PROGRAM SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ST EDOâESKÉHO KRAJE

Strana 187

Vûstník právních pfiedpisÛ Stfiedoãeského kraje

âástka 5/2009

Pfiíloha ã. 1 k nafiízení Stfiedoãeského kraje ã. 6/2009

PROGRAM SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ST¤EDOâESKÉHO KRAJE

AKTUALIZACE 2009

Listopad 2009

Strana 189


âástka 5/2009

SEZNAM ZKRATEK AOT 40

CZT âHMÚ EHK OSN EHP EVVO INTERREG IVC MHD MD MÎP Mze NH3 NOx OPPI OPÎP OZE POPs PM10 PM2,5 RENREN REZZO 1–4 TEN-T VOC

ukazatel, kter˘m se vyjadfiuje mnoÏství ozónu v ovzdu‰í z hlediska vlivu na vegetaci (úhrnná hodnota rozdílu mezi hodinov˘mi koncentracemi pfiízemního ozonu pfievy‰ujícími 80 mg.m–3 a hodnotou 80 mg.m–3 bûhem hodin denního svûtla naakumulovaná v kaÏdém roce od kvûtna do ãervence) centrální zásobování teplem âesk˘ hydrometeorologick˘ ústav Evropská hospodáfiská komise Organizace spojen˘ch národÛ Evropsk˘ hospodáfisk˘ prostor environmentální vzdûlání, v˘chova, osvûta strukturální fond EU mûstská hromadná doprava Ministerstvo dopravy Ministerstvo Ïivotního prostfiedí Ministerstvo zemûdûlství amoniak oxidy dusíku Operaãní program Podnikání a inovace Operaãní program Îivotního prostfiedí obnovitelné zdroje energie perzistentní organické zneãi‰Èující látky ãástice s aerodynamick˘m prÛmûrem do 10 mm ãástice s aerodynamick˘m prÛmûrem do 2,5 mm regionální síÈ pro obnovitelnou energii kategorie zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í transevropská dopravní síÈ tûkavé organické látky

âástka 5/2009


Strana 190

ÚVOD Program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje je zpracován na základû poÏadavku zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Podle § 6 odst. 6 tohoto zákona je kraj povinen zpracovat pro své území krajsk˘ program sniÏování emisí zneãi‰Èujících látek nebo jejich stanoven˘ch skupin s cílem zlep‰ení kvality ovzdu‰í zejména dosaÏením imisních limitÛ jednotliv˘ch zneãisÈujících látek nebo jejich stanoven˘ch skupin. Kraje vydávají krajské programy sniÏování emisí nafiízením. Plnûní tûchto programÛ orgány kraje prÛbûÏnû kontrolují a vyhodnocují. Z programu sniÏování emisí se vychází pfii v˘konu vefiejné správy na krajské a místní úrovni, zejména pfii územním plánování, územním rozhodování a povolování staveb nebo jejich zmûn, a pfii posuzování zámûrÛ, které mohou v˘raznû ovlivnit ãistotu ovzdu‰í nebo rozvojov˘ch koncepcí a programÛ rozvoje jednotliv˘ch oborÛ a odvûtví. Stfiedoãesk˘ kraj vydal krajsk˘ program sniÏování emisí v souladu s citovan˘m zákonem jiÏ v roce 2004. Dále pak provádí pravidelné aktualizace programu sniÏování emisí soubûÏnû s aktualizacemi Integrovaného programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í (u nûhoÏ jsou aktualizace povinné ze zákona), neboÈ oba programy jsou spolu úzce provázány. Stfiedoãesk˘ kraj tak: • v roce 2004 vydal nafiízením Stfiedoãeského kraje ã. 5/2004 Program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje • v roce 2007 vydal nafiízením Stfiedoãeského kraje ã. 1/2007 první aktualizaci Programu. Obsah krajského programu sniÏování emisí je závaznû dán pfiílohou ã. 2 zákona o ochranû ovzdu‰í: Krajsk˘ program ke sníÏení emisí obsahuje a) b) c) d) e) f) g) h) i) j)

název programu, jeho základní cíle a souvislosti, v˘chozí situace – obraz emisní situace, vztah k Národnímu programu sniÏování emisí, vztah k územní energetické koncepci, vztah k dal‰ím koncepãním dokumentÛm (napfi. strategie regionálního rozvoje), vztah ke Státnímu programu podpory úspor energie obnoviteln˘ch zdrojÛ, vztah ke krajskému programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í, je-li stanoven, obecné zásady strategie programu, v˘voj a monitorování kvality ovzdu‰í a emisí, poÏadavky dokumentÛ Úmluvy EHK/OSN o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiekraãujícím hranice státÛ pfiedev‰ím Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu a pfiehled moÏností jejich splnûní na území kraje, k) hodnocení dosaÏitelnosti emisních stropÛ stanoven˘ch regionu v roce 2010, l) rozbor stavu a hodnocení plnûní emisních limitÛ a ostatních limitních hodnot a dal‰ích podmínek k provozování zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í na území kraje, m) podpÛrné aktivity pro omezování emisí na území kraje, n) základní nástroje programu sniÏování emisí, a to 1. technická a technologická opatfiení, 2. technicko-organizaãní opatfiení, 3. administrativní opatfiení, 4. evidence stacionárních zdrojÛ zneãi‰Èování, 5. inventarizace emisí, 6. schválené zásady spolupráce orgánu kraje s orgány obcí a dal‰ími orgány vefiejné správy, 7. dohody orgánu kraje s provozovateli zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í a dal‰ími subjekty, 8. práce s vefiejností – sniÏování emisí produkovan˘ch domácnostmi, 9. vyuÏívání ekonomick˘ch nástrojÛ, o) finanãní zaji‰tûní programu, p) mezikrajová spolupráce, vãetnû pfieshraniãní, r) souhrn stanoven˘ch poÏadavkÛ a lhÛt k dosaÏení cílÛ programu, s) termíny a zpÛsob kontrol prÛbûÏného plnûní programu, t) zpÛsob provádûní opatfiení a korekcí programu vyvolan˘ch na základû závûrÛ kontrol a prÛbûÏného plnûní tohoto programu, u) názvy a sídla orgánÛ ochrany ovzdu‰í a dal‰ích správních úfiadÛ, v) jména, adresy a podpisy osob odpovûdn˘ch za plnûní programu. V uvedené struktufie je zpracována i tato aktualizace Programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje.

Strana 191


A.

NÁZEV PROGRAMU, ZÁKLADNÍ CÍLE A SOUVISLOSTI

A.1

Název programu

âástka 5/2009

Pfiedkládan˘ krajsk˘ program sniÏování emisí je zamûfien na problematiku sniÏování emisí zneãi‰Èujících látek, pro které jsou vyhlá‰eny emisní stropy a dále tûch zneãi‰Èujících látek, které mají v ãeské legislativû stanoveny imisní limity, pfiípadnû cílové imisní limity (popfi. jejich prekurzorÛ1)). Na základû emisní a imisní anal˘zy provedené v rámci souvisejícího „Integrovaného programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje“ (dále jen „program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í“), byly definovány následující prioritní zneãi‰Èující látky, na které je nutno zamûfiit se pfii realizaci opatfiení ke sníÏení emisí: • • • • •

tuhé látky – zdroj imisní zátûÏe suspendovan˘ch ãástic PM10 (pfiekraãovány imisní limity) oxidy dusíku – pfiekraãován emisní strop, zdroj imisní zátûÏe oxidu dusiãitého (pfiekraãován imisní limit), prekurzor vzniku troposférického ozónu (pfiekraãován cílov˘ imisní limit) benzo(a)pyren – pfiekraãován cílov˘ imisní limit arsen – pfiekraãován cílov˘ imisní limit tûkavé organické látky – prekurzor vzniku troposférického ozónu (pfiekraãován cílov˘ imisní limit)

V souladu s tûmito prioritami je pfiedkládan˘ program koncipován jako: Integrovan˘ program sniÏování emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, oxidÛ dusíku, benzo(a)pyrenu, arsenu a tûkav˘ch organick˘ch látek na území Stfiedoãeského kraje.

A.2

Cíle programu

V souladu s poÏadavky zákona i s vûcnou podstatou fie‰ené problematiky jsou stanoveny tyto základní cíle programu: •

•

dosáhnout doporuãen˘ch hodnot krajsk˘ch emisních stropÛ, stanoven˘ch pro Stfiedoãesk˘ kraj nafiízením vlády ã. 351/2002 Sb., kter˘m se stanoví závazné emisní stropy pro nûkteré látky zneãi‰Èující ovzdu‰í a zpÛsob pfiípravy a provádûní emisních inventur a emisních projekcí, ve znûní nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb. dosáhnout imisních limitÛ nebo cílov˘ch imisních limitÛ zneãi‰Èujících látek stanoven˘ch nafiízením vlády ã. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzdu‰í.

Doporuãené hodnoty krajsk˘ch emisních stropÛ pro Stfiedoãesk˘ kraj a hodnocení jejich dosaÏitelnosti je uvedeno v kapitole J. tohoto programu. Údaje o imisních limitech a cílov˘ch imisních limitech, rozsahu jejich pfiekraãování a moÏnostech jejich dosaÏení jsou obsaÏeny v samostatném „Integrovaném programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje“.

A.3

Souvislosti programu

Pfiedkládan˘ Program sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje velmi úzce souvisí s Integrovan˘m programem ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje. Oba dokumenty jsou vzájemnû provázány, obsahují shodné cíle a jednotnou sadu opatfiení ke sníÏení emisí a zlep‰ení kvality ovzdu‰í.

1)

V nûkter˘ch pfiípadech vzniká zneãi‰Èující látka, pro niÏ je stanoven limit, teprve v ovzdu‰í pfiemûnou z jin˘ch slouãenin. V tûchto pfiípadech je nutno zamûfiit se pfii sniÏování emisí na tyto tzv. prekurzory. To se t˘ká zejména ozónu, jehoÏ prekurzory jsou oxidy dusíky a tûkavé organické látky. Dal‰ím pfiípadem je oxid dusiãit˘, kter˘ se do znaãné míry vytváfií pfiemûnou z oxidu dusnatého, a proto je sniÏování emisí zamûfieno na celou skupinu – oxidy dusíku. Imisní limit je stanoven také pro suspendované ãástice PM10, v tomto pfiípadû jsou emise oznaãovány jako tuhé látky.

âástka 5/2009


Strana 192

Velmi v˘znamná je pak souvislost tohoto programu s dokumenty zamûfien˘mi na vyuÏívání finanãních zdrojÛ z fondÛ Evropské unie, jakoÏ i z národních a krajsk˘ch fondÛ. • •

•

•

V pfiípadû evropsk˘ch fondÛ se jedná zejména o Operaãní program Îivotní prostfiedí a dále o Operaãní program Doprava a Regionální operaãní program NUTS II Stfiední âechy. Z národních fondÛ je v˘znamná vazba na Státní program na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie (viz kap. E), vãetnû aktuálního programu „Zelená úsporám“. Urãitá vazba (zejména v oblasti sniÏování pra‰nosti) existuje i v pfiípadû krajinotvorn˘ch programÛ MÎP a Programu rozvoje venkova âR (Mze). Z fondÛ Stfiedoãeského kraje je nejv˘znamnûj‰í vazba na Fond Ïivotního prostfiedí. Urãitá vazba existuje i v pfiípadû Fondu rozvoje mûst a obcí, Fondu dopravnû bezpeãnostních opatfiení a Programu obnovy venkova. Z mezinárodních finanãních schémat jsou v˘znamné zejména finanãní mechanismy EHP/Norsko (tzv. „norské fondy“) a Program ·v˘carsko-ãeské spolupráce (tzv. „‰v˘carské fondy“).

Uvedené operaãní programy a vyhlá‰ené fondy pfiedstavují (vedle samotn˘ch rozpoãtÛ kraje, mûst a obcí) rozhodující zdroj financování opatfiení ke sníÏení emisí a ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í. Program souvisí dále s následujícími koncepãními dokumenty Stfiedoãeského kraje: • • • •

Program rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje Koncepce environmentálního vzdûlávání, v˘chovy a osvûty Stfiedoãeského kraje Zásady územního rozvoje Stfiedoãeského kraje

Z hlediska vztahu k nadfiazen˘m dokumentÛm je dále nejv˘znamnûj‰í vazba na Národní program sniÏování emisí. Tento vztah je podrobnûji komentován v kap. B. Obecnû je moÏno konstatovat, Ïe oba dokumenty jsou v souladu jak z hlediska cílÛ fie‰ení, tak i navrÏen˘ch nástrojÛ a opatfiení ke sníÏení produkce emisí. Dal‰í silné souvislosti vypl˘vají ze vztahu k jednotliv˘m koncepãním dokumentÛm âeské republiky, jako je napfi. Strategie udrÏitelného rozvoje âR, Státní politika Ïivotního prostfiedí, Státní energetická koncepce, Národní program hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ, Národní program ke zmírnûní zmûny klimatu Zemû, Dopravní politika âR a dal‰í. Z hlediska mezinárodních souvislostí je v˘znamná pfiedev‰ím vazba na Úmluvu EHK OSN o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiekraãujícím hranice státÛ a dále jednotlivé protokoly k této úmluvû, zejména „Protokol k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu“ (Göteborsk˘ protokol). Tento protokol jednotliv˘m státÛm stanovuje národní emisní stropy. Na jejich základû byly pak vydány doporuãené hodnoty krajsk˘ch emisních stropÛ, jejichÏ dosaÏení je jedním z hlavních cílÛ pfiedkládaného programu. V˘znamnou souvislostí je dále vazba na Rámcovou úmluvu OSN o zmûnû klimatu a její protokoly.

Strana 193


B.

VZTAH K NÁRODNÍMU PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ

B.1

Vztah k Národnímu programu sniÏování emisí âeské republiky

âástka 5/2009

Národním program sniÏování emisí âeské republiky schválila vláda âR sv˘m usnesením ze dne 11. ãervna 2007 ã. 630. Globálním cílem národního programu je sníÏit, s dÛrazem na podporu nov˘ch environmentálnû ‰etrn˘ch technologií a vyuÏití potenciálu energetick˘ch úspor, zátûÏ Ïivotního prostfiedí látkami po‰kozujícími ekosystémy a vegetaci a vytvofiit pfiedpoklady pro regeneraci postiÏen˘ch sloÏek Ïivotního prostfiedí a pro sniÏování rizik pro lidské zdraví, která plynou ze zneãi‰tûní ovzdu‰í, a tím pfiispût k naplnûní strategického cíle Environmentálního pilífie Strategie udrÏitelného rozvoje âeské republiky. Program je zamûfien na emise zneãi‰Èujících látek, které mají stanoven národní emisní strop (oxidy dusíku, oxid sifiiãit˘, tûkavé organické látky a amoniak) a emise zneãi‰Èujících látek, jejichÏ vysoké úrovnû zneãi‰tûní ovzdu‰í pfiedstavují v˘znamná zdravotní rizika (PM10, PM2,5 a polycyklické aromatické uhlovodíky). Specifické cíle Programu jsou: • plnit od urãeného termínu (rok 2010) stanovené hodnoty národních emisních stropÛ pro oxid sifiiãit˘, oxidy dusíku, tûkavé organické látky a amoniak • pfiispût ke sníÏení úrovnû zneãi‰tûní ovzdu‰í PM10 pod platné imisní limity • pfiispût ke sníÏení úrovnû zneãi‰tûní ovzdu‰í benzo(a)pyrenem pod platn˘ cílov˘ imisní limit. Na základû anal˘zy emisního scénáfie byly identifikovány dvû v˘znamné skupiny zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í s rozhodujícím potenciálem pro sniÏování emisí (doprava a vytápûní domácností). Pro tyto dvû skupiny zdrojÛ byly navrÏeny konkrétní aktivity s tím, Ïe na základû jejich realizace lze ve stfiednûdobém horizontu oãekávat v˘znamné pfiínosy ke zlep‰ení nepfiíznivé situace. Vedle toho jsou navrÏeny v˘stupy, které vytváfií rámec pro dal‰í sniÏování emisí zneãi‰Èujících látek a zlep‰ování kvality ovzdu‰í. Z v˘‰e uvedeného pfiehledu je zfiejmé, Ïe specifické cíle programu i prioritní skupiny zdrojÛ zneãi‰Èování jsou v zásadû identické s Programem sniÏování emisí a s Integrovan˘m programem ke zlep‰ení ovzdu‰í pro Stfiedoãesk˘ kraj. Programy ve Stfiedoãeském kraji se navíc kromû v˘‰e uveden˘ch polutantÛ zamûfiují na lokální problém imisní zátûÏe arsenu na Kladensku. RovnûÏ platí, Ïe programy pro Stfiedoãesk˘ kraj obsahují pfiedev‰ím takové nástroje a opatfiení, které jsou v samostatné nebo pfienesené kompetenci orgánÛ kraje, zatímco národní program je zamûfien téÏ na moÏné zmûny právních pfiedpisÛ âR.

B.2

Vztah k Národnímu programu sniÏování emisí ze zvlá‰tû velk˘ch stacionárních spalovacích zdrojÛ

Národní program sniÏování emisí ze stávajících zvlá‰tû velk˘ch stacionárních spalovacích zdrojÛ byl vydán nafiízením vlády ã. 372/2007 Sb. Cílem Programu je sníÏení celkov˘ch roãních emisí tuh˘ch zneãi‰Èujících látek, oxidu sifiiãitého a oxidÛ dusíku z vyjmenovan˘ch zdrojÛ. K dosaÏení tohoto cíle jsou pro tyto zdroje stanoveny skupinové emisní stropy pro tuhé zneãi‰Èující látky, oxid sifiiãit˘ a oxidy dusíku a termíny jejich dosaÏení. Do programu jsou zafiazeny následující zvlá‰tû velké spalovací zdroje na území Stfiedoãeského kraje: • • • • • • •

Energotrans, a. s., Elektrárna Mûlník I Cukrovary TTD, a. s., Dobrovice âEZ, a. s., Elektrárna Mûlník II a III, Horní Poãaply ECK Generating, s. r. o., Kladno KAUâUK, a. s., Kralupy nad Vltavou PARAMO, a. s., HS Kolín; Kolín SPOLANA, a. s., Neratovice.

âástka 5/2009

C.


Strana 194

VZTAH K ÚZEMNÍ ENERGETICKÉ KONCEPCI ST¤EDOâESKÉHO KRAJE

Územní energetická koncepce Stfiedoãeského kraje byla zpracována v letech 2002–2004 na základû zákona ã. 406/2000 Sb., o hospodafiení energií, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Mezi základní cíle koncepce patfií zejména zlep‰ení Ïivotního prostfiedí pro obãany, sníÏení emisí do ovzdu‰í a zv˘‰ení energetické nezávislosti kraje ve smyslu rozvoje vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ na úkor fosilních paliv. Pro pûtiletá období je navrhován akãní plán, kter˘ rozpracovává cíle koncepce do jednotliv˘ch programÛ, které jsou pak plnûny fie‰ením konkrétních projektÛ. Tyto programy jsou zamûfieny na vzdûlávání a informovanost, na tepelnou ochranu budov, v˘stavbu pasivních, nízkoenergetick˘ch domÛ, vyuÏívání alternativních zdrojÛ tepla a energie (sluneãní kolektory, biomasa, bioplyn), na kogeneraci a na rekuperaci. NaplÀování této koncepce vyhodnocuje kraj podle zákona o hospodafiení energií nejménû jedenkrát za 4 roky. Na základû tohoto vyhodnocení kraj vypracuje návrhy na její zmûnu. Aktuální vyhodnocení ÚEK Stfiedoãeského kraje bylo vypracováno v prosinci 2008 a jeho v˘stupem je mimo jiné Akãní plán na období dal‰ích 5 let. Akãní plány rozpracovávají cíle ÚEK do jednotliv˘ch programÛ, které jsou pak plnûny fie‰ením konkrétních projektÛ. Mezi nejv˘znamnûj‰í úkoly Akãního plánu pro nejbliÏ‰í období mimo jiné patfií: • • • • • • • •

• • • • •

zpracovat materiál o moÏnostech docílení úspor energie pfii zateplování objektÛ, v˘mûnû otvorov˘ch v˘plní, pouÏití OZE, tepeln˘ch ãerpadel vãetnû podpÛrn˘ch finanãních programÛ zajistit zpracování prÛkazÛ energetické nároãnosti budov v majetku Stfiedoãeského kraje realizovat opatfiení na docílení úspor energie v souladu se závûry a doporuãením ze zpracovan˘ch energetick˘ch auditÛ u objektÛ, které jsou v majetku Stfiedoãeského kraje realizovat alespoÀ 70 % opatfiení navrÏen˘ch energetick˘mi audity v budovách ve vlastnictví Stfiedoãeského kraje zajistit 10 % tepelné energie a 5 % elektrické energie z OZE v budovách ve vlastnictví Stfiedoãeského kraje pfii rekonstrukcích na budovách ve vlastnictví kraje zohlednit moÏnosti úspor energie a vyuÏití OZE vytvofiit dotaãní tituly na podporu úspor energie a vyuÏití OZE v rámci Fondu Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje metodicky podporovat projekty v rámci programÛ Státního programu na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie a v rámci fondÛ EU (Fond soudrÏnosti, OPÎP, OPPI, mezinárodní projekt RENREN, INTERREG IVC) informovat Zastupitelstvo a Radu kraje o moÏnostech úspor energie a vyuÏití OZE ‰ífiit informace o úsporách energie a vyuÏití OZE v médiích, poskytovat informace o demonstraãních projektech, o realizaci konkrétních opatfiení organizovat semináfie pro podporu úspor energie a vyuÏití OZE ve spolupráci s dodavateli energetick˘ch zafiízení pro úspory energie a technologií vyuÏívajících OZE vydávat informaãní materiály pro podporu úspor energie a vyuÏití OZE pro ‰koly, obãany, podnikatele, úfiedníky ostatních institucí atd. zajistit vzdûlávání pedagogÛ a úfiedníkÛ o moÏnostech úspor energie a vyuÏití OZE.

Z v˘‰e uvedeného pfiehledu, resp. z jeho porovnání s opatfieními navrÏen˘mi v pfiedkládaném programu sniÏování emisí je patrné, Ïe oba koncepãní materiály jsou plnû v souladu. Program sniÏování emisí (a související program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í) obsahuje soubor opatfiení „SniÏování emisí z energetického zásobování mûst a obcí a omezování spotfieby tuh˘ch paliv“ (skupina 3.); tato opatfiení jsou ve shodû s v˘‰e uveden˘mi úkoly Akãního plánu ÚEK. V˘znamné jsou také úkoly v oblasti informování a osvûty, které jsou v pfiedkládaném programu sniÏování emisí rovnûÏ fie‰eny (skupina 5 navrÏen˘ch opatfiení). V praxi pak lze pfiedpokládat, Ïe realizace projektÛ k docílení úspor energie na objektech v majetku kraje a jeho organizaci budou – tak jako dosud – realizována pfieváÏnû na podkladû úkolÛ ÚEK, kde pfiedkládan˘ program bude podpÛrn˘m dokumentem pro jejich realizaci. V˘znam programu sniÏování emisí a programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í je pak vût‰í zejména v pfiípadû akcí na objektech v majetku mûst a obcí, kde je moÏné podpofiit ãerpání dotací z OP ÎP zafiazením úsporn˘ch opatfiení do tzv. zásobníku projektÛ.

Strana 195

D.


âástka 5/2009

VZTAH K DAL·ÍM KONCEPâNÍM DOKUMENTÒM

Vedle Národního programu sniÏování emisí a krajské územní energetické koncepce obsahuje program sniÏování emisí vazby i na dal‰í krajské strategie a koncepce. Nejv˘znamnûj‰í vazby jsou komentovány v následujícím pfiehledu.

Program rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje Program rozvoje je základní stfiednûdob˘ program podpory regionálního rozvoje na úrovni kraje. Vzniká transformací strategick˘ch cílÛ a smûrÛ rozvoje do cílÛ a opatfiení pro ãasové období 2007–2013. Jeho cílem je navrhnout pro stanovené plánovací období promy‰lenou mnoÏinu opatfiení vycházející ze strategie rozvoje kraje a realizovatelnou dostupn˘mi finanãními prostfiedky. Program rozvoje obsahuje celkem 41 opatfiení, z nichÏ jedno opatfiení je v pfiímém vztahu k pfiedkládanému Programu sniÏování emisí. Jedná se o opatfiení D-VI. Ochrana ovzdu‰í, pro které program stanoví následující cíle a podporované aktivity. Cíle opatfiení: • zv˘‰ení podílu zastoupení ekologicky ‰etrn˘ch technologií s niÏ‰ími emisemi do ovzdu‰í • postupné nahrazování a podpora napojování zdrojÛ na zemní plyn, CZT nebo jin˘ typ vytápûní pomocí obnoviteln˘ch zdrojÛ energie • podpora nov˘ch podnikatelsk˘ch pfiíleÏitostí a podpora fie‰ení dopravní logistiky • odstraÀování star˘ch ekologick˘ch zátûÏí • podpora ekologick˘ch forem dopravy • sniÏování zátûÏe obyvatel, zejména zátûÏe zpÛsobené pfiekraãováním limitÛ polétavého pra‰ného aerosolu • prioritní sniÏování emisí látek, u kter˘ch hrozí pfiekroãení tzv. doporuãen˘ch krajsk˘ch emisních stropÛ – NOx a VOC. Aktivity naplÀující opatfiení • stanovení relevantních emisních limitÛ pro stávající i nové zdroje • podpora zmûny paliv, zejména u zdrojÛ ve vlastnictví kraje a obcí smûrem k u‰lechtil˘m a emisnû ménû zatûÏujícím druhÛm • podpora roz‰ifiování moÏnosti napojování na sítû zemního plynu, CZT a jiné ekologické zdroje vytápûní zejména u mal˘ch zdrojÛ – domácností • podpora náhrady látek a pfiípravkÛ obsahujících tûkavé organické látky, informaãní kampaÀ na celém území kraje • podpora budování nov˘ch a roz‰ífiení kapacity stávajících zafiízení vyuÏívajících obnovitelné zdroje energie • podpora opatfiení sniÏujících imisní zátûÏ obyvatel (podpora v˘stavby, resp. vysazování bariér kolem silnic, podpora v˘stavby mimoúrovÀov˘ch kfiíÏení a obchvatÛ, podpora úklidÛ silnic apod.) • pfiednostní povolování tûch zdrojÛ, které vyuÏívají oblasti po rekultivacích a lokality jiÏ dfiíve prÛmyslovû vyuÏívané • podpora fie‰ení ekologizace dopravy, vãetnû podpory náhrady vozového parku, zejména vozidel MHD • podpora technologií produkujících niÏ‰í mnoÏství emisí oproti stávajícím technologiím • moÏnost zákazu ãi omezení realizace takov˘ch nov˘ch zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í, které by v˘znamnû pfiispûly k dal‰ímu zneãi‰Èování v oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í • podpora v˘stavby a údrÏby zpevnûn˘ch komunikací v oblastech se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í. Z v˘‰e uvedeného pfiehledu, resp. z jeho porovnání s opatfieními stanoven˘mi v pfiedkládaném Programu sniÏování emisí a v souvisejícím Integrovaném programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í je zfiejmé, Ïe tyto programy jsou s Programem rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje plnû v souladu. Shodují se nejen ve stanoven˘ch cílech, ale i ve vût‰inû podporovan˘ch aktivit s tím, Ïe pfiedkládané programy v oblasti ochrany ovzdu‰í tyto aktivity upfiesÀují nebo rozpracovávají na základû aktuální situace.

âástka 5/2009


Strana 196

V Programu rozvoje územního obvodu Stfiedoãeského kraje jsou pak obsaÏena i dal‰í opatfiení, která jsou rovnûÏ v souladu s pfiedkládan˘m Programem sniÏování emisí. Jedná se zejména o následující opatfiení: • • • • • •

Opatfiení B-I: Zlep‰ení dopravní obsluÏnosti kraje Opatfiení B-II: Rozvoj silniãní sítû Opatfiení B-III: Rozvoj Ïelezniãní dopravy Opatfiení B-VI: Rozvoj energetick˘ch sítí a vyuÏívání energetick˘ch zdrojÛ Opatfiení B-VII: VyuÏívání alternativních zdrojÛ energie. Opatfiení D-III: Environmentální vzdûlávání, v˘chova a osvûta.

Koncepce environmentálního vzdûlávání, v˘chovy a osvûty Krajská koncepce environmentálního vzdûlávání, v˘chovy a osvûty (EVVO) se zamûfiuje na pût strategick˘ch oblastí – ‰kolství, mimo‰kolní v˘chovu dûtí a mládeÏe, vefiejnost, vefiejnou správu a podnikovou sféru. Pfiedkládan˘ program sniÏování emisí obsahuje pfiímou vazbu na koncepci EVVO prostfiednictvím dvou základních opatfiení „Informování a osvûta vefiejnosti“ a „Informaãní podpora vefiejné správy“. Jedná se tedy o dvû strategické oblasti EVVO: vefiejnost a vefiejnou správu. Ve shodû s EVVO je cílem programu „ekogramotná“ vefiejnost, cílevûdomû zapojená do rozhodování o Ïivotním prostfiedí a dále pak environmentálnû vzdûlan˘ úfiedník vefiejné správy, zastupitel a pracovník organizace fiízené vefiejnou správou. Pro realizaci uveden˘ch opatfiení jsou v rámci pfiedkládaného programu sniÏování emisí (respektive v rámci souvisejícího programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í) plánovány dvû samostatné informaãní kampanû. Kampanû budou koordinovány tak, aby bylo soubûÏnû a plnû zaji‰tûno naplÀování cílÛ programu sniÏování emisí i koncepce EVVO.

Zdraví 21 Program Zdraví 21 je rozsáhl˘ soubor aktivit zamûfien˘ch na stálé a postupné zlep‰ování v‰ech ukazatelÛ zdravotního stavu obyvatelstva. Program obsahuje celkem 21 rámcov˘ch cílÛ a k nim pfiifiazen˘ seznam aktivit, umoÏÀujících jejich plnûní. Z hlediska ochrany ovzdu‰í je dÛleÏit˘ zejména bod Zdravé a bezpeãné Ïivotní prostfiedí, kter˘ má za cíl zajistit do roku 2015 bezpeãnûj‰í Ïivotní prostfiedí, v nûmÏ v˘skyt zdraví nebezpeãn˘ch látek nebude pfiesahovat mezinárodnû schválené normy. Jednou z dílãích úloh tohoto cíle je sníÏení expozice obyvatelstva zdravotním rizikÛm souvisejícím se zneãi‰tûním vody, vzduchu a pÛdy látkami mikrobiálními, chemick˘mi a dal‰ími.

Generel cyklistick˘ch tras a cyklostezek na území Stfiedoãeského kraje Dokument analyzuje souãasn˘ stav sítû cyklistick˘ch tras a cyklostezek a navrhuje fie‰ení vedoucí k rozvoji cyklodopravy a cykloturistiky na celém území Stfiedoãeského kraje. Vztah k pfiedkládanému programu je dán skuteãností, Ïe tento program obsahuje i opatfiení „Podpora cyklistické dopravy“, které je zamûfieno na podporu pfiesunu alespoÀ ãásti obyvatel od individuální automobilové dopravy k dopravû cyklistické.

Strana 197

E.


âástka 5/2009

VZTAH K STÁTNÍMU PROGRAMU PODPORY ÚSPOR ENERGIE A VYUÎITÍ OBNOVITELN¯CH ZDROJÒ

Státní program na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie (dále jen „Státní program“) je zamûfien na zavádûní energeticky úsporn˘ch opatfiení v oblasti v˘roby, pfienosu, distribuce a spotfieby energie, vy‰‰í vyuÏívání obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ energie a rozvoj kombinované v˘roby tepla, chladu a elektfiiny a stanoví pravidla pro poskytování dotací ze státního rozpoãtu na podporu hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch zdrojÛ ve smyslu zákona ã. 218/2000 Sb., o rozpoãtov˘ch pravidlech a o zmûnû nûkter˘ch souvisejících zákonÛ (rozpoãtová pravidla), ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ. Státní program se zpracovává kaÏdoroãnû jako realizaãní program k naplÀování cílÛ Národního programu hospodárného nakládání s energií a vyuÏívání jejích obnoviteln˘ch a druhotn˘ch zdrojÛ, vyhla‰ovaného na ãtyfileté období. Skládá se z nûkolika dílãích podprogramÛ, které vyhla‰ují jednotlivé resorty státní správy (ministerstva). Realizace navrhovan˘ch aktivit pfiipadá jak na rozpoãty tûchto resortÛ, tak i na strukturální fondy a dal‰í mezinárodní zdroje. Státní program je zamûfien na následující cílové skupiny: • státní správu a samosprávu • podnikatelskou sféru • nevládní organizace • domácnosti. Z programov˘ch ãástí jsou nejv˘znamnûj‰í zejména ãást vyhla‰ovaná Ministerstvem prÛmyslu a obchodu (ãást A) pro podnikovou sféru a ãást vyhla‰ovaná Ministerstvem Ïivotního prostfiedí (ãást B) pro sféru obytné zástavby. Mezi oblasti podporované Ministerstvem prÛmyslu a obchodu (ãást A – tzv. Program EFEKT) patfií: • v˘roba energie z obnoviteln˘ch zdrojÛ energie • úspory energie ve v˘robních prÛmyslov˘ch procesech • energetick˘ management, poradenství a propagace • úãast v mezinárodních projektech. Mezi oblasti podporované Ministerstvem Ïivotního prostfiedí (ãást B) patfií: • investiãní podpora environmentálnû ‰etrn˘ch zpÛsobÛ vytápûní a ohfievu TV pro byty a rodinné domy pro fyzické osoby • podpora vzdûlávání a osvûty. Od dubna 2009 byl standardní program podpory úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ nahrazen v˘znamnû rozsáhlej‰ím dotaãním programem „Zelená úsporám“, kter˘ vyuÏívá prostfiedkÛ z prodeje tzv. emisních kreditÛ v mezinárodním obchodování podle Kjótského protokolu. V rámci tohoto programu jsou podporovány následující oblasti: A.

Úspora energie na vytápûní • A.1. Komplexní zateplení obálky budovy vedoucí k dosaÏení nízkoenergetického standardu • A.2. Kvalitní zateplení vybran˘ch ãástí obytn˘ch domÛ (dílãí zateplení)

B.

Podpora novostaveb v pasivním energetickém standardu

C.

VyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie pro vytápûní a pfiípravu teplé vody • C.1. V˘mûna zdrojÛ na tuhá a kapalná fosilní paliva nebo elektrického vytápûní za nízkoemisní zdroje na biomasu a úãinná tepelná ãerpadla • C.2. Instalace nízkoemisních zdrojÛ na biomasu a úãinn˘ch tepeln˘ch ãerpadel do novostaveb • C.3. Instalace solárnû-termick˘ch kolektorÛ.

âástka 5/2009


Strana 198

Oprávnûn˘mi Ïadateli o podporu z programu „Zelená úsporám“ jsou vlastníci a stavebníci rodinn˘ch a bytov˘ch domÛ, tj. fyzické osoby, spoleãenství vlastníkÛ bytov˘ch jednotek, bytová druÏstva, mûsta a obce, podnikatelské subjekty, pfiípadnû jiné právnické osoby. Pfiedkládan˘ program sniÏování emisí je ve vztahu k Státnímu programu na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie zejména prostfiednictvím v‰ech opatfiení z oblasti „SniÏování emisí z energetického zásobování mûst a obcí a omezování spotfieby tuh˘ch paliv“. Státní program a program „Zelená úsporám“ zde figurují jako moÏné zdroje financování opatfiení ke sníÏení emisí a ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje.

F.

VZTAH KE KRAJSKÉMU PROGRAMU KE ZLEP·ENÍ KVALITY OVZDU·Í

Vztah Programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje k Integrovanému programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje je velmi úzk˘ a je dán jejich soubûÏn˘m zpracováním. ¤e‰ené problémy a stanovené cíle jsou v obou programech tûchto dokumentech shodné. K dosaÏení cílÛ je pak formulována jednotná sada nástrojÛ a opatfiení.

G.

OBECNÉ ZÁSADY STRATEGIE PROGRAMU

Základní zásadou fie‰ení Programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje, ale i souvisejícího Integrovaného programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje je dosaÏení stanoven˘ch cílÛ pfii co nejmen‰ích ekonomick˘ch i administrativních dopadech na v‰echny dotãené subjekty (kraj, vefiejná správa, obyvatelstvo, soukrom˘ sektor). Pfii zpracování návrhu tohoto programu byl proto kladen zásadní dÛraz na: • • • •

podporu místních aktivit k omezování emisí a ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í ekonomické nástroje pfiímé finanãní podpory místních projektÛ vyuÏívání správních kompetencí kraje pfiedev‰ím pro preventivní úãely v˘chovu a osvûtu vefiejnosti i pracovníkÛ vefiejné správy.

Program sniÏování emisí i program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í obsahují takové nástroje a opatfiení, které jsou v pfiímé ãi nepfiímé kompetenci orgánÛ kraje nebo u nichÏ mÛÏe Stfiedoãesk˘ kraj poskytnout podporu realizace na místní úrovni. Pfiedmûtem programu naopak nejsou povinnosti, jejichÏ plnûní vypl˘vá pro provozovatele zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í z obecnû závazn˘ch právních pfiedpisÛ. Plnûní tûchto povinností je vyÏadováno na základû legislativy a nevyÏaduje samostatné koncepãní fie‰ení.

H.

V¯VOJ A MONITOROVÁNÍ KVALITY OVZDU·Í A EMISÍ

H.1

V˘voj produkce emisí na území Stfiedoãeského kraje

Tabulka H.1 uvádí údaje o v˘voji produkce emisí tuh˘ch látek, oxidu sifiiãitého, oxidÛ dusíku, tûkav˘ch organick˘ch látek, oxidu uhelnatého a amoniaku na území Stfiedoãeského kraje v období let 2001 – 2007, v ãlenûní podle kategorií REZZO: • • • •

REZZO 1 – zvlá‰tû velké a velké stacionární zdroje REZZO 2 – stfiední stacionární zdroje REZZO 3 – malé stacionární zdroje (zejména lokální vytápûní) REZZO 4 – mobilní zdroje

V tabulce jsou podbarveny nejv˘znamnûj‰í skupiny zdrojÛ emisí kaÏdé zneãi‰Èující látky. Skupina s nejvût‰ím podílem je navíc zv˘raznûna tuãn˘m písmem.

Strana 199


Tab. H.1 V˘voj produkce emisí na území STâK dle kategorií zdrojÛ (2001–2007)

âástka 5/2009

âástka 5/2009


Strana 200

V˘voj emisí v období 2001–2007 je zachycen i na pfiiloÏen˘ch grafech. Z porovnání v˘voje je patrné, Ïe: •

•

•

•

•

•

Celkové emise tuh˘ch látek za období 2001–2007 mírnû narÛstaly, a to zejména z dÛvodu nárÛstu emisí z mobilních zdrojÛ, které se od r. 2001 zv˘‰ily o 70 % a pfieváÏily tak pokles v kategoriích REZZO 1 a 2. V souãasnosti tvofií mobilní zdroje více neÏ polovinu emisí tuh˘ch látek, v˘znamn˘ podíl mají i malé zdroje (cca 30 %) Emise oxidu sifiiãitého mají ve sledovaném období klesající tendenci, a to u v‰ech kategorií zdrojÛ. Hlavní podíl na emisích SO2 mají v souãasnosti zvlá‰tû velké a velké zdroje (REZZO 1) s více neÏ 75 %. V˘znamn˘ je rovnûÏ podíl mal˘ch zdrojÛ (pfies 20 %), ostatní zdroje jsou z hlediska celkové bilance zanedbatelné. Emise oxidÛ dusíku celkovû narÛstají, dvakrát za sledované období do‰lo k meziroãnímu poklesu (2001/02 a 2005/06). NárÛst je v‰ak pomûrnû mírn˘, za období 2001 – 2007 ãiní 5 %. Hlavní pfiíãinou nárÛstu jsou stoupající emise z dopravy, pfii souãasné stagnaci (s meziroãními v˘kyvy) v kategorii zdrojÛ REZZO 1. Tyto dvû skupiny tvofií rozhodující ãást emisí NOx – v r. 2007 ãinil podíl dopravy 57 %, podíl zvlá‰tû velk˘ch a velk˘ch zdrojÛ 38 %, podíl ostatních zdrojÛ je tak men‰í neÏ 5 % z celkov˘ch emisí. Emise tûkav˘ch organick˘ch látek v celém období spí‰e stagnují, dlouhodobû se projevuje mírn˘ pokles (v období 2001–2007 o 4 %). V celkovém v˘voji se projevuje v˘voj ve dvou rozhodujících skupinách zdrojÛ: u emisí z mal˘ch zdrojÛ (v r. 2007 podíl 50 %) pfievaÏuje mírn˘ pokles, u emisí z dopravy (podíl 34 %) pfievaÏuje mírn˘ nárÛst. Ve skupinû REZZO 3 je vedle mal˘ch spalovacích zdrojÛ a technologick˘ch provozÛ zahrnuta také tzv. plo‰ná spotfieba organick˘ch rozpou‰tûdel. Jedná se o velmi v˘znamnou kategorii, která je dopoãtena z celkového prodeje hmot obsahujících tûkavé organické látky, tato skupina je sama hlavním zdrojem VOC s podílem 37,5 % emisí v kraji. Celkové emise amoniaku vykazují od poãátku sledovaného období prÛbûÏn˘ pokles, zpÛsoben˘ zejména sniÏováním emisí ze stacionárních zdrojÛ kategorie REZZO 3. Tato skupina zahrnující i odhad emisí z neevidovan˘ch chovÛ, tvofií i pfies v˘‰e uveden˘ pokles stále více neÏ polovinu emisí NH3 v kraji. Emise z velk˘ch i stfiedních zemûdûlsk˘ch provozÛ ãiní vÏdy cca 20 % z celkov˘ch emisí, doprava se na emisích NH3 podílí minimálnû. U emisí oxidu uhelnatého se projevují v˘kyvy v obou smûrech, z dlouhodobého hlediska pfievaÏuje mírn˘ pokles. Rozhodující podíl (66 %) na emisích má doprava, v˘znamné jsou také malé zdroje (25 %).

Strana 201


âástka 5/2009

âástka 5/2009

H.2


Strana 202

V˘voj kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje

Podrobn˘ rozbor v˘voje kvality ovzdu‰í na území Stfiedoãeského kraje je uveden v krajském programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í, kter˘ je zpracován soubûÏnû s programem sniÏování emisí. V následujícím pfiehledu je uveden v˘voj imisních hodnot u pûti polutantÛ, které byly vyhodnoceny jako nejvíce problematické z hlediska ochrany ovzdu‰í: •

•

Suspendované ãástice PM10 – prÛmûrné roãní koncentrace: nejvy‰‰í hodnoty byly mûfieny v 90. letech, postupnû v˘raznû klesaly aÏ do roku 1999, poté docházelo k mírnému navy‰ování do roku 2003. K roku 2007 vykazují v‰echny mûfiené hodnoty pokles vzhledem k hodnotám z pfiedchozích let. Limit byl v roce 2007 pfiekroãen na stanici Stehelãeves, v roce 2006 na pûti stanicích, a to na exponované dopravní stanici v Berounû a dále na ãtyfiech stanicích na Kladensku. Suspendované ãástice PM10 – 24-hodinové koncentrace: nejvy‰‰í hodnoty byly namûfieny v letech 1996 aÏ 1997, poté do‰lo k poklesu, zv˘‰ené koncentrace vykazovaly také roky 2003 a 2006. Bûhem celého hodnoceného období do‰lo na vût‰inû mûfiicích stanic k pfiekroãení imisního limitu (ãasto i opakovanû), na nûkter˘ch stanicích (Beroun, Kladno – ·vermov, Stehelãeves) nebyly v celém období zji‰tûny podlimitní koncentrace.

Strana 203

• •

•

•

•

I.


âástka 5/2009

PrÛmûrné roãní koncentrace oxidu dusiãitého: v prÛbûhu let 1994 – 2007 byly hodnoty pomûrnû vyrovnané, imisní limit 40 mg.m–3 byl pfiekroãen tfiikrát, a to na stanici Beroun v letech 1996, 2002 a 2003. Hodinové koncentrace oxidu dusiãitého: na Ïádné ze stanic nebyly namûfieny koncentrace nad hranicí limitu, na vût‰inû z nich byly nejvy‰‰í hodnoty zaznamenány v roce 1997 a v letech 2002 aÏ 2003, nejmen‰í hodnoty byly zaznamenány v období 1999–2000. 8-hodinové koncentrace pfiízemního ozónu: cílov˘ imisní limit je dlouhodobû pfiekraãován. Nejvy‰‰í hodnoty byly namûfieny v roce 2003, od roku 2004, kdy byly na v‰ech stanicích namûfieny hodnoty pod limitem, mûfiené koncentrace mírnû narÛstají. PrÛmûrné roãní koncentrace benzo(a)pyrenu: bûhem sledovaného období byl pro benzo(a)pyren vykázán roãní prÛmûr jednou aÏ dvakrát na ãtyfiech mûfiicích stanicích. V‰echny namûfiené hodnoty pfiekroãily cílov˘ imisní limit. PrÛmûrné roãní koncentrace arsenu: nejvy‰‰í hodnoty byly zji‰Èovány v první polovinû sledovaného období (do roku 2000), poté docházelo k poklesu, od roku 2005 mûfiené koncentrace mírnû narÛstají.V roce 2007 byl cílov˘ imisní limit pfiekroãen na dvou lokalitách (stanice Kladno-·vermov a Stehelãeves).

POÎADAVKY DOKUMENTÒ ÚMLUVY EHK/OSN O DÁLKOVÉM ZNEâI·ËOVÁNÍ OVZDU·Í P¤EKRAâUJÍCÍM HRANICE STÁTÒ

Úmluva EHK/OSN o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiekraãujícím hranice státÛ1) z roku 1979 (dále jen „CLRTAP“) je pokládána za jeden z nejúspû‰nûj‰ích mezinárodních environmentálních právních nástrojÛ moderní historie a tvofií pátefi mezinárodního práva ochrany ovzdu‰í. Legislativa ochrany ovzdu‰í Evropsk˘ch spoleãenství i âeské republiky do znaãné míry odráÏí obsah této úmluvy a zejména jejích navazujících protokolÛ. Úmluva EHK/OSN o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiekraãujícím hranice státÛ má charakter úmluvy rámcové. Podrobnosti regulace t˘kající se konkrétních typÛ zneãi‰Èujících látek jsou formulovány v tzv. protokolech k Úmluvû CLRTAP. K úmluvû CLRTAP byly dosud pfiijaty následující protokoly: •

• • • • • • •

Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiecházejícím hranice státÛ z r. 1979, o dlouhodobém financování Kooperativního programu pro monitorování a vyhodnocování dálkového ‰ífiení látek zneãi‰Èujících ovzdu‰í v Evropû (EMEP) (Îeneva, 1984) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiecházejícím hranice státÛ z r. 1979, o sníÏení emisí síry nebo jejích tokÛ, pfiecházejících hranice státÛ, nejménû o 30 % (Helsinki, 1985) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiecházejícím hranice státÛ z r. 1979, o dal‰ím sníÏení emisí síry (Oslo, 1994) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiecházejícím hranice státÛ z r. 1979, o sniÏování emisí oxidÛ dusíku nebo jejich tokÛ pfies hranice státÛ (Sofie, 1988) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiecházejícím hranice státÛ z roku 1979, o omezení emisí tûkav˘ch organick˘ch látek nebo jejich tokÛ pfies hranice státÛ (Îeneva, 1991) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiecházejícím hranice státÛ z roku 1979, o tûÏk˘ch kovech (Århus, 1998) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiecházejícím hranice státÛ z roku 1979, o persistentních organick˘ch polutantech (Århus, 1998) Protokol k Úmluvû o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiecházejícím hranice státÛ z roku 1979, o omezování acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborg, 1999).

PoÏadavky Úmluvy o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiekraãujícím hranice státÛ a jejích protokolÛ jsou formulovány vesmûs na úrovni státu. Tyto poÏadavky proto byly z velké ãásti transponovány do zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í, a jeho provádûcích pfiedpisÛ. Samotná Úmluva se stala souãástí ãeské legislativy jiÏ vyhlá‰kou ã. 5/1985 Sb. ministra zahraniãních vûcí ze dne 27. listopadu 1984, o Úmluvû o dálkovém zneãi‰Èování ovzdu‰í pfiecházejícím hranice státÛ. 1)

Convention on long-range transboundary air pollution (Geneva, 1979). Pofiadové ãíslo pfiedpisu EU (ãíslování TAIEX): SCRL B – 23. Kód CELEX: 21979A1113(01), doplnûno 21986A0704(01)

âástka 5/2009


Strana 204

Z dokumentÛ Úmluvy CLRTAP se do fie‰ení programu sniÏování emisí promítají pfiedev‰ím poÏadavky „Protokolu k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu“ (Göteborgsk˘ protokol). V následujícím pfiehledu je uveden struãn˘ komentáfi k jednotliv˘m protokolÛm Úmluvy CLRTAP.

První protokoly âasovû první protokoly této úmluvy byly vûnovány jednak mezinárodní spolupráci v oblasti monitorování a v˘mûny informací1) a dále omezování jednotliv˘ch specifick˘ch emisí, kdy hlavním cílem tûchto protokolÛ bylo omezení zneãi‰Èování slouãeninami (zejména oxidy) síry2) a dusíku3). Uvedené protokoly byly zamûfieny pfiedev‰ím na velké stacionární spalovací zdroje, a v pfiípadû oxidÛ dusíku i na základní opatfiení v oblasti mobilních zdrojÛ.

VOC protokol V dÛsledku fiady smogov˘ch epizod, k nimÏ do‰lo v osmdesát˘ch letech, byl dal‰í protokol zamûfien na omezování emisí tûkav˘ch organick˘ch slouãenin (VOC – „volatile organic compound“). Emise VOC spolupÛsobí pfii tvorbû tzv. pfiízemního (troposférického) ozónu. Ozón je reaktivní látka napadající bunûãné stûny, která jiÏ v pomûrnû nízk˘ch koncentracích po‰kozuje tkánû organismÛ a pÛsobí rozsáhlé ‰kody na vegetaci. Tzv. „VOC protokol“ stanovil jako hlavní závazek smluvních stran sníÏení celkové emise o 30 % vzhledem ke zvolenému referenãnímu roku a fiadu dal‰ích závazkÛ t˘kajících se uplatÀování nejlep‰ích dostupn˘ch technologií (BAT) a zlep‰ení emisní inventury a souvisejícího v˘zkumu. âeská republika splnila základní poÏadavek protokolu (sníÏení emisí o 30 %), aniÏ by byla nucena pfiijmout rozsáhlej‰í opatfiení.

Protokoly o tûÏk˘ch kovech, o POPs a Aarhuská úmluva Po dokonãení VOC-protokolu byly je‰tû dokonãeny rozpracované protokoly zamûfiené na omezování emisí dal‰ích dvou v˘znamn˘ch skupin zneãi‰Èujících látek – tûÏk˘ch kovÛ a persistentních organick˘ch polutantÛ, které oba âR podepsala souãasnû s Aarhuskou úmluvou (o úãasti vefiejnosti na rozhodování a pfiístupu k právní ochranû v záleÏitostech Ïivotního prostfiedí) v r. 1998. Závazky vypl˘vající z obou tûchto protokolÛ se t˘kají zejména stanovení emisních limitÛ a poÏadavku uplatnûní BAT. Pfiíslu‰né limitní hodnoty jsou jiÏ souãástí ãeské legislativy ochrany ovzdu‰í. Aarhuská úmluva tvofií k protokolÛm úmluvy CLRTAP strategick˘ doplnûk – ukládá orgánÛm státní správy systematicky informovat vefiejnost a brát v úvahu pfiipomínky vefiejnosti k záleÏitostem t˘kajícím se Ïivotního prostfiedí.

Protokol k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu (Göteborgsk˘ protokol) ·estiletá prodleva mezi vyhotovením textu VOC protokolu (v r. 1991) a nábûhem jeho úãinnosti vedla k jeho podstatnému zastarání. V roce 1997 jiÏ byla zfiejmá nedostateãnost poÏadavkÛ VOC protokolu k podstatnému omezení v˘skytu zv˘‰en˘ch koncentrací pfiízemního ozónu, a byl proto vypracován podstatnû modernûj‰í „Protokol k omezení acidifikace, eutrofizace a tvorby pfiízemního ozónu“ (Göteborgsk˘ protokol). Tento protokol mûl za úkol: • • •

ve vztahu k troposférickému ozónu dosáhnout soubûÏného sniÏování emisí obou hlavních prekurzorÛ jeho tvorby (VOC i NOx). omezit pfietrvávající acidifikaci ekosystémÛ v dÛsledku imisí kysel˘ch polutantÛ omezit pfietrvávající eutrofizaci ekosystémÛ v dÛsledku imisí slouãenin dusíku vãetnû amoniaku

Evropská unie jako smluvní strana zpracovala jako implementaãní pfiedpis Göteborgského protokolu smûrnici o rozpou‰tûdlech 99/13/ES a smûrnici o národních emisních stropech. 1) Protokol o dlouhodobém financování kooperativního programu pro monitorování a vyhodnocování dálkového pfienosu látek zneãi‰Èujících ovzdu‰í v Evropû (EMEP) 2) Protokol o sníÏení emisí (slouãenin) síry nebo jejich tokÛ pfiecházejících hranice státÛ, nejménû o 30 %; protokol o dal‰ím sníÏení emisí (slouãenin) síry 3) Protokol o sniÏování emisí oxidÛ dusíku nebo jejich tokÛ pfies hranice státÛ

Strana 205


âástka 5/2009

Do ãeské legislativy byly poÏadavky uveden˘ch dokumentÛ zahrnuty v zákonu ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í a v zákonu ã. 76/2002 Sb., o integrované prevenci (IPPC). Smûrnice o rozpou‰tûdlech byla do ãeské legislativy transponována vyhlá‰kou ã. 355/2002 Sb., kterou se stanoví emisní limity a dal‰í podmínky provozování ostatních stacionárních zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í emitujících tûkavé organické látky z procesÛ aplikujících organická rozpou‰tûdla a ze skladování a distribuce benzinu, ve znûní vyhlá‰ky ã. 509/2005 Sb., která navíc nûkteré poÏadavky je‰tû zpfiísÀuje. Jak jiÏ bylo uvedeno, pfiedstavuje právû Göteborgsk˘ protokol nejv˘znamnûj‰í protokol CLRTAP ve vztahu k pfiedkládanému programu sniÏování emisí, neboÈ stanoví smluvním stranám závazné emisní stropy pro oxid sifiiãit˘, oxidy dusíku, amoniak a tûkavé organické látky. Z národních emisních stropÛ pro âeskou republiku jsou pak odvozeny hodnoty krajsk˘ch emisních stropÛ, jejichÏ dosaÏení je jedním z hlavních cílÛ pfiedkládaného Programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje.

J.

HODNOCENÍ DOSAÎITELNOSTI EMISNÍCH STROPÒ STANOVEN¯CH PRO ST¤EDOâESK¯ KRAJ V ROCE 2010

Emisní stropy jsou stanoveny v návaznosti na poÏadavky Göteborgského protokolu pro oxid sifiiãit˘, oxidy dusíku, amoniak a tûkavé organické látky. Do ãeské legislativy byly pfieneseny nafiízením vlády ã. 351/2002 Sb., které stanoví závaznou hodnotu národního emisního stropu a doporuãené hodnoty pro jednotlivé kraje. V roce 2003 bylo nafiízení vlády ã. 351/2002 Sb., stanovící emisní stropy, nafiízením vlády ã. 417/2003 Sb., novelizováno. Hodnoty doporuãen˘ch hodnot krajsk˘ch emisních stropÛ pro Stfiedoãesk˘ kraj stanoven˘ch nafiízení vlády jsou uvedeny v tab. J.1. Tab. J.1 Hodnoty doporuãen˘ch emisních stropÛ pro Stfiedoãesk˘ kraj (kt.rok–1)

Tabulka J.2 pak uvádí porovnání mnoÏství emisí produkovan˘ch na území Stfiedoãeského kraje v období let 2001–2007 s úrovní emisních stropÛ pro jednotlivé látky. Porovnání v˘voje emisí ve vztahu k emisním stropÛm je patrné také z grafÛ.

âástka 5/2009


Strana 206

Tab. J.2 Porovnání produkce emisí na území Stfiedoãeského kraje v období 2001–2007 s doporuãen˘mi emisními stropy dle nafiízení vlády ã. 417/2003 Sb.

Oxid sifiiãit˘ Z porovnání je zfiejmé, Ïe emise SO2 sice v poãáteãním období (rok 2001) dosahovaly témûfi k úrovni pozdûji stanoveného emisního stropu, av‰ak po celé období v zásadû setrvale klesaly a v souãasnosti se pohybují témûfi 20 % pod úrovní emisního stropu. Splnûní emisního stropu v roce 2010 je moÏné pfiedpokládat s dostateãnou rezervou. Oxidy dusíku V pfiípadû oxidÛ dusíku je situace odli‰ná. Celkové emise NOx jiÏ v poãáteãním období mírnû pfiekraãovaly hodnotu emisního stropu. Bûhem let 2001–2007 pak emise celkovû narostly cca o 5 %, i kdyÏ v nûkter˘ch letech dochází k meziroãním poklesÛm. V roce 2007 tak emise pfiekraãovaly strop témûfi o 10 %. Je nutno konstatovat, Ïe splnûní emisního stropu jiÏ v roce 2010 bude velmi problematické.

Strana 207


âástka 5/2009

V˘razn˘ problém pfiedstavuje zejména omezená moÏnost pfiímé regulace emisí oxidÛ dusíku z mobilních zdrojÛ opatfieními pfiijíman˘mi na úrovni kraje. Emise z dopravy pfiitom pfiedstavují nadpoloviãní vût‰inu emisí NOx v kraji (57 %). Vzhledem k relativnû velmi krátkému termínu nelze pfiedpokládat, Ïe by bylo moÏné do roku 2010 pfiijmout opatfiení k razantní zmûnû dosavadního v˘voje a v˘sledné mnoÏství emisí tak bude odrazem jiÏ realizovan˘ch nebo zahájen˘ch aktivit. Tûkavé organické látky Emise VOC se dlouhodobû pfiíli‰ nemûní, zÛstávají stabilnû na úrovni 10–15 % pod hranicí krajského emisního stropu. Je tak moÏné oãekávat splnûní emisního stropu v roce 2010. Pfiesto je v‰ak nutno dále emise VOC sniÏovat, neboÈ na celém území kraje dochází k pfiekraãování limitÛ pro ozón, jehoÏ jsou VOC prekurzorem. Amoniak Emise amoniaku je‰tû v roce 2001 dosahovaly nad úroveÀ (pozdûji stanoveného) emisního stropu, av‰ak v následujícím období setrvale a pomûrnû v˘raznû klesaly. Souãasné emise jsou o 33 % niÏ‰í neÏ je úroveÀ emisního stropu, jehoÏ splnûní je tak moÏno s jistotou pfiedpokládat. Závûrem je tak moÏno konstatovat, Ïe nejv˘znamnûj‰í problém pfiedstavují emise oxidÛ dusíku, u nichÏ bude splnûní emisního stropu jiÏ v roce 2010 velmi problematické a v souãasnosti jiÏ ani není moÏné dan˘ v˘voj do roku 2010 reálnû ovlivnit. Je proto nutno zamûfiit se na sniÏování emisí i v následujícím období. Jedná se o pomûrnû nároãn˘ nesnadn˘ úkol, neboÈ vût‰ina emisí NOx je tvofiena mobilními zdroji, jejichÏ emise lze z pozice kraje jen velmi obtíÏnû ovlivnit. Nástroje na úrovni kraje je tak nutno doplÀovat poÏadavky na uplatÀování nástrojÛ i na celostátní úrovni (podpora obmûny vozidel, emisní limity atd.).

K.

ROZBOR STAVU A HODNOCENÍ PLNùNÍ EMISNÍCH LIMITÒ A DAL·ÍCH PODMÍNEK K PROVOZOVÁNÍ ZDROJÒ ZNEâI·ËOVÁNÍ OVZDU·Í NA ÚZEMÍ KRAJE

Hodnoty emisních limitÛ urãují pfiípustnou úroveÀ emisí pro jednotlivé zneãi‰Èující látky nebo jejich stanovené skupiny. Dûlí se na: •

obecné emisní limity, které jsou stanoveny pro jednotlivé zneãi‰Èující látky nebo jejich stanovené skupiny

•

specifické emisní limity, které jsou stanoveny pfiímo u konkrétních stacionárních zdrojÛ.

Provozovatelé zdrojÛ, které nejsou schopny dodrÏet emisní limity, byli povinni ve stanovené lhÛtû pfiedloÏit plány sníÏení emisí u zdroje zneãi‰Èování. V kompetenci krajského úfiadu pak je moÏnost tento plán schválit, a tím uloÏit provozovateli povinnost plnit plán sníÏení emisí namísto povinnosti plnit emisní limit. Obecnû lze konstatovat, Ïe u naprosté vût‰iny zdrojÛ zneãi‰Èování jsou emisní limity plnûny, nebo se jedná o zdroje, které mají krajsk˘m úfiadem schválen plán sníÏení emisí. U malé ãásti zdrojÛ v‰ak z rÛzn˘ch dÛvodÛ dochází k pfiekraãování limitÛ nebo k neplnûní jin˘ch v˘znamn˘ch povinností provozovatele (dle údajÛ âeské inspekce Ïivotního prostfiedí se jedná cca o 7 % z celkového poãtu kontrol). V následujícím pfiehledu jsou uvedeny nejv˘znamnûj‰í pfiípady (s pokutou nad 100 tis. Kã), zji‰tûné âeskou inspekcí Ïivotního prostfiedí v období od roku 2006 na území Stfiedoãeského kraje. Uvedeny jsou jak pfiípady pfiekraãování emisních limitÛ, tak i dal‰í pfiípady neplnûní podmínek k provozování zdrojÛ zneãi‰Èování.

âástka 5/2009


Strana 208

Tab. K.1 Pfiehled pokut nad 100 000 Kã pravomocnû uloÏen˘ch âIÎP v období od 2006 – zdroje zneãi‰Èování REZZO 1 provozy na území Stfiedoãeského kraje

V roce 2008 nebyla zdrojÛm REZZO 1 na území Stfiedoãeského kraje udûlena pokuta v oblasti ochrany ovzdu‰í ve v˘‰i nad 100 tis. Kã.

L.

PODPÒRNÉ AKTIVITY PRO OMEZOVÁNÍ EMISÍ NA ÚZEMÍ KRAJE

Mezi podpÛrné aktivity je moÏné zafiadit soubory nástrojÛ, opatfiení a ãinnosti, které jsou provádûny s jin˘m primárním cílem neÏ sníÏení emisí zneãi‰Èujících látek, ale souãasnû pfiispívají (ãi mohou pfiispût) i ke zlep‰ení emisní a imisní situace. Jedná se zejména o: • • • • •

územní plánování podporu vefiejné dopravy budování tras kolejové hromadné dopravy budování silniãních obchvatÛ mûst a obcí regulaci dopravy v centrech mûst a obcí, parkovací politiku

Strana 209

• • • • • • • •


âástka 5/2009

podporu cyklistické a pû‰í dopravy rozvoj plynofikace sídel a sítí centrálního zásobování teplem rekonstrukce topn˘ch systémÛ a energetick˘ch zdrojÛ sniÏování energetické nároãnosti ve v‰ech sférách ãinnosti zateplování budov revitalizaci území mûst a obcí, v˘sadby zelenû na urbanizovan˘ch plochách zakládání prvkÛ vegetace v zemûdûlské krajinû environmentální vzdûlávání, v˘chovu a osvûtu.

M. ZÁKLADNÍ NÁSTROJE PROGRAMU SNIÎOVÁNÍ EMISÍ Pfiedkládan˘ Program sniÏování emisí je zpracován soubûÏnû s Integrovan˘m programem ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje. Pro oba programy je zpracována jednotná sada nástrojÛ a opatfiení, které mají za cíl dosáhnout sníÏení produkce emisí zneãi‰Èujících látek a souãasnû i zlep‰ení kvality ovzdu‰í. Spoleãn˘m cílem stanoven˘ch opatfiení je dosaÏení doporuãen˘ch hodnot krajsk˘ch emisních strojÛ, imisních limitÛ a cílov˘ch imisních limitÛ. Popis jednotliv˘ch nástrojÛ a opatfiení je uveden v rámci programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í a jeho programového dodatku. V následující tabulce je uveden jejich pfiehled spolu se zaãlenûním podle bodu M. pfiílohy ã. 2 zákona ã. 86/2002 Sb., o ochranû ovzdu‰í, ve znûní pozdûj‰ích pfiedpisÛ, tj.: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9.

technická a technologická opatfiení technicko-organizaãní opatfiení administrativní opatfiení evidence stacionárních zdrojÛ zneãi‰Èování inventarizace emisí (a imisí) schválené zásady spolupráce orgánu kraje s orgány obcí a dal‰ími orgány vefiejné správy dohody orgánu kraje s provozovateli zdrojÛ zneãi‰Èování ovzdu‰í a dal‰ími subjekty práce s vefiejností – sniÏování emisí produkovan˘ch domácnostmi vyuÏívání ekonomick˘ch nástrojÛ.

V pfiehledu jsou uvedeny i vybrané konkrétní aktivity, které budou realizovány pfiímo orgány Stfiedoãeského kraje v rámci programu sniÏování emisí a programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í.

Tab. M.1 Pfiehled opatfiení ke sníÏení emisí a zlep‰ení kvality ovzdu‰í

âástka 5/2009


Strana 210

Strana 211

N.


âástka 5/2009

FINANâNÍ ZAJI·TùNÍ PROGRAMU

Realizace opatfiení obsaÏen˘ch v pfiedkládaném programu sniÏování emisí a v souvisejícím programu ke zlep‰ení kvality vzdu‰í bude celkovû vyuÏívat tfií základních skupin zdrojÛ financování: •

rozpoãet Stfiedoãeského kraje a rozpoãty obcí a mûst

•

fondy, granty a dotace

•

soukromé prostfiedky vlastníkÛ a provozovatelÛ zdrojÛ zneãi‰Èování ãi vlastníkÛ a uÏivatelÛ objektÛ.

VyuÏití první a tfietí skupiny zdrojÛ financování je zfiejmé. Jak kraj, mûsta a obce, tak i soukromí vlastníci, provozovatelé nebo uÏivatelé konkrétních objektÛ mohou realizovat libovolné z v˘‰e uveden˘ch opatfiení s vyuÏitím vlastních finanãních prostfiedkÛ, pfiípadnû z úvûru apod. V˘znamnou ãást (zejména u mûst a obcí, ale pravdûpodobnû i u obyvatelstva) zde bude tvofiit spolufinancování projektÛ, na nûÏ bude ãást prostfiedkÛ získána z rÛzn˘ch dotaãních titulÛ. Specifické je postavení rozpoãtu Stfiedoãeského kraje, kter˘ bude (tak jako dosud) vyuÏíván pfiímo pro realizaci nûkter˘ch opatfiení, ale souãasnû bude slouÏit i jako zdroj prostfiedkÛ pro krajské dotaãní fondy. Velmi v˘znamn˘m zdrojem spolufinancování v‰ech opatfiení budou prostfiedky z fondÛ Evropské unie, jakoÏto i z národních a krajsk˘ch fondÛ, jejichÏ popis je uveden v následujícím pfiehledu.

N.1

Fondy Evropské unie

Dotaãní podpora realizace vyjmenovan˘ch opatfiení ke sníÏení emisí a ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í bude realizována zejména prostfiednictvím Operaãního programu Îivotní prostfiedí, z Operaãního programu Doprava, z Regionálního operaãní programu NUTS II Stfiední âechy a ãásteãnû i z Integrovaného operaãního programu.

N.1.1 Operaãní program Îivotní prostfiedí Podporu z Operaãního programu Îivotní prostfiedí je moÏné oãekávat v rámci následujících prioritních os tohoto programu: Prioritní osa 2. Zlep‰ování kvality ovzdu‰í a sniÏování emisí – podporuje následující projekty: Zlep‰ení kvality ovzdu‰í a omezování pra‰nosti: • pofiízení nízkoemisního spalovacího zdroje (napfi. kotle) nejlep‰í emisní tfiídy • novû budované rozvody tepla vãetnû centrálního zdroje • roz‰ífiení stávajících stfiedotlak˘ch plynovodÛ • v˘sadba a regenerace izolaãní zelenû oddûlující obytnou zástavbu od prÛmyslov˘ch staveb ãi komerãních areálÛ nebo frekventovan˘ch dopravních koridorÛ SniÏování produkce emisí: • rekonstrukce spalovacích zdrojÛ s instalovan˘m v˘konem vût‰ím neÏ 5 MW pro sníÏení emisí oxidu dusíku a prachov˘ch ãástic • rekonstrukce nespalovacích zdrojÛ pro sníÏení nebo instalace dodateãn˘ch zafiízení pro záchyt emisí oxidÛ dusíku nebo prachov˘ch ãástic vypou‰tûn˘ch do ovzdu‰í • opatfiení vedoucí ke sníÏení emisí ãpavku a tûkav˘ch organick˘ch látek do ovzdu‰í. Prioritní osa 3. UdrÏitelné vyuÏívání zdrojÛ energie – podporuje následující projekty s vazbou na pfiedkládan˘ program sniÏování emisí a související program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í: V˘roba tepla: • v˘stavba a rekonstrukce lokálních i centrálních zdrojÛ tepla vyuÏívajících obnovitelné zdroje energie pro vytápûní, chlazení a ohfiev teplé vody.

âástka 5/2009


Strana 212

Bezemisní zdroje energie: • instalace fotovoltaick˘ch systémÛ pro v˘robu elektfiiny • v˘stavba a rekonstrukce vûtrn˘ch a mal˘ch vodních elektráren • kombinovaná v˘roba elektfiiny a tepla z geotermální energie. Úspory energie a vyuÏívání odpadního tepla: • sniÏování spotfieby energie zlep‰ením tepelnû technick˘ch vlastností obvodov˘ch konstrukcí budov • implementace mûfiicí a regulaãní techniky v systémech vytápûní a chlazení • aplikace technologií na vyuÏití odpadního tepla. Prioritní osa 5. Omezování prÛmyslového zneãi‰tûní a environmentálních rizik – podporuje následující projekty pfiispívající k omezování emisí, tím i k naplnûní cílÛ tohoto programu sniÏování emisí: • technologie pro monitoring a omezování prÛmyslového zneãi‰tûní • v˘stavba a rekonstrukce zafiízení pro sníÏení míry rizika a omezování následkÛ závaÏn˘ch havárií. Prioritní osa 6. Zlep‰ování stavu pfiírody a krajiny – podporuje následující projekty pfiispívající ke sníÏení pra‰nosti, a tím i k naplnûní cílÛ tohoto programu sniÏování emisí: Obnova krajinn˘ch struktur • realizace vegetaãních opatfiení v krajinû (v˘sadba a obnova remízÛ, alejí, soliterních stromÛ, vûtrolamÛ, územní systém ekologické stability atd.). Podpora regenerace urbanizované krajiny • zakládání a revitalizace v˘znamné sídelní zelenû, individuální zakládání a obnova parkÛ, stromofiadí, hfibitovÛ, mûstsk˘ch a obecních lesoparkÛ atd. Prioritní osa 7. Rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdûlávání, poradenství a osvûtu – podporuje následující projekty v informaãní a osvûtové oblasti, pfiispívající k naplnûní cílÛ tohoto programu sniÏování emisí: • tvorba materiálÛ a pomÛcek pro realizaci environmentálních vzdûlávacích programÛ, poskytování environmentálního poradenství a informací.

N.1.2 Operaãní program Doprava Operaãní program Doprava podporuje (ve vztahu k tomuto programu sniÏování emisí) zejména „velké“ investiãní akce v oblasti dopravní infrastruktury – v˘stavbu a rekonstrukci dálnic, rychlostních silnic, silnic I. tfiídy a Ïeleznic. V fiadû pfiípadÛ se jedná o projekty s velmi v˘znamn˘m pfiínosem ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í v dotãen˘ch mûstech a obcích (budování obchvatÛ) a s v˘razn˘m potenciálem pfievzetí ãásti automobilové dopravy (Ïelezniãní sítû). Jedná se ov‰em vesmûs o akce na komunikacích mimo správní pÛsobnost Stfiedoãeského kraje. Ve vazbû na program sniÏování emisí a související program ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í pak lze uvést následující ãtyfii prioritní osy a jejich oblasti intervence. Prioritní osa 1 – Modernizace Ïelezniãní sítû TEN-T: • modernizace a rozvoj Ïelezniãních tratí sítû TEN-T vãetnû Ïelezniãních uzlÛ – zahrnuje dokonãení modernizace tranzitních koridorÛ, pokraãování ve v˘stavbû dal‰ích úsekÛ sítû TEN-T, modernizace rozhodujících Ïelezniãních uzlÛ na síti TEN-T, rekonstrukce dal‰ích Ïelezniãních tratí a realizaci technick˘ch opatfiení k minimalizaci vlivÛ dokonãen˘ch staveb na Ïivotní prostfiedí a vefiejné zdraví. Prioritní osa 2 – V˘stavba a modernizace dálniãní a silniãní sítû TEN-T • modernizace a rozvoj dálnic a silnic sítû TEN-T – pokraãování ve v˘stavbû dal‰ích úsekÛ sítû TEN-T, modernizace a zkapacitnûní jiÏ provozovan˘ch úsekÛ kategorie D, R a silnic I. tfiídy sítû TEN-T, realizace technick˘ch opatfiení k minimalizaci vlivÛ dokonãen˘ch staveb na Ïivotní prostfiedí a vefiejné zdraví a ke zv˘‰ení bezpeãnosti, investice do infrastruktury ke zlep‰ení dohledu nad bezpeãností a plynulostí provozu. • rozvoj inteligentních dopravních systémÛ v silniãní dopravû a systémÛ ke zv˘‰ení bezpeãnosti a plynulosti silniãní dopravy – zahrnuje postupnou realizaci telematick˘ch systémÛ zejména na dálnicích a navazujících silnicích.

Strana 213


âástka 5/2009

Prioritní osa 3 – Modernizace Ïelezniãní sítû mimo síÈ TEN-T • modernizace a rozvoj Ïelezniãní sítû mimo síÈ TEN-T – modernizace dÛleÏit˘ch tratí a Ïelezniãních uzlÛ vãetnû pfieloÏek, rekonstrukci dal‰ích tratí vãetnû zaji‰tûní interoperability a budování pfieloÏek, postupnou elektrizaci dal‰ích Ïelezniãních tratí, uvedení do optimálního stavu celostátních a vybran˘ch regionálních tratí, investice na národní síti, které umoÏní její provázání na dráÏní systémy regionální a mûstské hromadné dopravy a realizaci technick˘ch opatfiení k minimalizaci vlivÛ dokonãen˘ch staveb na Ïivotní prostfiedí a vefiejné zdraví. Prioritní osa 4 – Modernizace silnic I. tfiídy mimo TEN-T • rekonstrukce a modernizace na silnicích I. tfiídy mimo TEN-T – zahrnuje zaji‰tûní kvalitní sítû silnic I. tfiídy, modernizaci a odstraÀování závad na silnicích I. tfiídy, budování silnic I. tfiídy slouÏících jako obchvaty, zklidÀování dopravy v obydlené zástavbû, investice ke zv˘‰ení plynulosti dopravy na silnicích I. tfiíd, postupnou implementaci telematick˘ch systémÛ na silnicích I. tfiídy, zabezpeãení dostateãné kapacity silniãní infrastruktury v pfiíhraniãních a citliv˘ch oblastech, realizaci technick˘ch opatfiení vedoucích k minimalizaci vlivÛ jiÏ dokonãen˘ch staveb na jednotlivé sloÏky Ïivotního prostfiedí a vefiejného zdraví a ke zv˘‰ení bezpeãnosti a drobné investiãní akce na podporu bezpeãnosti provozu. Zejména prioritní osa 4 pfiedstavuje ve vztahu k pfiedkládanému programu v˘znamn˘ zdroj finanãních prostfiedkÛ, neboÈ se nejvíce pfiibliÏuje lokální a regionální úrovni projektÛ, která je v tomto projektu nejvíce obsaÏena. UmoÏÀuje financovat opatfiení na komunikacích I. tfiídy – pfiedev‰ím obchvaty, dále pak odstranûní bodov˘ch problémÛ, zklidnûní dopravy v obcích, zavádûní moderních technologií a znaãení atd.

N.1.3 Regionální operaãní program NUTS II Stfiední âechy Regionální operaãní program Stfiední âechy je v˘znamn˘m pfiedev‰ím s ohledem na podporu projektÛ v oblasti dopravní infrastruktury a omezování pra‰nosti v˘sadbami zelenû. Jedná se o následující prioritní osy a oblasti podpory. Prioritní osa 1 – Doprava Oblast podpory 1.1. – Regionální dopravní infrastruktura • rekonstrukce, modernizace a v omezené mífie v˘stavba souvisl˘ch úsekÛ silnic II. a III. tfiídy (zaji‰tûní dostupnosti center a napojení hlavních silniãních tahÛ na síÈ TEN-T, zaji‰tûní tangenciálního spojení stfiedoãesk˘ch mûst, zkvalitnûní silnic soubûÏn˘ch s nadregionální komunikaãní sítí, obchvaty) • odstraÀování místních bodov˘ch závad (napfi. úrovÀová kfiíÏení), v˘stavba a rekonstrukce mostÛ, úprava nebezpeãn˘ch míst (napfi. nepfiehledné a technicky nevyhovující Ïelezniãní pfiejezdy) a dopravnû závadn˘ch kfiiÏovatek (napfi. pfietíÏené kfiiÏovatky v okolí Prahy) na silnicích II. a III. tfiídy • úprava frekventovan˘ch silnic II. a III. tfiídy v blízkosti sídel s vazbou na sniÏování nepfiízniv˘ch dopadÛ dopravy na obyvatelstvo (napfi. protihlukové stûny, protipra‰ná opatfiení, apod.) • zavádûní moderních technologií a znaãení na silnicích II. a III. tfiídy • v˘stavba, rekonstrukce a modernizace místních komunikací (vãetnû v˘stavby chodníkÛ a infrastruktury, která je nutná k realizaci komunikace a jejíÏ pozdûj‰í v˘stavba by komunikaci naru‰ila) ve vlastnictví obcí v obcích nad 500 obyvatel za úãelem zlep‰ení napojení stávajících rozvojov˘ch prÛmyslov˘ch areálÛ na regionální silniãní síÈ. Oblast podpory 1.2. – UdrÏitelné formy vefiejné dopravy • rekonstrukce nevyhovujících a v˘stavba nov˘ch zastávek vefiejné dopravy vãetnû bezbariérové úpravy a souvisejícího vybavení • rekonstrukce, modernizace a budování nov˘ch pfiestupních terminálÛ integrované vefiejné dopravy • zfiizování a roz‰ifiování odstavn˘ch ploch systému „Bike and Ride“ u Ïelezniãních zastávek a v˘znamn˘ch autobusov˘ch terminálÛ • zfiizování a roz‰ifiování odstavn˘ch ploch systému „Park and Ride“ u Ïelezniãních zastávek a v˘znamn˘ch autobusov˘ch terminálÛ • zavádûní moderních a ekologick˘ch technologií ve vefiejné dopravû (napfi. telematika), nákup vozového parku silniãní vefiejné dopravy se zfietelem na ekologick˘ provoz a vyuÏívání alternativních paliv a osoby se sníÏenou schopností pohybu a orientace. Podpora obnovy vozového parku dráÏních vozidel hromadné pfiepravy osob. Podporovány budou projekty provozovatelÛ dráÏní dopravy na nákup nov˘ch vlakov˘ch souprav, které budou provozovány na pfiedem urãen˘ch tratích.

âástka 5/2009

• • • •

•


Strana 214

zavádûní systému Stfiedoãeské integrované dopravy (SID) na území Stfiedoãeského kraje. v˘stavba infrastruktury pro ekologickou dopravu (napfi. v˘stavba plniãek CNG a LPG) pro vyuÏití ve vefiejné dopravû v˘stavba cyklistick˘ch stezek a cyklistick˘ch pruhÛ ve v‰ech oblastech s potenciálem rozvoje pravidelné cyklistické dopravy realizace opatfiení pro zv˘‰ení bezpeãnosti cyklistické dopravy. Podporovány budou projekty s primárním vyuÏitím pro kaÏdodenní cyklistickou dopravu. Nebudou podporovány projekty primárnû zamûfiené na rozvoj cestovního ruchu. realizace opatfiení pro preferenci cyklistické dopravy na silniãních komunikacích s primárním vyuÏitím pro kaÏdodenní cyklistickou dopravu.

Prioritní osa 3 – Integrovan˘ rozvoj území Oblast podpory 3.1. – Rozvoj regionálních center • úprava a vybavení vefiejn˘ch prostranství (napfi. vefiejná zeleÀ, vefiejné osvûtlení, mûstsk˘ mobiliáfi) mimo prostor sídli‰È • místní a úãelové obsluÏné komunikace bezprostfiednû souvisící s revitalizací území (rekonstrukce, modernizace a v omezené mífie i v˘stavba) • rekonstrukce, modernizace a v˘stavba infrastruktury pro mûstskou vefiejnou dopravu • obnova vozového parku mûstské vefiejné dopravy se zfietelem na ekologick˘ provoz a osoby se sníÏenou schopností pohybu a orientace. Oblast podpory 3.2. – Rozvoj mûst • úprava a vybavení vefiejn˘ch prostranství (napfi. vefiejná zeleÀ, vefiejné osvûtlení, mûstsk˘ mobiliáfi) • místní a úãelové obsluÏné komunikace bezprostfiednû související s revitalizací území (rekonstrukce, modernizace a v omezené mífie i v˘stavba). Oblast podpory 3.3. – Rozvoj venkova • úprava a vybavení vefiejn˘ch prostranství (napfi. vefiejná zeleÀ, vefiejné osvûtlení, mûstsk˘ mobiliáfi) • místní a úãelové obsluÏné komunikace bezprostfiednû související s revitalizací území (rekonstrukce, modernizace a v omezené mífie i v˘stavba).

N.1.4 Integrovan˘ operaãní program Integrovan˘ operaãní program je celkovû zamûfien zejména na fie‰ení spoleãn˘ch regionálních problémÛ v oblastech infrastruktury pro vefiejnou správu, vefiejné sluÏby a územní rozvoj. Je moÏné jej ãásteãnû vyuÏít pro financování opatfiení k omezení pra‰nosti a úsporn˘ch opatfiení v prostoru sídli‰È, a to prostfiednictvím prioritní osy 5, která obsahuje mimo jiné následující podporované aktivity. Prioritní osa 5 – Národní podpora územního rozvoje Oblast podpory 5.2. – Zlep‰ení prostfiedí v problémov˘ch sídli‰tích a) Revitalizace vefiejn˘ch prostranství • úpravy sídli‰tního prostoru, napfi. úprava, obnova ãi v˘sadba vefiejné zelenû, zv˘‰ení podílu nezpevnûn˘ch travnat˘ch ploch, parkové úpravy vãetnû pofiízení a obnovy mûstského mobiliáfie (laviãky apod.) • v˘stavba, rekonstrukce a sanace dopravní infrastruktury, napfi. spojek místních komunikací, parkovacích ploch, pû‰ích komunikací, chodníkÛ, cyklistick˘ch stezek, vefiejn˘ch prostranství • budování ãi modernizace rekreaãních ploch jako souãást sídli‰È, vãetnû úprav a zfiizování dûtsk˘ch hfii‰È, vodních ploch a dal‰ích ploch pro vefiejné rekreaãní a sportovní vyuÏití. b) Regenerace bytov˘ch domÛ • zateplení obvodového plá‰tû domu, zateplení vybran˘ch vnitfiních konstrukcí, napfi. fasády, v˘mûny oken a dvefií ve fasádû • rekonstrukce technického vybavení domÛ (napfi. modernizace otopné soustavy, v˘mûna rozvodÛ tepla, plynu a vody, modernizace vzduchotechniky, v˘tahÛ).

Strana 215

N.2


âástka 5/2009

Mezinárodní spolupráce (mimo fondy EU)

Vedle fondÛ Evropské unie je moÏné jako dal‰í zdroj financování vyuÏít finanãní mechanismy EHP/Norsko (tzv.„norské fondy“) a Program ·v˘carsko-ãeské spolupráce (tzv. „‰v˘carské fondy“).

N.2.1 Finanãní mechanismus EHP/Norsko V roce 2003 pak podepsána Dohoda o úãasti âeské republiky v Evropském hospodáfiském prostoru (EHP). V rámci této dohody byl zaveden i nov˘ finanãní mechanismus, jehoÏ prostfiednictvím se Norské království, Islandská republika a Lichten‰tejnské kníÏectví zavazují pfiispívat zemím pfiistupujícím do EHP na vybrané typy projektÛ, mimo jiné i v oblasti Ïivotního prostfiedí. Norsko bude navíc pfiispívat i pomocí bilaterálního tzv. zvlá‰tního norského finanãního nástroje. âástka alokovaná pro âeskou republiku pro pûtileté období 2004–2009 ãinila cca 2,8 mld. Kã. V souãasné dobû probíhají jednání ke sjednání mechanismÛ pro období 2009–2014. V období let 2009–2014 byly v rámci Prioritní oblasti 2. Ochrana Ïivotního prostfiedí podporovány mimo jiné následující typy projektÛ: • 2.2 Monitorovací systémy v regionech a následné vyuÏívání v˘sledkÛ monitorování • 2.3 Environmentální vzdûlávání pro v‰echny úrovnû státní a vefiejné administrativy • 2.5 Podpora vyuÏití biopaliv a alternativních zdrojÛ energie jako druhotného zdroje energie na místní úrovni • 2.6 Redukce skleníkov˘ch plynÛ v âeské republice • 2.8 Podpora technologií pro sníÏení zplodin a spotfiebu paliv, zv˘‰ení bezpeãnosti zejména ve vefiejné dopravû.

N.2.2 Program ·v˘carsko-ãeské spolupráce Program ·v˘carsko-ãeské spolupráce umoÏní âeské republice pfiijímat bûhem let 2008–2012, finanãní pomoc ·v˘carska ve v˘‰i 109,78 milionu ‰v˘carsk˘ch frankÛ, coÏ je pfiibliÏnû 1,744 miliardy korun. Z této ãástky je pfiibliÏnû 30 milionÛ frankÛ, tedy témûfi pÛl miliardy korun, urãeno pro oblast Ïivotního prostfiedí a infrastruktury. Projekty jsou sice zamûfieny pfiedev‰ím do oblastí Moravskoslezského, Olomouckého a pfiípadnû Zlínského kraje, ale mohou b˘t podporovány i projekty na území jin˘ch krajÛ. Z hlediska pfiedkládaného programu je v˘znamná zejména oblast podpory 2. Îivotní prostfiedí a infrastruktura, v jejímÏ rámci jsou podporovány mimo jiné následující typy projektÛ: • zavádûní systémÛ obnoviteln˘ch zdrojÛ energie • zlep‰ení energetické efektivity, napfi. sníÏení energetick˘ch ztrát • modernizace tepeln˘ch elektráren a dálkov˘ch vytápûcích soustav • opatfiení v sektoru vefiejné dopravy a vefiejného sektoru s cílem sníÏit zneãi‰tûní ovzdu‰í • pfiíprava projektÛ pro velké dopravní investiãní projekty v rámci velk˘ch projektÛ • pfiíprava a implementace koncepcí managementu dopravy • malé a dobfie zacílené projekty vefiejné dopravy.

N.3

Národní fondy a státní rozpoãet

Národní fondy pfiedstavují v˘znamn˘, i kdyÏ z hlediska konkrétních projektÛ pfieváÏnû doplÀkov˘ zdroj financování. Zcela zásadní v˘znam mají ve sv˘ch tematick˘ch okruzích tfii fondy: a) Státní fond dopravní infrastruktury – pfiedstavuje rozhodující zdroj financování v˘stavby dopravní infrastruktury, ve vazbû na pfiedkládan˘ program tedy zejména obchvatÛ obcí a mûst, dále projektÛ na odstranûní bodov˘ch problémÛ a také cyklotras a cyklostezek b) Program podpory obnovy vozidel mûstské hromadné dopravy a vefiejné linkové dopravy – dotaãní program Ministerstva dopravy. Dotace je poskytována dopravcÛm, ktefií zabezpeãují dopravní obsluÏnost území v reÏimu smlouvy o závazku vefiejné sluÏby.

âástka 5/2009


Strana 216

V˘‰e dotace na obnovu autobusÛ vefiejné linkové dopravy je stanovena fixní ãástkou, vyhla‰ovanou Ministerstvem dopravy na pfiíslu‰n˘ kalendáfiní rok, a je odstupÀována podle délky autobusu. Dotace v‰ak nesmí pfiekroãit 25 % ceny autobusu. Pro rok 2009 byly vyhlá‰eny dotace ve v˘‰i uvedené v tab. N.1. Z hlediska pfiedkládaného programu je v˘znamná skuteãnost, Ïe dotace mÛÏe b˘t nav˘‰ena o dal‰ích 500 tis. Kã u autobusu na plynov˘ pohon (nejv˘‰e v‰ak o 50 % rozdílu pofiizovací ceny proti naftovému autobusu ). Tab. N.1 Dotace MD obnovy vozidel vefiejné dopravy – rok 2009

c)

Program „Zelená úsporám“ – jedná se o pokraãování ãásti B. dlouholetého Státního programu na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie (tj. ãást v kompetenci MÎP, vûnovaná oblasti obytné zástavby). V˘znamná je pfiedev‰ím skuteãnost, Ïe vzhledem k objemu alokovan˘ch prostfiedkÛ se jedná v zásadû o nárokovou dotaci pro ty Ïadatele, ktefií splní podmínky programu. Na druhou stranu se v‰ak zatím projevuje pomûrnû mal˘ zájem vefiejnosti, coÏ je v‰ak pravdûpodobnû dáno krátkou dobou trvání programu. âásteãnû se projevují i relativnû pfiísné podmínky programu. Dle dostupn˘ch informací v‰ak v pfiípadû neãerpání dotací v potfiebném objemu budou tyto podmínky ãásteãnû zmírnûny.

Z dal‰ích národních zdrojÛ financování pak lze uvést zejména: • Ostatní ãásti Státního programu na podporu úspor energie a vyuÏití obnoviteln˘ch zdrojÛ energie, zejména jeho ãást A. (program EFEKT), zamûfienou na podnikovou sféru, ale i dal‰í resortní ãásti (doprava, zemûdûlství atd.) – viz kap. E. • Národní programy Státního fondu Ïivotního prostfiedí, jejichÏ rozsah je v‰ak v souãasné dobû v˘raznû omezen a ve vazbû na pfiedkládan˘ program sniÏování emisí se t˘ká prakticky jen oblasti environmentálního vzdûlávání, v˘chovy a osvûty • Program rozvoje venkova âR – obsahuje nûkterá opatfiení z oblasti rozvoj vesnic, které lze vyuÏít i na sniÏování pra‰nosti v sídlech (v˘sadba a údrÏba zelenû, údrÏba vefiejn˘ch prostranství) • Pfiímé financování ze státního rozpoãtu – mÛÏe b˘t pfiím˘m zdrojem financování konkrétního opatfiení na základû rozhodnutí Vlády âR nebo Poslanecké snûmovny Parlamentu âR.

N.4

Fondy a rozpoãet Stfiedoãeského kraje

N.4.1 Fond Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje Jedním z nejv˘znamnûj‰ích nástrojÛ finanãního zaji‰tûní realizace opatfiení pfiedkládaného programu sniÏování emisí a souvisejícího programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í je bezpochyby Fond Ïivotního prostfiedí Stfiedoãeského kraje. Z prostfiedkÛ fondu jsou v jarním kole roku 2009 poskytovány dotace na následující projekty ve vztahu k pfiedkládaném programu: • v˘sadba izolaãní zelenû a realizace vegetaãních úprav u komunikací, v zástavbû a u dal‰ích zdrojÛ pra‰nosti v obcích • ekologizace mal˘ch energetick˘ch zdrojÛ • zaji‰tûní ãinností dle Koncepce environmentálního vzdûlávání, v˘chovy a osvûty Stfiedoãeského kraje.

Strana 217


âástka 5/2009

V rámci programu sniÏování emisí a programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í je pak navrÏeno roz‰ífiení tematického zadání o tyto dal‰í projekty: • pofiízení techniky k ãi‰tûní komunikací • podpora projektÛ realizovan˘ch v rámci OPÎP, prioritní osy 2 a 3.

N.4.2 Ostatní krajské fondy Mezi dal‰í fondy Stfiedoãeského kraje s pfiípadnou vazbou na pfiedkládan˘ program sniÏování emisí patfií: a) Fond rozvoje obcí a mûst (FROM) – dotaãní titul Stfiedoãeského kraje urãen˘ pro obce s ménû neÏ pûti tisíci obyvateli. Podporuje následující typy akcí: • v˘stavba a rekonstrukce ‰kol, matefisk˘ch ‰kol, kulturních a tûlov˘chovn˘ch zafiízení, dûtsk˘ch hfii‰È, zdravotnick˘ch zafiízení, hasiãsk˘ch zbrojnic, hfibitovÛ, radnic, obecních úfiadÛ a ãekáren na zastávkách hromadné dopravy • komplexní úpravu vefiejn˘ch prostranství obcí a mûst • rekonstrukci místních komunikací a chodníkÛ, vefiejného osvûtlení. Ve vazbû na program sniÏování emisí je moÏné uvaÏovat dotace na rekonstrukce objektÛ (vãetnû zateplení), úpravy vefiejn˘ch prostranství (sníÏení pra‰nosti), zpevnûní místních komunikací (sníÏení pra‰nosti) a v˘stavby ãi rekonstrukce ãekáren na zastávkách hromadné dopravy (podpora vyuÏívání hromadné dopravy). b)

Fond dopravnû bezpeãnostních opatfiení – slouÏí k financování akcí, které pfiispûjí k projektové pfiípravû a dopravnû organizaãním opatfiením sniÏujících dopravní nehodovost a roz‰ífiení bezpeãnosti obãanÛ. Ve vazbû na pfiedkládan˘ program sniÏování emisí je moÏné jej vyuÏít zejména pro odstraÀování bodov˘ch problémÛ na silniãní síti.

N.4.3 Rozpoãet kraje Rozpoãet Stfiedoãeského kraje je pak velmi v˘znamn˘m zdrojem financování následujících typÛ projektÛ: • podpora vefiejné dopravy • budování obchvatÛ na silnicích II. tfiídy • úspory energií – zateplování budov, v˘mûny oken, mûfiení a regulace • rekonstrukce topn˘ch systémÛ, v˘mûny kotlÛ • získávání informací o kvalitû ovzdu‰í – imisní monitoring a modelování. Rozbor projektÛ a akcí tohoto typu realizovan˘ch v období posledních pûti let je uveden v programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í. Pfiedpokládá se, Ïe v následujícím období budou uvedené akce zaji‰Èovány v obdobném rozsahu. Rozpoãet kraje je také zdrojem finanãních prostfiedkÛ v˘‰e uveden˘ch krajsk˘ch fondÛ.

âástka 5/2009

O.


Strana 218

MEZIKRAJOVÁ A P¤ESHRANIâNÍ SPOLUPRÁCE

Mezikrajová spolupráce v oblasti ochrany ovzdu‰í je pro Stfiedoãesk˘ kraj nejv˘znamnûj‰í ve vztahu k hl. m. Praze. Ekonomick˘ rozvoj obou regionÛ je velice úzce svázán, prakticky cel˘ Stfiedoãesk˘ kraj se v ‰ir‰ím smyslu nachází ve spádovém území Prahy, rozsáhlé ãásti kraje jsou pak ovlivÀovány vazbou na hl. m. Prahu více neÏ na jakékoli regionální centrum na území Stfiedoãeského kraje. Ekonomická provázanost je patrná na vysoké mífie zamûstnanosti obyvatel Stfiedoãeského kraje v Praze, kterou v neposlední fiadû prohlubuje i roz‰ifiování osídlení mimo území mûsta do nejbliÏ‰ích obcí v okolí Prahy. V oblasti kvality ovzdu‰í se obû území ovlivÀují naprosto zásadnû: • Ve‰keré pozemní komunikaãní napojení Prahy prochází pfies území Stfiedoãeského kraje. Zaji‰tûní dopravní obsluÏnosti hlavního mûsta se tak odráÏí v odpovídající mífie na dopravním zatíÏení stfiedoãeského regionu. • Praha navíc postupnû pfiesouvá ãást automobilové dopravy na silniãní okruhy zasahující na území Stfiedoãeského kraje. • Také v oblasti zaji‰Èování energetick˘ch potfieb Prahy hraje zásadní roli zdroj tepla na území Stfiedoãeského kraje – v Mûlníku. • Na druhou stranu je hlavní mûsto pro obyvatele Stfiedoãeského kraje (ale i jin˘ch krajÛ) uzlem pro tranzitní dopravu a v˘znamn˘m centrem dojíÏìky. Obyvatelé Stfiedoãeského kraje tak kaÏdodennû pfiispívají k zvy‰ování dopravní zátûÏe a zneãi‰tûní ovzdu‰í na území Prahy. Z v˘‰e uveden˘ch pfiíãin je Ïádoucí zajistit nejen soulad strategií v ochranû ovzdu‰í, ale rozvíjet i spoleãné projekty zejména v oblasti dopravních systémÛ (integrovan˘ systém vefiejné dopravy, fie‰ení komunikaãního napojení, dopravní telematika atd.). Obdobné projekty je nutno rozvíjet i ve vztahu k ostatním sousedícím krajÛm, zejména v místech pfiesahu spádov˘ch území regionálních center. Vzhledem k poloze Stfiedoãeského kraje se nepfiedpokládá bezprostfiední pfieshraniãní spolupráce. Velk˘ v˘znam v‰ak má mezinárodní spolupráce ve smyslu v˘mûny zku‰eností. Îádoucí je zapojovat se do mezinárodních projektÛ, jejichÏ v˘stupy mohou b˘t v˘znamn˘m zdrojem poznatkÛ pro tvorbu strategií v oblasti ochrany Ïivotního prostfiedí a rozvoje dopravy.

P.

SOUHRN STANOVEN¯CH POÎADAVKÒ A LHÒT K DOSAÎENÍ CÍLÒ PROGRAMU

V oblasti sniÏování emisí je základním cílem dosaÏení doporuãen˘ch hodnot krajsk˘ch emisních stropÛ. Emisní stropy jsou stanoveny pro oxidy dusíku, oxid sifiiãit˘, tûkavé organické látky a amoniak, jejich hodnoty jsou uvedeny v viz tab. J.1. Termín dosaÏení emisních stropÛ je Nafiízením vlády ã. 351/2002 Sb. stanoven na rok 2010. PoÏadavky v oblasti kvality ovzdu‰í jsou dány stanoven˘mi imisními limity a cílov˘mi imisními limity: • imisní limity – pfiedstavují nejv˘‰e pfiípustné úrovnû zneãi‰tûní ovzdu‰í • cílové imisní limity – pfiedstavují úrovnû zneãi‰tûní ovzdu‰í stanovené za úãelem odstranûní, zabránûní nebo omezení ‰kodliv˘ch úãinkÛ na zdraví lidí a na Ïivotní prostfiedí celkovû, kter˘ch je tfieba dosáhnout, pokud je to bûÏnû dostupn˘mi prostfiedky moÏné, ve stanovené dobû. Imisní limity a cílové imisní limity jsou stanoveny samostatnû pro ochranu zdraví lidí a pro ochranu ekosystémÛ a vegetace. Souhrn stanoven˘ch poÏadavkÛ a lhÛt k jejich dosaÏení dle nafiízení vlády ã. 597/2006 Sb., o sledování a vyhodnocování kvality ovzdu‰í, je uveden v následujícím pfiehledu. • Imisní limity pro ochranu zdraví pro oxid sifiiãit˘ (1-hodinové a 24-hodinové koncentrace), suspendované ãástice PM10 (roãní a 24-hodinové koncentrace), oxid uhelnat˘ (maximální 8-hodinov˘ denní prÛmûr) a olovo (roãní koncentrace) mají termín dnem nabytí úãinnosti nafiízení vlády ã. 597/2006 Sb., tedy od 31. prosince 2006.

Strana 219

•

• •

•

Q.


âástka 5/2009

Imisní limity pro ochranu zdraví pro oxid dusiãit˘ (1-hodinové a roãní koncentrace) a benzen (roãní koncentrace) mají stanoven termín do 31. prosince 2006. V období pfied tímto termínem jsou stanoveny tzv. meze tolerance, o které lze limit v daném roce zv˘‰it. Cílové imisní limity pro ochranu zdraví pro arsen, kadmium, nikl, benzo(a)pyren (vÏdy roãní koncentrace) a ozón (maximální 8-hodinov˘ denní prÛmûr) mají stanoven termín do 31. prosince 2012. Imisní limity pro ochranu ekosystémÛ a vegetace pro oxid sifiiãit˘ (roãní a zimní prÛmûr) a oxidy dusíku (roãní koncentrace) platí dnem nabytí úãinnosti nafiízení vlády ã. 597/2006 Sb., tj. od 31. prosince 2006. Cílov˘ imisní limit pro ochranu ekosystémÛ a vegetace pro ozón (hodnota AOT40) má stanoven termín do 31. prosince 2012.

TERMÍNY A ZPÒSOB KONTROL PRÒBùÎNÉHO PLNùNÍ PROGRAMU

Sledování v˘sledkÛ realizace Programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje a souãasnû i Integrovaného programu ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje je moÏné na základû následujících základních emisních a imisních indikátorÛ a v následujících termínech: • produkce emisí tuh˘ch látek, oxidÛ dusíku a tûkav˘ch organick˘ch látek dle emisních bilancí âHMÚ – kaÏdoroãnû • poãet pfiípadÛ v˘skytu nadlimitních koncentrací zneãi‰Èujících látek, které mají stanoven imisní limit nebo cílov˘ imisní limit – kaÏdoroãnû • rozsah oblastí se zhor‰enou kvalitou ovzdu‰í, vyhlá‰en˘ch Ministerstvem Ïivotního prostfiedí na území Stfiedoãeského kraje – kaÏdoroãnû Kontrolu uveden˘ch indikátorÛ provede Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství Krajského úfiadu Stfiedoãeského kraje kaÏdoroãnû na konci pfiíslu‰ného kalendáfiního roku na základû aktuálních údajÛ MÎP a âHMÚ.

R.

ZPÒSOB PROVÁDùNÍ OPAT¤ENÍ A KOREKCÍ PROGRAMU VYVOLAN¯CH NA ZÁKLADù ZÁVùRÒ KONTROL A PRÒBùÎNÉHO PLNùNÍ TOHOTO PROGRAMU

¤ádná aktualizace koncepãního fie‰ení ochrany ovzdu‰í, tj. Programu sniÏování emisí spoleãnû s Integrovan˘m programem ke zlep‰ení kvality ovzdu‰í Stfiedoãeského kraje bude provedena v souladu se zákonem nejpozdûji do 18 mûsícÛ od vydání tohoto Programu nafiízením kraje. Do této aktualizace budou zapracovány v˘sledky prÛbûÏného vyhodnocování emisních a imisních indikátorÛ a závûry provedené na základû tohoto vyhodnocování.

âástka 5/2009

S.


Strana 220

NÁZVY A SÍDLA ORGÁNÒ OCHRANY OVZDU·Í A DAL·ÍCH SPRÁVNÍCH Ú¤ADÒ

Pfiíslu‰n˘m orgánem ochrany ovzdu‰í je Krajsk˘ úfiad Stfiedoãeského kraje, Odbor Ïivotního prostfiedí a zemûdûlství, adresa: Zborovská 11, 150 21 Praha 5. Dal‰ími potenciálnû dotãen˘mi správními úfiady jsou ostatní odbory krajského úfiadu a dále mûstské a obecní úfiady mûst a obcí Stfiedoãeského kraje, zejména obcí s povûfien˘m obecním úfiadem. Pfiehled povûfien˘ch obecních úfiadÛ je uveden v následující tabulce. Tab. S.1 Povûfiené obecní úfiady na území Stfiedoãeského kraje

Strana 221


âástka 5/2009

âástka 5/2009


Strana 222

Strana 223

T.


âástka 5/2009

JMÉNA, ADRESY A PODPISY OSOB ODPOVùDN¯CH ZA PLNùNÍ PROGRAMU

V souladu s poÏadavky zákona jsou v následujícím pfiehledu uvedeny jména, kontaktní adresy a podpisy osob odpovûdn˘ch za plnûní Programu sniÏování emisí Stfiedoãeského kraje.

PROGRAM SNIÎOVÁNÍ EMISÍ ST EDOâESKÉHO KRAJE

Recommend Documents