PROGRAM STUDENTSKÉ KONFERENCE 22. dubna 2015, učebna 3.23
9.00 Úvodní slovo a zahájení konference
ANTROPOLOGICKÁ SEKCE DOPOLEDNÍ BLOK I. (09:00 – 10:05) 09:05 Petr Kašpar: Hodnotová stigmata antropologického bádání Kulturní antropologie – Filozofie, 3. ročník bakalářského studia Příspěvek se zabývá problematikou etických a politických implikací postmoderny pro antropologickou teorii. Ačkoliv je opatrnost v metodě, analýz a především problém subjektivity stěžejním příspěvkem postmoderny k antropologickému bádání, podrobnější analýza postmoderních autorů a škol ovlivněných kritickou teorií může nasvědčovat, že sama buduje nové etické závazky a biasy v teoretickém aparátu současných věd o člověku. Cílem příspěvku bude poukázat na styčné body v kritice možnosti „čisté“ antropologické vědy, které nám mohou zprostředkovat možná řešení v hledání hodnotově nepřetížených teoretických základů. 09:20 Jana Holíková: Vnímání vlastního sociálního postavení a profese u Go-Go tanečnic Kulturní antropologie – Kulturální studia, 1. ročník navazujícího magisterského studia V příspěvku bude představena bakalářská práce zabývající se rolí go-go tanečnic v nočních klubech. Cílem práce je popsat, jak participantky vnímají svou profesi a jak ji podle nich vnímá jejich okolí. Popis je následně zasazen do teorie evoluční psychologie, která má v této oblasti největší explanační potenciál. Hypotéza výzkumu zní, že go-go tanečnice vyvolávají svou přítomností a tanečním projevem dvořivé a impulsivní chování u mužských návštěvníků nočních klubů. Práce je postavena na vlastním kvalitativním výzkumu realizovaném pomocí přístupu případové studie. 09:35 Katarína Mlichová: Prínos metódy orálnej histórie pre výskum zatopených obcí Harvelka a Riečnica Kulturní antropologie – Judaistika, 1. ročník navazujícího magisterského studia Cieľom príspevku je objasniť, aký prínos mala pre moju bakalársku prácu pojednávajúcu o dvoch kysuckých zatopených obciach orálna história, ktorá bola hlavnou metódou výskumu. Metóda orálnej histórie sa v tomto výskume ukázala byť užitočnou nielen pre skúmanie antropologických fenoménov akými sú vyrovnanie sa s vysťahovaním a väzba na domov, ktoré boli predmetom výskumu, ale aj pre odhalenie ďalších zaujímavých skutočností. Navyše, poznatky získané práve prostredníctvom rozhovorov s narátormi, ktorí v obciach vyrastali, vrhli nové svetlo na terajší obraz dejinných udalostí, ktoré sa v obciach udiali.
1
Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie
9:50 Jasna Skotáková: Fenomén zla a způsoby ochrany před jeho působením – léčitelé na Ukrajině Kulturní antropologie – Ukrajinská filologie, 3. ročník navazujícího magisterského studia Daný příspěvek analyzuje pojetí zla u obyvatel ukrajinského Polesí a Zakarpatí. Terénní výzkum realizovaný v létech 2013 a 2014 na Ukrajině odhalil několik možných způsobů, jak se před zlými silami chránit. V povědomí Ukrajinců existuje několik kategorií hrozeb zla, a analogicky k nim také možností ochrany. Příspěvek pojednává o praktikách exorcismu, zaříkávání a prokletí. Dále se soustřeďuje na postavu lidového léčitele, který je dle představ tamějších obyvatel jednou z nejjistějších možností, jak se před zlem chránit. Zajímavá je ambivalence postojů k jeho skutkům, a také existence dvouúrovňového světa křesťanství a pohanství, které se navzájem v současné ukrajinské společnosti doplňují. 10:05 – 10:30 přestávka na kávu DOPOLEDNÍ BLOK II. (10:30 – 11:30) 10:30 Anna Husáková: Terénní výzkum vztahů mezi majoritou a Romy ve venkovském prostředí Kulturní antropologie – Kulturální studia, 2. ročník navazujícího magisterského studia Cílem této práce je zmapování sousedských vztahů mezi majoritou a romskou minoritou v konkrétní české vesnici pomocí terénního etnografického výzkumu. Práce se také snaží hledat společné cesty a řešení problémů na základě pohledu respondentů. Snahou tedy není generalizovat tyto vztahy pro celé české prostředí, ale porozumět vztahům v jedné dané lokalitě. Práce má empirickou povahu, vychází z kvalitativních metod. Metodami získávání dat jsou zde především rozhovory, zúčastněné pozorování a terénní poznámky. Práce se snaží přispět k otázce vztahů mezi romskou a majoritní komunitou. 10:45 Michal Prokeš: Transnacionální migrace a Dolní Lhota Kulturní antropologie – Kulturální studia, 2. ročník navazujícího magisterského studia Příspěvek se zabývá podobou transnacionální migrace v lokalitě na Slovensku (Dolní Lhota1), kde jsem prováděl v létě 2014 terénní výzkum v rámci projektu IGA s názvem „Podpora terénního antropologického výzkumu na Univerzitě Palackého: Romové na Spiši – explorace diverzity“. Teorie transnacionální migrace umožňuje nové náhledy na způsoby migrace v Dolní Lhotě. Na konkrétních příkladech budu demonstrovat, je-li tato teoretická perspektiva využitelná pro můj etnografický výzkum, a také jaké s sebou tato teorie přináší další možnosti pro budoucí výzkum v Dolní Lhotě. 11:00 Michaela Roubínková: Multikulturalismus v pedagogické praxi: rozvoj tolerantní, nebo xenofobní společnosti? Kulturní antropologie – Obecná lingvistika, 2. ročník navazujícího magisterského studia Příspěvek vychází z dílčích výsledků kvalitativního terénního šetření realizovaného výzkumným týmem v rámci projektu SGS „Multikulturalismus v pedagogické praxi – rozvoj tolerantní nebo xenofobní společnosti“. Cílem výzkumu je zachytit a popsat názory a postoje pedagogů k průřezovému tématu multikulturní výchova zavedenému v rámci reformy českého školství. Prezentovala bych tak průběžná zjištění o významu, přínosu i negativech multikulturní výchovy z pohledu pedagogů působících na různých typech škol a polemizovala s otázkou, zda multikulturní výchova přispívá k rozvoji tolerantní nebo xenofobní společnosti. 2
Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie
11:15 Lucie Sehnálková: Burakumin, vyloučení Kulturní antropologie – Kulturální studia, 1. ročník navazujícího magisterského studia Burakumin jsou vyloučení japonské společnosti, kteří kvůli svému původu čelí diskriminaci ve veřejném i soukromém životě. Důvodem jejich vyloučení je víra v nečistotu burakumin vyplývající z manipulace s mrtvými zvířecími a lidskými ostatky a jejich produkty v rámci tradičních povolání řezníků, koželuhů a hlídačů hřbitovů. I přes oficiální emancipaci vyhlášené vládou roku 1871 a výrazné zlepšení životních podmínek a rovnoprávnosti burakumin s majoritní společností není problém diskriminace burakumin stále vyřešen, a to především z důvodu přežívající stigmatizace vyloučených lokalit a statusu vyloučeného. 11:30 – 12:00 pauza na kávu
ANDRAGOGICKÁ SEKCE ODPOLEDNÍ BLOK I. (12:00 – 12:45) 12:00 Eva Štorková: Vybrané přístupy aplikované v koučování Sociologie – Andragogika, 3. ročník bakalářského studia Cílem mého výstupu je seznámit posluchače s rozvojovou metodou dospělých – koučinkem a přístupy, které jsou v praxi koučinku využívány. Koučink není příliš propracován na poli teorie, ale praxe, kde je aplikován ve spolupráci s různými směry a školami. V rámci mé bakalářské práce jsem proto analyzovala 3 nejčastější přístupy – Neurolingvistické programování (NLP), Transakční analýzu a Systemický přístup, pomocí kterých kouč přistupuje k práci se svým klientem. Obsahem mé prezentace bude představení těchto přístupů a ukázka jejich základní principů a technik. 12:15 Jakub Sprátek: Andragogika jako nástroj v boji proti obezitě Sociologie – Kulturní antropologie, 1. ročník navazujícího magisterského studia V příspěvku představím svoji bakalářskou práci, která se zabývá problematikou andragogické intervence v oblasti boje proti obezitě a zdravého životního stylu. Cílem práce je vytvoření kompetenčního modelu výživového poradce. První část práce je věnována metabolické chorobě zvané obezita. V druhé části je podrobně zpracovávána oblast poradenství. Třetí část je zaměřena na poradce ve výživě, jeho osobnost, schopnosti a dovednosti. Čtvrtá část práce pojednává o kompetencích a kompetenčních modelech. V páté závěrečné části této diplomové bakalářské práce je vytvořen kompetenční model výživového poradce. 12:30 Hana Tulinská: Self-networked learning a studium andragogiky Sociologie – Andragogika, 4. ročník bakalářského studia Příspěvek pojednává o aplikaci inovativních přístupů a metod ve vzdělávání na studium andragogiky. Autorka v ní vychází zejména ze své bakalářské práce, pojednávající o propojení dvou základních proudů, tedy teorií sebeřízeného učení a teorií a metod vycházejících z informačních a komunikačních technologií. Patří mezi ně například sebeřízené a sebeurčené učení, konektivismus a kybergogika, z jejichž propojení vznikla perspektiva self-networked learning. Cílem příspěvku je poukázat na možnosti inovace tohoto studijního oboru ve spojitosti s novými přístupy a možnostmi vycházející z proměňujícího se světa a stále se rozvíjejících technologií. 3
Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie
12:45 – 14:30 pauza na oběd
SOCIOLOGICKÁ SEKCE ODPOLEDNÍ BLOK II. (14:30 -15:30) 14:30 Anna Rosenbaumová: Sexualita mentálně postižených Sociologie – Andragogika, 3. ročník bakalářského studia Příspěvek prezentuje novou profesi jménem sexuální asistence a porovnává její situaci v České republice a v zahraničí. Teoretická část seznamuje s vývojem a aktuálním přístupem společnosti k sexualitě mentálně postižených, mapuje standardizaci sexuálních práv, popisuje principy sexuální osvěty a řeší důležitost prožívání sexuálních potřeb hendikepovaných. Praktická část se zabývá výstupy použité komparativní metody a jejich interpretací. 14:45 Petr Sedlář: Personální management osob se zdravotním postižením Sociologie – Aplikovaná ekonomická studia, 1. ročník navazujícího magisterského studia Příspěvek se zabývá problematikou společensko-vědních aspektů zaměstnávání osob se zdravotním postižením. Z velké části spadá do oblasti sociologie podniku a prezentuje hlediska postojů zaměstnavatele vůči zaměstnancům, jakými jsou OZP, a to jejich přijímání i řízení. Dotýká se ale i specifik postavení osob se zdravotním postižením na trhu práce a některých sociálněpsychologických jevů. Vychází přitom z dříve sebraných dat, zejména statistik ČSÚ a polootevřených rozhovorů se zástupci jednotlivých zúčastněných stran. 15:00 Kateřina Karmazínová: Manželství z pohledu hnutí Hare Kršna Sociologie – Žurnalistika, 3. ročník bakalářského studia Příspěvek dokumentuje, jak se povedlo aplikovat indické poselství zakladatele hnutí Prabhupády v reálných podmínkách západní společnosti, zejména v České republice. Ústřední výzkumnou otázkou pro kvalitativní terénní výzkum se stala otázka po možném napětí, které v současných českých oddaných vzniká v důsledku střetu liberálního pozadí jejich hodnot, které získali socializací do našeho prostředí, s konzervativními hodnotami hnutí projevujícími se ve vztahu k ženám, vzdělávání a výchově dětí, a ve způsobu rodinného uspořádání. 15:15 – 15:30 pauza na kávu
4
Katedra sociologie, andragogiky a kulturní antropologie
ODPOLEDNÍ BLOK III. (15:30 -16:00) 15:30 Lucie Kabešová: Názor veřejnosti na práci příslušníků Policie České republiky Sociologie – Andragogika, 3. ročník bakalářského studia Příspěvek prezentuje, jaký názor zastávají obyvatelé města Zlína na práci příslušníků Policie České republiky na tomto území. Uvedená problematika je zastřešena teorií Jürgena Habermase o komunikativním jednání mezi zástupci žitého a systémového světa. Následuje představení policie a elementární přiblížení Reformy Policie České republiky, se zaměřením na zlepšení komunikace mezi obyvateli a příslušníky policie. Základním zdrojem informací je kvantitativní výzkum realizovaný formou dotazníkového šetření na území města Zlína. 15:45 Roman Zavadil: Nesnáze paradigmatického pojetí vědy Sociologie – Filozofie, 1. ročník navazujícího magisterského studia Příspěvek přibližuje nejzávažnější úskalí, která vznikají, jsme-li stoupenci paradigmatického pojetí vědy, jak ho zastával Thomas S. Kuhn. Kritika se týká především problematiky korespondence Kuhnova teoretického modelu vývoje vědy a reálného vědeckého vývoje, a také otázky nesouměřitelnosti či anomálie v rámci etablovaného paradigmatu. Vedle těchto kritických bodů se autor zaměřuje i na další možnosti pohledu na vědu a vědecký vývoj, a to jak z pohledu realistického, tak antirealistického s důrazem na instrumentalismus a konstruktivní empirismus. 16:00 – 16:30 – prostor pro diskuse komisí 16:30 vyhlášení výsledků 17:00 neformální posezení v restauraci U Puškaře
5
