňuji, že náročnost zejména druhého dne, favorizuje spíše muže, popř. ženy, které cyklistiku pěstují jako každodenního koníčka a najezdí větší objem kilometrů.

79

9 Seznam použité literatury a) tištěné zdroje BAŠE, Vojtěch: Analýza potencionálního rozvoje cykloturistiky v oblasti Orlické hory. [Bakalářská práce]. Brno: FSS MU, 2009. 34 s. BÍLOVÁ, Martina a kol. Jednotná GIS databáze cyklistické infrastruktury ČR. 1. vyd. Olomouc: UP, 2007. 60 s. ISBN 978-80-244-2062-2. CIBOROVÁ, Kateřina: Půjčte si kolo. A vraťte ho jinde. Krkonošský deník. Praha: Vltava-Labe-Press, a. s., 8. 4. 2014, s. 11. ISSN neuvedeno. FALTUSOVÁ, Jana: Regionální podmínky pro rozvoj cestovního ruchu na příkladu mikroregionu Sdružení obcí Orlicko.[Diplomová práce]. Pardubice: FES UP, 2009. 88. HEROUT, Jaroslav. Staletí kolem nás. Přehled stavebních slohů. 3. doplněné vyd. Praha: Orbis, 1970. 312 s. 11-058-70. HORA - HOŘEJŠ, Petr: Toulky českou minulostí. Jedenáctý díl. 1. vyd. Praha: VIA FACTI, 2007. 222 s. ISBN 978-80-239-6717-3. Kol. Cyklistika pro města. Informace pro zástupce měst. Praha: Ministerstvo životního prostředí, 2002. 79 s. ISBN 80-7212-197-9. Kol. 7árodní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR. Praha: Ministerstvo dopravy, 2005. ISBN 00-86502-11-2. KOZMÍKOVÁ, Eva. Analýza potenciálu rozvoje cykloturistiky v oblasti Vsetínské vrchy. [Bakalářská práce]. Brno, FSS MU, 2011. 54 s. KUČEROVÁ, Jana. Udržatel´ný cestovný ruch. Učebný text pře študentov VŠP Jihlava. Jihlava: VŠPJ, 2010. 29 s. NETOLIČKA, Vladimír. Péče o kulturní dědictví. Jihlava: KCR VŠPJ, 2010. 50 s. PACHROVÁ, Stanislava. Trvale udržitelný cestovní ruch. Studijní opora. Jihlava: VŠP Jihlava, 2011. SKUTIL, Martin, ZIKL, Pavel a kol. Pedagogický a speciálně pedagogický slovník. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. 101 s. ISBN 978-80-247-3855-0. TICHÁ, Tereza. Kultura a cestovní ruch, hlavní konkurenční výhody ČR.[Diplomová práce]. Praha: VŠE, 2006. 118 s. VOHNICKÁ, Pavla. Financování cyklistické infrastruktury pomocí zdrojů z fondů Evropské unie. [Diplomová práce]. Praha: FD ČVUT, 2005. 99 s. ŽID, Josef. Možnosti spolupráce podnikatelů CR ve vybraném regionu a jejich společné projekty. Praha: KH VŠH, 2013. 105 s. 80

ŽLÁBKOVÁ, Ludmila. Smiřická kaple je poklad barokní architektury. Právo. 7ezávislé noviny. Praha, Borgis, 2012, č. 65, XXII. ročník, s. 9. ISSN 1211-2119. b) internetové zdroje [1] ČSÚ. V cestovním ruchu pracuje téměř čtvrt milionu lidí. Tisková zpráva. [online]. Nestr. [cit. 17. 2. 2014]. Dostupný z: http://www.czso.cz [2] Kol. Didaktické metody pro výuku cestovního ruchu na ZŠ a SŠ. Manuál pro učitele. Ostrava: AHOL – Vyšší odborná škola, 2010. 268 s. [online]. Dostupný z: http:// www.aholvos.cz [3] KOLLÁR, Ján: Slávy dcera. [online]. Nestr. Dostupný z: http://www.zlatyfond.sme.sk [4] NEUMANN, Tomáš, NEUMANNOVÁ, Jana: Historie cyklistiky. [online]. Nestr. [2008].

Dostupný z: http://www.kolemkola.cz/historie.cyklistiky.html [5] FULÍK, Jan. Stručná historie České ústřední jednoty velocipedistů. [online]. Nestr. [cit. březen 2012]. Dostupný z: http://bicycleclub.zbraslav.info/?p=historie&lang=cs [6] JENERÁLOVÁ, Ivana. Cykloturistika, cyklostezky a značení cyklotras.[online]. Nestr. [cit. 15. 6. 2010]. Dostupný z: http://www.czech.cz [7] Kol. 7árodní strategie rozvoje cyklistické dopravy ČR pro léta 2013-2020. Praha: Ministerstvo dopravy, 2013. 80 s. [online]. Dostupný z: http://www.cyklostrategie.cz [8] Hospital Kuks. [online]. Nestr. [cit. 2014]. Dostupný z:http://www.hospital-kuks.cz [9] Zámecká kaple Zjevení Páně ve Smiřicích. [online]. Nestr. [2012]. Dostupný z: http://www.kaplemestosmirice.cz [10] Klášter Broumov. [online]. Nestr.[cit. 2014]. Dostupný z: http://www.klaster-broumov.cz [11] HORÁKOVÁ, E. VPZ Chotěborky. [online]. Nestr. [cit. 13. 11. 2012]. Dostupný z: http://www.hrady.cz/?OID=4386 [12] Velký Vřešťov.[online]. Nestr. [2014]. Dostupný z:http://www.velkyvrestov.cz/kemp/o kempu.html [13] Restaurace U Žabky.[online]. Nest. [2014]. Dostupný z: http://www.restauraceuzabky.cz/ o_nas.html [14] Kostel sv. Josefa – Dubenec.[online]. Nestr.[cit.2014]. Dostupný z:http://atlasceska.cz/ kralovehradecky-kraj/kostel-sv-josefa-dubenec [15] 7oc kostelů.[online]. Nestr. [cit. 2014]. Dostupný z:http://www.nockostelu.cz [16] Choustníkovo Hradiště – Památky a turistické zajímavosti. [online]. Nestr. [cit. 2009]. Dostupný z: http://www.mistopisy.cz/pamatky_choustnikovo-hradiste_2884.html 81

[17] LAŠTOVIČKA, Petr. Kostel sv. Jakuba Většího. [online]. Nestr. [cit. 2013]. Dostupný z: http://www.cervenykostelec.cz/pametihodnosti/kostel-sv-jakuba-vetsiho [18] CAHA, Milan. Mírové náměstí.[online]. Nestr. [cit. 2011]. Dostupný z: http://www.nase broumovsko.cz/mista/místo-konani/mirove-namesti.html [19] Kostel sv. Václava v Broumově.[online]. Nestr. [cit. 9. 5. 2013]. Dostupný z: http://www. kudyznudy.cz/Aktivity-a…/Kostel-sv-Vaclava-v-Broumove.aspx [20] Přeprava kol ve vlaku. [online]. Nestr. [cit. 15. 12. 2013]. Dostupný z:http://www.cd.cz [21] Braunův Betlém.[online]. Nestr. [cit. 2012-2014]. Dostupný z: http://www.hospitalkuks.cz/braunuv-betlem/ [22] Městská dvorana Smiřice.[online]. Nestr. [2013]. Dostupný z: http://www.dvorana smirice.cz [23] Místopisný průvodce po České republice. PROXIMA Bohemia s. r. o., 2009. [online]. Dostupný z: http://www.mistopisy.cz [24] U Generála Laudona. [online]. Nestr. [2012]. Dostupný z: http://www.ugenerala laudona.cz

82

10 Jmenný rejstřík A Alliprandi, Giovanni Battista, s. 23 B Balbín, Bohuslav, s. 26 Barth, Johann Anton, s. 56 Bavor, opat, s. 25 Brandl, Petr, s. 25, 69 Braun, Matyáš Bernard, s. 23, 25, 27, 47, 66, 67, 68 Brokoff, Jan, s. 59 Brokoff, Michal Jan Josef, s. 59 Buguoy, hrabě, s. 12 C Crowl, William, s. 12 D de Sivrac, Mede, s. 11 Dientzenhofer, Kilián Ignác, s. 25, 26, 57, 59 Dientzenhofer, Kryštof, s. 24, 26 Drais von Sauerbronn, Karl Friedrich Christian Ludwig, s. 11 Dušek, František Xaver, s. 27, 52 J Jirásek, Alois, s. 26 K Kermer, František, s. 57 Klement, Václav, s. 12 Knobloch, Milan, s. 25 Kohout, Jan, s. 12 Kohout, Josef, s. 12 Kollár, Ján, s. 11 L Laurin, Václav, s. 12

83

M Marie Terezie, s. 22 Mikuláš II., opat, s. 25 Miller, Jan, s. 56 Miller, František, s. 56 Mozart, Wolfgang Amadeus, s. 52 " Náprstek, Vojtěch, s. 12, 13 Nettola, Pietro, s. 23 Niederröck, Leopold, s. 57 Niepce, Joseph-Nicephor, s. 11 P Pacák, František Jiří, s. 27, 55 Pacák, Jan, s. 27 Piccolomini, Octavio, s. 57 Přemysl, Otakar I., s. 25 Ptáček, Jakub, s. 25 R Röder, Johan Michal, s. 57 S Santini, Jan Blažej, s. 24 Sartorius, Tomáš, s. 25 Severa, Jan Bedřich Kohl, s. 23 Scheffer, Felix Antonín, s. 59 Svěcený, Jaroslav, s. 25, 69 Sucharda, Jan ml., s. 56 Svatobor ze Smiřic, příloha s. 4 Sweerts-Sporck, Johann Franz Christian, s. 57 Š Špork, František Antonín, s. 23, 24, 57, 66, 67 Špork, Jan Karel, s. 27 T Treiflinger, Paullus, s. 55 84

Z z Pardubic, Arnošt, s. 26 ze Šternberka, Jan Josef, s. 24 ze Šternberka, Marie Terezie Violeta, s. 25 ze Šternberka, Marie Violeta, s. 24 ze Šternberka, Václav Vojtěch, s. 24 Zinke, Otmar Daniel, s. 25 z Löwenthalu, Martin Allia, s. 25 Zwengs, Bartholomeo Jacob, s. 23

85

11 Místní rejstřík A Aachen, s. 18 Adršpašské skály, příloha s. 6 Alpy, s. 58 Anglie, s. 11 Atlantický oceán, s. 18 B Balt, s. 18 Barentsovo moře, s. 18 Belgie, s. 18 Benešov, příloha s. 6 Berlín, s. 18 Boháňka, s. 29 Boloňa, s. 18 Bonn, s. 18 Braunův Betlém, s. 23, 24, 49, 65, 66, 67, 71, 75, 77, 78 Bratislava, s. 18 Brodský rybník, s. 58 Broumov, s. 25, 49, 51, 55, 58, 59, 60, 61, 65, 77, 78, příloha s. 6 Broumovská kotlina, příloha s. 6 Broumovské stěny, příloha s. 6 Broumovsko, s. 26, 51, 58, 75, příloha s. 6, 8 Brno, s. 17, 18 Bulharsko, s. 18 C Calais, s. 18 Č Čechy, s. 9, 12, 13, 14, 15, 20, 27, 28, 29, 37, 46, 47, 50, 51, 52, 74, 75, 76, 77, příloha s. 2 Černé moře, s. 18 Červený Kostelec, s. 57, 58, 61 Česká republika (ČR, Česko), s. 8, 9, 15, 16, 18, 19, 21, 22, 26, 28, 33, 35, 48, 50, 77, příloha s. 1, 2 86

D Dánsko, s. 18 Debrné, s. 29 Dolní Uhry, s. 14-15 Dubenec, s. 55, 61, 71 Dvůr Králové nad Labem, s. 29, 47, 48, 52, 56, 57, 66, 78, příloha s. 5, 7 E Estonsko, s. 18 Evropa, s. 21, 58 F Finsko, s. 18 Florencie, s. 18 Francie, s. 8, 11, 18 Frankfurt nad Mohanem, s. 18 G Gdaňsk, s. 18 Gedser, s. 18 H Hankova cesta (stezka), s. 53 Habřina, s. 49, 70, 71 Halič, s. 15 Haparanda, s. 18 Heřmánkovice, s. 26 Holohlavy, s. 70 Horní Radechová, s. 58 Horní Uhry, s. 14-15 Hořice, s. 29 Hořičky, s. 57, 61, 78 Hoříněves, s. 27 Hradec Králové, s. 47, 67, příloha s. 4, 5 Hradecko, s. 50, 51 Hrádek nad Nisou, s. 18 Hronov, s. 58, 61 87

Hřibojedy, s. 55, 56, 66, 71 (Hřibojedy – Hvězda s. 56) Hustířany, s. 53, 60, 61, 62 Hvězda, s. 26 CH Cheb, s. 18 Chlum, s. 49 Chorvatsko, s. 18 Chotěborky, s. 26, 49, 52, 53, 77, příloha s. 7 Choustníkovo Hradiště, s. 57, 61 Chvalkovice, s. 57, 61 I Inn, s. 24 Itálie, s. 18, 22 J Jadran, s. 18 Jaroměř, s. 55, 59, 60, 61, 65, 68, 69, 78, příloha s. 7 Jaroměřský rybník, s. 70 Javoří hory, příloha s. 6 Jeřičky, s. 53, 60, 62, 70, 71 Jiráskovy skály, příloha s. 6 K Kašov, příloha s. 5 Kladské pomezí, s. 50 Klein Chotiebor, příloha s. 7 Kodaň, s. 18 Krakov, s. 18 Královéhradecký kraj, s. 29, příloha s. 4, 5, 6, 7 Krkonoše, s. 28, příloha s. 5, 6 Kuks, s. 23, 24, 49, 65, 66, 67, 68, 71, 74, 75, 77, 78, příloha s. 5 Kunčice nad Labem, s. 29 Kyjev, s. 18 L Labe, s. 23, 69, 78 příloha s. 4, 5 88

Ledhujka, s. 58 Le Havre, s. 18 Ležáky, s. 9 Lidice, s. 9 Lipsko, s. 13 Litomyšl, s. 55 Litva, s. 18 Lotyšsko, s. 18 Lublaň, s. 18 Lužany, s. 53, 60, 62, 70, 71 Lübeck, s. 18 Lwow, s. 18 M Maďarsko, s. 18 Malta, s. 18 Malý Vřešťov, s. 52, 55 Mannheim, s. 11 Mantova, s. 18 Maribor, s. 18 Martínkovice, s. 26 Metuje, s. 58, 69 Middelburg, s. 18 Miletín, s. 48 Mladá Boleslav, s. 12 Morava, s. 12, 14 Mostek, s. 29 " Náchod, s. 18, příloha s. 6 Náchodsko, s. 57, 75 Neapol, s. 18 Německo, s. 8, 18 Nizozemí, s. 8 Nordkapp, s. 18 89

Norsko, s. 18 O Olivětín, příloha s. 6 Olomouc, s. 18 Orlické hory, příloha s. 6 Ostaš, příloha s. 6 Otovice, s. 26 P Paříž, s. 17 Pěkov, s. 58, 61 Petrohrad, s. 18 Podkrkonoší, s. 29, 51, 52, příloha s. 5 Podzvičinsko, s. 50 Police nad Metují, s. 58, 61 Policko, příloha s. 8 Polsko, s. 18, příloha s. 6 Pomezní boudy, příloha s. 6 Portugalsko, s. 8 Poříčí, příloha s. 6 Poznaň, s. 18 Praha, s. 12, 18, 21, 60 Praha-Břevnov, s. 25, 26 Praha-Karlín, s. 17 Praha-Královská obora, s. 13 Praha-Královské Vinohrady, s. 12 Praha-Smíchov, s. 12 Pula, s. 18 R Rakousko, s. 18 Rakousko-Uhersko, s. 14, 75 Riga, s. 18 Rodov, příloha č. 4 Roscoff, s. 18 90

Rostock, s. 18 Rožmitál, příloha s. 6 Rumunsko, s. 18 Rusko, s. 18 Ř Řím, s. 18 S Salzburg, s. 18 Sevilla, s. 17 Sien, s. 18 Slaný, s. 12 Slatina nad Úpou, s. 57, 61 Slavíkov, s. 58 Slezsko, s. 12 Slovensko, s. 8, 14, 18 Slovinsko, s. 18 Smiřice, s. 24, 25, 49, 65, 68, 69, 70, 71, 74, 77, 78, příloha s. 4 Smiřická obora, příloha s. 4 Smiřicko, příloha s. 4 Srbsko, s. 18 Starkoč, s. 55, 59, 60, 65 Stolové hory, příloha s. 6 Subotica, s. 18 Sundsvall, s. 18 Syrakusy, s. 18 Š Šerlich, příloha s. 6 Šonov, s. 26 Šoproň, s. 18 Španělsko, s. 8 Špinka-rybník, s. 58 Špilberk, s. 9 Šumava, s. 29 91

Švédsko, s. 18, 25 T Tallin, s. 18 Teplické skály, příloha s. 6 Terezín, s. 9 Terst, s. 18 Trotina, příloha č. 4 Trutnov, s. 18, 29, 47, 60, příloha č. 5, 7 Trutnovsko, s. 57 U Ukrajina, s. 18 Ú Újezdec, s. 57, 61 Úpa, s. 69 V Vamberk, s. 59 Velichovky, s. 48, 60, příloha s. 7 Velká Británie, s. 19 Velká Ves, příloha s. 6 Velké Petrovice, s. 58 Velký Vřešťov, s. 47, 48, 49, 52, 53, 55, 60, 61, 62, 66, 70, 71, 77, příloha s. 7 Vídeň, s. 12, 17 Vilantice, s. 26, 52, 55, 61, 71, příloha s. 7 Vlčkovice v Podkrkonoší, s. 57 Vřešťovský rybník, s. 47 Y Ybbs, s. 18 Z Zábrodí, s. 58 Znojmo, s. 18 Zvičina, s. 48. 53 Ž Žireč (Žírec), s. 55, 56, 57, 61 92

12 Seznam ilustrací 1. Draisova dřevěná drezína; zdroj: www.sterba-bike.cz, .................................................. s. 11 2. Celokovový kostitřas z 80. let 19. století; zdroj: www.bicycleclub.zbraslav.cz, ........... s. 12 3. Velociped bezpečný z počátku 90. let 19. století; zdroj: www.sterba-bike.cz, .............. s. 13 4. Barokní komplex hospitalu a kostela Nejsvětější trojice v Kuksu; zdroj: www.ceskenoviny. cz., ................................................................................................................................... s. 23 5. Brandlův barokní skvost Klanění Tří králů v zámecké kapli Zjevení Páně ve Smiřicích; zdroj: www.novinky.cz, .................................................................................................. s. 25 6. Barokní komplex benediktinského kláštera v Broumově; zdroj: www.rodinnevylety.cz, ......................................................................................................................................... s. 26 7. Rodný domek F. X. Duška spolu s barokním sloupem sv. J. Nepomuckého na návsi v Chotěborkách; zdroj: foto autorky, ................................................................................ s. 27 8. Barokní portál hřbitova v Chotěborkách, za kterým se skrývá barokní kostel Nanebevzetí Panny Marie; zdroj: foto autorka, .................................................................................. s. 52 9. Výhled do okolí od turistického rozcestníku v Chotěborkách v těsné blízkosti hřbitovní zdi; zdroj: foto autorka, ......................................................................................................... s. 53 10. Barokní kostel sv. Josefa v Dubenci; zdroj: www.panoramio.com, ............................ s. 55 11. Barokní kostel sv. Anny, dnes součást Domova sv. Josefa v Žirči pro pacienty postižené roztroušenou sklerózou; zdroj: www.turistika.cz, ......................................................... s. 56 12. Barokní kostel sv. Jakuba Většího v Červeném Kostelci v cípu Masarykova náměstí; zdroj: www.farnostck.cz, ............................................................................................. s. 57 13. Nádvoří barokního komplexu kláštera benediktinů v Broumově s kostelem sv. Vojtěcha; zdroj: www.turistika.cz, ............................................................................................... s. 59 14. Morový sloup Jana Brokoffa na Mírovém náměstí v Broumově; zdroj: www.turistika.cz, ........................................................................................................................................ s. 59 15. Barokní kostel sv. Václava v ulici V Kopečku v Broumově; zdroj: www.turistika.cz, ....................................................................................................................................... s. 59 16. Socha poustevníka Juana Garina v Braunově Betlému; zdroj: foto autorky, ............... s. 66 17. Barokní kostel Nejsvětější Trojice v Kuksu; zdroj: foto autorky, ................................ s. 67 18. Bývalé zámecké kaskádové schodiště se sochami Tritonů v Kuksu; zdroj:cz.fotoalbum.eu, ........................................................................................................................................ s. 68 19. Barokní zámecká kaple Zjevení Páně ve Smiřicích, pohled od centra; zdroj: www. hitradiomagic.cz, ........................................................................................................... s. 69 93

13 Přílohy Seznam příloh Příloha A - Dotazník Příloha B - Smiřice Příloha C - Kuks Příloha D - Broumov Příloha E - Chotěborky Příloha F - Jídelní lístek z restaurace U generála Laudona

94

Příloha A - Dotazník Anonymní dotazník s tématikou cyklistiky a cyklovýletů pro potřeby bakalářské práce U každé otázky, prosím, vyberte vždy jednu z možností. 1. Jak často jezdíte na kole? a) každý den b) 1x týdně c) vícekrát týdně d) nepravidelně 2. Po jakém terénu nejčastěji na kole jezdíte? a) všude b) silnice c) cyklostezky d) terén (např. les) 3. Jaký profil terénu preferujete? a) kopce i roviny b) zvlněný terén c) rovina d) především kopce 4. Jak dlouhé jsou vaše cyklovýlety? a) do 20 km b) 20-50 km c) do 80 km d) více než 80 km 5. Jste spokojeni s četností cyklotras v ČR? a) ano b) ne c) nemohu posoudit 6. Proč se cyklistice nebo cykloturistice věnujete? a) trénink b) poznávání nových míst či památek c) aktivní trávení volného času d) pobyt na čerstvém vzduchu 7. Zúčastnil (a) byste se cyklovýletu s kulturním zážitkem? a) ano b) ne 8. Dáváte přednost jednodenním nebo vícedenním cyklovýletům? a) jednodenní b) vícedenní c) je mi to jedno 1

9. "a vícedenní cyklovýlety jezdíte nejraději: a) sám b) s partnerem (partnerkou) c) s rodinou d) s přáteli e) nejezdím 10. Zúčastnil (a) byste se vícedenního cykloputování za kulturními památkami v ČR? a) ano b) ne 11. Zúčastnil (a) byste se monotematického vícedenního cyklovýletu zaměřeného např. na barokní památky východních Čech? a) ano b) ne 12. Kolik dní byste byl (a) ochoten)ochotna strávit na kole? a) do 3 dnů b) do 5 dnů c) do 10 dnů 13. Při vícedenním cyklovýletu chci být ubytován (a): a) stále na stejném místě b) každý den na jiném místě 14. Jaký typ ubytování preferujete? a) rodinný penzion b) kemp (stan, chatky) c) hotel nižší kategorie d) hotel vyšší kategorie 15. Jaký typ stravování preferujete? a) bez stravy (vlastní vaření) b) snídaně c) polopenze d) plná penze 16. Kolik jste ochotný (á) zaplatit za vícedenní cyklovýlet? a) do 1 tis. b) 1 – 3 tis. c) do 5 tis. d) nad 5 tis. 17. Jste: a) muž b) žena 18. Do jaké věkové kategorie patříte? a) do 18 let b) 19–25 let 2

c) 26–35 let d) 36–50 let e) nad 50 let 19. Jaké je vaše nejvyšší dosažené vzdělání? a) základní b) střední s maturitou c) střední s výučním listem d) vysokoškolské 20. Do jaké kategorie měsíčních příjmů patříte? a) bez příjmu (žák, student) b) do 10 tis. c) do 15 tis. d) do 20 tis. e) do 30 tis. f) nad 30 tis. Děkuji za vyplnění a přeji příjemné chvilky v sedle vašeho kola. Lenka Lebedová

3

Příloha B - Smiřice Kraj Královéhradecký, okres Hradec Králové, správní obvod Hradec Králové, 503 03. Nadmořská výška: 240 m n. m. Katastrální výměra: 1 064 ha Počet obyvatel: 3 166 Průměrný věk: 38 let GPS souřadnice: 50°17´59.214 N, 15°51´54.273 E Městečko Smiřice se nachází severně od Hradce Králové na řece Labi, součástí je ještě Rodov a Trotina. Ačkoliv okolní krajina byla osídlována již v době pravěku, o čemž svědčí četné archeologické nálezy, vlastní historie se píše od roku 1330, kdy je uváděn jako majitel smiřické tvrze Svatobor ze Smiřic. Město (od roku 1569) je členem mikroregionu Smiřicko. Disponuje dvěma základními školami, mateřskou školou, zdravotnickým zařízením, fotbalovým stadionem a jinými sportovišti či Domem dětí a mládeže. Dále se v katastru města nachází Česká pošta, Střední škola potravinářská, chemička Danisco, výrobce citrusového pektinu ze sušených citrusových výlisů se 113 zaměstnanci, pila a sklárny BDK-GLASS s.r.o., které vyrábí užitkové, dekorativní, umělecké a dárkové sklo. Umělecká sklárna nabízí ruční výrobu skla a uměleckých předmětů - ohýbané sklo, lehané sklo, ztavování, technologie fusing, dále mísy, tácy, talíře, popř. svícny, které jsou vhodné i pro gastronomii. Město Smiřice spravuje ekologickou rezervaci Smiřická obora, která byla uměle vytvořena v letech 1995-99 z důvodu úbytku přirozených mokřad a slepých ramen Labe, původně sloužící jako hnízdiště či rozmnožovací území obojživelníků. Rozděluje se na část ekologickou, jejímž hlavním segmentem je břeh pro hnízdění břehulí se zakázaným vstupem pro veřejnost, a část rekreační s možností plavání a rybaření [23].

4

Příloha C - Kuks Kraj Královéhradecký, okres Trutnov, správní obvod Dvůr Králové nad Labem, 544 01. Nadmořská výška: 283 m n. m. Katastrální výměra: 483 ha Počet obyvatel: 260 Průměrný věk: 37 let GPS souřadnice: 50°24´5. 451 N, 15°53´21.785 E Obec Kuks se nalézá v Podkrkonoší na hlavním silničním tahu z Hradce Králové do Krkonoš a jeho součástí je Kašov. Ačkoliv je Kuks světoznámý, jeho historie je spojena s geniem loci malebného údolí řeky Labe spojené s výstavbou lázní z konce 17. a přelomu 17. a 18. století. Dnes Kuks láká návštěvníky barokním hospitálem s bohatou sochařskou výzdobou a zajímavým přírodním okolím. Obec je plynofikována, je zde vybudován vodovod a kanalizace. V obci působí řada zájmových spolků, sdružení a sportovních a kulturních aktivit, např. Řád svatého Huberta, festival barokního divadla, opery a hudby Theatrum Kuks, Sokol, TJ Jiskra, hasiči či Revitalizace Kuks, o. p. s. Obcí prochází významná Labská cyklostezka č. 2 a řada turistických a cykloturistických tras [23].

5

Příloha D - Broumov Kraj Královéhradecký, okres Náchod, Správní obvod Broumov, 550 01. Nadmořská výška: 395 m n. m. Katastrální výměra: 2 227 ha Počet obyvatel: 7 800 Průměrný věk: 38 let GPS souřadnice: 50°35´17.999 N, 16°19´47.999 E Město Broumov se nachází severovýchodně od Náchoda u státních hranic s Polskem. K místním částem patří Benešov, Olivětín, Poříčí, Rožmitál a Velká Ves. Jedná se o hospodářské,

kulturní

a

správní

středisko

Broumovské

kotliny

s významnými

architektonickými kulturními památkami. Ve městě je velké množství institucí, kulturních a sportovních zařízení a spolků. V blízkém okolí se pro návštěvníky a turisty nabízí k návštěvě Národní přírodní rezervace Adršpašské skály, Teplické skály, Broumovské stěny, a dále hora Ostaš, Jiráskovy skály, Javoří hory či Broumovská kotlina. Turistům je k dispozici Informační centrum Broumovska. V regionu je zavedena integrovaná regionální doprava IREDO umožňující cestovat na jednu jízdenku se všemi dopravci po celém integrovaném území, moderním tarifním systémem, který stanovuje stejnou cenu za jízdu s přestupem i bez přestupu a se zajištěním návaznosti v přestupních bodech. Významnou službou pro turisty i cykloturisty jsou cyklobusy s provozem o víkendech a svátcích od poloviny května do poloviny září a o prázdninách v letních měsících v pracovních dnech. S tímto spojem je možno se nechat zavézt i do Stolových hor k polským sousedům, na Pomezní boudy do Krkonoš nebo na vrchol Šerlich do Orlických hor [23].

6

Příloha E - Chotěborky Kraj Královéhradecký, okres Trutnov, správní obvod Dvůr Králové nad Labem, 544 01. Osada Chotěborky (německy Klein Chotiebor), spadající do kategorie Vesnické chráněné památkové zóny, je prvně připomínaná v roce 1355. Nachází se na vyvýšeném návrší mezi Velkým Vřešťovem a Velichovkami. Centrem osady je náves, které dominuje roubená polygonální gotická zvonice z 16. stol., s opodál stojícím barokním sloupem sv. Jana Nepomuckého. Osada se dnes nalézá zhruba 0,5 km na jihovýchod od obce Vilantice, ležící v jižním cípu trutnovského okresu, poblíž hranic s okresem náchodským a královéhradeckým, asi 10 km od Jaroměře. Osada Chotěborky jsou její součástí. V roce 2009 zde bylo evidováno osm adres. I když je osada početně slabá, koná se tu řada zajímavých kulturních a společenských akcí, z nichž nejznámější je Hudební léto v Chotěborkách, jehož součástí je mše, hudební koncerty, beseda a pohoštění. V roce 2014 se konal jubilejní 20. ročník této akce. Osadou prochází cyklotrasa č. 4116 [23].

7

Příloha F - Jídelní lístek z restaurace U generála Laudona

NOVINKA - rozvoz obědů za cenu 65,- Kč včetně dopravy, jídelní lístek na vyžádání obratem zašleme, objednávat lze na telefonu 733 518 336. Lokalita Policko, Broumovsko

100g 150g

0,33l 0,33l

150g 150g 150g 150g 150g 150g 150g

200g 200g

250g 200g 200g

Předkrmy Plátky mozarelly proložené rajčaty, doplněné o italské pesto a redukciaceta balzamica s křupavou bagetou Hovězí tatarák s křupavými topinkami

Polévky Hovězí vývar s játrovými knedlíčky a zeleninou Česneková polévka s uzeným masem a sýrem Nebo dle denní nabídky

Kuřecí maso Johančino tajemství (broskev, šlehačka) Marinovaná kuřecí prsa v sojové omáčce kikkoman, lučním medu a rozmarýnu Kuřecí prsa marinovaná v barevném pepři a tymiánu Smažený kuřecí řízek Kuřecí prsa, plněná sušenými rajčaty a mozzarellou Kuřecí směs na kari ve smetanové omáčce s mandlovými lupínky Kuřecí čínská směs

Čerstvé těstoviny Giovanni Rana Těstoviny s kousky kuřecích prs, doplněná o listový špenát a plátky anglické slaniny Těstoviny s parmazánem a sušenými rajčaty a italským pestem

Vepřové maso Marinovaná krkovice, ovoněná rozmarýnem a barevným pepřem s bylinkovým máslem Dorůžova pečený váleček z vepřové panenky, obalený v anglické slanině Přírodní medailonky se sýrem a žampiony 8

69,159,-

30,30,-

119,109,109,99,129,119,119,-

119,119,-

129,149,139,-

200g 150g

Hovězí maso Laudonův steak na barevném pepři Přírodní roštěná, šunka, sázené vejce

179,149,-

200g 200g

Ryby Filet z norského lososa, ovoněný citrónovým pepřem Pěkovský pstruh na másle (+5gr/10Kč )

165,105,-

200g 200g 200g 200g 200g 200g

K masům doporučujeme přílohy Pečený brambor ve slupce s bylinkami Plátky kořeněných brambor Šťouchané brambory se špekem a cibulkou Čerstvě rozpečená francouzská bageta Americké brambory Hranolky

35,30,35,20,30,30,-

120g 120g

Zelenina Grilovaná zelenina (cuketa, lilek, cherry rajčata, červená cibule, paprika) Fazolové lusky restované na slanině, ovoněné česnekem Smetanový listový špenát s parmazánem a česnekem

35,35,-

80g 80g 80g

Dětské pokrmy Přírodní kuřecí prsa restovaná na másle, hranolky Smažený sýr, hranolky Smažený kuřecí řízek, hranolky

75,75,75,-

150g 1/4

České speciality Pavlišovský řízek, knedlík, zelí Pečená kachna, knedlík, zelí

120g

200g 250g

150g

45,-

119,129,-

Saláty Šopský salát (kousky rajčat, paprik a salátových okurek, doplněné o balkánský sýr) Směs trhaných salátů a čerstvé zeleniny s grilovanými kuřecími prsy, doplněné o dresing tisíce ostrovů a křupavou bagetu

Bezmasá jídla Smažený sýr

65,95,-

89,-

9

2ks 1ks

Deserty Zmrzlinový pohár s ovocem a šlehačkou Palačinka (džem, zmrzlina, šlehačka) Za poloviční porci bude účtováno 75% ceny

[24].

10

45,55,-

Prohlášení. V Jihlavě dne

Recommend Documents